2014

LISTY Z AURA – PONTU 3/2014

1

Obsah: V áž e n í p řát el é..................................................................................................................…..3 Ko n t ak t y.........................................................................................................................…......4 Če s ká a slo v en sk á d r am at i k a. .. .. .. .. .. .. .. .. .. . ... .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. . ... .. .. .. .. .. . 5 Ivan Mládek Lukáš Holubec Tomáš Dianiška Jiří Ulrich V.Schulczová/R.Olekšák

No v é p ře kl ad y…………..........................................................................................................8 Anglicky psaná dramatika Johnson - Fahrner Isitt - Škorpil

Ayckbourn - Josková Ruhl - Sloupová

Německy psaná dramatika Schmitt - Knotková Loher – Musilová-Kyrianova

Magnusson - Michňová Heinerdorff - Kotrouš

A další... Görgey - Notinová Pleiel - Thál Ivanov - Magdová

Gavran – Karoch Oravsky - Larsen

Hr y, kt e r é j e p o d o h o d ě mo ž n o z ís k at je n z a t an t ié m y.......................................15 Nep ř el o ž e n é t e xt y...............................................................................................…...…......16 Anglicky psaná dramatika Beaufoy Quilter Ayckbourn McKeever Moeller Hall Stenham Conger

Wright Fannin Stephens Bricks Hunter Grisham/Holmes Clark

Německy psaná dramatika Lotz Kleidheu Amir Naumann

Löhle Rittberger Roos

A další... Rohde (Dánsko) Henderson (Nový Zéland)

2

Váže ní a milí přátel é, připravili jsme pro Vás podzimní čtení - další Listy z Aura-Pontu s nabídkou aktuálních textů za poslední období. Kromě tuzemských novinek a nových překladů naleznete v nabídce i zatím nepřeložené novinky zejména anglosaské a německojazyčné oblasti, ale i z jiných zemí. Aktuální číslo Listů z Aura-Pontu je vždy k nahlédnutí na našem webu (www.aura-pont.cz), včetně aktuálních Novinek z Aura-Pontu, kde se dozvíte o dalším dění v naší agentuře. Máte-li zájem o starší čísla Listů, napište nám a my Vám je zašleme elektronicky či poštou. Jejich obsah průběžně ukládáme do naší internetové Rukověti dramaturga, kde je k dispozici úplný přehled nabízených textů. Nyní v ní naleznete informace o více než 5000 textech původních českých a slovenských her, překladů i textů zahraničních autorů v originále, aktualizace databáze probíhá průběžně. Připomínáme, že Vašim zájmům vycházíme vstříc dalšími službami: na požádání Vám zašleme text námi zastoupených autorů a překladatelů, rozhodnete-li se některý z nich inscenovat, získáme pro Vás souhlas autora, vystavíme provozovací smlouvu. Rovněž Vám texty zahraničních autorů (nabízené i Vámi vyžádané): obstaráme, v případě Vašeho zájmu doporučíme překladatele, dojednáme smlouvu se zahraniční agenturou, dojde-li k provozování, je naší odměnou provize z autorských honorářů, nedojde-li k provozování, vyúčtujeme Vám předem dohodnuté vynaložené náklady. Díky našim bohatým zkušenostem a kontaktům v zahraničí Vám můžeme nabídnout vyřízení práv k provozování děl autorů z mnoha zemí celého světa: vlámské části Belgie, Bulharska, Holandska, Chorvatska,

Maďarska, Německa, Polska, Rakouska,

Rumunska, Ruska, Skandinávie a Pobaltí Slovinska,

Srbska, Švýcarska, USA, Velká Británie a Irska

a mnoha dalších (kromě Francie, Itálie a Španělska, kde jsou v současné době tamní monopolní agentury vázány exkluzivními smlouvami). Můžete nás však kontaktovat i v případě, kdy si nejste jisti, kam se obrátit. Vždy Vám alespoň poradíme. Rádi Vám taktéž pomůžeme při výběru titulu, vhodného právě pro Vás. Vaše případné jednodušší dotazy zodpovíme telefonicky, složitější pak písemně. Naše produkční oddělení Vám v případě potřeby pomůže při výběru interpretů. Dále Vám můžeme doporučit například režiséra, choreografa, případně výtvarníka nebo autora hudby. Těšíme se na Vaše reakce. Jitka Sloupová, Michal Kotrouš

3

Kontakty VEDENÍ AGENTURY: Petra Marková, výkonná ředitelka – tel.: 251 554 938, [email protected] DIVADELNÍ ODDĚLENÍ: Petra Marková, vedoucí – tel.: 251 553 994, [email protected] Texty a agentáž Jitka Sloupová – tel.: 737 606 139, [email protected] Michal Kotrouš – tel.: 603 265 067, [email protected] Zahraniční práva Anna Pýchová – tel.: 251 553 994, [email protected] FINANČNÍ ODDĚLENÍ: Martin Chramosil – tel.: 251 554 084, [email protected] Markéta Kotrbová – tel.: 251 554 084, [email protected] PRODUKČNÍ ODDĚLENÍ: Jiří Havel – tel.: 251 550 179, [email protected] Markéta Mayerová – tel.: 251 553 993, [email protected] SEKRETARIÁT: Lucie Štěpánová – tel.: 251 554 938, 251 553 992, [email protected]

Najdete nás na adrese: Veslařský ostrov 62 147 00 Praha 4 - Podolí tel. ústředna: 251 554 938 fax: 251 550 207 e-mail: [email protected] www.aura-pont.cz

4

Česká a slovenská dramatika Čeká na premiéru

Ivan Mládek KOMISAŘ BAMBULA detektivní muzikál pro celou rodinu 6 m, 4 ž (+ taneční skupinka) Veršovaný rodinný muzikál pro malé i velké, ve kterém zazní dvanáct největších hitů Ivana Mládka (Medvědi nevědí, Jožin z bažin, Prachovské skály, Jez aj.). Jednoduchý příběh s minimem dějových odboček vychází z písně Dáša Nováková. Dvě kamarádky, Dáša Nováková a Stáňa Poláková putují krajem, aby vypátrali nezvěstnou Blážu Procházkovou. Cestou potkají řadu dalších postav, epizodních (Listonoška, Karkulka, Starosta, Myslivec, trampové…) i pro jejich pátrání zásadních (policista Véna Rambo Dopil a především pak komisař Jaroslav Bambula, který přijel pomáhat s pátráním po pohřešované vlakem z Opavy (Rychlík jede do Prahy) - a jeho zpoždění způsobil křeček na kolejích (Neopatrný křeček). Kam mohla Bláža zmizet? Podezření padá na různé lesní obludy (Jožin z bažin). Během pátrání mj. přistihnou obézní Lindu, jak ničí ze závisti Blážin prázdný dům, stává se tak hlavní podezřelou. Podezření padne i na Blážina strýce, vodáka Bendu (Jez) či na zhrzeného milence Bláži Haryho z Brna (Brno je zlatá loď). Blážu viděli v lese i dva trampové či stařena kořenářka, která začne věštit z mapy v tabletu – a zjistí, že Bláža je na Prachovských skalách, kam vylezla s horolezci – zachrání ji hasiči s plachtou. Vše tedy dobře skončí a Bláža může kamarádkám konečně ukázat svoji novou halenku. Text muzikálu tvoří především Mládkova vtipná, nekomplikovaná a překvapivá dvojverší, jež ocení dětský i dospělý divák. Jednoduchý děj je pak umně proložen známými hity Ivana Mládka, které jsou zasazeny do děje. Jde o nenáročný muzikál pro celou rodinu, s písničkami, které jsou známy napříč generacemi. Lukáš Holubec ZELENÁ JABLKA 3m Dříve úspěšný dramatik Jan žije již několik let uzavřen sám ve svém pustém bytě. Přestal tvořit, přestal žít. Náplní jeho dnů a nocí je jen přemýšlení, kouření cigaret a pojídání zelených jablek. Až v den svých třiatřicátých narozenin udělá výjimku. Pozve k sobě svého mladšího přítele Romana. Jan Romanem opovrhuje. Roman Jana obdivuje. Kdo však očekává bohabojnou oslavu Kristových let jako Roman, bude zklamán. Zpustlý dramatik pozval svého známého jen za jedním účelem. Žádá ho, aby mu pomohl se zabít. Je unaven ze světa, unaven z lidí, unaven z tvorby a unaven sám ze sebe. Šokovaný Roman mu chce pomoci dostat se z deprese a samoty, ale Jan je pevně rozhodnut. Jinou pomoc než vymyslet, jak se zabít, odmítá. Možná ale dramatika Roman přeci jen přesvědčí, aby od sebevraždy opustil. Prozradí mu své dlouholeté tajemství. Nejen že Jana obdivuje, ale je do něj i zamilován. Pro co se zkrachovalý dramatik na své narozeniny rozhodne? Pro lásku a život? Nebo pro smrt a klid?

