AKTUALIZACE k 1. 1. 2014
KOMENTÁŘ ZÁKON O POJISTNÉM NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ zákon č. 397/2012 Sb., ze dne 7. září 2012
Autoři: Lenka Geržová, Stanislav Kouba Wolters Kluwer, a. s., 2013
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář §1 POPLATNÍK
Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je účastník důchodového spoření. K§1 11. Podle § 2 odst. 1 může být účastníkem důchodového spoření pouze fyzická osoba (z povahy věci nemůže být účastníkem osoba právnická). Smluvní stranou je tedy vždy fyzická osoba, nicméně nelze vyloučit případy zastoupení, tj. s příslušným zmocněním může za fyzickou osobu uzavřít danou smlouvu kdokoliv. Vznik účasti je limitován minimální i maximální věkovou hranicí: osoba musí být starší 18 let (minimální hranice) a zároveň nesmí jít o osobu, které již byl přiznán starobní důchod (absolutní maximální hranice). Omezení 18 lety věku je podle § 2 zákona o důchodovém spoření vázáno na vznik účasti a nikoli na uzavření smlouvy o důchodovém spoření, která může být podepsána dříve, aniž by se to negativně projevilo na její platnosti. Výklad § 2 zákona o důchodovém spoření, podle kterého by smlouvu o důchodovém spoření mohla uzavřít jen osoba starší 18 let, by byl restriktivní a ve svém důsledku přehnaně omezující. Zákon také stanoví relativní maximální hranici, kterou tvoří dosažení 35 let věku. Smlouvu lze uzavřít nejpozději do konce roku, ve kterém osoba dosáhne 35 let. Dovršení věku 35 let je vázáno na uzavření smlouvy a nikoliv na vznik vlastní účasti, ke které dochází registrací smlouvy o důchodovém spoření v Centrálním registru smluv, a tedy s časovým posunem. Pokud dojde k uzavření smlouvy na konci kalendářního roku, ve kterém osoba dosáhla 35 let věku, může se tak stát, že její účast na důchodovém spoření vznikne až v kalendářním roce, ve kterém osoba oslaví 36. narozeniny, případně i po jejich oslavě. Příklad Pan Novák má 35. narozeniny 5. ledna 2013. Smlouvu o pojistném na důchodové spoření uzavře 30. prosince 2013. Vzhledem k potřebě určitého časového prostoru mezi podepsáním smlouvy a procesy v rámci registrace smluv je velmi pravděpodobné, že účast na důchodovém spoření vznikne k 1. únoru 2014, tj. až po 36. narozeninách. 12. Minimální a absolutní maximální věková hranice jsou nepřekročitelné, naproti tomu relativní absolutní hranice 35 let je při splnění zákonných předpokladů překročitelná. Těmito předpoklady je uzavření smlouvy buď: - ve lhůtě šesti měsíců od 1. ledna 2013 (den účinnosti zákona o důchodovém spoření), nebo - do šesti měsíců ode dne, od kterého byla osoba poprvé poplatníkem pojistného na důchodové pojištění podle § 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení. 13. Zákonné věkové hranice tak rozdělí osoby do tří základních skupin. První bude tvořena osobami, které se nemohou důchodového spoření účastnit pro nízký či vysoký věk (nedosahují minimální hranice nebo již pobírají starobní důchod). Druhá skupina bude zahrnovat osoby mezi 18 a 35 lety, které se až do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou horní hranice, budou moci rozhodnout o své účasti na spoření. Ve třetí skupině budou osoby ve věku 35 let a více, které budou muset rozhodnutí o své účasti na spoření učinit do 30. června 2013 nebo do 6 měsíců ode dne, kdy se poprvé stanou poplatníky pojistného na důchodové pojištění. Příklad Panu Novákovi je 46 let k 1. lednu 2013. K tomu, aby se stal účastníkem důchodového spoření, musí uzavřít smlouvu o důchodovém spoření nejpozději do 30. června 2013. Účast mu vznikne až registrací smlouvy o důchodovém spoření v Centrálním registru smluv. Pokud pan Novák k 1. lednu 2013 bude zaměstnán v zahraničí nebo bude nezaměstnaný, tj. nebude poplatníkem pojistného na důchodové pojištění, pak lhůta 30. června 2013 pro něj není definitivní. Smlouvu o důchodovém spoření může uzavřít ve lhůtě šest měsíců od okamžiku, kdy opětovně začne v České republice vykonávat závislou práci či se jinak stane poplatníkem pojistného na důchodové pojištění. 14. Uplynutí lhůty pro uzavření smlouvy je nevratné. Pokud dojde k uzavření neplatné smlouvy, která buď není správcem Centrálního registru smluv zaregistrována, nebo je zaregistrována (správce Centrálního registru smluv nepřezkoumává v řízení o registraci smluv platnost smlouvy, viz dále), ale následně je soudem prohlášena za neplatnou a mezitím dojde k překročení relativní maximální lhůty, osoba, která uzavřela neplatnou smlouvu, se již nebude moci stát účastníkem.
