2000 Sb. v platném znění

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Dobrovolné a nedobrovolné dražby veřejné dle zákona č. 26/2000 Sb. v platném znění Bakalářská práce

Autor:

Markéta Jedličková právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.

Praha

Červen, 2010 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

Markéta Jedličková

V Praze dne 16. června 2010

2

Poděkování:

Na tomto místě bych chtěla poděkovat JUDr. Aleši Rozehnalovi, který je vedoucí této práce, za cenné rady a informace , které mi při tvorbě této práce poskytl.

3

Anotace práce:

Ve své bakalářské práci se zabývám vysvětlením základních pojmů týkajících se veřejných draţeb a podrobnějším seznámením s touto velmi jedinečnou a zajímavou problematikou, jak z hlediska právního tak obchodního. V práci dále popisuji rozdíl mezi draţbami dobrovolnými a nedobrovolnými a zároveň okrajově nahlíţím do historie provádění draţeb. Součástí mé bakalářské práce jsou také přílohy, které slouţí pro lepší pochopení a orientaci v problematice.

Thesis annotation:

In my Bachelor thesis I will explain basic concepts of public auctions and more details of its very unique and interesting problems, both legal and commercial. I also describe the differences between voluntary and involuntary auctions and investigate the history of auctions. There are appended documents, which provides better understanding and orientation in the issue.

4

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Vymezení základních pojmů .................................................................................................. 9 1.1. Pojem draţby, draţební proces ......................................................................................... 15 1.2. Navrhovatel draţby ........................................................................................................... 17 1.3. Draţebník, předpoklady pro výkon činnosti draţebníka ................................................... 17 1.4. Postavení licitátora, jeho úkony v draţbě a vztah k draţebníkovi..................................... 18 1.5. Účastníci draţby ................................................................................................................ 19 1.6. Stanovení ceny předmětu draţby a provedení odhadu ...................................................... 20 1.7. Draţební jistota, lhůta pro sloţení a vrácení draţební jistoty ............................................ 21 1.8. Prohlídka předmětu draţby................................................................................................ 22 2. Historie veřejných draţeb a aukcí ........................................................................................ 23 3. Průběh draţby ....................................................................................................................... 26 3.1. Zahájení draţby, vyvolání a jeho náleţitosti .................................................................... 26 3.2. Podání účastníků, způsoby činění podání ......................................................................... 27 3.3. Udělení příklepu ............................................................................................................... 28 4. Rozdělení draţeb .................................................................................................................. 28 4.1. Draţby dobrovolné ............................................................................................................ 29 4.1.1 Navrhovatel draţby dobrovolné ...................................................................................... 29 4.1.2 Předmět draţby dobrovolné ............................................................................................. 30 4.1.3 Smlouva o provedení draţby dobrovolné ........................................................................ 31 4.1.4 Draţební vyhláška ........................................................................................................... 32 4.1.5 Upuštění od draţby .......................................................................................................... 35 4.1.6 Opakovaná draţba ........................................................................................................... 36 4.1.7 Protokol o provedené draţbě ........................................................................................... 37 4.1.8 Zmaření a neplatnost draţby ........................................................................................... 38 5

4.1.9 Úhrada ceny dosaţené vydraţením, způsoby úhrady ceny ............................................. 39 4.1.10 Nabytí vlastnictví k předmětu draţby ............................................................................ 40 4.1.11. Výtěţek draţby, vypořádání nákladů draţby ............................................................... 41 4.1.12. Přechod a zánik práv a závazků váznoucích na předmětu............................................ 42 4.2. Draţby nedobrovolné ........................................................................................................ 43 4.2.1. Navrhovatel draţby nedobrovolné.................................................................................. 45 4.2.2. Předmět draţby nedobrovolné ........................................................................................ 45 4.2.3. Vlastník předmětu draţby, zástavce, dluţník a jejich postavení v draţbě ..................... 46 4.2.4. Odměna draţebníka ........................................................................................................ 46 4.2.5. Smlouva o provedení draţby nedobrovolné ................................................................... 47 4.2.6. Oznámení o draţbě a vyznačení návrhu na provedení draţby v katastru nemovitostí ... 47 4.2.7. Draţební vyhláška .......................................................................................................... 48 4.2.8. Doloţení práv účastníků draţby a draţebních věřitelů ................................................... 49 4.2.9. Upuštění od draţby, následky upuštění .......................................................................... 50 4.2.10. Průběh draţby nedobrovolné, její zahájení a ukončení ................................................ 52 4.2.11. Závěr procesu – draţby nedobrovolné ......................................................................... 53 5. Zmaření a neplatnost draţby................................................................................................. 53 6. Závěr ..................................................................................................................................... 56 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 58 Přílohy ...................................................................................................................................... 59

6

Úvod Na úvod mé bakalářské práce si dovolím objasnit, proč jsem si vybrala téma „Dobrovolné a nedobrovolné dražby veřejné dle zák.26/2000 Sb. v platném znění“ a dále zdůraznit čeho se kapitoly této práce týkají. Jiţ několik let pracuji pro společnost jejíţ hlavní obchodní činností je provádění draţeb. Tato společnost patří v dnešní době mezi vůbec nejvýznamnější obchodní společnosti tohoto zaměření a vzhledem ke stále narůstajícímu objemu draţeb, které za poslední roky provádíme, počtu zrealizovaných draţeb a jejich úspěšnosti, jsem se rozhodla nastínit problematiku veřejných draţeb a zároveň zkušenostmi z praxe přispět k jejímu hlubšímu pochopení. Cílem této bakalářské práce, vzhledem k tomu, že má charakter čistě teoretický, doplněný o zmíněné vlastní zkušenosti z praxe, je uvést problematiku veřejných dražeb jako možnou formu zpeněžení majetku nebo pohledávek zajištěných zástavním právem. V první kapitole bakalářské se zaměřuji na vymezení základních pojmů spojených s draţbou. Jsou to pojmy důleţité především pro pochopení průběhu procesu draţby, seznámení se se všemi účastníky tohoto procesu. Především vysvětlím pojmy, jako je draţebník, navrhovatel draţby, licitátor, účastníci draţby a jiné. Významnou součástí této práce je také pops základních rozdílů mezí draţbou veřejnou a aukcí. Ve druhé kapitole zmíňuji historii provádění draţeb, kdy poprvé došlo k vymezení pojmu draţba a zajímavé názory právních teoretiků. Třetí kapitola je zaměřena na samotný průběh procesu draţby. Zabývam se v ní důleţitostí zahájení draţby, vyvolání a jeho náleţitosti a především jaký význam v draţbě má udělení příklepu kladívkem licitátora vydraţiteli. Čtvrtou, tedy závěrečnou a zároveň nejrozsáhlejší kapitolou této práce popisuji rozdíl mezi draţbami dobrovolnými a nedobrovolnými, jejich specifika a úkony potřebné k úspěšnému završení celého procesu draţby dobrovolné a nedobrovolné. Součástí bakalářské práce jsou také přílohy. Jedná se o v praxi pouţívané dokumenty, které názorně dokládají výklad daného tématu. V těchto místech chci také poznamenat ţe, vzhledem k neustálému nárůstu dluţníků a tím i neuspokojených věřitelů, jsou, dle mého názoru, draţby skutečně velmi účinným, relativně 7

jednoduchým a především rychlým a spolehlivým způsobem, jak vymoci své pohledávky zajištěné zástavním právem, případně zpeněţit jiný majetek. Výhodou draţeb je především jejich rychlost (zhruba 100 dní od zadání práce draţební společnosti), dosaţení maximálního moţného výnosu (dlouhodobý průměr ceny dosaţené vydraţením dosahuje více neţ 100% hodnoty majetku určeného znaleckými posudky) a také jiná sledovanost zájemců o koupi, oproti klasickému prodeji, díky zajímavým nabídkám v souvislosti s cenou nejniţšího podání. Můţeme jen doufat, ţe do budoucna budou veřejné draţby ještě efektivnější a více zajímavé pro zájemce o nabytí vlastnictví movitých a nemovitých věcí. Zajímavý, je také fakt, že ve veřejných dražbách dochází k optimalizaci ceny, znamená to, že cena dosažená vydražením ve veřejné dražbě vyjadřuje přesně bod, kde se protíná křivka nabídky s křivkou poptávky, čímž dochází k dosažení skutečné tržní ceny. Tuto cenu můţeme nazvat také cenou rovnováţnou, neboť trţní rovnováha je taková situace na trhu, kdy nevznikne přebytek ani nedostatek zboţí (sluţeb). „Ekonomové často přirovnávají trţní rovnováhu ke kuličce v důlku. Můţete jí jakkoliv vychýlit, díky gravitaci se vám však pokaţdé vrátí do výchozí polohy1“.

1

http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce4 8

1. Vymezení základních pojmů Draţba je velice sloţitý proces. Je proto důleţité správně pochopit pojmy týkající se draţebního procesu a subprocesů s ním souvisejících. Neméně důleţité je také pochopit rozdíl mezi veřejnou draţbou, aukcí a výběrovým řízením, které si mnoho lidí plete, o čemţ jsem se za léta své praxe nesčetněkrát přesvědčila. Veřejná draţba je proces, který striktně upravuje zákon o draţbách2 . Zároveň však tento zákon také, mimo jiné, upravuje co můţe být předmětem draţby (předmětem prodeje), jaká můţe být maximální výše draţební jistoty, předpoklady pro výkon činnosti draţebníka, vykládá pojmy jako účastníci draţby atd. V případě aukce, která navenek muţe působit stejně jako draţba, stanovuje všechny jednotlivé podmínky organizátor aukce a tyto podmínky neupravuje ţádný speciální zákon. Formou aukce se prodávají zejména předměty umělecké a sběratelské hodnoty, ale lze ji vyuţít i pro prodej majetku. Porovnání následuje v Tabulce 13 Tabulka 1 Veřejné dražby

Aukce

Veřejná draţba je procesem sui generis (nebo téţ Aukce je soutěţí nabídek účastníků, v níţ dojde jednáním), s jehoţ ukončením příklepem jsou spojeny k výběru

nejvhodnější

nabídky

podle

kritérií

hmotněprávní účinky, je-li následně splněna zejména stanovených zadavatelem; se skončením aukce nejsou podmínka úhrada ceny (nejvyššího podání).

v zásadě spojeny hmotněprávní účinky.

Základní dělení veřejných draţeb je - draţby Základní dělení aukcí je – aukce nabídkové a dobrovolné a nedobrovolné, dále lze veřejné draţby poptávkové. Dále lze aukce dělit podle toho, zda se dělit zejména podle toho, kdo draţbu provádí nebo jedná o aukce probíhající za přímé účasti účastníků, podle toho, jakým právním předpisem se průběh draţby aukce řídí.

probíhající

s vyuţitím

telekomunikačních

prostředků nebo elektronické aukce; aukce mohou být téţ děleny podle toho, zda účastníci aukce svými nabídkami licitují směrem vzhůru (“anglický“ systém), nebo zda účastníci aukce své nabídky sniţují nebo reagují na sniţující se nabídku v aukci oznamovanou

2

Zákon o veřejných draţbách č. 26/2000 Sb. v pl. znění MIKŠOVSKÝ Petr, Mgr. a kol., Aukce a elektronické aukce, vydalo Informační centrum ARK, spol.s.r.o., 2009 – 144 s., ISBN neuvedeno 3

9

(“holandský“ systém); kritériem můţe být např. i způsob skončení aukce; obecně lze konstatovat, ţe aukce lze dělit mnohem více způsoby neţ veřejné draţby, a to s ohledem na jejich větší dispozitivitu. Právní úprava veřejných draţeb je provedena několika Právní úprava aukcí je pouze zlomkovitá, velmi stručné právními předpisy, aplikace konkrétního právního (nedostatečné) vymezení pojmu elektronická aukce je předpisu je dána tím, v rámci jakého řízení či na obsaţeno pouze v zákoně o veřejných zakázkách a ve základě jakého návrhu se draţba koná.

vyhlášce Energetického regulačního úřadu (prováděcí předpis energetického zákona).

Právní předpisy upravující veřejné draţby: Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k

Určitý právní základ pro provádění elektronických aukcí je obsaţen v: Zákoně č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, Vyhlášce Energetického regulačního úřadu č. 541/2005 ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách, ve znění pozdějších předpisů.

Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona.

Parciální zásahy do uvedených právních úprav jsou provedeny:

Právní úprava obecná (nejen pro aukce) je obsaţena v:

Zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění Zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

pozdějších předpisů (zejména § 276),

Zákonem č. 377/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve Zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění znění pozdějších předpisů,

pozdějších předpisů.

Zákonem č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, Zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů,

Právní předpis, v němţ jsou aukce téţ zmíněny: Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákonem č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. Veřejná draţba se provádějí z podnětu: Navrhovatele (v případě veřejných draţeb prováděných dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách);

Aukce a internetové (elektronické) aukce je moţno provést z podnětu vlastníka nebo osoby v plném rozsahu

dispozičně

převoditelnému 10

oprávněné

majetkovému

vůči právu;

věci

či

aukci

či

navrhovatelem je v případě draţby dobrovolné osoba internetovou (elektronickou) aukci lze provést téţ jako vůči předmětu draţby dispozičně oprávněná, v případě aukci

či

internetovou

(elektronickou)

aukci

draţby nedobrovolné (§ 36 a další) je navrhovatelem poptávajícího, kdy cílem je vybrat nejvhodnější zástavní věřitel, z vlastního podnětu zpeněţí majetek nabídku dodavatele zboţí nebo sluţeb (např. v případě vlastní či majetek, s nímţ hospodaří, orgán státu či elektronické aukce provedené podle ustanovení zákona územní samosprávný celek,

č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění

Příslušného orgánu státu v rámci privatizace majetku

pozdějších předpisů).

státu (v případě veřejných draţeb prováděných dle Aukci lze provést i v případě výběru nejvhodnější 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým nabídky na uzavření kupní smlouvy, jíţ by byl věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění prodáván majetek zapsaný do majetkové podstaty, pozdějších předpisů,

pokud takový postup odsouhlasí insolvenčnímu správci

Oprávněného v případě výkonu rozhodnutí soudem či exekuce provedené soudním exekutorem,

výbor věřitelů (popřípadě schůze věřitelů, pokud si to vymíní) a insolvenční soud.

Správce daně a správního úřadu, kteří zároveň provedou zpeněţení majetku dluţníka k uspokojení dluhů vůči fisku, to vše v případě veřejných draţeb prováděných dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a dalších předpisů upravujících kompetence a postup v řízení. Účast na draţbě je vţdy pouze negativně vymezena, tj. Účast v aukci můţe být vymezena pozitivně nebo je vymezen pouze okruh (ne příliš široký) osob, dokonce vyhlašovatel aukce můţe na základě pokynu v jejichţ případě existují zákonné překáţky v jejich zadavatele oslovit pouze určitý počet osob a akceptovat účasti na draţbě.

pouze oslovené zájemce, kteří projeví zájem o účast v aukci.

