ASTR☺PATR☺LA´2011 2011-04-14
DATA 02/2011
2011-04-13: LETNÍ ASTRONOMICKÁ EXPEDICE ANEB LETNÍ TÁBOR A ASTROGATE PERSEIDY DOHROMADY Miroslav Spurný (MSH) Zřejmě jsem mnohé z vás v minulém čísle zpravodaje zmátl s termínem hlavní pozorovatelské akce roku. Rád bych proto toto nedorozumění nyní vysvětlil a tak trochu přiblížil nový systém pro letní tábory, který se pokoušíme zavést od loňského roku. Není totiž v našich silách možné zajistit dvě akce – samostatný letní tábor a ještě k tomu dobře fungující odbornou astronomickou expedici s nějakým zaměřením pro pozorovatele. Proto volíme kompromis a pořádáme akce stylem 2 v 1 – tedy pozorovací meteorářskou expedici zakomponovanou do letního tábora v termínu 24. 7. – 10. 8. 2011. Cílem nově koncipovaných letních táborů, které jsou pořádány formou expedice, je totiž zajistit, aby v rámci běžného astronomického tábora, na který jezdí 30-36 účastníků, bylo vždy vybráno asi 15-20 účastníků, kteří se zúčastní odborných pozorovacích programů. V době letošního tábora tedy pozorování meteorů nebo jiných odborných měření. Astrogate Perseidy 2011 tedy probíhá jako součást 1. běhu letního astronomického tábora „Vstříc padajícím hvězdám“. Termín je stejný, mechanismus přihlášení také. Všichni obdržíte klasickou závaznou přihlášku a instrukce k táboru. V rámci prvního týdne tábora vybereme ze všech účastníků vybírat členy pěti až šestičlenných skupin pozorovatelské expedice. Ti se někdy kolem 31.7. přesunou na tři pozorovací stanoviště a budou zde pracovat do 7. nebo 8. srpna. Tato stanoviště budou letos mezi sebou komunikovat přes internet. Jeden pracovník odborného dozoru bude na hvězdárně v Karlových Varech pozorování koordinovat a stanoviště objíždět a snažit se o maximální možnost případného vyřešení problémů, které mohou nastat. Na dvou stanovištích pojedou mimo jiné kamery sítě CEMENT, na třetím budeme provozovat celooblohovou kameru fish-eye. Ke třem našim stanovištím se přidává také další kamera sítě CEMENT ve Stochově (nedaleko Rakovníka), takže v tomto roce budou výsledky pozorování určitě zajímavé. Zatímco skupiny pozorovatelů opustí hvězdárnu, ostatní účastníci tábora zůstanou na hvězdárně a budou se zabývat běžným táborovým programem z méně odborné stránky. Pokud se přihlásíte přes naše rozhraní http://astropatrola.cz/projektap2011.htm předpokládáme, že chcete být součástí odborné expedice a budeme s vámi počítat automaticky do odborných skupin. Protože musíme respektovat maximální kapacitu tábora, doporučujeme se přihlásit co nejdříve, abyste pak neměli problém s tím, že se nakonec můžete stát pouze náhradníkem. Letošní AstroGate Perseidy 2011 by měla být zaměřená na odbornou práci a přinést první výsledky. Všichni získáme představu, jak se definují cíle pozorování a jak s napozorovanými daty dále pracovat. Loňská meteorická expedice nám totiž ukázala řadu nedostatků v přípravě a v tomto roce se jich chceme vyvarovat. Podařilo se nám již zprovoznit techniku, která nám vloni nefungovala. Myslím, že by se letos mohla řada věcí podařit lépe. Jediné, co tomu může zabránit, je počasí. To je jediná věc, kterou opravdu nedokážeme připravit ani objednat ☺. A tak si přejme, ať máme alespoň 50% jasných nocí. Letošní tábor trvá místo obvyklých 14ti dnů celkem dnů 17, a proto máme snad i větší šanci na hezké počasí a jasnou noční oblohu.
