1, S ; V

HOLEŠOVICE - TROJUHOLNÍK VELETRŽNÍ / STROJNÍCKÁ parcelné číslo kastru : 1549/1 ,

50° 6’7.18”S ; 14°25’48.90”V

DIPLOMNÝ SEMINÁR ATELIÉR Ing. Arch. I. PLICKA ANDREJ KACERA FA ČVUT 2010/2011

OBSAH: 1.0 Lokalizácia územia 1.1 Ortofotomapa územia 1.2 Katastrálna mapa 1.3 Územný plán

2.0 ÚAP a Územný plán 2.1 Plán využitia plôch 2.2 Doprava 2.3 Zeleň a podrobné členenie 2.4 Bývanie v centrálnej časti mesta 2.5 Limity územia a štruktúra zástavby 2.6 Problémový výkres, zámery zmeny 2.7 Širšie vzťahy a súčasný stav 2.8 Textová časť - Textová časť - regulatívy funkčného usporiadania 2.9 Textová časť - zmeny ÚP v oblasti riešeného územia 2.10 Koncept územia 2.11 Schéma dopravy - Praha

3.0 História územia 3.1 Holešovice podľa wikipédie 3.2 Kniha o Praze 7 3.3 Výstavište, Veletržní palác, Parkhotel, Dřevák 3.4 Historické mapy 3.5 Súčasný stav

4.0 Analýzy v území 4.1 Zeleň a doprava 4.2 Funkcie 4.3 Výška zástavby 4.4 Technické infraštruktúra, normové ukazovateľe 4.5 Stanovené regulatívy

5.0 Predchádzajúce stavebné zámery na území

6.0 Fotografická príloha 7.0 Základné rešerše 7.1 Stavby pre bývanie 7.2 Stavby pre administratívu

1.0 Lokalizácia územia

1.1 Ortofotomapa územia

site Holešovice m 1:4000 Mesto: Praha Mestský obvod: Praha 7 Mestská časť: Praha 7 Katastrálne územie: Holešovice (okres Hlavní město Praha);730122 Parcela: 1549/1 Hranice: Veletržní (J, JZ) , Strojnícka (S, SZ) Parkhotel (Dukelských Hrdinu) (V) Rozloha: 11 347 m2 ... 1,134 ha

1.0 Lokalizácia územia

1.2 Katastrálna mapa

2.0 ÚAP a Územný plán

2.1 Plán využitia plôch

2.2 Doprava

1:10000


2.3 Zeleň a podrobné členenie

2.4 Bývanie v centrálnej časti mesta


2.5 Limity územia a štruktúra zástavby


2.6 Problémový výkres, zámery zmeny


2.7 Širšie vzťahy a súčasný stav


2.8 Textová časť - regulatívy funkčného usporiadania

SMÍŠENÁ ÚZEMÍ SV - všeobecně smíšené Území sloužící pro umístění polyfunkčních staveb nebo kombinaci monofunkčních staveb pro bydlení, obchod, administrativu, kulturu, veřejné vybavení, sport a služby všeho druhu, kde žádná z funkcí nepřesáhne 60 % celkové kapacity území vymezeného danou funkcí. Funkční využití: Bydlení, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 5 000 m2 prodejní plochy, stavby pro administrativu, kulturní a zábavní zařízení, školy, školská a ostatní vzdělávací a vysokoškolská zařízení, mimoškolní zařízení pro děti a mládež, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, zařízení veřejného stravování, ubytovací zařízení, církevní zařízení, stavby pro veřejnou správu, sportovní zařízení, služby, hygienické stanice, veterinární zařízení v rámci polyfunkčních staveb a staveb pro bydlení, drobná nerušící výroba1a, čerpací stanice pohonných hmot bez servisů a opraven jako nedílná část garáží a polyfunkčních objektů, stavby, zařízení a plochy pro provoz PID, sběrny surovin, malé sběrné dvory. Doplňkové funkční využití: Drobné vodní plochy, zeleň, cyklistické stezky, pěší komunikace a prostory, komunikace vozidlové, nezbytná plošná zařízení a liniová vedení TV. Parkovací a odstavné plochy, garáže. Výjimečně přípustné funkční využití: Víceúčelová zařízení pro kulturu, zábavu a sport, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 15 000 m2 prodejní plochy, zařízení záchranného bezpečnostního systému, veterinární zařízení, parkoviště P+R, čerpací stanice pohonných hmot bez servisů a opraven, dvory pro údržbu pozemních komunikací, sběrné dvory, zahradnictví, stavby pro drobnou pěstitelskou činnost a chovatelství. Jako výjimečně přípustné bude posuzováno i umístění některé z obecně přípustných funkcí ve všeobecně smíšeném funkčním využití v podílu celkové kapacity vyšším než 60 %. funkce SVM – smíšené městského typu, SVO – smíšené obchodu a služeb a SMS – smíšené malých sídel byly agregovány do jedné funkce SV – všeobecně smíšené. Spolu s funkcí SMJ – smíšené městského jádra tvoří skupinu Smíšená území. 8.2.1. Míra využití území Mírou využití území, která je vyjádřena kódem míry využití území, se rozumí stanovení maximálních koeficientů zastavěných ploch (KZP), hrubých podlažních ploch (KPP), maximálního počtu nadzemních podlaží (PNP) a minimálního koeficientu zeleně (KZ) vzhledem k ploše posuzovaného území. Koeficienty pro jednotlivé typy území jsou uvedeny v následující tabulce. KPP - koeficient podlažních ploch je podíl maximální hrubé podlažní plochy objektů k ploše území a stanovuje kapacitu zástavby v nadzemní části objektů. Hrubá podlažní plocha se pro tento účel stanoví součtem hrubých podlažních ploch ve všech nadzemních podlažích, vypočtených z vnějších rozměrů budov a počtu nadzemních podlaží. Koeficient podlažních ploch je směrný. KZ - koeficient zeleně stanovuje minimální podíl započítávaných ploch zeleně k vymezené funkční ploše. Koeficient zeleně je směrný. KZP - koeficient zastavěné plochy je podíl maximální plochy zastavitelné nadzemními objekty, vztažený k ploše území. Koeficient zastavěné plochy je informativní. PNP - podlažnost je podíl hrubé podlažní plochy k zastavěné ploše pozemku.