5

Po premiéře Valéria Schulczová - Roman Olekšák (Slovensko) LENI 2 m, 2 ž „Vždy ma zaujímala iba krása. Nikdy mi nešlo o politiku.“ Napriek tomu sa Leni Riefenstahl nikdy nezbaví nálepky „Hitlerova režisérka“. Bola obdarená výnimočným talentom. Ako tanečnica dostávala ponuky z celej Európy, ako herečka mala možnosť pracovať pre Hollywood. Ostala však v Nemecku a stala sa režisérkou. Začala nakrúcať filmy pre Hitlera, užívala si úspech a slávu. Spolu s porážkou Tretej ríše však prichádza i jej osobný pád. Pre celý svet ostáva len človekom, ktorý dal svoj talent do služieb moci. Pôvodná slovenská hra Leni autorskej dvojice Valerie Schulczovej a Romana Olekšáka je o fiktívnom stretnutí dvoch skutočných ľudí. Legendárneho moderátora Johnnyho Carsona, ktorého The Tonight Show Starring Johnny Carson patrila tridsať rokov k najsledovanejším talkshow Ameriky, a kontroverznej Leni Riefenstahl, „dvornej režisérky“ Adolfa Hitlera. Je rok 1974, Johnny je na vrchole kariéry a Leni v Amerike predstavuje svoj prvý dokončený projekt od porážky Nemecka – knihu fotografií z Afriky – Last of Nubu. Johnny však vie, čo jeho divákov zaujíma viac ako umenie. Lenina minulosť sa stáva hlavnou témou, ktorú neprekryje ani jej rodiaci sa vzťah s asistentom Horstom, mladším o štyridsať rokov. Johnny odhaľuje Lenine osobné postoje k fašizmu a holokaustu. Chce zistiť, akú veľkú cíti vinu. Hustnúcu atmosféru talkshow ešte viac vyhrotí nemecká diváčka Bertha. Jej neplánovaný vstup do nakrúcania len otvorí ďalšie otázky. Aká je zodpovednosť umelca za jeho dielo? Aká je hranica medzi posluhovaním ideológii, aktívnou spoluúčasťou na budovaní režimu a umeleckou tvorbou? Je možné prevziať zodpovednosť za dobu, v ktorej tvoríme? Johnny Carson sa chce dozvedieť čo najviac a nebojí sa dotknúť aj tých najosobnejších tém. Netypický životopisný príbeh jednej z najlepších filmárok sveta, ktorá zažiarila vďaka filmom na objednávku Tretej ríše. Hra byla napsána na tělo vynikající slovenské herečce Zdeně Studenkové, představitelce Leni Riefenstahl. Světová premiéra se konala ve Slovenském národním divadle 17.prosince 2013. Česká premiéra v Divadle v Řeznické v říjnu 2014. Tomáš Dianiška LSDOWN 5 m, 2 ž Thriller o muži, který zahlédl příliš mnoho. Po úspěšných autorských projektech Googling and Fucking, Přísně tajné: Hrubá nemravnost a Mickey Mouse je mrtvý uvedla malá scéna libereckého Divadla F.X.Šaldy další původní hru. Tentokrát se tým herců kolem Tomáše Dianišky nechal volně inspirovat osudy Timothy Learyho, amerického vědce, který proslul jako experimentátor s psychedelickými látkami. Pro své stoupence byl idolem – „papežem narkomanů“, pro politiky se stal naopak „nejnebezpečnějším mužem světa“. Věda, filosofie, náboženství, drogy… Žene nás touha dotknout se věcí, které nás přesahují. Ta největší tajemství se však skrývají v nás samých. Lidský mozek je nejsložitější systém v nám známém vesmíru. Uvnitř našich čel je galaxie informací. Hra LSDown vám i bez požití drog nabízí výlet do naší hlavy… Česká premiéra proběhla v Divadle F.X.Šaldy v únoru 2013 v režii Braňo Holička. Tomáš Dianiška - Braňo Holiček PŘÍSNĚ TAJNÉ: HRUBÁ NEMRAVNOST 2 m, 1 ž Provokativní hra s podtitulem Jak Alan zachránil svět a narostly mu kozy. Další kousek z úspěšné tvůrčí dílny, která v Divadle F.X.Šaldy spáchala např. hry Googling and Fucking,

6

Mickey Mouse je mrtvý či LSDown. Hra o počítačích, tentokrát ale trochu jinak. Alan Turing byl geniální anglický matematik, který ve třicátých letech 20. století vytvořil první funkční matematický model „počítacího stroje“, za druhé světové války rozhodujícím způsobem přispěl k prolomení německého kódu Enigma a tím i k porážce wehrmachtu a později se podílel na sestrojení prvních počítačů. Byl ale také homosexuál, a provozování homosexuálního styku bylo v Anglii až do šedesátých let klasifikováno jako trestný čin. Pozoruhodný a dojemný životní příběh Alana Turinga se stal inspirací pro rozvernou jevištní féerii pro tři herce. Dozvíte se také, proč má Apple ve znaku nakousnuté jablko, a vyslechnete si pár vulgarismů. Česká premiéra proběhla v dubnu 2011 v Divadle F.X.Šaldy v režii B. Holička. Jiří Č. Ulrich ŽIVOT TALENTOVANÉHO MOTÝLA 1 m, 2 ž lyrické drama Mladičká, půvabná, trochu naivní a při tanci divoká motýlice má zvláštní schopnost: dovede psát básně a šeptat je do lidského ucha. Zamiluje se do profesora - entomologa, který chodí odpočívat na lavičku ve školní zahradě, kde motýlice žije. Když muž usne, motýlice mu našeptává milostné verše. Profesor sbírku básní věnuje své milence. Žárlící rozhněvaná motýlice vymyslí pomstychtivý plán a uskuteční jej. V tomto okamžiku se lyrický příběh změní v drama, avšak s pohádkovým šťastným koncem... Ve hře je prostor např. i pro stínohru či tanec. Hra byla napsána pro plzeňskou scénu Dialog, kde byla také poprvé s úspěchem uvedena v roce 2012.

7

Nové překlady Anglicky psaná dramatika Čeká na premiéru Catherine Jackson(ová) (Velká Británie) ŠA-LA-LA (SHANG-A-LANG) přeložil Martin Fahrner 2 m, 3 ž hudební komedie Příběh tří fanynek skupiny Bay City Rolles, které nechají doma své dcery a po letech se sejdou na revival festivalu 70. let, aby zavzpomínaly na mládí a na své idoly, především na zmíněnou skupinu (proto se hra jmenuje podle jejich slavné písničky). Členy revival kapely jsou náhodou mladíci, kteří se znají s jejich dcerami... Právě atmosféra je to, co hraje v příběhu velkou roli všechno se odehrává v kostýmech 70. let 20. století, za doprovodu písní např. Suzi Quatro (Devil Gate Drive), skupiny The Sweet ( Blockbuster) a dalších. Samozřejmě, že život každou z představitelek poznamenal nějakým šrámem, a právě ono hledání vlastní identity a počítání "má dáti - dal" uprostřed komediálních situací „maškarního bálu“ starých dobrých 70. let dává příběhu kromě skvělé hudební (a vizuální) složky slušnou hloubku. Shang-a-Lang napsala autorka rok před daleko známější hrou Mamma mia - tam sice hraje hudba výraznou roli, přesto se dá říci, že v Shang-a-Lang hraje ještě větší. Jde zkrátka o dobrý a nosný příběh, nostalgický i komický, o výborné herecké příležitosti pro tři herečky kolem čtyřicítky, o skvělou příležitost skloubit originální vizuální, hudební a choreografickou složku – zkrátka o výbornou hudební komedii, jež byla poprvé a s úspěchem uvedena v roce 1986. Debbie Isitt(ová) (Velká Británie) ŽENA, KTERÁ UVAŘILA SVÉHO MANŽELA (WOMAN WHO COOKED HER HUSBAND) přeložil Jakub Škorpil 1 m, 2 ž komedie Kenneth a Hillary žili ve spokojeném manželství - téměř dvacet let, než se Kenneth, procházející krizí středního věku, zamiloval do jiné ženy. Zprvu se zdálo, že Laura ztělesňuje vše, co Kennethovi v manželství schází, ale brzy se mu milostná aférka vymkne z rukou a nastává kolotoč lží, výmluv a obviňování. Brzy je Kenneth nucen přiznat barvu manželce a k milence Lauře se přestěhovat. Laura je sice mladá, štíhlá a plná elánu, čímž vlévá energii do žil i Kennethovi, ale málo uklízí, málo pere a hlavně – vůbec neumí vařit. Kenneth je zvyklý na teplou, chutnou a kvalitní večeři (Hillary je vyhlášená kuchařka) a z Lauřiných kuchařských pokusů mu je špatně. Postupem času začne lhát Lauře o svém večerním programu (stejně, jako kdysi lhal Hillary, když chodil za Laurou) a chodí se najíst k bývalé manželce... Hra začíná v okamžiku, kdy Hillary chystá hostinu na oslavu tříletého výročí svatby Kennetha a Laury. Hlavním chodem má být „překvapení“. V retrospektivách se divák dozvídá, jaké všechny události předcházely této „poslední večeři“. Tato černá komedie je exkurzí do světa žárlivosti, zrady, nevěry, klamů a ponížení a ukazuje nový význam rčení, že „láska prochází žaludkem“. Autorka předepisuje strohou scénu bez rekvizit a uniformní oblečení tak, aby veškerá divákova pozornost byla soustředěna na mluvené slovo.

8

Uvedení v londýnském Royal Court Theatre (upstairs) se uskutečnilo v říjnu 1991. Hra sklízela úspěchy od edinburského Festivalu k West Endu a hrála ji téměř všechna anglická regionální divadla. V zahraničí byla uvedena např. v Itálii, Izraeli, Řecku, Španělsku, Turecku, Austrálii. Alan Ayckbourn (Velká Británie) RODINNÝ PODNIK (SMALL FAMILY BUSINESS) přeložila Zuzana Josková 7 m, 6 ž komedie o korupci Děj se odehrává v průběhu jednoho podzimního týdne v obývacím pokoji, kuchyni, koupelně, ložnici, hale a na chodbě domů patřících různým členům rodiny. Podnikatel Jack McCracken se drží pevných zásad v korumpovaném systému a světě. Jenže ne nadlouho. Jakmile se díky své ženě dostane do područí tchánova byznysu, jenž je pronásledován soukromým detektivem ohledně jistých kompromitujících materiálů, znamená to pro Jacka dilema – spravedlnost, nebo široká rodina, která drží pohromadě za všech okolností? Jackova integrita se postupně vytrácí, ve své širší rodině nachází zloděje a cizoložníky, pro něž je privátní byznys vším. Bující sobecké zájmy přerůstají všem přes hlavu a směřují v komickou hysterii a děsivé vyvrcholení… Kromě postav široké rodiny a detektiva je zde komická příležitost pro postavy pěti italských podnikatelů stejného příjmení, které mají být hrány pouze jedním hercem. Dynamická ostrá komedie byla s velkým úspěchem uvedena v londýnském Národním divadle v roce 1987. Možná ještě většího úspěchu dosáhl letošní revival hry na téže scéně, kde se inscenace stala rovněž součástí přenosového cyklu National Theatre Live. Sarah Ruhl(ová) (USA) VE VEDLEJŠÍM POKOJI aneb HRA S VIBRÁTOREM (IN THE NEXT ROOM or THE VIBRATOR PLAY) přeložila Jitka Sloupová 3 m, 4 ž Originální hru dnes již proslulé americké dramatičky inspirovaly dávné experimenty s Edisonovým vynálezem. Autorka vychází ze skutečných faktů – v puritánské, ale technikou uchvácené americké společnosti konce 19. století byl k léčbě ženské hysterie používán vibrátor, aniž by kdokoli připouštěl, že se jedná o sexuální stimulaci. Doktor Givings a jeho asistentka Annie tak poskytují ženám úlevu od hysterického napětí či povzbuzují jejich slabý organismus pomocí vibrujícího přístroje, jehož aplikace přináší obvykle nečekaně rychlé a pozitivní výsledky. Není divu, že jedna z pacientek, slabostí pravidelně omdlévající paní Daldryová, doprovázená na terapii svým chladným manželem, se pod nejrůznějšími záminkami vrací pro další „dávku“, což vzbuzuje stále větší zvědavost v lékařově choti, paní Catherine Givingsové. V nestřežené chvíli pronikne s paní Daldryovou do manželovy ordinace, kam má jako nepovolaná vstup zakázaný, a nechá se pacientkou sama „ošetřit“. I ona zažije nové silné pocity, byť v detailech odlišné. Vibrátor funguje dokonce i v případě vzácné mužské hysterie – Dr. Givings tak pomůže od psychosomatických problémů i romanticky založenému malíři Leo Irvingovi. Jakkoli líčené situace působí na dnešního sexuologicky informovaného diváka komicky, autorka v nich odkrývá i dosud namnoze přetrvávající deformace manželských a partnerských vztahů. Sexuální probuzení pacientek (i ojedinělého pacienta) totiž akceleruje i vývoj jejich krize: Catherine Givingsová, nešťastná z vědou a službou zcela zaujatého manžela, se zamiluje do Lea, který jí přibližuje svět umění a požitkářské Evropy. Leo je ale okouzlen krásnou černoškou Elizabeth, která u Givingsových pracuje jako kojná jejich dcerušky a jež se nakrátko stane i jeho modelem. A konečně paní Daldryová se stále více sbližuje se svobodnou Givingsovou asistentkou Annie. Elizabeth odmítne Lea a odchází ze služby, Leo odmítne Catherine a odjíždí do Itálie. Catherine Givingsová vedena intuicí a svou touhou se nakonec pustí do boje s vlastními i manželovými

