107 Street Law
© 2001
černá
žlutá
1.7. Základní práva a svobody 1. OBECNÁ ČÁST
ZÁKLADNÍ PRÁVA A SVOBODY Téma: Cíle:
(TEORETICKÁ âÁST LEKCE)
Základní práva a svobody
poznat historický vývoj formulací základních práv a svobod, umět vysvětlit přirozenoprávní teorii Hugo Grotia, seznámit se s Všeobecnou deklarací lidských práv z roku 1948 a s dokumenty o lidských právech, které na ni navazují, charakterizovat Helsinskou smlouvu z roku 1975 a hnutí Charta 77, znát obsah Listiny základních práv a svobod. Klíčové pojmy: Všeobecná deklarace lidských práv, Listina základních práv a svobod Pomůcky: Všeobecná deklarace lidských práv, ostatní mezinárodněprávní dokumenty o lidských právech, Listina základních práv a svobod
I. Pojem základních práv a svobod KaÏd˘ ãlovûk má základní potfieby, bez jejichÏ uspokojování buì nemÛÏe existovat nebo se jeho Ïivot nemÛÏe úspû‰nû rozvíjet. Potfiebuje napfi. vyhovující bydlení, o‰acení, obÏivu, péãi o zdraví, osobní bezpeãnost, vzdûlání, pracovní uplatnûní, svobodu pohybu. Ve v˘voji lidstva se odedávna filosofové a právníci pokou‰eli formulovat spravedlivé zásady, jak by se lidé mûli chovat, aby nikomu nebylo znemoÏnûno uspokojování tûchto základních potfieb. Proslulá je napfi. pfiirozenoprávní teorie nizozemského právního filosofa Hugo Grotia (ãti Grocia) ze XVII. Století, podle které BÛh nebo pfiíroda prostfiednictvím lidského rozumu diktuje kaÏdému ãlovûku pravidla chování absolutnû dokonalá, vûãná a nezmûnitelná, úãinná pro v‰echny lidi na celém svûtû pfiednostnû pfied nedokonal˘mi pravidly obsaÏen˘mi v právních fiádech jednotliv˘ch státÛ. Na základû této teorie do‰lo pod hesly uplatÀování pfiirozen˘ch práv v Evropû k nûkolika revolucím. PfiestoÏe pfiirozenoprávní teorie byla v dal‰ím v˘voji právní vûdy pfiekonána a opu‰tûna, pfietrvávají aÏ do souãasné doby snahy o pfiesné formulace základních práv a svobod náleÏejících kaÏdému ãlovûku. Otázky a úkoly: 1. Vyjmenujte, co povaÏujete za nejdÛleÏitûj‰í Ïivotní potfieby kaÏdého ãlovûka. (Viz pfiedchozí text) 2. Obstarejte si Listinu základních práv a svobod a vyhledejte v ní hospodáfiská, sociální a kulturní práva. (Ústava a usnesení o vyhlá‰ení Listiny základních práv a svobod, hlava 4, ãlánek 26 aÏ 35). 3. Mezi politick˘mi právy je kaÏdému zaruãeno právo petiãní. Vysvûtlete, co zname nají v˘razy petice a petiãní právo. (Petiãní právo - podle Ústavy ãl. 18 - je právo obracet se sám nebo s jin˘mi ve skupinû na státní orgány s Ïádostmi, návrhy a stíÏnostmi. Nesmí se jím zasahovat do nezávislosti soudu nebo se nesmí vyz˘vat k poru‰ování základních práv a svobod).
II. Dokumenty o lidsk˘ch právech Ve XX. stol byla vytvofiena a v Organizaci Spojen˘ch národÛ pfiijata fiada mezinárodnûprávních dokumentÛ o lidsk˘ch právech poãínající V‰eobecnou deklarací lidsk˘ch práv z roku 1948. V tûchto dokumentech jsou podrobnû uvedena základní práva a svobody. 55 1.
