2006 Sb., o územním plánování a

Vyhodnocení vlivů změny číslo 2 územního plánu obce Otvovice na životní prostředí podle přílohy zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu červen 2011

U-24, s.r.o.

Vyhodnocení vlivů návrhu změny číslo 2 územního plánu obce Otvovice na životní prostředí

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ČÍSLO 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE OTVOVICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY ZÁKONA č. 183/2006 Sb. O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU

Zpracovatelé: ING. JOSEF CHAROUZEK ML.

(GET s.r.o.)

ING. VLADIMÍR MACKOVIČ

(U-24 s.r.o.)

MGR. DAVID TŘEŠŇÁK

(U-24 s.r.o.)

Odpovědný řešitel: ING. JOSEF CHAROUZEK ML. (GET s.r.o.) – hodnocení koncepce autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: rozhodnutí o udělení autorizace č. j. 32227/ENV/09

U – 24, s.r.o.

2


OBSAH

OBSAH ............................................................................................................................................................ 3 1.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ..................................... 6

2.

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ................................................................................................................................ 11

3.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ................................... 29

4.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI................ 30

5.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ....................................................................................................... 31

6.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ............................................................................................................................................. 44

7.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................ 45

8.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ......................................................................... 46

9.

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................ 46

10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR ........................................... 48 PODKLADY ................................................................................................................................................. 49 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ......................................................................................................... 50

U – 24, s.r.o.

3


ÚVOD Vyhodnocení vlivů změny číslo 2 územního plánu obce Otvovice na životní prostředí je zpracováno podle přílohy zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Jeho zpracování vyplývá z požadavku uvedeného v koordinovaném stanovisku k návrhu zadání změny č. 2 územního plánu obce Otvovice vydaném dne 12. 1. 2011 Krajským úřadem Středočeského kraje, pod č. j.: 203662/2010/KUSK-OŽP/ŠJ. Důvodem tohoto požadavku byly lokality navržené v prostoru bývalého areálu průmyslové výroby (sklárny), ve kterém byl předpoklad přítomnosti starých ekologických zátěží. Obec Otvovice má pro své správní území schválený Územní plán obce Otvovice z roku 2006, jehož zpracovatelem byl Ing. arch. Alexandr Holub; v roce 2008 byla stejným projektantem vypracována změna č. 1 ÚP obce Otvovice, která byla schválena ve stejném roce. Změna č. 2 je pořizována na základě žádostí vlastníků pozemků. Pořizovatelem změny č. 2 územního plánu je Obecní úřad Otvovic zastoupený Ing. arch. Martinou Bredovou a zpracovatelem je Ing. arch. Marie Kašparová. Návrh změny územního plánu byl vypracován v červnu 2011. Pro účely vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo zpracovatelem poskytnuto schválené zadání změny územního plánu č. 2 obce Otvovice, návrh změny č. 2 územního plánu obce Otvovice, vč. odůvodnění a grafické části v digitální podobě. Řešeným územím je katastrální území Otvovice (kód k. ú. 716987), které má výměru 617 ha. Obec Otvovice (kód obce: 532681) z hlediska správního spadá do okresu Kladno (LAU1 (do 31.12 2007 NUTS 4): CZ0203), kraje Středočeského (NUTS 3: CZ020) a oblasti Střední Čechy (NUTS 2: CZ02). Otvovice se nacházejí cca 4 km jihozápadně od Kralup nad Vltavou a jsou protnuty komunikací číslo II/101. Počet bydlících obyvatel k 31. 12. 2010 byl 699 (dle MOS ČSÚ). Sousedí s obcemi Olovnice, Kralupy nad Vltavou, Holubice, Zákolany, Blevice a Slatina. Vyhodnocovaný návrh změny územního plánu navrhuje u pěti lokalit změnu způsobu využití, z toho čtyři lokality jsou vymezeny v rámci zastavěného území. Dále je navržena jedna veřejně prospěšná stavba.

U – 24, s.r.o.

4

Obrázek č. 1 Správní území obce Otvovice v topografické mapě


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Pro účely této kapitoly byly vybrány koncepce upravující cíle v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel na národní, regionální (krajské) a lokální úrovni. Národní úroveň Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP ČR, 1998), Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. Století (2002), Dopravní politika České republiky pro léta 2005 – 2013 (2005), Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 (2011), Národní program snižování emisí České republiky (2007), Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (2004), Plán odpadového hospodářství České republiky (2003, aktualizace 2009), Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice (2005), Národní program čistší produkce (2000), Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (2005), Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (2004), Státní energetická koncepce České republiky (2004, připravovaná aktualizace MPO ČR), Státní politika životního prostředí České republiky 2004 – 2010 (2004), Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (1998, aktualizace 2009), Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (1999), Strategie ochrany před povodněmi v České republice (2000) a Politika územního rozvoje České republiky 2008 (schválena vládou 20. 7. 2009). Národní koncepce jsou promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou podrobněji specifikovány cíle a opatření a mají konkrétnější vazbu k území. Z tohoto důvodu jsou dále komentovány a hodnoceny cíle na úrovni regionu Středočeského kraje. Uvedeny jsou pouze koncepce, které mohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na změny využití území. U těchto koncepcí je posouzena vazba na návrh změny územního plánu, tj. do jaké míry předkládané požadavky předkládané dokumentace mohou ovlivnit naplňování stanovených cílů. V Politice územního rozvoje České republiky 2008 jsou vymezeny tzv. rozvojové osy a rozvojové oblasti, dále specifické oblasti, koridory a plochy dopravní infrastruktury a koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících záměrů. Území Otvovic leží v rozvojové oblasti „OB1 Rozvojová oblast Praha“. Regionální úroveň Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (2002, aktualizace 2006 a 2009), Územní energetická koncepce Středočeského kraje (2005), Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje (aktualizace 2008), Povodňový plán Středočeského kraje (2004, pravidelné aktualizace), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015 (2004, pravidelné aktualizace), Plán oblasti povodí Dolní Vltavy (2009), Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (2004, aktualizace 2008), Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (2005, změny 2007 a 2008), Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 (2006). Vybrané cíle z uvedených koncepcí ve vztahu k posuzovanému návrhu změny územního plánu shrnuje následující tabulka.

U – 24, s.r.o.

6


Tabulka č. 1 Vztah návrhu změny č. 2 územního plánu obce Otvovice a vybraných koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na krajské úrovni (zdroj: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepcev-oblasti-zp, http://www.kr-stredocesky.cz/) Koncepce Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015

Vybrané cíle - systém zásobování pitnou vodou je vyhovující; výstavba splaškové kanalizace (o celkové délce 4,62 km) s vlastní ČOV či s převedením splaškových vod na místní ČOV Kralupy

Plán oblasti povodí Dolní Vltavy

- ▪ 3.2 Správné postupy v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha podporování akumulační vodohospodářské funkce krajiny jako prevence proti velkoplošným povodním prostřednictvím zvyšování retenční kapacity území a snižování odtoku a jako prevence proti suchu v rámci adaptačních opatření proti nepříznivému vývoji změny klimatu

- návrhem změny neřešeno

- záplavové území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, ponechat pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové objekty zvyšující urbanizaci těchto prostorů

- záplavové území vč. aktivní zóny je stanoveno a je respektováno jako omezení pro využití lokalit

- pomocí komplexních pozemkových úprav zvyšovat retenční schopnosti krajiny prostřednictvím změny kultur a hospodaření v povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, remízků apod.

- KPÚ nebyly doposud v k. ú. Otvovice zahájeny

Povodňový plán Středočeského kraje

- nestanovuje žádné konkrétní cíle pro území řešené územní plánem, na území obce Otvovice se nenachází žádné ohrožené objekty

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje

▪ Závazná část POH Středočeského kraje – aktualizace 1

U – 24, s.r.o.

Zhodnocení vztahu - součástí návrhu je lokalita 2/T, která je určena pro čerpací stanici v rámci stavby Kanalizace II.; dle Koncepce veřejné infrastruktury v textové části Návrhu změny č. 2 budou lokality ze změny č. 2 napojeny na připravované kanalizační řady

- 1.2.1. Obecné zásady – není podporována výstavba a provoz zařízení umístěných ve zvláště chráněných územích ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. nakládajících s odpadem, který má původ mimo tato území

- návrh změny ÚP nevymezuje nové plochy, na kterých by bylo přípustné nakládání s odpady

- 1.2.2. Komunální odpady – ve všech obcích s více než 1 000 obyvatel je podporována výstavba sběrných dvorů (u obcí nad 5 000 obyvatel v rozsahu 1 sb. dvůr na 5 000 až 8 000 ob.)

- počet obyvatel je 699 (k 31. 12. 2020), návrh změny ÚP nenavrhuje plochu pro sběrný dvůr

- 1.2.3. Biologicky rozložitelné odpady – je podporován rozvoj domácího a komunitního kompostování, zejm. ve vesnické a příměstské zástavbě

- návrhem změny ÚP neřešeno, jedná se o vhodný typ zástavby

-

- na území obce Otvovice se

1.2.6.

Skládky,

terénní

úpravy

a

7


Koncepce

Vybrané cíle rekultivace – na území kraje není podporována výstavba skládek všech skupin v nových lokalitách. Výstavba nových kazet u stávajících skládek je možná. Jsou povolovány pouze skládky s minimální celkovou kapacitou více než 250 tis. m3 a s roční kapacitou větší než 20 000 tun. Je podporována přeměna stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady - Cíl H. – Opatření H.4. - doplnit systém odděleného sběru využitelných složek komunálního odpadu (zejm. papír, kovy) o další doplňkové způsoby sběru odpadů od občanů (např. sběrné dvory, sběry ve školách, občasné sběry zájmových organizací, výkupny surovin apod.) - Cíl I. - Opatření I.1. - Zajistit dostatečnou a dostupnou sběrovou síť při kombinaci nádobového, pytlového a dalších způsobů sběru pro komodity papír, plasty, sklo pro všechny občany kraje

Zhodnocení vztahu nenachází aktivní skládka odpadů ani se o ní neuvažuje

- návrh změny ÚP nenavrhuje plochu pro sběrný dvůr, další doplňkové způsoby územní plánování zásadně ovlivnit nemůže

- v obci jsou separovány plasty, sklo, papír, karton a železo; mobilní sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu probíhá 2x ročně

▪ Směrná část POH Středočeského kraje - B.1.1. - zvýšit hustotu separačních hnízd v obcích na 1 sběrné místo s 3 kontejnery/ 300 - 350 obyvatel Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje (ve znění nařízení Stč. k. č. 1/2008)

- v obci jsou nyní 3 separační hnízda, cíl je tak při 699 obyvatelích splněn

- na základě vyhodnocení imisních dat a následného vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a v závislosti na počtu obyvatel žijících v OZKO a na tom, zda jsou překračovány meze tolerance nebo více imisních limitů, byly na území kraje stanoveny prioritní města a obce, členěné do několika kategorií, obec Otvovice mezi tato prioritní sídla patří ▪ Snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy - základní opatření 1.1 - Odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby (obchvaty apod.)