ASTRO
GATE
PERSEIDY
2011-04-13: NYNÍ SE MŮŽEŠ JEŠTĚ PŘIHLÁSIT NA TYTO AKCE Bližší informace o všech akcích najdeš v předchozím čísle zpravodaje, který si můžeš stáhnout na našem webu v odkazu Archiv zpravodaje AP 2011. Na stejném místě je možné se na tyto akce také přihlásit. Prosím vás všechny, abyste se přihlašovali vždy do vyhlášeného termínu výhradně přes tento webový formulář na adrese: http://astropatrola.cz/projektap2011.htm. Smsky typu: „Tak se teda hlásím na tu expedici Lyridy, Karel“, opravdu nelze považovat za závaznou přihlášku ☺. Děkuji za pochopení. Další akce zveřejníme v čísle AP 2011, které vyjde na letošní expedici v srpnu. Kód akce
Termín akce
Typ akce
Název akce
Přihlášky do
201104B
út 19. - ne 24. 4.
expedice
AstroGate Lyridy 2011
ne 17. 4.
201105A
st 4. – út 10. 5.
expedice
AstroGate Eta Aquaridy 2011
čt 28. 4.
201106A
ne 12. - čt 16. 6.
stáž
„Astronomická fotografie“
po 2. 5.
201106B
pá 24. - út 28. 6.
expedice
AstroGate Červnové Bootidy
čt 16. 6.
201107A
ne 24. 7. – st 10. 8.
expedice
AstroGate Perseidy 2011
pá 3. 6.
201108A
so 20. - so 27. 8.
stáž
Praktikum proměnných hvězd
pá 3. 6.
2011-04-06: JAK SE (NE)KONALY OBĚ MINIEXPEDICE MESSIER 2011 Miroslav Spurný (MSH) V tomto roce jsme se poprvé pokusili zapojit do tzv. Messierovského maratonu. Inspiraci a zkušenosti jsme si převzali od kolegů ze „sousední“ hvězdárny v Rokycanech, která akci pořádá každoročně. A na základě těchto informací, jsme se rozhodli připravit akci mimo hvězdárnu pro 3-5 pozorovatelů. Při znalostech místních povětrnostních podmínek, kdy bývá jasná obloha zpravidla od nedělního poledne až do čtvrtečního večera, jsme si naplánovali dva termíny pozorování od soboty do pondělí a stanovili celkem čtyři možné lokality pro pozorovací stanoviště s dobrým rozhledem jihovýchodním směrem od naší hvězdárny. Cílem bylo vyhledat co největší počet „M objektů“ na obloze, kterých je celkem 110. Rozložení a počty objektů na viditelné obloze jsou na obrázku vyznačeny jejich čísly, mapka navíc obsahuje polohu Slunce po deseti dnech v měsíci březnu. Objekty ke Slunci nejblíže z jeho levé strany bylo nutno vyhledávat těsně po západu Slunce nad západním obzorem, objekty těsně napravo na ranní obloze nad východním obzorem, zbylé objekty byly vidět během celé noci. Objekty výše nad rovníkem a v jeho okolí lze najít snadněji, ty směrem od rovníku dolů se vyhledávají hůře, jejich viditelnost ovlivňuje poloha stanoviště, neklid vzduchu a často také dobrá znalost oblohy a orientace na ní.
Akce se letos na naší hvězdárně bohužel neuskutečnila. Nepřálo nám počasí. Výjimečně bylo hezky o víkendu, zatímco nedělní noci zůstaly zatažené, takže jsme nakonec na vytipovaná pozorovací stanoviště vůbec nevyjížděli. O tom, jak se akce vydařila našim rokycanským kolegům, kdy se dvěma z nejzkušenějších účastníků, Jirkovi Polákovi a Michalu Rottenbornovi podařilo spatřit celkem 103 objektů Messierova katalogu. O průběhu akce na rokycanské hvězdárně si můžete přečíst na stránkách http://hvr.cz/news/37 Lze si jen přát, abychom podobnou akci vyzkoušeli jako zácvik v průběhu letošních expedic. Zejména by vůbec nebylo špatné si podobnou akci udělat v prvních dnech červencového letního tábora, kdy Měsíc na obloze prakticky nebude rušit a můžeme se pokusit spatřit řadu messierovských objektů letní, podzimní a částečně i zimní noční oblohy. Připravme si tak půdu pod nohama pro uspořádání Miniexpedice Messierovský maraton 2012, kde se o podobnou věc můžeme pokusit příští rok s týmem zkušenějších a vyškolených pozorovatelů. Myslím si, že podobná aktivita nám na táboře může jen prospět, protože určitě přispěje k lepšímu poznávání oblohy a pozorovatelským zkušenostem každého z nás. Do začátku tábora proto připravím seznam objektů, které bychom mohli zkoušet hledat.