108
černá
žlutá
Street Law
1.7. Základní práva a svobody
© 2001
1. OBECNÁ ČÁST
Poznámka: V˘razem základní práva a svobody je nahrazen GrotiÛv v˘raz pfiirozená práva, kter˘ z dÛvodu zachování jednoznaãnosti právních termínÛ uÏ má b˘t ponechán pouze právní historii a nemá se pouÏívat v souvislosti se soudob˘m platn˘m právem. Z fiady dokumentÛ navazujících na V‰eobecnou deklaraci lidsk˘ch práv jsou nejv˘znamnûj‰í: Mezinárodní pakt o hospodáfisk˘ch, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o obãansk˘ch a politick˘ch právech. Oba tyto pakty byly pfiijaty na zasedání XXI. Valného shromáÏdûní OSN v roce 1966. Deklarace práv dûtí pfiijatá jednomyslnû na zasedání XIV. Valného shromáÏdûní OSN v roce 1959. Úmluva o politick˘ch právech Ïen z roku 1952 a Deklarace o odstranûní diskriminace Ïen z roku 1967. Tato deklarace byla v OSN pfiijata jednomyslnû. Mezinárodní úmluva o odstranûní v‰ech forem rasové diskriminace pfiijatá na zasedání XX. Valného shromáÏdûní OSN v roce 1965. Pfiedstavitelé v‰ech evropsk˘ch státÛ podepsali v roce 1975 v Helsinkách smlouvu, ve které jednak dohodli mezinárodní zaji‰tûní bezpeãnosti Evropy a jejích obyvatel a rozvoj mezistátních hospodáfisk˘ch stykÛ, jednak zdÛraznili nutnost dodrÏování v‰ech mezinárodních úmluv o lidsk˘ch právech. Helsinská smlouva odstartovala v˘voj, kter˘ vedl po patnácti letech k zániku nedemokratick˘ch totalitních reÏimÛ ve státech v˘chodní a stfiední Evropy. Vznikla zde obãanská hnutí dÛslednû prosazující ochranu základních práv a svobod. Takov˘m hnutím byla v na‰í republice Charta 77, která se od roku 1977 stala nejdÛleÏitûj‰ím ohniskem stateãného obãanského odporu proti poru‰ování základních práv a svobod reÏimem vládnoucím tehdy v âeskoslovensku. Otázky a úkoly: 1. Z jakého dÛvodu se základní práva a svobody nemají naz˘vat pfiirozená práva? (Viz pfiedchozí text.) 2. Obstarejte si a prostudujte nûkteré mezinárodnûprávní dokumenty o lidsk˘ch právech. (Viz dokumenty o lidsk˘ch právech.) 3. Uveìte jména nûkter˘ch osobností, které se velmi angaÏovaly v ãinnosti Charty 77. (Havel, Patoãka, Uhl, Ruml, Dienstbier, a dal‰í…)
III. Listina základních práv a svobod Demokratické státy pfievzaly obsah mezinárodních dokumentÛ o lidsk˘ch právech do sv˘ch platn˘ch právních fiádÛ. V na‰em státû je na jejich základnû zpracována Listina základních práv a svobod pfiipojená k Ústavû âeské republiky jako souãást ústavního pofiádku âeské republiky. Listina základních práv a svobod obsahuje 44 ãlánky a je rozdûlena do ‰esti ãástí nazvan˘ch hlavy. Struãn˘ pfiehled hlav a jejich obsahu: 1. Obecná ustanovení - v této ãásti je mimo jiné uvedeno, Ïe nበstát je zaloÏen na demokratick˘ch hodnotách a nesmí se vázat ani na v˘luãnou ideologii ani na náboÏenské vyznání. 2. Lidská práva a základní svobody - dvanáct ãlánkÛ se t˘ká základních lidsk˘ch práv a svobod, napfi. ochrany Ïivota (vylouãení trestu smrti), osobní svobody, majetku, obydlí, svobody pohybu, svobody my‰lení, svûdomí 1. 56
109 Street Law
© 2001
černá
žlutá
1.7. Základní práva a svobody 1. OBECNÁ ČÁST
a náboÏenského vyznání. Dal‰ích sedm ãlánkÛ upravuje politická práva, napfi. svobodu projevu a právo na informace, petiãní právo, právo shromaÏìování a sdruÏování, právo obãanÛ podílet se na správû vefiejn˘ch vûcí. 3. Práva národnostních men‰in ObãanÛm tvofiícím národnostní men‰iny se zaruãuje v‰estrann˘ rozvoj vlastní kultury, právo pfiijímat a roz‰ifiovat informace v matefiském jazyku a sdruÏovat se v národnostních sdruÏeních. 4. Hospodáfiská, sociální a kulturní práva Je zaruãeno mimo jiné právo na svobodnou volbu povolání a právo podnikat, právo vytváfiet odborové organizace, právo na spravedlivou odmûnu za práci, na hmotné zabezpeãení ve stáfií a pfii nezpÛsobilosti k práci, právo na ochranu zdraví. 5. Právo na soudní a jinou právní ochranu KaÏd˘ se mÛÏe domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanoven˘ch pfiípadech u jiného orgánu. Kdo neovládá jazyk, jímÏ se vede jednání, má právo na tlumoãníka. 6. Ustanovení spoleãná V této závûreãné hlavû je mimo jiné uvedeno, Ïe âeská republika poskytuje azyl cizincÛm pronásledovan˘m za uplatÀování politick˘ch práv a svobod. Otázky a úkoly: 1. Jaké národnostní men‰iny jsou v âeské republice? (Slováci, Poláci, Maìafii, Nûmci, Romové, aj. viz Listina zákl. práv a svobod, hlava III. ãl. 24 - 25.) 2. Uveìte pfiíklad, za jak˘ch okolností by zneuÏití svobody projevu bylo trestn˘m ãinem (napfi. pomluva, xenofobní a fa‰istické názory presentované na vefiejnosti, v médiích, viz také studentské pracovní listy lekce 1.6). 3. Pokuste se vysvûtlit, co v‰echno zahrnuje právo na ochranu zdraví (Listina zákl. práv a svobod, hlava IV. ãl. 29 a 31).
