2014 PLZEN.CZ

DIVADLO J. K. TYLA 12. ROČNÍK

4/2014

WWW.DJKT–PLZEN.CZ

NOVĚ NA REPERTOÁRU AIDA, ŽVANIVÝ SLIMEJŠ, FLAMENDR, AMERIKA, PUSH UP, DIVÁ BÁRA, SVĚT KABARET – KABARET SVĚT, OBRAZ DORIANA GRAYE KONCERTY, PREMIÉRY LOV ZAČÍNÁ, PŘÁTELÉ GENERACE X, ŽIVÁ VODA, SEDLÁK KAVALÍR, KOMEDIANTI, KOČKY, SUGAR, SPARTAKUS JUBILEA, MOZAIKA OTEVŘENÍ NOVÉHO DIVADLA, PRŮVOD VENDELÍN, FESTIVAL

uvádí ve spolupráci se společností The Really Useful Group Ltd.:

Hudba Andrew Lloyd Webber na motivy sbírky básní T. S. Eliota „Praktická kniha o šikovných kočkách“

Soubor muzikálu a operety Premiéra 25. prosince 2014 / Nové divadlo

Vydalo Divadlo J. K. Tyla, příspěvková organizace, zřizovatel město Plzeň, za finanční podpory MK ČR a Plzeňského kraje.

Logo © & ™ 1981 RUG Ltd.

Přebásnil Michael Prostějovský Režie Roman Meluzín

OBSAH NOVĚ NA REPERTOÁRU AIDA

2

ŽVANIVÝ SLIMEJŠ

5

FLAMENDR AMERIKA PUSH UP (CESTA VZŮRU)

6 8 10

DIVÁ BÁRA

11

SVĚT KABARET – KABARET SVĚT

14

OBRAZ DORIANA GRAYE

16

KONCERTY KONCERTY MUZIKÁLOVÉHO SOUBORU NA MALÉ SCÉNĚ

19

PREMIÉRY LOV ZAČÍNÁ

20

PŘÁTELÉ GENERACE X

20

ŽIVÁ VODA

21

SEDLÁK KAVALÍR, KOMEDIANTI

22

KOČKY

23

SUGAR (NĚKDO TO RÁD HORKÉ)

24

SPARTAKUS

25

JUBILEA

26

MOZAIKA OTEVŘENÍ NOVÉHO DIVADLA

27

PRŮVOD VENDELÍN

28

PROGRAM LISTOPAD 2014 – LEDEN 2015

30

za finanční podpory MK ČR a Plzeňského kraje.

KONTAKTY

Foto na titulní straně: Marek Adamczyk (Karel Rossmann) AMERIKA; foto Klára Žitňanská

Ředitelství

Prokopova 14, 30100 Plzeň tel.: +420 378038048

Odd. prodeje a služeb

Sedláčkova 2, 30100 Plzeň tel.: +420 378038185, 378038186

Pokladna před prodeje

Sedláčkova 2, 30100 Plzeň tel.: +420 378038190

Denní pokladny (hodinu před začátkem představení)

Velké divadlo Smetanovy sady 16, 30100 Plzeň tel.: +420 378038128 Komorní divadlo Prokopova 14, 30100 Plzeň tel.: +420 378038059

Odd. propagace a marketingu

Bezručova 26, 30100 Plzeň tel.: +420 378038181

Zahraniční a tuzemské zájezdy

Bezručova 26, 30100 Plzeň tel.: +420378038183

Foto na zadní straně obálky: Luisa Albrechtová (Aida) AIDA

DIVADLO JOSEFA KAJETÁNA TYLA

vychází 4× ročně Vydává: Divadlo J. K. Tyla, příspěvková organizace, Prokopova 14, 30100 Plzeň, IČO 078051 – za podpory MK ČR a Plzeňského kraje Ředitel: Mgr. Ilja Racek, Ph. D. Zřizovatel DJKT: město Plzeň Odpovědná redaktorka: Mgr. Eva Ichová Fotografie: Pavel Křivánek, archiv DJKT (není-li uvedeno jinak) Grafické zpracování: Jaroslav Mašek Sazba: Luboš Bejček Tisk: Typos, tiskařské závody, s.r.o. MK ČR E 14075

1

AIDA

NOVĚ NA REPERTOÁRU

Giuseppe Verdi

N O V Ě

N A

R E P E R T O Á R U

•

A I D A

Eliška Weissová (Amneris), Ondřej Martiš

Radka Sehnoutková (Kněžka) 2

VELKOLEPÁ AIDA S MEZINÁRODNÍM OBSAZENÍM Aida je dílem zralého mistra na vrcholu tvůrčích sil. Verdi ji vytvořil na objednávku pro exotickou Káhiru, kde byla poprvé (s celosvětovým úspěchem) provedena při slavnostním otevření Suezského průplavu na Štědrý den 1871. Plně dostát atraktivitě toho titulu byl rozhodnut celý inscenační tým v čele s mladým šéfem plzeňské opery Tomášem Pilařem: „Moje režijní koncepce vychází z reálií starověkého Egypta, ale zpracovává je snovým a imaginativním způsobem. Vedle intimního dramatu tří mladých lidí, které svazuje konflikt mezi jejich osobnostmi a sociálními rolemi, se nevzdávám monumentálnosti předepsaných davových scén, z nichž chci vytvořit velkolepé světelné obrazy.“ Své síly spojil mladý režisér s renomovaným scénografem Danielem Dvořákem, který monumentalitu operního dramatu podpořil rozčleněním jeviště masivními kamennými stěnami. Kostýmy jsou dílem mladé výtvarnice Ivany Mikloškové, jež pro Aidu vytvořila velmi designové návrhy, spojující siluety egyptské módy s nadčasovými křivkami. Důležitou součástí inscenace je i působivý světelný design. Hudebně Aidu nastudoval dirigent ND v Praze František Drs, který byl dlouhá léta koncertním mistrem a posléze v l. 1982–1997 dirigentem plzeňské opery. Režisér Tomáš Pilař je hrdý na mezinárodní obsazení hlavních rolí v připravované inscenaci: „Zejména oceňuji, že v roli Radama se vedle našeho stálého hosta, mexického pěvce Rafaela Alvareze poprvé představil italský tenorista Paolo Lardizzone, jenž se už prosadil na světových scénách, mj. v Káhiře a Salzburku. V titulní roli v alternaci s Ivanou Veberovou poprvé v Plzni vystoupila Luisa Albrechtová, typově fenomenální představitelka mladé dívky. Mezi nejlepší české představitele etiopského krále Amonasra zase patří Richard Haan, alternující s Daliborem Tolašem.“ V postavě princezny Amneris se střídají Jana Foff Tetourová a Eliška Weisssová, v roli velekněze Ramfise poprvé vystoupil v Plzni Adam Leftwich v alternaci s domácím sólistou Jevhenem Šokalem.

N O V Ě

N A


•

A I D A

Ivana Veberová (Aida)

Jana Foff Tetourová (Amneris) 3

Premiéra 18. října 2014 ve Velkém divadle

Opera o čtyřech dějstvích • Libreto Antonio Ghislansoni, Auguste Mariette, Camille du Locle • Nastudováno v italském originále Hudební nastudování a dirigent František Drs Režie Tomáš Pilař • Scéna Daniel Dvořák • Kostýmy Ivana Miklošková • 2. dirigent Jiří Štrunc • Dramaturgie Zbyněk Brabec Sbormistr Zdeněk Vimr • Choreografie Hana Litterová

N O V Ě

N A


•

A I D A

Rafael Alvarez (Radames), Adam Leftwich (Ramfis)

Radka Sehnoutková (Kněžka) 4

Luisa Albrechtová (Aida), Richard Haan (Amonasro)

ŽVANIVÝ SLIMEJŠ


Jiří Pauer Premiéra 28. září na Malé scéně Nového divadla

Opera pro malé i velké děti • Libreto podle povídky Josefa Hlouchy napsala Míla Melanová • Hudební nastudování a klavírní doprovod Ivana Janečková • Režie, scéna a kostýmy Lilka Ročáková • Dramaturgie Zbyněk Brabec

V NOVÉM DIVADLE APLAUDOVALO PUBLIKUM OPEŘE ŽVANIVÝ SLIMEJŠ Malá scéna Nového divadla patřila o víkendu dětské opeře. V neděli zde měla premiéru nová inscenace komediálního díla Jiřího Pauera Žvanivý Slimejš a sobotní veřejná generální zkouška i nedělní premiéra se u publika setkaly s nadšeným ohlasem. Živé představení na výborné pěvecké a herecké úrovni si všechny zcela získalo. Bezprostřední reakce malých diváků, smích, pozornost a závěrečný aplaus jsou nejlepším vysvědčením vydařené inscenace. Lilka Ročáková Rybářová je nejen režisérkou komorní inscenace, ale i autorkou kostýmů a scénického řešení. „Chtěli jsme přinést vyloženě dětské představení cíleně zaměřené na malé diváky, které jim přinese radost a potěší tak i jejich dospělý doprovod. Žvanivý

Slimejš je dílo, které zaujme vtipem, humorem, komickými scénami, vystupují v něm zvířecí postavy, což je pro děti vždy atraktivní. Melodická hudba je pro posluchače snadno přístupná s dobře zapamatovatelnými melodiemi,“ říká Lilka Ročáková Rybářová. Inscenaci připravila s mladými členy operního sboru za klavírního doprovodu Ivany Janečkové. A měla šťastnou ruku, všichni si své role skutečně užili a publikum si zcela získali. Ať to byl Miro Bartoš v titulní roli Slimejše, Martin Švimberský jako Kičibej a Jana Tolašová jako jeho žena Saiša, opice v podání Petry Šintákové a Bohumily Sommerové a malá Saiša ztvárněná Helenou Špalkovou. gal, MLADÁ FRONTA DNES 9. 10. 2014

Jana Tolašová (Saiša), Martin Švimberský (Kičibej)

Jana Tolašová (Saiša), Miro Bartoš (Slimejš)

Petra Šintáková (1. opice), Bohumila Sommerová (2. opice)

N A

Janečková. Věru nízkonákladová produkce, jaké paní Ročáková pro děti tvoří, má poprvé i vlastní program ve formě omalovánek.

N O V Ě

Operu Jiřího Pauera Žvanivý Slimejš uvedla Lilka Ročáková na Malé scéně Nového divadla. Operu upravila, zrežírovala a navrhla jednoduchou scénu a kostýmy. Na klavír účinkující doprovodila Ivana


•

Ž V A N I V Ý

S L I M E J Š

Miro Bartoš (Slimejš), Petra Šintáková (1. opice), Bohumila Sommerová (2. opice)

HER, Divadelní noviny 14. 10. 2014

5

FLAMENDR


Josef Kajetán Tyl Premiéra 6. září 2014 v Novém divadle

Úprava Klára Špičková • Režie Natália Deáková • Dramaturgie Klára Špičková • Scéna Lukáš Kuchinka • Kostýmy Marek Cpin • Hudba a hudební nastudování Jakub Kudláč • Pohybová spolupráce Petra Parvoničová • Fotografie Kryštof Kalina, Klára Žitňanská

Michal Štěrba (Baron Zelnický), Andrea Černá (Kajetána Zelnická), Jan Maléř (Jan Sýkora)

BUĎME VESELÍ

F L A M E N D R

Plzeňský tvůrčí tým si vybral k činohernímu zahájení Nového divadla titul miláčka národa J. K. Tyla, který zemřel v Plzni v bídě. Navzdory svému osudu Tyl patří mezi nejvýznamnější a rozhodně nejpsavější české dramatiky minulosti. Je ovšem pochopitelné, že jeho hry ve své době třeskutě aktuální, tedy velmi výrazně spojené s konkrétní dobou národního obrození, nejsou ve své původní formě použitelné. Byť mnohé motivy mají co říci i dnes.

