Doporučená stanoviska odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, od Vás obdržel níže uvedené dotazy týkající se zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl v podstatě účinnosti dnem 1. ledna 2007 (dále jen „stavební zákon“). K těmto dotazům je třeba v prvé řadě uvést, že zdejšímu úřadu nepřísluší podávat výklady právních předpisů. Proto následující odpovědi na dotazy jsou pouze současnými názory našeho odboru. K ustanovení § 190 odst. 3 písm. a) stavebního zákona Dotaz: Jak postupovat v případě, že před účinností nového stavebního zákona bylo zahájeno stavební řízení o stavbě rodinného domu (tj. byla přijata žádost o stavební povolení a dle nové právní úpravy postačí u takovéto stavby její ohlášení), a stavebník byl stavebním úřadem vyzván k doplnění podkladů (např. stanovisko správce sítě technického vybavení ke zřízení nového odběrné místa, souhlas s vynětím zemědělské půdy ze ZPF, apod.) a dané řízení bylo na určitou dobu přerušeno (např. do 5. února 2007; tzn. že řízení nebylo ukončeno rozhodnutím ve věci). Lze po doplnění vyžádaných podkladů vydat stavební povolení dle zákona č. 50/1976 Sb., nebo bude nutné s ohledem na toto citované ustanovení „nového“ stavebního zákona vydat sdělení k ohlášení ve smyslu § 106 odst. 1 „nového“ stavebního zákona. Zda s ohledem na skutečnost, že za ohlášení se v takovémto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 1. leden 2007), nelze dle našeho názoru vyloučit možnost, že by stavební úřad musel v takovémto případě do 30-ti dnů od 1. ledna 2007 vydat rozhodnutí dle § 107 odst. 1 „nového stavebního zákona“, kterým se provedení takovéto stavby zakáže. Zda by nebyl takovýto stavebník nepřiměřeně omezen, jelikož by projektovou dokumentaci přiloženou k žádosti o vydání stavebního povolení (podání této žádosti před 1. lednem 2007) nemohl při „nově“ podaném ohlášení (tj. ohlášení dle „nového„ stavebního zákona) použít, např. z důvodu, že by tato dokumentace nesplňovala požadavky stanovené vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Odpověď: Jestliže podle staré právní úpravy bylo zahájeno stavební řízení pak, i když byly v něm provedeny určité správní úkony, např. přerušení řízení, výzva k doplnění podkladů apod., stavební řízení nebude ukončeno vydáním rozhodnutí, ale žádost o stavební povolení bude vyřizována jako kdyby byla pouze ohlášena. Pokud se jedná o aplikaci postupů § 107 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), tak takováto situace by prakticky mohla nastat v případě, že ohlášená stavba rodinného domku by i po výzvě či doplnění řízení byla nadále navržena v rozporu obecnými požadavky na výstavbu nebo umisťována v nezastavěném území anebo byla v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu.
K ustanovení § 190 odst. 3 písm. d) stavebního zákona Dotaz: Jak postupovat v případě, že řízení o vyvlastnění bylo zahájeno před nabytím účinnosti „nového“ stavebního zákona (resp. „nového vyvlastňovacího zákona“) příslušným stavebním úřadem obce s pověřeným obecním úřadem, když takovýto stavební úřad dle zákona č. 184/2006 Sb. („nový“ zákon o vyvlastnění) již nebude příslušným „vyvlastňovacím úřadem“ dle ustanovení § 15 citovaného zákona. Dle našeho názoru bude tedy nezbytné takovéto zahájené vyvlastňovací řízení dle ustanovení § 12 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, postoupit usnesením příslušnému „vyvlastňovacímu úřadu“ (tj. obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností). Jak postupovat v případě, kdy je v současné době v rámci probíhajícího vyvlastňovacího řízení rozhodnutím obecního úřadu obce s pověřeným obecním úřadem (tj. doposud příslušným stavebním úřadem) ustanoven znalec pro podání znaleckého posudku o náhradě při vyvlastnění, kterému byl rovněž předán kompletní spisový materiál k tomuto řízení, a termín podání tohoto znaleckého posudku byl tímto stavebním úřadem stanoven na 8. březen 2007. Dle našeho názoru úhradu znalečného za zpracovaní takovéhoto znaleckého posudku provede obecní úřad obce s pověřeným obecním úřadem (tj. správní orgán, který si znalecký posudek „objednal), a následně po dodání tohoto znaleckého posudku včetně navrácení kompletního spisového materiálu toto zahájené řízení neprodleně postoupí příslušnému „vyvlastňovacímu úřadu“ (tj. obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností). Tento pak zahájené vyvlastňovací řízení dokončí dle nové právní úpravy. Odpověď: Pokud bylo řízení o vyvlastnění zahájeno podle zákona 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý stavební zákon“) před účinností zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( dále jen „nový stavební zákon“) nutno v něm aplikovat dotčené přechodné ustanovení § 190 odst. 3 písm. d) nového stavebního zákona. Toto ustanovení stanoví, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou řízení o vyvlastnění, které