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář
Příklad Panu Novákovi je 46 let k 1. lednu 2013. Dne 30. července 2013 uzavře smlouvu o důchodovém spoření. Později však zjistí, že smlouva byla uzavřena s osobou, která neměla příslušná oprávnění jednat, a domáhá se u soudu prohlášení její neplatnosti. Pravomocným rozhodnutím soudu ze dne 15. ledna 2014 pak dojde k prohlášení neplatnosti smlouvy a registrace smlouvy a tím i účast na spoření od počátku zanikne. Protože lhůta pro uzavření smlouvy uplynula, je pan Novák z možnosti uzavřít smlouvu o důchodovém spoření navždy vyloučen. 12. 15. Účast vzniká registrací první smlouvy o důchodovém spoření v Centrálním registru smluv, resp. účinností rozhodnutí o registraci vydaného správcem Centrálního registru smluv. Centrální registr smluv je informačním systémem veřejné správy, ve kterém jsou evidovány údaje relevantní pro fungování důchodového spoření, jako například identifikační údaje účastníků důchodového spoření, penzijních společností, pojišťoven, údaje o uzavřených smlouvách o důchodovém spoření, údaje o smlouvách o pojištění důchodu, údaje o vzniku a zániku účasti na pojištění, o druhu vypláceného důchodu, apod. Správcem Centrálního registru smluv je podle § 6 zákona o důchodovém spoření Specializovaný finanční úřad. Specializovaný finanční úřad je jedním z finančních úřadů [§ 8 odst. 1 písm. o) zákona o Finanční správě], avšak na rozdíl od ostatních finančních úřadů, jejichž působnost je omezena na území územně samosprávného celku, Specializovaný finanční úřad vykonává působnost na celém území České republiky. Co do věcné působnosti se Specializovaný finanční úřad od ostatních finančních úřadů nijak neliší (§ 10 zákona o Finanční správě), avšak výkon působnosti je omezen na vybrané subjekty (§ 11 citovaného zákona), kterými jsou například banky, pojišťovny, příslušníci Policie České republiky apod. Sídlem Specializovaného finančního úřadu je hlavní město Praha. 15. 18. Smlouvu o důchodovém spoření uzavírá osoba, která má zájem být účastníkem důchodového spoření, nebo její zástupce s penzijní společností. Účast na důchodovém spoření nevzniká samotným uzavřením smlouvy o důchodovém spoření, ale její registrací ve formalizované evidenci – Centrálním registru smluv. Uzavření smlouvy je základním předpokladem registrace a vzniku účasti na důchodovém spoření, bez smlouvy tedy nemůže být účast. Žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření podává správci Centrálního registru smluv penzijní společnost. U smluv, které nebyly uzavřeny na dálku, se žádost podává neprodleně po uzavření smlouvy. Pro smlouvy uzavřené na dálku zákon lhůtu prodlužuje do doby, než dojde k uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy (§ 9 odst. 1 zákona o důchodovém spoření). Zákon zde patrně vychází vycházel z § 53 odst. 7 starého občanského zákoníku, který stanovístanovil, že pokud byla smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel (v tomto případě osoba uzavírající smlouvu s penzijní společností) právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí plnění. Navíc v případě, že dodavatel (penzijní společnost) nepředal spotřebiteli informace, které je povinen předat písemně nebo jiným obdobným způsobem, činí tato lhůta pro odstoupení tři měsíce od převzetí plnění. Jestliže však jsou informace řádně předány v jejím průběhu, dochází k ukončení tříměsíční lhůty a počíná od té doby běžet lhůta čtrnáctidenní. V současném občanském zákoníku je tento vztahu upraven v § 1841 a násl. Oproti předchozí úpravě se odstraňuje problém spočívající v určení počátku běhu lhůty pro odstoupení od smlouvy, neboť ta je podle nové úpravy vázána na okamžiku uzavření smlouvy (není tedy nutné řešit problém spojený tím, kdy u důchodového spoření dochází k převzetí plnění). 19. Návaznost na § 53 odst. 7 občanského zákoníku může být problematická vzhledem k tomu, že lhůta pro odstoupení od smlouvy podle občanského zákoníku počíná běžet okamžikem převzetí plnění. Je otázkou, zda při uzavření smlouvy o důchodovém spoření dochází k předání plnění, resp. co je oním plněním. Podle občanskoprávní nauky je plnění v širším slova smyslu předmět závazku, který je povinen plnit dlužník věřiteli. Za předpokladu, že penzijní společnost je dlužník a fyzická osoba věřitel, je předmětem závazku ze smlouvy o důchodovém spoření plnění, shromažďování a umisťování prostředků účastníka důchodového spoření do důchodových fondů, které obhospodařuje penzijní společnost podle strategie spoření (§ 1 odst. 2 zákona o důchodovém spoření). Je zřejmé, že takové plnění nelze osobě předat (myšleno tím fyzicky) a doba, kdy je jí poskytováno, je dobou trvání smlouvy. Pokud je základním předpokladem registrace uzavření smlouvy, resp. uzavření smlouvy a uplynutí lhůty pro odstoupení při uzavření smlouvy na dálku, nelze počátek běhu této lhůty vázat na „převzetí plnění“, protože k tomu dojde z povahy věci vždy až po registraci smlouvy. Přestože je ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém spoření vzhledem k jeho provázanosti na ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách nepřesné, není jen na základě této nepřesnosti možné dojít k závěru, že je nepoužitelné, resp. že není možné aplikovat § 53 odst. 7 občanského zákoníku. Záměrem zákonodárce zřejmě bylo poskytnout osobě uzavírající smlouvu na dálku čas na rozmyšlenou jako každému jinému spotřebiteli, což vyplývá též z důvodové zprávy k zákonu č. 399/2012 Sb., kterým bylo dané ustanovení novelizováno. Pokud bude toto ustanovení vykládáno ve prospěch spotřebitele, bude pravděpodobně učiněn
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář
závěr, že lhůta pro odstoupení od smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku počne běžet dnem uzavření smlouvy. 19. 23. Zákon o důchodovém spoření rozlišuje rozhodnutí o registraci první smlouvy o důchodovém spoření (§ 9 odst. 4 zákona o důchodovém spoření) a rozhodnutí o registraci další smlouvy o důchodovém spoření (§ 9 odst. 5 zákona o důchodovém spoření). Pro vydání rozhodnutí o první registraci podle § 9 odst. 4 je nezbytné, aby osoba naplnila základní předpoklady účastenství – jedná se o osobu fyzickou, která dosahuje alespoň minimální věkové hranice a nepřekračuje žádnou z maximálních věkových hranicmaximální věkovou hranici. Zároveň musí jít samozřejmě o osobu, která není dosud účastníkem důchodového spoření a uzavřela smlouvu o důchodovém spoření. 20. 24. Účinností rozhodnutí o registraci první smlouvy o důchodovém spoření vzniká trvalá účast na důchodovém spoření, která nekončí jinak než ze zákonných důvodů uvedených v § 5 zákona o důchodovém spoření (k zániku účasti viz dále). I přesto je ale možné v průběhu účasti modifikovat podmínky účasti na důchodovém spoření prostřednictvím výpovědi smlouvy o důchodovém spoření nebo dohodou o jejím skončení s penzijní společností a uzavřením smlouvy nové. Zákon však omezuje možnost smlouvu vypovědět nebo uzavřít dohodu o jejím skončení tak, že toto oprávnění svědčí pouze účastníku spoření a nikoli penzijní společnosti. Navíc je účastník oprávněn postupovat tímto způsobem pouze za předpokladu, že dojde k uzavření nové smlouvy o důchodovém spoření, na jejímž základě dojde k převodu prostředků účastníka z jedné penzijní společnosti do druhé (§ 4 odst. 5 zákona o důchodovém spoření). Další smlouvu o důchodovém spoření může uzavřít i účastník, který překračuje relativní maximální věkovou hranici, tzn. i osoba starší 35 let, postačí, že základní předpoklady účastenství podle § 2 zákona o důchodovém spoření naplnil při registraci první smlouvy o důchodovém spoření. Související předpisy: daňový řád: § 20 odst. 1 – daňový subjekt, § 20 odst. 2 – kontinuita práv a povinností daňových subjektů; … občanský zákoník: § 1841 a násl. § 53 odst. 7 – spotřebitelské smlouvy smlouvy o finanční službě uzavírané prostředky komunikace na dálku; zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů: § 17 – doručování do datových schránek. §2 PLÁTCE POJISTNÉHO (1) [PLÁTCE POJISTNÉHO] Plátcem pojistného na důchodové spoření je plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, pokud je podle zákona o daních z příjmů povinen vybírat nebo srážet daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků poplatníkovi, který je zároveň poplatníkem pojistného na důchodové spoření. (2) [PLÁTCOVA POKLADNA] Plátcovou pokladnou pro pojistné na důchodové spoření je organizační jednotka plátce pojistného, která je plátcovou pokladnou pro daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a kde má docházet ke srážení pojistného na důchodové spoření. K odst. 1 7. Plátce pojistného se vymezuje prostřednictvím plátce daně z příjmů. Důvodem je administrativní zjednodušení a ustálené pojetí plátce daně v této dani. Postavení plátce pojistného na důchodové spoření vzniká ze zákona při kumulativním naplnění dvou podmínek. Za prvé musí jít o osobu, která je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za druhé musí být tato osoba povinna vybírat nebo srážet daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků alespoň jednomu poplatníkovi daně z příjmů, který je zároveň poplatníkem pojistného na důchodové spoření. 8. Definici plátce daně pro účely celého zákona o daních z příjmů obsahuje § 38c zákona o daních z příjmů. Odstavec 1 tohoto ustanovení vymezuje plátce daně jako osobu se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, která podle zákona o daních z příjmů odvádí správci daně daň nebo zálohu na daň, které jsou vybrány od poplatníků nebo poplatníkům sraženy, nebo úhradu na zajištění daně. Odstavec 2 pak tuto definici doplňuje o daňového nerezidenta České republiky, který má na území České republiky stálou provozovnu nebo zde zaměstnává své zaměstnance déle než 183 dnů (s výjimkou případů poskytování služeb a zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku).