Veřejná draţba probíhá vţdy veřejně, to jest nelze Aukce většinou probíhají bez účasti veřejnosti; zakázat, aby průběhu veřejné draţby přihlíţela i v případě elektronických aukcí by účast veřejnosti byla veřejnost; někdy je určitou omezující podmínkou spíše výjimkou. povinnost zaplatit vstupné. Provádět veřejné draţby je oprávněn:

Provádět aukce či elektronické aukce je oprávněn,

Soud, soudní exekutor, exekuční správní orgán nebo správce daně v případě veřejných draţeb prováděných dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, Licitátor

v případě

draţeb

pokud by se nejednalo o podnikatelskou činnost, prakticky kdokoli, pokud je způsobilý k právním úkonům. Pokud

prováděných

v rámci

privatizace majetku státu v případě veřejných draţeb

by

se

jednalo

o

provádění

aukcí

či

elektronických aukcí v rámci podnikatelské činnosti, musí mít vyhlašovatel aukce ţivnostenské oprávnění (nebo musí být oprávněn provozovat obdobnou činnost 11

prováděných dle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech v jiném členském státě Evropské unie); zejména lze vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické pokládat za vyhovující např. ţivnostenského oprávnění nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů,

zprostředkování obchodu či sluţeb (tedy ţivnostenské

Draţebník provádějící veřejné draţby dobrovolné a nedobrovolné

na

základě

svého

oprávnění k provozování ţivnosti volné), apod.

ţivnostenského Zvláštní podmínky by v případě elektronické aukce,

oprávnění (anebo je draţebníkem, jemuţ se nevydává prováděné při výběru dodavatele zboţí či sluţeb podle ţivnostenské oprávnění, územní samosprávný celek či zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách musel orgán státu zpeněţující majetek v jeho vlastnictví či splňovat nikoli vyhlašovatel aukce, ale provozovatel majetek s nímţ je oprávněn hospodařit) v případě elektronického nástroje - musel by mít atest vydaný veřejných draţeb prováděných dle ustanovení zákona buď ministerstvem informatiky, nebo od r. 2007 č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách, ve znění ministerstvem průmyslu a obchodu, popřípadě pokud pozdějších předpisů.

atestační řízení nebylo skončeno před zrušením ministerstva informatiky, dokončilo zahájená atestační řízení ministerstvo vnitra.

Předpokládaným výsledkem veřejné draţby je změna Předpokládaným výsledkem aukce či elektronické vlastnictví věci či převoditelného majetkového práva.

aukce je výběr nejvhodnější nabídky účastníka aukce či elektronické aukce

Ke změně vlastnictví dochází ve veřejné draţbě Aukce, byť i (např. z důvodu větší srozumitelnosti pro s účinky k okamţiku udělení příklepu (příklepem); účastníky aukce) zakončená příklepem, nemá v zásadě jakékoli následné úkony nemohou mít z hlediska nabytí ţádné účinky ve vztahu k nabytí vlastnického práva; vlastnictví účinky konstitutivní, pouze deklaratorní výjimkou by bylo, pokud se zadavatel a účastníci (takţe např. i zápis změny vlastnictví do katastru dohodnou na tom, ţe skončení aukce bude povaţováno nemovitostí je prováděn záznamem). Jinak tomu je za uzavření smlouvy – coţ lze pouze tehdy, pokud pokud jde o zánik některých věcných práv k předmětu smlouvu, kterou mají po skončení aukce uzavřít, lze draţby v případě veřejných draţeb prováděných podle uzavřít i ústně či konkludentním jednáním. Jedná se ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní pouze o formu výběru nejvhodnější nabídky a teprve řád, ve znění pozdějších předpisů, viz níţe.

poté je s vybraným účastníkem uzavřena smlouva. Pokud

by

aukce

probíhala

podle

ustanovení

obchodního zákoníku, upravujícího veřejnou soutěţ, je povinnost uzavřít smlouvu vymahatelná, nevymínil-li si zadavatel právo odmítnout všechny nabídky. V

draţbách

dobrovolných

prováděných

podle Aukcí nejsou v zásadě dotčena práva třetích osob,

ustanovení zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných váznoucí

na

věci,

ohledně níţ

je s vybraným

draţbách, ve znění pozdějších předpisů, v zásadě účastníkem aukce uzavírána smlouva. nezanikají práva třetích osob váznoucí na předmětu draţby, pokud však právní předpis nestanoví jinak (např. zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, jenţ stanoví, ţe zpeněţením

Výjimkou by byla situace, kdy na základě dohody účastníků aukce se zadavatelem je ukončení aukce stanoveným způsobem pokládáno za uzavření smlouvy 12

majetkové

podstaty

zaniknou

práva

zajišťující (jak tomu můţe být u smluv, jeţ lze uzavřít ústně nebo

pohledávky věřitelů na předmětu draţby váznoucí, a to k jejichţ uzavření postačí konkludentní jednání – např. s účinky k okamţiku příklepu) – věcná břemena však kupní smlouva, jejímţ předmětem je koupě a prodej nejsou zpeněţením v zásadě dotčena; práva třetích věcí movitých). v takových případech by podle osob k předmětu draţby samozřejmě zaniknou i podle obecných ustanovení právních předpisů mohlo dojít obecných ustanovení občanského zákoníku, pokud k zániku práv třetí osoby na věci váznoucí podle dojde např. ke splynutí osoby oprávněné a povinné – obecných ustanovení občanského zákoníku, pokud pokud osoba oprávněná z věcného břemene nabude dojde např. ke splynutí osoby oprávněné a povinné vlastnictví příklepem uděleným v draţbě nebo pokud (pokud vydraţí předmět draţby zástavní věřitel. V draţbách

nedobrovolných

prováděných

podle

věřitel).

draţbách, ve znění pozdějších předpisů, v zásadě zanikají práva zajišťující pohledávky draţebních věřitelů, přičemţ můţe nastat situace, kdy věřitel, zajištění jehoţ pohledávky je nejstarší v pořadí, svou pohledávku nepřihlásí – v takovém případě bude právo zajišťující tuto pohledávku i nadále váznout na předmětu draţby a působit vůči vydraţiteli. V draţbách prováděných podle ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů je tomu jinak – v zásadě zaniknou všechna zástavní práva, a to s účinky ke dni právní moci o

rozvrhu

okamţiku udělení

(nikoli

tedy

aukce

za

podmínek

shora

uvedených nabude movitou věc – zástavu – zástavní

ustanovení zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných

usnesení

skončením

s účinky

k

příklepu); na omezení převodu

nemovitosti se “zapomnělo“, tam je nutné k zániku omezení převodu nemovitosti prokázat, ţe byla uspokojena zajištěná pohledávka či jiný důvod zániku omezení převodu nemovitosti. Vydraţitel můţe převzít na své nejvyšší podání i pohledávky, zajištěné právem k předmětu draţby, které věřitelé nepřihlásili (v tom případě mu budou pohledávky uhrazeny z rozdělované podstaty – rozvrhu). Věcná břemena jsou provedením draţby v zásadě nedotčena, nedojde- li např. k jejich zániku obdobně jako v případě shora uvedeném.

13

Judikatura: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1034/97: „Veřejná dražba je zvláště upraveným procesem uzavírání smlouvy a současně i specifickým procesem uzavření smlouvy.“ Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27.10.1993 sp. zn. 1 Cdo 31/92: „K převodu vlastnictví při dražbě dochází úplatně - jde o prodej, avšak nikoliv o prodej na základě kupní či jiné smlouvy. Termín „prodej“ použitý v zákoně neznamená, že jde o převod ve smyslu občanského práva hmotného, tedy o smluvní převod, jak je upraven občanským právem hmotným“. Nález Ústavního soudu ze dne 3. 10. 2001, sp. zn. II. ÚS 93/99: „Ústavní soud se povahou veřejných dražeb podle zákona č. 427/1990 Sb. zabýval již v nálezu ve věci sp. zn. II. ÚS 303/95 (Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, č. 14), kde shodně s Vrchním soudem v Praze konstatoval, že právní vztah vzniklý na základě zákona č. č. 427/1990 Sb., v původním znění, je vztahem soukromoprávním. Ústavní soud zde dospěl k závěru, že vlastnictví nabývané dle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona č. 427/1990 Sb. ve veřejné dražbě se uskutečňuje přijetím nabídky, tedy smlouvou, kde stát je jen stranou a kde příklep je akceptací nabídky neboli formální a závaznou deklarací toho, že došlo ke konsensu. Nelze totiž odhlédnout od povahy věci, která je určena prvkem dobrovolnosti a rovnoprávným postavením obou subjektů dražby. Ostatně i znění § 1, 2 aj. zákona č. 427/1990 Sb. hovoří výslovně o převodu.“

14

Jako Výběrové řízení je zpravidla označován proces směřující k vyhledání nejvýhodnější nabídky na uzavření určité smlouvy (kupní, nájemní o postoupení pohledávky atd.). Podmínky výběrového řízení stanovuje podobně jako u aukce jeho organizátor a nejsou striktně vymezeny speciálním zákonem. U výběrového řízení můţe být posuzováno vícero kriterií, mezi účastníky výběrového řízení nemusí o vítězi rozhodnou vţdy pouze výše kupní ceny ale i jiná kritéria (prokázání finanční solventnosti, postavení na trhu v určitém oboru, závazek o nakládání s kupovaným majetkem do budoucna, zachování zaměstnanosti u podniku apod.) Vlastní průběh výběrového řízení můţe mít formu licitace za účasti licitátora, případjně prokázání splnění některých kritérií můţe být poţadováno po zájemcích písemnou formou, a nebo mohou být kupní ceny předkládány v zapečetěných obálkách. Závěrem tedy mohu říci, ţe veřejná draţba se zásadně odlišuje od aukce nebo výběrového řízení především proto, ţe její průběh striktně upravuje speciální zákon. Další významnou odlišností je skutečnost, ţe navrhovatel draţby můţe vzít svou nabídku zpět a nejpozději do zahájení draţby od prodeje odstoupit.

1.1. Pojem draţby, draţební proces Pojem draţba lze jednoduše vyjádřit takto: jedná se o veřejné jednání, při němţ se nabízí určitá věc neurčitému počtu osob na předem dohodnutém místě za účelem prodeje - vydraţení tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku za předpokladu, ţe splní zákonné podmínky prodeje stanovené v draţební vyhlášce. Zákon o veřejných draţbách (dále jen „ZVD“) definuje draţbu jako „veřejné jednání“, jehoţ účelem je4: a) přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu draţby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němţ se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němţ na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu draţby, nebo b) totéţ veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, ţe nebylo učiněno ani nejniţší podání5“

4 5

§ 2 písm. A zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění Zákon 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 15

Dále jsou draţby upraveny v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 337/1992Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů. Jiné právní předpisy danou oblast neupravují Je důleţité si uvědomit, co vlastně pojem draţba znamená. Díky zkušenostem z praxe vím, ţe mnoho lidí a zájemců o účast na draţbách má často zkreslené představy o draţbách jako takových a neuvědomují si, ţe draţba je veřejné jednání a tak se jí můţe zúčastnit (téměř) kaţdý a navštívit draţbu jako divák, opravdu kaţdý6. Dle definice zákona o veřejných draţbách je tedy draţbou především: a) Veřejné jednání, b) Jednání konané na základě návrhu navrhovatele dražby, c) Jednání, jehož účelem je přechod vlastnického (nebo jiného) práva k předmětu dražby na vydražitele7. Draţební proces je procesem velice obsáhlým a začíná uzavřením smlouvy o provedení draţby na návrh navrhovatele draţby a zahrnuje veškeré přípravné jednání směřující ke konání samotného draţebního jednání Draţebním jednáním však proces nekončí, tento proces, rozumíme draţební proces, je dokončen ve chvíli, kdy jsou draţebníkem splněny veškeré

úkony, uloţené draţebníkovi, vydraţiteli i bývalému vlastníkovi Zákonem o

veřejných draţbách. „Celý přípravný i následný draţební proces je sice směřován a dále se odvíjí od průběhu samotného draţebního jednání, jak je definováno v ZVD

Draţební jednání by se však

nemohlo konat bez řádného provedení veškerých ostatních úkonů8.“

6

Účastníci draţby – upravuje §3 odst 2 – 6 zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 8 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 7

16

Veškeré úkony konané před draţbou tedy nelze povaţovat za pouhou „přípravu“ draţby, protoţe i tato fáze draţebního procesu je procesem zákonem regulovaným a úkony při ní prováděné jsou nezbytnou náleţitostí konání draţby. „Nedostatečné provedení či dokonce opomenutí některých z těchto úkonů vede i k neplatnosti draţby ze zákona, či k povinnosti draţebníka upustit od draţby9, a proto je potřeba pojímat samotnou draţbu, jen jako část rozsáhlého draţebního procesu trvajícího někdy i několik měsíců a obnášející nutnost uskutečnění mnoha, zákonem přísně regulovaných, nezbytných úkonů10.“

1.2. Navrhovatel draţby Navrhovatelem draţby je osoba, která za podmínek stanovených zákonem navrhuje provedení draţby11.“ Je moţné říci, ţe navrhovatelem draţby s ohledem na ustanovení Občanského zákoníku, můţe být fyzická osoba (ne však osoba nezpůsobilá plně k právním úkonům, jen v případě, ţe by byla zastoupena opatrovníkem), tak i právnická osoba a stát. Další podmínky pro osobu navrhovatele jsou stanoveny ve zvláštní části ZVD, a to konkrétně pro draţby dobrovolné a odlišně také pro draţby nedobrovolné. Draţbám dobrovolným a nedobrovolným a kromě ostatního i navrhovatelům těchto draţeb jsou věnovány samostatné kapitoly této bakalářské práce.

1.3. Draţebník, předpoklady pro výkon činnosti draţebníka V současné chvíli je dle statistik Centrální adresy12 781 draţebníků, kteří, bez výjimky, musí splňovat podmínky pro výkon činnosti draţebníka. Draţebníkem je osoba, která organizuje draţbu a má k tomu příslušné ţivnostenské oprávnění; jde-li o majetek územních samosprávných celků nebo majetek státu, můţe být draţebníkem i územní samosprávný celek nebo příslušný orgán státní správy13.“

9

§ 22 odst. 1, 3, § 46 odst. 1, § 48 odst. 3, 4, 5 zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 11 § 2 písm. e) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 12 Internetový portál s adresou www.centralni-adresa.cz, kde se povinně zveřejňují informace, u nichţ je tato povinnost stanovena jednotlivými paragrafy ZVD 10

17

Předpoklady pro výkon činnosti draţebníka: Kdo můţe být draţebníkem, stanoví dále § 6 odst. 1 ZVD. Dle příslušného paragrafu smí být draţebníkem „fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost nebo druţstvo, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a bylo jí uděleno příslušné oprávnění k provozování ţivnosti14.“ Příslušným oprávněním k provozování ţivnosti je míněno konkrétně ţivnostenské oprávnění koncesované ţivnosti tzv. koncesní listina. K vydání koncese a k provádění draţeb podle ZVD si příslušný ţivnostenský úřad vyţádá stanovisko ministerstvapro místní rozvoj které vyjádří, zda má draţebník předpoklady k výkonu draţební činnosti a činností souvisejících a koncesi15 vydá či nikoliv. Na základě toho je draţebník povinen do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s jeho činností. Pokud je draţebníkem právnická osoba, měl by její základní kapitál činit alespoň 5.000.000,- Kč a musí být v plném rozsahu splacen. Výše pojistného plnění by měla činit alespoň 35.000.000,- Kč.

