SRBECKÝ
1/2016
zdarma
OBČASNÍK Z činnosti zastupitelstva
TRASA MASOPUSTNÍHO PRŮVODU: kulturní dům - srbecká lávka – náves U Lípy, ulice K Přívozu, ulice Sokolská, ulice V Chaloupkách, ulice Svatojanská, ulice K Závěrce, Hrašov, ulice Zahradní, ulice Borová, ulice Lomená, ulice Svatojanská - druhá část a zpět do kulturního domu. POZOR – změna trasy masopustního průvodu. Nejdeme do Kody, ale na Hrašov! Těšíme se, že nás přivítají hrašovské hospodyňky. Také se jde nově do ulice K Přívozu a Sokolská.
www.obecsrbsko.cz
➠ Začátkem roku spadl obrovský kámen na cyklostezku z Kozla do Srbska, který zlomil několik stromů a při pádu se roztříštil. Město Beroun na tuto situaci upozornilo majitele přilehlých skal – Agenturu ochrany přírody a krajiny. ➠ Obec Srbsko získala ve výběrovém řízení úvěr od ČS ve výši 3 mil.Kč na dostavbu 2.etapy výstavby vodovodu s úrokovou sazbou 0,86 %. ➠ Připravujeme žádost o dotaci na dostavbu cyklostezky ze Srbska směrem na Karlštejn, resp. na konec katastrálního území obce Srbsko (k bunkru za Petzoldem). Projekt jsme bezplatně získali od města Beroun. V současnosti probíhá dotační výzva a obec by mohla získat až 90 % dotačních prostředků. ➠ Podali jsme žádost o dotaci na Krajský úřad Středočeského kraje na výstavbu 3.etapy výstavby vodovodu, celková investice cca 3 mil.Kč. ➠ Podali jsme žádost o dotaci na MMR na opravu ulice Sokolská a část K Přívozu. ➠ Řešíme možnost přístavby a vestavby či rekonstrukce školy. Tento týden dostali rodiče dětí (od narození do školky) dotazník, ve kterém zjišťujeme zájem o MŠ a ZŠ Srbsko. Prosíme rodiče, aby dotazník odevzdali do školy co nejdříve. Následně budou zastupitelé rozhodovat, zda se škola bude přistavovat nebo pouze rekonstruovat. V budově jsou potřeba opravit podlahy, osvětlení apod. ➠ Nepodařilo se v prosinci loňského roku provést opravu dilatačních závěrů na lávce. Opravu chceme provést v březnu-dubnu letošního roku. ➠ Dle vyjádření Krajské správy a údržby komunikací Středočeského kraje se dva úseky dešťové kanalizace v Srbsku (ulice V Chaloupkách a křižovatka ulice s ulicí Svatojanská), dostali do zásobníku akcí. Termín realizace je závislý na přidělení. ➠ Připravujeme se na jednání o jízdním řádu ČD na rok 2017, kde požadujeme ve spolupráci s regionem Dolní Berounka přidání nočního vlaku z Berouna do Prahy.
strana 1
Informace z obecního úřadu ➠ Poplatky v roce 2016 Připomínáme, že do konce února je povinnost zaplatit poplatky za odpad na rok 2016. Pro tento rok je to : povinných 12 vývozů 708 Kč, povinných 6 vývozů 354 Kč, resp. 360 Kč za 6 ks pytlů. Zároveň je nutné vyrovnat poplatek za odpad za loňský rok. Poplatek za psa byl splatný do konce ledna. Platí se 60 Kč za jednoho psa, 100 Kč za druhého a každého dalšího psa.
➠ Nebezpečný odpad a elektroodpad
➠ S rokem 2015 jsme se rozloučili koncertem pěveckého sboru Canto Carso. Do slavnostně vyzdobeného kulturního domu přišlo více jak 70 posluchačů, kteří byli příjemně překvapeni .
V sobotu 5. 3. 2016 v 9 hodin bude probíhat odvoz z návsi U Lípy.
Most na Zavadilku aktuálně: rekonstrukce se odkládá
Vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje Lukáš Kopřiva za investora uvedl: „Vzhledem k tomu, že uzavírka mostu musí být koordinována s výlukami Správy železniční a dopravní cesty, nelze předpokládat zahájení prací dříve než v roce 2017. Zatím neproběhlo ani zadávací řízení, není tedy znám přesný harmonogram stavby ani zhotovitel,“ uvedl. „V reakci na požadavky občanů na prosincové schůzce se zástupcem investora stavby jsem řediteli Krajské správy a údržby silnic adresoval dopis, ve kterém jsem jej žádal o nové prověření navrhovaného technického řešení rekonstrukce. Šlo nám hlavně o to, jestli je navrhované řešení nezbytným a jediným technologicky možným. Za uvedených okolností považuji přesunutí termínu rekonstrukce mostu za správné s tím, že svůj vliv na tom jistě měla také snaha našeho města, okolních obcí a veřejnosti,“ řekl místostarosta města Beroun. Most na Zavadilku byl také jedním z bodů projednávaný na nedávné schůzce místostarosty Ivana Kůse se středočeským hejtmanem Milošem Peterou. Hejtman na schůzce zdůraznil, že oprava mostu se neruší, pouze se přesouvá na příští rok. „Do té doby se ve spolupráci s veřejností města a okolními obcemi budeme snažit u investora prosadit technické řešení jinak tolik potřebné rekonstrukce mostu, které bude minimalizovat negativní dopady na veřejnost,“ uzavřel Ivan Kůs. Na jednání s hejtmanem se také probírala plánovaná rekonstrukce ulice Plzeňská a příprava výstavby tzv. Jižního obchvatu. Opsáno z webu města Beroun
strana 2
➠ Dva dny před Štědrým dnem jsme si zazpívali s pěveckým sborem Bonbon vánoční koledy u kapličky. Opět se nás sešla více jak stovka. K příjemné atmosféře přispěla Boženka Marcínová, která nám upekla, nazdobila a darovala perníkové zvonečky a přinesla nám ukázat perníkový betlém. Děkujeme.
