Doplňky stravy pro sportovce ve výživě bobistů. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Doplňky stravy pro sportovce ve výživě bobistů Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Kateřina Kapounková

Vypracovala: Jitka Štědroňová Regenerace a výživa ve sportu

Brno, 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 10. dubna 2013

podpis

Poděkování Děkuji MUDr. Kateřině Kapounkové za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Vladimíru Hladíkovi za pomoc při distribuci dotazníků.

Seznam použitých zkratek: AMK – aminokyseliny BCAA - Branched-Chain Amino Acid BM – bazální metabolismus CEP – celkový energetický příjem CNS – centrální nervový systém EAMK – esenciální aminokyseliny GH - Growth hormone (růstový hormon, somatotropin) GI – glykemický index IMT - intramuskulární tuk IMTG - intramyocelulární triacylglycerol MK – mastné kyseliny RTC – roční tréninkový cyklus TAG - triacylglycerol TFmax – maximální tepová frekvence TH – tělesná hmotnost TJ – tréninková jednotka

ÚVOD ..................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE ........................................................................... 8 1

2

Charakteristika bobového sportu..................................................................... 8 1.1

Fyziologická charakteristika bobisty ........................................................ 8

1.2

Zdravotní aspekty bobového sportu ......................................................... 9

1.3

Kondiční příprava ..................................................................................... 9

1.3.1

Roční tréninkový cyklus bobistů ....................................................... 9

1.3.2

Hlavní úkoly sportovního tréninku ................................................. 11

Výživová doporučení pro sportovce ............................................................. 13 2.1

Doporučený příjem makronutrientů pro sportovce ................................ 13

2.1.1

Sacharidy ......................................................................................... 13

2.1.2

Bílkoviny ......................................................................................... 15

2.1.3

Tuky ................................................................................................ 17

2.2

Shrnutí .................................................................................................... 18

2.2.1 2.3

3

Shrnutí nutričního doporučení pro bobisty ..................................... 19

Nutriční timing ....................................................................................... 20

2.3.1

Stravování před silovým a rychlostním tréninkem ......................... 20

2.3.2

Stravování během silového a rychlostního tréninku ....................... 21

2.3.3

Stravování po silovém a rychlostním tréninku................................ 21

Doplňky stravy .............................................................................................. 23 3.1

legislativa ................................................................................................ 23

3.2

Cíle užívání doplňků stravy ve sportu .................................................... 24

3.3

Dělení doplňků stravy ............................................................................ 25

3.4

Nejčastěji užívané doplňky stravy v rychlostních a silových sportech .. 25

3.4.1

Proteinové doplňky stravy............................................................... 26

3.4.2

Sacharidové doplňky stravy ............................................................ 30

3.4.3

Aminokyseliny ................................................................................ 31

3.4.4

Kreatin ............................................................................................. 35

3.4.5

Beta – hydroxy beta - metylbutyrát (HMB) .................................... 36

3.4.6

Pufry ................................................................................................ 36

3.4.7

Stimulanty ....................................................................................... 37

3.4.8

MCT olej (medium-chain triglyceride oil) ...................................... 39

3.4.9

Konjugovaná kyselina linolová (CLA) ........................................... 39

3.4.10

Shrnutí doporučení k užívání doplňků stravy pro sportovce

v bobovém sportu: ......................................................................................... 39 EPMIRICKÁ ČÁST PRÁCE............................................................................. 41 4

Cíle praktické části ........................................................................................ 41

5

Charakter výzkumu ....................................................................................... 41

6

5.1

Výzkumné otázky ................................................................................... 41

5.2

Úkoly práce ............................................................................................ 41

5.3

Použité metody výzkumu ....................................................................... 41

5.4

Výzkumný vzorek .................................................................................. 42

5.5

Další okolnosti výzkumu ........................................................................ 42

Výsledky výzkumu a diskuse ........................................................................ 43 6.1

7

Diskuse ................................................................................................... 63

Závěr ............................................................................................................. 66

Seznam použité literatury:..................................................................................... 68 Seznam příloh: ...................................................................................................... 72 Resumé .................................................................................................................. 73

ÚVOD Bakalářská práce je zaměřena na užívání doplňků stravy v bobovém sportu. Téma bylo zvoleno v návaznosti na stále vzrůstající oblibu doplňků stravy pro sportovce. Bobový sport je náročný nejen na techniku, ale hraje zde i svou roli váha samotných bobistů, která pomáhá zvýšit celkovou hmotnost bobu, s cílem dosáhnout vyšší rychlosti během závodu. Z tohoto pohledu je zajímavá myšlenka, jak by doplňky stravy mohly pomoci bobistům k získání vyšší hmotnosti. Většina odborných prací na téma výživa a doplňky stravy (suplementy) se zaměřuje převážně na jejich význam v kulturistice nebo ve vytrvalostních sportech. Odborné literatury k bobovému sportu není mnoho a proto bylo zvoleno toto téma, se snahou přispět k rozšíření znalostí o vztahu těchto sportovců k doplňkům stravy. Důvodem výběru tohoto tématu bylo dlouhodobější pozorování chování atletů provozujících bobový sport, kteří ve větší míře užívají doplňky stravy. Pozorování vedlo k různým otázkám, které se pokouší objasnit empirická část práce. Cílem práce je zjistit základní informace o užívání doplňků stravy v bobovém sportu během jednotlivých období RTC a porovnat je s účelem jakým je bobisté užívají. S ohledem na cíle práce byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Bakalářská práce bude rozdělena na dva tematické celky tvořené teoretickou a výzkumnou částí. Teoretickou část tvoří základní charakteristika bobového sportu, výživová doporučení pro sportovce a přehled nejčastěji užívaných doplňků stravy ve sportu. Výzkumná část je zaměřena na zhodnocení výsledků získaných z dotazníku a jejich konfrontaci s dostupnou odbornou literaturou.

. 7

TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 1

Charakteristika bobového sportu Bobový sport se začal vyvíjet v průběhu 19. stol., kdy se k původním

saním sloužícím pro přepravu nákladu, připojil řídící mechanismus. Na rozvoji bobismu má největší podíl Švýcarsko, ve kterém byl také založen první světový bobový klub ve Sv. Mořici., roku 1897. Historicky poprvé startovaly čtyřboby na OH ve Francouzském Chamonix, v roce 1924 a o 8 let později v roce 1932 se k nim připojily i dvouboby na OH v Lake Placid, U.S.A. [47] Mezinárodní bobová federace byla založena v roce 1923 a její oficiální název zní The Federation Internationale de Bobsleigh et de Tobogganing (FIBT). Federace sdružuje nejen boby, ale i skeleton. Soutěží se většinou v uměle vybudovaných ledových drahách. Závodí se v několika disciplínách: mužské boby – dvouboby, čtyřboby a ženské boby - dvouboby. Posádku bobu tvoří pilot a brzdař ve dvoubobu. Ve čtyřbobu se k nim připojují další dva členové posádky. Na startu posádka roztlačí bob, jehož rychlost během startu může dosahovat přes 40 km/h. Startovní vzdálenost 50 m zdolá posádka za necelých 6 sekund. Po startu posádka bobu projede cca 1500 m dlouhou ledovou drahou s množstvím zatáček v průměru za 60 sekund, rychlostí přes 135 km/h. Techniku a rychlost samotné jízdy ovlivní již pouze pilot bobu.

Závodníci pocházejí z různých sportovních

odvětví především z řad atletů (sprinterů) a gymnastů. [45, 46, 47]

1.1 Fyziologická charakteristika bobisty K největšímu zatížení během výkonu bobisty dochází při startu (rozjezdu bobu), při samotné jízdě je sportovec téměř nehybný. Při startu je nejdůležitější rychlost běhu a svalová síla sportovce. Z toho důvodu řadíme bobový sport mezi rychlostně silové disciplíny. Při startu, který odpovídá zatížení sprintera s důrazem na svalovou sílu, která je nutná k roztlačení bobu, je pro výkon rozhodující anaerobní alaktátová i laktátová kapacita organismu. Intenzita zatížení během startu je maximální, metabolické krytí ATP-CP systém, dominantním 8

zdrojem energie je ATP a CP. Energetický výdej při startu je 10.000 – 30.000 % nál. BM. Při samotné jízdě spojené s ovládáním stroje je energetický výdej 5001000 % n. BM. U bobistů převažují rychlá svalová vlákna nad pomalými svalovými vlákny. [16, 29, 30] Hodnoty naměřené u bobistů během výkonu: srdeční frekvence

100-195 tepů.min-1

hladina laktátu v krvi

4-9,3 mmol.l-1 [16]

1.2 Zdravotní aspekty bobového sportu Vlivem silné izometrické kontrakce v průběhu jízdy dochází k poškození svalových vláken. V průběhu jízdy dále dochází ke zrychlení bobu, které působí na sportovce v zatáčkách odstředivou silou odpovídající přetížení cca 2 g. Přetížení 2 - 4 g se projevuje ztíženým dýcháním, poklesem tváří, ale i ztíženým pohybem končetin, což může mít významný vliv na řízení bobu. Snížení rozdílu hladin krve mezi srdcem a mozkem lze kompenzovat vydechováním a stahováním hrudního a břišního svalstva, při kterém se spontánně zvýší intrathorakální tlak. Další nepříznivě působící vliv na zdraví má klima, kdy teplota může klesnout velmi nízko (závodí se i v -25oC). Takové klimatické podmínky mohou vést k poruchám vestibulárního aparátu. [16]

1.3 Kondiční příprava 1.3.1

Roční tréninkový cyklus bobistů Většina bobistů volí jednovrcholový model přípravy (viz tab. 2), který se

skládá z přípravného období o celkové délce sedmi měsíců, závodního období o délce čtyř měsíců a přechodného období o délce jednoho měsíce. [4]

9

tab. 2 – RTC bobistů [4] Období Přípravné Závodní

etapy Jarní Letní Podzimní Závody světového poháru Hlavní závody

Přechodné

počet měsíců 3 2 2 2 2 1

měsíce IV. - VI. VII. – VIII. IX. – X. XI. – XII. I. – II. III.

Jednotlivé markocykly RTC v bobovém sportu jsou většinou rozděleny na měsíční mezocykly. Jarní přípravné období začínající na začátku dubna a končící na konci června tvoří první tři mezocykly. První mezocyklus je zaměřen na rozvoj obecné kondice – vytrvalosti a všeobecné síly (př. kruhový trénink, běžecké úseky…). Druhý a třetí mezocyklus je zaměřený na rozvoj všeobecných silových schopností (př. cviky s činkou – přemístění, trhy, dřepy…) a odrazové síly (př. překážky, víceskoky…). Letní přípravné období je tvořené dvěma mezocykly (4. – 5., červenec až srpen), jejichž hlavním úkolem je rozvoj speciální kondice a to rychlosti (př. krátké sprinty na dráze) a rychlé, výbušné síly (př. odrazy, výskoky, překážky, trh…). Dalším důležitým úkolem letního přípravného období je rozvoj speciálních bobových dovedností na bobovém trenažéru (př. technika startu s bobem, naskakování do bobu a souhra členů posádky). V podzimním přípravném období (6 - 7 mezocyklus) začínajícím v září a končícím v říjnu se bobisté ještě více soustředí na speciální kondici a to především na rozvoj dynamické síly a techniky. V tomto období začínají bobisté trénovat starty již přímo na dráze. Závodní období začíná v bobovém sportu v listopadu a končí na konci února (8 - 11 mezocyklus). Během nezávodních týdnů se bobisté snaží udržet stávající výkonnost a většinu času tráví v posilovně nebo na stadionu, kde trénují rychlost. Poslední dvanáctý mezocyklus

(přechodné období) tráví bobisté

doléčováním zranění vzniklých během sezony, odpočinkem a doplňkovými sporty jako jsou například různé druhy sportovních her, plavání atd. [V. Hladík (personal communication, April 1, 2013)] 10

1.3.2

Hlavní úkoly sportovního tréninku Hlavní roli při tréninku hraje nejen fyzická, ale i psychologická příprava.