se dokončí podle zvláštního právního předpisu. Tento zvláštní právní předpis, tedy zákon 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), dále jen „zákon o vyvlastnění“, v přechodném ustanovení § 31 zákona o vyvlastnění stanoví, že žádosti na vyvlastnění, o nichž bylo řízení zahájeno přede dnem účinnosti tohoto zákona a dosud nebylo pravomocně skončeno, se projednají a rozhodnou podle právní úpravy účinné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost vyvlastnitele podle § 5 odst. 1 učinit vše pro to, aby vyvlastňovanému byl po dobu nejméně 6 měsíců znám účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem, se neuplatní. Pod toto pravidlo vyplývající z přechodných ustanovení nutno podřadit i otázku příslušnosti správního orgánu k projednání vyvlastnění. Podle § 15 odst. 1 zákona o vyvlastnění vede vyvlastňovací řízení vyvlastňovací úřad, kterým je za a) obecní úřad obce s rozšířenou působností za b) Magistrát hlavního města Prahy, za c) magistrát územně členěného statutárního města. Z uvedeného vyplývá, že dnem nabytí účinnost nového stavebního zákona a zákona o vyvlastnění tj. 1. lednem 2007 přechází veškerá pravomoc k pokračování v řízení o vyvlastnění doposud vedeném pověřeným obecním úřadem na obecní úřad obce
s rozšířenou působností. Již dnem 1. ledna 2007 nastala pověřenému obecnímu úřadu povinnost věc předat obecnímu úřadu s rozšířenou působností. Z uvedeného je zřejmé, že veškeré pravomoce k vedení řízení o vyvlastnění po 1. 1. 2007 má obecní úřad s rozšířenou působností. Z toho vyplývá, že i odpovědnost za další úkony v řízení prováděné a tedy i pravomoc je provádět má pouze obec s rozšířenou působností, a to i ve vztahu k úkonům týkajícím se vyhotovení znaleckého posudku, včetně rozhodnutí o určení výše znalečného, které je znalec ve smyslu § 19 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, povinen správnímu orgánu vyúčtovat až zároveň s podáním posudku. Úhradu za jeho vypracování rovněž bude na základě § 20 odst. 4 zákona o vyvlastnění, podle pravidel upravených v § 79 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“), rozhodnutím ukládat vyvlastňovací úřad vyvlastniteli. Dikce § 19 zákona č. 36/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o znalcích“) stanoví, že odměnu a náhradu nákladů je znalec (tlumočník) povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku (provedením tlumočnického úkonu). Její výši určí orgán, který ustanovil znalce (tlumočníka). Toto ustanovení pak dále provádí § 25 odst. 1 vyhlášky 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, podle něhož státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek (tlumočnický úkon), rozhodne o odměně a náhradě nákladů, popřípadě o náhradě mzdy znalce (tlumočníka) v rámci řízení, v němž byl znalecký (tlumočnický) úkon proveden. Pravomoc provádět úkony v řízení však má již pouze obecní úřad obce s rozšířenou působností. Proto podle názoru krajského úřadu nutno za orgán, který má podle výše citovaného § 19 zákona o znalcích určovat výši znalečného považovat orgán příslušný k vedení řízení o vyvlastnění, neboť tuto interpretaci považujeme za interpretaci, která je v souladu se smyslem a účelem této právní normy, aby ve věci znalečného rozhodoval správní orgán, příslušný k vedení řízení, v rámci něhož byl znalecký posudek podán, který jej tedy také bude v řízení využívat a hodnotit. Žádná skutečnost proto podle názoru Krajského úřadu neodůvodňuje, aby pověřený obecní úřad po 1. 1. 2007 oddaloval předání věci příslušnému vyvlastňovacímu úřadu. Na podporu tohoto názoru lze uvést, že řízení není přerušeno a příslušný vyvlastňovací úřad má s ohledem na zásadu procesní ekonomie eventuelně povinnost provádět další potřebné úkony směřující k dosažení výsledku řízení. Pokud však věc není příslušnému vyvlastňovacímu úřadu neprodleně předána, je mu plnění této povinnosti znemožněno, což lze jistě označit za skutečnost, která je v rozporu s principem dobré správy. Pověřený obecní úřad je proto povinen věc neprodleně předat příslušnému vyvlastňovacímu úřadu, tzn. obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a o nastalé změně příslušností vyplývající ze zákona a o s tím souvisejících skutečnostech uvědomit znalce i ostatní dotčené subjekty, zejména účastníky řízení. K tomu nakonec pověřený obecní úřad zavazují i základní zásady činnosti správních orgánu upravených v části první hlavě II. správního řádu. Věc nebude příslušnému vyvlastňovacímu úřadu postupována ve smyslu § 12 správního řádu, neboť obsahem tohoto ustanovení je formulace: Dojde-li podání (§ 37) správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil (dále jen "podatel"). Má-li správní orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může je usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu. Usnesení vydaná podle tohoto ustanovení se pouze poznamenají do spisu.
