Zprav daj ČÍSLO 2/2010
5 Kč
Z radnice Vzpomínky pamětníků Z matriky Z organizací Pozvánky
Pohádková cesta V sobotu 29. května uspořádala Místní organizace ČČK II. ročník Pohádkové cesty pro naše nejmenší. O tom, ţe se tato akce nadmíru vydařila a o jejím průběhu se můţete dočíst uvnitř Zpravodaje.
Rokytnáfest 2010 II.ročník hudebního festivalu přilákal do Rokytnice téměř 1200 návštěvníků. Na snímku kapela UDG. (foto: Pavel Tomek)
2 Z radnice
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vážení občané, Toto číslo Zpravodaje je více zaměřeno na vzpomínky našich spoluobčanů. Nedávno jsme si připomněli 65. výročí osvobození od nacistické okupace a konce druhé světové války. Patřím ke generaci, která hrůzy války zná jen z vyprávění, knih nebo filmového dokumentu. Člověk by měl z historie čerpat a z ní se poučit. S odstupem času se vytrácí negativní pocity a pamětníci si vybavují spíš ty veselé. Snad málokdo sepíše své paměti, tak jako paní Jiřina Polická. Dodnes uchovává pohlednici města, ubikací i pracovního řádu pro totálně nasazené na práci v Říši. Útrapy, bolesti, nemoci vzpomene jen letmě. S úsměvem přidává vzpomínku na staršího spolupracovníka, který po příchodu do továrny se přezul a pečlivě sledoval stav opotřebení své obuvi. Ale jakmile se začal obouvat, děvčata věděla své: Otto se obouvá , bude nálet. Osvobození vesnice máme pouze zaznamenáno tehdejším řídícím školy Kamilem Hutařem ve školní kronice. Ta je nyní uchována v Okresním archívu v Třebíči. Tím končí zápisy v protektorátní kronice a pokračuje se opět v zapečetěné původní. Obecní kronika se bohužel nezachovala . Po celé republice jsou rozesety pomníčky se jmény padlých. Jsou zde ti, co obětovali život v té první i ti, kteří o něj přišli v té druhé. V porovnání s 1. světovou válkou je v Rokytnici na pomníku padlých z té 2. světové války jméno jediné. Jméno rokytnického rodáka podplukovníka Františka Nováčka. František Nováček po absolvování třebíčského gymnázia byl v květnu roku 1915 odveden na ruskou frontu. Padl do zajetí a později se stal důstojníkem střeleckého pluku v ruských legiích na Sibiři. Po skončení války držitel Válečného kříže a dalších vyznamenání sloužil u vojenského útvaru v Mostě. Od roku 1937 pak na Ministerstvu národní obrany. Za schvalování atentátu na Heydricha byl František Nováček 24. června 1942 popraven. Čest jeho památce. Věra Václavková
Poděkování občanům Děkuji touto cestou jménem svým i celého zastupitelstva všem spoluobčanům, kteří na počátku letošního jara velmi zodpovědným přístupem a v nebývalé míře přispěli k úklidu veřejných prostranství před svými domy a přispěli tak ke zkrášlení našeho společného domova. Josef Herbrych, starosta
Nejbliţší termíny konání zasedání zastupitelstva městyse: 30. června 25. srpna 29. září
– -
hostinec u paní Sýkorové kancelář úřadu městyse kancelář úřadu městyse
Výročí školy V souvislosti s blíţícím se 150-ti letým výročím otevření budovy školy v podobě, jak ji známe dodnes, které připadá na příští rok, ţádáme o pomoc všechny, kteří nám mohou pomoci s mapováním historie školy v naší obci. Máme zájem o zapůjčení dobových materiálů, pomůcek, fotografií (pokud moţno s uvedením jmen osob na fotografiích) a podobných předmětů či materiálů vztahujících se k této oblasti. Pokud nám můţete a chcete v této věci pomoci, můţete tyto materiály přinést přímo do Základní školy, panu řediteli Mgr. Halámkovi nebo na úřad městyse. Josef Herbrych
Sběr papíru v základní škole ZŠ v Rokytnici nad Rokytnou organizuje i v letošním roce sběr starého papíru a proto ţádá občany o podpoření této akce . Výtěţek ze sběru bude pouţit pro nákup potřeb pro školní druţinu. Sběrový papír mohou občané přivézt do budovy ZŠ ve dnech 23-25.6. v době od 14:30 do 17:30 paní Miluši Špačkové nebo si jej vyzvednou děti v den sběru tj. v pondělí 28.6.2010 v dopoledních hodinách před domy. Prosíme o jeho svázání, případně uloţení do krabic. Děkujeme touto formou za finanční příspěvek pro naši ZŠ. Mgr. Vladimír Halámek, ředitel ZŠ
Úprava prodejní doby v prodejně průmyslového zboţí HKD Z důvodu nemoci je dočasně změněna otevírací doba v prodejně průmyslového zboţí HKD takto: Pondělí a úterý Středa Čtvrtek a pátek Sobota
8:00 13:30 8:30 8:00
-
12:00 16:30 16:30 11:00
3
Z radnice
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sbírka na přestavbu hasičského auta
Jednání zastupitelstva městyse
Městys Rokytnice nad Rokytnou vyhlašuje veřejnou sbírku za účelem provedení úpravy poţárního vozidla IVECO pro potřeby Jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Toto vozidlo nahradí stávající dosluhující vozidlo AVIA. Náklady na přestavbu dosahují výše 600 000,- Kč.
Březen - schválena Mgr. Pavlína Okřinová jako přísedící Okresního soudu za Městys Rokytnice nad Rokytnou - schválen záměr prodeje pozemku p.č. 23/7 v k.ú. Rokytnice nad Rokytnou a odprodej pozemku p.č. 816/13 v k.ú. Rokytnice dle GP č. 387- 5116/2010 o výměře 18 m2 za cenu 60,-Kč/m2 - odsouhlaseno zapojení rezervního fondu školy do hospodaření roku 2010 - schválena smlouva o poskytnutí účelového finančního příspěvku z rozpočtu obce ve výši 60 000,- Kč MAS Podhorácko, smlouva o návratné finanční pomoci z rozpočtu obce v rámci projektu Komunitní školy ve výši 466 293,- Kč a pronájem prostor ZŠ pro potřeby Komunitní školy
Všem, kteří by měli zájem přispět na tuto úpravu sdělujeme, ţe toto je moţné buď do pokladny na Úřadě městyse Rokytnice nad Rokytnou nebo prostřednictvím účtu pro tyto účely zřízeného. Číslo účtu je: 2520300399/0800.