- tranzitní doprava je realizována mimo oblasti obytné zástavby

- základní opatření cyklistické dopravy

Podpora

- přes území obce nevedou nadřazené cyklotrasy, návrhem změny ÚP neřešeno

- 2.1 - Výsadby izolační zeleně u komunikací a dalších zdrojů prašnosti

- součástí lokality 2/E1 je izolační zeleň podél silnice č. II/101

- 2.4 - Snižování prašnosti v území vegetačními úpravami

- vegetační úpravy budou součástí lokalit 2/B1 a 2/E1

Územní energetická koncepce Stř. kraje

- využití obnovitelných zdrojů energie

- návrh změny ÚP samostatnou plochu pro obnovitelné zdroje energie nenavrhuje, jejich využití se však předpokládá v rámci lokalit 2/D1, 2/E1 a 2/B1

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje

- 2.2.1.2 - Územní ochrana lokalit zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a

- na území obce Otvovice se nachází PP Otvovická skála,

1.9

-

▪ Opatření k omezování prašnosti

U – 24, s.r.o.

8


Koncepce v letech 2006 – 2016

Akční plán zdraví a životního prostředí

Vybrané cíle živočichů

Zhodnocení vztahu návrhem změny není dotčena

- 2.2.1.3 - Ochrana biotopů i jedinců chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, u kterých lze obtížně využít územní formy ochrany

- návrhem změny ÚP neřešeno, údaje o předmětných biotopech ani jedincích nebyly k dispozici, vzhledem k charakteru a umístění lokalit je výskyt uvedeného nepravděpodobný

- 2.4.1.4. - Zvýšení výměry lesů důslednou ochranou stávajících a zalesněním vhodných lokalit nelesních půd

- návrh změny ÚP se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa, nové lesní plochy nenavrhuje

- 2.4.2.1. - Zpomalení nárůstu záborů ZPF

- zábor ZPF je minimální

- 2.4.4. - Ochrana krajiny s využitím institutu významného krajinného prvku (VKP)

- na území obce se nachází registrovaný VKP Břidličnaté skály s výskytem bělozářky liliovité, návrhem změny není dotčen

- 2.4.5.2. - Respektování územního systému ekologické stability (ÚSES) v územně plánovacích dokumentacích

- návrh změny ÚP nově navrženými lokalitami nezasahuje do prvků ÚSES

- 2.5.1.2. - ÚP jako nástroj k zamezení nepřiměřené suburbanizace volné krajiny i mimo ZCHÚ a prvky ÚSES

- v souvislosti s návrhem změny ÚP nedochází k suburbanizaci volné krajiny

- 2.6.3.1 - Uplatňování prostupnosti krajiny jako podmínky při územním plánování a umisťování a rekonstrukci staveb (především liniových)

- návrhem změny ÚP navržena VPS 13 (pěší propojení mezi silnicí č. II/101 a železniční stanicí)

▪ 3.2.1 – Voda – cíle - chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci

- ochr. pásma vodních zdrojů nejsou na území obce stanovena, vody pro rekreaci se zde nenacházejí

▪ 3.4.1. – Půda – cíle – Základním cílem je zachování půdy jako složky životního prostředí v kvalitě a kvantitě tak, aby nebyly ohroženy environmentální a produkční funkce půdy pro současné a budoucí generace. Pro dosažení tohoto cíle je nutné: - chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí


- uplatňovat princip prevence poškozování půdy

- návrhem změny ÚP neřešeno

- omezit degradační procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi půd

- návrh změny ÚP protierozní opatření nezahrnuje

- vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody

- návrhem změny ÚP neřešeno

▪ 3.6.1 – Hluk – cíle

Generel cyklistických tras a cyklostezek na území U – 24, s.r.o.

- snižovat expozici hluku prostředky územního plánování

- podrobněji návrhem změny ÚP neřešeno

- na území obce Otvovice je navržena cyklotrasa „Týnecký potok“, priorita 1

- návrh změny ÚP cyklostezky ani

9


Koncepce Středočeského kraje

Vybrané cíle s funkcí dopravně-obslužnou

Zhodnocení vztahu cyklotrasy nezahrnuje

Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji

- strategické opatření 4.13 - Rozvoj sportovní vybavenosti, zejména s celoročním využitím

- uvedený rozvoj návrh změny ÚP nezahrnuje

Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje

- nestanovuje žádné konkrétní cíle pro území řešené územní plánem

Státní politika životního prostředí

- chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území

Územní plán velkého územního celku Pražský region

- území obce není dotčeno žádnými územními požadavky z ÚP VÚC Pražský region


Lokální úroveň Koncepce Dobrovolný svazek obcí Budečsko

U – 24, s.r.o.

Vybrané cíle - rozvojový dokument zřejmě doposud nebyl zpracován

Zhodnocení vztahu

10


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Ovzduší a klima Řešené území spadá do klimatické oblasti M10 (Quittova klasifikace, 1971). Klimatické charakteristiky jsou uvedeny v tabulce. V území převažuje proudění jihozápadního směru. Tabulka č. 2 Klimatické charakteristiky oblasti (Zdroj: Atlas podnebí Česka, 2007)

Klimatická charakteristika počet letních dní počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více počet dní s mrazem počet ledových dnů průměrná lednová teplota průměrná červencová teplota průměrná dubnová teplota průměrná říjnová teplota průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více suma srážek ve vegetačním období suma srážek v zimním období počet dní se sněhovou pokrývkou počet zatažených dní počet jasných dní

W2 50 – 60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 -2–-3 18 – 19 8–9 7–9 90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50 120 – 140 40 – 50

Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009, jsou na území stavebního úřadu Magistrátu města Kladna na 12,2 % tohoto území překročeny cílové imisní limity pro benzo(a)pyren a na 0,4 % tohoto území pro arsen. Zároveň je na 38,8 % území překročen 24hodinový imisní limit pro PM10, území stavebního úřadu je tak zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). (Věstník MŽP, Duben 2011, částka 4) Plošné rozložení území s překročenými imisními limity poskytuje ve vektorové podobě ČHMÚ, na jejich základě lze konstatovat, že na cca 81 % území obce Otvovice byl překročen 24hodinový imisní limit pro PM10, uvedené území je tak zařazeno v OZKO. Častý je výskyt podzimních inverzí, situace se zlepšila po plynofikaci okolo roku 2000, nyní se opět zhoršuje.

U – 24, s.r.o.

11


Obrázek č. 2 Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území obce Otvovice (zdroj: vektorová data ČHMÚ – ÚOČO za rok 2009)

Zdroje znečišťování ovzduší Dle Integrovaného registru znečišťování se na území obce Otvovice nenachází žádný významný zdroj. Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší v hodnoceném území patří zdroje v Kladně a jeho okolí a v Kralupech nad Vltavou, dále pak komunikace č. II/101. V minulosti se uplatňovala sklárna a výtopna areálu JHJ alu, s.r.o. (býv. ŘEMPO). Hluk Hlavním zdrojem hluku na území obce je silniční a železniční doprava, konkrétně komunikace č. II/101 a jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 093 Kladno – Kralupy nad Vltavou. Dle výsledků celostátního sčítání dopravy 2010, prováděného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, činila celoroční průměrná intenzita všech vozidel ve sčítacím úseku 1-2318 1 982 za 24 hodin (z toho byla 1 708 osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy). Další významné zdroje hluku se zde dle dostupných údajů nenacházejí. Území

U – 24, s.r.o.

12


obce není zahrnuto do území, kde se pořizují strategické hlukové mapy dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES. Z hlediska splnění legislativně daných limitních hodnot pro hluk je určující splnění hygienických limitů pro hluk, které jsou dané v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb. v platném znění o ochraně veřejného zdraví. Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těžkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k uvedenému nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce - 12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce - 5 dB. S uvážením korekcí dle předchozího odstavce lze uvést následující hygienické limity: Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích je: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 10 = 50 dB

Při použití korekce na starou hlukovou zátěž: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 20 = 60 dB

Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích (silnice III. třídy) je: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 5 = 50 dB

Při použití korekce na starou zátěž: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 + 20 = 60 dB

Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk z dopravy na účelových komunikacích a pro hluk z objektů a areálů komerce a výroby (včetně parkovišť) je: Denní doba (6:00-22:00)

LAeq,16h = 50 dB

Noční doba (22:00 – 6:00)

LAeq,8h = 40 dB

Komunikace č. II/101 představuje ve smyslu vládního nařízení č. 148/2006 Sb. komunikaci hlavní pozemní, pro hluk z dopravy na komunikaci hlavní jsou stanoveny U – 24, s.r.o.

