Úplné znění
OBECNĚ ZÁVAZNÉ
VYHLÁŠKY Města Kuřimi
číslo 9/1998 po poslední aktualizaci ze dne 25.3.2004
o závazných částech územního plánu města Kuřimi Město Kuřim vydává na základě § 29 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů dne 9.11. 1998 obecně závaznou vyhlášku 9/1998, ve znění novely č. 6/1999 ze dne 6.9.1999, novely č. 1/2000 ze dne 6.3.2000, novely č. 3/2000 ze dne 29.5.2000, novely č. 6/2000 ze dne 13.11.2000, novely č. 1/2001 ze dne 4.6.2001, novely č. 4/2001 ze dne 16.7.2001, novely č. 2/2003 ze dne 22.7.2003, novely č. 1/2004 ze dne 25.3.2004, kterou je vymezena závazná část územního plánu.
Článek 1 Účel a obsah vyhlášky 1.
Tato vyhláška vymezuje závazné části územního plánu města Kuřimi schváleného obecním zastupitelstvem obce dne 9.11.1998
2. Vyhláška stanoví jako závazné základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech. Dále vymezuje veřejně prospěšné stavby, pro které lze vyvlastnit, nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám omezit. Stanoví zásady uspořádání dopravy, technického vybavení a územního systému ekologické stability.
3. Závazná část územně plánovací dokumentace je závazným podkladem zpracování a schvalování navazující územně plánovací dokumentace a rozhodování v území.
pro pro
Článek 2 Rozsah platnosti 1. Vyhláška platí pro katastrální území města Kuřim ( o rozloze 1.738 ha). Na západě sousedí s k.ú. Moravské Knínice, Čebín, na severu s k.ú. Malhostovice, Lipůvka (okr. Blansko), na východě s k.ú. Svinošice (okr. Blansko), Lelekovice , na jihu s k.ú.Česká a Jinačovice. 2. Návrhovým obdobím územního plánu města Kuřimi je rok 2010, výhled do r. 2015. Etapizace: V první etapě do r. 2005 realizace územního plánu jsou zahrnuty rozvojové záměry především v zastavěné části města a na jeho okrajích. Ve druhé etapě realizace ÚPN t.j. do roku 2010 jsou k dispozici rozvojové zastavitelné plochy pro bydlení., průmyslový rozvoj a distribuci, dále komerční aktivity. Plocha územní rezervy K 4.1 a část příslušné komunikace VPS č.7 je zařazena do II.etapy realizace územního plánu a to do roku 2010. Výhledové rezervní plochy (po r. 2010) smí být zastavovány až po vyčerpání či při majetkoprávní nedostupnosti rozvojových ploch dané funkce. Na plochách rezervních je zakázáno jakékoli využití, které by v budoucnu omezovalo zastavění území. Přípustné je zemědělské využití s výjimkou investic do půdy za účelem jejich dlouhodobého zhodnocení. 3. Lhůty aktualizace jsou znázorněny v grafické příloze č. 10 - Návrh záboru ZPF. Článek 3 Vymezení pojmů Funkční plochy jsou vymezeny jako území se stejným způsobem využití a charakterem prostorového uspořádání. Hranice funkčních ploch jsou dány jako směrné, budou sledovat konkrétní hranice pozemků, jejichž se dotýkají.
F u n k č n í
p l o chy se člení na:
a/ zastavitelné (urbanizované) plochy, tj. plochy, které jsou zastavěné, nebo jsou tímto územním plánem k zastavění určené Zastavitelné plochy jsou funkční plochy obytné, centrální, občanské vybavenosti, rekreační, výrobní, veřejné zeleně a obslužné.
b/ nezastavitelné (neurbanizované) plochy, tj. ostatní území Nezastavitelné plochy jsou funkční plochy krajiny přírodní, produkční a vodní plochy. Regulativy stanovují přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné druhy funkčního využití ploch a soubor podmínek, za kterých jsou funkční plochy využitelné. Regulace jsou v ÚPN vztaženy k funkčním plochám, nikoli k parcelám. Stavební činnost v řešeném území se bude realizovat v souladu s obecnými požadavky na výstavbu a hygienickými předpisy. Přípustnost či nepřípustnost využití území posuzuje stavební úřad na podkladě ÚPN v příslušném řízení podle stavebního zákona. Jakékoliv využití ploch pro rozvoj, které by v budoucnu omezilo či znemožnilo jejich využití v souladu s územním plánem, je nepřípustné. Zemědělské využití je bez omezení, vyjma dlouhodobých investic do půdy. Stavby jsou nepřípustné, jestliže : 1/ účelem, kapacitou, umístěním či architektonicko-urbanistickým ztvárněním nerespektují regulativy 2/ jsou zdrojem narušení kvality prostředí 3/ nerespektují ochranné režimy v území (limity v území). Závazné prostorové regulační zásady : viz samostatná příloha - Návrh regulativů územního rozvoje Článek 4 Regulativy funkčního využití viz samostatná příloha - Návrh regulativů územního rozvoje Změny podle novel: 6/1999 Změna A - která se týká změny využití pozemku p.č.1457/14 a 1457/15 v k.ú. Kuřim ze zóny UDa (plochy hromadných garáží) na zónu UB (plochy rodinné výstavby městského typu). Změna B - která se týká změny využití pozemku p.č. dle PK 1443/1, PK1443/6 a 1081/2 ze zóny N(z) (plochy veřejné zeleně) na zónu UBb (plochy původní venkovské zástavby). Změna C - která se týká změny využití pozemku p.č. 850 ze zóny rekreační na zónu UBd (plochy zástavby původní domkařské kolonie). 1/2000 Změna D se týká změny využití pozemku p.č.PK 350 a PK 351 v k.ú. Kuřim ze zóny pro sportovní a rekreační zařízení na zónu UB (plochy rodinné výstavby městského typu).
3/2000 Změna G se týká změny využití části pozemků pro retenční nádrž při ulici Blanenská s původním určením pro veřejnou zeleň ve prospěch rozšíření výrobní zóny ozn. V O.1. v lokalitě Blanenská. 1/2001 Změna H se týká změny využití centrální zóny – náměstí 1.května v k.ú. Kuřim ze zóny dopravní plochy, plochy stávajících místních komunikací a občanské vybavenosti na zónu U( C) - občanská vybavenost. 6/2000 Změna CH se týká změny využití pozemků p.č. 2740, 2741 a 2742 v k.ú. Kuřim ze zóny individuální rekreace na zónu U(A) - výroby, skladování a distribuce. Změna J se týká - změny využití lokality K 2.1. a K 2.3 ze zóny U ( C) občanského vybavení a služeb na zónu smíšenou U(Ta) – výroba, skladování a distribuce s vestavbou občanského vybavení - změny využití lokality K 2.2. ze zóny občanského vybavení a služeb na zónu U(T) tercieru, administrativy, výrobních a technických služeb. Změna K se týká - změny využití části pozemků p.č. 2384 a 2385 v k.ú. Kuřim ze zóny N(E)1 – biokoridor a biocentrum vodního toku Kuřimka na zónu U(S) - sportovní a rekreační zařízení. Část biokoridoru na výše uvedených pozemcích musí být zachována – min.šíře 15 m. Zbývající část byla přemístěna na pozemek p.č. 3064 v k.ú. Kuřim. Změna L se týká - změny využití pozemků p.č. 5,7,8,9, a 2772 v k.ú. Kuřim ze zóny U(Ba) – bydlení v bytových domech na zónu U(T) –tercier, administrativa, výrobní a technické služby. - změny využití pozemků p.č.2769, 2770/1,2770/2 a 2771 v k.ú. Kuřim ze zóny UB – stávající plochy pro bydlení na zónu U(T)- terciér, administrativa, výrobní a technické služby. 4/2001 Změna M se týká změny využití pozemků p.č. 2743/1 a 2759/3 v k.ú. Kuřim ze zóny určené pro veřejně prospěšnou stavbu NZb č.2 – rozšíření hřbitova a výstavba smuteční síně na zónu U (A) plochy výroby, skladování a distribuce. Změna N se týká změny využití pozemků p.č. 2611, 2609/2, 2608/2, 2608/3, 2607/1, 2607/2, 3455 a části pozemků p.č. 2609/1 a 2608/1 v k.ú. Kuřim ze zóny U( C ) lokalita K 3.3. – plochy občanského vybavení a služeb na zónu určenou jako plocha pro bydlení v rodinných domech U (B) s možností vestavby občanského vybavení. Změna O se týká změny využití pozemků p.č. 3753/2, PK 832 a PK 835 v k.ú. Kuřim ze zóny UAa – plochy zemědělské výroby na plochu N ( R ) – plocha individuální rekreace s omezením.
2/2003 Změna R se týká - změny využití částí pozemků p.č. PK 1818/1, 1818/4, 1823, 1824, 1825, 1826, 1827/1, 1827/2, 1828, 1829, 1830/1, 1830/2, 1831/1, 1831/2, 1832, 1833 v k.ú. Kuřim, jedná se o zábor ZPF na zónu U(B) – plochy bydlení v rodinných domech. Změna T se týká - změny využití pozemku p.č. 3279 v k.ú. Kuřim, ze zóny NZ – veřejná zeleň na zónu U(B) – plochy bydlení v rodinných domech. 1/2004 Změna U se týká : - změny využití pozemku parc.č. 895/1 v k.ú. Kuřim, ze zóny N(E)1 – biokoridor vodního toku Kuřimka na zónu UBc – plochy pro stávající rodinnou nízkopodlažní zástavbu. Změna V se týká : - změny využití části pozemků dříve ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) č. 2081, 2082, 2083 a 2084 v k.ú. Kuřim, nyní zapsané GP 1662-66/2003, schváleného KÚ Brno-venkov dne 22.7.2003, jako parcely KN 2642/619, 2642/620, 2642/633, 2642/634, 2642/635, 2642/636, 2642/637, 2642/638, 2642/639, 2642/640, 2642/641, 2642/642, 2642/643, 2642/644, 2642/645, 2642/646, 2642/647, 2642/648, 2642/649, 2642/650, 2642/651, 2642/652, 2642/653, 2642/654, 2642/655, 2642/656, 2642/657, 2642/658, 2642/659, 2642/660, 2642/661, 2642/662, 2642/663, 2642/664, 2642/665, 2642/667, 2642/668, 2642/669, 2642/670, 2642/671, 2642/672,2642/673, 2642/674, 2642/675, 2642/683, 2642/684, 2642/685, 2642/686, 2642/687, 2642/688, 2642/689, 2642/690, 2642/691, 2642/692, 2642/693, 2642/694, 2642/695, 2642/696, 2642/697, 2642/698, 2642/707, 2642/708, 2642/709, 2642/740 v k.ú. Kuřim, ze zóny N(Z) – pro veřejnou zeleň a zóny U(S) – pro sportovní zařízení na zónu U(B) – pro bydlení rodinného typu Článek 5 Zásady uspořádání dopravy 5.1. Silniční doprava Silniční síť je posuzována a navrhována z hlediska jejich dosahu v měř. celostátním regionálním a vnitroměstském. V celostátním měřítku je Kuřim napojena na připravovanou realizaci trasy rychlostní komunikace R43 (trasa "německé dálnice"). Propojuje dnešní dálnici D1 přes Bystrc do prostoru Boskovice a poté se napojí na R35. V případě, že se etapově zpozdí výstavba R43 od Kuřimi na sever, budou dopravní vztahy od Brna a ze silnice II/386 převáděny na Tišnov dnešním tahem II/385 přes západní část Kuřimi a vztahy ze severu dvěma jednosměrnými rampami na zbývající sil. II/385. Pro rychlostní silnici je navržena kategorie R 24,5/120.