Podlažnost je pojem informativní. Stanovení míry využití území je navrženo pro všechny typy území obytných podle legendy územního plánu, všechna smíšená území, dále území nerušící výroby a služeb, pro zvláštní komplexy a pro území výroby, skladování a distribuce. Regulativy míry využití území jsou směrné. Jejich vyjádření je zobrazeno v grafické části územního plánu ve výkresu č. 4. Tabulka míry využití území Poznámka: charakteristiky zástavby městského typu se vztahují na všechny druhy staveb odpovídajícího funkčního využití. žití

2.0 ÚAP a Územný plán 2.9 Textová časť - zmeny ÚP v oblasti riešeného územia Platné změny Územního plánu SÚ HMP ve znění Z1000/00 na území Prahy 7 Zmena Z1858 / 07 Výroková část změny: A. základní údaje Číslo změny: Městská část: Katastrální území: Parcelní číslo:

Z 1858 / 07 Praha 7 Holešovice lokalita “Praha - Výstaviště”

Hlavní cíl změny: Posun časového horizontu nové železniční zastávky a vyhlášení veřejně prospěšné stavby.

Návrh změny, výkres č. 5 – Doprava

Návrh změny, výkres č. 5 – Doprava Návrh změny, výkres č. 25 – Veřejně prospěšné stavby B. návrh řešení změny Urbanistická koncepce a funkční systémy Předmětem změny je posun časového horizontu železniční zastávky Praha – Výstaviště z výhledové části územního plánu do návrhové. Tato stavba, umístěná na trati Praha Bubny - Chomutov, zlepší dopravní obsluhu Holešovic a především pak areálu holešovického výstaviště. Nově navrhovaná nadzemní zastávka Praha - Výstaviště je situována na estakádě s přímou přestupní vazbou na tramvajovou dopravu. Zastávka je řešena dvojící vnějších nástupišť s bezbariérovým přístupem. Navržená zastávka leží v území zastavěném a zastavitelném, ve funkční ploše tratě a zařízení železniční dopravy, nákladní terminály /DZ/. Plocha hraničí s velkým rozvojovým územím Holešovic. Požadovanou změnou nedojde k narušení stávajícího ani navrženého ÚSES. Celá plocha železničního tělesa se v daném úseku překrývá s pásem celoměstského systému zeleně. Ten však zůstane zachován. Z nadřazených systémů technického vybavení zasahuje území optický kabel v kabelovodu. Změna vyvolá VPS 24/DZ/7 Praha 7 – nová železniční zastávka Praha – Výstaviště. Vztah k zastavitelnému území : Lokalita změny se nachází v zastavěném, zastavitelném území. ÚSES : Požadovanou změnou nedojde k narušení stávajícího ani navrženého ÚSES. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav: Změna vyvolá VPS 24/ DZ/7 Praha 7 – nová železniční zastávka Praha – Výstaviště. Změna se netýká asanačních úprav. kód VPS 24/DZ/7

katastrální území parcelní číslo Holešovice 2416/60

ZPF : Změna nevyžaduje další zábory ZPF – současně zastavěné území – doprava, návrh železniční zastávky. C. výměry měněných ploch dle jejich funkčního využití Výměra změny č. 1858/07 není definována. D. návrh na vymezení závazné části formou regulativů Regulativy funkčního využití platí podle opatření obecné povahy č. 6/2009, kterým se vydává změna Z 1000/00 ÚP SÚ hl. m. Prahy.