13


hygienické limity LAeq,16h = 60 dB ve dne (6 - 22 hod.) a LAeq,16h = 50 dB v noci (22 - 6 hod.). Zde však je možno uplatňovat hygienický limit pro hluk z dopravy s uvažováním korekce na starou hlukovou zátěž. Z údajů o intenzitě dopravy a ze znalosti konfigurace obytné zástavby vzhledem ke stávajícím komunikacím a železnici je odhadováno, že v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru nedochází k překračování hygienického limitu pro hluk z komunikací. Tento odhad však není ověřen modelací ani měřením. Situaci v obci může být v budoucnu ovlivněna provozem z modernizovaného a rozšířeného letiště Vodochody. Voda a hydrogeologie Zájmové území obce spadá celkem do pěti povodí IV. řádu, z nichž je však plošně nejvíce dominantní povodí Zákolanského potoka (č.h.p.: 1-12-02-036) a Knovízského potoka (č.h.p.: 1-12-02-045). Nejvýznamnějším vodním tokem na území obce je Zákolanský potok, který odvodňuje východní část Kladenska a je předposledním větším přítokem řeky Vltavy před jejím ústím do Labe. Nejbližší dlouhodobě sledovaný profil z hlediska hodnocení jakosti vody Zákolanského potoka se nachází u Kralup nad Vltavou na 1. říčním km toku při ústí do Vltavy, není tak pro hodnocené území reprezentativní. V řešeném území se rovněž nacházejí drobné vodní plochy. Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění, náleží katastrální území Otvovice mezi vymezené zranitelné oblasti. Ve zranitelných oblastech z NV č. 103/2003 Sb. vyplývají podmínky pro hospodaření na zemědělských pozemcích (zejm. hnojení, skladování hnojiv atp.) vztahující se na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Území obce nespadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Do hodnoceného území zasahuje dle základní vodohospodářské mapy (list 12 – 23 Kladno) ochranné pásmo pozorovacího vrtu ČHMÚ (na území obce Zákolany). Záplavové území Zákolanského potoka bylo stanoveno sdělením Krajského úřadu Středočeského úřadu ze dne 15. 6. 2009 (č. j.: 080269/2009/OŽP-Bab) v rozsahu Q5, Q20, Q100 a AZ. Dle VÚMOP jsou půdy v katastrálním území zařazeny do kategorie Ohrožené vodní erozí, stejná kategorie platí i pro erozi větrnou. Dle hydrogeologické a geologické mapy v měřítku 1 : 50 000 se na území Otvovic nachází zejm. permokarbon (kladenské (spodní šedé) souvrství) a relikty křídy (zastoupena bělohorským a perucko-korycanským souvrstvím). Průměrná hodnota koeficientu transmisivity T činí v případě levobřežní části území obce 5,37.10-5 m2.s-1, v pravobřežní pak 2,4.10-5 m2.s-1 – 8,31.10-4 m2.s-1 (zde se jedná o ryze puklinový kolektor přípovrchové zóny proterozoických a ordovických pískovců, drob, prachovců, břidlic, jílovců, xylitických drob a břidlic. Obec je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a to zásobním řadem napojeným přímo na řad systému KSKM DN 700 VDJ Kozinec – VDJ a ČS Buštěhrad. Z hlediska distribuce vody je tak území obce dostatečně zabezpečené z pohledu kapacity i jakosti zdrojů. Pro napojení nově definovaných lokalit je navrženo doplnění místní sítě. V obci není realizována splašková kanalizace, je připraven projekt odkanalizování na ČOV v Kralupech nad Vltavou. Lokality ze změny územního plánu budou napojeny na připravované kanalizační řady.

U – 24, s.r.o.

14


Příroda Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) Definice ÚSES je obsažena v § 3, odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V něm je územní systém ekologické stability krajiny definován jako: „…vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“ Systém tvoří skladebné prvky: biocentra, biokoridory ve třech hierarchických úrovních – nadregionální, regionální, lokální úroveň. Dle Studie územních systémů ekologické stability – ÚSES zpracované pro Krajský úřad Středočeského kraje (U – 24, s.r.o., 2009), která se zabývala regionální a nadregionální úrovní ÚSES, se na území obce Otvovice nachází nadregionální biokoridor Šebín – K58 (NKOD: 57) a regionální biokoridor Okoř – Minická skála (1120). Platný ÚP rovněž vymezuje vyšší počet prvků ÚSES lokální úrovně, vč. interakčních prvků. Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (§ 3, odst. 1, písm. b) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrovaným VKP se mohou stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata. Na území obce nachází registrovaný VKP Břidličnaté skály s výskytem bělozářky liliovité (parc. č. 829/1). Památné stromy Podle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je možné mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit za památné stromy. Pokud není kolem stromu vyhlášeno ochranné pásmo, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro daný strom škodlivá činnost (např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace). Dle Ústředního seznamu ochrany přírody (http://drusop.nature.cz) se v k. ú. Otvovice nachází památný strom Dub u Otvovic (Quercus robur) – obvod 307 cm. Zvláště chráněná území, přírodní parky, NATURA 2000 Na území obce je vyhlášena přírodní památka Otvovická skála. Přestože se jedná o plošně nevelké území (1,3 ha), je významné výskytem vzácných a zajímavých druhů rostlin. Ačkoli má tato přírodní památka v názvu skálu, nejcennější druhy rostou na sprašové návěji na úpatí skály s teplomilnými a stepními druhy. Jsou to především kavyly (Stipa pennata, S. pulcherrima), dále sveřep vzpřímený (Bromus erectus), hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec luční (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), máčka ladní (Eryngium campestre), čistec přímý (Stachys recta), chřest lékařský (Asparagus officinalis), pipla osmahlá (Nonea pulla).

U – 24, s.r.o.

15


Na vlastní skále roste tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum) a snad také česnek tuhý (Allium strictum), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), z keřů např. skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a několik exemplářů šeříku obecného (Syringa vulgaris), v době květu sice okrasných, ale v chráněném území poněkud nepatřičných. Z přilehlé doubravy jsou uváděny černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum) a mochna bílá (Potentilla alba). (zdroj: http://botany.cz/cs/otvovicka-skala/) Co se týče soustavy NATURA 2000, není na území obce evidovaná žádná evropsky významná lokalita či ptačí oblast. Nejbližší lokalita ze soustavy NATURA 2000 je evropsky významná lokalita „Zákolanský potok“ (CZ0213016), část toku mezi obcemi Hostouň a Zákolany. Na území obce nejsou vyhlášeny přírodní parky, nejbližšími jsou PřP Okolí Okoře a Dolní Povltaví. Dle informace poskytnuté obcí má dojít k rozšíření PřP Okolí Okoře navazujícím PřP Okolí Budče (návrh na vyhlášení zpracován v únoru 2010 (J. Sádlo, V. Zavadil, V. Cílek), vyhlášení podzim 2011?). Migračně významná oblast Migračně významná území jsou jedním z údajů o území zpracovaných a poskytovaných AOPK ČR pro zpracování územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností a tvoří podkladový materiál pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především velké savce. Výstupem je mapa migračně významného území v měřítku 1 : 100 000, ve kterém by měla být zohledněna problematika migrace volně žijících živočichů v procesu územního plánování; tj. mělo by být zajištěno zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. Protože uvedený podklad je v současné době ve velmi hrubém měřítku, probíhá jeho zpřesňování v rámci výzkumného úkolu. Řešené území leží mimo migračně významné oblasti. Krajina Podle geomorfologického členění České republiky náleží území k následujícím morfologickým jednotkám: Systém:

Hercynský

Provincie:

Česká vysočina

Subprovincie:

Poberounská soustava (V)

Oblast:

Brdská oblast (VA)

Celek:

Pražská plošina (VA-2)

Podcelek:

Kladenská tabule (VA-2B)

Okrsek:

Turská plošina (VA-2B-c) – pravý břeh Zákolanského p. Slánská tabule (VA-2B-b) – levý břeh

Turská plošina na S od Hostivické tabule má převážně plošinný polygenetický reliéf exhumovaného předkřídového podloží proterozoických hornin ležící většinou mírně nad vrstevnicí 300 m, na J výše (320-330 m n. m.), na S níže (mírně pod 300 m n. m.). Reliéf zpestřuje řada buližníkových a bazaltových suků a strukturních hřbetů (Erš k. 345 m, Kamýk U – 24, s.r.o.

16


k. 320 m, Kozí hřbety s k. 304 m, aj.), místy se zachovanými zbytky příbojových uloženin svrchnokřídového moře. Průběh údolí Zákolanského a Únětického potoka je v detailech ovlivněn též starými příčnými poruchami hercynského směru. Slánská tabule tvoří severozápadní část Pražské plošiny, svažitě se sklání od západu a jihozápadu k severovýchodu. Ve stejném směru je protkána potoky, jež pramení převážně na západě Slánska ve výšce kolem 400 m n. m. a vlévají se do Vltavy (164 m n. m.). Horní toky těchto potoků se zařezávají poměrně hluboko do sevřených údolí, která se směrem k východu rozevírají a přecházejí do mírně zvlněné roviny. Zařazení do typologie krajiny Rozdělení republiky na typy krajiny vychází z práce Typologie české krajiny1 (Löw a spol.) zpracované jako úkol pro MŽP – VaV 640/01/03 z listopadu 2005. Celkový typ krajiny označený kódem byl autory studie vyhodnocen na základě třech základních vlastností území: vývoje krajiny (stáří osídlení – historické souvislosti), využití území (kulturní znak) a utváření reliéfu (geomorfologický znak). Dle typologie krajiny v České republice je řešené území zařazeno do typu krajiny 1M1 (levý břeh), 1M15 (širší území okolo Zákolanského potoka) a 1Z1 (pravý břeh). Tabulka č. 3 Krajinné typy Krajinný typ - kód

Typy podle využití území

Typy sídelních krajin

Typy krajin podle reliéfu

1M1

lesozemědělské krajiny

staré sídelní typy Hercynica

krajiny plošin a pahorkatin

1M15



krajiny zaříznutých údolí

zemědělské krajiny

staré sídelní typy Hercynica

krajiny plošin a pahorkatin

1Z1

Přírodní prostředí širšího zájmového území je možno většinově pokládat za krajinu lesozemědělskou, charakterizovanou především velkými celky orné půdy, lesními komplexy v údolích Zákolanského a Holubického potoka. V současné době tvoří 66,4 % plochy řešeného území zemědělská půda; 91,4 % zemědělské půdy je zorněno. Lesní pozemky pak zaujímají 22,5 % rozlohy území.