Vazby z nadřazené celostátní sítě na Kuřim a distribuci dopravy v něm zajišťuje rychlostní systém radiál, kategorijního typu R, v zastavěném území funkční třídy A, resp. B, u kterých je též, jako v předchozím případě vyloučen přímý styk s okolním územím. Nadřazený skelet tedy tvoří rychlostní silnice R 43, pozdější realizace čtyřproudové silnice - dnešní I/43 (A2) a jejich západovýchodní propojení, zprostředkujíc i dnešní vztahy přes Kuřim v trase II/385 (Tišnov - N. Město n.M.) a vztahy ve směru Blansko (Vyškov) - Tišnov, Vel. Bíteš, v trase II/379. Křižovatky v konečném stavu na R43 a I/43 s jejich příčným propojením jsou navrženy jako šikmé (mimoúrovňové), které by měly vyhovovat převládajícím dopravním proudům. 5.2. Železniční doprava V Kuřimi probíhá dvojkolejná železniční trať Brno - Havlíčkův Brod, č. 250, s rychlíkovým provozem. Stanice Kuřim má 5 dopravních kolejí a 4 koleje manipulační. S jejich rozšiřováním se nepočítá. Z nádražního tělesa je vyvedena jednokolejná vlečka ( správcem je TOS Kuřim). Z provozního hlediska ČD stanice Kuřim plně vyhovuje příměstské dopravě a je též vybavena nejmodernějším staničním releovým zabezpečovacím zařízením. S rozvojem urbanizace brněnského regionu dojde k posilování úlohy rychlé kolejové příměstské dopravy, který se bude moci pravděpodobně rozvinout až po přestavbě hl. brněnského nádraží. Železniční trať a plochy žst. Kuřim (včetně vlečkového tělesa) představují trvalou bariéru mezi městskými částmi, severní a jižní - toto je v návrhu řešeno technickými úpravami a rekonstrukcemi mostů a podchodů a změnami a doplněním silniční sítě města (viz grafická příloha č. 4). 5.3. Hromadná doprava osobní (ČSAD) Nejdůležitější ze zastávek silniční hromadné dopravy v zastavěné části města budou zachovány resp. přemístěny ( viz. příl.č. 4 v měř. 1 : 5000). ˇUzemní plán navrhuje zřízení i případné okružní trasy - obsluhované mikrobusy, cca v 30 min. intervalech, po MK funkční třídy B2 a C2, se zahuštěnou soustavou zastávek. 5.4. Cyklistická doprava, pěší a turistický pohyb, účelové a polní cesty Ve stávající dopravní struktuře není v podstatě k dispozici ucelený systém mikroměstské a vnější cyklistické dopravy. V příloze 1:10.000 i 1:5.000 jsou proto navrženy trasy cyklistického pohybu a jejich přechod do okolní krajiny. Přitom se předpokládá že vznikne turistická okružní cyklistická trasa v ose Brno - Vranov - Kuřim, hrad Veveří - přehrada Brno, patřičně vybavená a atraktivní. V intravilánu jsou tyto cyklistické trasy vedeny spolu s pěšími trasami po MK funkční tř. D1 (resp. D2 či D3) a navazují na vnější síť, vesměs v souběhu s účelovými a polními cestami. V prostoru přestupního terminálu HD je situována plocha pro rozvinutí systému C + R (přestup na kolejovou dopravu). Venkovní stezky navazují na sítě chodníků a obytných zón (D1) a zajišťují potřeby pěšího pohybu.
5.5. Vnitroměstská dopravní struktura Koncept návrhu ÚPN Kuřimi využívá důsledně mimořádně příznivě utvářené nadřazené rychlostní a silniční sítě, které umožňuje účelné rozvinutí vnitroměstské soustavy všech silničních tříd místních komunikací. Základní kostru této sítě tvoří úseky st. silnic II. resp. III. tř., navrhované jako směrné MK funkční třídy B1 či B2 - sběrné, umožňující obsluhu přilehlého území při současném plnění dopravní funkce. Tato síť třídy B je mimoúrovňovými křižovatkami napojena na nadřazenou síť rychlostních silnic. Kromě toho je napojena i na st. sil. síť II/386 a III/3846 a Podlesí ( MK- C 2). Podstatnou část sběrného systému tvoří stávající ulice Tišnovská, Tyršova, Legionářská a nové (resp. rekonstruované) připojovací úseky v prostoru výrobní zóny na rychlostní síť ul. Blanenská, TOS. Než bude dobudován kompletní systém R 43 a I/43, bude směr na Tišnov od Brna a z II/386 převáděn provizorními rampami na II/385 a vztahy ze severu do Tišnova a Kuřimi rovněž na stávající II/385. Základní síť státních silnic jako místní komunikace třídy B1, B2 člení město do vyvážených územních celků - v souladu s teorií vztahů funkční organizace území ke kategorizaci uliční sítě - a stává se dopravní osou jednotlivých funkčních celků města. Tyto mají své typické a odlišné a urbanistické charakteristiky, které jsou promítnuty do návrhu základních kategorií úseků síti B2 na straně jedné a volbou systému základní obslužné sítě spojovacích MK funkční tř. C2 na straně druhé. Jedná se o zóny: Kuřim jih, členěnou z hlediska obsluhy dále na její severní a jižní část obytného resp. smíšeného charakteru, s centrálními funkcemi vybavenosti; Kuřim sever, část západní a východní, s převažující obytnou funkcí, kde dopravní osa vytváří předpoklady pro její společenské využití jako městská třída; zóna výrobní v širším areálu TOS; zóny nové a Podlesí, převážně s nízkopodlažní obytnou zástavbou a objekty vyšší vybavenosti, ve východním sektoru města, vázané na obslužný systém funkční třídy C2, (resp. C3). Sběrná a obslužná síť B2 a C2 je doplněna o přístupové obslužné komunikace tř. C3 a dále o zklidněné komunikace funkční třídy D; D1 - obytné zóny s omezenou a přesně regulovanou funkcí motoristického provozu v obytných ulicích, D2 a D3 - samostatný systém cest a stezek cyklistického a pěšího pohybu. Návrhové parametry sítí byly odvozeny od předpokládaných výhledových intensit v síti a požadavků ne dopravní, obslužný i pobytový standard v jednotlivých funkčních třídách MK. Současně se počítá se zachováním přijatelné míry, společensky a ekonomicky výhodného transitu, se zastávkou ve městě (ve víkendových a turistických relacích). Rámcové bilance dopravního provozu ve vnitroměstské síti vychází z předpokladu, že počet obyvatel dosáhne v navrhovaném období cca 12.000. Pro dlouhodobý výhled se počítá asi s 15.000 obyv. proto, aby navrhovaná síť zajišťovala dostatečnou prostorovou rezervu. To znamená, že návrh dimenzí, příčného uspořádání a kategorizace MK nemusí být v počátečních etapách rozvoje úplně realizován, bude však zajištěna možnost kontinuálního zvyšování potřebné výkonnosti sítí. Při uvedeném počtu obyvatel, stupni motorizace (1:2), a míře hybnosti v IAD v průměru 1 jízda/obyv/den a obsazenosti vozidel až 1,5, bude v prům. dni vykonáno 10.000 jízd
obyvateli města. Při započtení jízd dopravní obsluhy (cca 20%) a těžké dopravy (vč. autobusové) (do 15% ve vybraných úsecích), bude se počet všech jízd blížit k počtu 14.000. K tomu je třeba zakalkulovat vnější jízdy cílové a zdrojové a určitý podíl transitu, takže celkem bude po městě vykonáno 17-18.000 jízd. Pro tyto intensity jsou k dispozici dvoupruhé MK kat. B2, orientované do čtyř hlavních vstupů do města. Podstatně menších hodnot dosáhnou intensity ze směru III. tř. č. 3846, dnešní II/385 a III. tř. od Podlesí - Vranova. Na jednotlivých úsecích sběrné sítě se předpokládají tyto intensity dopravy za 24 hod. obousměrně, vč. těžkých vozidel: Tišnovská do 5.000 jízd, Tyršova do 5.500 jízd, k Legionářské od I/43 do 4 - 5.000 jízd, na novém severním propojení do 2.000 jízd. Zbytek připadá na zaústěné komunikace st. sil. III. tř. V centrálních částech může intenzita dostoupit hodnot až 10 000 jízd/den (max. hodnoty). Je zřejmé, že ve výhledu nedojde, jak se mnohdy mylně předpokládá, ke snížení provozu na místní síti oproti dnešku, a to ani po vybudování nadřazených extravilánových sítí, t.j. po vyloučení transitu z města. To se ovšem týká až delšího časového horizontu. V příloze 1 : 5 000 jsou vyznačeny pro všechny úseky st. silnic v síti MK jejich základní kategorie, šířky a návrhové rychlosti, případně kategorie st. silniční sítě. U státní+ sil. sítě se jedná o úseky vně rychlostního systému, kdy jsou navrhovány kategorie: S 9,5/80; S 9,5/70; S 7,5/70; S 7,5/40. U místních komunikací jsou navrhovány základní kategorie : B2: MS 9/50, MS 14/50, MS 12/40, MS 12/50, MS 14/40, MS 9/30,40 C2: MS 9/50,60, MO 12/40,50 MO 8/40, MO 8/30, MO 12/30,40 MOK 7,5/40,30 C3: viz. příloha 1:5.000, D1: obytné zóny, zklidněné komunikace, na nichž by s ohledem na přiměřenou životního prostředí, neměla přestoupit denní intenzita max. 600 jízd.
kvalitu
U obslužných komunikací lze hovořit o zajištění kvalitního životního prostředí při intensitách od 600 do max. 1.500 jízd/den. Systém sítí je doplněn o MK kat. D2, D3, polní a účelové cesty. Příčné uspořádání zklidněných komunikací D1 je odvislé od navrhované rychlosti (20 km. h-1) a případů, kdy se uvažuje, že při míjení vozidel je jedno v klidu či zda jsou obě v pohybu. Šířky se pohybují vesměs od 4,75 + 2x0,5m či 5,50 + 2x0,5m. V prostoru zklidněných komunikací se využívá stavebních úprav, vedoucích k zpomalení jízdy a počet parkovišť je navrhován pouze pro funkci parkování pohotovostního. Odstavná stání by měla být ze zklidněných komunikací odstraněna a řešena zvláštními parkovišti či garážemi. Uváděné kategorie a parametry silničních, místních i polních a účelových cest vychází ze základních normových hodnot. Tyto musí být dodrženy v nové zástavbě a při přeložkách sítí. Ve staré zástavbě je třeba zachovat alespoň min. šířky vozovky 6 m s jednostranným chodníkem 1,5 m, resp. 3 m vozovky s výhybnami.