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Pořadí jednotlivých stran: 1.ČSSD
114 hlasů
2.KSČM
105 hlasů
3.KDU-ČSL
94 hlasů
4.TOP 09
58 hlasů
5.ODS
31 hlasů
6.Věci veřejné
29 hlasů
7-8. SPOZ a Suverenita
19 hlasů
9-10. Volte pravý blok a Pirátská strana
3 hlasy
11.DSSS
2 hlasy
Odvolilo 66,75% voličů.
Připojení nemovitostí na veřejnou kanalizaci V souvislosti s dokončením výstavby čistírny odpadních vod a kanalizačních sběračů je moţno připojovat (resp. je to zákonnou povinností) jednotlivé nemovitosti na stávající kanalizační síť v obci. O připojení nemovitosti a s tím souvisejícím přečerpáním stávajícího septiku či jímky do veřejné kanalizace informujte předem starostu obce. V případě jakýchkoliv nejasností se obraťte na úřad městyse.
Duben - schválen Závěrečný účet městyse za rok 2009 bez výhrad a Závěrečný účet DSO Mikroregionu Podhůří Mařenky za rok 2009 bez výhrad - revokováno usnesení č. 41/8g/10 a schválen TJ Sokol Rokytnice příspěvek v rozsahu stanoveném smlouvou - schválena OZV č.1/2010 O pohybu psů - vzaty na vědomí informace k napojování nemovitostí na kanalizační řád a stavu sběrných míst na tříděný odpad - podány informace o současném stavu kapacity MŠ a k projektu Venkovských komunitních škol Květen - schválen prodej pozemku p.č. 23/7 v k.ú. Rokytnice nad Rokytnou za cenu 60,-Kč/m2 - bere na vědomí informaci ke stanovení počtu členů zastupitelstva na příští volební období - schválen Mysliveckému sdruţení Rokytnice nad Rokytnou příspěvek ve výši 2500,- Kč za vyčištění a osázení remízku u koupaliště - zamítnuta ţádost OO Policie ČR Okříšky o finanční příspěvek na pořízení alkoholtesteru - uloţilo starostovi do příští schůze projednat s nájemcem koupaliště umístění dalšího výčepu piva v reţii obce během pořádání těchto akcí nebo poskytnutí sponzorského příspěvku nájemcem.
4 Z historie Školní kronika - rok 1944/ 45 Školní rok 1944/45 zahájen byl dne 5. září se 101 ţákem. Z počtu ţactva v tomto šk. roce školu navštěvujícího jest 42 chlapců a 59 dívek vesměs římskokatolického vyznání a národnosti české. I. třídu navštěvuje 20 chlapců a 23 dívky, celkem 43 dětí. II. třídu navštěvuje 22 chlapců a 36 dívek, celkem 58 dětí. Změn v učitelském sboru zatím není. Vyučují tady na škole opět učitelé Kamil Hutař, Jan Přinosil a Ludmila Tomková. V měsíci září končíme sběr a sušení léčivých bylin. Nasušili jich ţáci přes sto kg. Dne 18. listopadu navštívil školu okresní školní inspektor p. prof. František Vlach. Budiţ na tomto místě poznamenáno, ţe jeho poměr k učitelstvu je hluboce lidský, k dětem pak otcovsky shovívavý. Dnem 21. prosince začaly vánoční prázdniny a potrvají do 20. ledna1945. Důsledky vleklé války projevují se jiţ na všech stranách. Ofensiva ruská od východu, spojeneckých vojsk na západě přivodily značné obtíţe dopravní. Není vagonů na dopravu uhlí. V důsledku toho zabavuje okresní úřad veškeré uhlí na školách. Obec vlastním nákladem je musí dopraviti do Třebíče. Prázdniny prodluţují se na neurčito. Nařizuje se dvakrát týdně dávati dětem domácí úkoly. K tomu účelu však školní místnosti nesmějí býti vytápěny. Protoţe se východní fronta nezadrţitelně posunuje na západ, jsou prostory Pruska evakuovány. Koncem února dostává obec příkaz, aby ve školní budově připravilo ubytování pro sto evakuovaných německých ţen, dětí a starců. Školní děti jsou tedy dvakrát v týdnu vyučovány v hostinci u Hudečků. Teprve 26. března přijíţdějí němečtí vystěhovalci. Jsou vesměs z Pučkova od Vratislavě. Za týden přijíţdějí dvě setniny německých vojáků, neboť fronta je jiţ u Znojma. Jsou ubytováni po staveních. 4. dubna po velikonocích má být zahájeno pravidelné vyučování v náhradních místnostech. Slouţí k tomu opět hostinec. Vyučujeme však a nevyučujeme, neboť prudký spád války obrací na sebe veškerou pozornost. 20. dubna, kdy uţ je ruská fronta u Brna, dostávají vystěhovalci příkaz, aby obec opustili. Stěhují se do Jihlavy. Čtrnáct místních hospodářů je odváţí na selských vozech. Brzy po nich opouštějí obec i vojáci. Pochodují do Jindřichova Hradce. Přichází však nový oddíl a zabírá pro sebe školu. 5. květen! Historický den! Praha povstává proti nacistickým bestiím, které po 7 let vraţdily český národ, neslýchaně mučily a ubíjely jeho nejlepší příslušníky v mnoha koncentračních táborech. Blíţí se neodvratný konec panství germánských „nadlidí“. Velitel zdejší posádky obávaje se útoku obyvatelstva, chce jako rukojmí vzíti čelné osobnosti, v případě útoku rukojmí zastřeliti. To je v pondělí. V úterý shazují ruská letadla letáky o bezpodmínečné kapitulaci Německa. Ruská vojska jsou několik km od nás. Po obědě připravují se vojáci chvatně k útěku. Balí věci, nakládají vše na auta. Je na nich vidět zřejmý neklid. Kolem 5. hod. odpol. ozývá se pojednou střelba. Němečtí vojáci prchají. Ruské tanky jsou za hřbitovem. V několika proudech přijíţdějí od Kojetic. Střílejí po prchajících německých vojácích, kteří se útěkem snaţí zachránit směrem ke starči. Podařilo se jim to, avšak několik plně naloţených vozů zanechávají ve vesnici. Obyvatelé, kteří za střelby byli ukryti, opouštějí po utichnutí palby úkryty, vycházejí na náves a vítají první Rudoarmějce, kteří s ohromnými tanky stojí na silnici u kostela. Přibíhají staří, mladí, dospělí i děti, aby pozdravili naše osvoboditele. Na střechách objevují se československé a ruské vlajky, na tváři všech zračí se nepopsatelná radost nad znovunabytou svobodou. A pak proudí tank za tankem, pozdravován obyvatelstvem, jeţ dlouho do noci stojí na silnici a s úctou a obdivem sleduje projíţdějící ruská vojska. Jsme svobodni! Po šesti letech strašného teroru opět s v o b o d n i . Ať ţijí naši spojenci na západě, ať ţije slavná rudá armáda!