57 1.
110
černá
žlutá
Street Law
1.7. Základní práva a svobody
© 2001
1. OBECNÁ ČÁST
VET¤ELCI Téma: Cíle: Trvání: Pomůcky: Metody:
(PRAKTICKÁ âÁST-LISTY PRO UâITELE)
Základní práva svobody seznámit se s částí Všeobecné deklarace lidských práv, uvědomit si důležitost tohoto dokumentu a dodržování lidských práv. 45 minut pracovní listy, fixy, archy papíru, text Všeobecné deklarace lidských práv a svobod skupinová práce, diskuse, analýza textu
I. Vetfielci Spoleãnû si se studenty pfieãtûte pfiíbûh „Vetfielci“ ze studentsk˘ch pracovních listÛ. Rozdûlte studenty do 3 - 4 ãlenn˘ch skupin. Vyzvûte je, aÈ ve skupinách vyberou z V‰eobecné deklarace lid. práv (v˘bûr tûchto práv je uveden ve studentském pracovním listu) a navrhnou, která z nich chtûjí zachovat. Své návrhy i protinávrhy musí zdÛvodnit. Úkolem je vyfiazovat práva, která se jim zdají ménû dÛleÏitá, aÏ se dostanou k poãtu deseti. KaÏdá skupina zapisuje ãísla vybran˘ch práv na archy papíru, které jsou pfiilepeny na stûnách. MÛÏete také dát kaÏdé skupinû jednotlivé ãlánky rozstfiíhané tak, aby kaÏd˘ ãlánek byl na samostatném prouÏku papíru. Studenti potom vybraná práva nezapisují na archy papíru, ale vybírají je mezi nastfiíhan˘mi ãlánky. Pokud se rozhodnete pouÏít tuto metodu s nastfiíhan˘mi prouÏky, pouÏijte pracovní list (jednodu‰e mÛÏete ãlánky zkopírovat a nastfiíhat).
II. Dal‰í rozkaz VetfielcÛ Studenti pokraãují v práci ve stejn˘ch skupinách. Oznamte studentÛm, Ïe se vetfielci mezitím rozhodli posílit své pozice a pfiikázali zkrátit seznam práv je‰tû o polovinu. Studenti pokraãují v aktivitû, dokud se neshodnou na pûti nejdÛleÏitûj‰ích právech.
III. Proã právû tato práva? Nastává spoleãná diskuse nad závûry skupinové práce. VÏdy jeden mluvãí ze skupiny sdûlí dÛvody, proã vybrali právû tato práva. Studenti mohou mluvit i o tûch právech, která vy‰krtli aÏ nakonec, a proã se tak rozhodli. Dal‰í student ze skupiny krátce naãrtne, jak by asi vypadal jejich Ïivot, kdyby mûli pouze 5 práv. Otázky k diskusi: 1. Li‰il by se od va‰eho souãasného Ïivota, nebo by se nic v˘razného nezmûnilo? 2. Shodly se skupiny na nûkter˘ch právech? 3. Proã zrovna tato práva povaÏují za nejdÛleÏitûj‰í?
1. 58
111 Street Law
© 2001
černá
žlutá
1.7. Základní práva a svobody 1. OBECNÁ ČÁST
KdyÏ v‰echny skupiny pfiednesou své v˘sledky, mûly by reagovat na v˘sledky druh˘ch skupin a diskutovat o nich. JestliÏe se v˘sledky jednotliv˘ch skupin li‰í, mûli by si studenti vzájemnû objasnit, která dÛleÏitá rizika vzali, pfiípadnû nevzali do úvahy.