V situaci 1:5 000 jsou též vyznačeny hlavní směry cyklistického a pěšího pohybu, po chodnících či samostatných stezkách, vázaných na cesty v extravilanu (D2, D3). Cyklistický provoz je uvažován a možný obecně v celé obslužné síti a ve zklidněných komunikacích. Tam, kde jsou prostorové předpoklady, by měly být pro cyklistický provoz zřizovány stezky i v souběhu se sběrnou sítí tř. B2. V situaci 1:5.000 jsou vyznačena ochranná pásma silnic i rychlostních silnic v nezastavěném území a orientačně i rozhledové trojúhelníky na důležitých křižovatkách základní komunikační kostry města. V navrhované síti jsou z hlediska etapové realizace i prostorových možností dvě citlivá místa, která vyžadují speciální řešení. V prvním případě se jedná o podjezd ulice U stadiónu v místě křížení s trasou vlečky. Výhledově se počítá s rozšířením objektu pro vozovku 9,0m a o chodníkové a cyklistické pruhy. Zatím bude situace řešena dopravní značkou B36 - Přednost protijedoucích vozidel. Ve druhém případě, u žel. podjezdu do Legionářské ul., bude s ohledem na stávající dimenze mostu a jeho stav, zachována podjezdní šířka - vozovka 9,0m (při kolmé světlosti mostu 11,10m); pro pohyb chodců a cyklistů bude provedena výstavba oboustranných podchodů, v šířce cca 3,0m, zajišťující bezkolizní pohyb a propojení severní a jižní části města. Šířka vozovky - MS 9/40 bude zachována v rozsahu od ul. Úvoz po ul. Havlíčkovu. Z hlediska organizace dopravy jsou v některých částech obslužné sítě a kom. třídy D1 navrženy jednosměrné úseky, což je v příloze 1:5.000 vyznačeno. S ohledem na předpokládanou etapizaci výstavby dopravní a obslužné sítě MK, v souvislosti s výstavbou na rozvojových plochách města, bude jedna z důležitých investic realizace nového nadjezdu žel. tratě za vých. zhlavím žst. Kuřim, zhruba severně dnešní čerpací stanice pohonných hmot. Připojení Podlesí a jeho vazba na ostatní území města bude do doby rekonstrukce rychlostní situace I/43 na typ čtyřproudový řešena provizorně úrovňovou křižovatkou. 5.6. Dopravní vybavení ODSTAVOVÁNÍ A PARKOVÁNÍ Pro 12.000 obyvatel je v navrhovaném období třeba 6.000 odstavných stání. Z toho, pro přírůstek obyvatel v počtu 4.000 je třeba navrhnout odstavná stání formou garáží, v počtu 2.000, vesměs v objektech či na jejich pozemcích. Dlouhodobá rezerva pro dalších 3.000 obyvatel představuje potřebu 1.500 stání. Celková plocha potřebných stání představuje tedy výměru 18-19ha. Z toho připadá na dnešní urbanistickou strukturu intravilánu, t.j. pro cca 8.000 obyv., zhruba 10ha. Část těchto potřeb bude kryta stáními v uliční síti (menší podíl), část na odstavných plochách a v garážích individuálních i hromadných. Dnes je k dispozici 1.010 garáží (mimo objektů), 550 stání na parkovištích a cca 1.000 stání v uliční síti (jako 50% podíl z délky uličních úseků délky cca 10.800m. Z potřebných 10ha je tudíž k dispozici plocha cca 6,3ha, k níž je třeba započítat plochy stání v garážích zabudovaných do objektů.
V obytném území je dáno odstavování poměrem 1 stání odstavné na 2 obyvatele. V uliční síti je třeba počítat s 1 i více stáními parkovacími na 20 obyvatel, jejichž funkce je spíše pohotovostní. Podle druhu objektů připadá u průmyslových ploch a podniků 1 stání až na 4 zaměstnance, u administrativy 1 stání na cca 18m2 čisté užitkové plochy, u ubytovacích a stravovacích zařízení na cca 3 místa resp. lůžka, u obchodních zařízení na 12-15m2 odbytové a prodejní plochy, na cca 2 sedadla u kin, divadel a pod., u sportovišť na cca 6 návštěvníků atd., dle ČSN 736110 a výhledový stupeň saturace. V centrální části města lze provést výpočet analogicky, dle jednotlivých objektů. Orientačně lze počítat, že při spádovém obvodu Kuřimi s 20.000 obyvateli bude ve špičkové hodině parkovat v centru cca 600-800 vozidel, při obratu na stání 45min. Tento požadavek je třeba uspokojit rozdělením parkovišť tak, aby obsluha nebyla koncentrována do jednoho místa. Další potřeba parkování vyplyne z rozvoje provozu přestupního terminálu, kde je odhadována potřeba stání pro systém P + R počtem cca 150 i více stání. V příloze 1:5.000 jsou vyznačeny nejvýznamnější lokality parkování s tím. že kapacitní parkoviště pro zaměstnance výrobních podniků budou umístěna na plochách závodů, mimo provoz komunikací. SERVISY, ČERPACÍ STANICE POHONNÝCH HMOT Rozmístění těchto zařízení je vyznačeno v grafické příloze 1:5.000, přičemž lokality nově navrhovaných čerpacích stanic je třeba pokládat za ideové, vhodné jak z hlediska konfigurace a vazeb sítí, tak intravilánu Kuřimi. Článek 6 Zásady uspořádání technického vybavení 6.1. Odvedení odpadních vod V současné době je město Kuřim odkanalizováno převážně jednotnou stokovou sítí a odpadní vody jsou odváděny do prostoru bývalé čistírny odpadních vod, kde je vybudovaná čerpací stanice. Odpadní vody jsou přečerpávány a výtlakem souběžných potrubí DN 300 a DN 400 dopravovány do koncové šachty výtlaku na rozvodnici poblíž obce Česká, odkud jsou odvedeny gravitačním potrubím stokou CI do stávající stoky v Brně Řečkovicích a následně čištěny v ČOV Brno - Modřice. Na tuto stoku budou rovněž postupně připojeny splaškové kanalizace z obcí Česká, Ořechov, Lelekovice a Mokrá Hora. Do čerpací stanice v Kuřimi budou výhledově zaústěny i odpadní vody z Moravských Knínic. Výtlačný řad je proveden z tlakových litinových trub a stoka CI gravitační z kameninových trub. Čerpací stanice odpadních vod je navržena v areálu bývalé ČOV, která je vybavena čerpadly NFT 100 a NFT 150 a dále je zde vybudována dešťová zdrž s obtokem pro případ výpadku proudu. Kanalizace odpovídá kritériím vyhlášky č.25/75 sb. ve smyslu rozhodnutí odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV
Brno venkov ze dne 14.9.1989. Část nemovitostí není ještě napojena na kanalizaci (jižní část města) a odpadní vody jsou shromažďovány v jímkách na vyvážení. Páteř stokové sítě tvoří hlavní stoky A,B,C, a D, které slouží vesměs jako jednotná kanalizace. Do hlavní stoky A je navrženo odkanalizování jižní části Kuřimi i oblast Podhoří. Počátkem roku 1994 byla zpracována projektová dokumentace odkanalizování Podhoří. Celá kanalizační síť města Kuřimi byla hydraulicky posouzena v roce 1984 Sigmou Olomouc a byly provedeny nutné rekonstrukce stok. problémový úsek kanalizace je na křižovatce ulic Tyršova a Brněnská, kde se kanalizace kříží z Březovským přivaděčem vody. Profil kanalizace je zde zúžen z profilu 1200 na 500 a při velkých deštích dochází k zahlcení profilu a zátopám v okolí. Tato problematika byla řešena BVK v Brně, Hybešova ul. Odlehčovací komora V3 byla zprovozněna. Na stokách ve městě je umístěno několik dalších dešťových odlehčení, na stoce A jsou to V1 A, V2 A do Kuřimky a na stoce C jsou umístěny dva dešťové odlehčovače, vyznačené v grafické příloze a oba jsou zaústěné do Lučního potoka. Podle projektu Odvedení opadních vod z Kuřimi, zpracované Ing.Chobolou v roce 1988 byla provedena rovněž rekonstrukce části sběrače A před zaústěním do ČS a to na profil DN 1200, který je položen souběžně se stávající kanalizací DN 400. Rekonstrukce byly provedeny na současné i výhledové potřeby města. Předpokládaná kapacita rekonstruovaného úseku před zaústěním je cca 1450 l.s-1. Některé části Kuřimi jsou ještě odkanalizovány do jímek a septiků, ale tyto části jako ulice Podhoří budou rovněž odkanalizovány jednotnou kanalizací na ČS. Do kuřimské stokové sítě jsou napojeny okolní obce Lipůvka a Moravské Knínice. Lipůvka gravitační stokou DN 300 - Qm = 14,7l.s-1. V závodě TOS a Prefa je oddílná kanalizace. Dešťové vody jsou odvedeny přímo do toku Kuřimky, splaškové vody do veřejné kanalizace v Kuřimi, do kanalizačního sběrače A. Přímo v závodě je v provozu chemická čistírna odpadních vod. Ze závodu TOS vychází celkem 5 stok kanalizace, z nichž první od města odvádí odtok z neutralizační stanice a menší část splaškových vod, splašková kanalizace odvádí dle údajů TOS převážnou část odpadních vod do sběrače A a další tři stoky jsou dešťové s dešťovými oddělovači. Ze závodu Prefa je vedena splašková kanalizace do sběrače A a srážkové vody jsou odváděny do recipientu. Stoky jsou dle dostupné dokumentace ze závodu zakresleny v grafické příloze a odkanalizování bylo v závodě zpracovatelem ÚP konzultováno v říjnu 1994. Kanalizační síť ve městě byly posuzována v roce 1984 Sigmou Olomouc. Pro výpočtový 15-ti min déšť o intenzitě i = 161 l.s-1 a periodicitě n = 0,5. Odkanalizovaná plocha v Kuřimi cca 370 ha a celková redukovaná plocha odkanalizovaná je 100 ha. Roční odtok dešťových vod kanalizací je dle údajů Studie odkanalizování 576 000 m3. Při průzkumu dostupných podkladů byly zjištěny nesrovnalosti a ne vždy uvedené dimenze potrubí v dokumentaci odpovídající skutečným profilům a některé úseky kanalizace nejsou vůbec zaznamenány v dokumentaci. Budou-li na čerpací stanici odpadních vod připojeny i Moravské Knínice, bude nutné v nich dobudovat soustavnou kanalizační síť. V červenci 1994 byla Aquatisem Brno zpracována dokumentace zásobování vodou a odvodnění celé jihomoravské oblasti a tyto návrhy byly v konceptu akceptovány.