N O V Ě

N A


•

Je sympatické, že dramaturgyně Klára Špičková a režisérka Natália Deáková nesáhly po osvědčeném Strakonickém dudákovi, ale právě po outsiderovi Tylovy tvorby, Pražském flamendrovi, kterým jako dramaturg zahajoval svou éru ve Stavovském divadle. Plzeňská produkce se stává jakýmsi pohráváním si s Tylovou ranou hrou, jeho osudy, ale i s nejrůznějšími aspekty české povahy a ikonickými připomínkami toho, Zuzana Ščerbová, Jan Maléř 6

co leží v českém kulturním povědomí. Naznačila to změna názvu – z Pražského flamendra aneb Co mu přece pomohlo se stal Flamendr aneb Buďme veselí, i kdyby věšeli. Tyl byl pouhou inspirací, neboť z původní hry zůstalo jen několik základních motivů – především prakticky modelový příběh (se všemi dnes směšnými klišé) o nezdárném synovi, který rozmařile rozhazuje peníze svého pracovitého a hodného tatíka, zároveň se za něj stydí a před přáteli ho zapře. A otec se rozhodne jej potrestat. Pražský flamendr byl dvakrát zfilmován (v obou případech jde o film „zapomenutelný“). Poprvé v roce 1926 Přemyslem Pražským a roku 1941 Karlem Špelinou. Ve druhém z filmů se objevuje spousta motivů (a postav), které inspirovaly i novou scénickou verzi. Zásadní je jistě společenské zařazení mladého Sýkory jako malíře

bohéma, paní domácí (nahrazující někdejší chůvu) a také motiv lásky k rozmarné baronese, zde herečce Kajetáně. A samozřejmě prvorepublikový esprit bohémské společnosti tvořící výrazný kontrast k životu poctivých, leč chudých lidí. To jsou základní inspirační zdroje předlohy, ale je jich samozřejmě daleko více. V postavě paní domácí si můžeme připomenout citace rčení tety Kateřiny ze Saturnina. Závěr se zase nese v duchu parafráze na konečné poznání všech přítomných z Limonádového Joea (ve stylu: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina). Postava otce (Petr Pavlovský) nabrala až mystických rysů – na počátku přichází v chodském kroji, jako symbol poctivé českosti (jeho domažlické nářečí je na jedné straně jistým humorným prvkem, na druhé straně bezpochyby připomene lidového hrdinu bez bázně a hany Kozinu). Zároveň otcův příchod, provázený velebnými tóny komturovské árie, připomene Dona Giovanniho, slavnou operu Mozartovu. Juanovské motivy se nikoli náhodou v inscenaci objevují průběžně.

Jan Maléř (Jan Sýkora), Zuzana Ščerbová (Apinka Dubinská)

Kromě výpůjček ze slavné opery je ale třeba připomenout původní hudbu jako atmosférotvorný prvek celé inscenace. Jejím autorem je Jakub Kudláč, který společně s minikapelou (klavír, basa, akordeon) děj po celou dobu živě doprovází a chvílemi jej „komentuje“ brechtovsky stylizovanými písněmi. Podle vzoru Tylových zpěvoher, ale i prvorepublikových kýčovitých filmů, byl dán velký prostor pohybovým kreacím a tanečním choreografiím, které do značné míry mapovaly nyní již pohybová klišé (choreografie Petra Parvoničová). Je zjevné, že si herci budou muset své role ještě více „osahat“, týká se to i Jana Maléře jako Flamendra a Andrey Černé v roli Kajetány. Prozatím mají větší ohlas postavy, které mají k dispozici „hlášky“ či gagy, a nevadí, přitlačí-li na pilu. To se týká především paní domácí (Monika Švábová) a Filipa, hodného syna zchudlého filozofa Podhajského (Petr Konáš). Oba sklízejí živý ohlas u publika, zatímco ostatní si budou muset své místo na slunci postupně vydobývat. S tím souvisí i to, že první část představení se při premiéře jevila spíše jako příliš dlouhý prolog k druhé, svižnější části, kde už parodické prvky byly zřetelnější, herci rozehřátější, stejně jako publikum.

Jakub Zindulka (Podhajský), Michal Štěrba (Baron Zelnický), Pavel Pavlovský (Vojtěch Sýkora)

Monika Švábová, Michal Štěrba

N O V Ě

N A


•

F L A M E N D R

Jana Soprová, DIVADELNÍ NOVINY 16. 9. 2014

Jakub Zindulka (Podhajský), Jan Maléř (Jan Sýkora), Petr Konáš (Filip) 7

AMERIKA


Franz Kafka Premiéra 11. října 2014 v Novém divadle

Dramatizace David Šiktanc • Režie David Šiktanc • Dramaturgie Johana Součková • Scéna Pavel Kodeda • Kostýmy Tereza Beranová Hudba a hudební nastudování Filip Míšek • Pohybová spolupráce Jana Hanušová • Fotografie Klára Žitňanská

V NOVÉM DIVADLE

cestou studenta z roku 1989 až do současnosti, všemi těmi nadějemi, úžasem, ústrky, podvody, vydíráním kriminálním i citovým, podivnými láskami a vrtkavou přízní starších a mocných.

Režisérem inscenace je nedávno angažovaný David Šiktanc, kteý chce inscenaci věnovat 25. výročí sametové revoluce. Jeho scénograf Pavel Kodeda umisťuje do věcného, civilního interiéru Nového divadla Ameriku podobně věcnou a civilní: scéna na lodi je hrána na forbíně, roztažená horizontálně od portálu k portálu, na oponě promítnuta socha Svobody ve velkém detailu. Kostýmy Terezy Beranové jsou civilní též, v podstatě současné, v hotelu se personál pohybuje v trochu orientálním zlatém brokátu a ve fracích, sekretářka Tereza je však obyčejná holka v minisukni a jakémsi kabátku. (…)

Režisér, jen o málo starší než nový režim, a stejně starý hlavní představitel, podávají nenápadnou, jemnou, ale dosti promyšlenou bilanci generačního pocitu skrze Kafkovo otevřené dílo. Je to moderní, nepopisné, výtvarně elegantní, herecky neotřelé divadlo, které se významově i esteticky hodí do nové divadelní budovy.

Představitel Karla Rossmanna Marek Adamczyk dobře hraje mladíka, vrženého do Nového světa. Výběr a akcentace motivů z Kafkova románu vedou diváka, pokud má dobrou vůli jim takto rozumět,

Plzeňské měšťanské publikum si bude muset na takový způsob inscenování trochu zvyknout, vznést vůči sobě nároky a vystoupit z lety osvědčených stereotypů, ale nemělo by mu to dělat zvláštní potíže, činoherní soubor má několik nových hereckých akvizic (a šéfrežisérku Natálii Deákovou) a schopnost i vůli v nové budově dělat současné divadlo na nejvyšší úrovni. Alena Zemančíková, Deník Referendum 13. 10. 2014

Zorka Kostková (Vrchní kuchařka), Marek Adamczyk (Karel)

Klára Krejsová (Tereza), Marek Adamczyk (Karel)

Jan Holík (Robinson), Marek Adamczyk (Karel), Jan Maléř (Delamarche)

N O V Ě

N A


•

A M E R I K A

Josef Nechutný (Pollunder), Zdeněk Mucha (Green)

8

Petr Konáš (Kapitán), Pavel Pavlovský (Strýc Jakob)

Zuzana Ščerbová (Klára), Marek Adamczyk (Karel)

Miloslav Krejsa (Topič)

N O V Ě

N A


•

A M E R I K A

Marek Adamczyk (Karel Rossmann)

9

PUSH UP (CESTA VZHŮRU)


Roland Schimmelpfennig Premiéra 20. září na Malé scéně Nového divadla

Překlad Radka Denemarková • Režie Zuzana Burianová Dramaturgie Klára Špičková • Scéna a kostýmy Ján Tereba

Hra jednoho z nejvýraznějších německy píšících autorů nelichotivě odhaluje praktiky, které fungují v úspěšných podnicích. Rozbíjí tak obraz sukcesu západní společnosti, který vybírá svou daň v podobě sexuální manipulace nebo vyprahlosti, v přehnaném sebevědomí či apatii, ve ztrátě smyslu cíle, k němuž v honbě za mocí směřujeme.

N O V Ě

N A


•

P U S H

U P

( C E S T A

V Z H Ů R U )

Štěpánka Křesťanová (Patricie), Jan Holík (Robert)

1 0

Petr Konáš (Frank)

DIVÁ BÁRA


Milan Uhde, Miloš Štědroň, Leoš Kuba Premiéra 8. listopadu 2014 v Novém divadle

N O V Ě

N A


•

D I V Á

B Á R A

Muzikál • Režie Jiří Seydler • Dirigenti Jiří Petrdlík, Pavel Kantořík • Choreografie Vlastimil Červ • Scéna Karel Čapek • Kostýmy Tomáš Kypta Dramaturgie Jiří Untermüller

Žofie Dařbujánová (Bára), Petr Šudoma (Pavel) 1 1

N O V Ě

N A


•

D I V Á

B Á R A

Záběr ze hry

Petr Šudoma (Pavel), Martin Hubeňák (Myslivec) 1 2

tele. Dětsky naivního Ondřeje sehrál Aleš Kohout, sympaticky rázného Myslivce Martin Hubeňák a majetnicky vulgárního a mstivého Pavla Petr Šudoma.

Bára musí být uhrančivě krásná, vždyť se do ní zamilují hned tři muži. Hostující Žofii Dařbujánové nechybí charisma, skvěle zpívá, tančí i přesvědčivě hraje. Není prototypovou kráskou, ale provokativní a provokující dívkou, kterou lze jen milovat, nebo nenávidět. Dobře jí sekunduje Simona Lebedová v úloze méně rozhodné Elišky. I pro trojici Bářiných nápadníků našli inscenátoři odpovídající představi-

Divá Bára je trochu netypickým muzikálem, odkazuje však přímo ke kořenům hudebního divadla. Skvěle propojuje nádherně vystavěný příběh s formou „lidové balady,“ až učebnicově mísí činohru se zpěvem a tancem. Jde o jeden z nejvydařenějších českých pokusů o moderní hudební divadlo posledních deseti let. Vítězslav Sladký, PLZEŇSKÝ DENÍK 22. 9. 2014

N O V Ě

Režisér Jiří Seydler Divou Báru nerežíruje jako velkolepý muzikál, ale v souladu s libretem jako proud dramaticko-baladických

obrazů, které vylehčuje lidovými tanci v nápadité choreografii Vlastimila Červa či scénami ovcí nebo hejna hus ve vtipném hereckém ztvárnění.

D I V Á

Petr Šudoma (Pavel), Žofie Dařbujánová (Bára)

Bára, údajný levoboček starosty a z čarodějnictví obviněné matky, až neomaleně útočí na tmářské předsudky. Fanatická nenávist vesničanů graduje v okamžiku, kdy ve scénáři připsaná figura Pavla, který po Báře lační, ze msty prozrazuje, že má prsty v „očarování“ nemilovaného nápadníka své kamarádky Elišky, bohatého správce Slámy. Schyluje se k lynči, od něhož Báru zachrání otcovská láska starosty, tolerance faráře a zejména pak odvaha myslivce, jenž Báru miluje stejně jako až dětsky oddaný mládenec Ondřej.