Z historie 5 Dodatek Tato kronika byla nařízením okupantů zavedena od šk.r. 1940/41. Proč? Ježto dnem 15. března 1939 – tento den budiž nám pro všechny časy výstrahou! – dostaly se české země pod panství hitlerovského Německa, jež záměrně připravovalo nám osud před staletími Němci vyhubených polabských Slovanů, počalo pomalu vymycování všeho, co bylo sice pravdou, ale nebylo Němcům po chuti. A protože škola vychovává uvědomělé občany, věnována největší „péče“ české škole. Tak hned nařízeno vyřaditi z žákovských a učitelských knihoven všechny knihy, jež sebe méně upomínaly na svobody českého národa. Také školní kroniky, protože byly dokumentem snah, úsilí a ducha svobodné československé školy, nařízeno zapečetiti, uložiti na místě, aby k nim nebylo přístupu, a pokračovati v zápisech v nově založených kronikách a v nich jen stručně vylíčiti historii školy. Údaje o těchto nových kronikách jsou okupanty vynucené a naprosto neodpovídají vnitřnímu přesvědčení, cítění a smýšlení českého učitele. Nemá tedy tato kronika té hodnoty, jež se kronice přikládá. Tato doba šesti let, šesti let nepředstavitelného útlaku a pronásledování, zachycena je stručně v pokračování v původní kronice. Zaznamenal Kamil Hutař, ředitel školy, v „protektorátní“ školní kronice
Nalezeno v knize zápisů Obecního zastupitelstva z r. 1945:
Protokol sepsaný dne 10. května 1945 při sezení obec. Národního výboru v Rokytnici n/ R. Předmět: Pohřbení zastřeleného Obergefreitera Josefa Dammanna, bytem Schieder a/Lippe, Pyrmonterstr.32 Jednání: Zmíněný vojín byl nalezen zastřelen na pozemku patřícím p. Karlu Němcovi z Rokytnice n/R č. 50. K pohřbení jeho vysláni čl. pp. Jiljí Kuthan a Ladislav Příhoda, kteří mrtvolu vojínovu pochovali na místě samém, t.j. na louce p. Karla Němce a místo pohřbení označili dřevěným kříţem. U mrtvoly nalezen byl jako doklad Soldbüch zügleich Personalaüsweich, který je k protokolu přiloţen. Protokol skončen a podepsán. Za národní výbor. předseda: Janík Václav, Špaček Emil, Mirko Špaček, Příhoda Frant., Kovář Jan.
Jaký byl další osud tohoto hrobu? Najdou se pamětníci, kteří jsou schopni nám k tomuto poskytnout další informace? Byly ostatky tohoto vojáka exhumovány a převezeny nebo dál spočívá v neoznačeném hrobě? 90. výročí narození P.Jana Buly Jan Bula se narodil 24.června 1920 v Lukově nedaleko Moravských Budějovic. Po ukončení studií v roce 1945 přijal z rukou biskupa Stanislava Zely v brněnské katedrále kněţské svěcení a jeho první farností se v polovině srpna roku 1945 stala právě farnost rokytnická, kde působil jako kaplan vedle faráře Stanislava Lakomého. Těšil se všeobecné oblibě mezi farníky, zejména děti a mládeţ si zcela získal. Aktivní a populární kněz s velkým vlivem na mladou generaci však začal záhy překáţet představitelům tehdejšího zřízení. V roce 1951 byl v souvislosti s tzv. „Babickými událostmi“ zatčen. V procesu, konaném ve dnech 13.-15. listopadu 1951 v třebíčském kině „Svět“, byl za velezradu odsouzen k trestu smrti. Osud Jana Buly se naplnil v pět hodin ráno dne 20. května 1952 na dvoře jihlavské věznice. Bylo mu necelých dvaatřicet let. Rehabilitován mohl být aţ v roce 1990.
6 Od našich pamětníků
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Ze vzpomínek paní Jiřiny Polické: To byl také člověk Narodil se 20. dubna 1889 v Braunau v Horním Rakousku. V devíti letech se stal kůrovým zpěváčkem v kostele v Lambachu. Byl průměrným, líným a rebelujícím studentem s kreslířským nadáním. Tento talent jej přivedl k myšlence věnovat se kariéře. Nedalo se přehlídnout jeho nadání řečnické, které procvičoval na procházkách po polích a lesích. S úmyslem studovat dorazil do Vídně, kde byla početná ţidovská komunita. Jeho neúspěch po druhém nepřijetí na Akademii umění ho dovedl k tomu, ţe se zatvrdil vůči Ţidům a kdyţ se dostal k moci, usiloval o jejich vyhlazení v pozdějších koncentračních táborech. Ano, to byl Adolf Hitler. Nebudu rozebírat celou válku, ale připomeňme si osudy Němců, kteří uvěřili ve šťastný ţivot na úrodné Ukrajině a nechali se přesídlit do této země. Kdyţ toto území Němci obsadili, přesunuli tam několik rodin a dali jim opuštěná rolnická stavení. Tam se jim líbilo, ale kdyţ Němci začali prohrávat a ustupovali před Rudou armádou, museli také odsunout své krajany, kteří tam nemohli zůstat. O tom celé povídání píšu, protoţe se tihle lidé dostali také do naší obce. Jednoho dne jsme se probudili a několik rodin bylo nastěhováno ve škole a vyučování pro děti skončilo. Bylo zde několik rodin a mezi nimi také děvčata. Jedna se zvlášť líbila Miloši Němcovi a tak se s ní nějak ručně domluvil na rande. Která by tehdy odolala, kdyţ jsme mu říkali Rolf Vanka po známém filmovém švihákovi. Tahle epizoda trvala krátce, protoţe tyto rodiny jak neočekávaně přivezli, tak během třech neděl zase byly pryč. Psal to proto, ţe mě to některé ţeny připomněly, abych o tom napsal, protoţe prý to patřilo do dějin naší vesnice během války. Na válku nevzpomínáme rádi a to, co se dělo předtím v naších pohraničních obcích, by si měli uvědomit naši zákonodárci a ukázat národu, ţe si dovedeme v naší republice udělat pořádek. Zrušte veškeré „bojůvky“, kteří zase zvedají ruce a zdraví árijské symboly. Nepotřebujeme zase Pátou kolonu a komu je potom smutno, ať odejde tam, kde to někdo uctívá. JP Totální nasazení V roce 1939-1944 jsem pracovala v Borovině – u firmy Baťa. Poněvadţ jsem tehdy patřila mezi „Mladé ţeny“ musela jsem bydlet na internátě celý týden. Domů jsem přicházela jen v neděli. Období 1939-1945 probíhalo v naší obci celkem normálně. Lidé sice ţili ve velkém nedostatku i v bídě. Nejhorší to bylo tak ve dvaačtyřicátém. Přesto měli k sobě ti lidé velice blízko a nepamatuji, ţe by někdo někoho udal. Tehdejší ministr Emanuel Moravec daroval ročník 1924 Hitlerovi do Německa na práci. Poněvadţ i já jsem tento ročník, odjíţděli jsme z naší obce 7. února do Třebíče. Bylo nás více – Anča Hrušková, Boţka Večeřová a já. Čtrnáct dní před námi odjíţděli Miluše Hudečková, Marie Špačková, Aneţka Hrůzová, Antonín Příhoda, Karel Hobza, František Vláčil, Ladislav Vybíral.