Z dikce citovaného ustanovení tedy, lze dovodit, že předpokladem jeho aplikace je skutečnost, že podání došlo nepříslušnému správnímu orgánu. Taková skutečnost však v daném případě nenastala, proto na něho podle názoru krajského úřadu § 12 správního řádu nedopadá. Jedná se o změnu kompetence, která je definována přímo zákonem bez prostoru pro jakoukoliv správní úvahu a nejedná se o změnu příslušnosti o které by byl jakýkoliv správní orgán v režimu správního řádu oprávněn rozhodovat.
K ustanovení § 21 a § 104 odst. 1 stavebního zákona Dotaz: Zda je vydání územně plánovací informace povinným a nezbytným předpokladem pro další využití postupu „RD na ohlášení“ podle § 104 odst. 1 stavebního zákona. Odpověď: V uvedeném případě se jedná o územně plánovací informaci (předběžná informace podle § 139 nového správního řádu) předpokládanou § 21 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, tedy o územně plánovací informaci o podmínkách provedení jednoduchých staveb (§ 104 odst. 1 stavebního zákona) bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Územně plánovací informace o podmínkách provedení jednoduchých staveb je sdělením (§ 154 a násl. správního řádu), které se vydává na základě žádosti o územně plánovací informaci, která se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. V této žádosti žadatel uvede údaje k posouzení, zda zamýšlená stavba splňuje požadavky podle § 104 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého k provedení jednoduchých staveb uvedených následně v odstavci 2 písm. a) až d), jejichž návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací (§ 21 stavebního zákona), které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se jimi podstatně nemění a které nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu, postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Z uvedeného vyplývá, že k tomu, aby stavební úřad mohl postupovat v souladu s § 104 odst. 1 stavebního zákona je nezbytné, aby byla k dispozici příslušná územně plánovací informace, která je jedním z hledisek pro posouzení návrhu. Územně plánovací informace je tedy nezbytným podkladem pro posouzení, zda postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. K ustanovení k § 171 a § 172 stavebního zákona Dotaz: Jak postupovat v případě prověřování podnětů a kontrol na rozestavěných stavbách povolených podle starého stavebního zákona a zda zde lze použít ustanovení o státním stavebním dohledu nebo tento zaniká k 31. 12. 2006.
