1. ZÁKLADNÍ KÁMEN: OPĚRNÉ ZDI, SCHODY A ÚPRAVA TERÉNU

4

Peter Wirth

1. ZÁKLADNÍ KÁMEN: OPĚRNÉ ZDI, SCHODY A ÚPRAVA TERÉNU Opěrné zdi 13 Zásady plánování 14 Návrhy opěrných zdí 28 Náklady 42

kamenný práh až

Zásady plánování 48 Návrhy schodů 54 Náklady 60

min.

Schody 47 beton štěrk

Úprava terénu 63 Zásady plánování 64 Návrhy terénních úprav 68 Náklady 77

d

hle

vý

8383-8_Wirth_Gartenplaner_CZ_UPR_OBRy.indd 4

22.09.16 14:53

5

Peter Wirth

2. ZÁKLADNÍ KÁMEN: CESTY A MÍSTA K POSEZENÍ Příjezdové a přístupové cesty 83 Zásady plánování 84 Návrhy příjezdových a přístupových cest 94

Místa k posezení 107 Zásady plánování 108 Návrhy míst k posezení 114

Dlažba pro cesty a místa k posezení 123 Druhy a možnosti dlažby 124 Výběr dlažby 134

Náklady budování cest a míst k posezení 139 Struktura nákladů 140 Porovnání nákladů 142


22.09.16 14:53

6

Peter Hagen

3. ZÁKLADNÍ KÁMEN: OCHRANNÉ ZDI, PLOTY A ŽIVÉ PLOTY Ploty

149

Zásady plánování 150 Druhy dřevěných plotů 158 Budování dřevěných plotů 164 Kovové ploty 169 Porovnání plotů 174 Branky do plotů a do zdí 178

Ochranné zdi 181 Zásady plánování 182 Materiál a stavba 188 Náklady 196

Živé ploty 199 Zásady plánování 200 Druhy živých plotů 203 Náklady 210


22.09.16 14:53

7

Marcel Wehland

4. ZÁKLADNÍ KÁMEN: PŘEDZAHRÁDKA A PŘÍSTŘEŠEK PRO AUTA Předzahrádka 215 Zásady plánování 216 Přístupové cesty 224 Schody v předzahrádce 230 Místo pro auta 232 Místo pro kola a popelnice 236 Rostliny v předzahrádce 240 Náklady 248

Zařízení předzahrádky 253 Přístřešky pro kola a popelnice 254 Ploty, vrátka, schránky 259 Náklady 263

Přístřešek pro auta 265 Základní rozvaha 266 Zásady plánování 270 Zastřešení 274 Náklady 280

př

íst


av

ba

22.09.16 14:53

8

Peter Hagen

5. ZÁKLADNÍ KÁMEN: VODA V ZAHRADĚ Voda krášlí zahradu 285 Základní rozvaha 286 Plánování zahradního jezírka 296 Návrhy zahradních jezírek 307 Náklady 310 Tekoucí voda v zahradě 312

Zalévání a zavlažování 323 Zásobníky dešťové vody 324 Plánované zavlažování zahrady 330 Další možnosti zavlažování 342

práh

porost

písek hrubý oblázkový štěrk


kapilární uzávěra izolační fólie zemina pro vodní rostliny

22.09.16 14:53

9

Peter Hagen

6. ZÁKLADNÍ KÁMEN: OSVĚTLENÍ ZAHRADY Světlo pro vaši bezpečnost

351

Zdroje světla 352 Osvětlení cest 354 Osvětlení teras a míst k posezení 356 Osvětlení příjezdu a míst k parkování 358

Působení světla v zahradě 361 Světlo vytváří atmosféru 362 Dobré světlo = dobrá nálada 364

Zdroje světla 369 Zdroje zahradního osvětlení 370 Výběr osvětlovacích zařízení 374 Jde to i bez proudu 376

Technická stránka věci 379 Instalace kabelů 380 Nasměrování zdrojů světla 384 Provoz osvětlovacích zařízení 388 Životnost a spotřeba energie 390 Světelná účinnost a hospodárnost 392 Využití barevného světla 394

Příklad plánování osvětlení zahrady 397 Návrhy 398 Umístění vybraných zdrojů světla 402 Provedení plánu 409 Náklady 412


22.09.16 14:53

10

1. ZÁKLADNÍ KÁMEN:

OPĚRNÉ ZDI, SCHODY A ÚPRAVA TERÉNU PETER WIRTH


22.09.16 14:53

11

KROK ZA KROKEM K ZAHRADĚ SNŮ Při plánování zahradních opěrných zdí, vnitřních zídek, schodů a stupňů je nutné ještě před začátkem základních terénních úprav pečlivě zhodnotit stávající vzhled pozemku a popřemýšlet, jak by šlo rozdílných úrovní terénu šikovně využít pro zajímavé členění jednotlivých částí zahrady. Záleží na tom, zda jsou výškové rozdíly na ploše budoucí zahrady malé, anebo zda jsou na pozemku naopak strmé svahy. Pokud nejsou, nevadí – i v rovném terénu se nabízejí různé možnosti úprav. Jednotvárný, na první pohled fádní plochý pozemek získá správnými terénními úpravami a zároveň využitím zdí a schodů velmi atraktivní vzhled. Aby hotová zahrada byla současně zajímavá i funkční, je při plánování bezpodmínečně nutné pečlivě a podrobně vyhodnotit všechny vlastnosti pozemku, abyste měli co nejúplnější přehled o všech možnostech jeho úprav a dokázali jich při budování zahrady správně využít. Všechna taková rozhodnutí musejí přijít hlavně včas, to znamená předem, neboť dodatečné terénní úpravy se jen málokdy obejdou bez ničení již hotových částí zahrady. Při dodržení správného postupu, základních znalostech o stavebních technikách a materiálech a amatérské schopnosti kreslení můžete projektování své zahrady vzít směle do vlastních rukou, včetně výpočtu vynaložených nákladů. Pokud vám k takovému kroku chybí potřebná představivost nebo odvaha, třeba kvůli příliš obtížnému terénu, nechte si prostě poradit od zahradního architekta. I v takovém případě vám pomůže tato kniha: naučíte se správně odhadnout své možnosti a konkrétně

ká

70

cm

so

ď

formulovat svá přání a představy.

á rn

ze

vy

ě

op

líd

h vy

sto mí poení k ez s

o

ch

ka

á

ď

ze


n dě

u as

n

z

22.09.16 14:53


22.09.16 14:53

13

OPĚRNÉ ZDI .. .


