Ročník 17
l
cena 25 Kč / 1 E
STRAVA BUDOUCNOSTI PEČIVO Z „NOVÉ“ BAZALKY
BIOBEDÝNKY PODÁNSKU 12/2013
CO JE DUMLÍK?
Veselé Vánoce a spokojenost do roku 2014 přeje redakce Bio Bio 2014 v tradiční podobě
l biopotraviny l ekozemědělství l biodiverzita l ekologie Vydává vh press Hradec Králové
EKOzprávy Po letech dohadování má EU reformu zemědělství, ukončí kvóty na cukr
Poslední kytička podzimu Zuzana Mikysková
Obsah ZPRAVODAJSTVÍ Reforma zemědělství EU . . . . . . . .2 Soutěž o elektrokoloběžku . . . . . . . .2 Strom roku 2013 . . . . . . . . . . . . . . . .2 Co píše Sedmá generace . . . . . . . . . .2 Dětská práce nemizí . . . . . . . . . . . . . .2 Bartákův hrnec . . . . . . . . . . . . . . . . . .3
BIOPOTRAVINY Jak se budeme stravovat v budoucnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Další dobrý tah královéhradecké Bazalky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Biootázky - Co je konvenience potravin . . . . . . .6
TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT Nevládní organizace opustili jednání konference o klimatu . . . . . . . . . . . . .6 Projekt Lidé lidem . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
BIODIVERZITA Pomel to na mlýnku na maso . . . . .8 Tuřín dumlík . . . . . . . . . . . . . . . . . .9¨
EKOZAHRÁDKA Bylinky pro děti a maminky . . . . . .10 Ekozahrada v prosinci . . . . . . . . .10 Celer - patří do ekozahrádky . . . . .10
Spotřebitelský KOKTEJL Silvestrovské a novoroční menu .11 Poradna Waltraud Gregorové: O jmelí bílém . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Relaxační bylinkové koupele . . . . .12 Zdravější silvestrovské menu . . . . .12 Vánoční tipy . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 Novinky v kosmetice . . . . . . . . . . .14 Soutěžní křížovka . . . . . . . . . . . . . .14
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Biobedýnky po dánsku . . . . . . .15-16 Ekozemědělci odmítají snížení podpor . . . . . . . . . . . . . . . .17 Nechceme být povinně v Agrární komoře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Nová tisková mluvčí . . . . . . . . . . . .17 Rok rodinných ekofariem na Slovensku . . . . . . . . . . . . . .18-19 Kontinuálna podpora slovenských ponohospodárov . . . . . . . . . . . . . .19
ZPRAVODAJ EZ PŘÍRODĚ Ekologické zemědělství jako nové paradigma diverzity . . . .20-22 MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA INZERCE . . . . .22-24
www.bio-mesicnik.cz youtube.com/ekotvcz 2
Evropský parlament schválil ve středu po třech letech dohadování mezi členskými státy EU první reformu společné zemědělské politiky, která bude platit od roku 2015 do roku 2020. České republiky se dotkne snížení dotací pro velké podniky a ukončení cukerných kvót, které mají padnout v roce 2017. Dojde tak jen k symbolickému krácení dotací pro velké zemědělské podniky. Nová pravidla se snaží i o větší ekologické ohledy. Tak 30 procent rozpočtů na přímé platby bude moci být použito, jen když příjemci budou plnit „ekologizační“ opatření, jako je diverzifikace plodin a zachování trvalých travních porostů.
Soutěž o elektrokoloběžku PRAHA – V pátek 1. listopadu předali zástupci společnosti Kaufland výhru ze soutěže, kterou uspořádali pod názvem „Vyhrajte elektrokoloběžku a jezděte ekologicky!“ Šastná výherkyně – paní Irina z Prahy. Elektrokoloběžku Nitro scooters, ze které byly nadšené především děti, si na místě všichni hned vyzkoušeli. Společnost Kaufland aktivně zahrnuje ochranu životního prostředí do všech svých podnikatelských aktivit. Roku 2011 se stala partnerem energetické společnosti ČEZv projektu elektromobility. Účast v tomto projektu vnímá jako přínos ke zlepšení ovzduší a k ekologičtější spotřebě energie. V rámci projektu jsou nainstalovány na parkovištích před prodejnami Kaufland Palmovka, Modřany, Vypich (Praha) a Ostrava-Zábřeh dobíjecí stanice pro elektromobily.
ANKETA STROM ROKU 2013 Stromem roku 2013 se stal Dub ochránce z Višňové v Libereckém kraji. Druhé místo obsadil Skalecký buk z Mníšku pod Brdy ve Středočeském kraji. Třetí skončila Poběžovická lípa z Plzeňského kraje. Celkový počet hlasů: 36 267, výtěžek sbírky určený na péči o stromy: 130 916 Kč. Získané peníze z DMS a zakoupených hlasovacích archů putují zpět k finalistům. Použijí se k ošetření a výsadbě stromů nebo vytvoření propagačních materiálů o stromech podle toho, jaký cíl si navrhovatelé stromů stanovili. O jejich využití bude nadace v příštím roce informovat. Nadace partnerství
Sedmá generace 5/2013: My všichni jídelnou povinní BRNO [Econnect/Sedmá generace] – V pátém letošním čísle časopisu Sedmá generace se mimo jiné dočtete odpovědi na tyto otázky: Proč jídelnám pořád vládnou ÚHO a šodó? Odstartovalo pojídání masa rozvoj lidského mozku? Jak se dobrovolničí v lesích? Kdo a proč nás šmíruje na internetu? Jak tlustá je ekostopa domácích mazlíčků? Co stojí za vleklou občanskou válkou v Sýrii? Jak zabránit japonským velrybářům v lovu? Komu nejdou zdejší rysi pod nos? Co dělá etickou banku etickou? Je současný finanční systém sofistikovanou hrou typu „letadlo“? Jak vypadají tekuté vztahy? Proč jde Slovensko v protisměru? Jak se žije život s velkým Ž?
Dětská práce nemizí PRAHA [Econnect/NaZemi] – Podle zprávy Mezinárodní organizace práce se od roku 2000 snížil počet pracujících dětí o 78 milionů. Stále však zůstává 168 milionů dětí, které musí pracovat. To představuje 11 % všech dětí na světě. Jejichejich rodiče nemohou svojí prací rodinu uživit. Děti, stejně jako dospělí, jsou nuceny pracovat v nedůstojných podmínkách, aby pro nás vyrobily zboží naší denní spotřeby. Na tyto souvislosti upozonil Světový den důstojné práce – 7. října. Zpráva dále udává, že počet pracujících dětí se snižuje, ale tento pokles není dostačující. Více než polovina ze 168 milionů pracuje v nebezpečných podmínkách (85 milionů). Nejvíce pracujících dětí (78 milionů) se nachází v Asii a Tichomoří. V subsaharské Africe dokonce pracuje každé páté dítě (21 %). Celkem 59 % dětí pracuje v zemědělství. Například na kakaových plantážích v západní Africe pracuje až 2 miliony dětí. Děti běžně pracují s ostrými mačetami, které mohou způsobovat těžká zranění, nosí velmi těžké náklady vedoucí k poškození páteře a jsou vystaveny nebezpečným pesticidům. Markéta Vinkelhoferová
Vánoční betlém ze sena zhotovili v loňském roce místní hasiči malé obce Hamr u Majdaleny. Žáci z nedaleké školy v Chlumu u Třeboně zazpívali naživo koledy a obec se sešla k jejich poslechu. Venkovské kouzlo vánoc je stále trochu o návratu k tradicím a podporuje i styl bio. Napište nám i vy o svých venkovských aktivitách. Jan Papáček
bio l 12/2013
Bude bramborák dražší než bábovka? Zdá se vám tvrzení přitažené za vlasy? Takový je, bohužel, vývoj v zemědělství, i když se tvrdí, že je zemědělství v dobrém stavu a zemědělci vydělávají – i přes rozsáhlou povodeň. Stupeň závislosti českých spotřebitelů na dovozu potravin roste a spolu s faktem, že se letos bramborám právě nedařilo, to vedlo k růstu jejich cen. Zatím se za kilogram podzimních brambor ve velkoobchodu platí od 11 Kč do 16 Kč. Takže kilogram brambor na oblíbené české jídlo, zvané bramborák, strouhanec, bác, táč či kramflek se rovná zhruba ceně čtyř vajíček na třenou bábovku bez tuku. Mouka už bude u obou v ceně stejná. Do bábovky přidáme ještě kypřící prášek, do bramboráku česnek a majoránku. Jsou tedy přibližně stejně drahé. Jednoduché jídlo levné k zasycení, už tak levné ale nebude. Proč ale takový úvod do redakční poznámky? Proto, že bychom se s takovým vývojem neměli spokojit. Na druhou stranu se může stát, že rostoucí ceny potravin z dovozu mohou vytvořit vhodnější podmínky pro domácí pěstitele a zemědělce, že začnou zase některé plodiny pěstovat více. Ovšem v cestě stojí velkopodniky, které udávají ráz, jsou tu i pobídky pro pěstitele biomasy a pro etanol či topné peletky, které příliš pěstitelům surovin pro potraviny a chovatelům hospodářských zvířat nepřejí. Doufáme, že církevní restituce pozemků neuberou zase z orné půdy, že církevní hodnostáři snad již (někdy poněkolikáté) restituovanou půdu pronajmou těm, kteří už na ní podnikají a nezvýší svými požadavky na vysoké nájmy tlaky na cenu potravin. Nejistota se neustále vznáší nad českou, moravskou i slezskou krajinou. S obdobnými nejistotami žijeme i v redakci Bio. Je ale třeba se nad situací zamyslet a neházet předčasně srp do nevzrostlého žita. Redakci potěšil zájem o časopis Bio mezi slovenskými ekologickými zemědělci ze svazu EKOTREND Slovakia. S takovou podporou odbytu může Bio fungovat dál i pro české čtenáře, ekozemědělce, spotřebitele biopotravin a fanoušky rozmanitosti či ochrany přírody. Pro redakci tedy zasvítila hvězdička dobré naděje a snad i ti, kteří už slovenštinu dlouho neslyšeli a nečetli, nebudou odrazeni. V nejistotě nás potěší jistoty, které přicházejí, například, že se blíží Vánoce a konec roku. Snad vás tedy potěší a rozptýlí od chmur ta jistota, že Bio opět dorazí v novém roce do vaší prodejny biopotravin či rovnou do poštovní schránky. Jestli bude nebo nebude bramborák dražší než bábovka neovlivníme, ale počet odběratelů Bio byste nám mohli pomoci ovlivnit – pošeptejte o jeho existenci všem svým známým a kamarádům. V příštím roce tedy na shledanou – ve zdraví a s dobrou náladou. S úsměvem a spojenými silami se řeší všechno lépe. Mirka Vohralíková
NAVRHUJTE NEJLEPŠÍHO EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLCE Správní rada Nadace Bartákův hrnec – jako každý rok – vybízí veřejnost k podání návrhů na Nejlepšího ekologického zemědělce České republiky za rok 2013. Návrhy na kandidáta se stručným zdůvodněním zasílejte správní radě a čestnému předsedovi do konce ledna 2013 na e-mail
[email protected], nebo
[email protected] anebo poštou na adresu redakce Bio (str. 23). Slavnostní předání Bartákova hrnce se za přítomnosti veřejnosti, odborníků a nestora, iniciátora akce, Ing. R. J. Bartáka, CSc., uskuteční na ekologickém hospodářství vybraného adepta o poslední květnové sobotě (31. 5.) 2014. Pro vybrané ekologické hospodářství znamená tradiční cena významnou podporu pro odbyt produktů a pro obor propagaci ekologického zemědělství a zvýšení důvěry v biopotraviny.
bio
l
12/2013
3
BIOFACH 2014: Kde nejraději nakupujeme svoje potraviny? Jak se rozhodujeme u regálu či u pultu a jakými hodnotami se při tom řídíme dnes – a budeme řídit v budoucnu?
JAK SE BUDEME STRAVOVAT V BUDOUCNOSTI?
dentů téměř kryjí. Pokrývají všechna pozitivní hodnotová pole. Spotřebitel konec konců ale nemůže posoudit, jestli je „lepší“ regionální konvenčně vypěstované rajče nebo biorajče ze Španělska. I tady zase jde o omezení komplexnosti. Které z nákupních kanálů a skupin výrobků patří spíše k vítězům a které k poraženým? Z hlediska spotřebitelů již diskontní řetězce a supermarkety dosáhly svého vrcholu. Farmářské trhy, bioprodejny a obchody s potravinami mohou mít ze současných hodnotových postojů větší prospěch. Přitom je důležitá myšlenka retro. Lidé si cení důvěrně známého pocitu z dřivějších dob, když například řezník mohl člověku vysvětlit, odkud maso pochází a jak ho lze připravit. Člověk by se zase rád přiblížil ke zdroji. To ale také znamená: Tradiční odbytové kanály se musí zabudovat do těch moderních. To všechno platí jak pro obchod, tak i pro produkty. Už dnes je vidět, že se supermarkety snaží najet na tento trend. Například Spar v Rakousku se svou atmosférou tržnic nebo koncepce Eataly v Itálii. Které nabídky budou v budoucnu profitovat z tužeb spotřebitelů?
