Dostavba bloku u Masarykova náměstí v Ostravě | Diplomová práce | autor: Bc. Jiří Mika | vedoucí: Ing. arch. Jan Sedlák | LS 2015/16 | FA ČVUT |
DP
|
Anotace
| DP
Autor:
Bc. Jiří Mika
Vedoucí:
Ing. arch. Jan Sedlák
Konzultující:
Ing. arch. Ivan Hnízdil Ing. arch. Michal Petr Ing. arch. Michal Dvořák doc. Ing. Karel Lorenz, CSc. Ing. Daniela Bošová, Ph.D.
Cíle, otázky, ambice Projekt se musí vyrovnat s mnoha vnějšími vlivy, které výrazně ovlivní jeho podobu. Jedná se především o fakt, že Ostrava je smršťující se město a jeho centrum donedávna mělo pověst vylidněného místa. Těmito otázkami a jejich vlivem na výslednou podobu projektu jsem se zabýval především v předdiplomním semináři, který se posléze stal podkladem pro samotný návrh. Dále je nutné řešit vazbu zadaného území na přilehlé Masarykovo náměstí, jenž bude tímto návrhem dotvořeno a formováno. V okolní zástavbě se střídají stavby malého i velkého měřítka a adekvátní vstup do této situace je dalším úkolem této práce.
Centrum Moravské Ostravy
DP
|
Úvod
Zadané území
Masarykovo náměstí
Ulice 28. října, v pozadí vpravo zadané území
Obchodní dům Baťa na náměstí
Zadané území
Zadané území
Zadané území, v pozadí náměstí
Zadané území, ulice Dlouhá
Zadané území - okolí
Zadané území- okolí
Zadané území - okolí
Sousední proluka
Současný stav
| DP
DP
|
Analýza byla zpracována v rámci předdiplomního semináře. Zde přetisknut výtah z podstatných částí.
Analýza | DP
Veličina | Ostrava |
Havířov + Orlová + Bohumín + Hlučín + Petřvald + Rychvald + Ludgeřovice
| Celkem
Počet obyvatel | 295 653 | 161 450 | 457 103 Přírůstek (úbytek) přirozený | -364 | -438 | -802 Přírůstek (úbytek) stěhováním | -1 404 | -1211 | -2615 Přírůstek (úbytek) celkem | -1 768 | -1749 | -3517 Rozloha | 214 km2 | 149 km2 | 363 km2 Urbánní hustota osídlení | 1380 lidí/km2 | 1080 lidí/km2 | 1260 lidí/km2 Rezidenční hustota osídlení | 3080 lidí/km2 | 3500 lidí/km2 | 3240 lidí/km2 Rozpočet | 7 031 mil CZK | - | HDP (pro MSK) | 325 963 CZK/obyvatele Veškeré údaje jsou za rok 2013.
Hlučín, Ludgeřovice
Bohumín
Orlová, Petřvald, Rychvald
Poruba
Ostrava - Jih
DP
|
Základní informace
Havířov
Viditelnost místa v rámci centra
Pěší zóna a stanice MHD
Veřejný prostor - náměstí, parky a významné osy
Schemata
| DP
Stabilní katastr
DP
|
Historické mapy
1949/54
1923 | Zdroj: Archiv města Ostravy
1970-73 | Zdroj: Archiv města Ostravy
1970-73 | Zdroj: Archiv města Ostravy
1880-90 | Zdroj: Archiv města Ostravy
Snímek ukazuje kompaktní zástavbu bez poválečných proluk.
Centrum města po asanacích z konce 60. let.
Centrum města po asanacích z konce 60. let.
Snímek ukazuje nízkou zástavbu po obou stranách dnešní ulice 28. října.
1900-10 | Zdroj: Archiv města Ostravy
1900-10 | Zdroj: Archiv města Ostravy
1912-18 | Zdroj: Archiv města Ostravy
1939-45 | Zdroj: Archiv města Ostravy
Na straně dnešní proluky již zvýšená zástavba.
Na straně dnešní proluky již zvýšená zástavba. Po ulici 28. října vedla tramvaj.
Zvýšená zástavba po obou stranách dnešní ulice 28. října.
Zvýšená zástavba po obou stranách dnešní ulice 28. října.
1947 | Zdroj: Archiv města Ostravy
1965-67 | Zdroj: Archiv města Ostravy
21. 3. 1968 | Zdroj: Archiv města Ostravy
1991 | Zdroj: Archiv města Ostravy
Poválečný stav.