Tradiční myslivecký ples V sobotu 27. února Vás Honební společenstvo Srbsko zve na tradiční Myslivecký ples, který se koná v Kulturním domě Srbsko od 20 hodin. K tanci a poslechu hraje skupina B.A.S. V tombole budou 3 ks divočáků, 1 ks muflončete, bažanti.
www.obecsrbsko.cz
Dětský karneval navštívilo rekordních 60 dětí. Na parketu to vypadalo jako v mraveništi.
➠ Tvořivá dílna Martiny Kasíkové vyrobila papírové kytičky a závěsné papírové koule na výzdobu kulturního domu pro zahrádkářský ples a dětský karneval. Vše sladili do růžovo fialových barev. Zahrádkáři za jejich pomoc moc děkují.
www.obecsrbsko.cz
Zahrádkářský ples byl první společenskou akcí roku 2016, přišlo mnoho tance chtivých účastníků. Ples proběhl v příjemné atmosféře.
strana 3
Zápis do první třídy v ZŠ Srbsko
ZAHRÁDKÁŘI SRBSKO - KULTURA pro naše občany Plány na DIVADELNÍ ZÁJEZDY pro rok Ve čtvrtek 24. 3. 2016 proběhne v ZŠ2016 a MŠ Srbsko od 13
do -16 hodin ZÁPIS DODVA MATEŘSKÉ ŠKOLY pro školní rok EVITA muzikál v divadle STUDIO v Praze. o životě Tento muzikál z pera Andrew LloydWebbera a TimaRice z 1976 pojednává 2016/2017. Srdečně Vás zveme a roku těšíme se. Občanský Evy Perónové, manželky argentinského diktátora Juana Peróna, od samých začátků přes dobu rodiče a smrti. rodný list dítěte sebou. její průkaz největší slávy až do její Po velkém úspěchu smuzikálu Jesus Christ Superstar se autorská dvojice rozhodla napsat další muzikál, Evita. Ovšem kvůli strachu z neúspěchu se nejdříve rozhodli vydat nahrávku kompletního muzikálu s Julií Covington. CD zaznamenalo úspěch a proto již v roce 1978 měla Evita premiéru v londýnském West Endu v Princ Edward theatre v hlavní roli s Elaine Paige. Dále následovala Broadway, Španělsko, Brazílie a spousta dalších. V roce 1996 se Evita dočkala filmové verze s Madonnou a Antoniem Banderasem. Byla čtyřikrát uvedena v ČR - v Praze (Divadlo Spirála 1998 - 2000), v Brně (MDB 2009 2012), v Plzni (Divadlo J.K.Tyla 2011 - 2013) a v Ostravě (NDM, Divadlo J. Myrona 2014 stále v repertoáru). Páté uvedení mělo premiéru 19. února 2015 v pražském divadle Studio DVA s Monikou Absolonovou v hlavní roli. České přebásnění – Michael Prostějovský. EVITA - muzikál v divadle STUDIO DVA v Pravadlo J.K.Tyla 2011 - 2013) a v Ostravě (NDM, Režie – Ondřej Sokol. Hudební nastudování – Kryštof Marek. Délka představení: 2 hod. 10 ze. Tento muzikál z pera Andrew Lloyd WebDivadlo J. Myrona 2014 - stále v repertoáru). min. včetně přestávky. Osoby a obsazení: bera a Tima Rice z roku 1976 pojednává o žiuvedení mělo(od premiéru 19. února 2015 María Eva Duarte de Perón: Monika Absolonová /Páté Radka Fišarová září 2015) votě Peter Evy Perónové, v pražském divadle Studio DVA s Monikou Che: Strenáčik manželky argentinského diktátora Juana Peróna, od Roden samých/ Ondřej začátkůSokolAbsolonovou v hlavní roli. České přebásnění Juan Domingo Perón: Karel přes dobu její největší slávy až do její smrti. – Michael Prostějovský. Režie – Ondřej Sokol. Augustín Magaldi: Ondřej Izdný Po velkémmilenka: úspěchuVeronika muzikáluVyoralová Jesus Christ SuHudební nastudování – Kryštof Marek. Osoby Perónova perstar se autorská dvojice rozhodla napsat a obsazení: María Eva Duarte de Perón: Monika Absolonová / Radka Fišarová, Che: Peter Strenáčik, Juan Domingo Perón: Karel Roden / Ondřej Sokol, Augustín Magaldi: Ondřej Izdný, Perónova milenka: Veronika Vyoralová.
