1/2011 N OVINKY GENERÁLNÍM PARTNEREM 19. OTEVŘENÉHO GRANTOVÉHO KOLA JE ÚSTECKÁ SPOLEČNOST BLACK & DECKER Otevřená grantová kola jsou základním stavebním kamenem grantového programu naší nadace. Je možné je chápat jako veřejnou výběrovou soutěž, ve které se mohou neziskové organizace (účelová zařízení církví, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a příspěvkové organizace) ucházet o finanční příspěvky na veřejně prospěšné projekty. Na takovéto projekty bude možné díky spolupráci se společností Black & Decker rozdělit minimálně 200 000 Kč. Členové hodnotící komise, kde má své zástupce i generální partner, budou mít „z čeho“ vybírat. Ke dni uzávěrky 24. března 2011 naše nadace obdržela 60 žádostí za 1 097 888 korun. Seznam podpořených projektů bude zveřejněn v první polovině června 2011.
TŘIKRÁT V MĚSÍCI Během měsíce března si mohly neziskové organizace z okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem třikrát požádat o finanční příspěvek. První možnost měly neziskové organizace a jednotlivci z Litoměřicka, kteří si mohli v rámci Program na podporu dárcovského fondu Hennlich projektů mladých zaměřeného na podporu lidí ve věku 15-25 let studujících mladých lidí zažádat o či žijících 5 000 Kč. Druhou možností v Litoměřicích bylo již zmíněné 19. otevřené "LITOMĚŘICE LIVE CITY JSI." grantové kolo, zaměřené zejména na podporu malých a začínajících neziskových organizací z okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. „Uzávěrkový trojboj“ završil na 1. dubna 2011 Fond Miroslava Dušánka na podporu zrakově postižené mládeže z Ústeckého kraje. Nadace tak během měsíce obdržela v rámci těchto uzávěrek stovku žádostí.
Fond Miroslava Dušánka na podporu zrakově postižené mládeže z Ústeckého kraje. Posláním fondu je napomáhat ke zlepšování životní situace mladých lidí se zrakovým postižením a uctít tak památku Miroslava Dušánka, slabozrakého spoluobčana, jehož životní příběh naplněný příkladnou pomocí druhým a uměním vyrovnávat se s překážkami se stal inspirací ke vzniku tohoto fondu.
In form a ční bu lletin Ko mu n i tn í n a d ac e E u r o re gi o n u La b e
Vážení čtenáři, již řadu let, jak mnozí z vás vědí, nabízíme obchodním společnostem i jednotlivcům, možnost si vybrat projekt dle svého uvážení z tzv. zásobníku projektů. Jedná se o projekty, které prošly hodnocením, byly shledány jako podporu zasluhující, ale bohužel již na ně jako nadace nemáme k dispozici finanční prostředky. Takovým způsobem jsme řadu let spolupracovali s jednou ústeckou firmou. Bohužel, minulý rok se rozhodnutí týkající se podpory projektu ze zásobníku oddalovalo, až se nezrealizovalo. Důvodem byla příprava celkové změny dárcovské strategie oné společnosti. Co mne napadlo v první chvíli po přečtení emailu s touto zprávu bylo, že tím asi naše spolupráce končí. Ale opak byl pravdou. Byli jsme požádáni o pomoc a návrhy na úpravu dárcovství, které jsme předložili, byly přijaty. Tím se splnil můj velký sen a to mít generálního partnera našeho tzv. velkého otevřeného grantového kola, které je vyhlašované již řadu let v průběhu léta a každoročně se v rámci něj ucházejí desítky neziskových organizací o podporu. Tak se z desetitisícového dárce, stal dárce statisícový a nám je potěšením, že jsme mohli být při tom. (s)mějte se krásně Katka Valešová manažerka pro vztah s dárci A o jaké společnosti je vlastně řeč… To vám prozradím příště.:o)
1
TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE ANEB NADACE V DOBĚ PRVNÍ REPUBLIKY A PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA II. V minulém čísle e-bulletinu jsme Vám ve stručnosti nastínili vznik nadací v době první republiky a následně v době Protektorátu Čechy a Morava. Je však třeba upozornit na skutečnost, že některé nadace na území dnešní České republiky působily již od 17. či 18. století. Dovolte nám některé z nich představit.