Návrh změny, výkres č. 25 – Veřejně prospěšné stavby

4. Rozvojový potenciál

2.10 T/23

HOLEŠOVICE - BUBNY - ZÁTORY

VYMEZENÍ ÚZEMÍ Mý Praha 7, k. ú. Holešovice Území je vymezeno ze západu ulicí Bubenská a železniþními tratČmi Praha - Kladno a Praha - DČþín, z východu ulicí Argentinská, z jihu NábĜežím kpt. Jaroše a Bubenským nábĜežím a ze severu železniþní tratí pĜi nádraží Holešovice. Plocha celého území je pĜibližnČ 67 ha.

SOUýASNÝ STAV Urbanismus a širší vztahy PĜevážnou þást tvoĜí plochy železnice pĜevážnČ neužívané þi nevhodnČ užívané, oddČlující dvČ centrální þtvrti Letnou a vlastní Holešovický meandr. Menší, severní þásti lokality dominuje Holešovické nádraží s návazným terminálem mČstské hromadné dopravy, zbývající plochy Zátor pokrývají torza blokové zástavby a solitéry škol. Lokalita je obsloužena kapacitními prostĜedky MHD - metro, tramvaj a železnice pĜipravovaná k modernizaci. Podstatné vazby zde jsou na sever na Pelc - Tyrolku, do oblasti Tróje a na jih k PPR a západnČ na VýstavištČ a Stromovku. V Zásadách územního rozvoje je zaĜazena do transformaþních oblastí pod oznaþením T/8. V ÚzemnČ analytických podkladech je zaĜazena mezi brownfields B 19.

Dopravní infrastruktura

HODNOTY ÚZEMÍ Kladem je poloha v centru mČsta, dobrá obsluha MHD, relativní blízkost celomČstsky významných ploch rekreace, jako je Královská obora, VýstavištČ Holešovice a oblast Tróje s areály ZOO, PBZ a Trojského zámku. Negativem je zhoršená kvalita ovzduší; nadlimitní hlukové zatížení a zatížení tranzitní automobilovou dopravou a nedostatek ploch zelenČ pro každodenní rekreaci.

LIMITY ÚZEMÍ V území se nachází rozvodna 110/22 kV Holešovice, do které vedou v tunelech kabely 110 kV a v zemi kabely 22 kV. PĜes území vedou páteĜní radioreléové trasy. Teplárna Holešovice, parní rozvody soustavy CZT Holešovice v severní þásti území, navrhovaný tepelný napájeþ LibeĖ - Holešovice 2xDN 500.

NÁVRH Hlavní cíle Ĝešení ve vztahu k dosavadní koncepci území Cílem je založit novou þtvrĢ, urþenou pro rozvoj funkcí typických pro celomČstské centrum, která propojí dosud oddČlené þtvrtČ - Letnou a Holešovice. Oproti stávajícímu územnímu plánu není podrobnČji þlenČno funkþní využití území vzhledem k neujasnČné koncepci majoritního vlastníka pozemkĤ, pĜedevším co se týþe umístČní ploch pro vysoké školy (VV). UpĜesnČn je prĤbČh "nové Bubenské" ulice a vymezena centrální parková plocha. UpĜesnČno je dopravní Ĝešení.

Urbanistická koncepce

Základní komunikaþní skelet území tvoĜí ul. Argentinská, Bubenská, pĜilehlý úsek Bubenského nábĜeží na jižní hranici území, dále ulice Veletržní, U výstavištČ, Partyzánská a Vrbenského. Plošná obsluha území veĜejnou dopravou je zajišĢována trasou C metra se stanicemi Vltavská a Nádraží Holešovice, tramvajovými linkami na Bubenském nábĜeží s pĜestupní vazbou na stanici metra Vltavská, na severu tramvajovými linkami v ulice Plynární, Partyzánské a U výstavištČ s pĜestupní vazbou ke stanici metra Nádraží Holešovice. V území je významná železniþní doprava, která je zde zastoupena tratČmi Praha - Kralupy nad Vltavou, Praha - Hostivice Kladno se zastávkami Praha Bubny, v pĜípadČ trati do Kralup ještČ zastávkou Praha Holešovice a železniþní stanicí Praha Holešovice. U železniþní stanice Praha Holešovice a stejnojmenné stanice metra je situováno autobusové nádraží pro vnČjší autobusovou dopravu a záchytné parkovištČ systému P+R.

Navržená kompozice pĜedpokládá propojení stávajících, kompaktnČ zastavČných þástí Holešovic - tj. Letné a Holešovického meandru, novČ založenou "þtvrtí", tvoĜenou pĜedevším zástavbou po obvodČ lokality a centrálním parkem uvnitĜ. Lokalita je v podstatČ tvoĜena dvČma celky, severním s tČžištČm pĜi železniþní stanici Holešovice s navazující novou zástavbou a jižním s tČžištČm pĜi stanici metra Vltavská a s budoucí novou železniþní zastávkou Bubny.

