Æ
KRKONOäE / 12
P¯i stavebnÏ historickÈm pr˘zkumu jsme za patn·ct let prohlÈdli stovky rouben˝ch v˝chodokrkonoösk˝ch dom˘. NÏkolik p˘vodnÌch chalup jsme opravovali a p¯itom se mohli s tesa¯skou pracÌ naöich p¯edch˘dc˘ dob¯e sezn·mit. Proto nenÌ divu, ûe kdyû jsme se odhodlali postavit pro krkonoöskÈ hosty druhÈ informaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let, navrhli jsme d¯evÏnou budovu. Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole je v historickÈm domÏ, kde jsme p¯i rekonstrukci respektovali jeho podobu. O to vÌce n·s l·kala stavba autorskÈ, modernÌ architektury. pokraËov·nÌ na stranÏ 2
L…TO 1998
informaËnÌ centrum Z Galerie, a pension Vesel˝ v˝let nad ⁄pou D Svoboda HornÌ Maröov n·rodnÌ park A Krkonoösk˝ Mal· ⁄pa pod SnÏûkou R Pec Mapa v˝chodnÌch Krkonoö L·znÏ M JanskÈ äpindler˘v Ml˝n A DoporuËujeme osvÏdËenÈ sluûby
str. 3 str. 4 - 5 str. 6 - 7 str. 8 - 9 str. 10 - 11 str. 12 - 17 uprost¯ed str. 18 - 19 str. 20 - 21 str. 24 - 26
DO KRKONOä
2
ochrann· zn·mka
Vydavatel/redaktor: Miloslav a Pavel Klimeöovi Jazykov· ˙prava: VÏra Pokorn· Grafick· ˙prava a ilustrace: KvÏta Krh·nkov·, ZdenÏk Petira, Stanislav äpelda Fotografie na titulnÌ stranÏ: Mal· ⁄pa - U kostela - Ctibor Koöù·l Fotografie: Karel HnÌk, Josef Pitzek, W. Pfohl, Hugo Gleissner a archiv vydavatel˘ Mapa: ZdenÏk Petira Sazba: Old¯ich M. älÈgr, OFSET ⁄pice, tel. (0439) 881 171 Tisk: Progrestisk, Hradec Kr·lovÈ, (049) 5210818 P¯eklad do angliËtiny: Josef HavlÌËek, Bernie Higgins P¯eklad do nÏmËiny: Hans-J. Warsow P¯eklad do polötiny: Andrzej Magala ReklamnÌ agenda: Lenka Klimeöov· (0439) 948 298 Uz·vÏrka tohoto vyd·nÌ: 27. 5. 1998
Veöker· autorsk· pr·va vyhraûena ! Vesel˝ v˝let Temn˝ D˘l 46, 542 26 HornÌ Maröov tel., fax (0439) 948 298, fax 948 221 (od podzimu 1998 nov· tel. a faxov· ËÌsla: 874 298, 874 221) Vesel˝ v˝let vyöel dÌky pochopenÌ zastupitelstev mÏst a obcÌ HornÌ Maröov, JanskÈ L·znÏ, Pec pod SnÏûkou, Mal· ⁄pa, Svoboda nad ⁄pou, äpindler˘v Ml˝n, vedenÌ Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku ve VrchlabÌ a dobrÈ v˘li v˝öe uveden˝ch spolupracovnÌk˘. P¯ed lety, po dlouhÈ a ˙mornÈ pouti mezi kavkazsk˝mi ötÌty a ledovci, po kamenit˝ch svazÌch a h¯ebenech, jsme se sv˝mi druhy usedli okolo ohnÏ a ukonËili nam·havou a nebezpeËnou t˙ru se slovy: ÑTo byl ale vesel˝ v˝let!ì. PonÏkud trpkÈ rËenÌ vesel˝ v˝let n·s pak prov·zelo nejen na dalöÌch cest·ch za dobrodruûstvÌm a exotikou vzd·len˝ch velehor, kraj˘ a mÏst, ale i doma p¯i proch·zk·ch s rodinou, na obyËejn˝ch vandrech kousek za humna, nebo p¯i n·vötÏv·ch mÌst d˘vÏrnÏ zn·m˝ch. Ona pr˘povÌdka poprvÈ vy¯Ëen· na Kavkaze ztratila svou ho¯kou p¯Ìchuù a stala se znamenÌm pro ryzÌ a neopakovateln˝ z·ûitek, pro nav·z·nÌ kontaktu, pov˝öila na oznaËenÌ cesty, kter· m· pro poutnÌka smysl a p¯itom je i pln· poesie.
3
se uk·zalo, ûe tesa¯skÈ pr·ce v lichobÏûnÌkovÈm p˘dorysu bez prav˝ch ˙hl˘ s pronik·nÌm pÏti vnit¯nÌch stÏn nebudou jednoduchÈ. Na pomoc jsme p¯izvali tesa¯skÈho mistra Petra R˘ûiËku, kter˝ navrhl zp˘sob provedenÌ tesa¯sk˝ch konstrukcÌ a osobnÏ nÏkterÈ pr·ce vykonal. Za pozornost stojÌ p¯edevöÌm Ëty¯i dvan·ctimetrovÈ kl·dy ruËnÏ otesanÈ do osmibok˝ch sloup˘. TÏmi pronikajÌ a vz·jemnÏ se provazujÌ stropnÌ tr·my. Do sloup˘ je zavÏöen i krov nad galeriÌ, kter· je prosvÏtlena vÏûiËkou. Nosn· konstrukce celÈho domu vËetnÏ krovu je pouze d¯evÏn·. Vöechny spoje jsou provedeny ruËnÏ a bez uûitÌ kovov˝ch prvk˘. VϯÌme, ûe se informaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let v Peci pod SnÏûkou stane mÌstem potk·v·nÌ lidÌ majÌcÌch r·di Krkonoöe, turistiku a umÏnÌ, ale i uk·zkou tradiËnÌho ¯emesla a dobrÈ architektury. Teprve Ëas uk·ûe, zda se n·m to poda¯Ì, ale jiû nynÌ kolem naöÌ rozdÏlanÈ pr·ce proch·zejÌ hostÈ a zkoumajÌ jednotlivÈ tesa¯skÈ prvky. Ovöem nejËastÏji se dotazujÌ na zp˘sob vyplnÏnÌ sp·r mezi tr·my roubenÌ. Uvnit¯ sp·ry vyplnÌme miner·lnÌ plstÌ a pak je vymaûeme do p¯ipraven˝ch ˙kos˘ s dr·ûkami omÌtkovinou s p¯Ìsadou disperznÌho tmelu.
Æ
Dvan·ctÈ ËÌslo sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let vych·zÌ v celkovÈm n·kladu 60.000 kus˘ v˝tisk˘, z toho 25.000 kus˘ v ËeskÈ a 35.000 kus˘ v nÏmeckÈ verzi. »eskÈ vyd·nÌ je rozö̯eno o anglickÈ a polskÈ resumÈ. Noviny rozöi¯uje InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ, d·le je k dost·nÌ na ve¯ejn˝ch parkoviötÌch v Jansk˝ch L·znÌch, MalÈ ⁄pÏ, VelkÈ ⁄pÏ a Peci pod SnÏûkou, v cestovnÌch a informaËnÌch kancel·¯Ìch, ve vybran˝ch prodejn·ch, pensionech, za¯ÌzenÌch Spr·vy KRNAP apod. Vesel˝ v˝let je pro v·s zdarma. M·te-li z·jem o zasl·nÌ zimnÌho vyd·nÌ VeselÈho v˝letu (13/1999) poötou dom˘, poölete n·m spolu s vaöÌ adresou 40 KË, jste-li z »eskÈ republiky, a 190 KË, jste-li cizinci, nebo si noviny objednejte osobnÏ v InformaËnÌm centru Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole. Tato Ë·stka kryje n·klady spojenÈ s administrativou poötovnÌ distribuce.
S VESEL›M V›LETEM
dokonËenÌ ze strany 1
MÏsto Pec pod SnÏûkou n·m vyölo vst¯Ìc a my zÌskali uû dlouho vyhlÈdnutou parcelu na hlavnÌ ulici jen p·r krok˘ nad autobusovou stanicÌ. D¯Ìve tu st·l hezk˝ rouben˝ p˘lötokov˝ d˘m s obchodem potravin, ale v roce 1980 byl neuv·ûenÏ zbo¯en. Rozö̯enÌm silnice z p˘vodnÌ parcely zbylo sice dlouhÈ, ale zuûujÌcÌ se stavebnÌ mÌsto. BÏhem p¯Ìpravy z·klad˘, p¯ekl·d·nÌ kabel˘, p¯iv·dÏnÌ vody, plynu a kanalizace, jsme v hor·ch hledali d¯evo. Pot¯ebnÈ kl·dy jsme spolu s lesnÌky ze Spr·vy KRNAP naöli ve vÏtrnÈm polomu na SvÏtlÈ ho¯e, v kalamitnÌ tÏûbÏ ve LvÌm dole na PÏnkavËÌm vrchu, na Kouli a na ˙boËÌ SnÏûky. NejsilnÏjöÌ d¯evo bylo z »ernÈ hory, kde jedna dvan·ctimetrov· kl·da vydala skoro dva a p˘l kubÌku d¯eva. VÏtöinu strom˘ jsme po¯ezali na tr·my a foöny na maröovskÈ pile. Pro vypracov·nÌ projektu dostal architekt Ji¯Ì H˘rka p¯esnÈ zad·nÌ. Navrhl modernÌ dvoupodlaûnÌ d˘m s rouben˝m p¯ÌzemÌm, kde bude informaËnÌ centrum a obchod. O prvnÌ patro, provedenÈ z hr·zdÏnÌ a foöen, se rozdÏlÌ galerie a byt. Stavba p¯izp˘soben· tvaru pozemku se na 22 metrech dÈlky zuûuje z deseti na sedm metr˘. TÌm se postupnÏ mÏnÌ sklon mansardovÈ st¯echy, kter· spolu s malou vÏûiËkou d·v· domu tÈmϯ chr·mov˝ vzhled. St¯edem domu je informaËnÌ mÌsto. PracovnÌci budou st·t nebo sedÏt mezi Ëty¯mi sloupy uprost¯ed nejvÏtöÌ mÌstnosti, aby mohli hosty obsluhovat na vöechny Ëty¯i strany. P¯itom pr˘hledem uvidÌ i do galerie v prvnÌm pat¯e. Prov·dÏcÌ projekt jsme zpracovali sami. Brzy
D·rek z Krkonoö m˘ûe p˘vodnÏ poch·zet t¯eba z Ameriky. P¯estoûe vÏtöina vystavovan˝ch a prod·van˝ch p¯edmÏt˘ v galerii Vesel˝ v˝let a s nÌ spojenÈm informaËnÌm centru v TemnÈm Dole jsou autorskÈ pr·ce vych·zejÌcÌ z krkonoösk˝ch motiv˘ a tÈmatiky, najdete tu i barevnÈ kor·lky z Peru, öperky z Indie, Mexika Ëi sbÌrkovÈ kameny z BrazÌlie a »Ìny. KeramickÈ hrnky a misky KvÏty Krh·nkovÈ vznikajÌ u n·s, ale autorka se inspirovala u Severoamerick˝ch Indi·n˘. Jejich keramika nem· glazuru, povrch s kr·sn˝mi motivy je vyleötÏn p¯ed p·lenÌm speci·lnÌm indi·nsk˝m kamÌnkem. P¯Ìkladem typickÈho mÌstnÌho d·rku je postava Krakonoöe. Ve VeselÈm v˝letu uvidÌte fousatÈho chlapÌka s fajfkou ze skla, cÌnu, keramickÈ hlÌny, nebo vy¯ez·vanÈho, lepenÈho, soustruûenÈho ze d¯eva, zdobenÈho liöejnÌkem a malovanÈho pestr˝mi barvami. M·me tu rovnÏû nÏkolik knÌûek poh·dek o Krakonoöovi v ËeskÈm i nÏmeckÈm jazyce. Velmi oblÌben˝mi d·rky jsou d¯evÏnÈ hraËky. Spolupracujeme s ¯adou v˝robc˘, kte¯Ì se p¯edh·nÏjÌ ve vym˝ölenÌ nov˝ch figurek, autÌËek, lÈtajÌcÌch pt·k˘, stavebnic napodobujÌcÌch tesa¯skÈ pr·ce i jednoduch˝ch her. é·danÈ jsou pokladniËky ukrytÈ v tÏle draka, hrocha Ëi kr·vy vyrobenÈ z kvalitnÌho bukovÈho d¯eva. äirok˝ v˝bÏr je mezi öperky a autorskou keramikou. NabÌzÌme desÌtky druh˘ hrnk˘, misek, Ëajov˝ch souprav, svÌcn˘, aromalamp, kvÏtnÌk˘ a v·ziËek.
InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let najdete v TemnÈm Dole mezi HornÌm Maröovem, PecÌ pod SnÏûkou a Malou ⁄pou. PoradÌme v·m s v˝bÏrem ubytov·nÌ, navrhneme t˙ry nebo v˝lety do okolÌ Krkonoö i mÌsta, kde se dob¯e va¯Ì. Prod·v·me vöechny d˘leûitÈ krkonoöskÈ mapy, pr˘vodce ve t¯ech jazycÌch, ËeskÈ a nÏmeckÈ knÌûky, pohlednice se zn·mkami. Novinkou je atlas Krkonoö v mϯÌtku 1:25000. M·me i dalöÌ mapy a automapy nap¯Ìklad Polska, PodkrkonoöÌ, Adröpachu, Orlick˝ch hor, jednotliv˝ch mÏst a obcÌ. Zprost¯edkovat ubytov·nÌ v nÏkterÈm hotelu, pensionu nebo priv·tu v˝chodnÌch Krkonoö, v·m m˘ûeme p¯i osobnÌ n·vötÏvÏ, nebo kdyû n·m napÌöete, zatelefonujete Ëi poölete fax. Abychom mohli vyhovÏt, pot¯ebujeme zn·t termÌn, poËet osob, poûadovan˝ standard, stravov·nÌ a vaöi adresu i telefon. M·me aktu·lnÌ p¯ehled o voln˝ch mÌstech, proto se budeme snaûit v·m pomoci i na poslednÌ chvÌli. Galerie doplÚuje informaËnÌ centrum a dotv·¯Ì p¯ÌjemnÈ prost¯edÌ. Vystavujeme a prod·v·me fotografie, kresby, malby, grafiku naöich p¯·tel, profesion·lnÌch i amatÈrsk˝ch v˝tvarnÌk˘. Pension, kter˝ vyuûÌv· vÏtöÌ Ë·st historickÈho domu, vych·zÌ z celkovÈ koncepce VeselÈho v˝letu. Je mÌstem klidu, pohody a pozn·nÌ mÌstnÌho kraje. ZajÌmavÈ architektonickÈ ¯eöenÌ interiÈru doplÚuje autorsk˝ a historick˝ n·bytek. Pro potÏöenÌ i pouËenÌ na chodb·ch a pokojÌch najdete obrazy, fotografie, mapy, dobovÈ p¯edmÏty z Krkonoö i naöich vesel˝ch v˝let˘ do hor celÈho svÏta. Z praktick˝ch informacÌ zb˝v· dodat, ûe pokoje rodinnÈho pensionu Vesel˝ v˝let jsou vybaveny sprchou a toaletou, r·diem, v apartm· je navÌc mal˝ kuchyÚsk˝ kout. VÏtöÌ kuchyÚka je k dispozici vöem host˘m. Pod·v·me bohatou snÌdani. Auta parkujÌ p¯Ìmo p¯ed domem. Jen 50 metr˘ od pensionu je restaurace Temn˝ D˘l s v˝bÏrem jÌdel a toËen˝m pivem. Za pensionem zaËÌn· Krkonoösk˝ n·rodnÌ park s öirokou moûnostÌ zimnÌch a letnÌch aktivit.
Pension Vesel˝ v˝let**, HornÌ Maröov, Temn˝ D˘l Ëp. 46, PS» 542 26, nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ ve dvou a t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch i apartm·, telefonick· rezervace na tel. (i fax) (0439) 948 298 (od ¯Ìjna 1998 tel. 874 298) dennÏ od 8.30 do 18.00. DalöÌ informace v·m poöleme na poû·d·nÌ poötou. DomluvÌte se takÈ nÏmecky nebo anglicky.
INFORMACE doporuËenÌ sluûeb, ubytov·nÌ, program˘ - mapy, pr˘vodce, pohlednice, publikace
ZPROSTÿEDKOV¡NÕ UBYTOV¡NÕ GALERIE autorskÈ pr·ce, skuteËnÏ kvalitnÌ d·rky z Krkonoö - obrazy, kresby, grafika, fotografie, dobovÈ snÌmky (moûnost objedn·vky snÌmk˘ konkrÈtnÌho mÌsta i lokality) - keramika, sbÌrkovÈ kameny, öperky a jinÈ
PENSION ubytov·nÌ se snÌdanÌ v pokojÌch a apartm· se soci·lnÌm za¯ÌzenÌm
SMÃN¡RNA Distribuce sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let - HornÌ Maröov - Temn˝ D˘l - dennÏ 8.30 - 18.00 hodin
SVOBODA NAD ⁄POU
4 BR¡NA KRKONOä
Vzletn˝ epiteton ÑBr·na Krkonoöì si tu vÌce, tu mÈnÏ opr·vnÏnÏ p¯isvojuje ¯ada podhorsk˝ch mÏst a obcÌ. Do Svobody nad ⁄pou dorazil s prvnÌm vlakem 17. prosince 1871. Od tÈ doby tady konËÌ koleje a p¯Ìvlastek tak m· svou logiku. Pohodln· vlakov· doprava aû k ˙patÌ hor m· z·sluhu na v˝raznÈm rozvoji cestovnÌho ruchu i na neb˝valÈm rozkvÏtu samotnÈho mÏsteËka. NechybÏlo moc a zh˝Ëkan˝ turista mohl vystupovat z vlaku aû v samÈm centru poho¯Ì. V archivech odpoËÌv· nespoËet odv·ûn˝ch projekt˘ na protaûenÌ kolejÌ d·le na sever. Pomineme-li ty z oblasti fantazie s koneËnou stanicÌ na vrcholu SnÏûky, zb˝v· i nÏkolik docela re·ln˝ch. Nejd·l pokroËil projekt svobodskÈho papÌrnÌka Prospera Piette-Riwage z roku 1912, kter˝ ve stadiu p¯Ìpravn˝ch zemnÌch pracÌ p¯eruöila I. svÏtov· v·lka. N·draûnÌ budova v HornÌm MaröovÏ mÏla b˝t hned za nynÏjöÌm ObecnÌm ˙¯adem. NadÏjnÏ vyhlÌûela i p¯edpokl·dan· stavba ml·deûe z roku 1949, spojujÌcÌ Svobodu s PecÌ pod SnÏûkou .... »ty¯iadvacet prvorepublikov˝ch vlak˘ dennÏ, p¯ÌmÈ vlaky z Prahy a dokonce i z BerlÌna, vËetnÏ jÌdelnÌho vozu nebo salonnÌho vagÛnu s taneËnÌm parketem, znÌ dnes jako ÑajznboÚ·ck·ì poh·dka. V z·¯Ì 1997 zavedly dokonce »eskÈ dr·hy na trati 045 mezi Trutnovem a Svobodou nad ⁄pou do jÌzdnÌho ¯·du, p¯es tisÌce podpis˘ na petiËnÌch listech, tzv. nulov˝ grafikon. V praxi to znamenalo, ûe vlaky do Svobody p¯estaly jezdit. Od nostalgickÈho rozlouËenÌ s Ëerven˝mi koncov˝mi svÏtly poslednÌho vlaku, po obnovenÌ p¯epravy Ëilou akciovou spoleËnostÌ Viamont z ⁄stÌ nad Labem, na ötÏstÌ neuplynuly ani t¯i mÏsÌce. Sledov·n televiznÌ kamerou, jsem s v·noËnÌm stromeËkem z Trutnova opÏt cestoval uû 12. prosince. Motor·Ëek tak d·l p¯iv·ûÌ st·le stoupajÌcÌ poËty v˝letnÌk˘, kter˝m se Svoboda nad ⁄pou st·v· opravdovou br·nou do Krakonoöova kr·lovstvÌ. Od koneËnÈ stanice vlaku jezdily s poötou a hosty fiakry do Jansk˝ch L·znÌ, Pece pod SnÏûkou a MalÈ ⁄py. Po I. svÏtovÈ v·lce je postupnÏ nahrazovaly malÈ autobusy. Nejzn·mÏjöÌ firmou byl svobodsk˝ autodopravce Otto Renner. Z autobusovÈho n·draûÌ, kterÈ je hned vedle toho vlakovÈho, vyjÌûdÌ autobusy na stejnÈ trasy jako tenkr·t. Za nejbliûöÌmi cÌli se odtud m˘ûete vydat i pÏöky nebo na kole.
5
AntonÌn Tich˝
K p¯ÌjemnÈ a nen·roËnÈ proch·zce do Jansk˝ch L·znÌ vybÌzÌ hned nÏkolik cest. M· oblÌben· trasa, kterou v¯ele doporuËuji, mÌ¯Ì na opaËnou stranu - na R˝chory. Od n·draûÌ je to öest zelenÏ znaËen˝ch kilometr˘ s p¯ev˝öenÌm skoro 500 metr˘. P¯ev·ûn· Ë·st vede po R˘ûeninÏ cestÏ, p¯ÌötÌ rok stoletÈ. M· jmÈno ûivotnÌ druûky jiû zmÌnÏnÈho krkonoöskÈho propag·tora a mecen·öe Prospera Piette. Proch·zÌ po louk·ch a lesem ke kouzelnÈ R˝chorskÈ stud·nce (u kterÈ vyslovte t¯i p¯·nÌ, t¯eba se v·m alespoÚ jedno splnÌ), d·l k R˝chorskÈ boudÏ aû na vyhlÌdku postavenou na z·kladech b˝valÈ Maxovy boudy. ⁄chvatnÈ panorama v˝chodnÌch Krkonoö, jedno z nejkr·snÏjöÌch co zn·m, m·te p¯ed sebou jako z kapit·nskÈho m˘stku. »ern· hora se tyËÌ rovn˝ch 800 v˝ökov˝ch metr˘ nad Svobodou a jejÌ vyjetÌ je jedna z nejn·roËnÏjöÌch cyklotras. Od n·draûÌ pojedete po silnici do DolnÌho Maröova a d·l do Jansk˝ch L·znÌ. Za hotelem LesnÌ d˘m uhnete na mod¯e znaËenou cestu, kter· brzy ost¯e stoup· k ModrokamennÈ boudÏ. TÏsnÏ p¯ed nÌ uh˝b· doleva pozvolna stoupajÌcÌ lesnÌ sv·ûnice ke Krausov˝m boud·m. Vrstevnicov· cesta ke skalnÌmu ˙tvaru ModrÈ kameny je jedin˝m lehk˝m ˙sekem celÈ trasy. Z cesty k Velk˝m Pardubick˝m boud·m je hezk˝ pohled na Klausov˝ d˘l a stoup·nÌ je bez prudk˝ch v˝övih˘. Ty v·s ËekajÌ hned za nimi a z·vÏreËnÈ stoup·nÌ na vrchol »ernÈ hory ve v˝öce 1299 metr˘ nad mo¯em je opravdu tÏûkÈ. Z »ernÈ hory m˘ûete pokraËovat nad Pec pod SnÏûkou a d·l do centra Krkonoö.
ODKAZ SVOBODSK… RENESANCE HistorickÈ j·dro Svobody nad ⁄pou, tvo¯enÈ p·te¯nÌ ulicÌ 5. kvÏtna a navazujÌcÌm, kdysi trhov˝m n·mÏstÌm, si dodnes zachovalo p˘dorys z konce 16. stoletÌ. Po zhoubn˝ch poû·rech roku 1571 a 1599 byl st¯ed mÏsta novÏ zastavÏn ¯adov˝mi mÏstsk˝mi domy, typick˝mi i pro jin· krkonoösk· hornick· mÏsta. Ve SvobodÏ nad ⁄pou se podobnÏ jako v éaclȯi a ve VrchlabÌ zachovaly pozdnÏ renesanËnÌ d¯evÏnÈ domy se sedlovou st¯echou propojenÈ do dlouh˝ch ¯ad aû do konce 19. stoletÌ. Hust· z·stavba bez n·vaznosti na zemÏdÏlskÈ
pozemky je d˘kazem obchodnÌch aktivit Svobody, kter· je nejmladöÌm sÌdlem v˝chodnÌch Krkonoö. P¯estoûe se nedochovalo û·dnÈ vyobrazenÌ mÏsta p¯ed rokem 1800, je velmi pravdÏpodobnÈ, ûe obÏ strany ulice a n·mÏstÌ lemovaly vysokÈ ötÌty lomenic jednotliv˝ch stavenÌ, nesenÈ zdobn˝mi sloupy a jinÈ typy dom˘ tu tÈmϯ nebyly. Na kresbÏ z roku 1858 je zachycena i d¯evÏn· radnice, kter· se od ostatnÌch dom˘ liöila jen malou vÏûiËkou. AlespoÚ jednou p¯esazenÈ ötÌty, mnohdy zakonËenÈ kab¯incem a zdobenÈ laùov·nÌm, mÏly mal· vÏtracÌ okÈnka a vrata na ukl·d·nÌ sena i zboûÌ. Dovnit¯ posunutÈ spodnÌ podlaûÌ vytv·¯elo malebnÈ a nav˝sost praktickÈ podloubÌ. To bylo v nejstaröÌch dob·ch pravdÏpodobnÏ u vÏtöiny svobodsk˝ch dom˘ a proto se tu proch·zelo pÏknÏ v suchu. V p¯ÌzemÌ, nejËastÏji vyzdÏnÈm z kamene, byl smÏrem do ulice chlÈv, dÌlna nebo kr·mek. ObytnÈ mÌstnosti byly, pro n·s trochu p¯ekvapivÏ, orientov·ny do dvora. Kolem roku 1880 byly jeötÏ renesanËnÌ domy v hlavnÌ ulici i na n·mÏstÌ ve vÏtöinÏ, ale jiû o dvacet let pozdÏji jich ve SvobodÏ nad ⁄pou zbylo jen nÏkolik. Nahradily je architektonicky kvalitnÌ zdÏnÈ mÏöùanskÈ domy. Byly jinak rozËlenÏnÈ a Ëasto mÏly historizujÌcÌ ötukovou v˝zdobu fas·d, kter· se zachovala vÏtöinou dodnes. Zato poslednÌ ostr˘vky starÈ renesanËnÌ Svobody dopadly öpatnÏ. »ty¯i ¯adovÈ ¯emeslnickÈ domky na n·mÏstÌ, trochu atypick˝ hostinec U poöty v mÌstÏ souËasnÈ stavby bowlingovÈ dr·hy a star· pek·rna stojÌcÌ na parcele dneönÌho CIS Krkonoöe, aË st·tem chr·nÏnÈ kulturnÌ pam·tky, byly v polovinÏ 60. let neuv·ûenÏ zbo¯eny. NaötÏstÌ se poda¯ila privatizace ˙plnÏ poslednÌho renesanËnÌho svobodskÈho domu, kter˝ pamatuje nejen zakl·d·nÌ mÏsta po zmÌnÏnÈm poû·ru, ale i tÏûbu a plavenÌ d¯eva v okolnÌch lesÌch pro pot¯eby kutnohorsk˝ch dol˘ a moûn· i poslednÌ pouù uËitele n·rod˘ Jana Amose KomenskÈho, putujÌcÌho tudy v roce 1628 po starÈ zemskÈ stezce do sousednÌho Slezska. MÏöùansk˝ d˘m, jak se pam·tka dnes jmenuje, m˘ûete i navötÌvit. ObjemnÏjöÌ domy z 19. a 20. stoletÌ, nÏkdy stojÌcÌ na mÌstÏ dvou p˘vodnÌch dom˘, jeötÏ vÌce zv˝raznily mÏstsk˝ charakter Svobody nad ⁄pou a rozö̯ily nabÌdku obchod˘ a sluûeb. Proto dÌky renesanËnÌmu p˘dorysu mÏsta najdete i dnes na malÈ ploöe novÏ opravenÈ hlavnÌ ulice a n·mÏstÌ öirokou ök·lu obchod˘ a sluûeb, kterÈ se spolu s fas·dami dom˘ pomalu zotavujÌ z nep¯Ìzniv˝ch Ëty¯iceti let po roce 1948. Najdete tu otev¯enÈ t¯i prodejny potravin, dvoje ¯eznictvÌ, Ëty¯i restaurace a hosp˘dky, t¯i obchody ovoce a zeleniny, prodejnu elektro, drogerie, n·bytku, skla a porcel·nu, textilu i obuvi, v jednom domÏ lÈk·rnu a galerii U ËernÈho orla, kade¯nictvÌ, trafiku, hodin·¯stvÌ a zlatnictvÌ, dvÏ cestovnÌ kancel·¯e a v neposlednÌ ¯adÏ i spo¯itelnu a o kousek d·l hezkÈ kvÏtin·¯stvÌ.