Další součástí tréninku je nácvik souhry jednotlivých pohybů posádky v průběhu roztlačení bobu a během naskakování do bobu. Z fyzické přípravy se rozvíjí zejména rychlost a síla. Pro trénink rychlosti jsou voleny krátké sprinty do 100 m, běh do kopce, schodů atd. Pro rozvoj maximální a výbušné síly je využívána metoda opakovaného úsilí a metoda plyometrická. Další součástí tréninku je nácvik koordinace a reakční rychlosti sportovce. K rozvoji rychlostní vytrvalosti se využívá především atletický trénink (běhy na 100 – 400 m). [16]

1.3.2.1 Příklad TJ bobisty z konce jarního přípravného období úvodní část TJ: 15 minut rozklusání + 15 minut strečink 2 x 60 m – 75 – 80 % intenzita z maxima 3 série po 3 x 25 m (skipping, předkopávání, zakopávání) hlavní část TJ: 2 x 30 m - zrychlení na každý třetí krok, čtyři rychlé dokroky 2 x 30 m skipping (3x levá, 3x pravá noha) 2 x 80 m rozloženě (20 m 90 %, 20 m klus…) 30 m s padavého startu pauza 3 - 4 min 60 m - 90% intenzita z maxima pauza 4-5 min 30 m – 90 % intenzita z maxima pauza 6 min 1 x 80 m – rozloženě po 20 m 2 x 30 m – klus poskočný s činkou (30 kg) 2 x 10 s 50 kg - výskoky z podřepu 2 x 8 s 30 - 40 kg (každá noha) - výskoky na jedné noze z podřepu

11

3 x 12 - výpady vpřed s činkou (30 kg) 6 x chůze přes překážky 3 série 4 x 40 m běh na 50 – 60 % intenzita z maxima (pauzy 30 sec., mezi sériemi 90 sec.) závěrečná část TJ: klus 3 min + strečink poznámka k TJ: (Intenzita je stanovena na základně průběžných výkonnostních testů. Intenzita se hodnotí na základě maximálních dosažených výsledků) [V. Hladík (personal communication, April 1, 2013)]

12

2

Výživová doporučení pro sportovce Jednou z nejdůležitějších podmínek regenerace sportovce pro dosažení

maximálního výkonu je správná skladba stravy. Maximální využití všech živin v potravě je zajištěno pomocí rozložení stravy do průběhu celého dne v závislosti na množství fyzické aktivity. Strava musí být volena tak, aby zabezpečila adekvátní příjem bílkovin a sacharidů k uhrazení celodenních potřeb organismu. S ohledem na osobní potřeby volíme individuální cíle (nabrání svalové hmoty, úbytek hmotnosti atd.), které zohledňujeme ve stravovacím plánu. [8, 21]

2.1 Doporučený příjem makronutrientů pro sportovce Makronutrienty jsou makroergické substráty (živiny), mezi které řadíme sacharidy, tuky a bílkoviny. Jsou to látky, které poskytují organismu energii nutnou pro život. [20]

2.1.1

Sacharidy Hlavním úkolem sacharidů dostupných ze stravy je dodávat lidským

buňkám energii. Sacharidy se v těle štěpí na monosacharidy, z nichž nejdůležitější je glukóza, která se v těle ukládá v podobě glykogenu a to v játrech a ve svalech. Hydrolýzou glykogenu se opět získává glukóza, která je využita jako přímý zdroj energie. Každá buňka lidského těla do jisté míry využívá glukózu pro získání energie. Mozkové buňky a buňky nervového systému jsou na energii získané z glukózy zcela závislé. Do skupiny sacharidů patří i vláknina, kterou dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Každá má v organismu odlišnou funkci. Rozpustná vláknina snižuje hladinu glykémie a hladinu cholesterolu v krvi. Nerozpustná vláknina podporuje střevní peristaltiku. [27]

13

2.1.1.1 Význam sacharidů pro sportovce Sacharidy mají pro sportovce velký význam. Jsou nejpohotovějším zdrojem energie pro sportovní výkon. „Vyčerpání sacharidových zásob ovlivňuje sportovní výkon – dochází k vyčerpání a nutnému ukončení výkonu.“ [15, str. 9] Nedostatek sacharidů ve stravě nevytváří dostatečnou zásobu glykogenu pro pracující svaly, které se z tohoto důvodu rychleji unaví a sportovec není schopen kvalitně odtrénovat. Čím větší je množství svalové hmoty, tím větší je schopnost organismu syntetizovat svalový glykogen a vytvořit si tak větší zásoby pro fyzickou aktivitu. Jelikož jsou zásoby glykogenu v těle malé (450 - 475 g), je pro kvalitní sportovní výkon nezbytné správné načasování příjmu sacharidů. Po vyčerpání svalového glykogenu využije organismus glukózu z krve. Poté začnou játra uvolňovat glukózu z jaterního glykogenu, aby zabránili hypoglykemii. Při déletrvajícím vytrvalostním výkonu může dojít ke kritickému snížení jaterních glykogenových zásob a ke vzniku hypoglykemie, aniž by se vyčerpali zdroje svalového glykogenu. Naopak při intenzivním výkonu se snižuje hladina svalového glykogenu až na pouhých 20%, ale hladina jaterního glykogenu se výrazně nesnižuje. Obě situace mají za následek snížení sportovního výkonu. [8, 11, 21]

2.1.1.2 Obecné doporučení příjmu sacharidů Obecně se doporučuje denní příjem sacharidů okolo 55 – 60 % z celkově přijaté energie. Většinu z doporučené denní dávky by měly tvořit sacharidy složené (polysacharidy). Jednoduché sacharidy by neměli tvořit více jak 10 % z CEP sacharidů. Doporučený denní příjem vlákniny je 25 – 30 g. [17, 23]

2.1.1.3 Doporučený příjem sacharidů pro sportovce Sacharidy by v jídelníčku sportovce měli tvořit 50 – 70 % CEP dle typu sportu. Doporučený příjem sacharidů pro silové a rychlostní sportovce a sportovce trénující méně než 1 hodinu denně je 4 – 6 g/kg TH. Pro sportovce trénující 1 - 2 hodiny denně se doporučuje přijmout 6 - 7 g/kg TH. Pro sportovce trénující 2 - 4 14

hodiny denně se doporučuje 8 - 10 g/kg TH a při tréninku trvajícím déle jak 4 hodiny se doporučuje více než 10 g/kg TH. Sportovcům budujícím svalovou hmotu a sprinterům se doporučuje 7 – 10 g/kg TH denně. [37, 42] Další zdroje doporučují přijímat sacharidy v závislosti na délce trvání tréninku, př. u 90 kg vážícího sportovce trénujícího 1 hodinu denně je dodatečný příjem sacharidů 350 g, při dvouhodinovém tréninku je to 450 g a při tříhodinovém tréninku 550 g sacharidů. S každou přibývající hodinou se příjem sacharidů navyšuje o 100 g. [8, 17, 21]

2.1.2

Bílkoviny Bílkoviny jsou tvořeny z AMK spojených dusíkatou vazbou. Je známo 20

AMK, z nichž 8 je esenciálních. Esenciální AMK si lidské tělo nedovede vytvořit, a proto je musí přijímat ve formě potravy. Z přijímaných bílkovin jsou nejkvalitnější tzv. plnohodnotné bílkoviny, které obsahují všech 8 esenciálních AMK (př. mléčná a vaječná bílkovina). [15, 21] Bílkoviny mají v organismu hned několik hlavních funkcí. Jsou to základní stavební jednotky tělesných tkání, které tvoří strukturu lidského organismu. Jsou součástí enzymů katalyzujících buněčné reakce. Účastní se transportu, imunity, acidobazické rovnováhy, hormonálního řízení a mohou být za určité situace využity k tvorbě energie procesem glukoneogeneze. Lidské tělo nedokáže skladovat přijaté bílkoviny. Buď jsou tedy ihned využity anebo přeměněny na zásobní tuk nebo na glukózu, která se dále využije pro tvorbu energie. [23]

2.1.2.1 Význam bílkovin pro sportovce Bílkoviny hrají důležitou roli v obnově a stavbě svalové tkáně ve fázi regenerace po tréninku. Během posilování dochází k drobným poškozením svalu, která mají za následek svalovou bolest. Adaptační odpovědí organismu je budování silnějších a objemnějších svalových vláken, které zajistí lepší odolnost

15

vůči této zátěži. K budování svalové hmoty je nezbytná pozitivní dusíková bilance zajištěná dostatečným příjmem bílkovin. [11] Bílkoviny mají význam i pro vytrvalostní sportovce. Po vytrvalostním tréninku může dojít k poškození svalů sportovce nebo jeho ztrátám v závislosti na objemu a intenzitě tréninku. Podle některých výzkumů vede podání bílkoviny společně se sacharidy po tréninku ke snížení odbourávání svalových bílkovin a ke snížení bolesti ve svalech. [21]

2.1.2.2 Doporučený příjem bílkovin Optimální potřeba bílkovin tvoří cca 12 - 15% z CEP. Pro sportovce silových disciplín se doporučuje až 25 % z CEP. Za vhodný příjem bílkovin pro bobisty se uvádí příjem okolo 18 % z CEP. [7, 15, 16] Nejvyšší nároky na množství přijatých bílkovin mají vytrvalostní sportovci, dospívající sportovci, lidé začínající s cvičením a lidé držící dietu s nízkým obsahem energie. Obecně sportovci potřebují vyšší příjem bílkovin k obnově poškozené tkáně, k nárůstu svalové hmoty a výjimečně i k tvorbě energie. Doporučený příjem bílkovin pro jednotlivé skupiny viz tabulka 1. [1] tab. 1: Doporučený příjem bílkovin jedinec Dospělý se sedavým stylem života Kondičně cvičící, dospělý Vytrvalostní sportovec, dospělý Dospívající sportovec v růstu Dospělý budující svalovou hmotu Sportovec omezující příjem energie Odhadovaná maximální využitelná dávka pro dospělého Průměrná potřeba bílkovin vytrvalostních sportovců – mužů Průměrná potřeba bílkovin vytrvalostních sportovců – žen

Gramů bílkovin na 1 kg hmotnosti 0,8 1,0-1,5 1,2-1,6 1,5-2,0 1,5-1,7 1,6-2,0 2,0 1,1-2,0 1,1-1,8

převzato od Nancy Clark (2009) Doporučený příjem bílkovin pro sprintery činí 1,2 - 1,7 g/kg TH denně. Maximální využitelná dávka bílkovin je 2-2,5 g/kg TH denně. [21, 42] 16