ZÁSADY PLÁNOVÁNÍ NÁVRHY OPĚRNÝCH ZDÍ NÁKLADY

22.09.16 14:53

14

Zásady plánování Zahradní zdi jsou trojrozměrné stavby. Musí být stabilní, musejí dlouho vydržet, a přitom být postavené s řemeslným citem pro materiál a prostor. Proto zde víc než kde jinde platí zásada: Nepodléhat okamžitým nápadům a kutit nepromyšleně, ale pečlivě plánovat s výhledem do budoucnosti.

Zdi mají mnoho různých funkcí Zdi slouží prvotně k tomu, aby zahradní pozemek nějak ohraničily a rozdělily jeho jednotlivé části, pokud je to třeba. Zahradní zdi mohou mít nejrůznější podobu, od jednoduchých řad kamenů naskládaných na sebe až

po mohutné betonové valy. Vedle zdí potřebných k zachování výškových rozdílů v terénu se ale nabízejí i další, méně známé možnosti využití dodatečných zdí v zahradě: například nízké, zahradu členící obrubníky a nízké zídky, nebo vyšší stěny sloužící jako optické bariéry či větrolamy.

Opěrné zdi mají vždy jednu stranu zasypanou zeminou a druhou volnou, pohledovou. Musí být plánovány tak, aby odolaly tlaku zeminy a byly harmonicky zasazeny do prostředí zahrady.


22.09.16 14:53

ZÁSADY PLÁNOVÁNÍ

Nízkých zídek lze výborně využít k prostorovému uspořádání menších zákoutí v zahradě. Také mohou působivě zdůraznit přechody rovných ploch ve svahy. Kromě toho se nízké zídky a stěny běžně využívají jako funkční i estetický prostředek při vedení zahradních cestiček nebo zařizování míst vhodných k odpočinku. Volně stojící ochranné zdi nepotřebují mnoho místa. Při své mohutnosti a hmotnosti představují také účinnou protihlukovou bariéru. O stavbě volně stojících zahradních stěn pojednává kapitola Ochranné zdi (str. 181). Zdi představují v zahradě velkoprostorové a trvalé prvky, srovnatelné jen se vzrostlými stromy. Oproti stromům a rostlinstvu všeobecně si však zachovávají stále stejnou velikost, a přestože použitý stavební materiál tím, jak stárne, získává patinu, je přírodní kámen vždy o něco hezčí než beton. Dřevo navíc méně odolává zubu času. Zdi je možné opatřit pomocnými opěrnými systémy a k nim na zem pak zasadit popínavé rostliny, které zeď mohou trvale porůst a přerůst. Samopnoucí rostliny s příčepivými kořínky nebo přísavnými destičkami, jako je břečťan nebo loubinec pětilistý („psí víno“), nepotřebují žádné úchyty, a navíc rostou velmi rychle. Zdi ohraničující pozemek lze shora ozelenit rostlinami převislými, husté trsy tvořícími, a také do děr ve zdech stavěných nasucho lze umístit nenáročné rostliny.

Opěrné zdi v terénu Opěrná zeď je vždy z jedné strany zavalena zeminou a z druhé má volnou plochu. Tím se liší od zdi ochranné,


15

Kamenné obrubníky označují změny směru cestiček a tvoří dělící prvek zahrady.

která má volné plochy z obou stran. Funkce opěrné zdi vyžaduje odpovídající stavbu odolnou vůči silnému tlaku z jedné strany, zatímco volně stojící zeď musí „udržet jen sama sebe“. Nejstarším způsobem zabezpečení svahu je zeď zděná nasucho, to znamená postavená bez použití betonu nebo malty. Její stabilita je zajištěna výhradně správnou technikou stavby a využitím vlastní hmotnosti použitých kamenů nebo cihel, aby zeď odolala tlaku půdy/zeminy. Taková zeď může mít nejrůznější podobu, od odstupňovaných vrstev kamenů až po téměř kolmou/svislou zeď z cihel. Výhodou tohoto typu zdí s mezerami mezi jednotlivými kameny nebo cihlami je jejich flexibilita. Nejde o pevnou stavbu, takže zeď se může přizpůsobovat mírným změnám vlastností terénu (klesání, stoupání, vyboulení), které se s lety mohou objevit, aniž by to vedlo k jejímu poškození nebo zřícení.

TIP Kombinace zdí a rostlin nabízejí mnoho zajímavých možností uspořádání. Proto se vyplatí zohlednit při plánování zahrady stavbu zdí a zídek nejen ve svahu, ale i v poměrně rovném terénu.

22.09.16 14:54

16

OPĚRNÉ ZDI

zídku těsně přisedají, mají mít rohy přiléhajících stran tvarovány nejlépe do pravých úhlů; jestliže jde o řadu stavěnou tak, že mezi jednotlivými kameny zůstávají mezery, pak mohou okraje kamenů zůstat nepravidelné. Místo kamenů lze stejně dobře použít betonové prefabrikáty, kterých nabízejí obchody se stavebními materiály velmi široký sortiment. Doporučujeme vybrat prefabrikáty jednoduchých tvarů, které k sobě dobře přiléhají. Jako podsyp čili lože jedné řady 20–30 cm vysokých prefabrikátů nebo kamenů stačí stejně silná vrstva štěrku.

Tento příkrý svah je šikovně rozdělen dvěma odstupňovanými jednovrstvými řadami opracovaných kamenů.

TIP Oválné valouny nejsou pro stavbu kamenných řad vhodné, neboť jejich poskládáním k sobě nemůže vzniknout rovná hrana, tvořící jakýsi schod.

Zídky z jedné řady kamenů Tento druh bariéry (zvaný také taras) je kompromisem mezi prostým svahem a opěrnou zdí. Řady kamenů uspořádané stupňovitě jedna za druhou stabilizují svažitý terén. Tím se zlepšuje schůdnost svahu, a s trochou tvořivosti na takovém místě může vzniknout i veliká „skalka“. Takové uspořádání nerovného terénu zahrady se těší stále stejné oblíbenosti. Ne vždy však výsledek stojí za to, neboť několik málo libovolně do svahu zasazených kamenů k úspěchu nestačí. Lepší je, když jsou kameny složeny do dlouhých, přibližně horizontálních řad, více či méně od sebe vzdálených, umístěných jedna za druhou zdola nahoru. Tím vzniká zajímavě tvarovaný obraz této části zahrady. Jako materiál je ve většině případů upřednostňován přírodní kámen. Pokud k sobě kameny tvořící