7 Od našich pamětníků
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V Třebíči na nás čekal vlak, tam jsme nasedali a o 13:30 hod. jsme vyjeli. Skoro kaţdého někdo doprovázel a kdyţ se vlak dal do pohybu, všichni plakali, poněvadţ nikdo nevěřil, ţe se ještě shledáme. Tak tomu bylo po celou cestu. Na kaţdém nádraţí někdo mával a plakal. V Praze na nás čekala hudba. Mimo jiné nám zahráli „Zasviť mě ty slunko zlaté, na poslední z vlasti krok“. Do Mnichova jsme přijeli asi ve 13:30 . Tam nás autobusy dopravily do Ludviksfeldu na lágry. Tam to bylo otřesné. Všechno špinavé, slamníky nacpané dřevěnou vatou /hoblovačkami/. Tam jsme byly asi 3 dny. Jeden den nás v kantině / to byl velký sál/ zapsali a roztřídili. Já s Boţkou Večeřovou jsme v sobotu ráno odjíţděly. Nikdo nám neřekl kam. Naše zděšení vyvrcholilo, kdyţ jsme v Mnichově nasedaly do rychlíku „Nach Berlin“. Asi v polovině cesty jsme přesedaly a jely do města Suhl. Bylo nás asi 80 děvčat. Tam byl lágr nový všechno bylo jaksi lepší. V tom městě pracovalo dost Čechů, takţe jsme si nepřipadaly tak ztraceny. Pracovaly jsme u fy Gustlofverke. Továrna byla veliká, pracovalo asi 5000 dělníků, moţná i víc. Většinou to byli cizinci. Belgičané, Holanďané, Francouzi, Italové, Poláci, Ukrajinky a my Češi. Kaţdý národ musel nosit viditelně odznak. Poláci a Ukrajinky jej nosili i venku, my ostatní jen v továrně. V továrně se vyráběly různé součástky na letecké motory. Pracovní doba byla od 6 hodin ráno do 6 hodin večer s půlhodinovou přestávkou na oběd. Noční směna pracovala od 6 h večer do 6 h do rána, rovněţ s ½ h přestávkou na večeři. Já jsem byla dost nemocná, takţe jsem prvně dělala na bruskách, pak na soustruhu, a nakonec v kontrole, kde to bylo nejlepší. Byla jsem i v nemocnici, takţe mě nebylo příliš veselo. Jídla bylo málo a mizerné, takţe při ţivotě nás drţely jen balíky z domova. Němci, kteří s námi pracovali, byli vesměs staří dědové, kteří se vrátili z fronty. Buď měli omrzlé uši nebo něco s nohama nebo podobně. Jen verkšusáci (policajti) ti co udrţovali pořádek, byli trochu schopnější. Při tom všem to dost utíkalo. Nebyl ţádný nálet, ale přelety to bylo skoro kaţdou noc. To jsme se musely vţdy obléct a jít z lágru ven k nedalekému lesu a čekat aţ odhoukají konec náletu. Češi, kteří zde pracovali, měli také kapelu, a bylo povoleno, aby uspořádali koncerty pro české dělníky, co pracovali v Říši. Bývalo to velice dojemné, kdyţ hráli naše české písničky. Někdy v říjnu se začalo proslýchat, ţe pojedeme domů. Stále jsme tedy byly plné očekávání. To se nám opravdu splnilo a 9. prosince nás průvodce odváţel znovu do Mnichova. Cesta byla hrozná, ale všechny jsme to přeţily. Asi dva dny jsme byly v Mnichově, tam byli i děvčata a hoši, co pracovali jinde, a pak zvláštním vlakem zpět domů. Ta cesta uţ byla veselejší. Jeli jsme do Brna, kde nás opět zapsali a nařídili nám, ţe hned po svátcích se musíme hlásit. Ráno 12. prosince jsme jely domů, do Krahulova a pak pěšky s kuframa k Rokytnici. To se nám to šlapalo zvesela. Naši doma plakali radostí, ţe jsme se shledali. Nedalo se nic dělat, musely jsme do Brna a odtud nás poslali do Kuřimi. Odtud jsme jezdili na neděli domů, a 11. dubna jsme odjíţděli z Kuřimi naposled. Byla to neveselá cesta, poněvadţ tu noc byl vyhozen ţelezniční most u Kralic. Dlouho se nemohli rozhodnout, pak jsme přece jen vyjeli. Před Kralicemi všichni vystoupit, jít pěšky aţ za Kralice, kde čekal další vlak a my jsme dojely do Krahulova. Pak uţ jsme byly doma a čekali na konec války. Bylo tehdy pěkné počasí, polní práce byly hotové a všichni čekali, jak to všechno dopadne. Jiřina Polická
8 Od našich pamětníků Milí rokytničtí spoluobčané! Poslechl jsem výzvy z minulého ZPRAVODAJE, který nás vyzývá svými příspěvky ke spolupráci na jeho obsahu.Chtěl bych toho vyuţít a napsat něco o svém otci Františku Hlouchovi, který je sice jiţ 74 roků po smrti, ale myslím, ţe svým ţivotem přispěl v mnohém pro lepší a kulturnější ţivot v naší obci i v okolí. Narodil se 24. 3. 