2.1.2.3 Rizika spojená s nadměrným příjmem bílkovin Vysoký obsah bílkovin ve stravě způsobuje dehydrataci, která vede ke zhoršení výkonu a celkové únavě. Déletrvající nadměrný příjem může způsobit rozvoj hypertenze a vést k poškození ledvin. Může se rozvinout pseudouremický syndrom, který je provázen chronickou únavou. Mezi další rizika nadměrného užívání bílkovin patří poškození jater, ateroskleróza, osteoporóza (spíše u žen) a dna. [6, 7, 11, 17] Strava s vysokým obsahem bílkovin je většinou spojena i s vysokým obsahem tuku ve stravě. Jelikož hlavní zdroje bílkovin jsou živočišného původu a ty jsou zároveň zdroji většího množství tuku a cholesterolu můžeme za negativní vliv nadměrného užívání bílkovin považovat nárůst podkožního tuku. [11]

2.1.3

Tuky Tuky řadíme do skupiny lipidů, což jsou ve vodě málo rozpustné látky,

které plní v těle mnoho biologických funkcí. Mezi jejich hlavní funkce patří tvorba zásob energie. Jsou zároveň složkami buněčných membrán a usnadňují vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Tuky mají dvakrát větší energetickou denzitu než bílkoviny a sacharidy a z toho důvodu jsou v těle nejbohatším zdrojem energie. Ve stravě přijímáme nejčastěji triacylglyceroly (TAG), které se ukládají uvnitř adipocytů tukové tkáně. TAG přijímané potravou dělíme na živočišné a rostlinné. Živočišné tuky obsahují převážně nasycené mastné kyseliny a rostlinné tuky obsahují převážně nenasycené mastné kyseliny. Společně s živočišnými tuky přijímáme cholesterol. Cholesterol je steroidní látka, která tvoří součást steroidních hormonů a žlučových kyselin a je pro tělo nepostradatelná. [15, 23]

2.1.3.1 Význam tuků pro sportovce Tuky jsou pro sportovce zdrojem energie během aerobního výkonu. Energie uložená v tucích pochází převážně z IMT, z MK uvolněných z tukových 17

buněk (adipocytů) anebo z chylomikronů. Nejlépe se využije tuk uložený ve svalech, tzv. intramuskulární tuk (IMT) / intramyocelulární triacylglycerol (IMTG), který je k dispozici během středně intenzivního cvičení vytrvalostního charakteru. Při zátěži trvající 1 - 3 hodiny je sportovec schopen spotřebovat 20 - 40 % IMTG a dobře trénovaný sportovec i více. Energie získaná z tuků během zátěže výrazně šetří omezené zásoby glykogenu v těle. Nejefektivnější zóna pro spalování tuků je mezi 65 až 85 % TF max. [21] Pro silové a rychlostní sportovce nemá energie získaná z tuků větší význam a to z toho důvodu, že tuk se při anaerobním ani silovém výkonu nespaluje. [21]

2.1.3.2 Doporučený příjem tuků Obecné doporučení pro příjem tuků ze stravy je 25 - 30%

z CEP.

Polovinu z takto přijatých tuků by měli tvořit esenciální MK (př. kyselina linolová, linoleová). Důležitou roli hraje poměr omega-6/omega-3 nenasycených MK, který by měl být v poměru 5:1, v ideálním stavu 1:1. Pro lidský organismus jsou tuky nezbytné a jejich příjem by neměl být nižší než 15 % z CEP. Doporučení pro příjem trans nenasycených MK je do 2 % z CEP a cholesterolu do 300 mg denně. [5, 15, 17, 25] Doporučený příjem tuků pro aktivní jedince je 25 – 30 % z CEP. Pro sprintery se doporučuje 15 – 30 % CEP z tuků dle požadavků na celkovou energetickou potřebu. Pro sportovce zvyšující svou svalovou sílu 20 - 25 % tuků z CEP. [11, 37, 42]

2.2 Shrnutí Makronutrienty jsou jako zdroj energie využívány v závislosti na délce a intenzitě sportovního výkonu. Zdroje, ze kterých se čerpá energie, jsou volné mastné kyseliny, plazmatická glukóza, svalový glykogen a svalové TAG.

18

Následuje názorná tabulka podílu jednotlivých zdrojů energie během výkonu různé intenzity, viz obr. 1. [19]

Podíl 4 zdrojů energie po 30 minutách cvičení při 25%, 65% a 85% VO2 max.

Vydaná energie (cal/kg/min)

250

svalový glykogen plazmatické VMK

200

plazmatická glukóza 150

svalové TAG

100 50 0 25%

65%

85%

% VO2 max

obr. 1: podíl zdrojů energie během výkonu [19]

Nutriční potřeba a správný výběr potravin jsou závislé na povaze sportovní disciplíny. Jiné potřeby má vytrvalostní sportovec a jiné silový sportovec. Vytrvalostí sportovec je závislý na doplnění glykogenových zásob energie. Vhodná je strava tvořená sacharidy z více než 65 % CEP. Silový sportovci zaměřují svou pozornost na bílkoviny. Jejich adekvátní příjem zajistí stavební materiál pro rostoucí svaly a zajistí obnovu poškozené svalové tkáně. [19]

2.2.1

Shrnutí nutričního doporučení pro bobisty Z textu viz výše vyplývá doporučený příjem bílkovin pro bobisty 18 %

z CEP, což pro sportovce vážícího 95 kg představuje 1,9 g/kg TH. Toto doporučení se pohybuje na horní hranici doporučeného maximálního příjmu bílkovin. Pro bobistu trénujícího 2 - 4 hodiny denně rychlostně silového tréninku 19

je doporučený příjem sacharidů 8 - 10 g/kg TH. Tuky by měly být v jídelníčku bobisty zastoupeny z 15 - 30 (25) %, jak vyplývá z doporučení pro rychlostní a silové sporty viz text výše.

2.3 Nutriční timing Správný příjem stravy během dne napomáhá k dosažení maximální výkonnosti sportovce a zlepšení nebo udržení jeho kondice. Správné načasování příjmu a množství potravin před tréninkem nebo soutěží lépe připraví svaly pro nadcházející zátěž. Během tréninku oddálí nástup únavy a po tréninku slouží jako regenerační prostředek pro budování a obnovu svalové hmoty a obnovu energetických zásob. Mezi příjmem jednotlivých živin před, během a po tréninku či soutěží jsou mezi sportovci s různou délkou a intenzitou trvání tréninku rozdíly. [21]

2.3.1

Stravování před silovým a rychlostním tréninkem Před tréninkem lehké nebo střední zátěže není svačina zapotřebí, ale pouze

za předpokladu, že od posledního jídla neuplynulo více jak 4 hodiny. V tom případě se doporučuje přijmout 15 g sacharidů. Pokud je trénink před snídaní, doporučuje se svačina s 15 - 25 g sacharidů spolu s 10 - 15 g bílkovin nebo s 6 g esenciálních AMK. [21] Před náročným tréninkem je doplnění makronutrientů v podobě svačiny nutné. Svačina 2 - 3 hodiny před tréninkem by měla obsahovat 200 - 400 kcal a to v podobě 35 - 85 g sacharidů spolu s 10 - 15 g bílkovin nebo s 6 g esenciálních AMK. Svačina méně jak 1 hodinu před tréninkem by měla obsahovat do 200 kcal sestavených z 35 g sacharidů spolu s 10 - 15 g bílkovin nebo s 6 g esenciálních AMK. [21]

20

2.3.2

Stravování během silového a rychlostního tréninku Během silového tréninku se využívají zásoby glykogenu pro anaerobní

glykolýzu. Jelikož čistá doba posilování zabere z dvouhodinového tréninku cca 30 minut, není zapotřebí doplňovat energii během tréninku. [25] Za předpokladu, že sportovec trénuje před snídaní, se během lehkého tréninku doporučuje zkonzumovat 240 - 360 ml sportovního nápoje. To samé platí pro trénink střední intenzity, kdy se doporučuje 240 - 480 ml sportovního nápoje. [21] Během náročného tréninku už je svačina zapotřebí. Pro menší sportovce je vhodná dávka sacharidů 15 - 20 g na 1 hodinu a u větších sportovců 20 - 60 g sacharidů na 1 hodinu. [21]

2.3.3

Stravování po silovém a rychlostním tréninku Po lehkém tréninku není svačina zapotřebí. Po tréninku střední intenzity je

vhodné doplnit 0,7 g/kg sacharidů spolu s 0,1 - 0,2 g/kg bílkovin. Po náročném tréninku se doporučuje doplnit 1 - 1,2 g/kg sacharidů spolu s 0,1 - 0,25 g/kg bílkovin a do dvou hodin po tréninku sníst hlavní jídlo. Vhodná forma doplnění bílkovin je v podobě proteinového koncentrátu. [8, 21] Po tréninku se lidský organismus nachází v katabolickém stavu a snaží se zregenerovat vyčerpané zásoby glykogenu tím, že nastartuje anabolické procesy. To je ten správný čas pro doplnění živin. Pokud se sportovec snaží nabrat svalovou hmotu, je doba do 30 min po tréninku (tzv. „anabolické okno“) ta nejvhodnější na doplnění živin potřebných pro anabolické reakce. V této době má organismus nejvyšší schopnost využít jednoduché sacharidy k doplnění svalového a jaterního glykogenu a současně startuje potřeba pro přísun bílkovin k regeneraci poškozených svalových vláken a k nárůstu svalové síly. Obsah přijatých sacharidů po tréninku by však neměl převyšovat 30 g v jedné dávce, aby nedošlo k nadměrné stimulaci inzulinové sekrece. Inzulín je anabolický hormon, který stimuluje tvorbu svalové hmoty a obnovení zásob glykogenu ve svalech a játrech,

21

ale při nadměrném příjmu glukózy stimuluje její ukládání do zásob v podobě nežádoucího tuku. [24, 25] Tekutá strava po tréninku má v tomto případě výhodu oproti běžné stravě. Gainer nebo proteinový koncentrát je lépe stravitelný. Organismus se tak rychleji dostane ze stádia katabolismu a začíná budovat svalovou hmotu. Glukóza a bílkoviny z tekuté stravy jsou rychleji dostupné pro buňky, které je mohou využít k doplnění zásob energie v podobě glykogenu z glukózy a k budování svalové hmoty z bílkovin. [18]

22

3

Doplňky stravy Názory na doplňky stravy se mezi odborníky značně odlišují. Jedna

skupina je doporučuje a druhá neméně početná skupina odborníků jim nepřisuzuje žádné vyšší účinky na zdraví či sportovní výkonnost. [25]

3.1 legislativa Zákon č. 110/197 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích definuje doplněk stravy jako potravinu, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích. [28] Požadavky na složení doplňků stravy, jejich označování a způsob použití upravuje vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin v návaznosti na předpisy evropského společenství. [26]

Označování doplňků stravy dle vyhlášky č. 225/2008 Sb. § 3, odst. (1) a (5) (1) Kromě požadavků na označování obalu potravin upravených v zákoně a ve zvláštním právním předpise se na obalu pro spotřebitele uvede: a) v názvu potraviny slovo "doplněk stravy", b) název vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek charakterizujících výrobek, c) číselný údaj o množství vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek vztažený na doporučenou denní dávku, přičemž u vitaminů a minerálních látek se použijí jednotky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, d) údaje o obsahu vitaminů a minerálních látek i v procentech doporučené denní dávky uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, přičemž tento údaj lze uvést i v grafické podobě, e) doporučené denní dávkování a popřípadě další podmínky použití, f) varování před překročením doporučeného denního dávkování, g) upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí, h) upozornění, že doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy, i) upozornění "Nevhodné pro těhotné ženy" u doplňků stravy obsahujících více než 800 μg (RE) vitaminu A v denní dávce (5) Označování doplňků stravy nesmí a) doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat,

