Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Směrnice pro vyúčtování služeb spojených s bydlením Platnost směrnice: - tato směrnice je platná pro městské byty ve správě OSBD, Děčín IV - směrnice je platná pro účetní období od 1.1.2004 do 31.12.2004
Znění směrnice vyplývá: ● z vyhl. č. 224/2001 Sb , vyhl. č. 372/2001 Sb ● z metodických pokynů k vyhl. č. 224/2001 Sb., kterými stanovily Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pravidla pro vytápění a dodávku TUV včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele
● z vyhl. č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, změn a doplnění
provedených vyhláškou č. 30/1995 Sb., vyhláškou č. 274/1995 Sb., vyhláškou č. 86/1997 Sb. a vzhláškou 41/1999 Sb. Vymezení Pojmů Vytápěním je ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepelné energie; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných tepelnou energií z vlastních zdrojů tepelné energie, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž dodává a měří tepelnou energii na základě smlouvy dodavatel přímo konečným spotřebitelům. Podlahová plocha je podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků. Započitatelná podlahová plocha - podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v bodě 2.17.; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce. Podlahová plocha nebytových prostorů pro účely poskytování TUV je podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v bodě 2.16. Poskytováním TUV je dodávka centrálně připravované TUV konečným spotřebitelům. Zúčtovací jednotkou je objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na teplo, nákladů na poskytování TUV a náklady na dodávku SV. Zúčtovací období je období, za které zhotovitel provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů na teplo, nákladů na poskytování TUV a nákladů na dodávku SV. Zúčtovací období je nejvýše je období od 1.1. do 31.12. daného roku. Konečným spotřebitelem (dále jen spotřebitelem) se rozumí uživatel (nájemce, vlastník apod.) bytu nebo nebytového prostoru v zúčtovací jednotce, kterému je dodáváno teplo, TUV a SV k vlastní spotřebě. Osoba je pro potřeby této směrnice osoba žijící v bytě nebo nebytovém prostoru. Rozúčtování nákladů je rozdělení nákladů na teplo, nákladů na poskytování TUV a nákladů na dodávku SV za zúčtovací období a zúčtovací jednotku mezi spotřebitele, které zhotovitel provede dle této směrnice. Náměr je hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na základě odečtu naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího období a na konci předchozího zúčtovacího období
Vyúčtování je písemný doklad, na základě kterého se provede vyrovnání přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za zúčtovací období, včetně případných změn provedených na základě oprávněných reklamací. Zavinění spotřebitele je stav, který způsobí neměřené zúčtovací období tak, že : -
spotřebitel neumožní montáž měřidla spotřebitel neumožní odečet a kontrolu měřidla a ani nepředal odečet spotřebitel jakýmkoliv způsobem ovlivní měření bude zjištěno poškození plomb nebo měřidla měřidlo nesplňuje metrologické předpisy
Všechny stavy, které způsobí neměřené zúčtovací období v daném bytu nebo nebytovém prostoru jsou považovány za zaviněné spotřebitelem. Nezavinění spotřebitele je stav, který způsobí neměřené zúčtovací období tak,že : -
bude zjištěna porucha měřidla bez zavinění spotřebitele.
Specifikace služeb a jejich vyúčtování Čl. 1 DODÁVKA TEPELNÉ ENERGIE PRO DOMÁCNOSTI -TEPLO PRO OTOP Věcně usměrňované kalkulované ceny tepelné energie pro rok 2003 v jednotlivých lokalitách dle cenového rozhodnutí ERÚ č.5/2003
1.1.2004 – 31.12.2004 Děčín Kč / GJ
TEPLO
TUV
425,15
395,70*
* TUV připravovaná centrálně mimo ZJ
Dodávka TE ze zdrojů dodavatele - měřená na vstupu do objektů Náklady dodavatele od 1.1.2004 do 31.12.2004 vyúčtované na základě měření, budou účtovány ve věcně usměrňovaných cenách sjednaných s dodavatelem TERMO a.s. Děčín. a)
Na jednotlivé uživatele se tyto náklady rozúčtují podle platných předpisů v poměru podlahových ploch bytů a NP v zúčtovací jednotce.
b) U domů s měřením tepla poměrovými měřidly na radiátorech, budou náklady rozděleny na základní a spotřební složku. Základní složka je 50 % z nákladů a bude vyúčtována podle podlahové plochy bytů a spotřební složka je 50 % z nákladů a bude vyúčtována podle hodnot uvedených na měřidle. c)
Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné energie nebo vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody, připadne 60 % nákladů na vytápění a 40 % na ohřev užitkové vody.