Zeď z přírodního kamene zděná nasucho Přírodní kámen je základním stavebním materiálem používaným v zahradách. Poskytuje životní prostor rostlinám i drobným živočichům a na pohled působí přirozeně. Zeď z volně sestavených kamenů je vodopropustná a umožňuje dislokaci (posun), čímž je vyloučena možnost vzniku prasklin. Pro stabilitu zdi je ale důležitý její sklon směrem ke svahu, který má činit 20 stupňů od kolmice. Tím se zeď zděná nasucho liší od zdi zděné s maltou. Pokud není taková zeď stavěná ze zvlášť velkých, těžkých (a také drahých) kamenů, neměla by její výška překročit 1 metr, jinak by zeď už nebyla dost stabilní. Doporučujeme použít kameny, které zasahují nejméně 30–40 cm hluboko do svahu. Šířka základu má odpovídat zhruba 1/3 výšky budoucí zdi. Stabilitu zdi zajišťují další kameny umístěné (rovněž nasucho) za čelní řadou. Základ v pravém slova smyslu není nutný, lepší je, když vlastní (sama) zeď začíná 30–50 cm pod úrovní terénu. Jako drenážní materiál v jílovité půdě lze po-

22.09.16 14:54


užít 20–30 cm silnou vrstvu stavební suti nebo štěrku. Materiálem použitým na zdi nasucho mohou být zcela neopracované přírodní valouny omleté ledovcovou erozí nebo vodou, stejně jako hrubé, v lomu nalámané hranaté kameny, případně přesně opracované bloky s hladkým povrchem. Přírodní kámen se dnes do Evropy dováží téměř z celého světa. Máte proto k dispozici velmi široký výběr. Předpokladem materiálu vhodného pro zeď zděnou nasucho je, aby kameny byly odolné vůči vlivům počasí, daly se k sobě skládat tak, aby mezi nimi nevznikaly velké mezery, a nebyly příliš úzké, neboť zeď zděná nasucho musí

17

TIP Ještě během stavby zdí zděných nasucho se můžete odchýlit od plánu a postavit zeď vyšší, delší, nebo naopak menší, pokud kameny, ze kterých je složena, jsou relativně malé. Této zásady byste se měli držet, i když dnes je díky technice možné poskládat k sobě i obrovské kamenné bloky. Pak se ale často stává, že kameny se k sobě velikostně nehodí.

Tato zeď je zděná nasucho z nalámaných, jen hrubě opracovaných bloků vápence. Poměr délky k výšce bloků je správný a mezi bloky nejsou žádné průběžné svislé spáry, což obojí zajišťuje stabilitu zdi.


22.09.16 14:54

Zeď nasucho z bloků pískovce s větším sklonem. Z hlediska stability je sestavena ukázkově. Pohledová strana je jemně opracovaná, s přesnými spárami.

zasahovat hluboko do svahu. Velikost a vzhled spár jsou vždy závislé na druhu použitých kamenů a způsobu stavby zdi. Zda jsou kameny tvořící zeď opracovány hrubě, nebo jemně, záleží na druhu horniny. Měkké horniny jako pískovec se dají snáze zpracovat než například žula. Při použití plošších kamenů vzniknou delší mezery než u kamenů tvaru krychle.

Zeď zděná nasucho z betonových prefabrikátů Vedle tradičních zdí z přírodního kamene lze na stavbu zahradních zdí nasucho použít i betonové prefabrikáty. Obchody se stavebninami nabízejí široký výběr hotových prefabrikátů jednoduchých i složitějších tvarů. Tyto prefabrikáty (často tvořící zelené opěrné stěny) jsou v podstatě velké kulaté nebo hranaté nádoby („květináče“) bez dna, sestavitelné


buď přesně na sebe, nebo stupňovitě. Chcete-li pracovat s prefabrikáty, vždy doporučujeme jejich řady posunovat stranově i oproti svislici, protože čím víc dešťové vody se dostane do mezer mezi nimi, tím lépe a rychleji celá stěna zaroste. Sestavení stěny poskládáním prefabrikátů přesně jeden na druhý nepřináší zpravidla dobrý výsledek – taková stěna většinou působí příliš masivně, hrubě a nepřirozeně. Lepší je použít prefabrikáty ze stran uzavřené a s tenkými stěnami, které jsou staticky výhodnější, snižují celkovou hmotnost zdi a umožňují její přímé osázení rostlinami. Použití prefabrikátů z betonu zbarveného dohněda (jako zem) dodá celé zdi přírodní vzhled. Stavba zdi ze stejných prefabrikátů je mnohem jednodušší než z kamene. I zde jako podsyp neboli lože stačí 20–30 cm silná vrstva štěrku. Případné napojení

22.09.16 14:54


zdi na budovu musí být důkladně promyšleno a provedeno tak, aby se zemina nikde nesypala spárami ven. Při stavění zdi z prefabrikátů je třeba dbát i na to, aby zeď nebyla v různých úsecích rozdílně vysoká, jinak celá její stavba působí neuspořádaně. Vyrovnané a pravidelné řady prefabrikátů vypadají vždy mnohem lépe. Betonové prefabrikáty v sobě bohužel skrývají nebezpečí, že se mohou stát nouzovým řešením pro případ „zapomenutých“ zdí nebo výplní, a svádět tím budovatele zahrady k počinům, jejichž výsledek nebývá esteticky nejzdařilejší. Vzhledem k mnoha případům takových ne zcela podařených zdí proto při jejich stavbě důrazně doporučujeme dodržovat následující zásady: Použití prefabrikátů si předem řádně rozmyslete. Vyberte si takový tvar

19

a velikost, aby budoucí zeď vypadala co nejlépe. Podle velikosti jednotlivých prefabrikátů si přesně spočítejte její budoucí výšku, a dobře naplánujte případné spojení zdi s budovou. Při použití přírodních kamenů, které mají nepravidelný tvar, a navíc jsou ještě do určité míry opracovatelné, se nepřesnosti v plánování projevují ve výsledku naštěstí méně zřetelně než v případě naprosto stejných prefabrikátů. Při použití prefabrikátů se však mohou u hotových stěn vyskytnout například tyto technické problémy, které nepříznivě ovlivňují růst zeleně: Celkově slabý porost, když je přísun vody a živin omezen jen na betonový „květináč“ bez spojení se zemí. Úbytek zeminy v „květináčích“, která není doplnitelná, pokud se nevyjmou celé rostliny.

. .

Příklad zdi zděné nasucho z betonových prefabrikátů, vyplněných zeminou a osázených rostlinami.


22.09.16 14:54


22.09.16 14:55

47

SCHODY .. .


ZÁSADY PLÁNOVÁNÍ NÁVRHY SCHODŮ NÁKLADY

22.09.16 14:55

48

Zásady plánování Na místech, kde jsou pochozí plochy příliš strmé, je třeba vybudovat schody. Jelikož schody jsou kromě své funkce také významným prvkem spoluutvářejícím celkovou podobu a atmosféru zahrady, měly by do ní být začleněny nanejvýš uvážlivě. Z toho důvodu se rozhodně vyplatí seznámit se předem s různými typy schodů a materiály používanými k jejich výrobě.