RESTAURACE A PENSION MÃäçANSK› DŸM V KrkonoöÌch jen stÏûÌ najdete d˘m s ubytov·nÌm, kter˝ se m˘ûe pochlubit staröÌ historiÌ neû MÏöùansk˝ d˘m ve SvobodÏ nad ⁄pou. StojÌ na n·mÏstÌ od roku 1608. P˘vodnÏ byl ˙zk˝ jen na ö̯i jednoho klenutÈho oblouku, ale stejnÏ vysok˝. Slouûil jako str·ûnÌ vÏû st¯eûÌcÌ brod p¯es ¯eku ⁄pu na zemskÈ stezce proch·zejÌcÌ z vlËickÈho panstvÌ p¯es Svobodu a ˙boËÌ R˝chor do Slezska. PozdÏji byl kamenn˝ objekt rozö̯en a upraven na mÏöùansk˝ d˘m s obchodem. Ve vysokÈm, dvakr·t p¯esazenÈm ötÌtu jsou dodnes patrn· dvoje vrata, kter˝mi bylo zboûÌ s pomocÌ rump·lu ukl·d·no na obrovskou p˘du. StarÈ Ëasy p¯ipomÌnajÌ i renesanËnÌ klenby a kamennÈ z·rubnÏ v p¯ÌzemÌ. BÏhem staletÌ vz·cn· stavba zch·trala natolik, aû hrozil jejÌ z·nik. V roce 1995 se pan Miroslav HedviË·k odv·ûnÏ pustil do celkovÈ rekonstrukce a bÏhem jednoho roku pam·tku zachr·nil. V MÏöùanskÈm domÏ najdete kvalitnÌ ubytov·nÌ v prostorn˝ch apartm· vybaven˝ch sprchou nebo koupelnou, WC, minibarem i satelitnÌ TV. V nejvÏtöÌm rodinnÈm apartm· jsou kromÏ ob˝vacÌho pokoje jeötÏ dvÏ loûnice. KuchynÏ v dennÏ otev¯enÈ restauraci je zaloûena p¯edevöÌm na ku¯ecÌch specialit·ch. Kucha¯i zhotovujÌ ¯adu jÌdel podle vlastnÌch receptur a jÌdla jako Starostova pÏst, MÏöec starÈho lakomce Ëi MÏöùansk· pochoutka, skr˝vajÌ i kus tajemstvÌ. Pro malÈ skupiny se tu po¯·dajÌ gastronomickÈ programy s ochutn·vkou Ëesk˝ch piv a jÌdel ËeskÈ Ëi krkonoöskÈ kuchynÏ. ToËÌ tu svÏtlÈ a tmavÈ pivo Krakonoö, lahvovÈ je i pravÈ plzeÚskÈ, Budvar a Kruöovice. SouË·stÌ restaurace jsou dva salÛnky pro uzav¯enou spoleËnost a v lÈtÏ zahr·dka s posezenÌm pod sluneËnÌky. Celkem je tu 80 mÌst. Na zimnÌ sezÛnu bude v tÏsnÈm sousedstvÌ otev¯ena kav·rna s bowlingovou dr·hou a hernou. Restaurace a pension MÏöùansk˝ d˘m ve SvobodÏ nad ⁄pou, (PS» 542 24), majitel Miroslav HedviË·k, tel., fax (0439) 942 165, nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ v kvalitnÌch apartm·, restaurace (tel. 942 855) je otev¯ena dennÏ od 11 do 22 hodin, v p·tek a v sobotu aû do 24 hodin. ParkoviötÏ je p¯Ìmo u domu. UbytovanÌ hostÈ majÌ k dispozici vlastnÌ nabÌdku programu s atraktivnÌmi cÌli v okolÌ. DomluvÌte se i nÏmecky.
HORNÕ MARäOV
6
VODOVODNÕ ⁄DOLÕ JednÌm z nejhezËÌch mÌst v blÌzkÈm okolÌ HornÌho Maröova je VodovodnÌ ˙dolÌ. ZaËÌn· na R˝chor·ch v nadmo¯skÈ v˝öce tÈmϯ 1000 metr˘ zn·mou botanickou lokalitou R˝chorsk· stud·nka a ˙stÌ p¯Ìmo v obci. HornÌ Ë·st je nep¯Ìstupn·, zato dolnÌ öirokÈ ˙dolÌ lemovanÈ skalnÌmi v˝chozy vybÌzÌ k proch·zce. Jak vyjÌt v·s nejlÈpe zorientujete pl·n obce, kter˝ v MaröovÏ najdete na nÏkolika mÌstech. Z n·mÏstÌ sem vede promen·da nad ¯ekou ⁄pou, kdyû zam̯Ìte smÏrem k nemocnici. Z druhÈ strany sem dojdete nejlÈpe od velkÈho kostela. SkalnÌ stÏny v levÈ Ë·sti ˙dolÌ vytvo¯ili mÌstnÌ lidÈ, kte¯Ì po nÏkolik stoletÌ z p˘vodnÏ zaoblen˝ch skal dob˝vali v·penec. JeötÏ v roce 1910 pracovala jen kousek nad ve¯ejnou cestou v ˙stÌ VodovodnÌho ˙dolÌ velik· kruhov· v·penka. Mϯila v pr˘mÏru asi 16 metr˘ a stejnÏ vysok˝ byl i jejÌ komÌn. Zdenek Petira v·penku nakreslil podle starÈ fotografie. Pec mÏla nÏkolik komor, p·lila v·pno i pro stavbu z·mku, kostela, obecnÌho ˙¯adu a dalöÌch dom˘ postaven˝ch p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou. Dnes na jejÌm mÌstÏ stojÌ rodinnÈ domy. Ve v·pencovÈm ˙dolÌ bylo objeveno i nÏkolik jeskynÌ. JeskyÚ·¯i ze speleologickÈ skupiny Albe¯ice tu pod vedenÌm Radka T·slera prov·dÏjÌ nÏkolik let d˘kladn˝ v˝zkum. Nep¯edstavujte si, ûe se proch·zejÌ v podzemÌ mezi kr·pnÌkovou v˝zdobou. VÏtöina objeven˝ch prostor jsou tak zvanÈ plazivky. Jednou mÏ pozvali na prohlÌdku zdejöÌ nejdelöÌ jeskynÏ pojmenovanÈ Trucovna. Hned za ocelov˝m poklopem, kter˝ podzemÌ uzavÌr·, jsme zaËali lÈzt po kolenou a pak se i plazit. MazlavÈ bl·to jsem mÏl ˙plnÏ vöude. JeskyÚ·¯i mi uk·zali netop˝ry a mal· sintrov· jezÌrka, ve kter˝ch se vytvo¯ily unik·tnÌ jeskynnÌ perly. MnÏ nezasvÏcenÈmu p¯ipadaly jako obyËejnÈ hlinÏnÈ kuliËky, ale jsou pr˝ velmi vz·cnÈ a vznikajÌ mnoho let. VodovodnÌ ˙dolÌ bylo pojmenov·no podle d˘myslnÈho systÈmu jÌm·nÌ pitnÈ vody na svazÌch R˝chor. P¯i velikÈm
r˘stu ¯eöilo okresnÌ mÏsto Trutnov na poË·tku 20. stoletÌ problÈm, jak z·sobovat novou z·stavbu pitnou vodou. MÏstötÌ radnÌ vyuûili vhodnÈ doby, kdy v okolÌ Maröova klesala intenzita horskÈho zemÏdÏlstvÌ a zakoupili rozs·hlÈ pozemky na svazÌch R˝chor. VÏtöinu luk a polÌ potom zalesnili. PomocÌ terÈnnÌch z·¯ez˘ a trubek se jim poda¯ilo podchytit vöechny velkÈ prameny a svÈst je do vod·ren, kter˝m se tu ¯Ìk· vodnÌ z·mky. NejmenöÌ z·mek je aû naho¯e na R˝chor·ch, nejvÏtöÌ najdete snadno p¯i ˙stÌ VodovodnÌho ˙dolÌ. Pr·ce trvaly sedm let a byly zakonËeny pr·vÏ stavbou spodnÌho z·mku. Dodnes je tu patrn˝ letopoËet 1915-1917, kter˝ p¯ipomÌn· dobu stavby vodnÌho z·mku. V plochÈm erbu nad dve¯mi byl p˘vodnÏ plastick˝ barevn˝ znak mÏsta Trutnova se zn·m˝m drakem. Velmi kvalitnÌ vodu do 15 km vzd·lenÈho mÏsta odv·dÏla 20 centimetr˘ siln· trubka. Hukot vody p¯es siln· ocelov· vrata v·s ubezpeËÌ, ûe vodnÌ systÈm je st·le v provozu. Obec HornÌ Maröov jÌm· stejnÏ kvalitnÌ vodu takÈ na svazÌch R˝chor, ale v jinÈm mÌstÏ. Pro ˙plnost dodejme, ûe i nynÌ je z vÏtöÌ Ë·sti z·sobov·n Trutnov vodou z hor. V TemnÈm Dole pracuje ˙pravna pitnÈ vody, vyuûÌvajÌcÌ vodu z ¯eky ⁄py. Po drobnÈ ˙pravÏ ji tlakuje do 40 centimetr˘ silnÈho potrubÌ. SmÌöenÈ lesy ve VodovodnÌm ˙dolÌ jsou p¯Ìkladem optim·lnÌ druhovÈ skladby. P¯ed p¯Ìchodem ËlovÏka do Krkonoö takto vypadala vÏtöina lesnÌch porost˘, kde je kromÏ buku a smrku zastoupena i jedle, jasan, javor, je¯·b a dalöÌ druhy. Vyda¯Ì-li se Spr·vÏ KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku jejÌ z·mÏr, bude takov˝ch les˘ za nÏkolik desÌtek let vÏtöina. VöimnÏte si, o co je zdejöÌ rostlinnÈ spoleËenstvÌ bohatöÌ, neû v okolnÌch smrkov˝ch monokultur·ch. Moûn· sami pozn·te lilii zlatohlavou, prhu arniku, vranÌ oko Ëty¯listÈ, koko¯Ìk p¯eslenit˝, kopytnÌk evropsk˝ a dalöÌ kr·snÈ rostliny. UrËitÏ nÏkde na zemi uvidÌte velkÈho ËernoûlutÈho brouka nosatce klikoroha devÏtsilovÈho. ZajÌmav˝ch p¯Ìrodnin je tu tolik, ûe se VodovodnÌ ˙dolÌ stalo jednou z nejnÌûe poloûen˝ch Ë·stÌ KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku. Okruh p¯es VodovodnÌ ˙dolÌ a DolnÌ LyseËiny nenÌ n·roËn˝, zabere sotva dvÏ hodiny ch˘ze a je pr˘jezdn˝ i na kole. Cestou je nÏkolik mÌst, kter· stojÌ za kr·tkou zast·vku. Od boûÌch muk p¯i ˙stÌ VodovodnÌho ˙dolÌ se m˘ûeme d·t cestou vpravo, kdy projdeme ˙zk˝m ˙dolÌm kolem t¯ech vodnÌch z·mk˘. P¯ed n·mi se objevÌ velik· louka, kterou obt·ËÌ nezpevnÏn· cesta. P¯ÌznivÏjöÌ terÈn n·s l·k· jÌt doleva, ale my vydrûÌme stoupat rovnÏ a vejdeme do smÌöenÈho lesa se skalnÌmi v˝chozy. Kopec kolem jelenÌ p¯ezimovacÌ obory je st·le strmÏjöÌ, aû se najednou vyhoupneme na lesnÌ asfaltovou silniËku, kter· proch·zÌ cel˝m z·padnÌm ˙boËÌm R˝chor od SluneËnÌ str·nÏ nad Svobodou aû do DolnÌch LyseËin. My zahneme doleva k LyseËin·m. Cesta vede pohodlnÏ po vrstevnici, m·me Ëas si povöimnout, ûe okolnÌ lesy jsou zaloûeny skuteËnÏ na nÏkdejöÌch louk·ch. Tomu nasvÏdËujÌ rovnÈ pozemky i hromady vysbÌranÈho kamenÌ. TakÈ je zajÌmavÈ nahlÈdnout pod smrkovÈ porosty. Oproti smÌöen˝m les˘m, kter˝mi jsme proöli p¯ed okamûikem, tady nerostou v˘bec û·dnÈ byliny. Za chvÌli mineme turistickou (pro cyklisty uzav¯enou) cestu na R˝chory. PokraËujeme st·le po stejnÈ cestÏ, aû se n·m vlevo otev¯e hezk˝ pohled na ˙zkÈ ˙dolÌ DolnÌch LyseËin se
7 silniËkou, p˘vodnÌmi chalupami a nÏkolika skalnÌmi vÏûemi, kterÈ se schov·vajÌ v mal˝ch lesÌcÌch na protÏjöÌ str·ni. Vy˙stÏnÌ cesty na k¯iûovatku cest do Albe¯ic, SuchÈho Dolu a LyseËin je Ëasto rozm·ËenÈ, ale d· se projÌt. Zahneme dol˘ smÏrem do Maröova a za chvilku dojdeme na k¯iûovatku s odboËkou do HornÌch LyseËin. Tady na soutoku LyseËinskÈho a Albe¯ickÈho potoka se podÌv·me jen 30 metr˘ doprava. Pod pensionem Svat˝ Hubert si prohlÈdneme dva historickÈ kamennÈ mosty, zapsanÈ do st·tnÌho seznamu kulturnÌch pam·tek. Ten, p¯es kter˝ vede dneönÌ cesta do HornÌch LyseËin, byl opraven po loÚskÈ povodni. Druh˝ mostek spojoval usedlost s pozemky za potokem a je zcela p˘vodnÌ. StejnÏ tak i vedlejöÌ mal· stod˘lka dokl·dajÌcÌ strohou kr·su drobnÈ zemÏdÏlskÈ architektury. Na k¯iûovatce cest stojÌ zbytek Justova ml˝na, d¯Ìve nejv·ûenÏjöÌho zdejöÌho stavenÌ. Bohuûel star· d¯evÏn· baroknÌ Ë·st s vodnÌm kolem byla zbo¯ena, z˘stala jen novÏjöÌ hospod·¯sk· budova se st·jemi pro konÏ. Za pozornost stojÌ i dvÏ malÈ chaloupky Ëp. 40 a 41 schovanÈ jakoby pod mostem. Jsou p¯Ìkladem obydlÌ drobn˝ch ¯emeslnÌk˘. Naopak vedlejöÌ pension ZvoniËka b˝val velikou usedlostÌ s rozlehl˝mi pozemky sahajÌcÌmi aû na vzd·len˝ Dlouh˝ h¯eben. Z mostu je vidÏt vpravo naho¯e i symbol obce LyseËinskou skalnÌ jehlu. Po prohlÌdce mÌsta m˘ûeme pokraËovat dol˘ nebo si tady na orientaËnÌm pl·nu HornÌho Maröova vybrat dalöÌ cÌl. Velk˝ r˝chorsk˝ okruh pat¯Ì k nejhezËÌm cyklotras·m v KrkonoöÌch. My na nÏj najedeme p¯es VodovodnÌ ˙dolÌ stejnou trasou, jako p¯i pÏöÌ proch·zce. Na asfaltovÈ cestÏ nad jelenÌ oborou nezahneme doleva k LyseËin·m, ale pohodlnÏ sjedeme kolem hotelu Pod pralesem do malebnÈho AntonÌnova ˙dolÌ. Za koupaliötÏm v DolnÌch Sejfech uhneme u h·jovny doleva do Byst¯ice. Serpentinou p¯ijedeme k dolnÌ Ë·sti zaniklÈ obce Sklena¯ovice (Glasendorf), kde pr·vÏ opravujÌ zajÌmav˝ kamenn˝ most. HlavnÌ asfaltov· cesta stoup· p¯Ìmo na R˝chory, ale my p¯ejedeme ˙dolÌËko s potokem a po Bedn·¯ovÏ cestÏ znaËenÈ jako cyklotrasa KRNAP Ë. 26B pojedeme pÏt kilometr˘ dlouh˝m ˙dolÌm B¯ezovÈho potoka. Z lesa vyjedeme na louk·ch dalöÌ zaniklÈ vesnice Vern̯ovice (Wernsdorf) mezi obcemi Prkenn˝ D˘l a BabÌ. Cesta vede dol˘ kolem velikÈho betonovÈho vojenskÈho bunkru, kter˝ pat¯il do obrannÈho valu z roku 1938 postavenÈho proti hrozbÏ nacistickÈho NÏmecka. Tudy se dostaneme na vrchol silnice nad BabÌm. Jen 350 metr˘ po lesnÌ cestÏ za pomalovan˝m mal˝m bunkrem je ob¯Ì vojensk· pevnost Stachelberg. ZdejöÌ muzeum je otev¯eno vûdy o vÌkendu aû do konce z·¯Ì. Vr·tÌme se na silnici, po kterÈ dojedeme na n·mÏstÌ do éaclȯe. PrvnÌ d˘m vlevo je radnice a odtud stoup· cesta kolem velmi starÈ chalupy s valbovou st¯echou k lesnÌ spr·vÏ a z·mku. Tady najedeme na cyklotrasu KRNAP 1A a zah·jÌme dlouhÈ stoup·nÌ na R˝chory. Projedeme osadou VÌzov a po dalöÌm stoup·nÌ jsme koneËnÏ u R˝chorskÈho k¯Ìûe. Nepojedeme k R˝chorskÈ boudÏ, ale doprava na p¯Ìjemnou lesnÌ cestu, kter· n·s po st·tnÌ hranici zavede p¯es vrch MraveneËnÌk aû nad HornÌ Albe¯ice k mÌstu s hezk˝m v˝hledem na SnÏûku. Dol˘ do vsi sjedeme kolem dvou opuötÏn˝ch lom˘ po ötÏrkovÈ StarÈ celnÌ cestÏ. Na b˝valÈ n·vsi kdysi samostatnÈ obce jsou hned dvÏ
restaurace - V·penka a Star· Celnice. JeötÏ stojÌ za to vyjet kousek po silnici do kopce, protoûe tady je star· v·penka z 19. stoletÌ. Kdyû slezeme z kola a vyjdeme jen 50 metr˘ nad nÌ, nahlÈdneme do Bischofova lomu se strm˝mi stÏnami a velkou Albe¯ickou jeskynÌ na protÏjöÌ stranÏ. Z d˘vodu bezpeËnosti a ochrany p¯Ìrody je dno lomu pro n·vötÏvnÌky uzav¯eno. PÏtikilometrov˝ sjezd do HornÌho Maröova albe¯ick˝m a poslÈze lyseËinsk˝m ˙dolÌm je snadn˝ a opravdu hezk˝. Tolik p˘vodnÌch chalup pohromadÏ hned tak neuvidÌte.
CHALUPA »P. 37 ZvolÌte-li spodnÌ cestu do VodovodnÌho ˙dolÌ od novogotickÈho kostela, p¯ejdete ⁄pu po ûeleznÈm n˝tovanÈm mostÏ. Hned za ¯ekou stojÌ zajÌmavÈ selskÈ stavenÌ Ëp. 37. Je kr·snou uk·zkou starÈ maröovskÈ z·stavby. JeötÏ p¯ed sto lety byla vÏtöina zdejöÌch rouben˝ch dom˘ spojena se zemÏdÏlstvÌm. Jako ke kaûdÈ vÏtöÌ usedlosti i sem pat¯ily nejen okolnÌ pozemky dnes zastavÏnÈ nov˝mi domky, ale i kus lesa a seniötÏ na R˝chor·ch. Proto hospod·¯ mohl drûet aû deset kus˘ dobytka a p·r konÌ vyuûÌvan˝ch k povoznictvÌ. Ze starÈho domu se zachovala d¯evÏn· obytn· Ë·st. Na stavenÌ je nejpozoruhodnÏjöÌ p¯edsunut˝ rizalit s malou mÌstnostÌ. Pod takto vznikl˝m loubÌm d¯Ìve vedla ve¯ejn· cesta. Povozy a lidÈ proch·zeli p¯Ìmo po z·praûÌ. To ovöem hospod·¯˘m nevadilo, hostÈ byli vÌtanÌ. V domÏ byla i pek·rna s jednou pecÌ a mal˝ obchod - koloni·l. V mÌstÏ dneönÌ cesty st·la velik· stodola. V roce 1922 sedl·k Alfred Tamm p¯estavÏl levou Ë·st stavenÌ a tÌm rozö̯il obchod i hospod·¯skÈ z·zemÌ. BÏhem dalöÌch desetiletÌ se objekt zmÏnil na rodinn˝ d˘m, ale i tak je z·sluhou souËasn˝ch majitel˘ jednou z m·la Ëist˝ch maröovsk˝ch pam·tek p¯ipomÌnajÌcÌ d¯ÌvÏjöÌ zemÏdÏlskÈ Ëasy.