Kde budou zákazníci v budoucnu nakupovat biopotraviny? Tam, kde kupují i jiné potraviny. Myslím, že myšlenkové bariéry obchodních koncepcí, které dělají rozdíly mezi bio a konvenčními potravinami, ty jsou překonané. V budoucnu budeme využívat nejrůznějších kanálů. Konec konců máme přece všichni prospěch z toho, když bio dostane větší plochu a díky tomu také lepší odbytové šance. Co se mohou výrobci a obchodníci v biobranži z Vašich poznatků naučit? V hodnotovém poli bio, regionalita a fair trade bych ráda zdůraznila dva faktory. Zaprvé se může a musí navázat kontakt přímo se zákazníkem a upozornit jej na krátké hodnototvorné řetězce. Obchodník musí být schopen vysvětlit, jak produkty vznikly, za jakých ekologických a sociálních podmínek. To je jedna z výhod bioproduktů a té se může v budoucnu ještě víc využít. A ještě něco: Důvěra spotřebitelů v biopotraviny, regionální a fair trade potraviny je dnes ještě velká. Ale (nákupní) rozhodování by se každopádně mělo zjednodušit. Spotřebitelé si chtějí vybírat nekomplikovaně. Snížení komplexnosti je velmi důležité. Zákazník chce mít pocit: „Tady nám můžeš důvěřovat. Za potraviny v tomto regále ručíme!“ Říkáte: „Dělat věci správně, i jako spotřebitel, se stále více stává osobním a společenským imperativem.“ Co to znamená v oblasti potravin? Jídlo je už dnes symbolem společenského postavení. Tento tlak bude trvat. V bu-
vznikat velký počet nových koncepcí. Jako například specializované rozvážkové služby. Obchodníci by se neměli upínat jenom na prodejnu. Žádané jsou mobilní formy přímé distribuce. Malé prodejny – někdejší malé krámky se smíšeným zbožím, ale v moderním pojetí – se zase vrací. Ty by dnes měly nabízet i konvenientní potraviny (dříve u nás označované jako polotovary). Dobré je využít stávající strukturu dané čtvrti, když se rozjíždí inovativní prodejny. Bude také přibývat koncepcí s nabídkou jídla, které si člověk může bu hotové odnést, nebo doma doupravit či dovařit.
doucnu bude důležité nejen, co jíme, ale i jak a kde jíme. Tento faktor se bude spíše ještě zesilovat. Ale i když je jídlo symbolem postavení, neznamená to ještě, že například bio je něco pro elitu. To by se mělo v odvětví ještě více komunikovat. Ano, bio je drahé, ale bioprodukty mají také přidanou hodnotu. Proto také mohou být o něco dražší. Je však nutné to vysvětlit a jasně říct, proč za tu cenu stojí. www.biofach.de/press www.vivaness.de/press Aktuální trendy a novinky z oboru na: www.oneco.biofach.de
Interview s průzkumnicí trendů Dr. Mirjam Hauser, Senior Researcher, Gottlieb Duttweiler Institut, Rüschlikon - Curych (CH) Na shora uvedené otázky nám dávají představu odpovědi výzkumníků, kteří se již dnes zabývají potravinovými trendy zítřka. BIOFACH, světový veletrh biopotravin, oslaví v době od 12. do 15. února 2014 své 25. výročí. To je vhodná příležitost k rozhovoru s autorkou publikace Consumer Value Monitor Food, Dr. Mirjam Hauserové z institutu Gottlieb Duttweiler Institut, Rüschlikon-Curych (CH), v němž se podíváme na budoucnost nakupování potravin a hodnoty spotřebitelů. Dr. Hauserová, v publikaci Consumer Value Monitor Food se zaměřujete na hodnoty, které ovlivňují naše rozhodování při nákupu potravin. Jaké stěžejní hodnoty to dnes jsou? Zajímavé je, že se nejedná o jednu nebo dvě stěžejní hodnoty, ale celou přehršel. K těm nejzákladnějším patří výběr a kvalita produktů. A pohodlnost – všechno má být snadno a prakticky dostupné. Důležitou roli hraje také zdraví. A téma trvalá udržitelnost se už dávno ujalo a bude dál nabývat na významu. K tomu přistupují tři velká hodnotová pole: zaprvé „pohodovost a známost“, zadruhé „blízkost původu“ a zatřetí „časová náročnost“. Dilema je v tom, že spotřebitelé nevědí, jak by si mohli splnit všechna tato přání současně. V každodenním životě je to dnes téměř nemožné. Všichni jsme stále na nohou, hodně pracujeme. Proto nám nezbývá čas na přípravu jídla. Člověk se snaží optimalizovat sled jednotlivých úkonů, v rychlosti si něco sní cestou. O víkendu a ve volném čase se to pokoušíme vykompenzovat a jíst společně. Sociální složka je velmi důležitá. A jaké hodnotové prostory, tužby a reality budou ovlivňovat naše nakupování v budoucnosti? Změní se něco výrazně? Je tu jedno nové, napínavé téma, kterého jsme si povšimli, a to snaha jíst „osvědčeně“ a „bezstarostně“. To má těsnou vazbu s hodnotou „původnosti“. Lidé by chtěli jíst především bezstarostně. Chtějí si zajít do obchodu a jednoduše si nakoupit potraviny, aniž by se museli zamýšlet nad tím, jestli to nakonec bude „dobrá“ výživa. Jde tu tedy o snížení komplexnosti. Jakou roli hrají aspekty regionality, bio a spravedlivého obchodu? Ty tvoří velmi důležité hodnotové pole a trvalá udržitelnost je téma, které je vzájemně spojuje. Všechny tři oblasti mají potenciál profitovat z tohoto pozitivního hodnotového postoje. Kritické to začne být ve chvíli, kdy je zklamána důvěra. Například případy greenwashingu mají negativní dopady, nebo když regionalita kanibalizuje biopotraviny. Znamená to, že v hodnotovém poli tvořeném aspekty „blízkost původu“, „pohodovost“ a „známost“ je regionalita důležitější než bio? Kupodivu ne. Bio, regionalita, fair trade a slow food se ve vnímání našich respon-
4
bio
l
12/2013
Zdravou stravu, pekařské a cukrářské výrobky můžete ochutnat i mimo Hradec Králové
DALŠÍ ÚSPĚŠNÝ „TAH“ KRÁLOVÉHRADECKÉ BAZALKY Paní Janu Lukešovou není třeba ve spojení s královéhradeckou Bazalkou představovat příliš podrobně. Historii královéhradecké Bazalky v podobě obchůdku, pak samoobsluhy, jídelny i bistra už dlouholetí čtenáři měsíčníku Bio znají. Novou aktivitou úspěšného „projektu“ Bazalka se vloni stalo otevření nové pekárny v Třebechovicích pod Orebem. Ve městě betlémů se tedy připravují polotovary pro restaurace a peče pečivo a cukrářské speciality s netradičními recepturami. Prohlídka nového provozu a předání zkušeností byly také v programu exkurze z letní mezinárodní Bioakademie PRO-BIO Svazu EZ.
v Z našich setkání víme, že jste uvažovala o rozšíření výrobní kapacity Bazalky. To se uskutečnilo vloni v prosinci, kdy se Vám povedlo otevřít novou provozovnu v Třebechovicích pod Orebem. „Ano, díky rozšířené výrobní kapacitě můžeme našim zákazníkům nabídnout širší sortiment jak čerstvého celozrnného jemného pečiva, tak nových trvanlivých výrobků. Konečně máme prostor pro výrobu sezónních výrobků, jako jsou například mikulášští čertíci ze špaldové mouky, žitné a bezlepkové zdobené perníčky, špaldové vánočky a také špaldové, bezlepkové, dia i veganské cukroví.“ v Nabízíte nějaké výrobky i v biokvalitě? „Koncem léta u nás proběhla certifikace nových balených pekařských výrobků. S našimi sušenkami s názvem Mátošenky Bio jsme se stihli zúčastnit letošní soutěže o biopotravinu roku.“ v Do jaké míry se tedy chystáte péct a vařit z biosurovin? „Špaldovou mouku používáme v biokvalitě od začátku. Další suroviny jako jsou luštěniny, semínka a další používáme v biokvalitě ve výrobně i v jídelně. Brambory si nyní můžeme dovolit díky nové provozovně nakupovat také v biokvalitě a zpracovávat si je sami. Máme obrovskou odezvu zákazníků na změnu kvality jídel z brambor. Pro naši restauraci v současné době připravujeme až 300 kilogramů biobrambor měsíčně.“ v Co dalšího přinesla výrobna v Třebechovicích Bazalce?
bio
l
12/2013
Zákazníci si mohou vybrat i RAW (syrové) pokrmy, jejichž nabídku stále rozšiřujeme.“ v Znají všichni zákazníci principy živé stravy? „Zřejmě ještě všichni ne, proto se naší zákazníci, kteří mají o RAW stravování zájem, mohou zúčastnit běžícího kurzu na téma RAW strava. Večerní přednášky spojené s praktickými ukázkami a ochutnávkami vede Anna Hýžová. Kromě cyklu o RAW stravování probíhá v Bazalce každý měsíc přednáška o vaření z biopotravin. V letošním podzimu se nám daří realizovat projekt podporovaný Královehradeckým krajem s názvem Propagace ekologického regionálního zemědělství přes zdravý talíř. Každý večer se věnujeme dvěma ekologickým farmám. Účastníkům přednášky je promítnut krátký film, který jsme v rámci projektu během léta natočili. Z produktů, kterými se ekofarma živí, pak připravujeme nejrůznější dobroty. Produkty z ekofarem jsou druhý den k dostání v našich prodejnách. Přítomnost samotných ekozemědělců na přednášce vytváří možnost vzniku přímých kontaktů mezi ekozemědělcem a zákazníkem."
„Pomohla nejen mateřské Bazalce – vzhledem k velkému podílu ruční práce v nové výrobně našlo zaměstnání devět nových pracovníků z blízkého okolí. Díky výpomoci třebechovické výrobny pro restauraci v Hradci Králové můžeme našim zákazníkům nabídnout služby navíc. Dlouho jsme nebyli schopni vyslyšet prosby našich zákazníků o rozvoz našich jídel. Od září je již rozvoz jídel realitou. Zákazníci si mohou nechat dovést domů nebo do za- Jana Lukešová v nové třebechovické provozovně předává zkušenosti městnání nejen čer- účastníkům exkurze.
v Co chcete nadělit Vašim zákazníkům k Vánocům kromě vánočního cukroví? „Začátkem prosince jsme spustili e-shop na našich stránkách www.bazalkahk.cz se sortimentem přes 2500 tisíce výrobků na skladě podporovaným vlastní jedinečnou produkcí. Tato služba je určena všem konzumentům z celé České republiky. Doufáme tedy, že se Bazalka dostane i k mimohradeckým zájemcům.“ Děkuji za rozhovor. stvé jídlo z každodenní nabídky restaurace. Díky vzniklému místu v restauraci jsme mohli také prohloubit spolupráci s Annou Hýžovou, autorkou knihy Škola živé stravy.
Mgr. Johana Mašková FOTO – archiv Bazalky, s. r. o.
5
Nevládní organizace opustily na protest jednání o klimatu ve Varšavě PRAHA (Ekolist.cz) – Nevládní organiazce opustily konferenci UNFCCC o změnách klimatu ve Varšavě. Zástupci nevládních organizací celého světa opustili jednání o mezinárodní dohodě o ochraně klimatu ve Varšavě. Podle nich jednání k ničemu nevedou a nemá cenu v nich pokračovat, proto poprvé v historii vyjednávání opouští sály konference dva dny před oficiálním koncem. „Konference ve Varšavě měla přinést důležitý krok v hledání cesty k udržitelné budoucnosti. Nepřinese ale nic,“ stojí v prohlášení nevládních organizací účastnících se konference. K textu se připojili například Friends of the Earth, WWF, Greenpeace, Oxfam a ITUC. Jednání začala 11. a pokračovala do 22. listopadu. Cílem konference měla být příprava základů pro novou globální a závaznou dohodu o ochraně klimatu. Zástupci občanských iniciativ opustili sály konference ve čtvrtek 21. listopadu ve 14 hodin. Podle nevládních organizací jsou hlavním viníkem bohaté země, které svým jednáním torpédovaly dohodu v rámci Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC). Pokud ale úmluva nebude fungovat jako silný mezinárodní nástroj, není možné vyhnout se celosvětové klimatické krizi, tvrdí aktivisté. Podle prohlášení Varšavskou konferenci ovládly zájmy špinavého energetického průmyslu, které
BIOotázky
převážily nad zájmy občanů světa. Problémy začínají už s polským předsednictvím konference, jako země, která sází na uhlí a těžbu břidlicového plynu, a zároveň s klimatickou konferencí OSN hostí i souběžnou konferencí „Uhlí a klima“. Horší ale bylo prohlášení Japonska, které se připojilo ke Kanadě s tím, že odvolá své předchozí závazky na snižování emisí skleníkových plynů. Austrálie zase dala mnohokrát najevo, že není ochotná brát vážně jednání o klimatické dohodě pod vedením OSN. Další srážka mezi bohatými a chudými zeměmi se odehrála kolem financování fondu, který má pomáhat zejména nejchudším regionům s adaptacemi na změny klimatu. Bohaté státy odmítly debatu nad novým fondem, který by pomáhal s následky velkých přírodních katastrof, jejichž dopady změny klimatu zesilují. Podle rozvinutých zemí stačí vzít peníze z adaptačního fondu. Toto prohlášení udělali zástupci na konferenci o klimatu ve chvíli, kdy se Filipíny vzpamatovávají z ničivého zásahu tajfunu Haiyan. Na konfe-
Víte, co jsou konvenientní potraviny?
KONVENIENCE Anglické slovo „convenience“ znamená pohodlí, výhodnost, snadnost. Pokud jde o potraviny, znamená to vyšší stupeň zpracování proti základním potravinám. Pro tyto „pohotové potraviny“ se v češtině někdy používá výraz „polotovary“. Mezi „konvenience“ (termín je z angličtiny přejat nejen ve smyslu vyjadřujícím vlastnost, ale i ve smyslu „convenience food“ = „konvenientní potravina“), patří např. prošpikovaná či marinovaná masa, obalené porce masa, ryb a podobně, určené ke smažení, chlazená či zmrazené těsta, knedlíky či předpečené pečivo, chlazené či zmrazené kompletní pokrmy, chlazená či zmrazená očištěná krájená zelenina a brambory určené k další tepelné úpravě nebo k přípravě syrových salátů. Mezi konvenience se někdy řadí i balené obložené chleby, bagety apod., tzn. potraviny pro přímou konzumaci bez další kuchyňské úpravy („ready to eat“ = RTE) nebo konzervované potraviny a potraviny a nápoje v prášku. Je zřejmé, že významný je stupeň konvenience. Konvenience patří k základním trendům při vývoji a výrobě potravin v posledních desetiletích, takže sortiment se nesmírně rozšiřuje. K rozvoji významně přispívají i nové možnosti balení potravin. (Polotovary se nabízejí také v sortimentu biopotravin. – pozn. red.) Vedle úspory času a snadnosti manipulace má tento typ potravin vzhledem k použitým technologiím většinou výhodu i v poměrně vysoké zdravotní bezpečnosti, dále v tom, že se snižují nároky na skladování snadno zkazitelných potravin a že při přípravě nevzniká odpad. Předpokladem bezpečnosti chlazených a zmrazených výrobků však je dodržování příslušných nízkých teplot.