Návrh ÚP Při návrhu byla zohledněna základní snaha stávající stokový systém zatěžovat co možná nejméně dešťovými vodami. Tím, že se odpadní vody čerpají do Brna, je vhodné toto množství nezvyšovat. Při zastavování nových ploch se domníváme, že by se mělo využít výhod oddílného stokového systému. Dešťové vody jsme navrhli svést buď do přilehlých recipientů nebo stávajících dešťových stok, splašky do stávajících stok. Průměr splaškových stok je DN 300, průměry dešťových stok jsou odhadnuty. Množství splašků neovlivní dimenzi stávajících stok a proto jejich množství neuvádíme. K tomu, aby se prokázalo o co se změní podmínky při čerpání do brněnského stokového systému je nutné provést podrobný hydraulický výpočet . Výpočet množství dešťových vod byl proveden s odhadnutými odtokovými koeficienty a je uveden v tabulce přehledu množství odváděných dešťových vod. Pro odkanalizování nové zástavby v Kolébce je navrženo řešení, které je nutné podrobněji prošetřit. Jedná se o odvedení dešťových vod trasou pod železniční drahou do Kuřimky. Stoku procházející pod sv.Jánem - DN 500 - podél stáv. potoka, patřícího SMS Brno, zaústění dešťových vod z nového sídliště řešeno v rámci projektu tohoto sídliště. Odkanalizování průmyslových podniků (VO1 - VO6) je řešeno odděleným systémem a technologické vody budou likvidovány individuálně - odvozem. V prostoru VAILLANTU přeloženy stáv. stoky v rámci I. etapy výstavby. Přeložka jednotné stoky DN 500 a splaškové DN 300 bude před stávající odlehčovací komorou. Stávající dešťová stoka bude svedená do Kuřimky. V roce 1998 byl vypracován kanalizační generel města Kuřimi (zpracovatel AQUA PROCON 1998). Tento dokument bude závazným podkladem pro detailní stanovení podmínek (nápojné body, podmiňující stok. dimenze a pod.) 6.2 Zásobování vodou Provozovatelem vodovodu jsou Brněnské vodovody a kanalizace. Město je zásobované ze tří zdrojů. Prvním zdrojem je II. březovský vodovod, který prochází středem města o profilu DN 1000. Propojení na tento přivaděč je ve vodovodní šachtě na rohu ulic Havlíčkova a pod Boží mukou. Přivaděč odtud do vodojemu I.tlakového pásma má profil DN 500. Vodojem I.tlakového pásma má obsah 2 x 1500 m3, s max. hl. vody 339,00 m.n m. a min.hl. 334,00 m.n m. pro druhé tlakové pásmo, které zásobuje horní část města a výhledově i Podlesí, byly vybudovány vodojemy o obsahu 2 x 1250 m3, s max.hl. 381,00 m. n m. a min. hl. 376,00 m.n m. Voda je sem dopravována z čerpací stanice, umístěné vedle vodojemu I.tlakového pásma. Z vodojemu vychází gravitační vodovodní sít, řešená jako okruhová. Hlavní zásobovací řady ve městě jsou o profilech DN 350 až 150, a na ně navazují vedlejší větve o profilech DN 80 a DN 100. Síť je částečně zaokruhovaná. Vybudováním vodojemu druhého tlakového pásma jsou tlakové poměry ve vodovodní síti vyrovnané. Zásobování části Kuřimi - Podlesí je v současné době přepracováváno. Do současné doby využívaný vlastní vodní zdroj, který je umístěn v těsné blízkosti komunikace Brno -
Svitavy je kontaminován . Z něj byla voda čerpána do vodojemu o obsahu 100 m3, umístěného nad Podlesím s min.hl. 383,05 m.n.m. a max.hl. 385,65 m.n.m. a odtud distribuována gravitačním rozvodem potrubím DN 100 pro celou čtvrť. Podle nového řešení bude lokalita Podlesí napojena na kuřimskou vodovodní síť vodojemu (2x1250 m3) II tlakového pásma. Napojení bude provedeno profilem DN 100 nebo 150. V rámci projektové dokumentace (HDP Praha a.s.) nového napojení by měla být prověřena možnost, jestli při použití profilu DN 150 nebude možné zásobovat stávající zástavbu na Podlesí bez čerpání z VDJ Kuřim II pouze gravitačně. Zdroj vody v Podlesí navrhuji nerušit, sanovat jej a zvážit jeho případné využívání jako užitkovou vodu. Závody TOS a Prefa mají dvojí vodovod. Pitnou vodu odebírají z veřejného vodovodu města Kuřim a užitkovou vodu čerpají z Hradčan u Tišnova do vlastního vodojemu nad závodem, odtud je veden gravitační vodovod do závodů. Odběr pro TOS je cca 55 000 m3 měsíčně. Podle nově zpracované dokumentace PRVKUC se ve výhledu předpokládá posílení zásobování vodou z vodojemu Čebín (500 + 3500 m3) na kótě 352,00 m.n m., kde se bude míchat voda z Březové s vodou z Vírského přivaděče, čímž se zlepší kvalita vody (zvýší se nízká tvrdost vody) a upraví se tlakové poměry ve vodovodní síti. Uvažuje se v něm s množstvím 300 l/s z Vírského vodovodu čerpat do Březovského vodovodu. Návrh ÚP Vodovodní síť v Kuřimi je dostatečně dimenzovaná a potřeba vody k roku 1990 byla Qp = 49,93 l/s, Qm = 63,94 l/s , k roku 2005 podle předpokladů předcházejícího ÚPN Qp = 55,56 l/s a Qm = 71,44 l/s rozvodné řady. Dosud není zpracovaná ucelená studie zásobování vodou, doporučuji zpracování studie zásobování vodou i s ohledem na výhledové potřeby vody a s návrhem rekonstrukce úseků vodovodní sítě, které by při posouzení nevyhověly. Dle konzultace na BVK dne 31.10 1994 jsou pro nově navrhovanou výstavbu v Kuřimi rezervy vody cca 20 l/s, což by pokrylo požadavky bytové zástavby i částečně odběry pro rekreační zónu. Podlesí bude připojeno na rozvody vody v Kuřimi. Stávající zdroj vody navrhujeme ponechat jako zdroj užitkové vody a pitná voda by byla přivedena z vodojemu 2 x 1250 s max.hl. 381,00 m.n m. do nově navrhované akumulační nádrže v prostoru prameniště Podlesí a odtud čerpána do vodojemu Podlesí 100 m3, s max.hl. 385,65 m.n m., nebo přímo zásobována ze sítě. Řešení je nutné prověřit výpočtem. 6.3. Zásobování zemním plynem Plyn je do města dodáván z dálkovodu na jižní Moravě a podzemních zásobníků Dolní Dumajovice a Hrušky vysokotlakými plynovody.
plynu
VTL plynovodní síť Městská síť Kuřim a průmyslová zóna na severu je zásobována z VTL plynovodu DN 200 PN 25 (z předregulační stanice - dále PRS - Velké Němčice do Tišnova). Provozní tlak je
18-20 at (1,8 - 2 MPa). Na tento plynovod jsou připojeny reg. stanice (dále RS) v ulici Bezručova a Luční a RS závodu TOS Kuřim. Pouze Ústav nápravné výchovy a závod Prefa je zásobován z VTL plynovodu DN 300 PN 40 (z PRS Velké Němčice do Šebelova). Vysokotlaká síť má dostatečnou rezervu pro připojení výhledové výstavby. STL plynovodní síť Z VTL RS (Bezručova, Luční) je rozvedena STL plynovodní síť a to tak, že tvoří jihovýchodní obchvat. Na tento obchvat jsou připojeny RS v ulici Nerudova a Brněnská. Středotlaká plynovodní síť je mimo STL obchvat rozvedena v ulicích Školní, Leg.Popka, U stadionu, Nerudova. Středotlaká plynovodní síť je provozována s tlakem 100 kPa. Na STL síti lze uvažovat dostatečnou rezervu pro připojení výhledové výstavby, neboť přenosovou kapacitu STL plynovodní sítě lze zvýšit zvýšením tlaku až na 300 kPa. NTL plynovodní síť Uliční rozvod v Kuřimi je tvořen převážně NTL plynovodní sítí. NTL síť pokrývá stávající městskou zástavbu asi na 90% a je připojena z RS - Bezručova, Brněnská, Nerudova. NTL síť je provozována s tlakem 2 kPa a zejména v oblasti sídlištní zástavby v severozápadní části Kuřimi a na jihu ve staré zástavbě nevykazuje podstatnější kapacitní rezervy. Téměř polovina NTL sítě byla vybudována v letech 1958-1960 a je tedy téměř dožitá. V současné době nevykazuje příliš velkou poruchovost. Bude-li potřeba pro nově navrhované plochy rozšíření NTL sítě, je nutno zpracovat generelní řešení počítačovým způsobem. Délka plynovodní sítě 21 km, délka přípojek 9 km, počet přípojek 1.059, počet odběratelů 3.359. Zásobování teplem Zásobování teplem v Kuřimi je řešeno decentralizovaným způsobem. Je založeno převážně na bázi zemního plynu. Spotřebitelé jsou děleni do tří kategorií: bytová, občanská vybavenost a průmysl. Bytový fond sestává z bytů v bytových domech a rodinných domcích. Vytápění rodinných domků je zajišťováno způsobem lokálním s vlastním zdrojem tepla. Palivem je převážně zemní plyn. Převážná část bytů v bytových domech je vytápěna z blokových nebo domovních kotelen.
NÁVRH ÚP Zásobování plynem 1. Rozbor výkonových rezerv na plynovodních zařízeních Regulační stanice Město Kuřim je plynofikováno ze dvou VTL regulačních stanic :
R.S. VTL/STL/NTL - Bezručova ul. - instal. výkon 2000 m3/h. R.S. VTL/STL - Luční ul. celkem
instal. výkon 3000 m3/h.
instal. výkon 5000 m3/h.
Podle hodinového odečtu z 16.2.1994 je maximální spotřeba zem.
plynu 2800 m3/h.
Z toho plyne, že pro město Kuřim lze uvažovat s výkonovou rezervou cca 2000 m3/h. Dle výpočtu bilancí pro nové plochy bude potřeba 7 703 m3/h.zem. plynu. To vyvolá rekonstrukci R.S. na ul. Bezručové na instal. výkon 10 000 m3/h. zem. plynu. V cílovém stavu budou všechny návrhové plochy včetně průmyslových (kromě závodu AMP - ten bude připojen přímo na VTL síť DN 300 PN 40 přes vlastní VTL regulační stanici) plynofikovány z těchto VTL regulačních stanic (Bezručova, Luční). Část Podlesí Tato část je plynofikována z vlastní VTL regulační stanice 1 200 m3/h připojené na VTL plynovod DN 200/PN 25.Podle hodinového odečtu z 16.2.1994 je maximální 3 hodinová spotřeba 130 m /h. Potřeba zemního plynu pro návrhové plochy v lokalitě 3 Podlesí je 65 m /h. (dle výpočtu bilancí). Na této R.S. je dostatečná výkonová rezerva pro připojení návrhových ploch. VTL plynovodní síť Dle sdělení JMP a.s. je záměr využívat stávající VTL plynovod DN 200 PN 25 jako středotlak t.j. pro provozní tlak 300 kPa. Město Kuřim a část Podlesí bude zásobována z VTL plynovodu DN 300 PN 40 (z PRS Velké Němčice do Šebelova) Tato síť vykazuje dostatečnou rezervu pro plynofikaci návrhových ploch. STL plynovodní síť Na stávající středotlaké síti lze uvažovat také dostatečnou rezervu pro připojení návrhových ploch zvýšením provozního tlaku z 0,1 MPa až na 0,3 MPa. NTL plynovodní síť Na stávající NTL plynovodní síti nejsou dle sdělení JMP a.s. podstatnější výkonové rezervy. NTL síť je provozována s tlakem 2 kPa. 2. Bilance potřeby plynu Potřeba plynu byla vypočtěna zvlášť pro kategorii : a) bydlení b) průmysl c) občanská vybavenost
ad a) Potřeba plynu pro individuální bytovou výstavbu byla s ohledem na současnost počítána 1,8 m3/hod. 1. b.j. Uvažuje se bytová jednotka komplexně zásobována plynem tj. vytápění + vaření + příprava teplé užitkové vody. ad b) Potřeba plynu pro průmysl byla uvažována podle záměrů jednotlivých investorů (VAILANT, AMP, DC, WALTER) na úrovni stavebních povolení a územních rozhodnutí a tam, kde nebyly tyto záměry přesně specifikovány byla potřeba plynu stanovena z obestavěného prostoru (konst. výška 4 m) a měrné tepelné ztráty 15W/m3. Plyn pro technologické účely nelze exaktně stanovit, ale s ohledem na druh aktivit (sklady, drobná řemeslná výroba) je možno jej zanedbat. ad c) Potřeba plynu pro občanskou vybavenost byla rovněž stanovena z ( konstrukční výška 3,5 m) a měrné tepelné ztráty 21 W/m3.
obestavěného prostoru
Propočet bilancí - viz tabulka č. 12 v tex. části ÚP 3. Koncepce řešení Návrh vychází rekreaci.