•

Bára je svobodomyslná, chytrá, vzpurná, divoká, tedy vlastně „divá“. Xenofobní vesnický lid ji nenávidí, muži milují… Tak vylíčila Divou Báru už Božena Němcové ve své povídce, muzikáloví autoři Milan Uhde (libreto), Miloš Štědroň (hudba) a Leoš Kuba (spoluautor hudby, hudební aranže) její příběh trochu odromantizovali a učinili jej dramatičtějším a hutnějším. A také uvěřitelnějším. Ve svém zpracování domysleli řadu situací, připsali několik postav. Milan Uhde prostý, téměř pohádkový motiv neuvěřitelně zručně vyhrotil a vtiskl mu všechny znaky moderního dramatu. Muzikál rozkrývá mnohá společenská tabu a spíš morálně apeluje, než romanticky baví. Hudba naopak příběh odlehčuje, na podkladě kvazifolklorních nápěvů slyšíme inspiraci jazzem, rockem i folkem. Že chybí ústřední hit a prvoplánové písničky, nemusí diváky mrzet, Divá Bára se i tak velmi příjemně poslouchá. Po světové premiéře v Městském divadle v Brně v roce 2012 po zmíněném autorském muzikálu sáhlo také Divadlo J. K. Tyla v Plzni a uvedlo jej jakožto první muzikálový titul nastudovaný v Novém divadle.


Bronislav Kotiš (Správce Sláma), Hana Spinethová (Pepinka), Roman Krebs (Farář)

N A

Žofie Dařbujánová, Aleš Kohout

B Á R A

DIVÁ BÁRA MÁ CHARISMA

1 3

SVĚT KABARET – KABARET SVĚT


Aleš Kohout

S V Ě T

První provedení 24. září na Malé scéně Nového divadla

N O V Ě

N A


•

S V Ě T

K A B A R E T

–

K A B A R E T

REVUE SVĚT KABARET – KABARET SVĚT ROZPARÁDILA PUBLIKUM

1 4

Muzikálové hity a temperamentní choreografie, to jsou hlavní znaky nového představení

procházka a Kdyby tisíc klarinetů. Zejména písně Glory, glory… a přídavková Bernsteinova Amerika rozparádily publikum nejvíc.

Muzikálový soubor DJKT vstoupil poslední zářijový týden na Malou scénu Nového divadla koncertní revuí s názvem Svět kabaret – kabaret svět. Jejím základním mottem je život ve městě. Během večera zazněly nejen písně publiku dobře známé, ale také hudební ukázky z muzikálů, které v Čechách zatím uvedeny nebyly. Do první kategorie patřily melodie z Bídníků, Vlasů, Sladké Charity, Ježíše nebo West Side Story, do té druhé pak čísla z muzikálů Hairspray, Lví král či Rocky Horror Picture Show. Velký ohlas u diváků měly i písničky z děl semaforské dvojice Suchý – Šlitr, konkrétně z hudebních komedií Dobře placená

Svět kabaret – kabaret svět ovšem není pouhým koncertem. Všechny písně jsou bohatě scénicky ilustrovány, což navozuje v komorním prostředí Malé scény tu správnou atmosféru. Pod temperamentní choreografií jsou podepsáni Jan Kaleja, Nela Mrázová, Martin Šinták a Lukáš Vilt, režijní supervizi má Roman Meluzín. Z představení je zřejmé, že nápadem přispěl i nejeden z účinkujících. Obrovskou energii divákům předává nejen živočišná Eva Staškovičová, ale také Aleš Kohout, Radek Štědronský Shejbal, Petra Vraspírová, Jozef Hruškoci či Venuše Dvořáková, která vehnala divákům slzy do očí

procítěnou interpretací nejznámější písně z muzikálu Carousel s názvem Kráčíš tmou, ne však sám. Ve výborném světle se představili i noví členové souboru Kateřina Falcová, Pavel Režný a Lukáš Ondruš. Na Malé scéně se střídala angličtina s češtinou, přičemž většinu písní přebásnili nejlepší čeští muzikáloví překladatelé – Michael Prostějovský, Jiří Josek a již zesnulý Zdeněk Borovec. Další z českých muzikálových ikon, hudebník Karel Cón, vytvořil vynikající aranže pro sedmičlennou kapelu vedenou během premiéry od kláves Janem Sedláčkem. Svět kabaret – Kabaret svět je scénickým pásmem, které vás zcela vtáhne do mystického muzikálového velkoměsta! Vítězslav Sladký, PLZEŇSKÝ DENÍK 3. 10. 2014

Josef Hruškoci, Pavel Režný, Adam Rezner, Lukáš Ondruš

Hudební aranžmá Karel Cón Hudební nastudování Pavel Kantořík, Jiří Petrdlík Choreografie Jan Kaleja, Nela Mrázová, Martin Šinták, Lukáš Vilt Kostýmy Alice Tampová Režijní supervize Roman Meluzín

S. Topinková Fořtová, R. Štědronský Shejbal, S. Lebedová, P. Režný, R. Krebs

N O V Ě

N A


•

S V Ě T

K A B A R E T

–

K A B A R E T

S V Ě T

Zpívají a tančí: Kristýna Bečvářová, Kateřina Falcová, Soňa Hanzlíčková Borková, Simona Lebedová, Hana Spinethová, Eva Staškovičová, Stanislava Topinková Fořtová, Petra Vraspírová, Venuše Zaoralová Dvořáková, Lucie Zvoníková, Jozef Hruškoci, Martin Hubeňák, Aleš Kohout, Bronislav Kotiš, Roman Krebs, Lukáš Ondruš, Adam Rezner, Pavel Režný, Radek Štědronský Shejbal Orchestr muzikálu DJKT

Soňa Hanzlíčková Borková 1 5

OBRAZ DORIANA GRAYE


Ferenc Liszt, Johann Sebastian Bach Česká premiéra 17. října 2014 na Malé scéně Nového divadla

N O V Ě

N A


•

O B R A Z

D O R I A N A

G R A Y E

Balet na motivy románu Oscara Wilda • Libreto Kateřina Ševčíková • Choreografie a režie Richard Ševčík • Hudební aranžmá Pavel Kantořík Scéna Karel Devera • Kostýmy Tomáš Kypta • Texty Eva Marešová

Jarmila Dycková (Duše Doriana Graye), Petr Laštovka (Dorian Gray) 1 6

Jarmila Dycková (Duše Doriana Graye), Petr Laštovka (Dorian Gray)

Jarmila Dycková (Duše Doriana Graye), Anna Srncová (Sibyla Vaneová)

Martina Diblíková (Domina), Pavel Tručka (Dorian Gray)

Petr Laštovka (Dorian Gray)

Pavel Tručka (Dorian Gray)

N O V Ě

N A


•

O B R A Z

D O R I A N A

Anna Srncová (Sibyla Vaneová), Petr Laštovka (Dorian Gray)

G R A Y E

Pavel Tručka (Dorian Gray), Anna Srncová (Sibyla Vaneová)

1 7

SLAVNOSTNÍ KONCERT K ZAHÁJENÍ SEZONY B. Smetana, S. Prokofjev, G. Verdi, A. Chačaturjan, R. Leoncavallo, P. Mascagni, E. Kálmán

Orchestr a sbor opery DJKT se zaskvěl pod taktovkou šéfdirigenta Olivera Dohnányiho

K O N C E R T Y

Na programu slavnostního koncertu 5. září v Novém divadle krom výňatků ze Smetanových oper Prodaná nevěsta a Libuše zazněly ukázky z operních a baletních titulů, které budou uvedeny v nadcházející sezoně: z Verdiho Aidy, Leoncavallových Komediantů, Mascagniho Sedláka kavalíra, Prokofjevova Romea a Julie či Chačaturjanova Spartaka. Diváci nadšeně uvítali také árii z připravované Čardášové princezny či přídavkovou „Šampaňskou“ árii z Dona Giovanniho.

1 8

Moderátoři koncertu šéf opery Tomáš Pilař a ředitel DJKT Martin Otava

Orchestr DJKT

Jana Foff Tetourová, Ivana Veberová, Mária Porubčinová

Titusz Tóbisz, Oliver Dohnányi

Luisa Albrechtová, Ivan Kusnjer

Aleš Briscein, Ivana Veberová

KONCERTY MUZIKÁLOVÉHO SOUBORU NA MALÉ SCÉNĚ SÓLISTÉ PŘEDSTAVUJÍ… (SVÉ HUDEBNÍ LÁSKY )

PAMĚTI VRBY

Komorní prostor Malé scény je jako stvořený pro důvěrné setkání diváků s umělci a společnému sdílení jejich hudebních lásek – v leckterých případech možná překvapivých.

Paměti vrby jsou kolekcí písní z autorské dílny Dalibora Bárty (hudba) a Václava Bárty st. (texty). Celý pořad je provázen úryvky z knížky Václava Bárty Kozí válka v podání Stáni Topinkové Fořtové, jako sólisté se představí Věra Křížková a host pořadu Václav „Noid“ Bárta.

Své hudební záliby odtajní Stanislava Topinková Fořtová, Roman Krebs, Radek Štědronský Shejbal, Eva Staškovičová, Jozef Hruškoci, Petra Vraspírová, Lucie Zvoníková a Aleš Kohout. Hudebních aranží pro malou kapelu sestávající z členů muzikálového orchestru DJKT se ujali Karel Bečvář, Erich Ciompa a Petr Zeman, hudební nastudování je v rukou dirigentů Pavla Kantoříka a Jiřího Petrdlíka. První provedení 22. října 2014 na Malé scéně Nového divadla, další představení 17. prosince 2014, 6. a 21. ledna 2015

Petra Vraspírová, Eva Staškovičová, Lucie Zvoníková

Paměti vrby ctí lidovou poetiku, nejsou však nikterak žánrově svázány. Instrumentaci orchestru tvoří smyčcové kvarteto, jemuž vévodí přední houslistka J. Vonášková Nováková v alternaci s členkou Škampova kvarteta H. Jiřikovskou, dále pak trio hráčů, kteří střídají několik dechových nástrojů od flétny přes saxofon až k basklarinetu (P. Hrubý, J. Tarantík, M. Špelina) a rytmika s vynikajícím perkusistou a hráčem na indická tabla Tomášem Reindlem. Mimořádný koncert Paměti vrby 15. listopadu 2014 na Malé scéně Nového divadla začíná mimořádně v 19:30.