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář
9. Skutečnost, že konkrétní osoba je v postavení plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, je základním předpokladem vzniku postavení plátce pojistného. Musí však dojít též ke splnění druhé podmínky. K tomu postačí, aby byl plátce daně na základě zákona povinen daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybírat nebo srážet alespoň jednomu poplatníkovi daně, který je současně poplatníkem pojistného na důchodové spoření. S ohledem na to není podstatné, zda tak plátce daně skutečně činí, tj. zda své povinnosti reálně plní, postačí skutečnost, že je povinen je plnit. 10. Postavení plátce pojistného na důchodové spoření vzniká při kumulativním naplnění dvou zákonných podmínek. V praxi může působit potíže skutečnost, že plátce pojistného zpravidla nedisponuje bez dalšího informací o tom, že alespoň jeden poplatník daně z příjmů, kterému je povinen vybírat nebo srážet daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, je poplatníkem pojistného na důchodové spoření. Plátce daně z příjmů se tedy stane ze zákona plátcem pojistného na důchodové spoření, ale nemusí mít přístup k údaji, který by jej o této skutečnosti informoval. Informační povinnost je z tohoto důvodu uložena poplatníkovi. Ten je podle § 29 komentovaného zákona povinen plátci pojistného písemně oznámit datum, kdy se stal podle zákona o důchodovém spoření účastníkem důchodového spoření. Oznamovací povinnost musí splnit tak, aby plátce pojistného mohl tuto skutečnost zohlednit při srážce pojistného. Příklad Zaměstnavatel zaměstnává 10 osob. U všech z nich je plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činnosti a z funkčních požitků. Od 1. června se jeden ze zaměstnanců stane účastníkem pojistného na důchodové spoření. Od tohoto data je zaměstnavatel plátcem pojistného na důchodové spoření. Dne 10. srpna je se zaměstnancem ukončena spolupráce dohodou. Od tohoto data přestává být zaměstnavatel plátcem pojistného na důchodové spoření. Povinnost podat hlášení za měsíc srpen a odvést zálohu však trvá dál. 22. Plátcovou pokladnou obecně může být jakákoli organizační jednotka plátce daně, daňový řád nemá na mysli pouze formalizované jednotky jako je například organizační jednotka podniku podle obchodního zákoníkupobočka obchodního závodu podle občanského zákoníku nebo provozovna fyzické osoby podle živnostenského zákona. Plátcovou pokladnou může být jakákoli jednotka plátce daně, která naplní materiální 1 kritéria plátcovy pokladny. 23. Podle § 21 odst. 3 daňového řádu vykonává plátcova pokladna práva a povinnosti plátce daně. Plátcova 2 pokladna není založena na principu zastoupení, její jednání je jednáním plátce daně, resp. plátce pojistného. Tato skutečnost by se dala vyjádřit jako princip jednoty plátce daně a plátcovy pokladny. Ačkoli má plátcova 3 pokladna určitá procesní práva a povinnosti, nejde o samostatný subjekt práva, spíše se jedná o kvazisubjekt. 4 Jednání plátcovy pokladny bude vždy přičítáno plátci daně, který též nese za toto jednání odpovědnost. Plátce pojistného je povinen určit osobu, která je oprávněna za plátcovu pokladnu jednat. Pokud k takovému označení nedojde, použijí se přiměřeně ustanovení soukromého práva upravující jednání osob (§ 15 obchodního 5 zákoníku u podnikajícího plátce, § 20 odst. 2 občanského zákoníku pro ostatní fyzické a právnické osoby). (§ 161 a násl. současného občanského zákoníku). V situaci, kdy by se jednání osoby oprávněné za plátcovu pokladnu jednat a samotného plátce dostalo do kolize, je podle daňového řádu rozhodující jednání plátce daně (§ 21 odst. 3 daňového řádu). Toto pravidlo potvrzuje princip jednoty jednání plátce a plátcovy pokladny. 25. Podle § 2 odst. 2 vzniká plátcova pokladna pro pojistné na důchodové spoření při kumulativním splnění dvou podmínek. Za prvé plátce pojistného, který je zároveň plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (srov. § 2 odst. 1), uzpůsobí svou organizační strukturu tak, aby v jeho organizační 1
Lichnovský, O. a kol. Daňový řád: Komentář. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2011, s. 41. Dále též Baxa, J.; Dráb., O.; Kaniová, L.; Lavický, P.; Schillerová, A.; Šimek, K.; Žišková, M. Daňový řád. Komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 128. 2 Baxa, J.; Dráb., O.; Kaniová, L.; Lavický, P.; Schillerová, A.; Šimek, K.; Žišková, M. Daňový řád. Komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 128. 3 Lichnovský, O. a kol. Daňový řád: Komentář. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2011, s. 41. Dále též Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. MU Brno, 2004, s. 97. 4 Lichnovský tamtéž. 5 Baxa, J.; Dráb, O.; Kaniová, L.; Lavický, P.; Schillerová, A.; Šimek, K.; Žišková, M. Daňový řád. Komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 128.