Dal‰í otázky
k rozvíjení tématu a obohacení spoleãné diskuse:
Jaké velké nebezpeãí by hrozilo jejich ÏivotÛm? Rodinû? Osobní svobodû? Osobnímu bezpeãí? Zdraví? DÛstojnosti a osobní cti? Vzdûlávání? Obydlí? Majetku? Hmotnému zabezpeãení? Svobodû pohybu? Svobodû my‰lení a náboÏenského vyznání? Svobodû projevu? Právu na informace? Politick˘m právÛm? PrávÛm men‰in? Právu na soudní ochranu? atd. Skupiny se obvykle snaÏí hájit svÛj v˘bûr tak, Ïe poukazují na vût‰í nebezpeãí, která by hrozila v pfiípadû, Ïe by se zbavili nûkterého z ponechan˘ch práv.
V‰eobecná deklarace lidsk˘ch práv - viz studentské pracovní listy
59 1.
112
černá
žlutá
Street Law
1.7. Základní práva a svobody
© 2001
1. OBECNÁ ČÁST
VET¤ELCI
(PRACOVNÍ LISTY PRO STUDENTY)
Struãn˘ obsah ãlánkÛ
1. 60
âíslo ãlánku
V‰eobecné deklarace lidsk˘ch práv
âlánek 1
V‰ichni lidé se rodí svobodní a rovní v dÛstojnosti a právech.
âlánek 3
KaÏd˘ má právo na Ïivot, svobodu a osobní bezpeãnost.
âlánek 4
Nikdo nesmí b˘t drÏen v otroctví nebo nevolnictví.
âlánek 5
Nikdo nesmí b˘t podrobován muãení nebo krutému, nelidskému ãi poniÏujícímu zacházení nebo trestu.
âlánek 7
V‰ichni jsou si pfied zákonem rovni a mají právo na stejnou zákonnou ochranu bez jakéhokoli rozdílu.
âlánek 9
Nikdo nesmí b˘t svévolnû zatãen, zadrÏen nebo vyho‰tûn.
âlánek 11
Nikdo nesmí b˘t odsouzen pro nûjak˘ ãin nebo opomenutí, které v dobû,kdy byly spáchány, nebyly podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestn˘m ãinem.
âlánek 12
Nikdo nesmí b˘t vystaven svévolnému zasahování do soukromého Ïivota, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokÛm na svou ãest a povûst.
âlánek 13
KaÏd˘ má právo volnû se pohybovat a svobodnû si volit bydli‰tû uvnitfi urãitého státu.
âlánek 15
KaÏd˘ mé právo na státní pfiíslu‰nost.
âlánek 16
MuÏi i Ïeny, jakmile dosáhli zletilosti, mají právo bez jakéhokoli omezení z dÛvodÛ rasov˘ch, národnostních nebo náboÏensk˘ch, uzavfiít sÀatek a zaloÏit rodinu.
âlánek 17
KaÏd˘ má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jin˘mi, nikdo nesmí b˘t svévolnû svého majetku zbaven.
âlánek 18
KaÏd˘ má právo na svobodu my‰lení, svûdomí a náboÏenství.
âlánek 19
KaÏd˘ má právo na svobodu pfiesvûdãení a projevu.
âlánek 20
KaÏdému je zaruãena svoboda pokojného shromaÏìování a sdruÏování.
âlánek 21
Základem vládní moci budiÏ vÛle lidu.Tato vÛle má b˘t vyjádfiena pravidelnû konan˘mi a fiádnû provádûn˘mi volbami, na základû v‰eobecného a rovného hlasovacího práva tajn˘m hlasováním.
âlánek 23
KaÏd˘ má bez jakékoli diskriminace nárok na stejn˘ plat za stejnou práci.
âlánek 25
KaÏd˘ má právo na Ïivotní úroveÀ pfiimûfienou zdraví a blahobytu jeho i jeho rodiny, ãítajíc v to potravu, ‰atstvo, bydlení, lékafiskou péãi a nezbytné sociální sluÏby.
âlánek 26
KaÏd˘ má právo na vzdûlání. Vzdûlání nechÈ je bezplatné, alespoÀ v poãáteãních a základních stupních.