Jak mají být zahradní schody strmé, široké a ohraničené po stranách? K budování schodů na cestách se zpravidla přistupuje, když je spád terénu větší než 7 % (to znamená výškový rozdíl 7 cm na 1 m délky cesty). Schody se ale mohou uplatnit i při menším spádu – pouhé tři schody za sebou mohou pozemek zahrady lépe rozdělit

Daleko od sebe umístěné stupně jsou vhodné pro mírné svahy. Schody jsou ze dvou sražených bloků, dohromady delších, než je šířka cesty. Vypadají zajímavě a dobře splývají s okolním terénem.


a také samotná cesta pak vypadá lépe, než kdyby byla jen rovná a nepřerušovaná. Zde mají schodiště jako architektonický prvek zahrady velký význam. Protože se na zahradě bezděčně pohybujeme uvolněněji než v domě, měly by zahradní cesty se schody být přizpůsobeny spíše chůzi jako po rovině než stoupání. V mírném svahu by proto měly být schody dále od sebe a nižší, a čím je svah strmější, tím se má jejich vzdálenost zmenšovat a výška růst. Proto se zahradní schody či schodiště nemají nikdy plánovat jen schematicky, vždy by měly vycházet z vlastností okolního terénu. Pokud se počítá s tím, že po schodech budou chodit dva lidé vedle sebe, měly by schody být široké nejméně 120–150 cm. Hodně dlouhá schodiště je třeba rozdělit různě dlouhými schody nebo podestami, aby se předešlo jednotvárnosti. Cesty s jen pár schody vypadají v mnoha případech lépe, jsou-li širší. Podrobněji se o tom zmíníme v kapitole „Návrhy schodů“ (str. 54). Pro schody umístěné volně v terénu je dobré pokud možno vypustit postranní ohraničení. Ohraničené schody vypadají vždy trochu stísněně a nesplývají s okolím. Podesty představují přerušení delších schodišť, nebo také změnu jejich směru.

22.09.16 14:55

49

Schody nemusejí být jen rovné. Tato půlkruhová stupňovitá zídka dokonale spojuje dvě úrovně zahrady.

konstrukční výška skladebná výška 1 cm pro spád a mezeru

Změnu směru chůze zajišťují také schodišťová ramena vedená do oblouku. Nášlapné plochy venkovních schodů musejí mít bezpodmínečně spád směrem k volné hraně, aby z nich mohla stékat srážková

voda. Proto se ukládají tak, aby čelní hrana stupnice byla zpravidla o 1 cm níže, než je ideální rovina. Kromě toho musejí být nášlapné plochy drsné, aby neklouzaly a umožňovaly jistý, bezpečný krok.

spád přesah min. 3 cm

TIP Je-li na cestě jen jeden schod, člověk ho snadno přehlédne (a může zakopnout). Jednotlivé schody jsou použitelné, když se vícekrát po sobě opakuje řešení schod a následující podesta.

skladebná hloubka konstrukční hloubka Pravidla pro ukládání schodů tvořených jedním stupněm nebo s mezistupni. Spád nášlapné plochy platí pro všechny druhy schodů.


22.09.16 14:55

Tři protáhlé stupně, jejichž základ tvoří žulové bloky, spojují cestu, terasu a jezírko. Dlažbu z desek a kostek lze v případě potřeby snadno nastavit.

Volba typu schodů a seznámení s materiálem Všechna schodiště, tedy i zahradní, jsou tvořena jednotlivými stupni, z nichž každý má tři plochy: stupnice je horní čili nášlapná plocha, podstupnice je přední svislá plocha, a boční svislá plocha stupně je tzv. čelo. Pro zjednodušení zde budeme hovořit o třech základních typech schodů jako o schodech prvního, druhého a třetího typu.

Schody 1. typu Nejjednodušší schody, které mají stupně tvořené jen jedním dílem, zpravidla kvádrem. Celkově na pohled působí jako masivní a těžké, což také jsou. Díky své hmotnosti jsou navíc stabilní, nejstabilnější ze všech tří typů. Vysoká hmotnost je velmi důle-


žitou vlastností – běžný metr takových schodů váží i 130 kg. Přesto se tyto schody prosadily i v zahradním a exteriérovém stavebnictví díky svým stavebně-technickým přednostem. Čelní hrany stupňů jsou většinou zaobleny nebo zkoseny, aby nebyly ostré. Nejčastěji používanými materiály jsou i v tomto případě přírodní kámen a beton. Kámen může být opracován podle přání; může mít například drsný povrch. Podstupnice (svislá plocha) může mít naproti tomu hrubý lom, čímž se dosáhne ozvláštnění a schody pak jako celek nepůsobí jednotvárně. V obchodech se stavebninami lze sehnat betonové schodišťové stupně v různých barvách a s povrchem připomínajícím strukturu přírodního kamene, takže ani betonové schody nemusejí působit sterilně a nepřirozeně.

22.09.16 14:55


V případě schodů z dřevěných pražců se musí počítat s tím, že se po letech začnou rozkládat a že za mokra jsou kluzké. Pokud se přesto rozhodnete pro dřevo, použijte tlakovou impregnaci, po níž by dřevo mělo vydržet 15 let. Staré železniční pražce se dnes již nepoužívají kvůli obsahu ropných derivátů.

Schody 2. typu Tyto schody se podobají nejjednodušším schodům 1. typu s tím, že mezi každé dva stupně je vpředu vložen ještě jeden menší mezistupeň. Mezistupně jsou stejně vysoké a ze stejného materiálu jako základní stupně. Přední hrana podstupnice přesahuje mezistupeň o 2–5 cm. Tím vzniká horizontální odsazení, které schody opticky „zlehčuje“, zejména když je schodiště delší. V důsledku nižší hmotnosti oproti blokovým schodům 1. typu (běžný metr stupně váží kolem 70 kg, běžný metr mezistupně kolem 7 kg) může během let dojít k posunu schodiště, pokud je okolní terén nestabilní a svah se sesune. Jestliže následkem takových procesů jsou jen drobné praskliny, jimiž je někde ze stran vidět kousek betonového základu, většinou stačí takovou vadu na kráse zamaskovat rostlinami. Pro schody tohoto typu jsou stejně vhodné přírodní kameny i betonové bloky, záleží na vašem vkusu. Přírodní kameny mohou být nařezány nebo mohou mít na viditelných plochách přirozený lom. Hladké nášlapné plochy nejsou vhodné kvůli zhoršené schůdnosti za nepříznivého počasí, a proto byste se jich měli vyvarovat. Ani pískovec není vhodný kvůli řasám, které mají tendenci se usazovat a růst na podstupnicích mezistupňů.