Foto: Zdeněk Čermák
Foto: ČTK
Foto: Hana Kunzová
Stav těsně před demolicí.
Demolice.
Historické fotografie
|
DP
Sochy J. Kubíčka na budově bývalého ředitelství Báňské a hutní společnosti
Sochy V. Macha Hornictví-Věda-Obchod-Hutnictví na budově Nové radnice
Sochy tavičů a horníků A. Handzela na paláci Elektra
Plastiky O. Švece na budově bývalé národní banky
"Oko nad Ostravou" od F. Mainxe a L. Poppa
Detail štítu Polského domu od S. Bandrowského
Věž evangelického kostela od Karla Trolla a Ludwiga Faigla
Obklad domu kanceláří ČSA od Jana Koblasy
Detail římsy Domu umění (F. Fiala, V. Wallenfels)
Detail nároží Domu umění (F. Fiala, V. Wallenfels)
Detail římsy a střešních oken Nové radnice (V. Fischer, F. Kolář, J. Hrubý)
Struktura fasády Ekonomické fakulty VŠB (A. Houba)
DP
|
Detaily města
| Líbí se vám, jak dané místo funguje a vypadá?
| Mělo by být místo zastavěno?
A) Ano | 47%
A) Ano | 16%
B) Ne
B) Ne
| 53%
| Jakou funkci by toto místo mělo plnit?
| 84%
| Co by pro vás udělalo centrum atraktivnějším místem?
park/zeleň/odpočinek 38x / 67%
různé podniky, obchody - 13x / 22,8%
multiblok 4x / 7%
park/zeleň/odpočinek - 10x / 17,5%
občanská stavba 3x / 5,3%
různé akce - 7x / 12,3%
kulturní 3x / 5,3% knihovna 1x / 1,75% parkoviště 1x / 1,75%
obydlenost/zalidněnost - 3x / 5,3% zrušení nové karoliny - 2x / 3,5%
náměstí 1x / 1,75%
lepší parkování - 2x / 3,5%
tržnice 1x / 1,75%
nový fenomén - 2x / 3,5%
bytovka 1x / 1,75%
více bezpečí - 2x / 3,5%
obchod 1x / 1,75%
historická kašna - 1x / 1,75%
neví 3x / 5,3%
magnet na lidi - 1x / 1,75% monument - 1x / 1,75% tržnice - 1x / 1,75% neví - 12x / 21%
Průzkum realizován na místě formou dotazníku, kterého se zúčastnilo 57 lidí. Jde o informativní anketu.
Anketa
|
DP
"Lze říci, že prvou vlastností a silou, jež přísluší hmotě v neživé říši přírodní, předpokládáme-li, že jest sama mimo všecky pohyby vesmíru, atmosféry a povrchu zemského, jest tíže. Tíže jest síla směřující k vyrovnání všech hmot - kdyby nebránilo tomu tření - do veliké uklidňující vodorovné plochy, v dalším postupu pak do vodorovných vrstev na sebe kladených tak, jak čas by je přinášel: nejčistším tvarovým výkonem tíže jest hladina vodní, náplavy stlačené ve vrstvy; těmto vodorovným útvarovým plochám přísluší svislý směr tíže (dráha volně padajících těles) a obě dohromady tvoří podstatnou tvarovou dvojici přírodních hmot; příroda v nich se vyčerpává, pokud není zde jiných mísících se vlastností a sil hmoty a života. Kdyby na hmotu takto dle zákona tíže uloženou působila znovu tíže (například váha horních vrstev) a kdyby hmota svou soudržností atd. nevzdorovala, odlomila by se vrstva hmoty v lomové ploše kolmé k jejímu povrchu; takové čisté lomy za šťastně zjednodušených okolností v přírodě skutečně přicházejí a lze jich výsledek - hmotu deskovitě ve svislých a vodorovných plochách ohraničenou - považovati za přírodně formovanou hmotu."