1.4. Postavení licitátora, jeho úkony v draţbě a vztah k draţebníkovi Licitátor je fyzická osoba oprávněna činit jménem a na účet draţebníka úkony při draţbě16. Podle ZVD dále platí, ţe „Licitátorem můţe být pouze fyzická osoba způsobilá k právním úkonům a fyzicky způsobilá k této činnosti17“ a dále podle, ţe „Licitátor zahajuje draţbu, vyzývá účastníky, aby činili podání, uděluje příklep a provádí téţ losování ohledně udělení příklepu“18. Ze závaţnosti úkonů a samotné povahy draţby tedy plyne, ţe licitátorem můţe být osoba plně způsobilá k právním úkonům. Dále z povahy licitátorovi činnosti, lze vyvodit, ţe pro licitátora, který koná veškeré úkony při draţbě osobně, je také důleţitý poţadavek fyzické způsobilosti.

13

§ 2 písm. e) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění § 6 odst. 1 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 15 Poţadavky ŢZ pro tuto koncesi jsou vysokoškolské vzdělání, 1 rok praxe v realitní nebo draţební činnosti, nebo středoškolské vzdělání a 5 let praxe v draţební nebo realitní činnosti a dále také stanovisko ministerstva pro místní rozvoj 16 § 2 písm. f) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 17 § 8 odst. 1 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 18 § 8 odst. 2 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 14

18

Licitátor je také osobou, která by v průběhu draţby měla svou autoritou zjednat pořádek v draţební místnosti, je-li to nutné, korigovat do jisté míry chování účastníků i přítomné veřejnosti a v případě potřeby napomenout neukázněné účastníky. Z praxe mohu potvrdit, ţe v krajních případech dochází, v důsledku nevhodného chování osob v průběhu licitace, k vykázání těchto osob z draţební místnosti. Na vztah mezi draţebníkem a licitátorem nejsou kladeny ţádné další poţadavky kromě poţadavku oprávnění činění úkonů „jménem a na účet draţebníka“19. Je tedy nutné, aby existoval právní vztah mezi draţebníkem a licitátorem, přičemţ za konání licitátora nese odpovědnost draţebník. Vztah mezi licitátorem a draţebníkem je tedy klasický pracovněprávní, zaloţený hlavním či vedlejším pracovním poměrem, nebo některou z dohod konaných mimo pracovní poměr a nebo můţe jít o vztah obchodněprávní zaloţený mandátní smlouvou20. „Samotná práce licitátora je velmi zajímavou životní zkušeností, což mohu potvrdit, neboť i toto je činnost, kterou pro dražební společnost obstarávám.“

1.5. Účastníci draţby ZVD definuje pojem účastník draţby jako „osobu přítomnou na draţbě, která se dostavila za účelem činit podání a splňuje podmínky stanovení tímto zákonem“21 a dále potom v dalších ustanoveních ZVD tuto definici upřesňuje negativními vymezeními, tedy určením, jaká osoba i přesto, ţe by mohla splňovat obecné vymezení účastníka draţby dle výše zmíněného paragrafu, tímto účastníkem být nemůţe. „Ze znění § 2 písm. c) ZVD dále vyplývá, ţe účastníkem draţby není jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, ale pouze ta osoba, ohledně které platí, ţe: a) Je přítomna na dražbě b) Dostavila se činit nejnižší podání c) Splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

19

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 20 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 21 § 2 písm. c) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 19

Jen tu osobu, která splňuje kumulativně tyto tři podmínky, je možné považovat za účastníka dražby.“22 S vymezením pojmu účastníka draţby také souvisí výčet podmínek a povinností, které zákon ukládá fyzickým i právnickým osobám zejména v § 3 ZVD a provádí tak negativní vymezení účastníka draţby. Povinnosti účastníků draţby jsou určeny jako: povinnost doloţit draţebníkovi svou totoţnost (popř. oprávnění jednat za účastníka draţby); povinnost dát se zapsat do seznamu účastníků draţby; povinnost převzít draţební číslo; sloţit, či doloţit (týká se převodu na bankovní účet) zaplacení draţební jistoty způsobem, uvedeným v draţební vyhlášce. Tyto povinnosti jsou shodné pro účastníky draţeb dobrovolných stejně jako nedobrovolných. Zastoupení účastníka draţby třetí osobou na základě plné moci vyplývá jednak obecně z ust. § 31 a násl. OZ, jednak i přímo z ust. § 4 ZVD, podle kterého „se účastník draţby můţe dát v draţbě zastupovat zástupcem na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem“23.

1.6. Stanovení ceny předmětu draţby a provedení odhadu Cena předmětu draţby je bezpochyby jedním z údajů, který charakterizuje draţbu a má schopnosti v mnohém ovlivnit její průběh. Cena předmětu draţby musí být stanovena na základě znaleckého posudku (odhadu) či zjištění. Tento údaj o odhadnuté, resp. zjištěné ceně předmětu draţby musí být uveden i v jednom ze základních listinných dokumentů draţby – draţební vyhlášce. Tato hodnota odhadnuté, resp. zjištěné ceny slouţí také jako proměnná pro stanovení nejniţšího podání. Hodnota předmětu draţby představuje důleţitý údaj, zvláště pro oblast nedobrovolných draţeb. Tento údaj totiţ můţe být rozhodující i pro zájemce, který

22

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 23 § 4 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 20

hodlá nabýt předmět draţby do vlastnictví, protoţe má moţnost z draţební vyhlášky (coţ je veřejný dokument) tento údaj zjistit. Obecně ZVD stanovuje, ţe odhad ceny předmětu draţby zajistí draţebník, ale lze pouţít pro draţby odhad, který byl poskytnut přímo navrhovatelem. Odhad ceny předmětu draţby však dle ZVD nesmí být v den konání draţby starší jak 6 měsíců. Pro zjištění odhadu ceny předmětu draţby je nutné zpracovat znalecký posudek na zjištění ceny předmětu draţby. Znalecký posudek vypracuje znalec. Provádění odhadu ceny předmětu draţby zejména za účelem draţeb nedobrovolných je obvykle komplikováno tím, ţe bývá podmíněno součinností třetích osob. Stává se tak v situacích, kdy předmět draţby je v drţení jiné osoby, nebo je uţíván jinou osobou, neţ je navrhovatel (který má samozřejmě zájem na zdárném a bezproblémovém průběhu draţby). Z tohoto důvodu ZVD výslovně stanoví třetím osobám, které mají předmět draţby v drţení, ţe jsou povinni po předchozí výzvě a v době určené v této výzvě umoţnit provedení odhadu, jakoţ i prohlídku předmětu draţby. (kapitola 1.9. Prohlídka předmětu draţby). „Zejména z toho důvodu, aby jednání třetí osoby, která by v rozporu se ZVD neumoţnila provést odhad ceny předmětu draţby, nezpůsobilo nemoţnosti provedení draţby nebo riziko vyslovení neplatnosti dané draţby, umoţňuje ZVD zjednodušení pro draţebníka tím, ţe stanoví, ţe v případě, kdy třetí osoba, která má předmět draţby v drţení, neumoţní provedení odhadu nebo prohlídku předmětu draţby, lze odhad provést na základě dostupných informací o předmětu draţby, které má draţebník k dispozici.24“

1.7. Draţební jistota, lhůta pro sloţení a vrácení draţební jistoty ZVD stanoví, ţe draţebník je oprávněn poţadovat po účastnících draţby sloţení draţební jistoty, která je v ZVD definována jako „zajištění budoucích závazků účastníků draţby ve stanovené výši a formě“25.

Draţební jistota je tedy finanční částka, která slouţí k zajištění

budoucích závazků, které účastníkům draţby vyplynou nebo mohou vyplynout z jejich účasti na draţbě. Draţební jistotu tedy lze sloţit:

24

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 25 § 2 písm. d) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 21

a) v penězích – hotově nebo bezhotovostním platebním stykem b) bankovní zárukou „pro složení dražební jistoty, bankovní zárukou platí obecná ustanovení o náležitostech bankovní záruky a o možnosti poskytování bankou zejména dle § 313 a násl. obchodního zákoníku a dále také dle zákona č. 21/1992 Sb. zákona o bankách v platném znění“26 Draţebník sám stanoví a rozhodne, jakým způsobem budou účastníci draţby skládat draţební jistotu a je dle ZVD jeho povinností tuto informaci uvést v draţební vyhlášce. V praxi účastníci draţby nejčastěji skládají draţební jistinu v hotovosti na místě k tomu určeném před konáním draţby nebo částku vkládají na účet draţebníka za tímto účelem zřízeným. Lhůta pro sloţení draţební jistoty je stanovena ZVD a činí 15 dní, 30 dní nebo 60 dní. Lhůta pro sloţení vţdy končí zahájením draţby, znamená to tedy, ţe účastníci mohou jistotu v hotovosti skládat aţ do okamţiku skutečného zahájení draţby vyvoláním licitátora. Vracení draţební jistoty se děje po skončení draţby, kdy draţebník je povinen, bez zbytečného odkladu, jistotu vrátit všem účastníkům draţby, kteří se nestali vydraţiteli. Základní povinnosti draţebníka a podmínky vrácení draţební jistoty stanoví § 16 ZVD.

1.8. Prohlídka předmětu draţby Prohlídka předmětu draţby je základním objektivním předpokladem k tomu, aby zájemci měli vůli chtít jej za peníze nabývat do vlastnictví. Umoţnění provedení prohlídky je v ZVD stanoveno jako další podmínka pro provedení draţby. Povinností draţebníka je vytvořit předpoklad pro řádné uskutečnění prohlídky předmětu draţby a to konkrétně v draţební vyhlášce, kde je povinen uvést datum a čas konání prohlídky předmětu draţby, u věcí movitých téţ místo prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky. U dobrovolných draţeb toto upravuje § 20 odst. 1 písm. h) ZVD, u nedobrovolných pak § 43 odst. 1 písm. h) ZVD. V čase, který draţebník stanoví v draţební vyhlášce, jako termín prohlídky předmětu draţby, musí umoţnit zájemcům tuto prohlídku. Prohlídka je nezávazná a dobrovolná, pro kterou

26

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 22

ovšem musí draţebník zajistit, aby ten, kdo o prohlídku má skutečně zájem mohl v předem určeném místě a čase tuto prohlídku provést. Účast na prohlídce však nezavazuje nikoho ze zájemců o předmět draţby k účasti na draţbě, stejně tak není nutnou podmínkou samotné účasti. „Ustanovení § 15 odst. 4 ZVD uvádí pro draţebníka “ulehčující“ podmínku, ţe pokud vlastník nebo osoba, která má předmět draţby v drţení nebo nájmu, neumoţní řádnou prohlídku předmětu draţby, pak lze provést prohlídku v „rámci moţností“. Současně stanoví, ţe z tohoto důvodu nelze vyslovit neplatnosti draţby. Logika tohoto ustanovení plyne z faktu, ţe zvláště v případech nedobrovolných draţeb nemá vlastník či uţivatel předmětu draţby zájem prohlídku předmětu draţby často řádně umoţnit.“27 Draţebník ani navrhovatel draţby nejsou oprávněni např. vniknout násilně do nemovitosti, která je předmětem nedobrovolné draţby. V okamţiku prohlídky vlastník, nebo osoba, která má předmět draţby v drţení nebo nájmu, není povinna prohlídku předmětu draţby umoţnit. Velice často se tak u nedobrovolných draţeb stává, ţe zájemci o nemovitost se na prohlídkách do nemovitosti ani nedostanou. Z vlastní zkušenosti však mohu podotknout, ţe je především vzájmu vlastníků nemovitosti, aby v takovém případě prohlídku umoţnili. Mohou tak zcela jednoduše ovlivnit budoucí cenu dosaţenou vydraţením nemovitosti. Je tedy více neţ jasné, ţe nemoţnost provedení pečlivé prohlídky předmětu draţby můţe mít značný vliv na cenu, za kterou bude případný zájemce ochoten předmět draţby vydraţit. Rizika plynoucí z toho, ţe zájemce nemohl při prohlídce zjistit, ţe předmět draţby trpí nějakými vadami, budou totiţ stíhat v zásadě vydraţitele, zejména v případě draţeb nedobrovolných.