6
rence také podle nevládek nedojde k žádnému zpřísnění emisních cílů a dohodnou se zřejmě jen velmi symbolické příspěvky na adaptace do roku 2020. A zcela chybí domluva nad jasným pokračováním jednání o klimatické dohodě v roce 2015 v Paříži. „Jako občanský sektor chceme jednat s každým, kdo přijde s dobrým úmyslem. Vlády bohatých zemí ale ve Varšavě nenabídly vůbec nic,“ říká prohlášení. Podle něj ale i vlády rozvojových zemí zklamaly ve zastupování zájmů a práv svých občanů. „Pokud budou země i nadále jednat tímto způsobem, nedojde k žádné ochraně klimatu, kterou svět nutně potřebuje,“ tvrdí nevládní organizace. Proto se organizace rozhodly dobrovolně opustit jednání ve Varšavě. Namísto toho chtějí mobilizovat obyvatele všech zemí, aby tlačili na své vlády, a začnou brát dohodu o ochraně klimatu vážně. „Budeme pracovat na proměně našeho způsobu získávání energie a potravin na národní i celosvětové úrovni a přebudujeme porouchaný ekonomický systém, abychom vytvořili udržitelnou a nízko emisní ekonomiku s možností slušné obživy a živobytí pro všechny,“ uzavírá prohlášení. Ekolist Nadělte si k Vánocům Ekolist.cz! Bude Vám dělat radost celý rok. Vydavateli e-listu pomůže i malá částka na účet: 0201022329/0800
Některé druhy konveniencí – třeba v případě loupaného či krájeného ovoce a zeleniny – však může být nevýhodou určitá ztráta čerstvosti a některých živin (především vitaminů). Potraviny s vysokou mírou konvenience nevyžadují, ale ani neumožňují kreativní přístup ke konečné úpravě a přispívají tak k celosvětové globalizaci stravy. Jiné typy konveniencí však naopak podporují tvořivost kuchaře tím, že rozšiřují dostupnost surovin a že se místo přípravných prací může ve zvýšené míře věnovat chuovým a jiným variacím. Při použití ve veřejném stravování umožňuje použití pohotových potravin rozšíření spektra nabízených pokrmů, které tak lze připravit za přiměřenou dobu. Na druhé straně přehnané používání produktů s vysokým stupněm konvenience (potraviny a nápoje v prášku, konzervy a zmrazené potraviny) gastronomii poškozuje. (sk) potravinovabezpecnost.cz Nabídka Amylonu na Bioslavnostech
bio l 12/2013
trvale udržitelný život
Jak jsme se vzdělávali v udržitelném rozvoji daleko od Prahy
INSPIRACE
PROJEKT LIDÉ LIDEM Do projektu jsme šli s myšlenkou oslovit lidi na venkově. Myslíme si totiž, že lidé na venkově mají možnosti, jak konkrétně uskutečnit spoustu zajímavých věcí. Mají zahrady, pozemky, domky, kde se dají uplatnit ekologické postupy. Mají blíže k přírodě, půdě, přírodním zdrojům. Mají i k sobě blíž než lidé ve městě; častěji se potkávají, jsou více odkázáni na vzájemnou pomoc. Více vidí do správy věcí veřejných, zajímá je více komunální politika, protože se jich to většinou přímo dotýká, dalo by se říci, že na venkově je veřejný prostor přehlednější a tím i občany snadněji ovlivnitelný. Na začátku jsme si museli položit několik otázek: Je vůbec vzdělávání, které není zaměřeno ani na osvojení profesních, ani takzvaných měkkých dovedností, jako je umění komunikace, vyjednávání, sebeprezentace, pro někoho zajímavé? Kdo bude ochoten věnovat dobrovolně svůj volný čas celý rok každých 14 dní v pátek odpoledne a po celou sobotu tomu, aby se účastnil workshopů? Zajímá téma udržitelného života běžného občana? Tyto otázky jsme si kladli už při psaní projektové žádosti. A abychom šli do projektu s větší mírou jistoty, že bude úspěšný, že témata nejsou zajímavá jen pro nás, začali jsme projekt psát pro nám předem známou skupinu lidí, konkrétně pro lidi z mikroregionu Nízký Jeseník, kde se už konal jeden vzdělávací projekt. Ten byl zaměřený ovšem na rozvoj podnikání a kde se po jeho skončení ozývaly hlasy, že to bylo moc fajn a že by bylo dobré ve vzdělávání pokračovat. Rozjeli jsme se proto za lidmi do Dvorců nedaleko Moravského Berouna se seznamem témat, která jsme považovali za nosná. Přijeli jsme s papírem, na kterém byl v heslech náš projektový záměr – zelenou fixkou, v jednoduchých heslech (kompost – permakultura – agroturistika apod.). Odjížděli s pocitem, že co zajímá nás, zajímá také dvorecké a že už máme jasnou představu, co a pro koho psát. V 11 workshopech a 3 exkurzích jsme se pak věnovali následujícím tématům: obnova tradic a komunitního života na venkově, vstup občana do veřejného prostoru a jeho podíl na organizování věcí veřejných, nakládání s financemi (včetně alternativních ekonomických systémů, jaké jsou uplatňovány např. v anglickém Stroudu), netradiční formy venkovské turistiky, ekologické, biodynamické a komunitou podporované zemědělství, staré odrůdy ovocných stromů, přírodní včelaření, pěstování a využití bylinek, pěstování vlastních semínek, zpracování vypěstovaných produktů, kompost na zahradě a komunitní kompostování, přírodní zahrady, principy permakultury, obnovitelné zdroje energie a ekologicky úsporné stavby a také zdravý životní styl. Mysleli jsme i na ty, kteří se nebudou moci zúčastnit některého z workshopů a nechtěli by při tom o něj přijít, a proto jsme z workshopů pořizovali záznamy na kame-
bio l 12/2013
ru a ty pak v sestříhané formě umístili na internetové stránky projektu www.dalekoodprahy.cz. Na podporu vzdělávání na dálku pak souběžně s hlavními workshopy bylo
S Janem Gemelou o agroturistice, Muzeum vidlí a o tom, že je dobré dělat věci pro radost :)
uspořádáno 7 lekcí na rozvoj počítačové gramotnosti se zaměřením na získávání informací a komunikaci přes internet. Na exkurzích jsme se vypravili za příklady trvale udržitelného rozvoje šetrného hospodaření v krajině. Navštívili jsme ekologickou obec Hostětín v Bílých Karpatech a seznámili se s činností ekologického centra Veronica, které zde sídlí. Na kozí farmě Zerlina v Hážovicích u Rožnova pod Radhoštěm jsme si poslechli zajímavé vyprávění paní Christiny Herrmann o jejích podnikatelských začátcích s výrobou sýrů a odpoledne si užili den otevřených dveří na ekofarmě Agrofyto Lidečko, která dodává mléko v biokvalitě do mlékárny ve Valašském Meziříčí. Rozjeli jsme se za tradicemi Jablunkovska, do Košařisk na slavnost Mieszanie owiec. Společně s anglickou lektorkou Jade Bashford jsme žasli nad krásami místní krajiny na exkurzi věnované příkladům trvale udržitelného rozvoje v mikroregionu Nízký Jeseník. Na workshopech jsme vsadili na kvalitní lektory, v drtivé většině odborníky a zároveň nadšence, kteří žijí tím, co hlásají. By-
li to: spisovatel a propagátor biodynamického zemědělství Radomil Hradil, přírodní včelař František Krč, producent zeleniny a semenář Petr Dostálek ze společnosti Gengel, ovocnář Radim Lokoč, autorka knih o přírodním zahradničení Helena Vlašínová, zahraniční i čeští organizátoři komunitou podporovaného zemědělství Jade Bashford a Andy Jones z anglického Stroudu, Jan Valeška z PRO-BIO Ligy. Ještě mnoho dalších vynikajících lidí se přijelo podělit o své názory, nápady a zkušenosti. Zahájili jsme úvodním ukázkovým workshopem. Setkání, které vedl facilitátor Lumír Kuchařík (ČSOP Jeseník nad Odrou), mělo za úkol seznámit lidi s tématy a metodami workshopů, vzbudit zájem. A podařilo se. Na workshopech bylo většinou plno. Jak projekt běžel, začínali se do Dvorců na některé workshopy sjíždět nejen účastníci z blízkého okolí, ale také z míst 50 a více kilometrů vzdálených. Vytvořila se dobrá parta lidí, setřela se hranice mezi realizačním týmem a účastníky projektu a stali jsme se partnery, kteří pro sebe navzájem něco dobrého dělají. Z pouhých posluchačů se stali vášniví diskutéři a nakonec i experimentátoři, kteří zkouší a dále rozvíjejí to, co se dozvěděli. Tvoří se společenství aktivních, zodpovědných lidí. Tak během projektu začaly na zahrádkách spontánně vznikat permakulturní záhony, hromady správně založeného kompostu, hromady slámy, ve kterých se pěstují brambory. Došlo na ochutnávky domácích produktů a výměny receptů, výměny rukodělných výrobků a domácích lahůdek, pořízení včelínu anebo na nový přístup k chovu včel. Uskutečnila se miniexkurze na farmu do Razové, kde hospodaří manželé, kteří se vzdělávání účastnili. Díky spolupráci lidí, kteří se poznali během projektu, vzniklo Klubko – klubovna Spolku paní a dívek, kde se budou konat kurzy v rámci obnovování starých řemesel a další akce pro veřejnost. Jako vedlejší, ale velmi důležitý výstup, se také zrodilo několik místních projektů, nové podnikatelské záměry a nová pracovní místa, ačkoliv projekt tímto směrem nebyl zaměřen. Semínko padlo na velmi úrodnou půdu. Proto jsme se na závěrečném workshopu neloučili nijak srdceryvně. Víme totiž, že Lidé lidem bude žít dál. Už te máme pozvání na otevření Klubka, na kurz vázání adventních věnců, nebo na zimní lyžovačku v Guntramovicích. Tentokrát jsou bývalí účastníci organizátory a bývalí organizátoři účastníky. Prostě Lidé lidem. Za projektový tým (MAS Nízký Jeseník, PRO-BIO regionální centrum Moravská brána a Centrum mentoringu, o. s., Ostrava) Jana Mecnerová, Centrum mentoringu
7
biodoverzita
Pomel to na mlýnku na maso...
Květ bobu Velký z Blatničky
Tak jako v minulých letech přinášíme i letos několik zkušeností, postřehů a námětů z dopisů pěstitelů Gengelu hodných následování při uchování starých a krajových plodin. Koncem října a počátkem listopadu pošta opět doručovala tlustší i tenčí obálky se semínky a občas také balíček, v němž byly i vegetativní části. Pěstitelské zprávy byly někdy stručné až heslovité, jindy pojaté šířeji a skýtaly napínavé počtení. Celkově byla úroveň zaslaných semínek velmi slušná a stále ještě přicházejí další zásilky. Semena byla zpravidla dobře vyvinutá a vyčištěná, popsaná názvem druhu, odrůdy, rokem sklizně a často též lokalitou nebo označením pěstitele. Někdy chyběl rok sklizně, který se zdá obvykle jasný, pokud však nevysejeme hned, může se pak stát, že pamě selže a za dva či tři roky již nevíme, kdy jsme vlastně takováto neoznačená semena sklidili...
Rok byl pro pěstování velmi nepříznivý. Ocitujme však již z poslaných pěstitelských zpráv. Jako zhodnocení vrtkavého počasí, které letos panovalo a ne vždy umožnilo plodinám dobře vyrůst, lze použít toto zhodnocení: „...letošní rok byl pro pěstování velmi nepříznivý, alespoň v podhůří Orlických a Stolových hor. Zima trvala dlouho. Konec května byl velmi studený a vlhký. Toto počasí však nečekaně svědčilo španělským plžům, kteří se velmi rozmnožili a požírali klíčící rostliny (a letos
8
Jačmeň „gengel“: rastlinky pekné, sklon k polehaniu, najmä počas daž ov, úroda relatívne dobrá, avšak nedopatrením sa zozbierané osivo zmiešalo s bežným osivom určeným pre hydinu, preto semienka neposielam... Rajče „Ruské mäsové“: pestované vo fóliovníku aj vonku vo vyvýšených záhonoch. Priesady to isté. Plody velké až obrovské (od 400 g do 800 g), vynikajúcej chuti, dužinaté, skutočne najlepšie paradajky ake som kedy jedla a pre mňa osobne sú favoritom. Na jednej rastline priemerne 4–5 paradajok. Dozrievali postupne. Odolné voči akýmko vek chorobám.“ Vedle výsevu, ošetřování na záhonku a sklizně je při domácím semenaření potřeba také získat ze sklizených rostlin čistá semena. Jak v malém vydobývat semena z lusků, zrna z klasů apod? Ruční loupání je nejšetrnějším a osvědčeným způsobem a řada lidí tak postupuje. Pokud je však úroda velká, je ruční loupání již poněkud zdlouhavé a ne každý má tu trpělivost je podstoupit. Pozoruhodné mechanizované způsoby výmlatu jsme přečetli ve dvou listech, ze kterých také přinášíme výňatky. A to nejen jako autentické záznamy postupů různých pěstitelů, ale i jako inspiraci pro následovníky.
i pupeny ovocných stromků!), léto bylo mimořádně horké a suché. V září převládaly Vrtačka se nastaví na nejnižší otáčky... nízké teploty a koncem září opakovaně První metoda, kterou bychom mohli namrzlo. V důsledku toho jsem některé plodizvat „vrtačková“, pochází kupodivu ne z peny musel vysévat podruhé (dýně). Některé ra technického muže, ale od ženy. Pěstiplodiny plži zcela zničili (mák). Celkově se růst i zrání hodně opozdily. Veškeré dýně telka, od níž dorazila napěchovaná zásilka na konci září zmrzly, fazole a rajčata na- s bohatou sklizní obilovin, napsala toto: Doporučila bych svou rychlou, levnou mrzly, loni jsem už od začátku října sklízel suché lusky fazolí, letos jsem první sklidil a snadnou metodu mlácení osiva, kterou jsem letos vyvinula. Vzala jsem 10 litrový až na konci října...“ Mnoho dopisů s osivy došlo také ze Slo- kbelík s víkem (od mléka ze školní jídelny venska. Jako příklad můžeme uvést výběr – jinak je vyhazují). Víko musí jít pevně zacvaknout. Do středu víka jsem udělala z listu jedné slovenské zahradnice: Bob zahradný „Velký z Blatničky“ – pesto- otvor. Víko jsem otvorem nasadila na malé vaný vo vyvýšenom záhone (drevo, lístie, míchadlo na barvu, které se uchytí do konáre, zem) darilo sa mu výborne od klí- vrtačky. Aby vznikl mlátící efekt, na spodní è čenia semien až po zber úrody. Môžem okraj míchadla jsem nacvakla skonštatova, že tento rok bol mojou najRajče Ruské masové má velké, i přes půl kila vážící, plody. väčšou pýchou v záhrade. Výsev do hniezd cca po 5 semien v spone 30x40 cm, zišlo každé semiačko. Rastliny vysoké asi 60 cm, pestované s oporou počas dozrievania. Kvitol krásnymi čierno bielymi kvetmi, násada luskov na každej rastline vysoká. Lusky tmavozelené po priemerne 6 ks. semien vo vnutri. Chuovo vynikajúce, či čerstvé zelené alebo aj usušené...
bio l 12/2013
Představujeme oblíbené staré odrůdy
TUŘÍN DUMLÍK V Seznamu starých plodin, který každoročně připravuje Gengel ve spolupráci s dalším pěstiteli, patří mezi oblíbené odrůdy i tuřín dumlík. Vedle Bílého máku I (Pardubicko) a cukrového hrachu Hejzlarová, o nichž jsme psali v číslech 4 a 6/2013, je to tedy třetí plodina, kterou si v této rubrice popíšeme blíže. Dumlík je starobylá původní krajová odrůda tuřínu z Krkonoš, z oblasti Semilska, případně Jablonecka. Sloužil dříve jako běžná součást stravy, v zimním období byl na stolech tamních horalů asi každodenním pokrmem. Při pěstování bylo tradiční zakládání porostu vždy z předpěstované sadby a o tom, že tato plodina byla v oblasti pěstována odpradávna, svědčí také klasické počítání sadby na kopy (po šedesáti kusech). Podle srovnání asi sedmnácti odrůd tuřínu je list dumlíku víceméně lyrovitý, zelený. Padlím jsou listy málo napadány. Výhony mladých listů měly při skladování ve sklepě v první půli března žlutou barvu s červenavým zbarvením středních žilek. Bulvy jsou dosti tvarově rozmanité, s krkem, více nebo méně okrouhlého tvaru. Dužina je žlutá. V posouzení chuti byla tepelně upravená dužina bulvy hodnocena jako „jem-
ně kořenitá, lehce sladká, s určitou přítomností ostrosti“. Vegetační doba je podle literatury udávána přibližně 160 dní. Dumlík se dá v kuchyni konzumovat jak syrový, tak zejména tepelně upravený. Po uvaření vynikne zbarvení jeho dužiny, která vařením zesílí žlutou barvu do intenzívní žluté. Oblíbeným pokrmem byla polévka dumlíkačka dle následujícího receptu. Polévka „dumlíkačka“ (podle J. Kopřivy): Jeden větší dumlík rozstrouháme na hrubém struhadle. Vaříme v osolené vodě do měkka. Přidáme světlou máslovou jíšku z hladké mouky. Zamícháme a necháme přejít varem. Potom dochutíme octem, cukrem a solí a přidáme trochu dobromysli. Nakonec vlijeme do polévky na kos-
dvě karabiny, každou na jednu polovinu. V roztažené pozici akorát téměř dosáhnou na obvod dna kbelíku. Vrtačka se nastaví na nejnižší otáčky. U obilovin lze mlátit jen klasy, u luskovin s většími lusky (peluška, hrách) jen lusky, u luskovin s malými lusky (vikev čočková) celé pořádně suché rostliny, u salátu, pastináku ap. uschlé laty se semeny apod. Množství mláceného materiálu jsem dávala jen asi 1/4 kbelíku, jinak se vše dobře nevymlátilo, anebo se mi zbytky namotávaly na míchadlo. Pak se dá dovnitř míchadlo a víko se pořádně zacvakne; při uvolnění začne rotovat!! Pak jsem si vždy stoupla nad kbelík, sevřela jej mezi nohama, aby nezačal rotovat; navíc nohama cítím, kdy se při mírném náklonu vrtačky začnou rotující karabiny dotýkat stěny kbelíku. Pomocí pulzu (nejedu na plné otáčky) a s pohybem nahoru a dolu je do minuty vymláceno. Po sejmutí víka s kbelíkem zatřesu, dole zůstanou semena s odpadem. Prázdné klasy, zbytky rostlin ap. opatrně svrchu odstraním, semena s drobným odpadem nasypu do jiné nádoby na pozdější vyfoukání. U dobře prosušeného materiálu je kvalita vymlácení kolem 95 %. Tyto desetilitrové kbelíky se mi osvědčily i na vyfoukávání obilí ve větru – sypu z misky do kbelíku a díky jeho výšce zrní nevyskakuje ven.