Odpověď: Státní stavební dohled upravený v ustanoveních § 98 a následujících zákona č. 50/1976 Sb., platného do 31. 12. 2006, byl zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu nahrazen institutem státního dozorem ve věcech územního plánování a stavebního řádu, který je upraven v jeho ustanoveních § 171 a § 172. Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu podle nového stavebního zákona vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování a stavební úřady. Tyto orgány tento výkon zajišťují oprávněnou úřední osobou. K ustanovení § 85 odst. 1 stavebního zákona a § 27 odst. 1 správního řádu Uvádíte, že na seminářích ke stavebnímu zákonu jste se setkali s názorem, že účastníkem hlavním (dle § 27 odst. 1 správního řádu) je u územního řízení žadatel a obec (§ 85 odst. 1 stavebního zákona) a účastníky vedlejšími jsou osoby dle § 85 odst. 2 stavebního zákona, a zda je zde analogie v členění § 27 správního řádu a § 85 stavebního zákona na odstavce 1 a 2. Odpověď: Ustanovení § 85 stavebního zákona týkající se účastenství v územním řízení není s ustanovením § 27 správního řádu přímo provázáno. Oproti obecné právní úpravě uvedené ve správním řádu jsou v § 85 stavebního zákona vymezeni účastníci územního řízení do dvou skupin podle odstavce 1 (žadatel a obec) a odstavce 2 (další účastníci územního řízení) za účelem rozlišení při doručování písemností v územním řízení. V ustanovení § 87 odst. 1 stavebního zákona se k tomu uvádí, že se doručuje oznámení o zahájení územního řízení účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 stavebního zákona a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou. Právní úprava uvedená v § 85 stavebního zákona nemění rozlišování účastníků řízení podle ustanovení § 27 správního řádu. Vymezení účastníků řízení přímo ve stavebním zákoně je odchylné od obecné právní úpravy dané § 27 správního řádu. Dotaz: Zda výměna oken v budově, beze změny stavebního otvoru, je stavební úpravou nebo udržovacími pracemi a zda postačí její ohlášení. Odpověď: Dosavadní prováděcí vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, výměnu oken považovala za udržovací práce nevyžadující ani ohlášení. Nejednalo se tedy o stavební úpravu. Oprava staveb formou výměny jednotlivých prvků je běžným způsobem provádění udržovacích prací. Z tohoto důvodu je třeba výměnu oken ve smyslu § 3 odst. 4 podle stavebního zákona považovat za údržbu stavby, neboť výměnou oken se předchází znehodnocení stavby a prodlužuje se její uživatelnost. Navíc stavební zákon směřuje ke zjednodušení dosavadních postupů a tedy i případný výklad, že výměna oken je stavební úpravou, nemá oporu v záměru zákonodárce. Výměna oken je tedy udržovacími pracemi, které podle předpokladu dle § 103 odst. 1 písm. e) stavebního zákona buď nevyžadují ohlášení ani povolení, nebo vyžadují ohlášení.
K ustanovení § 190 odst. 5 stavebního zákona Dotaz: Jak postupovat u kolaudace stavby, kde stavební povolení bude vydáno například 20. 12. 2006 a právní moci nabude 10. 1. 2007? Ptáte se, které datum je rozhodující pro posouzení, zda jde o případ, kdy se postupuje podle § 190 odst. 5 stavebního zákona. Je to datum vydání nebo datum nabytí právní moci? Odpověď: Obsah ustanovení § 190 odst. 5 stavebního zákona stanoví, že u staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů. V dikci tohoto právního ustanovení je tedy specifikováno, že se týká staveb, pro než vydané stavební povolení nabylo právní moci před 1. 1. 2007. Z formulace tohoto ustanovení tedy podle názoru krajského úřadu nutno dovodit, že pokud stavební povolení nabude právní moci až v lednu roku 2007, nelze na takový případ ustanovení § 190 odst. 5 stavebního zákona aplikovat a stavebník bude práva tuto stavbu užívat nabývat již podle nového stavebního zákona. K ustanovení § 190 odst. 3 stavebního zákona Dotaz: Na základě čeho budou moci být užívány stavby, které jsou povoleny na základě zákona č. 50/1976 Sb., nepřešly do režimu ohlášení a budou pravomocně povoleny až po účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., když v § 190 odst. 5 tohoto zákona je uvedeno, že u staveb pravomocně povolených přede dnem účinnosti nového stavebního zákona se provede kolaudační řízení podle zvláštních předpisů. Odpověď: Podle citovaného ustanovení § 190 odst. 3 nového stavebního zákona se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů s výjimkou stavebních řízení či jiných řízení (řízení o správním deliktu, řízení o přestupku a řízení o vyvlastnění). Nový stavební zákon tímto ustanovením prakticky umožňuje určité zjednodušení procesních postupů v řízení u některých druhů staveb. Jedná se tedy o určitou výjimku z obecných pravidel pro vedení řízení. Ustanovení § 190 odst. 5 nového stavebního zákona naopak potom tato obecná pravidla pro vedení řízení umocňuje, když výslovně stanoví požadavek, aby byl zachován režim starého stavebního zákona pro kolaudační řízení u staveb, pokud tyto byly povoleny ještě přede dnem účinnosti nového stavebního zákona. Od klasického kolaudačního řízení proto v těchto případech nelze upustit. Řízení se proto provede podle dosavadních právních předpisů (nikoliv podle zvláštních), jak vyplývá z formulace dotazu. Pokud by právní moc stavebního povolení nastala až za účinnosti nového stavebního zákona, postupuje se podle nové právní úpravy.