KRKONOäSK›
8
Odbor ochrany p¯Ìrody a informatiky zajiöùuje na Spr·vÏ KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku (KRNAP) nejd˘leûitÏjöÌ Ëinnost. Deset odbornÌk˘ z obor˘ botanika, zoologie, lesnictvÌ, zemÏdÏlstvÌ a krajinn· ekologie s pomocÌ externÌch spolupracovnÌk˘ sleduje krkonoöskou p¯Ìrodu a navrhuje opat¯enÌ k celkovÈ pÈËi o n·rodnÌ park i zvl·ötnÌ pÈËi o jeho nejcennÏjöÌ lokality na ËeskÈ stranÏ hor. OstatnÌ pracovnÌci Spr·vy s nimi konzultujÌ vöechny kroky, kterÈ mohou prost¯edÌ n·rodnÌho parku ovlivnit. Jejich pr·ci v·m chceme p¯edstavit na p¯Ìkladu cesty p¯es ⁄pskÈ raöeliniötÏ. Unik·tnÌ mok¯ad Na rozs·hlÈ n·hornÌ planinÏ mezi SnÏûkou, StudniËnÌ a LuËnÌ horou a St¯Ìbrn˝m h¯ebenem m˘ûeme v nadmo¯skÈ v˝öce 1420 metr˘ navötÌvit jedno z nejcennÏjöÌch p¯ÌrodnÌch ˙zemÌ ve st¯ednÌ EvropÏ. Na ploöe dvaceti hektar˘ vzniklo po skonËenÌ doby ledovÈ p¯ed 10 tisÌci lety ⁄pskÈ raöeliniötÏ. ZdejöÌ obr·zek SnÏûky vyËnÌvajÌcÌ za modrav˝m jezÌrkem zn·te dob¯e z mnoha pohlednic i kalend·¯˘. V˝jimeËnÈ je p¯edevöÌm tÌm, ûe se tu setkal fenomÈn severnÌ arktickÈ a jiûnÌ alpÌnskÈ p¯Ìrody. Takovou kombinaci nenajdeme ani v Alp·ch Ëi v Karpatech. Srovnateln· p¯Ìroda je na severu Finska, Norska, Ruska a ävÈdska, ovöem bez alpÌnsk˝ch prvk˘. Ty tady sv˝m nejsevernÏjöÌm v˝skytiötÏm zastupuje p¯edevöÌm borovice horsk· - kleË. Naopak nejvz·cnÏjöÌ zdejöÌ rostlina ostruûinÌk moruöka, glaci·lnÌ relikt, jak ¯Ìk·me tÏmto pam·tk·m na doby ledovÈ, m· na ⁄pskÈm a PanËavskÈm raöeliniöti svou nejjiûnÏjöÌ lokalitu. Jinak roste jen ve Skandin·vii, kde se jejÌ plody sbÌrajÌ jako u n·s bor˘vky. DalöÌm seversk˝m druhem je n·dhern˝ slavÌk modr·Ëek tundrov˝. V »eskÈ republice hnÌzdÌ tento drobn˝ pt·Ëek s modro-Ëervenou n·prsenkou pouze tady a na PanËavskÈ louce v poËtu 25 aû 35 p·r˘. TisÌciletou izolacÌ se v raöeliniöti vytvo¯il i zcela nov˝ druh ÑkrkonoöskÈì ¯asy s latinsk˝m n·zvem Corcontochrysis noctivaga. Druh˘m, kterÈ rostou jen na jednom mÌstÏ na svÏtÏ, ¯Ìk·me endemity. TakÈ v KrkonoöÌch pat¯Ì k nejcennÏjöÌm organism˘m. NenÌ divu, ûe obÏ subarktick· raöeliniötÏ Krkonoö, ⁄pskÈ a trochu menöÌ PanËavskÈ, byla za¯azena v roce 1990 v r·mci celosvÏtovÈ RamsarskÈ ˙mluvy mezi nejv˝znamnÏjöÌ mok¯ady svÏta. OsudnÈ rozhodnutÌ Zemsk· hranice mezi »esk˝m kr·lovstvÌm a Slezskem byla p¯ed 350 lety vyt˝Ëena p¯Ìmo p¯es ⁄pskÈ raöeliniötÏ. V 19. stoletÌ vznikla na ËeskÈ stranÏ mezi LuËnÌ a Ob¯Ì boudou cesta. TuristÈ
uû nemuseli kr·Ëet ke SnÏûce oklikou p¯es hlavnÌ h¯eben a v pozdÏjöÌch nesvobodn˝ch dob·ch p¯ekraËovat st·tnÌ hranici. Dlouho staËila haùov· cesta tvo¯en· d¯evÏn˝mi povaly plovoucÌmi na mÏkkÈ raöelinÏ. V pades·t˝ch letech tudy projela prvnÌ n·kladnÌ auta a cesta se zaËala pot·pÏt. Po roce 1970 Spr·va KRNAP podlehla pod vlivem rozölapanÈho okolÌ bl·tivÈ cesty tlaku ve¯ejnosti a vydala souhlas ke zpevnÏnÌ. NavezenÌm nÏkolika tun v·pencovÈho ötÏrku vznikla pohodln· cesta umoûÚujÌcÌ snadn˝ pr˘chod i z·sobov·nÌ Ob¯Ì boudy a Ëesk˝ch staveb na SnÏûce. Brzy se prok·zalo, ûe zvolenÈ ¯eöenÌ je velmi chybnÈ. ätÏrkov· cesta se vlastnÌ vahou i provozem n·kladnÌch aut propadala st·le hloubÏji, aû v metrovÈ hloubce navezen· vrstva dosedla na tvrdÈ ûulovÈ podloûÌ. Vytvo¯en· hr·z rozdÏlila raöeliniötÏ na dvÏ oddÏlenÈ Ë·sti. JeötÏ horöÌm zlem se stal druh zvolenÈho ötÏrku. Do p¯irozenÏ kyselÈho prost¯edÌ raöeliniötÏ zaËaly z v·pence proudit z·saditÈ v˝luhy a mÏnit chemismus prost¯edÌ. To se brzy projevilo na zmÏnÏ vegetace v tÏsnÈm okolÌ cesty. Mezi ekology se zaËalo mluvit o katastrofÏ. NejdelöÌ most v KrkonoöÌch Na uzdravenÌ raöeliniötÏ nebyly dlouho prost¯edky a hlavnÏ odvaha se rozhodnout, jak radik·lnÌ operaci provÈst. Spr·va KRNAP zadala nez·vislou expertizu, kter· nejen potvrdila poökozenÌ unik·tnÌho ekosystÈmu, ale dokonce odhalila jeötÏ vÏtöÌ vliv z·saditÈho v·pence neû se oËek·valo. S vyuûitÌm v˝sledk˘ dlouholet˝ch v˝zkum˘ byl proto zpracov·n n·vrh na asanaci cesty a zad·n projekt. PenÌze vedenÌ Spr·vy zÌskalo z Programu revitalizace ¯ÌËnÌch systÈm˘ Ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ. OdbornÌci z odboru ochrany p¯Ìrody Spr·vy KRNAP se rozhodli pro nej˙ËinnÏjöÌ ¯eöenÌ. V roce 1996 bagr odstranil nejen vrstvu v·pence, ale i okrajov˝ drn z nep˘vodnÌch rostlin. Vznikl· jizva nezasvÏcenÈ turisty jistÏ p¯ekvapila, ale brzy byla zahlazena. ⁄sek se ûivou raöelinou p¯emostil 400 metr˘ dlouh˝ vyv˝öen˝ povalov˝ chodnÌk. Piloty i cel· konstrukce jsou z masivnÌch dubov˝ch tr·m˘. Pod mostem byly prokop·ny kan·ly, kterÈ pomohly ke spojenÌ d¯Ìve hydrologicky oddÏlen˝ch Ë·stÌ raöeliniötÏ. P¯i velk˝ch sr·ûk·ch v Ëervenci loÚskÈho roku se upravenÈ partie zaplavily a spojily, raöelinÌk tu opÏt zaËal r˘st. Rekonstrukce ⁄pskÈho raöeliniötÏ st·la p¯es dva miliony korun, ale zvolenÈ ¯eöenÌ zachr·nilo kus vz·cnÈ krkonoöskÈ p¯Ìrody a navÌc zachovalo p¯Ìstup n·vötÏvnÌk˘. Severskou tundru si tady m˘ûete prohlÈdnout pÏknÏ z v˝öky.
N¡RODNÕ PARK VybavenÌ terÈnu P¯i krkonoösk˝ch t˙r·ch na h¯ebenech jistÏ potk·te pracovnÌky terÈnnÌ sluûby Spr·vy KRNAP, kte¯Ì dennÏ prov·dÏjÌ dohled v nejcennÏjöÌch partiÌch n·rodnÌho parku. Ale nenÌ to jejich jedin· Ëinnost. ChodÌ po hor·ch dob¯e oznaËenÌ takÈ proto, abyste se jich mohli zeptat na cestu nebo na to, co v·s zajÌm·. UËÌ se cizÌ jazyky a nÏkte¯Ì umÌ poradit i anglicky a nÏmecky. Pr·ci jim usnadÚuje instalovanÈ vybavenÌ terÈnu, kterÈ v·s m· nejen upozornit na chr·nÏn· mÌsta, ale takÈ poskytnout pouËenÌ a z·bavu. Z·klad vybavenÌ terÈnu tvo¯Ì ze z·kona povinnÈ znaËenÌ jako nap¯Ìklad hraniËnÌ tabule n·rodnÌho parku se st·tnÌm znakem, oznaËenÌ druhÈ a nejcennÏjöÌ prvnÌ zÛny parku, chr·nÏn˝ch strom˘ a p¯ÌrodnÌch v˝tvor˘. Jsou to i mÈnÏ oblÌbenÈ znaËky zakazujÌcÌ vjezd automobil˘ a nÏkde i cyklist˘ na horskÈ cesty. NejvÏtöÌ dÌl tvo¯Ì informaËnÌ, v˝chovnÈ a sportovnÏ osvÏtovÈ vybavenÌ, kterÈ je instalov·no podle uv·ûenÌ pracovnÌk˘ terÈnnÌ sluûby. HlavnÌm inici·torem zlepöenÌ vybavenÌ pro n·vötÏvnÌky je vedoucÌ terÈnnÌ sluûby Ing. JaromÌr Gebas ze äpindlerova Ml˝na. Ve Spr·vÏ KRNAP pracuje uû 25 let, ale teprve p¯ed pÏti, öesti roky zÌskal podmÌnky k vybudov·nÌ pot¯ebnÈho z·zemÌ. Se spolupracovnÌky realizuje v dÌln·ch na modernÌch strojÌch n·pady, kterÈ nem˘ûete v terÈnu p¯ehlÈdnout. P¯Ìkladem je vybavenÌ loni otev¯enÈ vych·zkovÈ trasy ˙dolÌm BÌlÈho Labe s odboËkou k »ertovÏ strouze ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ. Obsahuje mal˝ srub se sezÛnnÌm informaËnÌm st¯ediskem, nov˝ chodnÌk podÈl hrazen·¯sk˝ch dÏl »ertovy strouhy, panel s profilem a popisem tÈto technickÈ pam·tky, p¯Ìst¯eöek pro turisty, stud·nku s d¯evÏn˝m korytem a deskou vÏnovanou pam·tce mÌstnÌho lesnÌka Jaroslava äpaËka. Text, mapky, panoramata i piktogramy jsou vyryty do d¯evÏn˝ch desek pomocÌ gravÌrovacÌ techniky. Jin˝m p¯Ìkladem je oznaËenÌ 400 kilometr˘ cyklotras, startovacÌch a p¯ist·vacÌch ploch pro paragliding, vod·ck· trasa na Jize¯e i desÌtky turistick˝ch map v mϯÌtku 1:25000 umÌstÏn˝ch ve stojanech na frekventovan˝ch mÌstech. TakovÈ vybavenÌ terÈnu p¯ispÌv· ke stanovenÌ p¯esn˝ch pravidel pohybu v n·rodnÌm parku a tÌm i ke sniûov·nÌ ökod v p¯ÌrodÏ. I proto Spr·va KRNAP roËnÏ investuje do za¯ÌzenÌ p¯es milion korun. V tom nejsou dalöÌ milionovÈ n·klady na opravy mnoho let zanedb·van˝ch horsk˝ch cest. V poslednÌ dobÏ p¯ibyla sezÛnnÌ informaËnÌ st¯ediska na ZlatÈm n·vröÌ, p¯i vstupu do LabskÈho dolu, vych·zkov· trasa Svat˝m Petrem, v lÈtÏ dokonËen· trasa Labsk˝m dolem i dÏtsk· vych·zka S liökou v HarrachovÏ. NovÈ p¯Ìst¯eöky pro turisty jsou v sedle nad Martinovkou, U Ëty¯ p·n˘, mÌsto b˝valÈ KlÌnovÈ boudy. TerÈnnÌ sluûba se star· takÈ o nÏkterÈ kapliËky, zvonice, stud·nky i o stovky laviËek a rozcestnÌk˘. To vöe pro v·s, abyste se tu cÌtili dob¯e a dozvÏdÏli se nÏco o v˝jimeËnÈ krkonoöskÈ p¯ÌrodÏ.
9
Povalov˝ chodnÌk p¯es ⁄pskÈ raöeliniötÏ.
VyhlÌdka na R˝chor·ch.
KrkonoöskÈ muzeum VrchlabÌ p¯i Spr·vÏ KRNAP po¯·d· v˝stavy 21.6. - 30.9. 1998 ÑZ minulosti mÏsta VrchlabÌì, kl·öter 1.5. - 31.12. ÑKrakonoöovy promÏnyì, T¯i domy 4.5. - 28.6. ÑPeru, ûdÌmu, vÏöÌm pr·dloì (jak se d¯Ìve pralo), T¯i domy 1.7. - 8.7. ÑSklenÏn· kouzlaì (sklenÏnÈ figurky, p¯edv·dÏnÌ v˝roby), T¯i domy 10.7. - 26.7. ÑOûivl· hlÌnaì (keramika, p¯edv·dÏnÌ pr·ce) T¯i domy 30.7. - 27.9. Seri·l prodejnÌch v˝stav s p¯edv·dÏnÌm pracovnÌch postup˘, T¯i domy. 5.10. - 28.2. 1999 - ÑPodkrkonoöskÈ loutkovÈ divadloì, kl·öter
Internetov· str·nka Spr·vy KRNAP: www.krnap.cz
InformaËnÌ tabule zhotoven· gravÌrovacÌ technikou.
MAL¡ ⁄PA
10
11 Alfons Aichelburg umÌstil snad v roce 1836 hlavnÌ malo˙pskou h·jovnu pr·vÏ sem. Byla prvnÌm stavenÌm v obci, a proto mÏl lesnÌ spr·vce zastupujÌcÌ z·jmy maröovskÈho panstvÌ, pat¯iËn˝ p¯ehled. Starou chalupu nahradil po roce 1900 dneönÌ rouben˝ p˘lötokov˝ d˘m.
U KOSTELA BudoucÌ cÌsa¯ Josef II. p¯i svÈ pouti po bojiötÌch rakousko - pruskÈ v·lky v roce 1779 zavÌtal i do v˝chodnÌch Krkonoö. P¯i n·vötÏvÏ MalÈ ⁄py osadnÌci zÌskali jeho podporu pro stavbu vlastnÌho kostela. Do tÈ doby chodili kaûdou nedÏli do kostela v HornÌm MaröovÏ. Jejich kostel vöak po ˙deru blesku vyho¯el a mÌstnÌ horalÈ v roce 1805 postavili nov˝, kter˝ stojÌ dodnes. CÌsa¯skou pomoc p¯ipomÌn· vymalovan· rakousk· orlice, letopoËet a podÏkov·nÌ Josefu II. na oblouku klenby uvnit¯ kostela. V obci rozprostÌrajÌcÌ se od nadmo¯skÈ v˝öky 720 metr˘ aû na 1602 metry vysok˝ vrchol SnÏûky, si pro stavbu kostela vybrali snad jedinÈ rovnÈ mÌsto. Tehdy se mu ¯Ìkalo podle skladov·nÌ d¯eva pro p·lenÌ mil̯˘ KuûeliötÏ (Kegelplan). Silnice k hraniËnÌmu p¯echodu na PomeznÌch Boud·ch byla v druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ postavena p¯es SmrËÌ, tedy v druhÈm hlavnÌm malo˙pskÈm ˙dolÌ. I potom z˘stala lokalita U kostela, jak se nynÌ mÌsto jmenuje, aû do roku 1945 st¯edem obce. HoralÈ tu postavili jeötÏ dalöÌ domy a vytvo¯ili architektonick˝ soubor, kter˝ pat¯Ì k nejkr·snÏjöÌm v KrkonoöÌch. Stavby dnes vÏtöinou neslouûÌ p˘vodnÌmu ˙Ëelu, takÈ proto, ûe se spr·va po roce 1945 p¯estÏhovala na p¯ÌstupnÏjöÌ PomeznÌ Boudy. I tak stojÌ za to kr·snÈ mÌsto U kostela, zachycenÈ na barevnÈ fotografii titulnÌ strany, lÈpe poznat. Neb˝vale pestrou ök·lu r˘zn˝ch typ˘ horsk˝ch dom˘ si v okolÌ kostela m˘ûeme prohlÈdnout spolu. NejstaröÌ chalupou U kostela je ta mal· pod hostincem SokolÌ boudy. Byla postavena jistÏ p¯ed rokem 1771 a uchovala si proporce d·vn˝ch krkonoösk˝ch chalup s nÌzk˝m rouben˝m p¯ÌzemÌm a velkou p˘dou na seno pro dobytek. Ve vöech domech v MalÈ ⁄pÏ totiû b˝val chlÈv nejmÈnÏ pro jednu kr·vu. Je jen ökoda, ûe p¯i stavebnÌ ˙pravÏ v roce 1961 ze st¯echy tÈto chalupy zmizel dnes uû vz·cn˝ malo˙psk˝ senÌkov˝ vik˝¯. Takov˝ vchod na p˘du, vytvarovan˝ p˘vodnÏ ze öindel˘ do ladnÈ vlnovky, najdeme v lokalitÏ U kostela jeötÏ na dvou domech. NejlÈpe zachovan˝ je na osamocenÈ chalupÏ Ëp. 66, postavenÈ nÌûe pod cestou do Sp·lenÈho Ml˝na. Stejn˝ vik˝¯ m· i chalupa p¯imknut· ke h¯bitovnÌ zdi za kostelem. Ta byla postavena ve stejnÈ dobÏ jako kostel a nÏkolik desetiletÌ k nÏmu pat¯ila i majetkovÏ. Malebn· budova fary a kostel jsou jedin˝mi zdÏn˝mi objekty. StejnÏ jako v mnoha jin˝ch vesnicÌch se fara od okolnÌch obydlÌ odliöuje typem st¯eönÌ konstrukce. Valbov· st¯echa na prvnÌ pohled prozrazuje, ûe v domÏ sÌdlil ˙¯ad. Stejnou st¯echu mÏla v obci jiû jen star· celnice na PomeznÌch Boud·ch. Fara byla postavena p¯i obnovÏ kostela v roce 1805 a pozdÏji rozö̯ena o v˝raznou p¯ednÌ p¯Ìstavbu se z·dve¯Ìm v p¯ÌzemÌ a par·dnÌm hostinsk˝m pokojem v prvnÌm pat¯e. Ve stejnÈ dobÏ vznikla i b˝val· ökola p¯Ìmo naproti kostelu. Ovöem dneönÌ d˘m se zvalbenou st¯echou,
slouûÌcÌ jako ubytovna pensionu Bostas, je v˝sledkem p¯estavby z roku 1875. V chalupÏ Ëp. 68 vedle fary b˝val aû do roku 1948 malo˙psk˝ poötovnÌ ˙¯ad. Dopisy chodily z MalÈ ⁄py uû od 1. b¯ezna 1876, za rakouskÈ monarchie byly datovanÈ mal˝m kulat˝m razÌtkem s n·pisem KLEIN AUPA - MAL¡ OUP¡. V roce 1921 se p¯iûenil do chalupy krejËÌ a pozdÏji i listonoö Karel LÛf. P˘vodnÌ malou chalupu s koloni·lem Johanna Berauera v roce 1930 spolu se svou ûenou Agnes zbo¯ili a nov˝ d˘kladn˝ d˘m posunuli blÌû k fa¯e. D¯evo na roubenÌ vozili tehdy aû ze slezskÈ strany hor. Jejich syn Karel tu s manûelkou ûijÌ dodnes. »ty¯icet Ëty¯i let byl Karel LÛf lesnÌkem, z toho 34 let v revÌru MalÈ ⁄py. M· schovanou starou potrhanou fotografii, na kterÈ rodiËe s tesa¯i stavÌ chalupu. Je poznat tes·nÌ a roubenÌ tr·m˘, Ëepov·nÌ z·rubnÌ dve¯Ì i oken a dalöÌ pr·ce, kterÈ velikou chalupu zdobÌ dodnes. P¯i poslednÌ n·vötÏvÏ si dobrosrdeËn· panÌ LÛfov· posteskla, ûe ji dÏti na ökolnÌm v˝letu rozölapaly z·honky s kytiËkami a ol·maly öe¯Ìk. Ten kdo vÌ, jak tÏûce se tady ve v˝öce rovn˝ch 1000 metr˘ nad mo¯em nÏco vypÏstuje, ch·pe jejÌ smutek. NejvÌc ji mrzelo, ûe panÌ uËitelka jen mlËky p¯ihlÌûela. P¯itom velk· Ëerven· pivoÚka pod jiûnÌm ötÌtem chalupy tu roste nejmÈnÏ 60 let. P¯ed stavbou kostela v roce 1791 st·ly na Kuûeliöti jen t¯i chalupy. NejstaröÌ jsme jiû vidÏli, druh· zanikla kdysi d·vno bez n·hrady a na mÌstÏ tÈ t¯etÌ dnes stojÌ pension Bostas Ëp. 72. P˘vodnÌ chalupa mÏla snad nejvÏtöÌ st¯echu v obci, na p˘du se veölo seno nejmÈnÏ pro deset krav. JejÌ podobu zn·me z fotografiÌ, protoûe dneönÌ rouben˝ d˘m ji nahradil aû v roce 1910. B˝val tu hostinec s lidov˝m n·zvem Kirchaschenke, kter˝ uvnit¯ p¯ipomÌn· velik˝ s·l srouben˝ z dlouh˝ch tesan˝ch kmen˘. Stejn˝m typem horskÈho domu je i hostinec SokolÌ boudy. Ten postavil v roce 1909 starosta MalÈ ⁄py Johann Tasler na poslednÌm volnÈm mÌstÏ v blÌzkosti kostela. Takov˝ch chalup vzniklo po roce 1900 s rozvojem turistiky v KrkonoöÌch hodnÏ. ÿÌk·me jim p˘lötokovÈ domy, protoûe majÌ p˘du zv˝öenou o polovinu patra a tÌm dost mÌsta pro podkrovnÌ pokoje. ZdejöÌ rouben˝ s·l m˘ûete vidÏt i uvnit¯, protoûe hospoda byla obnovena. DalöÌ p˘lötok je naproti, vlevo od ûeleznÈ sochy svÏtce Jana NepomuckÈho, kter· dotv·¯Ì n·ves horskÈ obce. Jmenuje se Kraj·nek a je v˘bec nejmladöÌm zdejöÌm stavenÌm. Majitel podlehl mÛdnosti poslednÌch let a nat¯el vöechno d¯evÏnÈ stejnÏ jako na okolnÌch domech uniformnÌ tmavou barvou. P¯itom jeötÏ ned·vno byl kaûd˝ d˘m jin˝ a celÈ mÌsto p˘sobilo mnohem veseleji. NaötÏstÌ je to jen drobn· a navÌc pomÌjiv· vada na kr·se tohoto souboru. H·jovna je poslednÌm domem, na kter˝ se p˘jdeme podÌvat. StojÌ u cesty, kter· byla nejmÈnÏ 200 let jedinou sjÌzdnou cestou do obce. Ke kostelu vede od CestnÌku a LyseËin. Asi proto hrabÏ
Jak si p·ter Krsek rozt¯Ìdil oveËky P¯i n·vötÏvÏ Ë·sti obce U kostela se nezdr·hejte otev¯Ìt vr·tka zdejöÌho h¯bitova. Po prohlÈdnutÌ n·hrobk˘ pochopÌte, ûe b˝t far·¯em v postaletÌ izolovanÈ horskÈ obci Mal· ⁄pa nebylo jednoduchÈ. Na dochovan˝ch n·hrobcÌch se opakujÌ nejËastÏji jmÈna Brunecker, Kirchschlager, Rufle, Sagasser a nÏkter· dalöÌ. A co teprve, kdyû nahlÈdneme do star˝ch matriËnÌch knih. NÏkolik staletÌ tu dominujÌ st·le stejn· jmÈna. Vedle bÏûn˝ch povinnostÌ zodpovÌdal far·¯ i za to, ûe manûelstvÌ neuzav¯ou blÌzcÌ p¯ÌbuznÌ. Po ohl·öce svatby zasedl far·¯ k matriËnÌm knih·m a studoval dlouhÈ hodiny, jestli si nap¯Ìklad Kirchschlager z Niklova Vrchu m˘ûe vzÌt Hoferovou z PomeznÌch Bud, jejÌû matka byla rozen· Kirchschlagerov·. P·ter Alois Krsek si v roce 1895 ¯ekl dost a zaËal svÈ oveËky t¯Ìdit. äest let vypisoval a za¯azoval ze star˝ch z·pis˘ a matriËnÌch knih tisÌce lidÌ, kte¯Ì se od konce 17. stoletÌ do roku 1901 v MalÈ ⁄pÏ narodili nebo uzav¯eli sÚatek. V˝sledkem jeho mravenËÌ pr·ce je unik·tnÌ kniha rodokmen˘ vöech starousedl˝ch malo˙psk˝ch rodin. Je to vlastnÏ rodokmen celÈ vesnice, jak˝ u n·s nem· obdobu. Kniha, uloûen· v okresnÌm archivu v TrutnovÏ, je i n·dhern˝m v˝tvarn˝m dÌlem. Pro jednotlivÈ rodovÈ vÏtve ve stromech ûivota p·ter Krsek uûil 112 barev a odstÌn˘. S odstupem let rodokmeny osvÏtlujÌ i t¯ikr·t pozmÏnÏnÈ ËÌslov·nÌ dom˘ a tÌm pom·hajÌ takÈ p¯i stavebnÏ historickÈm pr˘zkumu jedineËnÈ obce Mal· ⁄pa.
Ve stop·ch osadnÌk˘ k malo˙pskÈmu kostelu Malo˙pötÌ horalÈ umÌstili kostel tak, aby k nÏmu ze vöech vzd·len˝ch mÌst obce bylo stejnÏ daleko. Doba, kdy sem dennÏ dÏti doch·zely do ökoly a kaûdou nedÏli r·no proudili ze vöech kout˘ MalÈ ⁄py lidÈ na bohosluûbu, je d·vno pryË. Ze star˝ch Ëas˘ z˘staly cesty a cestiËky, kterÈ v·s k zajÌmavÈmu mÌstu dovedou i dnes. Vydejme se po nich. Z osady Latovo ˙dolÌ a ze Sp·lenÈho Ml˝na nynÌ stoup· pohodln· silniËka (modr· znaËka) s omezen˝m provozem motorov˝ch vozidel. Trasa proch·zejÌcÌ aû na PomeznÌ Boudy je nejoblÌbenÏjöÌ promen·dou v obci. ZpevnÏn· cesta (ûlut· znaËka) vede i po druhÈ stranÏ ˙dolÌ, kterÈmu se d¯Ìve ¯Ìkalo Patschaseite, tedy PaËova strana nebo str·Ú. JmÈno Patsch takÈ pat¯ilo v MalÈ ⁄pÏ k velmi Ëast˝m. »eskÈ pojmenov·nÌ pro toto mÌsto zatÌm nem·me. NejromantiËtÏjöÌ a dnes nejzajÌmavÏjöÌ cestou chodili lidÈ ze spodnÌ Ë·sti SmrËÌ, z éaclȯsk˝ch bud, Niklova Vrchu i äÌmov˝ch chalup. Po cestiËk·ch a pozdÏji po st·tnÌ silnici doöli aû k ˙stÌ ˙dolÌ »ern· Voda (pod autobusovou zast·vkou je i malÈ parkoviötÏ) a podÈl stejnojmennÈho potoka vystoupali k Rottrov˝m boud·m. Odtud proöli ˙dolÌm Rennerova potoka malebnou cestou rovnou ke kostelu. Z PomeznÌch Bud sem vede nÏkolik cest. NejbÏûnÏjöÌ je promen·da (Ëerven· znaËka) p¯es NovÈ domky a Rennerovy boudy. MÈnÏ zn·m· je cesta osadou EliöËino ˙dolÌ se zkratkou p¯es Rottrovy boudy (ûlut· znaËka). JeötÏ klidnÏjöÌ a moûn· i zajÌmavÏjöÌ je ˙dolnÌ cestiËka do osady »ern· Voda s odboËkou p¯es spodnÌ Ë·st Rottrov˝ch bud do ˙dolÌ Rennerova potoka a ke kostelu. M·lo zn·m· je i cesta z osady MokrÈ J·my a vrchnÌ Ë·sti SmrËÌ, kter· vych·zÌ od lesnÌ ökolky za velkou serpentinou a p¯ivede v·s kolem boudy Za lesem dol˘ do »ernÈ Vody a d·l jiû po popsanÈ cestiËce k malo˙pskÈmu kostelu.
