Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14 V Praze dne 27. července 2016
Rozhodnutí Český báňský úřad v Praze, jako příslušný orgán státní báňské správy podle § 40 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, na základě společného odvolání ze dne 20. února 2012 Občanského sdružení Stará Boleslav, o. s., IČ 22866426, se sídlem Okružní 830, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Ing. Milana Kalvase, nar. 19. 8. 1978, a Mgr. Evy Kalvasové, nar. 15. 5. 1978, oba bytem Gen. Strankmüllera 1509, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, právně zastoupeni JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem Advokátní kanceláře Korbel, Tuháček, Šíp, Kadlec, s.r.o., se sídlem Centrum služeb Staré Město, Převrátilská 330, 390 01 Tábor, IČ 28063104, a společného odvolání ze dne 20. února 2012 Ing. Petra Martínka, nar. 9. 1. 1965, Ing. Radky Martínkové, nar. 9. 5. 1967, oba bytem Okružní 830, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, a Jany Himmelové, nar. 17. 5. 1953, bytem Boleslavská 504, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, právně zastoupeni Mgr. Vladimírem Štolou, advokátem Advokátní kanceláře Korbel, Tuháček, Šíp, Kadlec, s.r.o., se sídlem Centrum služeb Staré Město, Převrátilská 330, 390 01 Tábor, IČ 28063104, přezkoumal podle § 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského č.j. SBS/08428/2011/OBÚ-02/17 ze dne 1. února 2012 (dále též „napadené rozhodnutí“) a rozhodl podle § 90 odst. 5 správního řádu takto: Odvolání proti Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského č.j. SBS/08428/2011/OBÚ-02/17 ze dne 1. února 2012, kterým byla organizaci František Jampílek, se sídlem Na Pruhu 335, 250 89 Lázně Toušeň, IČ 49495950 povolena činnosti prováděné hornickým způsobem - dobývání ložiska Křenek – II. etapa, podle Plánu využívání ložiska, pískovna Křenek – II. etapa se zamítají a napadené rozhodnutí se potvrzuje.
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
Odůvodnění: Dne 17. března 2011 byla Obvodnímu báňskému úřadu pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského (dále jen „OBÚ“) doručena žádost organizace František Jampílek, se sídlem Na Pruhu 335, 250 89 Lázně Toušeň, IČ 49495950, zastoupené Ing. Miroslavem Mužíkem, nar. 31. 5. 1953, bytem Metodějova č.p. 1465/9, 149 00 Praha 4-Chodov, na základě plné moci ze dne 30. června 2010 (dále jen „organizace“), o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem dobývání ložiska Křenek – II. etapa, podle Plánu využívání ložiska, pískovna Křenek – II. etapa, která byla na OBÚ zaevidována pod čj. SBS/08428/2011/OBÚ-02. Dne 1. února 2012 OBÚ vydal pod čj. SBS/08428/2011/OBÚ-02/17 výše uvedené rozhodnutí ve věci. Dne 20. února 2012 bylo OBÚ doručeno v zákonem stanovené lhůtě společné odvolání výše uvedených účastníků řízení právně zastoupených JUDr. Milošem Tuháčkem (zaevidováno pod čj. SBS/05886/2012/OBÚ-02), a společné odvolání výše uvedených účastníků řízení právně zastoupených Mgr. Vladimírem Štolou (zaevidováno pod čj. SBS/05888/2012/OBÚ-02), dále jen „odvolatelé“, jakožto účastníků řízení ve smyslu § 27 správního řádu, proti rozhodnutí OBÚ. Vzhledem k tomu, že text obou odvolání byl identický, bylo na ně pohlíženo jako na „společné odvolání“. V souladu s § 86 odst. 2 správního řádu OBÚ oznámil všem známým účastníkům řízení přípisem ze dne 28. února 2012 pod čj. SBS/08428/2011/OBÚ-02/18, že rozhodnutí nenabylo právní moci z důvodu citovaného odvolání. Současně podle § 86 odst. 2 správního řádu OBÚ vyzval účastníky řízení, aby se ve lhůtě do 5 dnů od doručení tohoto vyrozumění k citovanému společnému odvolání písemně vyjádřili s upozorněním, že po této lhůtě bude spis ve věci, včetně všech podkladových materiálů, předán odvolacímu správnímu orgánu, kterým je Český báňský úřad (dále jen „ČBÚ“), a to k dalšímu řízení ve věci. Po vydání napadeného rozhodnutí byl OBÚ doručen ke shora uvedenému oznámení ze dne 28. února 2012 dopis ze dne 5. března 2012 „Stanovisko těžební organizace k odvolání účastníků řízení ze dne 20. února 2012“. Toto bylo dne 6. března 2012 zaevidováno pod čj. SBS/07580/2012/OBÚ-02. OBÚ v průběhu odvolacího řízení neshledal podmínky pro doplnění řízení ani pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí a společně se svým stanoviskem ze dne 28. března 2012 předal spis Českému báňskému úřadu v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu. Dne 2. dubna 2012 byl ČBÚ doručen a zaevidován pod čj. SBS/11181/2012 přípis označený jako „Námitka podjatosti“. V tomto přípisu Občanské sdružení Stará Boleslav, o. s., zastoupené JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem Advokátní kanceláře Korbel, Tuháček, Šíp, Kadlec, s.r.o., upozorňuje na možnou podjatost JUDr. Zdeny Krýsové, zaměstnankyně Ministerstva zdravotnictví ČR. Podjatost je dávána do souvislosti s předpokládanou žádostí ČBÚ Ministerstvu zdravotnictví ČR o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska Krajské hygienické stanice Středočeského kraje čj. KHSSC 04336/11 ze dne 23. února 2011 (dále jen „závazné 2
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
stanovisko KHS ze dne 23. února 2011“), dle § 149 odst. 4 správního řádu. Uvedená žádost Ministerstvu zdravotnictví ČR byla ČBÚ zaslána, a to dopisem ze dne 12. dubna 2012 pod čj. SBS/10700/2012/ČBÚ-22. Datem odeslání, tj. 13. dubna 2012 dle doručenky datové zprávy, přestala běžet lhůta pro vyřízení odvolání (§ 149 odst. 4 správního řádu). Dne 19. června 2012 obdržel ČBÚ od Ministerstva zdravotnictví ČR podání, označené jako závazné stanovisko, čj. 14177/2012-OVZ-13.4.2012 ze dne 6. června 2012 (dále jen „závazné stanovisko MZd“), kterým dle § 149 odst. 4 správního řádu se potvrzuje výše uvedené závazné stanovisko KHS ze dne 23. února 2011. Vzhledem k tomu, že JUDr. Zdena Krýsová se v průběhu správního řízení na něm nepodílela, ČBÚ ve věci „podjatosti“ informaci, týkající se příbuzenského vztahu mezi ředitelem Krajské hygienické stanice Středočeského kraje (dále jen „KHS“) JUDr. Ivem Krýsou, LL.M a JUDr. Zdenou Krýsovou, pracovnicí Ministerstva zdravotnictví ČR, uvedenou v závazném stanovisku MZd na str. 5, druhý odstavec, vzal na vědomí. K tomuto závaznému stanovisku MZd zaslali odvolatelé své „Stanovisko odvolatelů“ ze dne 26. června 2012, které bylo na ČBÚ protokolováno pod čj. SBS/23057/2012. Vzhledem k tomu, že byl spis správního řízení doplněn v rámci odvolacího řízení o výše uvedené stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR dle § 149 odst. 4 správního řádu a Stanovisko odvolatelů, postupoval odvolací orgán podle § 36 odst. 3 správního řádu a všem účastníkům řízení oznámil dopisem ze dne 28. června 2012 čj. SBS/10700/2012/ČBÚ-22/2, dokdy je možno se seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne 3. července 2012 byly ČBÚ doručeny dokumenty zaslané oběma advokáty zastupujícími odvolatele. Jednalo se o „Stanovisko odvolatelů“ ze dne 26. června 2012, včetně přílohy - Akustické studie automobilové dopravy na silnici II/331 v obci Brandýs nad Labem - Stará Boleslav ze dne 23. 3. 2012, zpracované Českou nezávislou společností snižující hluk – Greif-akustika, s.r.o., tedy o doklady zaslané ČBÚ účastníkům řízení již dne 28. června 2012. Protože se nejednalo o nové doklady ve správním řízení, ČBÚ je pouze zaprotokoloval pod čj. SBS/24048/2012 a čj. SBS/24050/2012 a založil do odvolacího spisu. ČBÚ jako příslušný odvolací správní orgán podle § 40 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, dne 29. března 2012 pod čj. SBS/10700/2012 zaevidoval předaný spis a shledal, že odvolatelé podali odvolání včas v zákonné lhůtě. Z toho důvodu odvolací správní orgán v souladu § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, a správnost vydaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených odvolateli a rozhodnutím ze dne 27. 7. 2012, čj. SBS/10700/2012/ČBÚ-22/3, napadené rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 8. 2012. Následně, podáním doručeným Městskému soudu v Praze dne 3. 9. 2012, se účastníci řízení a) Stará Boleslav, o. s., se sídlem Okružní 830, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, IČ: 22866426, b) Jana Himmlerová, bytem Boleslavská 504, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a c) Ing. Petr Martínek, bytem Okružní 830, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále jen „žalobci“), všichni 3
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
zastoupeni JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem, se sídlem Převrátilská 350, Tábor žalobami podanými Městskému soudu v Praze domáhali zrušení napadeného rozhodnutí. Městský soud rozhodnutím čj. 3A 97/2012-107 ze dne 13. 5. 2015 (dále jen „rozhodnutí soudu“), které nabylo právní moci dne 5. 8. 2015, rozhodnutí Českého báňského úřadu ze dne 27. 7. 2012, čj. SBS/10700/2012/ČBÚ-22/3, zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení. Městský soud v Praze shledal žalobu důvodnou pouze v rozsahu dvou námitek, a to že: 1) ve správním řízení absentuje souhlas se zásahem do krajinného rázu, neboť „Podle § 12 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu“…a …„k umísťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.“ a 2) Správní soud vytkl Ministerstvu zdravotnictví nedostatečné vypořádání se s námitkami odvolatelů proti závaznému stanovisku „KHS“ ze dne 23. února 2011. V posledním odstavci na str. 4 a prvním odstavci na str. 5 rozsudku je uvedeno: “žalobci předložili námitky a odborné podklady, zejména hlukové studie, které polemizovaly se závěry stanoviska krajské hygienické stanice. Závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví však na tyto námitky a podklady reaguje jen okrajově, a pokud jde o jejich podstatu, nezabývá se jimi vůbec. Z dlouhodobě ustálené judikatury správních soudů přitom vyplývá, že nejen z rozhodnutí, ale i ze závazného stanoviska musí být patrno, které námitky účastníka řízení pokládá dotčený orgán za liché, mylné, nebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo na základě jakých podkladů za vyvrácené“ a dále pak „Těmto nárokům potvrzující závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví vůbec neodpovídá. Jeho přístup v tom směru, že dokumenty, které nebyly součástí projektové dokumentace, se nebude zabývat, je neakceptovatelný, neboť popírá jakoukoli možnost osob odlišných od žadatele cokoli účinně namítat, prokazovat, navrhovat.“ Na základě uvedeného rozhodnutí soudu ČBÚ vedl další řízení za účelem znovu rozhodnout o podaných odvoláních s tím, že podle § 78 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů je vázán právním názorem vysloveným ve výše uvedeném rozhodnutí soudu. Dne 7. 10. 2015 bylo ČBÚ doručeno Advokátní kanceláří Korbel, Tuháček & Partneři, s.r.o., se sídlem Centrum služeb Staré město, Převrátilská 330, 390 01 Tábor, „Oznámení o ukončení právního zastoupení“, podepsané JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem, kterým bylo oznámeno ukončení veškerého právního zastoupení účastníka řízení Občanské sdružení Stará Boleslav, o.s. IČ: 22866426, Okružní 830, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (čj. SBS 31539/2015) a „Oznámení o ukončení právního zastoupení“, podepsané Mgr. Vladimírem Štolou, 4