Technická infrastruktura

Plochy nezastavitelné

V severní þásti území je rozvedena vodovodní síĢ, v ostatní þásti není vodovodní síĢ vybudována. V severní þásti území je vybudována jednotná kanalizace. Ostatní území kanalizaci nemá. V území jsou vybudovány v omezené míĜe distribuþní sítČ pro stávající objekty. Území se nachází þásteþnČ v záplavovém území Vltavy. V území byla vybudována protipovodĖová opatĜení zajišĢovaná mČstem. V území se nacházejí tyto kategorie záplavových území: neprĤtoþné, urþené k ochranČ zajišĢované mČstem, urþené k ochranČ zajišĢované individuálnČ. PĜes lokalitu vedou optické kabely, potrubní pošta.

PĜíroda a krajina Pro toto území a jeho bezprostĜední okolí je charakteristický vysoký deficit zelenČ. V území není žádný funkþní prvek ÚSES. Podle Zásad územního rozvoje zde má procházet nadregionální biokoridor N/5.

Životní prostĜedí Území je špatnČ provČtrávané, s þastým výskytem teplotních inversních situací. V souvislosti s intenzivní automobilovou dopravou dochází k výraznému pĜekraþování hygienických limitĤ koncentrací NO2 a PM10 v širší oblasti pĜedmostí Hlávkova mostu a mostu BarikádníkĤ, na zbývajícím území dosahují tyto koncentrace hranice limitu. Zdrojem nadlimitních hlukových imisí je automobilová doprava na enormnČ vytíženém dopravním skeletu Bubenská, Argentinská, Za viaduktem a Vrbenského a doprava železniþní, tj. železniþní trati Praha - Kladno a Praha - Kralupy. Odpady

Staré zátČže na území celého železniþního areálu, resp. plochy kontaminované nebezpeþnými látkami.

Územní plán hlavního mČsta Prahy – koncept – 1. þtení

Funkþní využití Plochy zastavitelné

smíšené - SM dopravní - komunikace - DK zeleĖ nelesní - ZN zeleĖ parková - ZP

Prostorová a plošná regulace Struktura

kompaktní - K volná - V Výška zástavby

výškové pásmo 3 - do 8. NP výškové pásmo 4 - do 14. NP Podíl zelenČ

25 %

Dopravní infrastruktura Širší dopravní vztahy

Základní komunikaþní skelet území plnící v území sbČrnou funkci bude prostĜednictvím mostu BarikádníkĤ a nového mostu mezi Trójou a ulicí Partyzánskou napojen na severní þást MČstského okruhu na levém vltavském bĜehu u Pelc Tyrolky, na jihu ve vztahu k historickému centru bude nejvýznamnČjší i v budoucnu HlávkĤv most, který je souþástí tzv. severojižní magistrály. Na úseku veĜejné dopravy bude nejvČtší roli z hlediska širších dopravních vztahĤ plnit trasa C metra, dále železniþní tratČ, které jsou významné rovnČž z hlediska vazeb do regionu. Komunikaþní systém Ĝešeného území

Základní kostru komunikací v území bude plnit ulice Bubenská, která v budoucnu bude Ĝešena zþásti v tunelu, ulice Argentinská, doplnČná o novou paralelní severojižní komunikaci v rozvojových plochách. Ulice Partyzánská bude napojena na nový most pĜes Vltavu s vazbou na MČstský okruh. Další nové komunikace v rozvojových

107

4. Rozvojový potenciál

2.10

plochách budou mít obslužný charakter s kvalitním parterem umožĖujícím výrazné uplatnČní pČšího a cyklistického provozu. MČstská hromadná doprava

Obsluha území veĜejnou dopravou se zkvalitní pĜedevším v oblasti tramvajové dopravy, kdy se pĜedpokládá doplnČní tramvajové sítČ o nové úseky v západním úseku ulice Bubenské ve vazbČ na novou severojižní tramvajovou traĢ rozvojovým územím Buben. Nový most pĜes Vltavu je urþen rovnČž pro tramvajový provoz. Úpravy tramvajové sítČ jsou navrženy též u stanice metra Nádraží Holešovice. Železniþní doprava

Železniþní doprava bude v území v budoucnu plnit významnou roli, bude zastoupena modernizovanou dvoukolejnou tratí Praha - Kladno s odboþkou na letištČ RuzynČ, dále dvoukolejnou železniþní tratí Praha -Kralupy nad Vltavou. V území budou železniþní zastávky Praha Bubny, Praha VýstavištČ a železniþní stanice Praha Holešovice, do které bude napojena vleþka do pĜístavu Holešovice. Doprava v klidu

Nároky na parkování budou Ĝešeny v souladu s platnými vyhláškami a pĜedpisy, v pĜípadČ kapacitních komerþnČ obchodních funkcí jsou možné výjimky, kdy bude zohlednČna výhodná obsluha území systémy veĜejné dopravy. VnČjší autobusová doprava