Aleš Kohout – SÓLISTÉ PŘEDSTAVUJÍ

NEDĚLNÍ MATINÉ VE FOYER VELKÉHO DIVADLA Georg Friedrich Händel, Henry Purcell, Jeremiah Clark Jaroslav Suchan, František Bayer – trubky Petr Mráz, Pavel Čížek – trombóny 9. listopadu 2014

MATINÉ III. – PAVLA BŘÍNKOVÁ – PRVNÍ DÁMA OPERETY Povídání s významnou operetní umělkyní s ukázkami z jejího repertoáru 16. listopadu 2014

MATINÉ IV. – STAROČESKÉ DUCHOVNÍ TEXTY S HUDBOU J. S. BACHA Blanka Hejtmánková – recitace, Věra Müllerová – klavír 7. prosince 2014

MATINÉ V. – CHANSON SE ŠPETKOU OPERETY Maurice Ravel, Jacques Brel, Marguerite Monnot, Claude Debussy, Bedřich Smetana, Johann Strauss, Charles Dumont, Léo Delibes GOA TRIO: Gabriela Fritschová, Olga Jelínková, Alexander Khistianov 25. ledna 2015

K O N C E R T Y

MATINÉ II. – SKLADATELÉ 17. A 18. STOLETÍ

1 9

LOV ZAČÍNÁ

PREMIÉRA

Ken Ludwig Česká premiéra 13. prosince 2014 ve Velkém divadle

Režie David Šiktanc Dramaturgie Marie Caltová Scéna Nikola Tempír Kostýmy Petra Krčmářová

William Gilette Michal Štěrba Martha Gilettová Monika Švábová Felix Geisel Jan Maléř Madge Geiselová Štěpánka Křesťanová Simon Bright Petr Konáš Aggie Wheelerová Andrea Mohylová Inspektorka Goringová Jana Kubátová Daria Chaseová Apolena Veldová TENOR NA ROZTRHÁNÍ, 1990 – A. Procházka, J. Tesařová, V. Beránek

KOMEDIE S DETEKTIVNÍ ZÁPLETKOU BUDE INSCENOVÁNA VE STYLU FILMŮ NOIR Komedie Lov začíná současného amerického autora Kena Ludwiga vznikla před třemi lety a přes úspěch v zahraničí dosud nebyla na českých jevištích uvedena. Stejně jako v Ludwigových předchozích hrách hraje klíčovou roli atmosféra divadla,

i když tady ji zpřítomňují hlavně ti, kteří s divadlem souvisejí. Dějištěm je luxusní dům populárního herce Williama Gileta, který se proslavil postavou Sherlocka Holmese. V jeho duchu chce zahájit pátrání po útočníkovi, který se ho pokusil přímo při představení zabít. Během pátrání po vrahovi se ale odhalují především utajované city a překvapivé vztahy Ludwigem bravurně

napsaných postav. Humor postupně graduje do odpoutané situační komiky. Detektivní regule se vymykají svým pravidlům a v důsledku toho se vrší nedorozumění, nečekaná odhalení a překvapivé situace. V plzeňské činohře byly s velkým diváckým úspěchem uvedeny Ludwigovy komedie Tenor na roztrhání (1990) a Měsíc nad Buffalem (2006).


PREMIÉRA

Felicia Zeller Česká premiéra 1. listopadu 2014 na Malé scéně Nového divadla

G E N E R A C E

X

Překlad Zuzana Augustová • Režie a výběr hudby Natália Deáková • Dramaturgie Klára Špičková • Scéna a kostýmy Lucie Labajová

Petr Pilz Martin Stránský • Anna Holzová Andrea Černá • Holger Holz Jan Plouhar

P Ř Á T E L É

„KDYBY SI NIKDO PŘEDE MNOU NETROUFNUL NA TO SEPSAT BIBLI, JÁ BYCH TO UDĚLALA. JSEM ÚSPĚŠNÁ. A PLATÍM ZA TO SVOU CENU.“

P R E M I É R Y

•

L L O V

Z A Č Í N Á ,

Replika Anny Holzové z chystané inscenace Přátelé generace X snad nejlépe vystihuje téma workoholismu, kterým se zabývá i Felicia Zeller (1970), vycházející hvězda německé dramatiky. Autorka se narodila ve Stuttgartu, absolvovala Filmovou akademii v Baden-Württembergu. Jako dramatička získala řadu ocenění a tvůrčích stipendií. Je i filmovou režisérkou a mediální experimentátorkou. Její hra Přátelé generace X (X-Freunde), kterou uvádíme v české pre-

2 0

miéře, získala v roce 2013 cenu za nejlepší hru roku (časopis Theater Heute). Ve svých textech si nebere servítky a s vervou se pouští do kritiky sociálních nešvarů, jako jsou zmíněný workoholismus, alkoholismus žen, levné pracovní síly z východu ad. Někteří ji dokonce označují za politickou autorku. K tomu sama Felicia Zeller podotýká: „To ale neznamená, že se zabývám nějakou stranickou politikou. Zajímají mě situace, kdy jsou lidé vystaveni určitému tlaku, nebo když už se nedokáží přizpůsobit.“ Společenský a osobní tlak je hnacím motorem i Přátel generace X, ať už je jím postižen umělec, manažerka nebo

kuchař. „Práce je totiž způsob sebepotvrzení, způsob, jak definovat své místo v životě,“ podotýká ke hře sama autorka. A když ji ztratíme, nebo jí naopak propadneme, potýkáme se s řadou psychických krizí a závislostí. Texty Felice Zeller mají v sobě zakódovaný určitý druh improvizační, pohybové i slovní gymnastiky. Zpracovávají autentické, odposlouchané rozhovory. S matematickou přesností je pak autorka vystaví a zestylizuje. Nejde tedy o naturalistické vnímání skutečnosti. S ironickým humorem zrcadlí fungování západoevropské společnosti. „Nevím, čím jiným bych se měla zabývat.

Jan Plouhar, Andrea Černá, Martin Stránský ve zkušebně Nového divadla

Nevím, co jiného by pro nás mělo být zajímavé než systém, ve kterém žijeme,“ doplňuje dramatička. Generace X je marketingové označení pro generaci dětí, která nyní nastupuje „k moci“. Shrnuje postoje generace narozené mezi lety 1965–1980. V současnosti totiž svět sdílí několik zásadně odlišných generací, protože v prudce se měnícím svě-

tě se rozdíly mezi generacemi prohlubují. Tito vzdělaní rebelové a sebevědomí mladí (kteří jako první nepoznali rasismus v jeho hrubé podobě) berou práci jako druh poslání. Nejen jako prostředek ke zbohatnutí. Po třicítce jsou zároveň rozhodnuti měnit svět k lepšímu. Už dnes vznikají v jejich duchu nové životní modely, politické strany a tzv. hippie/punk ekonomika. Stejně se

zvedá zájem o životní prostředí, které je slučitelné se zdravím ekonomiky. O krizi a nebezpečích, které nejen na tuto generaci číhají, se však tolik nemluví. Originálním způsobem se toho zhostila Felicia Zeller, která mimochodem prý miluje zahálku. Bohužel si ji nemůže dovolit. Klára Špičková

ŽIVÁ VODA

PREMIÉRA

Karel Jaromír Erben Česká premiéra nové dramatizace 10. prosince 2014 na Malé scéně Nového divadla

Adaptace Klára Špičková, Natália Deáková • Režie Natália Deáková • Scéna, kostýmy a loutky Lukáš Kuchinka

Zdeněk Mucha • Zorka Kostková • Ondřej Rychlý • Jan Plouhar • Marek Adamczyk • Zdeněk Rohlíček • Klára Krejsová • Zuzana Ščerbová

PRO PŘEDVÁNOČNÍ ČAS PŘIPRAVUJE ČINOHRA PREMIÉRU POHÁDKY

anebo zradu? Imaginativní svět nadpřirozených bytostí se organicky mísí se světem reálným. Střety prověřují zároveň lidské jednání i pravdu vyššího zákona morálky štěstí nepřináší bohatství a moc, ale obětavost a čistota duše. Klára Špičková

N. Deáková, L. Kuchinka, ředitel DJKT M. Otava

Výtvarné návrhy Lukáše Kuchinky

P R E M I É R Y

•

Ž I V Á

V O D A

„Potud národ svůj, pokud šetří svých památek“ bylo krédem klasika K. J. Erbena. V jeho zájmu o lidovou tvorbu zaujímala významné místo pohádka, ve které dokázal akcentovat její skrytou divadelnost. Živá

voda vypráví příběh krále, který přestává vidět. Tento fakt má symbolický význam, protože slepota může způsobit přehmaty v rozhodování. Za získáním živé vody, která může situaci zvrátit, se vydávají jeho tři synové. Svůdná nabídka výhry prověřuje charakter každého z nich. Zvolí dobro nebo zlo, lásku či sebelásku, věrnost

Lukáš Kuchinka, Jan Baxa a Martin Višňovský 2 1


PREMIÉRA

Pietro Mascagni, Rugerro Leoncavallo Premiéra 24. ledna 2015 ve Velkém divadle

Libreto Giovanni Targioni-Tozetti a Guido Menasci (Sedlák kavalír), Rugerro Leoncavallo (Komedianti) • Hudební nastudování: Ondrej Olos (Sedlák kavalír) a Norbert Baxa (Komedianti) • Režie Marián Chudovský • Scéna Jaroslav Valek • Kostýmy Peter Čanecký • Dirigenti Ondrej Olos, Norbert Baxa • Opery budou uvedeny v italském originále s českými titulky

VERISTICKÉ JEDNOAKTOVKY NOVĚ V PLZNI

ských i evropských scénách (v Národním divadle v Praze byla uvedena již 4. ledna 1891 – je neuvěřitelné, jak rychle se tehdejší novinky v Praze objevovaly). Leoncavallo zažil úspěch Sedláka kavalíra, a pod jeho vlivem napsal své Komedianty, kteří byli poprvé uvedeni 21. května 1892 v Miláně (v pražském ND již 10. února 1893). Sedlák kavalír se odehrává na Sicílii v době oslav velikonočních svátků, které jsou velkolepým pozadím dramatu lásky a žárlivosti mezi Santuzzou, Turiddem, Lolou a Alfiem. Opera čerpala svůj námět v jedné ze Sicilských povídek Giovanniho Vergy. Komedianty napsal Leoncavallo na vlastní libreto podle skutečné události, která se stala v roce 1865 mezi kočujícími komedianty v Kalábrii.

Scéna z inscenace Sedláka kavalíra z r. 1997

S E D L Á K

K A V A L Í R ,

K O M E D I A N T I

V lednu se na repertoáru opery DJKT nově objeví slavná dvojice veristických oper Sedlák kavalír Pietra Mascagniho a Komedianti Ruggera Leoncavalla. Naposledy je takto mohli plzeňští diváci vidět před dlouhými padesáti lety, kdy tyto opery měly premiéru 21. března 1964 v nastudování dirigenta dr. Karla Vašaty a v pohostinské režii Hanuše Theina z Národního divadla. Přestože se tyto opery nejčastěji inscenují spolu, jejich kombinace s jinými operami nejsou výjimkou. Tak Sedlák kavalír v Plzni zazněl v roce 1997 s Harlekýnem Ferruccia Busoniho, v Ostravě byl hrán s Bartókovým Hradem knížete Modrovouse, v Ústí nad Labem s Pucciniho Giannim Schicchim. I Komedianti se hráli v kombinaci s jinými operami, např. v Ostravě s Vlčicí Marca Tutina, v Brně s Pucciniho Giannim Schicchim, v Ústí nad Labem s Pucciniho Sestrou Angelikou nebo s jinou Leoncavallovou jednoaktovkou Cikáni, v Opavě s Donizettiho Zvonkem, v Českých Budějovicích s Černým pavoukem Heinricha Sutermeistera, v Národním divadle v Praze s Pucciniho Giannim Schicchim (tato kombinace se hrála i v Ostravě a v Liberci), ve Velké opeře 5. května dokonce s baletem V. Nováka Nikotina nebo s baletem M. de Fally Čarodějná láska.