23

b) obsahovat žádné tvrzení uvádějící nebo naznačující, že vyvážená a pestrá strava obecně nemůže poskytnout dostatečné množství vitaminů látek. [26]

anebo minerálních

Specifické požadavky na uvádění doplňků stravy do oběhu dle Zákona č. 110/197 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích § 3d (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu doplněk stravy je povinen před jeho prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví, a v kopii ministerstvu, český text označení, který bude uveden na obale výrobku. [28] Balení doplňků stravy dle Zákona č. 110/197 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích § 11 odst. (1) f) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy a potraviny nového typu uvádět do oběhu pouze balené.[28]

3.2 Cíle užívání doplňků stravy ve sportu Hlavním cílem užívání doplňků stravy ve sportu je uspokojit zvýšené nároky organismu na energetické zdroje, stavební látky a mikroživiny. Dalším cílem jejich užívání je zvýšení přísunu biologicky účinných látek např. stimulantů, antioxidantů nebo vitamínů účastnících se metabolické přeměny. [14] Nejčastější důvody k užívání doplňků stravy ve sportu jsou za účelem: 1)

zvětšení objemu svalové hmoty

2)

nárůstu svalové síly

3)

urychlení procesu regenerace

4)

spalování tuků

5)

prevence poškození zdraví

6)

zvýšení výkonnosti a vytrvalosti [8, 17, 21]

24

3.3 Dělení doplňků stravy Doplňky stravy rozdělujeme do několika skupin: a) podle formy na tekuté a pevné. Mezi tekuté doplňky stravy řadíme gely, sirupy, roztoky, oleje (olivový extrakt), spreje, kapky (rostlinné extrakty), aerosoly a tobolky. Mezi pevné doplňky stravy řadíme tablety, granuláty, dražé, pastilky, prášky a žvýkací plátky, b) podle původu doplňků stravy na živočišné, rostlinné a syntetické, c) podle chemického charakteru a funkčních skupin na antioxidanty, vitaminy, minerální látky, soli a ionty, aminokyseliny, hormony a látky hormonům podobné. [12]

Doplňky stravy dále dělíme podle účinku: a) doplňky stravy zvětšující objem svalové hmoty (proteiny, aminokyseliny), b) doplňky stravy s anabolickým efektem, které zvyšují svalovou sílu a chrání svalovou hmotu před katabolickým efektem, c) doplňky stravy snižující množství tukové tkáně (L-carnitin, HCA, chrom aj.), d) doplňky stravy s antioxidačním účinkem, které chrání před působením volných kyslíkových radikálů, příznivě ovlivňují imunitu, působí protizánětlivě a zvyšují odolnost vůči stresu (vit. E, C, betakarotén, koenzym Q10 aj.), e) energizéry (přirozeně stimulující látky), f) doplňky stravy urychlující regeneraci. [17]

3.4 Nejčastěji užívané doplňky stravy v rychlostních a silových sportech Tato kapitola se zabývá nejužívanějšími doplňky stravy, které jsou zároveň i nejčastěji nabízené na českém trhu a mají význam pro sportovce rychlostních a silových disciplín.

25

3.4.1

Proteinové doplňky stravy Bílkoviny v proteinových přípravcích tvoří minimálně 40 %. Proteinové

přípravky dodají tělu sportovce kvalitní a rychle stravitelné bílkoviny bez obsahu tuku a laktózy, které sebou běžná strava přináší. [11] Formy proteinových přípravků: a) proteinové nápoje – tekutá forma prodávaná v lahvích. Výhodou je, že přípravek není zapotřebí předem připravovat a je snadno dostupný. b) tablety a kapsle – tablety bývají větší a doporučuje se je rozžvýkat. Kapsle bývají menší a polykají se. Tablety a kapsle jsou lépe stravitelné než prášková forma. Jejich obliba je přesto nižší především k vyšší pořizovací ceně. c) proteinové prášky – jejich příprava je složitější na rozdíl od předešlých forem. Prášek je zapotřebí rozmíchat v nápoji, nejčastěji se míchá s vodou nebo mlékem, přesto je prášek nejoblíbenější forma proteinových přípravků mezi sportovci, zejména z důvodu jeho ceny. [3] d) proteinové tyčinky – tuhá forma proteinových přípravků vhodná ke konzumaci při déletrvajících výkonech. Svým obsah a vysokou energetickou hodnotou jsou proteinové tyčinky vhodnou alternativou běžného jídla zejména na cestách. [5] Nejběžnější zdroje bílkovin v proteinových přípravcích Druhů bílkovin pro výrobu suplementů je hned několik. Mezi méně využívané patří například vaječná, rýžová nebo pšeničná bílkovina. Pro svoji chuť jsou však velice málo vyhledávané. K výrobě se nejběžněji používají bílkoviny mléka (syrovátka a kasein) a sojová bílkovina. [38]

1)

Sojová bílkovina je nejkvalitnější z rostlinných zdrojů. Neobsahuje tuk,

cholesterol ani laktózu, jako je tomu u mléčných zdrojů bílkovin. I přes svůj nižší obsah aminokyseliny metioninu je vyhledávaným zdrojem bílkovin zejména vegetariány a sportovci, kteří nekonzumují mléčné výrobky. [11, 34]

26

Formy sojových bílkovin: a) Izolát se vyrábí z odtučněné sojové mouky, kdy se postupně odstraňuje tuk a sacharidy. Bílkoviny tvoří v přípravku 90 %. Výsledný produkt je neutrální chuti a nemá nadýmavé účinky. Množství bílkoviny, které je tělo schopno vstřebat po příjmu sojového izolátu je 93 – 97 %. b) Koncentrát je směs s obsahem 70 % bílkovin. Dobře se rozpouští ve vodě, je snadno stravitelný a zachovává si obsah vlákniny. Čistá využitelnost sojového koncentrátu (tzv. NPU) je 67. Množství bílkoviny, které je tělo schopno vstřebat po příjmu sojového koncentrátu činí 95 %. c) Sojová mouka vzniká broušením sojových bobů, při kterém vzniká jemný prášek. Se svým obsahem bílkovin 50 % má nejnižší obsah oproti ostatním zdrojům sojové bílkoviny. [31]

2)

Kasein tvoří největší podíl bílkovin v mléce. Jeho kvalita se odvíjí od

způsobu, jakým se vyrábí. Kasein se z mléka získává procesem srážení mléka syřidly, kyselinami nebo použitím zákysu. Oproti syrovátce se tráví mnohem pomaleji a poskytuje tak tělu bílkoviny až po dobu 8 hodin. Sportovci užívají kasein většinou před spaním jako poslední jídlo, čímž zabraňují nežádoucímu procesu katabolismu svalové tkáně. Z tohoto důvodu je označován jako „night protein“. Jeho využití po tréninku není tak účinné jako u syrovátkového proteinu a to právě z toho důvodu, že se začíná vstřebávat mnohem později a nezajistí tak tělu pohotový zdroj bílkovin pro rychlou obnovu poškozených svalů. [6, 39] Formy kaseinových bílkovin: Pro výrobu doplňků stravy se využívají převážně tři formy kaseinových bílkovin - kaseinát vápenatý, micelární kasein a izolát mléčného proteinu. a) Kaseinát vápenatý se získává z odstředěného mléka sýřením kyselinami. V další fázi procesu je neutralizován hydroxidem vápenatým. Tento postup není příliš vhodný. Většina takto získaného proteinu se nestráví a nevyužitý protein se z těla vyloučí. 27

b) Micelární kasein je vyráběn ultrafiltrací mléčné bílkoviny z čerstvého odstředěného mléka. Tímto procesem se odstraní tuk a laktóza a výsledný produkt je tvořen bílkovinami z 85 %. Díky micelám kasein snadno prostupuje přes střevní stěnu. Takto připravený kasein se velmi dobře vstřebává a jeho využitelnost je vysoká. c) Izolát mléčného proteinu je oblíbená forma proteinových přípravků, avšak jejich kvalita kolísá. Izolát je tvořen z 80 % kaseinem a z 20 % syrovátkovou bílkovinou. [32]

3)

Syrovátkový protein vzniká při srážení mléka, kdy po odstranění tuhé

části (kaseinu) zůstane tekutá část (mléčná syrovátka), která ovšem obsahuje pouhých 15 % bílkovin a zbytek tvoří mléčný tuk a laktóza, která tvoří převážnou část. Proto se takto získaná syrovátka dále upravuje a prodává jako součást proteinových přípravků pod označením „Whey protein“. V současné době jsou na trhu k dispozici tři formy syrovátkových proteinů – syrovátkový koncentrát, izolát a hydrolyzát. Nejkvalitnější z těchto tří forem je bezpochyby syrovátkový hydrolyzát. [34] Formy syrovátkových proteinů: a) Syrovátkový koncentrát (WPC – Whey Protein Concentrate) vyráběný procesem ultrafiltrace, při kterém se používají speciální membrány oddělující od sebe jednotlivé složky syrovátky. Takto získaný koncentrát má vysokou stabilitu, ale díky nízkému stupni denaturace se cenné bílkoviny znehodnotí. Obsah bílkovin v koncentrátech se pohybuje od 41 % do 85 %. Z uvedených forem syrovátek se tráví nejpomaleji, přibližně 1,5 – 3 hod v závislosti na koncentraci konzumovaného koncentrátu. Jednou z výhod je jejich chuť díky nižší koncentraci proteinu a vyššímu obsahu laktózy a tuku. Také cena koncentrátu je podstatně nižší než u kvalitnějších forem syrovátkových proteinů. [24, 40] b) Syrovátkový izolát (WPI – Whey Protein Isolate), vyráběný technologickými postupy za použití iontové výměny nebo ultrafiltrace, obsahuje minimální

množství

tuku

a

laktózy. 28

Syrovátkový

izolát

je

druhý

nejkoncentrovanější zdroj bílkovin s obsahem 85 - 95 %. Jejich nevýhodou je nižší obsah vitamínů než u koncentrátu a méně příjemná chuť. Další nevýhodou takto kvalitního produktu je bezesporu jeho vysoká pořizovací cena. [24, 40] c) Syrovátkový hydrolyzát (WPH – Whey Protein Hydrolyzate) je v současné době nejkvalitnějším zdrojem bílkovin v proteinových přípravcích. Vyrábí se dalším zpracováním syrovátkového izolátu, procesem zvaným hydrolýza, kdy se dlouhé řetězce proteinů enzymaticky naštěpí a tím se stávají lépe stravitelné. Čím větší je hydrolýza, tím je protein lépe stravitelný. Jeho hlavní nevýhodou jsou vysoké náklady na výrobu, díky nimž je i cena přípravků velice vysoká. Další nevýhodou je jeho nahořklá chuť, která je výsledkem procesu štěpení bílkovin. [40] Metody zpracování proteinových přípravků: K přípravě proteinových přípravků se využívá několik metod výroby: suchá cesta, patří mezi nejstarší dnes už nevyužívané metody výroby. Odstraněním laktózy a dalších látek vzniká dále sušený koncentrát. Nejmodernější způsob výroby se nazývá CFM (Cross Flow Microfiltration), takto získaný produkt je nejkvalitnější na trhu. Iontová výměna je o něco méně kvalitní, zato levnější způsob výroby proteinových přípravků. Takto získané produkty patří v poměru cena a kvalita k nejužívanějším. [38] Bližším seznámením s procesem výroby proteinových přípravků se tato práce nezabývá.