PENSION A RESTAURACE RUSALKA S restauracÌ a pensionem Rusalka je spojena dlouh· tradice dom·cÌch buchet, kterou nov˝ majitel stylovÈho domu jeötÏ rozö̯il. »eskÈ buchty byly a jsou v Rusalce nejû·danÏjöÌm jÌdlem. »erstvÈ makovÈ, povidlovÈ a tvarohovÈ buchty si hostÈ nejËastÏji objedn·vajÌ k p¯ekap·vanÈ k·vÏ. P¯ed vÌce neû dvaceti lety nÏmeËtÌ turistÈ o Rusalce mluvili jako o Buchtenbaude, tedy o BuchtovÈ boudÏ nebo hospodÏ. SpojenÌ ËeskÈho a nÏmeckÈho slova symbolizuje mezin·rodnÌ porozumÏnÌ a spokojenost zahraniËnÌch host˘. Stylov· restaurace m· p¯Ìjemnou atmosfÈru a v ˙tulnÈm interiÈru zaûijete hezkÈ chvÌle. Je otev¯ena po cel˝ rok dennÏ mimo pondÏlÌ od 11 do 22 hodin, pokud z·jem host˘ neopadne i dÈle. Dobr· kuchynÏ a bohat˝ n·pojov˝ lÌstek jsou samoz¯ejmostÌ. Vedle jÌdel ËeskÈ kuchynÏ v·m na Rusalce p¯ipravÌ t¯eba i pstruha na roötu, letnÌ sal·ty, kompotovÈ, zmrzlinovÈ a ölehaËkovÈ poh·ry a mouËnÌky vËetnÏ jablkovÈho ötr˙dlu. Vûdy ve Ëtvrtek m˘ûete p¯ijÌt od 19 do 24 hodin posedÏt p¯i sklenici vÌna u krbu. Kaûd˝ letnÌ vÌkend tu p¯i hudbÏ na zahradnÌ terase grilujÌ klob·sy a maso. V pensionu najdete ubytov·nÌ v mal˝ch hezk˝ch dvou, t¯Ì a jednom Ëty¯l˘ûkovÈm pokoji, kterÈ majÌ hygienick˝ kout s teplou vodou. Pro partu mlad˝ch lidÌ je tu jeötÏ jeden osmil˘ûkov˝ pokoj. UbytovanÌ hostÈ si mohou u horskÈho potoka pod boudou rozdÏlat t·bor·k a opÈci klob·sy. Zvl·öù dÏti z takovÈho veselÈho letnÌho veËera majÌ radost. Auto zaparkujete na st¯eûenÈm parkoviöti Sp·len˝ Ml˝n, jen 200 metr˘ od Rusalky. Pension je vhodn˝m mÌstem nejen pro n·stupy na horskÈ t˙ry, ale i pro v˝lety autem do PodkrkonoöÌ. Pension a restaurace Rusalka, Mal· ⁄pa, PS» 542 27, spoleËnost Aneûka Turistika, tel. (0439) 96 6311 (od podzimu 1998 - 891 111), fax 96 6370 (891 170), ubytov·nÌ (40 l˘ûek) se stravov·nÌm, restaurace s Ëeskou kuchynÌ, SAT televize. DomluvÌte se i nÏmecky.
HORNICK… MÃSTO
12 Jen mÏstsk˝ znak p¯ipomÌn·, ûe horskÈ mÏsteËko Pec pod SnÏûkou vdÏËÌ za sv˘j vznik takÈ hornictvÌ. Vydejme se na str·nk·ch VeselÈho v˝letu do terÈnu za pozn·nÌm hornick˝ch Ëas˘. Z dokument˘ vÌme o pÏti obdobÌch peckÈho kut·nÌ a i kdyû neölo o zlato, p¯inesli s sebou hornÌci stejn˝ rozvoj, jako p¯i zlatÈ horeËce jinde ve svÏtÏ. Nap¯Ìklad v nejstaröÌ zdejöÌ hornickÈ listinÏ, û·dalo v roce 1534 17 podnikatel˘ na cÌsa¯i Ferdinandu I. povolenÌ kutacÌch pracÌ v Ob¯Ìm dole. Pro zajiötÏnÌ pracÌ pot¯ebovali postavit hutÏ, drtiËku rudy, mil̯e, cihelnou a v·pennou pec, ale i palÌrnu ko¯alky, sladovnu a pivovar, hostinec i ml˝n. K tomu soudnÌ pravomoci a pr·vo v·reËnÈ i v˝ËepnÌ. Nep¯Ìmo û·dali cÌsa¯e o povolenÌ zaloûit hornickÈ mÏsteËko. CÌsa¯skou odpovÏÔ nezn·me, ale asi u dvora nepochodili. Jiû v roce 1532 byl jmenov·n hornÌm hejtmanem v »ech·ch korutansk˝ feud·l Kryötof Gendorf, kter˝ se usadil ve VrchlabÌ. Ten si hornick· pr·va nejen v Ob¯Ìm dole dok·zal zajistit pro sebe. TÏûily se tu ûeleznÈ a mÏdÏnÈ rudy a uû v roce 1539 listiny mluvÌ o vysokÈ peci v Ob¯Ìm dole, dod·vajÌcÌ ûelezo k maröovsk˝m hamr˘m. HlavnÌm Gendorfov˝m podnikem byly ûelez·rny ve VrchlabÌ, kterÈ tehdy pat¯ily k nejv˝znamnÏjöÌm v »ech·ch. Na nÏ navazovala zbroj̯sk· manufaktura i s v˝robou kanÛn˘. JedinÏ Gendorfova dÌlna mÏla v˝sadu prod·vat zbranÏ i mimo »eskÈ kr·lovstvÌ. Je pravdÏpodobnÈ, ûe obsahovaly takÈ kovy z nitra SnÏûky. O druhÈ hornickÈ vlnÏ v dobÏ feud·la Jacoba de Waggiho vÌme jen m·lo. Ve ztracenÈ konöelskÈ knize HornÌho Maröova z roku 1679 se psalo o tÏûbÏ mÏdi a hutÌch v Ob¯Ìm dole. VÌce zajÌmav˝ch informacÌ se dochovalo ze t¯etÌho hornickÈho obdobÌ v letech 1716 aû 1737. Nov˝ majitel maröovskÈho panstvÌ Berthold VilÈm Valdötejn obnovil tÏûbu st¯Ìbra, mÏdi a hlavnÏ ûeleza v Ob¯Ìm a ZelenÈm dole. V roce 1731 jsou v Peci p¯ipomÌn·ny t¯i hamry a vysok· pec s laborato¯Ì. NevÌme, jestli v ZelenÈm dole kutali jiû v p¯edchozÌch dob·ch, ale umÌstÏnÌ Valdötejnovy pece do osady Zelen˝ Potok napovÌd· o v˝znamu zdejöÌho kutiötÏ. Vysok· pec st·la v mÌstÏ dneönÌ dÏtskÈ ozdravovny R˘ûenka (d˘m Ëp. 173) tÏsnÏ pod parkoviötÏm Zelen˝ Potok. Byla ˙plnÏ rozebr·na aû v roce 1898. Kameny ze starÈ pece jsou v z·kladech a zdÏn˝ch Ë·stech domu dodnes. Obrovsk· povodeÚ v roce 1897 z osady Zelen˝ Potok odnesla nejen nÏkolik chalup a Ë·st starÈ hutÏ, ale i zbytek velikÈ hromady strusky, kter· tu vydrûela skoro 200 let. ZelenÈ, ûlutÈ a modrÈ sklovitÈ zbytky taven˝ch rud jsou rozpt˝lenÈ nejen v ¯eËiöti ZelenÈho potoka a ⁄py, ale i v kamenn˝ch zÌdk·ch kolem luk, kam si je horalÈ d·vali jako ozdobu. MnoûstvÌ strusky bylo pouûito ke zpevnÏnÌ starÈ silnice postavenÈ
mezi Velkou ⁄pou a PecÌ. ÿÌkalo se jÌ proto SklenÏn· cesta a mÌstnÌ lidÈ si tenkr·t stÏûovali, ûe jim ostrÈ st¯epy rozdÌrajÌ bosÈ nohy i drahocennÈ boty. Od Valdötejnovy pece k Peci pod SnÏûkou Vysok· pec na ZelenÈm Potoce pravdÏpodobnÏ dala jmÈno dnes zn·mÈmu horskÈmu st¯edisku. ExistujÌ i pochybnosti. Valdötejn p¯ivedl do VelkÈ ⁄py, jak se tehdy cel· obec jmenovala, mnoho Ëesk˝ch ˙¯ednÌk˘ a tovaryö˘ hornickÈho a hutnickÈho ¯emesla. HlavnÌ sÌdlo mÏli ve vrchnostenskÈ hospodÏ s novÏ p¯istavÏn˝m velik˝m s·lem, pozdÏji pojmenovanÈ Star· peck· krËma. Na stejnÈm mÌstÏ stojÌ dnes roubenice z roku 1793 a jmenuje se Hospoda Na Peci. ⁄ËetnÌ knihy i dalöÌ listiny z Valdötejnovy doby jsou psanÈ Ëasto Ëesky a proto vϯÌme, ûe malÈ Ë·sti obce kolem hutÌ se tehdy zaËalo ¯Ìkat Pec. MÌstnÌ kronik·¯ Stefan Dix ve svÈm dÌle z roku 1923 nechce vϯit, ûe by jmÈno obci mohli d·t öichtmist¯i, taviËi a mistrovötÌ tovaryöi z Prahy, Rokycan a Mitrovic, kdyû: Ñz obce zmizeli brzy po poslednÌm oblaku d˝mu vyhasÌnajÌcÌ vysokÈ pece a mezi nÏmeck˝mi obyvateli, kte¯Ì vykluËili p˘du vlastnÌma rukama niû·dnou stopu nezanechaliì. NabÌzÌ vysvÏtlenÌ, ûe jmÈno Petzer, jak se obec nÏmecky jmenovala, vzniklo od nad·vky mÌstnÌm lidem ÑPeetzerì. Ta mÏla ve starÈm dolnonÏmeckÈm jazyce oznaËovat ökrab·lka a p¯enesenÏ i udavaËe Ëi donaöeËe. DalöÌ verzÌ vzniku jmÈna obce je podle Dixe jeho odvozenÌ od lidovÈho nÏmeckÈho v˝razu pro medvÏda - Petz. V HospodÏ Na Peci jeötÏ v roce 1947 visel obraz ˙dajnÏ poslednÌho medvÏda zast¯elenÈho v KrkonoöÌch s pozn·mkou ÑOb¯Ì d˘l, 1804ì. Podle toho pr˝ mohla obec takÈ zÌskat svÈ pojmenov·nÌ. P¯es argumentaci kronik·¯e je velmi pravdÏpodobnÈ, ûe jmÈno Pec tu p¯ece jen z˘stalo po valdötejnov˝ch tovaryöÌch, neboù v hornick˝ch listin·ch z roku 1731 je prvnÏ pouûito jmÈno Petzergrund (Peck˝ d˘l). Vzniklo prost˝m p¯id·nÌm nÏmeckÈ koncovky k ËeskÈmu slovu pec (v nÏmËinÏ Ëti petz). Mnoho let potom se ˙¯ednÏ obec jmenovala Velk· ⁄pa III.Ë·st a aû na konci 19. stoletÌ se uûÌvalo ËastÏji jmÈno Petzer. I ËeötÌ turistÈ dlouho ¯Ìkali a psali Pecr, n·zev Pec se vr·til do ˙¯ednÌch listin a ¯eËi lidÌ aû po roce 1918. NÏkolik let se obec jmenovala Pec v KrkonoöÌch, aû v roce 1948 bylo navrûeno a schv·leno dneönÌ jmÈno Pec pod SnÏûkou. Za romantikou do ZelenÈho dolu P¯ijmÏte pozv·nÌ do m·lo zn·mÈho a p¯itom kr·snÈho ZelenÈho dolu, kter˝ je ve staröÌch map·ch oznaËen jako Vlhk˝ d˘l. ⁄stÌ v centru Pece pod SnÏûkou p¯Ìmo u parkoviötÏ Zelen˝ Potok. NeznaËen· ˙zk· cesta zaËÌn· u mostu jen nÏkolik metr˘ nad mÌstem, kde st·vala Valdötejnova vysok· pec. P˘jdeme po levÈm b¯ehu ZelenÈho potoka kolem roubenÈho domu Libuöe a mineme napravo dvÏ p˘vodnÌ chalupy aû vejdeme do ˙zkÈho ˙dolÌ. Je to jako povÏstnÈ m·vnutÌ kouzeln˝m proutkem, kdyû se bÏhem nÏkolika vte¯in octneme z prost¯edÌ plnÈho lidÌ i automobil˘ v klidnÈ p¯ÌrodÏ. Zelen˝ potok je kr·sn˝ zvl·öù po deöti. Celou cestu n·s budou prov·zet pe¯eje i malÈ vodop·dy, mechem obrostlÈ balvany, hust˝ zdrav˝ les i mod¯e kvetoucÌ mlÈËivec alpsk˝. Tudy nosili horniËtÌ tovaryöi na krosn·ch ûeleznou rudu od dol˘ vysoko v hor·ch. D¯Ìve tu byly jen malÈ pÏöiny, jakÈ vidÌme odbo-
PEC POD SNÃéKOU Ëovat z hlavnÌ cesty do svah˘ k jednotliv˝m luËnÌm enkl·v·m. ⁄dolnÌ cestu se Ëty¯mi dlouh˝mi d¯evÏn˝mi mosty nechal postavit v roce 1887 hrabÏ Rudolf Czernin-Morzin pro sv·ûenÌ d¯eva na sanÌch rohaËk·ch. DlouhÈ roky z˘staly mosty po povodnÌch strûeny, aû je pracovnÌci Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku obnovili. Po necel˝ch dvou kilometrech pohodlnÈ ch˘ze p¯ijdeme na öiröÌ zpevnÏnou cestu, postavenou obcÌ v roce 1931. Jen po nÏkolika metrech za k¯iûovatkou uvidÌte v potoce na jednom z balvan˘ vytesan˝ n·pis p¯ipomÌnajÌcÌ smrt lyûa¯skÈho instruktora ze severnÌ strany Krkonoö Otty Hallmanna. 16. ˙nora v roce 1942 tady byl strûen lavinou do ¯eËiötÏ a i p¯es rychlou pomoc kamar·d˘ zem¯el. PomnÌËek m· zajÌmavou i novodobou historii. V osmdes·t˝ch letech tudy proch·zel komunistick˝ potent·t a nÏmecky psan˝ text ho pobou¯il natolik, ûe vyhledal peckÈho p¯edsedu n·rodnÌho v˝boru a uloûil mu n·pis odstranit. Jen p·r lidÌ vÌ, jak dÏsnÏ zu¯il, kdyû se do Pece po Ëase vr·til a n·pis naöel netknut˝. S·m p¯edseda musel zakleknout na balvan v potoce a pomocÌ palice a majzlÌku pod dohledem horlivce n·pis zahladit. Uh·jil jen lyûa¯ovo jmÈno. Ke cti peck˝ch zb˝v· dodat, ûe po nÏkolika letech n·pis obnovili do p˘vodnÌho stavu. U dalöÌho mostu je turistick˝ rozcestnÌk, kter˝ v·s upozornÌ na odboËku doprava do kopce k Richterov˝m boud·m. Na mostÏ se zastavte. Aû dosud jsme öli ˙zk˝m sev¯en˝m ˙dolÌm, kterÈ se tady najednou otevÌr· do ö̯ky. Okolo sebe vidÌte jeden z uËebnicov˝ch p¯Ìklad˘ p¯emÏny reliÈfu ˙dolÌ horsk˝m ledovcem. Vlevo ve str·ni je patrn· ËelnÌ ledovcov· morÈna, kter· vytyËuje mÌsto, kam aû ledovec dosahoval, kde t·l a ukl·dal un·öen˝ materi·l do velkÈ hr·ze. Jen o kousek v˝ö na JelenÌch louk·ch ledovec p¯emodeloval ˙dolÌ do nÏkolik stovek metr˘ öirokÈ roviny. Na ËerstvÏ odlesnÏnÈm svahu m˘ûete poznat boËnÌ ledovcovou morÈnu, podle kterÈ usuzujeme na v˝öku ledovce v dobÏ nejvÏtöÌho zalednÏnÌ. V nejöiröÌm mÌstÏ j·my, jak nÏkdy ledovcovÈmu karu ¯Ìk·me, mohl b˝t led siln˝ i p¯es sto metr˘. Kolem cesty leûÌ roztrouöenÈ balvany, kterÈ sem ledovec p¯inesl. P¯ÌhodnÈ terÈnnÌ podmÌnky vyuûili v sedmn·ctÈm stoletÌ osadnÌci k zaloûenÌ JelenÌch luk, kterÈ se p˘vodnÏ jmenovaly podle d¯eva¯skÈ rodiny zakladatel˘ Zeehgrundbaude, tedy Ñboudy v CÈovÏ doleì. »esky to znÌ divnÏ, i proto byl star˝ n·zev po roce 1945 nahrazen romantick˝m JelenÌ louky. Horsk˝ hospod·¯ Karel Zee bÏhem valdötejnskÈho kut·nÌ kolem roku 1731 zÌskal v˝ËepnÌ povolenÌ. Proto je bouda JelenÌ louky jednou z nejstaröÌch hospod v KrkonoöÌch. DÌky zda¯ilÈ privatizaci si tu po dlouh˝ch letech m˘ûeme opÏt d·t p¯i proch·zce pivo Ëi jinÈ obËerstvenÌ. N·vötÏva p˘vodnÌho velkÈho roubenÈho s·lu s kachlov˝mi kamny potÏöÌ kaûdÈho romantika. Od roku 1993, kdy Vratislav ÿÌha boudu JelenÌ louky koupil, vylepöil mnoho vÏcÌ. Vedle cesty u potoka, najdete domek s modr˝mi vraty, za kter˝mi pracuje mal· vodnÌ elektr·rna. Oknem m˘ûeme nahlÈdnout dovnit¯. Postavil ji v roce 1931 tehdejöÌ majitel boudy Johann Kohl. P¯estoûe pozdÏji boudu vlastnila strojÌrensk· tov·rna »KD Praha, celÈ za¯ÌzenÌ zpustlo. Tak Vr·ùa musel vymÏnit nejen starÈ 740 metr˘ dlouhÈ d¯evÏnÈ potrubÌ za novÈ modernÌ, ale i celou technologii. DneönÌ elektr·rnu
13 s maxim·lnÌm v˝konem 20 kW ¯ÌdÌ poËÌtaË a spolu s v˝mÏnou koksovÈ kotelny za d¯evoplynovou majitel podstatnÏ snÌûil n·klady na energii. Podle toho, jak se star· o boudu i louky sp·sanÈ ovcemi pozn·te i vy, ûe Vr·ùa ÿÌha m· tohle mÌsto hodnÏ r·d. M˘ûeme si jen p¯·t, aby si zch·tralou boudu za potokem naöel takÈ nov˝ p·n s podobn˝m z·jmem. ZpÏt do Pece se vr·tÌme po hlavnÌ cestÏ (Ëerven· znaËka) p¯es Chaloupky a Velkou Pl·Ú. Nebo vystoup·me na Richterovy boudy a do Pece se vr·tÌme po éeleznÈ stezce p¯es Modr˝ d˘l. Cel˝ okruh je ËervenÏ znaËen˝ a zabere p˘l dne.
JEDOV¡ CH›äE U druhÈho velkÈho parkoviötÏ U kapliËky st·la huù, kter· symbolizovala ËtvrtÈ hornickÈ obdobÌ Pece. Vznikla v roce 1830 a p¯esnÏ sto let byla nejv˝raznÏjöÌ stavbou v obci. Je zachycena na ¯adÏ fotografiÌ a pohlednic (viz str. 27) a samotn· kamenn· pec se stala p¯edlohou p¯i tvorbÏ mÏstskÈho znaku. PeckÈ hornictvÌ po valdötejnskÈm kut·nÌ dlouh˝ch 90 let zkomÌralo, aû z·sluhou podnikatel˘ ze Slezska Friedricha Winklera a hlavnÏ Gustava H. Ruffera byla tÏûba v Ob¯Ìm dole v roce 1829 z·sadnÏ rozö̯ena. K tomu p¯ispÏlo vybudov·nÌ hutÏ a z¯ÌzenÌ sjÌzdnÈ cesty Ob¯Ìm dolem. HlavnÌm produktem se stal kromÏ mÏdi arzenik. Tavba jedovatÈho pr·öku z ûelezit˝ch rud dala huti nehezkÈ jmÈno Gifth¸tte Jedov· ch˝öe. Do roku 1866 ÑRiesenhainsk˝ arzenikov˝ a mÏdÏn˝ d˘lnÌ a hutnÌ z·vodì zvyöoval v˝robu, ale pak zaËala produkce upadat aû v roce 1876 byl arzenik p·len naposledy a pec vyhasla. HlavnÌm spot¯ebitelem arseniku byly doky v Hamburku, kde se uûÌval k impregnaci star˝ch d¯evÏn˝ch lodÌ. Po zavedenÌ ocelov˝ch lodÌ se odbyt zastavil. Kronik·¯ Dix si posteskl, ûe ukonËenÌ provozu dol˘ a huti p¯ineslo do obce ticho a nouzi, protoûe hornÌci odeöli do uheln˝ch dol˘ v éaclȯi a mladÌ lidÈ do tov·ren v podh˘¯Ì. K oûivenÌ doölo aû za Ëtvrt stoletÌ, ale to jiû nebylo kv˘li hornictvÌ. Do Pece zaËali ve vÏtöÌ m̯e jezdit turistÈ. OpuötÏn· Jedov· ch˝öe postupnÏ ch·trala, z vÏûe zmizel zvon i ûeleznÈ hodiny, vyho¯ela budova s pecÌ. »·st stavby vzala povodeÚ v roce 1897, Ë·st smetla vich¯ice v roce 1930 a zbytek byl strûen. Od roku 1936 na mÌstÏ JedovÈ ch˝öe stojÌ gar·ûe a tenisovÈ kurty. HlavnÏ vöak tudy vede silnice, po kterÈ proudÌ tisÌce host˘ k lanovce na SnÏûku.
16
17
Horsk· kov·rna v roce 1890.