Pomel to na masovém mlýnku....
è
bio
l
12/2013
Druhý postup, kde je autorem již muž, zkušený pěstitel starých plodin z Podkrkonoší, využil klasický pohon lidskou silou: Z důvodů nemožnosti zpracování či vyloupání sklizených klasů a tobolek pro velkou náročnost ručního vylupování, jsem chtěl přestat pěstovat čočku, sóju, mák, obilniny. Hodně jsem řešil, jak to udělat. A pak mi jednou přišla myšlenka „pomel to na masovém mlýnku“. Zeptal jsem se sám sebe, co...? A myšlenka přišla znovu „pomel to na masovém mlýnku“. Vzal jsem tedy ruční mlýnek na maso a zkusil jsem pomlet usušené lusky sóji. Šlo to velmi dobře. Byl jsem nadšený. Za krátkou dobu jsem pomlel dva pytle sójových lusků. Jejich zbytky jsem pak vyfoukal ve větru přesýpáním z kbelíku do kbelíku, dokud osivo nebylo čisté. Pomlel jsem a vyčistil takto i tobolky čočky, makovice máku, klasy obilnin. Základem je, aby byly řádně vyschlé a oka či díry na ručním masovém mlýnku co největší. Pokud se mele rychleji, stane se, že se sem tam zrníčka přepůlí, ale čert to vem, je to obrovská úspora času a námahy a možnost soběstačného zpracování úrody... I tato „mlýnková“ metoda stojí za vyzkoušení! (pd) FOTO – archiv Gengelu
tičky nakrájený a vyškvařený špek. Jí se s brambory na loupačku. I když dumlík pochází z krkonošské oblasti, dá se velmi dobře pěstovat i jinde, například v jižních Čechách, na pomezí Moravy a Čech i třeba na Moravě východní. Je tak dobrým příkladem přizpůsobivosti (adaptability) krajových odrůd obecně. V ekologickém pěstování jde použít jako ochranu před škůdci nakrývání bílou netkanou textílií, pěstujeme tradičně z předpěstované sadby, spon přibližně 50x50 cm, pozemek organicky vyhnojený nebo ve staré síle. V suchém období se dumlíky neobejdou bez vydatné závlahy. Je dobře skladovatelný ve sklepě, dá se přezimovat také zarytý venku na záhonu. Vedle zachování odrůdy jako takové (jako genetického zdroje) je neméně důležité udržovat spolu s ním vědomě i informace a další údaje s ním spojené, jako třeba jeho nářeční pojmenování, tradiční způsoby kuchyňské úpravy, znalosti místního pěstování sadby a postupů semenaření, kterými se udržel až do dnešních dní. Třeba samotné lidové pojmenování dumlík, i když má ne zcela jasnou etymologii, je potřeba uchovat jako příklad lahodného nářečního názvu (podobně další lidová jména plodin: hlavatka, vopich, gengel, šváby...). Takovýto celostní přístup pak dává možnost zachování starých a krajových plodin jako skutečně nenahraditelného a vysoce cenného kulturního dědictví minulosti v těsném spojení se životem člověka. (pd) FOTO – archív Gengelu
Rostlina v mulči
LITERATURA: - Kopřiva Jan: TRADICE PĚSTOVÁNÍ TUŘÍNU A ZELÍ V PODKRKONOŠÍ, Bio č. 12/2000 - Anonym: Anbauversuch Kohlrueben 2010/11, Hunsrueck und Eichfeld (rukopis) - Tuřín zemědělská a zahradní plodina i součást života našich předků, lidové tradice, kultury a historie, Bio č. 6/2010
9
ekozahrada
BYLINKY PRO DĚTI A MAMINKY Bylinky do každé rodinky (Lidové říkánky) Letošní bylinkový rok již skoro uplynul, malé ohlédnutí za bylinkami, které jsme potkávali. Těšíme se na ten rok další. Z Koho duše stůně, toho vyléčí levandule vůně. Z Kdo chce dobře žít, měl by šalvěj pít. Z Lípy sázení neduhům zabrání. Z Kdo obejme dubisko, je pěkné chlapisko. Z Pelyněk odpuzuje blechy, nedělají potom neplechy. Z Před kopřivou smekni, pod bezem klekni. Z Jedno jablko denně snědeno, většině nemocí odzvoněno. Z Měsíček jako sluníčko, potěší člověka zdravíčko. Z Voňavá meduňka, pro spánek peřinka. Z Z máty čajíček, je jako jarní větříček.
Z Vodní vachta trpká je, dobrý likér becherovka z ní je. Z Aby kořínek života vydržel, pěstujte kadeřavou petržel. Z Kdo pěstuje libeček, není žádný blbeček. Z Pažitky žvýkání rýmu zahání. Z Šanta kočičí zahrádku nezničí. Z Kostivalové mazání proti kloubů vrzání. Z Plešatosti a vlasů padání kořen kopřivy zabrání. Z Pampeliškový med léčí kašel hned. Z Kiwi dělá divy. Z Svatojánské kvítí o slunovratu svítí. Z Jmelí bílé na vánoce milé. Z Papej mrkvičku, budeš vidět hvězdičku. Z Není bylina, aby na něco nebyla. Jan Papáček
Celer – do ekozahrádky
Celer je ideální zbraní v boji proti nachlazení. Celerové silice rozpouštějí hlen, dezinfikují sliznice a zabíjejí mikroorganismy. Pokud si dopřejete čerstvou celerovou šávu, dodáte tělu i množství vitaminů, čímž celkově posilníte jeho obranyschopnost. (Zdroj: www.zbynek.mlcoch.cz) Výzkumníci z Illinoiské univerzity zase oznámili, že látka, obsažená ve velkém množství v celeru, může narušit fungování klíčové složky provázející zánětlivou reakci v mozku. Tento objev bude mít vliv na výzkum stárnutí a některých nemocí, jakými je třeba Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.
Celer je skvělý na potenci, ale umí také léčit spoustu nemocí. Je to koření i lék v jednom. To, že celer výrazně zvyšuje potenci, věděli už egyptští faraóni. Ale víte, že na této zeleniny používali staří Římané nejen ke zdobení smutečních věnců, ale také jako silné afrodiziakum? A tahle zelená viagra působí i na ženy! Co o celeru například píše na svých stránkách MUDr. Zbyněk Mlčoch? Kromě vitaminů skupiny B, vitaminů C, A, K a E, draslíku, hořčíku, chrómu, sodíku, vápníku, železa, zinku a jódu obsahuje celer éterické oleje, které mu dodávají ono nezaměnitelné aroma, po kterém se někteří mohou utlouct a jiné odhání z kuchyně hodně daleko. Náš organismus (především sliznice) tyto oleje velmi ocení. Působí antibakteriálně a antimykoticky, dezinfikují trávicí trakt a zabíjejí infekce v ledvinách a močových cestách. Celer prý také napomáhá léčbě bolestí kloubů, snižuje krevní tlak a působí jako prevence proti žaludečním vředům.
10
Jak celer správně sklízet a uskladnit? Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi 15 až 20 ˚C. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte. Dříve než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte, spon 50x50 cm. Celer je dost náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat kompostem, vyžaduje dostatek vláhy. Bulvový celer prospívá v hlinitých, humózních půdách, listový a řapíkatý potřebují spíše hlinitopísčitou půdu. Vhodnou předplodinou pro celery jsou luskoviny, Celer ze záhonu sklízejte nejlépe rycími vidlemi až ke konci sklizně. Listy neodřezávejte, vždy je lepší jejich odtržení. Ponechte pouze středové srdéčko listů. Do bedýnky s piskem, rašelinou nebo zeminou ukládejte jednotlivé bulvy po zkrácení kořenů. Nesmějí se navzájem dotýkat a do substrátu by měla přijít pouze jejich spodní třetina. (r)
Kytice bylinek před nástupem paní zimy
EKOZAHRADA V PROSIINCI I když v prosinci zima teprve začíná (i když letos asi začala již ke konci listopadu), přesto má pro nás zahradníky mnoho pozitivního. Odpočinku si sice ještě moc neužijeme, ale o Vánocích a po nich se již můžeme plně věnovat rodinnému krbu a svým bližním. Po 21. prosinci se již začíná pomalu prodlužovat den a my se můžeme tak již těšit na jaro a novou zahradnickou sezónu. Na záhonech můžeme sklízet mrazu odolné odrůdy růžičkové kapusty, kadeřávku, hlávkové kapusty, póru, polníčku, štěrbáku, špenátu a čekanky. Méně odolné odrůdy je třeba sklidit a uložit například do skleníku, či jiných vhodných prostor, kde kořeny založíme do hlíny nebo písku a proti většímu mrazu přikryjeme. Čerstvou zeleninu si také můžeme zajistit v domácím prostředí. Pažitku vyryjeme, sestřihneme a zasadíme celý, případně část trsu do květináče. Přirychlovat si také můžeme petrželku a čekankové puky. Vyséváme si řeřichu a nakličujeme si semínka různých luštěnin, obilovin a jiných vhodných rostlin. Na zahrádce pokračujeme s úklidem. Uložíme a případně nakonzervujeme nářadí. Vypustíme vodovodní řád, případně ho řádně zateplíme. Listí kompostujeme, případně jej ponecháme tam, kde nám nebude vadit – spíše naopak – a využijeme jeho hnojivého účinku. Jen pozor na šíření chorob. To se týká především volné půdy a v ovocném sadě, kde ale musíme listí nejpozději začátkem jara posbírat a zkompostovat, aby se nestalo zdrojem dalšího napadení houbovými chorobami, které na listech přezimují. Kontrolujeme uskladněnou zeleninu. Jiří POSPÍŠILÍK
bio
l
12/2013
Biospotřebitelský KOKTEJL SILVESTROVSKÝ A NOVOROČNÍ Silvestrovská noc se vždycky považovala za mocnou a tajemnou. Ještě dnes si všichni přejeme do nového roku především hodně zdraví a štěstí. Lidé se v koutku duše nových věcí a nových období obávali a stále obávají, a zřejmě proto se Silvestr oslavoval tak hlučně a slaví se tak dodnes.
Silvestrovská či novoroční hostina s aperitivem K svátečnímu menu je zvykem podávat aperitiv. Někdo zastává názor, že nejlepším aperitivem je sklenička suchého sektu nebo lehkého vína. Stejně vhodná je ale také sklenička dobrého piva. Častěji se však podává suchý vermut s kolečkem citronu, vodka, borovička, myslivecká nebo některý suchý koktejl. Dětem a mladistvým nabízíme jako aperitiv chlazené přírodní ovocné šávy, v tomto období převážně pomerančové nebo grapefruritové.
Studený předkrm Další nedílnou součástí menu jsou předkrmy. Studený předkrm podáváme před polévkou nebo v menu bez polévky. Má to být lahůdka jemně pikantní chuti, lákavá už na pohled, která není určena k nasycení, ale k povzbuzení chuti. Ke studeným předkrmům podáváme malé banketní pečivo. Jako předkrm jsou vhodné lahůdkové saláty, majonézy, koktejly, šunkové závitky a kornoutky, plněná vejce, sýry, kapr v rosolu, kaviár a podobně.
Teplý předkrm Teplý předkrm podáváme v případě, že jsme vynechali předkrm studený. Následuje však až po polévce. Tradičním předkrmem na Štědrý večer bývá kapr namodro s pikantní přílohou nebo masová směs zapečená v lasturách, ale také hubník či kuba. V dalších svátečních dnech - třeba právě na Silvestra - můžeme podávat taštičky z listového těsta plněné teplým ragú, vejce nebo vařenou zeleninu (růžičková kapusta, pórek, sterilovaný chřest, zmrazený květák) sypanou strouhaným sýrem či osmaženou strouhankou a politou máslem.
Polévka Polévka je tradičním chodem. Ze štědrovečerního menu známe rybí polévku doplněnou osmaženou žemlí, kdo nehoduje rybám, nahrazuje ji polévkou hrachovou ne-
bio
l
12/2013
bo mléčnou s houbami. Na Silvestra si jistě vzpomeneme zařadit do menu vývar hovězí, drůbeží, králičí nebo zvěřinový s domácími těstovinami a smasem nebo méně obvyklou zavářkou. Na mnoha stolech tak nechybí třeba vývar s játrovými knedlíčky.
Hlavní chod V štědrovečerním menu jsme měli smaženého kapra s bramborovým salátem a nebo jeho odlehčené variace smaženého kapra na másle se salátem z čerstvé zeleniny. Mohli jsme si připravit také vinnou nebo smetanovou klobásu s bramborovou kaší a kyselým zelím. V menu silvestrovském naše babičky podávaly tradiční svíčkovou s knedlíkem, dnes však dáváme přednost lehčím masitým pokrmům v minutkové úpravě. Podáváme maso s dušenou rýží, s různě upravenými bramborami a s teplou či studenou zeleninovou přílohou. Také podáváme krůtu a zvěřinu, které připravujeme v minutkové úpravě. Nepostradatelný je vždy salát z čerstvé zeleniny nebo míchaný kompot.
Moučník Sváteční menu bývá korunováno moučníkem. Často se podává ořechový dort, čokoládová roláda, ale tradiční je spíše jablkový závin nebo pečená jablka. Oblíbené jsou také zmrzlinové poháry, doplněné čerstvýmovocem, karamelem, šlehačkou, čokoládou a ořechy. Lehký a velmi osvěžující je ovocný dezert nebo ovocný salát. Milým překvapením by mohl být i teplý moučník, například palačinka s ovocem, šlehačkou a trochou strouhané čokolády.
Závěr menu Sváteční menu končí obvyklým šálkem kávy. Dopřejeme-li si však některou kávovou specialitu s trochou alkoholu a šlehačky, bude dobré vynechat další moučníky a dezerty.