V pátek 15. 1. 2016 proběhl v ZŠ Srbsko zápis prvňáčků. Ještě předtím navštívili budoucí prvňáci školu, aby si vyzkoušeli, jak to v ní funguje. Školáci jim ukázali, co všechno se naučili a pomohli jim s úkoly, které pro ně paní učitelka nachystala. Zápisu do první třídy se zúčastnili Adámek Antl, Emička Horáčková, Pavlík Tatíček, Natálka Radacsová, Ladunka Halamová a Adélka Kubečková. Na budoucí školáky čekaly celkem tři stanoviště s úkoly. U prvního poznávali barvy a tvary, určovali pravou a levou stranu a ukázali, že se umí orientovat v prostoru. Druhé stanoviště začínalo neoblíbeným úkolem – zavazováním tkaničky, všichni ho však zvládli bez problémů, stejně jako počítání, porovnávání a poznávání písmenek. Na třetím stanovišti se malovalo, psalo a střihalo. Když předškoláci všechno zvládli, ještě řekli básničku a zazpívali písničku. Někteří dokonce znali svou adresu a jména členů rodiny. Protože byli všichni moc šikovní, čekala na ně spousta malých dárků, které pro ně nachystali školáci s paní učitelkou Helenkou. Budoucí prvňáčci se do školy už moc těší a my se těšíme na ně! Petra Tonhauserová
ZAHRÁDKÁŘI SRBSKO - KULTURA PRO NAŠE OBČANY
Plány na DIVADELNÍ ZÁJEZDY pro rok 2016
Další možné návrhy na návštěvu divadelních představení: Barmanky. Současná anglická komediální hra o ženách pro ženy, o mužích pro muže, ale i o mužích pro ženy a o ženách pro muže z prostředí koktejl baru.Čtyři barmanky jsou další muzikál, Evita. Ovšem kvůli strachu z nesi nejen kolegyněmi a přítelkyněmi, ale také Další možné návrhy návštěvu představení: úspěchu se nejdříve rozhodlina vydat nahrávku divadelních tvrdými glosátorkami a kritičkami, sršící enerkompletního muzikálu s Julií Covington. CD gií a někdy až chlapsky drsným humorem. zaznamenalo úspěch a proto již v roce 1978 (Anti)feministickou smršť v podání mladých měla Evita premiéru v londýnském West zpívajících hereček dokresluje hudba Ondřeje Endu v Princ Edward theatre v hlavní roli Brzobohatého. Hrají: Hana Gregorová, Pavlína s Elaine Paige. Dále následovala Broadway, Mourková, Kateřina Velebová, Irena Máchová. Španělsko, Brazílie a spousta dalších. V roce Dvanáct rozhněvaných mužů. Strhující di1996 se Evita dočkala filmové verzekomediální s Madon- hravadelní hrapro zeženy, soudního prostředí o hledání hra Barmankysoučasná anglická o ženách o mužích pro muže, nou a Antoniem Banderasem. Byla čtyřikrát viny a odpovědnosti. Dvanáct rozdílných ale i o mužích pro ženy a o ženách pro muže z prostředí koktejl baru.Čtyři barmanky jsou si uvedena v ČR - v Praze (Divadlo Spirála 1998 porotců,a kritičkami, rozhoduje sršící o viněenergií či nevině nejen kolegyněmi a přítelkyněmi, ale také tvrdýmimužů, glosátorkami a -někdy 2000),ažv Brně (MDB 2009 -humorem. 2012), v Plzni (Dičlověka -smršť šestnáctiletého kluka, který je obvichlapsky drsným (Anti)feministickou v podání mladých zpívajících hereček dokresluje hudba Ondřeje Brzobohatého. Hrají: Hana Gregorová, Pavlína Mourková, Kateřina Velebová, Irena Máchová Délka představení 2 hod. 20 min (včetněpauzy)
strana 4
něn z vraždy. Jen jediný z porotců pochybuje o jeho vině a svou pochybností rozpoutá souboj slov, faktů, důkazů a ovlivňování, v němž se postupně odkrývají zákoutí lidského charakteru každého z porotců. Hrají: Ernesto Čekan, Miloslav Mejzlík, Antonín Hardt, Petr Vágner, Jiří Chvalovský, Karel Hábl, Vojtěch Hájek, Michal Roneš, Přemysl Pálek, Petr Semerád, Martin Sochor, Petr Oliva Zlatý časy je úsměvný příběh o pěti dámách kdysi lehčích mravů, které nepřestal bavit život a které stále mají co dávat a čemu se učit. Každá z nich se laskavě, s humorem a noblesou vyrovnává s přibývajícími lety i novou agresivnější dobou - co je to marketing a jak obstát v ekonomické konkurenci? Přičemž stále vítají své stálé a letité zákazníky... Paula Vogel, nositelka Pulitzerovy ceny, spojuje ve hře nadsázku a smysl pro humor s dojemnými lidskými příběhy. Láska a sex přece kvetou v každém věku! Hrají: Valérie Zawadská, Světlana Nálepková, Pavlína Mourková, Dagmar Čárová, Hana Sršňová. Vstupenky se budu snažit zařídit vždy tak, aby ceny byly příznivé. Spolupracuji s agenturou, která zajišťuje slevy na výše uvedená představení. Pište mi své hlasování, jaké z navrhovaných představení by se Vám zamlouvalo. Své návrhy posílejte formou sms na telefon: 606 222 960 nebo 731 907 320, Soňa Foldová.
www.obecsrbsko.cz
DVĚ HOSPODY - povídka
Srbsko se připojilo k Černošicím do soutěže o cenu elektřiny a plynu Černošice měly úspěšnou premiéru na pražské komoditní burze – půl milion úspor mají v kapse. Město Černošice nakupuje elektřinu i zemní plyn na burze. již několik let. V předchozích letech Černošice nakupovaly na Českomoravské komoditní burze Kladno. Přestože byly s výslednými cenami a dosaženými úsporami spokojeny, jisté výhrady měly k omezené transparentnosti procesu. Kladenská burza například neposkytuje informace o tom, kteří dodavatelé na ní obchodují, kolik se jich dané aukce zúčastnilo. PXE, která je dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha (BCPP) a od kladenské burzy se liší přímým napojením na velkoobchodní trh s energiemi, začala své služby kromě velkoobchodníků nabízet také městům a firmám coby koncovým odběratelům zhruba před rokem. Počet měst, která ji dosud využila, zatím není vysoký, ale jsou mezi nimi vedle Černošic například Praha, Brno a Karlovy Vary. Černošice na PXE nakoupily na rok 2016 úspěšně jak elektrickou energii, tak zemní plyn. Město vystupovalo jako centrální zadavatel, když se pod jeho jménem současně kupovala energie i pro další partnery v regionu – pro město Řevnice, pro obce Všenory, Lety, Srbsko a Hlásná Třebaň, pro jimi zřízené organizace a některé další subjekty. Celkem šlo o nákup 3 210 MWh elektřiny a 3 465 MWh plynu. S nejlepší nabídkou ze sedmi účastníků se dodavatelem elektřiny stala společnost Amper Market, a.s., s cenou 828,- Kč/MWh. Sdružená města a obce díky aukci uspořily oproti loňské ceně 1 010 Kč/MWh více než 584 tis. Kč, což je cca 18 %. Dodavatelem plynu se ze čtyř soutěžících stala společnost BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o., s nabídnutou cenou 513,- Kč/MWh. Uspořená částka oproti loňské ceně 709 Kč/MWh za maloodběr a 721 Kč/MWh za velkoodběr činí téměř 680 tis. Kč, což představuje zhruba 28 % úsporu. Samotné Černošice uspořily téměř 184 tis. Kč za dodávku elektřiny a 285 tis. Kč za plyn a blízké město Řevnice 83 tis. Kč za elektřinu a 235 tis. Kč za plyn.