Velk˝ okruh kolem ledovcov˝ch jezer Chcete-li poznat horskÈ krkonoöskÈ partie, vydejte se s n·mi na n·roËnÏjöÌ t˙ru na slezskou stranu hor. VezmÏte si s sebou cestovnÌ pas. Rychle projdeme osadou Ob¯Ì d˘l. Jen 100 metr˘ za Boudou v Ob¯Ìm dole, kterou snadno pozn·te podle zvoniËky, st·val u odboËky do ModrÈho dolu hamr a snad i vysok· pec. P¯estoûe zbytky staveb jsou dob¯e patrnÈ na sto let star˝ch fotografiÌch, dnes po nich nenajdeme û·dnÈ stopy. Zato p·tÈ hornickÈ obdobÌ z let 1951 aû 1959 zanechalo v p¯ÌrodÏ jizvy viditelnÈ dodnes. Tehdy hornÌci v Ob¯Ìm dole hledali strategickÈ suroviny, p¯edevöÌm wolfram. NeuspÏli a zniËili nÏkolik lokalit vz·cnÈ kvÏteny, hlavnÏ v prostoru Na dolech. Haldy hluöiny byly rozvezeny na okolnÌ cesty, ale zdevastovanÈ plochy jsou od kapliËky st·le vidÏt. HlavnÌ ötola rudnÈho pr˘zkumu se jmenuje Prokop. Jde ze dna ˙dolÌ hluboko pod SnÏûku a jeötÏ obsahuje vybavenÌ vËetnÏ kolejnic a vozÌk˘. Pro zvÏdavce zb˝v· dodat, ûe vöechny vstupy do podzemÌ jsou pevnÏ uzav¯eny. Od kapliËky zaËÌn· cesta stoupat k mÌstu, kde od roku 1830 st·vala bouda zvan· Horsk· kov·rna. V rufferovskÈ dobÏ zdejöÌho kut·nÌ v kov·rnÏ upravovali hornickÈ n·stroje. V 19. stoletÌ se zmÏnila na hostinec a v roce 1924 ji Johann Mitlˆhner p¯estavÏl na pension. Naposledy se do kov·rny hornÌci vr·tili p¯i zmÌnÏnÈm rudnÈm pr˘zkumu. V roce 1959 ji zanechali zcela zch·tralou, aû byla v roce 1979 zbo¯ena. Z˘stalo jen urovnanÈ mÌsto s laviËkami, kr·sn˝ v˝hled do »ertovy zahr·dky a rokle na protÏjöÌ StudniËnÌ ho¯e. Deset metr˘ nad sezenÌm je vedle cesty tÏûk˝ poklop starÈ öachty, kter· odtud spad· do hloubky 142 metr˘, tedy jeötÏ 25 metr˘ pod hladinu ¯eky ⁄py. I p¯i dalöÌm stoup·nÌ uvidÌme stopy po tÏûbÏ nerost˘. Na dvou mÌstech je pr˘hled do rokle s p¯ÌznaËn˝m jmÈnem RudnÌk, kde po poslednÌm dolov·nÌ zbyly haldy hluöiny. Po novÏ opravenÈ cestÏ vystoup·me aû nad hranici lesa, kde se n·m otev¯ou kr·snÈ v˝hledy do hornÌ Ë·sti Ob¯Ìho dolu. JeötÏ neû dorazÌme k b˝valÈ vod·rnÏ pro SnÏûku, najdeme mÌsto, kde bylo p¯i opravÏ cesty odkryto drobnÈ rudnÈ loûisko. Podle ûlutÈ, zelenÈ a rezavÈ barvy odl·man˝ch kus˘ pozn·te, ûe je tu ûelezo, mÏÔ i arsen. Za vod·rnou s malou v˝stavkou fotografiÌ p¯ekroËÌme Rudn˝ potok a vystoup·me k b˝valÈ Ob¯Ì boudÏ. U SlezskÈho domu p¯ejdeme vÏtöinou bez kontroly doklad˘ st·tnÌ hranici a po CestÏ Ëesko-polskÈho p¯·telstvÌ (Ëerven· znaËka) p˘jdeme pohodlnÏ po hlavnÌm krkonoöskÈm h¯ebenu aû za St¯Ìbrn˝ h¯bet. Cestou jsou n·dhernÈ v˝hledy do Polska i na nedalek˝ Mal˝ a pozdÏji i Velk˝ Stav. K tÏmto ledovcov˝m jezer˘m se vypravÌme. Po zelenÏ znaËenÈ cestÏ uhneme doprava a obejdeme Velk˝ Stav. P¯Ìmo k hladinÏ 26 metr˘ hlubokÈho nejvÏtöÌho krkonoöskÈho jezera se kv˘li ochranÏ vz·cnÈ p¯Ìrody nedostaneme. Sejdeme dol˘ k PolanÏ, kde d¯Ìve st·vala velik· Schlingelova bouda. Po zpevnÏnÈ cestÏ, kter· vede od slavnÈho vikingskÈho kostela Wang v Karpaczi aû na SnÏûku, p˘jdeme
jen po odboËku k MalÈmu Stavu (modr· znaËka). Kamenit· nepohodln· cesta proch·zÌ ledovcem p¯etvo¯en˝m terÈnem, aû se za poslednÌ morÈnou vyno¯Ì ledovcovÈ jezero. V hezkÈm d¯evÏnÈm Schronisku Samotnia se m˘ûeme obËerstvit, ale za ˙tratu chtÏjÌ zaplatit ve zlot˝ch. Za 10 minut ch˘ze vystoup·me k nejzn·mÏjöÌ boudÏ na polskÈ stranÏ hor pojmenovanÈ Strzecha Akademicka, kterou v »ech·ch lÈpe zn·me pod p˘vodnÌm jmÈnem Hamplova bouda. StojÌ za to si prohlÈdnout jejÌ interiÈr, kde z p˘vodnÌho vybavenÌ z˘stalo nÏkolik zajÌmavostÌ. Najdeme tu t¯eba velkÈ losÌ paroûÌ, vy¯ez·van˝ lustr, malovan˝ strop i kachlov· kamna. I kdyû polskÈ boudy ztratily hodnÏ z nÏkdejöÌ bohatosti, p˘sobÌ velmi p¯Ìjemn˝m a vÌce turistick˝m dojmem, neû ty na ËeskÈ stranÏ hor. Za chvÌli dojdeme zpÏt na Cestu p¯·telstvÌ, kde se d·me jen kousek doprava. NechoÔte uzav¯enou zkratkou, urËitÏ na jejÌm konci stojÌ polsk˝ voj·k, kter˝ v·s poöle zpÏt. Po novÏ otev¯enÈ JantarovÈ cestÏ dojdeme k LuËnÌ boudÏ. U turistickÈho hraniËnÌho p¯echodu uprost¯ed cesty poËÌtejte s kontrolou cestovnÌch pas˘. Do Pece se vr·tÌme p¯es V˝rovku. Za Richterov˝mi boudami uhneme doprava na pÏöinu do ZelenÈho dolu (Ëerven· znaËka). CelodennÌ t˙ru zakonËÌme v kr·snÈm ˙dolÌ, o nÏmû jsme psali.
Okolo Javo¯Ìho dolu Jakmile sjedete na horskÈm kole ze silnice do terÈnu, poËÌtejte v KrkonoöÌch vûdy s jÌzdou do kopce. Mezi mÈnÏ n·roËnÈ trasy pat¯Ì okruh okolo Javo¯Ìho dolu, kde samotn· jÌzda zabere sotva dvÏ hodiny, a rozhlÌûÌte-li se r·di, jen o chvÌli dÈle. Ale kopce tu jsou sluönÈ. Javo¯Ì d˘l je jednÌm z nejvÏtöÌch boËnÌch ˙dolÌ ¯eky ⁄py v jejÌ horskÈ Ë·sti. ZaËÌn· mezi SvÏtlou a »ernou horou, ˙stÌ ve st¯edu VelkÈ ⁄py a na jeho p¯Ìkr˝ch str·nÌch je nÏkolik zn·m˝ch luËnÌch enkl·v i samot. Na kole je m˘ûete rychle poznat. Abychom se vyhnuli provozu automobil˘, pojedeme do Pece po StarÈ silnici vysoko nad ¯ekou ⁄pou. Vyjedeme od klenutÈho kamennÈho mostu p¯es Javo¯Ì potok u restaurace Javo¯Ì Ml˝n. Na n·mÏstÌ v Peci mineme silnici ke SnÏûce a budeme se drûet po¯·d vlevo. P¯es parkoviötÏ Zelen˝ Potok je prvnÌ delöÌ stoup·nÌ. Za dolnÌ stanicÌ lyûa¯skÈho vleku Javor zahneme doleva a po betonovÈ panelovÈ cestÏ podjedeme lana vlek˘. P¯i vjezdu do lesa zaËÌn· mÌrnÈ t·hle stoup·nÌ po nezpevnÏnÈ cestÏ. Za chvÌli se otev¯e v˝hled na st¯ed Pece, brzy vjedeme opÏt do lesa. Vlevo mineme nejprve Peckou a za chvÌli ⁄pskou samotu a stoup·nÌ vrcholÌ v malÈm sedle. P¯ÌjemnÈ, ale kr·tkÈ svezenÌ brzy st¯Ìd· ost¯ejöÌ stoup·nÌ. P¯ed n·mi se otev¯e pohled na louky Javorsk˝ch bud, Kladensk· je nejzn·mÏjöÌ. Za nÌ zaËne teprve tÏûk˝ ˙sek, vöe vrcholÌ Ñdloub·kemì za Vebrovou boudou. Nov˝ asfalt je posypan˝ öotolinou, nem˘ûeme jet ze sedla. Leckdo s·hne po ˙plnÏ nejlehËÌm p¯evodu a na pozorov·nÌ hezkÈho panoramatu v˝chodnÌch Krkonoö se SnÏûkou uprost¯ed jistÏ dojde aû na kr·tkÈ rovince p¯ed sjezdem k LuËin·m. Tady je pÏknÈ mÌsto na zastavenÌ, dobrÈ a nejlevnÏjöÌ obËerstvenÌ najdete na lavicÌch p¯ed boudou Slovanka jen kousek pod Praûskou boudou. D·l pojedeme smÏrem k »ernÈ ho¯e kolem KolÌnskÈ boudy, kter· je jiû od minul˝ch V·noc po rekonstrukci opÏt v provozu. Mineme kamenn˝ rozcestnÌk za KolÌnskou, stoup·nÌ k »ernÈ ho¯e je snadnÈ. Po rovnÈm ˙seku zahneme na V·clav·ku ost¯e doleva. JeötÏ p¯ed chvÌlÌ jsme byli u ˙stÌ Javo¯Ìho potoka a tady ho p¯ejÌûdÌme jen kousek pod pramenem. äirok· pohodln· sv·ûnice n·s p¯ivede na PÏticestÌ, kde se d·me doleva. Projedeme kolem t¯Ì chalup Thammov˝ch bud a za chvÌli jsme na Valöovk·ch se zn·mou horskou farmou Sosna, kde se Ëasto stavujeme na dobrÈ dom·cÌ jogurty, chleba s tvarohem, bor˘vkovÈ kol·Ëe a jinÈ ÑobyËejnÈì dobroty. SjÌûdÌme po
bezpeËnÈ asfaltce kolem samoty Fucknerova paseka se zimnÌ jelenÌ oborou k Hluöin·m. Tady si vöimnÏte dvou kr·sn˝ch ÑËist˝chì chalup na louce nad cestou. Na dalöÌ k¯iûovatce jedeme doleva mÌrnÏ do kopce nad chalupami Schneiderovy str·nÏ. Po rovinÏ dojedeme ke k¯iûovatce, kde ötÏrkov· cesta uh˝b· dol˘ do VelkÈ ⁄py. My si ale jeötÏ vystoup·me kr·tk˝ kopec k »ervenokosteleckÈ boudÏ, abychom se podÌvali na spodnÌ Ë·st Mal˝ch Tippeltov˝ch bud vlevo a Javorsk˝ch bud vpravo. Sjezd do ⁄py je snadn˝, vyjedeme zase u kamennÈho mostu u Javo¯Ìho ml˝na. HezkÈ, ûe ano? Mezi PecÌ a äpindlerov˝m Ml˝nem Provoz horsk˝ch kol je na nejvyööÌch mÌstech Krkonoö kv˘li ochranÏ p¯Ìrody, cest i pÏöÌch turist˘ omezen. Proto mezi dvÏma hlavnÌmi krkonoösk˝mi st¯edisky vede pouze jedna trasa v nÏkolika variant·ch. Z Pece vystoup·me strmÏjöÌ ûlutÏ znaËenou cestou na Zahr·dky. Naho¯e radÏji mineme ötÏrkovou odboËku k LesnÌ boudÏ a po asfaltce podjedeme vlek. MuËivÈ stoup·nÌ konËÌ a my zahneme doprava na trasu plynovodu smÏrem k Tet¯evÌm boud·m. Jakmile novÏ zpevnÏn· cesta zaËne klesat, odboËÌme doprava (zelen· znaËka, cyklotrasa KRNAP Ë. 18) a 3 kilometry budeme mÌrnÏ stoupat po odlesnÏnÈm ˙boËÌ LiöËÌ hory. HlubokÈ ˙dolÌ KotelskÈho potoka pod n·mi umocÚuje dobr˝ pocit z nastoupanÈ v˝öky a nabÌzÌ hezk˝ v˝hled do kraje. Projedeme pod luËnÌ enkl·vou ZadnÌ Rennerovky a Ëek· n·s kr·tkÈ ostrÈ stoup·nÌ. Na jeho konci je rozö̯enÈ mÌsto se skl·dkou d¯eva, odkud je vidÏt zajÌmav˝ p¯ÌrodnÌ ˙tvar - ob¯Ì hrnce na dnÏ KotelskÈho potoka. Brzy p¯ijedeme na kvalitnÌ asfaltovou cestu a zahneme doleva dol˘. Pozor, ve vöech map·ch je cyklotrasa znaËena i p¯es Lahrovy boudy. Strm· cesta zvan· Lahrbusch byla novÏ zajiötÏna proti erozi a je na kole v obou smÏrech nepr˘jezdn·. Proto sjedeme na H¯ÌbÏcÌ boudy po asfaltce, na kterou byla p¯eznaËena i hlavnÌ krkonoösk· cyklotrasa KRNAP Ë. 1A. Vede ze éaclȯe p¯es R˝chory, Albe¯ice, Malou a Velkou ⁄pu do Pece. Odtud stoup· na V˝rovku do v˝öky 1357 metr˘ nad mo¯em, p¯es Rennerovky a H¯ÌbÏcÌ boudy sjÌûdÌ do Str·ûnÈho. Ze äpindlerova Ml˝na vystoup· na MÌseËky, aby zase klesala do VÌtkovic a vystoupala na DvoraËky. Sjezdem do Harrachova konËÌ. Cel· trasa 1A m· 73 kilometr˘ a ˙ctyhodnÈ celkovÈ p¯ev˝öenÌ 2600 metr˘! Je pops·na v p¯Ìloze speci·lnÌ cykloturistickÈ mapy SHOCart z roku 1996. I zdatnÈmu jezdci zabere cel˝ pern˝ den. N·s dovede do äpindlerova Ml˝na. Dol˘ ke KlÌnovÈmu potoku sjedeme kolem starÈho v·pencovÈho lomu na H¯ÌbÏcÌch boud·ch. Brzy odboËÌme doprava a po silnici s automobilov˝m provozem vystoup·me do Str·ûnÈho. Odtud je hezk˝ pohled zpÏt na projetou trasu. U obecnÌho ˙¯adu zahneme doprava na ûlutÏ znaËenou cestu, kter· dost p¯Ìk¯e stoup· p¯es lesnÌ samoty äestidomÌ a RybniËnÌ domky aû ke k¯iûovatce cest U Kr·snÈ Pl·nÏ. Vpravo vidÌme hlubok˝ KlÌnov˝ d˘l, kter˝ br·nÌ snadnÏjöÌmu p¯ejezdu mezi PecÌ a äpindlerov˝m Ml˝nem. äestikilometrov˝ sjezd konËÌ naöi vÌce neû dvouhodinovou jÌzdu u lyûa¯skÈho are·lu ve SvatÈm Petru. ZpÏt do Pece se vyd·me s malou obmÏnou. Kdo je unaven˝, vyveze se i s kolem lanovkou na Pl·Ú a sejdeme se opÏt na k¯iûovatce U Kr·snÈ Pl·nÏ. Str·ûnÈmu se vyhneme prudk˝m sjezdem po zelenÏ znaËenÈ cestÏ p¯es P¯ednÌ Kr·snou Pl·Ú ke H¯ÌbÏcÌm boud·m a odtud budeme pokraËovat po cyklotrase znaËenÈ KRNAP Ë. 1B. Pojedeme deset kilometr˘ po HorskÈ silnici bez prudk˝ch stoup·nÌ hezk˝mi lesnat˝mi partiemi p¯es Hanapetrovu paseku, KotelnÌ boudu, kolem Tet¯evÌho vrchu na RejdiötÏ. Tady uhneme doleva k Tet¯evÌm boud·m a za poslednÌm stoup·nÌm n·s po p˘ldennÌ jÌzdÏ Ëek· uû jen opatrn˝ sjezd do Pece.
JÕZD¡RNA A PENSION U MODÿÕNU Po p¯estavbÏ se pension U Mod¯Ìnu, kter˝ najdete jen kousek nad dolnÌ stanicÌ sedaËkovÈ lanovky na Port·öky ve VelkÈ ⁄pÏ, promÏnil v d˘m nabÌzejÌcÌ kvalitnÌ ubytov·nÌ a stravov·nÌ. Dvou aû pÏtil˘ûkovÈ pokoje majÌ sprchu, toaletu, satelitnÌ TV a t¯i apartm· majÌ koupelnu s vanou. K vybavenÌ pat¯Ì i sauna a p˘jËovna horsk˝ch kol. Stravov·nÌ je formou polopenze, v lÈtÏ podle p¯·nÌ hosta i plnÈ penze. Bar a restaurace s billiardovou hernou a elektronick˝mi öipkami je otev¯en· pro neubytovanÈ hosty dennÏ od 11 do 15 a od 17 do 23 hodin. Na jÌdelnÌËku najdete kovbojsk· jÌdla, ËÌnskou kuchyni, ryby, dr˘beû a öirok˝ sortiment pitÌ, vËetnÏ toËenÈho svÏtlÈho i tmavÈho Gambrinusu. Pension U Mod¯Ìnu jsme pro v·s ze öirokÈ nabÌdky Pece pod SnÏûkou nevybrali jen kv˘li hezkÈmu ubytov·nÌ a p¯ÌjemnÈ obsluze v countrybaru. ProvozujÌ jej lidÈ spojenÌ s westernov˝m jeûdÏnÌm. A to si m˘ûete zkusit i vy. Ve VelkÈ ⁄pÏ pod kostelem za ¯ekou postavili Western City s jÌzd·rnou 20 x 40 metr˘. PostupnÏ se rozroste v malÈ westernovÈ mÏsteËko s kulisami salÛnu, banky, vÏzenÌ, ale i velk˝ch stan˘ s posezenÌm za nepohody, koutkem pro dÏti a t·borov˝m ohnÏm. Od Ëervna do z·¯Ì tu vûdy v p·tek a v sobotu od 15 hodin vypukne westernov· z·bava s reprodukovanou i ûivou hudbou, tancem, grilovan˝mi specialitami, soutÏûemi pro dÏti i dospÏlÈ a uk·zkou westernovÈ drez˙ry. KromÏ Ëesk˝ch teplokrevnÌk˘ chovajÌ U Mod¯Ìnu pravÈ Quarterhorse dovezenÈ z Texasu v USA. Jsou to konÏ vyölechtÏnÌ pro dlouhÈ jÌzdy krajinou a pr·ci s dobytkem. Ozdobou chovu je plemenn˝ h¯ebec Jacs Cro Bar s rodokmenem star˝m snad jako Divok˝ z·pad. Samoz¯ejmÏ se tu na konÌch i svezete. Podle vaöÌ jezdeckÈ zdatnosti si se zkuöen˝m chovatelem a z·vodnÌkem westernov˝ch soutÏûÌ Ji¯Ìm Kaöp·rkem dohodnete v˝cvik v jÌzd·rnÏ nebo vyjÌûÔku na jednu ze Ëty¯ obvykl˝ch tras. Nap¯Ìklad jÌzda na SvÏtlou horu s n·vötÏvou horskÈ farmy Sosna zabere t¯i hodiny. Pension U Mod¯Ìnu, Pec pod SnÏûkou - Velk· ⁄pa (PS» 542 22), tel., fax (0439) 96 2459 (od podzimu 1998 - 796 359), objedn·vky ubytov·nÌ Mod¯Ìn s.r.o., Petra Rezka 2, 140 00 Praha 4, tel. (02)692 5545, fax 692 4055, ubytov·nÌ se stravov·nÌm, parkov·nÌ u pensionu, restaurace a bar otev¯eny dennÏ 11-15 a 17-23 hodin, jÌzd·rna je v provozu dle z·jmu dennÏ. DomluvÌte se anglicky, polsky, rusky i nÏmecky.
JANSK… L¡ZNÃ
18
PO LANÃ NAHORU, DOLŸ
Mal· vzpomÌnka na lanovku TisÌce cestujÌcÌch si uchov·v· v†pamÏti neopakovateln˝ dojem z†kr·snÈho v˝hledu do kraje. Moje osobnÌ nejsilnÏjöÌ vzpomÌnka se naopak pojÌ s†viditelnostÌ tÈmϯ nulovou. Bylo to v†prosinci v†t¯iaöedes·tÈm, nutnÏ jsem pot¯eboval na Sokolskou boudu a lanovka celÈ odpoledne st·la kv˘li nep¯Ìzni poËasÌ. V†pozdnÌm veËeru, p¯i chvilkovÈm uklidnÏnÌ vÏtru, se partÏ televiznÌch technik˘, kte¯Ì jeli st¯Ìdat smÏnu na vysÌlaËi umÌstÏnÈm rovnÏû na Sokolce, poda¯ilo lanovk·¯e doslova Ñukecatì k†poslednÌ jÌzdÏ. Aû do mÌjenÌ kabin pohoda. Pak zaËalo peklo. Mlha, chumelenice a prudk˝ n·razov˝ vÌtr, pohr·vajÌcÌ si s†polopr·zdnou kabinou brnkal i na mÈ v˝sadk·¯sk˝m v˝cvikem zocelenÈ nervy. VirtuosnÌ souhra pozdÏjöÌho dlouholetÈho n·ËelnÌka, tehdy strojnÌka AntonÌna St¯ihavky s†pr˘vodËÌm - kaskadÈrem Mirkem Duökem, kter˝ z†otev¯en˝ch dve¯Ì odhadoval siluety podpÏr a urËoval jedin˝ moûn˝ okamûik k†pr˘jezdu, kdy se kabina zhoupla od sloupu, to je z·ûitek, na kter˝ nezapomenu.
19
AntonÌn Tich˝
»ern· hora se od ostatnÌch kopc˘ a kopeËk˘ v†KrkonoöÌch po staletÌ p¯Ìliö neliöila. Teprve p¯ed 70. lety si p¯ipsala v˝znamn˝ prim·t. DychtivÈ turisty zaËala tehdy z†Jansk˝ch L·znÌ do centra Krakonoöova kr·lovstvÌ vozit za Ëarokr·sn˝mi v˝hledy prvnÌ visut· kabinov· lanov· dr·ha pro p¯epravu osob v†»SR. Celkovou dÈlkou 3 174 m s†p¯ev˝öenÌm 644 m pat¯ila z·roveÚ k†nejdelöÌm ve st¯ednÌ EvropÏ a v†dobÏ sv˝ch Ñabrahamovinî byla dokonce nejstaröÌ provozuschopnou lanovkou bez rekonstrukce na svÏtÏ! Projekt tehdejöÌho vedenÌ firmy ÑFrantiöek Wiesner, strojÌrna Chrudim,ì naöel p¯Ìznivou odezvu jak na ministerstvu ûeleznic, tak u majitele vÏtöiny pozemk˘, hrabÏte »ernÌna. Pak uû to ölo r·z na r·z. JednotlivÈ historky z†v˝stavby jsou n·vötÏvnÌk˘m Krkonoö vöeobecnÏ zn·my a pat¯Ì dodnes k†lanovk·¯skÈmu folkloru: Jak do vym˝cenÈho pr˘seku nastoupily nejprve ûenijnÌ jednotky Ësl. arm·dy a postavily 29 d¯evÏn˝ch podpÏr provizornÌ lanovky. Jak zamÏstnanci ËeskÈ fili·lky firmy ÑWayss a Freytag z†Frankfurtu n. M.ì betonovali patky za kaûdÈho poËasÌ pod p¯Ìst¯eöky z†chvojÌ, za vydatnÈho p¯it·pÏnÌ koksem. Jak Ëty¯icetitunovÈ cÌvky s†lanem z ÑWestf·lskÈho dr·tÏnÈho pr˘myslu v†Hammuì musely b˝t p¯es most ve SvobodÏ nad ⁄pou ruËnÏ p¯evÌjeny z†jednÈ na druhou, Ëi jak musela b˝t kola arm·dnÌch tahaˢ s†neobvykl˝m n·kladem podkl·d·na celou cestu do Jansk˝ch L·znÌ siln˝mi ocelov˝mi pl·ty, aby se nebo¯ila do vozovky. Od zapoËetÌ v˝kopov˝ch pracÌ aû po slavnostnÌ zahajovacÌ jÌzdu vöech v˝znamn˝ch osobnostÌ v†Ëele s†ministrem ûeleznic 31. 10. 1928 ubÏhlo pouh˝ch 15 mÏsÌc˘. Takov˝m tempem se jejÌ modernÌ n·sledovnice s†Ëty¯mÌstn˝mi kabinkami a obÏûn˝m systÈmem provozu rozhodnÏ pyönit nem˘ûe. Pomineme-li, ûe nov˝ pr˘sek byl p¯ipraven jiû v†roce 1963, poËÌt· se jejÌ v˝stavba od podzimu 1969 do zah·jenÌ provozu 1. b¯ezna 1980 na ostudnÏ dlouh˝ch jeden·ct let. Za to souËasn˝ majitel, spoleËnost Mega plus jistÏ nem˘ûe a snaûÌ se poskytovat vöestrannÈ a kvalitnÌ sluûby. Laùka je vöak vysoko! Jen velmi sta¯Ì pamÏtnÌci si vzpomÌnajÌ, jak mohli na jedinou jÌzdenku z†HlavnÌho n·draûÌ v†Praze dojet aû na »ernou horu i s†p¯estupem ve SvobodÏ n. ⁄. na autobus a v†Jansk˝ch L·znÌch na lanovku. P¯i souËasnÈm zaplacenÌ zp·teËnÌ cesty dokonce se znaËnou slevou. Legendou z†dob, kdy slova jako stavovsk· Ëest mÏla zvuk ryzÌho kovu je i ûivotnÌ p¯ÌbÏh V·clava »Ìhy. U lanovky zaËÌnal jako vojÌn p¯i stavbÏ tÈ pomocnÈ vojenskÈ. Zem¯el jako zkuöen˝ a uzn·van˝ n·ËelnÌk lanovky v†roce 1965. Star· lanovka, kter· p¯inesla v˝raznÈ oûivenÌ turistickÈho ruchu do celÈ oblasti a mÏla vliv i na v˝stavbu modernÌch bud na vrcholu - bezprost¯ednÏ SokolskÈ a v†roce 1935 i HorskÈho hotelu - byla po ukonËenÌ provozu po roce 1980 demontov·na. LvÌ podÌl na zachov·nÌ sloupu Ë. 8 a unik·tnÌ dolnÌ staniËnÌ budovy m· jejÌ poslednÌ n·ËelnÌk ing. Komanec. Myölenka vybudovat ze staniËnÌ budovy lanovk·¯skÈ muzeum se st·v· ËÌm d·l vÌc utopiÌ. ⁄mysl janskol·zeÚskÈho turistickÈho oddÌlu, vybudovat na v˝hodnÏ umÌstÏnÈm stoû·ru rozhlednu, vöak nezapadl. Po nÏkolikalet˝ch peripetiÌch s†p¯evodem majetku, byrokratick˝ch jedn·nÌch a schvalovacÌch ¯ÌzenÌch, jej teprve loni realizovalo obËanskÈ sdruûenÌ Panorama. Technicky a finanËnÏ n·roËn˝ projekt, na kterÈm se podÌlelo nÏkolik firem, zaötÌtil Eurotel Praha. Spolu s†firmou Pegas m· zde umÌstÏnu vysÌlacÌ stanici pro vaöe mobilnÌ telefony. MÌla TuËek i Vr·ùa Vondra, kterÈ na rozhlednÏ otev¯enÈ od letoönÌho ledna zastihnete nejËastÏji, v·s r·di sezn·mÌ i s†ostatnÌmi zajÌmavostmi tÈhle nevöednÌ technickÈ architektury, stojÌcÌ jen p·r krok˘ od hornÌ stanice novÈ lanovky. 106 stupÚ˘ jednosmÏrnÈho toËitÈho schodiötÏ v·s vyvede na vyhlÌdkovou ploöinu pro 30 osob ve v˝öi 21 metr˘ od zemÏ do ˙rovnÏ nosnÈho
lana p˘vodnÌ lanovky. Celkov· v˝öka stavby je tÈmϯ 26 m. Pro div·ky »T 2 se za hezkÈho poËasÌ rozprost¯e d˘vÏrnÏ zn·m˝ obraz. To, co v·m vrËÌ nad hlavou, je totiû televiznÌ kamera, nep¯etrûitÏ snÌmajÌcÌ kruhovou v˝seË, kterou na obrazovce m˘ûete vidÏt ûivÏ kaûd˝ den r·no v†po¯adu Panorama. Jen strojnÌk na lanovce m· tu podÌvanou na svÈm monitoru celodennÏ. MajitelÈ p¯ipravujÌ na ochoz kruhov˝ mÌstopis a v†budoucnu i dalekohled. I bez nÏho lze od ËernohorskÈ televiznÌ vÏûe, za nÌû se v†d·li skr˝v· JeötÏd, ve smÏru proti chodu hodinov˝ch ruËiËek indenti-fikovat Ralsko, BezdÏz, Koz·kov i Trosky, shluk typick˝ch kuûel˘ »eskÈho st¯edoho¯Ì, jiËÌnskÈ t¯i kr·le T·bor, Bradlec a Kumburk, Pecku a ZviËinu, Chvaletice i ÑKuÚkuì (KunÏtickou horu), zrcadlo vodnÌ hladiny Rozkoöe a na horizontu »eskomoravskou vysoËinu, OrlickÈ hory, JesenÌky s†PradÏdem, Kralick˝ SnÏûnÌk, Bor a Hejöovinu z†BabiËky - jinak GÛry Stolowe, pod sebou pak klikatÌcÌ se zabydlen· ˙dolÌ MalÈho Labe, Labe a p¯edevöÌm ⁄py od Svobody po Trutnov, Kr·loveck˝ äpiË·k obklopen˝ b·bovkami VranÌch hor a nakonec fotogenickou Ë·st v˝chodnÌch Krkonoö od R˝chor p¯es LyseËinsk˝ a Dlouh˝ h¯eben na R˘ûovou horu a SnÏûku jako na dlani. Pak jeötÏ StudniËn·, lavinovÈ sr·zy ModrÈho dolu, placka LuËnÌ hory a kruh je uzav¯en. To vöe p¯i hezkÈm poËasÌ kaûd˝ den odpoledne, o vÌkendech od 10 do 17 hodin. A jak zd˘razÚujÌ pr˘vodci, za vstupnÈ stejnÏ dostupnÈ pro vöechny ÑzemÏkoulanyì. P¯es Jansk˝ vrch - V Jansk˝ch L·znÌch jsou p˘jËovny horsk˝ch kol v dolnÌ stanici lanovky na »ernou horu (tel. 875 186) a ve Sportu Form·nek u hotelu LesnÌ d˘m. Vhodn· trasa i pro zaË·teËnÌky vede hezk˝mi lesy p¯es Jansk˝ vrch. Po silnici vystoup·me na Hoffannovu boudu, kde uhneme doleva ke ZlatÈ vyhlÌdce. Odtud pohodlnÏ sjedeme k JanskÈ boudÏ s hezk˝m v˝hledem do dalekÈho PodkrkonoöÌ. OpustÌme znaËenou cestu a pojedeme rovnÏ po louce podÈl lesa aû do mÌsta, kde vjedeme po cestÏ do lesa. Hrub˝ kamenit˝ povrch n·s p¯inutÌ zpomalit. LesnÌ cesta vede aû na Jansk˝ vrch a d·l aû na louky nad Svobodou nad ⁄pou. St·le se budeme drûet cesty se zelenou znaËkou klikatÌcÌ se mezi loukami, poli a remÌzky ke kostelu nad Mlad˝mi Buky. Do Jansk˝ch L·znÌ se vr·tÌme po st·tnÌ silnici. Okruh je bezpeËn˝, d· se projet snadno za dvÏ hodiny, v opaËnÈm smÏru je n·roËn˝ kv˘li stoup·nÌ v terÈnu i tÏûöÌ orientaci. Po deöti jsou cesty rozbahnÏlÈ. Sjezd z »ernÈ hory - Lanovkou vyjedeme s horsk˝m kolem, za kterÈ nenÌ û·dn˝ p¯Ìplatek, na »ernou horu. Odtud se vyd·me kolem hotelu »ern· bouda smÏrem do Pece pod SnÏûkou. Brzy cesta zaËne klesat prudce k V·clav·ku. Na rozcestÌ p¯ed KolÌnskou boudou uhneme doleva a po lesnÌ sv·ûnici objedeme z·padnÌ ˙boËÌ »ernÈ hory, aû se dostaneme na Zrcadlovky (trasa KRNAP Ë. 19.B). PokraËujeme po vrstevnici k asfaltovÈ silniËce, po kterÈ sjedeme k HoffmannovÏ boudÏ. Tady nav·ûeme na okruh p¯es Jansk˝ vrch do Mlad˝ch Buk˘ nebo se vr·tÌme po silnici zpÏt do Jansk˝ch L·znÌ. Na fyzicky nen·roËnÈ trase je nutnÈ sjÌûdÏt pomalu prudkÈ ˙seky, p¯edevöÌm ten k V·clav·ku. Dobr· p¯ilba je samoz¯ejmostÌ.