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
advokátem, kterým bylo oznámeno ukončení veškerého právního zastoupení účastníků řízení Ing. Radky Martínkové, nar. 9. 5. 1967, Okružní 830, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Ing. Petra Martínka, nar. 9. 1. 1965, Okružní 830, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (čj. SBS 31540/2015). Dne 9. 10. 2015 bylo ČBÚ doručeno Advokátní kanceláří Korbel, Tuháček & Partneři, s.r.o., se sídlem Centrum služeb Staré město, Převrátilská 330, 390 01 Tábor, „Oznámení o ukončení právního zastoupení“, ze dne 8. 10. 2015 podepsané JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem, kterým bylo oznámeno ukončení veškerého právního zastoupení účastníků řízení Ing. Milana Kalvase, nar. 19. 8. 1978 a Mgr. Evy Kalvasové, nar. 15. 5. 1978, oba bytem Gen. Strankmüllera 1509, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Dne 29. 10. 2015 bylo Advokátní kanceláří Korbel, Tuháček & Partneři, s.r.o., se sídlem Centrum služeb Staré město, Převrátilská 330, 390 01 Tábor, ČBÚ doručeno „Oznámení o převzetí zastoupení“ (čj. ČBÚ 34108/2015) „k nadepsané sp. zn. SBS/10700/2012/ČBÚ ve věci řízení o povolení prováděné hornickým způsobem – dobývání ložiska Křenek – II. etapa, podle Plánu využívání ložiska pískovny Křenek – II. etapa“ t.č. vedeného u Českého báňského úřadu. Oznámení se týkalo převzetí zastoupení společnosti Stará Boleslav, o.s., IČO: 22866426, Okružní 830, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav a Ing. Radky Martínkové, nar. 9. 5. 1967, Okružní 830/22, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem. V pokračujícím řízení požádal ČBÚ Ministerstvo zdravotnictví ČR o opětovné posouzení závazného stanoviska KHS ze dne 23. února 2011 podle § 149 odst. 4 zákona č. 500/2006 Sb., správní řád, dopisem ze dne 21. 10. 2015, čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/1. ČBÚ, rovněž dopisem ze dne 21. 10. 2015 čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/2, požádal odbor životního prostředí Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav o Souhlas se zásahem do krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. – dobývání ložiska štěrkopísku Křenek – II. etapa.. Dne 12. 11. 2015 obdržel ČBÚ od odboru životního prostředí Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav „Vyjádření k žádosti o dodatečné vydání souhlasu se zásahem do krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. – dobývání ložiska štěrkopísku Křenek – II. etapa“, ze dne 9. 11. 2015, čj. 100/61270/2015. Dne 30. 3. 2016 bylo ČBÚ od Ministerstva zdravotnictví ČR doručeno potvrzení závazného stanoviska KHS ze dne 23. února 2011 čj. MZDR 8933/2016-05/OVZ ze dne 24. 3. 2016. Usnesením ze dne 8. 4. 2016 čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/5, v souladu s příslušným ustanovením správního řádu, dal ČBÚ účastníkům řízení možnost seznámit se s novými podklady řízení a stanovil lhůtu k vyjádření se k těmto podkladům. Vzhledem k úmrtí účastnice řízení paní Jany Himmelové a s ohledem na skutečnost, že její právní nástupci nejsou ČBÚ známi, bylo těmto osobám ve smyslu § 25 odst. 1 ve spojení s § 32 odst. 3 správního řádu předmětné usnesení doručeno veřejnou vyhláškou. Tento způsob doručení byl použit také při doručování usnesení čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/10 ze dne 20. 6. 2016 5
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
Dne 20. 4. 2016 nahlédla do příslušného spisu paní Ing. Radka Martínková, nar. 9. 5. 1967, bytem Okružní 830/22, 250 02 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, zastupující sdružení Stará Boleslav, o.s., se sídlem Okružní 830/22, 250 02 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, IČO: 22866426. Dne 28. 4. 2016 bylo ČBÚ doručeno „Vyjádření k podkladům rozhodnutí“ ze dne 27. 4. 2016 od sdružení Stará Boleslav, o.s., zastoupeného JUDr. Milošem Tuháčkem. Stejného dne předala ČBÚ „Vyjádření odvolatele k čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/5 ze dne 8. 4. 2016“ paní Ing. Radka Martínková, nar. 9. 5. 1967, bytem Okružní 830/22, 250 02 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. S přihlédnutím k rozhodnutí soudu považoval ČBÚ vyjádření odboru životního prostředí Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav ze dne 9. 11. 2015, čj. 100/61270/2015 za nedostatečné. Dopisem čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/9 ze dne 10. 5. 2016 požádal Krajský úřad Středočeského kraje o potvrzení, že výše uvedené vyjádření lze považovat za závazné stanovisko k zásahu do krajinného rázu podle § 12 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Souhlasné „Závazné stanovisko k zásahu do krajinného rázu dle ust. § 12 zák. č. 114/1992 Sb. k záměru dobývání ložiska štěrkopísku Křenek – II. etapa“ čj. 100/34441/2016, ze dne 13. 6. 2016, odboru životního prostředí Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, obdržel ČBÚ dne 14. 6. 2016. Usnesením ze dne 20. 6. 2016 čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/10, v souladu s příslušným ustanovením správního řádu, dal ČBÚ účastníkům řízení opět možnost seznámit se s novým podkladem řízení a stanovil lhůtu k vyjádření se k němu do 15. července 2016. Do stanoveného data se nikdo z účastníků řízení k novému podkladu řízení nevyjádřil. ČBÚ dále podle § 89 odst. 2 správního řádu a v intencích soudního rozhodnutí znovu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, a správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Samotné rozhodnutí OBÚ ve věci obsahuje základní náležitosti vyplývající z § 68 správního řádu. Výrok rozhodnutí obsahuje řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, obsahuje označení účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu. OBÚ v odůvodnění svého rozhodnutí popsal průběh správního řízení, vymezil okruh účastníků řízení a uvedl důvody, na základě kterých rozhodoval. Dle názoru ČBÚ odůvodnění rozhodnutí splňuje požadavky na jeho obsah podle citovaného ustanovení zákona. K podanému společnému odvolání ČBÚ uvádí, že odvolatelé uplatnili některé návrhy na provedení nových důkazů až v podaném společném odvolání, aniž by je uplatnili v prvoinstančním řízení u OBÚ. Jde o návrhy označené v napadeném rozhodnutí ČBÚ jako námitky č. 2 – přeprava surovin loděmi, č. 5 – neprovedení místního šetření, č. 6 – jiné mapové podklady, č. 13 - stanovisko KHS ze dne 23. února 2011 je jiné, než stanovisko KHS ve věci Mlýn Dřísy, či výše uvedená Akustická studie automobilové dopravy na silnici II/331 v obci Brandýs nad Labem 6
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
Stará Boleslav ze dne 23. 3. 2012. Uvedené námitky předložili odvolatelé ČBÚ až v průběhu odvolacího řízení. Podle § 82 odst. 4 správního řádu platí, že k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Argumenty odvolatelů jsou uvedeny níže. Neobsahují žádné skutečnosti, které by vznikly až po vydání rozhodnutí. Odvolatelé tedy mohli tyto návrhy uplatnit již v prvoinstančním řízení, např. i v rámci postupu dle § 36 odst. 3 správního řádu před vydáním prvoinstančního rozhodnutí. Přesto se ČBÚ k těmto námitkám uplatněným až v podaném odvolání vyjadřuje, aby bylo dokladováno, že ani tyto námitky nemají vliv na vydané rozhodnutí. Odvolatelé uvádějí pro podporu svých názorů následující tvrzení (kurzívou): Bod 1. „Napadené rozhodnutí je zčásti neurčité, a proto nepřezkoumatelné. Nepřezkoumatelnost se týká zejm. podmínky č. 2 napadeného rozhodnutí stanovící: Budou splněny podmínky 1 až 61 Stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí, vydaného dne 19. 4. 2007 pod č.j. 122423/2007/KUSK/OŽP-Ba k záměru „Těžba nevýhradního ložiska štěrkopísku Křenek“ pro maximální objem těžby 250 000 m3/rok a při vyloučení bloků č. II a III z další přípravy a realizace záměru. ... Napadené rozhodnutí v této zcela zásadní podmínce nestanoví jasná práva a povinnosti těžební organizace, ale odkazuje na podmínky jiného správního aktu jiného orgánu veřejné správy, které nejsou v napadeném rozhodnutí specifikovány. To zakládá nevykonatelnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Odvolatelé navíc namítají, že předmětný výrok napadeného rozhodnutí je v rozporu s čl. II. odst. 6 odrážka první rozhodnutí Úřadu městyse Všetaty, odboru výstavby a ÚP, č.j. Výst, 1586/2010 ze dne 26. 1. 2011 - rozhodnutí o změně využití území pro účel těžba nevýhradního ložiska štěrkopísku pískovna Křenek II. etapa s následnou rekultivací na vodní plochu (dále jen „územní rozhodnutí“), který zní výslovně takto: „KÚ Stč. kraje OŽPaZ Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí Č.j. 122423/KUSKlOŽP-Ba ze dne 19. 4.2007. Musí být splněny a respektovány všechny podmínky č. 1 - 61, které jsou ve stanovisku obsažené“. Jak je zřejmé, napadené rozhodnutí obsahuje formulaci o splnění podmínek stanoviska EIA, zatímco územní rozhodnutí formulaci o respektování a dodržení těchto podmínek.“. K uvedené námitce ČBÚ v prvé řadě uvádí, že organizace svou žádost řádně doložila doklady v souladu s § 17 odst. 3, s využitím § 19 odst. 3, zákona č. 61/1988 Sb., tj. Plánem využívání ložiska a více než 35 konkrétními vyjádřeními, stanovisky a rozhodnutími ve věci, vydanými účastníky řízení, dotčenými orgány státní správy a organizacemi. Tyto doklady jsou nedílnou součástí podání organizace, jsou ve správním spise a jsou odborným podkladem pro vydání rozhodnutí ve věci. OBÚ v souladu s § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), při svém rozhodování vzal v úvahu obsah odvolateli citovaného Stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí, ze dne 19. dubna 2007 pod 7
