PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Obor Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství
Dotační pravidla a porušování rozpočtové kázně ve školství Bakalářská práce
Simonová Lenka Akademický rok 2011/2012
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Dotační pravidla a porušování rozpočtové kázně ve školství zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.
V Hrbokově dne 5. 4. 2012
…………………………………………… Lenka Simonová
Poděkování Tímto velmi děkuji JUDr. Daně Šramkové Ph.D., MBA za odborné vedení mé bakalářské práce, věcné připomínky a laskavý přístup.
Obsah Úvod…………………………………………………………………………….........5 1
Dotace a návratné finanční výpomoci v rámci rozpočtového práva................6
2
Dotace a granty v českém základním školství.………………………………...9 2.1 Dotace a granty MŠMT....…………………………………………………….9 2.2 Charakteristika Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – EU peníze školám.……………………………………………………….11
3
Podmínky realizace projektu EU peníze školám……….……………………15 3.1 Právní regulace projektu EU peníze školám..………….………...………….15 3.2 Financování a použití dotace.………………………………...……………...17
4
Povinnosti příjemce dotace EU peníze školám……………………………….18
5
Platební podmínky programu EU peníze školám………………………........25
6
Porušení dotační kázně………………………………………………………...32 6.1 Porušení podmínek, pozastavení plateb a předčasné ukončení projektu……32 6.2 Odvody za porušení rozpočtové kázně………………………………….......33
Závěr……………………………………………………………………..…………36 Resumé………………………………………………………………..…………….39 Přehled použité literatury…………………………………………..……………..40
4
Úvod Již sedmým rokem působím coby pedagog na základní škole a za tu dobu se naše škola několikrát přihlásila do různých dotačních projektů. V současné době jsme zapojeni do operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU peníze školám, proto mi přišlo přirozené pojednat o projektu, který se mě bezprostředně týká. Cílem bakalářské práce je charakterizovat dotační pravidla zmíněného projektu, dále zjistit jaké povinnosti plynou poskytovateli dotace a jaké příjemci. Práce si rovněž klade za cíl představit platební podmínky celého projektu a důsledky porušování rozpočtové kázně v něm. Při zpracování tohoto tématu jsem využila zejména metodu analýzy a syntézy, okrajově i metodu hypotézy. V úvodní kapitole je nastíněna problematika dotací a návratných finančních výpomocí v rámci rozpočtového práva. Následující kapitola je věnována otázce grantů a dotací v českém základním školství a základní charakteristice projektu OP VK EU peníze školám. Ve zbývajících kapitolách studie jsem se zaměřila na podmínky realizace OP VK EU peníze školám, jeho právní regulaci, financování a použití dotace. Dále zde jsou rozebrány povinnosti ze strany poskytovatele i příjemců a podmínky spojené s platbami. V samotném závěru práce jsou představena pochybení, jež jsou chápána jako porušení rozpočtové kázně, a důsledky z nich plynoucích. V práci je pro názornost použit modelový příklad, který vychází z reálného zdroje, který si přál zůstat v anonymitě. K problematice, jíž je tato studie věnována, jsem v případě obecných informací vycházela z publikací věnovaných finančnímu právu, konkrétně rozpočtovému právu a právních předpisů. Přímo k otázce daného projektu monografická literatura neexistuje, z tohoto důvodu jsem čerpala zejména z příručky určené žadatelům dotace a informací uveřejněných na různých internetových portálech, zvláště pak na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
5
1 Dotace
a
návratné
finanční
výpomoci
v rámci
rozpočtového práva Rozpočtové právo1 je součástí systému finančního práva, které reguluje finanční činnosti a tím se podílí na tvorbě materiálního předpokladu fungování veřejné správy a de facto celého systému veřejné moci. Rovněž se podílí na fungování celé řady subjektů poskytujících veřejné statky sloužící k uspokojování veřejných potřeb.2 D. Šramková označuje rozpočtové právo za „páteřní“ odvětví fiskální části finančního práva.3 Tyto veřejné statky zajišťuje stát a obce a jsou zcela nebo zčásti financovány z finančních
prostředků
soustředěných
v soustavě
veřejných
rozpočtů.
Prostřednictvím veřejných rozpočtů dochází k přerozdělování zdrojů od subjektů, jež tvoří zdroje, k těm, kdož zdroje netvoří, ale jsou nedílnou součástí společnosti.4 Základní školy jakožto příspěvkové organizace jsou právě oněmi subjekty, jež zdroje netvoří, ale jsou neoddělitelnou součástí společnosti. Příspěvkové organizace hospodaří s peněžními prostředky jednak získanými hlavní činností a jednak přijatými ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Mezi ně patří příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu, individuální a systémové dotace na financování programů a akcí, návratná finanční pomoc a odvod z odpisů. 5 Kromě toho spravují prostředky svých fondů, prostředky získané jinou činností (v případě základních škol tzv. doplňková činnost) a peněžní dary od fyzických či právnických osob. Rovněž hospodaří s prostředky poskytnutými České republice z rozpočtu Evropské unie.
1
Rozpočtové právo jakožto ucelený subsystém českého finančního práva se zabývá problematikou veřejných rozpočtů. 2 K tomu podrobněji: MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I. Základy finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 147-149. 3 Viz ŠRAMKOVÁ, D. Porušení rozpočtové kázně. In FOJTÍKOVÁ, J. a kol. Správa daní, poplatků a cel. Brno: ESF, 2010, s. 57. 4 K tomu více: MARKOVÁ, H. Obecná problematika rozpočtového práva. In BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo. Praha: C.H.BECK, 2006, s. 114-116. 5 Viz PAŘÍZKOVÁ, I. Rozpočtové právo. In MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 1.díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 343.
6
Dotace a návratné finanční výpomoci jsou zajištěny přerozdělovacími procesy uvnitř rozpočtové soustavy. Jedná se buď o peněžní transfery ve formě specifických účelových dotací na předem stanovené programy či globálních (všeobecných) dotací bez bližšího účelového určení, nebo o podíly na výnosu daní centralizovaných v ústředních rozpočtech. Jaký je rozdíl mezi dotací a návratnou finanční výpomocí? Dotaci můžeme definovat jako finanční prostředky státního rozpočtu, státních aktiv nebo Národního fondu, poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Návratnou finanční výpomocí se rovněž rozumí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Jejich příjemci jsou však oproti příjemcům dotací povinni tyto finanční prostředky vrátit. Na dotace a návratnou finanční výpomoc jakožto prostředky státního rozpočtu „není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.“6 Můžou být poskytnuty pouze ústředním orgánem státní správy, Akademií věd České republiky a Grantovou agenturou České republiky. Dále je může udělit ten, jehož určí zvláštní zákon. Zákon tuto osobu zná pod termínem poskytovatel.7 Dotace a návratná finanční výpomoc jsou poskytovány na základě žádosti, a to rozhodnutím. Na toto rozhodnutí se dle § 14 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.8 „Příjemce dotace nebo nenávratné finanční výpovědi je povinen ji s poskytovatelem
vypořádat
v rámci
finančního
vypořádání.“9
Finančním
vypořádáním se rozumí přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků.10
6
§ 2 odst. 3 a § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 7 MARKOVÁ, H. Rozpočtové právo. Praha: C.H.BECK, 2001, s. 45. 8 § 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 9 § 14 odst. 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 10 K tomu více: MARKOVÁ, H. Obecná problematika rozpočtového práva. In BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo. Praha: C.H.BECK, 2006, s. 118-121.
7
Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytují převodem z bankovního účtu poskytovatele
na
bankovní
účet
příjemce.
Toto
lze
rovněž
učinit
např. prostřednictvím oprávněné osoby, popř. jinou formou, nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše stanoveného limitu.11 Dle § 17 zákona č. 218/2000 Sb. mohou být dotace či návratné finanční výpomoci poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem, stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon také vždy stanoví náležitosti takových dohod.