9

předsudky: „Slyšela jsem, že některé ženy ten vibrující přístroj k těm návalům nepotřebují, že podobného účinku dosahují ve vztahu se svým manželem…“. Premiéra se uskutečnila v únoru 2009 v kalifornském Berkeley Repertory Theatre a v témže roce byla nominována jak na cenu TONY, tak na Pulitzerovu cenu za drama.

Německy psaná dramatika Po premiéře Katharina Schmitt (Německo) SAM přeložila Viktorie Knotková 1 m (2 m) Komorní hra o smyslu a úloze umění v dnešním světě, poukazující na existenci pravidel, kterým se dlouhodobě a mnohdy nevědomě podřizujeme, abychom své životy učinili alespoň zdánlivě smysluplnějšími a pokusili se získat moc nad rychle plynoucím časem, kterým je náš život vymezen. Sam je umělec, který zkoumá hranice svých možností. Dobrovolně sám sebe uvězní do vlastnoručně vyrobené klece, aby tam strávil jeden rok v naprosté izolaci. Tento experiment totální redukce a izolace je ukázkou neuvěřitelné nemilosrdnosti vůči sobě samému. Sám si stanovuje přísná pravidla: nesmí mluvit, číst, psát, stále totéž jídlo, tytéž návštěvy ve stejnou dobu. Po roce v tomto dobrovolném vězení se tento stav vnitřního omezení zdá být reálnější než okolní svět… Hra se dočkala v listopadu 2011 německé rozhlasové verze. Poté byla uvedena v březnu 2012 v Hessisches Staatstheater Wiesbaden. Česká premiéra proběhla v divadle Komedie / Studiu Hrdinů v dubnu 2012 v režii K. Polívkové - tato inscenace byla nominována na Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší inscenaci současného textu za rok 2012, byla pojatá jako výtečné monodrama v podání Karla Rodena). Dea Loher (Německo) NEVINA (UNSCHULD) přeložila Veronika Musilová Kyrianova 2 m, 1 ž Město u moře v Evropě. Elisio a Fadoul jsou dva černí ilegální přistěhovalci, nečinně přihlížejí, jak v moři zmizí mladá žena a nedokážou se s touto vinou vypořádat. Mladá, slepá žena tančí nahá mužům, aby ji mohli vidět. Paní Habersattová prosí za odpuštění za skutky, kterých se nedopustila. Franz našel náplň a úlohu svého života – zaopatřuje mrtvé v pohřebním ústavu. Jeho žena Rosa by s ním chtěla mít dítě. Rosina matka, paní Zuckerová, má cukrovku a odpovědnost za sebe převádí na Rosu a Franze: nastěhuje se k nim. Ella, stárnoucí filosofka, spálila své knihy a věří již jen na nespolehlivost světa. Příběhy z okraje našich společností se odehrávají v devatenácti skurilních a zároveň realistických scénách plných smutku a zoufalé komiky. Ve velmi dynamicky vystavěném textu se vystřídají perspektivy a žánry – dialogy s komentářem, jazyk mediální zprávy, vnitřní monology či retrospektivy. Hra byla uvedena v Thalia Theater v Hamburku v říjnu 2003 v režii A. Kriegenburga, česká premiéra jako multimediální produkce – hala bývalé Chirany v Praze-Modřanech, 20. 10. 2014.

10

Čeká na premiéru Kristof Magnusson (Německo) TOTÁLNÍ ODVAZ (DER TOTALE KICK) přeložila Iva Michňová 2 m, 5 ž komedie - fraška Věkově rozdílný pár se po vzoru hrdinů z filmu Natural Born Killers vloupá do domu postarší dámy v domnění, že odjela na dovolenou. Anneke je mladá dračice a miluje Tarantinovy filmy, průměrný lékař dr. Donald Stuckenschmidt má naopak o akci pochyby, ale je na Anneke sexuálně závislý. Oba chtějí zachránit tímto lupem svoji velkou lásku. Jaké je však jejich překvapení, když se ve dveřích objeví ona starší dáma, Dorothea, jež pozvala na kávu se zákuskem své tři kamarádky stejného věku, aby společně oslavili její narozeniny. Dorothea je zpočátku dvojicí lupičů umlčena, nicméně situace se pomalu začíná obracet ve prospěch starších dam. Postupně se tak na scéně objeví čtveřice charakterově odlišných žen - staromódní a rozvážná Dorothea, zarputilá a národně smýšlející Gerta, zdrženlivá tichá voda Emma a ležérní Mechthilda, jež je navzdory svému stáří „nastartovaná“ jako Anneke a díky níž tak dojde během hry k obratu. Postavy ještě doplňuje Harald, maminčin mazánek, jenž se stal policistou se všemi svými atributy. Fraškovitá komika vyvěrá z parodovaného mladistvého násilí a využití slangu mládeže (různé piercingy, brandingy atd.), z generačního konfliktu, z komplikovaných vztahů mezi ženami s podobnými životními osudy, ale různými způsoby řešení konfliktů, z čehož pramení jejich nesváry, tajnůstkářství, žárlivost, závist či různé neurózy. Konflikt tak nevzniká jen navenek této „party“ stařenek vůči dvojici zločinců, ale i uvnitř skupiny. Vše skončí dobře a harmonicky, ale předtím si musejí postavy projít diskuzemi (slovní humor), ručními souboji, alkoholovými a drogovými excesy, vše pod heslem „Sex & Crime“. „Kriminální fraška ukazuje mladistvý entusiasmus jako pouhou hyperaktivitu a bezelstné zákusky u kávy jako podhoubí pro neurózy. Hra ale především nabízí skvělý materiál pro herce, kteří se chtějí vydovádět. Jde o ,dámskou bombu´ sršící vtipem a dobrou náladou“. (Kölnische Rundschau). Hra z roku 2000 byla uvedena na mnoha německých scénách, stejně jako další autorova úspěšná hra, Kutloch (Männerhort), uvedená u nás již dvakrát. René Heinersdorff (Německo) SAUNA (AUFGUSS) přeložil Michal Kotrouš 3 m, 2 ž komedie - fraška Poklidný víkend kdesi ve welness hotelu je narušen sledem událostí. Dieter, úspěšný podnikatel a selfmademan se rozhodl dát své družce Mary originální dárek, což ovšem vyžaduje značnou dávku přemlouvání. Chce se s ní sice rozejít, nicméně chtěl by jí darovat dítě – formou anonymního dárce spermatu. Lothar, šéf vzkvétající dětské kliniky, by zase rád dárce získal – ale ne spermatu, nýbrž peněžní částky na provoz kliniky od bohatého Dietera. To ovšem vyžaduje diplomatickou šikovnost a diskrétnost, a tak se má úkolu ujmout jeho asistentka, pragmatická Emily. Anonymním dárcem spermatu má být Alain, urostlý sportovec a docent, přezdívaný The Brain. Moc se mu do páření s Mary nechce, nicméně dluží Dieterovi protislužbu. Mezi saunou, parní lázní a bazénem s ledovou vodou se cesty všech postav zkříží a pomocí příchodů a ochodů vzniká čím dál zamotanější uzel nedorozumění a omylů. Dieter považuje omylem za dárce spermatu Lothara, Lothar po něm chce peníze, Alain udržuje tajný poměr

11

s Mary, Dieter zase s Emily, takže kromě teploty v sauně stoupá i počet zádrhelů, až nikdo přesně neví, kdo co vlastně chce – kromě diváka, který se groteskní nevědomostí postav dobře baví… Autor a zároveň režisér si pohrává se žánrem bulvární grotesky a ironicky na sebe vrší náhody a překvapení. Dynamická komedie byla uvedena v düsseldorfském Theater an der Kö v únoru 2014, hned poté následuje další produkce v červenci 2015 (Kömödie im Marquart, Stuttgart).