P R E M I É R Y

•

V 70. letech 19. století začal romantismus ustupovat ze zájmu umělců a začaly se postupně hledat nové cesty v umění – v hudbě, malířství, literatuře i v architektuře. Jako by se éra blouznivých dívek, které

2 2

z nešťastné lásky přijdou o rozum, rytířů a různých nadpřirozených bytostí přežila. Tak se objevil realismus a naturalismus – v literatuře i na činoherním jevišti a samozřejmě také v opeře. Za první realistickou operu bývá označována Bizetova Carmen z r. 1875, která na jeviště přivedla obyčejné lidi – vojáky, zápasníky s býky, dělnice z tabákové továrny a pašeráky. V Itálii se tomuto novému slohu říkalo verismus (od italského slova vero = pravdivý) a projevil se nejprve v literatuře. V roce 1880 vydali nejprve spisovatelé Giovanni Verga a Luigi Capuana teoretický spis nazvaný Manifest verismu, v němž tento směr popsali. Verismus brzy pronikl i do opery. Ty jsou často jednoaktové a mají rychlý dějový spád, jsou to dramata vášně, lásky, žárlivosti, ale i nenávisti, většinou s tragickým koncem. Děj se na chvíli zastaví v orchestrálním intermezzu. K hlavním italským veristům patří právě dvojice skladatelů Ruggero Leoncavallo (1858–1919) a Pietro Mascagni (1863–1945), ale bylo jich ještě celá řada. Verismus konečně ovlivnil i Giacoma Pucciniho. Leoncavallo s Mascagnim mají společné např. to, že jejich hvězda zazářila na začátku jejich tvorby velice úspěšnou operou, jejíž úspěch se jim již nepodařilo zopakovat, natož překonat. První se na jevišti objevila Mascagniho opera Sedlák kavalír, která měla svou světovou premiéru 17. května 1890 v Římě a záhy se rozletěla po ital-

O hudební nastudování se podělí dirigenti Ondrej Olos (Sedlák kavalír) a Norbert Baxa (Komedianti). Ondrej Olos pochází z Hubovej u Ružomberoku, v letech 1998–2003 vystudoval dirigování na konzervatoři v Žilině. Ve studiu pak pokračoval na brněnské JAMU, kterou absolvoval v r. 2008 ve třídě doc. Emila Skotáka. Od roku 2006 působí jako dirigent Janáčkovy opery v Brně, kde řídil celou řadu oper. Často spolupracuje se symfonickými orchestry. Pražský rodák Norbert Baxa absolvoval AMU v Praze v roce 1998 ve třídě prof. Františka Vajnara. Od roku 1998 působí jako dirigent v Severočeském divadle v Ústí nad Labem, kde v letech 1999–2007 byl také šéfem opery. Kromě toho spolupracuje s našimi symfonickými orchestry a často je také zván do zahraničí, např. do Finska, Španělska, Japonska a Kanady. Pedagogicky působí ve Vancouveru a v Zürichu, vede dirigentské kurzy pro mladé dirigenty. Režie obou oper byla svěřena slovenskému režisérovi Mariánu Chudovskému. Ten vystudoval nejprve gymnázium v rodné Banské Bystrici, v roce 1984 absolvoval studium režie na VŠMU v Bratislavě. Působil ve všech slovenských operních divadlech, v letech 1996–2002 byl režisérem televizní stanice Markýza. Několikrát stál v čele Opery Slovenského národního divadla v Bratislavě, od roku 2012 je jeho generálním ředitelem. Nastudoval množství oper ve slovenských divadlech, v Brně i v Praze. Dvojici oper Sedlák kavalír / Komedianti již nastudoval v roce 2000 v Banské Bystrici a o šest let později v Bratislavě. Všichni tři umělci se v Plzni představí poprvé. Zbyněk Brabec

KOČKY

PREMIÉRA

Andrew Lloyd Weber – Thomas Stearns Eliot Premiéra 25. prosince 2014 v Novém divadle

Muzikál • Hudba Andrew Lloyd Weber • Libreto T. S. Eliot „Praktická kniha o šikovných kočkách“ • Režie Roman Meluzín • Dirigenti Pavel Kantořík, Jiří Petrdlík • Choreografie Jiří Pokorný, Richard Ševčík • Scéna Daniel Dvořák • Kostýmy Šárka Hejnová

Grizabella Stanislava Topinková Fořtová • Múz Pavel Pavlovský / Miro Grisa • Tygří hněv, Múz zamlada Lukáš Ondruš • Starobyl Vznešený Juraj Ciernik • Bomba-balerína Karolína Gudasová • Rozumbrad Laco Hudec • Rozumbrad swing Lukáš Ondruš • Rambajz-tágo Jozef Hruškoci • Demetra Veronika Veselá • Šimbal-klimbal Jan Fanta • Šimbal-klimbal swing Aleš Kohout • Mungojerrie Pavel Režný / Tomáš Drobil • Tingl-tangl Eva Staškovičová • Moura-kočka domácí Bára Chybová • Abraka-máryfuk Michal Kováč / Martin Šinták • Dželína / Sličná kost Petra Vraspírová • Dželína / Sličná kost swing Kateřina Falcová • Viktorie Johana Hájková / Nela Mrázová • Mc Dlouhý dráp Petr Laštovka / Pavel Tručka • Jeminé Soňa Hanzlíčková Borková • Darmošlap Tomáš Drobil • Kňoura-mžoura Lucie Zvoníková • Pucifal Lukáš Vilt • Elektra Jarmila Dycková / Kateřina Ševčíková • Alfonso Ondřej Martiš • Exotika Jana Sochůrková / Jana Schweitzerová • Kasandra Zdena Pijanová / Kateřina Falcová • Bengálský mour Vojtěch Jansa • Archibaldus Grzegorz Mołoniewicz • Moura, Bomba-balerína swing Lucie Zvoníková

Kostýmní návrhy Šárky Hejnové

LEGENDÁRNÍ MUZIKÁL O ŠIKOVNÝCH KOČKÁCH BUDE MÍT PREMIÉRU V NOVÉM DIVADLE V České republice byl muzikál Kočky v přebásnění Michaela Prostějovského poprvé uveden v Praze v Divadle Milénium. Premiéru měl 5. listopadu 2004, proběhlo 167 repríz. V této inscenaci účinkovali herci známi i plzeňskému publiku, např. Roman Říčař (Rambajz-tágo a Tygří hněv), Dalibor Tolaš (Starobyl Vznešený a Vašnosta Brum), Daniela Šinkorová (Demetra) a Zuzana Kolářová (Bomba-balerína).

K O Č K Y

V londýnském West Endu měly Kočky od své premiéry v r. 1981 celkem 8 950 představení. Na Broadway dorazily hned v dalším roce a zaznamenaly 7 485 představení. Muzikál získal dvakrát cenu Grammy a sedm cen Tony. „Všude, kam jsem přišel, jsem slyšel, že jsem snad ztratil zdravý rozum, když jsem se rozhodl udělat muzikál z básniček o kočkách,“ přiznal po letech Andrew. „Ale ukázal jsem jim, že jestli jsem

něco neztratil, tak je to právě ten zdravý rozum.“

Po uvedení Koček v Městském divadle v Brně v loňské sezóně je tedy Plzeň třetím místem v České republice, kde bude atraktivní titul nastudován. Jeho inscenace bude zásadní prověrkou technologických možností Nového divadla, jichž scénogra-

•

Původním Webberovým záměrem bylo zkusit si zhudebnit již napsaný text, k čemuž zvolil v Anglii všeobecně oblíbenou dětskou knížku, s níž sám vyrůstal. V hudební formě ji hodlal uvést koncertně jako televizní pořad. Předběžného předvedení několika zhudebněných básní v kruhu přátel a známých se zúčastnila vdova po básníkovi

Valerie, jež byla myšlenkou zhudebnění Eliotových básní a Webberovou hudbou tak nadšena, že mu poskytla také neuveřejněné části sbírky, další básně a náčrty. Podnítila (a podpořila) tak vznik nového scénického díla. To se pak stalo „prvním britským muzikálem s prioritou taneční složky“, a posléze i „nejdéle hraným muzikálem ve West Endu a na Broadwayi“.

P R E M I É R Y

Po třech letech od uvedení rockové opery Evita se plzeňský soubor vrací k autorovi, který v současné muzikálové produkci představuje absolutní produkční špičku, na níž se drží prakticky už od roku 1981. Je jím Andrew Lloyd Webber s muzikálem Kočky, napsaným podle dětské knížky veršů Old Possum’s Book of Practical Cats (1939) Thomase Stearnse Eliota, amerického spisovatele usazeného v Anglii a nositele Nobelovy ceny za literaturu.

2 3

fický koncept, vyzdvihující imaginativnost a poetičnost námětu, bohatě využívá v různých obměnách a kombinacích. Každý nový opus Andrewa Lloyda Webbera přináší nečekané a naprosto nové nároky nejen na inscenátory, ale také na interprety. „Rozhodnutí uvést Kočky na jeviště plzeňského divadla je v rámci uměleckého vývoje a dramaturgie našeho souboru převratným krokem,“ potvrzuje režisér inscenace a šéf muzikálového souboru Roman Meluzín. „Je to něco, s čím se divák v Plzni setká poprvé a s čím své síly tento soubor ještě nezměřil.“

Projevilo se to také v přípravě obsazení, které vzešlo ze dvou kol vnitřního i vnějšího konkurzu a sestává převážně z členů stávajícího souboru a stálých spolupracovníků, ze členů baletu a z několika nových hostů, kteří okusí plzeňské jeviště poprvé. V takřka ústřední roli kočky Grizabelly uvidí diváci Stanislavu Topinkovou Fořtovou. Hlavní kocoury zvané Tygří hněv a Rambajz-tágo ztělesní Lukáš Ondruš a Jozef Hruškoci. Nerozlučné duo Mungojerrie a Tingl Tangl ztvární Pavel Režný a Eva Staškovičová. Starobyla Vznešeného se ujme jeden ze čtyř nových hostů, basista Juraj Ciernik, Rozumbrada Laco Hudec

(jako jediný prošel i oběma předchozími inscenacemi, pražskou a brněnskou) a čtveřici nováčků doplní Jan Fanta jako Šimbal-klimbal a Bára Chybová coby Moura, kočka domácí. Z členů souboru uvidí diváci mimo jiné ještě Petru Vraspírovou, Soňu Hanzlíčkovou Borkovou, Lucii Zvoníkovou, ze členů baletu se mohou těšit mezi dalšími i na Jarmilu Dyckovou, Nelu Mrázovou a Martina Šintáka. Ozdobou tohoto obsazení je zcela výjimečné hostování barda plzeňské činohry a jejího dlouholetého šéfa Pavla Pavlovského v roli divadelního kocoura Múze. Jiří Untermüller, Lucie Wotavová

SUGAR ANEB NĚKDO TO RÁD HORKÉ

PREMIÉRA

Jule Styne, Bob Merril, Peter Stone Premiéra 29. listopadu 2014 v Novém divadle

Muzikál podle filmového scénáře Někdo to rád horké Billyho Wildera a I. A. L. Diamonda na motivy Roberta Thoerena • Uváděno s laskavým svolením Tams-Witmark Music Library, Inc. • Překlad a české texty Ivo Osolsobě, Vladimír Fux

Režie Ondřej Lážnovský • Dirigent Dalibor Bárta • Choreografie Richard Ševčík • Scéna Hynek Dřízhal • Kostýmy Dana Haklová