1898 do rodiny malého rolníka jako nejstarší ze 4 dětí. Protoţe jeho otec brzy zemřel, byl nucen od dětství na rodinném hospodářství tvrdě pracovat. Tehdy se hospodařilo jinak neţ dnes. Práce se vykonávaly většinou bez mechanizace zrno se selo ručním rozhazováním, obilí se kosilo kosou a mlátilo cepy, těţší práce se konaly s pomocí koní, volů nebo krav. Nebyly vyšlechtěny odrůdy dávající vysoké výnosy, část pole vţdy leţela ladem, aby si odpočala, nebyla umělá hnojiva nebo jen v malém mnoţství. Otec chtěl tento stav nějak změnit – odebíral časopisy jako Český zemědělec a Milotický hospodář, v nich se dozvídal o nových věcech, které ulehčovaly tyto namáhavé práce a zvyšovaly výnosy. Přemýšlel o všem a přišel na myšlenku stát se zástupcem firem, které pro zemědělství a venkov vyráběly stroje a nářadí, tyto pak rolníkům představoval a dodával. Byly to například tyto firmy: SIGMUND pumpy Olomouc – Lutín – pumpy ruční – pákové, na studny, postřikovače Josef Kaláb Brno – Ţidenice – váhy – decimálky aj. Melichar Křiţanov – secí stroje na obilí a jetel Josef Sousedík Vsetín – elektrotechnická továrna Škodovy závody Plzeň – odstředivky na mléko Schön a spol. Brno – vrtačky a kovonástroje Josef Šimon – Ptýřov u Mnichova Hradiště – lisy na slámu Vladimír Veselý a spol. Bohdaneč – brusy, okruţní pily, krouhačky na řepu aj. Chvojka Přelouč – napáječky pro dobytek Bří Paříkové Napajedla – motory Bří Smrčkové Moravské Budějovice – továrna na mlátičky aj. Protoţe měl velký rajón – celé třebíčsko a částečně i okolní okresy, zakoupil si na „třicátá léta“ nebývalý dopravní prostředek – motocykl zn. Harley Davidson 350, který mu cesty usnadňoval. Stroje a pomůcky objednával a provizí z prodeje přilepšoval do domácnosti. Otec byl také činným v kultuře. Kdyţ byla v roce 1928 nainstalována promítací aparatura, pomáhal p. Hobzovi s promítáním. Sám si nechal zhotovit „dia obrázky“, na kterých byl uveden jako zástupce firem a ty se v týdeníku před filmem promítaly. Pan Hobza u nás na hospodářství ve špičkách pracoval a tak se dobře znali. Byl také knihovníkem v TJ – ORLA a částečně i na obci. Objednával knihy a půjčoval je. Snad by se nějaké svazky na vnitřní straně opatřené podmínkami zápůjčky a jeho podpisem našly ještě dnes. Mezi jeho oblíbené spisovatele patřili např. Verne, Dumas. Balzac, Walace, Cooper, Kuděj, Javořická, Světlá, Nováková. Rád četl dobrodruţné a historické romány a příběhy z vesnického prostředí. Reţíroval také ochotnické divadlo a byl hercem TJ Orla. Jeho komické výstupy prý byly dobře přijímány diváky. Byl také muzikantem. Hrál na klarinet a na harmoniku. Maminka mi vyprávěla, ţe nosil klarinet na pole a kdyţ se mu v hlavě zrodila nějaká melodie, zastavil koně, sloţil klarinet, melodii si přehrál, nástroj sloţil a pokračoval v orbě. Pro odlehčení tohoto dlouhého popisování něco lehčího z jeho ţivota.Kdyţ tatínek jezdil za svými zákazníky, přijel do jedné domácnosti právě v poledne. Panímáma právě nesla na stůl čerstvou polévku a voňavé koláče. Tatínek byl hladový a s chutí by se do jídla pustil. Paní mu nabídla, ale on nechtěl hned po příchodu sednout k talíři a tak čekal na druhé pobídnutí, ale toho se uţ nedočkal. Paní všechno odnesla. To tatínka vyléčilo z ostychu a od té doby se 2x pobízet nenechal. Jiný příběh vypráví o době, kdy autobusy nejezdily. Byla zima, všude plno sněhu a Hlouchovi potřebovali opatřit v Třebíči větší nákup. Tatínek zapřáhl koně do lehčích saní, za kozlík (sedačku) přivázal proutěnou košinku, vystlal ji slámou a do ní posadil svoji maminku, kterou zabalil do dek a přes hlavu jí přehodil teplý vlňák. Takto vyrazili na cestu. Mírné otřesy maminku za chvíli uspaly. Uspaly ji tak, ţe neucítila, jak se s ní košinka svezla ze saní na silnici. Teprve po několika stech metrech si tatínek všiml, ţe jede sám. Obrátil sáně, dojel ke košince se stále spící maminkou. Zbývající cesta do Třebíče i cesta nazpět uţ proběhly šťastně. Tolik ze vzpomínek rodinných příslušníků - maminky, bratra a dvou sester - na našeho tatínka, protoţe sám si na něj moc nepamatuji, zemřel na rakovinu ţaludku ve věku 38 let. Mně tehdy bylo 2 a půl roku. Odešel mladý, mohl ještě mnoho udělat pro rodinu, pro obec... nejmladší z dětí František Hlouch
Z matriky 9 Zlatá svatba na Veverce V měsíci dubnu oslavili s notnou dávkou recese zlatou svatbu manţelé Jan a Boţena Dočekalovi z Veverky. Foto: Mgr.Olga Marková
Jubilanti - srpen Augustin Školař
-
80 let
Přehled úmrtí Aneţka Machovcová Boţena Pospíšilová Josef Mejzlík Josef Kalenda
-
22.3.2010 4.4.2010 13.4.2010 15.5.2010
Přehled narození: Vítek Sobotka 5.5.2010 Matěj Štork 13.5. 2010 Veronika Baráková- 20.5.2010
Přistěhovaní: Veronika Lukášová Justýna Kruţíková Pavel Sochna Jitka Sochnová Roman Sochna Pavlína Sochnová Jiří Pipa Jana Škrdlová
Odstěhovaní: Roman Wehrenberg Valerie Vávrová
Vítání dětí V sobotu 12.června proběhlo v obřadní síni úřadu městyse tradiční vítání nových občánků. Tentokrát se ho zúčastnili : manţelé Petr a Zdenka Štorkovi se synem Matějem, Martin Sobotka a Hana Hovorková se synem Vítkem, manţelé Koudelkovi se synem Filipem a Martin Kopečný a Iveta Dvořáková s dcerou Michaelou.