2011-02-18: JARNÍ ASTRONOMICKÁ EXPEDICE Martina Exnerová (MAX) Astronomické expedice pořádá hvězdárna zpravidla dvakrát ročně, a sice o jarních a podzimních prázdninách. Program expedic je určen dětem ve věku od 10. do 15. let, účastník přitom nemusí mít žádné odborné astronomické ani pozorovatelské znalosti či zkušenosti, jen vážnější zájem o astronomii. Cílem těchto expedic je naučit děti skutečně pozorovat pomocí běžných astronomických přístrojů a porozumět pozorovaným objektům a především je naučit tyto objekty na obloze snadno vyhledat. Děti mají přes den možnost poznávat teorii v menších skupinkách v tzv. Astronomických dílnách, samostatně se pak učí pracovat s dalekohledy prakticky pod dozorem zkušených instruktorů při nočních pozorováních. Maximální kapacita těchto akcí je 10 dětí. Expedice s názvem „Rozumět noční obloze“ se zúčastnilo 5 dětí. Byla organizována v době jarních prázdnin Karlovarského okresu, kdy probíhala chřipková epidemie a tak se zřejmě sešlo méně účastníků. První den expedice jsme v programu zasvětili chemii. Osobně tento vědní obor považuji za velmi důležitý při objevování tajů vesmíru a tak jsme si s dětmi povídali o tom, čím se tato vědní disciplína vlastně zabývá a poté přišla řada na praktické chemické pokusy, při nichž se děti zábavnou formou snažily porozumět některým chemickým procesům, které se dají připravit s jednoduchými prostředky a realizovat s dobře viditelným výsledkem. Pokusy měly tak trochu ukázat, co se děje všude ve vesmíru a hledali jsme příklady, kde se s některými chemickými reakcemi můžeme například ve vesmíru setkat. Žádný z pokusů pochopitelně neohrozil nikoho na životě ani nedošlo ke škodám na majetku :-) Počasí nám přálo a hned první večer se zcela vyjasnilo, takže jsme mohli začít s nejdůležitější částí programu – odborným pozorováním. Nejprve se všichni účastníci pod dozorem odborných instruktorů učili zorientovat na obloze pomocí obrazců souhvězdí a následně jsme dětem zapůjčili dalekohled. S ním se postupně každý učil zacházet, úkolem bylo nastavit jej na některé objekty na obloze. Jako první přišel na řadu dorůstající Měsíc, jakožto nejvýraznější objekt večerní oblohy. Po něm jsme děti učili najít dalekohledem velmi výraznou mlhovinu M42 v Orionu. Následně se hledala dalekohledem otevřená hvězdokupa M45 Plejády v souhvězdí Býka. Ta slouží jako velmi dobrý výukový objekt, neboť je vidět velmi dobře i pouhým okem a děti si mohou porovnat počty hvězd, které ve hvězdokupě vidí pouhým okem a v dalekohledu. Pozorování bylo velmi úspěšné, získali jsme řadu kreseb, které plánujeme zveřejnit ve zpravodaji Astropatrola ´2011, který začne vycházet od března. V následujících dnech expedice jsme se zabývali objekty temného nebe, které se označují jako „deep-sky“ objekty. Účastníci akce se formou atypických her, logických skládaček a společných debat dozvídali o těchto objektech řadu informací přizpůsobených jejich chápání. Postupně jsme prošli většinu mlhovin, galaxií a hvězdokup na únorové noční obloze. Pěnovou metodou