PGRLF, a.s. - čj. 54377/2015
ZÁSADY pro poskytování podpory za ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy – Fond těžko pojistitelných rizik (dále jen „Zásady“)
Část A Obecné podmínky A.1.
Podmínky pro získání podpory a definice základních pojmů
A.1.1.
„Fondem těžko pojistitelných rizik“ se rozumí – soubor finančních prostředků spravovaný Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. (dále jen“ PGRLF, a.s.“), tvořený vklady zemědělských podnikatelů a státu (viz A.1.11.), účelově určených na zmírnění škod způsobených Nepříznivými klimatickými jevy. Zůstatek ve Fondu těžko pojistitelných rizik se k 31. 12. každého roku převádí do dalšího rozpočtového období, přičemž jeho účelové užití je zachováno.
A.1.2.
„Žadatelem“ o podporu může být pouze takový subjekt, který zároveň splňuje tato kritéria: a) b)
c) d) e) f)
je zemědělským podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, i) uzavře pojištění s pojistnou ochranou vztahující se alespoň na 50 % jeho průměrné roční rostlinné produkce nebo příjmů souvisejících s jeho rostlinnou produkcí a týkající se statisticky nejvýznamnějších pojistitelných rizik v České republice, kterými jsou např. krupobití, mráz, vichřice, nebo ii) uzavře pojištění s pojistnou ochranou vztahující se alespoň na 30 % jeho průměrné roční rostlinné produkce nebo příjmů souvisejících s jeho rostlinnou produkcí a týkající se statisticky nejvýznamnějších pojistitelných rizik v České republice, kterými jsou např. krupobití, mráz, vichřice (více také bod. A. 4. 2. - snížení Podpory), je zemědělským prvovýrobcem (viz bod A. 1. 13.), uzavřel s PGRLF, a.s. smlouvu, na základě které se stane účastníkem Fondu těžko pojistitelných rizik, hradí předepsané finanční příspěvky do Fondu těžko pojistitelných rizik v předepsaných lhůtách, není podnikem v obtížích viz A. 1. 16. – neplatí pro případy, kdy se jedná o podniky v obtížích, které jsou do uvedené kategorie řazeny v důsledku finančních obtíží vyvolaných nepříznivými klimatickými jevy definovanými v A.1.3.
A.1.3.
„Nepříznivým klimatickým jevem“ se rozumí Zemědělské sucho (viz bod A. 1. 5. Zásad), které způsobí Škodu (viz bod A. 1. 8. Zásad) a které bylo indikováno v té části vegetační sezóny, kdy mohlo uvedenou Škodu způsobit. Nepříznivým klimatickým jevem se také rozumí nadměrné srážky v Období sklizně (viz bod A. 1. 7. Zásad), které způsobí Škodu. Současně platí, že nadměrné srážky v období sklizně nebo zemědělské sucho (stav zemědělského sucha) byly v katastru(ech), na kterém(ých) zemědělský podnikatel hospodaří indikovány „Integrovaným systémem pro sledování rizik v zemědělství“ (www.intersucho.cz) provozovaným Centrem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Mendelovou univerzitou v Brně v souladu s metodikou uvedenou v Příloze těchto podmínek a formálně uznány Českým hydrometeorologickým ústavem.
A.1.4.
„Integrovaným systémem pro sledování rizik v zemědělství“ (www.intersucho.cz) se rozumí systém aktuálního a průběžného monitoringu nepříznivých jevů s možným dopadem na zemědělskou produkci, zejména pak zemědělského sucha a nadměrných srážek v době sklizně. Tento systém poskytuje pro jednotlivá katastrální území informace o půdní vlhkosti, o stavu vegetace, o počtu dní s nedostatkem vláhy v průběhu dané sezóny a dostupnosti pozemků v době sklizně spolu se stanovením odchylek aktuálního stavu vzhledem k běžným hodnotám vyskytujícím se v daném katastru. Systém je provozován Mendelovou univerzitou v Brně a Centrem výzkumu globální změny AV ČR v. v. i. ve spolupráci s institucemi uvedenými na jeho webu (www.intersucho.cz).