1

Pro rozlišení typů našich krajin byl použit soubor vlastností přírodních (např. typy georeliéfu a půd, biogeografické členění), socioekonomických (např. zastoupení lesních a zemědělských kultur, stupeň a způsob urbanizace) a kulturních (např. etnografické oblasti, typy lidových domů a historických plužin, percepční mapy velkých měřítek). Výběr rozhodujících vlastností – charakteristik – je prvním krokem práce. Charakteristiky jsou vybrány jak z hlediska jejich krajinotvorné funkce, tak i z hlediska vypovídací schopnosti o potenciálech území. (VaV 640/01/03 z listopadu 2005, řešitel projektu Löw a spol., s.r.o., kap. A).

U – 24, s.r.o.

17


Obrázek č. 3 Krajinné typy (zdroj dat: Národní geoportál INSPIRE)

Fauna a flóra Biogeografické členění Dle biogeografického členění (Culek, 2000) se celé řešené území nachází v bioregionu Řipském (1.2). Bioregion Řipský je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech. Zaujímá západní část Pražské plošiny a zasahuje do Dolnooharské tabule. Celé území je součástí české křídové pánve. Bioregion tvoří opuková tabule s teplomilnou biotou 2. bukovo-dubového vegetačního stupně, ve vyšších polohách s přechody do 3. dubovo-bukového vegetačního stupně. Reliéf je tvořen mírně zvlněnou plošinou ukloněnou od jihozápadu k severovýchodu, rozčleněnou systémem údolních zářezů, které jsou v křídové části mělké, zatímco tam, kde vystupuje proterozoikum, jsou svahy strmé a skalnaté a údolí mají ráz kaňonů, např. údolí Vltavy od Prahy po Kralupy nad Vltavou. Reliéf má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 – 100 m; plošiny jižně od Řípu a západně od Prahy mají charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30 – 70 m. Území patří k nejstarším sídelním oblastem u nás. Osídlení je velmi staré, souvislé od neolitu. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy, rozloha lesů je U – 24, s.r.o.

18


dnes velmi omezená. Přirozené lesní porosty jsou často nahrazeny druhotnými akátinami, na píscích kulturními bory. V bezlesí převládají agrikultury, louky jsou dnes jen ojedinělé. Travinobylinné porosty jsou častější pouze na prudších svazích. Biota Řipského bioregionu je charakteristická dlouhodobějším odlesněním, přítomností termofilních druhů rodu kozinec (Astragalus) a absencí náročnější slatinné vegetace. Fauna bioregionu je hercynského původu, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá), s ojedinělými zástupci xerotermní fauny (vřetenuška pozdní, stepník rudý, z obratlovců ještěrka zelená). V současnosti jde většinou o téměř bezlesou kulturní step, charakterizovanou např. koloniemi havrana polního. Zejména severně od Prahy jsou zachovalá unikátní torza vyhraněně teplomilných hmyzích společenstev, se středočeskými endemity a subendemity (krasec trójský, nesytka česká, makadlovka Mesophleps trinotellus, z měkkýšů páskovka žíhaná). V nivách toků jsou významná odříznutá ramena s typickou faunou nížinných stojatých vod. V bioregionu je jedno z mála nalezišť vodního plže Ferrissia wauteri. Významné druhy Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), myšice malooká (Apodemus microps). Ptáci: břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), havran polní (Corvus frugilegus). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: suchomilka obecná (Helicella obvia), suchomilka rýhovaná (H. striata), trojzubka stepní (Chondrula tridens), bezočka šídlovitá (Cecilioides acicula), zrnovka (Pupilla triplicata), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), plž Ferrissia wauteri. Pavouci: Haplodrassus bohemicus, stepník rudý (Eresus niger). Hmyz:

vřetenuška pozdní (Zygaena laeta), kobylka Laptophyes punctatissima, travařka Nickerlova (Luperina nickerli), makadlovka Nickerlova (Stagmatophora nickerli), makadlovka Mesophleps trinotellus, nesytka česká (Pennisetia bohemica), krasec trójský (Cylindromorphus bohemicus).

Ve flóře řipského bioregionu je zastoupena řada exklávních prvků. Na dlouhodobě odlesněné plošině je flóra velmi jednotvárná, pestrá je zejména v oblasti dolního Povltaví, Poohří a na Podřipsku. Pozoruhodný je výskyt endemita – hvozdíku písečného českého (Dianthus arenarius subsp. bohemicus). Hercynských a subatlantských typů je poměrně málo, jsou omezené především na fragmenty dubohabřin a lužní lesy. Patří k nim např. jaterník podléška (Hepatica nobilis) a bledule jarní (Leucojum vernum), na písčitých stanovištích roste např. kolenec jarní (Spergula morisonii), na březích Labe dříve i drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis). K význačným lesním druhům náleží dymnivka nízká (Corydalis pumila), česnek medvědí (Allium ursinum) a ladoňka dvoulistá vídeňská (Scilla bifolia subsp. vindobonensis). Častější jsou druhy submediteránní jako např. koulenka vyšší (Globularia punctata) a kuřička brvitá (Minuartia setacea), některé jsou spojené s rhónsko-rýnskou migrací, např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), trýzel škardolistý (Erysimumcrepidifolium), hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus). Jiným typem jsou druhy ponticko-panonské, s různou mírou kontinentality, k nimž náležejí kozinec rakouský (Astragalus austriacus), pryšec sivý (Tithymalus seguieranus), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl tenkolistý (S. stenophylla), kavyl vláskovitý (S. capillata), třezalka sličná (Hypericum elegans), len tenkolistý (Linum tenuifolium), křivatec český (Gagea bohemica), ostřice černoklasá (Carex melanostachya) a sivěnka přímořská (Glaux maritima). Výrazné je zastoupení i kontinentálních druhů – pochybku severního (Androsace septentrionalis), sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides), U – 24, s.r.o.

19


kostřavy písečné (Festuca psammophila), šateru svazčitého (Gypsophila fastigiata) a ostřice vřesovištní (Carex ericetorum). Fytogeografické zařazení a potenciální přirozená vegetace Dle regionálně fytogeografického členění (Skalický, 1988) se území nachází na rozhraní těchto tří fytogeografických okresů: 7d – Bělohorská tabule, 7c – Slánská tabule a 9 – Dolní Povltaví. Na území se vyskytují následující biochory2: • • • • •

-2BE -2RE -2UM -2RE 2RN

Erodované plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s. Plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s. Výrazná údolí v drobách v suché oblasti 2. v.s. Plošiny na spraších v suché oblasti 2. v.s. Plošiny na zahliněných píscích 2. v.s.

Fytogeografickou oblastí je termofytikum, což je oblast teplomilné vegetace s převahou druhů submeridionálního pásma. Ze zbytků přirozené vegetace jsou charakteristické hercynské dubohabřiny v nivě Zákolanského potoka, traviny a širokolisté byliny vlhkých pcháčových luk, vysokobylinná vegetace na vlhkých loukách ponechaných ladem. Dle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová a kol., 2001) je potenciální přirozenou vegetací v řešeném území černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosiCarpinetum) a ve východní část okrajově střemchová jasanina (Pruno-Fraxinetum, místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnio glutinosae). Hlavními dřevinami černýšových dubohabřin jsou dub zimní (Quercus petraea) a habr (Carpinus betulus), s častou příměsí lip (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích Tilia platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stanovištně náročnějších listnáčů - jasanu (Fraxinus excelsior) a javoru (Acer pseudoplatanus, A. platanoides). Ve vyšších nebo inverzních polohách se objevuje také buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnáčů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Bylinné patro je tvořené převážně mezofilními druhy rostlin, se zastoupením především jaterníku podléšky (Hepatica nobilis), svízele lesního (Galium sylvaticum), zvonku broskvolistého (Campanula persicifolia), hrachoru (Lathyrus vernus, L. niger), hluchavky žluté (Lamium galeobdolon), černýše hajního (Melampyrum nemorosum), bažanky lesní (Mercurialis perennis), kopytníku evropského (Asarum europaeum), řimbaby chocholičnaté (Pyrethrum corymbosum) a violky lesní (Viola reichenbachiana). Méně často se vyskytují trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis). Černýšové dubohabřiny patří mezi společenstva ustupující vlivem lidské činnosti, zvláště převodem na jehličnaté kultury. Maloplošně zachované lesy víceméně přirozeného složení představují v současné době již většinou pouhé fragmenty, ovlivněné eutrofizací v zemědělsky využívané krajině. Mimolesní zeleň V řešeném území se nacházejí liniové prvky mimolesní zeleně zejména podél komunikací a Zákolanského potoka.

2

„Biochora je vyšší typologická jednotka členění území bioregionu. Má heterogenní ráz, vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu.“ (Culek a kol, 2003)

U – 24, s.r.o.

20


Ekologická stabilita území Koeficient ekologické stability3 (Kes) byl stanoven podle vzorce (Míchal, 1985), který vychází z podílu stabilních a nestabilních druhů pozemků, respektive ekosystémů, které na nich mohou existovat. Pro výpočet byly použity úhrnné hodnoty druhů pozemků uvedené v databázi ČÚZK z roku 2009. Za stabilní plochy jsou podle této metodiky považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, zahrady, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky Ostatní plochy: plantáž dřevin, zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy). Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky Ostatní plochy: dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace, ostatní dopravní plocha, kulturní a osvětová plocha, manipulační plocha, dobývací prostor, skládka, jiná plocha, neplodná půda). Výsledný koeficient určuje ekologickou stabilitu podle následující tabulky. Tabulka č. 4 Koeficient ekologické stability Rozmezí Kes

Charakteristika

Kes ≤ 0,1

území s maximálním narušením přírodních struktur

0,1 < Kes ≤ 0,3

území se zřetelným narušením přírodních struktur

0,3 < Kes ≤ 1,0

území intenzivně využívané

1,0 < Kes < 3,0

území relativně vyvážené

Kes ≥ 3,0

území přírodní a přírodě blízké

Celkem stabilní plochy:

182,66 ha

Celkem nestabilní plochy:

434,35 ha

Kes (= stabilní plochy / nestabilní plochy):

0,42

Tabulka č. 5 Výměra druhů pozemků dle ÚHDP Středočeského kraje, ČÚZK 2010 Plocha

Výměra v ha

Ostatní plocha

Výměra v ha

Orná půda

374,53

•

plantáž dřevin

0,00

Chmelnice

0,00

•

dráha

9,91

Vinice

0,00

•

dálnice

0,00

Zahrada

19,13

•

silnice

4,85

Ovocný sad

9,13

•

ostatní komunikace

11,24

Trvalý travní porost (TTP)

6,97

•

ostatní dopravní plocha

0,00

409,78

•

zeleň

0,09

Zemědělská půda

3

Ekologická stabilita je schopnost ekologického systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (Míchal 1992). Ekologická stabilita (schopnost) i ekologická rovnováha (stav) se udržují přírodními procesy pomocí autoregulačních mechanismů, jejichž základ je ve vzájemných vazbách rostlin, živočichů a mikroorganismů tvořících ekosystém.