3.4.1.1 Shrnutí doporučení k užívání proteinových doplňků pro bobisty: Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole, doporučený denní příjem bílkovin pro bobisty je 18 % z CEP, což tvoří u bobisty vážícího 95 kg 180 g bílkovin denně. Přijetí takového množství bílkovin z běžné stravy může být problematické, proto je vhodné využít proteinové přípravky k doplnění potřebného množství bílkovin. Proteinové přípravky dodají sportovci kvalitní a rychle stravitelné bílkoviny, které tělo snadno využije bez případného navýšení přijatého tuku, který sebou běžná strava obsahující bílkoviny často přináší.

29

3.4.2

Sacharidové doplňky stravy Sacharidy ve stravě hrají klíčovou roli pro sportovní výkon. Dostatečné

předzásobení sacharidy zajišťuje dostatek energie pro pracující svaly během zátěže. Po výkonu doplní sacharidy vyčerpané zdroje svalového a jaterního glykogenu. [21] Formy sacharidových doplňků: a) prášek – sacharidové prášky dostupné na trhu se od sebe liší obsahem jednotlivých látek. Všechny obsahují složené a jednoduché sacharidy nebo jejich kombinace. Nejčastěji obsažené sacharidy jsou glukóza, fruktóza a maltodextriny. Jejich kombinace umožňuje udržet vysokou hladinu dostupné energie v průběhu výkonu. Kromě sacharidů jsou doplňky obohaceny i o jiné látky: vitaminy, elektrolyty, inositol, BCAA a další látky. Mezi sportovci je nejoblíbenější tzv. „weightgainer/gainer“,

jedná

se

o práškovou

směs

sacharidů

spolu

s bílkovinami, které tvoří většinou od 8 do 30 %. U kvalitních výrobků bývá nejčastěji zastoupenou bílkovinou složkou syrovátkový koncentrát. Užívání gaineru je nejvhodnější v objemové fázi a to zejména po tréninku, kdy organismus potřebuje doplnit vyčerpané zásoby glykogenu a zároveň se nachází v katabolickém stavu. Pro nastartování proteosyntézy je zapotřebí velké množství energie, které nám dodají sacharidy z gaineru. Sacharidy zároveň stimulují produkci inzulínu, díky němuž započne proces anabolismu. To vše vede k zregenerování a posílení svalové tkáně. Jako méně vhodný sacharid pro přípravu gainerů se jeví fruktóza, která má nízký GI a je metabolicky nezávislá na inzulínu, tudíž nestimuluje jeho produkci stejně jako glukóza nebo maltodextrin. Někteří odborníci nedoporučují užívat gainer ihned po skončení tréninku, ale nejméně 45 minut po skončení výkonu. Inzulín totiž blokuje vyplavení růstového hormonu, který je rovněž anabolickým hormonem. [3, 24, 41] b) nápoje – tekutá forma obsahující sacharidy a elektrolyty se prodává ve formě již hotových nápojů nebo koncentrátů, které se musí dále naředit tekutinou. Nejvhodnější sacharidy jsou ty, které obsahující glukózové polymery. Glukózové polymery mají nižší osmotickou aktivitu, a tudíž se rychleji vstřebají a mohou být okamžitě využity jako zdroj energie. Nápoje se doporučuje konzumovat během 30

tréninku i po něm. Mezi nejprodávanější nápoje patří Gatorade, který mimo sacharidů obsahuje i minerální a další látky. [3] c) sportovní tyčinky – tuhá forma sacharidových doplňků populární zejména ve vytrvalostních sportech k doplnění energie během, před i po výkonu. Kvalitní tyčinky obsahují rýžový dextrin, který je tvořen glukózovým polymerem. Sportovní tyčinky obsahují převážně kukuřičný sirup nebo ovocný džus. [3]

3.4.2.1 Shrnutí doporučení k užívání sacharidových doplňků pro bobisty: V předešlé kapitole byl uveden doporučený příjem sacharidů 8 – 10 g/kg TH pro rychlostně silový trénink. Doplnění příjmu sacharidů z běžné stravy může být podpořeno příjmem sacharidových doplňků, které dodají dostatek energie pro výkon a rychle doplní zásoby glykogenu ve svalech po náročném tréninku. Vhodné jsou zejména tekuté formy sacharidových doplňků, které se rychle vstřebávají a mohou být rychleji využity. Pro mladé začínající bobisty nebo bobisty, kteří se snaží zvýšit tělesnou hmotnost, jsou vhodným sacharidovým doplňkem weightgainery, které nastartují anabolické procesy v organismu a podpoří svalový růst, ke kterému je zapotřebí velké množství energie.

3.4.3

Aminokyseliny Aminokyseliny tvoří v organismu základní stavební jednotku bílkovin.

Mají však i jiné funkce, mezi které patří účast na regulaci transkripce a translace, ovlivňování

hormonální

sekrece

nebo

imunomodulační

účinky.

Lidský

organismus si nedokáže některé aminokyseliny syntetizovat, a proto musí být dodávány spolu s potravou. Tyto AMK nazýváme esenciální a tvoří je 8 AMK (izoleucin, valin, lyzin, leucin, metionin, tryptofan, treonin, fenylalanin). Pro člověka jsou biologicky významné AMK v L-formě, které se od D-formy liší prostorovým uspořádáním atomů. D-formu AMK organismus pro výstavbu vlastních bílkovin nedokáže využít. [10] Aminokyseliny jsou mezi sportovci velice oblíbené doplňky stravy. Vliv jednotlivých AMK na organismus je popsán níže. AMK doplňky rozdělujeme do 31

3 skupin. První skupinu tvoří produkty, které obsahují všechny AMK. Tyto produkty jsou většinou obyčejné proteinové suplementy. Druhou skupinu tvoří AMK individuální, které se prodávají odděleně a třetí skupinu tvoří suplementy, které tvoří dvě až tři AMK. Preparáty lze pořídit buď ve volné formě (krystalické) nebo s peptidovou vazbou. Pro vytěžení maximálního efektu z individuální AMK je vhodnější krystalická forma. [3]

3.4.3.1 L-Arginin Arginin se řadí mezi semiesenciální glukogenní AMK nezbytné pro děti a starší lidi. Přirozeně se arginin vyskytuje v mléčných výrobcích, rybách a mase. Část argininu se v játrech přeměňuje na kreatin. Po vstřebání je arginin metabolizován na další aminokyselinu ornitin. Obě tyto AMK mají stimulační vliv na sekreci růstového hormonu, který podporuje proteoanabolismus, což vede k urychlení regenerace po výkonu. Mezi další funkce argininu patří podpora tvorby kolagenu, tvorba spermií, ochrana před devastací svalové tkáně a stimulace sekrece inzulinu, který je taktéž řazen mezi anabolické hormony. Doporučená denní dávka pro stimulaci zmíněných procesů je 2 – 3 g hodinu před tréninkem a 30 min před spaním. Udržovací dávka je asi 1 g denně. Pro zvýšení efektu při nabírání svalové hmoty se jeví jako vhodná kombinace argininu spolu s ornitinem a lysinem. [8, 10] V silových sportech je arginin oblíbený zejména kvůli svým silným vasodilatačním účinkům, které podporují prokrvení svalů a vedou k lepší regeneraci svalové tkáně a to tím způsobem, že jsou ze svalů odplavovány odpadní metabolity a současně se do svalů dostávají živiny. Dalším z hlavních důvodů je jeho již zmíněný stimulační efekt na produkci růstového hormonu (GH) a inzulínu. Produkty na našem trhu většinou obsahují arginin individuálně nebo jako jednu ze složek různých směsí. [2]

32

3.4.3.2 L-Glutamin Glutamin je nejběžnější neesenciální AMK. Je přítomen v tělních tekutinách, podporuje imunitní systém, je součástí bílkovin, využívá se jako energetický substrát, podporuje syntézu svalového glykogenu, má výrazný antikatabolický efekt a zvyšuje hladinu růstového hormonu v krvi. Glutamin slouží také jako zdroj pro tvorbu GABA (kyseliny gama-amino-máselné), která je neuromadiátorem v CNS. Největší množství glutaminu je uloženo v kosterním svalu, který slouží jako hlavní zdroj glutaminu pro ostatní tkáně. Jestliže se hladina glutaminu sníží, ostatní AMK se musí přeměnit na glutamin, aby mohl sloužit jako zdroj pro proteosyntézu. [3, 8, 10] L-glutamin je ve sportu oblíbený zejména pro schopnost chránit ostatní AMK a pro své antikatabolické vlastnosti. L-glutamin může výrazně zvýšit produkci růstového hormonu a to při dávkách okolo 2000 mg, čehož při běžné suplementaci nelze dosáhnou, jelikož dostupné preparáty obsahují cca od 65 do 200 mg v jedné kapsli. Taková suplementace by byla finančně velice nákladná. [3]

3.4.3.3 L-Tyrosine Tyrosin je neesenciální AMK zastoupená ve svalové bílkovině z 1 - 2 %. Do povědomí veřejnosti se dostal jako prekurzor mozkových neurotrasmiterů, které se starají o výkyvy nálad, potlačují stresové a depresivní stavy a podporují tvorbu endorfinů. Ve světě sportovců je spíše opomíjenou AMK. Můžeme ho však využít jako látku stimulující vylučování růstového hormonu stejně tak dobře, jako předešlé aminokyseliny. Další funkce tyrosinu jsou o něco zajímavější. Tyrosin je součástí hormonů štítné žlázy (trijodtyroninu a tyroxinu) a zejména v době redukčních diet, kdy dochází k utlumení BM, může tyrosin opět zvýšit jeho hladinu a tím zvýšit výdej energie. Tyrosin se prodává jako aminokyselina nejčastěji v kombinaci s kapsaicinem nebo L-karnitinem, s kterými podporuje využívání tuků jako zdroje energie. L-tyrosin se dále kombinuje s taurinem nebo kofeinem pro jejich synergické stimulační působení. Tyrosin se nejčastěji používá

33

30 – 60 minut před tréninkem. Pro podporu redukční diety je vhodné konzumovat L-tyrosine i ráno před snídaní. Nedoporučuje se jeho společná konzumace s proteinovými přípravky z důvodu jeho specifického efektu na organismus, který by byl potlačen. [3, 43]