jsme například vyráběli mlhoviny na papír, pomocí korálků a jejich posouváním k sobě a od sebe jsme se pokoušeli dětem vysvětlit, jak fungují gravitační síly například ve hvězdokupách a postupně jsme došli až k největším gravitačně vázaným celkům – galaxiím, u kterých jsme společně řešili jejich strukturu a uspořádání s pomocí předmětů, které používáme v běžném životě. Dominovala totiž otázka: kolika způsoby můžeme uspořádat několik předmětů za předpokladu, že se vzájemně přitahují? Až do konce expedice nám každou noc přálo dobré počasí. Proto jsme mohli vydatně pozorovat a naučit tak děti především zákresy hvězdných polí v dalekohledu. Důraz jsme kladli na jejich pozorovací schopnosti při vnímání rozdílů jasností hvězd. Děti se pak snažily převést jednotlivé intenzity jasu objektu na papír tak, aby bylo možné spolehlivě určit jasné a slabší hvězdy v zorném poli. Děti se také pokoušely v zorném poli dalekohledu rozlišit jednotlivé typy objektů od sebe, tedy zakreslit tvary mlhovin, galaxií i hvězdokup. Šlo především o to naučit děti skutečně pozorovat, tedy nikoli jen mechanicky překreslovat to, co vidí, ale také si všímat detailů a naučit se je popsat. Jde určitě o jeden z nejdůležitějších kroků před vstupem do vlastní odborné astronomie. Svou schopnost pozorování totiž mohou děti následně uplatnit v kterémkoli vědním oboru.
2011-04-05: POMOZTE NÁM TVOŘIT ASTROPATROLU Miroslav Spurný (MSH) Děkuji za všechna pozorování, která jste mi zaslali, většinou v podobě protokolů z pozorování meteorů. Jiná pozorování mi od vás nepřišla. Protokoly z pozorování meteorů ale nejsou ideální k tomu, abychom je otiskli v tomto zpravodaji. Bylo by tedy moc fajn, kdybyste se pokusili o svých pozorováních psát zprávy a protokoly k nim posílat jako přílohu. Protokoly o pozorování meteorů se budeme učit zpracovávat v nejbližší době na některé z expedic. Nyní vás zde všechny chci seznámit s tím, jak se naučit příspívat do našeho zpravodaje a pomohli jste ostatní zájemce o pozorování pravidelně seznamovat s tím, jak jste se v uplynulém období pozorováním věnovali, co bylo jejich cílem a s jakým výsledkem skončila. Jak taková zpráva o pozorování může vypadat, si pročtěte níže. Poslal ji Martin Vítek (MTV). Kromě základních faktů o samotném pozorování ve zprávě uvádí i své bezprostřední pocity během pozorování a komentuje, co se mu podařilo a co nikoli. Tato zpráva je velice pěkně napsána, a proto vás všechny vyzývám – pište nám podobně. A nebojte se psát i o tom, když vaše pozorování bylo zcela negativní. V astronomii je totiž plno pozorování, u nichž je i negativní výsledek vlastně výsledkem pozitivním ☺. Například pozorování zákrytu hvězd planetkami, u nichž zákryt nenastal, jsou vlastně pozorováními, která mohou mít i svou vědeckou hodnotu. I to, že pozorovatel žádný pokles jasu hvězdy neviděl, není důvodem ke zklamání. Prostě pozoroval v místě, kudy „pás totality“ neprocházel a třeba právě svým negativním měřením potvrdil správnost výpočtů. A proto – netrpělivě čekám na vaše zprávičky….