2. Historie veřejných draţeb a aukcí „Původní pojem veřejné draţby je odvozen z faktu, ţe draţby, ať jiţ dobrovolné nebo „nařízené“ či „nucené“ (tj. v dnešní době tedy ekvivalentem draţeb nedobrovolných) byly původně konány veřejnými úřady, tj. veřejnoprávními orgány. Taková úprava vychází již z dekretu dvorské kanceláře č. 565/1786 sb. zák. soud. – licitačního řádu, dále pak zákona č. 79/1896 ř.z. o řízení exekučním a zajišťovacím (exekuční řád) a dále pak byla zakotvena v zákoně č. 174/1950 Sb., podle kterého „Dražby provádějí zpravidla

27

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 23

místní národní výbory a národní nebo komunální podniky, které jiné orgány nebo podniky mohou provádět dražby, jakož i vymezení oprávnění jednotlivých orgánů a podniků stanoví ministr vnitřního obchodu vyhláškou (…).“ V dnešní úpravě je však draţebník osobou soukromoprávní a v ţádném případě nemůţe být povaţován za veřejnoprávní subjekt, a to ani přesto, ţe je v určitých případech oprávněn konat způsobem obdobným veřejnoprávním orgánům. Jde o určitou raritu, neboť dnešní klasické „nucené“ draţby podle Zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také OSŘ) i podle Zákona č. 120/2001 Sb. ČR, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále také ExŘ) vykonávají veřejnoprávní subjekty, resp. subjekty pověřené soudem (soudní vykonavatelé, exekutoři). Draţebník však vystupuje jako subjekt soukromého práva, je smluvním partnerem navrhovatele draţby, coţ samo o sobě znamená nemoţnost jeho objektivního a zcela nezaujatého postavení. Draţebník přitom mnohdy fakticky např. rozhoduje o pravosti a dostatečnosti listin prokazujících nároky a skutečnost tvrzené v draţbě. Kdybychom tedy vycházeli z prapůvodního pojetí draţeb, v dnešní době bychom za skutečné veřejné draţby mohli povaţovat spíše draţby konané soudem či soudním exekutorem v rámci výkonu rozhodnutí podle OSŘ či exekuce podle ExŘ. Při draţbách konaných podle ZVD ovšem ZVD neumoţňuje subsidiárně pouţít OSŘ či ExŘ, jediným subsidiárně pouţitelným předpisem je OZ. Z výše uvedeného musíme tedy nutně dovodit, ţe „veřejnou draţbou“ měl zákonodárce na mysli pouze jednání konané veřejně, tj. na místě veřejně přístupném, a tak, aby veřejnost mohla být draţbě přítomna. Slovo draţby bylo původně synonymem slova aukce, které pochází původem z latiny, a to z latinského slova audio ke slovu augure, jehoţ významem je zvyšovat, zvyšovat se. „V období habsburské monarchie došlo k určitému oddělení aukcí a draţeb, a to jak z hlediska odlišení cílového segmentu trhu, tak i z hlediska některých postupů při aukcích a draţbách uţívaných. Aukcím byla ponechána mnohem větší volnost při výběru postupu, podle nějţ měly aukce probíhat, neboť se vţdy jednalo o postup, který mohl při výběru nejvhodnější nabídky zájemců vyuţít vţdy pouze vlastník. Draţby oproti tomu byly vţdy do určité míry spíše postupem pouţívaným při zpeněţení majetku dluţníků, úpadců a majetku připadlého státu (jako věci odloţené a ztracené, apod.). Nezanedbatelnou úlohu hrály draţby vţdy v období „privatizace“ majetku (uvozovky jsou pouţity z toho důvodu, ţe i kdyţ např. v josefínském období probíhalo ve velkém rozsahu zpeněţování bývalého majetku církve a náboţenských 24

řádů, privatizací to v dobových pramenech nebylo nazýváno). V případě majetku zpeněţovaného draţbami se tedy často jednalo o majetek, jehoţ zpeněţení nesneslo odkladu a nemohlo proběhnout standardními metodami, tj. nabídky na relevantním trhu; důvodem byly zejména obtíţe vznikající při občasné správě majetku a současně obavy z moţných snah bývalých vlastníků o rozkradení majetku nebo o jeho zatíţení zástavními právy a břemeny. Vymezení pojmu draţba bylo dlouhou dobu ponecháno na výkladu právních teoretiků. Tradičním výkladem pojmu „draţba“ byl výklad pouţitý ve Slovníku veřejného práva československého, jehoţ autorem byl profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Prof. JUDr. Hoetzl: „….dražbou v širším smyslu (se) nazývá každý prodej určité věci, při němž se nabízí tato věc neurčitému počtu osob a prodá se oné z nich, jež nabídne nejvíce a zaváže se zároveň splnit všechny podmínky, jež byly pro tuto dobu napřed stanoveny. V užším slova smyslu rozumí se pod dražbou takový prodej, ale konaný za účasti a vedení veřejných úřadů. Těmito mohou být soudy, jiné veřejné úřady, neb jich orgány podle toho, na čí podnět k dražbě dochází a za jakým účelem se koná. Povždy ovšem tato účast veřejných orgánů předpokládá, že jsou podmínky, za jakých k dražbě dochází, postup při ní a účinky její napřed zákonem upraveny tak, aby celé řízení dražební poskytovalo dostatečných záruk jak pro dosavadního vlastníka, tak i pro příštího nabyvatele (vydražitele), jakož i pro osoby, jimž k prodávané věci přísluší nějaká práva, jež mohou být ve své existenci neb rozsahu výkonem dražby dotčena…“ Pro úplnost je však vhodné uvést i opačné názory vyslovené významnými právními teoretiky – např. zajímavý názor ohledně povahy draţby, jehoţ autorem byl V.Knapp: „Řekne-li se, že při dražbě se nenabývá vlastnické právo smlouvou, ale příklepem, je to tedy podobné, jako by se řeklo, že třeba při normální (nespecifické) koupi se vlastnické právo koupené věci nenabývá smlouvou kupní, ale akceptací nabídky“28. Značnou částí právních teoretiků byla tedy draţba povaţována za zvláštní formu uzavírání smlouvy, kde vlastně osoba řídící draţbu – licitátor- měl nezávislé postavení. Jediná právní úprava, která se zabýváa veřejnými draţbami, podstatou draţeb a vymezení pojmu „draţba“ je zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písmeno a), kde se pojem draţba pro účely uvedeného zákona vymezuje tak, jak je specifikováno v části „1.1. Pojem draţby, draţební proces" této bakalářské práce. 28

MIKŠOVSKÝ Petr, Mgr. a kol., Aukce a elektronické aukce, vydalo Informační centrum ARK, spol.s.r.o., 2009 – 144 s., ISBN neuvedeno 25

3. Průběh draţby Průběhem draţby rozumíme zahájení draţby tedy vyvoláním licitátora, samotnou licitací a ukončení draţby udělením příklepu vydraţiteli (jednomu z účastníků draţby). Celý průběh draţby řídí licitátor, který, jak jiţ bylo řečeno, by si měl umět v draţební místnosti sjednat pořádek, případně nevhodně se chovající osoby (ať je to jiţ veřejnost, či samotní účastníci draţby) vykázat z draţební místnosti. Průběh draţby by neměl být ničím narušován, proto bývá obvyklé, ţe všechny osoby přítomné v draţební místnosti jsou licitátorem poţádány, aby si vypnuli, popřípadě ztišili své mobilní telefony, aby nijakým způsobem nenarušovali průběh draţby. Pro lepší pochopení se v dalších podkapitolách budu věnovat bliţšímu vysvětlení pojmů, které přímo souvisí s průběhem draţby.

3.1. Zahájení draţby, vyvolání a jeho náleţitosti Zahájením draţby je „vyvolání, není-li dále stanoveno jinak“29. Vyvolání je „prohlášení licitátora o předmětu draţby a výzva účastníků draţby k podávání nabídek“30. Není uvedeno v ZVD, co jiného by mohlo být zahájením draţby kromě vyvolání, platí proto, ţe jím musí být vţdy vyvolání. Je důleţité zmínit, ţe zahájení první draţby draţebního dne (v případě, ţe draţebník ve stejný den pořádá více draţeb) by mělo být přesně v čas, který je uveden v draţební vyhlášce. Zákon však umoţňuje v případě velkého zájmů účastníků a jejich zápisu do draţby zahájit ji vyvoláním licitátora, sdělit přítomným a jiţ zapsaným účastníkům draţby, ţe je třeba s licitací počkat a dále se věnovat zápisu účastníků. Následně po zapsání všech zájemců o účast na draţbě, kteří se dostavili v čas, ve kterém měla draţba být zahájena, pokračovat v licitaci (zkušenosti z praxe). Jak jiţ tedy bylo zmíněno, vyvolání se týká prohlášení licitátora o předmětu draţby a výzvy účastníkům k činění nabídek. Náleţitosti vyvolání jsou stanoveny pro dobrovolnou draţbu v § 23 odst. 6 ZVD a nedobrovolnou draţbu v § 47 odst. 6 ZVD. Dikce zákona je pro draţby dobrovolné i nedobrovolné téměř totoţná. Obsahem vyvolání je označení a popis předmětu draţby, odhadnutá nebo zjištěná cena předmětu draţby, informace o právech a závazcích váznoucích na předmětu draţby a s ním spojených údajích (např. pokud mají vliv na hodnotu předmětu draţby, údaje o nájemních smlouvách). Další náleţitostí vyvolání by mělo být seznámení s nejniţším podáním (tzv. vyvolávací cena) a stanovený minimální příhoz 29 30

§ 2 písm. h) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění § 2 písm. g) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 26

(minimální částka, o kterou můţe účastník draţby navýšit předchozí učiněné podání). Draţebník však má právo do vyvolání zahrnout i další údaje, které by podle jeho názoru mohly ovlivnit nebo ovlivňují prodejnou cenu předmětu draţby. Vyvolání ale vţdy musí obsahovat označení předmětu draţby tak, aby vylučovalo záměnu s jinou věcí. Např. pokud je-li předmětem draţby nemovitost, je vhodné označení údaji přesně podle zápisu v katastru nemovitostí. Popis předmětu draţby nemusí být vţdy totoţný s označením předmětu draţby. Jde spíše o popis stavu předmětu draţby, jeho vlastností, opotřebení, pouţitelnosti, kvality, stupně poškození apod. Práva a závazky váznoucí na předmětu draţby bývají obvykle zástavní práva, věcná břemena, předkupní práva a exekuce a výkony rozhodnutí na něj uvalené. V draţbě, podle jejího charakteru, některá z těchto práv zanikají, jiná jsou po draţbě odstraněna navrhovatelem a některá zůstávají a váznou nadále na předmětu draţby. Informace o zániku práv váznoucích na předmětu draţby, i kdyţ dle ZVD nemusí být součástí vyvolání, je důleţité jmenovat, aby účastníci draţby měli přehled o všem, co zatěţuje nemovitost a co zaniká či nikoliv (podrobněji v kapitolách 4 a 5 týkajících se dobrovolných a nedobrovolných draţeb).

3.2. Podání účastníků, způsoby činění podání Podání účastníka je vlastně projev jeho vůle nabýt předmět draţby do vlastnictví. „Zákon tento projev vůle, který představuje jednostranný právní úkon účastníka draţby, pokud splňuje jeho zákonné definice, označuje pojmem podání. Aby konkrétní úkon účastníka mohl být povaţován za podání je nutné, aby splňoval všechny podmínky, které pro takový úkon stanovuje ZVD ve svém § 2 písm. i). Podání ovšem, jakoţto právní úkon v ZVD, vedle splnění podmínek speciální úpravy stanovení pro tento právní úkon v ZVD, musí splnit i předpoklady, které stanovuje OZ obecně pro jakýkoliv právní úkon kohokoliv. Předpoklady stanovené v OZ představují zejména nutnost učinit právní úkon svobodně a váţně, určitě a srozumitelně atd. (§ 34 a násl. OZ). ZVD pak definuje pojem podání jako „nabídka účastníka draţby učiněná v průběhu draţby ve výši alespoň stanovené nejniţšího podání; další podání musí převyšovat podání jiţ učiněné nejméně o stanovený minimální příhoz, není-li dále

27

stanoveno jinak; v případě, ţe byla rozdána čísla, musí to být nabídka učiněna ústně a zvednutím čísla; podání je perfektní aţ ústní nabídkou.“31 Princip podání tedy spočívá v tom, ţe účastníci draţby vyvolávají (činí podání) směrem k licitátorovi své nabídky konkrétní ceny. Tato cena představuje, kolik jsou ochotni zaplatit za nabytí vlastnictví k předmětu draţby. Je důleţité si také uvědomit, ţe podání smí činit pouze ta osoba přítomná na draţbě, která je zapsána jako účastník draţby, ne tedy veřejnost (diváci) nebo doprovod účastníků draţby. V momentě, kdy by podání činila osoba, která není zapsána jako účastník draţby a následně předmět draţby vydraţila je tato draţba neplatná. Pro odlehčení problematiky týkající se podání mohu uvést příklad z praxe, který se skutečně stal. Účastník jedné draţby činil podání, kterým „přehodil“ poslední učiněné podání, avšak v návalu psychického tlaku, který v praxi draţba často vytváří, si neuvědomil, ţe poslední učiněné podání bylo jeho podání. Tímto si tedy sám navýšil cenu dosaţenou vydraţením. I takto učiněné podání bylo platné.

3.3. Udělení příklepu Příklep je jednostranným právním úkonem licitátora. Dle ZVD jde vlastně o okamţik, kdy licitátorovým klepnutím kladívka dochází k přechodu vlastnického či jiného práva k předmětu draţby. Tento okamţik by se dal povaţovat za vrcholně důleţitý okamţik. Okamţik, daný klepnutím kladívka, totiţ pro vydraţitele, kterému byl příklep udělen, znamená, ţe pokud uhradí řádně a v čas cenu dosaţenou vydraţením, stává se totiţ právě v této chvíli vlastníkem předmětu draţby. Tento okamţik musí být uveden také v protokolu o provedené draţbě.

4. Rozdělení draţeb Zvláštní část ZVD je rozdělena na dva oddíly. Draţby dobrovolné a draţby nedobrovolné. Přestoţe v mnoha ustanoveních se tyto dva oddíly neliší, je kaţdá kapitola o dvou odlišných institutech.

31

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 28

Tyto druhy draţeb se od sebe liší svým charakterem. I kdyţ se na obě vztahuje definice veřejné draţby jako veřejného jednání, jehoţ účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu draţby, konaného na základě návrhu navrhovatele (§ 2 písm. a) ZVD), existují podstatné rozdíly mezi draţbou dobrovolnou a nedobrovolnou. Pro draţbu dobrovolnou i nedobrovolnou platí princi přechodu vlastnického práva. Znamená to, ţe vlastnické právo tedy udělením příklepu (a následně zaplacením vydraţené ceny) přechází na vydraţitele bez ohledu na předchozího vlastníka. „Dělícím parametrem dobrovolných a nedobrovolných draţeb není to, zda se jedná o draţbu provedenou na návrh vlastníka předmětu draţby či proti vůli vlastníků, ale to, zda provedení draţby navrhuje osoba vůči předmětu draţby dispozičně oprávněného (takţe draţba věcí zapsaných do konkursní podstaty je draţbou dobrovolnou, neboť správce konkursní podstaty, resp. insolvenční správce, není vlastníkem, ale je vůči věcem a právům zapsaným do konkursní resp. majetkové podstaty, osobou dispozičně oprávněnou.“32

4.1. Draţby dobrovolné Před přijetím dnešní podoby ZVD se u nás pojem dobrovolné draţby vyvíjel dlouho dobu, počínaje zákonem č. 174/1950 Sb., o draţbách mimo exekuci. Přestoţe tato úprava dobrovolných draţeb obsaţená v zákoně č. 174/1950 Sb. o draţbách mimo exekuci byla velice stručná a vztahovala se na movité věci, některé principy, zůstávají zachovány dodnes (např. princip vyhlášení draţební vyhláškou, udělení příklepu vydraţiteli a nabytí věci příklepem atd.)

4.1.1 Navrhovatel draţby dobrovolné Draţba dobrovolná je draţby prováděná na návrh vlastníka předmětu draţby a také na návrh: a) Osoby oprávněné hospodařit s předmětem draţby (toto oprávnění plyne z právního vztahu mezi vlastníkem předmětu draţby a oprávněnou osobou, v dnešní době je osobou oprávněnou hospodařit s majetkem státu např. státní podnik). Vzhledem k tomu, ţe bývá velice sloţité případ od případu určit osobou oprávněnou hospodařit s

32

MIKŠOVSKÝ Petr, Mgr. a kol., Aukce a elektronické aukce, vydalo Informační centrum ARK, spol.s.r.o., 2009 – 144 s., ISBN neuvedeno 29

předmětem draţby, měl by si draţebník vzít na pomoc osobu právně vzdělanou, která mu bude schopna poskytnout konzultace v této oblasti; b) Osoby oprávněné jednat na základě zmocnění vlastníkem – v případě zplnomocnění osob vycházíme z ustanovení OZ tj z § 22 a násl OZ. Neexistuje důvod zpochybňovat právo navrhovatele udělit třetí osobě oprávnění disponovat s jeho majetkem, stejně tak právo nechat se při návrhu draţby zastoupit další osobou, která splňuje podmínky způsobilosti konat právní úkony. Samozřejmě záleţí na rozsahu uděleného zmocnění, v jehoţ mezích můţe zmocněná osoba jednat; c) Osoby oprávněné jednat na základě zvláštního právního předpisu – rozsah oprávnění je tedy dán právním předpisem, těmito osobami máme na mysli především insolvenční správce oprávněného zvláštním předpisem k nakládání s předmětem draţby a tím je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu.