A.1.5.
„Zemědělským suchem“ se rozumí nedostatek vláhy pro pěstování plodiny vedoucí k významnému poškození porostu a poklesu produkce definovaného v A. 1. 8. Výskyt Zemědělské sucha – indikace stavu zemědělského sucha - je deklarován „Integrovaným systémem pro sledování rizik v zemědělství“ na základě metodického postupu, který je uveden v Příloze č. 1 tohoto materiálu.
A.1.6.
„Nadměrnými srážkami v období sklizně“ se rozumí deště, které nezpůsobí povodeň ani záplavu, avšak jejich intenzita a doba trvání vedou k znemožnění sklizně, a to z důvodu podmáčení pozemků či znehodnocení Komodity. Výskyt nadměrných srážek v období sklizně je posuzován viz A. 1. 4. „Integrovaným systémem pro sledování rizik v zemědělství“
A.1.7.
„Obdobím sklizně“ se rozumí časové období v průběhu roku, které je v daném místě obvyklé pro sklizeň konkrétní plodiny.
A.1.8.
„Škodou“ se rozumí ušlé příjmy vyjádřené v Kč v důsledku zničení nebo poškození Komodity, k němuž došlo v příčinné souvislosti s Nepříznivým klimatickým jevem a má za následek více než 30% snížení produkce Komodity zemědělského podnikatele za daný rok ve srovnání s průměrnou roční produkcí za období předcházejících pěti let, přičemž nejnižší a nejvyšší hodnota roční produkce se z výpočtu vyloučí.
A.1.9.
„Produkcí“ se rozumí příjem za Komoditu vyjádřený v Kč.
A.1.10. „Komoditou“ se rozumí vždy veškeré Žadatelem pěstované obiloviny, olejniny, okopaniny, ovoce, zelenina, pícniny, luskoviny, chmel, réva vinná, trvalý travní porost či rostliny pěstované ve školkách, které nejsou umístěny na pozemcích určených k plnění funkce lesa.
2
A.1.11. „Vkladem“ zemědělských podnikatelů se rozumí finanční příspěvek zemědělského podnikatele do Fondu těžko pojistitelných rizik ve výši součtu součinu hodnoty příspěvku za komoditu/ha a počtu hektarů předmětné komodity uvedené v Jednotné žádosti (tj. 150 Kč/ha orné půdy, chmelnic, zeleniny se závlahovým systémem, pícnin, luskovin/rok + 20 Kč/ha trvalého travního porostu, sadů/rok + 550 Kč/ha vinic, zeleniny bez závlahového systému/rok + 2400 Kč/ha rostlin pěstovaných ve školkách, které nejsou umístěny na pozemcích určených k plnění funkce lesa - bez závlahového systému/rok + 650 Kč/ha rostlin pěstovaných ve školkách, které nejsou umístěny na pozemcích určených k plnění funkce lesa - se závlahovým systémem/rok). V případech, kdy se jedná o komoditu, která není v přechozím výčtu uvedena, použije se kategorie „orná půda“ včetně výše vkladu u orné půdy uvedeného. O oprávněnosti zařazení rozhoduje PGRLF, a.s. Přehled výše příspěvků do Fondu těžko pojistitelných rizik viz tabulka č. 1. Příspěvek se počítá vždy z veškeré, zemědělským podnikatelem obdělávané půdy (tj. počet hektarů uvedený zemědělským podnikatelem v Jednotné žádosti podané na Státní zemědělský intervenční fond v roce, pro který jsou hrazeny příspěvky zemědělského podnikatele do Fondu těžko pojistitelných rizik). Zemědělský podnikatel vstupuje do systému na základě smlouvy uzavřené s PGRLF, a.s. – žádost o uzavření smlouvy o vstupu do Fondu těžko pojistitelných rizik je uvedena na ww.pgrlf.cz. Zemědělský podnikatel, který vstoupí do systému v období od 1. dubna do 31. března následujícího roku, může obdržet podporu z Fondu těžko pojistitelných rizik nejdříve po ukončení uvedeného období. První vklad ve výši nejméně 50 % stanoveného ročního příspěvku hradí do 3 měsíců po ukončení uvedeného období. Zbývající část ročního vkladu hradí do 8 měsíců po ukončení uvedeného období. Vklady pro další roky jsou hrazeny na základě již