3.4.3.4 BCAA Pod názvem Branched-Chain Amino Acid (BCAA) se skrývá směs tří esenciálních větvených aminokyselin L-valinu, L-leucinu a L-izoleucinu. BCAA můžeme označit za nejužívanější aminokyselinové doplňky stravy ve sportu nejen silovém, ale i vytrvalostním a to zejména díky možnosti využití BCAA jako zdroje energie, čímž se šetří zásoby glykogenu ve svalu. Největší účinek z těchto tří aminokyselin má leucin, který příznivě působí na sekreci inzulínu jako anabolického hormonu. Dávky 20 – 50 g BCAA urychlují syntézu svalových proteinů, ale pouze za předpokladu dostatečného příjmu bílkovin a sacharidů. Je prokázáno, že 50 – 90 % AMK, které se vstřebají do svalu během prvních 3 hodin po jídle, jsou právě BCAA, které zde pomáhají k tvorbě dalších AMK. Větvené AMK mají anabolický účinek na svaly nejen díky stimulačním účinkům na vylučování inzulínu, ale i růstového hormonu. Užívání BCAA zabraňuje rozkladu svalových

bílkovin

během

intenzivního

tréninku,

které

je

zapříčiněno

vylučováním kortizolu, jenž způsobuje uvolňování BCAA z bílkovinných vazeb a je zodpovědný za rozklad svalových proteinů. BCAA dodané před nebo během tréninku jsou v takových případech snadno dostupným zdrojem energie a svalová bílkovina je tak chráněna před degradací. [3, 35] BCAA se prodávají ve formě tablet nebo v tekuté formě, která je lépe vstřebatelná. Pro podpoření metabolismu AMK se doporučuje užívat současně s vitaminem B6. Za doporučenou dávku při dlouhodobém užívání se nejčastěji udává 5 – 15 g denně. Jiné zdroje uvádějí dávku 5 až 30 g denně. Doporučuje se brát BCAA před snídaní, před tréninkem a ihned po tréninku nebo 60 až 90 minut po tréninku. Větvené AMK se nedoporučují konzumovat společně s tryptofanem

34

nebo tyrosinem, se kterými soutěží o své místo, a proto je lepší brát je odděleně v jinou dobu. [3, 35]

3.4.4

Kreatin Kreatin je přírodní látka s výrazně ergogenními vlastnostmi přirozeně se

vyskytující v mase a rybách. Denní potřeba kreatinu je cca 2 g, z toho asi polovinu přijmeme stravou a zbytek si organismus syntetizuje v ledvinách a játrech z tří aminokyselin - glycinu, argininu a methioninu. Více než 95 % kreatinu v organismu je soustředěno v kosterních svalech, polovina ve formě volného kreatinu a polovina ve formě kreatin fosfátu. Kreatin je nejužívanější energizující suplement zejména mezi silovými a rychlostními sportovci. Kreatinový suplement zvyšuje hladinu přirozeně se vyskytujícího kreatinu v organismu o desítky procent a tím navyšuje kreatinové rezervy v těle, které mohou být během intenzivního tréninku využity pro syntézu ATP a následný vznik energie. Účinky kreatinu se projeví zvýšením výkonnosti a nárůstu svalové hmoty v průměru o 0,5 – 1 kg. Studie dále prokázaly jeho pozitivní účinek na snižování množství tělesného tuku. [3, 11] Nejvhodnější je užívat kreatin před výkonem pro maximalizaci zásob kreatinu ve svalech a po výkonu pro doplnění jeho vyčerpaných zásob. Kreatin se doporučuje užívat spolu se sacharidy, jelikož kreatin pro vstup do svalových buněk potřebuje inzulín, jehož hladina se zvyšuje po konzumaci sacharidů. Kreatin se doporučuje užívat v 4 až 6 týdenních cyklech. V iniciační fázi (prvních 5 až 7 dnech) je vhodné užívat 15 – 20 g kreatinu denně, poté 1 – 2 g denně jako udržovací dávka. Jiná doporučení uvádějí jako denní dávku 10 g kreatinu rozloženou do dvou dávek před a po tréninku. [36] Formy kreatinu: Kreatin monohydrát (CrMH) – je tvořen molekulou kreatinu, na kterou je navázána molekula vody. Mezi suplementy nalezneme jak práškovou formu kreatinu, tak kreatin ve formě tablet. Jeho nevýhodou je větší zadržování vody v těle. 35

Kre-Alkalyn – je novější forma kreatinového suplementu. Jedná se o kreatin kombinovaný se solí s pH vyšší než 12, vznikající díky spojení molekul s pufrovacími činidly. Takto získaný kreatin je stabilnější a dostává se do svalu takřka neporušen, navíc se prakticky nepřeměňuje na odpadní kreatinin. [36]

3.4.5

Beta – hydroxy beta - metylbutyrát (HMB) Jedná se o derivát kyseliny máselné nacházející se v grapefruitech a rybím

mase. HMB vzniká v lidském organismu přirozeně z aminokyseliny leucinu. Ve sportovní výživě je oblíbený z důvodu jeho antikatabolických účinků. Omezuje odbourávání svalové bílkoviny (proteolýzu) během intenzivní zátěže a zvyšuje proteosyntézu ve svalech. Jeho pozitivní účinky na nárůst svalové hmoty a spalování tuku byly zaznamenány zejména u začínajících sportovců, ale i u pokročilejších sportovců byl prokázán pozitivní účinek HMB. Doporučuje se užívat 1 – 3 g denně rozložených do tří dávek. U sportovců s vyšší tělesnou hmotností se doporučuje 5 - 6 g denně. [11, 25]

3.4.6

Pufry Odstranění svalové bolesti vznikající vzrůstající acidózou, která je

důsledkem hromadění vodíkových iontů (H+) můžeme podpořit nejen aktivní regenerací, ale i využitím doplňků stravy, které obnovují acidobazickou rovnováhu, prostřednictvím látek schopných akceptovat H+ tzv. pufry. Tyto látky se jeví jako výhodné zejména pro silové a rychlostní sportovce, kteří mají v důsledku vysokého podílu anaerobního získávání energie vysokou hladinu laktátu po zátěži, což zvyšuje potřebu pufrů. [9, 44]

3.4.6.1 Hydrogenuhličitan sodný – Bikarbonáty (NaHCO3) Bikarbonáty jsou

nejvýznamnější

extracelulární

pufry organismu.

Významně přispívají k udržení acidobazické rovnováhy, čímž se zlepšují podmínky pro trénink. Bikarbonáty zmírňují svalovou bolest a tím je umožněn 36

kvalitnější a intenzivnější trénink. Všechny tyto faktory vedou k podpoře svalového růstu. Bikarbonáty navíc ovlivňují proces spalování tuků, jelikož hormony lipolýzy se tvoří v alkalickém prostřední ve větším množství. Nejčastěji užívaný bikarbonát je Natrium bikarbonát (jedlá soda), která je cenově nejdostupnější a nejrozšířenější formou. Doporučené množství bikarbonátu je 5 - 10 g denně rozdělené do několika dávek. Vhodné je začít s 1 g denně a dávku postupně zvyšovat. [44]

3.4.6.2 Beta-alanin Beta-alanin je neesenciální AMK, která se vyskytuje přirozeně v potravě a je jednou ze složek Karnosinu. Karnosin je dipeptid, nacházející se ve větší koncentraci převážně ve svalových vláknech typu IIB. Karnosin účinkuje jako nitrosvalový pufr schopný vázat atomy vodíku, čímž brání snižování pH při anaerobní zátěži. Suplementace beta-alaninem napomáhá ke zvýšení množství karnosinu ve svalech, čímž se zmírňuje metabolická acidóza. Suplementace betaalaninem zvyšuje podíl pufrovací nitrosvalové kapacity karnosinu z 6 % až na 15 %. Všechny dosavadní poznatky vedou k závěru, že beta-alanin jako doplněk stravy zvyšuje výkon během intenzivního tréninku a vede ke svalovému rozvoji. [11, 25]

3.4.7

Stimulanty Stimulanty jsou látky působící na centrální nervový systém. Mají

povzbudivé účinky na náladu, snižují pocit únavy a zvyšují psychickou a fyzickou výkonnost. Mezi nejčastěji užívané stimulanty řadíme kofein a taurin, viz níže. Dále sem řadíme Guaranu, Ginseng nebo extrakt ze zeleného čaje. Stimulační látky se nejčastěji přidávají do sportovních (energetických) nápojů nebo se prodávají ve formě ampulí, kapslí či v tabletové formě. Nejprodávanější sportovní doplňky s obsahem stimulantů jsou Speed 8, Gutar od Nutrendu nebo samostatné koncentrované formy stimulantů jako například kofein nebo taurin. [3, 17]

37

3.4.7.1 Kofein Kofein je látka obsažená v přírodních zdrojích, jako je káva, guarana, čokoláda, čaj nebo kolové ořechy. Ve sportu je kofein využíván zejména pro zvýšení výkonnosti ve vytrvalostních sportech. Studie prováděné na silových sportovcích taktéž prokázaly vliv kofeinu na silový výkon, kdy se po jeho užití zvýšil výkon a trénink se tím zintenzivnil. Podle nových studií může kofein pozitivně ovlivnit produkci epinefrinu v nadledvinkách a tím zvýšit svalovou kontrakci. Dá se tedy předpokládat jeho pozitivní vliv na zvýšení výkonu až o 22 %. Doporučená denní dávka kofeinu pro zvýšení silového i vytrvalostního výkonu je 3 – 6 mg/kg TH 30 -60 min před tréninkem. [3, 11]

3.4.7.2 Taurin Taurin patří mezi podmíněně esenciální AMK, které nejsou součástí proteinu, přesto jsou to nejběžnější AMK kosterního svalu. V těle se taurin dokáže syntetizovat ze dvou AMK methioninu a cysteinu. Vysokou koncentraci taurinu nacházíme především v CNS, srdečním a kosterním svalstvu a sítnici. Mezi jeho hlavní funkce patří přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny, dále funguje jako přenašeč nervových vzruchů v mozku. [10] L-taurin se přidává do sportovních nápojů pro zvýšení koncentrace před výkonem, orientace v prostoru a k oddálení únavu. Doporučená denní dávka taurinu je 1 - 3 g. V průběhu cvičení hladina taurinu ve svalech klesá. Při suplementaci taurinem před tréninkem se pokles síly téměř neobjeví. Mezi další účinky taurinu patří diuretické účinky, zvětšení objemu buněk díky jeho schopnosti vázat vodu podobně jako kreatin, snižování hladiny LDL cholesterolu a zvyšování hladiny HDL cholesterolu. Denní doporučenou dávku je vhodné rozdělit na dvě dávky, jednu před tréninkem a jednu po tréninku. [13, 33] Kombinace taurinu s kofeinem a větším množstvím jednoduchých cukrů má silně stimulační účinky na organismus, které se dají velice dobře využít zejména ve sportu. Jejich kombinace s alkoholem může být nebezpečná a není doporučována ani výrobci těchto nápojů. [22] 38

3.4.8

MCT olej (medium-chain triglyceride oil) Je synteticky připravovaný tuk se středně dlouhým řetězcem. Nejběžněji se

vyrábí z kokosového oleje. Původně se využíval v medicíně pro pacienty s problematickým trávením běžného tuku. Dnes ho využívá i sportovní výživa jako rychlý zdroj energie. MCT olej se také řadí do skupiny spalovačů tuků a látek na podporu svalového růstu. Metabolismus MCT je mnohem rychlejší než metabolismus běžného tuku s dlouhým řetězcem. Většina MK se bez přítomnosti L-carnitinu není schopna dostat přes membránu do mitochondrií. MCT olej je nezávislý na L-carnitinu a může volně vstupovat do mitochondrií, kde je oxidován a využit jako zdroj energie podobně jako je tomu u sacharidů. Díky svým vlastnostem může být MCT olej využit ke zvýšení aerobního vytrvalostního tréninku. Jeho účinek na podporu svalového růstu nebyl prozatím prokázán. [3, 11]

3.4.9

Konjugovaná kyselina linolová (CLA)