51

Schody 3. typu jsou postaveny svisle, takže jejich podstupnice je delší než stupnice. Zbytek nášlapné plochy je vyplněn dlažbou. Pevný betonový základ je nezbytností.

blok betonový základ

Schody 2. typu jsou sestaveny ze dvou prvků – nášlapných stupňů a mezistupňů. Jejich optickou výhodou je přesah přesah stupňů nad mezistupni, čímž schody vypadají „lehčí“.

mezistupeň nášlapný stupeň

základ podle potřeby

Schody 1. typu jsou nejjednodušší – každý stupeň je tvořen jediným masivním, těžkým blokem. Díky své hmotnosti jsou tyto schody velmi stabilní.

základ podle potřeby

22.09.16 14:55

Schody z červeného pískovce. Díky přesahu nášlapné plochy (stupnice) a rozdělení každého stupně do dvou částí vypadá schodiště méně masivní.

Schody, které mají stupně tvořené jediným blokem, vypadají těžké, což také jsou. Toto schodiště je vkusně doplněno postranní zídkou z menších kamenů.

Schody 3. typu Jedná se o nejsložitější typ schodů. Jejich podstupnici tvoří na výšku kladený blok a stupnice je doplněna zádlažbou. Nášlapnou plochu tvoří horní stěna bloku a dlažba. Kvůli stabilitě a vyrovnání terénu ze stran

musejí být čelní schodové bloky nejméně 1,5krát delší, než je plánovaná průchodná šířka schodiště. Jejich konce volně vybíhají do stran. V případě zalomení nebo oblouku schodiště je třeba dlažbu nášlapných ploch odpovídajícím způsobem seříznout,

Schody zděné z cihel zvonivek je třeba budovat velmi pečlivě. Kdyby mezi cihly pronikla voda, s příchodem mrazů by došlo k jejich vážnému poškození.


22.09.16 14:55

neboť čelní schodové bloky nemohou už pak být rovnoběžné. Výhodou tohoto typu schodů je jejich vzhled, díky němuž schody působí odlehčeně a zpravidla opticky dobře zapadají do okolního prostředí. Nevýhodou může být dodatečné nestejnoměrné sedání dlaždic na nášlapné ploše, čímž se tato plocha stane nerovnou, a to je samozřejmě na úkor pohodlné schůdnosti. Proto je důležité, aby celé schodiště mělo solidní betonový základ. Pro tento typ schodů se hodí stejně přírodní kámen i hladké betonové bloky.

Další typy schodů Někde můžete vidět i schody zděné z cihel zvonivek. Ty vyžadují bezpodmínečně pevný betonový základ. Maltové spáry mezi jednotlivými cihlami je třeba pečlivě vyplnit a začistit, jinak do nich pronikne voda, která za mrazu roztrhá celou strukturu schodů. Proto se tento typ schodů používá jen ve zvláštních případech. Ve venkovním prostředí se používají také schody z ocelových roštů. Jejich výhodou je, že jednotlivé stupně nejsou usazeny do zeminy, ale celé schodiště je volně ve vzduchu nad terénem. Madla a zábradlí Při budování schodů je třeba kromě jejich snadné schůdnosti pamatovat také na bezpečné držení se během chůze. Pro více než tři schody je standardem budovat madla, jejichž výška (měřena svisle od horní hrany každého schodu) má být 90 cm. Pokud je svislý výškový rozdíl vedle schodů do 1 metru, není třeba žádných dalších stavebních bezpečnostních úprav. Nad tuto výšku je třeba


Zábradlí u zahradních schodišť by měla být co nejjednodušší.

ke schodům kvůli bezpečnosti přidělat zábradlí. V zahradě by tato zařízení měla být co možná nejjednodušší a nenápadná. Doporučujeme dávat přednost slabým kovovým pozinkovaným trubkám a neutrálním barvám.

Rampy Rampy pro dětské kočárky a jízdní kola budované vedle schodišť jsou kvůli svému spádu většinou obtížně sjízdné, a tudíž jsou považovány jen za nouzové řešení. Navíc tím schodiště na pohled rozhodně nezíská, protože rampa nemůže přesně sledovat průběh schodišťových ramen s volně uspořádanými stupni nebo oblouky. Pro schodiště s méně stupni často stačí postranní pojezdové pásy, které požadovanou funkci dostatečně plní. Nejlepším řešením bývá samostatná cesta s pozvolným spádem, jež je na schodišti nezávislá a probíhá dál od něho, samozřejmě pokud to terén zahrady umožňuje.

22.09.16 14:56

54

Návrhy schodů Pro rozhodování o umístění a podobě budoucích schodů nejsou důležité jen výškové rozdíly terénu zahrady, ale vždy je třeba brát v úvahu také její celkovou podobu, členění pozemku a poměr jeho jednotlivých částí. Proto doporučujeme nespěchat a všechny návrhy důkladně zvážit, neboť ve srovnání se stavbou schodů v domě máte venku na zahradě mnohem více tvůrčích možností.

Návrhy a nakreslení schodiště v terénu Prvním předpokladem plánování je znalost spádu terénu na budoucí zahradě. Při kratších vzdálenostech si vystačíte s dlouhou latí a vodováhou. Lať položte jedním koncem na vyšší místo a podržte ve vodorovné poloze. Z rozdílu mezi položeným koncem latě a výškou jejího volného konce nad terénem (měřeno svisle) získáte poměr délky a výšky svahu. Z toho se vychází při výpočtu množství schodů a plochy jejich průřezu. Abyste mohli nakreslit řez terénem, výškové rozdíly a všechny další důle-

délka svahu měřená vodorovně vodováha lať výška svahu měřená svisle

Jednoduchý způsob zjištění vlastností terénu potřebných k výpočtu délky schodiště a množství stupňů (řez).


žité věci, jako půdorys a řez schodů ve správném poměru, potřebujete znát základní vlastnosti celého místa, hlavně velikost a výškové poměry. Pak můžete získat základní představu o vhodném umístění budoucích schodů v zahradě i vzhledem k domu. Budete potřebovat stejné kreslicí pomůcky, o kterých jsme psali v kapitole o zdech (viz str. 28). Když znáte počet schodů, pak můžete podle vlastního uvážení a tvůrčí fantazie v konkrétních podmínkách volně experimentovat s návrhy plánů, abyste ze schodů získali co nejvíce. Určitě se vám povede najít řešení, které nebude připomínat schody do sklepa, jež se nedopatřením nějak dostaly ven do zahrady.

Schody v mírném svahu Chůze po cestě do nepříliš strmého svahu se dá usnadnit jednotlivě usazenými schody v pravidelných vzdálenostech odpovídajících délce kroku. Vznikne takzvaná stupňovitá cesta. Pokud jsou po jejích stranách záhony nebo jiné zarostlé plochy, můžete tyto jednotlivé stupně jednoduše prodloužit do stran. Výsledkem je příjemně působící rozdělení svahu a také zlepšená schůdnost příslušné plochy části pozemku.