www.obecsrbsko.cz
V naší vesnici jsme tenkrát měli celkem „jen“ dvě hospody. Ta, co byla pro mě blíž od nás z domova, měla velkou terasu se vzrostlými ořešáky, kuželníkem, velkým výčepním oknem, takže když byly dveře do lokálu zavřené, unikla jsem aspoň pozornosti štamgastů. Ale jakmile si mě všimli, hned měli jasné téma hovoru, šprýmování, otázek a já tam stála jak na pranýři. Této hospodě se říkalo U Malečků, i když tam svého času, kdy jsem tam chodila tátovi pro pivo, fungovali Vaňáskovi, po nich chvíli nějaký Berdych, všichni ve vsi věděli, že hospoda patří rodině Malečkových a proto i pro mě zdomácněl název U Malečků. K Malečkovům“, to je od nás z domova z návsi nejblíž. Táta mě poslal pro točený čtyři pivka do bandičky. Postavím bandičku na výčepní okno. Když si mě výčepák všimne brzy, docela to ani netrvá dlouho, ale průšvih je v době prázdnin a víkendů, nahrne se tam hrozně moc trempů a výletníků a fronta u okénka je od něj až ven ze dveří na schody. A já v té šílené frontě čekám, až na mě dojde řada, dostanu se k okénku, vrazím tam tu bandičku a …a nic, protože naplnění bandičky zdržuje od obsluhování jiných zákazníků, co chtějí červenou limču, tatranku, pivo ven do kelímku, pivo tady na stojáka….a moje bandička tam stojí pořád stranou a já taky. Druhá hospoda je za vodou, blízko nádraží. Musela jsem jít přes lávku a tam v hospodě jít k výčepnímu pultu až dovnitř do lokálu, protože sic tam měli malé výčepní okénko, většinou ho neotevírali a já ani nedosáhla, abych na něj zaklepala, natož za ním byla vidět. Této hospodě se říkalo U Splavců, protože ji vlastnil a fungoval tam pan Splavec. Po něm pan Hulan, toho si dokonce i pamatuju, jak tam s jeho ženou, která měla silné dioptrické brýle a legrační drdůlek z vlasů, fungovali. Taky jsem občas nemusela jít pro točené pivo, ale pro lahvové, které měli jen U Splavců. To bylo lepší, protože se nečekalo, až se piva vejdou do bandasky, pan Hulan mi naložil lahváče ve skládku, který byl v druhém sálu restaurace. Takže jsem nemusela být na očích všech hostů, sedících v lokále a akce nákup piva proběhla rychle. Ten málo používaný studený sál hospody, ve kterém byly dveře do skladu, měl velká kamna a u nich stála basa. Kdykoli jsem tam šla pro lahváče, tak jsem si pak broukala písničku „Stála basa u Primasa, za kamna stááála“ a s tou písničkou jsem pak pochodovala domů, abych nevnímala, jak mě řežou uši tašky s lahváčema do ramene. No jo no, za rychlost a ušetření času jsem musela protrpět tíhu plných lahví. Když jsem ale šla k Hulanům pro točený, tak jsem musela k pultu dovnitř do lokálu s výčepem a tam zase seděli štamgasti, kteří bydleli na téhle straně řeky. Je zajímavé, že byli stejně rejpaví, jako ti u Malečků. Táta pořídil druhou bandičku, úplně stejnou, takže jsem občas chodila s oběma, asi abych si nekřivila záda, když rostu…, abych byla správně vytížená. A prej se mi nezkrátěj žíly. Tomu jsem stejně nerozuměla. No, to teprve byla voda na mlejn a velké debaty místních hospodských vysedávačů. Pan Žáček byl velký chlap s dobrým srdcem. Ten mě snad i litoval, že se tahám s dvěma bandaskami plnými piva. Občas mi koupil sójový suk za padesátník. Poděkovala jsem. Musela jsem si ho strčit do kapsy tepláků, protože nést v každé ruce bandičku a ještě si přikusovat suk, to mi fakt nešlo. Když jsem zkusila nést obě bandasky v jedné ruce, třely se o sebe a pivo se bryndalo. Ale doma, bez zásluh na čemkoli, by mi suk chtěla sníst ségra. Tak jsem venku zaparkovala u kapličky na schůdcích, odstavila bandičky a suk jsem pro jistotu snědla. U Hulanů bylo o víkendech a prázdninách taky narváno trempy, výletníky a chataři. To byla fronta! A já opět na jejím konci. Sluníčko pražilo, v ruce jsem žmoulala peníze na pivo a když jsem prostála frontu a dostala jsem se k výčepu, opět jsem nebyla u pultu vidět. Když jsem se ozvala, stejně mě odbyli, že není čas roztáčet piva do bandičky a čekat, až se tam vejdou. Tak čas plynul a lidi, co jejich objednávka sušenek, brambůrek, zavináčů, piva, limonády a jiných laskominek byla vyřizována dřív, než moje natočení piv, do mě strkali, šlapali mi na nohy, vůbec jim nebylo divný, že se držím okraje pultu jako klíště a proč tam vůbec jsem. Soňa Foldová
strana 5
Slavná historie ....