11
§ 16 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
8
2 Dotace a granty v českém základním školství Dotačních programů, ať probíhajících, či již ukončených, jež spadají do oblasti v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) najdeme relativně velké množství. Existence těchto dotací a grantů v českém školství je nastíněna v podkapitole 2.1. Pilířem této práce pak bude detailnější analýza operačního programu EU peníze školám, který v současné době probíhá na základních školách v celé České republice vyjma Prahy.
2.1 Dotace a granty MŠMT Jak bylo výše naznačeno, ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy je MŠMT, které dále dohlíží i nad vědní politikou, výzkumem a vývojem, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a vědeckými hodnostmi, státní péčí o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu.12 MŠMT jakožto ústřední orgán státní správy může na základě §14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc. V současnosti MŠMT poskytuje dotace a granty, jež jsou rozděleny dle oblasti podpory do jednotlivých sekcí:13 I. Vzdělávání II. Výzkum a vývoj III. Mládež IV. Sport a tělovýchova V. Prevence sociálně patologických jevů VI. Zahraniční rozvojová spolupráce – stipendia 12
§ 7, odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů. 13 Dotační programy [online]. [cit.2012-01-29]. Dostupné z < http://www.msmt.cz/dotacniprogramy>.
9
V každé z nabízených sekcí je momentálně činných několik grantových programů. Jako příklad lze uvést v sekci I. Vzdělávání. V rámci této sekce ministerstvo dále dělí příslušnost grantů a dotací do následujících skupin: a) Další vzdělávání b) Vysoké školství c) Vyšší odborné vzdělávání d) Speciální školství e) Základní školství f) Předškolní vzdělávání g) Školní stravování. V současné době poskytuje MŠMT nejvíce dotačních programů v oblasti speciálního školství (např. financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením v soukromých a církevních školách, vybavovaní škol kompenzačními pomůckami pro žáky se zdravotním postižením či nákup speciálních učebnic, speciálních učebních textů a materiálů určených pro žáky se zrakovým, sluchovým, mentálním postižením a specifickými poruchami učení). Kromě dotačních programů, které jsou financovány ze státního rozpočtu, jsou nabízeny také dotační programy financované Evropským sociálním fondem (ESF). Tento
fond
se
zaměřuje
na
podporu
neinvestičních
projektů,
jako
je
např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy určené osobám se zdravotním postižením, dětem a mládeži, etnickým skupinám apod.14 Ministerstvo, jakožto orgán veřejné moci odpovědný za zahájení, resp. za zahájení a provádění operací,15 zpravidla získá na projekt příslušné finanční prostředky, které dále přerozděluje. Platby příspěvků z fondů provádí Komise ES, a to v podobě předběžných plateb, průběžných plateb a platby konečného zůstatku. Není výjimkou, že se MŠMT určitým poměrem - např. v případě OP VK EU peníze školám v poměru 85 (ESF) : 15 (MŠMT) – podílí na spolufinancování. MŠMT dále může 14
Strukturální fondy [online]. [cit.2012-02-10]. Dostupné z < http://www.euractiv.cz/strukturalnifondy>. 15 Čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, ve znění pozdějších předpisů.
10
v rámci operačního programu určit tzv. zprostředkující subjekt, což je veřejný či soukromý subjekt nebo služba, za jehož činnost MŠMT odpovídá nebo který z jeho pověření plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace.16 Momentálně se lze zapojit do těchto operačních programů v gesci MŠMT: I. Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) – jedná se o víceletý (tj. finanční prostředky lze čerpat v období let 2007 – 2013) tematický program se zaměřením na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání, a to ve všech jeho rozmanitých formách. Dále klade důraz na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné,
vývojové
a
inovační
aktivity
a
stimulace
spolupráce
participujících subjektů.17 „Celková částka určená na financování OP VK v programovacím období 2007-2013 činí 2.151,4 mil. € (tj. cca 53,8 mld. Kč při kurzu 25 Kč/€), přičemž zdroje EU (ESF) tvoří 85 % (1.828,7 mil. €, tj. cca 45,7 mld. Kč při kurzu 25 Kč/€) a národní zdroje ze státního rozpočtu ČR zbylých 15 % celkové alokace.“18 II.
Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) – cílem tohoto operačního systému je zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky.19 Aktuálně je nejzásadnějším projektem českého základního školství OP VK – EU
peníze školám (viz následující kapitola), kde funkci platebního a certifikačního orgánu zastává Ministerstvo financí ČR.
2.2 Charakteristika
Operačního
programu
Vzdělávání
pro
konkurenceschopnost – EU peníze školám Na základě výsledků dlouhodobých mezinárodních šetření – TIMSS20 a PISA21 se ukázaly jako problematické určité oblasti v rámci vzdělávání na základních školách 16
Čl. 2 odst. 6 tamtéž. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost období 2007-2013 [online]. [cit.2012-02-15]. Dostupné z
. 18 Tamtéž. 19 OP Výzkum a vývoj pro inovace období 2007-2013 [online]. [cit.2012-02-15]. Dostupné z . 20 Trends in International Mathematics and Science Study – výzkum zaměřený na zjišťování úrovně znalostí a dovedností žáků v matematice a přírodovědných předmětech. 17
11
(dále jen ZŠ). Z tohoto důvodu byla do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen OP VK) spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu zařazena nová oblast podpory, jež si klade za cíl zlepšení dané situace. V konečné podobě bylo vybráno 7 prioritních témat – a to:
I.
čtenářská a informační gramotnost
II.
cizí jazyky
III.
využívání ICT
IV.
matematika
V.
přírodní vědy
VI.
finanční gramotnost Každé z těchto šesti témat klade důraz na individualizaci výuky, vytváření nových
vzdělávacích
materiálů
a
na
další
vzdělávání
pedagogických pracovníků (DVPP). VII.
inkluzívní vzdělávání – zaměřeno na zapojení speciálního pedagoga, školního psychologa či asistenta pedagoga do procesu vzdělávání, cílem je rovněž vytvoření primárně preventivního programu na ZŠ.22
Sedm priorit je dále rozpracováno do 22 šablon klíčových aktivit (např. oblast III. Využívání ICT nabízí 3 šablony: Individualizace výuky prostřednictvím digitálních technologií, Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT, Vzdělávání pedagogických pracovníků pro oblast digitálních technologií),23 jejichž výběrem si škola vytvoří projektovou žádost. MŠMT nastavilo sestavení i realizaci projektu tak, aby ji školy zvládly samostatně a nemusely využívat soukromých poradenských firem.24
21
Zjišťování výsledků patnáctiletých žáků různých zemí v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. 22 EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 3 23 Tamtéž s. 4. 24 Výzva EU peníze školám [online]. [cit.2011-11-29]. Dostupné z .
12
Oprávněným žadatelem je výlučně ZŠ se sídlem mimo hlavní město Prahu. A proč nemohou projekt EU peníze školám využít i pražské školy? Finanční prostředky OP VK jsou určeny pro cíl Konvergence.25 Pod tento cíl spadají všechny regiony České republiky vyjma hl. města Prahy.26 Praha z dlouhodobého hlediska svými ekonomickými ukazateli výrazně převyšuje ostatní části naší republiky, a proto nesplňuje kritéria pro příjem finančních prostředků, jež jsou určeny na přeměnu ekonomiky méně vyspělých regionů a států Společenství ve výkonnější.27 Tato podmínka je stanovena v článku 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, ve znění pozdějších předpisů. Daný cíl je totiž zaměřen na regiony, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75% průměru Společenství.