22.09.16 14:56

NÁVRHY SCHODŮ

desky nebo dlaždice

55

Poznámka Pro všechny půdorysné kresby na této stránce platí, že šipka míří po svahu vzhůru a její špička označuje přední hranu nejvyššího stupně.

záhon

schody

V mírném svahu stačí ke zlepšení schůdnosti cest pár jednotlivých stupňů. Jejich protažením do stran lze získat snadný přístup k pěstovaným rostlinám.

terasa

Krátké schodiště ve strmém svahu (třeba vedoucí na širokou terasu) může opticky hodně získat použitím různě dlouhých stupňů. Přestože podmínku průchodné šířky splňuje prostřední 2. stupeň, stupně 1 i 3 jsou delší.

. . .

cesta


33 37 41 11

výška stupně

30 cm

13

šířka stupně

15

Pro výšku stupně (schodu) platí v zahradním a exteriérovém stavebnictví vzorec: 2 × výška stupně + šířka stupně = 63 ± 3 cm Při výšce stupně 15 cm tedy vychází šířka nášlapné plochy 33 cm (15 × 2 = 30 + 33 = 63 cm) Z tohoto pravidla vyplývá, že čím je stupeň vyšší, tím je jeho nášlapná plocha užší a naopak – čím jsou stupně schodiště širší, o to mohou být nižší. Tento vztah souvisí s rytmem lidské chůze – čím je náš krok vyšší, tím kratší je jeho délka.

16,5 cm

Velikost schodů

Poměr mezi výškou stupně a šířkou nášlapné plochy zahradních schodů. Čím je stupeň nižší, tím je chůze pohodlnější.

22.09.16 14:56

Schodiště pro krátké úseky svahů Pokud například na terasu vede jen několik málo schodů, pak by takové schodiště nemělo být příliš úzké. Jinak vzniká na první pohled patrný nepoměr plochy schodů a terasy. Lépe vždy vypadá hodně široké schodiště, kde jednotlivé schody mohou být i rozdílně dlouhé. Výsledkem je pak zajímavý, příjemný dojem z celého místa tvořeného schodištěm a plochou, ke které vede (viz str. 55 dole).

Klasické řešení: Schodiště procházející nízkou zdí má po obou stranách zídky ze stejného materiálu.

půdorys

řez rovina terénu vedle schodů

Alternativní řešení: Aniž by zeď byla přerušena, jsou před ní postaveny jeden, dva a tři schodišťové stupně (druhý dvojnásobné, třetí trojnásobné výšky) za sebou.


Schodiště a nízké opěrné zídky Jestliže schodiště umožňující průchod nízkou zdí tvoří jen několik málo schodů, musí mít po obou stranách zděné takzvané schodišťové stěny. Mezera ve zdi však nevypadá vždy hezky, a pokud je navíc úzká, schodiště pak působí příliš stísněně. Je-li zeď nízká, nemusí jí schodiště vůbec prostupovat. Umístěním jednoho, dvou nebo tří velkých schodů těsně před zeď vznikne krásné a praktické spojení obou stavebních prvků, přičemž koruna zdi představuje poslední, nejvyšší stupeň schodiště. V delším svahu můžete tento přístup zopakovat a postavit takových zídek se schody několik za sebou. Mnohastupňové schodiště ve strmém svahu Jestliže máte na zahradě strmější svah, k jehož snazšímu překonání je potřeba mnoha schodů, může takové schodiště jako celek působit poněkud jednotvárně a nezajímavě, zejména když se příliš nevyužívá nebo není možné jeho přerušení v podobě podesty. V praxi se jako dobré řešení osvědčilo použití rozdílně dlouhých schodů s postranním přesahem, to znamená, že některé schody vybíhají daleko do

22.09.16 14:56

NÁVRHY SCHODŮ

stran. Schodiště sestavené z rozdílně dlouhých stupňů vypadá na první pohled zajímavě a celé části pozemku, přes kterou vede, vtiskne charakteristický ráz. O jednotvárnosti a nudě v takovém případě nemůže být řeč.

Využití podest na zahradních schodištích Podesty nejsou jen přerušením schodiště, ale také jeho významným dělícím prvkem. Díky podestám je možné provést změnu směru (trasování) schodiště smysluplně a způsobem odpovídajícím vlastnostem okolního terénu. Za každou podestou může být založena další navazující část schodiště. V extrémně strmém svahu tento přístup vede – samozřejmě pokud je spojen s určitou mírou kreativity – k zajímavé sestavě různě vedených schodišť, obvykle spojených s opěrnými zídkami, na které bloky schodů naléhají.

57

Dlouhá schodiště bez podesty vypadají často jednotvárně a nezajímavě. Vítaným oživením může být „zeštíhlení“ schodiště použitím různě dlouhých stupňů a umístěním těch nejkratších uprostřed.

Dlouhá schodiště mohou vypadat nepřívětivě. Zde se tento dojem podařilo zmírnit nepravidelnými přesahy jednotlivých stupňů do stran a jejich zapracováním do terénu.


22.09.16 14:56

58

SCHODY

Obloukovitá schodiště Jestliže vzhledem k vlastnostem terénu není možné, aby schodiště vedlo přímo, a není možné ani využít podesty, pak může být vhodným řešením vedení schodiště do oblouku. Pro stupně umístěné ve středu oblouku schodiště je třeba spočítat šířku a velikost jejich nášlapných ploch. Už při výrobě schodů je v tomto případě třeba myslet na to, že schody sestavené do oblouku musejí mít vnější strany delší a vyšší. Pokud byste chtěli sestavit schodiště do oblouku ze všech stupňů stejných, vznikly by mezi jednotlivými schody mezery, schodiště by nevypadalo hezky, a hlavně by nebylo pohodlně schůdné, a tím pádem ani použitelné. Proto je v tomto případě zvlášť důležité nakreslit si včas přesný plán budoucího schodiště.

Podesty slouží k přerušení dlouhého schodiště a současně umožňují změnu jeho směru podle vlastností terénu.