světové válce se vyráV místě dnešního Petzoldova lomu běla také vápenná probíhala nárazová těžba už před hnojiva a moderní rokem 1921, ovšem právě od roku omítkové směsi. 1921 zde prováděla soustavnou těžPo částečném odebu firma C. T. Petzold a spol., která znění krize fungovaly také dala lomu jméno. Těžba zde v lomu v roce 1936 probíhala stejně jako v jakémkoliv dvě šachtové pece jiném lomu té doby. Základním prona výrobu vápna, už blémem, který těžaři řešili až do nápo pěti letech se stupu automobilové dopravy po v nich ale výroba váp2. světové válce, byla doprava matena na úřední příkaz riálu. Vzhledem k tomu, že doprava zastavila, protože se koňskými povozy byla pomalá celý protektorát potýa drahá, hrála prim železniční překal s nedostatkem paprava. A na těžařích bylo, aby našli liva a docházelo nejlepší způsob přepravy z lomu k uzavírání provozů na železnici. Petzoldův lom má tu s vysokou energeticvýhodu, že leží ve stejné výškové kou náročností. Těžúrovni jako železniční trať Praha–Plba vápence v lomu zeň, pouze bylo nutné překonat tok ovšem pokračovala ➠ Petzoldův lom leží v uzavřeném soukromém ➠ Osvětlovací věž, krásná a bohužel řeky Berounky. V roce 1926 došlo až do roku 1965. areálu a je běžnýmdvoukolejného návštěvníkům i chátrající technická památka k vybudování mostu nepřístupný. ... a její dnešní přes Berounku, po kterém se vozíky dozvuky s materiálem tahaly lanem poháně↑ Osvětlovací věž, krásná a bohužel Petzoldův lom leží Z přepravních zařízenýmv uzavřeném elektromotorem soukromém a pak se elek- areálu i chátrající technická památka a je běžným návštěvníkům nepřístupný. Pohlední přes Berounku už trickou zdviží vyzvedávaly na překláz pravého břehudací Berounky. do současnosti nerampu vlečky z veřejné trati. zbylo nic. A tak nám Tento most v roce 1940 poškodila ze slavných dob Petzoldova lomu dování skladu trhavin a samostatnépovodeň a přeprava se poté řešila Snad každého, kdo někdy projížděl ze Srbska na Karlštejn či opačným směrem, zaujala asi v kromě polovině cesty zajímavá věžička stojící přežily lomu samotného ještě ho skladu rozbušek. Sklad na trhavin lanovou dráhou, jež byla dokončenav roce věž, 1942. krásnou technickou skladiště trhavin a již jednou zmiňo- na byl dobu vybudován ve východní stěně okraji staré lomové stěny Petzoldova lomu. Jedná se o osvětlovací památku odkazující 1. republiky, osvětlovací věž. lomu a tvořila jej chodba zakončená kdy hlavně v první polovině jejího trvání docházelo ke konjuktuře těžby vápence nejen vaná v Českém krasu. Byla to doba zajímavých techVápenec se dodával do železáren, komorou pro uložení trhavin. Ústí nických řešení těžby a dopravy, v jejichž stínu nestál ani Petzoldův lom. A vzhledem k tomu, že v areálu lomu dnes sídlí leželo soukromá firma Nejdříve se pojďme podívat na sklacukrovarů, skláren i papíren, vápenskladu ve výšce 3 m nad dnem ná drť selomu. používala jako štěrk při diště trhavin. V roce 1922 získala lomu a vedlo k němu dřevěné schovyrábějící bazény, zvu vás aspoň na virtuální prohlídku Petzoldova výstavbě silnic a železnic. Po první diště. Skladiště rozbušek tvořila firma C.T. Petzold povolení k vybu-
Petzoldův lom a osvětlovací věž
PETZOLDŮV LOM
SLAVNÁ HISTORIE .... tromotorem a poté vyzdviženy elektrickou V místě dnešního Petzoldova lomu prozdviží na překládací rampu vlečky z veřejné trati. Tento most byl v roce 1940 poškozen Text: Michalbíhala Hejnanárazová těžba už před rokem 1921, ovšem povodní a přeprava byla dále řešena lanovou Foto: Martin Majerprávě od roku 1921 zde prováděla soustavnou těžbu firma C.T. Petzold a spol., která dráhou dokončenou v roce 1942. také dala lomu jméno. Těžba zde probíhala Vápenec se dodával do železáren, cukrovastejně jako v jakémkoliv jiném lomu té doby. rů, skláren i papíren, vápenná drť se používala Základním problémem, který těžaři řešili až jako štěrk při výstavbě silnic a železnic. Po prvdo nástupu automobilové dopravy po 2. svění světová válce byla vyráběna také vápenná ad každého, kdobyla někdy projížděl Srbska na Karlštejn či omítkové opačným směrem, tové válce, doprava materiálu.ze Vzhledem hnojiva a moderní směsi. Po částečujala asik tomu, v polovině cesty zajímavá věžička, stojící na okraji staré lomové že doprava koňskými povozy byla poném odeznění krize byly v lomu v roce stěny 1936 malá a drahá, hrála prim železniční přeprava. dvě šachtové pece na výrobu vápny, už po pěti tzoldova lomu. Jedná se o osvětlovací věž, krásnou technickou památku A na těžařích bylo, aby našli nejlepší způsob letech byla ale výroba vápna na úřední příkaz kazujícípřepravy na dobu prvníz lomu republiky, kdy hlavně v první polovině jejího trvání materiálu na železnici. zastavena, protože se celý protektorát potýkal Zvětšený výřez z mapy KČT č. 63 cházelo ke konjunktuře těžby vápence v Českém krasu. Byla to doba Petzoldův lom má tu výhodu, že nejen leží s nedostatkem paliva a docházelo k uzavírání ve technických stejné výškové úrovni železniční trať provozu s vysokou energetickou náročností. jímavých řešeníjako těžby a dopravy, v jejichž stínu nestál ani Praha-Plzeň, pouze bylo nutné nějak překonat Těžba vápence v lomu ovšem pokračovala tzoldův tok lom. k tomu, že v areáluažlomu řekyA vzhledem Berounky. do rokudnes 1965.sídlí soukromá firma, u vás alespoň na jeho virtuální V roce 1926 byl dokončen prohlídku. dvoukolejný