z komplexní plynofikace
všech návrhových ploch
vyjma ploch pro
Uvažuje : a) s rekonstrukcí VTL regulační stanice ulice Bezručova na výkon 10 000 m3/h (realizace v r. 1997) b) s rekonstrukcí stávajícího VTL plynovodu DN 80 PN 25 (pod závodem TOS) na DN 300 PN 40 (projekčně připravováno) a jeho nové připojení na stávající VTL plynovod DN 300 PN 40 (do Šebelova) c) s provozem stávajícího VTL plynovodu DN 150 PN 25 (pod závodem TOS) jako středotlak d) s postupným rozšiřováním středotlaké plynovodní sítě (od R.S. Bezručova a R.S. STL/NTL - ul. Brněnská v souladu s etapizací výstavby až k vytvoření západního STL okruhu. e) přepojení VTL plynovodu pro plynofikaci části Podlesí a závodu Obalovna na VTL plynovod DN 300 PN 40 do Šebelova f) rozšíření středotlaké sítě na jihozápadě města v souladu s etapizací výstavby. Řešení nadstaveb bytových domů v lokalitách Bezručova čtvrť - 48 b.j. (tj. 86,4 m3/h zem.plynu) Nám. Osvobození - 20 b.j. (tj. 36,0 m3/h zem.plynu) Královky,Jungmanova, Zborovská - 45 b.j.(tj.81 m3/h zem.plynu)
doporučujeme řešit souhrnem energetických opatření (zateplení, regulační technika) ze účelem snížení stávající spotřeby tepla (plynu) a využitím této tepelné rezervy pro teplofikaci nadstaveb. Doporučujeme využít program státní podpory při snižování spotřeby paliv a energie. Řešení přestavby rodinné zástavby v oblasti Kuřimky doporučujeme řešit samostatným územním plánem zóny. Plynofikace je možná ze stávajících NTL plynovodních řadů. Vzhledem k malým kapacitním rezervám na NTL síti bude nutný přepočet celé NTL plynovodní sítě generelním způsobem. Je nutno uvažovat s rekonstrukcí této sítě jak z kapacitních důvodů, tak i z hlediska životnosti. Pro nejbližší období je nutno uvažovat s rekonstrukcí dožitých NTL plynovodních řadů. Zejména v oblasti již zmíněné Kuřimky a ulic Havlíčkova, Legionáře J. Popka, Legionářská, F.Vojty, Na zahrádkách. Vzhledem k tomu, že NTL síť byla realizována bez komplexního propočtu ÚPN doporučuje zpracovat přepočet celé NTL sítě generelním počítačovým způsobem. Plynofikace městského golfového hřiště je možná rozšířením středotlakého rozvodu, ale z hlediska vzdálenosti, sezónního využití a nízké spotřebě značně neekonomická. Doporučujeme teplofikaci na bázi elektřiny. 4. Etapy výstavby z časového hlediska nad rámec ÚPN města Výstavba v centrální části města a její využití bude omezeno stávajícím vedením VTL plynovodu DN 300 PN 40 procházejícím městem do Tišnova a lokalizací VTL regulační stanice při ulici Bezručova. Z tohoto pohledu ÚPN vymezuje (pouze směrně) územní rezervu pro přeložku VTL plynovodu severně od města v souběhu s plánovanou komunikací I/43 a R 43 včetně lokalizace VTL regulační stanice. Tento koridor bude nutno upřesnit podle vybrané varianty vedení komunikace R 43 podrobnější projektovou dokumentací. 6.4. Zásobování el. energií Síť VVN Nadřazená elektrická soustava zásobuje město Kuřim a současně širší oblast brněnské aglomerace z transformovny 400/110/22 kV Čebín. Ze sítě VVN se dotýká řešeného území trasa dvojitého venkovního vedení 110 kV, tj. vedení VVN 523 a 524. Vedení VVN nemá přímou vazbu na zásobování městské sítě Kuřimi. Tato síť je zásobována venkovními vedeními VN 22 kV. Síť VN Městská síť Kuřimi je vybudována z venkovních vedení VN 22 kV č.366, vedení VN 22 kV č.67 (odbočka Kuřim) a vedení VN 22 kV č.57 napájených ze zmíněné transformovny Čebín. Městská síť Kuřimi je zásobována z rozvodny Čebín kmenovým vedením VN 22 kV č.366. Vedení VN 22 kV č.67 - odbočka Kuřim a odbočka z vedení č.57 jsou úsekovými odpojovači č.45 a 151 rozpojeny a vytváří možnost náhradního napájení města Kuřim. Vedení VN 366 tvoří okruh 22 kV kolem východní, severní a severozápadní části Kuřimi a je z něho napojena převážná část distribučních a odběratelských transformačních stanic 22/0,4 kV na řešeném území. Z vedení VN 67 (odbočka Kuřim) jsou připojeny
transformační stanice v západní části Kuřimi. Z vedení VN 57 jsou připojeny odběratelské transformační stanice čističky odpadních vod a vodárenského objektu. Transformační stanice napojené z odbočky vedení VN 67, tj. ČSSS Dvůr a Úvoz a z vedení VN č.57 tj. odběratelská transformační stanice čističky odpadních vod a vodárenského objektu jsou rovněž napájeny z kmenového vedení VN č.366. Technický stav části vedení od odbočky pro Podlesí po trafostanici u stadionu je dobrý. Část okružního vedení VN 366 v prostoru odbočky pro TS ČOV1, Zámecká I a II do prostoru u stadionu nebyla rekonstruována. Tato část vedení je ve špatném technickém stavu. Pro sídlištní výstavbu v jižní části Kuřimi je vybudován kabelový okruh 22 kV (kabel Vn 1244) ze vstupní rozvodny VR Zahradní a kabelová smyčka 22 kV (kabel VN 1234) ze zmíněné rozvodny. Další kabelová vedení 22 kV VN 1236 a VN 366 jsou směrována z VR Zahradní do severní části města a jsou ukončena na venkovním vedení VN 366. Ze vstupní rozvodny Zahradní je vyveden kabel 22 kV také na venkovní vedení VN 67. Krátkým úsekem kabelové smyčky 22 kV je rovněž připojena transformační stanice pro čerpací stanici BVaK. TOS Kuřim je připojen z venkovních vedení 22 kV VN 367, VN 368 a VN 126. Vedení VN 367 a VN 368 jsou napojeny z transformovny Čebín, vedení VN 126 je napájeno ze směru Blansko (transf. 110/22 kV Blansko). Vedení VN 126 je pro TOS vedením záložním. Transformovny 22/0,4 kV v areálu TOS jsou napojeny ze vstupní rozvodny TOS kabely 22 kV. Z vedení VN 126 jsou napojeny venkovními přípojkami VN transformovny 22/0,4 kV dalších odběratelů v území navazujícím na areál TOS, tj. Prefy a Zařízení Min. vnitra (ÚNV). Transformovny 22/0,4 kV V okrajových částech Kuřimi jsou vybudovány převážně sloupové transformovny napojené venkovními přípojkami VN na kmenová vedení VN 366, VN 57, příp. na odbočku VN 67. Jedná se vesměs o betonové sloupové trafostanice. Venkovní transformační stanice jsou připojeny z kmenového vedení přípojkami. Technický stav přípojek je většinou vyhovující. Nevyhovující z hlediska mechanického stavu vedení jsou VN přípojky pro trafostanice ČSSS Dvůr, Úvoz, U rybníka a Hybešova, které bude nutno v případě požadavku na zvýšení odběru rekonstruovat. V centrální části Kuřimi jsou vybudovány převážně zděné transformovny buď jako samostatné objekty, příp. integrované v objektech vybavenosti. Tyto transformovny jsou napojeny kabelovými přípojkami (smyčkami) na kabelová vedení VN 1234, VN 1244, VN 1236 a VN 366. Síť nn Distribuční síť NN je tvořena převážně venkovním vedením v okrajových částech Kuřimi u starší zástavby rodinných domků. Kabelové vedení NN je vybudováno v oblastech soustředěné bytové zástavby, v nových sídlištích a u nové vybavenosti. Kabelové rozvody jsou vybudovány rovněž v areálu TOS a na průmyslových plochách navazujících na TOS (Prefa, Investa, Vězeňská služba ....). Úroveň technického stavu sítě NN se v jednotlivých částech města značně liší. V dobrém technickém stavu jsou kabelové sítě v sídlišti Na Loučkách a v lokalitě Podlesí. Tyto sítě
umožňují běžný nárůst zatížení, nejsou ovšem dimenzovány pro elektrické vytápění. Kabelové sítě v sídlišti Královky, Bezručova čtvrť a ul. Školní jsou v nevyhovujícím stavu. Volné vedení NN je převážně původní, běžně udržované, jeho mechanický i elektrický stav je vesměs nevyhovující. 2. Bilance el. výkonu Potřeba el. výkonu pro rozvojové plochy Výkonové bilance rozvojových ploch jsou odvozeny z urbanistických podkladů k jednotlivým lokalitám. Bilance el.výkonu jsou zpracovány pro tyto plošné celky s příslušným charakterem odběrů, tj. pro rozvoj bydlení, výroby a skladování, komerčních a občanských zařízení a sportovních zařízení. Bydlení Celkem B1- B6 ........................ 2.392,2 kW z toho obč. vybav. u B4,1,............ 180,0 kW Výroba a skladování, servis. služby Celkem V 1.1-4 + V2.1-6 + V O.1-6 + pl. v intravilánu...10.008 kW Komerční a občanská zařízení Celkem K 1 - K 5 ....................................... 3.845 kW Sportovní zařízení Celkem R 1 + R 2 + SP 1-3 .............................. 157,1 kW alt. 177,5 kW Celkové bilance pro rozvojové plochy Celkem .............................................. 16.402,3 kW alt. 16.422,7 kW Celkové zatížení rozvoj. ploch cca 16,4 MW bude rozděleno podle situování rozvojových ploch a podle návrhu nových úseků sítě 22 kV na stávající napájecí vedení města VN 366, resp.VN 67 a 57 a na stávající vedení pro TOS Kuřim VN 368,367 a na vedení VN 126. Nárůst zatížení u stávajících odběratelů Uvedený trend spotřeby představuje do r. 2015 nárůst soudobého zatížení maloodběru o 1,6 MW.
U stávajících velkoodběrů se nepředpokládá další významnější rozvoj a nárůst zatížení. Celkový nárůst zatížení Celkový nárůst zatížení zahrnující stávající zástavbu a rozvojové plochy pak odpovídá podle výše uvedených bilancí hodnotě 18,3 MW. Rezervy rozvojových ploch bydlení, vybavenosti, rekreací a výrobních ploch představují z této hodnoty výkon 1,9 MW. 3. Využití stávajících vedení VN 22 kV Městská síť Kuřim je zásobována z rozvodny Čebín kmenovým vedením 22 kV č.366. Vedení č. 366 zabezpečuje napájení veškerých bytových a nebytových odběrů maloodběratelů a velkoodběratelů mimo TOS Kuřim, Vězeňskou službu a Prefu. TOS Kuřim je zásobována paralelními vedeními 22 kV č. 367 a 368, Prefa a Vězeňská služba jsou zásobovány z vedení 22 kV č.126. Způsob provozování napájecí sítě VN pro rozvojové lokality s ohledem na stávající zatížení jednotlivých vedení stanoví provozovatel. Předpokládá se, že pro napájení města Kuřimi budou využita obě stávající napájecí vedení pro město, tj. VN 366 a VN 67. Zároveň se jeví pro výhledový rozvoj potřeba nového přívodu VN pro město. Předpokládá se využít přívodu z VN 368 pro VAILLANT. Nevylučuje se i požadavek na nové vedení z Čebína. Veškeré úseky napájecího vedení VN 366, které mají průřez 70 mm2 AlFe nebo jsou ve špatném technickém stavu je ovšem nutno rekonstruovat. Pro střednědobý výhled se u vedení VN 366 počítá s nárustem zatížení o 9,21 MW, tj. včetně výkonových nároků připravované bytové výstavby v lokalitách Za Sv. Jánem a Kolébka a služeb v lokalitě Zadní mezihoří. 4. Rozvoj napájecí sítě 22 kV, koncepce řešení Návrh vychází ze stávající konfigurace sítě 22 kV. Předpokládá dobudování a rozvoj převážně kabelové sítě tak, aby byly vybudovány samostatné kabelové okruhy. Venkovní vedení zůstane zachováno v okrajových oblastech města. S ohledem na rovnoměrné zatížení vedení VN 67 a 366 bude síť VN rozdělena na část jižní napájenou z VN 67 s hlavním napájecím bodem stávající vstupní rozvodnou VR 1 Zahradní a část severní napájenou z VN 366 a výhledově i z VN 368, pro níž bude nutno vybudovat vstupní rozvodnu 22 kV s podružnou transformací. Z důvodů změn v časovém sledu výstavby ve výrobní zóně je výstavba vstupní rozvodny pro severní část sítě VN odsunuta a je možná alternativně v rámci admin. centra v lokalitě Pod Toskou. S ohledem na rozsah připravované průmyslové výstavby a konfiguraci komunikační sítě jeví se pro cílový stav vhodné zajistit pro severní část dva samostatné kabelové okruhy, a to pro výrobní zónu a dále okruh pro bytovou zástavbu, vybavenost a komerci.