CLA je zkratka pro konjugovanou kyselinu linolovou, která se řadí mezi izomery kyseliny linolové. Ve své molekule obsahuje dvě konjugované dvojné vazby. CLA je obsažena v tuku přežvýkavců, v mléčných produktech a některých olejích. Jeho účinky na lidský organismus nejsou jednoznačně prokázané. Asi v polovině studií byl prokázán pozitivní účinek na snížení tělesného tuku a zvýšení podílu svalové hmoty vlivem suplementace CLA. Ve sportu se CLA využívá převážně v silových sportech v rýsovacím období. Doporučená denní dávka CLA se pohybuje okolo 1 až 3 g. Jiné zdroje uvádějí doporučenou denní dávku až 4 g. [3, 25]

3.4.10 Shrnutí doporučení k užívání doplňků stravy pro sportovce v bobovém sportu: Doporučení k užívání proteinových a sacharidových doplňků stravy viz předešlé kapitoly. Pro rychlostně silové sporty se z výše uvedených doplňků stravy jeví za vhodné zejména doplňky stravy podporující anabolické procesy 39

v organismu a to zejména s proteoanabolickými účinky a s antikatabolickými účinky. Příkladem užívání doplňků stravy by mohl být následující model: Jednu hodinu před tréninkem vzít 2 – 3 g argininu, dle doporučení viz výše pro stimulaci produkce růstového hormonu, který podporuje proteoanabolické procesy a urychluje regeneraci po tréninku. Krátce před tréninkem (zejména v přípravném období RTC) vzít 5 g kreatinu spolu se sacharidy a 5 g BCAA. Kreatin podporuje zvýšení výkonnosti a nárůst svalové hmoty, před tréninkem maximalizuje zásoby kreatinu ve svalech. Protože kreatin potřebuje ke svému využití inzulín, je vhodné užívat ho společně se sacharidy, které zvyšují hladinu inzulinu v krvi. Vhodná forma kreatinu je kre-alkalyn viz text výše. BCAA zabraňují rozkladu svalové bílkoviny během intenzivního tréninku, jelikož je snadno dostupný jako náhradní zdroj energie, čímž chrání svalovou bílkovinu před degradací. Ihned po tréninku vzít opět 5 g BCAA a 5 g kreatinu spolu se sacharidy. Kreatin po tréninku doplní vyčerpané zásoby kreatinu ve svalech a BCAA se jako první AMK až z 90 % vstřebávají do svalu, kde jsou využity k reparaci a novotvorbě bílkovin. Večer před spaním cca 20 – 30 min vzít druhou dávku argininu v množství 2 – 3 g. Pro obnovu acidobazické rovnováhy je vhodné užívat pufry a to například bikarbonát v množství cca 5 g denně, rozdělené do několika dávek v průběhu dne nebo doplněk stravy bata-alanin s obdobným účinkem. Dalším vhodným doplňkem stravy by mohl být HMB s antikatabolickými a proteosyntetickými účinky v množství 3 g denně rozdělených do několika dávek.

40

EPMIRICKÁ ČÁST PRÁCE 4

Cíle praktické části Cílem práce bylo získat informace o užívání doplňků stravy v bobovém

sportu a zjistit hlavní důvody s jakými bobisté užívají doplňky stravy během jednotlivých období ročního tréninkového cyklu.

5

Charakter výzkumu

5.1 Výzkumné otázky VO 1: Které doplňky stravy jsou nejpoužívanější v bobovém sportu? VO 2: V kterém období ročního tréninkového cyklu užívají bobisté nejvíce doplňků stravy? VO 3: Jaké jsou hlavní důvody užívání doplňků stravy během jednotlivých období RTC?

5.2 Úkoly práce Vzhledem k cílům práce byly stanoveny tyto úkoly: 1. Shromáždit materiály k dosavadním poznatkům v dané problematice 2. Sestavit dotazník na základě prostudované odborné literatury a zrealizovat jeho distribuci 3. Vyhodnotit dotazník na základě získaných dat 4. Vyvodit závěr na základě získaných dat

5.3 Použité metody výzkumu K vypracování praktické části byla zvolena metod kvantitativního výzkumu formou dotazníku, který vzhledem k omezenému času na získání 41

informací od zkoumaných osob vyšel jako metoda nejefektivnější. Dotazník byl sepsán v českém i anglickém jazyce, vzhledem k oslovení většího počtu respondentů ze zahraničí. Samotný dotazník obsahuje 12 otázek: 4 otevřené, 1 polouzavřenou a 7 uzavřených, které byly vytvořeny s ohledem na cíle výzkumu, viz příloha č. 1 a 2.

5.4 Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvoří reprezentanti evropského a světového poháru v bobovém sportu. Záměrně byli osloveni i bobisté z jiných zemí a to z důvodu získání většího množství vyplněných dotazníků pro objektivnější zhodnocení výsledků dotazníkového šetření.

5.5 Další okolnosti výzkumu Respondentům byl dotazník předán osobně na tréninku nebo prostřednictvím jednoho z českých reprezentantů přímo na závodech. Za vhodnou formu dotazníkového šetření byl zvolen tištěný dotazník, který si bobisté mohli po závodech odnést sebou a v průběhu druhého závodního dne vrátit vyplněný. Celkem bylo rozdáno 60 dotazníků, z nichž se vrátilo 48 vyplněných. Dotazník vyplnilo 9 českých bobistů, kteří tvoří 19 % respondentů. Z celkového počtu respondentů dotazník vyplnilo 8 žen, které tvoří pouze 17 % respondentů.

42

6

Výsledky výzkumu a diskuse

Otázka č. 1 - Kolik tréninkových jednotek absolvujete za týden? v přípravném období ................. v závodním období ....................

Počet absolvovaných TJ za týden během závodního a přípravného období 46%

50%

44%

40%

40% 30%

25%

25%

20% 10%

13% 4%

4%

0% 4 a méně TJ

5-7 TJ přípravné období

8-10 TJ

11 a více TJ

závodní období

obr. 2 – počet absolvovaných TJ za týden

Komentář k otázce č. 1 (obr. 2): Na otevřenou otázku č. 1 odpovídali respondenti volně počtem odtrénovaných TJ za týden během přípravného a závodního období. Během přípravného období odtrénuje 44 % bobistů 8 – 10 TJ týdně a 40 % bobistů 5 – 7 TJ týdně. Během závodního období se počet odtrénovaných TJ snižuje. 46 % bobistů odtrénuje 5 – 7 TJ týdně, 25 % bobistů 8 – 10 TJ a stejné procento dokonce i 4 a méně TJ týdně.

Otázka č. 2 - Jaký je váš celkový počet odtrénovaných hodin za týden? v přípravném období ................. v závodním období .................... 43

Počet odtrénovaných hodin za týden v jednotlivých obdobích 50%

42%

40%

40% 42% 33%

30% 20% 10%

14%

15%

10%

2%

2%

0%

0% 6 a méně hod

7-10 hod

11-15 hod

v přípravném obd.

16-19 hod

20 a více hod

v závodním obd.

obr. 3 – počet odtrénovaných hodin za týden

Komentář k otázce č. 2 (obr. 3): Na otevřenou otázku č. 2 mohli respondenti volně odpovídat počtem odtrénovaných hodin během přípravného a závodního období. Nejvíce bobistů a to 40 % odtrénuje během přípravného období 11 – 15 hodin týdně. Další nejpočetnější skupina 33 % bobistů odtrénuje během přípravného období 16 – 19 hodin za týden a většina zbylých respondentů trénuje více jak 20 hodin týdně. Během závodního období se počet odtrénovaných hodin týdně snižuje. 42 % bobistů trénuje 7 – 10 hodin týdně, stejné procento trénuje 11 – 15 hodin týdně a většina zbylých dotázaných trénuje 6 a méně hodin týdně.

Otázka č. 3 - Užíváte doplňky stravy? ano ne

46 2

44

Užívání doplňků stravy mezi bobisty 120% 96%

100% 80% 60% 40% 20%

4%

0% užívá doplňky stravy

neužívá doplňky stravy

obr. 4 – užívání doplňků stravy mezi bobisty

Komentář k otázce č. 3 (obr. 4): Z 48 bobistů, kteří vyplnili dotazník, užívá doplňky stravy 46, kteří tvoří 96 % respondentů. Další část dotazníku vyplňovalo tedy 46 bobistů.

Otázka č. 4 - Které druhy doplňků stravy užíváte nebo jste někdy vyzkoušel? proteiny vitamíny aminokyseliny minerální látky iontové nápoje gainery stimulanty kloubní výživu anabolizéry

45 45 35 32 27 23 18 8 4

45

Užívané nebo vyzkoušené doplňky stravy 100%

98%

98%

80%

76%

60%

70% 59% 50% 39%

40%

17%

20%

9%

0%

obr. 5 – užívané nebo vyzkoušené doplňky stravy

Komentář k otázce č. 4: 98 % bobistů uvedlo, že alespoň jednou vyzkoušeli proteinové a vitaminové doplňky stravy. O něco méně respondentů vyzkoušelo nebo užívá aminokyseliny a to 76 %, 70 % vyzkoušelo minerální látky atd., viz obr. 5.

Otázka č. 5 - Zaškrtněte nejčastěji užívaný doplněk stravy, který užíváte (zaškrtněte v každém sloupci pouze jeden). Doplňky stravy v závodním obd. proteiny 15 vitamíny 10 aminokyseliny 8 stimulanty 5 iontové nápoje 4 gainery 3 anabolizéry 1 minerální látky 0 kloubní výživa 0 žádné 0

v přípravném obd. 24 7 7 0 0 7 1 0 0 0

46

v přechodném obd. 15 7 4 0 1 5 1 5 1 7

Nejužívanější doplňky stravy během závodního období 33%

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

22% 17% 11%

9%

7% 2%

obr. 6 - nejužívanější doplňky stravy během závodního období

Nejužívanější doplňky stravy během přípravného období 60%

52%

50% 40% 30% 20%

15%

15%

10%

15% 2%

0%

obr. 7 - nejužívanější doplňky stravy během přípravného období

47

Nejužívanější doplňky stravy během přechodného období 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

33%

15%

15% 11%

11%

9% 2%

2%

2%

obr. 8 – nejužívanější doplňky stravy během přechodného období

Komentář k otázce č. 5: Z odpovědí na otázku č. 5 vyplývá, že nejužívanějším doplňkem stravy během závodního období jsou proteiny následované vitamíny, aminokyselinami a stimulanty viz obr. 6. V přípravném období jsou pro více než polovinu respondentů nejužívanějším doplňkem stravy taktéž proteiny následované gainery, vitamíny a aminokyselinami viz obr. 7. Během přechodného období užívají bobisté nejčastěji proteiny jako v předešlých obdobích a vitaminy. 15 % bobistů uvedlo, že během přechodného období neužívají žádné doplňky stravy, viz obr. 8.