6/DZ - Modernizace tratČ Praha Bubny - Praha - RuzynČ 202/DZ - Nová železniþní zastávka Bubny 202 DT/ - Tramvajová traĢ - Nový Trojský most - Nádraží Holešovice (Plynární) 203/DT - Tramvajová traĢ - Nádraží Holešovice - Na Zátorách - U VýstavištČ všechny prvky ÚSES v území

Podmínky Podmínkou je vybudovat stokovou síĢ a napojit ji na celomČstský systém odvodnČní a provést pĜeložku sbČraþe B.; další sítČ technické infrastruktury pĜizpĤsobit požadavkĤm vyplývajících z nového funkþního využití území. Dokonþení pĜestavby a výstavbu dopravní infrastruktury v oblasti silniþní a železniþní dopravy, vþ. vybudování nové železniþní stanice. Realizace protipovodĖových opatĜení (zajišĢovaná individuálnČ).

PotĜeba zpracování podrobnČjší dokumentace Je požadováno zpracování územní studie.

U stanice metra Nádraží Holešovice bude zachováno autobusové nádraží pro vnČjší autobusovou dopravu pro spoje smČĜující od severu, které je možné integrovat do nové zástavby.

VARIANTA

Cyklistická a pČší doprava

NÁVRH

S ohledem na polohu území ve mČstČ bude kladen dĤraz na vytvoĜení kvalitních podmínek pro cyklistickou a pČší dopravu v území ve vazbČ na cyklistické trasy celomČstského významu.

Hlavní cíle Ĝešení ve vztahu k dosavadní koncepci území

Technická infrastruktura V lokalitČ budou sítČ technické infrastruktury pĜizpĤsobeny požadavkĤm vyplývajících z nového funkþního využití území. OdvodnČní

V území je nutno vybudovat stokovou síĢ a napojit ji na celomČstský systém odvodnČní a provést pĜeložku sbČraþe B. Vodní toky

Pro plánovaný objekt umístČný mezi tratí a Vltavou je nezbytné vybudovat protipovodĖové opatĜení zajišĢované individuálnČ. V opaþném pĜípadČ nebude možné objekt realizovat.

PĜíroda a krajina ZeleĖ

V území dle územního plánu by mČl vzniknout významný centrální park o rozloze více jak 6 ha. Ve smČru východ západ je nutné vytvoĜit zeleĖ liniového charakteru s vazbou na Stromovku. Tato linie a centrální park budou souþástí celomČstského systému zelenČ. ÚSES

Území smíšené, urþené pro rozvoj funkcí typických pro celomČstské centrum, propojující stávající þtvrtČ. Oproti stávajícímu územnímu plánu není podrobnČji þlenČno funkþní využití území vzhledem k neujasnČné koncepci majoritního vlastníka pozemkĤ, pĜedevším co se týþe umístČní ploch pro vysoké školy (VV). UpĜesnČn je prĤbČh "nové Bubenské" ulice a vymezena centrální parková plocha.

Urbanistická koncepce Navržená kompozice pĜedpokládá propojení stávajících, kompaktnČ zastavČných þástí Holešovic - tj. Letné a Holešovického meandru, novČ založenou "þtvrtí", tvoĜenou z podstatné þásti zástavbou po obvodČ lokality a centrálním parkem uvnitĜ. Lokalita je v podstatČ tvoĜena dvČma celky, severním, s tČžištČm pĜi nádraží Holešovice s navazující novou zástavbou a jižním s tČžištČm pĜi stanici metra Vltavská a s budoucí novou železniþní zastávkou Bubny. V lokalitČ je vymezeno území pro veĜejné vybavení, umožĖující výstavbu vysokoškolského areálu - kampusu pro potĜeby Univerzity Karlovy.

Funkþní využití Plochy zastavitelné

Životní prostĜedí

veĜejné vybavení - VV smíšené - SM dopravní - komunikace - DK

Ovzduší

Plochy nezastavitelné

Doprava vyvolaná transformací území by mČla být minimalizována s ohledem na velmi dobrou dostupnost MHD, S ohledem na imisní zatížení lokality je tĜeba u nové výstavby využívat nízkoemisní zpĤsoby vytápČní, nebo systémy centrálního vytápČní a ve vČtší míĜe uplatnit zeleĖ.

zeleĖ nelesní - ZM zeleĖ parková - ZP

Hluk

VeĜejnČ prospČšné stavby a opatĜení

Možnosti uplatnČní citlivých funkcí budou podmínČny splnČním hygienických limitĤ. Omezení hlukové zátČže lze dosáhnout navržením bariérových objektĤ, pĜekrytím úseku Bubenské, rozdČlením dopravní zátČže Argentinské do dvou paralelních komunikací, pĜekrytím železniþní trati, atd.

viz. základní varianta 2/ZV/7 - Praha 7 - vysokoškolský areál Bubny

Odpady

Podmínky

Navržená parková plocha bude souþástí nadregionálního biokoridoru N/5.