Podpořenými osobami se v rámci projektu rozumí pouze žáci a
pedagogičtí pracovníci dané školy. Výzva k zapojení se do projektu s datem účinnosti 18. 5. 2010 potrvá do vyčerpání celkové částky 4,5 mld. Kč28 nebo do vyhlášení Řídícího orgánu OP VK o ukončení výzvy, nejdéle však do 20. prosince 2012.29 Počítá se se zapojením zhruba 3900 ZŠ. Každá škola se do projektu může přihlásit pouze jednou. Doba realizace projektu pro jednotlivé školy je stanovena na 30 měsíců. Dne 17. 6. 2011 byla vyhlášena Výzva EU peníze školám určená středním školám (SŠ) a konzervatořím, opět s výjimkou SŠ a konzervatoří v hlavním městě Praha. Na tento projekt byla z Evropského sociálního fondu vyčleněna částka 1,5 mld. Kč. Doba realizace projektu na jednotlivých školách je vymezena dvěma roky.30 25 26
Konvergence znamená sbližování.
EU peníze školám: Odpovědi MŠMT na dotazy ze škol [online]. [cit.2012-01-09]. Dostupné z . 27 Regionální politika EU [online]. [cit.2011-11-18]. Dostupné z . 28 Tyto finanční prostředky jsou naplánovány tak, aby vyšly na každou základní školu mimo hl. m. Prahu. Na jednu školu vyjde v průměru 1,5 milionu Kč - výše maximální částky se odvíjí od počtu žáků. 29 Výzva EU peníze školám [online]. [cit.2011-11-29]. Dostupné z . 30 EU peníze školám. [online]. [cit.2012-02-15]. Dostupné z .
13
Na závěr by se slušelo připomenout, že tento projekt mohl být zahájen díky změně rozpočtových pravidel, kterou schválila na řádné schůzi Poslanecká sněmovna České republiky dne 19. 3. 2010.31
31
EU peníze školám. [online]. [cit.2012-02-17]. z < http://modernivyucovani.cz/temata/projekty-pro-skoly/485-eu-penize-skolam.html >.
14
Dostupné
3 Podmínky realizace projektu EU peníze školám 3.1 Právní regulace projektu EU peníze školám Celý projekt EU peníze školám je uskutečňován v souladu se zákony ČR i nařízeními Rady (ES) a Komise (ES). Jedná se zejména o tyto zákony a nařízení: a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon, který lze označit za zásadní právní dokument rozpočtového práva na území České republiky, byl změněn zákonem č. 465/2011 Sb. ze dne 6. prosince 2011. Tento předpis v rámci projektu OP VK - EU peníze školám definuje povinnosti příjemce dotace, vymezuje úkony, jež jsou chápány jako porušení dotační kázně, a dále určuje důsledky dotační nekázně. b) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Na základě tohoto zákona je příjemce dotace povinen vytvořit takové podmínky, aby mohla být příslušná kontrola provedena. Cílem kontroly je např. zjišťování, zda údaje o průběhu projektu uváděné v monitorovací zprávě odpovídají skutečnému stavu apod. c) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v souladu s právem Evropských společenství druhy a postupy při zadávání veřejných zakázek, dále druhy zadávacích řízení (otevřené, užší, jednací s a bez uveřejnění), soutěž o návrh, dohled nad dodržováním tohoto zákona a dále též podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů. I tento zákon se dočkal novelizace. Byla provedena zákonem č. 423/2010 Sb. a nově upravuje a zpřesňuje změny přijaté předchozí novelou, zákonem č. 179/2001 Sb., který
15
rozšířil základní kvalifikační předpoklady stanovené veřejnými zadavateli v zadávacích řízeních na zadání veřejné zakázky. d) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dne 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela školského zákona vyhlášená pod č. 472/2011 Sb. Dle § 133 (Hospodaření školské právnické osoby) odst. f) patří mezi příjmy základních škol dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů. e) Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Vztahuje se např. na právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, na zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů či organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu atd. f)
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Podpora výzkumu, vývoje a inovací ze společného rozpočtu Evropské unie a z rozpočtů jednotlivých členských zemí se uskutečňuje na základě několika předpisů rozdílné právní síly. Tento patří k těm nejvýznamnějším. K OP VK – EU peníze školám se rovněž vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu a zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999.
g)
Příjemce dotace je také povinen dodržovat pravidla, která pro něj v souvislosti s tvorbou výukových materiálů vyplývají ze zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zejména o povinnost respektovat již existující autorská práva třetích osob.
16
3.2 Financování a použití dotace Projekt EU peníze školám (respektive oblast podpory označená číslem 1.4) je financován za využití zjednodušeného vykazování nákladů formou jednotkových nákladů. Tím jsou myšleny dle článku 11 odst. 3 písm. a) a b) Nařízení Rady (ES) č. 1081/2006: a) Odměny nebo platy vyplacené třetí osobou ve prospěch účastníků a potvrzené příjemci b) Nepřímé náklady vykázané paušálně až do výše 20% přímých nákladů operace Rozhodnutí o poskytnutí dotace využívající zmíněné zjednodušené vykazování nákladů je vydávané v souladu ustanovením § 14 zákona č. 218/2000 Sb. Jak vlastně na dotaci ZŠ dosáhne? Po splnění všech základních podmínek, jedná-li se o ZŠ mimo Prahu, stanoví cíle projektu (tj. vybere oblast/i vzdělávání, které chce na škole zlepšit) a vybere šablony (lze je kombinovat, jednu šablonu lze zvolit vícekrát, a to až do výše stanoveného rozpočtu) – vyplní žádost v programu Benefit 7 a poté čeká, zda dostane zelenou v podobě schválení dotace. Zjednodušeně řečeno namísto složitých žádostí, vyčerpávající a často nesmyslné administrativy a účtování každého haléře čeká na ředitele a ředitelky ZŠ relativně jednoduchá tabulka, do níž žadatel podpory vyplní počet dětí ve škole a účel, na který chce peníze použít. Hodnocení, zda je projektová žádost bezvadná, provádí MŠMT. V případě, že by byla zjištěna pochybení či nedostatky, jež mají opravitelný charakter, MŠMT je povinno žadatele vyrozumět a vyzvat k opravě nedostatku/nedostatků.32 Každý příjemce dotace je povinen vynaložit získané finanční prostředky z dotace na dosažení stanovených cílů, respektive výstupů již schváleného projektu. Tím se rozumí provádění klíčových aktivit a naplnění výstupů jednotlivých šablon. Zda bylo použití dotace oprávněné a zda stanovené šablony byly skutečně dosaženy, bude posuzováno, není-li v konkrétní šabloně stanoveno výslovně jinak, výhradně ověřením. 32
EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 9.
17
4 Povinnosti příjemce dotace EU peníze školám Příjemci dotace OP EU peníze školám jsou ZŠ. ZŠ coby příspěvková organizace má právo dle smyslu § 53 zákona č. 218/2000 Sb. hospodařit s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem – mezi ně patří právě individuální a systémové dotace na financování programů a akcí.33 Rozhodnutí o poskytnutí dotace lze dle smyslu § 17 zákona č. 218/2000 Sb. vnímat jako dohodu, kterou mezi sebou uzavírají poskytovatel a žadatel. Oběma stranám z ní plynou určité závazky. Mezi povinnosti příjemce dotace patří: Správné užití dotace a plnění časového harmonogramu Příjemce je povinen využívat dotaci pouze za účelem předem stanoveným, tedy k podpoře kvalitního vzdělávání žáků na ZŠ. Datum uskutečnění projektu bývá přesně stanoveno, nejdříve však může být projekt zahájen ke dni akceptace daného Rozhodnutí o poskytnutí dotace, tzn. prvním dnem realizace projektu je teprve datum, kdy statutární zástupce, popř. oprávněná osoba dané Rozhodnutí o poskytnutí dotace uzná. Svůj souhlas statutární zástupce/oprávněná osoba stvrdí podpisem na formuláři Prohlášení příjemce dotace. Projekt končí po uplynutí 30 měsíců od začátku realizace. Datum začátku, popř. ukončení realizace projektu lze upravit pouze formou podstatné změny. Co se rozumí podstatnou změnou? Jedná se o takovou změnu projektu, jež výrazněji mění charakter a obsah projektu oproti schválené podobě projektové žádosti.34 Mezi podstatné změny patří: změna začátku uskutečnění projektu, změna data ukončení projektu, změna účtu příjemce dotace, změna účtu zřizovatele, předčasné ukončení projektu.