Sweet Sue Stanislava Topinková Fořtová / Venuše Zaoralová Dvořáková • Sugar Soňa Hanzlíčková Borková / Petra Vraspírová • Olga Simona Lebedová • Dolores Kateřina Falcová • Mary Lou Lucie Zvoníková • Rosella Kristýna Bečvářová • Beenstock Adam Rezner • Joe Jozef Hruškoci Jerry Aleš Kohout / Pavel Režný • Osgood Miro Grisa • Psí dečka Radek Štědronský Shejbal • Dude Lukáš Ondruš • Kotníček Norton Bronislav Kotiš • Orchestr muzikálu a operety DJKT

mocnářství). Námět byl dvakrát zfilmován jako Fanfáry lásky, v r. 1935 ve Francii a v r. 1951 v Německu. Americký režisér Billy Wilder (narozen 1906 jako Samuel Wilder do židovské rodiny žijící v polské vesnici Sucha Beskidzka nedaleko českých hranic) zasadil příběh do města Chicaga a doplnil jej o hlavní zápletku, gangsterské vyřizování účtů (dle skutečné události, masakru na sv. Valentýna 14. února 1929). Hudebníci Joe a Jerry nejen že nemají práci a jsou bez peněz. Ještě se stanou náhodnými svědky vyřizování účtů mezi gangsterskými bandami Psí dečky a Kotníčka Northona. Podaří se jim sice utéci, ale ocitají se v přímém ohrožení života. Nezbývá než zmizet z Chicaga a ještě změnit identitu. Jenže to, co jim má život usnadnit, jim ho na druhé straně řádně zkomplikuje… Kostýmní návrhy Dany Haklové

P R E M I É R Y

•

S U G A R

Kde vlastně vzal režisér slavného filmu Někdo to rád horké Billy Wilder námět na tuto nestárnoucí komedii, která se proslavila po celém světě? Příběh dvou muzikantů, kteří se převlečou za dívky, hrají v dívčí kapele a tam se zamilují do krásných kolegyň, napsal ve 30. letech německý herec a scénárista Robert Thoeren (narozen v roce 1903 v Brně!, v rakousko-uherském

2 4

Netrvalo dlouho a úspěšný film dal vzniknout neméně úspěšnému muzikálu. Pod názvem Sugar měl premiéru na Broadwayi v roce 1972. Autor muzikálového libreta Peter Stone se věrně držel filmového námětu, skvělou hudbu napsal muzikálový skladatel Jule Styne (mj. autor hudby k muzikálu Gypsy a nejslavnější Funny Girl). U nás Sugar jako první uvedlo v roce 1986 Hudební divadlo v Karlíně v režii Petra Novotného; v Plzni měla premiéru 19. června 1993 v režii Tomáše Šimerdy, hudeb-

ního nastudování se tehdy ujal hostující dirigent Arnošt Moulík. Jak v karlínské, tak v plzeňské inscenaci hrála titulní roli Sugar sólistka operety a muzikálu DJKT Stáňa Topinková Fořtová. Chybět nebude ani v nové inscenaci, tentokrát ji uvidíme v roli přísné šéfky kapely Melody Ladies, Sweet Sue. Lucie Wotavová

Pavel Režný, Aleš Kohout, Kateřina Falcová

Soňa Hanzlíčková Borková, Adam Rezner

Stáňa Topinková Fořtová, Jozef Hruškoci

SPARTAKUS

PREMIÉRA

Aram Chačaturjan Premiéra 15. listopadu 2014 ve Velkém divadle

Choreografie a režie Jiří Pokorný • Scéna Tomáš Moravec • Kostýmy Tomáš Kypta Hudební nastudování a dirigent Jiří Štrunc

Spartakus Petr Hos / Richard Ševčík • Frygie Jarmila Dycková / Nela Mrázová • Crassus Miroslav Hradil / Michal Kováč / Martin Šinták • Aegina Martina Diblíková / Michaela Hosová / Kristýna Piechaczková • Harmodius Michal Kováč / Martin Šinták • Oinomaios Petr Brettschneider • Kleon Aleš Lindovský / Pavel Tručka • Batiatus Jiří Žalud

„Mír je veliké štěstí, dojdeme-li však míru otroctvím, přestává být štěstím, ale stává se něčím obtížným. Mír je svoboda založená na uznání práv každého člověka, otroctví je popírání práv člověka a jeho lidské důstojnosti. Musíme proto obětovat pro dosažení míru vše, a ještě více, abychom unikli z otroctví.“ Marcus Tullius Cicero (106–43 př.n.l.)

Na území České republiky byl uveden za šedesát let jenom pětkrát: dvakrát v Národním divadle v Praze, dvakrát v Brně a jednou v Ostravě. Myslím, že za to může politická atmosféra doby jeho vzniku. Do tématu boje proti útlaku se v 50. letech promítla komunistická ideologie a i jeho uvádění u nás mělo punc přitakávání režimu. Pro nás je dnes Spartakus velký

Ano, je to libreto, které vytvořil Nikolaj Volkov spolu s Grigorovičem podle románu Raffaella Giovagnolliho. Tam je děj soustředěn do dvou hlavních linek, Spartakův boj za svobodu a Crassovo imperátorské tažení proti němu. My to chceme dějově trochu obohatit (také pod vlivem Kubrickova filmu z r. 1960), především rozkolem mezi vůdci povstání. Spartakus chce svobodu bez pachuti moci, po dílčích vítězstvích se ale proti němu staví jeden z jeho spoluotroků, Harmodius, který chce víc, chce dobýt i Řím. Povstalci se štěpí na dva tábory, hnutí se oslabuje... Musím připomenout, že v bojových scénách máme bohatou výpomoc skupiny

Přidáváme řadu dějových detailů, např. Spartakova žena Frygie se stává služkou imperátora Crassa, jsou tam hetéry, které lstí zjistí Harmodiův plán na ovládnutí Říma ad. Obzvlášť mě těší, že je tam nádherná role pro pana Žaluda, majitel gladiátorské školy Batiatus, který gladiátory vychovává a představuje je ve vzájemných soubojích v aréně. Spartakova výjimečnost v něm vyvolává skrytý respekt a zároveň řevnivost. Jiří Žalud se svou hereckou vyzrálostí dokáže ztělesnit silného člověka, který má ale přesně vymezené hranice a sžírá se nemožností je překročit – žárlí na Spartaka i na Crassa. Měli bychom ještě připomenout, že svou roli sehraje Spartakus i při Noci divadel, jíž se DJKT letos poprvé zúčastní a na niž premiéra připadá.

S P A R T A K U S

Proč je Spartakus tak málo uváděn a proč stojí za to ho dnes inscenovat?

Opíráte se o stejné libreto?

historického šermu Dominik, vedené Karlem Basákem. Ale nejde nám jen o atraktivní bojové scény, jde nám především o myšlenkové pozadí událostí. A na to nepotřebujeme 120 lidí, jako v pompézní Grigorovičově inscenaci, proto si můžeme dovolit do toho jít.

Chceme při tom využít právě atmosféry antického Říma. Zákulisím budou návštěvníky provázet lidé v dobovém oblečení a i jinak budou prohlídky tím námětem tematizovány.

•

Balet Spartakus, zachycující příběh thráckého otroka a gladiátora, jenž se stal vůdcem největší vzpoury otroků v římské říši (73–71 př.n.l.), měl světovou premiéru v Leningradě v r. 1956. I v něm Chačaturjan uplatnil svůj osobity styl, těžící ze spojení arménských folklorních prvků s tradicí ruské symfonické hudby 19. stol. a s podněty impresionistické instrumentace. V Plzni se jako choreograf i režisér ujal nastudování Spartaka zkušený umělecký šéf souboru Jiří Pokorný.

a nosný historický příběh o touze po svobodě, úniku z poroby. Je zajímavý také tím, že ač mnohokrát literárně i filmově zpracovaný, pro divadlo je to čistě baletní titul, neobjevuje se v opeře, v činohře ani v muzikálu. Zvláštní je i tím, jak odporuje vžité představě o romantickém baletu: je to ryzí mužský tanec umocňovaný bojovými scénami, ale jsou v něm i lyrické pasáže prodchnuté citem, třeba nádherné adagio Spartaka a Frygie. Chačaturjan ho koncipoval velkoryse, jako čtyřhodinový balet, a byl tak puritánsky zaujatý proti každému škrtu, že se na smrt rozhádal s prvním choreografem Jakobsonem, protože si dovolil to trochu zkrátit. Nejznámější je zkrácená verze Jurije Grigoroviče, tu diváci viděli v kině v přímém přenosu z Bolšovo.

P R E M I É R Y

Současná mimořádná sezona DJKT přináší novinky i v baletu. Místo obvyklých dvou premiér připravil soubor celkem tři nové tituly, v Plzni dosud neuvedené. Na Malé scéně již úspěšně odstartoval autorský balet R. Ševčíka Obraz Doriana Graye, pro Nové divadlo je určena Smrt v Benátkách a repertoár Velkého divadla obohatí slavný Spartakus arménského skladatele Arama Chačaturjana, z jehož baletního díla tu byla nastudována pouze Gajané v r. 1975.

Eva Ichová

2 5

JUBILEA PAVEL PAVLOVSKÝ – HEREC MNOHA TVÁŘÍ v roce 1972. Druhý odskok Pavla Pavlovského do pražského Realistického divadla trval osm let (1981–1989). Na základě hostování v Ionescově hře Král umírá mu nabídlo trvalý pracovní poměr i Divadlo na Vinohradech. Tuto možnost už ale nevyužil. Přesto, že je rodilý Pražák, zůstal Plzni věrný. Důvodem je jistě i dlouholeté manželství s Monikou Švábovou. Jako herečtí partneři vytvořili řadu klíčových vztahů, ze kterých je cítit porozumění a vzájemná inspirace (Nebezpečné vztahy, Měsíc nad Buffalem, Cesta dlouhým dnem do noci, Lev v zimě).