U – 24, s.r.o.

21


138,91

•

sportoviště a rekreační plocha

2,55

Vodní plocha

5,38

•

hřbitovy, urnový háj

0,48

Zastavěná plocha a nádvoří

11,30

•

kulturní a osvětová plocha

0,00

Ostatní plocha

51,64

•

manipulační plocha

8,86

Celkem

616,99

•

dobývací prostor

0,80

•

skládka

0,00

Lesní pozemek

podíl zemědělské půdy v k. ú.

66,4 %

•

jiná plocha

3,79

procento zornění

91,4 %

•

neplodná půda

9,08

lesnatost

22,5 %

Koeficient ekologické stability pro katastrální území Otvovice je roven hodnotě 0,42, území intenzivně využívané. Obrázek č. 4 Hodnoty Kes pro k. ú. Otvovice a k. ú. okolní (dle dat ÚHDP, ČÚZK 2010)

U – 24, s.r.o.

22


Půdní fond Zemědělský půdní fond V posuzovaném území je evidováno 409,78 ha zemědělské půdy, což představuje 66,4 % jeho výměry (data ÚHDP 2010, ČÚZK, viz předchozí kapitola Koeficient ekologické stability). Zemědělská půda se nachází zejm. v severní, severozápadní a rovněž v jihovýchodní části území obce. Zahrady a sady (ne velkoplošné, ty se v posuzovaném území nevyskytují) lze mimo jiné chápat jako indikátor „obytného charakteru“ území. V daném území tvoří zahrady a sady pouze 6,90 % zemědělské půdy. V posuzovaném území je zastoupen větší počet hlavních půdních jednotek, převahu mají HPJ 01, 03 a 31. Jejich charakteristika dle přílohy č. 2 vyhlášky č. 327/1998 Sb.: • 01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem • 03 - Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným • 31 - Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné Pro hodnocení kvality zemědělské půdy se používají třídy ochrany zemědělské půdy odvozené od bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Třídy ochrany stanovuje vyhláška MŽP ČR č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany. I. třída ochrany – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. V. třída ochrany – představují půdy s velmi nízkou produkční schopností, jako jsou mělké půdy, hydromorfní půdy, silně skřetovité a silně erozně ohrožované. Tyto půdy jsou většinou pro zemědělské účely postradatelné. Lze připustit i jiné, efektivnější, využití než zemědělské. Jedná se zejména o půdy s nízkým stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území. Tabulka č. 6 Podíl tříd ochrany zemědělské půdy na území obce Otvovice (zdroj: ÚAP ORP Kladno) Třída ochrany zemědělské půdy

Podíl z celkové výměry obce (%)

I.

23,15

II.

14,96

III.

2,34

IV.

16,64

V.

17,57

Pokud budeme považovat půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany za nadprůměrně kvalitní, lze konstatovat, že cca 28,11 % území obce má nadprůměrnou kvalitu.

U – 24, s.r.o.

23


Obrázek č. 5 Třídy ochrany zemědělské půdy v k. ú. Otvovice (zdroj: ÚAP ORP Kladno)

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Dle dat ÚHDP 2010 činí výměra lesů v k. ú. Otvovice 138,91 ha, což představuje 22,5 % celkové výměry území. Jedná se zejm. o porosty na svazích údolí Zákolanského a Holubického potoka. Území obce je na rozhraní přírodních lesních oblastí č. 9 Rakovnicko – Kladenská pahorkatina a č. 17 – Polabí, z lesních vegetačních stupňů je zde zastoupen 1. lesní veg. stupeň - Dubový (levý břeh Zákolanského p.) a 2. lesní veg. stupeň – bukodubový (pravý břeh Zákolanského p.). Geologie, nerostné zdroje Dle geologické mapy v měřítku 1 : 50 000 (mapové listy 12 – 23 Kladno a 12 -21 Kralupy nad Vltavou) se na území Otvovic nachází zejm. permokarbon (kladenské (spodní šedé) souvrství) a relikty křídy (zastoupena bělohorským a perucko-korycanským souvrstvím). Dle stanoviska OVSS I MŽP ČR k návrhu zadání zm. č. 2 ÚP obce Otvovice (zn.: 113890/ENV/11 ze dne 19. 1. 2011) není v k. ú. Otvovice evidováno žádné ložisko, dobývací prostor ani chráněné ložiskové území či prognózní ložisko, které by bylo nutné respektovat. U – 24, s.r.o.

24


Zároveň zde nejsou evidovány sesuvy ani jiné svahové deformace (tj. území s nepříznivými inženýrsko – geologickými poměry ve smyslu § 13 zákona č. 62/1988 Sb. v platném znění). Území je však poddolováno. Dle mapové serveru ČGS - Geofondu je poddolována značná část území obce rozprostírající se na levém břehu Zákolanského p. (poddolovaná území Blevice (ev. č. 2050, černé uhlí), Otvovice (2067, černé uhlí) a Zeměchy (2088, černé uhlí)). Dle stanoviska Palivového kombinátu Ústí, s. p. k návrhu zadání zm. č. 2 ÚP obce Otvovice (zn. PKÚ/7696/OHM/13/2011 ze dne 7. 1. 2011) je v severní části areálu sklárny Otvovice situováno ústí bývalé těžní štoly Wolfgang. V blízkosti komunikace u sklárny bylo okolo roku 1882 založeno ústí Dědičné štoly řešící odvod důlních vod z přilehlého dolu Ferdinand, s vodotečí zajišťující odvod výrazně železitých důlních vod do koryta Zákolanského potoka. V severní části plochy mezi sklárnou a Zákolanským potokem byl původně provozován důlní odval a později skládka pro sklářský provoz. Radonové riziko Podle map radonového indexu geologického podloží (1 : 50 000, list 12 – 23 Kladno a 12 – 21 Kralupy nad Vltavou) je v části území obce ležící na levém břehu Zákolanského potoka v převažující kategorii radonového rizika z geologického podloží střední, ve zbylém území je to pak kategorie nízká či přechodná. Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon), v platném znění. Podle jeho dikce, § 6 odst. 4, je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření.

U – 24, s.r.o.

25


Obrázek č. 6 Mapa radonového indexu geologického podloží (zdroj: ČGS)

Území historického, kulturního nebo archeologického významu Sídlo Otvovice se rozprostírá v údolní nivě Zákolanského potoka a částečně ve spodních partiích protějších svah. Nejstarší zmínka o vsi má být z roku 1228. Ve středověku byla v držení převážně církevních vlastníků. Na sklonku 18. století významně poznamenalo život obce otevření kamenouhelného lomu, následně pak několika dalších šachet. V souvislosti s rozšiřováním těžby uhlí se začal rozvíjet průmysl, zde překvapivě také sklářský. První funkční sklárna byla postavena roku 1802, následně byla přemístěna na západní okraj sídla, do blízkosti uhelných šachet a později železnice. Urbanismus Otvovic je ovlivněn konfigurací terénu v údolí orientovaném od JZ k SV, vymezují je protější poměrně strmé stráně. Pro uspořádání vesnické zástavby je určující podélně procházející komunikace. Charakteristická je tu absence klasické návsi, jejíž funkci plní malé prostranství v místech křižovatky cest s kaplí. sv. Prokopa. Strukturu zástavby lze charakterizovat jako ulicovou a shlukovou. Mezi nejstarší a nejzajímavější objekty ve vsi patří vedle nevelké kaple také usedlosti ve středu obce, dále budovy sklárny a mlýn.

U – 24, s.r.o.

26


V Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek není v Otvovicích evidována žádná památka. Ve Státním archeologickém seznamu ČR (SAS) jsou evidovány celkem čtyři území s archeologickými nálezy, a to v kategorii I - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. - U čp. 178 (poř. č. SAS 12-23-04/1), Prostor sklárny Kavalier (12-23-05/7) a Okraj chatové osady na jih od vsi (12-23-05/8), v kategorii II - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100 procent - Otvovice - středověké a novověké jádro vsi (12-23-05/3). Rizika havárií, staré ekologické zátěže Dle územně analytických podkladů ORP Kladno (výkres limit) se na území Otvovic nenachází žádný objekt nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B dle kategorizace zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. V databázi SEKM je pro obec Otvovice evidována stará ekologická zátěž s názvem „Skládka U hřbitova“ (číslo zátěže: 11698001, bývalá skládka TKO, provoz ukončen 1996, riziko kvalitativní: 4 - nízké, kvantitativní: 4 - bodové). Skládka se rozkládá na severním svahu mísovitého závěru údolí, které se otvírá do hlavního údolí Zákolanského potoka. Část skládky je částečně zrekultivovaná. Na okraji skládky rostou stromy a celá skládka je zarostlá ruderálními rostlinami. Další zátěže území souvisejí s těžbou černého uhlí a provozem sklárny (výroba dřevoplynu), viz kapitola Geologie, nerostné zdroje. V souvislosti se změnou číslo 2 ÚP obce Otvovice byla v první polovině roku 2010 provedena společností AQH s. r. o. první etapa průzkumu znečištění v areálu bývalé sklárny. Hodnocenou plochou byl prostor jižně od sklárny, mezi silnicí č. II/101 a železnicí, odebírány byly vzorky zemin i podzemní vody. Dle výsledků byla zásadní kontaminace zemin, neprojevilo se znečištění organickými látkami, které by způsobila výroba dřevoplynu a dehtu, ale projevila se masivní kontaminace ropnými alifatickými uhlovodíky C10 – C40 (zejm. ve vrstvě navážek). U podzemních vod dochází k mísení s vodami důlními, znečištění související s bývalým provozem sklárny nebylo v rámci I. etapy prokázáno. Obrázek č. 7 Rozsah I. etapy průzkumu znečištění (AQH s.r.o.)