33
§ 5č odst 1 písm .b) zákona č. 218/2000 Sb, o rozpočtových pravidlech o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 34 EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 13.
18
Ví-li příjemce dotace, že je nutné učinit výše uvedené podstatné změny, má za úkol informovat poskytovatele podpory, a to nejpozději 60 kalendářních dní35 před termínem ukončení projektu. Ve zprávě musí uvést zdůvodnění, proč žádá schválení navrhovaných podstatných změn. Bez souhlasu poskytovatele nelze podstatné změny realizovat. Pokud by tak příjemce dotace učinil, hrozí reálné riziko, že mu bude finanční podpora odňata. V případě Rozhodnutí o schválení navrhované podstatné změny musí být dodrženy následující podmínky: navrhovaná podstatná změna musí mít těsnou vazbu na charakter a hlavní cíle projektu proběhne do 30 pracovních dní36 od předložení žádosti v písemné podobě (v odůvodněných případech si poskytovatel dotace vyhrazuje právo prodloužení dané lhůty zákaz odsouhlasení změn se zpětnou platností (výjimka platí pro případy, kdy se jedná o změny začátku uskutečnění projektu nebo nemohl-li dané změny příjemce dotace ovlivnit před akceptací Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze strany příjemce) změny nesmí mít vliv na úpravu struktury rozpočtu či k navýšení celkových způsobilých výdajů Plnění rozpočtu projektu – způsobilé výdaje Dotace je určena výlučně na hrazení způsobilých výdajů, jimiž se dle nařízení (ES) č. 396/2009 rozumí takové výdaje, které podporují dosažení specifických cílů definovaných v jednotlivých šablonách klíčových aktivit. Máme-li definovat způsobilý výdaj v OP EU peníze školám, pak se způsobilým výdajem chápe paušální částka vypočtená na základě standartní stupnice jednotkových nákladů a vynaložená v souladu s danými pravidly. Předpokladem způsobilosti výdajů je uskutečnění příslušného množství jednotek nákladů příjemcem
35 36
Tamtéž. Tamtéž.
19
a naplnění požadovaných výstupů klíčových aktivit. Z dotace je možné hradit nejen nákup vybavení, ale i platy učitelů a jejich školení. Jako podstatný se jeví fakt, že veškeré využité prostředky mají být příjemcem dotace vykazovány jakožto paušální a skutečná výše výdajů nebude prokazována. Vše v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 218/2000 Sb. Monitorování Další povinností příjemce dotace je vykazování tzv. monitorovací zprávy. Ta pak slouží jak příjemcům, tak i poskytovatelům podpory ke sledování průběhu uskutečňování projektu i k včasné identifikaci potenciálních rizik a následnému zabránění chybám či nesrovnalostem ve financování OP VK – EU peníze školám. Monitorovací zprávy slouží rovněž jako podklad pro kontroly projektu. Monitorovací zpráva obsahuje soubor dat o aktivitách projektu a dosažených hodnotách monitorovacích indikátorů. V průběhu realizace projektu předkládá příjemce poskytovateli podpory dva typy monitorovacích zpráv: 37 Průběžná monitorovací zpráva se podává v průběhu projektu. Závěrečná monitorovací zpráva se předkládá po ukončení projektu. Všechny monitorovací zprávy včetně ostatních dokumentů musí být i s případnými přílohami archivovány, a to příjemci podpory. V případě, že poskytovatel dotace zjistí v předložené monitorovací zprávě jakýkoliv nedostatek, má příjemce za povinnost vadnou monitorovací zprávu doplnit nebo opravit ve lhůtě jemu stanovené poskytovatelem. Je zcela pochopitelné, za jakým účelem jsou monitorovací zprávy vypracovávány. Co ovšem není jasné, je skutečnost, kdy přesně se během projektu zjeví kontrola na tzv. průběžnou monitorovací zprávu. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti. V současné době chce ředitelka základní školy, na níž působím, hmatatelné výsledky naší práce, tj. v elektronické podobě, neboť v okolních školách již kontroly „řádí“ a je tedy jen otázkou času, kdy dojde i na nás.
37
Tamtéž, s. 23.
20
Zadávání zakázek Zadává-li příjemce podpory v rámci projektu veřejnou zakázku, musí se řídit ustanoveními uvedenými v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 137/2006 Sb.). Dále musí příjemci disponující s veřejnými prostředky při zadávání zakázek dodržovat pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti prostředků jak ukládá zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 320/2001 Sb.). Postup při zadávání zakázek se liší podle výše dané zakázky:38 Zakázka v rozsahu 1 – 199 999 Kč je prováděna v podobě přímého nákupu. V tomto případě je povinností příjemce podpory jakožto zadavatele předložit ke kontrole účetní doklad vystavený dodavatelem. Kromě účetního dokladu může, ale nemusí zadavatel dokladovat uskutečnění přímého nákupu rovněž písemnou objednávkou plnění (lze i ve formě e-mailu). Jako příklad možno uvést nákup jedné interaktivní tabule, učebnic apod. Zakázka v rozsahu 200 000 – 799 999 Kč se už řídí přísnějšími pravidly. Zadavatel je povinen podat výzvu minimálně 3 zájemcům k předložení nabídky. Lhůta pro podání nabídek činí minimálně 7 dní39 ode dne odeslání výzvy. Konečné rozhodnutí pověřené osoby zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky je učiněno na základě stanovených kritérií upřesněných již ve výzvě. V případě této zakázky není nutné ustanovit hodnotící komisi. Zadavatel musí rovněž informovat uchazeče o výsledku výběrového řízení a s vítězem poté uzavřít písemnou smlouvu. Výše uvedenými pravidly se bude ZŠ v pozici zadavatele řídit např. v situaci, kdy si bude chtít pořídit zcela novou počítačovou učebnu. Zakázka v rozsahu 800 000 – 1 999 999 Kč je zahájena výběrovým řízením, konkrétně výzvou nejméně 5 zájemcům k předložení nabídek, při 38
Tamtéž, s. 21-22. § 39 odst. 3 písm. b) bod 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 39
21
čemž lhůta pro podání nabídek činí minimálně 10 dní ode dne odeslání výzvy. Pro posouzení a hodnocení nabídek musí být ustanovena komise, jež čítá nejméně 3 členy. Poté komise vypracuje zápis (protokol), v němž doporučí nejlepší nabídku. Na základě posudku komise se rozhodne zadavatel o dodavateli, jeho i ostatní informuje o výsledku výběrového řízení a stejně jako v předchozím případě uzavře s vybraným dodavatelem písemnou smlouvu. Ve všech případech se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jíž se rozumí „veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.“40 Kontrola Na základě ustanovení zákona č. 320/2001 Sb. musí žadatel nebo příjemce veřejné finanční podpory umožnit finanční kontrolu oprávněným osobám, jimiž jsou v tomto případě poskytovatel podpory, územní finanční úřady, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní úřad, Evropská komise, Evropský účetní dvůr, případně další orgány oprávněné k výkonu kontroly. „Zaměstnanci kontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě u právnické nebo fyzické osoby, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem, používat kontrolní oprávnění podle tohoto zákona a podle části třetí zákona o státní kontrole41 pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu této kontroly.“42 Příjemce je povinen vytvořit podmínky k provedení kontroly, jejímž úkolem je ověřit plnění povinností vztahujících se k realizaci projektu – tzn. poskytnout oprávněným osobám doklady prokazující množství jednotek nákladů vynaložených v průběhu projektu, umožnit průběžné ověřování shody údajů o uskutečňování projektu uvedených v monitorovacích zprávách s reálným stavem v místě jeho 40
§ 12 odst. 3., tamtéž. Část třetí zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. 42 § 13 odst. 2 písm. zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 41
22
provádění a konečně poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly. Na žádost poskytovatele podpory je příjemce také povinen poskytnout písemně jakékoliv doplňující informace, jež mají co dočinění s uskutečňováním projektu. Lhůta pro dodání vyžádaných informací činí alespoň 5 pracovních dní.43 Další kontroly, jež se budou v rámci projektu uskutečňovat, budou v kompetenci České školní inspekce v rámci její kontrolní činnosti. Předmětem kontrol prováděných poskytovatel dotace nebude vedení analytického účetnictví. Oznamovací povinnost a zákaz čerpání jiných podpor Dozví-li se příjemce podpory o jakýchkoliv okolnostech, jež mohou mít vliv na realizaci projektu, má povinnost je bez zbytečného odkladu oznámit poskytovateli. Příjemci je zakázáno čerpat na výdaje hrazené z OP VK – EU peníze školám prostředky z jiných finančních nástrojů ES nebo jiných veřejných fondů. Zejména je mu zapovězeno nabývat na stejný či obdobný projekt prostředky poskytované kraji v rámci globálních grantů OP VK. Toto pravidlo mohu sama potvrdit. V květnu 2011 jsem absolvovala vzdělávací program Rozumíme penězům, který dle organizátorů umožňuje základním školám efektivně rozšířit školní vzdělávací program o problematiku finančního vzdělávání a podílet se tak na zvyšování finanční gramotnosti žáků i jejich kantorů. Jak již bylo výše uvedeno, jednou z priorit OP VK – EU peníze školám je právě podpora finanční gramotnosti. Coby koordinátora mě zajímalo, zda by v případě nástavbových seminářů v rámci daného projektu Rozumíme penězům mohla být má účast zafinancována z peněz operačního programu EU peníze školám. Dostalo se mi odpovědi, že nikoliv, neboť projekt Rozumíme penězům je již spolufinancován z ESF.