A další... Čeká na premiéru Andrej Ivanov (Rusko) TO VŠECHNO ONA (ETO VSJE ONA) přeložila Marcela Magdová 1 m, 1 ž komorní drama Patologie lásky v současném světě. Patologie citů v kontextu současného technického pokroku. Nedávná smrt otce ještě více ochladila vztah mezi matkou a jejím pubertálním synem. Ignorace a naprostá nekomunikace mezi dvěma osamělými dovede ženu k extrémní pedagogické metodě. Zaregistruje se pod smyšleným jménem Toffee na sociální síť, kde se spřátelí se svým synem, vystupujícím pod přezdívkou Taurský krkavec. Virtuální svět oba sblíží, ovšem jen do té doby než se Taurský krkavec do Toffee skutečně zamiluje. Komorní drama mladého běloruského autora, které přináší zásadní příležitost herečce středního věku a jejímu o generaci mladšímu kolegovi, je především vyspělým „modelovým“ textem, otevřeným různým inscenačním podobám a interpretacím. Dotýká se palčivého problému hranice virtuálního a reálného světa i generační konfrontace. Andrej Ivanov (1984) je dramatik, scénárista a režisér. Narodil se v Blagověščensku v Amurské oblasti. Nyní žije v Minsku. Ukončil filozofickou fakultu Brestské státní univerzity A. S. Puškina a scenáristiku v Minské filmové škole. Za diplomový scénář Šachid získal respektované ocenění VII. Mezinárodního Kazaňského festivalu muslimský film. Je režisérem několika hudebních klipů a krátkometrážního filmu Strašidelný dům, který získal první místo pražského festivalu Kolorit fest v roce 2013. Hra To všechno ona poprvé zazněla v rámci 11. ročníku mezinárodní dramatické soutěže Euroasie 2013 a v rámci základního programu scénických čtení soutěže mladé dramatiky Ljubimovka 2013. Od té doby byla již dvakrát inscenována v ruských divadlech. Světovou premiéru měla v únoru 2014 v Norylském divadle v asijské části Ruska. Vladimir Oravsky & Kurt Peter Larsen and Milan Glac (Švédsko) MARIE ANTOINETTA přeložil Vladimir Oravsky 2 m, 2 ž Bývalá královna Francie Marie Antoinetta, nyní ovdovělá, uvězněná v pařížském Le Temple, se v červenci 1793 nachází v situaci vyžadující celou její osobnost. V přestrojení za vojáka Národní gardy a s plánem na její vysvobození se objevuje její někdejší milenec, švédský hrabě Axel von Fersen. Krátce před přesunem do místa svého posledního pobytu, La Conciergerie (odkud pak byla 16. října 1793 odvezena pod gilotinu), tak musí Marie Antoinetta během pár hodin učinit snad nejzávažnější rozhodnutí svého života: rozhodnout se mezi svým synem a svým milencem, jehož žebřík se znenadání objeví, což je pravděpodobně poslední možnost uniknout svému osudu. Plán ale bohužel nezahrnuje jejího syna, který jí byl před nějakým časem odňat.

12

Nyní je na bývalé královně, aby vyřešila tento konflikt tak, aby neublížila křehkému vztahu se synem ani nevystavila milence nebezpečnému riziku. V této obtížné situaci má Antoinetta jen svou služku Rosálii, která ale pracuje pro Robespierrův režim. Nelze proto říci, nakolik může Antoinetta zasvětit toto děvče do své záležitosti, aby neohrozila ty, které chce zachránit. Pokud jde o ni, je (alespoň navenek) díky svému statutu mezinárodně známé osobnosti a díky dobrým stykům s panovníky přesvědčena o své nezranitelnosti. Jak si Antoinetta poradí s množstvím problémů a překážek této situace? Agneta Pleijel(ová) (Švédsko) KAFKOVI (SCHULZ GOES KAFKA) přeložil Jonáš Thál 2 m, 1 ž Hra má dvě dějství. První dějství je uvedeno prologem, v němž jedna ze tří hlavních postav, Jozefína Szelinská, vzpomíná na svého bývalého snoubence, spisovatele a umělce Bruna Schulze. Popisuje svůj komplikovaný vztah s ním, okolnosti jejich rozchodu a snaží se sama sobě zodpovědět otázku, kdo se rozešel s kým a proč. První dějství se vrací zpět do doby před vypuknutím druhé světové války, do doby, kdy Jozefína a Bruno jsou stále spolu. Je noc a Schulz pracuje na doslovu k Jozefínině překladu Kafkova Procesu. Jozefína si jde lehnout, zatímco Schulz začne rozmlouvat s neviditelným Kafkou. Postava Kafky se vynořuje ze stínů a z monologu se stává dialog. Od samého počátku je zřejmé, že Kafkův „duch“ je produktem Schulzovy imaginace (Schulz a Kafka se ve skutečnosti nikdy osobně nesetkali). Oba spisovatele spojuje rozporuplný vztah k židovství, v němž byli oba vychováni. Kafka se zpočátku jeví jako Schulzův vnitřní hlas, jako chiméra, která pouze klade otázky. Vyptává se Schulze na úlohu židovství v jeho životě, na vztah s katoličkou Jozefínou. Kafkova silueta však vystupuje ze stínu, a čím více ji vidíme, tím více odhaluje o svém vlastním životě. Kafka vypráví o svém nešťastném vztahu se snoubenkou Felicí, o přísném otci, o smrti. Schulz čím dál více shledává, že se jeho osud Kafkovu podobá. Pomalu dochází k závěru, že stejně jako Kafkův a Felicin, ani jeho vztah s Jozefínou nemá nárok na přežití. Na konci prvního dějství se Kafkův zjev opět vytrácí, zatímco mezi Schulzem a Jozefínou dochází ke krizi, a hrozba války a okupace je čím dál hmatatelnější. Druhé dějství se odehrává za druhé světové války a začíná Jozefíniným monologem, tentokrát v hamletovském duchu. Jozefína nahlas přemítá o strachu ze smrti a ztracené lásce. Po krátkém prologu se hra přesouvá do Drohobyče roku 1942. Schulz zde vystupuje v otrhaných šatech a špinavý. Jeden z nacistických velitelů si Schulze vybral, aby dětský pokoj v jeho sídle vymaloval pohádkovými motivy. Opět přichází Kafka. Schulz Kafkovi objasňuje průběh nacistické okupace v Drohobyči; vypráví o tom, jak nacisté rozdělili město a všechny židy přesunuli do ghetta. Schulz vzpomíná na své přátele, již se stali obětí nacistické okupace. Rozmluva Schulze a Kafky se po chvíli znova stáčí k bývalým snoubenkám a k nevyhnutelnosti rozchodu. Schulz oživuje své nejbolestnější vzpomínky a před publikem se opět zjevuje Jozefína, která se snaží Schulzovi vrátit jeho ztracenou sebedůvěru a naději, avšak marně. Schulze pohlcuje zoufalství a bezvýchodnost situace; Jozefína chce emigrovat před nacistickou hrozbou, zatímco Schulz si nedokáže představit život mimo rodnou Drohobyč. Když mu Jozefína nakonec otevírá náruč, je to další ze Schulzových halucinací. Jediným společníkem na cestě k jisté smrti je mu Kafkův přízrak. Miro Gavran (Chorvatsko) SMÍCH ZAKÁZÁN (ZABRANJENO SMIJANJE) přeložil František Karoch 1 m, 2 ž komedie Osmačtyřicetiletý muž po pět let podváděl svoji ženu s dvaatřicetiletou milenkou. Ta se s ním

13

rozešla a s ním už není doma k vydržení. Manželka se tedy snaží milenku přinutit, manželovi za zády, aby ho vzala zpátky. Pod pohrůžkou vydírání milenka ustupuje, ale je s nudným a lakomým mužem nespokojená. Vše se nicméně zdá být v pořádku, až do doby, než se milenka zamiluje do jiného muže a žádá manželku o radu. Tato hra netradičně zobrazující manželský trojúhelník je v Chorvatsku velice populární a doprovází ji slogan: „Hra, kterou si užije jak vaše manželka, tak vaše milenka." Hra obdržela v roce 2004 Cenu Marina Držiče, kterou uděluje chorvatské ministerstvo kultury. Gábor Görgey (Maďarsko) CHODÍ PEŠEK OKOLO (KOMÁMASSONY, HOL A STUKKER) přeložila Táňa Notinová 5m bláznivá komedie Groteskní příběh pěti individuí uzavřených v jedné místnosti, ve společnosti jednoho revolveru – každého z nich zbraň láká, protože mu dává příležitost vládnout nad ostatními. Jde o pět zvláštních a směšných postav a každá má odlišnou představu o své moci. Drsný mafián s drsnými způsoby, nacionalista v kroji s představou ráje ve své zemi, chudý vesničan se zánětem močového měchýře, aristokrat a intelektuál. Modelová pětice v modelových situacích vygradovaných ve své směšnosti až na hranici grotesky. Inteligentní humor autora v sobě nese několik úrovní a stává se výpovědí o našem krutém chování v kruté době kolem nás. Postavy tak roztáčejí nezastavitelný kolotoč gagů, při kterých nám i občas zamrzne úsměv na tváři. Drsná komedie patří k nejoblíbenějším hrám na Slovensku (premiéra Astorka Korzo 1990, znovuobnovená 2003, ocenění Dosky '98 v kategorii Objav sezóny 1997/1998). Gábor Görgey (1929) působil jako divadelní dramaturg či umělecký šéf Maďarské televize, roku 2002 se stal ministrem kulturního dědictví Maďarska. Je autorem několika her, lyriky i prózy jeho hry jsou přeloženy do mnoha jazyků. Za svou spisovatelskou činnost získal řadu významných literárních ocenění, např. Cenu Józsefa Attilu či Cenu Tibora Déryho.

14

HRY, JEŽ JE PO DOHODĚ MOŽNO ZÍSKAT JEN ZA TANTIÉMY Zahraniční tituly, u nichž je možno získat provozovací práva k profesionálnímu uvedení jen za tantiémy (%). Autor Lukas Bärfuss Michael Frayn Neil LaBute Martin McDonagh Martin McDonagh Martin McDonagh Penelope Skinner Esther Vilar Stefan Vögel B. Zandt, J. Milmore

Titul Dvacet tisíc stránek Kodaň Pravé poledne Kráska z Leenane Pan Polštář Poručík z Inishmoru Léto na kole Žárlivost Dobře rozehraná partie Máte jednu špatnou zprávu

Smlouva do: % 5.4.2015 9.5.2015 7.3.2016 30.6.2015 30.6.2015 30.6.2015 28.1.2018 31.12.2015 30.6.2015 12.1.2015

9 9 7,7 6,5 6,5 6,5 9 9 8 7

15

Nepřeložené texty Dílo I. Bergmana Rádi připomínáme, že cesta k inscenování Bergmanových děl je po mnoha letech volná! Autorská práva vám rádi zprostředkujeme!