most přes Berounku, po kterém byly vozíky ... A JEJÍ DNEŠNÍ DOZVUKY s materiálem taženy lanem poháněným elekZ přepravních zařízení přes Berounku už do současnosti nezbylo nic. A tak nám ze slavných dob Petzoldova lomu přežily kromě lomu samotného ještě skladiště trhavin a již jednou zmiňovaná osvětlovací věž. Nejdříve se pojďme podívat na skladiště trhavin. V roce 1922 získala firma C.T.Petzold povolení k vybudování skladu trhavin a samostatného skladu rozbušek. Sklad trhavin byl vybudován ve východní stěně lomu a tvořila ho chodba zakončená komorou pro uložení trhavin. Ústí skladu leželo ve výšce 3 m nad dnem lomu a vedlo k němu dřevěné schodiště. Skladiště rozbušek tvořila kopka vystřelená ve skále u paty lomu asi 80 m od skladiště trhavin. Ve 40. letech 20. století požádala firma o rozšíření kapacity skladiště ze stávajících 500 kg trhaviny na 1000 kg a zároveň o povolení na nové skladiště rozbušek na 2000 kusů. ➠ Některé z chodeb Petzoldových jeskyň Žádosti bylo vyhověno a staré skladiště bylo dosahují až na úroveň hladiny Berounky upraveno. V konečném stadiu ho tedy tvořila
a osvětlovací věž
↑ Některé z chodeb Petzoldových jeskyň dosahují až na úroveň hladiny Berounky.
strana 6
cca 6 m dlouhá vstupní chodba široká 0,75 m a vysoká 2 m, ústící do komory dlouhé 5 m, široké 1,3 m a vysoké 2m, kde byly skladovány trhaviny. Ve vzdálenosti 4 m od vchodu byla z hlavní chodby vyražena 1,8 m dlouhá odbočka obsahující kopku na rozbušky. Osvětlovací věž je bez pochyb jednou z nejkrásnějších průmyslových staveb nejen Českého krasu. Její vznik odkazuje do roku 1925, kdy se setkaly dvě významné okolnosti. Byla to doba, kdy vrcholila těžba vápenců v Českém krasu, ať už se jednalo o množství lomů či o jejich produktivitu. A zároveň to byla doba, kdy docházelo k elektrifikaci lomů. V roce 1925 měl Petzoldův lom tolik zakázek, že bylo nutné pracovat i v noci. Z toho důvodu byla na vyvýšeném místě nad lomem postavena osvětlovací věž, osazená dvěma reflektory ZEISS každý o výkonu 100 W. Krátkou chvíli byla osazena i hodinami, ale ty byly po nějakém čase demontovány.
A JEŠTĚ O JESKYNÍCH Vzhledem k tomu, že se pohybujeme v lomu v Českém krasu, nemůžeme se nezmínit o jeskyních. Těžba v Petzoldově lomu odkryla dvě významné jeskyně - Sloupovou jeskyni a Petzoldovi jeskyně. Sloupová jeskyně byla objevena při těžbě v Petzoldově lomu mezi Srbskem a Karlštejnem počátkem 40. let 20. století. Jednalo se o dutinu o rozměrech 5 x 13 metrů, vysokou až 6 metrů. Tato dutina byla přístupná 1,5 metru širokou puklinou se dvěma vchody. Krátce po objevení navštívil jeskyni jeskyňář a amatérský archeolog Jaroslav Petrbok a záhy zjistil, že zdaleka není prvním návštěvníkem jeskyně. Jeho výzkum a následný výzkum archeologa Jaroslava Proška z roku 1944 přinesl nálezy dvou kamenných nástrojů ze středního paleolitu. Ještě inten-
www.obecsrbsko.cz
zivněji byla jeskyně obývána v neolitu lidmi kultury s lineární keramikou. Ti nám zde zanechali kamenné nástroje, úlomky keramiky, kostěnou lžičku a čtyři ohniště. Bohužel, již rok po Proškově výzkumu, v roce 1945, byla jeskyně z větší části odtěžena. Petzoldovy jeskyně jsou naopak názornou ukázkou, že ještě dnes lze objevit dosud neznámé velké podzemní prostory. Původně se jednalo o čtyři zahliněné jeskyňky dlouhé pouze několik metrů. V roce 2008 zde zkusili jeskyňáři vykopat krátkou sondu a dostali se do neznámých volných prostor. Od té doby zde soustavně pracují a dodnes objevili téměř 750 metrů chodeb. Petzoldovy jeskyně jsou tak šestým nejdelším jeskynním systémem Českého krasu a skrývají velký potenciál dalších objevů. Petzoldův lom je i s Petzoldovými jeskyněmi a oběma sklady trhavin uzavřen v areálu soukromé firmy. Osvětlovací věž, tato krásná unikátní a bohužel také chátrající technická památka, leží ovšem mimo uzavřený areál, a tudíž rozhodně stojí za bližší prohlídku. Michal Hejna, foto: Martin Majer
Centrum domácí péče nabízí zdravotní péči do domu klienta Centrum domácí péče je nově vzniklé zařízení, které zahajuje provoz po pečlivé rozvaze a rozboru trendů ve zdravotnictví s ohledem na region Berounska. „Vznik společnosti ovlivnilo několik vnějších faktorů. Mezi hlavními je enormní nárůst pacientů s diabetem a nadváhou, populace stárne a častěji se setkáváme se sníženou pohyblivostí u klientů,“ říká Adam Carda, ředitel Centra domácí péče. „Hlavním cílem našeho zařízení je ulevit ordinacím a ambulancím,“ dodává. Další přínosy domácí péče jsou zlepšení komfortu pohybově omezených klientů, eliminace zbytečných návštěv klientů u ambulantních specialistů a předcházení hospitalizací v nemocnicích. Ošetřování pacienta v jeho domácím prostředí má mnoho výhod například pro psychiku klienta. Oblastí činnosti Centra domácí péče bude monitoring pooperačních stavů a jejich případných komplikací (převazy ran, ošetřování dekubitů, píštělí, kožních defektů apod.). Centrum zajistí infuzní terapie, zácvik a metodická poučení, např. aplikace inzulinu, dietní režimy, režimy pro astmatiky, ošetření stomií atd., návštěvy dětí dětskou sestrou či náběry pacientů v domácím prostředí. Velkou devizou Centra domácí péče je možnost spolupráce a metodického vedení odbornými specialisty ze zdravotnických zařízení Medicentrum Beroun spol. s.r.o., Dialýza a.s. a také berounské nemocnice v širokém spektru odborností.