43
EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 125.
23
Práva duševního vlastnictví a další povinnosti Jak je uvedeno v příručce EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK: „Příjemce je povinen poskytovateli poskytnout neomezenou bezplatnou licenci k užití práv duševního vlastnictví včetně možnosti zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě oprávnění tvořící součást licence, jestliže byly při vzniku statku, k němuž se váží práva duševního vlastnictví použity prostředky této dotace a to bez zbytečného odkladu po vzniku takových práv. Pokud je držitelem takových práv duševního vlastnictví vzniklých na základě zakázky jiná osoba než příjemce dotace, je příjemce dotace povinen ve smlouvě uzavřené s dodavatelem zajistit pro poskytovatele neomezenou bezplatnou licenci k užití těchto práv včetně možnosti zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě oprávnění tvořící součást licence.“44 Dalšími povinnostmi příjemce podpory jsou publicita (příjemce dotace je povinen v souladu s platnými nařízeními ES provádět propagaci projektu), plnění politik Evropských Společenství (tj. dodržování pravidel hospodářské soutěže a veřejné podpory, principů udržitelného rozvoje a prosazování rovných příležitostí) či uchovávání dokumentů (v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů).
44
EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 126.
24
5
Platební podmínky programu EU peníze školám
Financování projektu OP VK – EU peníze školám probíhá formou dotace. Z 85% jsou prostředky poskytnuty ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty z ESF (§ 44 odst.2 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb.) Zbylých 15% připadá na státní rozpočet (§ 44 odst. 2 písm. h) zákona č. 218/2000 Sb.). Příjemce dotace musí splnit podmínku, že se bude jednat o zcela neinvestiční výdaje. Dále se nepřipouští soukromé spolufinancování projektu. Poskytovatelem dotace je MŠMT. Finanční prostředky dotace poskytuje příjemci prostřednictvím kraje a obce. Důležitá (v mnohém zjednodušující) je pro příjemce skutečnost, že nemusí povinně zřizovat zvláštní projektový účet, nýbrž může využít již existující účet organizace. Dotace je organizaci zpravidla poskytnuta ve formě 2 záloh: 1. záloha: stanovena ve výši 60% rozpočtu projektu, musí být příjemci odeslána do 30 dnů od písemného doručení akceptace Rozhodnutí o poskytnutí dotace příjemcem na poskytovatele podpory. Nejdříve však 60 dnů před datem zahájení uskutečňování projektu.45 2. záloha: stanovena ve výši 40% rozpočtu projektu, k příjemci dorazí až po uplynutí 14 měsíců od data odeslání první zálohy. Zatímco termín první platby je fixní a není možné jej běžné jen na základě žádosti příjemce upravit, druhá záloha může být za určitých okolností a na základě žádosti příjemce podpory vyplacena dříve, než je stanoveno. Ne však dříve než po řádném doložení, že byly provedeny jednotky, jejichž souhrnná činí nejméně 40% částky dotace. 46 Jak již bylo výše uvedeno, jednou z povinností příjemce podpory je vykazovat svou činnost v rámci projektu prostřednictvím monitorovací zprávy. Neučiní-li tak, má poskytovatel právo pozastavit platbu druhé zálohy, a to do doby než mu bude předložena bezvadná monitorovací zpráva.
45
EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 126. 46 Tamtéž, s. 14.
25
Výše dotace je dána jednotným vzorcem: 300 000 Kč + (počet žáků školy x 4300 Kč47) Modelový případ: Pokud ZŠ navštěvuje 93 žáků, pak se výše dotace vypočítá následujícím způsobem: 300 000 Kč (dostane každá ZŠ bez ohledu na lokalitu, počet dětí, úroveň vzdělávání apod.) + (93 x 4300 Kč). Daná škola může dosáhnout na částku maximálně 699 900 Kč. Přehled financování v modelovém případě: Celkové výdaje projektu: 699 900,00 Veřejné celkem: 699 900,00
Procenta veřejné: 100,00
Strukturální fond: 594 915,00
Procenta strukturální: 85,00
Státní rozpočet: 104 985,00
Procenta SR: 15,00
Jak již bylo v 2. kapitole této práce uvedeno, sedm prioritních oblastí vzdělávání je dále rozděleno na 22 šablon. Každá šablona je ohodnocena přesně danou jednotkovou cenou, kterou stanovilo MŠMT na základě průzkumů cen materiálů, mezd atd. Stanovené jednotky a jejich hodnoty jsou závazné pro všechny žadatele a příjemce a nelze je měnit.48 Jako příklad lze uvést oblast Čtenářské a informační gramotnosti, která je rozdělena na 3 šablony. I.
Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje čtenářské a informační gramotnosti žáků základních škol – 72 odučených hodin (materiálů) je zhodnoceno částkou 74 808 Kč49 (tj. cena této jedné šablony).
47
Fixní částka na jednoho žáka školy. EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 9. 49 Kalkulačka [online]. [cit.2012-01-29]. Dostupné z . 48
26
II.
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti – 72 odučených hodin (materiálů) je zhodnoceno částkou 54 612 Kč.50
III.