Oblast napájená z VN 67 Rozvoj v lokalitách Státní statek a Starý dvůr bude podmíněn přeložkou venkovního vedení VN 67 a VN 366 a výstavbou 4 sloupových trafostanic o výkonu do 630 kVA. Pro rozvoj na plochách K 1 v lokalitě Státní statek bude podmínkou výstavba 2 sloupových trafostanic o výkonu do 630 kVA a přeložky venkovního vedení VN 366. Stávající kabelové okruhy 22 kV VN 1234 a 1244 budou rozšířeny vřazením zděných transformačních stanic, a to: Kabel. okruh VN 1234 -------------------Pro rozvoj na plochách B 1 bude nutno vybudovat 2 zděné trafostanice, stavebně do výkonu 1 x 630 kVA, které současně nahradí dožitou sloupovou trafostanci Úvoz. Pro připojení uvedených zděných trafostanic bude stávající kabel. okruh VN 1234 prodloužen kabelovou smyčkou 22 kV. Požadavky na výkon vyvolané dostavbou nám. 1.května budou částečně zajištěny ze stávající vstupní rozvodny VR 1 Zahradní. Podle specifikace potřeb bude prověřena potřeba výstavby nové zděné trafostanice, stavebně do výkonu 1 x 630 kVA s kabelovou smyčkou od VR1. Kabel. okruh VN 1244 -------------------V lokalitě za Sv. Jánem je individuál. bytová výstavba podmíněna výstavbou 2 trafostanic o výkonu do 630 kVA. Pro komplexní řešení dané lokality bez územních omezení ochrannými pásmy stávajícího venkovního vedení jsou navrženy zděné trafostanice připojené kabelovou smyčkou 22 kV ze stávajícího okruhu VN 1244. Alternativou jsou sloupové trafostanice do 630 kVA připojené venkovními přípojkami z VN 366. Nevýhodou je větší územní náročnost a nerovnoměrné zatěžování napájecích vedení VN. U stávající zástavby v lokalitě Kuřimka se prověřovaly na úrovni sítě VN možnosti přechodu na el. vytápění. Možnosti využít stávající transformovny jsou pro potřeby el. vytápění nedostatečné a v případě, že oblast nebude plynofikována, bude nutno vybudovat zděnou trafostanici 1 - 2 x 630 kVA napojenou kabelovou smyčkou z okruhu VN 1244. Dokončení kabelové sítě napojené z VR1 Zahradní ul. propojením kabelového vývodu z VR1 č. 1236 a venkovního vedení VN 366 se uvažovalo v souvislosti s výstavbou nové trafostanice v oblasti Pod Toskou (naproti RS plynu). Záměr výstavby této trafostanice není novým urbanistickým řešením odůvodněn.
Oblast napájená z VN 366 Pro zabezpečení napájení severní části města, včetně rozvojových lokalit výroby, bydlení a komerce je nutno vybudovat novou vstupní rozvodnu 22 kV VR2 s podružnou transformací.
Její situování se uvažuje alternativní. Jak je uvedeno, počítá se s umístěním v administrativním centru Pod Toskou. Přibližně stejné situování je možné v rámci závodu VAILLANT. V obou případech jako integrovaná v některém z objektů zmíněné výstavby. Pokud se nezajistí VR2 v rámci výstavby výrobní a komerční zóny pod TOS a přitom dojde k výstavbě v severovýchodní oblasti Kuřimi je možnost vybudovat VR2 jako samostatný objekt spolu s trafostanicí nahrazující dnešní trafostanice Bezručova a ZDŠ Komenského. Toto řešení vytvoří zároveň podmínky pro již zmíněné dokončení kabelové sítě z VR1 propojením kabelového vývodu VR1 č. 1236 a venkovního vedení VN 366. Ze vstupní rozvodny VR2 se navrhují vybudovat 2 kabelové okruhy 22 kV. Jednak kabelový okruh pro napojení výrobní zóny (s výjimkou V05 a V06) a dále kabelový okruh pro napojení nových zděných trafostanic 1 - 2 x 630 kVA zabezpečujících zásobování el. energií v lokalitách obytné zóny Záhoří a v lokalitě individuál. byt. výstavby Záhruba (B2) Trafostanice pro lokalitu Záhruba se třemi vývodovými kobkami současně nahradí stávající sloupovou trafostanici Vrchlického. Do kabelového okruhu pro obytné lokality Záhoří a Záhruba bude včleněna i stávající zděná trafostanice JmVaK. Do třetí vývodové kobky trafostanice pro lokalitu Záhruba bude zaústěn kabelový vývod z VR1 Zahradní - ČSD, který bude sloužit jako záložní vazba obou městských oblastí (severní a jižní). Rezervní plochy v lokalitě Podlesí budou napojeny ze stávajícího venkovního vedení VN 366. Pro lokalitu golfového hřiště bude nutno vybudovat přípojku NN, zřejmě z trafostanic Zámecká I nebo II. Přes hřiště prochází venkovní vedení VVN, jehož ochranné pásmo je nutno respektovat, a tomu upravit návrh hřiště. Distribuční sítě NN Budou navrženy v souladu se zásadami JME a.s. jednotným průřezem (3 x 185 + 95 mm2 AYKY) napájené ze dvou stran. V podrobnosti územního plánu SÚ Kuřimi není návrh distribuční sítě NN řešen.
6.5 Spoje Město Kuřim patří z hlediska telefonní sítě do MTO Kuřim a UTO Brno. Telefonizaci Kuřimi zajišťuje v současnosti digitální ústředna SIEMENS EWSD umístěná v nové telekomunikační budově. Je zde připojena i obec Moravské Knínice. Obě bývalé ústředny ATZ 64 jsou již mimo provoz. Zabudování digitální ústředny vyřešilo předchozí disproporce při uspokojování žádostí o zřízení nových telefonních stanic. Dalším rozšířením této ústředny bude vytvořena rezerva pro nejbližší období. V dlouhodobějším výhledu uvažuje Telecom s ústřednou o kapacitě cca 4.000 přípojek, která rámcově zajišťuje rozvoj telefonizace v rozsahu odpovídajícím rozvojovým plochám v konceptu územního plánu.
Nová digitální ústředna je připojena optickým kabelem na telefonní ústřednu Brno Královo Pole (v UTKB Brno, J.Babáka). Trasa optokabelu do Kuřimi odbočuje z kabelovodu v Bystrci a prochází ve volném výkopu přes Rozdrojovice a Jinačovice na Kuřim. Je provedeno propojení optickými trasami Kuřimi s Blanskem a Kuřimi s Tišnovem. Optokabel zajišťuje dostatečné přenosové kapacity pro potřebný rozvoj telefonizace v návaznosti na koncept územního plánu, včetně zvýšení komfortu komunikačních prostředků v digitální síti s integrovanými službami (telefon, fax, telefax, počítačové sítě). Optokabel zajišťuje současně požadavky TOS na další státní linky a datový přenos. TOS má v současnosti pobočkovou ústřednu s dostatečnou kapacitou přípojek. Nedostatečná kapacita státních linek pro TOS je řešena zmíněným optokabelem. Požadavek TOS je 120 státních linek (na ATÚ Brno - Kr. Pole). Výstavba optokabelu umožňuje rovněž realizaci dalších státních linek, příp. připojení pobočkových ústředen podle požadavků nově organizovaného areálu TOS a požadavků podniků a institucí na území navazujícím na areál TOS. Pokračování trasy optokabelu z Kuřimi vede kolem areálu TOS a dále směrem na Blansko. Řešeného území se dotýká rovněž odbočení optotrasy směrem na Tišnov. Pro místní telefonní síť byla téměř v celém městě Kuřimi provedena kabelizace v souběhu s kabely kabelové televize. Tyto kabely jsou uloženy v jedné kabelové rýze. Jsou zavedeny do každého stávajícího domu ve městě s ponecháním rezerv v lokalitách, kde byla v době projektování rekonstrukce místní telefonní sítě schválena další případná výstavba. Dálkové kabely Dálkové kabely směřují ke Kuřimi ve třech trasách (2 trasy ze směru od Moravských Knínic, 1 trasa od Jinačovic). Do města vstupují v prostoru křižovatky komunikací Mor. Knínice - Kuřim a Jinačovice - Kuřim. Dále pokračují dvě trasy - jedna trasa podél Křížkovského a ul. Tišnovské, druhá trasa směrem k areálu Státního statku a dále kolem nových bytovek k ul. Tišnovské a podél ul. Luční. Obě trasy jsou ukončeny v objektu nové telefonní ústředny. Pokračování dálkové trasy podél ul. Tyršovy a dále směrem k obci Česká bylo předáno Telecomu a není již chráněno jako dálková síť. Trasy dálkových kabelů jsou orientačně zakresleny a musí být respektovány podle zákona č. 110/64 Sb. Jakákoliv stavební a zemní činnost v blízkosti uvedených tras DK musí být projednána s provozovatelem - SPT Telecom, Oblastní správa dálkových kabelů Brno. Radiokomunikace V řešeném území se nachází televizní převaděč pro bývalý 1. a 2. TV program, v současnosti pro TV Nova (7.kanál) a ČT1 (23.kanál). Stožár TV převaděče je situován v k.ú. Kuřim na pozemku p.č. 2345/1, výška stanoviště 360 m n.m., výška stožáru 35 m. S funkcí TV převaděče se uvažuje i do budoucna. Při stavební činnosti nutno respektovat kruhové ochranné pásmo vysílače o poloměru 30 m. 6.6. Likvidace odpadů V současné době je ve městě Kuřimi produkováno cca 1 907 t odpadů ročně. Odvoz asi 1 407 t (PDO) ročně smluvně zajišťuje firma SELIO Blansko. Svoz asi cca 500 t odpadu ve velkoobjemových kontejnerech na vozidlech Avia, provádí Samostatná provozovna
služeb města Kuřimi. Jedná se převážně o objemný odpad z domácností, v menším množství o odpad ze zeleně a stavební suť. Odpad je na základě smlouvy se ZD Mír Brno Tuřany ukládán na skládku v k.ú Černovice. Svozovou oblast tvoří katastrální území města, včetně místní části Podlesí. Jedná se o plochu cca 1 737 ha. V Kuřimi se prozatím neprovádí úplný separovaný sběr druhotných surovin. Částečná separace je prováděna u skleněného odpadu. Na deseti lokalitách ve městě jsou umístěny dvojice kontejnerů. Množství sebraného skleněného odpadu není přesně známo ( odhaduje se na 50 t/rok ). Dále se ve vybraných lokalitách provádí pomocí kontejnerů sběr starého papíru. Vybrané suroviny jsou dováženy občany do místní provozovny s. p. Sběrné suroviny Brno na Tišnovské ulici. V provozovně se v současné době provádí separace odpadů na odpad spalitelný a nespalitelný. U čerpací stanice pohonných hmot s. p. Benzina se provádí sběr upotřebených olejů pro spalovací motory a převodovky. Ty jsou 2 až 3 krát do roka odváženy do skladu ve Střelicích. V řešeném území se vyskytují dvě již neprovozované skládky. První je bývalá městská skládka " ve staré cihelně ". Plocha skládky činí asi 18 600 m2, množství uloženého odpadu za minimálně 30 let existence se odhaduje na 62 000 t ( 150 000 m3). Skládka sloužila především k ukládání TKO, stavebního a objemného odpadu z města, ale nelze vyloučit ani přítomnost jiného odpadu např: průmyslového. Skládkování bylo ukončeno v roce 1990. V současné době je skládka rekultivována, včetně realizace sadovnických úprav. Druhá skládka je skládkou nepovolenou, v lokalitě Zborov. Jedná se o plochu cca 700m2 bývalého kamenolomu, kde došlo v posledních letech k živelnému ukládání odpadu, převážně anorganického. Skládka byla částečně zrekultivována. V současné době je skládka rekultivována, včetně konečných sadovnických úprav. Zvláštní kapitolu v produkci odpadů ve městě Kuřimi, tvoří průmyslové odpady. Největšími producenty průmyslového odpadu a to zejména kategorie N (nebezpečný odpad) ve městě je TOS Kuřim a slévárna Kuřim a. s.. TOS Kuřim produkuje nebezpečné odpady typické pro strojírenský závod. Většina těchto odpadů má již vyřešen způsob likvidace, formou předání specializovaným firmám, které se zabývají likvidací nebo regenerací příslušných odpadů. Slévárna Kuřim a. s. nemá žadné vlastní zařízení na likvidaci odpadů. Má pouze vybudovanou meziskládku tuhých odpadů ( 90% tvoří odpadní slévárenské písky) a terminál osazený kontejnery. Část odpadů likviduje slévárna na základě povolení ČTIO Brno v kupulových pecích. Jedná se o brusné kaly. Část odpadů je recyklováno v tavírně ( vratný materiál po odlití a litinové třísky po hrubování odlitků). Největším problémem, který je nutno v co nejkratší době řešit je snižování objemu odlitků odjádrovaných vodním tryskačem a tím snížení množství ukládaných kalů na kalový rybník. Vedení slévárny Kuřim mělo již v minulém roce zájem tuto situaci řešit změnou technologie při opracování odlitků. Z ekonomických důvodů nebylo však možné tuto změnu realizovat. Z tohoto důvodu je pravděpodobné, že v časovém horizontu 5 let nedojde k žádným výraznějším změnám, které by umožnily snížit množství ukládaných kalů na kalový rybník.