Kompletní péče s.r.o. Politických vězňů 40 (Medicentrum), Beroun www.centrumdomacipece.cz
www.obecsrbsko.cz
Z historie Honebního společenstva v Srbsku Ze záznamů je známo, že z Okresního výboru v Berouně dne 26. července 1872 bylo uloženo váženému panu starostovi obce, aby po nyní prošlé již době volební zřídil volbu honebního společenstva v obvodu zdejší obce dle předpisu §§ 8.9.10 a 11 zákona o myslivosti a výsledek volby, aby oznámil okresnímu výboru předložením volebních spisů do dne 30. srpna 1872. Podepsán je starosta okresního výboru Čeněk Mareš. Další záznam o honebním společenstvu je až z roku 1913. Bohužel nevíme, zda bylo honební společenstvo založeno, nebo ne a o 41 letech chybí údaje. Jak je patrné z dopisu z r. 1872 a jeho rázného příkazu patrně jeho činnost nějakým způsobem probíhala. Další záznam, jak výše uvádím, je „Protokol“ č. 1 sepsaný při schůzi spoludržitelů honitby v Srbsku, dne 30. dubna 1913 v hostinci p. Josefa Sojky (čp. 4). Program schůze měl 13 bodů. Schůzi zahájil p.Josef Drda (čp. 1), starosta honebního společenstva, aby „usnešení“ této schůze bylo přesně dbáno a považováno jako předpis pro spoludržitele honitby. V dalším bodě byly ustanoveny odpovědné osoby za přijímání, vážení a prodej zvěře. Byli to pan Josef Drda a Josef Sojka. Tito páni jsou podle zápisu povinni veškerou střelenou zvěř přijmout, o tom záznamy učiniti a ku konci sezony veškeré účty předložiti. Dále byly stanoveny ceny pro místní spotřebitele. Cena je stanovena takto: 1 kg srnčí za 80 haléřů, za 1 kg zajíce 60 haléřů, 1 kus bažanta od 50 haléřů do 1,80 korun, 1 kus koroptve 40 haléřů. Hosté střelci měli stanovenou cenu o 10 haléřů nižší. Bylo pojednáno o nedoplatcích a „usnešeno“ by tyto „rešty“ byly šetrně vymáhány! Šestý bod uvádí, že bylo
„usnešeno“ by veškeré peníze stržené za zvěř byly odvedeny k uložení do spořitelního spolku zde. Zápis dále uvádí, že účet byl uznán za správný. Pojednáno bylo o některých ustanoveních týkajících se vycházek k střílení a „usnešeno“ od 1. sprna pouze na hranici chodit na čekanou a stříleti pouze zvěř vyspělou. Uprostřed revíru zvěř šetřiti na pozdější dobu. Také bylo „usnešeno“ by čistý výtěžek byl rozdělen dle výměry. Odměna pro hajného byla stanovena na 10 korun ročně. Podepsáni: František Roziňák, Josef Sojka, Josef Melichar, Karel Novák, Josef Horák, V. Svoboda, Josef Maleček, Josef Drda a dva nečitelné podpisy. Na vysvětlení: honební společenstvo v té době, ale i dnes sdružuje vlastníky pozemků patřících do honitby. Nejedná se tedy jen o myslivce. Honitbu mohou provozovat členové honebního společenstva ve vlastní režii, nebo ji pronajmout buď fyzické osobě nebo mysliveckému spolku. Kniha zápisů neboli protokolů je vedena dále až do roku 1948. Jsou zde velmi podrobně popsány počty ulovené zvěře, utržené peníze, výběry nájemců honitby. Funkci starosty honebního společenstva zastával od r. 1913 do r. 1946 pan Josef Drda (čp. 1). Od r. 1946 do r. 1948 pan Josef Horák (čp. 6). 31.ledna 1948 byl zvolen starostou společenstva Jaroslav Sláma (čp. 5). Zápis z této volební schůze byl posledním, který kniha obsahuje. Za necelý měsíc bylo vše jinak a pro naši myslivost začala nová doba, na které se většina členů honebního společenstva uvedených v knize zápisů, již ze známých důvodů nepodílela. Zpracováno s použitím knihy protokolů. Jaroslav Bastl
strana 7
Květiny Srbska a okolí PODBĚL OBECNÝ/LÉKAŘSKÝ - TUSSILAGO FARFARAA NJe významná, vytrvalá léčivá rostlina, kvetoucí časně z jara. Listy začínají růst až po odkvětu, oproti drobným květům jsou velké okolo 20 cm v průměru a vytvářejí vrstevnatý kobercový pokryv podloží. Vyskytuje v celé Evropě a v Asii. U nás se roste převážně na vlhkých místech, na polích, u vody, na loukách, na březích i v příkopech, často i na rumištích.