Takto vypočtená hodnota tepelné energie určené pro přípravu TUV se oddělí od celkových nákladů na dodávku tepelné energie dodané příslušné zúčtovací jednotce, tím bude získán náklad na TE pro otop. Náklad na TE pro přípravu TUV bude rozpočítán s vodným a stočným jako celkové náklady na TUV. 1.
Specifikace a upřesnění pojmů
1.1. Náklady na vytápění, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují náklady na teplo na vytápění v cenách podle cenových předpisů.. 1.2. Náklady na teplo v zúčtovací jednotce se za zúčtovací období rozdělí na složku základní a spotřební.
Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. 1.3. Základní složku rozdělí zhotovitel mezi spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. 1.4. Spotřební složku rozdělí zhotovitel mezi spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepla nebo indikátorů vytápění s použitím výpočtové metody, která umožní rozdělit spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce. Průměrná vnitřní teplota jednotlivých místností s otopnými tělesy (tzv. tepelná pohoda) je při výpočtu vyjádřena teplotním výkonem otopného tělesa v dané místnosti (projekt stanovuje teplotu místnosti dle užívání) a nadměrný výkon z důvodu enormního ochlazování místnosti (např. přízemní, nárožní atd.) je korigován koeficientem pro polohu místnosti. Koeficienty pro polohu místností jsou uvedeny v bodu 1.18. Dalším nutným koeficientem při vyúčtování spotřební složky tepla je koeficient přestupu tepla mezi daným otopným tělesem a poměrovým indikátorem (zúčtovací jednotka může být osazena současně různými druhy těles). 1.5. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede zhotovitel úpravu výpočtové metody uvedené v bodu .1.4. 1.6. V zúčtovací jednotce, ve které u spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepla nebo indikátory vytápění, zhotovitel spotřební složku rozdělí mezi spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní. 1.7. Odečty měřičů tepla nebo indikátorů vytápění u spotřebitelů provádí zhotovitel nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. 1.8. Neumožní-li spotřebitel instalaci měřičů tepla nebo indikátorů vytápění, nebo neumožní jejich odečet, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřební složka nákladů průměrnou hodnotu spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v dané zúčtovací jednotce, zjištěné v místnostech s měřením či indikací v bytech nebo nebytových prostorách. 1.9. Neumožní-li spotřebitel z důvodů vlastního zavinění instalaci měřičů tepla nebo indikátorů nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v dané zúčtovací zjištěné v místnostech s měřením či indikací v bytech nebo nebytových prostorách.
vytápění, v daném hodnoty jednotce,
1.10. Úhrady spotřebitelů stanovené podle bodu 1.9. jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na teplo na vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi spotřebitele v daném zúčtovacím období. 1.11. Při obnovení odečtu měřiče tepla nebo indikátoru vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez případného zvýšení uvedeného v bodu 1.9. U těch indikátorů vytápění (odpařovací indikátory), u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. 1.12. V případě, že se neuskuteční meziodečet (při změně spotřebitele bytu nebo nebytového prostoru), bude zhotovitel oprávněn spotřební složku rozdělit před a po termínu změny spotřebitele podle energetické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období uvedené v bodu 1.19. U odpařovacích indikátorů se vždy rozdělí spotřební složka před a po termínu změny spotřebitele podle energetické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období uvedené v bodu 1.19. Základní složku zhotovitel oprávněn rozdělí v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny spotřebitele. 1.13. Nastane-li stav, kdy je v bytě nebo nebytovém prostoru z jakýchkoliv důvodů na otopném tělese indikátorem měřena jen část zúčtovacího období, bude proveden dopočet neměřené části období dle průměrné denní spotřeby připadající na kalendářní den dle klimatické náročnosti uvedené v dodu 1.19. v měřené části zúčtovacího období. Měřená část zúčtovacího období nesmí být kratší než 4 měsíce. V případě, že je kratší než 4 měsíce bude spotřebitel brán jako neměřený v celém zúčtovacím období dle bodu 1.8.