HOTEL A RESTAURACE LESNÕ DŸM Nep¯eruöen· tradice pohostinstvÌ v LesnÌm domÏ sah· aû do poloviny 19. stoletÌ. Jeho sluûby vyhled·vali tehdy stejnÏ jako dnes l·zeÚötÌ hostÈ, jejich n·vötÏvy i proch·zejÌcÌ a projÌûdÏjÌcÌ turistÈ. LesnÌ d˘m najdete u hornÌ pr˘jezdnÈ silnice, 400 metr˘ nad centrem Jansk˝ch L·znÌ. P¯Ìjezd sem nenÌ omezen a hotel m· vlastnÌ parkoviötÏ, na kterÈ vjede i autobus. Restaurace otev¯en· dennÏ od 8 do 22 hodin pat¯Ì dÌky v˝bornÈ kuchyni, bohatÈ nabÌdce jÌdel a p¯Ìzniv˝m cen·m k nejvyhl·öenÏjöÌm v okolÌ. Na jÌdelnÌm lÌstku je ze t¯iceti druh˘ jÌdel i nÏkolik bezmas˝ch pokrm˘, zvϯina, ryby, krkonoöskÈ speciality a minutky, kterÈ si m˘ûete objednat kdykoliv po 11 hodinÏ. V restauraci je 80 mÌst u stolu a p¯i pÏknÈm poËasÌ p¯ibudou dalöÌ venku v p¯edzahr·dce. ToËÌ se tu plzeÚsk˝ Gambrinus, trutnovsk˝ Krakonoö a tmav˝ vrchlabsk˝ MedvÏd. JÌdelna je neku¯·ck·, ku¯·ci mohou sedÏt ve v˝Ëepu. Hotel nabÌzÌ öirokou ök·lu ubytov·nÌ. Ve vöech jedno aû t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch je um˝vadlo s teplou vodou, spoleËnÈ p¯ÌsluöenstvÌ je na kaûdÈm pat¯e. Apartm· majÌ sprchu, toaletu, satelitnÌ TV, nÏkterÈ i balkon a dvÏ jsou s kuchyÚkou. KaûdÈ apartm· je jinÈ, m· svou vlastnÌ tv·¯, ale vöechna jsou hezk· a pohodln·. HotelovÌ hostÈ si vyberou snÌdani buÔ kontinent·lnÌ nebo formou övÈdskÈho stolu. Ve velkÈ klubovnÏ je satelitnÌ TV. P¯Ìmo za hotelem najdete are·l s minigolfem a dvÏ fotbalov· h¯iötÏ. V zimÏ se louka zmÏnÌ na cviËnou sjezdovku s lyûa¯sk˝m vlekem. K lanovce na »ernou horu je to odtud jen 400 metr˘. Snadno p¯ÌstupnÈ jsou i dalöÌ vleky a sjezdovky na »ernÈ ho¯e, od kter˝ch se sjede aû k LesnÌmu domu. LetnÌ p˘jËovna horsk˝ch kol je p¯Ìmo u hotelu, v zimÏ dvÏ p˘jËovny lyûÌ a lyûa¯sk· ökola. V recepci najdete nejen smÏn·rnu, ale m˘ûete si tu zamluvit n·vötÏvu v tÏlocviËnÏ, saunÏ nebo plaveckÈm bazÈnu v modernÌ ObchodnÌ akademii nach·zejÌcÌ se 200 metr˘ odtud. Hotel a restaurace LesnÌ d˘m, JanskÈ L·znÏ, (PS» 542 25), majitel Petr Vesel˝, tel., fax (0439) 875 167, ubytov·nÌ v jednotliv˝ch pokojÌch s teplou vodou a apartm· se sprchou, WC a sat. TV, restaurace otev¯ena dennÏ od 8 do 22 hodin, parkoviötÏ u objektu. DomluvÌte se i nÏmecky.
äPINDLERŸV ML›N
20 Moûn· jste p¯ijeli do nejzn·mÏjöÌho ËeskÈho horskÈho st¯ediska äpindler˘v Ml˝n hlavnÏ kv˘li turistice. Najdete tu mnoho zajÌmav˝ch cÌl˘. Mezi nejkr·snÏjöÌ pat¯Ì v˝stup Labsk˝m dolem k pramenu Labe a ke SnÏûn˝m j·m·m. Proch·zka podÈl p¯ÌrodnÌch kask·d BÌlÈho Labe s n·vötÏvou nauËnÈ stezky »ertova strouha upout· unik·tnÌ kamennou regulacÌ. Projdete po hraniËnÌ CestÏ ËeskopolskÈho p¯·telstvÌ a zdol·te SnÏûku. N·stup na hory usnadÚujÌ lanovky na Pl·Ú a MedvÏdÌn i autobusov· doprava ke äpindlerovce ve SlezskÈm sedle. JistÏ v·m zbude jeötÏ hodnÏ chuti na dalöÌ öpindlerovskÈ letnÌ aktivity. LetnÌ bobov· dr·ha je novou atrakci äpindlerova Ml˝na, na kterou se tÏöÌ hlavnÏ dÏti, ale dospÏlÌ se r·di svezou s nimi. V˝hodnÏjöÌ je koupit dÏtem permanentku na vÌc jÌzd, protoûe v·s stejnÏ umluvÌ na dalöÌ jÌzdy a platÌ po celou sezÛnu. Bobovou dr·hu najdete hned vedle hotelu Harmony na ˙boËÌ MedvÏdÌna, kam v·s bezpeËnÏ dovedou smÏrovky. Usednete do vozÌku pro jednu aû dvÏ osoby a vlekem vyjedete nahoru na start 1400 metr˘ dlouhÈho tobog·nu. JÌzda korytem z nerezovÈho plechu s 22 zat·Ëkami, t¯emi tunely a pÏti terÈnnÌmi zlomy je snadn· a bezpeËn·, protoûe rychlost regulujete ˙Ëinnou brzdou. Nakl·nÏnÌ do oblouk˘ v·m dovolÌ jet rychleji. Otev¯eno je dennÏ od devÌti hodin aû do veËera. HorskÈ kolo si vyp˘jËÌte v hotelu Ëi pensionu, kde bydlÌte nebo v nÏkterÈm osvÏdËenÈm cyklocentru ve st¯edu mÏsta. V domÏ sluûeb mezi TIC a Horskou sluûbou je ROSSI sportservis (tel. 93948, Luk·ö VohnÌk), kde si vyberete kvalitnÌ kolo. ZajiöùujÌ tu i servis vËetnÏ sloûitÏjöÌch oprav. P˘jËovna je spojena s prodejem sportovnÌch vÏcÌ vËetnÏ souË·stek na kola. ROSSI za¯ÌdÌ pro skupinu i dovoz kol na dohodnutÈ mÌsto a zorganizuje cyklov˝let s pr˘vodcem. U historickÈho öpindlerovskÈho mostu najdete v Pavilonu p˘jËovnu kol Sport Kraus (93364) spojenou s prodejem sportovnÌch pot¯eb. T¯etÌ z hlavnÌch p˘jËoven M sport je na k¯iûovatce cest mezi n·mÏstÌm a kostelem. Je takÈ souË·stÌ sportovnÌho obchodu a ätÏp·n Dunka (93343) v·m spolu s kolem pro snadnÏjöÌ orientaci p¯i v˝letu p˘jËÌ i cyklomapu. Prov·dÌ i drobnÏjöÌ opravy. P¯i defektu p˘jËenÈho kola pro v·s p¯ijede autem. V hor·ch jsou Spr·vou KRNAP vyznaËeny r˘znÈ trasy, zakreslenÈ a popsanÈ v cykloturistickÈ mapÏ SHOCart. DvÏ trasy mezi äpindlerov˝m Ml˝nem a PecÌ pod SnÏûkou najdete i na 16. stranÏ VeselÈho v˝letu. Ke kolu poû·dejte i o nezbytnou p¯ilbu a poproste obsluhu o typ na v˝let, kter˝ bude technicky i fyzicky odpovÌdat vaöim schopnostem. LÈt·nÌ na kluz·kovÈm pad·ku neboli paragliding je kr·sn˝ sport, se kter˝m se sezn·mÌte i ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ. Dokonce m˘ûete letÏt hned bez jak˝chkoliv p¯edchozÌch zkuöenostÌ. Na tandemovÈm pad·ku poletÌte spolu s profesion·lnÌm instruktorem nad äpindlerov˝m Ml˝nem od hornÌ stanice lanovky na Pl·ni nebo z MedvÏdÌna. SeznamovacÌ kr·tkÈ kurzy se z·klady lÈt·nÌ jsou pro ty, kte¯Ì chtÏjÌ lÈtat sami. Z·jemce uËÌ instrukto¯i s mezin·rodnÌ licencÌ na mÌrn˝ch svazÌch v podh˘¯Ì na cviËn˝ch pad·cÌch. äkolu paraglidingu, tandemovÈ lÈt·nÌ a p˘jËovnu pad·k˘ provozuje Czech Fly (tel. 0602 730557 Aleö KoËÌ, 0602 440398 Renata Blahov·), dalöÌm vaöim partnerem
21 turistice, lyûov·nÌ, ËerstvÈ zpr·vy HorskÈ sluûby a Spr·vy KRNAP. P¯i n·vötÏvÏ pod·v· TIC rovnÏû informace o moûnosti ubytov·nÌ. Vedle propagaËnÌho materi·lu jsou k dost·nÌ mapy, pr˘vodce, pohlednice i drobnÈ suven˝ry. TIC spravuje i nonstop informaËnÌ telefonnÌ linku 048 5225980, kde pomocÌ tlaËÌtkovÈho telefonu volÌte jazyk a okruh poûadovan˝ch informacÌ vËetnÏ tÏch o ubytov·nÌ vöech kategoriÌ.
m˘ûe b˝t Paragliding klub äpindler˘v Ml˝n (tel. 93035 Old¯ich éÌla). Informace zÌsk·te i v Pavilonu v p˘jËovnÏ sportovnÌch pot¯eb Sport Kraus (tel. 93364). O prodlouûenÈm vÌkendu 20. aû 23. srpna se bude öpindlerovskÈ nebe vzduchoplavci jen hemûit. Sjedou se sem na z·vody »eskÈ ligy paraglidingu a bude to pestr· podÌvan·. KoË·rovÈ vyjÌûÔky po äpindlerovÏ Ml˝nÏ a nejbliûöÌm okolÌ zaËÌnajÌ u hotelu Nechanick˝ nedaleko historickÈho mostu. TuristickÈ jÌzd·rny a vyjÌûÔky na konÌch najdete nedaleko äpindlerova Ml˝na. Nejzn·mÏjöÌ je Farma Hucul na JanovÏ ho¯e ve VÌtkovicÌch (tel. 0432/582819) s chovem huculsk˝ch konÌ. DennÏ od 9 do 17 hodin vyjÌûdÏjÌ hostÈ podle dohody na r˘znÏ dlouh˝ v˝let v sedle. P¯i öpatnÈm poËasÌ se jezdÌ v jÌzd·rnÏ. O sluûby farmy je velk˝ z·jem, proto je lepöÌ se telefonicky objednat. V malÈ vsi KnÏûice mezi Beneckem a VrchlabÌm jsou hned dvÏ jÌzd·rny. VÏtöÌ je ve SmejkalovÏ boudÏ (0438/24737), kde chovajÌ jezdeckÈ konÏ. KnÏûick· chalupa (0438/24655) je urËen· pro klidnou rodinnou n·vötÏvu s dÏtmi. ObÏ farmy po¯·dajÌ vyjÌûÔky do kr·snÈho okolÌ pod horou éal˝. Novou hezkou jÌzd·rnu najdete ve Str·ûnÈm nad VrchlabÌm. K FarmÏ Str·ûnÈ Sedlo, dojdete za pÏt minut od velkÈho parkoviötÏ u obecnÌho ˙¯adu. V˝cvik vede Lucie Kopeck· (tel. 0603 249676) a je poznat, ûe proöla anglickou ökolou. VÏnuje se z·jemc˘m o opravdovou jÌzdu i tÏm, kte¯Ì si jen ÑchtÏjÌ sednout na konÏì. DÏti tu dostanou p¯ed jÌzdou podrobnÈ instrukce. Pr·vÏ pro nÏ a pro zaË·teËnÌky na farmÏ chovajÌ Ëty¯i huculy a ponÌka. PravÈ jezdeckÈ konÏ z plemene ËeskÈho teplokrevnÌka jsou urËeny pro n·roËnÏjöÌ jezdce. CeloroËnÌ vyjÌûÔky do hor nebo na louky nad VrchlabÌ trvajÌ nejmÈnÏ hodinu, ale optim·lnÌ je Ëty¯hodinov˝ v˝let s programem. Je dobrÈ se objednat p¯edem, v lÈtÏ je jÌzd·rna otev¯ena od 9 do 20 hodin. TuristickÈ informaËnÌ centrum (TIC, telefon (0438) 936 56, fax 939 89) najdete v budovÏ mÏstskÈho ˙¯adu ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ, je otev¯eno dennÏ od 9 do 17 hodin s p˘lhodinovou polednÌ p¯est·vkou. V ËeskÈm, nÏmeckÈm, anglickÈm a ruskÈm jazyce tu zÌsk·te informace o mÏstÏ,
LetnÌ öpindlerovskÈ akce Kaûdou nedÏli aû do 13.9. ve 14. hodin promen·dnÌ koncerty dechovÈ hudby. 26.-28.6. 6. äpindlerovsk· pouù, hlavnÌ program je 27.6. 15.-19.7. MistrovstvÌ Evropy ve sjezdu a slalomu horsk˝ch kol, hlavnÌ z·vody jsou 18. a 19.7. 18.7. Slavnost piva u hotelu Hradec s muzikou. 19.7. Bojanovsk· öestka, koncert krojovanÈ lidovÈ hudby ve VojenskÈ zotavovnÏ Bed¯ichov. 20.-23.8. »esk· liga paraglidingu. 30.8. Gal·neËka, koncert lidovÈ hudby ve VojenskÈ zotavovnÏ Bed¯ichov.
LABSK¡ PÿEHRADA Postavili ji po hrozn˝ch zkuöenostech z konce 19. stoletÌ, kdy pr˘trûe mraËen dok·zaly zvednout hladinu Labe tak rychle a o tolik, ûe odtÈkajÌcÌ voda z hor zabÌjela lidi a niËila jejich majetek. Svou hlavnÌ ˙lohu plnÌ p¯ehrada beze zbytku dodnes. Uk·zala to p¯i loÚskÈ stoletÈ vodÏ, ale Ëasem zÌskala i dalöÌ funkce. Je dominantnÌ stavbou celÈho ˙dolÌ, kterou p¯i p¯Ìjezdu do äpindlerova Ml˝na nep¯ehlÈdnete, zajÌmavou technickou pam·tkou, zdrojem energie, v KrkonoöÌch nezvykl˝m p¯ÌrodnÌm prost¯edÌm i cÌlem letnÌch aktivit host˘. I my se k p¯ehradÏ vypravÌme. Za osmdes·t let Labsk· p¯ehrada (v nÏmËinÏ asi Elbetalsperre) p¯etekla teprve t¯ikr·t, vûdy p¯i letnÌch p¯Ìvalov˝ch deötÌch - v srpnu 1930, v srpnu 1977 a v Ëervenci 1997. P¯i ˙plnÈm naplnÏnÌ, kdy voda p¯epad· po kask·dÏ tÏsnÏ pod korunou hr·ze, je v n·drûi p¯es 3 miliony kubÌk˘ vody a vytvo¯enÈ jezero dosahuje plochy 27 hektar˘. Jen stÏûÌ si dovedeme p¯edstavit, jakÈmu tlaku v takovou chvÌli hr·z odol·v·. I p¯es obavy lidÌ p¯i loÚskÈ povodni, ûe se p¯ehrada protrhne, velk· voda naopak uk·zala, ûe je p¯ehrada v dobrÈm stavu. Byla postavena z vÏtöÌ Ë·sti v letech 1910 aû 1914 vÌdeÚskou firmou Reilich a Berger podle projektu praûskÈho ateliÈru pod vedenÌm inûen˝ra Josefa Plicky. Kolaudace probÏhla aû v roce 1918. Jako ostatnÌ regulace krkonoösk˝ch ¯ek, i ⁄dolnÌ p¯ehrada Krausovy boudy (v nÏmeckÈ verzi Talsperre Krausebauden), jak se tehdy podle sousednÌ luËnÌ enkl·vy jmenovala, byla zaplacena z prost¯edk˘ monarchie prost¯ednictvÌm ZemskÈ komise pro ˙pravu ¯ek v kr·lovstvÌ »eskÈm. Proto nenÌ divu, ûe do p¯ednÌ strany hr·ze stavitelÈ umÌstili velk˝ monogram FJ p¯ipomÌnajÌcÌ cÌsa¯e Frantiöka Josefa. Aû v roce 1926 byly inici·ly pozmÏnÏny na R», Republika »eskoslovensk·, ale jsou öpatnÏ k rozluötÏnÌ, stejnÏ jako p¯edtÌm ty cÌsa¯skÈ. Z·klad hr·ze je zapuötÏn deset metr˘ hluboko do skalnÌho podloûÌ, samotn· hr·z je
vysok· t¯icet t¯i a p˘l metr˘. Kdyû p¯ejdete po ladnÈm oblouku 153 metr˘ dlouhÈ koruny hr·ze na lev˝ b¯eh, najdete u romantickÈho domku hr·znÈho panel s podrobn˝m popisem celÈho dÌla. Cestou p¯es hr·z uslyöÌte pravideln˝ hukot Ëty¯ vodnÌch turbÌn umÌstÏn˝ch teprve v roce 1994 na nejniûöÌm mÌstÏ pod p¯ehradou. K LabskÈ p¯ehradÏ si m˘ûete napl·novat i delöÌ v˝let, neû jak˝ v·m zabere prohlÌdka technickÈho dÌla. P˘jËovna lodÏk hotelu Arnika je v provozu dennÏ od 9 do 17 hodin. V p¯Ìstaviöti pod mostem silnice jsou p¯ipraveny loÔky pro dvÏ nebo Ëty¯i osoby a jedno vodnÌ ölapadlo. OtuûilejöÌ hostÈ se v p¯ehradÏ koupou. N·stup do vody je usnadnÏn ukotven˝m pontonem u levÈho travnatÈho b¯ehu. Moûnost regulovat pr˘tok vody v labskÈ soutÏsce pod p¯ehradou umoûÚuje pravidelnÈ po¯·d·nÌ öpiËkov˝ch vod·ck˝ch z·vod˘. Od kvÏtna do 31. srpna se v p¯ehradÏ lovÌ ryby. DennÌ, t˝dennÌ, mÏsÌËnÌ nebo sezÛnnÌ povolenku k lovu si koupÌte na polesÌ Labsk· (tel. 93 388, polesn˝ pan PavlÌk) v mÌstnÌ Ë·sti äpindler˘v Ml˝n - Bed¯ichov. K vyd·nÌ povolenky pot¯ebujete platn˝ loveck˝ lÌstek, kter˝ cizinci zÌskajÌ za mÌrn˝ poplatek na mÏstskÈm ˙¯adu. Pstruzi a kr·snÌ siveni ameriËtÌ s vysokou h¯betnÌ ploutvÌ t·hnou z p¯ehrady, kde se lovÌ i okouni, v˝öe proti proudu. ZblÌzka je m˘ûete vidÏt v t˘nÌch DolskÈho potoka naproti TuristickÈmu informaËnÌmu centru p¯i mÏstskÈho ˙¯adu ve st¯edu äpindlerova Ml˝na. Proch·zka okolo LabskÈ p¯ehrady zaËÌn· pr·vÏ u TIC, kde p¯ejdeme Dolsk˝ potok a po zelenÏ znaËenÈ cestÏ dojdeme lesem na TabulovÈ boudy. Za loukou s v˝hledem na Bed¯ichov cesta vch·zÌ do lesa a jejÌ povrch je p˘l kilometru dost kamenit˝. Brzy pod sebou uvidÌme hladinu p¯ehrady. Od pr·vÏ dostavovanÈho pensionu m· cesta jiû promen·dnÌ charakter a dovede n·s kolem p¯ÌrodnÌho koupaliötÏ aû k domku hr·znÈho. P¯ejdeme po hr·zi na druh˝ b¯eh a kolem vodnÌho ramene p¯ehrady se po starÈ silnici vyd·me do ˙zkÈho ˙dolÌ Honzovy strouhy. St·le se drûÌme zelenÈ znaËky a jen kousek za koÚsk˝mi st·jemi vystoupÌme uprost¯ed luËnÌ enkl·vy ZadnÌ Labsk·, jak se dnes Krausovy Boudy jmenujÌ. Za pozornost stojÌ prvnÌ chalupa pod cestou, je novÏ stavÏna klasickou technologiÌ d¯evÏnÈho roubenÈho domu. Jen o kousek d·l u cesty, kter· n·s dovede aû do Bed¯ichova, stojÌ historick· zvonice. Vznikla pr·vÏ p¯ed 170 lety z popudu zdejöÌho fo¯ta Aloise Schiera slouûÌcÌho u hrabÏte Harracha. Od roku 1829 jejÌ zvon pravidelnÏ ohlaöoval poledne a 18 hodin. Kdyû nÏkdo v tehdy samostatnÈ obci Krausovy Boudy zem¯el, zvonil kaûdÈ poledne p˘l hodiny aû do neboûtÌkova poh¯bu. Star˝ zvon se v roce 1917 p¯i zvonÏnÌ utrhl a p¯i p·du pukl. Byl zabaven a roztaven pro v·leËnÈ ˙Ëely. Ani druh˝ zvon, instalovan˝ opÏt po n·roËnÈ sbÌrce mÌstnÌmi lidmi v roce 1922 nep¯eËkal dalöÌ v·lku. MÏstsk˝ ˙¯ad äpindler˘v Ml˝n zvonici ned·vno d˘kladnÏ opravil, ale zvon se na ZadnÌ Labskou zatÌm nevr·til. LesnÌ cestou projdeme do Bed¯ichova a okruh, kter˝ jde dob¯e projet i na horskÈm kole, uzav¯eme sestupem okolo hotelu Harmony a bobovÈ dr·hy do st¯edu mÏsta.