uzavřené smlouvy, a to pravidelně vždy k 30. červnu (nejméně 50 % stanoveného ročního vkladu) a zbývající část ročního vkladu do 30. listopadu. Příspěvek se vždy počítá z veškeré zemědělským podnikatelem obdělávané půdy (tj. počet hektarů uvedený zemědělským podnikatelem v Jednotné žádosti podané na Státní zemědělský intervenční fond v roce, pro který jsou hrazeny příspěvky zemědělského podnikatele do Fondu těžko pojistitelných rizik). Vzorový příklad: smlouva s PGRLF, a.s. o vstupu do systému je podepsána 5. dubna 2017, první splátku vkladu je nutné uhradit do 30. 6. 2018 a druhou (zbývající část ročního vkladu) do 30. 11. 2018. Pro výpočet výše ročního vkladu se použijí údaje z Jednotné žádosti podané na Státní zemědělský intervenční fond v roce 2018. V dalším roce na základě již podepsané smlouvy je hrazen příspěvek ve výši 50% opět do 30. 6. a 30. 11. a použijí se údaje uvedené v Jednotné žádosti pro rok 2019, atd. Pro rok 2016 však platí, že zemědělští podnikatelé, kteří vstoupí do systému od jeho otevření do 31. 5. 2016 hradí nejméně 50 % stanoveného ročního příspěvku do 30. 6. 2016 a druhou (zbývající část ročního vkladu) do 30. 11. 2016, přičemž se vychází z Jednotné žádosti podané na Státní zemědělský intervenční fond v roce 2016. Tito účastníci systému mohou obdržet podporu z Fondu těžko pojistitelných rizik již v roce 2016. Vkladem státu se rozumí finanční příspěvek z rozpočtu Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“) odpovídající výši součtu ročních vkladů zemědělských podnikatelů. Vkladem státu se také rozumí mimořádný finanční příspěvek ze státního rozpočtu, až do výše součtu ročních vkladů zemědělských podnikatelů za poslední dva roky, které předcházejí vyčerpání finančních prostředků Fondu těžko pojistitelných rizik. Tabulka č.1: Přehled výše příspěvků do Fondu těžko pojistitelných rizik – počítá se vždy z veškeré, zemědělským podnikatelem obdělávané půdy Přehled výše příspěvků do Fondu těžko pojistitelných rizik orná půda (komodity - obiloviny, olejniny, okopaniny a komodity nezařazené) chmelnice zelenina se závlahovým systémem pícniny luskoviny trvalý travní porost sady vinice zeleniny bez závlahového systému rostliny pěstované ve školkách – bez závlahového systému rostliny pěstované ve školkách - se závlahovým systémem
Kč/ha 150 150 150 150 150 20 20 550 550 2400 650
A.1.12. „Podporou“ se rozumí poskytnutí finančních prostředků z Fondu těžko pojistitelných rizik, určených na zmírnění škod zemědělských podnikatelů vzniklých v důsledku Nepříznivého klimatického jevu, za podmínek definovaných těmito Zásadami. Podpora je poskytována ve formě přímé dotace. A.1.13. "Zemědělskou prvovýrobou" se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, aniž byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů. A.1.14. „Zemědělskou výrobou“ se rozumí činnosti uvedené v § 2e odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. A.1.15. „Škodní komisí“ se rozumí osoby pověřené MZe, které na místě škody, evidují škodní událost v důsledku nepříznivého klimatického jevu, hodnotí a stanovují rozsah poškození, přičemž záznam škodní komise o likvidaci škody je podkladem pro výpočet podpory viz A.4.1. Členy škodní komise mohou být např. zástupci PGRLF, a.s., Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“), komerčních pojišťoven a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Škodní komise je vždy minimálně pětičlenná a členy jmenuje jediný akcionář PGRLF, a.s. Způsob provedení likvidace je stanoven zvláštním předpisem.
