KYSELINY Jsou to látky, které se ve vodě štěpí na kationty H+ a anionty (radikály) kyseliny (např. Cl-, NO3-, SO42-).
1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY: (koncovka -vodíková) Kyselina fluorovodíková chlorovodíková bromovodíková jodovodíková sirovodíková kyanovodíková
Vzorec HF HCl HBr HI H2S HCN
Vznikají rozpuštěním některých binárních sloučenin s vodíkem ve vodě.
SOLI BEZKYSLÍKATÝCH KYSELIN – koncovka ID kyselina fluorovodíková chlorovodíková bromovodíková jodovodíková sirovodíková kyanovodíková
vzorec kys. HF HCl HBr HI H2S HCN
název soli fluorid chlorid bromid jodid sulfid kyanid
Sůl z kyseliny vznikne tak, že se odštěpí kationty vodíku a nahradí se jiným kationtem
Příklady k napsání vzorců: Fluorid zinečnatý (fluor – F, zinek - Zn) Chlorid fosforečný (chlor – Cl, fosfor - P) Sulfid cíničitý (síra – S, cín - Sn) Kyanid draselný (draslík – K)
Příklady k pojmenování: CaCl2 (Ca – vápník, Cl – chlor) Pbl2 (Pb – olovo, I - jód) NaCN (Na – sodík) Fe2S3 (Fe – železo, S – síra)
ZnF2 PCl5 SnS2 KCN
Chlorid vápenatý Jodid olovnatý Kyanid sodný Sulfid železitý
2) KYSLÍKATÉ KYSELINY
(OXOKYSELINY)
VZNIKAJÍ reakcí: a) oxidů nekovů a polokovů s vodou Př.:
SO2 + H2O = H2SO3
nebo
b) oxidů kovů s vyšším oxidačním číslem (V a víc) s H2O Př.:
Mn2O7 + H2O = 2 HMnO4
Mají obecný VZOREC :
HmZxOy
kde vodík má ox.číslo +I, kyslík má –II. Z je kyselinotvorný prvek a může mít ox.číslo I až VIII
VZOREC lze utvořit 3 způsoby: a) z chemické rovnice pro vznik kyseliny, tj.: příslušný oxid + H2O = kyselina b) analogií se známou kyselinou c) pomocí rovnice pro oxid.číslo Příklady k napsání vzorců: Kyselina dusitá (dusík - N) Kyselina dusičná (dusík - N) Kyselina siřičitá (síra – S) Kyselina chromová (chrom - Cr)
HNO2 HNO3 H2SO3 H2CrO4
OXOKYSELINY s 1 ATOMEM prvku Z ox. koncov vzorec č. Z ka
příklad kyseliny
+I
-ná
HZO
+II
-natá
H2ZO2 H2SnO2 kys.cínatá
cínatan
+III -itá
HZO2
kys.dusitá
dusitan
+IV -ičitá
H2ZO3 H2CO3
kys.uhličitá
uhličitan
kys.dusičná
dusičnan síran
+V
-e(i)čná HZO3
HClO
její sůl
HNO2
HNO3
kys.chlorná
chlornan
+VI -ová
H2ZO4 H2SO4
kys.sírová
+VII -istá
HZO4
kys.chloristá chloristan
HClO4
NÁZEV lze získat 2 způsoby: a) pomocí rovnice pro oxid.číslo b) analogií se známou kyselinou se stejnými stech. koeficienty
Příklady k napsání názvů: HClO3 (Cl - chlor) H2CO3 (C - uhlík) HPO3 (P - fosfor) H3PO4 (P - fosfor)
Kyselina chlorečná Kyselina uhličitá Kyselina fosforečná ?
Má – li kyselina více vodíkových atomů než 2 MUSÍ BÝT V NÁZVU UVEDEN JEJICH POČET Někdy OXID reaguje s VÍCE MOLEKULAMI H2O, Př. P2O5 + H2O = 2 HPO3 kys. hydrogenfosforečná P2O5 + 3 H2O = 2 H3PO4 kys. trihydrogenfosforečná Pozn.: Vodík je HYDROGENIUM a číslovky: mono (nepoužívá se), di, tri, tetra, penta.... Př.: Pojmenuj H5IO6 vzorec H5IO6 je kyselina pentahydrogen jodistá
OXOKYSELINY s VÍCE ATOMY prvku Z, v názvu kyseliny pak musí být uveden i počet atomů Z.
Příklady k napsání vzorců: Kyselina disírová (síra - S) Kyselina disiřičitá (síra – S)
H2S2O7 H2S2O5
Příklady k napsání názvů: H2Cr2O7 (Cr - chrom) Kyselina dichromová
SOLI KYSLÍKATÝCH KYSELIN koncovka -AN Vznikají náhradou vodíku v kyselině kovem či amonnou skupinou (např. neutralizací). Neutralizace – reakce mezi kyselinou a zásadou za vzniku soli a vody: Př.:
H2SO4 + Ca(OH)2 = CaSO4 + 2 H2O , kde
CaSO4 je sůl - síran sodný a (SO4)-II je zbytek kys. (radikál) Radikál vystupuje v reakcích pohromadě, proto jeho název tvoří 1 slovo. Názvosloví solí se pak tvoří jako názvosloví binárních sloučenin (podst.jm. – naučit se + příd.jm. - umíme)
Soli kyslíkatých kyselin Příklady k napsání vzorců: Dusičnan draselný Uhličitan hlinitý Síran vápenatý Manganistan draselný Příklady k napsání názvů: K2SO3 Fe2(SO4)3 NH4PO3 (NH4)3PO4
HYDROGENSOLI VZNIK: všechny atomy H v kyselině nejsou nahraženy. V NÁZVU hydrogensoli je uvedený počet nenahražených H. Pozn.: názvosloví tvoříme jako u solí.
Př. Utvoř název ke vzorci Ca(HSO4)2 Výsledek: Ca(HSO4)2 je hydrogensíran vápenatý.
Př.: Utvoř vzorec k názvu hydrogenuhličitan železitý. Hydrogenuhličitan železitý má vzorec Fe(HCO3)3 Př.: Utvoř vzorec k názvu hydrogenfosforečnan vápenatý. Pozn.: Jako zákl.kyselinu nelze použít HPO3, 1 atom H je nutno nechat v soli a aspoň 1 atom H použít k náhradě za Ca. HPO3 má ale celkem jen 1 atom H. Kyselinu s větším počtem vodíkových atomů získáme přičtením molekuly vody: HPO3 + H2O = H3PO4 Hydrogenfosforečnan vápenatý má vzorec CaHPO4.
Sami: vytvořte vzorec: dihydrogenfosforečnan draselný (KH2PO4)