Plánování základů schodiště Tam, kde není možné vybudovat podestu, nezbývá než postavit zakřivené rameno schodiště z kosých stupňů. Takové řešení často vypadá velmi zajímavě.

vypočtená šířka stupňů je ve středu schodiště


K budování základů schodiště jsou dva základní přístupy: můžete zvolit pevný, betonový, do nezámrzné hloubky zasahující základ, který je ale technicky i finančně náročnější, anebo pružný základ, tvořený štěrkovým ložem s vodopropustnou vyrovnávací vrstvou z hubeného betonu nad sebou. Druhé řešení je sice méně nákladné, ale schodiště je zase dlouhodobě méně stabilní. O tom, který z uvedených způsobů je v konkrétním případě lepší, rozhoduje mnoho faktorů. Na základě zkušeností doporučujeme pevný betonový základ pro každé schodiště, které je dlouhé a široké, sestavené z jednotlivých schodů/bloků určité délky nebo vedoucí mezi zdí a domem, neboť v těchto případech jde o definitivní řešení a jakékoli dodatečné úpravy

22.09.16 14:56

NÁVRHY SCHODŮ

Pružný základ Pružný základ je tvořen vodopropustným štěrkovým ložem, na němž spočívá zhruba 20 cm silná vrstva hubeného betonu. Jednotlivé schody jsou usazeny přímo do tohoto betonu. Doporučená mocnost štěrkového lože je v jílovité půdě 30 cm, v písčité nebo štěrkovité půdě může být i menší. Základny jednotlivých schodů musejí být vodorovné, nikdy šikmé, aby se zabránilo sklouznutí schodů směrem dolů po svahu. Tento typ základu se hodí jen pro schody prvního a druhého typu (viz str. 50–52). Pro dře-


min.

Pevný základ Pevný základ je tvořen betonovou základovou patkou usazenou do udusané zeminy (základové půdy), zasahující minimálně 80 cm (nezámrzná hloubka) hluboko do svahu. Stačí, když do nezámrzné hloubky zasahuje jen základ nástupního a výstupního stupně schodiště. Stupně mezi nimi (tzv. běžné) spočívají na slabším betonovém základu spojujícím obě krajní základové patky. Vlastní schody se nakonec usadí na vrstvu malty na jednotlivých stupních.

věné schody, které se více rozpínají, je třeba hubený beton nahradit vrstvou kamenné drti, která zajistí lepší drenáž. Schody třetího typu a schody z cihel musejí být pevně usazeny v hlubokém betonovém základu. Schody třetího typu mívají časem tendenci naklánět se směrem po svahu dolů, a to navíc většinou nepravidelně. Chůze po takových schodech pak může být nebezpečná, zvláště když se současně narušuje původně rovný povrch jejich nášlapných ploch.

nezámrzná hloubka min.

s sebou přinášejí nesrovnatelně více práce a vyšší náklady. Všechna menší a volně v terénu umístěná schodiště mohou mít základ tvořený štěrkovým ložem. Tady je případné menší posunutí schodů nebo změna jejich usazení technicky jednodušší a schůdné také z hlediska nákladů. Musíte předem zvážit, čemu dáváte přednost z dlouhodobého hlediska. Dodnes chodíme mnohde v zahradách, a vůbec v otevřené krajině, po schodech, postavených v dobách, kdy ještě nebyl znám beton.

59

malta 3 cm beton pod běžnými stupni min. 30 cm

Pevný, do nezámrzné hloubky zasahující betonový základ se používá pro dlouhá nebo široká schodiště a schodiště spojená s budovou.

stupně usazené přímo do betonu štěrkové lože

Pro lehčí zahradní schodiště s menším počtem kratších stupňů zpravidla stačí pružný základ tvořený štěrkovým ložem a hubeným betonem.

22.09.16 14:56

123

DLAŽBA PRO CESTY A MÍSTA K POSEZENÍ .. DRUHY A MOŽNOSTI DLAŽBY VÝBĚR DLAŽBY


22.09.16 14:59

124

Druhy a možnosti dlažby Když už máte jasno v tom, jak bude vypadat terén zahrady, kde budou umístěna nejdůležitější zařízení a kudy k nim povedou cesty, je načase vybrat správný materiál na povrch cest.

Tvrdý dlažební materiál s úzkými spárami Nejdříve si zde ukážeme, jaké typy dlažby se v zahradách obvykle používají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Není v možnostech této knihy představit všechny výrobky vyskytující se na trhu, kvůli šíři sortimentu i proto,

že se stále objevují nové. Rozhodující pro vás je získat základní přehled a povědomí o možnostech, které pak dokážete využít při plánování. Obchody se stavebninami nabízejí ukázky vzorových typů dlažeb, které si během příprav můžete prohlédnout a posoudit. Na jednom místě můžete porovnat velikost,

Vhodně zvolená kombinace různých typů dlažby, zde jsou to žulové kostky a cihly zvonivky, velmi dobře zapadá do celkového obrazu zahrady.


22.09.16 14:59

Příklady betonových dlaždic z nabídky obchodu se stavebninami.

tvar a barvu jednotlivých materiálů, a samozřejmě vzít v potaz i jejich cenu. Výběru podle předpokládané funkce a celkového stylu zahrady se budeme věnovat následovně. Nejvíce možností se naskýtá v kategorii „tvrdý materiál s úzkými spárami“. Sem patří dlaždice a kostky z přírodního kamene, betonu, pálené cihly a dřevěné špalky. Nejpohlednějším, nejcennějším, ale současně také nejdražším dlažebním materiálem je přírodní kámen. Současný sortiment je značně široký, obchody se stavebninami nabízejí řadu výrobků z různých hornin tuzemských i zahraničních. Použitelnost některých je částečně omezena jejich trvanlivostí a odolností vůči mrazu. Za nejtvrdší a tudíž nejodolnější materiály jsou považovány hlubinné horniny jako žula, porfyr, křemenný porfyr a rula.


Barevná škála se pohybuje v rozmezí od šedobílé přes červenohnědou a všechny odstíny šedé až po zelenavý odstín. U porfyrických hornin převažuje hnědočervené zbarvení. Sedimentární (usazené) horniny jako lasturnatý vápenec, travertin, pískovec a droba jsou známé svou vrstevnatou strukturou. Lasturnatý vápenec je šedý až šedobílý nebo žlutavý, travertin většinou žlutohnědý. Obě tyto horniny jsou odolné vůči vlivům počasí. Barva pískovce se pohybuje od světle žluté přes žlutozelenou po červenohnědou a šedou. Odolnost dlažeb z těchto materiálů vůči rozpadu závisí na jejich složení. Za nejtrvanlivější se považuje pískovec s vysokým obsahem oxidu křemičitého. Silně porézní struktura může být také kvůli své schopnosti jímat vodu v zimě narušena v důsledku mrazů.

22.09.16 14:59

126

DLAŽBA PRO CESTY A MÍSTA K POSEZENÍ

Kamenné dlaždice z ruly, hrubě lámané.

Dlaždice ze žuly. Z dlaždic přesně uříznutých ze všech stran lze sestavit dokonalou dlažbu.

Nepravidelné kamenné dlaždice z červenošedého porfyru, hrubě lámané.