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář
jednotce mohlo docházet k vybírání, srážení a odvádění daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a k tomuto účelu zde uloží potřebné doklady podle § 38h odst. 15 zákona o daních z příjmů (tak vznikne plátcova pokladna pro daň z příjmů fyzických osob). Za druhé musí být organizační struktura tohoto plátce pojistného uzpůsobena tak, aby v této pokladně docházelo i ke srážení pojistného na důchodové spoření. 27. Druhá podmínka uvádí, že v plátcově pokladně pro daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků by mělo docházet ke srážení pojistného na důchodové spoření. Spojení „má docházet“ se dá vykládat dvojím způsobem, a to „má docházet z vůle plátce“, tj. na základě určitého organizačního určení, nebo „má docházet“ z toho hlediska, že je daná organizační složka plátcovou pokladnou pro účely daně z příjmů a spojení „má docházet“ znamená, že plátcovou pokladnou je jen ta plátcova pokladna pro účely daně z příjmů fyzických osob, ve které je sráženo poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, u nichž „má docházet“ také ke srážení pojistného na důchodové spoření. Toto ustanovení nabízí proto tyto dva rovnocenné výklady, kdy výkladem příznivějším pro plátce pojistného je ten, podle kterého je mu ponechána možnost volby. Z hlediska zásady in dubio pro libertate by tak tento výklad měl převážit. Nicméně se dá očekávat, že praxe bude v tomto směru spíše směřovat ke kumulování administrace výplat jednoho zaměstnance na jednom místě, i když pro některé plátce pojistného by mohla být rovněž atraktivní varianta spočívající v kumulaci administrace pojistného na důchodové spoření na jednom místě. Příklad Zaměstnavatel zaměstnává 1 000 zaměstnanců po celé České republice. K administraci jejich daňových povinností k dani z příjmů fyzických osob má zaměstnavatel celkem 10 plátcových pokladen. Vzhledem k tomu, že celkový počet jeho zaměstnanců, kteří se stali účastníky důchodového spoření, je malý, je pro plátce výhodné, aby jejich povinnosti k pojistnému na důchodové spoření kumuloval do jedné organizační složkyjednotky, která je plátcovou pokladnou pro účely daně z příjmů, než aby musel vynaložit prostředky na zabezpečení administrace pojistného na důchodové spoření ve všech plátcových pokladnách pro účely daně z příjmů (například v podobě proškolení všech mzdových účetních). Tato jediná organizační složkajednotka, která je plátcovou pokladnou pro účely daně z příjmů fyzických osob, se stane plátcovou pokladnou pojistného na důchodové spoření. Související předpisy: daňový řád: § 13 odst. 1 – určení místní příslušnosti, § 20 – daňový subjekt, § 21 – plátcova pokladna; zákon o daních z příjmů: § 38c – plátce daně, § 38h odst. 15 – plátcova pokladna pro daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků; zákon o důchodovém spoření: § 4 – vznik účasti na spoření, § 5 – zánik účasti, § 6 – Centrální registr smluv, § 9 – řízení o registraci smlouvy o důchodovém spoření; zákon o Finanční správě: § 8 – vymezení finančních úřadů, § 10 – věcná působnost Specializovaného finančního úřadu.
§4 ZÁKLAD POJISTNÉHO (1) [ZÁKLAD POJISTNÉHO] Základem pojistného na důchodové spoření je součet dílčího základu pojistného ze závislé činnosti a dílčího základu pojistného ze samostatné výdělečné činnosti. (2) [DÍLČÍ ZÁKLAD POJISTNÉHO ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI] Dílčím základem pojistného ze závislé činnosti je součet vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění za rozhodná období. (3) [DÍLČÍ ZÁKLAD POJISTNÉHO ZE SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI] Dílčím základem pojistného ze samostatné výdělečné činnosti je vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (4) [DÍLČÍ ZÁKLADY POJISTNÉHO PŘI VZNIKU A ZÁNIKU ÚČASTI] Do dílčího základu pojistného za pojistné období, ve kterém se osoba stala poplatníkem, se započítává vyměřovací základ, který je stanoven za rozhodné období, ve kterém tato osoba byla poplatníkem. (5) [ÚPRAVA ZÁKLADU POJISTNÉHO – MAXIMÁLNÍ ZÁKLAD] V případě, že je základ pojistného vyšší než maximální základ pojistného na důchodové spoření, sníží se základ pojistného na tento maximální základ.
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář
K odst. 1 14. Je třeba upozornit na budoucívýhledový plánovaný vývoj. V současné době pojistné na důchodové pojištění spravují orgány sociálního zabezpečení a pojistné na důchodové spoření orgány Finanční správy České republiky. Tímto historickým rozdělením vzniká i odlišnost těchto sfér veřejné správy po teoretické i praktické stránce plnění peněžních povinností, které jsou těmito orgány spravovány. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle v současné době účinné právní úpravy (zákon č. 589/1992 Sb., ve znění přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb.) postaven na zcela jiném systému, než je systém tradičních daňových předpisů. Systém v pojistném na sociální zabezpečení totiž pracuje s různými typy subjektů pojistného, kdy každý, kdo má pojistnou povinnost, je zařazen do určité skupiny (zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná). V rámci tohoto zařazení je pro každou tuto skupinu normován určitý pojistný režim. Problémovým místem tohoto přístupu jsou tradičně kombinace v rámci jednoho pojistného období. V tomto ohledu je pevnější systém daňový, který s kombinacemi přímo počítá. Neexistuje více typů (skupin) daňových subjektů, existuje více dílčích základů pojistného, kdy příjem ze závislé činnosti je jedním z těchto dílčích základů. Vzhledem k výhledu, který spočívá v projektu JIM (jedno inkasní místo), v rámci kterého budou všechna pojistná spravována orgány Finanční správy České republiky, bylo příhodné pojistné na důchodové spoření svěřit orgánům finanční správy již s účinností od roku 2013, aby nemusela při zavedení JIM probíhat i opětovná změna v tomto povinném peněžitém plnění. Z těchto důvodů také došlo k tomu, že pojistnému na důchodové spoření je vtisknut z hlediska konstrukčního „daňový charakter“. K odst. 2 16. Odstavec 2 definuje dílčí základ pojistného ze závislé činnosti, který je z terminologického hlediska obdobou dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Nicméně i přes tuto obdobnost není navázán na daň z příjmů, ale na pojistnéZ na důchodové pojištění, resp. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tato vazba je provedena skrze vyměřovací základ zaměstnance na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Dílčí základ pojistného ze závislé činnosti se tak týká zaměstnanců, členů družstva, soudců a dalších osob vyjmenovaných v § 3 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení, a to za podmínek uvedených v § 3 odst. 2 a 3, a to pokud tyto osoby naplňují předmět pojistného na důchodové spoření a jsou jeho poplatníky, tj. pokud jsou účastníky pojistného na důchodové spoření (viz podrobněji komentář k § 1 a 3). Množina těch, kteří jsou účastníky důchodového spoření a jsou povinni platit pojistné z toho titulu, že jsou pro účely zákona o pojistném na sociální zabezpečení zaměstnanci, se tak kryje s množinou těch poplatníků pojistného na důchodové spoření, kteří mají nenulový dílčí základ pojistného na důchodové spoření ze závislé činnosti. K odst. 3 30. Odstavec 3 definuje dílčí základ pojistného ze samostatné výdělečné činnosti, který je z terminologického hlediska obdobou dílčího základu daně z příjmů ze podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (bohužel terminologické sladění v podobě vypuštění slova „výdělečné“ nebylo v zákoně o pojistném na důchodové spoření realizováno). Nicméně i přes tuto obdobnost je z hlediska své výše navázán na pojistné na důchodové pojištění. Tato vazba je totiž provedena skrze vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Dílčí základ pojistného ze samostatné výdělečné činnosti se tak týká osob samostatně výdělečně činných, které jsou popsány především v § 9 zákona o důchodovém pojištění (osoby podnikající v zemědělství, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění atd.), pokud tyto osoby naplňují předmět pojistného na důchodové spoření a jsou jeho poplatníky, tj. pokud jsou účastníky pojistného na důchodové spoření (viz podrobněji komentář k § 1 a 3). Množina těch, kteří jsou účastníky důchodového spoření a jsou povinni platit pojistné z toho titulu, že jsou v zákonech o pojištění označeny jako osoby samostatně výdělečně činné, se tak kryje s množinou těch poplatníků pojistného na důchodové spoření, kteří mají nenulový dílčí základ pojistného na důchodové spoření ze samostatné výdělečné činnosti. Příklad Pan Novák byl v pojistném období 2013 po dva měsíce zaměstnancem a po celý zbytek pojistného období osobou samostatně výdělečně činnou. V tomto pojistném období byly jeho vyměřovací základy zaměstnance ve výši 400 000 Kč a 600 000 Kč a dílčí základ daně z příjmů ze podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 2 000 000 Kč. Podle § 15a odst. 6 zákona o pojistném na sociální zabezpečení proběhne korekce u samostatné výdělečné činnosti, a to tak, že vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné bude ve výši 242 342 Kč. Co se pojistného na důchodové spoření týká, tak dílčí základ pojistného ze závislé činnosti bude ve výši úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance za pojistné období, tj. 1 000 000 Kč, a dílčí základ pojistného ze samostatné
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář
výdělečné činnosti bude ve výši 242 342 Kč. Celkem tedy 1 242 342 Kč, což je částka rovna maximálnímu vyměřovacímu základu v pojistném na sociální zabezpečení. Příklad Pan Novák je živnostník, účastník důchodového spoření a za zdaňovací období daně z příjmů fyzických osob si vykalkuluje dílčí základ daně z příjmů z podnikání a jinéze samostatné výdělečné činnosti na 400 000 Kč. Z tohoto vyplyne výše vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné ve výši 400 000 Kč a rovněž dílčí základ pojistného na důchodové spoření ze samostatné činnosti v totožné výši. Na základě tohoto zjištění podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přehled o příjmech a výdajích k pojistnému na důchodové pojištění a pojistné přiznání k důchodovému spoření. Záhy však pan Novák zjistí, že opomněl při výpočtech zahrnout příjem ve výši 20 000 Kč, tj. jeho dílčí základ daně z příjmů byl tvrzen chybně. Z té skutečnosti, že pojistné na důchodové pojištění je závislé na skutečné, nikoli tvrzené výši dílčího základu daně z příjmů, pak byl rovněž uváděn špatný údaj v přehledu o příjmech a výdajích a konečně identický problém nastane u pojistného na důchodové spoření, kde základ pojistného byl objektivně dán od začátku, ale tvrzen byl špatně. Případné sankční a kompenzační nástroje ze strany orgánů finanční správy se tak mohou uplatnit vůči panu Novákovi jak v případě daně z příjmů, tak v případě pojistného na důchodové spoření. § 10 SPRÁVCE A SPRÁVA POJISTNÉHO (1) Správu pojistného na důchodové spoření vykonávají orgány Finanční správy České republiky. (2) Při správě pojistného na důchodové spoření se postupuje podle daňového řádu. (3) Ustanovení daňového řádu upravující tvrzení v souvislosti s insolvenčním řízením se nepoužijí. 9. Nicméně s ohledem na to, že plátce pojistného je vždy plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, bude povinen daňové tvrzení při insolvenčním řízení podle § 244 a 245 daňového řádu podat jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. § 11 REGISTRACE POPLATNÍKA (1) [REGISTRACE POPLATNÍKA] Poplatník je registrován k pojistnému na důchodové spoření, pokud je registrován jako poplatník daně z příjmů fyzických osob. (2) [ÚŘEDNÍ ZÁZNAM] O vzniku a zániku registrace poplatníka učiní správce pojistného elektronicky úřední záznam; úřední záznam není třeba podepisovat úřední osobou, která jej vyhotovila. K odst. 1 10. Vzhledem k tomu, že všichni poplatníci pojistného jsou účastni důchodového spoření (srov. vymezení poplatníka v § 1), odvíjí se vznik a existence registrace poplatníka pojistného od registrace k dani z příjmů fyzických osob – poplatníci pojistného, kteří jsou jako poplatníci registrováni k dani z příjmů fyzických osob, budou registrováni jako poplatníci pojistného na důchodové spoření (k uvědomování poplatníka o skutečnosti, že je k pojistnému registrován, viz komentář k odstavci 2). Podle § 39 zákona o daních z příjmů je poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky podle § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů, povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob do 15 dnů ode dne, v němž začne vykonávat činnost, která je zdrojem jeho příjmů, nebo do 15 dnů ode dne, kdy přijme příjem z podnikání nebo jiné ze samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů) nebo příjem z pronájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů). Obdobná pravidla platí pro poplatníka, který je daňovým nerezidentem podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, za podmínky, že na území České republiky započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů z podnikání nebo jiné ze samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu. Daňový nerezident je dále povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijal příjem z podnikání nebo jiné ze samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu ze zdrojů na území České republiky. Přihlášku k registraci není povinen podat poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má pouze příjmy, jež nejsou předmětem daně, jsou osvobozeny od daně nebo z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 39 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Z výše uvedeného lze dovodit, kteří poplatníci pojistného budou registrováni k pojistnému na důchodové spoření – především podnikající osoby s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů.