4.1.2 Předmět draţby dobrovolné Předmětem draţby dobrovolné můţe být podle § 17 odst. 3 ZVD „věc podnik nebo jeho organizační sloţka, převoditelná majetková práva s výjimkou práv z duševního vlastnictví a soubor věcí, soubor práv nebo soubor věcí a práv, bylo-li navrţeno jejich vydraţení a splňujeli podmínky stanovené tímto zákonem“33. Znamená to tedy, ţe předmětem draţby mohou být věci movité, nemovité, bytové i nebytové prostory, a převoditelná majetková práva, soubory věcí, soubory práv nebo soubory práv a věcí. Nelze však draţit práva, se kterými na základě vykonatelného rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy nelze nakládat. S předmětem draţby nelze tedy nakládat především, pokud je na tento předmět vydáno předběţné opatřením nebo je zahrnut do konkursní podstaty. Dále také nelze draţit v případě, ţe na předmětu draţby vázne zákonné předkupní právo státu. Co vlastně předkupní právo znamená? Jedná se o právo určité osoby na přednostní nabytí věci, pokud ji vlastník hodlá zcizit a to za podmínek stanovených třetí osobou. Dalším typickým příkladem zákonného předkupního práva je předkupní právo státu podle § 13 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, které omezuje moţnost nabývání některých věcí prohlášených za kulturní památky stanovením povinnosti nabídnut je předem ke koupi státu. 33

§ 17 odst. 3 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 30

4.1.3 Smlouva o provedení draţby dobrovolné Zahájit přípravu nejen dobrovolné, ale i nedobrovolné draţby je moţné na základě písemně uzavřené smlouvy o provedení draţby mezi draţebníkem a navrhovatelem. Stejně jako kterákoliv jiná smlouva i smlouva o provedení draţby má pevně stanovené podstatné náleţitosti: smlouva musí být písemná, musí být označeno, ţe se jedná o draţbu dobrovolnou, musí být označen navrhovatel, draţebník (příloha číslo 1 této bakalářské práce), předmět draţby (příloha číslo 1, této bakalářeské práce, článek II – Předmět draţby), číselně vyjádřené určení nejniţšího podání (příloha číslo 1 této bakalářské práce, článek III – Další ujednání), výše odměny draţebníka, případně její určení nebo ujednání o tom, ţe draţba bude provedena draţebníkem bezúplatně (příloha 1 této bakalářské práce, článek III - Další ujednání). Dále mimo shora uvedené je také ve smlouvě vhodné uvádět např. čestné prohlášení navrhovatele týkající se právního a faktického stavu předmětu draţby. Další nezbytnou náleţitostí smlouvy je úřední osvědčení podpisů na smlouvě. Ověření je moţné notářem, městským úřadem, obecním úřadem, advokátem (za splnění podmínek stanovených v § 25a zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii) atd. Označení navrhovatele a draţebníka (příloha číslo 1 této bakalářské práce) Fyzická osoba jako navrhovatel musí být určena jménem, rodným číslem a adresou trvalého bydliště, fyzická osoba – podnikatel dále navíc identifikačním číslem a místem podnikání, právnická osoba potom jménem firmy, sídlem a identifikačním číslem. To samé platí i pro draţebníka. Nesmí zkrátka dojít v ţádném případě k záměně a osoba draţebníka i navrhovatele musí být vţdy jednoznačně určena. Označení předmětu draţby (příloha číslo 1 této bakalářské práce, článek II – Předmět draţby) Předmět draţby musí být označen nezaměnitelně a určitě. U nemovitosti je nezbytné označení údaji z katastru nemovitostí, tak aby byla nemovitost způsobilá k dalšímu zápisu změn do katastru (přepsání na vydraţitele). Movité věci musí být označeny způsobem vylučujícím jejich záměnu s jinými věcmi. U movitých věcí dále platí, ţe by měly být definovány poloţku po poloţce, co moţná nejpřesněji. Převoditelná majetková práva musejí být označena vţdy právním titulem jejich vzniku a trvání a hodnotou. 31

Nejniţší podání (příloha číslo 1 této bakalářské práce, článek III – Další ujednání) Jak jiţ bylo řečeno je nutné nejniţší podání ve smlouvě vyčíslit a to konečnou číselnou sumou. V podstatě záleţí na vůli navrhovatele, který po konzultaci např. přímo s draţebníkem a jeho odborných a obchodních zkušenostech, stanoví nejniţší podání. Z dosavadní praxe vím, ţe stanovení nejniţšího podání je jedním z nejvýznamnějších faktorů pro celkovou úspěšnost draţby. Je v zájmu draţebníka i navrhovatele, aby přilákali co nejvyšší okruh zájemců, a docílit toho lze právě nejniţším podáním. Dále po ujednání mezi navrhovatelem a draţebníkem je moţné, aby v průběhu draţby, kdy nikdo z účastníků neučinil ani nejniţší podání$, licitátor toto podání sníţil. V takovém případě by mělo být ve smlouvě uvedeno, o kolik bude licitátor podání sniţovat a na jakou cenu se aţ nejniţší podání můţe dostat. Určení výše odměny draţebníka (příloha 1 této bakalářské práce, článek III- Další ujednání) Nejběţnější praxí určení výše odměny draţebníka bývá procentuální vyčíslení odměny z ceny dosaţené vydraţením. Lze ji tedy stanovit pouhou dohodou o tom, jak vysoká by odměna asi měla být.

4.1.4 Draţební vyhláška Draţební vyhláška (dále jen „DV“) je zásadní dokument, jejímţ prostřednictvím draţebník oznamuje třetím osobám konání draţby. Seznamuje je tím s veškerými podmínkami draţby, povinnostmi účastníků atd. Je to vlastně vyrozumění o konané draţbě. „Podle § 20 odst. 1 ZVD musí DV obsahovat: a) (označení) že jde o dražbu dobrovolnou, a jde-li o opakovanou dražbu, i tuto skutečnost (příloha č. 2 této bakalářské práce); b) označení dražebníka ( příloha č. 2 této bakalářské práce – Bod č. 2); c) místo, datum a čas zahájení dražby (příloha č. 2 této bakalářské práce – Bod č. 1); d) označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází a jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu (příloha č. 2 této bakalářské práce - Bod č. 3 a Bod č. 4). 32

e) nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit f) požaduje-li dražebník složení dražební jistoty, pak způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení; popřípadě také informaci, lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo šekem (příloha č. 2 této bakalářské práce – Bod č. 6) g) je-li přípustný i jiným způsob úhrady ceny dosažené vydražením než úhrada v hotovosti; způsob úhrady ceny dosažené vydražením nesmí být pro vydražitele spojen s nadbytečnými obtížemi (příloha č. 2 této bakalářské práce – Bod č. 7); h) datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky (příloha č. 2 této bakalářské práce – Bod 5); i) u společné dražby pořadí, ve kterém budou jednotlivé předměty dražby vydraženy; j) podmínka odevzdání předmětu dražby vydražiteli (příloha č. 2 této bakalářské práce – Bod 8).“34 Zveřejnění draţební vyhlášky: Draţebník je povinen vţdy uveřejnit DV draţby dobrovolné. Draţebník povinen tuto DV uveřejnit jednak dle ZVD „vzhledem k předmětu draţby v místě obvyklým nejméně do 15 dnů před zahájením draţby, není-li dále stanoveno jinak“35 a dále „ Je-li předmětem draţby nemovitost, podnik nebo jiná organizační sloţka, nebo pokud nejniţší podání přesáhne 100.000,- Kč, uveřejní draţebník draţební vyhlášku způsobem vzhledem k předmětu draţby v místě obvyklým (coţ u dobrovolných draţeb nemovitostí znamená také uveřejnění na úřední desce příslušného obecního úřadu a úřadu městské části) i na centrální adrese nejméně do 30 dnů před zahájením draţby“36. Kromě tohoto všeho je však také moţné zveřejnit DV jakýmkoli způsobem i kdekoliv jinde. Týká se to například internetové inzerce, kdy se ve většině případů (pokud to samozřejmě daný internetový inzertní portál umoţňuje) DV k inzerátu přikládá a je tedy tímto způsobem přístupná veřejnosti. 34

§ 20 odst. 1 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění § 20 odst. 2 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 36 § 20 odst. 3 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 35

33

Draţebník by měl mít na paměti, ţe ve lhůtách stanovených zákonem musí být draţební vyhláška jiţ zveřejněna, ne pouze zaslána příslušným orgánům. Pokud draţebník nezveřejní DV jak mu zákon ukládá, je toto důvodem pro neplatnost draţby. Na druhou stranu však ZVD nijak neurčuje dotčeným úřadům povinnost poskytnout draţebníkovi součinnost, ani povinnost zveřejnit v daných lhůtách vyhlášku doručenou draţebníkem. V tomto případě se domnívám, ţe by zákonodárce měl tento nedostatek napravit a to uloţením povinnosti také dotčeným úřadům, na které se draţebník s ţádostí o uveřejnění DV obrací. Dále je draţebník povinen před zahájením draţby vyvěsit DV a všechny její případné dodatky ve veřejně přístupné části objektu, kde se draţby koná. Znamená to, ţe účastníci draţby mají ještě před zahájením draţby moţnost do těchto dokumentů nahlédnout a seznámit se tak s podmínkami draţby. Z praxe mohu potvrdit, ţe dochází k tomu, ţe je draţebník nucen vytvořit dodatek k DV krátce před zahájením draţby a proto účastníci nemají jinou moţnost se s dodatkem blíţe seznámit, neţ právě na místě konání draţby. Zaslání vyhlášky určeným osobám: DV by měla být dle § 20 odst. 5 ZVD zaslána: Vlastníkovi předmětu draţby, osobám, kt. mají k předmětu draţby právo zapsané v katastru nemovitostí (týká se to věcných břemen, zástavních práv, případně omezení převodu nemovitostí, práv hospodařit s předmětem draţby či jiná uţívací práva k majetku sátu či obce, v případě, kdy je předmětem draţby nemovitost, podnik nebo jeho organizační sloţka, zasílá se draţební vyhláška správci daně příslušnému podle místa trvalého pobytu nebo místa podnikání navrhovatele, ale také správci daně, v jehoţ obvodu se nemovitost, podnik nebo jeho organizační sloţka nachází. Důvodem je vyrozumění příslušných finančních úřadů o draţbě a s ní souvisejících majetkových transakcích, jde-li o podnik nebo jeho organizační sloţku, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, který by měl dohlédnout především na to, aby se draţby účastnily osoby, u nichţ by po nabytí vlastnictví k předmětu draţby mohlo dojít k narušení hospodářské soutěţe, orgánu státu a to v případě, kdy má dojít k prodeji majetku právnické osoby, jejímţ zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát.

34

Pro úplnost dále uvádím, ţe DV je nutné zaslat v souladu s § 10 odst. 1 ZVD formou listovní zásilky dodávané s doručenkou do vlastních rukou. Stejně jako ostatní listiny týkající se draţby i stejnopis DV uloţený u draţebníka by měl být podepsán navrhovatelem, v případě draţby nemovitostí dále také podpis navrhovatele úředně ověřen (tento poţadavek vychází z obdobného poţadavku ověření podpisů na dokumentech, kterými jsou prováděny dispozice s nemovitostmi podle OZ). Podpisem navrhovatel stvrzuje údaje v DV a potvrdí tím, ţe údaje v DV se shodují s ujednáním smlouvy o provedení draţby. DV je přitom dokument vyhotovený pouze draţebníkem a odpovědnost za ni nese pouze draţebník. Dodatky k draţební vyhlášce: § 21 ZVD stanoví, ţe „Podmínky a údaje, které draţebník v draţební vyhlášce uvedl, nelze dodatečně měnit. To neplatí v případě, kdy dojde ke změnám v rozsahu práv a závazků na předmětu draţby váznoucích a s ním spojených, nebo stavu, v němţ se předmět draţby nachází, v tom případě je draţebník povinen vyhotovit a připojit dodatek ke zveřejněné draţební vyhlášce bez zbytečného odkladu poté, co se o změnách dozvěděl.“37 Znamená to, ţe jedinou výjimkou, kdy lze zasáhnout do DV je změna v rozsahu práv a závazků váznoucích na předmětu draţby a s ním spojených a změny stavu, v němţ se předmět draţby nachází. Změnou stavu se rozumí především zejména zhoršení stavebního stavu nemovitosti nebo například chátrání předmětu draţby Jedná se tedy o změny nezávislé na vůli vlastníka. V případě nedostatku v označení popisu předmětu draţby či jiného pochybení v DV nelze dodatečně opravit.

4.1.5 Upuštění od draţby Obecně lze říci, ţe důvodem pro upuštění od draţby je hrozba neoprávněného zásahu do práv vlastníka nebo i třetích osob, nebo konflikt s výkonem moci veřejných orgánů. § 22 odst. 1 stanoví, ţe „Draţebník upustí od draţby nejpozději do jejího zahájení a) na základě písemné žádosti vlastníka;

37

§ 21 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění

35

b) je-li dražebníkem doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby; c) je-li smlouva o provedení dražby neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést; d) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15 a 21; e) byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnuta do konkursní podstaty nebo do vyrovnání, není-li navrhovatelem správce konkursní podstaty f) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části; g) došlo-li ke střetu dražby dobrovolné a dražby nedobrovolné (§ 42); h) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat i) zanikne-li živnostenské oprávnění dražebníka.“38

4.1.6 Opakovaná draţba Účelem opakované draţby je umoţnit provedení druhé draţby u jednoho předmětu draţby a to za předpokladu, ţe: předmět draţby nebyl vydraţen, a to proto, ţe nebylo učiněno nejniţší podání. Stává se tak v případě, ţe jednak o předmět draţby nebyl ţádný zájem a tudíţ se nikdo nedostavil, ale i v případě, ţe draţby se účastní jeden účastník, který však nejniţší podání neučiní. draţba byla zmařena vydraţitelem, který i přesto, ţe předmět draţby vydraţil, tak vydraţenou částku ve lhůtě stanovené zákonem nedoplatil. Tím došlo ke zmaření draţby. (více kapitola: 4.1.8 Zmaření a neplatnost draţby).