10 Z organizací ROSA Sborový zpěv v Rokytnici má dlouholetou tradici. Uţ jako děti jsme zpívali v kostelním sboru, který v 80.letech vedl pan Luboš Němec z Třebíče. Zkoušky probíhaly na faře, kde jsme spolu s malým orchestrem nacvičovali (kromě jiného) např. Vánoční mši J. J. Ryby tzv. Rybovku. Postupem doby se začal utvářet sbor mládeţe, který v průběhu let vedli pan Jaroslav Svoboda, Pavel Svoboda, Milan Hlouch. Zhruba od 90.let funguje sbor pod vedením Jiřiny Hlouchové (tehdy ještě Velebové). Dlouho jsme promýšleli název našeho souboru. Pan farář Nádeníček nás (toho času) vţdycky povzbuzoval: „Zpívejte jako andělé…,anebo ještě lépe ….“ A tak jsme dospěli k názvu ROSA (ROkytnický Sbor Andělů). Názvem ROSA jsme chtěli taky vyjádřit, ţe bychom rádi probouzeli svým zpěvem radost v ostatních lidech, tak jako rosa poskytuje ţivotadárnou vláhu všem rostlinám. Oficiální název „Chrámový pěvecký sbor ROSA“ pouţíváme od roku 1995. V našem souboru jsou zastoupeni zpěváci téměř všech věkových kategorií (od dětí školou povinných, přes studenty aţ po dospěláky). Pravidelně zpíváme především při slavnostních bohosluţbách (jako jsou Vánoce, Velikonoce, pouť.. a to v našem kostele i v okolních farnostech), často na svatbách, tradičně pořádáme vánoční koncerty, příleţitostně zpíváme na Setkání sborů, na festivalech, adventních i jiných koncertech. Vystupujeme také při akcích Úřadu městyse Rokytnice (např. Setkání seniorů, Vítání občánků apod.). Repertoár sboru tvoří převáţně písně křesťanského folku, spirituály, lidovky a v malé míře i písně duchovní. Pravidelné zkoušky probíhají na radnici, kde máme skvělé zázemí. Zkoušíme 2krát týdně, a to v pátek 19.30-21.15 a v neděli 10.00-11.45. V současnosti 30 člennou ROSU vede Jiřina Hlouchová. Jiřina Hlouchová
Náměšťfest 2009- foto Dana Dvořáková
Ze školy 11 ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY duben Den Země jsme si připomínali 22. dubna. Na naší škole jsme tentokrát měli připravené tématické vyučování zaměřené na třídění odpadů. Nezůstalo samozřejmě jen u teorie. Třídění odpadů si zkoušíme i prakticky. A nejen tento den. Třídíme do vlastnoručně vyrobených boxů a do budoucna plánujeme zakoupení skutečných košů na tříděný odpad. Ve výtvarné části jsme si zkusili vyrobit z odpadového materiálu /PET-lahve/ zvířátka a z víček jsme si sestavili krásné obrázky s tématikou Země. Zbývající čas jsme věnovali úklidovým pracím v okolí MŠ, ZŠ, na návsi a v prostoru zahrady za sokolovnou. Na závěr nás pan starosta provedl čističkou odpadních vod, zasvěceně nás seznámil s její funkcí i s plány na úpravu jejího okolí. Den Země měl ještě další pokračování. 23. dubna jsme se vypravili do Brna na návštěvu planetária. Dozvěděli jsme se mimo jiné jaký je rozdíl mezi planetáriem a hvězdárnou, prohlédli jsme si dalekohledy, které byly zaměřeny na Slunce a na noční obloze, promítnuté na kupoli planetária, jsme sledovali zvířecí souhvězdí. Kaţdé z nich bylo doplněno příběhem ze ţivota skutečných zvířat. Pěkné obrázky a slohové práce vytvořené na základě této exkurze nám budou ještě dlouho připomínat všechny pěkné záţitky, které jsme zde získali. Čarodějnice a různou jinou strašidelnou havěť jste mohli 30. dubna potkávat uţ od rána. Scházelo se to vše do naší ZŠ. Hlavně mladší ţáci se vyřádili. Ale nemyslete si, ţe jsme si jen tak hráli. I čarodějnice a čarodějové se musí učit. Umět si spočítat své dopravní prostředky, mnoţství pohonných hmot do nich, nalétané kilometry a další důleţité věci. Příběhy o čarodějnicích se to jen hemţí. A tak jsme si připomenuli, jak to bylo s čarodějnicemi v Jeseníkách, kde v minulosti probíhaly skutečné čarodějnické procesy, které zaplatilo ţivotem mnoho lidí. A pak následovala volba Miss čarodějnice. Celé vyučování jsme zakončili výtvarnou činností – kresbou křídami na asfaltovém hřišti. Déšť přišel aţ v noci, takţe jste si naše výtvory mohli prohlíţet celé odpoledne. Jistě budete souhlasit, ţe mnohé z nich byly velmi povedené. květen Pobyt na Chaloupkách se uskutečnil v termínu od 7. května do 9. května 2010. Zúčastnily se ho děti z ekologického krouţku pod vedením pí. vychovatelky Marcely Olivové. Děti si vyrobily vlajky, postavily chýše a pak mohla proběhnout velká lesní hra o uchránění svého území a ukořistění vlajky protivníka. Nechyběla ani stezka odvahy, lesní túra s hrami a přírodovědnými úkoly, karneval a rukodělné aktivity. Kaţdé dítě si odváţelo čarodějnici z vařečky a pro maminku srdíčka z korálků a drátků. Celý pobyt byl ukončen hrou Honba za liškou a hledáním pokladu. Děti odjíţděly domů spokojené s naplno proţitým pohodovým víkendem v přírodě, se spoustou záţitků a jiţ se těší na pobyt v příštím roce.