Obnovy se naposledy dočkala v roce 1945. Osud nadace Petra hraběte Strozzziho definitivně ukončil komunistický režim v 50. letech 20. století. Její majetek (nemovitosti, cenné papíry a volné vklady) v roce 1952 činily 21 692 035 Kč.
Nadace Jana Mundyho Nadace Petra Strozziho
hr ab ě t e
Hrabě pocházel ze starého vlašského rodu z Florencie a žil v letech 1626 - 1664. Byl to diplomat a voják ve službách císaře Ferdinanda III., kde postupně získal ho d no st gener ála a podmaršálka. Vojenská kariéra se mu však stala osudnou. Petr hrabě Strozzi padl dne 6. června 1664 v bitvě s Turky u řeky Můru.
V roce 1728 císař Karel IV. rozhodl, aby z prostředků nadace byly poblíž Prahy (v Karlíně) zakoupeny pozemky a bylo započato podle plánu K. I. Dientzenhofera se stavbou invalidovny. Jako vzor sloužila první postavená invalidovna v letech 1671-1674 francouzským králem Ludvíkem XIV. v Paříži. Dnešní podoba invalidovny je skromnějším provedením původního projektu a to pouze jedné devítiny. Foto: Petr Vilgus
Pomník Petra hraběte Strozziho
Nadace samotná pro invalidní, staré a nemocné a vojáky, vznikla na základě t e s ta me n t u , sepsaného Petrem hrabětem Strozzi dne 3. srpna 1658 v D y mo k ur e c h. Z f i n a n č n í c h prostředků nadace byla postavena Invalidovna v Praze s kapacitou 1 400 osob a Invalidovna v Hořicích. Nadaci do roku 1750 spravoval arcibiskup pražský.
Za vlády Marie Terezie byl majetek nadace zestátněn a nadace zrušena. Obnovena pak byla na základě rozhodnutí říšského ministerstva války v roce 1882, aby přesně o šedesát let později byla zrušena rozhodnutím říšského protektora. In form a ční bu lletin Ko mu n i tn í n a d ac e E u r o re gi o n u La b e
Nadace Jana Mundyho patřila k nejvýznamnějším nadací m na Mor avě. Výnosy z jejího nadačního jmění byly používány pro zajištění zdravotní a sociální péče, nemocných, hluchých a slepých. Na základě poslední vůle bylo z výnosů nadace hrazeno deset nadačních míst pro ústavní výchovu nevidomých v Brně, deset nadačních míst v ústavu pro hluchoněmé a třicet nadačních míst v chudobinci v Brně. Nadace vznikla na základě poslední vůle Jana Mundyho, významného textilního magnáta a šlechtice, ze dne 21. února 1782.
Jan Mundy se narodil 28. října 1798 v Brně a zemřel 29. března 1872 ve Vídni. Po smrti otce Viléma Mundyho převzal Jan celý rodový majetek. Byl významným textilním magnátem a šlechticem. Nadace Mundyho kromě hlavního fondu vlastnila také vedlejší fondy, a to amortizační, stavební a penzijní, dále vlastnila fond na udržování rodinné hrobky v Drnovicích a fond stříbra, kdy výnosy byly používány k údržbě farního kostela.
Nadaci ve 20. století postihl stejný osud, jako většinu nadací na území dnešní České republiky. Nejdříve část majetku zabrali Němci jako sudetský podíl po odtržení Sudet. Následně byla nadace zrušena v roce 1943. Sice se obnovy dočkala po II. světové válce, nicméně po pár letech byla nadace zrušena komunistickým režimem. Její jmění v roce 1937 dosahovalo 7 275 816 Kč.