Punč štědrovečerní 1l 1,5 l 500 g 2 dl 5 dl 3 dl
vody červeného vína medu citronového džusu višňového sirupu koňaku
Vodu s medem, citronovým džusem i višňovým sirupem přivedeme do varu. Smícháme s vínem, koňakem, ještě přihřejeme a ihned podáváme hostům.
NOVOROČNÍ KUŘECÍ VÝVAR 120 g kuřecího biomasa, 2 lžíce biomásla, 120 g biozeleniny, 1 l vody, sůl, zelenou petrželku a domácí nudle. Maso nakrájíme na kostičky a dáme do litru studené vody. Osolíme a vaříme do poloměkka. Na tuku orestujeme na kostičky nakrájenou zeleninu (můžeme i nahrubo nastrouhat), zalijeme vývarem s masem a vaříme doměkka. Vedle si uvaříme domácí nudle, které dáme do hotové polévky prohřát. Na talíři zdobíme zelenou petrželkou.
KRŮTÍ MASO NA JABLKÁCH 400 g krůtích prsou (nebo šmakoun), 2 lžičky květinového koření Dobrá nálada, nerafinovaná sůl, olivový olej, 120 g másla. 4 jablíčka, 1 lžička skořice, pórek a javorový sirup. Maso nakrájíme na plátky, pokapeme olejem a posypeme kořením, necháme chvíli naložené. Rozehřejeme olej a máslo, opečeme maso, přidáme pórek. Opékáme, pak vložíme jablíčka (omytá, neloupaná, nakrájená na osminky) posypaná skořicí a necháme krátce dusit. Je dobré od přípravy neodcházet, aby jablka zůstala křupavá. Na závěr pokápneme javorovýcm sirupem. Zdeňka Kolláriková, Ivan Mach: Moje biopochoutky
11
PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ Můžete, prosím, podrobněji popsat, jak a kdy mohu použít jmelí jinak než nad vánočním stolem? Říká se o něm, že je jedovaté.
Jmelí bílé (Viscum album) K léčbě používané části jsou olistěné větvičky (označení drogy je: Herba visci albi). Jmelí je rostlina dvoudomá, která cizopasí jak na stromech jehličnatých, tak i na měkkých dřevinách listnáčů. Kůra jmelí je světležlutá a netvoří borku. Listy kožovité, podlouhle vejčité a sedí párně proti sobě na větvičkách. Květy jsou malé, nenápadné, světležluté. Kvete v březnu a dubnu, bobule dozrávají v prosinci. Jako cizopasná rostlina je jmelí výživou zcela závislé na rostlině hostitelské. Nejvhodnější doba ke sklizni jmelí je březen a duben. Pozor, je na červeném seznamu rostlin, proto musíme čekat, až jmelí shodí například vítr. Mladé větvičky se pomalu suší a pak nastříhají. Obsahové látky: viskotoxin, cholin, acetyloholin, histamin, flavonoidy a slizové látky. Léčebné účinky: rostlina zatím není zcela probádána, zkoumají se protinádorové účinky, ale je samozřejmě možné, že bude
PO SILVESTROVSKÉM VESELÍ OCENÍTE Uklidňující levandulová koupel 5 hrstí květu nebo celé nati levandule, 5 litrů vody. Levanduli spaříme vařící vodou a necháme 15 minut odstát, zcedíme a nalejeme do koupele. Krásně voní a koupel je velmi příjemná, zejména po předvánočním úklidu. Osvěžuje a působí desinfekčně.
Koupel z heřmánku Spařte asi dvě hrsti sušených květů heřmánku v litru vařící vody a nechte je asi 15 minut louhovat. Pak odvar přilijte do vany s teplou vodou. Heřmánek má silně dezinfekční účinky a také zmírňuje křeče a napětí. Proto je skvělé dát si tuhle koupel ve chvíli, kdy jste ve stresu nebo trpíte svědivými vyrážkami či akné.
Koupel s medem a mlékem Šálek včelího medu rozpuste v horké vodě a přidejte ještě litr plnotučného mléka. Pak směs vlijte do vany. Mléko a med jsou dvě nerozlučné ingredience. Nejenže pomáhají při nachlazení nebo při nespavosti, umí bezvadně hydratovat, vyživovat a zklidňovat. Účinky znala už egyptská panovnice Kleopatra!
12
v budoucnu váženou rostlinou. Prozatím se používá při léčbě vysokého krevního tlaku obvykle spolu s hlohem. Lze tuto kombinaci doporučit hlavně starším lidem s unaveným srdcem. Lze samotné jmelí doporučit i při léčbě artrózy, při rekonvalescenci po těžkých infekčních chorobách (i při AIDS) při oslabení srdečního svalu. Vždy se raději o jeho využití poradíme i s lékařem. Nebezpečné může být jmelí pro těhotné ženy – vyvolává děložní stahy. Jak si připravit výluh ze jmelí (čaj se nepoužívá): 2 vrchovaté čajové lžičky jmelí
Možnosti
přelít čtvrt litrem studené vody a nechat 10–12 hodin ustát, pak scedit. Dva šálky denně jsou vhodnou léčbou. (Nebo využijeme již dostupných kapek.) Použití v homeopatii: jmelí je hlavně používáno k celkovému zlepšení stavu starších lidí, k prevenci a zmírnění dopadů arteriosklerózy, závratí a epileptických stavů. V lidovém léčitelství bylo jmelí jako léčivá rostlina známo už v 5. století před Kristem. V 1. století po Kristu najdeme ve spisech Plinia zprávu,, že se jmelí používá při epilepsii a závratích, Hieronymus Bock (14981554) a Matthiolli (1501-1554) toto potvrzují a přidávají ještě, že mast ze jmelí léčí hnisavé rány a vředy. Páter Kneip doporučuje jmelí k utišení krvácivých stavů a k regulaci krevního oběhu. Ve všeobecném lidovém léčitelství se výluh ze jmelí pije hlavně při lehkých neurotických stavech. Vedlejší účinky: pokud se dodržuje dávkování, jak je tu uvedeno, není třeba se žádných vedlejších účinků obávat. Je prokázáno, že ani požití bílých kuliček v menším množství neškodí. Děti ale od ochutnávání kuliček raději odrazujme. O tom, že by se říkalo, že jmelí musí sušené nejdříve rok odpočívat, neříkají renomované herbáře nic. Jde tu zřejmě záměnu s kůrou krušiny, kde je tento proces nutný, aby obnažené jedovaté látky ztratily svou účinnost.
zdravého silvestrovského stolu
l Kvašená zelenina, nebo kyselé zelí v mističkách na zobání, nebo na ozdobu zdravých chlebíčků. l Omytá a na sucho na pánvi opražená slunečnicová, nebo dýňová semínka. l Sushi rolky – do řasy nori dát tenkou vrstvu uvařené lepivé rýže, ochutit trochou hořčice, pro odvážnější wasabi, doprostřed proužek tempehu, kvašenou zeleninu, nebo i syrovou zeleninu nakrájenou na úzké proužky, vše zabalit do ruličky... l Palačinky s cizrnovou pomazánkou – hrnek uvařené cizrny a lžíce tahiny, sójovka a umeocet na dochucení, vše pomixovat. l Slané tyčinky – 150 g špaldové mouky, 60 g kokosový tuk, 70 g vody, lžíce umeocta, půl lžičky soli – nechat 2 hod. odpočinou, vyválet na placku, posypat sezamovým i jiným semínkem, vykrájet tyčky či jiné tvary, péct asi 20 min. na 160 ˚C. l Chlebíčky (celozrnné, nebo ideálně kváskové pečivo) s cizrnovou, čočkovou, nebo falešnou humrovou pomazánkou. l Chlebíčky s falešným bramborovým salátem. l Dýně pečená v troubě, výborná je i pečená červená řepa s troškou tofunézy. l Ke chroupání a přikusování tyčky ze syrové zeleniny (ideálně se hodí mrkev a řapíkatý celer) s namáčecími dipy – cizrnová, nebo čočková pomazánka, tofunéza s kapkou umeocta... l A jedna sladká rychlovka – nepečené sezamové kuličky. (Sezamová smínka umixovat, naředit sladěnkou či zahustit sušeným mlékem do požadované tuhosti. Uválet malé kuličky, případně uvnitř s oloupanou mandlí, obalit v semínkách či kokosu.) Zdroj: Jíme jinak.cz
bio
l
12/2013
VÁNOČNÍ TIPY Linecké těsto Vegan 250 g hladké mouky pšenice jednozrnky 50 g oleje slunečnicového na pečení 160 g sladěnky – ječný slad kůra z 1/2 citrónu a 1 lžíce šávy 1 lžička kvalitního jablečného octa Postup: Vypracujeme těsto. Dle konzistence těsta v závěru přidáváme šávu z citronu. Když se těsto moc lepí na ruce, prvně ruce umyjeme a zaděláme znovu. Pokud se stále lepí přidáváme hladkou mouku (špaldovou nebo pohankovou). Těsto necháme odležet minimálně 2 hodiny. Pečeme v předehřáté troubě při 150 ˚C, 15 – 20 min.
BIOLENKA.CZ
Sezamové kuličky Vegan 200 g hladké celozrnné špaldové mouky 50 g slunečnicového oleje na pečení nebo na půl s biosezamovým olejem 70 g sladu (sladěnka, rýžový, špaldový) 70 g loupaného seznamu 50 g rozinek nesířených šáva a kůra z biocitrónu Postup: Rozinky pokrájíme nadrobno a naložíme na hodinku do šávy a kůry z půlky citrónu. Z výše uvedených ingrediencí i s rozinkami vypracujeme těsto. Necháme hodinku odležet. Vyválíme kuličky a pečeme na 120 ˚C do růžova, cca 15 až 20 min.
Kuba na štědrovečerní večeři pro 4 osoby, nejen pro vegetariány 200 g ječných krup nebo ječmene bezpluchého 4 stonky řapíkatého celeru (nebo 300 g mraženého hrášku) 2 lžíce biosezamového oleje 1 velká cibule 4 stroužky česneku 1 lžíce tamari sójové omáčky hrnek sušených hříbků a babek 1 lžička celého kmínu 1 lžíce sušené majoránky 3/4 lžičky nerafinované soli + příloha: pečené plátky dýně hokkaido, kvašená okurka
Stáhneme z ohně a vmícháme tamari, majoránku, prolisovaný stroužek česneku. Dýni na plátky potřeme slunečnicovým olejem na pečení a smažení a pečeme v troubě na pečícím papíru (neběleném) při 120 – 150 ˚C 25 minut. Hotovou a horkou dýni pokapeme sojovou omáčkou a podáváme jako přílohu s kvašenou okurkou.
Ječmen nebo kroupy namočíme přes noc. Druhý den propláchneme a vaříme v nové vodě se špetkou soli. Ječmen (celé zrno) vaříme hodinu a půl, kroupy 45 minut. Houby přes noc namočíme. Cibuli pokrájíme na proužky, řapíkatý celer také, 3 stroužky česneku na plátky. Na oleji osmažíme cibuli. V polovině smažení přidáme, česnek, sušené houby a řapíkatý celer. Pod pokličkou dusíme 20 minut. Dle potřeby přidáváme namáčecí vodu z hub. Na konci vmícháme sůl, kmín (případně hrášek, pokud jsme nepoužili řapíkatý celer). Po 5 minutách přidáme ječmen či kroupy. Promícháme a prohřejeme.
bio
l
12/2013
13
KŘÍŽOVKA O PŘEDPLATNÉ BIO 2014 (tajenku pošlete na kontakty na str. 23 do 28.12.)
KOSMETICKÉ NOVINKY Český výrobce špičkové přírodní certifikované biokosmetiky, přichází na trh s novinkou – Bio tělové peelingy Toužíte po hebké a vláčné pokožce i vitálnějším vzhledu? Nové Bio tělové peelingy s mořskou solí, pečujícími rostlinnými bio oleji i příjemně vonícími éterickými oleji dopřávají pokožce mimořádně prospěšnou péči a prosycují ji nádhernou přírodní vůní. I Vy probu te svou pokožku do krásy s novou kolekcí Bio tělových peelingů.
Bio tělový peeling Čokoláda Harmonizující směs extraktu kakaových bobů, mořské soli a bio kokosového oleje zjemňuje, hydratuje a zvláčňuje pokožku, drsné lokty, kolena i paty. Odstraňuje odumřelé kožní buňky a umožňuje lepší vstřebání účinných látek z přípravků proti celulitidě. Jemná vůně čokolády potěší smysly. Or. cena 130 Kč, 140 ml. Bio tělový peeling Levandule –Tea tree Zklidňující směs esenciálních olejů levandule a tea tree, mořské soli a rostlinných bio olejů pro zjemnění a zvláčnění celého těla, zejména hrubých míst
14
loktů, kolen a pat. Pokožku zbavuje odumřelých buněk a napomáhá její detoxikaci, dlouhodobě ji provoní a pozitivně vás naladí. Or. cena 133 Kč, 140 ml.
Bio tělový peeling Mojito Vyhlazující směs osvěžujících esenciálních olejů z máty a limety, mořské soli a rostlinných bio olejů pro hebkou a vláčnou pokožku celého těla, včetně drsných loktů, kolen i pat. Pokožku obrušuje a zjemňuje, zvyšuje její pružnost a jeho povzbuzující vůně přináší pocit nové energie. Or. cena 129 Kč, 140 ml
Bio tělový peeling Růže Luxusní směs smyslné damascenské růže, mořské soli a rostlinných bio olejů ke zjemnění a zvláčnění pokožky těla i drsných míst loktů, kolen i pat. Pokožku hydratuje, prokrvuje a pomáhá tak v boji proti celulitidě. Po aplikaci uzamyká v pokožce vlhkost a navozuje pocit čistoty a hebkosti. Or. cena 139 Kč, 140 ml.
Použití peelingů Malé množství peelingu naneste na mokrou pokožku, lehce krouživými pohyby masírujte a následně opláchněte. Používejte 1–2x týdně. Peelingy jsou vyrobeny v biokvalitě, bez obsahu ropných produktů (paraffinum liquidum), syntetických konzervantů, umělých barvicích a vonných látek. Biokosmetiku Saloos najdete v bioprodejnách, zelených lékárnách, specil. dárkových prodejnách atd. www.saloos.cz a také na www.facebook.cz/oficiální stránky Saloos.
bio
l
12/2013
BIOBEDÝNKY PO DÁNSKU: udržitelně, kvalitně, ve velkém a s veškerým servisem pro zákazníka Zkušenosti z cest ekologických zemědělců se Svazem PRO-BIO zaznamenala a nafotografovala Sylva Horáková
Aarstiderne Jméno společnosti Aarstiderne zná v Dánsku zřejmě každý, kdo se zajímá o biopotraviny a bedýnkový systém. Na třech místech Dánska produkují jídlo, kterému můžete věřit. Tak zní též motto, kterým se řídí pěstitelé na farmě Bille Lund v jižním Jutsku, kuchaři a gastronomičtí specialisté na Krogerup Avlsgaard na Se-
Historie podniku se začala psát v roce 1996, kdy Thomas Hart Tung založil zeleninovou zahradu společnosti Barritskov. Inspirací mu byla světová ekologická konference v Kodani, konkrétně přednášky Michaela Ablemana z Kalifornie o Fairview Gardens v San Fernando Valley a Jana Deanea z Anglie, který popisoval fungování „předplatného“ na výpěstky zahrad v Devonu.