U – 24, s.r.o.

27


Předpokládaný vývoj stavu životního prostředí, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Vzhledem k tomu, že se jedná o dílčí změnu platné územně plánovací dokumentace, je vývoj stavu životního prostředí obtížně určitelný. Vyhodnocovaná územně plánovací dokumentace však stejně jako předchozí zm. č. 1 ÚP a ÚP zakládá rámec pro řešení zátěže z provozu skláren (kontaminace zemin, rozsáhlé areály v dezolátním stavu) v prostoru mezi zbylými objekty skláren a železniční tratí, jehož osou je Zákolanský potok. Vedle toho je vymezena plocha pro čerpací stanici kanalizace.

U – 24, s.r.o.

28


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Realizací zpevněných ploch a staveb vzešlých z územně plánovací dokumentace obecně je z charakteristik životního prostředí ovlivňováno zejm. využívání krajiny, půdní fond (zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa), biotopy, odtokové poměry (vlivem nárůstu zpevněných ploch) a retenční schopnost (plochy zeleně a lesní plochy), potenciálně i hluková zátěž a znečištění ovzduší (vyvolaná doprava). Stavbami pro dopravní infrastrukturu dochází k fragmentaci krajiny. Jedním ze způsobů, jak popsat využívání území, je tzv. koeficient ekologické stability (Kes), který je detailněji popsán v předchozí kapitole. Při započítání koeficientu zastavění z podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití dojde k naprosto minimální změně. Uplatněním změny č. 2 územního plánu obce Otvovice by mohlo dojít k celkové sanaci prostoru skláren, kde se dle I. etapy průzkumu znečištění (viz předchozí kapitola) nachází značné množství kontaminované zeminy (zejm. navážky, materiál po výrobě dřevoplynu). Jedná se o poměrně rozsáhlou plochu (cca 4,5 ha) zahrnující stávající objekty skláren nad silnící č. II/101 a plochu mezi uvedenou silnicí a železniční tratí č. 093 Kladno – Kralupy nad Vltavou, jejíž osou je Zákolanský potok.

U – 24, s.r.o.

29


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Zvláště chráněná území a území soustavy NATURA 2000 V řešeném území se nachází jedno maloplošné zvláště chráněné území, jeho významné ovlivnění v souvislosti uplatněním ÚPD, vzhledem k charakteru a umístění lokalit změny č. 2, lze vyloučit. Lokality ze soustavy NATURA 2000 se na území obce nenacházejí, nemohou tak být uplatněním ÚPD významně ovlivněny, což dokládá i stanovisko odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje v rámci koordinovaného stanoviska k návrhu zadání změny č. 2 územního plánu obce Otvovice (č. j.: 203662/2010/KUSKOŽP/ŠJ). Současné problémy Vedle řešení sanace areálu bývalých skláren, viz předcházející kapitola, je dalším problémem obce neexistující splašková kanalizace. V rámci změny č. 2 je řešena lokality pro čerpací stanici kanalizace.

U – 24, s.r.o.

30


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Návrh změny č. 2 územního plánu obce Otvovice je předložen v jedné aktivní variantě. Hodnoceny jsou vlivy na: • • • • • • • • • •

obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, hmotné statky, kulturní dědictví, krajinu, hlukovou zátěž.

Z hlediska trvání lze všechny vlivy považovat za dlouhodobé až trvalé. Navrhované změny jsou na stávajících plochách určených k zastavění, je měněn způsob využití, popřípadě upraven rozsah plochy. Jedinou plochou mimo stávající zastavěné území je lokalita 2/T určená pro čerpací stanici kanalizace. Největších změn doznává areál bývalých skláren, plochy asanace. Pro jednotlivé lokality je stanoveno hlavní využití, přípustné a nepřípustné využití, podlažnost, koeficient zastavění a typ zástavby. V návrhu je rovněž zahrnuta veřejně prospěšná stavba s označením VPS 13 – pěší propojení mezi sklárnou a železniční stanicí. Stanovení pořadí změn v území (etapizaci) návrh změny č. 2 územního plánu obce Otvovice nestanovuje.

U – 24, s.r.o.

31


Obrázek č. 8 Zákres navrhovaných ploch změn (zdroj: vektorová data návrhu změny č. 2 ÚP, Národní geoportál INSPIRE )

U – 24, s.r.o.

32


Obrázek č. 9 Změna č. 1 ÚP obce Otvovice (výkres z hlavního výkresu)

U – 24, s.r.o.

33


Plochy změn 2/D1 –

změna způsobu využití: Výroba a skladování → Plocha smíšená – nerušící výroba a služby (orientační výměra: 0,85 ha)

Lokalita zahrnující část areálu bývalé sklárny, severně od komunikace č. II/101 a při západním okraji sídla, se stávajícími chátrajícími historickými budovami – tyto budou zachovány. Dle informace v návrhu změny zjištěna stará ekologická zátěž po výrobě dřevoplynu, lokalita je jednou z ploch asanace. V severní části lokality ústí štoly Wolfgang. Celá lokalita v poddolovaném území Otvovice. Dle návrhu změn nebude v lokalitě navýšen podíl zastavěných ploch ani navyšována podlažnost. Využití této lokality je nutno podřídit průzkumu zajištění štoly Wolfgang, a to z pohledu možného propadu terénu, výstupu důlních plynů, vytékání důlních vod apod. Při realizaci je rovněž nutný expertní báňský posudek a je doporučen postup dle ČSN 73 00 39 „Navrhování objektů na poddolovaném území“. Rovněž je nutné provést sanaci areálu na základě komplexního, resp. doplněného průzkumu znečištění, vč. hodnocení zdravotních rizik. Společně s lokalitami 2/E1 a 2/B1 je třeba řešit nakládání s dešťovými i odpadními voda (zejm. pokud nedojde k realizaci splaškové kanalizace v obci). V případě splnění uvedených požadavků může realizací lokality 2/D1 dojít k pozitivnímu ovlivnění složek životního prostředí (zejm. odstranění staré zátěže).

U – 24, s.r.o.

34


Obrázek č. 10 Pohled na lokalitu 2/D1

U – 24, s.r.o.

35


2/E1 –

změna způsobu využití: Plochy bydlení – venkovská obytná zástavba (J část) a Plochy bydlení – obytná zástavba (S část) → Plocha smíšená – bydlení, občanské vybavení a služby (orientační výměra: 1,75 ha)

Lokalita jižně od předcházející lokality 2/D1, v prostoru mezi komunikací č. II/101 a Zákolanským potokem. Téměř celá se nachází v poddolovaném území Otvovice. V současnosti se zde nachází chátrající objekt skladů a garáží, torzo železniční vlečky, dále trafostanice, v jejímž okolí jsou největší mocnosti navážek (viz kapitola Rizika havárií, staré ekologické zátěže). V prostoru při severní hranici lokality je situováno ústí Dědičné štoly řešící odvod důlních vod z přilehlého dolu Ferdinand. Jižní okraj lokality se nachází v aktivní zóně záplavového území a v záplavovém území (viz kapitola Voda a hydrogeologie). Jihozápadní část lokality zasahuje do ochranného pásma lesa 50 m. Je nutné provést sanaci areálu na základě komplexního, resp. doplněného průzkumu znečištění, vč. hodnocení zdravotních rizik. Na základě současných znalostí o znečištění to znamená v prostoru navážky skrývku cca 5 m a v okolí 3 m (vytěžené kontaminované zeminy nelze ukládat na skládky skupiny S – IO) a dorovnání na úroveň původního terénu. Bude respektována aktivní zóna záplavového území dle dikce § 67 zákona č. 254/2001 Sb. Při realizaci je rovněž nutný expertní báňský posudek a je doporučen postup dle ČSN 73 00 39 „Navrhování objektů na poddolovaném území“. Společně s lokalitami 2/D1 a 2/B1 je třeba řešit nakládání s dešťovými i odpadními voda (zejm. pokud nedojde k realizaci splaškové kanalizace v obci). Vzhledem k možnosti zátěže lokality určené mj. pro bydlení hlukovými emisemi z komunikace č. II/101 a železniční trati č. 093 je doporučeno její zařazení do ploch podmíněně přípustného využití pro bydlení a smíšené obytné území, kdy v rámci územního řízení bude požadována hluková studie, která prokáže splnění hygienických limitů hluku u nové obytné zástavby dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž v případě lokality 2/E1 může za splnění výše uvedených požadavků dojít k pozitivnímu ovlivnění složek životního prostředí (zejm. odstranění prokázané staré zátěže). Obecně je žádoucí přednostní využívání ploch stávajících brownfields před dalšími výstavbou „na zelené louce“.

U – 24, s.r.o.

36


Obrázek č. 11 Kontaminované navážky v okolí trafostanice – lokalita 2/E1

2/B1 –

změna způsobu využití: Výroba a skladování → Plochy pro bydlení – nízkopodlažní obytná zástavba (orientační výměra: 1,70 ha)

Zbylá část areálu skláren, tzn. prostor mezi Zákolanským potokem a železniční tratí, kde se v současnosti nachází řada rozpadajících se objektů a odpadů po sklářské výrobě. Severní okraj lokality se nachází v aktivní zóně záplavového území a v záplavovém území (viz kapitola Voda a hydrogeologie). Je nutné provést sanaci areálu na základě komplexního, resp. doplněného průzkumu znečištění, vč. hodnocení zdravotních rizik. Na základě současných znalostí o znečištění to znamená v prostoru původního dvora mezi stavbami a potokem skrýt povrchovou vrstvu do 1 m (vytěžené kontaminované zeminy nelze ukládat na skládky skupiny S – IO) a dorovnání na úroveň původního terénu. Bude respektována aktivní zóna záplavového území dle dikce § 67 zákona č. 254/2001 Sb. Společně s lokalitami 2/D1 a 2/E1 je třeba řešit nakládání s dešťovými i odpadními voda (zejm. pokud nedojde k realizaci splaškové kanalizace v obci). Vzhledem k možnosti zátěže lokality určené pro bydlení hlukovými emisemi ze železniční trati č. 093 je doporučeno její zařazení do ploch podmíněně přípustného využití pro bydlení, kdy v rámci územního řízení bude požadována hluková studie, která prokáže splnění hygienických limitů hluku u nové obytné zástavby dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž v případě lokality 2/B1 může za splnění výše uvedených požadavků dojít k pozitivnímu ovlivnění složek životního prostředí (zejm. odstranění prokázané staré zátěže) a k využití brownfields.