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
č.j. 122423/2007/KUSK/OŽP-Ba, k záměru „Těžba nevýhradního ložiska štěrkopísku Křenek“ (dále jen „Stanovisko EIA“) a uvedené konkrétní požadavky, týkající se ochrany životního prostředí, zahrnul do podmínky č. 2) výrokové části napadeného rozhodnutí. OBÚ tuto svou povinnost bezezbytku splnil v souladu s § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., když těžební organizaci uložil povinnost k jejich splnění stejným způsobem, jak tak učinil např. stavební úřad v územním rozhodnutí, a jak je to i v praxi správních úřadů obvyklé. Uložená povinnost ke splnění zcela konkrétních podmínek Stanoviska EIA není a ani nemůže být neurčitá. Uvedené tvrzení, že proto rozhodnutí OBÚ je „zčásti neurčité, a proto nepřezkoumatelné“, nelze přijmout, neboť je zde splněna podmínka souladu se zákonem a podmínka určitosti věci, jakož i osoby, kterým jsou povinnosti uloženy. ČBÚ navíc v rámci svého rozhodnutí zdůrazňuje, že řízení EIA se dotýkalo těžby celého nevýhradního ložiska štěrkopísku Křenek, které je rozděleno do čtyř izolovaných bloků, označených v dokumentaci jako I. až IV. Souhlasné stanovisko EIA ze dne 19. dubna 2007 (čj. 122423/2007/KUSK/OŽP-Ba) odsouhlasilo těžbu v bloku I. Územním rozhodnutím ze dne 25. září 2007 čj. 1649/2006 bylo rozhodnuto o změně využití území pro těžbu a rozhodnutím OBÚ ze dne 2. ledna 2008 čj. 07024/2007/02/003 byla povolena těžba I. etapy, v ploše bloku I. Pro zbytkovou část bloku I (etapa II.) je platné pravomocné územní rozhodnutí Úřadu městyse Všetaty, odboru výstavby a územního plánování, vydaného pod č.j. Výst.1586/2010 ze dne 26. ledna 2011. Pokud se jedná o námitku týkající se údajné rozdílné formulace rozhodnutí Úřadu městyse Všetaty, odboru výstavby a územního plánování, vydaného pod č.j. Výst.1586/2010 ze dne 26. ledna 2011, tj. že podmínky č. 1 – 61 Stanoviska EIA musí být „splněny a respektovány“, přičemž v rozhodnutí OBÚ je uložena povinnost organizací uvedené podmínky pouze „splnit“, nikoliv však tyto podmínky i „respektovat“, pak je nutno konstatovat, že sami odvolatelé používají rozdílné formulace ve svém odvolání, byť text je uveden v odvolání o několik řádků výše. Slovo „splněny“ ve svém odvolání zaměňují za „dodrženy“ a na tomto staví nevykonatelnost a nepřezkoumanost rozhodnutí. Z hlediska lingvistického je možno navíc konstatovat, že odvolatelem změněné slovo „dodržení“, namísto „splněny“, má dle Slovníku synonym a frazeologismů (Prof. dr. J. V. Bečka, vydání Praha 1979) uvedena synonyma „splnit, zachovat, dostát“. Jinak tedy řečeno, dodržením a respektováním podmínky dojde zároveň k jejímu splnění nebo naplnění. K tomuto tedy ČBÚ uvádí, že mezi citovanými výrazy žádné věcné rozdíly nejsou. Z výše uvedeného důvodu ČBÚ tuto námitku považuje za zcela nedůvodnou. Bod 2. „Existuje závažný rozdíl, který má vliv na práva účastníků na ochranu vlastnictví, na ochranu zdraví a na příznivé životní prostředí (odkaz na Listinu základních práv a svobod), mezi územním rozhodnutím na straně jedné, a napadeným rozhodnutím na straně druhé, a to co do způsobu dopravy z pískovny Křenek. Ve výroku II., podmínce č. 3 územního rozhodnutí je uvedeno: „(...) část dopravy vytěžené suroviny (cca 10 – 15 %) bude přepravována loděmi po Labi.“ Napadené rozhodnutí oproti tomu o přepravě loděmi po Labi vůbec neuvažuje. Toto nedodržení podmínky územního rozhodnutí bude přitom logicky znamenat nárůst intenzity dopravy po pozemních 8
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
komunikacích, a bude tedy představovat zásah do práv odvolatelů na ochranu zdraví a příznivé životní prostředí, ale i do jejich práva vlastnického – vlivem dopravy na pozemní komunikaci situované v bezprostředním sousedství domu manželů Kalvasových, po niž bude projíždět více aut, než by projíždělo, pokud by část dopravy byla vedena po Labi. Vadu napadeného rozhodnutí představuje i to, že se s touto podmínkou územního rozhodnutí prvostupňový orgán vůbec nevypořádal. Napadené rozhodnutí je tedy v rozporu s podkladovým rozhodnutím územním a tento rozpor není nadto nijak odůvodněn.“. K této námitce ČBÚ uvádí, že není žádný rozpor mezi napadeným rozhodnutím a citovaným územním rozhodnutím. Úkolem OBÚ není přepisování již jednou stanovených podmínek z pravomocných „podkladových“ rozhodnutí. Územní rozhodnutí totiž přejímá formulace uvedené na str. 15 žádosti organizace o povolení těžby (bod 1.3.4. – mechanizace, elektrifikace a způsob dopravy). OBÚ ve výroku rozhodnutí povoluje organizaci činnost podle uvedeného Plánu využívání ložiska. Citované územní rozhodnutí je v právní moci a pro organizaci je závazné. Podle § 93 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou totiž podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území nebo změně stavby platné po dobu trvání stavby či zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci. V odvolateli zmiňovaném čl. II. odst. 3 citovaného územního rozhodnutí se o dopravě po Labi hovoří toliko jen jako o předpokládané variantě, nikoliv jako o nutně splnitelné podmínce. Odvolatelé opomněli uvést celou formulaci, která začíná: „Předpokládá se, že část dopravy …“. Tuto formu dopravy ani nelze organizaci nařizovat. Dle organizací předložené dokumentace je doprava po Labi navíc závislá na odbytu a poptávce po tomto způsobu přepravy. Dále ČBÚ uvádí, že argumentace odvolatelů zcela pomíjí základní skutečnost, že v daném případě se nejedná o otevření nového provozu (dle odvolatelů nového údajného zdroje hluku spojeného s nárůstem přepravy po pozemních komunikacích), ale o pokračování těžby v již několik let těžené Pískovně Křenek, I. etapa. Přitom jak I. etapa, tak II. etapa vycházejí z předpokládané a povolené výše těžby dle souhlasného stanoviska k EIA. Nelze předpokládat další „... nárůst intenzity dopravy po pozemních komunikacích, ...“, protože se jedná pouze o posunutí těžby uvnitř těžebny a nejedná se o rozšíření roční kapacity těžby. Nebude proto logicky představovat ani „zásah do práv odvolatelů ...“ nad současný rozsah tak, jak je odvolateli argumentováno v bodě 2. společného odvolání. ČBÚ dále uvádí, že napadeným rozhodnutím OBÚ se povoluje pokračovat ve stávající těžbě na ložisku Křenek, v objemově shodné výši, mechanismy a metodou shodnou se současným stavem. Tato premisa má jednoznačný vliv na oblast hygienických limitů a ochrany lidského zdraví. Tento fakt dokládá mj. text na str. 13 k žádosti přiloženého Plánu využívání ložiska, kde je uvedeno, že „Postup těžebních, skrývkových, sanačních a rekultivačních prací bude od jihovýchodu, a to plynulým přesunem z území I. etapy, … Celková těžba v ploše II. etapy je plánována ve výši 250 000 m3/rok“. Závaznost uvedeného Plánu využívání ložiska pro organizaci je uvedena v napadeném rozhodnutí na str. 2. Z výše uvedeného důvodu ČBÚ tuto námitku považuje za zcela nedůvodnou. 9
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
Bod 3. „Odvolatelé tvrdí, že v průběhu prvostupňového řízení byla porušena zásada rovnosti v procesních právech a bylo porušeno jejich ústavní právo na spravedlivý proces, a to zejména způsobem svolání jednání konaného dne 9. 9. 2011 mezi Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje se sídlem v Praze (dále též jen „KHS“), Obvodním báňským úřadem se sídlem v Kladně a společnosti Beryl, spol. s r.o., o němž je ve správním spisu zápis, jež je podkladem napadeného rozhodnutí a jehož obsahem je výrok odůvodňován. Procesní vadu a porušení práv odvolatelů představuje především skutečnost, že nebyli na toto jednání pozváni ani o něm informováni. Jde patrně o důsledek nepochopení pravidel správního procesu ze strany KHS a OBÚ“. Dále odvolatelé uvádějí: „Každopádně nepozváním odvolatelů na toto jednání a jejich neinformováním o jeho konání prvostupňový úřad porušil zásadu rovnosti osob v procesních právech … Dle této zásady upravené v § 7 odst. 1 správního řádu mají dotčené osoby při uplatňování procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou… Dle judikatury i odborné literatury přitom „především ve správním řízení (část druhá a třetí správního řádu) sehrává tato zásada (s ohledem na účinky správního rozhodování – viz § 9 a 67 odst. 1) rozhodující úlohu (odkaz na např. Vedral, cit. Dílo, str. 95)“. Postup prvostupňového orgánu je nejen zmatečný, ale i nepřípustný, a způsobuje nepřezkoumatelnost celého napadeného rozhodnutí. Totéž platí obdobně i o jednání konaném bez účasti odvolatelů dne 5. 9. 2011 v kanceláři Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor životního prostředí, pracoviště Praha.“. K tomu odvolací orgán uvádí, že dle názoru ČBÚ v případě tohoto jednání se jednalo o úkon v souladu s § 3 správního řádu, tj. „Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2“, a dle § 50 odst. 2 a 3 správního řádu, tj. byla plněna povinnost správního orgánu „....zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu.“, zejména zjistit: „....všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu tato povinnost má být uložena.“, a to přímo u kompetentních orgánů a za účasti organizace, která provedla příslušná měření. Je na správním orgánu, ve smyslu výše uvedených ustanovení správního řádu, aby v případě pochybností nebo nejasností vznesených např. účastníky řízení (v tomto případě o naplnění podmínky č. 9 stanoviska EIA – akustická studie - dle vyjádření ze dne 2. září 2011 k podkladům rozhodnutí od JUDr. Tuháčka, advokáta v plné moci zastupujícího Milana Kalvase, Evu Kalvasovou a OS Stará Boleslav), si ověřil, nebo upřesnil obsah stanoviska nebo jiných dokladů dotčených orgánů (v tomto případě stanovisko KHS) nebo účastníků řízení. Pro naplnění zásady rovnosti není nutné, aby se všichni účastníci řízení účastnili všech úkonů. Pokud by zpracovatel správního řádu zvažoval tuto povinnost, jistě by ji do správního řádu zapracoval. Citovaného jednání dne 9. září 2011 se nezúčastnili žádní účastníci řízení (viz zápis z jednání, OBÚ čj. 28679/11/2) v souladu s ustanovením věty prvé § 6 odst. 2 správního řádu, a tudíž nemohla být porušena zásada rovnosti účastníků dle § 7 správního řádu. Všichni účastníci řízení byli před vydáním rozhodnutí ve věci vyzváni podle § 36 odst. 1 a 3 správního řádu, aby se seznámili s podklady rozhodnutí a před vydáním rozhodnutí naposledy uplatnili 10