1.14. Nebude-li na některém otopném tělese v daném bytě nebo nebytovém prostoru osazen indikátor, anebo
bude zjištěno při odečtu, že indikátor ve sledovaném období neměří, stanoví se pro daný indikátor spotřební složka ve výši průměru spotřeby obdobných místností v bytech nebo nebytových prostorech dané zúčtovací jednotky. 1.15. Nebude-li na některém otopném tělese v daném bytě nebo nebytovém prostoru osazen indikátor, anebo bude zjištěno při odečtu, že indikátor ve sledovaném období neměří dle bodu 1.14. z důvodů zaviněných spotřebitelem bytu nebo nebytového prostoru, stanoví se pro daný indikátor spotřební složka 1,6násobkem průměrné hodnoty spotřeb obdobných místností v bytech nebo nebytových prostorech dané zúčtovací jednotky. 1.16. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává zhotovitel základní složku nákladů podle bodu 1.3.. 1.17. Koeficienty pro stanovení započítatelné podlahové plochy : 1.17.1. Místnosti bytů a nebytových prostor, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání druh místnosti
koeficient
v bytě
1,00
ve skladě s občasným pobytem osob
1,00
v mateřské školce
1,20
ve zdravotním středisku
1,20
v kanceláři
1,20
ve výstavním sále
1,20
v prodejně
1,30
ve skladě s trvalým pobytem osob
1,20
v učebně
1,20
v dílně
1,20
v provozovně s prodejem
1,20
v restauraci, kavárně
1,30
v temperované garáži
0,50
a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem užívání. b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce: ti - tes s = ---------- [ - ] , tis - tes kde je s - součinitel [ - ] ti - teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 °C) 1.17.2. Místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí koeficient Jednou stěnou
0,10
Dvěma stěnami
0,20
Třemi stěnami
0,35
Čtyřmi stěnami
0,50
Pěti a více stěnami
0,75 - 1,00
a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso. b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce S n = ---- [ - ] , A kde je n - navýšení [ - ] S - povrch potrubí [m2] A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1,0 (k + n <= 1). c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu. 1.18. Koeficienty vlivu polohy místnosti : poloha v podlaží počet objektu ochlazovaných stěn
koeficient vlivu polohy Kr
střední
střední
1
1,00
střední
přízemní
2
0,85
střední
podstřešní
2
0,70
nárožní
střední
2
0,75
nárožní
přízemní
3
0,65
nárožní
podstřešní
3
0,50
Koeficienty vlivu světové strany : Pro stavby, u nichž výpočet tepelných ztrát byl proveden podle ČSN 06 0210/1976 lze použít pro severní stranu Ks=0,95 až 1,0. Ostatní světové strany mají Ks =1,0. Pro stavby, u nichž byl výpočet tepelných ztrát proveden podle předcházející ČSN, lze použít hodnoty podle tabulky : Světová strana J Ks
1,05
JV, JZ, Z SV, SZ, V 1
0,95
S 0,9
Na základě dohody objednatele a zhotovitele lze stanovit individuální koeficienty pro dané zúčtovací jednotky. 1.19. Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti : měsíc % měsíc % měsíc % leden
19,00 květen
2,00 září
1,00
únor
16,00 červen
0,00 říjen
8,00
březen 14,00 červenec 0,00 listopad
14,00
duben
17,00
9,00
srpen
0,00 prosinec
Čl. 2 DODÁVKA TEPELNÉ ENERGIE PRO DOMÁCNOSTI - TUV, TEPLO K PŘÍPRAVĚ TUV A DODÁVKA STUDENÉ VODY K PŘÍPRAVĚ TUV Dodávka ze zdrojů dodavatele - TUV Náklady na teplou užitkovou vodu obsahující TE a SV k přípravě TUV budou rozúčtovány dle vyhl. 372/2001 Sb. V zúčtovacích jednotkách, v kterých jsou všechny byt. jednotky osazeny bytovými vodoměry pro TUV, rozdělí spotřebu tepla k přípravě TUV dodavatel podle námi provedených odečtů bytových vodoměrů a tyto náklady potom rozdělí na:
základní složku ve výši 30 % z TE
spotřební složku ve výši 70 % z TE
základní složka se rozúčtuje podle poměru podlahových ploch bytů a NP
spotřební složka se rozúčtuje mezi konečné spotřebitele v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů na teplou vodu.
studená voda ( pro TUV ) bude vyúčtována podle bytových vodoměrů v cenách účtovaných dodavatelem.