2
Nadace Aloise Olivy Alois Oliva se narodil 22. července 1822 v Kutné Hoře v rodině pekaře. Během svého života si díky své solidnosti, obratnosti a obchodní erudici získal v pražských kruzích pověst znamenitého obchodníka. Kromě obchodních aktivit se věnoval i jak bychom Budova Vychovatelny v Říčanech u Prahy. řekli dnešními slovy „neziskovým aktivitám“. Patřil k zakládajícím členům Měšťanské besedy, Sokola pražského, Hlaholu, Besedy smíchovské a mnohých dalších. V roce 1850 se Oliva oženil s Luisou Hancyovou, ale jejich manželství zůstalo bezdětné. To bylo hlavním důvodem, proč Oliva podporoval především sociálně potřebné děti a mládež československé národnosti. Dalším důvodem byla také vzpomínka na školní léta v Kutné Hoře, kdy jako chudý dostával nadační příspěvky. Na základě věnovací listiny a poslední vůle založil Oliva 14 nadací a fondů. Největší z nich byla nadace A. a L. Olivových pro Vychovatelnu v Říčanech u Prahy. Nadace sloužila k financování provozu vychovatelny pro 80 dívek a 40 chlapců. Ačkoliv nadace měla podobný osud jako nadace dříve uvedené a to, že byla v roce 1942 zrušena, po válce znovu obnovena a v roce 1953 opět zrušena, dočkala se své renesance v roce 1990, kdy byla obnovena její činnost pod názvem Olivova nadace. Ta dnes pomáhá zejména dětem se zdravotním handicapem.
Málo se ale ví o jeho mecenášské činnosti, kdy se sám zasloužil o vznik dobročinných, studijních i vojenských nadací, případně, kdy vzniklé nadace a nadační fondy byly s jeho souhlasem po něm pojmenovány. Osud nadací a fondů T.G.M. byl však trpký.
Jubilejní fond prezidenta republiky Tento fond byl zřízen na základě zákona 23/1930 Sb. Na základě tohoto zákona parlament a vláda věnovala na oslavu 80. narozenin prvního prezidenta Československé republiky ze státních prostředků 20 mil. korun, aby je prezident použil podle svého uvážení. Dary institucí a fyzických osob činily 10,5 mil. korun.
V roce 1940 byly M a s ar yk o v y n a d a c e přejmenovány a to díky protektorátnímu nařízení, kdy nesměla být používána ani jména tvůrců ČSR. Později, v roce 1942, byla například Masarykova studentská nadace zrušena a její majetek ve výši 1,5 mil Celkové jmění tohoto fondu k 31.12. 1930 tak říšských marek byl činilo 30,5 mil korun. převeden do nově vzniklé Jmění a výnosy fondu byly nadace Reinharda použity například na Heydricha. Část jmění zmírnění důsledků Masarykových nadací nezaměstnanosti, na zřízení ústavu pro zkoumání a léčepřevzala také nadace ní rakoviny či na Emila Háchy. Po okupaci vydání všech spisů Dobrovbyly některé Masarykovy ského Královskou českou společností nauk. nadace a fondy obnoveny, ale v 50. letech 20. století byly opět zrušeny a jejich majetek byl zestátněn komunistickým režimem. Po roce 1989 se nepodařilo původní nadace a nadační fondy T.G.M. obnovit.
Nadace a nadační fondy T. G. Masaryka O Tomáši Garrigue Masarykovi toho bylo napsáno mnoho. Byl to vědec, filozof, pedagog, politik, žurnalista a kromě toho nejvyšší velitel stotisícové armády československých legií. V období první světové války se stal nejvýznamnějším českým politikem, který prosadil vznik ČSR. V roce 1918 se stal prvním prezidentem a v této funkci setrval až do své abdikace 14. prosince 1935.