3
A.1.16. "Podnikem v obtížích" se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností: a) v případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (31) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio; b) v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU; c) jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů; d) jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace; e) v případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech: i) účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a ii) poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0 A.1.17. Podpora může být poskytnuta na celém území ČR, podporu lze vyplatit do dvou let od vzniku škody. A.1.18. Žadatelem nebo Příjemcem podpory může být osoba, která splňuje podmínky uvedené v těchto Zásadách. A.1.19. Na podávání a vyřizování žádostí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, ani ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů. A.1.20. Podporu poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. A.1.21. Podpora nebude vyplacena ve prospěch Příjemce, vůči němuž je vystaven inkasní příkaz v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.
A.2. Podávání žádostí o podporu A.2.1.
Podáním žádosti se rozumí datum registrace žádosti včetně všech příloh místně příslušným pracovištěm SZIF, MZe, PGRLF, a.s. respektive jinými PGRLF, a.s. k tomu určenými subjekty. PGRLF, a.s. může vedle výše uvedeného způsobu podání Žádosti o poskytnutí podpory, stanovit i jiný způsob podávání Žádosti o poskytnutí podpory, který uvede na svých internetových stránkách www.pgrlf.cz. Příjem žádostí je otevřen po zveřejnění tohoto programu podpory a každý ze Žadatelů může žádost o poskytnutí podpory podat do 21 kalendářních dnů poté, co byla zjištěna škoda způsobená Nepříznivým klimatickým jevem, nejpozději však 14 dní před sklizní poškozené Komodity nebo zrušením porostu, tak aby bylo možno rozsah škody ověřit Škodní komisí.
A.2.2.
Žadatel je povinen předložit komplexně vyplněnou žádost o podporu včetně příloh.
A.2.3.
Místně příslušné pracoviště SZIF, MZe, PGRLF, a.s. respektive jiné PGRLF, a.s. určené subjekty, žádost zaevidují, resp. doplní datem přijetí a přidělí pořadové číslo.
A.2.4.
Příjemce podpory je povinen na vyžádání předložit i další dokumenty, které s předkládanou žádostí a poskytnutím podpory souvisí.
A.2.5.
O poskytnutí podpory rozhoduje PGRLF, a.s.
A.2.6.
Příjemce podpory uděluje PGRLF, a.s. souhlas se zveřejněním, zpracováním a uchováním svých základních údajů v databázi PGRLF, a.s.
A.3.
Odpovědnost Žadatele
A.3.1.
Žadatel odpovídá za to, že všechny jím uvedené údaje v žádosti a přílohách jsou úplné a pravdivé.
A.3.2.
Příjemce podpory je povinen vrátit neprodleně neoprávněně čerpané finanční prostředky na účet PGRLF, a.s. V případě zjištění, že na základě uvedení neúplných nebo nepravdivých údajů byla poskytnuta podpora, je příjemce podpory rovněž povinen neprodleně vrátit takto neoprávněně čerpané prostředky na příslušný účet PGRLF, a.s. včetně sankcí stanovených PGRLF, a.s.
4
A.4.
Stanovení výše podpory a poskytnutí podpory
A.4.1.
Výše podpory bude stanovena s ohledem na: a) celkovou výši finančních prostředků ve Fondu těžko pojistitelných rizik; b) dle výše škody Žadatele v důsledku Nepříznivého klimatického jevu - viz podklady od Škodní komise; c) zda byla výše příspěvku uhrazeného Žadatelem do Fondu těžko pojistitelných rizik uhrazena řádně a včas; d) ustanovení A. 4. 2. Zásad e) rozsah pojistné ochrany Žadatele (%) ve smyslu ustanovení A. 1. 2. písm. b)
A.4.2.