2011-03-28: MOJE PRVNÍ VÝSLEDKY ASTRONOMICKÉ FOTOGRAFIE Martin Vítek (MTV)
2010-12-04: M42 Velká mlhovina v Orionu Snímek autora MTV
Mlhovina M42 – Velká mlhovina v Orionu Souhvězdí: Orion Jasnost: 4 mag Vzdálenost: 1 600 světelných let Úhlová velikost: 90’ x 60‘ Skutečný průměr: 33,2 světelných let Začátek: 23:00 SEČ Konec: 23:30 SEČ Místo: Hvězdárna Karlovy Vary Podmínky: jasná, bezměsíčná noc, -10°C Kamera: Nikon D60 v primárním ohnisku Expozice: 46x30s/1 600 ISO Dalekohled: Meade LX 200 GPS (200/2 000mm), azimutální montáž
Když jsem si vybíral tento objekt, věděl jsem, že si musím vybrat takový, který je dostatečně jasný, jelikož Nikon D60 nepodporuje při ovládání přes počítač expozice delší než 30s (pro delší expozice se musí použít bezdrátová samospoušť). Proto jsem si vybral celkem snadný cíl, viditelný i pouhým okem – emisní mlhovinu M42 ze souhvězdí Orionu (tvoří tzv. Orionův meč). Byl jsem si vědom toho, že 30s je i na jasnou M42 málo, a proto jsem vyfotil přes 50 snímků, které jsem další den složil a dosáhl lepšího a dynamičtějšího výsledku. Ke skládání jsem použil freeware program DeepSkyStacker (http://deepskystacker.free.fr/). Snímek pro srovnání Použil jsem 46 snímků M42, 16 dark framů (zachycují tzv. horké pixely, vznikající při dlouhé expozici), a 12 offset snímků (nulový šum CCD snímače). Skládání trvalo skoro 10 minut a výsledek je velice podobný originálu, což mě zklamalo. Ale je možné, že v jiném programu na skládání astronomických fotek by byl výsledek lepší. Tohoto minimálního zlepšení u skládání snímků z fotoaparátu Nikon D60 jsem si všimnul už několikrát a pokaždé byl výsledný snímek velmi podobný originálu, ne-li horší, takže problém bude nejspíše v programu DeepSkyStacker, který neumí zpracovávat RAW (NEF) snímky z fotoaparátů Nikon. Na druhou stranu musím uznat, že se zredukoval šum z citlivosti ISO 1 600. Také se trochu více zvýraznila temná mlhovina „Rybí tlama“.
2011-01-27: M97 „SOVÍ MLHOVINA“ Planetárnímlhovina M97 – SOVA Souhvězdí: Velká medvědice Jasnost: 9,9 mag Vzdálenost: 2 600 světelných let Úhlová velikost: 3,4‘ x 3,3‘
Kresba Williama Parsonse z roku 1848
Začátek: 01:20 SEČ Konec: 01:30 SEČ Místo: Hvězdárna Karlovy Vary Kamera: Nikon D60 v primárním ohnisku Expozice: 450s/1 600 ISO Dalekohled: Meade LX 200 GPS (200/2 000mm), azimut. montáž Podmínky: jasno, -15°C, námraza
Bylo jasno, byla zima, krutá zima. Nevím, kde se ve mně vzalo to odhodlání a
Snímek autora MTV
Snímek pro srovnání
odvaha. Vzal jsem Nikon D60, bezdrátovou samospoušť, ustavil dalekohled a uvařil si vroucí čaj. Mrzl jsem tam 4hodiny. Výsledek není podle mého mínění naprosto špatný. Planetární mlhovina je většinou oříšek, bývá slabá a má velmi malé úhlové rozměry. M97 je převelice slabá, proto jsem fotil s dlouhou expozicí, i když jsou hvězdy rozmazané do obloučků.
2011-03-27: GALAXIE M82 „DOUTNÍK“ Nepravidelná galaxie M82 – DOUTNÍK Souhvězdí: Velká medvědice Jasnost: 8,4 mag Vzdálenost: 12 000 000 světelných let Úhlová velikost: 10‘ x 5‘ Expozice: 2x120s/800 ISO Kamera: Canon 1 000D v primárním ohnisku Dalekohled: Meade LX 200 GPS (200/2 000mm), azimutální montáž Začátek: 23:10 SEČ Konec: 23:20 SEČ Snímek autora MTV Místo: Hvězdárna Karlovy Vary Podmínky: jasno, Měsíc v úplňku (největší přiblížení Měsíce za posledních 20 let), -7°C Konečně jsme se na hvězdárně dočkali digitální zrcadlovky Canon 1 000D a já měl samozřejmě hned chuť vyzkoušet, co dokáže, oproti Nikonu D60. Bohužel toho dne byla noční obloha absolutně přesvícená Měsícem v úplňku který byl ještě k tomu nejblíže k Zemi. I přes to, že bylo vidět „pomalu jako za dne“ jsem vyzkoušel vyfotografovat různé objekty hlubokého vesmíru. Byl jsem velice překvapen velmi slabou galaxií M82. CMOS senzor kamery jí zachytil opravdu dobře, ale přeci jenom je to velmi slabý objekt a takový se musí vyfotit dlouhou expoziční dobou, což na azimutální montáži není možné, kvůli rozmazání hvězd. Musel jsem tedy zvolit kompromis mezi rozmazaným snímkem a tmavým snímkem. Rozumně se jevilo 120s/800 ISO. Dva nejpovedenější snímky jsem bez problému složil programem DeepSkyStacker. I když jsem složil jen 2 snímky, tak galaxie Snímek pro srovnání několikanásobně zjasněla a jsou vidět i některé
detailní struktury.