VRCHLABÕ
22 VYHLÕDKOV… LETY Z VRCHLABÕ
PRIOR OBCHODNÕ DŸM, VRCHLABÕ
NejblÌûe k hor·m je zn·mÈ podkrkonoöskÈ letiötÏ ve VrchlabÌ. Odtud vedou kaûd˝ den p¯i hezkÈm poËasÌ oblÌbenÈ vyhlÌdkovÈ lety podÈl Krkonoö. P¯i pohledu z v˝öky uvidÌte ˙plnÏ jin˝ svÏt, Ëist˝ bez drobn˝ch ör·m˘, neû jakÈ potk·v·me tam dole. Piloti profesion·lovÈ vezmou t¯i pasaûÈry na palubu modernÌch hornoploönÌk˘ Cessna nebo Maule, kter˝ dÌky lyûÌm lÈt· i v zimÏ. VÏtöÌ skupina m˘ûe letÏt najednou v letadle Antonov pro 11 osob. T¯icetiminutov˝ let obs·hne trasu z VrchlabÌ nad Harrachov, kde se stoËÌ a jiûnÏ od äpindlerova Ml˝na zamÌ¯Ì p¯es Benecko k »ernÈ ho¯e. JeötÏ p¯ed n·vratem na letiötÏ zakrouûÌ nad Trutnovem. P¯i pohledu z v˝öky pozn·te jak blÌzko je p¯es hory ze äpindlerova Ml˝na do Pece nebo si p¯ipomenete mÌsta, kter· chcete jeötÏ navötÌvit. S pilotem si m˘ûete domluvit dÈlku letu i nÏkterÈ specifickÈ cÌle, vyhlÌdkovÈ lety p¯Ìmo nad st¯edem n·rodnÌho parku nejsou moûnÈ. Letadlo vystoup· nejmÈnÏ do v˝öky 2000 metr˘, kde je menöÌ turbulence vzduchu a tÌm i klidnÏjöÌ let. ObËerstvenÌ v bistru i upravenÈ tr·vnÌky nedaleko startovacÌ plochy zp¯ÌjemnÌ p¯ÌpadnÈ Ëek·nÌ na v·ö v˝let letadlem. FinanËnÏ v˝hodnÏjöÌ je pro v·s obsazenÌ celÈho letu. SouË·stÌ letiötÏ je Euro-air-camp s travnatou plochou pro stany a karavany se 70 mÌsty s elektrickou p¯Ìpojkou. V kempu jsou bezbariÈrovÈ sprchy s teplou vodou i toalety, spoleËensk· mÌstnost, bar a kuchyÚ. VrchlabskÈ letiötÏ s pades·tiletou tradicÌ je i vyhled·van˝m st¯ediskem sportovnÌho motorovÈho i bezmotorovÈho lÈt·nÌ. Tomu slouûÌ z·zemÌ s pensionem vËetnÏ zajiötÏnÌ jÌdla. Leteck· ökola VrchlabÌ, kterÈ cel˝ are·l pat¯Ì, zajiöùuje v˝cvik pro zÌsk·nÌ leteckÈho pr˘kazu, ale i kurzy akrobacie, servis a dovoz vybran˝ch typ˘ letadel a mnoho dalöÌch sluûeb, kterÈ ke kr·snÈmu lÈt·nÌ pat¯Ì.
P¯i prohlÌdce ËilÈho mÏsta VrchlabÌ se jistÏ dostanete do obchodnÌho domu PRIOR na n·mÏstÌ. Od loÚskÈho roku pat¯Ì spoleËnosti PRIOR IK a.s. a je nejvÏtöÌm v celÈm regionu Krkonoö. P¯i jeho n·vötÏvÏ se nemusÌte ob·vat parkov·nÌ, smÏrovky v·s v centru mÏsta navedou do podzemnÌho parkoviötÏ s p¯Ìm˝m vstupem do supermarketu. Velik· nabÌdka potravin je zpest¯ena prezentacÌ novinek pravidelnÏ spojenou s oblÌbenou ochutn·vkou v˝robk˘. U vchodu z n·mÏstÌ v·s k posezenÌ l·k· letnÌ zahr·dka navazujÌcÌ na z·meck˝ park, kde si m˘ûete d·t nÏkterou mÌstnÌ specialitu, pizzu nebo jen rychlÈ obËerstvenÌ. Cel˝m p¯ÌzemÌm obchodnÌho domu proch·zÌ pas·û, ze kterÈ se vstupuje do zlatnictvÌ NikÈ, prodejny skla a porcel·nu, kvÏtin·¯stvÌ Flora s prodejem nejen kvÏtin, ale i pot¯eb pro zahr·dk·¯e vËetnÏ sekaËek na tr·vu, bazÈn˘ i d·rkov˝ch p¯edmÏt˘. Ve vedlejöÌ cukr·rnÏ ochutn·te cukr·¯skÈ v˝robky s dobrou k·vou. V dalöÌ prodejnÏ vonÌ ËerstvÈ peËivo z mÌstnÌ pek·rny. V p¯ÌzemÌ je k dispozici i smÏn·rna, bankomat a telefonnÌ automat. Eskal·tory v·s vyvezou do prvnÌho patra, kde najdete vöe z oblasti mÛdy - odÏvy, obuv, textil i kosmetiku. DruhÈ patro pat¯Ì p¯edevöÌm velkÈ prodejnÏ sport-hraËky s v˝bÏrem sportovnÌch pot¯eb a obleËenÌ mnoha zn·m˝ch znaËek. SousednÌ prodejna elektro nabÌzÌ p¯Ìstroje z oboru elektroaudio-video. VybranÈ zboûÌ tu prod·vajÌ i na spl·tky. Ve druhÈm pat¯e si odpoËinete po prohlÌdce mÏsta nebo po n·kupu u obÏda Ëi veËe¯e ve stylovÈ restauraci s v˝hledem do z·meckÈho parku. Od ledna letoönÌho roku se sluûby obchodnÌho domu rozö̯ily o drogerii, ûelez·¯stvÌ a zrekonstruovanou prodejnu kuchyÚsk˝ch pot¯eb v sousednÌm domÏ, p¯evzatÈm od spoleËnosti Magnet. NovÈ sluûby spolu s atraktivnÌ nabÌdkou zboûÌ za zajÌmavÈ ceny jsou nejlepöÌ pozv·nkou k n·vötÏvÏ obchodnÌho domu PRIOR.
Leteck· ökola VrchlabÌ a.s. (P.O.BOX 49, PS» 543 11), tel. (0438) 22992, fax 22179, E-mail:
[email protected], vyhlÌdkovÈ lety dennÏ od 9 do 18 hodin, ObËerstvenÌ a parkov·nÌ je p¯Ìmo na letiöti se st·l˝m provozem. DomluvÌte se nÏmecky i anglicky.
PRIOR - obchodnÌ d˘m VrchlabÌ, tel. informace (0438) 294 163. OtevÌracÌ doba pondÏlÌ - p·tek 9-18, sobota 8.3012, supermarket tÈû v nedÏli 8-12 hodin. Restaurace je otev¯ena dennÏ 11-22, Snack bar 10-22 hodin. Parking je otev¯en dennÏ 7-20.30, v sobotu a v nedÏli do 14 hodin.
KRKONOäE - L¡SKA NA CEL› éIVOT
23
VÏra Pokorn· Nezdoln˝ jako krkonoösk· kosod¯evina. Moudr˝ a rozöafn˝ vypravÏË, skromn˝ a vesel˝ kamar·d - to je pro mne Dorek Lokvenc. Rod·k z Mal˝ch SvatoÚovic, z toho kouzelnÈho koutku »ech, odkud odch·zeli lidÈ do svÏta za vzdÏl·nÌm a nesli sebou v duöi maliËk˝ obr·zek z mari·nskÈ pouti, jak ji vylÌËila Boûena NÏmcov· v BabiËce, nebo voniËku kvÌtk˘ z ËarodÏjnÈ zahr·dky, o nÌû psal Karel »apek. Byli jsme zasaûeni tou podivuhodnou krajinou na ˙boËÌ Jest¯ebÌch hor, zad¯ela se n·m hluboko pod k˘ûi, a p¯estoûe n·s ûivot rozv·l do mnoha kout˘ naöÌ zemÏ, st·le se vracÌme. StejnÏ jako Ing. Theodor Lokvenc, CSc - vÏdec les˘. ZaËÌnal na lesnickÈ ökole v PÌsku, p˘sobil na Broumovsku a v r. 1951 se usadil v OpoËnÏ. Z˘stal tamnÏjöÌ v˝zkumnÈ stanici lesnÌho hospod·¯stvÌ vÏrn˝ po cel˝ ûivot. P¯esto se vûdy vracel a vracÌ dodnes do svÈho rodnÈho kraje a do blÌzk˝ch Krkonoö, kter˝m vÏnoval velkou Ë·st svÈho vÏdeckÈho dÌla i soukromÈho z·jmu. Dorek je ËlovÏk i ve svÈ dvaasedmdes·tce Ëil˝ a pln˝ ûivota, je po¯·d stejnÏ ne˙stupn˝ v boji s lidskou hloupostÌ a p˝chou, jak s·m ¯Ìk·, ûe mu to prostÏ ned· a znova se nech·v· vt·hnout do potyËek na obranu krkonoöskÈ p¯Ìrody. DesÌtky let ho potk·v·te na cest·ch a svazÌch hor, kterÈ si zamiloval v ml·dÌ - Ñkdyû se chci nÏco doopravdy dozvÏdÏt, musÌm krok za krokem prochodit vöechna mÌsta spojen· s p¯edmÏtem mÈho b·d·nÌ, musÌm trpÏlivÏ pozn·vat vöechno co p¯edch·zelo dneöku, co v˝voj krajiny ovlivÚovalo. Kdyû jsem chtÏl napsat studii o krkonoösk˝ch lesÌch a o vysokohorsk˝ch d¯evin·ch musel jsem se pono¯it dost hluboko do historie. Tak jsem pozn·val nejen porosty svah˘ a ˙dolÌ, hranici lesa a kleËe, ale i louky vysoko v hor·ch, boudy a lidi v nich. Seznamoval jsem se nejen s lesnÌky ale i s mÌstnÌmi lidmi, kte¯Ì tu p¯eûÌvali po desÌtky generacÌ. Pozn·val jsem horskÈ hospod·¯e z·pasÌcÌ s tvrd˝mi p¯ÌrodnÌmi podmÌnkami. Oni vytvo¯ili ojedinÏlÈ selskÈ usedlosti a po sv˝ch p¯edcÌch takÈ zasahovali do panenskÈ p¯Ìrody na hor·ch Ëasto tak v˝raznÏ, ûe ji podstatnÏ promÏnili. Na mÌstech p˘vodnÌ krkonoöskÈ kleËe zakl·dali louky, na kter˝ch sklÌzeli tr·vu a p·sli dobytek. Ve zdejöÌch hor·ch tÏûili d¯evo, p·lili mil̯e a dolovali zlato i dalöÌ rudy.ì Co vöechno se od st¯edovÏku v KrkonoöÌch dÏlo, jak v nich lidÈ ûili a ovlivÚovali i p¯etv·¯eli p¯Ìrodu sepsal inûen˝r Lokvenc v knize ÑToulky krkonoöskou minulostÌì. Vyöla v roku 1978 v hradeckÈm nakladatelstvÌ Kruh a stala se ojedinÏl˝m dÌlem svÈho druhu. Na dvoustechpades·ti stran·ch textu psanÈho kr·sn˝m Ëesk˝m jazykem a doplnÏnÈho ¯adou dobov˝ch ilustracÌ - rytin i fotografiÌ najde Ëten·¯ spoustu p¯ÌbÏh˘ a historick˝ch ˙daj˘. Za dlouh· lÈta ËlenstvÌ v redakËnÌ radÏ v˝pravnÈho mÏsÌËnÌku Krkonoöe se objevila na jeho str·nk·ch cel· ¯ada objevn˝ch Lokvencov˝ch Ël·nk˘ a seri·l˘ o p¯ÌrodÏ, hospoda¯enÌ v lesÌch, o boud·ch a ûivotÏ v nich, o horsk˝ch cest·ch. Cel˝ch pÏtaËty¯icet let vÏdeckÈ dr·hy vÏnoval inûen˝r Lokvenc problÈm˘m zalesÚov·nÌ a stal se p¯ednÌm odbornÌkem v tomto oboru. Dokladem jeho pr·ce je i knÌûka ÑZalesÚov·nÌ Krkonoöì vydan· v r. 1992 ve spolupr·ci V˝zkumnÈ stanice V⁄LHM v OpoËnÏ a KRNAPu, kde p˘sobil Dorek dlouhou ¯adu let ve vÏdeckÈ radÏ. D·le svoje v˝zkumy publikoval i v zahraniËÌ. Kdo by si myslel, ûe to na jeden velice aktivnÌ ûivot staËÌ, m˝lil by se. V srdci Dorka Lokvence je mÌsto i na dalöÌ l·sky. Po otci, hav̯em tÏlem i duöÌ, dÏdil nejen z·jem o p¯Ìrodu ale i numismatiku. Letos na ja¯e vyöla jeho
Theodor Lokvenc - vÏdec les˘
publikace o raûb·ch okresu N·chod a loni se objevila velice pÏkn·, jÌm redigovan· knÌûka o Mal˝ch SvatoÚovicÌch. V nÌ postavil kromÏ jinÈho i pomnÌËky lidem, kte¯Ì udÏlali pro sv˘j rodn˝ kraj mnoho a p¯esto byli m·lem zapomenuti. JeötÏ jednou bych r·da dala slovo p¯Ìmo inûen˝ru Lokvencovi. Na ot·zku o jeho nejmilejöÌch mÌstech na hor·ch ¯ekl: ÑJsou to takov· z·koutÌ, kde neslyöÌm û·dn˝ zvuk lidskÈ Ëinnosti, kde nevidÌm nikoho kromÏ kytiËek, pt·k˘ a zvϯe, jsou to mÌsta, kam nevedou û·dnÈ cesty. T¯eba na St¯ÌbrnÈ byst¯inÏ - tam jsou jen ty str·nÏ kolem mne, zpÌv· potok, nad hlavou m·m nebe - nebo na PanËavÏ, tam si m˘ûu doopravdy duöevnÏ odpoËinout.ì Dod·v·m k tomu ... a taky nabrat nov˝ch sil a inspiracÌ do pr·ce. A tak je to dob¯e mil˝ p¯Ìteli krkonoösk˝ch les˘.
KRKONOŠE Chcete-li mÌt p¯ehled o krkonoöskÈm dÏnÌ - ËtÏte Ëasopis Krkonoöe.
KRKONOäE, mÏsÌËnÌk o p¯ÌrodÏ a lidech z Krkonoö, Jizersk˝ch hor a PodkrkonoöÌ, vyd·v· Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku, tel. (0438) 285 333, fax 230 95. Objednat lze u PNS, a.s. nebo na adrese redakce: »asopis Krkonoöe, DobrovskÈho 3, 543 11 VrchlabÌ.
DOPORU»UJEME
24
VybranÈ a doporuËenÈ sluûby vych·zejÌ z n·zoru redakce Vesel˝ v˝let na v˝voj zdejöÌ turistiky. Naöe kritÈria pro jejich v˝bÏr a hodnocenÌ provozovatel˘ jsou p¯edevöÌm seriÛznost a st·l· kvalita sluûby, stav objektu a jeho soulad s horskou krajinou, urËit· v˝jimeËnost v ˙zemÌ. Jsme si vÏdomi, ûe v˝bÏrem sluûeb p¯ebÌr·me i odpovÏdnost za jejich kvalitu a ûe ta je i zn·mkou kvality naöich novin. Proto se setk·v·te v tomto vyd·nÌ VeselÈho v˝letu s osvÏdËen˝mi sluûbami z p¯edchozÌch vyd·nÌ. Vesel˝ v˝let jsme mohli vydat p¯edevöÌm z·sluhou zdejöÌch mÏst a obcÌ a za podpory pr·vÏ tÏch podnikatel˘, kte¯Ì doporuËovanÈ sluûby provozujÌ. TÏöÌme se na vaöi spokojenost a z·roveÚ v·s chceme poû·dat o naöi podporu. Aû je navötÌvÌte, zmiÚte se, ûe jste se o nich dovÏdÏli pr·vÏ v naöich novin·ch. DÏkujeme. Redakce
Hotel Arnika *** NejlepöÌ sluûbou, kterou v·m m˘ûeme p¯edstavit, je hotel Arnika v RudnÌku. StojÌ v historickÈm centru obce mezi pivovarem a renesanËnÌm kostelem. NabÌzÌ p¯ev·ûnÏ dvoul˘ûkovÈ pokoje s moûnostÌ p¯ist˝lky, 4 apartm·, vöe s kompletnÌm soci·lnÌm za¯ÌzenÌm. Pokoje jsou vybaveny telefonem, TV se öesti SAT programy a minibarem. Host˘m je k dispozici vstupnÌ hala s recepcÌ, kav·rna, restaurace, salonek, kryt˝ bazÈn, hotelov˝ masÈr, sauna, v˝tah, gar·ûe. SnÌdanÏ jsou pod·vanÈ formou övÈdsk˝ch stol˘, obÏdy a veËe¯e si vyberete ze specialit ËeskÈ a krkonoöskÈ kuchynÏ · la karte nebo menu. Pro hotelovÈ hosty je p¯ipraven t˝dennÌ program, veËery s hudbou a tancem, vyjÌûÔky na konÌch nebo na horsk˝ch kolech. Lyûa¯skÈ terÈny pro n·roËnÈ i mÈnÏ zdatnÈ lyûa¯e jsou vzd·leny okolo 15 kilometr˘. Pro spoleËnost i jednotlivce lze zajistit rodinnou oslavu, recepci, raut Ëi semin·¯. V lÈtÏ jsou u hotelu otev¯eny t¯i terasy s obËerstvenÌm. PrvnÌ najdete hned u vchodu do hotelu, pouze pro hotelovÈ hosty je velk· terasa a terasa u bazÈnu. Hotel Arnika je oblÌben pro svou p¯·telskou atmosfÈru. Hotel Arnika ***, RudnÌk, PS» 543 72, ¯editelka Hanka ÿe¯ichov·, tel. (0438) 949 321 (od podzimu 1998 - 440 321), fax 949 480 (440 480). DomluvÌte se i nÏmecky, anglicky a rusky.
Pension »SA V Peci pod SnÏûkou na VelkÈ Pl·ni najdete zrekonstruovan˝ pension »esk˝ch aeroliniÌ. NabÌzÌ ubytov·nÌ (45 l˘ûek) s polopenzÌ nebo plnou penzÌ ve dvou, t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch rodinnÈho typu. Pokoje jsou standardnÌ a vöechny majÌ hygienick˝ kout s teplou a studenou vodou. Z·kladem spokojenosti host˘ je klasick· Ëesk· kuchynÏ obohacen· orient·lnÌmi jÌdly. K dispozici je bar, TV, sportovnÌ mÌstnost a lyûa¯sk˝ vlek p¯Ìmo na str·ni u pensionu. Na velkÈ sjezdovky do are·lu SKI Pec se dostanete za 15 minut. Jen kousek je to i do centra Pece. K »SA zajedete autem po cel˝ rok, v zimÏ zaparkujete nÌûe na st¯eûenÈm parkoviöti u kapliËky (P3), v lÈtÏ p¯Ìmo u pensionu. Ubytov·nÌ i vybavenÌ pensionu je zvl·öù vhodnÈ pro ökoly v p¯ÌrodÏ a lyûa¯skÈ v˝cviky, kterÈ v mezisezÛnÏ uvÌtajÌ dobrÈ finanËnÌ podmÌnky. Pension »SA, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, n·jemce Zdena Klementov·, tel., fax (0439) 96 2228 (od podzimu 1998 - 896 228), domluvÌte se i anglicky a nÏmecky. E-mail:
[email protected]
OSVÃD»EN… SLUéBY Pension U Vesel˝ch V centru VelkÈ ⁄py doporuËujeme navötÌvit pension U Vesel˝ch, kter˝ hostÈ znajÌ i pod star˝m jmÈnem Pavlovka. P˘vodnÌ horsk˝ d˘m s modernÌ p¯Ìstavbou v z·padnÌm ötÌtu stojÌ mÌrnÏ ve str·ni, od ˙pskÈho n·mÏstÌ je oddÏlen ¯ekou. V lÈtÏ zajÌûdÏjÌ auta aû k pensionu, kde mohou parkovat. Pension je rodinn˝m podnikem s klidn˝m dom·cÌm prost¯edÌm. NabÌzÌ ubytov·nÌ (32 l˘ûek) v jedno aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch, Ë·st z nich m· hygienick˝ kout s teplou a studenou vodou. Polopenze obsahuje tradiËnÌ jÌdla ËeskÈ kuchynÏ doplnÏn· z·kuskem Ëi ovocem. Pobyt zp¯ÌjemnÌ stylov· jÌdelna s barem a satelitnÌ TV. P¯ed domem je terasa s kr·sn˝m v˝hledem na PÏnkavËÌ vrch a Port·öky. K pensionu pat¯Ì lyûa¯sk˝ vlek Hubert II v dÈlce 450 metr˘. SevernÌ svah upravovan˝ vlastnÌ rolbou poskytuje lyûa¯˘m kr·snÈ z·ûitky z jÌzdy dlouho do jara. Z·roveÚ p¯ibliûuje i 600 m dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek Hubert I v Javo¯Ìm dole. Pension U Vesel˝ch, Velk· ⁄pa Ëp. 222, PS» 542 22, provozuje ing. Ji¯Ì Vesel˝, tel., fax (0439) 96 2335 (od podzimu 1998 - 769 235), domluvÌte se i nÏmecky a anglicky. Galerie Vorel V nevelkÈm domÏ se jmÈnem MAGMA na hlavnÌ ulici v Jansk˝ch L·znÌch najdete hned t¯i zajÌmavÈ sluûby, kterÈ se trochu doplÚujÌ a prolÌnajÌ z·roveÚ. P¯edevöÌm je tu prodejnÌ Galerie Vorel, kde pan Ji¯Ì Vorel vystavuje a prod·v· celou ¯adu p¯edmÏt˘ p¯edevöÌm ze zvl·ötnÌho druhu v·pence aragonitu. ÿemeslo opracov·v·nÌ kamene je u Vorl˘ uû ve t¯etÌ generaci. Z drobn˝ch p¯edmÏt˘ uûitÈho umÏnÌ tu najdete tÏûÌtka, kalam·¯e, v·zy, kazety ale t¯eba i zajÌmavou biûuterii nebo naopak vÏtöÌ kusy. Pr·ce ostatnÌch v˝tvarnÌk˘ zastupujÌ barevn· grafika, akvarely, autorsk· i uûitkov· keramika. Galerie je otev¯ena dennÏ od 10 do 17 hodin. V p¯ÌzemÌ domu je takÈ aperitiv bar s n·zvem Bistro Magma. Vedle rychlÈho obËerstvenÌ v podobÏ toastu Ëi sendviËe sem hostÈ chodÌ kv˘li klidnÈmu posezenÌ s moûnostÌ vybrat si z nÏkolika druh˘ k·vy, poh·r˘ i n·poj˘. Otev¯eno je dennÏ od dopoledne do 22 hodin. V podkrovÌ je pro hosty p¯ipraveno kvalitnÌ ubytov·nÌ v apartm· a jednom pokoji, vûdy s vlastnÌm soci·lnÌm za¯ÌzenÌm, kuchyÚsk˝m koutem, lednicÌ, satelitnÌ TV i r·diem. V cenÏ ubytov·nÌ je parkovacÌ karta opravÚujÌcÌ vjezd a parkov·nÌ host˘ p¯Ìmo u domu Magma. Galerie Vorel, JanskÈ L·znÏ, PS» 542 25, majitel Ji¯Ì Vorel, tel. (0439) 875 104.
SERVIS PRO BOUDAÿE
Bouda Pod StudniËnou Boudu Pod StudniËnou najdete samotnou na kr·snÈm mÌstÏ na zaË·tku p¯ÌrodnÌ rezervace Ob¯Ì d˘l. Z ekologickÈho pohledu je toto ˙zemÌ to nejcennÏjöÌ, co mohou Krkonoöe n·vötÏvnÌk˘m nabÌdnout. P¯itom je to sem ze st¯edu Pece pod SnÏûkou jen kousek. Od st¯eûenÈho parkoviötÏ u kapliËky (P3) p˘jdete aû na konec silnice, minete odboËku k lanovce na SnÏûku, ekologickÈ muzeum a h·jovnu a po patn·cti minut·ch jste na BoudÏ Pod StudniËnou. Najdete tu nejen ubytov·nÌ, ale i obËerstvenÌ p¯i t˙¯e. Ubytov·nÌ (celkem 36 l˘ûek) se stravov·nÌm je v pÏti pokojÌch se sprchou a WC, ostatnÌ pokoje majÌ hygienickÈ kouty. Pod·vajÌ se speciality ËeskÈ kuchynÏ, obËerstvit se mohou i neubytovanÌ hostÈ. DÏti do osmi let majÌ slevu. Po dohodÏ m˘ûe v lÈtÏ omezen˝ poËet aut parkovat u boudy. Bouda Pod StudniËnou v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, spr·vce Karel Koula, tel., fax (0439) 96 2267 (od podzimu 1998 - 896 267), domluvÌte se i nÏmecky.