Transformace území je podmínČna odstranČním starých zátČží.

VeĜejnČ prospČšné stavby a opatĜení 10/TK - pĜeložka kmenové stoky B 9/TT - Praha 7 - napojení zdroje EHOL na PTS (Pražskou teplárenskou soustavu) 69/DK - Ulice Bubenská 8/DM - Druhý vestibul stanice metra Vltavská 204/DT - Tramvajová traĢ Vltavská - Bubny - Nádraží Holešovice (Plynární) 205/DT -Tramvajová traĢ Za viaduktem - Holešovická tržnice - KomunardĤ 206/DT - Tramvajová traĢ DČlnická

108

Podmínkou je vybudování dopravní a technické infrastruktury.

PotĜeba zpracování podrobnČjší dokumentace Je požadováno zpracování územní studie.

Územní plán hlavního mČsta Prahy – koncept – 1. þtení


2.11 Schéma dopravy - Praha

6. Dopravní infrastruktura

6. Dopravní infrastruktura

Metro

124

Územní plán hlavního mČsta Prahy - koncept - 1. þtení

Územní plán hlavního mČsta Prahy - koncept - 1. þtení

125

3.0 História územia 3.1 Holešovice podľa wikipédie : “http://cs.wikipedia.org/wiki/Holešovice” Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) byly připojeny k Praze roku 1884 jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem. Hlavní část Holešovic leží v tzv. Pražském meandru Vltavy na jejím levém břehu, k Holešovicím patří Bubny a na návrší čtvrť Letná. Téměř celé území náleží k městské části Praha 7, ale nepatrná část na jihozápadě (pobřeží Vltavy mezi Čechovým mostem a ulicí U plovárny s kaplí svaté Máří Magdaleny) náleží k městské části Praha 1 První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1228 v osobě vladyky Bohumila z Holešovic. Původně byla součástí vsi Holešovice i osada Holešovičky neboli Malé Holešovice na opačném (pravém) břehu Vltavy, avšak ta byla od 16. století přičleněna k libeňskému panství. Původně nevelká zemědělská osada Holešovice v místech dnešního nádraží Praha-Holešovice se v poslední třetině 19. století rozrostla na celé území do té doby neobydlené, polemi a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byly vybudovány ústřední jatky (dnes Pražská tržnice[1]), Bubenské nádraží, plynárna a v roce 1891 areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, tramvajové dráhy Letná–Výstaviště). Na břehu, naproti Libni byl vybudován přístav. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí Bubny a 8. listopadu 1884[2] byly Holešovice-Bubny jako VII. městská část připojeny k Praze. Roku 1930 byl otevřen Libeňský most, který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti. Významnou událostí byla výstavba moderní budovy Elektrických podniků z roku 1927 a Veletržního paláce na konci 30. let. Teprve reformou pražských obvodů v dubnu 1960 byly Holešovice-Bubny oficiálně přejmenovány na Holešovice. Na přelomu 70. a 80. let rozdělila čtvrť severojižní magistrála vedená mezi Hlávkovým mostem a mostem Barikádníků, což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení hluku a znečištění. V listopadu 1984 bylo do Holešovic dovedeno metro – byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi Vltavská a Nádraží Holešovice. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. holešovické přeložce[3] odvádějící nákladní dopravu z centra města přes Holešovičky a Libeň (s dalším spojením na Hlavní nádraží podél Vítkova). Povodeň v srpnu 2002 zaplavila větší část Holešovic. Knihovnu na Ortenově náměstí, která měla ve sklepě depozitář vzácných tisků Městské knihovny, zalila do výše cca 1 metru; v ulici Komunardů bylo nutné zbourat dva staticky poškozené domy. Výhodná poloha Holešovic v tzv. širším centru vedla zejména po roce 2000 k výstavbě administrativních budov i bytových komplexů: rekonstrukce výškové budovy bývalého PZO Kovo u Libeňského mostu a naproti ní výstavba komplexu Lighthouse Vltava Waterfront Towers jako první krok k zástavbě území přístavu;[4] rekonstrukce areálu bývalého měšťanského pivovaru; výstavba bytů v areálu bývalé mlékárny. Na Strossmayerově náměstí stojí pseudogotický kostel svatého Antonína z Padovy. Vývoj počtu obyvatel Holešovic Rok Obyvatel Pořadí mezi katastrálními územími patřícími dnes k Praze 1869 3 094 12 1880 17 357 6 1890 22 131 6 1900 30 814 6 1910 39 727 5 1921 46 335 5 1930 59 150 5 1950 60 945 6 1961 63 809 4 1970 56 960 3 1980 46 489 7 1991 38 300 8 2001 34 143 8