2011-03-27: VYHLÁŠENÍ POZOROVACÍ KAMPANĚ R CrB Miroslav Spurný (MSH) Právě končící kampaň pozorování proměnné hvězdy Betelegeuze (a Ori) nahrazuje kampaň typicky jarní proměnné hvězdy. Jedná se o hvězdu, kterou naleznete v souhvězdí Severní koruny. Toto souhvězdí je snadno nalezitelné vysoko na jarní obloze nedaleko hvězdy a Boo Arktur. Nejjasnější hvězda Gemma (drahokam) je vzdálena 65 světelných let a z jejího spektra soudíme, že kolem ní obíhá neviditelný průvodce s oběžnou dobou sedmnáct a půl dne. Hvězda R CrB je proměnný veleobr. Po určitou dobu její jasnost zůstává stejná, načež prudce klesne, takže hvězda je viditelná jen dalekohledem. Pozorovat ji můžete podle níže uveřejněné mapky. V odhadech jasností vás rád zacvičím, stačí se ozvat na můj e-mail. V souhvězdí lze najít ještě jinou zajímavou hvězdu - T CrB. Ta také občas exploduje a vyvrhuje množství plynu. Na rozdíl od R CrB se při každé explozi velmi zjasňuje. Říkáme jí „rekurentní nova“. Poslední vzplanutí pozorovali astronomové roku 1946, avšak exploze pozorovaná v onom roce se ve skutečnosti odehrála v době, kdy Řekové zvítězili nad perskými vojsky v bitvě u Marathonu a běžec Pheidippides běžel s touto radostnou zprávou do Atén. Hvězda je totiž od nás vzdálená téměř 2500 světelných roků.
2011-04-06: „BYE, BYE, KVT……“ Miroslav Spurný (MSH) Astronomie nemá na Karlovarsku příliš dlouhou tradici. Podle historika Karla Nejdla zde krátce existovala soukromá hvězdárna, vybudovaná na karlovarské hlavní třídě lékárníkem Františkem Wočadlem. Celková orientace obyvatelstva na lázeňské služby ani potřebu pěstování astronomie nevyžadovala. 9. června 1954 byl při tehdejším Krajském domě osvěty v Karlových Varech založen první astronomický kroužek. Členové kroužku konalí přednášky pro veřejnost, pozorování malým dalekohledem v parku 'U kočky' a rozhodli o výstavbě hvězdárny. Myšlenka na její vybudování se nejdřív nesetkala s příznivým ohlasem. V roce 1955 osvětový dům zkusil adaptovat několik objektů, ale jejich odlehlost a dezolátní stav budov znamenal, že se od jejich úprav ustoupilo. Naposledy se snažili upravit pozorovatelnu na střeše střední ekonomické školy. Nakonec se rozhodlo o výstavbě nového objektu hvězdárny v místě vyhořelého lesa na Hůrkách. Astronomický kroužek se po zrušení Krajského domu osvěty dostal pod Kulturní a společenské středisko. Slavnostní výkop byl proveden 3. října 1959. V následujícím roce se práce rozeběhly naplno. Členové kroužku zde pracovali i se svými rodinami. Postupně opadala i brigádnická pomoc a hrozilo, že malý kolektiv nenajde síly hvězdárnu dostavět. Nakonec převzal národní podnik Pozemní stavby Karlovy Vary nad stavbou patronát a hvězdárnu dobudoval. Také dalekohled byl realizován amatérsky. První primární zrcadlo dalekohledu prasklo a muselo se koupit nové se stejnými parametry a kvalitou. Nakonec, když to vypadalo, že se dalekohled dokončí, jeho hlavní konstruktér, ing. Bok, v květnu 1963 náhle zemřel - dalekohled dobrovolně dokončili zaměstnanci Elektrosvitu. Hvězdárna byla slavnostně otevřena 7. července 1963. Za astronomický kroužek od ní převzal klíče František Krejčí, který se na dalších dvacet let stal jejím vedoucím. Hvězdárna měla půdorys dvou spojených čtverců o stranách asi 9,5 x 5 metrů. Ve zvýšeném přízemí byla přednášková místnost, hala, WC a improvizovaná klubovna. Pod odsuvnou střechou byl umístěn reflektor Newton 250/1500 mm. Rozvoj přerušil požár hvězdárny v listopadu 1971. Zničil celou knihovnu, dalekohledy a poškodil přední část budovy. F. Krejčí s vytrvalostí sobě vlastní prosadil její obnovu a rozšíření tak, že v roce 1977 mohla být veřejnosti znovu zpřístupněna.
