1. Vysvětli pojmy: -
EKOLOGIE, OCHRANA PŘÍRODY, ZDROJ, PODMÍNKA
Ekologie – věda, která se zabývá zkoumáním vztahů mezi organismy a prostředím a mezi organismy vzájemně. 1 bod Ochrana přírody – lidská péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny, nerosty, horniny a krajinu. 1 bod Zdroj – faktor prostředí, jež může být organismy spotřebováván. 1 bod Podmínka – faktory prostředí, jež nemůže být organismy spotřebováván. Trvá bez ohledu na činnost organismů. 1 bod
2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení? (ekolog, pracovník Správy CHKO, pracovník odboru životního prostředí, environmentalista) a. Larvy brouka roháče obecného žijí v trouchnivějících pařezech starých stromů. – EKOLOG 1 bod b. Přežití roháče obecného v zámeckém parku v Lednici je ohroženo kvůli úbytku starých stromů. – PRACOVNÍK SPRÁVY CHKO 1 bod c. Únik močůvky do kanalizace a následně do řeky Svratky způsobil zvýšení koncentrace dusíkatých látek o 250%. – PRACOVNÍK ODBORU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 1 bod d. Žáci se během výukového programu na ekocentru Lipka naučili správně třídit odpad. – ENVIRONMENTALISTA 1 bod
3. Zdroj nebo podmínka? 6 bodů
PROSTOR - zdroj, POTRAVA - zdroj, pH - podmínka, CO2 - zdroj, SOLÁRNÍ ENERGIE zdroj, VODA - zdroj, TEPLOTA - podmínka, MINERÁLNÍ ŽIVINY - zdroj, STRUKTURA PŮDY - podmínka, VLHKOST – podmínka
4. Najdi 3 odborné chyby v textu. Rosnatka okrouhlolistá je vzácná mokřadní rostlina. Podle zákona č. 17/1992 Sb. – má být: č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny náleží mezi silně ohrožené druhy. Vyhledává podmáčené lokality, z hlediska nároků na vodu je tedy typickým xerofytem – má být: hygrofytem. Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje výskyt hlaváčku je pH, které je obnovitelným zdrojem vodíkových iontů – má být: jehož stupeň je vyjádřen koncentrací vodíkových iontů. Rosnatky rostou na lokalitách s kyselým geologickým podkladem, náleží tedy k typickým alkalofytům – má být: acidofytem.
V textu jsou celkem 4 chyby, k plnému počtu stačilo objevit tři z nich. 3 body
5. PSTRUH OBECNÝ Zástupce nektonu vyhledávající rychlé horské potoky. Jeho hydrodynamický tvar těla mu umožňuje účinnou pozitivní rheotaxi. Je velmi citlivý na čistotu vody. Vysvětlete podtržené pomy. Nekton – větší vodní živočichové s aktivním pohybem, např. ryby. 1 bod Hydrodynamický tvar těla – tvar, který umožňuje efektivně překonávat odpor vody. 1 bod Pozitivní rheotaxe – neustálý pohyb proti proudu. 1 bod
6.
Jakou silou působí hydrostatický tlak na dně Bajkalského jezera na jižní Sibiři? V jezeře se nachází 1/5 světových zásob povrchové sladké vody a je hluboké 1 642 m. (Nejen výsledek, ale i celý početní postup!)
Hloubka jezera – 1 642 m. V hloubce 1 m vody působí silou 10 kg na dm2. 1642 x 10 = 16 420 Na dně Bajkalského jezera působí voda silou 16 420 kg na dm2. 2 body
7. LEKNÍN BÍLÝ Leknín bílý náleží mezi zákonem chráněné druhy naší květeny. Typickými biotopy této rostliny, náležející mezi natantní hydrofyty a heliofyty, jsou rybníky a odstavená říční ramena. Vyhledává mírně eutrofní prostředí. V rozmnožování druhu hraje podstatnou roli hydrochorie. Popište uvedený druh z hlediska: a) Nároku na světlo. Heliofyt – snese 100% ozáření. 1 bod b) Nároku na vodu. Natantní hydrofyt – vodní rostliny rostoucí na hladině. 1 bod c) Nároku na obsah živin v prostředí. Eutrofyt – snese na živiny bohaté prostředí. 1 bod d) Způsobu šíření. Hydrochorie – semena se šíří vodou. 1 bod
8. KATRÁN TATARSKÝ Katrán tatarský je typickým druhem stepí. Vyskytuje se převážně na v rozsáhlých stepních porostech východní Evropy. Na Moravě dosahuje západní hranice svého rozšíření. V blízkosti Rajhradu jej můžeme najít například v NPR Pouzdřanská step - Kolby. Jedná se o typický xerotermofyt využívající ke svému šíření anemochorii. Dá se považovat za bazifytní a kalcifytní druh. V ČR je zákonem chráněný. Popište uvedený druh z hlediska: a) Nároku na teplo. b) Nároku na vláhu. Platí pro teplo i vláhu – xerotermofyt – snese vysoké teploty i nedostatek půdní vláhy. 1 bod c) Nároku na obsah živin v půdě. Bazifyt – roste v prostředí se zásaditou reakcí podloží. Kalcifyt – roste na vápencovém podkladu. 1 bod d) Způsobu šíření. Anemochorie – semena se šíří větrem. 1 bod
9.
Jaké je dělení vodních organismů z hlediska nároků na prostředí? (Uveď i typické zástupce.)
NEUSTON – organismy povrchové blanky (perloočky) 1 bod PLEUSTON – na hladině (bruslařky, vodoměrky, vírníci) 1 bod PLANKTON – plavající a vznášející se drobní živočichové (hrotnatky, buchanky, perloočky) 1 bod NEKTON – větší živočichové s aktivním pohybem (ryby) 1 bod BENTOS – na pevném podkladu i v mělkých usazeninách (larvy chrostíků, blešivci…) STYGOBIONTI – podzemní vody (bezkrunýřka slepá, macarát jeskynní)
Uznám i dělení rostlin: HYDROFYTY – vodní rostliny 3 body -
submerzní (ponořené – šídlatka jezerní)
-
natantní (na hladině – leknín, kotvice plovoucí)
-
emerzní (kořeny ve vodě, listy trčí nad hladinu – rákos, orobinec)
HYGROFYTY – rostliny mokřadů a pramenišť (ostřice) 1 bod MEZOFYTY – na mírně vlhkých půdách (většina lesních a lučních druhů) 1 bod XEROFYTY – suchomilné (kavyl) 1 bod
10. Kde se třou a do jaké skupiny ryb náleží úhoř a losos? Úhoř – tře se moři, náleží mezi katadromní druhy ryb. 1 bod Losos – tře se v řekách, náleží mezi anadromní druhy ryb. 1 bod
11.Cirkaanuální cykly – co to je, na čem závisí a jaký vliv mají na organismy? Sezónní cykly, závisí na zeměpisné šířce a geografické poloze. Ovlivňují střídání polární noci a polárního dne, roční období a střídání období sucha a dešťů. 2 body
HODNOCENÍ:
Celkem = 40 bodů.
1 = 100 – 90% = 40 – 36 bodů 2 = 89 – 75% = 35,5 – 30 bodů 3 = 74 – 50% = 29,5 – 20 bodů 4 = 49 – 30% = 19,5 – 12 bodů 5 = 29 – 0% = 11,5 – 0 bodů