Podzemní výběžky oddenku dosahují nezřídka délky přes 1 metr. Květonosná lodyha je 5 až 15 cm dlouhá, za plodu se protahuje až na 20 cm. Lodyha je přímá, tenká, porostlá šupinovitými listy a je zakončena jediným úborem. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, uspořádané v přízemní růžici a vyvíjejí se až po odkvětu. Čepel je okrouhlá, široce vejčitá až srdčitá, mělce dlanitě laločnatá a na okraji zubatá. Listy jsou v mládí oboustranně bíle plstnaté, na líci později olysávající. Květy jsou zlatožluté, v průměru 2-3 cm široké, složené ze středových trubkovitých květů a hojných okrajových jazykovitých květů. Podběl kvete od března do dubna, v horských oblastech až do srpna. Je ceněný jako medonosná rostlina i jako léčivka. Úbory („květ“) se sbírají časně zjara. Podběl lékařský má dezinfekční a protizánětlivé účinky. Používá se při zánětech horních cest dýchacích k lepšímu odkašlávání a k potlačení zánětů. Užívá se v nálevu, samotný nebo v čajových směsích. Tatjana Tichá
Srbské črty IV. Tímto článkem bychom dokončili smutnou kapitolu o srbských občanech odvlečených za 2. světové války do koncentračních táborů. Kromě obyvatel židovského původu se týkal také jednoho politického činitele a jeho manželky, tedy Josefa a Františky Nelibových. Příběh Josefa Neliby se začal odvíjet 19. 2. 1903, kdy se narodil v Obecnici nedaleko Příbrami. Byl nejstarší ze tří bratrů. S Jaroslavem (nar. 1905) a Aloisem (1906) je pojilo silné pouto, které je provázelo celým životem. Roku 1929 se jejich rodiče odstěhovali do Malé Vísky u Komárova, kde si Alois otevřel soukromý obchod a Josef pracoval v tamní komárovské slévárně. Jaroslav se vyučil modelářem, již od mládí ale působil v komunistických organizacích a býval převážně nezaměstnán. Josef byl pro své aktivní členství v KSČ z Komárova rovněž brzy propuštěn, což se opakovalo zanedlouho i v jeho dalším působišti – ve slévárně v Příbrami. V této době začal spolupracovat v agenturním aparátu Komunistické strany, jenž byl napojený na sovětskou rozvědku. Roku 1931 byl vyslán společně s manželkou Eliškou do Sovětského svazu, odkud se po roce vrátil. Pro Sovětskou rozvědku pracoval i jeho bratr Jaroslav. Ten byl odhalen a roku 1933 odsouzen pro zločin vojenské zrady na 6 roků žaláře. Po propuštění na amnestii pracoval v družstvu Včela v Praze. Po okupaci Československa se trojice bratrů zapojila do II. odboje. Jaroslav byl nucen odejít v červnu 1941 do ilegality, a zanedlouho se stal ústřední postavou odbojové skupiny, dnes známé jako Brdy-Neliba. Jaroslavův bratr Josef žil za okupace v Srbsku společně s manželkou Eliškou roz. Mixovou (nar. roku 1910 v Obecnici) a dvěma dětmi. Spolupracoval s bratrem Jaroslavem stejně jako nejmladší Alois. Josefova činnost spočívala v podílu na vydávání a rozvážení ilegálních tiskovin, především Rudého práva a Přítomnosti, které skupina rozmnožovala vlastní tiskovou technikou ve Zbirohu, Arnoldově tiskárně v Berouně či tamní drogerii u Štěpána. Tiskoviny údajně přivážel v noci do Obecnice a odtud odcházel pěšky k bratrům do Malé Vísky či ještě na jiná místa. Zlom nastal roku 1943, kdy byla skupina rozprášena. Josef Neliba byl zatčen gestapem přímo v Srbsku a společně s manželkou vyslýchán. Děti byly odvezeny do Obecnice k Eliščiným rodičům,
kde přečkaly válku. Po krutých výsleších byl Josef Neliba převezen do AD-Kladno, odkud byl dne 16. 2. 1944 transportován do terezínské policejní věznice. Z tohoto místa byl převezen do koncentračního tábora Sachsenhausen. Tímto o něm záznamy končí, transporty vypravené do Sachsenhausenu ke zplynování nepodléhaly registrační kontrole. Manželka Eliška Nelibová byla z AD-Kladno převezena do policejní věznice v Terezíně 5. 10. 1943. Dne 4. 5. 1944 byla transporová-
➠ Pomník padlým v Obecnici i se jmény bratrů Nelibových. na do koncentračního tábora Auchwitz, odkud se jí roku 1945 podařilo šťastně vrátit. V Srbsku již nadále nežila, ale vrátila se do Obecnice, kde dále žila se svými dětmi. Podobný osud jako Josefa pak čekal Jaroslava i Aloise. Jaroslav byl po velmi krutých výsleších gestapem, kde prokázal mimořádnou statečnost, popraven. Jeho čas se naplnil na II. oddělení pankrácké věznice, tzv. sekyrárně 13. 12. 1944. Bratr Alois zemřel za přechovávání zbraní pod stejnou gilotinou 5. 10. 1944. Obec Srbsko měla vcelku jistě i další hrdiny či hrdinky, kteří se odhodlaně postavili okupantům. Např. Samuela Šnajdra, jenž zde organizoval místní skupinu Obrany národa. Jeho osudy, či jiných, jsou ale zatím (alespoň mně) zastřeny absencí dokumentů či povědomí o nich. Pokud by někdo mohl k jejich poznání přispět, třeba jen vzpomínkou, má mé poděkování. Milan Dušek
SRBECKÝ OBČASNÍK: První vydání 3. 2. 2000. Toto číslo vyšlo v únoru 2016. Povolení MK ČR E 10085. Redakční rada: Mgr. Eva Černá, Svatava Biskupová, Jaroslav Bastl. Příspěvky posílejte na
[email protected], tel. 311 621 621
strana 8
www.obecsrbsko.cz