Původní podoba hlavního dalekohledu zprozněného od roku 1963 do požáru v roce 1971 (na snímku vlevo). Všimněte si odsuvné střechy nad ním – v té době byla průhledná. Na snímku vpravo je zrekonstruovaný dalekohled se dvěma refraktory používaný v této podobě od roku 1977 do roku 1995. Dalekohled se od svého počátku nastavoval ručně a byl vybaven motorickým posuvem v rektazcenzi, který jím pohyboval za hvězdami.
Hlavní dalekohled hvězdárny měl tyto parametry: Dalekohled zrcadlový, typu Newton – montáž německá, paralaktická, vidlicová Průměr hlavního zrcadla 250 mm Ohnisková délka
1380 mm
Max. přiblížení
500x
Max. používané zvětšení 300x Možnost sledovat
objekty 1700x slabší než okem plamen svíčky cca 400km daleko
Po automatizaci montáže: Rychlost přejezdu
1,5°/s
Přejezd z V na Z
2 min
Přejezd obzor - zenit
1 min
Přesnost najetí
± 5', po plánované kalibraci ± 1'
1994 – 2009 PROJEKT ON-LINE TELESKOPU KVT V roce 1993 vznikl ve skupině spolupracovníků nápad upravit hlavní dalekohled hvězdárny pro robotický pohon pomocí počítače. V té době byly počítače zatím v plenkách. Hvězdárna postupně v letech 1993 – 1997 disponovala několika počítači, které se s ohledem na výkony PC v současné době mohou zdát být „archeologickými vykopávkami“. Přesto počítače v operačním systému DOS řídily dalekohled spolehlivě. Problémy přišly až v roce 2001, kdy bylo nutností na počítače nasadit operační systém Windows. Ovládací verzi pro systém Linux se z nedostatku času nepodařilo nikdy do provozu uvést …
STRUČNÁ HISTORIE DALEKOHLEDU ROBOTEL (KVT) 1994
Vznik myšlenky, rozhodnutí o realizaci
1995
Mechanické úpravy osy deklinace
1997
Dokončení mechanické části deklinace Montáž deklinačního pohonu Montáž pohonu rektascenze, dalekohled získal alespoň hodinový posuv, následovaly pokusy s první verzí elektroniky a softwaru
1998
Zakoupení komerční elektroniky pro řízení
1999
Montáž zakoupené elektroniky Testy se softwarem dodaným k elektronice Zahájení prací a vývoj vlastního softwaru, dalekohled je možné ovládat pomocí ručního ovladače
2001
První automatické nájezdy na objekty Zahájení zkušebního provozu Výroba nové elektroniky IRC (čidla polohy)
2002
Montáž nové elektroniky IRC
2009
9.září – technické problémy s elektronikou
srpen 2010
Několik pokusů o znovuzprovoznění montáže Hlavní dalekohled nahrazuje v provozu přenosný dalekohled Meade 8“ LX 200 GPS
5. 4. 2011 6. 4. 2011
Rozhodnutí o demontáži dalekohledu na Radě hvězdárny Začala celková demontáž dalekohledu a jeho montáže.