Pension Nikola V samÈm centru Pece pod SnÏûkou, u hlavnÌ ulice vedoucÌ k lyûa¯skÈmu are·lu, najdete rodinn˝ pension Nikola. Z·kladem kvalitnÌ sluûby je ubytov·nÌ (24 l˘ûek s moûnostÌ p¯ist˝lky) ve vÏtöÌm apartm· a v jeden·cti dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch vybaven˝ch WC, sprchou, ledniËkou a t¯eba i mal˝m trezorem. HostÈ mohou posedÏt v klubovnÏ se satelitnÌ televizÌ nebo jeötÏ lÈpe v prostornÈ stylovÈ jÌdelnÏ rozö̯enÈ o mal˝ bar. ZdejöÌ kuchynÏ je v˝hradnÏ Ëesk· a dennÏ dostanete mimo jinÈ i peËenÈ ËeskÈ mouËnÌky. V pensionu Nikola si m˘ûete objednat ubytov·nÌ se snÌdanÌ, polo- nebo plnou penzÌ. V zimÏ si p¯ed domem nazujete lyûe, sjedete k p¯ibliûovacÌmu vleku a za deset minut sjedete k nejlepöÌm vlek˘m a sjezdovk·m v Peci. ZpÏt sjedete na lyûÌch aû k pensionu. Po t˙¯e i lyûov·nÌ potÏöÌ proh¯·tÌ v modernÌm sol·riu. P¯ed domem je vlastnÌ parkoviötÏ s dostateËnou kapacitou po cel˝ rok. Pension Nikola v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel Alena Novotn·, tel. (0439) 96 2051 (od podzimu 1998 - 796 151), fax 96 2351 (796 251), domluvÌte se i nÏmecky.
25
GEOD…ZIE KRKONOäE S.R.O. * Prodejce a ökolitel vöech softwarov˝ch produkt˘ INTERGRAPH BENTLEY SYSTEMS vËetnÏ MDL aplikacÌ GEOD…ZIE KRKONOäE * Dodavatel znaËkovÈho hardware pro grafick· pracoviötÏ * PoradenstvÌ a prodej v˝stupnÌch za¯ÌzenÌ (plotter˘, tisk·ren) firmy CALCOMP, HEWLETT PACKARD, vËetnÏ materi·l˘ pro tisk - VELMI V›HODN… CENY * KomplexnÌ geodetickÈ pr·ce, tvorba a obnova bodov˝ch polÌ metodou GPS * VydavatelstvÌ orientaËnÌch pl·n˘ mÏst a region˘, map ËÌsel popisn˝ch, podrobn˝ch pohledov˝ch map mÏst, obcÌ a region˘. KlasickÈ kartografickÈ zpracov·nÌ, tisk ofset * KomplexnÌ ¯eöenÌ grafick˝ch informaËnÌch systÈm˘ mÏst, obcÌ a sportovnÌch are·l˘, ¯ezacÌ plotter ¯Ìzen˝ softwarem CorelDRAW. * Tvorba geografick˝ch informaËnÌch systÈm˘ (software Micro Station)
KontaktnÌ adresy jednotliv˝ch pracoviöù: Harrachov, Z·koutÌ 599, 512 46 (tel. 0432/529 376, fax 529447) * Jilemnice, U z·mku 86, 514 01 (tel.0432/543 051, fax 543 106 * Trutnov, SlovanskÈ n·mÏstÌ 165, 541 01 (tel. fax 0439/53 97) * L·znÏ BohdaneË, J. VeselÈho 293, 533 41 (tel., fax 040/92 140) * VrchlabÌ, Na bÏlidle 900, 543 11, (tel. 0438/ 24542) * JiËÌn, ValdötejnskÈ n·mÏstÌ 90, 506 01, (tel. 0433/23139) * Mlad· Boleslav, StaromÏstsk· 23, 293 01, (tel., fax 0326/727 332).
PR¡DELNA MLAD… BUKY Pr·delna v Mlad˝ch Buk·ch je nejvÏtöÌ pr·delnou na Trutnovsku a pere i pro nejv˝öe poloûenÈ boudy v cel˝ch KrkonoöÌch. V pr·delnÏ vyperou veökerÈ pr·dlo v plnÈ sezÛnÏ do 14 dn˘ za norm·lnÌ cenu, do 7 dn˘ s mÌrnou p¯ir·ûkou. P¯Ìmo v pr·delnÏ se dohodnete na konkrÈtnÌm termÌnu vypr·nÌ, cenÏ, m̯e naökrobenÌ, navonÏnÌ a pop¯ÌpadÏ vybÏlenÌ loûnÌho pr·dla. Pr·delna v·m zajistÌ i dopravu pr·dla. Pr·delna, MladÈ Buky, PS» 542 23, majitel Petr Luk·Ëek, tel. (0439) 942 141, otev¯eno je od pondÏlÌ do p·tku v dobÏ od 6.00 do 14.00, v plnÈ sezÛnÏ aû do 16 hodin.
AUTORIZOVAN› STAVEBNÕ INéEN›R MILOSLAV KLIMEä PORADENSK¡, PROJEK»NÕ, INéEN›RSK¡ »INNOST, REALIZACE STAVEB Ing. Miloslav Klimeö HornÌ Maröov n·mÏstÌ Ëp. 65, PS» 542 26, tel. (0439) 948 296 (od podzimu 1998 - 874 296), mobil 0603 218 346
TISK¡RNA OFSET ⁄PICE Tisk·rna Ofset, Spojenc˘ 282-283, ⁄pice, PS» 542 32, majitel Old¯ich M. älÈgr, tel./fax (0439) 881 171.
DOPORU»UJEME OSVÃD»EN… SLUéBY
26
HORNICK… MÃSTO PEC POD SNÃéKOU
Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘ Dominantou n·mÏstÌ v HornÌm MaröovÏ je opraven˝ historick˝ d˘m, kter˝ nechal postavit v roce 1855 hrabÏ Berthold Aichelburg. Dnes je tu pension U Hlav·Ë˘ s kvalitnÌm ubytov·nÌm se snÌdanÌ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch (15 l˘ûek) s moûnostÌ p¯ist˝lky. Pokoje majÌ vlastnÌ kompletnÌ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. Ve spoleËenskÈ mÌstnosti je mal˝ bar a televize. U celoroËnÏ otev¯enÈho pensionu je zajiötÏno i parkov·nÌ. V p¯ÌzemÌ domu je samoobsluha se öirok˝m sortimentem potravin a n·poj˘. M˘ûete tu nakoupit i drogistickÈ zboûÌ, ovoce a zeleninu. Obchod je otev¯en sedm dnÌ v t˝dnu v dobÏ od 6,30 do 12 a od 13 do 18 hodin, v sobotu od 6,30 do 13, v nedÏli od 8 do 12 hodin. CelÈ lÈto je u obchodu v zahr·dce otev¯eno posezenÌ pod sluneËnÌky. KromÏ zmrzliny a z·kusk˘ si m˘ûete d·t k·vu a vybrat si z rozö̯enÈho sortimentu nealkoholick˝ch n·poj˘. Zahr·dka se zmrzlinou je otev¯ena i o vÌkendech po cel˝ den. Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘, HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitelÈ Miluöka a Milan Hlav·Ëovi, tel. (0439) 948 112 (od podzimu 1998 - 874 112), domluvÌte se i nÏmecky.
Pension Svat˝ Hubert Zcela nov˝ pension Svat˝ Hubert stojÌ ve str·ni nad k¯iûovatkou cest do HornÌch LyseËin a Albe¯ic. V pensionu Svat˝ Hubert jsou 1, 2, 3 i vÌcel˘ûkovÈ pokoje (65 l˘ûek) r˘znÈho charakteru, od apartm· se soci·lnÌm za¯ÌzenÌm, p¯es pokoje s hygienick˝m koutem s teplou vodou, aû po podkrovnÌ mÌstnosti turistickÈho charakteru. V p¯ÌzemÌ je prostorn· jÌdelna a restaurace. Cel˝ pension stojÌ ve starÈm v·pencovÈm lomu a jedno z·koutÌ je upraveno pro letnÌ posezenÌ u venkovnÌho krbu. V restauraci je mimo jinÈ bohat˝ grilovacÌ program, i vÏtöÌ skupiny si mohou objednat peËenÌ selete Ëi jehnÏte s cel˝m servisem vËetnÏ ubytov·nÌ. V lÈtÏ hostÈ zaparkujÌ p¯Ìmo u pensionu, v zimÏ na vlastnÌ odstavnÈ ploöe vzd·lenÈ 150 metr˘. VladimÌr äùastn˝ provozuje takÈ zn·m˝ horsk˝ hotel LyseËinsk· bouda, kde se v kr·snÈm prost¯edÌ HornÌch LyseËin nabÌzÌ ubytov·nÌ (57 l˘ûek) se stravov·nÌm. Restaurace a bar jsou otev¯eny v dobÏ 11-17 a 19-22 hodin, zvϯinovÈ speciality jsou na objedn·vku den p¯edem. U hotelu je 680 m dlouh˝ vlek a sjezdovka. Pension Svat˝ Hubert v DolnÌch LyseËin·ch, poöta HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitel VladimÌr äùastn˝, tel., fax (0439) 948 151 (od podzimu 1998 - 874 151), mobil 0603 723 119 domluvÌte se i nÏmecky.
NejstaröÌ zn·m· fotografie Pece pod SnÏûkou zachycuje osadu v dobÏ, kdy konËilo kut·nÌ v Ob¯Ìm dole i zdejöÌ tavba rud. Vlevo je Hospoda Na Peci, uprost¯ed jeötÏ provozovan· vysok· pec. Foto Josef Pitzek, asi 1875.
SEVER - v˝chova pro trvale udrûiteln˝ ûivot V novÈ budovÏ z·kladnÌ ökoly v HornÌm MaröovÏ sÌdlÌ nevl·dnÌ neziskov· organizace St¯edisko ekologickÈ v˝chovy a etiky R˝chory - SEVER. CeloroËnÏ po¯·d· pobytovÈ skupinovÈ vzdÏl·vacÌ akce s ubytov·nÌm (35 l˘ûek) hlavnÏ pro û·ky z·kladnÌch ökol, studenty st¯ednÌch a vysok˝ch ökol, uËitele, pracovnÌky s dÏtmi a ml·deûÌ i dalöÌ z·jemce o ekologickou v˝chovu. Na programu jsou exkurze po KrkonoöÌch s terÈnnÌm pozorov·nÌm p¯Ìrody, v˝tvarn· tvo¯ivost, hry zamϯenÈ na rozvoj spolupr·ce, simulaËnÌ hry, glob·lnÌ v˝chova pod heslem ÑSvÏt ve t¯ÌdÏì aj. K dispozici je spoleËensk˝ s·l, klubovna, knihovna (tÈmatickÈ Ëasopisy, publikace) a videotÈka se zhruba 200 filmy, kuchyÚka, sprchy. CelodennÌ stravov·nÌ je zajiötÏno p¯ev·ûnÏ ve ökolnÌ jÌdelnÏ. Do st¯ediska p¯ijÌûdÏjÌ i û·ci z bliûöÌch ökol na nÏkolikahodinovÈ v˝ukovÈ programy anebo pracovnÌci st¯ediska vyjÌûdÏjÌ za nimi s Ñp¯enosn˝miì programy. ÑSeve¯anÈì majÌ zkuöenosti i s po¯·d·nÌm mezin·rodnÌch semin·¯˘ a program˘ pro zahraniËnÌ skupiny. DomluvÌ se anglicky, nÏmecky, rusky a polsky. O program a konzultace se star· osm st·l˝ch zamÏstnanc˘ a okruh externÌch spolupracovnÌk˘. St¯edisko SEVER, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. kancel·¯ a ubytovna (0439) 948 280 (od podzimu 1998 - 874 280), 948 326 (874 326), byt ¯editele tel. a fax 948 181 (874 181).
Horsk· bouda Renerovka ** V dolnÌ Ë·sti Rennerov˝ch bud, jen pÏt minut ch˘ze od malo˙pskÈho kostelÌka, najdete v pensionu Renerovka jednu z nejlepöÌch sluûeb ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch. TradiËnÌ horsk· bouda nabÌzÌ ubytov·nÌ (26 l˘ûek + p¯ist˝lky) se stravov·nÌm. V pensionu majÌ vöechny dvou a t¯Ìl˘ûkovÈ pokoje i apartm· ˙plnÈ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. K vybavenÌ pat¯Ì sol·rium, sauna, v lÈtÏ p˘jËovna horsk˝ch kol, v zimÏ lyûÌ, snowboard˘ i sanÌ. Dobr· jÌdla p¯ev·ûnÏ ËeskÈ kuchynÏ jsou pod·v·na v pohodlnÈ jÌdelnÏ, ale m˘ûete posedÏt i v baru s TV a s pultov˝m prodejem nebo v malÈ hosp˘dce s pivem Krakonoö. NejdelöÌ lyûa¯sk˝ vlek a sjezdovka v MalÈ ⁄pÏ zaËÌnajÌ jen 50 metr˘ od Renerovky. V zimÏ hostÈ parkujÌ na st¯eûenÈm parkoviöti na PomeznÌch Boud·ch (dovoz osob a zavazadel je zajiötÏn), v lÈtÏ se parkuje p¯Ìmo u pensionu. Horsk· bouda Renerovka ** v MalÈ ⁄pÏ Ëp. 91, PS» 542 27, majitelka Jaroslava Olivov·, tel., fax (0439) 96 6308 (od podzimu 1998 - 891 108), domluvÌte se i nÏmecky.
HutnÌ podnik, kterÈmu se podle tavby arzeniku ¯Ìkalo Jedov· ch˝öe, jen kr·tce p¯ed z·nikem. Za hutÌ je vidÏt zvonice kapliËky stojÌcÌ dnes uprost¯ed hlavnÌho parkoviötÏ. Foto W. Pfohl, 1927.
Horsk· bouda Slovanka Na Slovance majÌ pÏknou tradici. Kdyû sem do 1100 metr˘ nad mo¯em p¯i sobotnÌm st¯Ìd·nÌ host˘ dorazÌte, dostanete horkou polÈvku nebo krkonoöskÈ kyselo a k tomu dom·cÌ, na boudÏ peËenÈ housky. V˝born· kuchynÏ a Ëistota jsou tu na prvnÌm mÌstÏ. PoznajÌ to i neubytovanÌ hostÈ, protoûe na Slovance je dennÏ od 10 hodin do odpoledne otev¯ena restaurace, s letnÌm posezenÌm na terase. KromÏ klasick˝ch Ëesk˝ch jÌdel si m˘ûete objednat minutku, dom·cÌ kol·Ëe, poh·r se zmrzlinou nebo toËenÈ pivo Budvar Ëi pravÈ lahvovÈ plzeÚskÈ pivo. V boudÏ je celkem 60 l˘ûek ve dvou aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch. Ubytov·nÌ se stravov·nÌm formou polo nebo plnÈ penze pat¯Ì i p¯es nespornou kvalitu k nejlevnÏjöÌm v oblasti. NejËastÏji sem jezdÌ rodiny s dÏtmi, mimo hlavnÌ sezÛnu i ökolnÌ skupiny. Bouda Slovanka stojÌ u lyûa¯skÈho are·lu SKI Pec, je ide·lnÌm v˝chozÌm mÌstem pro t˙ry pÏöky, na kolech a bÏûk·ch. Odtud vede hlavnÌ n·stup na h¯ebeny p¯es LiöËÌ horu i do oblasti »ernÈ hory. Pobyt zpest¯uje billi·rd, satelitnÌ TV a v lÈtÏ 6 metrov˝ bazÈn. V zimÏ jsou LuËiny p¯ÌstupnÈ jen pro snÏûn· vozidla. Proto zaparkujete na st¯eûenÈm parkoviöti v »ernÈm Dole nebo v Peci pod SnÏûkou. LetnÌ hostÈ parkujÌ po dohodÏ p¯Ìmo u boudy. Bouda Slovanka, »ern˝ D˘l - LuËiny, PS» 543 44, V·clav Duöka, tel., fax (0439) 96 732 (od podzimu 1998 - 896 332). DomluvÌte se i nÏmecky.
V osadÏ Zelen˝ Potok kolem roku 1730 st·la Valdötejnova vysok· pec, kter· dala jmÈno celÈmu horskÈmu st¯edisku. Foto Hugo Gleissner, 1929. Fotografie inspirujÌcÌ k v˝let˘m popsan˝m na stranÏ 12 aû 16.
27
InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let je otev¯eno v TemnÈm Dole p¯Ìmo u hlavnÌ silnice z HornÌho Maröova do Pece a MalÈ ⁄py. KromÏ mezisezÛny v dubnu a v listopadu je otev¯eno dennÏ. R·di v·m poskytneme z·kladnÌ informace o KrkonoöÌch, moûnostech p¯i jejich pozn·v·nÌ, poradÌme v·m p¯i v˝bÏru ubytov·nÌ, doporuËÌme trasy v˝let˘ a upozornÌme v·s na aktuality z v˝chodnÌ Ë·sti Krkonoö.
InformaËnÌ centrum je spojeno s galeriÌ. Vedle umÏleck˝ch p¯edmÏt˘ - obraz˘, fotografiÌ, keramiky, öperk˘ - si u n·s m˘ûete koupit turistickÈ pr˘vodce, mapy, pohlednice (vËetnÏ autorsk˝ch), kalend·¯e, publikace o KrkonoöÌch ap. SouË·stÌ informaËnÌho centra je i smÏn·rna. Zaparkujete p¯Ìmo p¯ed domem. Ve VeselÈm v˝letu v·m poradÌ panÌ Anita Spilkov· a sleËna Monika T. Hoferov·. ObÏ hovo¯Ì dob¯e nÏmecky.
INFORMA»NÕ CENTRUM VESEL› V›LET v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ
GALERIE - SMÃN¡RNA dennÏ 8.30 - 18.00 telefon (0439) 948 298 (od podzimu 1998 - 874 298) DalöÌ informaËnÌ st¯ediska: MÏstskÈ informaËnÌ st¯edisko (MIS) na n·mÏstÌ v Jansk˝ch L·znÌch (tel. 875 161), TuristickÈ informaËnÌ centrum (CIS) Krkonoöe na n·mÏstÌ ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 688), IC Turista v centru Pece pod SnÏûkou (96 2380), Infocentrum v TrutnovÏ v radnici na n·mÏstÌ (6426), TIC äpindler˘v Ml˝n p¯i mÏstskÈm ˙¯adu (0438-93 656), IC Flora v domÏ sluûeb v Benecku (0432582606), informaËnÌ st¯ediska Spr·vy KRNAP (viz. nÌûe) aj. Telefonov·nÌ: V˝chodnÌ Krkonoöe jsou v trutnovskÈm telefonnÌm obvodu s volacÌ znakem 0439, ze zahraniËÌ 00420-439, st¯ednÌ Krkonoöe jsou ve vrchlabskÈm obvodu (i äpindler˘v Ml˝n) se znakem 0438, ze zahraniËÌ 00420-438. Sign·l mobilnÌch telefon˘ Paegas: HornÌ Maröov a Temn˝ D˘l (bez Albe¯ic a LyseËin), Pec pod SnÏûkou a Velk· ⁄pa, Mal· ⁄pa vËetnÏ PomeznÌch Bud, Svoboda nad ⁄pou, JanskÈ L·znÏ, VrchlabÌ, äp. Ml˝n. Eurotel: Pec pod SnÏûkou, VrchlabÌ, äp. Ml˝n. POZOR! Na podzim 1998 bude p¯i digitalizaci sÌtÏ p¯eËÌslov·na vÏtöina telefonnÌch stanic v oblasti v˝chodnÌch a st¯ednÌch Krkonoö (JanskÈ L·znÏ jiû majÌ nov· ËÌsla). ParkoviötÏ: St¯eûen· parkoviötÏ ve VelkÈ ⁄pÏ (P2 - tel. 96 2156), v Peci u kapliËky (P3 - 96 2079) a Zelen˝ Potok (P4 - 96 2158), v MalÈ ⁄pÏ ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ (96 6312), na PomeznÌch Boud·ch ( 96 6345), v Jansk˝ch L·znÌch u lanovky (875 124), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ (0438-931 19). ZdravotnictvÌ: rychl· z·chrann· sluûba Trutnov a VrchlabÌ tel. 155, pro v˝chodnÌ Krkonoöe je pohotovostnÌ sluûba ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 144), pohotovost Trutnov (5111), lÈka¯skÈ a zubnÌ ordinace jsou v Peci pod SnÏûkou (96 2444), zubnÌ lÈka¯ nonstop (0603 413 113), v HornÌm MaröovÏ (948 144), v Jansk˝ch L·znÌch (875 116), ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 444), v DolnÌm MaröovÏ (942 044), lÈk·rna je v HornÌm MaröovÏ otev¯ena po-p· 8.00-12.30, 14.00-17.00, (948 121), pohotovostnÌ sluûba ve VrchlabÌ (i pro äp. Ml˝n) 21 155. Horsk· sluûba: st·l· pohotovost je ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. (0438) 934 39. V Peci pod SnÏûkou je sluûba na tel. 0603 496981. Policie: st·l· pohotovost Trutnov a VrchlabÌ tel. 158, sluûba v Peci pod SnÏûkou 96 2333, ve SvobodÏ nad ⁄pou 942 333, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ 933 33, pohraniËnÌ policie v HornÌm MaröovÏ 948 133, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ 932 60, obecnÌ policie v Jansk˝ch L·znÌch 875 133, v Peci pod SnÏûkou 96 2166. HasiËi: st·l· sluûba Trutnov 150. MÏstskÈ a obecnÌ ˙¯ady: HornÌ Maröov tel. 948 156, JanskÈ L·znÏ 875 101, Pec pod SnÏûkou 96 2215, Mal· ⁄pa 96 6357, Svoboda nad ⁄pou 942 045, éaclȯ 878510, äpindler˘v Ml˝n 936 76, ˙¯ednÌ hodiny jsou vûdy v pondÏlÌ a ve st¯edu 8.00-12.00, 12.30-17.00. Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku: st¯edisko Pec pod SnÏûkou 96 2213, v lÈtÏ po-p· 7.30-12.00, 12.30-16.00, so-ne 8.00-12.00, 13.00-16.30, v HarrachovÏ (0432) 929 249 po-p· 7.00-12.00, 13.0016.30, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ (0438) 932 28 dennÏ v zimÏ 8.00-16.45,
v lÈtÏ 8.00-18.00, KrkonoöskÈ muzeum ve VrchlabÌ dennÏ mimo pondÏlÌ 8.00-16.00 (0438) 285 708. Muzeum v Ob¯Ìm dole v Peci pod SnÏûkou 96 2411, ˙t-ne 9.00-12.00, 13.00-16.30, informace a smÏn·rna Temn˝ D˘l v HornÌm MaröovÏ 948 264, po-Ët 8.00-16.30, p· 8.30-18.00, so + ne 9.00-16.30, v plnÈ sezÛnÏ i dÈle. LesnÌ hospod·¯stvÌ HornÌ Maröov (v are·lu pily) 948 161, 162, polesÌ - Latovo ˙dolÌ 948 110, »ern· hora 875 320, R˝chory 947 152, Pec pod SnÏûkou 96 2214, Mal· ⁄pa 96 6293, éaclȯ 95 459, äpindler˘v Ml˝n 937 39, Labsk· 93 388.
RADIO »ERN¡ HORA - 105,3 FM Meteorologick· stanice v Peci pod SnÏûkou 96 2403. BenzinovÈ pumpy jsou ve SvobodÏ nad ⁄pou otev¯eny dennÏ od 5.00 do 22.00 hodin (Benzina, tel. 942 265) a 6.00 - 21.00 (Lucraco Oil, tel. 942 788), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ dennÏ 7.00-17.00 (nedÏle od 8.00, tel. 932 95). »erpadla s nep¯etrûit˝m provozem jsou v TrutnovÏ a ve VrchlabÌ. Autoopravna a pneuservis: Svoboda nad ⁄pou - Hl·vka (942 587), dennÏ 7.00-12.00, 13.00-17.00, Autoklub Bohemia Assistance nonstop 0/124. HraniËnÌ p¯echody: Mal· ⁄pa 96 6250 - i pro vozidla (pouze osobnÌ vozy) nep¯etrûit˝ provoz, stejnÏ jako p¯echody v Kr·lovci u éaclȯe a v HarrachovÏ. TuristickÈ hraniËnÌ p¯echody jsou u LuËnÌ boudy, u SlezskÈho domu, v SovÌm sedle, u VoseckÈ boudy otev¯eny v zimÏ 9.00-16.00, v lÈtÏ 8.00-20.00. Pas s sebou. Autobusy: p¯edprodej mÌstenek (pouze z v˝chozÌ stanice) a informace »SAD v Peci pod SnÏûkou 96 2480, dennÏ 8.00-12.00, 12.3015.00 hodin, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. 935 63, pondÏlÌ - p·tek 8.0016.00, v sezÛnÏ i v sobotu, pop¯. v nedÏli 8.00-13.00. LanovÈ dr·hy: letnÌ jÌzdnÌ ¯·d platn˝ do 30.9. 1998, p¯eprava kol kromÏ lanovky na SnÏûku je moûn·. Na SnÏûku (Pec p. Sn., tel. 895137) dennÏ v kaûdou celou hodinu 8-19 hodin, v ˙seku R˘ûov· hora - vrchol SnÏûky podle poËasÌ, kaûd˝ lich˝ t˝den je v pondÏlÌ zav¯eno. Port·öky (Velk· ⁄pa, tel. 96 2447) dennÏ v Ëervnu, z·¯Ì a ¯Ìjnu kaûdou celou hodinu 8-18 hodin, v Ëervenci a srpnu kaûdou celou p˘lhodinu, kromÏ v 11.30 a 12.30 hodin. Skupina nejmÈnÏ 10ti osob si m˘ûe dohodnout odjezd ihned. »ern· hora (JanskÈ L·znÏ, tel. 875152) dennÏ v 7.30 a potom kaûdou celou hodinu 8-18 hodin, p¯eprava kol zdarma. Na Pl·Ú (äp. Ml˝n - Sv. Petr, tel. (0438/ 966215) dennÏ kaûdou celou p˘lhodinu 8-18 hodin. MedvÏdÌn (äp. Ml˝n, tel. (0438/ 93794) dennÏ kaûdou celou p˘lhodinu 8-18 hodin, kromÏ 12.30 a 17.30 hodin. Panoramatick· kamera: dennÏ na »T2 7.30-8.00 panoramatickÈ z·bÏry v p¯ÌmÈm p¯enosu z Harrachova, LysÈ Hory, MedvÏdÌna, SvatÈho Petra ve äp. Ml˝nÏ, Pece pod SnÏûkou a »ernÈ hory.