Anglicky psaná dramatika Simon Beaufoy (Velká Británie) THE FULL MONTY (DONAHA!) 11 m, 4 ž, 1 chlapec komedie V roce 1997 si získal světovou pozornost film o šesti nezaměstnaných sheffieldských ocelářích, kteří neměli co ztratit. Divadelní debut známého scénáristy (mj. Milionář z chatrče) a režiséra vychází z jeho vlastního scénáře, ověnčeného nejprestižnějšími filmovými cenami, a obsahuje i písně z původního filmu společnosti Fox Searchlight Pictures. Oproti známé muzikálové verzi libretisty Terence McNallyho, je však Beaufoyova hra v zásadě činohra. Premiéru hry nastudoval soubor New Players v Londýně v roce 2009. Peter Quilter (Velká Británie) NOT DEAD YET (ZATÍM JEŠTĚ ŽIJE) 3 m, 3 ž komedie Děj svěží komedie se odehrává během jednoho jednání o délce devadesát minut. Manželé Trevor a Linda si zoufají nad osmnáctiletým synem Christopherem, který začíná být těžce závislý na drogách. Aby se vzpamatoval, rodiče se rozhodnou vypravit svému synovi “preventivní pohřeb”. Pozvou příbuzné, vypůjčí si rakev, připraví občerstvení, a to všechno v naději, že syna, až se stane svědkem toho všeho, přejde na drogy chuť. Jenomže nic nevychází podle plánu. Vzteklý Christopher atakuje strýčka Dereka vším, co mu přijde pod ruku na stole s občerstvením, Linda jako obvykle sáhne po láhvi brandy, tetička Angela se odrovná koňskou dávkou prášků a Trevor najde útěchu v bezpečí rakve. Quilterova hra, místy přecházející v klasickou frašku, se s ironickým, ale zároveň chápavým nadhledem dívá na vztahy mezi rodiči a dětmi a připomíná, že všichni se jednou octneme v okamžiku, kdy budeme muset čelit svým démonům. Alan Ayckbourn (Velká Británie) NEIGHBOURHOOD WATCH (SOUSEDSKÁ HLÍDKA) 4 m, 4 ž komedie Na bohoslužbě, jíž se otvírá zahrada posvěcená památce jejího zesnulého bratra, vystoupí Hilda s projevem. Děj hry se pak vrací o čtyři měsíce dříve, ke dni, kdy nábožensky založení Hilda a Martin pořádali po svém nastěhování do domu v nové čtvrti seznamovací večírek pro nové sousedy.

16

Hostů nepřišlo mnoho a Martin se navíc během této party pokusí neúspěšně zadržet pubescenta, který se chtěl pravděpodobně vloupat do domu. Obecný pocit ohrožení, podporovaný médii, vede k tomu, že shromážděná společnost – bývalý člen ochranky Ron, místní drbna Dorothy, nezaměstnaný inženýr Gareth a učitelka hudby Magda – založí sousedskou hlídku, jež by měla dalšímu šíření zločinu zamezit. Ukáže se sice, že výrostek byl jen Magdiným žákem, který si přes Martinovu zahradu zkracoval cestu domů, nicméně banální událost má stále hrozivější následky a na tuto lavinu se nabalují další nedorozumění, drobné sousedské animozity a rodinná dramata. Celá původně dobře míněná kampaň bohabojných občanů vyústí nakonec v Martinovu smrt při policejní střelbě. Ayckbournova typická groteskní komedie ze života středních vrstev je jeho pětasedmdesátou hrou – autor se v ní vedle vzrůstající paranoie této society zabývá i tím, co se může stát, když vezme zákon do svých rukou. Premiéra hry se konala v Ayckbournově domovském Stephen Josepth Theatre ve Scarborough 13. září 2011. Uvedena byla již také v Londýně a New Yorku. Michael McKeever (USA) THE VELVETEEN UNDERTOW (NEBEZPEČNÉ VYSVOBOZENÍ) 3 m, 2 ž krimikomedie Sam Templer, čtyřicátník, byznysmen, zvyklý mít vše pod kontrolou, má nový románek – další v řadě aférek se ženami, jejichž jméno si nikdy nemůže zapamatovat. Jedna věc mu však není jasná: proč má kvůli tomu dělat chůvu retardovanému chlápkovi. Maxwell Love byl v roce 1996 dětská hvězda, zpíval gospel v křesťanském sboru. Je to čtrnáctiletá duše v těle třicátníka. Teď však stojí v motelu, před sebou svou milenku, prostitutku leží v kómatu, neboť ji zmlátil. Sam a Maxwell se tak setkají tváří v tváři v motelu Quality Days, v pokoji 712. Oba se tak ocitají v nebezpečné situaci a co je ještě horší – dozvědí se o sobě navzájem pravdu. Nonnie Love, atraktivní třicátnice, Maxwellova sestra, je totiž nová milenka Sama a vyklube se z ní svůdkyně, náhradní matka i smírčí soudce… Náboženství, manželství, hodnoty rodiny, láska – to vše je podrobeno zkoušce, zatímco se situace v pokoji 712 začne vymykat kontrole a směřuje za pravidelné asistence tetičky La a recepčního Jeroma ke tragikomickému konci. Svižná situační komedie byla uvedena v červnu 2012 v divadle Palm Beach DramaWorks na Floridě. Nicole Moeller(ová) (Kanada) AN ALMOST PERFECT THING (TÉMĚŘ DOKONALÁ VĚC) 2 m, 1 ž thriller Greg je kdysi respektovaný novinář, který hledá novou látku, která by mu pomohla znovunastartovat kariéru. Chloe je pohřešovaná dívka, o jejímž zmizení před šesti léty psal. Právě se vrátila do světa, který už nepoznává. Místo aby policii dovedla ke svému únosci, obrátí se na Grega, aby zpracoval její příběh. Bohužel ale není ochotná poskytnout konkrétní fakta a jména – místo toho mu diktuje, jak přesně má být její příběh podán. Jenže se (podobně jako její do značné míry reálný předobraz Natascha Kampuschová) stává mezinárodní celebritou a veřejnost (a samozřejmě i policie) naléhá, aby prozradila svého únosce. Proč ho kryje? Pravda a fikce se v Chloině vyprávění začíná podivně splétat a Greg je nucen do jejího příběhu drsně zasáhnout, i když to znamená střetnout se s jejím únoscem. Mnohoznačný thriller o touze někoho vlastnit a potřebě vlastnit svůj příběh, a také o „právu“ znát pravdu. Premiéra ve Workshop West Theatre v Edmontonu v březnu 2011. Chystáme český překlad.

17

Jason Hall (Kanada) THIRD FLOOR (TŘETÍ PATRO) 1 m, 1 ž napínavá konverzačka Novostavba s luxusním výhledem na kanál. Na tu lepší stranu vedou okna bytu číslo 12, v němž bydlí mladá žena, na tu horší (parkoviště) se ze svého bytu číslo 11 kouká mladý muž. Ale kdo bydlí v čísle 10, před nímž neustále leží pytel s páchnoucími odpadky? Konverzační hra – která explicitně i implicitně odkazuje k Hitchcockovým filmům – je situována na chodbu odosobněného domu, v němž je sice prestižní bydlet, za jeho stěnami se ale mísí touha po anonymitě s touhou po sousedských vztazích až k nebezpečí. Sledujeme vyvíjející se vztah dvou zcela odlišných sousedů, které spojí odpor k odpadkům na chodbě – jakkoli se 11 a 12 na nepřijatelnosti tohoto zvyku („musí pocházet odněkud ze střední Evropy, není náhodou Polka?“) shodnou, rozdíly v jejich povahách vedou k napětí a vyvrcholí v dramatické zápletce, v níž jde téměř o život. Člověk nikdy neví, kdo je vlastně jeho soused... Hra měla premiéru 11. října 2011 v divadle Trafalgar Studios v Londýně, režie Russell Labey. Jason Hall (nar. 1978) je kanadský dramatik; pochází z Toronta, studoval v Londýně, kde nyní také žije. Se svou dramatickou prvotinu Eyes Catch Fire zvítězil v kanadské dramatické soutěži Herman Voaden National Playwriting Competition (2003), hra byla následujícího roku uvedena v londýnském divadle Finborough. Druhou hru GBS uvedlo torontské divadlo Factory v roce 2004 v rámci torontského Fringe Festivalu, později byla k vidění i v Londýně a také v New Yorku. Jeho hra Stand Sentry byla upravena pro film a uvedena na Mezinárodním filmovém festivalu ve Strasbourgu v roce 2009. V roce 2005 byl vybrán do programu pro mladé dramatiky londýnského divadla Royal Court, aby se zúčastnil australského festivalu World Interplay. Polly Stenham(ová) (V. Británie) NO QUARTER (BEZ MILOSTI) 4 m, 4 ž drama V intimním dramatu jedné rodiny se autorka snaží postihnout duševní stav své země. Čtyřiadvacetiletý Robin, který před nedávnem přerušil studia hudby v Londýně, se vrací do svého „rodného“ domu, aby se tam setkal se svou matkou, spisovatelkou Lily, která právě utekla z nervového sanatoria. Na přání ženy, vyděšené zhoršujícími se projevy šílenství a demence, které ji sužují, tu asistuje její sebevraždě, kterýžto krok musí utajit před svým bratrem Oliverem, mladým politikem. Měsíc po její smrti se v městečku koná tryzna na její počest. Robin se v domě, který Lily bez jeho vědomí předtím prodala, s Oliverovým požehnáním dočasně ubytoval a chce v něm také na rozloučenou s ním uspořádat párty ve stylu matčiných narozenin. Jeho společníky se postupně stávají skinhead Tommy, s nímž Robin vyjednává o prodej drog, na něž ovšem nemá, jeho mondénní londýnští přátelé, dvojčata Scout a Arlo, jeho kamarádka z dětství, budoucí policistka Esme, a konečně jeho obdivovatelka, čtrnáctiletá Coby. Večírek tohoto zvláštního sociologického vzorku má patřičně šílený charakter, na němž se kromě vzníceného duševního stavu, ve kterém se Robin nalézá, podílí i to, že svým společníkům namíchá do alkoholu drogy, které získal od Tommyho. V průběhu večera se doplňuje také obraz života Robina a jeho matky. Lily se poté, co ovdověla, kdysi odstěhovala na venkov, aby tu spolu se svými dětmi realizovala své představy o nonkonformním životě. Oliver odtud sice brzy odchází na školu, o deset let mladšího Robina však Lily vychovává podle svých zásad v co největší svobodě – ale také izolaci. Odchod do Londýna, kde studoval na akademii, byl proto pro Robina civilizačním šokem. Setkání s technologiemi posedlým, cynickým a materialistickým světem je stále předmětem jeho zoufalých tirád. Rozhněvanost tohoto mladého muže 21. století však exploduje v drogovém večírku, v ohňostroji a nakonec ve skutečném požáru, který málem stojí život Coby. Londýnským dvojčatům se ovšem předtím podařilo spojit s Oliverem, který přijíždí zachránit situaci. Závěrečný rozhovor obou bratrů nakonec přinese