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
své námitky. Namítaný zápis z jednání z 9. září 2011 není jediným podkladem pro napadené rozhodnutí, když Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se i posléze opakovaně ve věci písemně vyjadřovala (viz její vyjádření ze dne 11. listopadu 2011 a zejména pak ze dne 4. ledna 2012). Ze spisu vyplývá, že odvolatelé se v průběhu řízení měli možnost se všemi písemnostmi řádně seznámit, rovněž tak i s citovaným zápisem při opakovaných nahlédnutích do vedeného spisu ve věci a vyjádřit se k nim, čehož také v řízení opakovaně využili. Odvolatelé se v řízení opakovaně písemně vyjadřovali a vůči názorům KHS vznášeli své opakované námitky, na svých procesních právech tak nebyli ze strany OBÚ nijak zkráceni. Tato jejich vyjádření pak OBÚ v napadeném rozhodnutí zohlednil a řádně se s nimi vypořádal. ČBÚ tuto námitku již jednou v rámci předmětného řízení posuzoval a vyjádřil se k ní formou rozhodnutí ze dne 9. prosince 2011 čj. SBS/35954/2011/ČBÚ-22, na základě odvolání Občanského sdružení Stará Boleslav, se sídlem Okružní 830, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, IČ 22866426, zastoupeného Mgr. Vladimírem Štolou, advokátem Advokátní kanceláře Korbel, Tuháček, Šíp, Kadlec, s.r.o., se sídlem Centrum služeb Staré Město, Převrátilská 330, 390 01 Tábor, IČ 28063104, proti usnesení OBÚ ze dne 5. října 2011 čj. SBS/08428/2011/OBÚ-02-10, kterým podle § 14 odst. 2 správního řádu rozhodl o tom, že úřední osoba Ing. Andrej Blažko, obvodní báňský inspektor, není vyloučena z projednávání a rozhodování ve správním řízení zahájeném OBÚ v Kladně dne 17. března 2011 pod čj. SBS/08428/2011/0BÚ-02 k žádosti organizace o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem - dobývání ložiska Křenek - II. etapa podle Plánu využívání ložiska, Pískovna Křenek - II. etapa. Již v tomto rozhodnutí ČBÚ odůvodnil soulad postupu OBÚ se správním řádem, jak je uvedeno výše. Výše uvedené odůvodnění správnosti postupu OBÚ se týká i namítaného jednání dne 5. září 2011. Z výše uvedeného důvodu ČBÚ tuto námitku považuje za zcela nedůvodnou. Bod 4. „Prvostupňový úřad porušil zásadu materiální pravdy a § 50 správního řádu. Ustanovení § 3 správního řádu stanoví: Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. Jedná se o zásadu materiální pravdy, v souladu, s níž bylo povinností báňského úřadu postupovat. To se však nestalo. K porušení materiální pravdy došlo (a) v důsledku ignorování důkazních návrhů odvolatelů, zejména opakovaně podávaného návrhu na provedení biologického hodnocení lokality, a (b) v důsledku toho, že prvostupňový správní úřad zejm. co do veřejného zájmu na ochraně dochovaného přírodního prostředí a obecně a zvláště chráněných částí přírody chráněných zejm. zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, nezjišťoval v součinnosti s věcně příslušnými orgány státní správy okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu a v dostatečné míře neopatřoval podklady pro rozhodnutí. ... Tím prvostupňový úřad porušil ustanovení § 50 odst. 2 správního řádu, dle něhož podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán, ust. § 50 odst. 3 správního řádu, dle něhož správní orgán zjišťuje všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu, a též § 50 odst. 4 správního řádu, dle něhož správní orgán přihlíží ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Porušení zásady materiální pravdy spatřují odvolatelé i ve skutečnosti, že 11
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
napadené rozhodnutí vychází z neaktuálních podkladů, jimiž nemůže být – zejm. s ohledem na dynamičnost přírodních procesů – zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Mnoho podkladových stanovisek dotčených orgánů státní správy je totiž starší než dva roky (k podkladům týkajícím se přímo ochrany přírody a krajiny podrobněji níže).“ V případě námitky, týkající se nezjištění (v součinnosti s věcně příslušnými orgány státní správy) okolností důležitých pro ochranu veřejného zájmu a nedostatečné míry při opatřování podkladů pro napadené rozhodnutí, ČBÚ dospěl k opačnému závěru. V průběhu správního řízení OBÚ spis vedený ve věci doplnil řadou stanovisek a vyjádření od dotčených orgánů státní správy, jak plyne z přehledu jednotlivých kroků, uvedených na str. 9 až 16 napadeného rozhodnutí, a to i na základě opakovaných námitek odvolatelů. Požadavky, které v nich byly specifikovány, byly OBÚ převzaty do výrokové části napadeného rozhodnutí a tím jsou závazné. Odvolatelé dále pouze neurčitě konstatují, že správní orgán „nezjišťoval v součinnosti s věcně příslušnými orgány státní správy okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu a v dostatečné míře neopatřoval podklady pro rozhodnutí.“. Odvolatelé ale neuvádějí žádný konkrétní požadavek, s výjimkou biologického hodnocení lokality. Proto se nelze s citovanými námitkami v tomto bodě řádně vypořádat. Bod 5. „Orgán prvního stupně neprovedl místní šetření, ač to bylo nutné i z důvodu změny vymezení těžbou dotčených pozemků žadatelem v průběhu řízení. Podle § 18 odst. 2 zákona o hornické činnosti vydává povolení k hornické činnosti OBÚ na základě řízení spojeného s místním šetřením. Dle § 19 odst. 3 zákona o hornické činnosti se na řízení o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu a na povolování zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů vztahují přiměřeně ustanovení § 17 a 18 zákona o hornické činnosti. Proto v průběhu řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem musí být standardně nařizováno místní šetření. To však v prvostupňovém řízení neproběhlo. Nelze totiž za něj považovat ústní jednání v uzavřené budově, aniž by byl budoucí těžební prostor procházen. Navíc byly až v prosinci 2011 … změněny mapové podklady, když byla celá těžbou dotčená lokalita posunuta oproti původnímu mapovému podkladu východním směrem. Objasnění skutečného rozsahu činnosti prováděné hornickým způsobem opětovným místním šetřením (po změně rozsahu zásahem přímo dotčených pozemků) přímo v terénu bylo důležité pro vyloučení negativního zásahu do evropsky významné lokality, do významných krajinných prvků, do územního systému ekologické stability, do krajinného rázu a k vyloučení možného negativního zásahu do ekosystému zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.“ Bod 6 „Dodání nových mapových podkladů žadatelem až téměř na samém konci řízení (viz výše) ve svém důsledku neznamená nic jiného, než že se dotčené orgány a účastníci řízení v jeho průběhu vyjadřovali k jinak (graficky) vymezenému předmětu řízení, než o kterém bylo nakonec rozhodnuto. Vyjádření dotčených orgánů a účastníků řízení pořízená před zařazením nového mapového podkladu doručeného těžební organizací do správního spisu, jsou tedy neplatná, neboť se vztahují k jinak 12
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
(graficky) vymezenému předmětu řízení. S ohledem na to, že tvoří podklad napadeného rozhodnutí, je neplatným i toto rozhodnutí“. K námitce v bodě 5 ČBÚ uvádí, že zahájení správního řízení všem známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy podle § 47 odst. 1 správního řádu a § 18 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. OBÚ řádně oznámil přípisem ze dne 8. dubna 2011 pod čj. SBS/08428/2011/OBÚ-02/1. Současně v tomto oznámení stanovil termín ústního jednání spojeného s místním šetřením na den 30. dubna 2011, a to přímo v písníku Křenek, v kanceláři vedoucího provozovny. Dopisem ze dne 12. dubna 2011 pod čj. SBS/08428/2011/OBÚ-02/3 OBÚ změnil termín ústního jednání a místního šetření na 3. května 2011, který opět oznámil všem známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy. Nelze proto uvedené námitce o tom, že místní šetření nebylo OBÚ „nařízeno“, přisvědčit. Cit. ústního jednání se zúčastnila mj. Ing. Radka Martínková, předsedkyně Občanského sdružení Stará Boleslav, o.s., která v průběhu jednání ve svém „Stanovisku k předmětu ústního jednání dne 3. 5. 2011, spojeného s místním šetřením, konaného na základě žádosti organizace …“ požádala o „ … prodloužení lhůty pro vydání svého definitivního stanoviska do 14 dní. … “ a současně předložila písemné námitky a připomínky z 29. dubna 2011 (viz str. 3 a 7 protokolu z ústního jednání, spojeného s místním šetřením v předmětné věci ze dne 3. 5. 2011). Doplněné stanovisko Občanského sdružení Stará Boleslav, o.s., ze dne 23. května 2011, je evidované OBÚ pod čj. 16971/11/02. V citovaném protokolu ze dne 3. května 2011 je pak na str. 6 uvedeno, že „Vzhledem k tomu, že přítomným je situace z předložené dokumentace a z vlastní činnosti dostatečně známa, bylo upuštěno od místního šetření.“. ČBÚ dále k námitce uvádí, že podle § 19 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. se na toto řízení vztahuje § 17 a 18 citovaného zákona pouze přiměřeně, tj. může postačit toliko ústní jednání bez místního šetření. Je tedy na zvážení OBÚ, do jaké míry v řízení aplikuje § 17 a § 18 zákona č. 61/1988 Sb., které se při povolování dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu použijí pouze přiměřeně. K další námitce odvolatelů, uvedené v těchto bodech a týkající se změny mapových podkladů žadatelem v průběhu řízení, se uvádí, že vymezení těžbou dotčených pozemků je organizaci jednoznačně stanoveno Územním rozhodnutím Úřadu městyse Všetaty, odboru výstavby a ÚP, vydaném veřejnou vyhláškou dne 26. ledna 2011 pod č.j. Výst. 1586/2010. V textové části kapitoly 1.1.2 „Název okresu, obce, katastrálního území, parcelní čísla pozemků, případně bližší označení místa dobývání“ v Plánu využívání ložiska, je mj. uveden bod „Zájmové území zahrnuje pozemky v katastrálním území Křenek …“, obsahující i přesný výčet jednotlivých pozemků dotčených těžbou. Součástí Plánu využívání ložiska je „Grafická část“, která obsahuje Mapu širších vztahů v měřítku 1 : 25 000, Mapu širších vztahů v měřítku 1 : 10 000, Mapu povrchové situace – postupy těžby, stav po těžbě v měřítku 1 : 2 000 (dále jen „Mapa povrchové situace“) a Charakteristické řezy ložiskem s měřítkem délek 1 : 2 000 a výšek 1 : 1 000. S výjimkou Mapy povrchové situace byly ostatní grafické přílohy Plánu využití ložiska v pořádku. K chybě v jedné z grafických příloh Plánu využívání ložiska, tj. v účelové Mapě povrchové situace, došlo při tisku plánovaného záměru těžeb do podkladu pozemkové 13