Vzdělávání pedagogických pracovníků ve formách a metodách výuky směřujících k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti žáků základních škol a k individualizaci výuky v této oblasti – 2 osvědčení jsou ohodnocena částkou 2 958 Kč.51
V rámci vybraných šablon (každá ZŠ si volí šablony individuálně) je tedy možné hradit nejen nákup vybavení, ale i platy učitelů a jejich školení. Jako poněkud problematické se může jevit rozhodnutí, v jakém poměru budou finanční prostředky použity. Toto rozhodnutí je totiž plně v kompetenci ředitele školy, za předpokladu splnění výstupů ze šablon klíčových aktivit. Poměr není výzvou stanoven. Pochopitelné je to v případě, kdy ředitelé/ředitelky ZŠ z finanční podpory hradí vybavení školního zařízení či školení pedagogických pracovníků. Ceny se za jednotlivé služby značně různí a limity by zde byly zavádějící. Poněkud diskutabilní jsou však platy/odměny pedagogů. Jak hodnotit učitele, který si na hodinu připraví materiál v podobě křížovky na deset minut, a jak pedagoga, jenž zhotoví pracovní list na celou jednu vyučovací hodinu? Na první pohled jsou výkony obou diametrálně odlišné. V ideálním případě se ředitelé jednotlivých ZŠ sídlících v blízkém okolí domluví na stejné taxe odměn, aby tak zabránili nespokojenosti svých podřízených poukazujících na to, že v sousední ZŠ jsou jejich kolegové hodnoceni lépe. Dalším měřítkem rozhodování ředitelů, ředitelek o výši platu/odměny je bezesporu skutečnost, zda se spíše přikloní k možnosti, že více peněz z dané šablony použijí na platy aktivních pedagogů, kteří si s výukovými materiály dají práci, či raději na nich tzv. „ušetří“, tj. výše odměn se budou pohybovat kolem 200 Kč (dolní hranice výše odměny), a dané finance použijí ke zkvalitnění výuky nákupem nových učebnic, modernizací počítačové učebny či zřízením fyzikální laboratoře. 50 51
Tamtéž. Tamtéž.
27
Ředitelům a ředitelkám ZŠ jsou v příručce EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK doporučeny tyto způsoby financování pedagogických pracovníků:52 a) Navýšení platu pedagoga ve standartním pracovním poměru o tzv. nenárokové složky platu, jež odpovídají práci odvedené pro projekt. V případě, že se škola pro tuto variantu rozhodne, je nutné, aby v rámci školy vypracována metodika určující, na jak vysoké odměny/osobní ohodnocení má pedagog za vykonanou práci na projektu nárok (viz výše). Pevná metodika by měla dle autorů projektu zabránit nejistotě učitele ohledně výhodnosti práce na projektu a zároveň by měla umožnit dané škole lépe plánovat financování. b) Druhým způsobem financování pedagogických pracovníků je proplácení přesčasů dle zákoníku práce: „Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda”) a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.“53 Tento postup se neuplatní v případě, že je zakázán vnitřními směrnicemi školy, kolektivní smlouvou nebo z nařízení zřizovatele, popř. že sám pedagog nesouhlasí s tím, aby pracoval na projektu v podobě přesčasových hodin. c) Škola má rovněž možnost v rámci projektu uzavřít s učitelem dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Musí zde však být splněna podmínka, že celkový úvazek pedagoga na škole nepřesáhne 1,5 – tzn. 60 hodin týdně.54 Dalším předpokladem k uzavření DPP/DPČ je fakt, že pedagog bude vykonávat jiný druh práce, než jaký obsahuje pracovní smlouva na základní úvazek pedagoga. Jako příklad lze uvést, že učitel, který kromě pedagogického vzdělání dosáhl i vzdělání v oblasti dětské psychologie, popř. speciální pedagogiky, může být školou zaměstnán jako školní 52
EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 30. 53 § 114 odst 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 54 EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 30.
28
psycholog nebo speciální pedagog. Dále toto řešení přichází v úvahu, pokud bude daný pedagog na projektu zaměstnán jako projektový/finanční manažer. d) Dalším doporučovaným způsobem financování je možnost školy přijmout na částečný úvazek nového pedagoga, náplní jeho práce bude výlučně práce na projektu a bude placen zcela v souladu s pravidly financování školských zařízení. Ředitel/ka školy může takto upravit i závazek stávajícího pedagogického pracovníka, a to tak, že mu sníží úvazek na kmenovou činnost a přidá mu úvazek na práci na projektu (např. pedagog bude pracovat na 0,9 úvazku pro kmenovou činnost školy a 0,1 úvazku v rámci projektu). Tato koncepce je však do značné míry omezena volnými personálními kapacitami ve škole. e) Poslední, relativně specifický způsob financování pedagoga se provádí formou nákupu služeb. Co to znamená? Škola může prostřednictvím nákupu služeb hradit pedagoga, jemuž je proplácena finanční odměna v podobě faktury. Na realizaci projektu se může podílet i ředitel či ředitelka školy – mohou uzavřít sami se sebou DPP nebo DPČ. Zpravidla se stávají tzv. projektovými manažery. Případně mohou být odměněni formou nenárokových složek platu s předchozím souhlasem zřizovatele.55 Po ukončení projektu provede příjemce podpory závěrečné vyúčtování projektu. Zde stanoví celkové množství jednotek nákladů využitých na uskutečnění projektu. V případě, že nevyužije veškeré finanční prostředky, je povinován vrátit je na účet poskytovatele. Rozpočet modelové školy: Dotace pro školu: 699 900 Kč (na tuto částku má škola nárok)
55
Odpovědi MŠMT na dotazy ze škol – Finanční řízení. [online]. [cit.2012-12-01]. Dostupné z .
29
Finanční Šablona
Výstupy
ohodnocení výstupů
Čtenářská a informační
144 VM
109 224 Kč
gramotnost
8 OSV
11 832 Kč
144 OdH
109 224 Kč
144 VM
118 592 Kč
4 OSV
8 440 Kč
60 VM
136 623 Kč
8 OSV
15 440 Kč
144 VM
104 416 Kč
6 OSV
11 286 Kč
Přírodní vědy
6 OSV
Finanční gramotnost Inkluzivní vzdělávání
Cizí jazyky
Výuka ICT Matematika
Celkové náklady
Z toho na vybavení školy
121 056 Kč
86 656 Kč
236 616 Kč
170 456 Kč
152 063 Kč
134 463 Kč
115 702 Kč
82 702 Kč
11 802 Kč
11 802 Kč
7 602 Kč
--
--
--
--
64 OdH
62 080 Kč
62 080 Kč
--
Celkem
699 319 Kč
Vysvětlivky: VM = vzdělávací materiály, OSV = osvědčení, OdH = odučené hodiny
Podíváme-li se na částku, na níž má modelová škola nárok, zjistíme, že rozdíl mezi ní a konečnými náklady činí 581 Kč. Tuto částku nelze již nijak využít, nesplňuje totiž minimální jednotkový limit na zrealizování určité položky v rámci šablon. To znamená, že modelová škola dostane v konečné verzi dotaci ve výši nákladů projektu, tj. 699 319 Kč. Je tedy na ředitelích škol, resp. jiných pověřených osobách jakožto manažerech projektu, aby pečlivě zvážili, jak s finančními prostředky naloží, aby tzv. tratili co nejméně. V případě finančních prostředků na vybavení školy musí mít vedoucí projektu v dané škole na mysli, že se jedná o dotační program z Evropského sociálního fondu, který nelze poskytnout na DPH s nárokem na odpočet, úroky z úvěrů a konečně na
30
nákup nábytku, vybavení, vozidel, infrastruktury, nemovitostí a pozemků.56 To tedy znamená, že např. pokud se škola rozhodne pro nákup interaktivní tabule, musí mít tato hodnotu do 40 tis. Kč, neboť je do výše této nominální hodnoty považována za drobný hospodářský majetek neinvestičního charakteru, což je povoleno. ZŠ bude pravděpodobně stejně obezřetně postupovat např. při modernizaci počítačové učebny, tj. jednotlivé položky bude vyúčtovávat po částech, a to vždy do výše již zmíněné částky.
56
ČL. 11, odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu a zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999.