U – 24, s.r.o.

37


Obrázek č. 12 Pohled na chátrající objekty na lokalitě 2/B1

2/T –

změna způsobu využití: Plochy bydlení - zahrady → Plocha pro technickou vybavenost (orientační výměra: 0,2 ha)

Lokalita při východním okraji sídla, kde vyplňuje prostor mezi železniční tratí a Zákolanským potokem. Nachází se v aktivní zóně záplavového území. Vymezena je na zemědělské půdě, která z větší části náleží, dle BPEJ, do I. třídy ochrany ZPF. Určena je pro výstavbu čerpací stanice kanalizace, již bylo vydáno územní rozhodnutí. Realizace lokality v aktivní zóně je možná na základě ustanovení § 67, odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. Realizací pokud možno nesmí dojít k negativnímu ovlivnění břehových porostů (vrby, olše) podél Zákolanského potoka. V případě lokality 2/T nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí.

U – 24, s.r.o.

38


Obrázek č. 13 Pohled na lokalitu 2/T ze železničního svršku

2/V –

změna způsobu využití: Plochy bydlení - zahrady → Plocha pro výrobu a skladování (orientační výměra: 0,02 ha)

Plocha na samém západním okraji území obce. Lokalita se nachází v areálu firmy JHJ alu, s.r.o., zabývající se výrobou a prodejem plastových dílů, zahradních sušáků a kolíčků na prádlo. Plocha je pro daný účel využívána již dlouhou dobu, jedná se tedy o uvedení do formálního souladu. V případě lokality 2/V nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí.

U – 24, s.r.o.

39


Obrázek č. 14 Pohled na lokalitu 2/V

Plochy veřejně prospěšných staveb VPS 13 – nově vymezená veřejně prospěšná stavba Jedná se o pěší propojení mezi sklárnou a železniční stanicí, pěší komunikace již existuje. Součástí této VPS je i rekonstrukce vyústění Dědičné štoly a řešení odvodu důlních vod. V případě lokality VPS 13 nedojde k významnému ovlivnění složek životního prostředí. Řešení odvodu důlních vod je, i v souvislosti s lokalitou 2/E1, žádoucí.

U – 24, s.r.o.

40


Obrázek č. 15 Pohled na stávající pěšinu propojující sklárnu a žel. stanici, vpravo pak důlní vody z Dědičné štoly

Popis vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo Vlivy na obyvatelstvo – hluk Stávající akustická situace v Otvovicích byla popsána v kapitole 2 - Hluk. Jako dominantní zdroj hluku je identifikována doprava (silniční a železniční doprava, konkrétně komunikace č. II/101 a trať č. 093 Kladno – Kralupy nad Vltavou). Lokality řešené změnou územního plánu budou zdrojem i cílem dopravy. Vzhledem k tomu, že nejsou známy konkrétní aktivity na jednotlivých plochách ani objem generované dopravy, nelze v této fázi provést exaktní výpočtové posouzení vlivů na akustickou situaci v území. Je předpokládáno, že se generovaná osobní doprava významně neprojeví na stávající akustické situaci. Pokud by lokalita 2/D1 generovala větší objem nákladní dopravy, bude potřeba v rámci povolovacího procesu provést detailní prověření akustické situace. Na základě výše uvedeného a s přihlédnutím k již schválené ÚPD a k zátěži území obce v minulosti lze konstatovat, že vliv na hlukovou situaci bude pravděpodobně nevýznamný. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, floru, ÚSES Lokality změny č. 2 nebudou mít významný vliv na faunu a flóru, až na lokalitu 2/T se jedná o zastavěné plochy. Prvky ÚSES nejsou dotčeny. Celkově jsou tyto vlivy hodnoceny jako nevýznamné. Vlivy na půdní fond V posuzovaném území obce je evidováno 409,78 ha zemědělské půdy, což představuje 66,4 % jeho výměry. Pokud budeme považovat půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany za nadprůměrně kvalitní, lze konstatovat, že cca 28,11 % území obce má nadprůměrnou kvalitu. U – 24, s.r.o.

41


K záboru zemědělské půdy dochází v případě lokality 2/T, a to v malém rozsahu cca 2 000 m (druh pozemku: zahrada, kód BPEJ: 1.19.51 – IV. třída ochrany – cca 600 m2 a kód BPEJ: 1.56.00 – I. třída ochrany – cca 1 400 m2), a rovněž v případě lokality 2/B1 (vzhledem k charakteru lokality, viz popis 2/B1, se však o zemědělský půdní fond jedná jen na základě druhu pozemku). 2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa nejsou dotčeny, ochranné pásmo lesa je dotčeno v případě lokality 2/B1. Celkově jsou tyto vlivy hodnoceny jako nevýznamné. Vlivy na vody Všechny nezastavěné plochy, vodní plochy a přírodní prvky ovlivňují nezastupitelným způsobem vývoj mikroklimatu v dané oblasti. Proto je nutné všechny lokality, na kterých bude realizována zástavba, kompenzovat vhodným doplněním systému sídelní zeleně. S přebytečným množstvím odtékajících povrchových vod je nutné nakládat individuálně na jednotlivých pozemcích (vsak či akumulace s následným využitím). Řešené lokality budou napojeny na připravované kanalizační řady; v případě ploch asanace (2/D1, 2/E1 a 2/B1) je třeba řešit nakládání s odpadními vodami celkově. Součástí řešení bude i řešení odvodu důlních vod z Dědičné štoly, v rámci VPS 13. Lokality 2/E1, 2/B1 a 2/T zasahují do aktivní zóny záplavového území Zákolanského potoka. V případě lokalit 2/E1 a 2/B1 platí ustanovení § 67 zákona č. 254/2001 Sb., mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky – v tomto případě je třeba souhlasu vodoprávního úřadu dle § 17 uvedeného zákona. Za předpokladu systémového řešení nákladní s odpadními vodami a respektování aktivní zóny záplavového území a omezujících podmínek v rámci záplavového území lze celkový vliv na vody hodnotit jako nevýznamný. Vlivy na ovzduší a klima Bez znalosti objemu dopravy vyvolané provozem nových areálů a případných technologií zde umístěných, týká se zejm. lokality 2/E1 a 2/D1, nelze kvalifikovaně vliv na ovzduší hodnotit. Obec je plně plynofikována, na plynovod budou napojeny i předmětné lokality. Proto lze pouze předpokládat, že posuzovaná koncepce nenavrhuje takové změny využití území, u kterých by se předpokládal významný zdroj znečišťování ovzduší. Při rozhodování o umístění jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší je nutno respektovat požadavky na ochranu ovzduší vyplývající z Krajského programu snižování emisí a imisí a energetické koncepce Středočeského kraje. Celkový vliv návrhu změny na kvalitu ovzduší lze považovat za nevýznamný. Vlivy na hmotné statky a kulturní dědictví Budou zachovány historické objekty v lokalitě 2/D1, budou odstraněny chátrající objekty skladů a garáží v prostoru mezi silnicí a železnicí (lokality 2/E1 a 2/B1). Celkově je tak tento vliv hodnocen jako pozitivní. Na území obce Otvovice se nacházejí oblasti s možným výskytem archeologických nálezů. Pro veškerou stavební činnost nebo terénní úpravy se proto vztahuje ustanovení § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, tzn., že při zásahu do území musí být proveden záchranný archeologický průzkum. U – 24, s.r.o.

42


Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Posuzovaná změna bude mít vliv na odpadové hospodářství obce díky předpokládanému nárůstu počtu obyvatel. Nakládání s odpady se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Tento vliv je hodnocen jako nevýznamný. Vlivy na krajinu Na základě hodnoty koeficientu ekologické stability lze nahlížet na řešené území intenzivně využívané. Vzhledem k tomu, že nejzásadnější lokality návrhu změny řeší sanaci de facto brownfieldu, je vliv na krajinu hodnocen jako pozitivní.

V současné době lze těžko predikovat, zda a jaké konkrétní druhy výroby, služeb, občanského vybavení, technické vybavenosti aj. záměrů v jednotlivých plochách či jejich částech budou umístěny. Těžko lze predikovat jejich kapacity, dopravní zatížení a další parametry. Pokud by záměry v těchto plochách naplňovaly dikci zákona č. 100/2001 Sb., musí dojít k detailnímu posouzení vlivů na životní prostředí. V rámci detailních posouzení dojde ke stanovení konkrétních opatření k eliminaci vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel.

U – 24, s.r.o.

43


6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ Varianty Návrh změny č. 2 územního plánu obce Otvovice je předložen v jedné aktivní variantě. Při porovnání s variantou nulovou pro celé území bychom dospěli k tomu, že nerealizace změny územního plánu by znamenala zejm. neřešení staré ekologické zátěže a brownfields, resp. by byla na základě změny č. 1 ÚP obce Otvovice řešena jen lokalita 2/E1, nikoli 2/B1, na kterou však má dle změny č. 1 navazovat plocha obdobného charakteru (1/C6). Popis použitých metod Úroveň zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu je strategická, nikoliv projektová. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je přizpůsobeno této skutečnosti, zabývá se tak spíše identifikováním předpokládaných vlivů spojených s realizací ploch a územního plánu jako celku, a to z pohledu stávající i navrhované situace. Detailnější posouzení bude předmětem dalších stupňů posouzení vlivů na životní prostředí (např. proces EIA, územní řízení). Vzhledem k tomu, že nejsou známy konkrétní aktivity na jednotlivých plochách ani objem generované dopravy, nelze v této fázi kvantifikovat vliv na akustickou situaci a ovzduší. Průzkum znečištění v areálu sklárny byl zatím proveden v I. etapě, je předpokládána dehtová laguna v prostoru mezi vlečkou, silnicí a Zákolanským potokem (lokalita 2/E1) – mělo by být ověřeno atmogeochemickou prospekcí a vrtem. I s ohledem na výše uvedené se v průběhu zpracování této dokumentace nevyskytly takové problémy při shromažďování požadovaných údajů resp. nedostatky ve znalostech, které by znemožňovaly formulaci závěrů. Dostupné informace jsou pro účely vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dostatečné.