Zdroj:
• Boček, Jan. Nadace a nadační fondy v protektorátu Čechy a Morava. Olivova nadace, Říčany 2010.
PŘÍŠTÍM ČÍSLE NAŠEHO E-BULLETINU… … si představíme část nadací, které vznikly v době protektorátu. In form a ční bu lletin Ko mu n i tn í n a d ac e E u r o re gi o n u La b e
3
NOVÁ VLNA DOBRODĚJŮ MLADÍ ČEŠTÍ MILIONÁŘI OBJEVUJÍ KOUZLO ROZDÁVÁNÍ PENĚZ DRUHÝM ČLÁNEK ZVEŘEJNĚNÝ V ČASOPISU RESPEKT
In form a ční bu lletin Ko mu n i tn í n a d ac e E u r o re gi o n u La b e
4
In form a ční bu lletin Ko mu n i tn í n a d ac e E u r o re gi o n u La b e
5
Článek vyšel v časopisu Respekt 2 10. - 16. ledna 2011 In form a ční bu lletin Ko mu n i tn í n a d ac e E u r o re gi o n u La b e
6
CHCE DÁVAT 10% SVÉHO PŘÍJMU NA CHARITU Po prvé jsme se s ním viděli na každoročně pořádané benefiční večeři, kam přijal naše pozvání. Poté mu prý několik lidí z jeho okolí, kterým se svěřil se svým přáním posílat studovat mladé lidi z Ústí na zahraniční studia, doporučilo obrátit se na naši komunitní nadaci. Rozhodl se proto zavolat a domluvit si s námi schůzku. Řeč je o Martinovi Hausenblasovi, který v těchto dnech založil při naší komunitní nadaci Stipendijní fond Renesance.
O motivaci zapojit se do aktivity, jíž je udělování stipendií nadaným mladým lidem s aktivním vztahem k městu Ústí nad Labem a jeho okolí, kteří chtějí vyjet studovat do zahraničí, říká: ”Mám za to, že člověk, který získá světový rozhled, kvalitní jazykové vybavení, vzdělání a vědomí vlastní hodnoty, má po návratu z ciziny zpět domů veškeré předpoklady se úspěšně zapojit do ekonomického, vědeckého, kulturního, společenského či politického života Ústecka a přispět tak k rozvoji své komunity.”
Před necelým týdnem byla zveřejněna první výzva k předkládání žádostí do 1. otevřeného grantového kola na podporu studia v zahraničí ve školním roce 2011/2012, určena pro uchazeče s vazbou na město Ústí nad Labem a jeho okolí. Uzávěrka pro podání žádosti je stanovena na pondělí 9. května 2011.
Na rozdíl od jiných programů, není zde stanovena maximální výše příspěvku. Předpokládáme totiž, že student či žadatel nejlépe ví, kolik peněz mu na cestu do zahraničí chybí. Důležité bude, aby dotyčný uměl výši žádané částky zdůvodnit, a to i třeba před hodnotící komisí, která bude složená z řad pedagogů, stipendistů zahraničních univerzit, žurnalistů a dalších expertů jakými jsou například filozof, politik a pedagog Daniel Kroupa či ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček. Více informací o možnosti získání stipendia najdete na stránkách www.komunitninadace.cz.