38

§ 22 odst. 1 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 36

Smlouva o provedení draţby musí být uzavřena do 10 dnů po doručení Protokolu o provedené draţbě nebo vyrozumění o zmaření draţby. V případě, ţe tato lhůta dodrţena není, je taková smlouva absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. Opakovanou draţbu nelze provést, pokud draţebník od draţby upustil (viz kapitola 4.1.5. Upuštění od draţby) nebo pokud byla draţba z nějakého důvodu neplatná. Při opakované draţbě není nutné, aby draţebník zajišťoval nový odhad, pokud má k dispozici odhad ne starší jednoho roku a to před konáním draţby.

4.1.7 Protokol o provedené draţbě Zjednodušeně řečeno se jedná o písemné zachycení výsledku draţby. Protokol o provedené draţbě (dále jen „PoPD“) je tedy listina, která poskytuje základní údaje týkající se výsledku draţby a jejímţ účelem je především informovat o provedené draţbě osoby uvedené v § 20 odst 5 ZVD (viz kapitola 4.1.4 Draţební vyhláška - zaslání vyhlášky určeným osobám), které mají právo být automaticky vyrozuměny i o konání draţby stejně jako je draţebník povinen těmto osobám zaslat DV a to tak, ţe draţebník těmto osobám zašle PoPD nejpozději do pěti dnů ode dne konání draţby. PoPD má draţebník dle zákona povinnost vyhotovit bez zbytečného odkladu. Vzhledem k době přenosných počítačů a tiskáren tedy draţebníkovi nic nebrání ve vyhotovení PoPD ihned po udělení příklepu přímo v místě konání draţby a lze je tak s vydraţitelem rovnou podepsat. „PoPD by měl obsahovat (viz příloha č. 3 této bakalářské práce) minimálně tyto náleţitosti: a) datum místo a čas provedení dražby; skutečnost, že jde o dražbu dobrovolnou;jde-li o opakovanou dražbu i tuto skutečnost; b) označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, stavu, v němž se předmět dražby nachází, odhad jeho ceny; c) označení navrhovatele dražby a lze-li, označení bývalého vlastníka; d) nejnižší podání; e) označení dražebníka a licitátora, případně licitátorů;

37

f) označení vydražitele; g) cenu dosaženou vydražením; s tím, ţe součástí protokolu je podepsaný stejnopis draţební vyhlášky a jeho případné dodatky.“39 V případě, ţe draţba neskončí příklepem, pokud nikdo z účastníků draţby neučiní ani nejniţší podání a tudíţ není ţádný vydraţitel i přesto je nutné PoPD vystavit. I pro tento případ ZVD stanovuje lhůtu pro vyhotovení PoPD a to bez zbytečného odkladu. Náleţitosti takového protokolu jsou obdobné jako u PoPD, kdy předmět draţby vydraţen byl, pouze v bodě 6 (viz příloha č. 3 této bakalářské práce) se uvádí: „Draţby se nikdo nezúčastnil“. Stejně jako ostatní dokumenty se i

PoPD se

zveřejňuje na centrální adrese

(www.centralniadresa.cz – internetový portál, kde se povinně zveřejňují informace, u nichţ je tato povinnost stanovena jednotlivými paragrafy ZVD).

4.1.8 Zmaření a neplatnost draţby § 24 ZVD upravuje dva odlišné instituty – zmaření draţby a její neplatnost (podmínky, kdy nastává neplatnost draţby). „Zmaření draţby je podle ZVD „neuhrazení ceny vydraţitelem ve stanovené lhůtě. Lhůta k uhrazení ceny dosaţené vydraţením je přitom stanovena v § 29 odst. 2 aţ 5 a různí se podle výše ceny dosaţené vydraţením.“40 V případě, ţe vydraţitel neuhradí cenu dosaţenou vydraţením v uloţených lhůtách dochází ke zamření draţby a vydraţitel nenabývá vlastnictví předmětu draţby vydraţeného ve zmařené draţbě. Následkem pro vydraţitele, který draţbu zmařil je zejména povinnost hradit náklady zmařené draţby i draţby opakované (je-li konána). Tyto náklady jsou hrazeny z draţební jistoty sloţené vydraţitelem před draţbou. Tu část nákladů, kterou nepokryje jistota jím sloţená je však povinen hradit také. Tento vydraţitel se nemůţe zúčastnit draţby opakované téhoţ předmětu draţby u téhoţ draţebníka.

39

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 40 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 38

Draţebník je povinen o zamření draţby informovat osoby uvedené v § 20 odst. 5 ZVD, tzn. Osoby, kterým se zasílala draţební vyhláška. Institut neplatnosti draţby je v ZVD jedinou moţností, jak zvrátit výsledek draţby zrušením jejich důsledků. Ţalobu na neplatnost draţby lze podat aţ po provedení draţby. „Důvody pro neplatnost draţby dle ust. § 24 odst. 3 jsou tedy: a) pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit; b) vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena; c) nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 1 ař 3, § 1í, 20, 21, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2; d) byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby.“41

4.1.9 Úhrada ceny dosaţené vydraţením, způsoby úhrady ceny K tomu, aby došlo k přechodu vlastnictví k předmětu draţby na vydraţitele, je nutné, aby vydraţitel uhradil řádně a včas cenu dosaţenou vydraţením, tzn. v plné výši nejpozději v termínu kogentně stanoveném v ZVD, konkrétně v § 29 ZVD. Za cenu dosaţenou vydraţením se povaţuje hodnota výše platně učiněného posledního a tudíţ nejvyššího podání (nabídky ceny), pro které byl licitátorem učiněn příklep vydraţiteli. Cena dosaţená vydraţením se vţdy hradí draţebníkovi, tedy nikoliv navrhovateli draţby či licitátorovi. Úhrada ceny dosaţené vydraţením je následující: 1. Je-li cena dosaţená vydraţením ve výši do 200.000,- Kč (menší nebo maximálně rovna částce 200.000,- Kč) hradí vydraţitel cenu dosaţenou vydraţení ihned po skončení draţby

41

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 39

2. Je-li cena dosaţená vydraţením vyšší neţ 200.000,- Kč a zároveň niţší nebo maximálně rovna 500.000,- Kč hradí vydraţitel cenu dosaţenou vydraţením draţebníkovi ve lhůtě do 10 dnů od skončení draţby 3. Je-li cena dosaţená vydraţením vyšší neţ 500.000,- Kč (přesahuje částku 500.000,Kč) hradí vydraţitel draţebníkovi cenu dosaţenou vydraţením do 3 měsíců od skončení draţby.

4.1.10 Nabytí vlastnictví k předmětu draţby Nabytí vlastnictví k předmětu draţby je důsledkem draţby, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v ZVD. Pokud z draţby vzešel konkrétní vydraţitel, který uhradil cenu dosaţenou vydraţením řádně a včas, přechází na tohoto vydraţitele vlastnictví předmětu draţby udělením příklepu. Potvrzení o nabytí vlastnictví osvědčuje, ţe vydraţitel splnil všechny podmínky stanovené v ZVD proto, aby došlo k přechodu vlastnictví k předmětu draţby. Potvrzení o nabytí vlastnictví vydává přímo draţebník. Potvrzení o nabytí vlastnictví musí být písemné a musí mít určité náleţitosti (viz příloha č.4 této bakalářské práce) a to: a) Označení předmětu dražby; b) Označení bývalého vlastníka; c) Označení dražebníka; d) Označení vydražitele. Přílohou potvrzení o nabytí vlastnictví musí být doklad, z něhoţ je zřejmé datum a způsob úhrady ceny dosaţené vydraţením (viz příloha č. 5 této bakalářské práce). Potvrzení o nabytí vlastnictví stejně jako doklad o způsobu úhrady ceny dosaţené vydraţením musí být opatřen podpisem draţebníka. V případě, ţe předmětem draţby je nemovitost, probíhá zápis vlastnického práva vydraţitele do katastru nemovitostí právě na základě zmíněného potvrzení o nabytí vlastnictví. Z toho vyplývá povinnost draţebníka zaslat jedno vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu.

40

ZVD dále stanoví, ţe součástí jednoho stejnopisu potvrzení o nabytí vlastnictví je stejnopis protokolu o provedené draţbě a podepsaný stejnopis draţební vyhlášky Předání předmětu draţby je završení celého procesu draţby. Problematiku způsobu předání předmětu draţby draţebník upravuje jiţ v draţební vyhlášce. Po okamţiku nabytí vlastnictví předává bez zbytečného odkladu draţebník vydraţiteli předmět draţby a listiny, které osvědčují vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s předmětem draţby nebo osvědčují jiná práva vydraţitele vůči předmětu draţby. Vydraţitel má naopak povinnost převzetí předmětu draţby draţebníkovi výslovně potvrdit. V případě draţby souboru movitých a nemovitých věcí je povinností draţebníka na místě předání předmětu draţby sepsat protokol o předání předmětu draţby (viz příloha č. 6 této bakalářské práce). Tento protokol musí obsahovat. a) označení bývalého vlastníka; b) označení dražebníka; c) označení vydražitele; d) označení předmětu dražby; e) podrobný popis stavu, v němž se předmět dražby včetně příslušenství nacházel při předání práv a závazků na předmětu dražby váznoucích.

4.1.11. Výtěţek draţby, vypořádání nákladů draţby Výtěţkem draţby chápeme dle ZVD cenu dosaţenou vydraţením (rozumí se nejvyšší podání učiněné účastníkem draţby – vydraţitelem, pro kterou byl udělen licitátorem příklep) a její příslušenství. Příslušenstvím takové ceny jsou potom úroky, které přirostou k výtěţku draţby na účtu, na který byla cena dosaţená vydraţením draţebníkovi zaslána. Pokud není dohodnuto jinak, hradí se náklady drţby z výtěţku draţby. Dohodnou-li se však navrhovatel a draţebník jinak, nese např. veškeré náklady draţebník sám a draţbu provádí bez nároku na odměnu, nebo ţe náklady draţby se nehradí z výtěţku draţby, ale draţebníkovi je navrhovatel hradí ihned při podpisu smlouvy. V tomto případě je totiţ draţebníkovi dána volnost upravit si tento problém po svém, odchylně od zákona. „Jak vyplývá z § 35 ZVD, který stanoví, ţe „Výtěţek draţby předá draţebník po vypořádání nákladů draţby bez zbytečného odkladu po uhrazení ceny dosaţené vydraţením bývalému 41

vlastníkovi“ je zákonem draţebníkovi jednoznačně stanoveno, do kdy a komu má výtěţek draţby předat. Draţebník je totiţ osobou, které je cena dosaţená vydraţením prvotně hrazena.“42 Bývalému vlastníkovi má být předán výtěţek draţby dle § 35 ZVD tedy po vypořádání nákladů draţby, tedy výtěţek draţby sníţený o náklady draţby.

4.1.12. Přechod a zánik práv a závazků váznoucích na předmětu draţby Provedením dobrovolné draţby by v zásadě nemělo dojít k dotčení práv třetích osob, která jsou s předmětem draţby nějak spojena. Týká se především práv třetích osob vyplývajících z tzv. věcných břemen a dále práv, které pro třetí osobu, věřitele, zajišťují pohledávky věřitele, ať uţ se jedná o pohledávky věřitele přímo vůči vlastníkovi předmětu draţby nebo vůči třetí osobě. Věcným břemenem rozumíme dle § 151 OZ omezení vlastníka nemovité věci tak, ţe ve prospěch někoho jiného je povinen: neco trpět; něčeho se drţet; něco konat. V případě provedení dobrovolné draţby nabývá tedy vydraţitel nejen vlastnictví předmětu draţby, ale zároveň s tím automaticky vstupuje do postavení bývalého vlastníka, jakoţto povinného ve vztahu k právům osoby z věcného břemene oprávněné. Práva zajišťující pohledávky stejně jako věcná břemena přechodem vlastnictví k předmětu draţby nezanikají. Právy zajišťujícími pohledávky jsou dle § 34 odst. 1 ZVD: zástavní práva; práva vyplývající ze smluv o omezení převodu nemovitosti. 42

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 42

U dobrovolných draţeb jak určuje § 34 odst. 1 ZVD zástavní práva přechodem vlastnictví k předmětu draţby nezanikají a působí proti vydraţiteli. Naopak u nedobrovolných draţeb zástavní práva hrají primární roli, existence těchto práva a vůle věřitele dosáhnout jejich uspokojení je právě předpokladem pro konání nedobrovolné draţby. V případě nedobrovolných draţeb tedy zástavní práva, stejně jako práva předkupní (opravňující navrhovatele) s přechodem vlastnictví k předmětu draţby zanikají.

4.2. Draţby nedobrovolné „Draţba nedobrovolná je upravena ve zvláštní části ZVD jako druhá v pořadí po draţbě dobrovolné. Svou povahu se draţba nedobrovolná zásadně liší od draţby dobrovolné, ačkoli o pro ni platí definice zakotvená v ZVD jako veřejného jednání, jehoţ účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu draţby, konaného na základě návrhu navrhovatele. Draţba nedobrovolná stejně jako dobrovolná je přechodem vlastnického práva, tedy jde o originární nabytí práva nezávisle na původním vlastníkovi. Vlastnické či jiné právo k předmětu draţby přechází na vydraţitele okamţikem udělení příklepu (§ 53) bez ohledu na předchozího vlastníka, a tedy je nabýváno „na základě jiných skutečností stanovených zákonem (§ 132 odst. 1 OZ).“43 Původně na území našeho státu byly veřejné draţby konány v dřívějších dobách veřejnoprávními orgány, odtud také pojem draţby veřejná. Tento pojem se ale taky týkal zejména draţeb nucených (povinnost vlastníka strpět nucený výkon práva navrhovatele prostřednictvím draţebníka z pozice mocenské), upravených v exekučních předpisech, které byly zákonodárcem nazvány draţbami nedobrovolnými. Dnes je draţebník osobou soukromoprávní a tudíţ nemůţe být povaţován za veřejnoprávní subjekt (i přesto, ţe je v určitých případech oprávněn konat způsobem obdobným veřejnoprávním orgánům). Draţebník vystupuje jako smluvní partner navrhovatele draţby. V dnešní době bychom tedy mohli za veřejné (nucené) draţby povaţovat draţby konané soudem či soudním exekutorem v rámci výkonu rozhodnutí podle OSŘ nebo ExŘ. Draţba nedobrovolná se také provádí na základě smluvního vztahu mezi navrhovatelem (draţebním věřitelem) a draţebníkem a to na základě doloţení existence určitých práva práv a

43

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 43

skutečností. Vydrţitel v tomto případě nabývá vlastnictví k předmětu draţby výslovně proti vůli vlastníka a draţba nedobrovolná je v takovém případě velmi výrazným zásahem do práv původního vlastníka. § 36 odst. 1: „Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávky je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem.“44 „K tomu, aby draţební věřitel mohl navrhnout provedení draţby nedobrovolné, je nezbytné splnění dalších podmínek, přičemţ významná je zejména podmínka stanovená v § 39 odst. 3 ZVD. Podle tohoto ustanovení o náleţitostech smlouvy o provedení draţby „Přílohou smlouvy musí být v případě dražeb podle § 36 odst. 1 listiny dokládající splatnost pohledávky dražebního věřitele a v případech podle § 36 odst. 2 listiny dokládající splatnost pohledávky dražebního věřitele a dále ve všech případech listiny dokládající zajištění pohledávky právem k předmětu dražby a předchozí písemné upozornění dlužníka a zástavce o zamýšleném výkonu navrhovatelova práva včetně dokladu o doručení tohoto upozornění.“

Pro věřitele

oprávněného ze zadrţovacího práva namísto této povinnosti platí, ţe dle § 39 odst. 7 „namísto předání listin ohledně vzniku svého práva doloží, že má předmět dražby v držení“.45 Nutnou podmínkou, za které lze tedy provést nedobrovolnou draţbu je mimo jiné i zajištění pohledávky právem k předmětu draţby a to např.: právem zástavním, omezením převodu nemovitostí anebo právem zadrţovacím. Stručně řečeno, pro to, abychom mohli draţbu navrhnout, je důleţité splnit několik podmínek: a) být dražebním věřitelem b) doložit pohledávku vykonatelným soudním rozhodnutí, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo notářským zápisem c) doložit existenci zajištění pohledávky právem k předmětu dražby.