KRÁL LEAR, 2004

V listopadu příštího roku to bude neuvěřitelných 50 let, kdy Pavel Pavlovský nastoupil jako herec do plzeňského činoherního souboru. První role nastudoval ještě jako student pražské Akademie múzických umění. Mezi významnými postavami první sezóny byl euforický pozitivista Josef ve hře M. Reje z Naglowitz Život Josefa. Nový člen ansámblu zaujal, okouzlil, přesvědčil, a tak už během prvních let vytvořil velké postavy českého i světového repertoáru: Ferdinanda v Úkladech a lásce, Myškina v Idiotovi, Zajíčka v Lucerně, D’Artagnana ve Třech mušketýrech, Raskolnikova ve Zločinu a trestu a titulní role Hamleta a Loupežníka. V roce 1970 přijal nabídku Otomara Krejči k angažmá v Divadle Za branou, kde působil až do jeho zrušení

Pavel Pavlovský je herec s bohatou tvůrčí fantazií, velkou citovou hloubkou a smyslem pro stavbu postavy. Technická preciznost se skrývá za pravdivostí výrazu. Dokáže vyjádřit i to těžko definovatelné, co nazýváme tajemstvím postavy. Na scéně plzeňského divadla vytvořil 145 rolí. Postavy životních rozervanců a entusiastů vystřídaly v posledních letech manipulátoři s lidským osudem (Richard III. ve stejnojmenné Shakespearově hře, Jago v Othellovi, Valmont v Nebepečných vztazích), tragicky rozpolcení velikáni (Jindřich v Becketovi, Král Lear ve stejnojmenné Shakespearově tragédii, Sir v Garderobiérovi ), oběti manipulátorů (Ill v Návštěvě staré dámy, Voigt v Hejtmanovi z Kopníku, Rieger v Odcházení), nerozhodní intelektuálové zejména v čechovovském repertoáru (Trigorin v Rackovi, Gajev ve Višňovém sadu). Svoje komediální postavy ztvárňuje s neodolatelným šarmem a temperamentem (Jindřich II. ve Lvu v zimě, Sheridan Whiteside v Přišel na večeři, George Benson v Měsíci nad Buffalem). Smysl pro prolínání tragiky a komiky prokázal jako Cyrano v Cyranovi z Bergeracu. Pavel Pavlovský říká: „Herec musí mít rád všechny své postavy. I padouchy, protože

jimi na určitou dobu je, a musí jím rozumět (Harpagon v Lakomci). Za roli Kerženceva ve hře P. Kohouta Ubohý vrah získal prestižní Cenu Thálie (1993), za krále Jindřicha II. V Anouilhově hře Tomáš Becket obdržel cenu Českého literárního fondu. Město, kde zapustil kořeny, ho v roce 2011 ocenilo Historickou pečetí města Plzně; nedávno vstoupil do Dvorany slávy v režii Plzeňského kraje. Tato pocta je určena pro osobnosti, jejichž život a práce jsou s regionem nerozlučně spjaty, současně však jeho hranice značně překračují. Pavel Pavlovský je znám svou odvahou a neústupností. Den po brutálním potlačení studentské demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 1989 přečetl před premiérou Shafferovy Černé komedie prohlášení, které odsoudilo policejní zásah. Byl to počátek sametové revoluce v Plzni. Od prvních dnů pracoval jako předseda stávkového výboru. Z vůle souboru byl v roce 1992 zvolen šéfem činohry Divadla J. K. Tyla. Prioritami pro něho v tomto postavení byly: úcta k obecenstvu, vyváženost vážného a komediálního repertoáru, hledání vnitřní aktuálnosti jednotlivých titulů a umělecká vytíženost souboru. Po dvaceti letech požádal o uvolnění z funkce, aby se mohl plně věnovat své herecké profesi. Nezastírá zklamání z morálního úpadku naší společnosti, ale odmítá pasivitu. „My si pořád myslíme, že divadlo by mělo přispět k jakémusi zušlechtění duše, jinak by celá ta velká oblast umění ztratila smysl. Právě ona by měla sloužit jako protiváha k tvrdé honbě za profitem.“ Autor těchto slov oslaví 11. prosince sedmdesáté narozeniny. Marie Caltová

MILADA PASEKOVÁ Je nám ctí pogratulovat na těchto stránkách k životnímu jubileu mnohaleté sólistce souboru operety paní Miladě Pasekové (nar. 28. prosince 1944). Paní Milada Paseková pochází ze Zlína, vystudovala operní zpěv na brněnské konzervatoři, dále pokračovala na JAMU.

J U B I L E A

Ještě během studií nastoupila do angažmá v olomoucké operetě. Zde nastudovala mimo jiné velkou ženskou roli v muzikálu Baker Street, s níž se poprvé ocitla v plzeňské operetě jako záskok za nemocnou Květu Hankovou. Šéf souboru Miroslav Doutlík s ředitelem Rudolfem Kubáčkem jí obratem nabídli angažmá. Po krátkém váhání vyměnila tedy v roce 1968 Moravu za Čechy, v Plzni se provdala, má syna.

Milada Paseková ráda vzpomíná zejména na Miroslava Doutlíka a kolegyni Dagmar Stříbrnou, kteří jí v počátcích hodně pomohli a podpořili ji. Krásným obdobím byla pro ni spolupráce se šéfem operety J. O. Karlem. Na plzeňské scéně strávila Milada Paseková neuvěřitelných 39 let a vryla se tak do srdcí diváků několika generací. S jevištěm se rozloučila v květnu 2007 rolí Představené kláštera v Mam´zelle Nitouche. Z jejích rolí jmenujme ještě alespoň Rose Marii, Krásnou Helenu, Rosalindu v Netopýrovi či Helenu v Polské krvi. Vážená paní Paseková, děkujeme vám za vše, co jste plzeňskému divadlu přinesla, a přejeme vám vše dobré, pevné zdraví a životní pohodu! Lucie Wotavová

Paní Higginsová – MY FAIR LADY, 2002 2 6

MOZAIKA

První diváci zaplnili prostory Nového divadla před prvním uvedením Prodané nevěsty 1. září 2014

Přicházející vítaly stylizované divadelní postavy

M. Krejsová, M. Otava, T. Bílek, J. Burian, D. Herman při stříhání pásky

Majitel klubu HC Škoda Plzeň Martin Straka s chotí

Primátor M. Baxa, arch. V. Kružík, M. Mládková, J. Pospíšil

M O Z A I K A

SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ NOVÉHO DIVADLA 2. ZÁŘÍ 2015

2 7

Průvod Vendelín otevřel kulturní sezonu – Shromaždiště v Křižíkových sadech

S patronem Vendelínem pozdravili účastníky průvodu M. Baxa a M. Otava

Novému divadlu požehnal plzeňský biskup Mons. Fr. Radkovský

Poslední etapa průvodu – od Velkého k Novému divadlu

M O Z A I K A

/

P R Ů V O D

V E N D E L Í N

/

V Ý S T A V A

Výstava ve Smetanových sadech – stavba Nového divadla i historie

Premiéra Aidy – O. Dohnányi a P. Lardizonne s dcerkou 2 8

Historie divadelních budov v Plzni se těšila zájmu veřenosti

Festivalové centrum v Novém divadle, J. Kašparová, J. Burian

Zahájení festivalu – M. Otava, D. Fuchs, M. Rovenský, M. Baxa, J. Burian

Tváře festivalu M. Porubjak, M. Uhde, B. Rychlík, P. Oslzlý, V. Hulec

Nový baletní sál otevírá tanečníkům „nadějné vyhlídky“

Slavnostního stříhání pásky se zúčastnil celý soubor

D I V A D L O

Mezinárodní festival DIVADLO 2014 – J. Dvořák, J. Císař, J. Roubal

F E S T I V A L

Vážení a milí předplatitelé, jste spokojeni se svými místy ve Velkém a Novém divadle?

M E Z I N Á R O D N Í

Přejete-li si změnu, obraťte se prosím na oddělení prodeje a služeb Divadla J. K. Tyla, Sedláčkova 2, Plzeň, tel. 378 038 186, 378 038 185.

M O Z A I K A

/

Do 28. listopadu rezervujeme místa dosavadním abonentům, od 1. prosince jsou všechna nevyzvednutá místa volná pro všechny zájemce. Vaše Divadlo J. K. Tyla 2 9

PROGRAM LISTOPAD VELKÉ DIVADLO 01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

P R O G R A M

•

L I S T O P A D

2 0 1 4

21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.

So

AIDA

Ne

nehraje se

Po

nehraje se

Út St Čt Pá So Ne

Po Út St Čt Pá So Ne

Po Út St Čt

Pá So Ne Po Út St Čt Pá So

MONTY PYTHON´S SPAMALOT POPELKA HOFFMANNOVY POVÍDKY PRODANÁ NEVĚSTA JAZZ BEZ HRANIC – SWR BIG BAND KONCERTNÍ MATINÉ 10:30 VOJÁK A TANEČNICE

NOVÉ DIVADLO opera/-TIT-

muzikál balet

V10

opera/-TIT-

V11

opera

V12

foyer opera

nehraje se

UNAVENI SLUNCEM POLSKÁ KREV JAK SE VÁM LÍBÍ PRODUCENTI SPARTAKUS KONCERTNÍ MATINÉ 10:30 UNAVENI SLUNCEM JAZZ BEZ HRANIC POLSKÁ KREV UNAVENI SLUNCEM LAKOMEC 11:00 PRODUCENTI TOSCA BALETNÍ GALA 16:00 a 18:00 POPELKA 14:00

činohra

V9

opereta

S4

činohra

S5

muzikál

V8

balet

premiéra/P foyer

činohra

V17

opereta

S3

činohra

V2

činohra

zadáno

muzikál

V3

opera/-TIT-

S2

host balet

N1/3

opera/-TIT-

V5

muzikál

V14

opera/-TIT-

V7

nehraje se

HOFFMANNOVY POVÍDKY PRODUCENTI HOFFMANNOVY POVÍDKY PECHA KUCHA NIGHT 20:20 DĚTSKÝ SBOR 10:30 POLSKÁ KREV CANTICORUM UVÁDÍ…

30. Ne MALÁ SCÉNA 01. So PŘÁTELÉ GENERACE X 02. Ne SVĚT KABARET – KABARET SVĚT 06. Čt OBRAZ DORIANA GRAYE 07. Pá PŘÁTELÉ GENERACE X 08. So ENIGMATICKÉ VARIACE 09. Ne ŽVANIVÝ SLIMEJŠ 10:30 11. Út ŽVANIVÝ SLIMEJŠ 10:30 12. St KRÁSKA Z LEENANE

host foyer opereta

S9

host

činohra

premiéra

muzikálová balet činohra činohra dětská opera dětská opera

Není-li uvedeno jinak, představení začínají v 19 hodin. Vstupenky lze zakoupit i na představení označená skupinou! Změna programu vyhrazena. 3 0

S18

činohra

zadáno

01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 15. 18. 19. 22. 23. 26. 28. 29.

So

FOOTLOOSE ANEB TANEC NENÍ ZLOČIN

muzikál

pro seniory

Ne

TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU 14:00

činohra

N2

Po

nehraje se

Út

FLAMENDR

činohra

K13

St

FLAMENDR

činohra

K10

Čt

FLAMENDR

činohra

K7

Pá

POLIBEK PAVOUČÍ ŽENY

muzikál

K4

So

DIVÁ BÁRA

muzikál

premiéra/A

Ne

LHÁŘI 16:00

Po

nehraje se

činohra

Z

Út

FOOTLOOSE ANEB TANEC NENÍ ZLOČIN

muzikál

M1

St

DIVÁ BÁRA

muzikál

K2

Čt

DIVÁ BÁRA

muzikál

K11

Pá

AMERIKA

činohra

So

MLADINA 60 14:00 a 19:00

Ne

nehraje se

Po

nehraje se

Út

DIVÁ BÁRA

muzikál

K5

St


muzikál

K6

Čt

HRÁČ

činohra

KMD

Pá

FLAMENDR

činohra

K12

So

AMERIKA

činohra

zadáno

Ne

DIVOTVORNÝ HRNEC

muzikál

Po

nehraje se

Út

FLAMENDR

St

FREDDIE – THE KING OF QUEEN

Čt

FLAMENDR

Pá

FREDDIE – THE KING OF QUEEN

So Ne

So Út St So Ne St Pá So

host

činohra

K9

taneční muzikál

K14

činohra

K3

taneční muzikál

K8


muzikál

premiéra/A

FLAMENDR

činohra

K17

muzikálový koncert

premiéra

činohra

zadáno

PAMĚTI VRBY 19:30 BŮH MASAKRU OBRAZ DORIANA GRAYE ŠATY, JAKÉ SVĚT NEVIDĚL PUSH UP (CESTA VZHŮRU) KRÁSKA Z LEENANE ŠATY, JAKÉ SVĚT NEVIDĚL PŘÁTELÉ GENERACE X

balet opera činohra činohra opera/pro děti činohra

U oper nastudovaných v originále je použito titulkovací zařízení s českým překladem (-TIT-).

zadáno

PROGRAM PROSINEC

29. 30. 31.