DP
|
Podle shromážděných informací si myslím, že vymezené území by mělo být zastavěno. Náplní by měl být polyfunkční městský blok. Téměř jakákoliv monofunkce (bez ohledu na to, zda jde o obchodní dům/byty/divadlo) by nejspíš nebyla schopna takto důležité místo funkčně vyplnit a z výhodného umístění by spíš těžila jen ona sama, než aby město výrazněji profitovalo z ní. Základními oživovateli měst jsou samozřejmě lidé - jednou z funkcí by tedy mělo být bydlení, byty různých velikostí pro různé cílové skupiny. Je možné blok doplnit i specializovaným bydlením: o studentské koleje či bydlení s pečovatelskou službou. Jak studenti, tak senioři jsou svým chováním městotvorní, centru Ostravy by tedy mohli určitě pomoci. Do centra města patří také živý parter, proto přízemí domů by mělo poskytnout i komerční prostory pro obchody a restaurace. Vzhledem k poloze bloku u centrálního náměstí si myslím, že by v rámci bloku měla sídlit i některá významnější veřejná instituce. Inspirativní jsou příklady center architektury a designu z některých ostatních evropských zemí, i českých měst. Jedná se o místo, kde je možno diskutovat o rozvoji města, vystavovat zde zamýšlené projekty atd. To vše na jednom místě by k městskému rozvoji přitáhlo pozornost. Možnost nad projekty diskutovat by také bojovala s demokratickým deficitem, který Ostrava má. Další důležitou věcí je interakce projektu s Masarykovým náměstím. Projekt náměstí dotvoří a stane se tak důležitým faktorem, zda náměstí bude či nebude oblíbeným místem pro trávení času. Historické fotografie poskytují zajímavý pohled do minulosti náměstí. I když odmyslíme idealizující barevné tónování starých fotografií, je z nich zřejmé, že místo fungovalo výrazně líp, než dnes. Důvodů je hned několik. Současná nedokončenost náměstí připravuje místo o kouzlo "uzavřeného" městského prostoru, a připravuje ho o lidské měřítko. Lidé tak mají pocit nekrytých zad a bytí v neustálém centru pozornosti, což není velkému množství lidí příliš příjemné. Existují ale také důvody se širším záběrem. Za prvé náměstí obecně prochází či prošla v poslední době krizí identity v souvislosti s minimálně dočasnou ztrátou tržní funkce, přesunem mnohých kulturních a společenských aktivit do specializovaných prostor a podobně. Další důvod je také mířen nejen na Ostravu: historická jádra našich měst mají nižší hustotu osídlení, než tomu bylo v minulosti. Tento trend je dle mého názoru příliš démonizován, v průběhu minulého století významně stouply prostorové nároky obyvatel a počet lidí na jeden byt je nižší, tedy jsou nižší i celkové statistiky hustoty zalidnění. Tento fakt, nestane-li se extrémním, bych bral za zcela normální a přirozený jev. Třetí důvod je ryze Ostravský: od padesátých let dvacátého století existoval projekt na celkovou demolici centra Ostravy a přesunu gravitačního středu města do Poruby (Nové Ostravy). Přestože se tento projekt nerealizoval doslovně, Moravská Ostrava stále stojí, tak velké množství dílčích věcí se realizovalo. Především Poruba dnes skutečně existuje a spolu s podobně velkým konglomerátem sídlišť Ostravou-Jih tvoří historické Ostravě vážné konkurenty, které už tak velmi decentralizované město ještě dále rozvolňují.. V souvislosti se strukturálním oslabováním městského centra se dnes často mluví o neblahém vlivu obchodního centra Nová Karolina. Osobně se nedomnívám, že Nová Karolina je univerzálním viníkem všech problému centrální části města. Jistě mu nepomohla, ovšem centrum Ostravy postupně slábne prakticky od Druhé světové války, kdy vzniklo množství proluk, které vzhledem k dříve plánované kompletní asanaci nebyly zaplněny, naopak částečných demolic přibývalo (řešený blok, zbořený 21. 3. 1968, je toho důkazem), pak přišla již zmíněná decentralizace výstavbou vzdálených sídlišť. V současnosti je mnoho bytů přeměněno na výnosnější kanceláře, čímž získáváme téměř kompletní paletu důvodů. Mamutí obchodní centra hrála negativní roli, ovšem mnohem více centru škodí vzdálenější areály - Avion shopping park, či Futurum, které lidi skutečně odvádí do úplně jiných částí města. Mluví-li se o centru Ostravy jako o "mrtvém", pak Nová Karolina není "vrahem", ale pouze "kopla do mrtvoly". Karolina však městu nemusí jen škodit, skrývá v sobě potenciál tvořený lidmi, kteří do ní přijíždí. Některým z těchto lidí dnes skutečně chybí důvod místo do Karolíny zajít i do historického centra. Že historická městská struktura nemůže nabídnout při nakupování podobný "komfort" je vcelku pochopitelné, ale v této kategorii podle mého názoru nemá soutěžit. Má soutěžit v poskytování věcí "navíc" - má být příjemnějším místem pro trávení času, hezčím místem, opravdovějším místem, kulturnějším místem, místem, kde se něco děje. .