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
mapy evidence nemovitostí, tj. do přejatého dokumentu. V důsledku nesprávného soutisku došlo k zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení citované účelové mapy, neboť např. závěrné svahy pískovny Křenek v délce cca 600 m se nacházejí podle této chybné mapy na protějším břehu řeky Labe (což by znamenalo přetěžení jeho koryta), nebo 15 m ochranné pásmo lesa je zakresleno až ve vzdálenosti cca 100 m od hranice tohoto lesa. Vzhledem k výše uvedenému ČBÚ uvádí, že předložením opravené Mapy povrchové situace se nejednalo o podstatnou změnu v mapových podkladech, v důsledku které by došlo k jakékoliv změně vlastního předmětu řízení. Jednalo se o situaci, kterou lze srovnat se zřejmou chybou v psaní tak, jak na ni pamatuje § 70 správního řádu, kdy zde se jednalo o zřejmý, administrativně technický postup při xerografickém kopírování. Rovněž nedošlo ani k žádné změně v prostorovém vymezení lokality záměru, když to je dáno mj. platným územním rozhodnutím pro II. etapu. Došlo pouze k tomu, že ve výtisku předmětné Mapy povrchové situace byla chyba tisku, která však nebyla v textu Plánu využívání ložiska ani na ostatních mapových přílohách a tyto byly bezchybné. Navíc daná lokalita byla vymezena i nezměněnou výměrou a nezměněným označením dotčených pozemků. K této námitce ČBÚ dále uvádí, že organizace předložila OBÚ opravené 2 kusy Mapy povrchové situace jako náhradu za chybně vytištěnou mapu svým podáním, které na OBÚ bylo zaevidováno dne 8. prosince 2011 pod čj. SBS/38640/2011/OBÚ-02, ve věci „doplnění žádosti o povolení ČPHZ – dobývání ložiska Křenek II. etapa, o opravenou mapu povrchové situace 1 : 2 000“, kdy všichni účastníci řízení a zástupci dotčených orgánů státní správy se mohli s opravenou mapou seznámit při nahlédnutí do vedeného spisu ve věci. Účastníky řízení ani dotčenými orgány státní správy nebylo doplnění dokumentace o opravenou mapu zpochybněno. V případě pochybností odvolatelů bylo jejich povinností označit důkazy na podporu svých tvrzení již v průběhu správního řízení a ne použít je až u odvolání proti rozhodnutí ve věci. Proto ČBÚ rovněž nemůže přisvědčit názoru odvolatelů, že místní šetření po výměně výše uvedené mapové přílohy bylo důležité pro vyloučení negativního zásahu do jmenovaných ochran přírody, když rozsah záměru je od samotného počátku správního řízení jednoznačně zřejmý z ostatních částí mapových příloh žádosti a platného územního rozhodnutí. Vzhledem k výše uvedenému ČBÚ uvádí, že v průběhu vedeného řízení nedošlo k žádné změně ve vymezení těžbou dotčených pozemků, a proto ČBÚ tyto námitky považuje za zcela nedůvodné. Bod 7. „Jak bylo podrobně zdůvodněno v předchozích podáních odvolatelů, bylo povinností orgánu ochrany přírody zadat těžební organizaci provedení přírodovědného průzkumu a biologického hodnocení předmětného území ve smyslu § 67 zákona č. 114/1992 Sb. … Bez něho nemělo být napadené rozhodnutí vydáno. … Námitka neprovedení biologického hodnocení nebyla vypořádána ani úředním záznamem sepsaným dne 5. 9. 2011 v kanceláři Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, odboru životního prostředí, pracoviště Praha, které neodkazuje na žádné aktuální biologické šetření. … Navíc je vnitřně rozporné, jak bylo poukazováno ve vyjádření odvolatelů z 30. 9. 2011, a též založené na neurčitých, a tedy 14
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
nepřezkoumatelných základech … Názor odvolatelů o nutnosti provedení aktuálního biologického hodnocení se opírá i o aktuální „Vyjádření k aktuálnímu stavu pískovny Křenek“ sepsané dne 28. 11. 2011 Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Praha, Střední Čechy pod zn. 00983/PHA/2011. …“. K námitce č. 7 se uvádí, že na Městském úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav dne 5. září 2011 proběhlo jednání, o jehož výsledku byl sepsán úřední záznam (OBÚ zaevidován dne 6. září 2011 pod čj. SBS/28127/2011/OBÚ-02). K požadavku odvolatele na provedení přírodovědeckého průzkumu a biologického hodnocení na předmětném území ve smyslu § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, se v bodě 1 výše uvedeného úředního záznamu uvádí: „... že v prostoru a jeho širším okolí proběhlo od doby zpracování několik biologických šetření.“, přičemž bylo konstatováno, že „Tyto druhy nebudou záměrem tak jako v předchozí etapě dotčeny. ...Vzhledem k výše uvedenému, zástupce MěÚ Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nepožaduje zadání dalšího přírodovědeckého průzkumu ani biologického hodnocení na předmětném území.“. Ve výše cit. úředním záznamu je dále pod bodem č. 4 uvedeno, že „biologické hodnocení v rozsahu odpovídajícím povaze území a předpokládaným vlivům a rozsahu záměru bylo v prostoru záměru provedeno organizací na základě závěru zjišťovacího řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., vydaného Krajským úřadem Středočeského kraje dne 22. 12. 2005 pod č. j. 13393-138006/05/OŽP, ...“. V souladu s cit. závěrem byla „... zpracována v roce 2005 příloha č. 14 Dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí u záměru „Těžba nevýhradního ložiska štěrkopísku Křenek“, obsahující vyhodnocení vlivů realizace záměru na evropsky významnou lokalitu soustavy Natura 2000 „Polabí u Kostelce“ (kód CZ0210152). Toto vyhodnocení je součástí dokumentace ve věci posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a Krajským úřadem Středočeského kraje bylo akceptováno v souhlasném stanovisku, vydaném dne 19.4.2007 pod č.j. 122423/2007/KUSK/OŽP-Ba.“. Odvolatelé v bodě 7 uvádějí podrobný výčet ohrožených rostlin a živočichů, cenné druhy živočichů a zvláště chráněné druhy. Mimo jiné vycházejí z aktuálního „Vyjádření“ sepsaného 28. listopadu 2011 Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Praha (zn. 00983/PHA/2011). Právě z tohoto dokladu je odvolateli citováno v odvolání: „zjištěn výskyt kriticky ohroženého skokana skřehotavého“ nebo „těžbou jsou ohroženy některé cenné druhy živočichů, konkrétně je uvedena ještěrka obecná“. Samotnými zpracovateli (Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Praha – AOPK ČR) jsou odvolateli uvedené druhy živočichů popsány ve „Vyjádření“ z 28. listopadu 2011 následně: „Stanoviště skokana skřehotavého vznikla pojezdem techniky a patrně s přispěním uložení skrývkového materiálu. Těžbou dojde k vytvoření vodních ploch v dříve suchých místech. Rozšíření vodní fáze v území však v současnosti hodnotíme jako jeho podporu. Podobný příznivý vliv má stávající vývoj na další druhy vázané na vodu včetně užovky obojkové. Při předešlém šetření byl zjištěn výskyt ještěrky obecné v louce. Zmenšením plochy louky došlo k omezení stanoviště tohoto zvláště chráněného druhu. Širší okolí však ještěrce nabízí dostatek jiných vhodných ploch, které mohou být dlouhodobě využívány. Výskyt lze tedy hodnotit jako plošný. Na základě charakteru jižního cípu OP, kde již těžba neprobíhá, lze konstatovat, že ještěrka najde vhodná stanoviště i v prostoru pískovny. Pro ještěrku nepříznivé zmenšení louky bude 15
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
s největší pravděpodobností alespoň částečně kompenzováno novými vhodnými partiemi v pískovně. Popsaný zásah v kontextu předpokládaného vývoje tedy nelze pokládat za významné ovlivnění populace v rámci širší lokality. Vytvoření několika vodních ploch s dalšími typy stanovišť (otevřené písčiny, drobnější bylinné a dřevinné formace) namísto pole vytváří pestřejší mozaiku biotopů. To umožňuje šíření organizmů nejen fyzickým přesunem konkrétních jedinců, ale i prostřednictvím zakládání mikropopulací na dříve nevhodných místech, a tím přesouvání nebo rozšiřování dalších druhů např. rostlin. Zmíněná náhrada pole mozaikou více typů stanovišť je tedy rámcově posílením ÚSES. Mimo nevhodné výsadby pámelníku nám nejsou známy nežádoucí aktivity či vývoj v území.“ V konečném shrnutí výše uvedeného dokumentu je mj. konstatováno u odvolatelů nejvíce ceněného živočišného druhu, že „Mírně omezen jeden druh a to ještěrka obecná. Omezení v kontextu širšího území však hodnotíme jako nevýznamné.“. ČBÚ považuje argumenty odvolatelů o nutnosti provedení dalšího biologického hodnocení na základě výše uvedeného posouzení lokality z listopadu 2011 za nedůvodné. V této věci je nutno uvést, že OBÚ je vázán citovaným závazným stanoviskem příslušného správního orgánu a nepřísluší mu je posuzovat. Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, odbor životního prostředí, zaslal OBÚ své vyjádření dopisem ze dne 4. ledna 2012 pod č.j. 100/90401/2011, ve věci „Námitka proti vyjádření MěÚ Brandýs nad Labem - Stará Boleslav“, které bylo OBÚ zaevidováno dne 9. ledna 2012 pod čj. SBS/00929/2012/OBÚ-02, a ve kterém ...trvá na svém vyjádření ...ze dne 5. 9. 2011.“, a dále zde uvedl, že „Vyjádření není dle našeho názoru v rozporu s právními předpisy, doplňuje a rozvíjí již dříve vydaná stanoviska.“. Dále ČBÚ uvádí, že ve vedeném správním řízení se povoluje těžba v Pískovně Křenek, II. etapa, která bezprostředně navazuje na již několik let probíhající těžbu ložiska v Pískovně Křenek, I. etapa, která byla povolena OBÚ v Kladně dne 2. ledna 2008. Jde tedy o území bezprostředně přiléhající k současné roztěžené Pískovně Křenek, I. etapa, které není nijak ekologicky cenné (viz Stanovisko EIA, str. 72-75, kapitola 2.5 FAUNA A FLÓRA). Odvolatelé v odvolání požadují „vyloučení negativního zásahu do evropsky významné lokality“. Jak je patrné z mapových podkladů, které jsou veřejně dostupné na mapovém serveru AOPK ČR, území současné i budoucí těžby ložiska štěrkopísků Křenek nezasahuje do evropsky významné lokality. Je mimo území nejbližší lokality CZ0210152 – Polabí u Kostelce. Jak vyplývá z popisu lokality (http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000068565), není vliv těžební činnosti, a to ani v kapitole „Zranitelnost“, u této evropsky významné lokality zmiňován. Pískovna Křenek, II. etapa, nezasahuje do biotopu jakéhokoliv chráněného živočicha či rostliny. Přesto pro případ možného výskytu zvláště chráněných druhů organismů v prostoru plánované těžby během povolené činnosti prováděné hornickým způsobem byly k zabezpečení jejich ochrany v Komplexním stanovisku věcně příslušného MěÚ Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, odboru životního prostředí, které bylo vydáno dne 30. listopadu 2009 pod č.j. 100/67029/2009 k akci pískovna Křenek II. etapa, upřesněno úředním záznamem ze dne 5. září 2011 a potvrzeno vyjádřením ze dne 4. ledna 2012 čj. 100/90401/2011, specifikovány 16