18

pravdu o celé rodinné historii a motivech Lilyiny podivné výchovy, jíž ovšem Oliver úspěšně vzdoroval a je snad připraven pomoci svému bratrovi najít reálné životní směřování. Po Poslední z Hausmannů Stephena Beresforda jde o další britskou hru z nedávné doby, vyrovnávající se s fenoménem dědictví generace „dětí květin“. Eric Conger (USA) BEAUTIFUL BOY (BÁJEČNÝ KLUK) 2 m, 3 ž (celkem 11 rolí) Po smrti obou svých adoptivních rodičů se Bill Moore rozhodne najít své biologické kořeny. Přestože s Moorovými vyrůstal prakticky od narození, Bill se nemůže zbavit přesvědčení, že setkání s jeho biologickými rodiči by mu pomohlo odpovědět na základní existenciální otázky. Navzdory protestům své ženy se tedy vydává na dlouhou cestu za poznáním vlastních kořenů. Jeho putování ho vede z Missouri až do Connecticutu, kde ho jeho biologická matka hned po porodu dala k adopci. Hledání biologických rodičů je však těžší, než Bill očekával a zabere déle, než plánoval. Když už je skoro na odjezdu zpět domů, konečně nastane v hledání průlom a Bill se svou biologickou matkou setká. Jak těžké je nedělat si iluze o něčem, co skoro padesát let neměl, ale toužil poznat. Poutavě napsaná hra se zabývá nejen tématem dlouhého očekávání, ale také víry v boha. Mohla mít Billova biologická matka vůbec nějaký vliv na Billovu osobnost, přestože se nikdy nepodílela na jeho výchově? Tyto otázky a mnohé jiné si hra klade a odpovídá na ně nepřímými odpověďmi. Prvního zpracování se hra Erica Congera Beautiful Boy dočkala ve Walnut Street Theatre ve Filadelfii v únoru 2014. Craig Wright (USA) GRACE (MILOST) 3 m, 1 ž Tragikomedie, která se zabývá lidskými otázkami ve věci boha, dobra, víry a vůbec cest, jimiž se svět ubírá. Silně nábožensky založení mladí manželé Steve a Sara se z venkova přistěhovali na Floridu, aby tu Steve dotáhl do konce „džob snů”- řetězec hotelů „Slovo boží”. Postupem času se ukáže, že vysněná práce bude pěkný podvod, Steve, který vždy vše nechává v božích rukou, se dostává do strašného finančního průšvihu, a Sara se zamiluje do souseda Sama, který byl zohaven při nedávné autonehodě, během níž přišel o snoubenku. Sam nechce mít s těmi náboženskými fanatiky nic společného. Jediný reálný pohled na svět má Karl, desinsektor německého původu, který Spojencům dodnes neodpustil bombardování Hamburku za druhé světové války. Hra začíná v okamžiku, kdy Steve míří na Sama a Saru pistolí, pak se vrací chronologicky zpět, aby dospěla do téhož místa, ale s překvapivým dějovým zvratem. Hra měla premiéru v říjnu 2004 v Washingtonu v podání Woolly Mammoth Theatre Company, na Broadwayi byla uvedena září 2012, v režii Dextera Bullarda v divadle Cort. Craig Wright (nar. 1965 v Portoriku) je americký dramatik a scénárista, známý zejména jako spoluautor seriálů Six Feet Under (Odpočívej v pokoji), Lost (Ztracení) a Dirty Sexy Money. Bakalářský titul získal na St. John´s University v Collegeville v Minnesotě, magisterský na United Theological Seminary of the Twin Cities. Žije v Los Angeles a v New Yorku. Mezi jeho dramatické tituly kromě Milosti patří též Mistakes Were Made, The Pavilion, Recent Tragic Events, Main Street a mnohé další. Za svou TV tvorbu obdržel řadu cen Emmy. Hilary Fannin(ová) (Velká Británie) MACKEREL SKY (NEBE PLNÉ BERÁNKŮ) 3 m, 3 ž Autorka před divákem rozvíjí několik scén ze života rodiny Brazilových. V jedné domácnosti spolu žijí matka Mamie, její tři děti (syn a dvě dcery) a Tom, Mamiina tchyně. Manžel chybí. Ještě před narozením nejmladšího dítěte totiž odešel z domu a už se nevrátil. Pravděpodobně

19

se rozhodl pro vlastní námořnickou svobodu, ale různí členové domácnosti se s jeho selháním vypořádávají různým způsobem. Děje se v Dublinu v 70. letech 20. století. Rodinnou sešlost zastihneme v den Mamiiných narozenin. Společnost je to poněkud neuspořádaná a ne úplně ideální, lehce praštěná, což je pro diváka zdrojem zábavy. Zdá se, že Madeleine, starší dcera, má podezření, že by mohla být těhotná. Mladší dcera Stephanie, která roste ve vzornou katoličku a bílou vránu svojí rodiny, se bláhově zaobírá starou pohlednicí, kterou kdysi dávno poslal její nezvěstný otec. Babička je ztracená kdesi v minulosti a narozeninový dort schovává v pračce. A Mamie, kdysi pověstná krasavice s krátkou kariérou populární zpěvačky, teď opuštěná svobodná matka, je za to všechno zodpovědná. Vrcholem první poloviny hry je příchod exekutora, který oznámí, že dům je zadlužen do té míry, že neodvratně propadá bance. V druhé polovině se víceméně řeší, co s budoucností. Babička si přeje odcestovat „domů“, jenže už neví, kde to je. Madeleine si myslí, že by mohla odejít do rodiny mladíka, s nímž se vyspala. Svou záchrannou náruč Mamii a celé její rodině nabízí soused Ted. Chce, aby se za něj Mamie vdala, a svěří se jí, že ji celá léta miloval, a to ještě v době, kdy její manžel pobýval doma a Tedova žena byla naživu. Bylo by to jednoduché řešení, ale Mamie Teda odmítá, zachová si svou hrdost a samostatnost. Celá rodina se nakonec smíří a rozhodne se začít někde jinde zase znova a spolu. Titul hry je slovní hříčkou - znamená nebe s beránky, ale ve hře se také často mluví o nepříjemnostech po požití makrely (mackerel). Hra byla uvedena v londýnském Bush Theater v roce 1997. Simon Stephens (Velká Británie) PORT (PŘÍSTAV) 8 m, 4 ž Stockport, velké předměstí Manchesteru v roce 1988. Jedenáctiletá Racheal a šestiletý Billy čekají v autě v rozrušeném očekávání. Jejich matka je už u konce s trpělivostí nad jejich nekonečnými diskuzemi, hádkami a fantazírování o cestě do Disneylandu. Chce je navždy opustit. Jejich otec se v bytě nahoře opil a zamkl dveře. Tímto okamžikem začíná třináctiletá odysea dvou opuštěných dětí, vyrůstajících na okraji “vzrušujícího” velkoměsta. Stephensův Přístav, první hra, na níž po svém veleúspěšném Podivném příběhu se psem spolupracoval s londýnským Národním divadlem, je barvitým portrétem města, v němž se Racheal pokouší zlepšit své vyhlídky do budoucna. Hra měla premiéru 22. ledna 2013. Raymond Briggs (Velká Británie) WHEN THE WIND BLOWS (KDYŽ FOUKÁ VÍTR) 4 m, 1 ž tragikomedie Hra vychází ze stejnojmenného kresleného příběhu britského umělce Raymonda Briggse z roku 1982, který ho sám adaptoval pro scénu. Příběh zachycuje Británii po dopadu atomové bomby svržené Sovětským svazem - z pohledu páru v důchodu, Jima a Hildy Bloggsových (kniha byla také zpracována jako animovaný film, 1986, a rozhlasová hra pro BBC Radio 4). Drama se soustředí na maloměstskou dvojici, která se vší vážností řeší mimořádnou situaci. Venku došlo k nevratné katastrofě, Hilda trvá na zásadách běžné hygieny, Jim zase staví protiatomový úkryt v bytě a zásady pobytu ve válečné zóně (odvolávaje se na úspěchy ve druhé světové válce). Z pohledu diváka je tahle beckettovská situace postupného úpadku manželského páru – který vzbuzuje odpor i soucit – metaforickým pohledem na střet „velkého“, nebezpečného světa s běžným životem, v němž nejde o válku idejí, ale o prosté přežití. Tragikomedie nabízí mimořádnou příležitost dvěma hercům střední/starší generace. Hra měla premiéru v Malém divadle (Little Theatre) v Bristolu v roce 1983. Autor (1934) je anglický ilustrátor, karikaturista, autor, jehož knihy dosáhly ohlasu mezi dospělými i dětmi. V Británii ho proslavila kniha The Snowman (Sněhulák). Briggs získal