VELKÝ PLAY-STATION ☺ Poté, co nám byl odcizen původní ruční ovladač, nahradil jej komerčně vyráběný ovladač, který dalekohled řídil přes gameport, zpravidla v té době umisťovaný na zvukové karty. S postupem času nám gamepad pomalu a jistě způsoboval při ovládání dalekohledu problémy (mechanicky byl více a více poškozen opotřebením), od roku 2006 jsme se pokoušeli sehnat náhradní. Bohužel bez úspěchu….
CO NÁS VEDE K UKONČENÍ PROVOZU KVT? Dalekohled byl sice dominantou pozorovatelny, od 9. září 2009 však již na pozorovatelně spíše překáží, než pomáhá. Pozorovatelna v současnosti prochází úpravami, které od sebe v budoucna oddělí odbornou sekci a část pro veřejnost. Pro veřejnost se stejně od září 2009 používá dalekohled Meade 8“ LX 200 GPS, kterému odstavený Newton 250/1500 překáží ve výhledu. Dalekohled má navíc velký problém s přístupem k okuláru. Pokud chcete pozorovat přímo v primárním ohnisku Newtona, i ze schůdků je to často problém, neboť je to příliš vysoko a léta používané schůdky nebyly homologovány. Kdyby se náhodou něco stalo a někdo z nich spadl, mohl by nastat problém. Dalekohled byl také vyráběn z materiálů dostupných běžně v šedesátých letech. Proto je také velmi těžký. V případě jeho znovuzprovoznění mimo hlavní pozorovatelnu hvězdárny (což do budoucna plánujeme), bude nejspíše využita pouze optika a část mechaniky. Zbytek nahradíme novými, moderními díly. A řadu komponent prostě nebudeme vyvíjet, ale rovnou pořídíme to, co lze již dnes běžně (a také levněji) koupit hotové. Průměr dalekohledu 250 mm je na dnešní poměry malý, takže se pokoušíme získat dalekohled větší. V příslibu zřizovatele – tedy Města Karlovy Vary – je také pomoc s realizací dalekohledu nového, o průměru 406 mm, který dostal označený VKVT (tedy Velký KarloVarský Teleskop). Všechny tyto důvody vedly k jedinému výsledku. Na poradě 5. 4. 2011 se většina demonstrátorů shodla, že bude lepší zahájit jeho demontáž a zařízení uschovat do sklepa, kde počká na své opětovné zrekonstruování. Pokud bude umístěn do rozumného místa (například na terasu hvězdárny), okuláry se mohou dostat do rozumné výšky. Následně se k tomuto novému KVT budou moci lépe dostat i děti a příjemně s ním pozorovat.
Pohled na pozorovatelnu s demontovanou částí dalekohledu KVT. Demontáž a úpravy zbylé části montáže nás teprve čekají. Dalekohled Meade získal konečně své zasloužené pozorovací stanoviště.
2011-04-06: FOTOGALERIE - DEMONTÁŽ DALEKOHLEDU KVT Pojďte se s námi podívat, jak to vypadá, když se svléká a odchází odpočívat hlavní dalekohled hvězdárny ☺. Nejprve jsme dalekohled zbavili motorického okulárového výtahu…
Poté došlo k odstranění závaží, které vyvažovalo dalekohled pod zrcadlem. Následně se podařilo sundat celé lůžko s primárním zrcadlem (vpravo nahoře se díváte do tubusu). Obě části vážily dohromady asi 25 kg.
Následovalo sejmutí vyvažovacího závaží pod tubusem (vážilo dobrých 25 kg), a posléze sejmutí celého tubusu dalekohledu. Až se nám podaří demontovat celou zbylou část montáže, zbyde na pozorovatelně jen malý betonový pilíř, který ponese nástupce dalekohledu KVT.
ASTR☺PATR☺LA´2011
DATA 002/2011
Číslo vyšlo 14.dubna 2011 - 20:00 hodin LSEČ – šířeno výhradně v rámci konferencí
[email protected] a
[email protected]. Zpravodaj je určen především členům pozorovací skupiny Astropatrola při Hvězdárně v Karlových Varech. Bližší informace o akcích je možno získat na čísle 777953421. Vydavatel: Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary o.p.s.