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
požadavky, které byly OBÚ zezávazněny v podmínce č. 7) výrokové části napadeného rozhodnutí. Není tedy pravdou tvrzení odvolatelů, že prvostupňový úřad porušil § 50 odst. 2 správního řádu, dle něhož podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán, podle § 50 odst. 3 správního řádu, dle něhož správní orgán zjišťuje všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu, a též § 50 odst. 4 správního řádu, dle něhož správní orgán přihlíží ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Právě naopak. Jak je uvedeno výše, OBÚ na základě vyjádření odvolatelů ze dne 2. září 2011 a 12. prosince 2011 v souladu s uvedenými ustanoveními správního řádu ve spolupráci s věcně příslušným orgánem státní správy dle zákona č. 114/1992 Sb., se zabýval návrhy odvolatelů a výsledky projednání zapracoval do napadeného rozhodnutí. Mimo výše uvedené ČBÚ dále poznamenává, že pokud je v odvolání poukazováno na požadavky odvolatelů na provedení biologického hodnocení lokality a přírodovědeckého průzkumu, pak nic takového není v řízení o povolení dobývání citovaného ložiska ani teoreticky možné, neboť to neodpovídá zákonnému předmětu řízení. Takové požadavky měly být vzneseny již při rozhodování o změně využití území – v územním řízení, tedy nikoliv až v řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem, jehož předmětem již není umístění záměru do určitého území (změna využití území), ale povolení těžby v území, které již bylo pro tento účel určeno pravomocným rozhodnutím k tomu příslušného správního orgánu. Citovaný požadavek odvolatelů se tak ve svém důsledku domáhá opětovného posouzení, zdali záměr lze realizovat v určitém území (zda lze změnit aktuální využití území pro daný záměr). Tomu však brání ta skutečnost, že právě o tomto již bylo v jiném řízení (územním) pravomocně rozhodnuto příslušným správním úřadem (stavebním úřadem). Vyhovění těmto dalším uplatněným námitkám a připomínkám tak brání překážka věci již rozhodnuté (res iudicata). Státní báňská správa postupuje při posuzování ochrany přírody v úzké součinnosti s orgány ochrany přírody, jak je uvedeno výše. Využívá nejnovějších poznatků v této oblasti a na rozdíl od stěžovatelů nespatřuje v těžbě pouze negativní vliv. Těžbou lze dosáhnout i pozitivního přínosu k zachování biologické rozmanitosti (viz Pokyny Evropské komise k provádění nových činností těžby neenergetických surovin v souladu s požadavky Natura 2000, červenec 2010, Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise pro životní prostředí a komisař pro průmysl a podnikání. (http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/neei _report_cs.pdf). ČBÚ uvádí, že rozhodnutí lze vydat, neboť odvolateli tvrzený rozpor s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny, kterým má být zejména výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, zjevně neexistuje. OBÚ při vedení řízení se řádně zabýval návrhy odvolatelů vznášenými v průběhu řízení v této oblasti a ve spolupráci s dotčenými orgány státní správy dle zákona č. 114/1992 Sb. zapracoval relevantní návrhy odvolatelů do napadeného rozhodnutí. Z výše uvedených důvodů ČBÚ tuto námitku považuje za zcela nedůvodnou. Bod 8. 17
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
„Z výše uvedeného je zřejmé, že v těžbou dotčené lokalitě v žádném případě nelze vyloučit výskyt zvláště chráněných živočichů a rostlin, jakož i zásah do významných krajinných prvků. Rovněž i z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že po zvažované těžbě dojde k zásadní změně krajinného rázu, neboť v lokalitě má vzniknout zcela nová vodní plocha…“. Dále odvolatel navrhuje, že na základě podkladů uvedených v tomto bodu odvolání výše „nelze vyloučit zásah do významných krajinných prvků, a proto by báňský úřad měl řízení přerušit do předložení rozhodnutí o zásahu do významného krajinného prvku.“. Dále navrhuje s ohledem na to, že v lokalitě má vzniknout jezero, aby před vydáním rozhodnutí proběhlo „řízení o vydání souhlasu orgánu ochrany přírody se zásahem do krajinného rázu dle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.“ Závěrem s ohledem na jím uváděnou „pravděpodobnou přítomnost zvláště chráněných druhů v lokalitě, musí případnému vydání povolení k činnosti prováděné hornickým způsobem předcházet udělení výjimky dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. ze zákonné ochrany zvláště chráněných živočichů.“. Tento bod odvolání odvolatel uzavírá takto: „S ohledem na to, že OBÚ žádné z těchto rozhodnutí před vydáním napadeného rozhodnutí neměl k dispozici, je jeho rozhodnutí nezákonné a musí být zrušeno.“. Bod 11. „I bez zadání aktuálního biologického hodnocení, i při podkladových rozhodnutích o zásahu do významného krajinného prvku a krajinného rázu a bez provedených řízení o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny je z podkladů rozhodnutí dle názorů odvolatelů zřejmé, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem a že žádost těžební organizace měla být zamítnuta z důvodu, že ve správním spisu existuje dostatek podkladů pro závěr, že rozhodnutí nelze vydat pro rozpor s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny (viz např. výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin)“. Námitka týkající se výskytu zvláště chráněných živočichů a rostlin byla podrobně rozebrána v bodě č. 7. Navíc, jak vyplývá i z rozhodnutí soudu, rozhodnutí o udělení výjimky podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. nebylo třeba opatřovat, neboť jak z dokumentace EIA, tak z vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny ze dne 28. 11. 2011 vyplývá, že z hlediska chráněných druhů lze očekávat spíše pozitivní dopad těžby související s vytvořením dalších vodních ploch a dalších typů stanovišť bez negativního dotčení biotopu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V souladu s rozhodnutím soudu ČBÚ námitce odvolatelů o absenci souhlasu se zásahem do krajinného rázu vyhověl, a jak bylo uvedeno výše, toto stanovisko si od orgánu ochrany přírody vyžádal. Souhlasné závazné stanovisko k zásahu do krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb. k záměru dobývání ložiska štěrkopísku Křenek – II. etapa vydal Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor životního prostředí, dne 13. 6. 2016 pod č.j. 100/34441/2016, kterým udělil souhlas k uvedenému záměru. Protože toto závazné stanovisko shledal ČBÚ zákonným, obsah stanoviska je podle § 149 odst. 1 správního řádu závazný pro výrokovou část rozhodnutí ve správním řízení. Bod 9. 18
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
„Báňský úřad porušil zákon o hornické činnosti tím, že nepožadoval po těžební organizaci předložení dohod o řešení střetů zájmů, přestože to odvolatelé namítali a požadovali. Odvolatelé podotýkají, že se nejedná pouze o dohody mezi orgány státní správy, ...ale i o dohody mezi těžební organizací a dalšími subjekty, jejichž práva mohou být těžebním záměrem ohrožena. Těmito jsou i odvolatelé, kteří prokázali v prvostupňovém řízení svůj právem chráněný zájem na ochraně vlastnického práva, na ochraně zdraví a příznivého životního prostředí. Tím, že prvostupňový orgán nepožadoval předložení těchto dohod těžební organizací, a přesto činnost prováděnou hornickým způsobem povolil, porušil také právo odvolatelů na spravedlivý proces.“. Své námitky podporují rozsáhlou citací z odborné stati JUDr. Bernarda – Horní právo a ochrana ŽP, uveřejněné v časopise České právo životního prostředí č. 2/2007 (str. 81 a následující) a žádají, aby se s touto argumentací, s níž se ztotožňují, báňský úřad vypořádal. Bod 10. „Nutnost vyřešení střetů zájmů stanoví taktéž § 3 vyhlášky č. 175/1992 Sb., dle níž obvodní báňský úřad v řízení o povolení dobývání ložiska přezkoumá úplnost žádosti, plán využívání a zajištění ochrany zákonem chráněných zájmů a objektů. I proto je protiprávním výrok napadeného rozhodnutí i jeho zdůvodnění na str. 27, dle něhož „Obvodní báňský úřad není oprávněn rozhodovat o širších dopadech a širších (územních) souvislostech.“ Tento výrok je naprosto neodůvodněný, je v rozporu s výslovnou zákonnou a podzákonnou úpravou a představuje flagrantní úřední svévoli. ...“. Odvolatelé podřadili pod právem chráněný zájem vlastnické právo, ochranu zdraví a právo na příznivé životní prostředí. Odvolatelé však blíže nespecifikují, jakým způsobem a které jejich vlastnické právo je ohroženo, proto tato část námitky je nepřezkoumatelná. Co se týče odvolateli tvrzeného zájmu na ochraně zdraví, který je dle odvolatelů nutno řešit formou řešení střetů zájmů, nelze mu přisvědčit, neboť OBÚ při posuzování nutnosti chránit zákonné zájmy vycházel mj. ze závazných stanovisek, souhlasů a jiných projevů vůle souhlasu nebo nesouhlasu věcně příslušných dotčených orgánů. Ministerstvo zdravotnictví ČR je ústředním orgánem státní správy pro ochranu veřejného zdraví (§ 10 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, v platném znění). Jak vyplývá z § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), krajské hygienické stanici náleží vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy EU, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví. Podle § 77 zákona č. 258/2000 Sb. je orgán ochrany veřejného zdraví dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy, které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Pokud tedy orgán ochrany veřejného zdraví, na základě provedených měření, dospěl k závěru, že nedojde k ohrožení veřejného zdraví při těžbě v rámci II. etapy ložiska Křenek, nevznikl střet zájmů, který by musela organizace řešit. 19
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