20

ocenění britských knihovníků za ilustrované dětské knihy. Samuel D. Hunter (USA) THE WHALE (VELRYBA) 2 m, 3 ž Děj je zasazen do prostředí malého bytu obézního muže Charlieho. Charlie váží asi 300 kilo a kvůli své váze má velké problémy se srdcem a dýcháním. Živí se poskytováním on-line kurzů tvůrčího psaní. Vzhledem ke své omezené mobilitě je mu celý jeho byt skoro na dosah ruky a co nezvládne sám, mu zařídí jeho jediná kamarádka Liz. Jednoho dne, zrovna když Charlie dostanezáchvat a nemůže popadnout dech, k němu přijde mladý mormon Elder Thomas, který je právě šíří svou víru, a chce si o ní s Charliem pohovořit. Místo toho Charliemu pravděpodobně zachrání život, když mu na jeho přání přečte úryvek eseje o Moby Dickovi. Když vzápětí do bytu dorazí Liz, důrazně pošle Eldera Thomase pryč, neboť tvrdí, že mormonismus zabil Charlieho přítele. Přesto Charlie Elderu Thomasovi řekne, ať se vrátí později. Vzhledem k tomu, že tuší, že brzo zemře, rozhodne se Charlie setkat se svojí sedmnáctiletou dcerou Ellie, se kterou se přestal stýkat proti své vůli, když odešel od její matky a Ellie byly teprve dva roky. Ellie k němu začne chodit na návštěvy jen proto, že jí Charlie slíbí, že po jeho smrti dostane všechny jeho peníze a taky že za ni napíše esej do školy, aby nepropadla. Zatímco jeho zdravotní stav se zhoršuje, Ellie se víc a víc projevuje jako zlá, nekontrolovatelná a manipulativní bestie. Ubližuje všem okolo sebe a neuvědomuje si následky svých činů. Když její matka Mary (alkoholička) jednou zjistí, že Ellie chodí za Charliem, přispěchá za nimi. Evidentně chová k Charliemu pořád nějaké city a varuje ho před vlastní dcerou. Nechtěla, aby se s ní vídal, aby neviděl, jaká Ellie je. Celý příběh popisuje poslední týden života Charlieho. Zdá se, že vědomí blížící se smrti ho nijak nepoznamenává, což o to víc kontrastuje se zásadní proměnou lidí v jeho okolí. Hra pojednává nejen o poslední snaze o spásu, ale také o hledání krásy na nečekaných místech či o spojitostech mezi lidmi. Hra se od roku svého prvního nastudování v Denver Center (2012) dočkala několika nových zpracování a také tří ocenění (např. Drama Desk Special Award for Significant Contribution to Theatre). John Grisham, Rupert Holmes (USA) A TIME TO KILL (ČAS ZABÍJET) 14 m, 3 ž dramatizace Příběh Afroameričana, kterému dva běloši znásilní a téměř zabijí desetiletou dceru, se dočkal již několikáté adaptace. Carl Lee Hailey zabije násilníky, kteří zmrzačili jeho dceru, a sám tak musí sedět ve stejné soudní místnosti, v níž před tím seděli oni. Zastupován mladým advokátem Jakem Brigancem očekává prostý Carl Lee krátký soudní proces, který nakonec vyústí v rozhodnutí o jeho nevině. Soudní proces však probíhá v malém městečku v Mississipi, kde stále převládají rasistické rozdíly mezi černými a bílými. Do procesu se začne výhružkami zapojovat i Ku-klux-klan. Připravený a schopný Jake Brigance se musí potýkat s dalšími a dalšími překážkami, které jen těžko dokáže překonávat. Hra popisuje nejen příběh obžalovaného Carla Lee Haileyho a jeho rodiny, ale zároveň i všech, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí na jeho soudním procesu. Jeviště je soudní síň a diváci jsou porota, ke které se obhájce Jake Brigance i prokurátor Rufus Buckley obracejí. Jde o adaptaci knihy od Johna Grishama z roku 1989, podle které byl už v roce 1996 natočen film (režisérem Joelem Schumacherem) s Matthew McConaugheym a Samuelem L. Jacksonem v hlavních rolích. Jako divadelní hra mělo drama premiéru v roce 2011 v Arena Stage ve Washingtonu, o dva roky později už na Broadwayi (v Golden Theatre).

21

Noel Clarke (Velká Británie) THOSE LEGS (TY NOHY) 4 m, 3 ž Drama o čtyřech kamarádech, kteří sdílí společný dům a jeden velký problém. Georgia byla po autonehodě upoutána na invalidní vozík, a přestože se hlavní děj odehrává o dva roky později, stále se s touto skutečností nevyrovnal nikdo z nich. Aaron, její snoubenec, je frustrován nejen jejím chladem z pohledu komunikativního, ale hlavně i sexuálního života, což ho dovede k zoufalému činu. Po premiéře filmu, na který byl pozván a Georgia odmítla s ním jít, má intimní styk s další spolubydlící Lanou přímo v domě. Georgia, která všechno slyší se zhroutí a důvěřuje už jen poslednímu obyvateli domu Leonovi, který se o ni jediný celou dobu staral bez jakýchkoliv problémů. Sužována pochybami o vlastní přitažlivosti však nakonec Leona svede, a tím zničí i poslední dobrý vztah, který v domě byl. Poslední část hry se odehrává těsně před nehodou, při které Georgia přišla o nohy. Ukazuje pohodu a příjemnou atmosféru, která předcházela celému ději. Ve hře se vyskytuje mnoho narážek na současnou kulturu, především filmovou. Zajímavou částí jsou Georginy frustrované monology a její odmítnutí jakékoliv lítosti či pomoci (tu představují vedlejší 3 vedlejší postavy - 2 ošetřovatelé, které vyhodila a instalatér, který přišel spravit koupelnu). Hra se poprvé hrála v rámci program National Theatre London Connections v Griese Youth Theatre v březnu roku 2012.

22

Německy psaná dramatika Wolfram Lotz (Německo) DIE LÄCHERLICHE FINSTERNIS (SMĚŠNÁ TEMNOTA) variabilní obsazení (několik postav nejrůznějších charakterů) nejen rozhlasová hra Skurilní, ironická, zároveň smutná hra sestávající především z monologických vyprávění různých postav. Somálský pirát žádá u hamburského soudu o porozumění pro to, že přepadl nákladní loď MS Taipan. Přitom oplakává ztrátu svého přítele, piráta Tofdaua... Vrchní rotmistr Pellner a svobodník Dorsch zajíždějí na svém člunu hlouběji a hlouběji do pralesů Afghanistánu. Mají rozkaz zlikvidovat jednoho psychicky vyšinutého podplukovníka. Cesta vede do stále více bláznivě bujivého světa, v níž jsou nerozlučně spojeny koloniální minulost a neokoloniální realita. Stále více se vzdalují tzv. civilizaci, vstříc divočině a temnotě. Jakmile se do příběhu vrátí nečekaně pirát Tofdau a žádá v temnotě o pomoc, Pellner ho zastřelí. Protože v tomto vyprávění není místa pro cizí... Hra popisuje naši neschopnost skutečně porozumět cizímu – šedi vzdálené války, jiné kultuře, jiným lidem a v neposlední řadě i sami sobě. Fink Kleidheu (Rakousko) ISLAND ONE WAY - therapiert uns, bitte II (ISLAND ONE WAY – terapii, prosím II) 2 m, 1 ž komedie Anne a Phil vyrazí na Island vyřešit si svoje partnerské problémy, vzájemné odcizení chtějí napravit v zemi trolů a gejzírů, což byl nápad Anne. Phil to vidí trochu jinak a je cestou podrážděn, což má za následek např. rvačku s číšníkem, jenž jim naservíroval maso z velryby. Nicméně Anne je houževnatá a neustoupí z naplánované hygieny jejich vztahu ani o píď. Ovšem četná setkání s Islanďany (hraje je tentýž herec) činí z jejich očistného výletu absurdně surreálnou noční můru, která tak trochu připomíná filmy Davida Lynche. Nakonec je vztah zachráněn, neboť neobvyklé společné zážitky oba opět stmelí – nicméně neobvyklým způsobem. Malá produkce vznikla v koprodukci divadla Theater Gütersloh a přehlídky Ruhrfestspiele Recklinghausen 2014, setkala se s překvapivým diváckým i kritických ohlasem. Jde o volné pokračování autorovy hry aus.brennen - therapiert uns, bitte! (vyhoření – terapii, prosím!, 3 m, 3 ž). „Pozoruhodná bláznivá komorní hra o souboji pohlaví, groteskně temná, jako by byl Island filmem D. Lynche, natočeným podle scénáře Monty Pythonů.“ Ibrahim Amir (Rakousko) HABE DIE EHRE (MĚJ ČEST) 6 m, 4 ž černá komedie – fraška Při krevní mstě přestává všechna legrace – nebo začíná? Rodina se sešla v obýváku, vedle je zamčená dcera. Opustila manžela a děti s mužem, jehož milovala. Na něm již byla pomsta vykonána – to tvrdí její manžel, jemuž nasadila parohy. Nyní trvá choť na tom, že musí potrestat i svou ženu zabarikádovanou v pokoji. Nicméně všichni muži – manžel i bratr, otec a tchán padlé ženy – se ukáží jako zbabělci, sice mají plno řečí, ale skutek utek´ a nikdo nechce čin vykonat. Postupně vycházejí najevo pochyby a lži, a když se posléze ve dveřích objeví domněle zastřelený milenec ženy, s pistolí v ruce, aby si ženu odvedl, všichni zúčastnění zesinají… až na