Závěr analýzy
|
DP
DP
|
Návrh |
DP
Zadáním je řešení území po zbouraném bloku u Masarykova náměstí v Ostravě, na kterém je dnes provizorní park. Návrh se bude zaobírat studií multifunkčního městského bloku. Území je v úplném centru Ostravy, které dnes prochází krizí. Cílem projektu je se s touto situací vypořádat a dotvořit jedno z nedořešených míst ostravského centra. Multifunkční blok je zadán jako převážně pro bydlení, využívající parter pro komerční služby. V bloku bude umístěno centrum architektury Ostravy pro seznamování veřejnosti s plány města a pro poskytnutí možnosti se k nim vyjádřit. Bydlení bude mít částečné zastoupení specifického bydlení (pro seniory či studenty).
DP
|
Zadání
Architektonicko-urbanistické řešení
Blok je rozdělen na šest samostatně fungujících domů, které ale mají společné podzemní garáže
Pozemek se nachází v městské památkové zóně a v pěší zóně přímo u centrálního Masarykova
a zázemí. Důvody členění a rozmístění jsou výše popsány. Rozdělení na šest domů umožňuje
náměstí. Z jihovýchodu kolem něj prochází ulice 28. října, ze severozápadu ulice Zámecká, obě
navázat na rytmus okolí, ale zároveň efektivnější obsluhu komunikačními jádry (doslovné
jsou významnými městskými třídami. V současné době je významnější a frekventovanější ulice
dodržení historické parcelace by znamenalo dvojnásobek schodišť oproti navrženému stavu).
Zámecká, což je dáno současnou složitou situací v ostravském centru, do budoucna má však
Okenní otvory jsou navrženy tak, aby do náměstí, tedy významného a potenciálně přínosného
podle mého názoru větší potenciál ulice 28. října, která spojuje významné městské budovy a
prostoru, směřovaly velké otvory a naopak do ulic menší. Náměstí však nemusí být jen
místa - Divadlo Antonína Dvořáka, Dům knihy, Obchodní dům Ostravica, Masarykovo náměstí,
přínosem, někdy může hostit hlučné akce, před nimiž se obyvatelé budou chtít chránit, je tedy
Divadlo Aréna, most Miloše Sýkory a ústí na Slezské Ostravě u slezskoostravské radnice.
navržen vnější systém stínění, jenž v případě potřeby umožní interiér a exteriér lépe oddělit.
Z tohoto důvodu vidím těžiště zadaného pozemku právě na křížení ulice 28. října a Masarykova náměstí, kde umisťuji městsky nejvýznamnější část projektu - centrum architektury. Poslední ulicí uzavírající blok je ulice Dlouhá, která je velmi úzká (cca 6 metrů). Tuto ulici je nutno rozšířit z důvodů dodržení norem a vytvoření příjemného prostředí v navrhovaných domech. Výše popsané vnímání situace je pro ztvárnění projektu určující. Obě městské třídy 28. října i Zámecká jsou tvořeny stavbami poměrně velkého měřítka (městské paláce, prvorepublikové obchodní domy). Náměstí si naopak zachovalo (i přes přítomnost několika větších staveb) malé měřítko a jeho dominantou je Stará radnice. Malé měřítko je dáno dochovanou gotickou parcelací u náměstí (podlouhlé parcely okolo 8 metrů šířky). Některé domy na náměstí zabírají více vedle sebe ležících parcel, ale právě zachování násobnosti uchovává malé měřítko náměstí. I v navrhovaném projektu tedy dodržuji násobnost a rytmus historické parcelace (nikoliv za účelem obnovy historického stavu, ale za účelem respektování kontextu). Centrum architektury zabírá tři historické parcely (členěno na dvě hmoty zabírající jednu respektive dvě parcely), obytný městský dům u náměstí zabírá tři parcely, dům na rohu náměstí a Zámecké ulice jednu parcelu. Hmota centra architektury je oproti ostatním navrženým domům od prvního patra o 3 metry předsazena. Jedná se o reakci na situaci na druhé straně náměstí - vztah obchodního domu Baťa a domu přes ulici, kdy tato situace je v jiné interpretaci zopakována mezi budovou centra architektury a budovou Staré arény (viz vysvětlující schéma). Předsazením také vznikne krytý předprostor před vchodem do instituce.