Protože závazné stanovisko KHS ze dne 23. února 2011 bylo odvolateli napadeno v odvolání, ČBÚ si vyžádal, v souladu s § 149 odst. 4 správního řádu, na Ministerstvu zdravotnictví ČR potvrzení nebo změnu stanoviska KHS ze dne 23. února 2011. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo zdravotnictví ČR v rámci vyžádání svým přípisem – závazným stanoviskem ze dne 6. června 2012, č.j. 14177/2012-OVZ-13.4. 2012, a následně i závazným stanoviskem, vyžádaným ČBÚ 21. 12. 2015, čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/3, ze dne 24. 3. 2016, č.j. MZDR 8933/2016-5/OVZ potvrdilo závazné stanovisko KHS ze dne 23. února 2011, musí jeho obsah být závazný i pro výrokovou část napadeného rozhodnutí o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu a závazné stanoviska KHS ze dne 23. února 2011 respektovat. V tomto závazném stanovisku KHS ze dne 23. února 2011, které vydal příslušný orgán dle § 77 zákona č. 258/2000 Sb., se s předloženým záměrem těžby v pískovně Křenek – II. etapa souhlasí bez stanovení dalších podmínek. Ve stanovisku Ministerstva zdravotnictví ČR z 24. 3. 2016 je pak uvedeno, že KHS vycházela při vydání závazného stanoviska z předložených podkladů, které byly v souladu se zájmy chráněnými orgánem ochrany veřejného zdraví, jak je stanoveno především v zákoně č. 258/2000 Sb. a v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., a že KHS v dané věci postupovala správně. OBÚ se s námitkami odvolatelů vypořádal, když obsah závazného stanoviska KHS z 23. února 2011 uvedl do podmínek pod bodem 8 a v odůvodnění napadeného rozhodnutí, mj. např. na str. 23, uvádí, že dopisem KHS Středočeského kraje ze dne 11. 11. 2011 zn. KHSSC 54816/2011 se potvrzuje závazné stanovisko z 23. února 2011. V něm je uvedeno, že „Ovlivnění okolí hlukem bylo řešeno v dokumentaci k územnímu řízení, dle měření akustické situace ve venkovním chráněném prostoru na hranici pozemku posledního obytného objektu čp. 155 v obci Ovčáry a v blízkosti objektu čp. 121 na konci obce Křenek, bylo konstatováno, že provozem technologie pískovny Křenek jsou prokazatelně splněny hygienické limity pro chráněný venkovní prostor staveb nejbližší obytné zástavby v denní době.“. K daným námitkám ČBÚ uvádí, že odvolatelé v průběhu vedeného správního řízení tuto námitku uplatnili, a to v přípisu ze dne 10. srpna 2011, přičemž OBÚ v napadeném rozhodnutí uvedl, že doklady ve věci povolení činnosti prováděné hornickým způsobem na ložisku nevyhrazeného nerostu Křenek, předložené organizací, posoudil v souladu s § 17 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. a neshledal v ní nedostatky. Z výše uvedeného je zřejmé, že OBÚ, na základě citovaného závazného stanoviska vyhodnotil správně, že se nejedná o střet zájmů v této oblasti, tím méně s odvolateli, kteří vlastní nemovitosti až ve Staré Boleslavi, tj. ve větší vzdálenosti, než zvažované okraje obcí Ovčáry a Křenek. K tomu dále ČBÚ poznamenává, že jak vyplývá ze Souhrnné zprávy o meziresortním naplňování strategických dokumentů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví za rok 2010, k zajištění bodu II/8. a) usnesení vlády č. 936 ze dne 22. srpna 2007 (zpracovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha 2011, prezentováno na www stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR 15. 2. 2012), je otázce hluku věnována prioritní pozornost. Ze zpracovaných strategických hlukových map pro silniční dopravu, železniční dopravu, leteckou dopravu a pro aglomerace s více než 250 000 obyvateli vyplývá, že vyšší hodnotě, než stanovené celodenní mezní hodnotě hlukového ukazatele podle vyhlášky č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování, je v ČR vystaveno cca 250 000 obyvatel a stanovené mezní hodnotě pro noc více než 20
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
300 000 obyvatel. Nejvýznamnějším zdrojem hluku byla jednoznačně identifikována silniční doprava. V důsledku rostoucí intenzity silniční dopravy se hluk stává jedním z významných problémů životního prostředí. Proto „Regulace funkčního využití území na základě dostupných dat o zatížení jednotlivých lokalit se stává prioritní při tvorbě územních plánů a jejich změn.“. Lze předpokládat, že Úřad městyse Všetaty, odbor výstavby a územního plánu, si byl požadavků regulace funkčního využití území vědom, a přesto se rozhodl umožnit II. etapu těžby nevýhradního ložiska štěrkopísku Křenek a vydal pod č. j. Výst, 1586/2010 ze dne 26. 1. 2011 - rozhodnutí o změně využití území pro účel těžba nevýhradního ložiska štěrkopísku pískovna Křenek II. etapa. K části námitky týkající se řešení střetů zájmů z důvodu zájmu na příznivém životním prostředí ČBÚ uvádí, že orgánem, v jehož kompetenci je ochrana práva na příznivé životní prostředí, je Ministerstvo životního prostředí ČR a jemu podřízené výkonné orgány. I v tomto případě příslušné orgány vydaly souhlasná stanoviska s povolením II. etapy těžby. Dospěly tedy na základě posudků a stanovisek, že nedojde k narušení příznivého životního prostředí, a tedy ani ke střetu zájmů mezi organizací a odvolateli. Pokud neexistuje střet zájmů, není nutno jej řešit. Podrobněji k tomu také odůvodnění ČBÚ u bodu 7 odvolání. K citovaným námitkám ČBÚ uvádí, že odvolatelé v průběhu vedeného správního řízení citovanou námitku uplatnili, a to v přípisu ze dne 10. srpna 2011, přičemž OBÚ v napadeném rozhodnutí uvedl, že doklady ve věci povolení činnosti prováděné hornickým způsobem na ložisku nevyhrazeného nerostu Křenek, předložené organizací, posoudil v souladu s § 17 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. a neshledal v ní nedostatky. Povinnost řešit střety zájmů je uložena organizaci před zařazením příslušných prací do plánu využívání ložiska, tzn., že vyřešení střetů zájmů je nezbytnou podmínkou pro vydání rozhodnutí o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem - viz § 19 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. ve spojení s § 17 odst. 2 citovaného zákona. Doklady o jejich vyřešení jsou součástí předložené dokumentace správního spisu. Zákon však nestanoví formální náležitosti dohody ani způsob, jakým má být existence shody vůle účastníků či správních orgánů doložena. Zcela nepochybně postačuje, pokud ve stanovisku dotčený účastník či orgán státní správy vysloví svůj náhled na to, jak má být o předmětu řízení rozhodnuto, pak správní orgán příslušný k vydání meritorního rozhodnutí může v souladu s takto projevenou vůlí účastníka nebo dotčeného orgánu vydat své rozhodnutí. V citované námitce dále nebylo konkrétně uvedeno, který střet zájmů nebyl organizací vyřešen, takže uvedené tvrzení odvolatelů není přezkoumatelné. K námitce č. 10 se uvádí, že citovaná věta ze str. 27 napadeného rozhodnutí byla odvolateli účelově vytržena z kontextu stanoviska OBÚ k tvrzení Občanského sdružení Stará Boleslav o. s., že při posuzování v procesu EIA nebyl údajně brán zřetel na kumulaci činnosti pískovny Křenek s činnostmi dalších pískoven, s ostatními podnikatelskými činnostmi a s výstavbou nových satelitních městeček, lokalizovaných do oblasti Staré Boleslavi. K tomu OBÚ v napadeném rozhodnutí ve věci uvedl, že širší dopady a širší územní souvislosti byly předmětem správního řízení v již pravomocně ukončeném územním řízení. Námitky, které se týkají takových širších dopadů a širších územních souvislostí, měly být uplatněny již v předcházejícím 21
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
územním řízení, a nikoliv až ve správním řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem. Vzhledem k tomu, že o změně využití území bylo již pravomocně rozhodnuto, OBÚ vycházel z daného právního stavu ve věci. K tomu ČBÚ dodává, že i kdyby se jednalo o střety zájmů, což, jak je uvedeno výše, v daném případě není, z analogie mezi stanovením dobývacího prostoru pro ložiska vyhrazených nerostů podle § 27 odst. 6 horního zákona, kdy stanovení dobývacího prostoru je i rozhodnutím o využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu a územním rozhodnutím u ložisek nevyhrazených nerostů, lze s využitím § 19 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. dovodit, že podle věty poslední § 33 odst. 2 horního zákona povinnost uzavřít dohodu se nevztahuje na případy, kdy střety zájmů byly vyřešeny při stanovení chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru (v tomto případě územní rozhodnutí), popřípadě při projektování, výstavbě nebo rekonstrukci dolu a lomu, a jestliže postup při jejich řešení stanoví zvláštními předpisy. Nelze tedy souhlasit s obecným tvrzením odvolatelů, že OBÚ porušil zákon tím, že nepožadoval po těžební organizaci předložení střetů zájmů, a porušil tak právo odvolatelů na spravedlivý proces. K požadavku odvolatelů, uvedenému v bodě 9, aby se odvolací orgán „vypořádal“ s argumentací odborné stati JUDr. Bernarda – Horní právo a ochrana ŽP, uveřejněné v časopise České právo životního prostředí č. 2/2007 (str. 81 a následující), ČBÚ konstatuje, že nelze v řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem v konkrétním území požadovat, aby se správní orgán zabýval odbornými články, které jsou zaměřeny obecně, a vyvracel v nich uvedené názory autorů, nebo s nimi dokonce vyslovoval souhlas. Z výše uvedeného důvodu ČBÚ tyto námitky považuje za zcela nedůvodné. Bod 12. „Do řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem „Pískovna Křenek II. etapa“ vydala KHS souhlasné závazné stanovisko dne 23.2.2011 pod č.j. KHSSC 04336/11. Toto stanovisko KHS považujeme za vnitřně rozporuplné, jsoucí v rozporu s předchozími vyjádřeními KHS a nevykonatelné. …Odvolatelé trvají na tom, že podmínky č. 8, 9 a 24 stanoviska EIA, které byly převzaty do rozhodnutí o územním řízení, nebyly naplněny. KHS neměla vydat souhlasné závazné stanovisko k těžebnímu záměru. ....“. Odvolatelé dále uvádějí na podporu argumentu o zmatečnosti a vnitřní rozpornosti závazného stanoviska ze dne 23. 2. 2011, že z formulace KHS vyplývá, že 75 % dopravy bude vedeno přes Kostelec nad Labem, i když v jiné části stanoviska je uvedeno, že vozidla musí jet mimo Kostelec nad Labem. Taktéž konstatují, že není v možnostech žádného orgánu státní správy, aby byla kontrolována a naplněna podmínka, že bude provedeno denně 154 jízd (12 jízd hodinově). Bod 13. „Stanovisko KHS ze dne 23. 2. 2011 bylo vydáno v rozporu s § 2 odst. 4 správního řádu ... .“. A dále odvolatelé uvádí: „... namítáme, že KHS při vyjádření do řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem zvolila jiný přístup pro Akci Pískovna Křenek a pro záměr Mlýn Dřísy, což je v rozporu s uvedenou základní zásadou činnosti správních orgánů.“. 22
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