23

matku, která již dávno snuje své promyšlené plány. Politicky nekorektní hra by mohla být tragédií o krevní mstě a náboženském a šovinistickém fanatismu, nicméně téma je pojato jako dynamická bulvární komedie, která nemoralizuje, ale drsně jedná. Černá fraška ve Vídni žijícího autora ze Sýrie pulzuje slovním humorem a situační komikou, nejde zde jen o náboženské otázky, nýbrž také o krizi patriarchálních tradic. V příběhu vítězí ženy – matka schová dceru před policií, osvobodí se od 40 let v manželství bez lásky, nakonec se překvapivě objeví i tajná přítelkyně manžela a postará se po vzoru Lary Croft o dynamické finále. Autorský debut připomíná komedie Michaela Frayna či Daria Fo. Byla uvedena v menší produkci v lednu 2013 (Theater Nestroyhof Hamakom, Vídeň, Nestroyova cena za nejlepší offprodukci), aby nadchla diváky v prestižních divadlech (květen 2014 Schauspiel Köln, červen 2014 Staatstheater Wiesbaden – tato inscenace se představí na přehlídce Neue Stücke aus Europa, Theaterbienale 2014). Laura Naumann(ová) (Německo) DEMUT VOR DEINEN TATEN BABY (KLOBOUK DOLŮ PŘED TVÝMI ČINY, BEJBY) 3ž Opuštěný kufr na dámských toaletách na letišti spustí alarm. Záchod je zamčen, letiště evakuováno – Na místě však zůstávají Bettie, Mia a Lore, které bezradně sedí na záchodových mísách… Ještě se vůbec neznají a už je spojuje očekávání katastrofy, stávají se z nich kamarádky na život a na smrt, která může přijít každou vteřinou. Ovšem k výbuchu nedojde a zásahová jednotka ruší poplach, protože „to voní po jaru a zrození, i ptáci zpívají a na nás všech je takový zlatý třpyt“. Životní krize, deprese a samota – nic z toho nemá význam vedle pocitu, že by to měly zažít ještě jednou. Ten pocit je velmi intenzivní a musí z nich ven. A tak děvčata dostanou nápad: využijí situace a stanou se z nich teroristky, co se chtějí o ten pocit podělit s ostatními lidmi. Koncept se daří naplňovat líp, než by se čekalo – přepadávají diskotéky a supermarkety… Vláda však nezakročí a jejich nápad si koupí. Dívky expandují - nálada v zemi stoupá, konečně se něco děje, zvyšuje se porodnost, roste ekonomika. Všude se šíří lehkomyslnost. Možná je jí moc na ty, kdo dělají obchody s vědomím povinnosti, se strachem a starostmi. A tak se musí do země vrátit vážnost a disciplína a tu se objeví další plán… Hra byla uvedena v září 2012 v Theater Bielefeld. Laura Naumann (1989, Lipsko) studovala kreativní psaní a kulturní žurnalistiku, byla oceněna na přehlídkách mladých autorů Treffen Junger Autoren v Berlíně v letech 2006 a 2008. Zúčastnila se stipendijního pobytu Interplay Europe e.V. v Austrálii. Její texty jí pomohly k účasti na prestižních workshopech (Stückemarkt, Berliner Theatertreffen, Burgtheater Wien) i k dalším oceněním. Philipp Löhle (Německo) WIR SIND KEINE BARBAREN! (NEJSME BARBAŘI!) 2 m, 2 ž, chór Když náhle stojí za dveřmi mysteriózní utečenec, obrátí se svět průměrného blahobytného občana vzhůru nohama – což má smrtelné následky. Dějem prostupují idylické pasáže – sbor občanů, který v průběhu děje v důvěrné shodě pozvedá hlas, opěvuje společnosti, v níž se slovo MY píše velkým písmem – my jsme si všichni rovni, my se dožijeme 73 let a my máme minimálně tři koníčky. MY jsou v tomto případě Barbara a Mario a jejich noví sousedé Linda a Pavel. I když první setkání proběhne poněkud křečovitě, brzy se oba párečky shodnou na společných zájmech – televize přes půl stěny pro muže a jóga pro ženy. Zdvořilé přátelství tak může pokračovat. Jedné noci se však objeví zmíněný cizinec a Barbara mu bez okolků podá pomocnou ruku a poskytne mu azyl ve svém bytě. V tu ránu končí veškerá zdvořilost. Nemohou se ani shodnout na jméně a původu uprchlíka - buď se jmenuje Klint nebo Bobo a pochází buď z Afriky nebo

24

z Asie. Každopádně prožil otřesné věci, což by mělo vést k ještě větší solidaritě. Nebo naopak představuje ohrožení? Nebo spíš exotické vábení? Dříve než se na tom shodnou, Barbara s mužem zmizí. A pouze chór občanů zná jejich ortel... Hra byla uvedena v únoru 2014 v Theater Bern. Kevin Rittberger (Německo) KASSANDRA oder WELT ALS ENDE DER VORSTELLUNG (KASANDRA aneb SVĚT JAKO KONEC PŘEDSTAVENÍ) 3 m, 3 ž V Orestei je Kassandra trójská věštkyně, jež prorokuje pohromu, aniž by ji někdo vyslyšel. V Rittbergerově hře nejde o konkrétní postavu, nýbrž o dilema: existují situace, v nichž je osvěta a přesvědčování zbytečná a dokonce kontraproduktivní. Autor přivádí na scénu konfliktní a komplexní téma: tragédii Afričanů, kteří riskují život, aby se na chatrných člunech dostali do vysněné Evropy, kde však končí na léta v uprchlických táborech či živoří na okraji společnosti. A paradoxně někteří „dobří lidé“ z Evropy jim chtějí pomoci, dosáhnou ale pravého opaku. Hra kombinuje dokumentární divadlo (užito autorova interview se skutečnými utečenci) se společenskou satirou. V první části je formou „naučné hry“ vyprávěn příběh Afričanky, jež se po několikaleté odyseji napříč Afrikou dostává konečně na člun do Španělska – při přejezdu však přijde ona i její děti o život, člun se potopí. V druhé části mění autor perspektivu: na scénu vstupují Evropané, jejichž angažmá ve věci uprchlíků má fatální následky – chtějí pomoci, ale spíše škodí. Např. tlumočnice chce upozornit na špatné podmínky v azylovém domě na řeckém ostrově, docílí však toho, že se situace pro uprchlíky zhorší – jsou přemístěni na ještě horší místo. Jak vyřešit africké dilema autor sám neví, ukazuje však s nekompromisní autentičností složitost celého problému. Inscenace vídeňského Schauspielhausu patřila k 6 nejlepším německojazyčným inscenacích na festivalu v Mülheimu v roce 2011. Hra byla uvedena ve Vídni v říjnu 2010. Charlotte Roos(ová) (Německo) WIR SCHWEBEN WIEDER (ZNOVU SE VZNÁŠÍME) 2 m, 3 ž tragikomedie Laura pracuje jako simultánní tlumočnice – právě má na práci Hugo Chaveze, který pranýřuje v Kodani světovou diktaturu imperialismu. Zatímco v úzké kabince zprostředkovává tyto velké myšlenky, její přítel Carl zápasí se svou nepatrnou maličkostí – všechny psychiatrické diagnózy jsou na něj krátké a jeho terapeutka je v koncích. Laury by se nejraději nějak zbavil, aby mohl konečně učinit konec svému životu. Ne a ne se mu to ale podařit. Ve striptýzovém baru zkouší nějak prorazit svoji stagnující existenci a natrefí na Edith, která byla v mládí provazochodkyní a nyní se vine kolem tyče. Edith otřese Carlovi půdou pod nohama, ale zmobilizuje rovněž Bruna, který dovádí k dokonalosti podobnost svých brýlí s brýlemi svého otce a celkově se mu začíná podobat. Postavy doplňuje Maria, která chodí běhat podél řeky, třikrát týdně třicet minut a vlastně si ani neuvědomuje, jak se vzdaluje ostatním lidem a životu, který považuje za úspěšný. Lauřin politický komentář doprovází děj a životní ztracenci Carl, Edith, Bruno a Maria se zas a znovu noří do boje o existenci, do svých přání, obav, neuróz a strategií na přežití. Občas rezignovaně, občas rozhořčeně a agresivně, někdy s vervou hledají úhel pohledu, jímž by mohli postihnout okolní svět. Ke konci se jejich cesty sejdou v parku, kde si Carl chystá provaz a přinutí tím ostatní ke groteskní záchranné akrobacii – neuroticky vystavěná kompozice lidí, která přesto vyzařuje respekt a krásu. Úspěšná hra byla pozvána na dny nových her Autorentheatertagen 2012 v berlínském Deutsches Theater, jakož i na soutěžní festival Heidelberger Stückemarkt 2012, stejně jako na dny autorů „Stück Auf“ v Schauspiel Essen.

25

A další... Jokum Rohde (Dánsko) PINOCCHIOS ASKE / PINOCCHIO´S ASHES (POPEL Z PINOCCHIA) 5 m, 2 ž Městu Königsberg vládne totalitní režim, který zakazuje jakékoliv projevy umění. Pálí se knihy, umělcům se odsekávají končetiny. Městu vládne strach. Nevinný obchodník s nábytkem, Werner Brown, je jednoho dne předveden před soud a obviněn z loutkářství, i když ve skutečnosti loutku nevyrobil a jen ji našel ve sklepě po minulém majiteli obchodu. U soudu tvrdošíjně obhajuje svou nevinnu do chvíle, kdy je označen za geniálního loutkáře. Jakmile soudce Wolff, státní zástupce Alexander Trocchi a dokonce i udavač Marc Dutroux začnou vychvalovat jeho talent a oceňovat hodnotu loutky, Brown začne prohlašovat, že to byl opravdu on, kdo loutku vyrobil. Tím padne do připravené pasti a je odsouzen k useknutí pravé ruky. Což spustí kolotoč událostí, které v Könisbergu odstartují ještě větší chaos a nenávist, než jaké zde panovaly před tím. Rohde promíchává vztahy mezi všemi postavami a brilantně navozuje atmosféru rozpadajícího se města (potažmu snad i režimu). Z Wernera Browna se stane manipulátor a ze soudce Wolffa zase básník. Rohde v Königsbergu překračuje současné společenské normy nejen motivem zákazu umění, ale například i zobrazením incestu či vraždy dítěte. Popel z Pinocchia je temná satira, která nabízí netradiční futuristickou podívanou. Své americké premiéry se dočkala roku 2005 v Theater for the New York City v provedení Scandinavian American Theater Company. Gary Henderson (Nový Zéland) SKIN TIGHT (V TĚSNÉ BLÍZKOSTI) 2 m, 1 ž Muž a žena v plné síle, jejich slova i pohyby svědčí o téměř naprostém splynutí dvou bytostí: rozhovor přechází v tanec, tanec v zápas, zápas ve zkoušku na ostří nože, jíž si oba jen navzájem ověřují fyzický soulad a naprostou vzájemnou důvěru. I jejich hovor přináší rány, se kterými se oba musejí vyrovnat: Tom přežil válečné hrůzy v Pacifiku, jeho žena Elizabeth mučivou nejistotu, zda milovaný muž ještě žije. Z potřeby ověřit si, zda by život bez něho byl ještě vůbec možný, dopustí se Elizabeth nevěry – a k té se teď ve vypjatém okamžiku přiznává. Divák teprve nyní pochopí, že rituál, který sleduje, je loučení dvou duší: Elizabeth umírá. Smyslná divadelní balada inspirovaná klasickou básní Denise Glovera Straky měla v roce 1994 premiéru v divadle BATS ve Wellingtonu, o čtyři roky později se stala událostí edinburghského Fringe festivalu. Gary Henderson (1955) patří k nejoceňovanějším novozélandským režisérům a dramatikům. Žije v Aucklandu, kde rovněž učí na tamější Unitec´ School of Performance and Screen Arts. K jeho hrám patří Mo & Jess Kill Susie (1996), Peninsula, Home Land, Lines of Fire či Stealing Games (2007).

26

LISTY Z AURA - PONTU 3/2014 © Aura - Pont s.r.o., Praha 2014 Redakčně připravil Michal Kotrouš. Spolupracovali: Alena Bjačková, Marta Ljubková, Petra Marková, Anna Pýchová, Jitka Sloupová, Jakub Škorpil, Klára Vajnarová.

27