31
6
Porušení dotační kázně
6.1 Porušení podmínek, pozastavení plateb a předčasné ukončení projektu V rozhodnutí o poskytnutí dotace z OP VK EU peníze školám jsou taxativně vymezeny povinnosti příjemce (viz kap. 3), jejichž nesplnění je chápáno jako nesplnění podmínek projektu. V případě, že poskytovatel, popř. jiná osoba oprávněná ke kontrole dojde k závěru, že příjemce nesplnil či nesplní některou z nich, je poskytovatel povinen provést potřebné kroky vedoucí ke zjištění, zda nedošlo k nesrovnalosti ve smyslu nařízení Rady (ES), tedy hledá důkazy, zda došlo, nebo nedošlo k chybám v řídících a kontrolních systémech. Rovněž musí prověřit, zda nedošlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb. o peněžních prostředcích poskytnutých ze státního rozpočtu krytých z rozpočtu Evropské unie/ peněžních prostředcích poskytnutých ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, jež mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie. V každém případě během prověřování poskytovatel pozastaví proplácení prostředků dotace. Toto omezení se nemusí týkat jen jednotlivých základních škol, ale samozřejmě i MŠMT a celého projektu. V tisku se nedávno objevily informace o zastavení OP VK. MŠMT okamžitě tuto zprávu dementovalo jako nesmyslnou a ničím nepodloženou. Co se tedy stalo? MŠMT obdrželo od Evropské komise hodnotící zprávu výsledku auditu, jež se týkal období let 2008 – 2009. Byly zjištěny nedostatky v oblasti veřejných zakázek, v kontrolním systému a v oblasti nákladů zaměstnanců v projektech. Nelze si odpustit „rýpnutí“, že v českém prostředí různých lobbistů a zakázek ve prospěch známých nejde o jev ojedinělý. Co bude dál? Dle čl. 91 nařízení Rady č. 1083/2006 může pověřená schvalující osoba ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 160/2002 zastavit platební lhůtu na dobu nejvýše šesti měsíců. Což se také stalo. Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát, tedy ČR přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.
32
Poskytovatel má právo na základě návrhu příjemce rozhodnout o předčasném ukončení celého projektu. Děje se tak v případech, kdy příjemce nedokončil všechny klíčové aktivity projektu a nedosáhl všech stanovených výstupů. Vyhoví-li poskytovatel žádosti příjemce o předčasné ukončení OP VK EU peníze školám, stanoví si v tzv. Dodatku, jež je součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace, lhůtu na uzavření aktivit projekt. Rovněž si zde může vymínit nový termín ukončení projektu. Stanoví také termín pro předložení závěrečné monitorovací zprávy a dojde k příslušnému snížení celkové částky vyplacené příjemci.
6.2 Odvody za porušení rozpočtové kázně Ve smyslu § 14 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb. může poskytovatel stanovit, že nesplnění stanovených podmínek bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně. Odvod by měl být nižší než, než kolik činí celková částka dotace. Poskytovatel může rovněž stanovit, že takovýmto nižším odvodem budou postižena méně závažná nesplnění podmínek, popř. některé z nich. V tomto případě však musí stanovit, o které podmínky se konkrétně jedná. Další povinností poskytovatele je stanovit u všech jednotlivých podmínek, jejichž nesplnění bude postiženo nižším odvodem a u všech jednotlivých méně závažných nesplnění v rozhodnutí uvedených, kolik procent z celkové částky dotace bude odvod za porušení rozpočtové kázně činit. V rámci OP VK EU peníze školám si poskytovatel vymínil, že za porušení předem stanovených podmínek považuje:57 1. Příjemce ve lhůtě 30 měsíců od začátku realizace projektu řádně nerealizuje minimální počet jednotek nákladů, jejichž souhrnná hodnota činí alespoň 50% částky dotace, a tím nenaplní účel dotace. V tomto případě mu bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celkové dosud vyplacené částky dotace. 2. Příjemce sice řádně uskutečňuje minimální počet jednotek nákladů požadovaných pro projekt, ale nerealizuje všechny předpokládané 57
K tomu blíže: EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010, s. 127 - 128.
33
jednotky nákladů a při závěrečném vypořádání dotace nevrátí na účet poskytovatele nevyužité finanční prostředky. Takovému příjemci bude uložen odvod ve výši součinu jednotkové ceny a počtu jednotek, které nebyly příjemcem po dobu realizace projektu provedeny. 3. Příjemce se rovněž může dopustit porušení rozpočtové kázně porušením povinností týkajících se způsobilých výdajů, monitorování, publicity, poskytování údajů o realizaci projektu, oznamovací povinnosti či práv duševního vlastnictví. Tato porušení rozpočtové kázně patří mezi tzv. méně závažná a odvod zde činí 2% z celkové výše dotace. 4. Poskytovatel také počítal s možností, že se příjemce dopustí porušení rozpočtové kázně tak, že bude jednat v rozporu s ustanoveními zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tehdy mu má být uložen odvod ve výši hodnoty veřejné zakázky, k níž se porušení rozpočtové kázně vztahuje. V souladu se zákonem č. 218 z roku 2000 o rozpočtových pravidlech určil poskytovatel dotace, že odvod za porušení rozpočtové kázně nesmí být nikdy vyšší než celková suma finančních prostředků poskytnutých příjemci ke dni porušení dané rozpočtové kázně. Pokud tedy poskytovatel zjistil, že k porušení rozpočtové kázně došlo, má právo předat celou věc k řešení příslušnému finančnímu úřadu, kterým je k tomu pověřen dle předpisu upravujícího správu daní – tj. podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Odvod provádí porušitel prostřednictvím místně příslušného správce daně. 58 Část nařízeného odvodu, který odpovídá spolufinancování ze státního rozpočtu, bude prostřednictvím daného finančního úřadu odvedena na určený účet poskytovatele. Zbývající část, jež koresponduje s podílem financování z prostředků ESF, má být zaslána na stanovený účet Ministerstva financí ČR, které v projektu zastává funkci platebního a certifikačního orgánu. V rámci projektu EU peníze školám může dojít k opomenutí či nedodržení celé řady povinností, ale ne na všechny se pohlíží jakožto na důvody porušení rozpočtové 58
K tomu podrobněji: ŠRAMKOVÁ, D. Porušení rozpočtové kázně. In FOJTÍKOVÁ, J. a kol. Správa daní, poplatků a cel. Brno: ESF, 2010, s. 58 – 59.
34
kázně. Ve smyslu § 14 odst. 3 písm. k) zákona o rozpočtových pravidlech se nejedná o chybu, pokud příjemce poruší povinnosti vztahující se k čerpání prostředků dotace na platy/mzdy a ostatní platby za provedenou práci. Např. nebude-li příjemce informovat poskytovatele stanovenou formou o skutečném čerpání prostředků dotace na platy/mzdy a ostatní platby za provedenou práci a odpovídajícím počtu zaměstnanců, nehrozí příjemci vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně. Stejně se pohlíží i na případ, kdy příjemce dotace poruší pravidla pro zadávání veřejných zakázek nepodstatných způsobem a toto jeho porušení nemá vliv ba výběr dodavatele. Ani zde nebude příjemci vyměřen odvod.
35
Závěr Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost – EU peníze školám, jenž je financován z Evropských strukturálních fondů, započal v České republice výzvou ze dne 18. května 2010. Je určen všem základním školám (cca 3900 ZŠ) vyjma základních škol v Praze. Doba realizace projektu pro jednotlivé školy je stanovena na 30 měsíců. Cílem tohoto projektu je zlepšení situace v sedmi vybraných oblastech vzdělávání, jimiž jsou čtenářská a informační gramotnost, cizí jazyky, využívání ICT, matematika, přírodní vědy a finanční gramotnost. Těchto sedm priorit je dále rozpracováno do 22 šablon klíčových aktivit, jejichž výběrem si škola vytvoří projektovou žádost. Celý projekt EU peníze školám je uskutečňován v souladu se zákony ČR i nařízeními Rady (ES) a Komise (ES). Příjemce je povinen využívat dotaci pouze za účelem předem stanoveným, tedy k podpoře kvalitního vzdělávání žáků na ZŠ. Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydává jakožto kompetentní ústřední orgán Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže. Toto rozhodnutí lze vnímat jako dohodu, kterou mezi sebou uzavírají poskytovatel (MŠMT) a žadatel (ZŠ). Oběma stranám z ní plynou určité závazky. Mezi povinnosti příjemce dotace patří např. správné užití dotace a plnění časového harmonogramu, vykazování monitorovacích zpráv, zadávání veřejných zakázek dle zákona, dodržování práv duševního vlastnictví apod. Financování projektu OP VK – EU peníze školám probíhá formou dotace. Z 85% jsou prostředky poskytnuty ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty z ESF, zbylých 15% připadá na státní rozpočet. Příjemce dotace musí splnit podmínku, že se bude jednat o zcela neinvestiční výdaje. Dále se nepřipouští soukromé spolufinancování projektu. Poskytovatelem dotace je MŠMT. Finanční prostředky dotace poskytuje příjemci prostřednictvím kraje a obce. Dotace je organizaci poskytnuta ve formě dvou záloh.