Bod 14. „Podkladové závazné stanovisko KHS i samotné napadené rozhodnutí vychází z chybného výkladu nařízení vlády č. 272/2011 Sb.“. Toto tvrzení dokládají dále uvedenou argumentací o provozu na pozemních komunikacích č. II/331 a č. II/610 a intenzitou dopravy ve Staré Boleslavi. Bod 15. Odvolatelé upozorňují a namítají „že nebyly dodrženy podmínky č. 8 a 9 a 24 stanoviska EIA. ... Tyto podmínky jsou dle podkladového územního rozhodnutí i dle podmínky č. 2 napadeného rozhodnutí závazné. Napadené rozhodnutí je proto nezákonné jak z důvodu rozporu s podkladovým územním rozhodnutím, tak z důvodu vlastní vnitřní rozpornosti (nelze povolit něco, co je v rozporu s podmínkou, jež je v povolujícím rozhodnutí obsažena).“. Dále odvolatelé argumentují, v čem spatřují neplnění uvedených podmínek stanoviska EIA, které se primárně týkají orgánu ochrany veřejného zdraví, neboť se jedná o předložení nové akustické studie pro územní řízení (podmínky 8 a 9 stanoviska EIA) a zajištění měření vibrací u vybraných objektů obytné zástavby (podmínka 24 stanoviska EIA). Bod 16. V této námitce odvolatelé zpochybňují měření vibrací z 26. května 2011: „S ohledem na změnu metodiky posuzování nejistot měření požadujeme vyhodnotit údaje z měření (vibrací) dle platného nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Napadené rozhodnutí vycházelo z neplatného právního předpisu, a je tedy i proto nezákonné.“. K námitkám v bodech 12 až 16 ČBÚ uvádí, že věcně příslušnými této problematice jsou orgány ochrany veřejného zdraví, proto OBÚ v předmětné záležitosti postupoval v součinnosti s KHS. Tímto orgánem bylo dne 23. února 2011 pod zn. KHSSC 04336/11 vydáno závazné stanovisko, ve kterém s předloženým návrhem projektové dokumentace k povolení činnosti provádění hornickým způsobem „Pískovna Křenek II. etapa“ v k.ú. Křenek souhlasí. Vzhledem k námitkám odvolatelů proti obsahu závazného stanoviska si ČBÚ vyžádal na Ministerstvu zdravotnictví ČR potvrzení nebo změnu závazného stanoviska KHS ze dne 23. února 2011 a Ministerstvo zdravotnictví ČR v rámci vyžádání potvrdilo dopisem ze dne 6. června 2012 čj. 14177/2012-OVZ-13.4.2012 závazné stanoviska KHS ze dne 23. února 2011. Rozhodnutí soudu vytklo Ministerstvu zdravotnictví nedostatečné vypořádání se s námitkami odvolatelů proti závaznému stanovisku KHS, proto ČBÚ požádal Ministerstvo zdravotnictví ČR o opětovné posouzení závazného stanoviska KHS ze dne 23. února 2011 podle § 149 odst. 4 zákona č. 500/2006 Sb., správní řád, dopisem ze dne 21. 10. 2015, čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/1. Ministerstvo zdravotnictví stanoviskem ze dne 24. 3. 2016 č.j. MZDR 8933/2016-05/OVZ provedlo v intencích rozhodnutí soudu opakované přezkoumání závazného stanoviska Krajské hygienické stanice Středočeského kraje č.j.: KHSSC 04336/11 ze dne 23. 2. 2011 vydaného k projektové dokumentaci k povolení činnosti prováděné hornickým způsobem „Pískovna Křenek II. etapa“. Závazné stanovisko KHS ze dne 23. února 2011Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo a konstatovalo, že KHS v dané věci postupovala správně. S tímto podkladem měli 23
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
účastníci řízení možnost seznámit se na základě výzvy podle § 36 odst. 3 správního řádu (usnesením ze dne 8. 4. 2016 čj. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/5). Této možnosti, jak již bylo uvedeno, využila odvolatelka Ing. Martínková. K námitkám odvolatelky Ing. Martínkové uvedeným v podání ze dne 27. 4. 2016 a směřujícím proti obsahu potvrzujícího závazného stanoviska vydaného Ministerstvem zdravotnictví ČBÚ konstatuje, že úkolem ČBÚ je zajistit, aby v řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem byly vypořádány i odborné otázky, k jejichž řešení není sám ČBÚ příslušný. ČBÚ tedy musí dbát na to, aby se Ministerstvo zdravotnictví jakožto nadřízený správní orgán KHS vyjádřilo ke všem konkrétním odvolacím námitkám, které se týkají jeho působnosti. Protože tak Ministerstvo zdravotnictví učinilo tím, že se vyjádřilo k námitkám označeným jako č. 3, č. 12, č. 13, č. 14. č. 15 a č. 16, přičemž z textu stanoviska (z potvrzujícího výroku a z vyjádření k jednotlivým námitkám) vyplývá, že žádná z námitek směřujících proti závaznému stanovisku nebyla posouzena jako důvodná nebo rozhodná, ČBÚ neshledal důvody ke zpochybnění zákonnosti vydaného potvrzujícího závazného stanoviska Ministerstva zdravotnictví. Bod 17. Tento bod v citovaném společném odvolání odvolatelů nebyl uveden. Jedná se pravděpodobně o chybu odvolatelů v číslování odvolání. Bod 18. „Napadené rozhodnutí trpí i některými dalšími vadami a zmatečnostmi, když např. na str. 9 uvádí, že podmínky sdělení Regionálního muzea Mělník byly zohledněny v podmínce č. 6 napadeného rozhodnutí ... a že za dodržování platných hygienických limitů hluku je odpovědná Správa a údržba silnic Kutná Hora. Ve skutečnosti je odpovědná Správa a údržba silnic Mnichovo Hradiště.“. ČBÚ tuto námitku posoudil a dospěl k závěru, že odvolateli uváděná záměna SÚS Kutná Hora za SÚS Mnichovo Hradiště nemohla nijak zasáhnout do jejich práv a odvolatelé také nic takového neuvádějí (a ani nemohou). Stejně tak bezpředmětný je poukaz na zjevnou písařskou chybu, když toliko v odůvodnění OBÚ odkazoval na podmínku č. 5, avšak označil ji číslem 6. Jelikož však tuto podmínku obsahově nezaměnitelně popsal, nezpůsobil tím jakoukoliv zmatečnost, jak odvolatelé nepravdivě a účelově uvádějí. Z výše uvedeného důvodu ČBÚ tuto námitku považuje za zcela nedůvodnou. V závěru odvolatelé v bodě V. odvolání předkládají 4 návrhy na doplnění dokazování. a. V prvém případě se jedná o provedení místního šetření. V tomto bodě ČBÚ konstatuje, že není důvodů pro provedení dalšího místního šetření, v rámci odvolacího řízení. Jak vyplývá z průběhu vlastního řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem - dobývání ložiska Křenek – II. etapa, ústní jednání a místní šetření se uskutečnilo dne 3. května 2011, viz zápis z tohoto jednání evidovaný pod čj. 14256/11/02.
24
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
b. V druhém případě se jedná o nařízení biologického průzkumu. Stanovisko k aktuálnosti biologického průzkumu je uvedeno v rámci stanoviska ČBÚ k bodu 7 odvolání a proto tento požadavek považuje za nedůvodný. c. V třetím případě se jedná o požadavek, podle kterého má báňský úřad zadat odbornému znaleckému ústavu provedení studie možného porušení hlukových a vibračních limitů na komunikaci procházející kolem nemovitosti manželů Kalvasových. Vzhledem k tomu, že se jedná o posouzení hygienických limitů v místech, kde je klasický silniční provoz, není toto v kompetenci SBS a požadavku na doplnění dokazování nelze vyhovět z důvodů, jež byly uvedeny výše. d. Ve čtvrtém případě se požaduje provedení šetření, zda nákladní automobily do pískovny Křenek I. jezdí i v nočních hodinách. V tomto případě ČBÚ dospěl k závěru, že daný požadavek nesouvisí s povolovanou činností. Jedná se o požadavek, zda je dodržováno jedno z ustanovení podmínek EIA. Také tomuto návrhu na doplnění dokazování není možno vyhovět, protože problematika dopravy nespadá do působnosti státní báňské správy. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Radim Mžyk, v.r. ředitel odboru hornictví
25
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
Rozdělovník: Do vlastních rukou 1. František Jampílek, Na Pruhu č. 335, 250 89 Lázně Toušeň, IČ 49495950, zast. Mgr. Tomášem Uherekem, advokátem, Advokátní kancelář STRÁNSKÝ&PARTNEŘI, Jandova 8, 190 00 Praha 9 Obec Křenek, Křenek č.p. 23, 277 14 Dřísy 2. Obec Křenek, Křenek č.p. 23, 277 14 Dřísy 3. Josef Boháč, nar. 2. 3. 1950, Na Strouze č. 234, 250 01 Brandýs nad Labem 4. Blanka Boháčová, nar. 23. 2. 1945, Na Strouze č. 234, 250 01 Brandýs nad Labem (zast. Annu Málkovou, nar. 22. 12. 1888, Křenek č. 37, 277 14 Dřísy) 5. TOMI - písek s.r.o., Cukrovarská č. 147/34, 190 00 Praha 9 - Čakovice 6. Ing. Radek Martínek, Okružní 830, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 7. Ing. Milan Kalvas, Gen. Strankmüllera 1509 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 8. Mgr. Eva Kalvasová, Gen. Strankmüllera 1509 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 9. Ing. Radka Martínková, Okružní 830, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, zast. JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem, Advokátní kancelář KORBEL, TUHÁČEK & PARTNEŘI, s.r.o., Centrum služeb Staré Město, Převrátilská č. 330, 390 01 Tábor 10. Stará Boleslav, o.s., Okružní 830/22, Stará Boleslav, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, zast. JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem, Advokátní kancelář KORBEL, TUHÁČEK & PARTNEŘI, s.r.o., Centrum služeb Staré Město, Převrátilská č. 330, 390 01 Tábor 11. Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského, Kozí 4, 110 01 Praha 1 (s dokumentací) Veřejnou vyhláškou 12. Jana Himmelová, Boleslavská 504, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav neznámá osoba nebo osoby - právní nástupci pí Himmelové, jimž z důvodu její smrti svědčí vlastnictví nemovitosti v ulici Boleslavská 504, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Na vědomí: 1.
Obecní úřad Křenek, Křenek č.p. 23, 277 14 Dřísy
2.
Úřad městyse 277 16 Všetaty
3.
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Dittrichova č. 17, 128 01 Praha 2
4.
Ministerstvo zdravotnictví ČR, Palackého nám. č. 4, 128 00 Praha 2
5.
Ministerstvo životního prostředí ČR, OVSS I, Kodaňská č. 1441/46, 101 00 Praha 10
6.
Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor ochrany horninového prostředí, Vršovická č. 65, 100 10 Praha 10
7.
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor ŽPaZ, Zborovská č. 1, 150 21 Praha 5
8.
Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, odbor životního prostředí, pracoviště
Všetaty,
odbor
výstavby
a
ÚP,
T.G.
Masaryka
č.
69,
26
Č.j. SBS 24490/2015/ČBÚ-21/14
Praha, nám. Republiky č. 3, 110 01 Praha 1 9.
Regionální muzeum Mělník, náměstí Míru č. 54, 276 01 Mělník
10. Povodí Labe, s.p., Víta Nejedlého č. 951, 500 03 Hradec Králové 11. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, p.o., Zborovská č. 11, 150 21 Praha 5 12. Vojenská ubytovací a stavební správa Praha, odbor správy nemovitého majetku, Hradební č. 12/772, 110 15 Praha 1 13. František Jampílek, Na Pruhu č. 335, 250 89 Lázně Toušeň
27