Autorská zpráva
|
DP
Původní stav
Bloková zástavba
Promítnutí historické parcelace
Ustoupení hrany
Ustoupení hmoty v Dlouhé ulici
Vystoupení hmoty centra architektury
Původní stav
Výsledné členění
Prostorové vztahy na náměstí
Historická parcelace
Průmět současného stavu na historické dělení -> odvození rytmu a zachování násobnosti
DP
|
Odvození hmoty
Členění bloku: Centrum architektury -
výstavní sál
-
knihovna+studovna
-
kancelře+zázemí
-
Městský dům Zámecká č.p. 3
multifunkční sál
Městský dům Masarykovo náměstí č.p. 25 -
4+kk | 152 m2 | 6x
-
4+kk | 141 m2 | 2x
-
3+kk | 121 m2 | 3x
-
3+kk | 115 m2 | 1x
-
4+kk | 106 m2 | 3x
-
4+kk | 99 m2 | 1x
Dům služeb a chráněného bydlení -
-
Městský dům Zámecká č.p. 1
1+kk | 31 m2 | 16x 2
1+kk | 39 m | 8x
Městský dům 28. října č.p. 22
-
4+kk | 99 m2 | 3x
-
3+kk | 123 m2 | 3x
-
4+kk | 140 m2 | 3x
-
4+kk | 98 m2 | 1x
-
4+kk | 142 m2 | 1x
-
3+kk | 116 m2 | 1x
-
4+kk | 108 m2 | 1x
-
3+kk | 95 m2 | 3x
-
1+kk | 48 m2 | 3x
Jednotlivé domy jsou funkčně i hmotově členěny na obchodní parter, tělo domu a ustupující podlaží. U městských bytových domů jsou přízemí a první patro věnovány komerčním službám, výše jsou umístěny byty. Jsou navrženy především větší byty (vzhledem k lokalitě) v různém prostorovém členění a minimální byty chráněného bydlení. Centrum architektury, umístěné na nejvýznamnější pozici bloku, je navrženo jako otevřené do okolí tak, aby okolní architektura pronikala i dovnitř budovy a stala se tak její součástí. Obsahuje výstavní prostory v přízemí a prvním patře, knihovnu související literatury a studovnu ve druhém patře, kanceláře a zázemí instituce ve třetím patře a univerzální sál přes poslední dvě patra. Systém stínění umožňuje budovu „uzavřít“ v případě potřeby se bránit přímému slunci (například při určitém typu výstav). Dům služeb má přízemí pro komerční služby, 1. patro pro rehabilitační a zdravotnické provozy (sloužící jak ubytovaným, tak lidem z okolí), zbývající patra pro bydlení. Byty jsou zde navrženy o minimální rozloze, všechny bezbariérově přístupné a použivatelné. Určeny jsou jako univerzální chráněné bydlení pro seniory, studenty, invalidy, či jinak potřebné. Městský dům č. p. 25 má v přízemí a 1. patře navržený restaurační provoz a bistro, obojí vždy přes dvě podlaží. První patroobou provozů je částečně pouze ve formě balkonu nad přízemím a vytváří tak z prostoru jeden celek, byť různě členěný. Prosklení parteru dvě podlaží jak do náměstí, tak do dvora umožňuje lépe prosvětlit prostor a přijímat i odpolední slunce. V druhém plánu je tímto také propojeno náměstí s vnitroblokem. V patrech jsou navrženy velké byty založené na oddělení "veřejné" a "soukromé" části bytu. Vnitroblok je navržen jako jedna plocha členěná čtverci cca 4x4 metry. Čtverce jsou děleny do tří kategorií podle předpokládané frekvence pohybu, nejfrekventovanější jsou dlážděny hladkými dlaždicemi, nejméně frekventované hrubými dlaždicemi stejného formátu. Některé čtverce dostávají navíc atribut - strom, fontánku, lavičku či pítko. Rovina dvora je oproti rovině ulic a náměstí o jeden metr výše, aby bylo umožněno osazení malých stromů do hliněné vrstvy. Nutnost vystoupat jedním ze tří průjezdů z veřejného prostoru do dvora vnitroblok pocitově odděluje od okolí.