K ustanovení § 106 odst. 2 stavebního zákona Dotaz: Zda jsou někde uvedeny náležitosti ověření projektové dokumentace a zda je stavebníkovi dáván štítek, když toto je uvedeno pouze u staveb na stavební povolení. Odpověď: Nový stavební zákon náležitosti ověření projektové dokumentace nezná, a proto je potřebné analogicky vycházet z praxe, která byla dosud užívána při aplikaci staré právní úpravy, tj. starého stavebního zákona. Při účinnosti zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, by z takovéhoto ověření mělo být dostatečně patrné, kterým příslušným správním orgánem a kterou oprávněnou úřední osobou bylo toto ověření provedeno s uvedením jednacího čísla shodným s číslem jednacím uvedeným v podacím deníku, pod kterým je toto podání u správního orgánu evidováno. Obdobně tomu je tomu i v případě používání štítků, který ani za minulé právní úpravy při vydávání sdělení k ohlášení nebyl stavebníku předáván. Ani současná nová úprava v §§ 105, 106 nového stavebního zákona upravující režim ohlašování včetně prováděcích předpisů tento požadavek nestanoví. Ostatně pokud je v procesu ohlášení stanoven dvojí režim, kdy je na jedné straně vydáváno sdělení k ohlášení a na druhé straně je uplynutím stanovené lhůty tento souhlas považován za souhlas udělený „mlčky“, by přidělování štítků bylo u takovýchto staveb, u kterých se předpokládá jejich bezkolizní provedení, neekonomické a komplikovalo by věcný záměr zákona na zjednodušení postupu v řízení. K ustanovení § 171 stavebního zákona Dotaz: Zda v pravomocně neukončeném řízení dle starého stavebního zákona, kdy byla orgánem státního stavebního dohledu učiněna výzva stavebníkovi, aby splnil nějakou povinnost, lze při zjišťování stavu stavby použít nyní § 171 nového stavebního zákona. Odpověď: Nejprve je potřebné zodpovědět otázku, zda a jaké řízení bylo za účinnosti staré právní úpravy vlastně zahájeno. Výzvou učiněnou orgánem státního stavebního dohledu totiž ještě účinky zahájení řízení nenastaly a tuto lze proto použít jen jako určitý podklad pro další řízení. Ustanovení § 171 odst. 3 nového stavebního zákona proto může na výzvu učiněnou za platnosti starého stavebního zákona navazovat, neboť je zde ponecháno na volné úvaze státního dozoru, zda nejprve učiní výzvu ke zjednání nápravy nebo podle povahy vydá přímo rozhodnutí, jímž ukládá povinnost zjednat určitou nápravu.
K ustanovení § 129 stavebního zákona Dotaz: Jak postupovat u černých staveb, které byly provedeny v roce 2006 ale zjištěny až v roce 2007, a zda je důvod zahajovat řízení o odstranění stavby, když toto řízení by bylo možné zahájit pouze podle nového stavebního zákona a přitom by šlo o stavby podle § 103 nového stavebního zákona, tj. které by nevyžadovaly ani ohlášení či stavební povolení. Odpověď: Přechodná ustanovení nového stavebního zákona týkající se územního rozhodování a stavebního řádu nedopadají na situace, kdy došlo k jednání, které na základě hmotně právních ustanovení starého stavebního zákona odůvodňovalo zahájení řízení z moci úřední, avšak toto řízení ještě za účinnosti starého stavebního zákona zahájeno nebylo. S výjimkou přechodné úpravy řešené v § 190 odst 5 nového stavebního zákona nelze z právních ustanovení nového stavebního zákona dovodit zmocnění stavebního úřadu po nabytí účinnosti nového stavebního zákona zahajovat správní řízení na základě již neúčinných hmotně právních ustanovení starého stavebního zákona. Pokud tedy v konkrétním případě v roce 2006 zjištěné skutečnosti neodůvodňují zahájení řízení o odstranění stavby podle hmotně právních ustanovení nového stavebního zákona, není důvodné řízení o odstranění stavby zahajovat.
V Hradci Králové dne 6. 6. 2007