U – 24, s.r.o.

44


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Posuzován je návrh změn využití území obce Otvovice oproti současnému stavu a platné územně plánovací dokumentaci jako celek s tím, že nerealizace některých požadavků nebo pouze jejich částečná realizace je též považována za opatření k vyloučení nebo snížení negativních vlivů na životní prostředí. Na základě prověření předloženého návrhu změny č. 2 územního plánu obce Otvovice z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí byly vyvozeny tyto návrhy a doporučení (zdůvodnění viz kapitola 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované územně plánovací dokumentace): Ochrana veřejného zdraví -

lokalita 2/D1 - využití je nutno podřídit výsledkům průzkumu zajištění štoly Wolfgang

-

lokality 2/D1 a 2/E1 - pořízení expertního báňského posudku, doporučen je postup dle ČSN 73 00 39 „Navrhování objektů na poddolovaném území“

-

plochy asanace (tj. lokality 2/D1, 2/E1 a 2/B1) – provést sanaci na základě komplexního, resp. doplněného průzkumu znečištění, vč. hodnocení zdravotních rizik

-

zařadit lokality 2/E1 a 2/B1 do ploch podmíněně přípustného využití pro bydlení, kdy v rámci územního řízení bude požadována hluková studie, která prokáže splnění hygienických limitů hluku u nové obytné zástavby z komunikace č. II/101 a železniční trati č. 093 dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů Ochrana vod

-

u lokalit 2/D1, 2/E1 a 2/B1 společně řešit nakládání s dešťovými i odpadními vodami (zejm. pokud nedojde k realizaci splaškové kanalizace v obci)

-

společně s 2/E1 řešit VPS 13, jejíž součástí je i řešení odvodu důlních vod z Dědičné štoly

-

lokality 2/E1 a 2/B1 – respektovat stanovenou aktivní zónu záplavového území Zákolanského potoka Ochrana přírody a krajiny

-

lokalita 2/T - realizací pokud možno nesmí dojít k negativnímu ovlivnění břehových porostů podél Zákolanského potoka

Případná další opatření mohou být navržena v rámci projednávání záměrů resp. související projektové dokumentace a dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí. Je předpokládáno dodržování všech zákonných předpisů na ochranu jednotlivých složek životního prostředí.

U – 24, s.r.o.

45


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Zhodnocení způsobu zapracování uvedených cílů shrnuje tabulka č. 1. Návrh změny č. 2 územního plánu obce Otvovice je předložen v jedné aktivní variantě.

9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí vychází z požadavku § 10, písm. h zákona č. 100/2001 Sb., z něhož vyplývá, že její předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené územně plánovací dokumentace na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že její provádění má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně územně plánovací dokumentace. Územní plány obecně se liší od většiny ostatních koncepcí tím, že neobsahují exaktně formulované a kvalifikované cíle a z nich vyplývající opatření k jejich dosažení. Dle § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, „územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů“. Pro kontrolu výběru konkrétních projektů (záměrů) v jednotlivých plochách a koridorech lze využít níže uvedených indikátorů, jejichž zdrojem je Informační systém statistiky a reportingu, provozovatelem je pro Ministerstvo životního prostředí ČR CENIA (http://issar.cenia.cz). Jedná se o klíčové indikátory životního prostředí ČR a indikátory ze situační zprávy ke strategii udržitelného rozvoje, snahou bylo vybrat takové, které je možno alespoň orientačně kvantitativně vyhodnotit, cílem jejich sledování je vyhodnocení míry přispění ÚPD k plnění cílů environmentálního pilíře udržitelného rozvoje. Další indikátory lze pak čerpat ve strategických dokumentech ochrany životního prostředí přijatých na národní a regionální úrovni.

U – 24, s.r.o.

46


Tabulka č. 7 Výběr indikátorů navrhovaných pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí (zdroj: Informační systém statistiky a reportingu, MŽP ČR – CENIA, http://issar.cenia.cz) Vybrané klíčové indikátory životního prostředí ČR Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví Překročení imisních limitů pro ochranu vegetace Znečištění vypouštěné do povrchových vod Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a čistírny odpadních vod Suburbanizace a využití území Plocha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy Celková produkce odpadů Produkce komunálního odpadu Hluková zátěž Vybrané indikátory ze situační zprávy ke strategii udržitelného rozvoje – II. Environmentální pilíř: ochrana přírody, ŽP, přírodních zdrojů a krajin, environmentální limity Podíl materiálově využitých odpadů na celkové produkci Podíl ekologického zemědělství

U – 24, s.r.o.

47


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ, ZÁVĚR Změna č. 2 územního plánu obce Otvovice je pořizována na základě potřeby sanovat a rehabilitovat areál bývalé sklárny a vymezit lokalitu pro čerpací stanici kanalizace. Celkem je navrženo 5 dílčích změn způsobu využití. V posouzení jsou vyhodnoceny jednotlivé požadavky na změnu využití z pohledu toho, jakým způsobem mohou změny v území ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel (např. zábor půdy, vliv na akustickou situaci, apod.). Ochrana životního prostředí má z hlediska prevence k dispozici dva základní nástroje. Konkrétní záměry jsou na úrovni územního řízení posuzovány procesem EIA. Zjednodušeně řečeno jsou vyhodnocovány předpokládané parametry vlivu připravované investice na jednotlivé složky životního prostředí. Druhý nástroj představuje posuzování koncepcí z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. začlenil od 1. 1. 2007 posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí jako součást Vyhodnocení vlivu územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území. Cílem posouzení je vyhodnotit vyváženost tří pilířů udržitelného rozvoje, tj. pilíře environmentálního, hospodářského a sociálního. Předkládaná zpráva se týká environmentálního pilíře. Stavební zákon předepsal rámcový obsah jeho posouzení, který je v předchozí části naplněn. Jednotlivé požadavky dle návrhu změny územního plánu jsou vyhodnoceny, následuje souhrnné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Lze konstatovat, že požadavky na změnu způsobu využití území a na další změny ve využití území oproti současnému stavu, resp. platné územně plánovací dokumentaci, jsou z hlediska vlivů na životní prostředí přijatelné. Pro předcházení, snížení nebo kompenzaci zjištěných nebo předpokládaných negativních vlivů na životní prostředí jsou navržena opatření, jež by se měla promítnout do dalších etap pořizování územně plánovací dokumentace. Tato opatření jsou specifikována v kapitole 7 tohoto vyhodnocení. Řešení řady limitů a problémů životního prostředí na území Otvovic (např. následky těžby, kontaminace půd doposud neznámého rozsahu, zatížení lokalit akustickými emisemi) je nad možnosti územního plánování a SEA, v této fázi lze stanovit jen rámec a upozornit na uvedené. Návrh změny č. 2 je tak jedním z kroků k řešení brownfieldu v areálu bývalé sklárny Otvovice.

U – 24, s.r.o.

48


PODKLADY Ing. arch. Marie Kašparová

Územní plán obce Otvovice – změna č. 2 – Návrh (05/2011)

AQH s.r.o.

Průzkum znečištění na pozemcích ploch B1 a B2 (první etapa) – Areál bývalé sklárny v Otvovicích (07/2010)

J. Sádlo, V. Zavadil, V. Cílek

Návrh na vyhlášení přírodního parku Okolí Budče (02/2010)

U – 24, s.r.o.

49


SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázek č. 1 Správní území obce Otvovice v topografické mapě........................................................................... 5 Obrázek č. 2 Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území obce Otvovice ..................................... 12 Obrázek č. 3 Krajinné typy ................................................................................................................................... 18 Obrázek č. 4 Hodnoty Kes pro k. ú. Otvovice a k. ú. okolní ................................................................................. 22 Obrázek č. 5 Třídy ochrany zemědělské půdy v k. ú. Otvovice ............................................................................ 24 Obrázek č. 6 Mapa radonového indexu geologického podloží ............................................................................. 26 Obrázek č. 7 Rozsah I. etapy průzkumu znečištění (AQH s.r.o.).......................................................................... 27 Obrázek č. 8 Zákres navrhovaných ploch změn.................................................................................................... 32 Obrázek č. 9 Změna č. 1 ÚP obce Otvovice (výkres z hlavního výkresu) ............................................................ 33 Obrázek č. 10 Pohled na lokalitu 2/D1 ................................................................................................................. 35 Obrázek č. 11 Kontaminované navážky v okolí trafostanice – lokalita 2/E1 ........................................................ 37 Obrázek č. 12 Pohled na chátrající objekty na lokalitě 2/B1................................................................................. 38 Obrázek č. 13 Pohled na lokalitu 2/T ze železničního svršku ............................................................................... 39 Obrázek č. 14 Pohled na lokalitu 2/V ................................................................................................................... 40 Obrázek č. 15 Pohled na stávající pěšinu propojující sklárnu a žel. stanici, vpravo pak důlní vody z Dědičné štoly

41

Tabulka č. 1 Vztah návrhu změny č. 2 územního plánu obce Otvocice a vybraných koncepcí a cílů ochrany životního prostředí na krajské úrovni ............................................................................................................. 7 Tabulka č. 2 Klimatické charakteristiky oblasti .................................................................................................... 11 Tabulka č. 3 Krajinné typy .................................................................................................................................... 17 Tabulka č. 4 Koeficient ekologické stability ......................................................................................................... 21 Tabulka č. 5 Výměra druhů pozemků dle ÚHDP Středočeského kraje, ČÚZK 2010 ........................................... 21 Tabulka č. 6 Podíl tříd ochrany zemědělské půdy na území obce Otvovice ......................................................... 23 Tabulka č. 7 Výběr indikátorů navrhovaných pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí

U – 24, s.r.o.

47

50

2006 Sb., o územním plánování a

Recommend Documents