12 Ze školy
Den Slabikáře jiţ slavíme několik let jako připomínku malého zázraku, který se rok co rok odehrává ve školních lavicích. Z malých prvňáků se během roku stávají čtenáři, dovedou psát a počítat. Letos proběhl v pondělí 10. května v odpoledních hodinách. Děti si pozvali své rodiče a příbuzné, aby spolu s nimi proţili tento jejich malý svátek. Na úvod nás z pekelné školy pozdravili malí čertíci a zazpívali nám o tom, jak u nich v pekle probíhá setkání rodičovského sdruţení. Maminkám, které den předtím měly svátek, pomohly děti vyprat velké prádlo a pak jsme se přenesli do lesa, kde zvířátka také nezapomínají na své mámy. A poté se konala proměna ve zvířátka za pomoci masek, které pomohli vytvořit starší spoluţáci. Myšky, ţabky, zajíčkové a lišky postupně osídlili lesní budku, ale poslední zájemce o nastěhování – medvídek Brumla - ji zbořil. Aby si napravil reputaci, předvedl v následující čtené pohádce, ţe dokáţe být velmi moudrý. Rozsoudil pohněvaná zvířátka a tak přispěl ke klidu v lese. Tuto pohádku věnovali prvňáci svým maminkám za všechny příběhy, které jim aţ dosud předčítaly na dobrou noc a zároveň předvedli své čtenářské dovednosti. A pak následovala ještě kytička písniček zahraných na flétničky, závěrečné představení všech účinkujících s předáním pamětního listu a malých dárků panem ředitelem a třídní učitelkou a velké focení. Konec patřil zaslouţeným gratulacím ze strany hostů všem malým hercům, zpěvákům, muzikantům, čtenářům a recitátorům. Uţ z nás jsou cyklisté V rámci cyklu dopravní výchovy proběhly 25. května závěrečné cvičné jízdy na dopravním hřišti v Třebíči – Borovině. Výcviku se účastní ţáci 4. a 5. třídy. První praktická část proběhla na podzim, druhá – teoretická přímo na naší škole v zimních měsících a nyní jsme měli ukázat, ţe si zaslouţíme řidičské průkazy mladých cyklistů. Děti zde předvedly nejen svoji zručnost v jízdě na kole, ale také znalost dopravních značek a pravidel silničního provozu. Teď hlavně nezapomenout získané dovednosti a znalosti aţ opravdu vyrazíme do terénu. Na hřišti se dá všechno napravit, ale v opravdovém provozu bychom za své chyby mohli draze zaplatit nebo ohrozit zdraví jiných lidí. Přejeme všem kdo bezpečnou jízdu bez nehod. Den otevřených dveří 28. května měli všichni, kdo si chtěli připomenout školní léta nebo ti, kteří se chtěli podívat na své ratolesti, moţnost nakouknout alespoň na jeden den do naší školy. Hned po příchodu si mohli prohlédnout tabla z jednotlivých akcí školy v letošním roce. Ale to nebylo vše. Po celé škole byly rozmístěny práce dětí z letošního roku. A díky paní vychovatelce je skutečně na co koukat. Celá akce začala slavnostním přivítáním všech zúčastněných p. ředitelem. A pak následoval průřez naší činností. Představil se krouţek hry na flétnu pod vedením pí učitelky Pospíšilové, ţáci 4. ročníku vystoupili se sestavou s overbally provázenou hudbou, kterou s nimi nacvičila pí. učitelka Mahelová, malé tanečnice nám ukázaly, co se naučily pod vedením své starší kamarádky Terezy Hlouchové a na závěr předvedla prvňačka Barunka Hobzová, co dokáţe díky činnosti v oddílu gymnastiky v Třebíči. Druhá dvouhodinová část proběhla v kmenových třídách. Rodiče a všichni další zájemci se mohli podívat na práci dětí ve vyučovacích hodinách. Závěr dne patřil sportu. Poslední hodinu předvedli své umění a hru chlapci z krouţku Tee-ballu vedeného p. ředitelem Halámkem a svoji sportovní zdatnost děti ze sportovního krouţku pod vedení pí. uč. Kraucherové. Ţáci, kteří právě neholdují sportu, se zatím shromáţdili ve školní druţině, kde pro ně byla připravena rukodělná činnost. Tajné deníky, které si vyrobili, je budou provázet o letních prázdninách. Přejeme jim, aby si do nich mohli zapsat co nejvíc krásných záţitků a děkujeme všem, kteří se zaslouţili o zdárný průběh celého dopoledne. Doufáme, ţe se u nás všem líbilo a těšíme na viděnou se na některé z dalších akcí.
Milena Pospíšilová
Pohádková cesta v Rokytnici
Z organizací 13
Dne 29.5. se v naší obci konal II.ročník Pohádkové cesty. Zúčastnilo se více neţ sto dětí, které na cestu vyprovodili energetičtí skřítci Joulinka s Watíkem. Děti na cestě potkávaly Jeníčka s Mařenkou u perníkové chaloupky, ovčí babičku, v lese Řáholci Rumcajse, Manku s Cipískem, loupeţníky, víly, šášuly i vodníky. Velkým záţitkem bylo svezení hasičským autem. V cíli bylo připravené pro děti i dospělé pohoštění a doprovodný program. Překvapením bylo, ţe místních dětí byla pouze menší polovina. Pavlína Haklová
Přednáška o Skandinávii 22. dubna se konala v zasedací místnosti OÚ cestopisná přednáška o překrásném severském poloostrově Skandinávii. Pozvání přijala bývalá učitelka MŠ v Rokytnici n/Rok paní Miluše Mrvková, která tyto země procestovala. Vlastní záţitky byly provázeny i filmovým záznamem. Věříme, ţe přednáška s paní Mrvkovou nebyla poslední , jelikoţ cestování je jejím velkým koníčkem a Rokytnici znovu ráda navštíví. Pavlína Haklová
Z organizací 14 Sbor dobrovolných hasičů
Družstvo starších žáků při požárním útoku pohybují v první třetině zúčastněných druţstev. Právě i jako ocenění práce malých hasičů jsme i pro letošní rok připravili víkendové soustředění pod stanem v Klozovicích. Uţ celý týden před pátkem 11.června se nemohla většina účastníků dočkat v napjatém očekávání tohoto dne. Oproti loňskému roku nám bylo nakloněno i počasí a tak jsme mohli krásné páteční odpoledne i celou sobotu uţívat hrami, cvičením, „výukou“ a soutěţemi. Zde se v maximální míře projevila pedagogická zdatnost manţelů Aleše a Martiny Chaloupkových, kteří svým precizně připraveným programem nepřipustili ani chvilku nudy. Kdyţ k tomuto připočítáme ještě skoro „maminkovskou“ péči Martiny Chaloupkové, Soni Dokulilové a Lenky Dokulilové o zúčastněné malé hasiče a vynikající steaky Pavla Dokulila, co víc jsme si mohli přát. Snad jen příznivější závěr sobotního odpoledne a večera, kdy malí hrdinové s napětím
Martin Špaček při ukázce použití hasicího přístroje