44

§ 36 odst. 1 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 45

44

Bod c) lze dále rozvést o příklad z praxe, kdy se zástavní dluţník domáhal u soudu vydání usnesení o nemoţnosti realizovat záměr draţby pro neexistenci zástavního práva, coţ však soud nepotvrdil. Judikatura: Usnesení Nejvyššího soudu Čeké republiky 21 Cdo 2788/2008 ze dne dne 26. února 2009 „Námitka ohledně katastrálního území již byla vyřešena v rámci věci projednávané pod sp. zn. 11 C 102/2006, ve které byla zamítnuta žaloba žalobců na určení, že nevzniklo nebo neexistuje zástavní právo na základě neplatné zástavní smlouvy, a že otázka promlčení zástavního práva byla vyřešena rozsudkem Nejvyššího soudu ČR čj. 21 Cdo 2048/2004 ze dne 18.1.2006, soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný splnil všechny podmínky k provedení oznámené nedobrovolné dražby a že nebyl prokázán žádný důvod, pro který by byl prodej zástavy ve veřejné dražbě nepřípustný“

4.2.1. Navrhovatel draţby nedobrovolné Jak bylo jiţ zmíněno, navrhovatelem draţby nedobrovolné můţe být osoba definovaná v § 36 odst. 3 jako draţební věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem, omezením převodu nemovitostí nebo právem zadrţovacím a tato pohledávka je přiznaná vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo notářským zápisem. Draţebník tedy musí pečlivě posoudit, zda

s určitou osobou můţe uzavřít smlouvu o

provedení draţby, se kterou jsou spojena závaţná práva a povinnosti obou stran a která zakládá značnou odpovědnost navrhovatele i draţebníka.

4.2.2. Předmět draţby nedobrovolné „Předmětem dražby nedobrovolné může být podle § 36 odst.4 ZVD „věc, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštních právních předpisů, právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou a je převoditelné na jiného (zejména podíl v obchodní společnosti nebo družstvu), nebo podnik, bylo-li navrženo jejich vydražení a splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem“.46

46

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 45

Předmětem dražby tedy může být věc movitá i nemovitá, dále byt nebo nebytový prostor a převoditelné majetkové právo. Oproti draţbě dobrovolné z draţby nedobrovolné nejsou vyloučeny věci zatíţené zástavním právem.

4.2.3. Vlastník předmětu draţby, zástavce, dluţník a jejich postavení v draţbě Vlastníkem se rozumí osoba, která je oprávněna předmět vlastnictví drţet, uţívat, poţívat jeho plody a uţitky a nakládat s ním. Postavení vlastníka mají i jiné subjekty oprávněné k nakládání s věcí, např. osoby oprávněné hospodařit s předmětem draţby, osoby oprávněné jednat na základě zmocnění vlastníkem nebo osoby oprávněné jednat na základě zvláštního právního předpisu. Zástavce je osoba, která zřídila k předmětu draţby zástavní právo a můţe jít i o osobu totoţnou s vlastníkem věci, ale také o osobu odlišnou (např. v případě, kdy vlastník zřídí zástavní právo na věci a poté je převede do vlastnictví třetí osoby). Dluţníkem je osoba, jejíţ závazek je zajištěn právem k předmětu draţby a můţe být rovněţ totoţná s vlastníkem předmětu draţby nebo zástavce, ale také osobou zcela odlišnou. Pro draţbu není podstatné, zda jsou osoby totoţné, podstatné je, ţe se jim v draţebním procesu přiznávají určitá práva a postavení. Především povinnost draţebníka zaslat a doručit zástavci a dluţníkovi upozornění o zamýšlení výkonu práva navrhovatele na provedení draţby. Dále vlastník a opět zástavce a dluţník jsou osobami, jimţ je zasílána draţební vyhláška. Tyto osoby také mohou ţádat upuštění od draţby nebo podávat ţalobu na neplatnost draţby stejně tak jako po osvědčení jejich právního zájmu osobami, které mohou podávat ţalobu na nepřípustnost prodeje zástavy ve veřejné draţbě.

4.2.4. Odměna draţebníka Výše odměny draţebníka dle § 38 ZVD bez daně z přidané hodnoty nesmí překročit 10% z ceny dosaţené vydraţením, nejméně však 1000,- Kč a nejvýše 1.000.000,- Kč zvýšených o 1% z ceny dosaţené vydraţením přesahujících 10.000.000,- Kč. 46

V podstatě platí, ţe výše odměny draţebníka je sjednána dohodou a s ohledem na výši ceny dosaţené vydraţením, ze které je odvozena. To obvykle motivuje draţebníka usilovat ve vlastním zájmu o maximální výtěţek z draţby. Vyloučeno pochopitelně není ani jiné ujednání o výši odměny nebo stanovení výše např. stanovení fixní odměny bez ohledu na výsledek.

4.2.5. Smlouva o provedení draţby nedobrovolné Stejně jako draţba dobrovolná i nedobrovolná draţba smí být konána pouze na základě písemně uzavřené smlouvy o provedení draţby, kterou uzavírá navrhovatel s draţebníkem. Tato smlouva má pevně stanovené náleţitosti (viz příloha č. 7 této bakalářské práce). Smlouva musí být v první řadě písemná, musí obsahovat označení navrhovatele, draţebníka, výslovné označení, ţe se jedná o draţbu nedobrovolnou, označení předmětu draţby, nejniţšího podání, výši odměny draţebníka, popř, způsob jejího určení, označení vlastníka předmětu draţby, zástavce je-li osobou odlišnou od vlastníka a dluţníka, důvod, pro který je navrhováno provedení draţby a lhůtu pro odeslání oznámení o draţbě (viz kapitola 4.2.6. Oznámení o draţbě a vyznačení návrhu na provedení draţby v katastru nemovitostí) Smlouva musí dále obsahovat úředně ověřené podpisy. Ověření podpisů je moţné notářem či městským úřadem, obvodním nebo místním úřadem atd. Uznání podpisu přitom není moţné.

4.2.6. Oznámení o draţbě a vyznačení návrhu na provedení draţby v katastru nemovitostí Oznámení o draţbě je vlastně písemné vyrozumění o tom, ţe mezi draţebníkem a navrhovatelem byla uzavřena smlouva o provedení draţby. Stejně jako ostatní dokumenty i oznámení musí mít určité náleţitosti (viz příloha č. 8 této bakalářské práce). Znamená to, ţe musí obsahovat označení draţebníka, navrhovatele draţby, předmětu draţby a označení důvodu, pro který je draţba navrhována a to ve stejném rozsahu, jako jsou tyto náleţitosti obsaţeny ve smlouvě o provedení draţby. § 40 odst 1 ZVD ukládá draţebníkovi povinnost zaslat písemné oznámení o draţbě ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení draţby a to zástavci, dluţníkovi, vlastníkovi a draţebním věřitelům (všem potencionálním draţebním věřitelům). Konkrétně u draţebních věřitelů je důvodem jejich obesílání právě jejich včasná informovanost, a to aby měli moţnost řádně a včas přihlásit své pohledávky do draţby. 47

Pro vlastníka předmětu draţby a zástavce znamená doručení oznámení zákaz dispozic s předmětem draţby a to v případě, ţe by mohli sníţit hodnotu draţby nebo omezit moţnost s předmětem draţby nakládat. § 41 odst. 1 ZVD stanoví ţe: „Je-li předmětem dražby nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník oznámení o dražbě s úředně ověřeným podpisem dražebníka příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky o podaném návrhu na provedení nedobrovolné dražby nemovitosti do katastru nemovitostí současně s odesláním oznámení o dražbě vlastníkovi, zástavci, dlužníkovi a zástavním věřitelům“.47 Katastrální úřad vyznačí poznámku o uzavření smlouvy o provedení draţby. Tato poznámka je určena k tomu, aby zpráva o uzavření smlouvy o provedení draţby byla sdělena třetím osobám. Rozdíl v zasílání oznámení vlastníkovi, dluţníkovi, zástavci a draţebním věřitelům oproti zaslání oznámení katastrálnímu úřadu je v tom, ţe oznámení na katastr draţebník podepsat úředně ověřeným podpisem.

4.2.7. Draţební vyhláška Draţební vyhláška je základním dokumentem, kterým draţebník informuje třetí osoby o konání draţby, seznamuje je s podmínkami draţby, povinnostmi účastníků draţby apod. (viz příloha č. 9 této bakalářské práce) „Podle § 43 odst. 1 ZVD musí draţební vyhláška obsahovat: a) (označení) že jde o dražbu nedobrovolnou, a jde-li o opakovanou dražbu i tuto skutečnost; b) označení dražebníka, navrhovatele, vlastníka předmětu dražby, dlužníka, zástavce, jeli osobou odlišnou od vlastníka; c) místo, datum a čas dražby; d) označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu

47

§ 41 odst. 1 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 48

předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu a popř. informaci, že předmětu dražby je kulturní památka; e) nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit; f) požaduje-li dražebník složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení; g) je-li přípustná úhrada ceny dosažené vydražením platební kartou nebo šekem, způsob úhrady ceny dosažené vydražením nesmí být pro vydražitele spojen s nadbytečnými obtížemi; h) datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky; i) upozornění, že osoby, které mají k předmětu dražby předkupní právo, jsou povinny doložit dražebníkovi své právo stanoveným způsobem; j) výčet přihlášených pohledávek dražebních věřitelů; k) podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli; l) upozornění pro dražební věřitele, že mohou u dražebníka přihlásit stanoveným způsobem své pohledávky; m) upozornění pro účastníky dražby o lhůtě k úhradě ceny dosažené vydražením a o případných následcích neuhrazení ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě.“48

4.2.8. Doloţení práv účastníků draţby a draţebních věřitelů Draţební věřitelé mohou u draţebníka do draţby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství a to ve výši ke dni konání draţby. Draţební věřitel to učiní tak, ţe adresuje draţebníkovi své podání s vyčíslením pohledávky a jejím přihlášením k uspokojení. Na takové přihlášce pohledávky musí být podpis draţebního věřitele úředně ověřen a musí být doloţeny listiny prokazující platnost této pohledávky.

48

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 49

Příslušenstvím pohledávky se myslí její úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, popř. náklady spojené s uplatněním pohledávky (soudní poplatek, náklady právního zastoupení…) Nezbytnou součástí přihlášky pohledávky musí být doloţení jejího vzniku a zajištění zástavním právem k předmětu draţby. Znamená to, ţe draţební věřitel musí doloţit titul přihlašované pohledávky – platební výměr, soudní rozhodnutí o přiznání pohledávky, rozhodčí nález apod. Dále musí doloţit, ţe má k předmětu draţby právo, jímţ je pohledávka zajištěna, přičemţ toto právo musí stále trvat. Jinak tomu ovšem je u správce daně, správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění, coţ jsou rovněţ draţební věřitelé. Pohledávky, vyjmenovaných subjekt, se v draţbě uspokojují i bez toho, aby byly zajištěny právem k předmětu draţby. Stačí tedy, aby draţebníkovi doloţili vznik jejich pohledávky, nikoli jejího zajištění. Dalším předpokladem pro přihlášení pohledávky je, ţe všechny listiny dokazující existenci této pohledávky musí být úředně ověřeny, nebo v originále. Obecně platí, ţe přihláška musí být předloţena draţebníkovi do 15 dnů před zahájením draţby, záleţí však na vůli draţebníka, zda přihlásí pohledávku podanou ve lhůtě kratší neţ je tato stanovená lhůta. Důleţité je zmínit ţe podle ZVD (konkrétně § 57 odst. 1 ZVD) platí, ţe nepřihlášené pohledávky, které jsou z hlediska svého vzniku mladší neţ nejstarší přihlášená pohledávka, se povaţují za přihlášené, pokud jsou práva předmětu draţby tyto pohledávky zajišťující vloţena v katastru nemovitostí. V takovém případě je draţebník povinen pohledávku také uspokojit.