St Čt Pá So Ne

Po Út St Čt Pá So Ne Po Út St

Čt Pá So Ne

SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ PRODUCENTI UNAVENI SLUNCEM POPELKA POLSKÁ KREV KONCERTNÍ MATINÉ 10:30 SPARTAKUS LA TRAVIATA PRODANÁ NEVĚSTA HOFMANNOVY POVÍDKY UNAVENI SLUNCEM LOV ZAČÍNÁ POPELKA 16:00 VÁNOČNÍ KONCERT 16:30 a 19:00 LOV ZAČÍNÁ LAKOMEC 11:00 TOSCA PRODANÁ NEVĚSTA TOSCA LOV ZAČÍNÁ JAK SE VÁM LÍBÍ 14:00

Po Út

nehraje se

St

nehraje se

Pá So Ne

Po Út St

POLSKÁ KREV POPELKA AIDA POPELKA 13:00 LOV ZAČÍNÁ

Pá So Ne

činohra

V11

balet

V12

opereta

S18 foyer

balet

opera/-TIT-

naposledy/V1

opera

V2

opera/-TIT-

V3

činohra

V6

činohra

premiéra/P

balet

Z

Plzeňský dětský sbor činohra

S7

činohra

zadáno

opera/-TIT-

S4

opera

V7

opera/-TIT-

naposledy/S6

činohra činohra

N1/3

opereta balet opera/-TITbalet činohra

nehraje se

PRODUCENTI LAKOMEC 15:00 LAKOMEC

MALÁ SCÉNA 04. Čt OBRAZ DORIANA GRAYE 06. So PUSH UP (CESTA VZHŮRU) 07. Ne ŽVANIVÝ SLIMEJŠ 14:00 09. Út ENIGMATICKÉ VARIACE 10. St ŽIVÁ VODA 11. Čt ŽIVÁ VODA 11:00 12. 13. 14.

S3 V10

nehraje se

nehraje se

Čt

činohra muzikál

SVĚT KABARET – KABARET SVĚT PŘÁTELÉ GENERACE X ŠATY, JAKÉ SVĚT NEVIDĚL 14:00 ŽIVÁ VODA 14:00

Předprodej vstupenek na prosincová představení DJKT od pátku 14. listopadu 2014, Sedláčkova 2, Plzeň.

muzikál

V9

činohra

01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.

Po Út St Čt Pá

17. 18.

činohra

nehraje se

Ne

nehraje se

Po

nehraje se

Út St Čt Pá

nehraje se

Ne

nehraje se

Po

nehraje se

Út St Čt Pá

činohra

premiéra

činohra

zadáno

muzikálová

zadáno

činohra

DIVÁ BÁRA FLAMENDR TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU

So

nehraje se

Ne

nehraje se

Po

nehraje se

Út

nehraje se

St

nehraje se

Čt Pá So Ne

Po Út St

19. 20.

KOČKY TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU DIVOTVORNÝ HRNEC LHÁŘI 14:00 SUGAR ANEB NĚKDO TO RÁD HORKÉ HRÁČ DIVOTVORNÝ HRNEC 15:00 DIVOTVORNÝ HRNEC

St

SÓLISTÉ PŘEDSTAVUJÍ... (SVÉ HUDEBNÍ LÁSKY)

Čt

ŽIVÁ VODA 11:00

taneční muzikál

K14

muzikál

K7

činohra

K4

muzikál

K1

muzikál

K10

činohra

K11

muzikál

K12

muzikál

K9

činohra

K2

činohra

M1

muzikál

premiéra/A

činohra muzikál činohra muzikál

činohra muzikál


ŽIVÁ VODA 11:00

činohra

So

ŽIVÁ VODA 14:00

činohra

ŽVANIVÝ SLIMEJŠ

zadáno

host

Pá

Ne

K5

muzikál

činohra

zadáno

host

14:00

HLASOPLET

26. 27. 30.

K13

nehraje se

HLASOPLET

21.

muzikál

nehraje se

HLASOPLET

činohra

opera/pro děti

DIVÁ BÁRA POLIBEK PAVOUČÍ ŽENY FLAMENDR DIVÁ BÁRA

So

dětská opera

činohra

DIVÁ BÁRA FREDDIE – THE KING OF QUEEN DIVÁ BÁRA FLAMENDR

So

činohra

balet

nehraje se

2 0 1 4

18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

Út

nehraje se

Pá

ORCHESTR PŘEDSTAVUJE...

So

OBRAZ DORIANA GRAYE

Út

BŮH MASAKRU

P R O S I N E C

08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

Po

dětská opera host bigbandový koncert

premiéra

balet činohra

3 1

•

01. 02. 03. 04. 05. 06. 07.

NOVÉ DIVADLO

P R O G R A M

VELKÉ DIVADLO

PROGRAM LEDEN VELKÉ DIVADLO 01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Čt

PRODANÁ NEVĚSTA

Pá

SPARTAKUS

So

POLSKÁ KREV

Ne

HOFFMANNOVY POVÍDKY

Po

nehraje se

Út

SPARTAKUS

St

AIDA

Čt

LOV ZAČÍNÁ

Pá

VOJÁK A TANEČNICE

So

OPERNÍ KONCERT

Ne

nehraje se

Po

nehraje se

Út

SPARTAKUS

St

AIDA

Čt

LOV ZAČÍNÁ

Pá

nehraje se

So

AIDA

Ne

PRODANÁ NEVĚSTA

Po

nehraje se

Út

UNAVENI SLUNCEM

činohra

S3

St

SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ

činohra

KMD

Čt

SPARTAKUS

balet

V11

Pá

LOV ZAČÍNÁ

činohra

S6

So


opera/-TIT-

premiéra/P

Ne


opera/-TIT-

V17

Po

nehraje se

Út

MONTY PYTHON´S SPAMALOT

P R O G R A M

• L E D E N

2 0 1 5


28. St LOV ZAČÍNÁ 29. Čt LAKOMEC 11:00 30. Pá AIDA 31. So PRODUCENTI MALÁ SCÉNA 03. So PUSH UP (CESTA VZHŮRU) 04. Ne PUSH UP (CESTA VZHŮRU) 11. Ne SVĚT KABARET – KABARET SVĚT 13. Út SVĚT KABARET – KABARET SVĚT 14. St OBRAZ DORIANA GRAYE 16. Pá OBRAZ DORIANA GRAYE 17. So ŽIVÁ VODA Předprodej vstupenek na lednová představení DJKT od pondělí 15. prosince 2014, Sedláčkova 2, Plzeň. 3 2

NOVÉ DIVADLO opera balet

V4

opereta opera/-TIT-

S8

balet

V1

opera/-TIT-

V14

činohra

V7

opera

S2

balet

V5

opera/-TIT-

V10

činohra

opera/-TITopera

D1

muzikál

zadáno

opera/-TIT-

V9

činohra

V6

činohra

zadáno

opera/-TIT-

V12

muzikál

S9

činohra činohra muzikálová revue muzikálová revue balet balet činohra

01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 18. 21. 22. 24. 25. 27. 28. 30.

Čt

nehraje se

Pá

FLAMENDR

činohra

So

DIVÁ BÁRA

muzikál

Ne

POLIBEK PAVOUČÍ ŽENY 14:00

muzikál

O2

Po

nehraje se

Út

AMERIKA

činohra

N1

St

KOČKY

muzikál

N10

Čt


muzikál

S5

Pá


muzikál

N4

So

LHÁŘI

činohra

Ne

HRÁČ 14:00

činohra

O1

Po

nehraje se

Út

AMERIKA

činohra

N13

St

TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU

činohra

S4

Čt

KOČKY

muzikál

N11

Pá

AMERIKA

muzikál

N12

So

EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY

Ne

KOČKY

Po

nehraje se

Út

EHMK LES SLOVAKS

St

EHMK LES SLOVAKS

Čt

EHMK LES SLOVAKS

Pá

EHMK LES SLOVAKS

So


Ne

nehraje se

Po

nehraje se

Út

slavnostní zahájení muzikál

muzikál

zadáno

AMERIKA

činohra

N9

St


muzikál

N14

Čt

KOČKY

muzikál

N3

Pá

KOČKY

muzikál

N8

So

FLAMENDR

činohra

Ne

ŽIVÁ VODA

St



Čt



So

BŮH MASAKRU

činohra

Ne

BŮH MASAKRU

činohra

Út

ORCHESTR PŘEDSTAVUJE...

St

ŽVANIVÝ SLIMEJŠ 10:00 a 11:30

Pá


činohra

bigbandový koncert dětská opera činohra

zadáno

NAVŠTIVTE MALOU SCÉNU NOVÉHO DIVADLA V PLZNI

DIVADLO J. K. TYLA PLZEŇ

Z nových inscenací na Malé scéně: PUSH UP (CESTA VZHŮRU) / činohra SVĚT KABARET – KABARET SVĚT / muzikálový koncert ŽVANIVÝ SLIMEJŠ / opera (nejen) pro děti OBRAZ DORIANA GRAYE / balet SÓLISTÉ PŘEDSTAVUJÍ… (SVÉ HUDEBNÍ LÁSKY) koncert souboru muzikálu a operety PŘÁTELÉ GENERACE X / činohra PAMĚTI VRBY / koncert souboru muzikálu a operety ŽIVÁ VODA / pohádka (nejen) pro děti Vstup z pravé strany Nového divadla

Pro 150 diváků, umělci doslova na dosah…

www.djkt-plzen.cz

Letos poprvé Divadlo J.K.Tyla otevře své brány 15. listopadu v rámci celoevropské akce Noc divadel. Kromě představení na repertoáru se můžete účastnit speciálních prohlídek a dalšího programu v obou divadelních budovách. Velké divadlo Smetanovy sady 16, Plzeň 19:00 21:30 21:30-23:30

Spartakus – premiéra baletu otevření divadla pro veřejnost, foyer, divadelní sál, divadelní bufet s hudebním programem „Staň se na jednu noc divadelním otrokem“, interaktivní prohlídky zákulisí, které se na noc změní ve starý Řím

Nové divadlo Palackého náměstí 30, Plzeň 19:30

Paměti vrby – premiéra muzikálového koncertu, hraje se na Malé scéně otevření divadla pro veřejnost, foyer, velký sál i Malá scéna, divadelní bufety v obou foyer, divadelní restaurace

21:30 21:30-23:30

komentované prohlídky zákulisí nové budovy divadla a zahájení promítání v obou sálech

Na prohlídky není možná rezervace předem, do skupin podle časů prohlídek budou zájemci rozděleni až na místě po příchodu do divadla. www.djkt-plzen.cz, www.nocdivadel.cz

JIŽ MÁTE SVÉ SEDADLO V NOVÉM DIVADLE? PŘEDPLATNÉ 2015 V PRODEJI OD 22. 9. 2014

Sedláčkova 2, Plzeň, tel. 378 038 186, 378 038 185

DIVADLO

J. K. TYLA PLZEŇ činohra

opera, opereta

muzikál

balet

Vydalo Divadlo J. K. Tyla, příspěvková organizace, zřizovatel město Plzeň, za finanční podpory MK ČR a Plzeňského kraje.

2014 PLZEN.CZ

Recommend Documents