âlánek 28
KaÏd˘ je pfii v˘konu sv˘ch práv a svobod podroben pouze takov˘m omezením, která stanoví zákon v˘hradnû proto, aby bylo zaji‰tûno uznání a zachování práv a svobod ostatních.
113 Street Law
černá
© 2001
žlutá
1.7. Základní práva a svobody 1. OBECNÁ ČÁST
I. Vetfielci Na planetû Zemi pfiistáli Vetfielci z jiné galaxie. Pomocí tajné zbranû mohli ze svûta vymazat v‰echno, co se jim zachtûlo. Vládli proto neomezenou mocí. Na Zemi zavádûli zcela nová pravidla souÏití. Nikdo netu‰í, proã se pfiesto rozhodli zachovat Pozem‰ÈanÛm nûkterá souãasná práva. Ze V‰eobecné deklarace lidsk˘ch práv zaãali nejprve vy‰krtávat sami. Potom je napadlo, Ïe zbytek úprav nechají na lidech sam˘ch. Rozeslali tedy do svûta tuto zprávu: “Vyberte si z tûchto dvaceti práv jen deset, jinak…“. Hrozivá zvûst se rychle roz‰ífiila po celém svûtû a v‰ichni zaãali bedlivû vybírat…
Zadání úkolu ke skupinové práci: Pfieãtûte si vybrané ãlánky V‰eobecné deklarace lidsk˘ch práv na pfiiloÏeném pracovním listu. Navrhnûte, která práva chcete zachovat a jak své návrhy i protinávrhy zdÛvodÀujete. Vyfiazujte práva, která se vám zdají ménû dÛleÏitá, aÏ se dostanete k poãtu deseti. KdyÏ jste hotovi, poãkejte na dal‰í instrukce uãitele.
II. Dal‰í rozkaz VetfielcÛ! Vetfielci se rozhodli posílit své pozice a nafiizují zkrátit seznam práv je‰tû o polovinu.
III. Proã právû tato práva? Krátce naãrtnûte, jak by vypadal vበÏivot, kdyby mûl pouze 5 práv. Li‰il by se v˘raznû od na‰eho souãasného Ïivota, nebo by se nic v˘raznû nemûnilo?
Dal‰í otázky k diskusi Jaké velké nebezpeãí by hrozilo va‰im: ÏivotÛm?
rodinû?
osobní svobodû?
osobnímu bezpeãí?
zdraví?
dÛstojnosti a osobní cti?
vzdûlávání?
obydlí?
majetku?
hmotnému zabezpeãení?
svobodû pohybu?
svobodû my‰lení a náboÏenského vyznání?
svobodû projevu?
právu na informace?
politick˘m právÛm?
právÛm men‰in?
právu na soudní ochranu? V‰imnûte si, zda se i ostatní pracovní skupiny shodly na nûkter˘ch právech. Proã je povaÏujete za nejdÛleÏitûj‰í?
61 1.
114
černá
žlutá
Street Law
1.7. Základní práva a svobody
© 2001
1. OBECNÁ ČÁST
Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecnou deklaraci lidských práv přijalo Valné shromáždění OSN formou rezoluce dne 10. prosince 1948. Vzorem a základem pro tento dokument se stala formulace základních lidských práv a svobod v Deklaraci nezávislosti USA a Deklaraci práv člověka a občana z Velké francouzské revoluce. Všeobecná deklarace lidských práv je pokládána za základ tzv. mezinárodní listiny lidských práv (řady mezinárodních dokumentů upravujících blíže základní lidské práva). Samotná práva obsažená ve Všeobecné deklaraci lidských práv nejsou v jednotlivých státech přímo použitelná. Deklarace pouze obecně stanoví zásady a meze pro zákonodárce jednotlivých států. Konkrétní práva a povinnosti občanů toho kterého státu určují až vnitrostátní předpisy, které musí být v souladu s požadavky Všeobecné deklarace lidských práv. Na druhé straně Všeobecná deklarace lidských práv definuje ta nejzákladnější lidská práva, kterými je nadán každý člověk bez ohledu na to, jestli je jeho domovský stát ve svých zákonech upravuje, či nikoliv. Jedinou přirozenou mezí těchto základních lidských práv jsou pouze stejná práva každého jiného člověka. Seznam základních lidských práv a svobod v České republice je obsažen v Listině základních práv a svobod přijaté 9. ledna 1991 (č. 2/1993 Sb.). Evropský systém ochrany lidských práv je postaven na Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod přijaté po vzoru Všeobecné deklarace lidských práv v rámci Rady Evropy.
1. 62