36
V případě, že poskytovatel, popř. jiná osoba oprávněná ke kontrole dojde k závěru, že příjemce nesplnil či nesplní některou ze stanovených podmínek, je poskytovatel povinen provést potřebné kroky vedoucí ke zjištění, zda nedošlo k nesrovnalosti ve smyslu nařízení Rady (ES) či k porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb. Poskytovatel má rovněž právo na základě návrhu příjemce rozhodnout o předčasném ukončení celého projektu, a to v situaci, kdy příjemce nedokončil veškeré klíčové aktivity projektu a nedosáhl všech stanovených výstupů. Dále může poskytovatel stanovit, že nesplnění stanovených podmínek bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně. Odvod by měl být v každém případě nižší, než kolik činí celková částka dotace poskytnutá ke dni porušení dané rozpočtové kázně. Jako porušení rozpočtové kázně se v rámci tohoto programu rozumí např. nezrealizování minimálního počtu jednotek nákladů, jejichž souhrnná hodnota činí alespoň 50% částky dotace, porušení povinností týkajících se způsobilých výdajů, monitorování, publicity, poskytování údajů o realizaci projektu, oznamovací povinnosti či práv duševního vlastnictví. Celý program má pevný právní rámec, ale nedokáži se zbavit pocitu, že samotní koordinátoři často sami přesně nevědí, jak v různých situacích postupovat. Před spuštěním celého projektu se konala řada školení, během nichž nebylo bohužel na všechny otázky uspokojivě zodpovězeno a nezřídka kdy se odpovědi rozcházely – např. jak mají vypadat jednotlivé učební materiály, jak často mají být předkládány monitorovací zprávy či co je chápáno jako způsobilý výstup apod. Řadu lidí také jistě napadne otázka, zda tento program skutečně bude pro české základní školství přínosem, zda se do škol pouze „nenapumpují“ peníze s nulovým efektem. V současné době je ještě brzy na unáhlené závěry. Na základě výsledků metody komparace bude hodnocení programu EU peníze školám představeno až po skončení celého projektu. Podle původních předpokladů by měl tento operační program fungovat až do vyčerpání celkové částky 4,5 mld. Kč nebo do vyhlášení Řídícího orgánu OP VK o ukončení výzvy, nejdéle však do 20. prosince 2012.
37
Nedávno se v tisku objevily informace o zastavení OP VK. MŠMT připustilo, že byly zjištěny nedostatky v oblasti veřejných zakázek, v kontrolním systému a v oblasti nákladů zaměstnanců v projektech uskutečněných v letech 2008 – 2009. Platební lhůta byla dle nařízení Rady (ES) pozastavena. Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud ČR přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit. Pan ministr Josef Dobeš podal k 31. březnu 2012 demisi. Bude tedy na jeho nástupci, aby dostála Česká republika svým závazkům. V opačném případě bude českému školství kromě mezinárodní ostudy uštědřena další tvrdá rána. Bohužel se však nejedná o jediný černý scénář. V druhém pololetí školního roku 2011/2012 probíhá na většině základních škol petiční akce na záchranu regionálního školství. A o co vlastně jde? V rámci hledání úspor byl ministerstvem školství vytvořen návrh reformy financování regionálního školství, který bezprostředně ohrožuje existenci 50 – 70% venkovských škol. Návrh byl předeslán, aniž by reflektoval dopady zrušení takového množství škol na jednotlivé žáky, jejich rodiče či úroveň vzdělávání obecně. Návrh přesouvá další díl financování regionálního školství, dnes již na hranici únosnosti, na zřizovatele a rodiče. Pokud by návrh prošel, znamenal by „konečné řešení“ pro mnoho venkovských škol, které v současné době s daným rozpočtem jen tak tak vycházejí. Často za to vděčí svým zřizovatelům. Pracuji-li s hypotézou, že dojde k realizaci připravované reformy regionálního školství, pak se sama sebe musím ptát, k čemu OP VK – EU peníze školám je? Nepůsobí najednou tak trochu kontraproduktivně, nepřijde celý program vniveč? Proč věnuji tolik času tvorbě učebních materiálů? Proč škola investuje do vybavení počítačové učebny, bude-li pravděpodobně za dva roky zavřena? Proč se nakupují nové učebnice, když nebudou jednou komu půjčovat? A vážně je výuka ve městech kvalitnější než na venkovských školách? Na tyto a další otázky neumím v současné době odpovědět, upřímně však doufám, že k nejhoršímu nedojde a že již tak dosti podlomené české (nejen základní) školství znovu jako bájný Fénix vstane z popela.
38
Resumé This thesis deals with subsidy rules and the violation of budgetary discipline in the operational program Education for Competitiveness - EU money to schools. Operational Program Education for Competitiveness (ECOP) - EU money for schools is funded by the European Structural Funds (ESF). In the Czech Republic was launched on the 18th May 2010. It is intended for all primary schools (about 3,900 elementary school) in addition to elementary school in Prague. Time to project implementation for each school is set at 30 months. This project aims to improve the situation in seven selected areas of education: literacy and information literacy, foreign languages, ICT, mathematics, science and financial literacy. The whole EU project money for schools is carried out in accordance with the laws of and Council Regulations (EC) and Commission Regulation (EC). The recipient is obliged to use only to support quality education at the elementary school pupils. The decision to grant issued by the Ministry of Education, Youth and Sports. The obligations of beneficiaries include proper use of subsidies and the implementation timetable, reporting, monitoring reports, procurement, etc. Project financing ECOP - the EU money to schools takes the form of grants - 85% of the ESF, 15% of the state budget. Provider grants the Ministry of Education. Provider has the right on a proposal by the recipient to decide on early termination of the project. It may also provide that failure to comply with specified conditions will be affected by charges for breach of budgetary discipline. Payment should be lower than the overall amount of subsidies. As a breach of budgetary discipline means such as errors in monitoring or publicity, inadequate provision of data on project implementation etc. According to the original assumptions should this operational program work until the exhaustion of the total amount of CZK 4.5 billion, or termination of the declaration of ECOP - EU money for schools, but not later than 20 December 2012.
39
Přehled použité literatury: Monografie: BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo. Praha: C. H. Beck, 2006. BORKOVEC, A. Veřejné finance se zaměřením na rozpočtové právo. Brno: Masarykova univerzita, 2002. EUpenizeskolam.cz. Příručka pro základní školy – žadatele a příjemce OPVK, ŘO OP VK, 2010. FOJTÍKOVÁ, J. a kol. Správa daní, poplatků a cel. Brno: ESF, 2010. GROSSOVÁ, M. E. Finanční právo se zaměřením na daňové právo. Ostrava: Key Publishing, 2008. MARKOVÁ, H. Rozpočtové právo. Praha: C. H. Beck, 2001. MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 273 – 402. MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa. 2. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 333 – 381. MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I. Základy finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2009. Právní předpisy: Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. Nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu a zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999. Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
40
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 465/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Elektronické zdroje: modernivyucovani.cz www.eupenizeskolam.cz www.euractiv.cz www.itveskole.cz/kalkulacka www.malotridky.cz www.msmt.cz www.rozumimepenezum.cz www.strukturalnifondy.cz www.vyzkum.cz
41