2.
Specifikace a upřesnění pojmů
2.1. Náklady na poskytování TUV, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují náklady na teplo spotřebované na přípravu TUV a náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu TUV v cenách podle cenových předpisů. 2.2. Náklady na teplo spotřebované na ohřev užitkové vody se rozdělí na složku základní a spotřební.
Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. 2.3. Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. 2.4. Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u spotřebitelů. K této složce se připočte podíl nákladů spotřeby podle vodoměrů ve společných prostorech. 2.5. Odečty instalovaných vodoměrů u spotřebitelů provádí zhotovitel nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. 2.6. V zúčtovací jednotce, ve které u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech spotřebitelů předané zhotoviteli objednatelem podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr TUV zohlední objednatel přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorách stanoví objednatel průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání TUV. 2.7. Nastane-li stav, kdy je byt nebo nebytový prostor v daném zúčtovacím období neměřený
z důvodů nezaviněných spotřebitelem, stanoví se spotřební složka dopočtem dle průměrné denní spotřeby připadající na osobu v daném bytě nebo nebytovém prostoru v předchozím zúčtovacím období, které nebylo kratší než 4 měsíce. V případě, že bylo kratší než 4 měsíce stanoví se spotřební složka dle bodu 2.8.
2.8. Neumožní-li spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo neumožní jejich odečet, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřební složka nákladů průměrnou hodnotu spotřební složky nákladů připadající : a) na osobu v zúčtovací jednotce , nebo b) na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.
(dohoda) (vyhláška)
2.9. Neumožní-li spotřebitel z důvodů vlastního zavinění instalaci vodoměrů, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty dle bodu 2.8. 2.10. Úhrady spotřebitelů stanovené podle bodu 2.8. jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování TUV v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi spotřebitele v daném zúčtovacím období. 2.11. Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez případného zvýšení uvedeného v bodu 2.8. 2.12. Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování TUV se rozdělí mezi spotřebitele poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u spotřebitelů. Ustanovení bodu 2.6 až 2.10. platí obdobně. 2.13. Nastane-li stav, kdy je v bytě nebo nebytovém prostoru v daném zúčtovacím období z jakýchkoliv důvodů měřena jen část zúčtovacího období, bude proveden dopočet neměřené části období dle průměrné denní spotřeby připadající na osobu v měřené části zúčtovacího období. V případě, že je měřená část zúčtovacího období kratší než 4 měsíce stanoví se spotřební složka dle bodu 2.8. 2.14. V případě, že se neuskuteční meziodečet při změně spotřebitele bytu nebo nebytového prostoru, bude spotřební složka nákladů na teplo na poskytování TUV rozdělena včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob a počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového spotřebitele. Základní složku nákladů na teplo na poskytování TUV rozdělí zhotovitel podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového spotřebitele. 2.15. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu TUV se rozúčtovává základní složka nákladů podle bodu 2.3. 2.16. Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na TUV se stanovují odborným posouzením objednatele podle rozsahu odběru a způsobu užití TUV.
Vyjímku tvoří dům Průchod 1411 / 4, Děčín I, kde v jednotlivých bytech a nebytovém prostoru jsou instalovány výměníkové stanice. V tomto případě bude provedeno rozdělení celkových vyfakturovaných nákladů pro TUV a to: 40 % - příprava TUV a 60 % - TEPLO. Po rozdělení nákladů budou náklady na ohřev TUV rozděleny na 30 % základní složky dle započtené plochy a 70 % dle podružných bytových vodoměrů.
Čl. 3 DODÁVKA STUDENÉ VODY
V objektech, kde jsou všechny byty osazeny bytovými vodoměry na studenou vodu budou náklady rozúčtovány dle spotřeby zjištěné na byt. vodoměru. Bytový vodoměr má charakter poměrového měřidla pro rozúčtování nákladů.