Svend Daverkosen představuje bedýnky
Nesnadné začátky
verním Zélandu i plniči bedýnek na farmě Barritskov ve východním Jutsku. A právě zde, nedaleko od města Vejle, se v nenápadném, dřevem obloženém objektu nachází moderní linka pro balení bedýnek, kterými se zásobuje 45 tisíc zákazníků po celém Dánsku a Švédsku, v části Velké Británie, Německa nebo Francie. Hlavním cílem firmy je snaha o udržitelnost spojena s obnovou úzké vazby mezi obděláváním půdy a zdravého chutného jídla plného dobrých ingrediencí. A prostředky, kterými se v Aarstiderne dostávají k cíli? Kvalita, kreativita, transparentnost a samozřejmě ekologie. bio l 12/2013
Sdružení Barritskov Garden mělo na počátku 100 členů. Thomas Hart Tung spolu se Seanem Ejlersenem neměli ve svém okolí nikoho, kde by se mohli poučit, kde by mohli okoukat, jak bedýnkový systém funguje v praxi. První zeleninový box opustil Barritskov v roce 1996. Sezóna trvala jen 10 týdnů, ale o tři roky později si už nacházejí bedýnky z farmy Barritskov cestu k zákazníkům po celou sezónu. Dnes se zde nachází balírna se speciální vybavenou myčkou a skladem se třemi různými teplotními zónami. Složení bedýnek je různorodé, odpovídající požadavkům zákazníků a zejména možnostem, jež přináší sezóna. Aarstiderne dodává bedýnky téměř až na práh každého zákazníka. Většina objednávek v současné době přichází prostřednictvím internetu. „Nejvíce objednávek zaznamenáváme ve čtvrtek a o víkendu. Od úterý vše připravujeme, aby se veškeré objednávky dostaly ke spotřebitelům včas. Veškeré bedýnky se balí ručně," říká poradce Svend Daverkosen.
Celá firma má v současné době 120 zaměstnanců. Polovina z dánské biozeleniny je pěstována na farmě společnosti zvané Bille Lund. Zbytek je nakupován od prověřených ekologických zemědělců. Mezi dodavateli jsou ekologičtí zemědělci nejen z Dánska, ale i ze zahraničí (například úzce spolupracují s řadou španělských pěstitelů, nakupují zeleninu a ovoce z Itálie a Nizozemska), kteří umožňují zajištění širokého sortimentu ovoce, zeleniny i živočišných produktů (maso, sýry, ryby).
Bedýnky, jak je ještě neznáme Na Aarstiderne.com si zákazník může objednat z široké škály bedýnek. Jen pro zajímavost: dřevěné bedýnky si farma vyrábí sama, dřevo pochází z vlastních lesů a samozřejmě bedýnky se používají opakovaně. Zpět k nabídce. V řadách ovocných, zeleninových, smíšených, masových nebo rybích bedýnek lze vybírat z mnoha variant – od tzv. boring boxů, kde na spotřebitele absolutně nečíhá žádné překvapeni až po bedýnky, které skrývají inspiraci pro každý den. V bedýnce pro přípravy pokrmů obdrží zákazník všechny suroviny až do domu, a to včetně přiložených receptů v ceně. Už pět týdnů předem si zákazníci mohou vybírat z bedýnek, z nichž lze vařit nejrůznější pokrmy na tři až pět dnů, a už připravujete jídlo jen pro sebe či pro čtyřčlennou rodinu. Obsah bedýnek je volen nejen tak, aby se z nich dalo chutně uvařit, ale také si vybrat dle stravovacích požadavků è
15
mělo efektivní plánování cest prostřednictvím internetu. Zelená politika se také projevuje při samotném výběru dopravních prostředků. Nové služební vozy, nebo vozy smluvních dopravců musí spadat do energetické třídy A - vozy s dieselovými motory, nebo do třídy B - benzinové automobily. Počítá se rovněž se stopou produktů a obalových materiálů. V roce 2011 došlo ke snížení emisí CO2 o 10 % v porovnání s rokem 2009. Jednak došlo k relativně většímu poklesu počtu ovocných boxů, které jsou v průměru na CO2 náročnější než zeleninové. Ovoce se totiž často dováží ze zámoří, i když výhradně šetrnější lodní dopravou. Ke snížení emisí však vede i třeba snaha umístit do bedýnek více dánských jablek. Naopak zvýšení emisí přišlo spolu s počátkem používání polystyrénových krabic pro bedýnky s masem. Pokusná políčka se zeleninou
Trávou proti CO2
è
(vegetariánské boxy, bezlepkové složení, více masa a ryb, rychlá příprava). A to není zdaleka všechno. Zákazníci, kteří se registrují, mohou obdržet jídelní plány v podobě e-mailu s týdenní nabídkou receptů chutných jídel z biosurovin. Na webových stránkách má každý také přístup k populárním videím, kde je v tzv. škole vaření předvedena příprava pokrmů a nápojů. Péče o zákazníky je rovněž na velmi vysoké úrovni. Noví zákazníci jsou zváni na večeři přímo na farmu, aby poznali, kde a jak se bedýnky připravují. Organizují i kurzy vaření, pobyty mladých lidi na farmě či firemní akce.
Snižování emisí Péče o životní prostředí není v Aarstiderne jen otřepané klišé. „Jsme si dobře vědomi globálního oteplování, a proto jsme se zavázali snížit naše emise skleníkových plynů CO2, metanu a oxidu dusného,“ sdělil Svend Daverkosen. Společnost Aarstiderne má vypracovanou zprávu o životním prostředí zahrnující bilanci CO2 (kysličníku či oxidu uhelnatého) a Akční plán s konkrétními cíli a lhůtami pro řadu environmentálních a klimatických opatření. Jednak přímo farma Barritskov si sama zajišuje vytápění a 60 % elektrické energie sama. Využívá pyrolýzy biomasy pocházející z vyřazených dřevěných beden a palet. Zároveň zde testují alternativní paliva ve firemních automobilech. Co nejlepší naplánování organizace samotných rozvozových tras je samozřejmostí. „Sledujeme, kolik kilometrů ujedou naše nákladní vozidla a dodávky, kontrolujeme spotřebu elektřiny a tepla v našem skladu, balírně a kancelářích. Ptáme se i našich zaměstnanců, jak se dopravují do práce. To samozřejmě ovlivňuje celkové
16
emise CO2 naši společnosti,“ vysvětlil poradce Svend Daverkosen. Snížení emisí z dopravy je dosahováno snížením počtu automobilů i snížením počtu ujetých kilometrů. Přispět by k tomu
Ale v Aarstiderne jdou ještě dále. Snaží se neutralizovat své roční emise CO2 pomocí travních porostů. Tráva je totiž šetrnější než obilí. Travní porosty šetří CO2 mnohem lépe, než obilí. Na pastvině, která nebyla obdělávaná každý rok jako obilné pole, se vytvoří silný kořenový systém, který velmi účinně izoluje uhlík v půdě. Veškerá činnost společnosti Aarstiderne po dobu dvou let je zatížena celkem 6929 tunami CO2. Specialisté z Green Carbon spočítali, že 17 ha trávy dokáže za 100 let neutralizovat dva roky emise CO2. Proto bylo na farmě Barritskov z 275 hektarů orné půdy převedeno 17 ha na stálé pastviny. Tyto trvalé travní porosty musí být po dobu 100 let zachovány, a to platí i v případě, že změní vlastníka. A proč by ne. Na lukách se kromě skotu z farmy pasou i sousedovy ovce, za jejichž pastvu majitel platí farmě předem dohodnutou cenu za každý přibyvší kilogram váhy zvířete. l
bio
l
12/2013
Ekologičtí zemědělci odmítají snahy o snížení podpory agroenviromentálních opatření ŠUMPERK (8. listopadu 2013) – Svaz ekologických zemědělců zásadně odmítá požadavek Agrární komory ČR na snížení alokovaných dotačních prostředků na agroenvironmentální opatření (AEO) včetně podpory ekologického zemědělství. „Nesouhlasíme rovněž s Agrární komorou s požadovaným snížením počtu agroenvironmentálních opatření či pokračováním systému smíšených farem, kdy podnik má trvalé travníporosty v režimu ekologického zemědělství a na orné půdě hospodaří vysoce intenzivně za použití syntetických hnojiv, pesticidů apod. Z podobných návrhů, které jsou zcela proti principu ekologického zemědělství, jsme v šoku," řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Návrhy agrárníků podle ní jen dokazují, jak jim jsou „čisté ekofarmy“ trnem v oku. Agrární komora přitom navrhovanými změnami střílí i do vlastních řad. „Také v Agrární komoře jsou ekologičtí zemědělci a komora jim neustále podporu ekologického zemědělství deklaruje,“ upozornila Nesrstová. Svaz ekologických zemědělců naopak požaduje navýšit prostředky v Programu rozvoje venkova a provést opětovnou revizi prováděcích dokumentů týkajících se AEO a ekologického zemědělství, s tím, že je třeba zaměřit se zejména na jejich kombinovatelnost. Razantní
pokles plateb by mohl podle Nesrstové znamenat zhoršení konkurenceschopnosti řady podnikatelů a jejich likvidaci, v důsledku pak vylidňování a opouštění venkovských oblastí, masivní rozorávání a další devastaci přírody a krajiny. Dopad špatného způsobu hospodaření a nevhodný výběr plodin na orné půdě způsobil například spolu s letošními jarními povodněmi problémy v údolích, kde hospodaří ekologičtí zemědělci s mnohem větším respektem k přírodním zákonitostem. „Agrárníky prosazovaná kukuřice a řepka na svažitých polích vodu skutečně nezadrží. To, co se ví dávno a co potvrdily i letošní záplavy, však Agrární komoru nepoučilo. Přitom pěstování vhodných plodin a užívání správných agrotechnických postupů by mělo být pro všechny zemědělce prioritou, bez ohledu na rozmary počasí,“ dodala Nesrstová. Zodpovědnější přístup k ochraně krajiny v podhorských oblastech a jejímu trvale udržitelnému rozvoji dokážou podle Nesrstové vhodně podpořit právě programy AEO či ekologického zemědělství. TZ
NOVÁ TISKOVÁ MLUVČÍ Svazu PRO-BIO Od 1. listopadu 2013 nahradila Sylvu Horákovou ve funkci PR manažerky PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Vendula Fižová. Vendula má předchozí zkušenosti z redaktorských i webeditorských pozic, působila však také na tiskovém oddělení u předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové či jako tisková mluvčí magistrátu města Pardubic. V současné době se kromě redaktorské činnosti věnuje i PR. V případě potřeby ji můžete kontaktovat na telefonním čísle 721 580 359 či na e-mailech
[email protected], případně
[email protected].
Ekologičtí zemědělci nechtějí být povinně členy v Agrární komoře ŠUMPERK (13. listopadu 2013) – Ekologičtí zemědělci jsou velmi znepokojeni posledním návrhem šéfa Agrární komory Jana Veleby. Ten prohlásil, že by mělo být uzákoněno povinné členství zemědělců v Agrární komoře. „Velká část zemědělců rozhodně nechce být členy Agrární komory. Elementárním projevem demokracie je možnost výběru profesní organizace a návrh na povinné členství v komoře je v tomto ohledu jednoznačným krokem zpět,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.Povinné členství by se podle Veleby mělo týkat nejen zemědělců, ale i potravinářů, rybářů a podnikatelů v lesnictví. Členství by podle jeho představy mělo být povinné, jako je mají například lékaři nebo advokáti. Podle Nesrstové ale nelze advokáty, stomatology a lékaře se zemědělci a potravináři vůbec srovnávat. Jak jejich zaměřením, tak i charakterem podnikatelské odpovědnosti. Veleba svou myšlenku obhajuje tvrzením, že je třeba zemědělce „sjednotit“, aby „zesílil“ jejich hlas. O takovou záštitu ale ekologičtí zemědělci nestojí a obávají se, že ve skutečnosti jde spíše o manévr, jak monopolizovat pozici Agrární komory a umlčet konkurenční profesní sdružení zemědělců.
bio l 12/2013
„Pod jedinou značkou Agrární komory o takové ,zesílení' a lepší ,obhajobu' našich zájmů nestojíme. Agrární komora doposud byla ekologickým zemědělcům spíše než partnerem protivníkem, kterému jsou čisté ekofarmy trnem v oku. Naposledy to dokázala snahami o snížení podpory agroenvironmentálních opatření. Nemluvě o tom, že hlas ekologických zemědělců, kteří už v Agrární komoře jsou, její vedení vůbec neposlouchá,“ podotkla Nesrstová. Agrární komora je sice největší zemědělskou organizací v ČR, její zájmy však podle
Svazu ekologických zemědělců prostřednictvím politického lobbingu sledují hlavně prospěch velkých intenzivních farem. „Kdyby Agrární komora skutečně dbala zájmů všech zemědělců, neměla by v naší zemi tolik konkurenčních profesních sdružení. Náš svaz je přitom jen jedním z mnoha. Nám, menším sdružením, nyní nejspíš nezbude nic jiného, než se spojit, abychom snahy Agrární komory o naši likvidaci uzákoněním povinného členství v Agrární komoře zabránili,“ vyzývá Nesrstová zemědělce k mobilizaci. Vendula Fižová
Skotský náhorní skot ve wellness podmínkách ekostatku Moniky Menšíkové na Broumovsku. FOTO – redakce Bio
17
Zahájenie medzinárodného roka RODINNÝCH FARIEM na Slovensku Rok 2014 bol vyhlásený Organizáciou Spojených národov za rok rodinných fariem. Iniciátorom osláv bolo Svetové vidiecke fórum, ktorého kampaň zahájenú v roku 2008 na vyhlásenie medzinárodného roka podporilo viac ako 360 organizácií zo 60 krajín. Organizácia Spojených národov pre výživu a ponohospodárstvo (FAO) sídliaca v Ríme zodpovedá za zabezpečenie implementácie Medzinárodného roku rodinných fariem - 2014 – v spolupráci s národnými vládami, organizáciami OSN, organizáciami farmárov a relevantnými mimovládnymi organizáciami. Slovensko sa od decembra 2012 podiea na činnosti Medzinárodného riadiaceho výboru, za týmto účelom zriadeným na FAO. Hlavný dôraz je kladený na aktivity na národnej úrovni s cieom spoji všetky programy a úsilie v oblasti rodinných fariem pod jednu strechu. Z tohto dôvodu bol aj na Slovensku vytvorený Národný výbor osláv, ktorého ustanovujúce stretnutie sa konalo na pôde Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR dňa 5. 4. 2013. V súčasnosti má výbor 40 členov a je otvorený každému záujemcovi o rozvoj rodinných fariem na Slovensku. Slávnostné zahájenie Medzinárodného roku rodinných fariem prebiehalo na vysokej úrovni v sídle OSN v New Yorku, ako aj na národnej úrovni v mnohých krajinách sveta. Slovensko sa symbolicky pripája k tejto globálnej aktivite a v podpore rozvoja rodinných fariem vidí príležitos aj pre udržatený rozvoj slovenského vidieka a zvyšovanie potravinovej sebestačnosti Slovenska. Oslavy predstavujú príležitos na zvýšenie povedomia a informovanosti o rodinných farmách. Majú podpori výmenu názorov, informácií, najnovších poznatkov a skúseností s cieom vyzdvihnú úlohu rodiny v oblasti rozvoja ponohospodárstva a vidieka. Rodinné farmy sú kúčové pre dosiahnutie potravinovej bezpečnosti, zachovávanie tradičných jedál a potravín a sú nástrojom revitalizácie lokálnych ekonomík.