Podpora a případné další platby obdržené za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Evropské unie (EU) či z pojistných smluv, nesmí překročit 80 % ušlého příjmu v důsledku zničení komodity Nepříznivým klimatickým jevem. V případě, že Žadatel neuzavřel pojištění s pojistnou ochranou vztahující se alespoň na 50 % jeho průměrné roční rostlinné produkce nebo příjmů souvisejících s jeho rostlinnou produkcí a týkající se statisticky nejvýznamnějších pojistitelných rizik v České republice, kterými jsou např. krupobití, mráz, vichřice (viz ustanovení A. 1. 2. písm. b), bude vypočtená Podpora snížena o 50%. Škoda se vypočítá tak, že se odečte: součin množství poškozené Komodity vyprodukované v roce, kdy došlo k Nepříznivému klimatickému jevu a průměrné prodejní ceny dosažené během uvedeného roku (tzn. ceny zveřejněné Českým statistickým úřadem v období 12 měsíců předcházejícím okamžiku vzniku škody); od součinu tříletého průměru vyprodukovaného množství Komodity, založeného na období předcházejících pěti let, přičemž nejvyšší a nejnižší hodnota se při výpočtu vyloučí a průměrné dosažené prodejní ceny (tzn. ceny zveřejněné Českým statistickým úřadem); Takto vypočtenou částku způsobilou k Podpoře lze zvýšit o ostatní náklady, které vznikly Žadateli v důsledku Nepříznivého klimatického jevu. Tato hodnota se musí snížit o případné náklady, jež v důsledku Nepříznivého klimatického jevu nevznikly a jež by jinak Žadateli vznikly. Metodika výpočtu škody je stanovena zvláštním předpisem. Od vypočtené výše Podpory je třeba ve smyslu prvního odstavce tohoto článku odečíst: a)
případnou částku přijatou na základě pojistných režimů,
b)
další platby za účelem náhrady škody na základě jiných vnitrostátních opatření či opatření EU
Škoda bude kalkulována vždy pro jeden oprávněný subjekt, resp. výpočet škody se musí učinit na úrovni jednotlivého subjektu, a to na základě podkladů od Škodní komise. A.4.3.
PGRLF, a.s. prověří, zda výskyt Nepříznivého klimatického jevu byl indikován „Integrovaným systémem pro sledování rizik v zemědělství“ (www.intersucho.cz) v souladu s metodikou uvedenou v Příloze č. 1 těchto Zásad a formálně uznán Českým hydrometeorologickým ústavem. Následně si PGRLF, a.s. od uvedeného ústavu vyžádá písemné stanovisko, které slouží jako podklad pro rozhodování o poskytnutí podpory.
A.4.4.
PGRLF, a.s. prověří, zda příspěvky Žadatele do Fondu těžko pojistitelných rizik byly uhrazeny řádně a včas.
A.4.5.
PGRLF, a.s. poskytne podporu na základě uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.
A.4.6.
Právním základem tohoto Programu jsou zejména pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020 (Úř. věst. C 204, 1.7.2014, s. 1):
A.5.
Způsob vyplácení podpory
A.5.1.
Finanční prostředky se poskytují převodem na bankovní účet příjemce uvedený v Žádosti o podporu.
A.6.
Kontrola
A.6.1.
Kontrolu dodržování Zásad zajišťuje PGRLF, a.s. svými zaměstnanci nebo jím zmocněnými subjekty, (např. Ministerstvo zemědělství) případně oprávněné instituce či orgány EU. Kontrolující zaměstnanci PGRLF, a.s. nebo zástupci ke kontrole zmocněných subjektů, předloží kontrolovanému příjemci podpory (nebo Žadateli o podporu) písemné pověření PGRLF, a.s. ke kontrole a prokáží svou totožnost služebním průkazem.
A.6.2.
Příjemce podpory i Žadatel umožní přístup zástupcům zmocněných subjektů do svých provozních a administrativních prostor a umožní uskutečnit kontrolu tak, aby bylo možno posoudit dodržování podmínek stanovených Smlouvou o poskytnutí podpory a těchto Zásad.
Obsah žádostí o podporu: 1. Řádně a úplně vyplněné formuláře žádosti, včetně čestných prohlášení a včetně příloh stanovených PGRLF, a.s. 2. Doklady prokazující rozsah a výši pojistného vztahujícího se k rostlinné produkci. 5
Část B Zásad PGRLF, a.s. Příloha č. 1
A.