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář
22. Informace obsažené ve spisu může správce pojistného, pokud je k tomu technicky vybaven, poskytovat též prostřednictvím daňové informační schránky, kterou poplatníkovi zřídí na základě jeho žádosti podle § 69a daňového řádu. Údaje ze spisu a také údaje z osobního pojistného účtu poplatníka jsou mu pak k dispozici prostřednictvím dálkového přístupu. Související předpisy: … vyhláška č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech. § 12 POJISTNÉ PŘIZNÁNÍ (1) [OBECNÁ POVINNOST PODAT POJISTNÉ PŘIZNÁNÍ] Poplatník je povinen podat pojistné přiznání k pojistnému na důchodové spoření. (2) [VÝJIMKY Z POVINNOSTI PODAT POJISTNÉ PŘIZNÁNÍ] Poplatník pojistné přiznání nepodává, pokud a) jeho pojistné je ve výši 0 Kč, nebo b) je za něj pojistné povinen odvádět výhradně plátce nebo plátci pojistného. K odst. 1 20. Pokud poplatník nepodá pojistné přiznání nebo dodatečné pojistné přiznání vůbec, nebo jej podá více než pět pracovních dní po stanovené lhůtě, vzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení pojistného podle § 250 daňového řádu. Celková výše pokuty je odvozena od výše stanoveného pojistného a je závislá na počtu dní prodlení. Daňový řád výrazně odlišuje situaci, kdy poplatník podá pojistné přiznání opožděně od situace, kdy přiznání nepodá vůbec, přičemž logicky zvýhodňuje poplatníky, kteří tvrzení podají opožděně. Poplatníkovi, který pojistné tvrzení podá opožděně, ale výše jeho pokuty by nedosáhla 200 Kč, se pokuta vůbec nepředepíše. Pokud hranici 200 Kč překročí, pak se pokuta vypočte postupem podle § 250 odst. 1 písm. a) daňového řádu. Naproti tomu poplatník, který přiznání nepodá vůbec, bude při stanovení pojistného z moci úřední povinen uhradit pokutu ve výši vypočtené jako 5 % ze stanoveného pojistného, což je horní hranice výše pokuty podle § 250 odst. 1 písm. a) daňového řádu. Daňový řád zároveň motivuje k podání byť opožděného pojistného tvrzení tím, že v § 250 odst. 7 stanoví, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení ve lhůtě 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání. Současně však musí být splněna podmínka, že u poplatníka nebylo v daném kalendářním roce zjištěno prodlení s podáním daňového tvrzení k jiným daním (řádného či dodatečného). Maximální výše pokuty je 300 000 Kč (§ 250 odst. 5 daňového řádu). O uložení pokuty rozhoduje správce pojistného platebním výměrem. Vydáním rozhodnutí ji také předepíše do evidence pojistného. Pokuta je splatná do 30 dní ode dne, kdy je poplatníkovi oznámeno rozhodnutí, kterým se mu pokuta ukládá. § 13 PŘEVODITELNÝ PŘEPLATEK (1) Převoditelný přeplatek je část přeplatku na osobním pojistném účtu poplatníka, která nepřevyšuje 100 000 Kč. (2) Převoditelný přeplatek lze použít pouze na úhradu splatného pojistného. (3) Převoditelný přeplatek převede správce pojistného na účet důchodového spoření stejným způsobem jako výnos pojistného na důchodové spoření. (4) Část přeplatku, která vznikla v důsledku snížení předpisu pojistného a která převyšuje převoditelný přeplatek, se stává převoditelným přeplatkem. K § 13 1. Konstrukce převoditelného přeplatku u osob s příjmy ze podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti nahrazuje zálohy. Systém záloh u těchto osob je totiž možno založit pouze na předchozí daňové (pojistné) povinnosti s tím, že po konci zdaňovacího období se tyto zálohy započtou na výslednou daňovou povinnost a případný rozdíl mezi úhrnem záloh a výslednou daňovou povinností se vrátí jako přeplatek. Vzhledem k tomu, že peněžní tok pojistného je podle § 14 mezi správcem pojistného a důchodovým fondem pouze jednosměrný, však tento model nutně selže, neboť nelze přeplatek daňovému subjektu vrátit (správce daně by ho musel zapravovat z jiných zdrojů než z vybraného pojistného, což je nemyslitelné).
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář § 14 PŘEVOD VÝNOSU POJISTNÉHO
(1) Správce pojistného převádí výnos pojistného na důchodové spoření na účet důchodového spoření a současně informuje penzijní společnost o tom, jaká část výnosu pojistného připadá na jednotlivé poplatníky. (2) Částku převedenou na účet důchodového spoření nelze převést zpět správci pojistného. (3) Správce pojistného převádí výnos pojistného na důchodové spoření způsobem stanoveným zákonem upravujícím rozpočtové určení daní pro převod daňového příjmu. K odst. 1 a 3 8. Způsob vypořádání nároku plátce pojistného, který nedopatřením odvede na pojistném více ze svého, zákon neupravuje. Zřejmě se bude postupovat podle § 235 odst. 3 daňového řádu a plátce pojistného o odvedený rozdíl sníží svou budoucí srážkovou a odvodovou povinnost. Pokud vypořádání nebude možné provést (například v situaci, kdy poplatník, za kterého bylo odvedeno více, než mu bylo plátcem pojistného sraženo, má již jiného plátce pojistného), bude plátce pojistného nucen požadovat svůj nárok u poplatníka soukromoprávní cestou (podle názoru autorů se bude jednat o bezdůvodné obohacení na straně poplatníka podle § 2991 451 a násl. občanského zákoníku). Související předpisy: daňový řád: § 159 – námitka, § 235 – daň vybíraná srážkou, § 257 – převod výnosu daní; zákon o důchodovém spoření: § 3 – vymezení pojmů, § 38 – základní ustanovení o depozitáři, § 42 – obecná ustanovení o důchodovém fondu, § 70 – osobní důchodový účet, § 90 – výpis důchodového spoření; zákon o rozpočtovém určení daní: § 6 – převod daňových příjmů; občanský zákoník: § 2991 451 a násl. – bezdůvodné obohacení.
§ 15 NÁSLEDEK UKONČENÍ ÚČASTI NA DŮCHODOVÉM SPOŘENÍ
a) b)
(1) Přestane-li být osoba poplatníkem zanikají nedoplatky na pojistném na důchodové spoření připadající na tuto osobu a nelze stanovit pojistné na důchodové spoření připadající na tuto osobu. (2) Odstavec 1 se nepoužije v případě příslušenství pojistného na důchodové spoření.
K odst. 1 Příklad Pan Novák st., který byl účastníkem důchodového spoření, zemře 31. prosince 2013. Jeho univerzálním dědicem je pan Novák ml., který, kdyby nebylo § 15 zákona o pojistném na důchodové spoření, by byl povinen (po skončení řízení o dědictví; do dne skončení řízení o dědictví by se uplatnil institut tzv. „ležící pozůstalosti“ pro daňové účely, viz § 290a daňového řádu) vypořádat daňové povinnosti pana Nováka st., tj. především uhradit pojistné na důchodové spoření za pojistné období roku 2013. Vzhledem k tomu, že pan Novák ml. není účastníkem důchodového spoření, penzijní společnost mu pojistné naspořené panem Novákem st. přímo vyplatí. Pokud by pan Novák ml. měl pojistné za zůstavitele uhradit, způsobilo by to pouze nárůst obratu v rámci převodů majetku, což by se kromě administrativní zátěže zúčastněných projevilo patrně také na zvýšených výlohách, které jsou spojeny s vypořádáním dědictví. 10. K tomu aby byl výše popsaný režim realizovatelný, je třeba se odchýlit od obecných režimů popsaných v daňovém řádu. V případě ztráty statusu poplatníka (tj. registrace smlouvy o pojištění důchodu) je obecným režimem režim obsažený v § 20 daňového řádu, podle kterého je poplatník, který ztratí status poplatníka, stále povinen splnit své povinnosti za období, v nichž byl poplatníkem. V případě smrti u fyzických osob obecně platí, že daňové povinnosti přecházejí ze zůstavitele na dědice podle § 239a odst. 3 daňového řádu rozhodnutí soudu o dědictví. V mezidobí mezi úmrtím zůstavitele a přechodem daňové povinnosti plní daňovou povinnost osoba spravující pozůstalost, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti (§ 239b odst. 1 daňového řádu).