Článek 7 Územní systém ekologické stability 7.1. Kostra ekologické stability V rámci celkových vegetačních úprav krajiny si mimořádnou pozornost zaslouží ekologicky významné krajinné segmenty (EVKS), vytvářející ekologicky nejcennější lokality katastru - kostru ekologické stability. Následující přehled si všímá ekologicky významných krajinných segmentů mimo souvislý lesní komplex, zasluhujících legislativní ochranu dle zákona č. 114/92 Sb. v kategorii významný krajinný prvek.. Navržená základní opatření sledují udržení, případně zvýšení jejich ekostabilizačního působení na okolní krajinu, zvýšení jejich druhové diverzity a naopak minimalizaci negativních vlivů působících na EVKS. 7.2. Územní systém ekologické stability Nejvýznamnějšími porosty v řešeném území, které tvoří základ ekologické stability krajiny jsou lesní porosty. Mimo lesů jsou to dále trvalé travní porosty, břehové a doprovodné porosty vodních toků a nádrží, doprovodná vegetace komunikací, rozptýlená dřevinná vegetace, zahrady a sady. Všechny lokality s trvalou vegetací mají mimo ekologické funkce ještě další nenahraditelné funkce v krajině jako funkci vodohospodářskou, hygienickou, půdoochranou, estetickou aj.. Z nich zvláště významná společenstva tvoří zákonem chráněnou kostru ekologické stability (zákon č. 114/1992 Sb.). Kostrou ekologické stability je míněn soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. - Přehled ekologicky významných krajinných segmentů v řešeném území : - ZÁHRUBA - KUŘIMSKÁ HORKA - OPÁLENKA - ŠIBERNÁ Zvláště chráněné území, přírodní památka vyhlášená v roce 1990. - PŘÍRODNÍ PARK BABA (EVKO) Klidová oblast ležící jižně od Kuřimi. - EVKP ZA SVATÝM JÁNEM EVKP nad Kuřimí na úpatí Kuřimské hory v lese. - EVKP KOBLAS EVKP asi 1 km jižně od Kuřimi na kraji lesa. - EVKP POD KUŘIMSKOU HOROU Spodní část svahů spadajících od Kuřimské Hory
- EVKP NUMERKY Svah od hřebene Kuřimské Hory s jihozápadní expozicí -
EVKP KAŠPAROVY NUMERKY Svah od hřebene Kuřimské Hory se západní expozicí.
-
EVKP MŇÁČKOVO BOŘÍ Svah se severovýchodní expozicí.
- EVKP VE ŽLÍBKÁCH Zvlněný svah východní až severovýchodní expozice - ZBOROV Spodní část svahu Kuřimského vrchu, jihozápadní expozice. - PODLESÍ Zamokřené dno úvalu. - MOZY Regulovaný potok se vzrostlým břehovým porostem vrb, v místě prvního oblouku od lesa břehový porost vykácen. Mimo tyto ekologicky významné krajinné segmenty nacházející se v řešeném území, se v těsné blízkosti řešeného území nachází několik dalších významných krajinných segmentů (jejich označení včetně EVKP zde uváděných je vyznačeno na grafické příloze č. 1 širší vztahy). Vzhledem k poměrně vysokému zastoupení ploch krajinné zeleně, navrhujeme v rámci generelu ÚSES celkem 38,47 ha ( biocentra a biokoridory) nových ploch zeleně na zemědělském půdním fondu. Jsou to především následující plochy: - Plocha zeleně v návaznosti na rybník Srpek. - Zeleň rozšiřující stávající břehový porost Mozovského potoka. - Zeleň v lokalitě Záhoří v návaznosti na protipovodňová opatření na Kuřimce a další. Celkem navrhujeme jako opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny 20 biocenter o celkové rozloze 131,39 ha a 25 biokoridorů o celkové rozloze 37,61 ha. Kromě těchto výše uvedených segmentů hrají také důležitou ekostabilizující roli v krajině vodní toky a plochy s doprovodnými porosty. V námi řešeném území je to především říčka Kuřimka (levý přítok řeky Svratky) se svými přítoky ( levý přítok Podlesní potok, pravý přítok Luční potok a bezejmenný pravý přítok). Doprovodný porost říčky Kuřimky v intravilánu, jak bylo již dříve konstatováno je nižší kvality, místy zcela chybí. . Vodní tok říčky Kuřimky je navržen jako lokální biokoridor. Projekt revitalizace musí být vypracován v součinosti s Referátem životního prostředí OÚ Brno - venkov.
V souvislosti s navrhovanými úpravami toku Kuřimky je respektován projekt na výstavbu suché retenční nádrže v lokalitě Pod Toskou, kde její část by byla řešena jako zatravněná, stále sečená plocha, včetně zatravněných břehů. Tyto plochy by byly v intervalech velkých vod po krátkou dobu (2 - 3 dny) v omezeném rozsahu zaplaveny. V souvislosti s nově navrhovanou retenční nádrží, je možno využít přilehlého území, jako nové plochy pro výsadbu vhodné zeleně, z domácích, stanovištně odpovídajících dřevin. Dalším tokem je Podlesní potok. Tento levý přítok říčky Kuřimky není příliš významný. Z hlediska ekologického je významnější pravý přítok Kuřimky, Luční potok. Tento vodní tok je navržen jako lokální biokoridor. Úprava toku musí mít přírodě blízký charakter. Část toku (lokalita U trní, Na bahnách, Za koutem) bude mít meandrující úseky s přirozeným nezpevněným korytem bez zahloubení a s hlinitými břehy. Projekt revitalizace musí být vypracován v součinosti s Referátem životního prostředí OÚ Brno venkov. Část Lučního potoku prochází v těsné blízkosti rybníku Srpek. Tato vodní plocha je významná jak z hlediska zvýšení ekologické stability území, tak z hlediska rekreačního. Okolí rybníku bude také nezbytné zkvalitnit z hlediska vybavenosti. Na levém břehu navrhujeme v rámci nových ploch veřejné zeleně zřídit odpočivadla a odpočivné přístřešky. Posledním vodním tokem v řešeném území je bezejmený levý přítok říčky Kuřimky (lokalita Na skalce a U Marušky). Jedná se o převážně bezvodý tok se zpevněným korytem. Tento vodní tok je navržen jako lokální biokoridor. Projekt revitalizace musí být vypracován v součinosti s Referátem životního prostředí OÚ Brno - venkov.
Článek 8 Ochranná hygienická a technická pásma Ochranná pásma omezují a usměrňují stavební činnost v řešeném území a tím podmiňují koncepci rozvoje území i stanovení zásad pro územní rozhodování. 8.1 Ochranná pásma hygienická V řešeném území se nachází několik PHO vodních zdrojů. Celé město Kuřim se nachází v ochranném pásmu PHO IIb vodního zdroje Brno - Svratka - Pisárky. Dále je to PHO zdroj Podlesí. PHO IIa (vnitřní) 5 ha a PHO IIb (vnější) 45 ha. Posledním je zdroj Jinačovice. PHO IIa 22 ha a PHO IIb 93 ha. V prostoru stanovených PHO je nutné dodržovat příslušné hygienické předpisy. V oblasti Kuřimi je nutno také respektovat ochranné pásmo Březovského přivaděče vody. Podél celé trasy vodovodního přivaděče od vodojemu v Březové až po vodojem na Palackého kopci, je navrženo dle vyhlášky 572 17 ze dne 21. 9. 1950 ochranné pásmo o šířce 6m na obě strany, t.j. celkem 12 m. PHO od statku Kuřim. V současné době platné PHO 300 m neodpovídá aktuálnímu stavu ustájených zvířat. Nově vymezené PHO měří 260m.