Během jarního období náš sbor rozhodně nespal na vavřínech, ale naopak udělal řádný kus práce. Byl proveden sběr ţelezného šrotu po obci, připravovala se technika na soutěţe a zásahy a v neposlední řadě proběhl velký úklid hasičárny. Ale zřejmě nejdůleţitější činností uplynulého období byla práce s mládeţí. I v letošním ročníku máme do soutěţí přihlášeny týmy mladších i starších ţáků a snaţíme se s nimi absolvovat maximální moţné mnoţství závodů. K úspěchu na závodech je nutné absolvovat řádnou přípravu a kdyţ si toto vše dáme dohromady, dostaneme velmi slušnou dávku času, která se této práci musí věnovat. Nutno však dodat, ţe přináší své ovoce, protoţe oba týmy si vedou v silné konkurenci velmi zdatně a dalo by se říci, ţe zpravidla se
Martina Chaloupková s Lenkou Dokulilovou při přípravě večeře
očekávali stezku odvahy a nástrahy na ní nalíčené. Bohuţel velmi silná bouřka a přívalový déšť s krupobitím nás donutily změnit program, takţe namísto stezky odvahy následovala rychlá evakuace dětí do jejich domovů. Pro většinu z nich byl tento rychlý přesun v dešti, rozbahněném terénu a v kulise oblohy křiţované blesky záţitkem, který se určitě v mnohém vyrovnal stezce odvahy. Celá akce se však podařila velmi rychle a bezpečně provést její hrdinní účastníci byli krátce před jedenáctou hodinou večerní předáni jejich rodičům. Chtěl bych touto cestou poděkovat i MUDr. Vratislavu Šmejkalovi a paní Marcele Šmejkalové, kteří velmi ochotně vyhověli našemu přání o zdravotnickou instruktáţ a v sobotu dopoledne nás v táboře navštívili. Text a foto Josef Herbrych
Komunitní škola 15
Váţení spoluobčané, dovolujeme si Vás oslovit s nápadem, který bychom chtěli v naší obci realizovat od září 2010. Jedná se o vznik Venkovské komunitní školy Rokytnice nad Rokytnou. A co je to vlastně Venkovská komunitní škola? Venkovská komunitní škola je škola s odpolední výukou, která má slouţit vzdělávání mládeţe, rodičů a veřejnosti v obci ve věku od 15. let. Měla by reagovat na Vaše potřeby a zájmy a měla by zapojovat občany do ţivota obce a napomáhat rozvoji našeho venkova. V nabídce kurzů pro Vás od září připravujeme kurzy anglického a německého jazyka pro začátečníky i pokročilé, počítačové kurzy pro podnikání i pro úplné začátečníky – např. seniory ve věku nad 50 let. Ze zájmových kurzů připravujeme keramický kurz a kurzy tradičních řemesel – ruční práce. A to za rozumné ceny. Pro maminky na mateřské dovolené, které se zúčastní nějakého našeho kurzu, jsme schopni zařídit po dobu kurzu hlídání jejich dětí ve věku od 3 do 7 let. Během měsíce června občané Rokytnice nad Rokytnou, Římova a Markvartic obdrţí do svých poštovních schránek letáček s anketou – dotazníkem. Prosíme Vás, vyplňte ji a do středy 30. června vhoďte do poštovní schránky úřadu jiţ zmíněných obcí. Anketu přikládáme i k tomuto článku. Ostatní zájemci anketu a více informací naleznou na webových stránkách naší Komunitní školy www.ksrokytnicenr.webnode.cz v sekci "ke stažení". Tu pak můţete buď vytisknout a vhodit do schránky nebo odeslat elektronicky na emil:
[email protected] (pro lepší zapamatování - jde o počáteční písmena Komunitní Skola Rokytnice Nad Rokytnou :-)) Děkujeme za Váš zájem a Těšíme se na Vás! Za komunitní školu koordinátor Daniela Nosková Případné dotazy Vám ráda zodpovím na telefonním čísle 606 25 70 80 nebo na emailu
[email protected] Název kurzu
X
Anglický jazyk Anglický jazyk Německý jazyk Německý jazyk Počítačový kurz Počítačový kurz pro seniory Počítačový kurz „Psaní všemi deseti“ Keramický kurz Kurz tradičních řemesel (ruční práce) Taneční kurzy Taneční kurzy (latinsko-americké, moderní) Cvičení pro ţeny Jóga Divadelní kurzy Kreslení pravou mozkovou hemisférou Fotografický kurz Zdobení nehtů – gelové nehty, manikúra Jiný kurz (prosím napište)
Začátek kurzu září 2010 září 2010 září 2010 září 2010 září 2010 září 2010 září 2010 -
Max. počet účastníků 12 12 12 12 6 6 6 12 12 12 12 -
Doplňující informace Pro mírně pokročilé Pro začátečníky Pro mírně pokročilé Pro začátečníky Excel, Word, internet Uchazeči nad 50 let
Pro začátečníky Pro pokročilé
Můžete nabídnout vedení nějakého kurzu?
Dotazník Venkovské komunitní školy: Vaše jméno a příjmení:…………………………………….……………………………………............................. Telefon / email:………………………………………………/……………………………………………………… Obec:………..…………………………………………………..……………………………………………............ Pozn.: Pokud není uvedeno jinak, kurzy budeme otevírat dle zájmu účastníků . Vyhovující doba / den konání kurzu:
16 – 18h
Zájem o hlídání dětí (věk 3 – 7 let v době konání kurzů):
18 – 20h ANO
20h a později NE
/
jen v týdnu
i v sobotu
16Pozvánky
PROGRAM TURNAJE „ROKYTNICE ČR 2010“25.-27. června 2010 16:0019:00
Příjezd účastníků, ubytování
20.00
Taneční zábava v areálu koupaliště Hudba: Noise + Archon
Sobota
9.00 9.00 10.00 10.30 12.45 13.00 14.30 16.00 17.30 20.00
Rokytnice nad Vlárou – Union Stolní tenis (Sokolovna) Hasičská soutěţ – štafety 4x100 m Rokytnice nad Rokytnou – Rokytnice u Přerova Slavnostní zahájení Rokytnice nad Jizerou – Union Rokytnice nad Rokytnou – Rokytnice v O. h. Rokytnice nad Vlárou – Rokytnice nad Jizerou Rokytnice u Přerova – Rokytnice v O. h. Taneční zábava Hudba: Brizzolit
Neděle:
9.30 10.00 10.50 12.00 13.30 15.30
Utkání o 5. místo Hasičská soutěţ - útoky Utkání hráčů nad 40 let (pouze v případě zájmu) Utkání o 3. místo Finále Vyhlášení výsledků, závěr
Pátek
Sobota 17.července od 18:00 areál koupaliště v Rokytnici nad Rokytnou
III. Rokytnický hudební maraton 25. do 27. června
SETKÁNÍ ROKYTNIC ČR 2010 V rámci tohoto setkání, které proběhne v areálu koupaliště a fotbalového hřiště, se uskuteční:
turnaj v kopané soutěže požárních družstev turnaj stolních tenistů
Po oba první večery je zajištěna taneční zábava: Pátek NOISE + ARCHEON Sobota BRIZZOLIT
V sobotu 3.července 2010 od 20:00 se na koupališti uskuteční folkový večer se skupinou
FLERET
po vystoupení následuje taneční zábava s hudební skupinou „FČELA“ Vstupné: 120,- Kč v předprodeji 150,- Kč na místě Děti do 15 let vstup zdarma Předprodej vstupenek od 21.6.2010 na Úřadu městyse Rokytnice nad Rokytnou, v restauraci Na koupališti v Rokytnici a v prodejně hudebních nástrojů Mijovič na Karlově náměstí v Třebíči Zpravodaj Rokytnice nad Rokytnou 2/2010, vyšlo 21. června 2010, nákladem 200 ks Vydává a tiskne Obec Rokytnice nad Rokytnou Povoleno Ministerstvem kultury ČR E 10104 Náklad 200 výtisků