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář
Související předpisy: daňový řád: § 5 – zásada zdrženlivosti a přiměřenosti, § 7 – zásada hospodárnosti, § 20 odst. 2 – kontinuita práv daňového subjektu, § 107 – náhrada nákladů řízení, § 141 – dodatečné pojistné přiznání, § 148 – lhůta pro stanovení daně, § 153 – nedoplatek, § 239a – přechod daňové povinnosti děděním, § 239b – plnění daňové povinnosti osobou spravující pozůstalost; § 250 – pokuta za opožděné tvrzení daně, § 252 – úrok z prodlení; zákon o důchodovém spoření: § 5 – zánik účasti na důchodovém spoření, § 10 – registrace smlouvy o pojištění důchodu, § 14 – úhrada jednorázového pojistného na pojištění důchodu, § 16 – úmrtí účastníka ve spořící době, § 17 – uzavření pojistné smlouvy o pojištění důchodu, § 71 – osobní důchodový účet; zákon o daních z příjmů: § 5 odst. 3 – přechod daňové povinnosti při dědění. § 16 REGISTRACE PLÁTCE POJISTNÉHO (1) [REGISTRACE PLÁTCE POJISTNÉHO] Plátce pojistného je registrován k pojistnému na důchodové spoření, pokud je registrován jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. (2) [REGISTRACE PLÁTCOVY POKLADNY] Plátcova pokladna pro pojistné na důchodové spoření je registrována k pojistnému, pokud je registrována jako plátcova pokladna pro daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. (3) [ÚŘEDNÍ ZÁZNAM] O vzniku a zániku registrace plátce pojistného nebo plátcovy pokladny pro pojistné na důchodové spoření učiní správce pojistného elektronicky úřední záznam; úřední záznam není třeba podepisovat úřední osobou, která jej vyhotovila. (4) [OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ REGISTRAČNÍCH ÚDAJŮ] Neprodleně poté, kdy plátce pojistného nebo jeho plátcova pokladna přestane mít alespoň jednoho poplatníka, je plátce pojistného povinen elektronicky podat oznámení o změně registračních údajů, ve kterém tuto skutečnost uvede. K odst. 1 Odstranit text „a z funkčních požitků“ u odstavců 1, 2, 4, 12, 15, 16, 17, 18 a 30.
§ 17 OBECNÁ USTANOVENÍ O ZÁLOHÁCH (1) [ZÁLOHY NA POJISTNÉ] Plátce pojistného odvádí pojistné na důchodové spoření připadající na poplatníka prostřednictvím měsíčních záloh na pojistné. (2) [SRÁŽKA ZÁLOHY] Plátce pojistného srazí poplatníkovi zálohu na pojistné v termínu, ve kterém se sráží záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, a to obdobným způsobem jako tuto zálohu na daň. K odst. 1 Odstranit text „a z funkčních požitků“ u odstavců 2, 4, 5, 6 a 7. Související předpisy: daňový řád: § 174 – zálohy; zákon o daních z příjmů: § 38h – vybírání a placení záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
§ 19 HLÁŠENÍ A SPLATNOST ZÁLOHY (1) [POVINNOST PODAT HLÁŠENÍ] Plátce pojistného na důchodové spoření je povinen elektronicky podat hlášení k záloze na pojistné podle jednotlivých poplatníků a za plátce pojistného celkem. (2) [OPRAVNÉ HLÁŠENÍ] Před uplynutím lhůty pro podání hlášení může plátce pojistného nahradit již podané hlášení opravným hlášením; k předchozímu hlášení se dále nepřihlíží. (3) [ODVOD ZÁLOHY] S hlášením je spojena povinnost odvést zálohu na pojistné.
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář
(4) [ÚPRAVA LHŮTY PRO PODÁNÍ HLÁŠENÍ] Stanoví-li správce daně jinou lhůtu pro odvod záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, podává se hlášení v této lhůtě. (5) [PŘEDČASNÁ ÚHRADA ZÁLOHY] Částka připsaná nejvýše 20 dnů přede dnem splatnosti zálohy na osobní pojistný účet plátce pojistného se nepoužije na úhradu nedoplatků na jiných osobních daňových účtech. § 20 NÁSLEDNÉ HLÁŠENÍ (1) Zjistí-li plátce pojistného na důchodové spoření, že poslední známá záloha není ve správné výši, je povinen elektronicky podat následné hlášení. (2) V následném hlášení plátce pojistného uvede rozdíl oproti poslední známé záloze. (3) Následné hlášení lze podat i v případě, kdy se nemění poslední známá záloha, ale pouze údaje dříve tvrzené. (4) Následné hlášení není přípustné podat po dobu doměřovacího řízení týkajícího se předmětného zálohového období.
19. Mimo žádosti o vysvětlení a stížnosti na postup plátce pojistného je poplatník, kterému bylo v důsledku nesprávného postupu plátce pojistného převedeno na jeho osobní důchodový účet méně, a tím i méně spořeno, oprávněn žádat po plátci pojistného náhradu vzniklé škody podle příslušných ustanovení občanského zákoníku (§ 420 2894 a násl.). Právě hrozba vzniku škody v podobě ušlého prospěchu z naspořených, resp. nenaspořených, peněžních prostředků a její náhrada poplatníkům či řešení případných soudních sporů budou zřejmě základním motivačním prvkem plátce pojistného k tomu, aby následné hlášení podával, přestože mu to zákon výslovně neukládá, i v případě, kdy se nemění poslední známá záloha ale pouze údaje tvrzené v hlášení. Související předpisy: daňový řád: § 72 – formulářová podání, § 91 – zahájení řízení, § 137 – lhůta pro podání hlášení a vyúčtování, § 141 – dodatečné daňové tvrzení, § 142 – následné hlášení, § 237 – stížnost na postup plátce daně, § 250 – pokuta za opožděné tvrzení daně; zákon o důchodovém spoření: § 90 – výpis důchodového spoření; občanský zákoník: § 2894 420 a násl. – odpovědnost za škodu náhrada škody. § 26 VYÚČTOVÁNÍ A SPLATNOST POJISTNÉHO (1) Plátce pojistného je povinen elektronicky podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření podle jednotlivých poplatníků a za plátce pojistného celkem. (2) Pojistné odváděné plátcem pojistného je splatné ve lhůtách splatnosti záloh na toto pojistné. (3) Dodatečné vyúčtování lze podat pouze elektronicky. 20. Plátci pojistného, který nepodá vyúčtování nebo dodatečné vyúčtování, nebo jej podá více než 5 dní po zákonné lhůtě, vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení pojistného podle § 250 daňového řádu. Výše pokuty je odvozována od výše stanoveného pojistného a počtu dní, po které je plátce pojistného s podáním tvrzení v prodlení. Daňový řád odlišuje situaci, kdy plátce pojistného podá vyúčtování opožděně od situace, kdy vyúčtování nepodá vůbec. Zvýhodněni jsou přirozené ti plátci pojistného, kteří tvrzení podají opožděně. V případě, že plátce pojistného vyúčtování nebo dodatečné vyúčtování podá do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání, je výše pokuty poloviční, pokud zároveň nebylo správcem daně zjištěno jiné prodlení s podání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení (§ 250 odst. 7 daňového řádu). Pokud pokuta plátce pojistného, který tvrzení podá opožděně, nedosáhne výše 200 Kč, vůbec se mu nepředepíše. Když hranici 200 Kč překročí, pak se pokuta vypočte postupem podle § 250 odst. 1 písm. a) daňového řádu. Plátci pojistného, který přiznání nepodá vůbec, bude při stanovení pojistného z moci úřední uložena pokuta ve výši vypočtené jako 5 % ze stanoveného pojistného, což je horní hranice výše pokuty podle § 250 odst. 1 písm. a) daňového řádu. Maximální výše pokuty je 300 000 Kč (§ 250 odst. 5 daňového řádu). O uložení pokuty správce pojistného rozhoduje platebním výměrem. Vydáním rozhodnutí ji také předepíše do evidence pojistného. Pokuta je splatná do 30 dní ode dne, kdy je plátci pojistného oznámeno rozhodnutí, kterým se mu pokuta ukládá.