3.0 História územia

3.2 Kniha o Praze 7, Dagmar Broncová, Praha: MILPO, 1980, 191s.; il.


3.2 Kniha o Praze 7, Dagmar Broncová, Praha: MILPO, 1980, 191s.; il.


3.3 Výstavište, Veletržní palác, Parkhotel, Dřevák

Výstaviště v Bubenči vzniklo vydělením východní části z původní rozlohy parku Stromovka při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891. Během jejího konání (od 15. května do 18. října) navštívilo výstaviště přibližně 2,5 milionu lidí. Tehdy byla postavena také např. Petřínská rozhledna, lanová dráha na Petřín, Hanavský pavilon, lanová dráha na Letnou či Křižíkova elektrická dráha, první elektrická tramvajová trať v českých zemích. Centrem výstaviště se stal novobarokní Průmyslový palác, otevřený 15. března 1891 a vystavěný dle projektu architektů Bedřicha Münzbergera a Františka Prášila. [1] V současnosti má výstaviště rozlohu 36 ha.[2] Atrakcí také byla elektricky osvětlená Křižíkova fontána, obnovená na začátku 90. let 20. století u příležitosti konání Všeobecné československé výstavy 1991. Za komunistické éry bylo holešovické výstaviště přejmenováno na „Park kultury a oddechu Julia Fučíka“ (PKOJF) a Průmyslový palác na Sjezdový palác, neboť se zde také, mimo jiné, pořádaly i stranické sjezdy tehdy vládnoucí KSČ.

Veletržní palác (budova Pražských vzorkových veletrhů) v ulici Dukelskćh hrdinů je téměř legendární objekt, který už ke konci 20. let minulého století dal příklad k následování nejen československým konstruktivistům. Podle některých pamětníku dokonce i slavný Le Corbusier z něj vyvodil jisté závěry pro svou tvorbu. Objekt byl predmetem souteže z roku 1924. Z ní jako vítěz vyšel architekt Oldřich Tyl. Veletržní palác, projektovaný po další soutěži architekty Josefem Fuchsem a Oldřichem Tylem spoločně (1924-28) zůstal torzem podstatně rozsáhlejšího, již neuskutečneného záměrů. Táto významná budova s rámovou železobetónovou konstrukcí, kterou spíše než za funkcionalistickou lze považovat za konstruktivistickou, byla prvním palácem tohoto typu v Praze. Od 50. let však výstavní palác trpěl nadměrným kancelářským provozem podniku zahraničního obchodu, až nakonec roku 1974 úplně vyhořel. Tato neblahá událost vyvolala poměrně urychlenou výstavbu řady nových budov pro zahraniční obchod, a to především ve Vokovicích, v Holešovicích, v Nuslích (Na Pankráci). Všechny jsou zmíněny v této knize; některé z nich dnes patří k významnějším stavbám. Pokud jde o Veletržní palác (Dukelských hrdinů 7/530), nebyla v době havárie jeho památková hodnota téměř vůbec doceněna, nicméně vyklizená (a místy žárem poškozená) monolitická skeletová konstrukce zůstala na místě. Teprve v roce 1977 byl objekt prohlášen kulturní památkou a k jeho obnově se přikročilo teprve po roce 1978. Rekonstrukcí byl pověřen liberecký ateliér SIAL – architekti Karel Hubáček, Miroslav Masák, John Eisler, Emil Přikryl. Přestavbou trvající od roku 1983 až do roku 1994 vzniklo sídlo sbírek moderního a současného umění Národní galerie v Praze.

Parkhotel : Vedle paláce, ve Veletržní 20/200, byl v období 1959-67 vybudován Parkhotel, který díky své terase zachovává odstup od komunikace (Dukelských Hrdinů) a vyznačuje se „střídavým“ rytmem fasády. Patří ostatně k několika dochovaným dobrým příkladům „bruselského“ období české architektury. Jeho architekty byli Zdeněk Edel, Jiří Lavička a Alena Šrámková (Fragnerovi absolventi). Výtvarnou spolupráci poskytl V. Bejček. Na podnož Parkhotelu navazuje odpovídající nižší část budovy ministerstva vnitra ve Strojnické ulici 27/935, kterou v letech 1981-84 navrhovali Pavel Štěch a Zdeněk Volman (VPÚ). Dřevák: Dřevené objekty výše ve Strojnické ulici navrhl architekt Josef Fuchs ve 40. letech pro tehdejší magistrát; sloužily pak ještě dlouhá léta jako hlavní budovy ONV Praha 7.

3.0 História územia rok 1890

3.4 Historické mapy



vývoj územia



3.0 História územia únor 1948





3.5 Súčasný stav

4.0 Analýzy v území

4.1 Zeleň a doprava

BUS

M TRAM

ČD TRAM

ČD

TRAM

TRAM TRAM TRAM

TRAM

M

TRAM

TRAM

TRAM

4.2 Funkcie

OBYTNÉ + 1.NP OBCHOD OBYTNÉ - POLYFUNKCIA OBČ. VYBAVENOSŤ- KOMERČNÁ OBČ. VYBAVENOSŤ- NEKOMERČNÁ ZELEŇ DOPRAVA SKLADY RIEKA VLTAVA RIEŠENÉ ÚZEMIE

PDF created with FinePrint pdfFactory Pro trial version http://www.pdffactory.com


PDF created with FinePrint pdfFactory Pro trial version http://www.pdffactory.com


cintorín 1-4 NP

4.3 Výšky zástavby

5-8 NP 9-12 NP


4.4 Technické infraštruktúra, normové ukazovateľe

Charakteristika vývoja a stavu územia

Doprava v kľude: Vyhl.26/1999Sb.