FAKTA
l V ponohospodárstve je zamestnanej 43 % aktívnej svetovej populácie (53 % v rozvojových krajinách, v subsaharskej Afrike až 80 % fariem je rodinných). l Na svetovej úrovni 1,5 miliardy rodín žije z ponohospodárstva. l RF sú viac ako len ekonomický ponohospodársky model, sú základom udržatenej produkcie potravín, riadenia životného prostredia a jeho biodiverzity, fontánou významných kultúrnych dimenzií každého človeka, základným pilierom integrovaného rozvoja národov. l RF musia čeli viacerým výzvam: ažký prístup k zdrojom a surovinám, starnutie populácie a opúšanie pôdy, nedostatok obchodných, vzdelávacích a finančných služieb, nestálos cien, neúčas alebo nízka účas v rozhodovacom procese at . Toto všetko je dôsledkom neuznania strategickej úlohy RF. l V rozvojových krajinách 3 zo 4 chudobných udí žijú vo vidieckych oblastiach a sú závislí na ponohospodárstve, ženy vlastnia menej ako 2 % pôdy a dostávajú menej ako 5 % technickej podpory poskytovanej farmárom.
vytvorili vhodné prostredie pre udržatený rozvoj RF. j Zvýši povedomie verejnosti a informovanos, ako aj posilni medzinárodný dialóg a spoluprácu. j Lepšie pochopi potreby, potenciál a obmedzenia pre RF. j Vytvori synergie pre dosiahnutie udržatenosti. Harmonogram vybraných podujatí na medzinárodnej úrovni: E Oficiálne zahájenie osláv v New Yorku dňa 22. novembra 2013 za účasti generálneho tajomníka OSN a generálneho riaditea FAO E Regionálny dialóg k RF v Bruseli, október 2013 E Konferencia Európskej komisie k RF v Bruseli, dňa 29. novembra 2013 E Ministerská konferencia na vysokej úrovni k RF v Budapešti, marec 2014 E Európska regionálna konferencia FAO v Bukurešti, apríl 2014 E Medzinárodné podujatie výskumných ústavov v oblasti RF v Montpellier, júl 2014 Pre účely osláv bola prijatá nasledovná definícia „rodinnej“ farmy.
RF zahŕňa všetky ponohospodárske aktivity ako nástroje organizácie ponohospodárskej, lesníckej, rybárskej, pastevnej a akvakultúrnej produkcie, ktorá je vykonávaná a riadená rodinou a v prevažnej miere závislá na neplatenej práci členov rodiny, vrátane mužov a žien. Rodina a farma sú prepojené, spoločne sa vyvíjajú a spájajú ekonomické, environmentálne, sociálne a kultúrne funkcie. è
KÚČOVÝM PRÍNOSOM OSLÁV JE: 1. zlepši verejné politiky v prospech rodinných fariem 2. podpori dialóg medzi vládami, tvorcami politík, organizáciami farmárov a rôznymi zainteresovanými 3. mobilizova podporu a zdroje. V rámci Medzinárodného riadiaceho výboru na FAO bol vypracovaný Hlavný plán osláv Medzinárodného roku rodinných fariem, ktorý ma špecifické ciele: j Podporova rozvoj politík pre udržatené RF a podporova vlády, aby Zahájenie Medzinárodného roka rodinných fariem vo SPU Nitra.
18
bio l 12/2013
Kontinuálna podpora pre slovenských ponohospodárov Ako udrža ekologické ponohospodárstvo, chráni životné prostredie, produkova kvalitné biopotraviny a vytvára slušné životné podmienky pre človeka a chovanie zvierat, a tým podporova zamestnanos farmárov – aj o týchto témach diskutovali zástupcovia Zväzu ekologického ponohospodárstva EKOTREND Slovakia s ministrom pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR . Jahnátkom a predstavitemi agrorezortu. „Nový systém platby predstavuje v prvom tená. S nárastom stavov sa bude zvyšova rade základnú ni, kedy nebudeme podpo- aj platba. Toto je cesta zabezpečenia výrorova vlastníkov, ale obhospodarovate ov. by na Slovensku. Ideme výrazne podporoPo nohospodári musia robi opatrenia, aby va naše rozmnožovacie chovy.“ si svoj príjem vedeli nastavi. My musíme Diskusia o Strednodobej koncepcii zabezpeči 80 % sebestačnos a pripravi rozvoja pôdohospodárstva na roky 2014stabilné podmienky, v rámci ktorých bude- 2020, ktorá bola predstavená na informe podporova toho, kto chce by kom- mačných dňoch v Košiciach a Banskej Byplexný hospodár,“ uviedol minister strici, pokračovala v Dunajskej Strede
. Jahnátek. Už teraz je známe, že v aka a v Nitre s presným rozpracovaným plánavýšeniu finančných prostriedkov v 1. pi- nom, ktorým sa MPRV SR snaží dosta čo lieri, dokáže by Slovensko na porovna- najbližšie k slovenskému farmárovi tenej úrovni ako okolité krajiny EÚ. „Potre- a podporova ho v najväčšej možnej Ekotrend bujeme nárast stavov. Platba nebude krá- miere.
Biopotravinou roka 2013 BIOMILA Špaldové celozrnné penne Najobúbenejšou slovenskou biopotravinou roka 2013 sú BIOMILA Špaldové celozrnné penne od výrobcu Ekotrend Myjava, spol. s r. o. Kráovná špalda v novom šate – penne – priniesla najväčšiemu slovenskému výrobcovi biopotravín prestížne ocenenie BIOPOTRAVINA ROKA už potretíkrát v histórii hlasovania od roku 2005. Hlasovanie prebiehalo formou SMS od 25. júna do 25. septembra 2013, s celkovým počtom 522 platných hlasov. Z celkového počtu 560 hlasov bolo 38 hlasov neplatných (duplicitné hlasy, resp. hlasy po termíne). biospotrebitel.sk
Podkyava FOTO – archiv Bio
è Ako alej? Každý môžeme prispie k rozvoju rodinných fariem: z z z z z
zmena myslenia, zmena nákupných návykov, pravidelná návšteva rodinných fariem, iniciovanie výletov pre deti v školách, účas detí v táboroch na RF at .
My, v EKOTRENDU Slovakia, sme sa k tomuto pripojili a v rámci medzinárodnej konferencie: „Úloha živočíšnej výroby v rámci rozvoja vidieka v regióne strednej a východnej Európy,“ ktorá sa uskutočnila v dňoch 20.–22. 11. 2013 v priestoroch SPU Nitra a dňa 21. listopadu 2013 propagovali slovenské rodinné farmy formou ochutnávky – vi foto. V roku 2014 chceme robi nesledovné aktivity: Január – informačná kampaň Február – celoslovenská konferencia Marec – október – workshopy na 8 rodinných farmách spojené s dňom otvorených dverí, ochutnávkou a ukážkou výroby
bio
l
12/2013
November – celoslovenská konferencia December – informačná kampaň VVV
EKOTREND Slovakia Zväz ekologického ponohospodárstva Michala Hlaváčka 21, 054 01 Levoča, Slovenská republika, +421905580141 +421 534511862, www.ecotrend.sk
19
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ JAKO NOVÉ PARADIGMA DIVERZITY, NEBO JE DIVERZITA NOVÉ PARADIGMA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ? Text článku vychází z přednášky Urse Niggligo (FiBL, Frick) přednesené na Mezinárodní konferenci ekologického zemědělství, která proběhla ve dnech 9. – 13. října 2013 v Budapešti a Egeru v Maarsku. MOTTO: „To, co dnes potřebujeme, jsou úplně nové nápady, jak splnit náš nejdůležitější úkol – nakrmit svět a zároveň vytvořit takovou zemědělskou kulturu, která zlepšuje půdu, podporuje biologickou rozmanitost, zlepšuje zdravotní stav hospodářských zvířat a trvale zkvalitní sociální a ekonomické podmínky v zemědělské komunitě.“ (Část odpovědi Martina Otta na otázku: Jak se díváte na využití výsledků výzkumu v praxi? FiBL, Activity Report 2012, str. 2; Vývoj ekologického zemědělství zdaleka není u konce.)
O co jde v ekologickém zemědělství? Pohled na ekologické zemědělství se liší – záleží na tom, čemu slouží, kdo je hodnotí, kdo je využívá. Z pohledu nařízení a standardů jsou to zákazy a omezení. Spotřebitele zajímá slovo „ŽÁDNÝ“ – žádné pesticidy, žádné chemikálie, žádné GMO, žádné mrzačení, žádné nano-technologie. Pro výzkumníky ekologické zemědělství představuje spektrum řešení náročných problémů. Purista by řekl, že pokud jde o inovace, tyto jsou především záležitostí zemědělců samotných. Položme si však otázku: Nejde v ekologickém zemědělství o něco úplně jiného? Pokud bychom specifikovali, o co především v ekologickém zemědělství jde, dostaneme se k následujícím oblastem: l péče o půdu – úrodné půdy jsou základem ekologické produkce;
20
Co je to paradigma? Fyzik a historik vědy Thomas Kuhn tento pojem v 60. letech charakterizoval jako soubor názorů, hodnot a technik, které jsou sdíleny většinou vědecké společnosti. l recyklace – zvyšování výnosů navracením živin do půdy – organickým hnojením živočišného i rostlinného původu; l různorodost a pružnost – diverzita na úrovni krajiny, hospodářství, pole resp. v chovech hospodářských zvířat jako základ ekonomického i zemědělského úspěchu; l zvyšování důvěry ve vlastní schopnosti zúčastněných stran s ohledem na jejich různorodost (tj. zemědělců, zpracovatelů, prodejců, šlechtitelů, poradců, vědců) jako základ globální potravinové bezpečnosti a rozvoje venkova; l dostatek – rychlost spotřeby přírodních zdrojů (tedy půd, fosforu, biodiverzity) odpovídající možnosti jejich obnovy; l „cradle-to-cradle“(*), prostředí, potravinová bezpečnost – žádné toxické materiály v zemědělské produkci ani v potravinovém řetězci; přednost mají techniky a látky co nejvíce přírodní; l respekt k sociálním a etickým hodnotám jako je dobrý život zemědělců, venkovská kultura, pohoda chovaných zvířat. * Zjednodušeně řečeno jde o komplexní ekonomické, průmyslové a sociální rámce snažící se vytvořit systémy, které jsou nejen účinné, ale také v podstatě bezodpadové.
JE ČAS NA ZMĚNU V ZEMĚDĚLSTVÍ Vše tedy nasvědčuje tomu, že současný hegemonický model globálního zemědělství je zastaralý. Není schopný nasytit svět, je termodynamicky a sociálně neudržitelný, znečišuje životní prostředí, je přímo i nepřímo zodpovědný za ztrátu biodiverzity, má vážně dopady na lidské zdraví... Konvenční zemědělství prostě není schopno nasytit současný svět a ještě méně bude za 50 let. Potřebujeme alternativy. (Prof. Pablo A. Tittonell; Farming Systems Ecology at Wageningen University). A odtud se odvíjejí strategické přístupy výzkumu v ekologickém zemědělství – graficky znázorněné na obrázku dole. Ve své přednášce Urs Niggly dále zmínil činnost TIPI (the Technology Inovation Platform of the International Federation of Organic Agriculture Movement) – Technologické platformy mezinárodní organizace pro ekologické zemědělství IFOAM na stránkách www.organic-research.net. A dále jmenuje některé z výzkumných projektů, které bude potřeba v budoucnu řešit a které jsou formulovány v programu Horizont 2020 – jednotného strategického rámce pro výzkum a inovace. Zde je na místě zmínit, že Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (CTPEZ) začala podle rakouského vzoru utvářet BIONET – Národní sí pro řešení problémů a požadavků zemědělské praxe prostřednictvím poradenství, výzkumu na farmách a uplatnění výsledků výzkumu. V této souvislosti pak úspěšně požádala o finanční prostředky na roky 2013 – 2015 v rámci Programu LEONARDO; jde o mezinárodní projekt è
bio
l
12/2013
è
Faremní vzdělávání pro ekologické zemědělce, ve kterém zemědělci sami nastolují témata a provádějí jednoduché polní pokusy; vzdělávání se odehrává na farmách a jeho základem je přenos zkušeností mezi zemědělci samotnými. Partnery projektu jsou Česká republika, Ma arsko, Rakousko a Lucembursko – více na stránkách CTPEZ (http://www.ctpez.cz/). Na závěr se vrame k tématu našeho článku, kterým je změna paradigmatu; a jak je uvedeno v názvu tohoto odstavce – je čas na změnu v zemědělství. Možná je čas na změnu v širším měřítku; čas hledat a snažit se nalézt odpovědi v nás samotných – v našich hodnotách, vztazích, očekáváních. Zkusme se povznést nad náš osobní vztah k prezidentu Václavu Havlovi a za-
mysleme se nad jeho slovy, která pronesl v roce 1997 na zahájení Fóra 2000: „Dnešní lidstvo velmi dobře ví o pestrém spektru hrozeb, které se nad ním vznášejí. Obecně známo je také, jak dnešní lidstvo ničí životní prostředí, na němž je existenčně závislé, jak rozrušuje celkovou rovnováhu všech ekosystémů. Co vlastně může změnit samo směřování dnešní civilizace? Podle mého hlubokého přesvědčení jedinou možností je, že se něco změní ve sféře ducha, v oblasti lidského vědomí, v samotném postoji člověka ke světu a v samotném jeho porozumění sobě samému a svému místu v celkovém řádu bytí. Stručně řečeno: zdá se mi, že je třeba začít od hlavy, nikoli od ocasu.“ Alena Malíková, Bioinstitut
Český „Budapešský klub“ si vás dovoluje pozvat na další z pořadů cyklu Nová kultura v Divadle Kampa
Komunitou podporované zemědělství cesta ke zdravým potravinám, ke zdravé planetě a k sobě navzájem Divadlo Kampa, Nosticova 2a, Praha 1 13. prosince od 19 hodin Co všechno sedlák ovlivňuje svým přístupem k půdě a k místu, kde hospodaří? Zemědělství je velké téma – zahrnuje produkci potravin, péči o půdu, o vodu a potažmo také o klima; o rozmanitost přírody i krásu krajiny; o vztah člověka k sobě samému i k ostatním. Může být také jednou z cest ke svobodě. Komunitou podporované zemědělství je partnerstvím mezi zemědělcem a spotřebiteli, v němž jsou sdíleny výhody i rizika hospodaření. Co nám kromě kvalitních potravin nabízí? Co může nabídnout zemědělci a spotřebiteli? PROGRAM: 19:00–19:20 Jan Valeška, PRO-BIO LIGA, „Co je komunitou podporované zemědělství, jak a kde funguje a proč“ 19:20–19:30 Film: Chagfood, příklad fungujícího KPZ ve Velké Británii 19:30–19:50 Míla Kettnerová, KomPot: Komunitní zelinářství ze Středokluk 20:00–20:15 Řízená diskuse: Co potřebuje drobný zemědělec (Richard Kalivoda, Farma Žatec a Míla Kettnerová, KomPot) 20:15–21:00 Simulační hra: Zakládáme KPZku
Více na: http://www.divadlokampa.cz/ program-akci/tickets/1805 www.kpzinfo.cz Zpravodaj podpořen nadací Pancivis.