Intenzita sucha je hodnocena v denním kroku v prostorovém rozlišení 500x500 m a to metodou beroucí v úvahu nejen průběh počasí, ale také půdní podmínky, formování terénu, průběh předcházejících zimních měsíců a dosavadního fenologického vývoje plodin.
B.
Integrovaný systém pro sledování rizik v zemědělství pro účely „Fondu těžko pojistitelných rizik“ pracuje se třemi kategoriemi sucha – 1. Bdělost – klimatické podmínky v daném území v posledních týdnech byly a ve výhledu jsou příznivé pro vznik zemědělského sucha; 2. Varování – nedostatek vláhy dosahuje úrovně ovlivňující výrazně růst a vývoj rostlin, a beze změny aktuálního průběhu počasí v nejbližších dnech až týdnech je pravděpodobný vznik škod; 3. Stav sucha – jehož vyhlášení v katastru hospodaření daného subjektu je považováno za jeden z předpokladů pro vznik škodní události
C.
Bdělost je vyhlašována v případě, kdy v povrchové vrstvě (0-40 cm) se v uplynulých 30 dnech vyskytly nejméně 4 dny s půdní vlhkostí pod hodnotou 40% relativního nasycení nebo počet dní od 1. 2. s půdní vlhkostí v povrchové vrstvě (0-40 cm) pod 40% relativního nasycení byl dosažen ve větším počtu dní než 4 + 3 x počet dní od 1. 2./30, současně dosáhla intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) v předchozích 30 dnech podle „Integrovaného systému pro sledování rizik v zemědělství“ alespoň stupně S1 (počínající sucho) nejméně po dobu 6 dní. Od 1. 6. pak současně musí platit, že půdní profil v hloubce (0-100 cm) je relativně nasycen na méně než 65%.
D.
Varování je vyhlašováno v případě, kdy v povrchové vrstvě (0-40 cm) se v uplynulých 30 dnech vyskytly nejméně 4 dny s půdní vlhkostí pod hodnotou 30% relativního nasycení nebo počet dní od 1. 2. s půdní vlhkostí v povrchové vrstvě pod 30% relativního byl dosažen ve větším počtu dní než 4 + 3 x počet dní od 1. 2./30, současně dosáhla intenzita sucha v povrchové vrstvě v předchozích 30 dnech podle „Integrovaného systému pro sledování rizik v zemědělství“ alespoň stupně S1 (počínající sucho) nejméně po dobu 8 dní. Od 1. 6. pak současně musí platit, že půdní profil v hloubce (0-100 cm) je nasycen na méně než 65%.
E.
Stav zemědělského sucha (stav sucha) je vyhlašován v případě, kdy v povrchové vrstvě (0-40 cm) se v uplynulých 30 dnech vyskytlo nejméně 8 dní s půdní vlhkostí pod hodnotou 30% relativního nasycení nebo počet dní od 1.2. s půdní vlhkostí v povrchové vrstvě (0-40 cm) pod 30% relativního nasycení byl dosažen větší než 8 + 5 x počet dní od 1. 2./ 30. Od. 1. 2. do 30.4. pak musí současně intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) nebo v podpovrchové vrstvě (40-100 cm) nebo 0-100 cm v předchozích 30 dnech dosáhnout podle „Integrovaného systému pro sledování rizik v zemědělství“ alespoň stupně S2 (mírné sucho) nejméně po dobu 8 dní. Od 1. 5. pak musí současně intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) v předchozích 30 dnech dosáhnou alespoň stupně S3 (výrazné sucho) nejméně po dobu 8 dní nebo alespoň stupně S2 (mírné sucho) v profilu 0-100 cm. Od 1. 6. pak současně musí být půdní profil v hloubce (0-100 cm) relativně nasycen na méně než 55%.
F.
Informace o dosažení příslušného stavu sucha je zveřejňována na stránkách www.intersucho.cz nejméně 1x týdně (a to nejpozději ve středu daného týdne) v mapové podobě spolu se seznamem postižených katastrálních území. Tyto informace jsou současně poskytovány odpovědným orgánům PGRLF, a.s. a škodním komisím.
6