Pro průmyslové provozy TOS Kuřim, slévárna Kuřim a. s. a Prefu nebude po dohodě s OHS PHO stanoveno. Za stávající PHO můžeme v současné době považovat hranici výrobní zóny. Obalovna - podnik zabývající se stavební činností (kamenivo se obaluje živicí). Bylo stanoveno aktuální PHO. PHO tvoří nepravidelná elipsa, s maximem na severovýchodní straně (300m). Na západní straně, což je směr k potencionální výstavbě je velikost minimální (170 m). Závod Moravia Metal v současné době ukončí zkušební provoz (termín do 30.6.). Byl předán požadavek stavebního úřadu na zajištění vytyčení PHO před kolaudací objektu. Závod Vaillant. V současné době je stanoveno prozatimní hlukové pásmo 320 m od fiktivního zdroje. Vzhledem k předpokládanému ukončení činnosti firmy Vailant nebude dále s tímto PHO počítáno. Závod AMP. PHO je doporučeno stanovit totožné s fyzickou hranicí areálu závodu. D.C. PHO není v současné době stanoveno, ale je předpokládáno v hranicích pozemku. Blaschke. PHO je doporučeno stanovit totožné s fyzickou hranicí areálu závodu. Čistírna odpadních vod. Pásmo hygienické ochrany 150 m. V zastavěném území je třeba respektovat ochranu obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy stanovením hlukových pásem (viz příloha - výpočet hluku z dopravy - textová část ). 8.2. Ochranná pásma technická a) Ochranné pásmo elektrorozvodných vedení Veškerá stávající vedení v katastru obce Kuřim mají následující ochranná pásma (od krajního vodiče měřeno ve vodorovné rovině, na obě strany) : vedení VVN 400 kV
25 m
vedení VVN 110 kV
15 m
vedení VN venkovní
10 m
vedení VN kabelové
1m
sloupové trafostanice 22/0.4 kV
10 m
kiosková trafostanice 22/0,4 kV
20 m
vedení NN - venkovní
nemá
vedení NN - kabelové
1m
Při uvažované výstavbě nových energetických zařízení je nutno počítat s následujícími ochrannými pásmy : vedení NN - venkovní
nemá
vedení NN - kabelové
1m
vedení VN - venkovní
7m
vedení VN - kabelové
1m
Rozsah ochranných pásem u venkovních vedení VVN a VN od krajního vodiče vedení na každou stranu a od kabelového vedení -VVN od 60 do 110 kV včetně
15 m
-VN
10 m
-VN v lesních průsecích - kabelové vedení
7m 1m
V ochranných pásmech je zakázáno zřizovat stavby či provádět přestavby budov a provádět činnosti , které by mohly ohrozit venkovní vedení. Porosty je dovoleno v ochranných pásmech venkovního vedení VVN a VN pěstovat do výšky 3 m a ve vzdálenosti min. 5 m kolmo od svislé roviny krajního vodiče způsobem , aby se při event. pádu nemohly dotknout vedení vodičů. Výjimky pro výstavbu plošných a podobných zařízení (komunikace , parkoviště , hřiště apod.) v ochranných pásmech je nutno projednat se správcem elektrorozvodných vedení, aby byla zachována min. výška 6 až 7 m pod vodiči, případně zabezpečeno provedení zdvojených závěsů vedení apod. b) Telekomunikační ochranná pásma Ochranné pásmo chránící podzemní kabel je široké 2 - 3 m včetně zařízení, jež je jeho součástí. V těchto pásmech je zakázáno zřizovat stavby a umísťovat zařízen , případné porosty , které by neumožňovaly či znesnadňovaly přístup ke kabelům v případě zabezpečování bezpečnosti a plynulosti provozu kabelu. c) Ochranná pásma vodohospodářských zařízení - hlavní kanaliz. sběrače (pro výst. nadzemních objektů) min. 5 - 10 m od líce kanalizace - hlavní kanaliz. sběrače (výst. objektů souběžně s řadem) min. 10 m - aby byla zachována možnost průjezdu pro potřebné mechanizmy pro případné opravy - vodovodní řady podle profilu potrubí. min. ochr. pásmo 2 - 5 m (pro DN 100 je min. pásmo 2 m a pro DN 500 a větší profily je min. pásmo 5 m od líce vodovodního potrubí.)
Veškerou výstavbu v blízkosti těchto vodovodních a kanalizačních řadů je nutno projednat se správcem sítí. d) Ochranná pásma plynu (energetický zákon) - Vysokotlaký plynovod do DN 100 - 15 m do DN 250 - 20 m nad DN 250 - 40 m - Regulační stanice plynu vysokotlaké
- 10 m
- vedení VTL plynovodů od komunikací dle ČSN 38 64 10 - 25 m od silnice I. a II. třídy - 18 m od silnice III. třídy - vedení VTL plynovodů od objektů dle ČSN 38 64 10 - min 15 m od zástavby - min.10m od staveb jednoduchých, drobných a dočasných. e) Ochranná pásma vodních toků Ochranná pásma vodních toků
6 - 15 m
- pro stavby trvalého charakteru, budovy a pod. min. od - břehové hrany mimo zastavěné území obce - v městské části
20 m 15 m
- u ohrazovaných vodních toků min.
15 m
- ochranné pásmo pro ostatní činnosti (např.inž.sítě) min. f) Ochranné pásmo lesa
50 m
6m
g) Silniční ochranná pásma - rychlostní komunikace
100 m
- silnice I. tř (od osy přilehlé vozovky)
50 m
- silnice II. a III.tř. (od osy vozovky)
15 m
h) Ochranné pásmo železnice - od krajní kolejnice
60 m
- vlečky
30 m
Článek 9 Ochrana kulturních a archeologických hodnot 9.1. Ochrana kulturních hodnot Chránit objekty zapsané v seznamu kulturních památek. Jsou to : V katastrálním území Kuřim jsou památkově chráněny tyto nemovitosti: * rejstř. č. 0781/III zámek, na mírném návrší jihozápadně od středu obce, je tvořen třemi křídly kolem obdélného nádvoří. Od 2. poloviny 14. století stála na místě gotická tvrz, v letech 1592-4 ji nahradil pozdně renesanční zámek, dílo brněnského stavitele Antonína Parise. V jižní části areálu je fasáda klasicistní; na severu vystřídal barokní předzámčí v roce 1888-9 tzv. nový zámek v novorenesančních a novobarokních formách; * rejstř. č. 0782/III farní kostel sv. Maří Magdalény, na návrší vedle zámku, jednolodní obdélně orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a čtyřbokou věží, v jádru pozdně románská stavba založená v roce 1226, pozdně barokní přestavba z let 1766-72, věž z roku 1843; * rejstř. č. 0783/III kaple Panny Marie Pomocné, u kostela ve kaplička z konce 18. století, v nice soška světice; * rejstř. č. 0784/II socha sv. Floriana, na náměstí 1. května barokní pískovcová plastika z roku 1680;
svahu proti faře, drobná (kdysi před radnicí), raně
* rejstř. č. 0785/III kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého, Jánská ul., jihovýchodně od centra, zděná kaplička nad pramenem ve skále, v nice uzavřené železnou mříží barokní plastika z roku 1722; * rejstř. č. 0786/III boží muka, u silnice v poli, v trati k Brnu, zděná hranolová stavbička z konce 18. století.
Jako objekty tzv. památkového zájmu lze označit tyto nemovitosti (plošně vyjádřené lokalit jsou označeny na grafické příloze Veřejněprospěšné stavby a regulované zóny č. 3): * několik stavení především na páteřní komunikaci reprezentujících původní vzhled zástavby ze 2. čtvrtiny 19. století po požárech 1825 a 1832; * kříž u farního kostela; * budovu fary z roku 1821, Křížkovského ulice; * bývalou zámeckou sýpku, Křížkovského ulice; * bývalý hospodářský dvůr zámku se sýpkou, Tišnovská ulice; * areál hřbitova, Tišnovská ulice; * památník obětem I. a II.světové války, náměstí 1. května; * kříž na nároží ulic Legionářské a Otevřené; * kříž na nároží ulic Brněnské a Jánské; * budovu sokolovny, Tyršova ulice; * památník Osvobození na stejnojmenném náměstí; * dvě moderní plastiky poblíž sportovního areálu, Legionářská ulice Významné veřejné budovy doplňuje škola na náměstí 1. května z roku 1845 a modlitebna církve čs. husitské na Farského ulici z roku 1923. Podle Koncepce památkové ochrany historických měst v ČR není Kuřim zařazena ani mezi nejnižší kategorii tzv. "historických měst památkového zájmu". Dále ochrana kulturních hodnot ve městě souvisící se zachováním charakteru dosavadní zástavby obce , a to jak z hlediska architektonických forem tradičních pro zástavbu , tak z hlediska urbanistického uspořádání.
9.2. Ochrana archeologických hodnot Území, které můžeme kvalifikovat jako území archeologického zájmu (ÚAZ), tj. území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Části tohoto území jsou pak klasifikovány jako území archeologické kulturní památky a území s doloženými nebo předpokládanými archeologickými nálezy.
Článek 10 Veřejně prospěšné stavby Vymezení ploch pro navrhované veřejně prospěšné stavby jsou podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) Stavebního zákona, pokud nebude dosaženo řešení majetkoprávních vztahů dohodou nebo jiným způsobem. Přesné určení polohy a vymezení rozsahu ploch bude řešeno následnou dokumentací vč. parcelních čísel. STAVBY PRO VEŘEJNÝ SEKTOR 1. Dostavba náměstí v centrální městské zóně Kuřim - jih dopravní a tech. infrastruktury),
(stavba radnice a výstavba
2. Rozšíření hřbitova a výstavba smuteční síně, STAVBY EKOLOGICKÉ A PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3. Vytvoření územní rezervy pro výstavbu sběrny tříděného tuhého druhotných surovin v rozšířené výrobní zóně TOS - sever.
komunálního odpadu a
STAVBY PRO PĚŠÍ A VOZIDLOVOU DOPRAVU Realizace státních silnic a systému rychlostních komunikací na k.ú. města v úsecích : 4. přeložka st. silnice II/386 v úseku hranice s kat. územím Moravské Knínice po areál st.statku, výstavba navazujícího úseku st. silnice III/3846, 5. Trasa severní tangenty R 43 v úseku hranice k.ú. Mor. Knínice - k.ú. Lipůvka a severní mimoúrovňové připojení města, 6. Rozšíření stávající trasy I/43 Svitavské radiály v úseku od hranic k.ú. Česká po křižovatku s novou trasou R 43, včetně dvou mimoúrovňových připojení města v lokalitách Bělč (výrobní zóna - Blanenská) a Opálenka (Podlesí a rozvoj. zóna Záhoří),
Realizace nových úseků městských komunikací na stávajícím a rozvojovém území města: 7a.Přístupová trasa z ulice. Blanenské do lokality Záhoří, ve směru S-J k napojení rozvojových ploch a Podlesí na nově vybudované rychlostní komunikace 7b.Propojovací úseky místních komunikací Na vyhlídce a ulice Blanenské směrem JV-SZ do rozvojové zóny Záhoří 7c.Trasa severního přivaděče do města v úseku od křižovatky na R 43 v lokalitě Nivky se zaústěním do ulice Blanenské, včetně mostního objektu pod vlečkou ČD, 7d.Propojovací komunikace v úseku Tyršova - Pod vinohrady. 7e.Propojovací úsek komunikace v lokalitě Za koutem, podél vlečky
ČD
7g.Propojovací úsek komunikace ve výrobní zóně TOS, mezi areály Slévárny a Prefy, spojující ul. Blanenskou s trasou R 43, 7h.Nové trasy pěších a cyklistických stezek ( podle pořízené podrobnější dokumentace), STAVBY PRO SYSTÉMY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Části energetického systému pro napájení el. energií : 8. Výstavba vstupní rozvodny 22 kV- VR2, vč. kabelové přípojky v rozvojové lokalitě Pod Toskou 9. Výstavba nových úseků napájecí kabelové sítě 22 kV (kabelové okruhy VN 1233, VN 1234 a VN 1236 a kabelový okruh ze vstupní rozvodny 22 kV VR2, transformační stanice a VN přípojky pro rozvojové plochy. Části plynovodní sítě : 10. Výstavba nové regulační stanice VTL/STL - 2 000m3/h, v lokalitě Nivky, 11. Nové úseky zásobovacích středotlakých plynovodních sítí, Části vodovodního systému : 12. Výstavba vodovodu v úseku vodojem II - Podlesí, Části systému vodních toků : 13. Výstavba retenční nádrže v lokalitě Záhoří (suchý poldr) a protipovodňové úpravy na řece Kuřimce a na přítocích. - upřesnění hranic mezi zónami a polohy koridoru vyhrazeného pro výhledovou přístupovou komunikaci z Blanenské do prostoru Záhoří a Podlesí v místě přechodu po hrázi retenční nádrže. SEZNAM NAVRŽENÝCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ : - biokoridor a biocentrum VODNÍ TOK KUŘIMKA - biokoridor BĚLEČSKÝ POTOK - biokoridor ZADNÍ MEZIHOŘÍ - OPÁLENKA - biokoridor NA SKALCE a U MARUŠKY
- biokoridor a biocentrum LUČNÍ POTOK - biokoridor ZBOROV - ZLOBICE - nadregionální biokoridor ŠIBERNÁ - BŘEZINA Článek 11 Závěrečná ustanovení Dokumentace územního plánu města Kuřimi
je uložena:
a/ na odboru investičním a regionálního rozvoje Městského úřadu Kuřim b/ na odboru stavebním a vodoprávním Městského úřadu Kuřim c/ na odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje Článek 12 Účinnost 1 ) Úplné znění vyhlášky nabývá účinnosti dnem 10.dubna 2004.