Do fondu Renesance by rád dával 10 % svých ročních příjmů a doufá, že jeho myšlenka zaujme i další případné donátory. Fond, který právně zastřešujeme, bude udělovat stipendia na základě otevřených výběrových řízení, to znamená, že minimálně šest týdnů bude zveřejněna výzva, že studenti si mohou požádat o příspěvek na studium v zahraniční. Tomáš Sedláček ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády In form a ční bu lletin Ko mu n i tn í n a d ac e E u r o re gi o n u La b e
Daniel Kroupa filozof, politik a pedagog
7
O CESTĚ PO KANADĚ VYDALI KNIHU Sedm zástupců komunitních nadací v ČR, včetně zástupce z naší komunitní nadace, se vydalo na podzim na čtrnáctidenní cestu po kanadských komunitních nadacích a dalších neziskových organizacích ve státě Alberta. Dojmů a poznatků bylo tolik, že se skupina „cestovatelů“ rozhodla zpracovat je do publikace s názvem „CF - Czech Foundations, Canadian Foundations, Community Foundations“. Ta byla slavnostně pokřtěna v rezidenci kanadské velvyslankyně v pondělí 28. března 2011.
Všechny mají ale společnou jednu základní myšlenku, rozhodly se dělat fundraising. To znamená, že i když se jedná například o veřejné vysoké školy, které mají příspěvek od státu, pracují velmi intenzivně s firemními i individuálními dárci.
A co jsme si odnesli z cesty po Kanadě pro svou práci? „Jeden z našich dárců mi jednou řekl, ‚…není potřeba vymýšlet pluh, když už ho vymyslel někdo před tebou…‘. Na tyto slova jsem si v Kanadě vzpomněla několikrát. Není potřeba vše vymýšlet znovu, stačí jenom koukat okolo a sbírat inspiraci. Kanadské komunitní nadace fungují třeba 50 let. Jejich zástupci velmi dobře rozumí našim starostem a obavám, protože se s nimi v podobné míře v určité fázi rozvoje jejich komunitních nadací potýkali také. Dokáží vám dát zpětnou vazbu, povědět, jak danou situaci řešili oni, na co si máme dát pozor. To bylo pro mne to nejdůležitější. Ujištění, že jdeme správným směrem a neopakujeme chyby, které udělal třeba již někdo před námi.“ řekla Katka Valešová.
Paní velvyslankyně Valerie Raymond s Janem Kroupou z Asociace komunitních nadací ČR při křtu sborníku z cesty po Kanadě.
A za jakým účelem kniha vznikla? Rádi bychom naše poznatky a zkušenosti předali i dalším kolegům jak z nadačního sektoru v ČR, tak dalším neziskovým organizacím. Předávání zkušeností a získávání inspirace je totiž velmi důležité. Pomáhá vám získat nadhled nad tím, co děláte a přináší nápady, jak svou práci dělat lépe či jinak.“ vysvětlila Katka Valešová.
V rámci sborníku jsou podrobněji rozpracovaná témata jako například jak získávat významné dárce, jak pracovat s dobrovolníky či členy správních a dozorčích rad, a nebo jak měřit kvalitu života. V závěru publikace je možné najít kontakty na všechny navštívené organizace a je nutno upozornit, že se nejedná pouze o nadace, ale i univerzity, neziskové organizace pracující v oblastech jako je poradenství, práce s dětmi, které se léčí s rakovinou apod. In form a ční bu lletin Ko mu n i tn í n a d ac e E u r o re gi o n u La b e
Publikace je ke stažení na webových stránkách www.akncr.cz nebo na www.komunitninadace.cz.
Publikace je k dispozici všem zájemcům v elektronické podobě a je ke stažení, jak na stránkách ústecké komunitní nadace www.komunitninadace.cz, tak na stránkách Asociace komunitních nadací v ČR na www.akncr.cz. O její elektronickou verzi projevili již zájem komunitní nadace ze Slovenska, ale i organizace z Kanady a dalších zemí. Bohužel, sborník jev tuto chvíli z větší části pouze v českém jazyce.
8
E– BULLETIN PRO VÁS ZPRACOVALA Komunitní nadace Euroregionu Labe Koněvova 1697/18 400 01 Ústí nad Labem Kateřina Valešová manažerka pro vztah s dárci tel.: 475 208 258 email:
[email protected] In form a ční bu lletin Ko mu n i tn í n a d ac e E u r o re gi o n u La b e
9