4.2.9. Upuštění od draţby, následky upuštění Stejně jako u draţby dobrovolné, tak i u draţby nedobrovolné znamená upuštění od draţby opatření směřující k ochraně majetku před neoprávněným zásahem do vlastnického práva máli přejít draţbou a je-li draţba navrţena neoprávněně. Pokud draţebník neupustí od draţby i přesto, ţe byl dán jeden z důvodů pro upuštění, můţe dojít jednak k vyslovení neplatnosti draţby a také hlavně k sankci odnětí ţivnostenského oprávnění draţebníkovi. V takovém případě také draţebník odpovídá za škodu, kterou svým jednáním způsobil. „Podle § 46 odst. 1 „ Draţebník upustí od draţby nejpozději do jejího zahájení 50

a) na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem, b) na základě písemné žádosti navrhovatele, c) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby, d) je-li smlouva o provedení dražby nebo zástavní smlouva neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést, e) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15, 40 a 44, f) byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do konkurzní podstaty nebo do vyrovnání, g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydám soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části, h) došlo-li ke střetu dražeb a má-li být provedena dříve navržená dražba (§ 42), i) došlo-li ke střetu dražeb a nelze zjistit, která ze smluv o provedení dražby byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě mezi navrhovateli dražeb, j) došlo-li po uzavření smlouvy o provedení dražby k zániku předmětu dražby nebo takového poškození, v jehož důsledku hodnota předmětu dražby nepokryje náklady dražby, k) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní moci správy zakázáno s předmětem dražby nakládat, l) zanikne-li živnostenské oprávnění dražebníka.“49

49

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 51

4.2.10. Průběh draţby nedobrovolné, její zahájení a ukončení Podrobnosti a pravidla průběhu draţby nedobrovolné jsou uvedena v § 47 ZVD a ve většině se shodují s ustanoveními § 23 týkající se draţby dobrovolné. V případě draţeb nedobrovolných je důleţité pro draţebníka mít na paměti, ţe pokud výše nejniţšího podání přesahuje 1.000.000,- Kč je nutné, aby celý průběh draţby ověřil notář notářským zápisem. Náklad na vyhotovení notářského zápisu patří mezi náklady draţby. Pro upřesnění, si zde dovolím citovat § 47 odst. 9 aţ 14 ZVD: „(9) Draží se, pokud účastníci dražby činní vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí výzvu a prohlášení licitátora:“neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposledy učiněné účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání), udělím mu příklep“ učiněno vyšší podání, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání. Příklep lze udělit nejdříve 3 minuty po zahájení dražby. Učiněným podáním je účastník dražby vázán. (10) Učiní-li několik dražitelů současně stejné podání a nezjistí-li licitátor, kdo učinil podání jako první, a nebylo následně učiněno podání vyšší, rozhodne licitátor losem o tom, komu z nich příklep udělí. (11) Je-li některý z účastníků dražby spoluvlastníkem předmětu dražby, není stanoveným příhozem vázán; učiní-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání, udělí licitátor příklep jemu. Je-li těchto účastníků dražby – spoluvlastníků více, udělí licitátor příklep tomu, jehož spoluvlastnický podíl je nejvyšší. Při rovnosti spoluvlastnických podílů rozhodne licitátor losem o tom, komu z těchto spoluvlastníků příklep udělí. (12) Má-li některý z účastníků dražby předkupní právo vůči předmětu dražby a doloží-li to dražebníkovi před zahájením dražby, není tento účastník dražby stanoveným příhozem vázán; učiní-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání a neučiní-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání spoluvlastník, udělí licitátor příklep účastníkovi dražby oprávněnému z předkupního práva. (13) Udělením příklepu je dražba ukončena

52

(14) Nebylo-li při dražby učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li při opakované dražbě učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí.“50

4.2.11. Závěr procesu – draţby nedobrovolné Stejně jako u draţeb dobrovolných dochází po udělení příklepu v draţbě nedobrovolné k vytvoření protokolu o provedené draţbě (viz příloha č. 10 této bakalářské práce), po úhradě ceny dosaţené vydraţením k vytvoření potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu draţby a předání předmětu draţby vydraţiteli. Předání předmětu draţby vydraţiteli je završením celého procesu draţby nedobrovolné.

5. Zmaření a neplatnost draţby Oba tyto instituty znamenají, ţe vydraţitel nenabude vlastnické právo k předmětu draţby a proto zákonodárci spojily tyto situace v jednom paragrafu. Zmaření draţby znamená neuhrazení ceny vydraţitelem ve stanovené lhůtě, přičemţ na důvodech, pro které cenu dosaţenou vydraţením vydraţitel neuhradil nezáleţí. Ţádná příčina nezbavuje vydraţitele odpovědnosti za následky zmaření. Následkem toho vţdy bývá nenabytí vlastnictví k předmětu draţby, také úhrada nákladů zmařené draţby a nákladů na draţbu opakovanou. Draţby opakované se však ten, kdo zmařil první draţbu účastnit uţ nesmí. Povinností draţebníka v takovém případě je vyrozumění všech osob, kterým se zasílá draţební vyhláška. Vyslovení návrhu na neplatnost draţby je vlastně jediným způsobem, jak zvrátit výsledek draţby. Důvody neplatnosti draţby jsou v ZVD stanoveny taxativně, výčet důvodů neplatnosti draţby tedy nelze rozšířit. Neplatnost draţby je neplatností relativní, můţe být tedy vyslovena soudem pouze na návrh aktivně legitimované osoby. Musí být ţalována v občanskoprávním řízení, přičemţ příslušnost soudu se řídí obecně §9 odst.1 OSŘ. S ohledem na poţadavek co nejvyšší právní jistoty je pro moţnost uplatnění ţaloby na neplatnost draţby dána dosti krátká prekluzivní

50

§ 47 odst. 9 aţ 14 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 53

lhůta 3 měsíců ode dne konání draţby. Po jejím uplynutí jiţ nelze vlastnické právo vydraţitele a celou draţbu ţádným způsobem zpochybnit. „Je ovšem nutné mít na paměti, ţe ţalobu na neplatnost draţby lze podat aţ po provedení draţby, přičemţ v době, kdy bude vynesen rozsudek soudu a bude konstatováno, ţe draţba byla neplatná, mohl vydraţitel v mezidobí, ať jiţ byl či nebyl v dobré víře a ať o podaném návrhu věděl nebo nevěděl, provést s předmětem draţby celou řadu dispozic včetně jeho dalšího zcizení. V reţimu č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v jeho platném znění (dále také OZ) pak nemají takové následné dispozice právní účinky a v případě, kdy draţba byla neplatná, se tedy ruší vzhledem k jejich absolutní neplatnosti z důvodu počáteční nemoţnosti plnění (§ 37 odst. 2 OZ). Jiná situace ovšem nastává např. tehdy, pokud by předmět draţby byl prodán kupní smlouvou v reţimu Zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také ObchZ).ObchZ. Vzhledem k ust. § 446 ObchZ lze platně a účinně nabýt vlastnické právo k věci i tehdy, je-li nabyta od nevlastníka. V takovém případě nelze následné dispozice s předmětem draţby verdiktem neplatnosti draţby zrušit a mohou se uplatnit pouze nároky na náhradu škody. Pro úplnost však dodejme, ţe i kdyţ OZ jednoznačně stanoví v § 457, ţe „je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal“, lze se setkat i s judikaturou, ve které je tato zásada prolomena a soudy rozhodují v zájmu dobré víry účastníků následných právních úkonů. Podle našeho názoru ale taková praxe nemá oporu v zákoně, spíš je naopak přímo contra legem. Ilustrací nevyjasněného stavu jsou dva protichůdné názory Nejvyššího soudu: Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1186/98 ze dne 17. 11. 1999 uvádí: „V občanském právu hmotném se tradičně uplatňuje zásada ochrany dobré víry; proto je třeba dovodit, že v případě, kdy převodce, který je vlastníkem nemovitosti, tuto nemovitost převede do vlastnictví nabyvatele, nemůže dodatečné odpadnutí právního důvodu, na jehož základě se převodce stal vlastníkem věci, mít za následek zánik vlastnictví nabyvatele, který nemovitost nabyl v dobré víře... Ze zákona též nelze dovodit, že by řádně nabyté vlastnické právo mohlo zaniknout jen proto, že odpadl právní důvod, o který opíral své vlastnictví předchůdce vlastníka.“

54

Naproti tomu stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 38/98 ze dne 28. 6. 2000 k výkladu ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem uvádí, že „odstoupením od smlouvy, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, se smlouva od počátku ruší (§ 48 odst. 2 ObčZ). Tímto jednostranným adresovaným právním úkonem zanikají účinky převodu nemovitosti na nabyvatele a obnovuje se původní stav, tedy ze zákona se obnovuje vlastnické právo převodce. Tento závěr platí i v případě, že nabyvatel, dříve než došlo k odstoupení od smlouvy, nemovitost převedl na další osobu, a tato osoba nabyla nemovitost v dobré víře.“ V kaţdém případě následně vyslovená neplatnost draţby můţe vést v důsledku k dlouhým soudním sporům a navrácení věcí do předešlého stavu je z hlediska faktického spíše utopií. K tomu bohuţel přispívá i situace našeho soudnictví, které není schopno reagovat podle potřeb stran domáhajících se ochrany svých práv a oprávněných zájmů. I s ohledem na uvedená protichůdná stanoviska judikatury nemá v takovém sporu nikdo ze zúčastněných ani malou míru právní jistoty. I vzhledem k této situaci je více neţ vhodné, aby současně se ţalobou na neplatnost draţby byl vţdy podán návrh na nařízení předběţného opatření, kterým bude vydraţiteli zakázáno s předmětem draţby nakládat. Na druhou stranu dodejme, ţe ţalobu na neplatnost draţby můţe také podat osoba, která splní podmínky pro to, aby se stala účastníkem draţby, ačkoli se draţby fakticky vůbec nezúčastní, a poté, obvykle často jen z čistě šikanózních důvodů uplatní toto své právo s cílem poškodit navrhovatele, draţebníka či vydraţitele. Taková situace můţe být pro vydraţitele zhoubná i pouhým dlouhodobým soudním sporem, po dobu jehoţ trvání vydraţitel nebude mít právo nakládat se svým majetkem. Kdyţ po letech sporu, ve kterém můţe dojít i k odvolání a dovolání, bude konečně definitivně vynesen zamítavý rozsudek, můţe být předmět draţby jiţ dávno zničen nebo zcela znehodnocen.“51

51

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005 - 300 s., http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1 55

6. Závěr Závěrem bych zde ve stručnosti shrnula to nejpodstatnější z celé oblasti dobrovolných a nedobrovolných draţeb: Dalo by se říci, ţe veřejná draţba je nástrojem stejně tak starým jako je samotný trh. I zde se totiţ střetává nabídka s poptávajícími, kteří licitací oceňují v rámci volné a svobodné soutěţe draţený předmět svojí nabídkou. Draţba tak umoţňuje transparentnost prodeje, rychlé jednání a vyšší výnos. Je nástrojem svobodné vůle prodávajícího a můţe zároveň být i nástrojem narovnání vztahů mezi věřitelem a dluţníkem, a to jak formou jejich dohody a vypořádání formou dobrovolné draţby, tak i nuceně klasickou nedobrovolnou draţbou. Bohuţel v tomto místě musím podotknout, ţe v případě dobrovolné draţby převládá představa něčeho vynuceného oproti klasickému prodeji, avšak opak je pravdou. Draţba má zde celou řadu výhod pro "prodávajícího". Kromě toho, ţe si můţe sám "dohlídnout" na prodej tím, ţe se zúčastní draţby, je to i nemoţností dodatečných ţalob na kupní smlouvu. Draţba tak přináší prodávajícímu daleko větší jistotu, transparentnost prodeje a hlavně jistotu, ţe prodávající prodal svojí nemovitost za nejvyšší cenu kterou je trh ochoten zaplatit. Mezi další výhody draţby lze zařadit také to, ţe vlastnické právo k vydraţené nemovitosti přechází okamţikem příklepu, a to ve stavu, v němţ se nemovitost nachází. Pozdější nárokování nápravy právních nebo faktických vad, které navrhovatel nezamlčel, je proto neúčinné. Další nepopiratelnou výhodou je pro vydraţitele skutečnost u draţby nemovitosti obvyklá, ţe v případě, ţe je cena dosaţená vydraţením menší, neţ je stanovení ceny předmětu draţby, platí daň z převodu nemovitosti na základě ceny dosaţené vydraţením. Nepopiratelnou výhodou je také fakt, ţe nemůţe dojít k situaci, která je moţná při přímém prodeji se špatně nastavenými podmínkami v kupní smlouvě, a sice k tomu, ţe by jedna strana měla peníze i nemovitost a odmítala plnit a druhá strana neměla nic. Podmínkou nabytí vlastnictví k vydraţené nemovitosti je totiţ zaplacení ceny vydraţením dosaţené a draţební společnost je přesně tím článkem celého obchodního případu, který plnění ze strany prodávajícího i kupujicího zajistí.

56

Kupovat a prodávat majetek formou veřejné draţby je tedy výhodné jak pro navrhovatele draţby (prodávající), tak pro vydraţitele (kupující) - veškerou zodpovědnost za průběh draţby a následná plnění nese draţebník. Jak jsem za posledních léta působení v dražební společnosti zaznamenala, výrazně se zvyšuje počet zájemců, kteří si oblíbili nakupování formou účasti v dražbách a proto, ze své pozice ekonomického subjektu, snažícího se maximaliovat zisk společnosti věřím, že počet nejen zájemců prodávajících, ale i kupujících nemovitosti v dražbách bude stále stoupat.

57

Seznam pouţité literatury -

SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné dražby v praxi, Vydavatelství a

nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, 635 00 Brno, 2005

- 300 s.,

http://www.cpboooks.cz. ISBN: 80-251-0672-1. -

MIKŠOVSKÝ Petr, Mgr. a kol., Aukce a elektronické aukce, vydalo Informační

centrum ARK, spol.s.r.o., 2009 – 144 s., ISBN neuvedeno. -

MIKŠOVSKÝ Petr, Změny v právní úpravě zástavního práva provedené

zákonem č. 317/2001 Sb., 2001. - 122 s ISBN: 80-903049-1-5. -

Kolektiv pracovníků, Problematika veřejných dražeb a úpadku, Clanroy Sales,

a.s., Šmilovského 1264/5, 120 00 Praha 2, ISBN nevedeno -

Zákon č. 26/2000Sb ze dne 18.ledna 2000, o veřejných dražbách, v platném znění

-

Zákon č. 182/2006 Sb. Ze dne 30.března 2006, o úpadku a způsobech jeho řešení,

v platném znění -

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění

-

Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné

právnické nebo fyzické osoby, v platném znění -

Ministerstvo pro místní rozvoj – internetový portál www.mmr.cz

-

iPrávník on line magazín o vývoji a aplikaci především českého práva, ale také

otázek spojených s právem ES – www.ipravnik.cz -

Česká asociace dražebníků – www.drazebnici.cz

-

Oficiálního informační

systém o dražbách a ostatních nabídkách –

www.centralniadresa.cz -

Internetové stránky společnosti Eurodražby.cz, a.s. – www.eurodrazby.cz

58

Přílohy 1.

Smlouva o provedení doborovolné dražby

2.

Dražební vyhláška dražby dobrovolné

3.

Protokol o provedené dražbě dobrovolné

4.

Potvrzení o nabytí vlastnictví

5.

Doklad o způsobu úhrady ceny dosažené vydražením

6.

Protokol o předání předmětu dražby

7.

Smlouva o provedení dražby nedobrovolné

8.

Oznámení o dražbě

9.

Dražební vyhláška

10. Protokol o provedené dražbě nedobrovolné

Poznámka: Přílohy této práce byly upraveny tak, aby v souladu se Zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, neveřejná data o navrhovatelích, dluţnících, zástavcích a ostatních subjektech byla nečitelná.

59

Příloha č. 1 Smlouva o provedení dobrovolné dražby

60

61

62

Příloha č. 2 Dražební vyhláška dražby dobrovolné

63

64

65

66

67

Příloha č. 3 Protokol o provedené dražbě dobrovolné

68

69

Příloha č. 4 Potvrzení o nabytí vlastnictví

70

Příloha č. 5 Doklad o způsobu úhrady ceny dosažené vydražením

71

Příloha č. 6 Protokol o předání předmětu dražby

72

73

74

Příloha č. 7 Smlouva o provedení dražby nedobrovolné

75

76

77

78

79

Příloha č. 8 Oznámení o dražbě

80

81

Příloha č. 9 Dražební vyhláška

82

83

84

85

86

Příloha č. 10 Protokol o provedené dražbě nedobrovolné

87

88

89