Dlaždice z přírodního kamene mohou mít okraje hladce seříznuty nebo drsně nalámány. Jejich tvar může být pravidelný jednoduchý – čtvercový nebo obdélníkový, pravidelný složitý, to znamená mnohoúhelníkovitý, nebo nepravidelný. Kamenné dlaždice se dají sehnat hotové, jako čtverce o hraně 30–80 cm, nebo jako „pásy“, což znamená o určité šířce, ale rozdílné délce. Mnohoúhelníkové dlaždice se většinou vyrábějí podle přání na místě. Při objednávce materiálu je na to třeba počítat s „přirážkou“ 20–30 % k ceně. I při výhodné ceně samotného materiálu jde o nejnákladnější výdaj z hlediska lidské práce. Velikost dlaždic by neměla být menší než 40 × 40 cm, aby byla zajištěna jejich dostatečná stabilita. Výška dlaždic ukládaných do pískového lože má být 4–6 cm. Betonové dlaždice jsou dnes nabízeny v mnoha rozdílných velikostech, tvarech, barvách a s rozdílným povrchem. Jsou levnější než přírodní kámen, a jsou-li vyrobeny z kvalitního materiálu, pak mají téměř neomezenou životnost. V nabídce převažují pravidelné, čtvercové nebo obdélníkové tvary. Šestiúhelníkové a kulaté dlaždice vyžadují velkou pečlivost při sestavování plochy povrchu, a jejich spojování a zarovnání okrajů cesty či plochy také není bez problémů. Běžné velikosti jsou 40 × 40 cm, 40 × 60 cm a 50 × 50 cm. Výška dlaždic je 5 cm. Povrchové plochy dlaždic mohou být hladké nebo zdrsnělé. Kromě dlaždic s normální „betonovou“ barvou, jejichž povrch může být

22.09.16 14:59

DRUHY A MOŽNOSTI DLAŽBY

speciálními technikami různě zkrášlen, jsou k mání i dlaždice s povrchem tvořeným kamennou drtí. Jde o dlaždice dvouvrstvé, jejichž povrch tvoří nejméně 1 cm silná vrstva pohledového betonu. Vyrobit lze dlaždice prakticky všech barev, jaké má přírodní kámen, většinou s drsným povrchem. Ještě je možná dodatečná úprava povrchu vymýváním nebo zdrsňováním. Barva takto upraveného povrchu je velmi trvanlivá, dodatečné přibarvení naopak časem v důsledku povětrnostních vlivů bledne. Dlažba složená z kostek z přírodního kamene se vyznačuje menšími dlaždicemi a velkým množstvím spár. Kostky mohou mít v rámci možností téměř libovolnou velikost i tvar. Takový povrch ovšem patří k nejdražším. Standardními materiály jsou horniny jako žula, porfyr, melafyr a čedič; vápenec a pískovec se k tomuto účelu používají jen výjimečně. Standardní tvar dlažební kostky je krychle s hrubě opracovanými hranami, takže trochu nepravidelná. K dostání jsou tři velikosti: mozaikové kostky (hrana 4–6 cm), malé kostky (hrana 8–10 cm) a velké kostky (hrana 12–16 cm). Paleta dostupných barev opět postihuje spektrum od šedobílé přes všechny odstíny šedé až po temně šedou žulu. Porfyr je většinou fialovohnědý až šedočervený, čedič temně černý, melafyr červenohnědý nebo zelenošedý. Trvanlivost těchto materiálů je prakticky neomezená. Betonové kostky jsou levnější alternativou kostek z přírodního kamene. Díky strojové výrobě


127

Betonové dlaždice se vyrábějí v širokém sortimentu tvarů a velikostí.

Žulové dlažební kostky skládané do řad. Nestejná velikost jednotlivých kostek se vyrovnává proměnlivě širokými spárami.

Dlažební kostky z hnědočerveného porfyru, skládané do oblouku. Touto technikou vzniká velmi stabilní dlažba.

22.09.16 14:59

128

DLAŽBA PRO CESTY A MÍSTA K POSEZENÍ

a zpracování mohou mít dokonalé plochy, a všechny kostky jsou přesně stejně velké. I když mnohé betonové kostky mají na přání zaoblené hrany nebo ne zcela pravidelný tvar, dlažba z nich sestavená se od dlažby z kostek z přírodního kamene přece jen značně liší. Kromě čtvercových a obdélníkových tvarů se vyrábějí i dlažební prvky zakulacené a „kostky“ jiných, nesčetných zvláštních půdorysných tvarů. Standardní rozměry těch nejčastěji používa-

Betonové dlaždice se zdrsnělým povrchem. Přestože jsou dlaždice v jednotlivých řadách různě velké, tvoří harmonický celek.

Dlažba z cihel zvonivek kombinovaných s žulovými kostkami.


ných jsou od 6 × 6 × 6 cm u malých krychlí po 16 × 16 × 14 u kostek velkých, dále pak 10 × 20 × 10 cm a 16 × 24 × 14 cm. Betonové kostky existují i s opracovanými nebo ostrými hranami. Kromě normální „betonové“ barvy mohou mít tyto kostky povrchovou úpravu spočívající ve vsypu přírodního kamene, vymývání či otryskání pískem. Pro barvu platí totéž, co bylo zmíněno u betonových dlaždic. Tyto kostky jsou díky drsnému povrchu pohodlně schůdné, mrazuvzdorné a odolné vůči vysokému tlaku. Termínem zvonivky jsou označovány cihly ostře pálené či dvakrát pálené při vysoké teplotě, čímž získají výjimečnou trvanlivost a odolnost vůči poškození. Jsou k dostání ve dvou velikostech – 24 × 11 cm a 20 × 10 cm, minimální výška je 4 cm. Hrany mohou mít ostré nebo oblé. Kromě toho existují tyto cihly i v řadě jiných rozměrů, například jako krychle 5 × 5 × 5 cm, ale i jako dlaždice o ploše 30 × 30 cm. Jejich zbarvení se pohybuje od žluté přes červenou až po tmavě hnědou, se všemi možnými přechody a odstíny mezi tím. Velmi důležitou vlastností zvonivek je mrazuvzdornost. Nasákavost nesmí překročit 6 % hmotnosti, jinak je odolnost vůči mrazu ohrožena. Zvonivky mohou být coby povrchová vrstva uloženy na plocho i na výšku. Jejich šikovným sestavováním lze dosáhnout zajímavých vzorů. Jsou kombinovatelné s jinými materiály, především dlaždicemi nebo kostkami, s nimiž vypadají velmi dobře. Mají dobrou schůdnost, nekloužou.

22.09.16 14:59

1. ZÁKLADNÍ KÁMEN: OPĚRNÉ ZDI, SCHODY A ÚPRAVA TERÉNU

Recommend Documents