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář § 29 OZNAMOVACÍ POVINNOST POPLATNÍKA
Poplatník pojistného na důchodové spoření je povinen písemně oznámit plátci pojistného den, kdy se stal účastníkem důchodového spoření, a to tak, aby mohl plátce pojistného tuto skutečnost zohlednit při srážce pojistného. K § 29 Odstranit text „a z funkčních požitků“ u odstavců 2, 4 a 17. 10. K řádnému splnění poplatníkovy oznamovací povinnosti zákon předepisuje písemnou formu. Bližší podrobnosti nejsou upraveny a je ponechán prostor pro individuální řešení poplatníka, příp. plátce pojistného nebo jejich dohodu, s tím omezením, že oznamovací povinnost nemůže být a contrario splněna jinak než písemně, například pouhým ústním sdělením. Písemnost právních úkonů je obecně upravena v § 560 a následující 40 občanského zákoníku. Aby bylo vyhověno požadavku písemné formy, resp. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě, se musí být úkon učiněn tak, aby byl zachycen jeho obsah, a musí být podepsány vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být v případech, kdy je to obvyklé, nahrazen mechanickými prostředky (§ 40 odst. 3 561 občanského zákoníku). Pokud je učiněn elektronickými prostředky, pak může být podepsán elektronicky podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). Podle § 40 odst. 4 562 odst. 2 občanského zákoníku je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými nebo jinými technickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Související předpisy: daňový řád: § 93 – důkazní prostředky, § 94 – listina, § 105 – nicotnost rozhodnutí, § 139 – vyměření z moci úřední, § 237 – stížnost na postup plátce daně, § 247 – pořádková pokuta; zákon o důchodovém spoření: § 4 odst. 1 – vznik účasti na důchodovém spoření, § 6 – Centrální registr smluv, § 9 – řízení o registraci smlouvy o důchodovém spoření, § 33 – poplatky, § 70 – osobní důchodový účet, § 90 – výpis důchodového spoření; občanský zákoník: § 40 559 a násl. – forma právních úkonů.
§ 30 OZNAMOVACÍ POVINNOST PLÁTCE POJISTNÉHO (1) Zjistí-li plátce pojistného na důchodové spoření, že poplatník porušil některou ze svých povinností, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit správci pojistného. (2) Pořádkovou pokutu za nesplnění oznamovací povinnosti plátce pojistného lze uložit bez výzvy správce pojistného k jejímu splnění. K odst. 1 Příklad Pan Omáčka je zaměstnavatelem pana Nováka a plátcem jeho daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Pan Novák se stane k 1. březnu účastníkem důchodového spoření, tuto skutečnost oznámí panu Omáčkovi tentýž den, a splní tak svou oznamovací povinnost podle § 29. Pan Novák je ale též osobou samostatně výdělečně činnou. Protože naplnil zákonné podmínky, je k pojistnému na důchodové spoření registrován jako poplatník (§ 11). Pan Novák neoznámí správci pojistného, že jeho pojistné bylo v daném pojistném období ve výši nula, a poruší tak oznamovací povinnost podle § 136 odst. 5 daňového řádu. Pan Omáčka se o porušení této povinnosti panem Novákem dozví, neučiní však žádné kroky. Nejedná se totiž o porušení povinnosti poplatníka, kterou by byl jako plátce pojistného povinen oznámit správci pojistného.
Aktualizace k 1. 1. 2014
Zákon o pojistném na důchodové spoření. Komentář § 31 NÁSLEDKY PORUŠENÍ POVINNOSTI POPLATNÍKA
(1) Poruší-li poplatník svou povinnost a v důsledku toho není plátcem pojistného sraženo a odvedeno pojistné na důchodové spoření ve správné výši, vzniká poplatníkovi povinnost uhradit správci pojistného takto neodvedené pojistné namísto plátce pojistného spolu s přirážkou k pojistnému ve výši 10 % z neodvedeného pojistného. (2) Porušením povinnosti podle odstavce 1 je a) nesplnění oznamovací povinnosti poplatníka, b) uplatnění nároku na vypořádání přeplatku připadajícího na poplatníka ve výši přesahující tento přeplatek. (3) Přirážka k pojistnému je příslušenstvím pojistného. (4) V případě, kdy ke zjištění porušení povinnosti ze strany poplatníka došlo na základě oznámení tohoto poplatníka nebo plátce pojistného, činí přirážka k pojistnému poloviční výši. (5) Správce pojistného rozhodne o povinnosti uhradit neodvedené pojistné a přirážku k pojistnému platebním výměrem a současně je předepíše do evidence pojistného. (6) Neodvedené pojistné a přirážka k pojistnému jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. K odst. 2 písm. a) 14. Smyslem oznamovací povinnosti poplatníka je informování plátce pojistného o tom, že se stal plátcem pojistného. Plátcem pojistného je podle § 2 plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, který je povinen vybírat nebo srážet daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků poplatníkovi, jenž je zároveň poplatníkem pojistného na důchodové spoření. Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je účastník důchodového spoření (§ 1). Osoba se stane účastníkem důchodového spoření registrací první smlouvy o důchodovém spoření, resp. účinností pravomocného rozhodnutí o registraci smlouvy o důchodovém spoření podle § 9 zákona o důchodovém spoření. Plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, který vybírá nebo sráží daň poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, nemusí bez dalšího vědět, že se tento poplatník stal účastníkem důchodového spoření a že se on sám stal v důsledku toho plátcem pojistného. Z toho důvodu zákon poplatníkovi ukládá povinnost oznámit plátci pojistného, kdy se stal účastníkem důchodového spoření (podrobněji k tomu v komentáři k § 2 a § 29).