Popisovanému priestoru sa prakticky až do polovice 19. storočia vyhýbala súvislá výstavba. Z Letnej tadiaľto viedli dve cesty k obciam Holešovice a Bubny a k priľahlým brodom, z ktorých vznikli neskôr ulice U studánky - dnes Strojnícka a Rudolfova třída - dnešná Veletržní a Belcrediho ulice - M Horákové o niečo južnejšie. Medzi poliami pozdĺž ciest bola rada chalúp a statkov drobnej mierky. Na konci 19. storočia sú v Hurtigovom pláne zaznamenané Umratkova a Raubitschkova továreň, ktoré prakticky súvisle pokrývajú celý pozemok. Na prelome storočí sa stabilizuje dnešná parcelácia v ohraničujúcich uliciach a parcely sú zastavované až do začiatku 2. sv. vojny. V období medzi vojnami bola zahájená veľkoryso založená výstavba areálu Pražských vzorkových veľetrhov z nich bol dokončený iba dnes rekonštruovaný Veletržný palác. Pražské vzorkové veľetrhy tu v roku 1948 vystavali administratívne budovy - obecný úrad Praha 7, dnes zdemolovaný. Na východnej strane potom boli postupne postavené budovy Parkhotelu a MVČR. Posledným zásahom bola výstavba meniarne DP v 80 rokoch.

Geologické podmienky Pozemok je v oblasti s vhodnými až veľmi vhodnými základovými podmienkami. V území boli zistené podzemné vody stredne agresívne v hĺbkach od 1,82 do 5,16 m. Možná nutnosť trhacích prácí pri výkopoch a nutné zabezpečenie stavebnej jamy kotvenou mikropilótovou stenou. Nutnosť tlakovej izolácie suterénu.V hornej časti pozemku bola zistená kontaminácia pôdy ropnými látkami.

Ukazovatele kvality prostredia Vzduch predpokladaná koncentrácia NOx v ulici Veletržní 500 mgm3, v ulici Strojníckej 300 mgm3 Hluk Vzhľadom k množstvu tranzitnej dopravy i cieľovej dopravy prechádzajúcej ulicami Veletžní, Strojnícka a Dukelských Hrdinů vo všetkých merných bodoch sú ekvivalentné hladiny hluku A vyššie ako 71 dB/A/ Hygienický limit je LA eq 65/55 dB. Priestor Holešovíc nie je postihnutý hlukom z leteckej dopravy

Doprava Veletržná ulica 19 400 vozidel / 24 hod., 3800 nákladných vozidiel / 24 hod. Je možné predpokladať pravdepodobne len minimálne odlahčenie na pripravované kapacitné kominikácie - okruh. Zložitosť dopravnej obsluhy objektov.

Technická Infraštruktúra Kanalizácia Riešené územie je odvodnené jednotnou kanalizáciou, patrí do povodia kmeňovej stoky B. ul. Strojnícka DN 600x1100 mm - preťažená ul. Veletržní DN 600x1050 mm - preťažená v spodnej časti až o 200% Voda ul. Strojnícka DN 100 mm - odporúča sa napojenie len po čiastočnej rekonštrukcii ul. Veletržní DN 300 mm Energie el. vedenie aj plynovod v území, ďalej nešpecifikované

(2) Pro určení počtu odstavných a parkovacích stání se stanovuje: 1. zóna 1 až 4, 2. spádové území stanic metra, 3. koeficient vlivu území Ku

pro zónu 1 0,25 pro zónu 2 0,40 Holešovice pro zónu 3 0,60 pro zónu 4 0,90 4. koeficient dopravní obsluhy území Kd ve spádových územích stanic metra - zóna 1 až 3 ve spádových územích stanic metra - zóna 4 5. ukazatele základního počtu stání v závislosti na funkčním využití stavby.

Ukazatele základního počtu stání jsou viz tabulce v příloze č. 2 vyhlášky Vyhl.26/1999Sb. MHMP o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze

0,60 0,90


4.4 Technické infraštruktúra, normové ukazovateľe


4.5 Stanovenie regulácie


Multifunkčný objekt Holešovický trojuhelník


6.0 Fotografická príloha

Letecká snímka 1938

Letecká snímka 1975

7.0 Základné rešerše

7.1 Stavby pre bývanie

7.0 Základné rešerše

7.2 Stavby pre administratívu

1, S ; V

Recommend Documents