V objektech, kde je část bytů měřených byt. vodoměry SV a část není měřena, budou náklady rozúčtovány a)
pokud není uzavřena dohoda o jiném způsobu rozúčtování spotřeby SV, budou náklady rozúčtovány u bytů měřených dle spotřeby na byt. vodoměru a u neměřených bytů bude proveden dopočet spotřeby SV dle počtu osob x měrná spotřeba SV / dle vyhl. 144/1978 Sb. Bytový vodoměr má charakter poměrového měřidla pro rozúčtování nákladů.
b) pokud je uzavřena dohoda o jiném způsobu rozúčtování spotřeby SV, budou náklady na SV u bytů měřených vyúčtovány ve výši spotřeby SV dle byt. vodoměru x fakturovaná cena SV dodavatelem, po odečtení nákladů měřených bytů od celkových nákladů fakturovaných dodavatelem SV, bude rozdíl nákladů rozúčtován na byty s neměřeným odběrem SV dle počtu osob x měrná spotřeba SV ( dle vyhl. 144/1978 Sb. )
V objektech kde není spotřeba studené vody měřena v žádném bytě, budou náklady na spotřebu SV rozúčtovány dle počtu osob x měrná spotřeba SV ( dle vyhl.144/1978 Sb.)
3.
Specifikace a upřesnění pojmů
3.1. Náklady na dodávku SV zahrnují účtované platby, které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za dané zúčtovací období v cenách podle platných cenových předpisů. 3.2. Odečty instalovaných vodoměrů u spotřebitelů se provádí nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. 3.3. V zúčtovací jednotce, ve které u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období. 3.4. Nastane-li stav, kdy je byt nebo nebytový prostor v daném zúčtovacím období neměřený z důvodů
nezaviněných spotřebitelem, stanoví se spotřeba dopočtem dle průměrné denní spotřeby připadající na osobu v daném bytě nebo nebytovém prostoru v předchozím zúčtovacím období, které nebylo kratší než 4 měsíce. V případě, že bylo kratší než 4 měsíce stanoví se spotřební složka dle bodu 3.5. 3.5. Neumožní-li spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo neumožní jejich odečet, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřeba: a) průměrnou hodnotu spotřeby připadající na osobu v zúčtovací jednotce , nebo (dohoda) b) součin průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a ročního směrného čísla uvedeného v bodu 3.8. (vyhláška) 3.6. Neumožní-li spotřebitel z důvodů vlastního zavinění instalaci vodoměrů, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto spotřebitele spotřeba nákladů trojnásobek průměrné hodnoty dle bodu 3.5.a. 3.7. Nastane-li stav, kdy je v bytě nebo nebytovém prostoru v daném zúčtovacím období z jakýchkoliv důvodů
měřena jen část zúčtovacího období, bude proveden dopočet neměřené části období dle průměrné denní spotřeby připadající na osobu v měřené části zúčtovacího období. V případě, že je měřená část zúčtovacího období kratší než 4 měsíce stanoví se spotřební složka dle bodu 3.4. 3.8. Roční směrná čísla dle vyhl. 144/1978 Sb.
roční směrné číslo
v domech pouze s výtoky
16 m3
v domech pouze s výtoky a společnými WC (pavlačový typ)
25 m3
je-li v bytě výtok a WC (bez koupelny, sprchového nebo vanového koutu)
31 m3
je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) skamny na pevná paliva
41 m3
je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem
46 m3
je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) scentrální přípravou TUV
56 m3
Čl. 4 ELEKTŘINA SPOLEČNÝCH PROSTOR DOMU
náklady se rozúčtují dle průměrného počtu osob v bytě bydlících
Čl. 5 PROVOZ VÝTAHU
náklady se rozúčtují dle průměrného počtu osob v bytě bydlících vždy od třetího nadzemního podlaží, ale i nájemcům, kteří výtah užívají
Čl. 6 STA
náklady se rozúčtují na všechny byty vybavené STA
Čl. 7 NÁKLADY NA ČIŠTĚNÍ KOMÍNU
náklady na čištění komínu budou vyúčtovány na byt na základě výkazu práce dodavatele služby, stvrzené podpisem nájemce
náklady na revize komínu budou rozúčtovány poměrem dle počtu využívaných vyústění do komína
Čl. 8 OSTATNÍ NÁKLADY
náklady na čištění septiku, nebo žumpy budou rozúčtovány dle průměrného počtu osob v bytě bydlících
V Děčíně 14.9.2004
Ing. Šenfeld Martin ředitel OSBD Děčín