mapa bioprodejen JIHOČESKÝ KRAJ
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
b SLUNEČNICE
b U RUBÍNU Biopotraviny, bezlepkové, dia, aromaterapie, přír. kosmetika, chlazené potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217 MAKOVSKÉHO NÁM. 2, BRNO 16
GRANO Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa... ZBOROVSKÁ 5, BOSKOVICE
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ b Zdravá výživa Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika, tel.: 602 759 838. ŽIžKOVO NÁM. 2, BRUNTÁL
V Zdravé potraviny
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa... Tel.: 602 827 250 NA HRADBÁCH 15, OSTRAVA
OLOMOUCKÝ KRAJ b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA Chléb a pečivo v kvalitě bio 7. KVĚTNA, LEŠTINA U ZÁBŘEHU
PÍ-CENTRUM Olomouc Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657. PAVELČÁKOVA 21, OLOMOUC
Prodejna zdravých potravin, biopotravin, bioovoce a zeleniny, biovína, máme čerstvé biopečivo, čerstvé šávy, žitný kváskový chléb, dia a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. prostředky, literatura ad., www.slunecnicecb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856. CHELČICKÉHO 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b BELLIS Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy, dětská výživa, tel.: 384 420 022 PALACKÉHO N. 59/I, DAČICE
VYSOČINA Dvorský statek Olešenka PRODEJ ZE DVORA: kozí biomléko a bioprodukty z něj (zrající a přírodní sýry, ochucené sýry, žervé, tvaroh, jogurty, jogurtové mléko); zelenina a brambory. Objednejte se na tel.: 775 661 407,
[email protected], více na www.kozidvorek.cz OLEŠENKA 10 – U PŘIBYSLAVI
HARMONIE NA VYSOČINĚ Bezlepkové potraviny, čaje, vína, biopotraviny, aromaoleje, vitamínové a minerální doplňky, keramika, žitný kváskový chléb... Tel.: 775 145 813 HRONOVA 270, PACOV
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ b BAZALKA
ZLÍNSKÝ KRAJ b KRAJINKA Makrobiotický, vegetariánský a bezlepkový sortiment, biopotraviny, prodej a distribuce Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie, gemoterapie. PŘEDNÁŠKY, OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ. Tel.: 773 544 462, Pí-voda tel.: 608 044 462, www.krajinka.cz SLOUPSKÉHO (MINAS) 1197, UH. HRADIŠTĚ
Prodejna biopotravin – zdravé výživy, dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty, tel.: 775 360 721 Rokitanského 169 Bazalka biosamoobsluha – bohatá nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina, tel.: 739 714 830 Gočárova 516 Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna, tel.: 739 714 831 K. H. Máchy 747, HRADEC KRÁLOVÉ
LIBERECKÝ KRAJ
b BIOMARKET
U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racio, dia a bezlepkové produkty, čaje, přír. cert. kosmetika, ekodrogerie, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577 211 256, kl. 167, www.zdravizprirody.cz NÁM. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN
ÁNANDA veget. restaurace Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře – pestrý výběr. Prodej zdravé výživy, biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741. FRÝDLANTSKÁ 210/12, LIBEREC
Obchody, kde jsou k dostání biopotraviny a Bio SONNENTOR s.r.o., vzorková prodejna Natural Pí centrum s.r.o. Prodejna zdravé výživy HERBA - léčivé rostliny BIOPRODUKT NATURAL DIA-RACIO-BIO Ekofarma PRO-BIO LIGA RACIO FYTON - zdravá výživa
22
Havlíčkův Mlýn 944
Čejkovice
Studentská 30 Pavelčákova 21 K. Světlé 5 České armády 11 Náměstí 25/26 Budovcova 105 Národní tř. 48 Plavy 133 Kubátova 1/32 Farského 1462 Mrštíkova 1
Bohumín 1 Olomouc 2 Olomouc 9 Litoměřice 1 Velké Meziříčí Písek 1 Hodonín 1 Plavy Praha 10 Tábor Jihlava 5
V Zdravě a bio Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové potraviny, biokosmetika, ekodrogerie a biobedýnky. Blanka Kadlecová tel.: 608 204 833, e-mail:
[email protected] PALACKÉHO 180, NOVÝ BOR
PARDUBICKÝ KRAJ b ŠPALDA, restaurace a prodejna Obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez cukru, biopotraviny, biokosmetika. Tel.: 463 351 435, www.bio.spalda.cz PALACKÉHO TŘÍDA 64, PARDUBICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642. BARCALOVA 143, ÚSTÍ N. O.
PLZEŇSKÝ KRAJ BIO-DIA, ZDRAVÁ VÝŽIVA Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje... HRUŠKOVA 87, DOMAžLICE
SLUNEČNICE – ZDRAVÝ RESTAURANT Příjemný interiér, nekuřácké prostředí, ryby, drůbež, biohovězí maso, ale i vegetariánské, veganské pokrmy, biokáva, bio čaje, čerstvé zeleninové a ovocné šávy JUNGMANNOVA 4, PLZEŇ
STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA
Po-Pá 8.00 – 18.00 PELZOVA 1512, PRAHA 5-ZBRASLAV
ÚSTECKÝ KRAJ HERBA Bylinné směsi dle receptu, zásilková služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci99 atomového spektrometru), poradna pro výživu a suplementaci. Tel.: 728 353 067. ČESKÉ ARMÁDY 11/2156, LITOMĚŘICE
b U SLAVÍKA Opravdový výběr kvalitních a zdravých potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekodrogerie, e-obchod, www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673. MASARYKOVA 428/28, TEPLICE
SLOVENSKO Bioobchod Malý princ Prodej biopotravin a kontaktní místo pro odběr Bio a literatury z Česka, tel.: 00421-326400400,
[email protected], www.bio-obchod.sk MIEROVÉ NÁMESTIE 29, 911 01 TRENČÍN
Na této stránce zveřejníme vizitku prodejny při odběru 15 kusů měsíčně, nebo jako textový inzerát. V nově zařazené prodejny b prodejny PRO-BIO Svazu EZb
b Kosmetika Dr.Hauschka
SOUKROMÁ INZERCE
Výhradní zastoupení kosmetiky Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR a SR, Smetana s.r.o., tel.: 233 320 249,
[email protected],www.drhauschka.cz, e-shop www.yinyang.cz, Po-Pá: 10–19 REVOLUČNÍ 10, PRAHA 1, U KOPEČKU 178, 252 67 TUCHOMĚŘICE
q Nabízím nový ruční mlýnek na obilniny, kukuřici i pohanku. Zahraniční výroba z bílé slitiny - 2500 Kč, pošlu foto. Tel.: 608 476 828. q Nabízíme k prodeji alternativní dřevostavbu 72 m2,zateplenou balíky slámy a vybudováno lektorem pro výstavbu slaměných domů v ČR, s extenzivní produkční zahradou 1300 m2 s 60 ovocnými stromy a keři, Citov u Přerova – více na www.realitygral.cz, tel.: 773 917 373. q Nabízíme práci na ekostatku ve středních Čechách, více 603 275 795. q Přižením se na Šumavu a okolí – 45letý optimista. Tel.: 606 048 439.
b Country Life Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa, čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje, balené i nebalené sušené bioovoce, luštěniny, semena a ořechy. MELANTRICHOVA 15 A JUNGMANNOVA 1, PRAHA
b WELEDA Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888. LIDICKÁ 28, PRAHA 5
q NABÍZÍME: KURZY makrobiotické a vegetariánské životosprávy. Info: 608 361 Biosvět Zbraslav 678,
[email protected], www.minipekarny.cz Biopotraviny, produkty zdravé výživy, bioovoce a zelenina, čerstvé biopeči- q Natočím a postříhám videozáznam vo a biomaso, přír. kosmetika, eko- – sport, rodinné události, reklamu podniku na web ap. Tel.: 608 504 675. drogerie, tel.: 720 133 369.
bio l 12/2013
knihovnička
Využijte vánoční slevy na knihy
REDAKCE: Jungmannova 1403 500 02 Hradec Králové tel.: 608 476 828
[email protected] [email protected] Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková Sazba a DTP: vh press Hradec Králové Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové Toto číslo vyšlo v prosinci 2013, ročník 17, č. 12 Autorsky neoznačené snímky patří redakci. Registrováno: MK ČR E 11409, ISSN 1805-3548-22 Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila Chladová, Ing. R. Hradil. Jazyková úprava: Ing. Richard Barták, CSc. Autorský kolektiv: W. Gregorová, Ing. P. Dostálek, Ing. J. Pospíšilík, K. Merhaut, Ing. J. Papáček, S. Horáková a další. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a předplatného. DISTRIBUCE NA SLOVENSKU: MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a. s., Vajnorská 137, Bratislava 3, PSČ: 831 04; bezpl. linka 0800 188 826. P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3;
[email protected] Bioobchod Malý princ, Mierové n. 29, 911 01 Trenčín, tel.: 00421 326 400 400 INZERCE SOUKROMÁ ŘÁDKOVÁ Inzerát soukromý 100 Kč za 180 úhozů, bchodní 300 Kč, text pošlete v dopisu, SMS, mailem – s adresou. Platba složenkou či na účet 231 925 6023/0800. Bude vytištěn v časopisu a umístěn na: www.bio-mesicnik.cz. Plošná inzerce od 20 do 30 Kč za cm2, podle rozsahu a počtu opakování. Objednávky předplatného, knih, inzerce a příspěvky pro příští číslo zasílejte na adresu redakce. Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat též na webových stránkách:
PEČEME A VAŘÍME S REISSOVÝMI Tradičně – přírodně – bez chemie! Malá kuchařka pro ty, kdož upřednostňují kvalitu a jasná pravidla pro každodenní zdravé vaření. Formát B5, 56 stran, 120 Kč 304
Lenka Žák: VÍME, CO JÍME
Netradiční kuchařka s recepty pro alergiky a vegetariány, ale nejen pro ně. Mnoho zajímavostí o potravinách. Vázaná, s. 184, z 390 sleva 350 Kč 303
MEDICA PUBLISHING - SLEVA Kukuřice – rýže – jáhly – pohanka Stran 72, cena 70 Kč 411 Automatická domácí pekárna Stran 120, cena 200 Kč 423 Luštěniny + hrášek a fazolky Stran 80, brož., cena 85 Kč 421 TOFU – zdravě bez cholesterolu Brož., 80 stran, cena 80 Kč 415 Nudle, špagety a spol. Brož., 96 str., cena 80 Kč 416 Tvaroh a čerstvé sýry... Brož., 125 str., cena 110 Kč 417 České ovoce v kuchyni Brož., str. 64, cena 49 Kč 419 AMARANTH Stran 64, brož., cena 80 Kč 401 VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě Stran 328, vázaná,cena 330 Kč 412 3x MUDr. J. Hofhanzlová: Atopický ekzém – alergie – astma Str. 180, brož., cena 200 Kč 429 Polévky a kašičky pro nejmenší Str. 104, brož., cena 180 Kč 413
Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě Stran 106, brož., cena 200 Kč 426 Stručná CELOZRNNÁ BIO kuchařka Brož. V2, 68 stran, Cena 90 Kč 435 RETRO kuchařka – Domácí recepty z 19. a 20. století Str. 146, brož., cena 200 Kč 432 Špalda a ječmen Stran116, brož., cena 140 Kč 420 Oves a žito Brož., str.80, cena 75 Kč 418 Zvěřina a lahodná masa Brožovaná, cena 160 Kč 425 O. Dufek: Zeleninové saláty Stran 88, brož., cena 120 Kč 422 Vegetarián labužník – reedice Brož. stran 64, cena 70 Kč 434
Měsíčník BIO vychází ve spolupráci s:
CENA PŘEDPLATNÉHO 2014 JE 290 Kč
Kalendář konstelací pro zahrádkáře a zemědělce; vhodné dny pro výsev, kultivaci a sklizeň podle přírodních kosmických rytmů. Cena 68 Kč
230
*** Zemědělský kurz R. Steinera Vázaná, cena 175 Kč
246
Choroby ledvin a močových cest - dieta Brož., cena 160 Kč 605
Chov skotu bez tržní produkce mléka, brožura pro EZ
Nemoci žlučníku a žl. cest Dieta a rady lékaře, 100 Kč 608 Choroby jater. Dieta a rady lékaře Brož., cena 90 Kč 609 Zácpa. Dieta a rady lékaře Brož., cena 85 Kč 611 P. Frič, O. Mengerová: CELIAKIE, Bezlepková dieta a rady lékaře Brož, stran 150, cena 170 Kč 610 P. Horan: Štíhlá linie – Zdravé srdce Stran 192, brož., cena 190 Kč 427 Dr. Stanwayová: Léčebná výživa při běžných onemocněních Brož., cena 150 Kč 601 Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům Brož., cena 130 Kč 602 Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady Cena 130 Kč 607
Lipová 40 Staré Město pod Sněžníkem
www.pro-bio.cz
Matthias K. Thun a Christina SchmidtRüdtová, překlad: Radomil Hradil
Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí Brož, cena 50 Kč 604
Cukrovka. Dieta a rady lékaře, II. vyd. Brož, cena 190 Kč 612
PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců, o. s. Nemocniční 53 787 01 Šumperk tel./fax.: 583 216 609
[email protected]
VÝSEVNÍ DNY podle Marie Thunové ® 2014
ODBORNÉ BULLETINY, cena 25 Kč č. 18: Brambory 202 č. 15: Plevele 203 č. 23: Ekologické pěstování jabloní a tržní produkce biojablek 205
EKOTREND Slovakia - Zväz ekol. ponohospodárstva Michala Hlaváčka 21, 054 01 Levoča, Slovenská republika, +421905580141 +421 534511862, www.ecotrend.sk
www.bio-mesicnik.cz www.publero.com
PRO-BIO SVAZ E. Z.
583 301 951 f: 583 301 960 www.probio.cz
206
BIOINSTITUT OLOMOUC Metodika pro praxi – 50 Kč Ochrana révy vinné v ekologickém vinohradnictví 236 Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v EZ 235 Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovat 231 kvalitní brambory Faremní zpracování mléka v ekologickém zemědělství 233 Porážka a zpracování masa v ekologickém zemědělství 234 Zpracování bioproduktů v podmínkách prvovýrobce 232 Produkce osiv v EZ 132 stran, cena: 90 Kč
237
Jak objednat tituly? Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište pomocí uvedených kódů (jsou uvedeny vpravo) na žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce. Sečtěte ceny a přičtěte 50 Kč na poštovné za dvě publikace, od tří 60 Kč. Částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2. Soukromý inzerát uhra te obdobně, text pošlete na jeden z uvedených kontaktů (na této straně vlevo).
OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO MĚSÍČNÍKU BIO
1 výtisk měsíčně ........ 25 Kč ..........................na rok 290 Kč Jméno a příjmení: ............................................................................................
2–4 výtisky ........................po 24 Kč za výtisk 5 výtisků (+1 zdarma) .. po 19 Kč za výtisk
(na rok) 990 Kč
Ulice: ..............................................................................................................
10 výtisků měs. .......... po 16 + DPH Kč za výtisk 15–30 výtisků měs. ...... po 17,50 Kč (s DPH) a VIZITKA PRODEJNY
PSČ a místo:....................................................................................................
Pro stálé předplatitele: účet 231 925 6035/0800, variabilní symbol je číslo umístěné na vašem poštovním štítku vpravo nahoře.
Výtisků/měsíčně ..................od měsíce. ..........................................................
bio
l
12/2013
23