1 25 3
Konstrukčně-materiálové řešení
Centrum architektury
Dům služeb 22
Domy jsou řešeny jako monolitický železobetonový obousměrný stěnový systém ztužený průběžnými komunikačními jádry. V garážích pak přechází na sloupový systém. Založení na železobetonových pasech a patkách. Povrchy konstrukcí jsou omítnuty (Moravská Ostrava je oproti některým jiným čtvrtím převážně omítková), v parteru tvořeny sendvičovou konstrukcí s pohledovým betonem, ustupující podlaží má plechovou krytinu. Schodiště do dvora jsou opláštěny lehkým obvodovým pláštěm s hliníkovými profily. Střechy jsou ploché. Stínění do náměstí je tvořeno vertikálně stahovanou plátěnou clonou a horizontálně stahovanými plechovými křídly (viz detail). Kastlíky stínění jsou uložené v rovině izolace a omítnuté v jedné rovině s ostatními částmi stěn.
Autorská zpráva
|
DP
0m
DP
|
100m
Situace širších vztahů
0m
Situace
20m
|
DP
DP
|
Perspektiva z náměstí
Celková perspektiva
|
DP
Centrum architektury (výstavní sál) 2 - Stravovací zařízení 3 - Komunikace bytových domů 4 - Komerční plocha 5 - Vjezd do podzemních garáží 6 - Recepce/zázemí domu služeb 7 - Domovní odpad 1
-
4
3 5
43
4 2
4
3 6
2
7 4
0m
DP
|
3 4
1
12,5m
Přízemí
Centrum architektury (výstavní sál) 2 - Stravovací zařízení 3 - Komunikace bytových domů 4 - Komerční plocha 5 - Administrativa 6 - Dům služeb 1
Tělocvična
-
4
3
5
4
4
3
2 3 6 3
2
Tělocvična
3 4
0m
1. patro
4
1
12,5m
|
DP
Centrum architektury (knihovna) 2 - Byt 4+kk, 152 m2 3 - Komunikace bytových domů 4 - Byt 3+kk, 123 m2 5 - Byt 4+kk, 99 m2 6 - Byt 4+kk, 106 m2 7 - Byt 3+kk, 121 m2 8 - Byt 1+kk, 39 m2 9 - Byt 1+kk, 31 m2 10 - Byt 4+kk, 140 m2 11 - Byt 1+kk, 48 m2 12 - Byt 3+kk, 95 m2 1
7
-
3
6
8 9 9
3 2
9 9 8
0m
DP
|
4
3
2 3
10
5
3 11 12
1
12,5m
2. patro /typické
Centrum architektury - 3. patro (kanceláře)
Zázemí /sklad
Centrum architektury - schematický řez
Centrum architektury - 4. patro (multifunkční sál) 0m
12,5m
Centrum architektury
|
DP
1 - Centrum architektury 2 - Byt 4+kk, 141 m2 3 - Komunikace bytových domů 4 - Byt 3+kk, 116 m2 5 - Byt 4+kk, 97 m2 6 - Byt 4+kk, 99 m2 7 - Byt 3+kk, 115 m2 8 - Byt 1+kk, 39 m2 9 - Byt 1+kk, 31 m2 10 - Byt 4+kk, 142 m2 11 - Byt 4+kk, 108 m2
7
3
6
8 9 9
5
4
3
2 3 3
2
9 9 8
1
3 10
11
12,5m
0m
DP
|
5.
patro
Režie
Technická místnost
Technická místnost
Technická místnost
Technická místnost
Technická místnost
Technická místnost /VZT
Kola /kočárky
Technická místnost /SHZ nádrže
Kola/kočárky Technická místnost
Technická místnost
Technická místnost
2PP
1PP
0m
Garáže
20m
|
DP
DP
|
0m
20m
0m
10m
Pohled z náměstí
JV pohled
SZ pohled
JZ pohled 0m
Výkresy fasád
20m
|
DP
hranice pozemku
hranice pozemku
hranice pozemku
0m
DP
|
20m
Řezy
hranice pozemku
0m
Řezy
20m
|
DP
0m
DP
|
2m
Detail stínění
Situace v Ostravě a ostravském centru nemůže být vyřešena jedním velkým zásahem, ale spíše sérií menších. Z tohoto úhlu musím konstatovat, že navržené řešení samo o sobě problémy města ani centra nevyřeší, využívá ale potenciály, které místo poskytuje, a nabízí tak řešení, které v případě synergie s dalšími kroky může pomoci. Dostavba chybějícího bloku učiní náměstí lépe fungujícím prostorem, jelikož v současné době náměstí doplácí na svou narušenou kompozici. Návrh území dělí na více domů, což místu poskytuje dostatečnou pestrost a zachovává měřítko okolní zástavby. Umístění funkčního monobloku by podle mého názoru z místa samo těžilo více, než by mu mohlo nabídnout.
Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu práce panu Janu Sedlákovi a konzultantům Ivanu Hnízdilovi, Michalu Petrovi, Michalu Dvořákovi, Karlu Lorenzovi a Daniele Bošové za ochotu a čas, který mi věnovali.
Závěr
|
DP
RADOVAN LIPUS.
Praha: KANT, 2006. ISBN 80-86970-11-6
JIODŘICH VYBÍSAL.
. Ostrava: ERA, 2003. ISBN 80-86517-94-2.
MASTIO STSAKOŠ.
Ottrava: Oároeoí panátlový úttav, úzenoí oecoroé pradoviště v Ottravě, 2009. ISBO 978.80.85034.54.7.
MASTIO STSAKOŠ. 978-80-85034-60-8.
. Ottrava: Oároeoí panátlový úttav, úzenoí oecoroé pradoviště v Ottravě, 2020. ISBO
MASTIO STSAKOŠ. úzenoí oecoroé pradoviště v Ottravě, 2024. ISBO 978.80.85034.83.7.
Ottrava: Oároeoí panátlový úttav,
PAVEL ZATLOUKAL A MICHAL KOHOUT.
. Praia: Zlatý řez, 2005. ISBO 80.902820.2.8.
LUBOS HSUŠKA . TVSDÝ A KOL.
. Ottrava: VŠB . Tedioidlá uoiverzita Ottrava, 2020. ISBO 978.80.248.2272.6.
LUBOS HSUŠKA . TVSDÝ A KOL.
. Ottrava: VŠB . Tedioidlá uoiverzita Ottrava, 2022. ISBO 978.80.904820.5.3.
LUBOS HSUŠKA . TVSDÝ A KOL.
. Ottrava: VŠB . Tedioidlá uoiverzita Ottrava, 2022. ISBO 978.80.904820.2.5.
LUBOS HSUŠKA . TVSDÝ A KOL.
. Ottrava: VŠB . Tedioidlá uoiverzita Ottrava, 2022. ISBO 978.80.904820.3.9. . Praha: greytag & berndt, 2010. ISBN 978-80-7445-052-5.
JAN KELLER.
. Praha: Slon, 2012. ISBN 978-80-7419-018-6.
KASEL JIŘÍK A BLAOKA PITSOOOVÁ.
. Ostrava: Profil, 1967. ISBN 48-023-67.
M. SCHULZ.
. Berlin: Dari, 1930.
MASIE ŠŤASTOÁ. ocor Teorie a eěkioz uněoí. Veeoudí práde Luconír Slavíčel. MASTIO ŠIMOO. Martio Ouřeeoíčel.
Broo, 2009. Doltortlá eitertačoí práde. Matarzlova uoiverzita v Broě, Filozogidlá galulta, Senioář eěkio uněoí,
. Praia, 2006. Balalářtlá práde. Uoiverzita Karlova, Příroeověeedlá galulta, Kateera todiáloí heohragie a rehiooáloíio rozvoke. Veeoudí práde
JAKUB CALÁBEK.
. Ottrava, 2009. Balalářtlá práde. VŠB.TU, Horoidlo.heolohidlá galulta. Veeoudí práde Ihor Ivao.
DOV revue I.-VIII. Ottrava: ZSPO Doloí oclatt Vítlovide, 2020.2023. . Io: [oolioe]. [dit. 2023.22.30]. Dottupoé z: http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/ke-stazeni/strategicky-plan-rozvoje-mesta/strategicky-plan-2005-2013 Io: [oolioe]. [dit. 2023.22.30]. Dottupoé z: http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/ke-stazeni/strategicky-plan-rozvoje-mesta/strategicky-plan-2009-2015
DP
|
Použitá literatura