48

Otázka č. 6 - Zaškrtněte druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy, který užíváte (zaškrtněte v každém sloupci pouze jeden). Doplňky stravy v závodním obd. proteiny 15 vitaminy 13 aminokyseliny 8 stimulanty 6 minerální látky 2 gainery 1 kloubní výživa 1 iontové nápoje 0 žádné 0 anabolizéry 0

v přípravném obd. 8 15 5 1 3 6 1 5 1 1

v přechodném obd. 3 17 3 0 4 2 2 4 11 0

Druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v závodním období 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

33% 28% 17% 13% 4%

2%

2%

obr. 9 – druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v závodním období

49

Druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v přípravném období 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

33%

17% 13%

11%

11% 7% 2%

2%

2%

2%

obr. 10 - druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v přípravném období

Druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v přechodném obdobích 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

37% 24%

9%

9%

7%

7%

4%

4%

obr. 11 - druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy v přechodném období

Komentář k otázce č. 6: Druhým nejčastěji užívaným doplňkem stravy v závodním období jsou proteiny pro 33 % bobistů. Následují vitamíny, aminokyseliny a stimulanty viz 50

obr. 9. Během přípravného období uvádí 33 % bobistů jako druhý nejužívanější doplněk stravy vitamíny, poté proteiny a gainery viz obr. 10. V přechodném období jsou druhým nejužívanějším doplňkem stravy vitaminy pro 37 % bobistů. 24 % bobistů neužívá, jako druhý nejužívanější doplněk stravy žádné doplňky viz obr. 11.

Otázka č. 7 - Vypište doplňky stravy, které užíváte v jednotlivých obdobích sezóny. Doplněk stravy vitaminy BCAA proteiny kreatin kofein glutamine minerální látky wobenzym aminokyseliny vitamin C iontové nápoje omega 3 a 6 MK vápník nitrix oxid ZMA guarana

z.o. při.o. pře.o. 28 27 24 21 19 12 21 27 15 17 19 9 10 2 3 9 9 6 8 8 6 7 5 4 7 4 6 3 3 5 6 2 5 5 4 3 1 1 2 2 2 2 2 2 -

Doplněk stravy magnesium gainery tribulus koenzym Q10 L-carnitine zinek energetické gely stimulanty B12 arginine CLA chondrosulf inosine hořčík, vápník, zinek probiotika

z.o. při.o. pře.o. 2 2 6 3 2 3 1 1 1 3 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1

(z.o. – závodní období, při.o. – přípravné období, pře.o. - přechodné období)

51

Doplňky stravy užívané v závodním období 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

76% 46%

46%

37%

35%

33%

28% 15%

11%

11%

20%

obr. 12 – doplňky stravy užívané v závodním období

Doplňky stravy užívané v přípravném období 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

65%

59% 41%

41%

33%

26%

24% 13%

13%

11%

13%

obr. 13 - doplňky stravy užívané v přípravném období

52

Doplňky stravy užívané v přechodném období 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

59% 33%

26%

22%

20%

15%

9%

7%

7%

9%

11%

obr. 14 - doplňky stravy užívané v přechodném období

Komentář k otázce č. 7: Během závodního období užívá 76 % respondentů vitaminy, 46 % respondentů užívá BCAA a proteinové doplňky stravy a 37 % užívá kreatin, viz obr. 12. Během přípravného období se pořadí doplňků stravy neliší, procentuelně však dochází k posunům: 65 % respondentů užívá vitaminy, 59 % proteiny a 41 % BCAA a kreatin viz obr. 13. Během přechodného období je pořadí obdobné. 59 % respondentů užívá vitaminy, 33 % proteiny, 26 % BCAA a 22 % užívá minerální látky, viz obr. 14. Mezi nejčastěji uváděný vitamin patřil vitamin C, nejčastěji uváděné minerální látky v dotazníku byli vápník, ZMA a magnesium. Mezi užívané aminokyseliny se zařadily glutamin a arginin. Ze stimulantů uváděli respondenti nejčastěji kofein a vyskytla se zde i guarana. Doplňky stravy, které uvádělo tři a méně respondentů, byly v grafu zahrnuty do sloupce ostatní, patří mezi ně např.: L-carnitine, koenzym Q10, tribulus, CLA, inosine nebo např. probiotika.

53

Otázka č. 8 - Vypište doplňky stravy, které užíváte před a po tréninku a před a po závodě. Doplněk stravy kofein kreatin vitamíny AMK stimulanty BCAA iontové nápoje proteiny minerální látky nitrix oxid guarana glutamine vitamin C taurin bikarbonát magnesium diosgenin inosine gainery tribulus Omega 3 a 6 MK antioxidanty

Před tréninkem 6 12 7 7 12 4 3 4 2 1 1 4 1 -

Po tréninku 8 5 7 17 9 4 1 1 12 2 1 1

Před závodem 22 9 9 8 8 6 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 -

Po závodu 3 8 7 15 3 19 6 6 5 1 -

Nejčastěji užívané doplňky stravy před tréninkem 30%

26%

26%

25% 20%

15%

15%

15%

15% 9%

10%

9%

9%

7%

9%

5% 0%

obr. 15 – nejčastěji užívané doplňky stravy před tréninkem

54

Nejčastěji užívané doplňky stravy po tréninku 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

37% 26%

24% 20%

17% 13% 7%

4%

obr. 16 - nejčastěji užívané doplňky stravy po tréninku

Nejčastěji užívané doplňky stravy před závodem 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

73%

20%

20%

20%

13%

7%

7%

4%

4%

4%

obr. 17 - nejčastěji užívané doplňky stravy před závodem

55

Nejčastěji užívané doplňky stravy po závodu 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

41% 33%

28% 17%

13%

11%

7%

7%

2%

obr. 18 - nejčastěji užívané doplňky stravy po závodu

Komentář k otázce č. 8: 26 % respondentů uvedlo, že před tréninkem užívají kreatin a BCAA. 15 % respondentů uvedlo vitaminy, stimulanty a aminokyseliny. Po tréninku užívá největší procento respondentů BCAA a to 37 % z celkově dotázaných. 26 % respondentů užívá gainery, 24 % aminokyseliny a 20 % minerální látky, viz obr. 16. Před závodem užívá většina bobistů – 72 % stimulanty. Mezi uváděnými stimulanty výrazně převažoval kofein, další uváděné stimulanty byli guarana a taurin. 20 % bobistů užívá před závodem kreatin, vitaminy a aminokyseliny, viz obr. 17. Po závodě užívá necelá polovina (45 %) bobistů proteinové doplňky stravy, 33 % BCAA a 28 % aminokyseliny viz obr. 18.

56

Otázka č. 9 - Za jakým účelem užíváte doplňky stravy v jednotlivých obdobích sezóny? v závodním období

účel: pro nárůst svalové hmoty k hubnutí k zvýšení výkonnosti k regeneraci po zátěži z jiného důvodu

v přípravném období 33 0 27 35 2

6 0 33 34 3

v přechodném období 14 3 16 26 4

Účel za jakým užívají bobisté doplňky stravy v jednotlivých obdobích 80%

74%72%

70%

76%

regenerace po zátěži

72%

zvýšení výkonnosti

59%

57%

60%

nárůst svalové hmoty jiný důvod

50% 35% 30%

40%

hubnutí

30% 20% 10% 0%

13% 7% 0% závodní obd.

4%

9% 7% 0%

přípravné obd.

přechodné obd.

obr. 19 – účel za jakým užívají bobisté doplňky stravy v jednotlivých obdobích

Komentář k otázce č. 9 (obr. 19): U otázky č. 9 mohli respondenti zvolit více odpovědí. Průměrně uváděl každý bobista jeden až dva důvody, kvůli kterým užívá doplňky stravy během jednotlivých období. „Regeneraci po zátěži“ uvedlo 74 % bobistů za jeden z důvodů užívání doplňků stravy během závodního období. Skoro totožné procento dotázaných (72 %) uvedlo jako důvod „zvýšení výkonnosti“. 57

Během přípravného období bobisté nejčastěji uváděli tři různé důvody užívání doplňků stravy. 76 % uvedlo „regeneraci po zátěži“, 72 % uvedlo „nárůst svalové hmoty“ a 59 % za důvod užívání doplňků stravy uvedlo „zvýšení výkonnosti“. „Regenerace po zátěži“ byla u 57 % bobistů důvodem k užívání doplňků stravy i během přechodného období. 35 % dále uvedlo „zvýšení výkonnosti a 30 % uvedlo „nárůst svalové hmoty“. V přechodném období se navíc zvýšilo procento bobistů, kteří uvedli „hubnutí“ jako důvod užívání doplňků stravy a to na 7 %. Mezi další důvody, kvůli kterým užívají bobisté doplňky stravy, uváděli: doplnění vitamínů a minerálních látek, vyčištění organismu a podporu zdraví.

Otázka č. 10 - Věříte v účinnost doplňků stravy, které užíváte? v účinnost doplňků stravy věří o účinnosti doplňků stravy není zcela přesvědčeno v účinnost doplňků stravy nevěří

39 7 0

Důvěra bobistů k účinnosti doplňků stravy, které užívají 0% věří v účinnost doplňků stravy

15%

nejsou zcela přesvědčeni o účinnosti doplňků stravy 85%

nevěří v účinnost doplňků stravy

obr. 20 – důvěra bobistů k účinnosti doplňků stravy

58

Komentář k otázce č. 10: Otázka č. 10 byla zaměřena na důvěru bobistů k doplňkům stravy, které užívají. 85 % bobistů uvedlo, že v jejich účinnost věří a jen 15 % bobistů uvedlo, že nejsou zcela přesvědčeni o jejich účincích. Žádný ze 46 dotazovaných bobistů neuvedl, že by nevěřil v účinnost doplňků stravy, které užívá, viz obr. 20.

Otázka č. 11 - Jak často užíváte doplňky stravy v jednotlivých obdobích sezóny? frekvence užívání:

v závodním období

více jak 3x denně 2-3x denně jednou denně jednou za dva dny 1-2x týdně nepravidelně

v přípravném období 2 24 11 3 3 3

v přechodném období 7 22 14 1 1 1

2 11 17 2 2 12

Frekvence užívání doplňků stravy během závodního období 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

52%

24% 7%

4%

7%

7%

obr. 21 – frekvence užívání doplňků stravy během závodního období

59

Frekvence užívání doplňků stravy během přípravného období 48%

50% 40%

30%

30% 20%

15%

10%

2%

2%

2%

0%

obr. 22 - frekvence užívání doplňků stravy během přípravného období

Frekvence užívání dolňků stravy během přechodného období 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

37% 26%

24%

4%

4%

4%

obr. 23 - frekvence užívání doplňků stravy během přechodného období

60

Komentář k otázce č. 11: Více jak polovina (52 %) bobistů užívá během závodního období doplňky stravy 2 – 3 x denně. Zbylá většina (24 %) užívá doplňky stravy jednou denně, viz obr. 21. Během přípravného období užívá 48 % dotazovaných bobistů doplňky 2 – 3 x denně, 30 % jednou denně a 15% respondentů více jak 3 x denně, viz obr. 22. V přechodném období se četnost užívání doplňků stravy snižuje. 37 % bobistů je užívá jednou denně, 26 % uvedlo, že užívají doplňky nepravidelně a 24 % uvedlo užívání ve frekvenci 2 – 3 x denně, viz obr. 23.

Otázka č. 12 - V jakém dávkování užíváte doplňky stravy? v doporučeném množství v menším než doporučeném množství ve větším než doporučeném množství

26 9 11

Množství, v jakém bobisté užívají doplňky stravy

24%

20%

v doporučeném množství 56%

v menším než doporučeném množství ve větším než doporučeném množství

obr. 24 – množství, v jakém užívají bobisté doplňky stravy

61

Komentář k otázce č. 12: Poslední otázka měla za cíl zjistit, do jaké míry se bobisté řídí doporučeními ohledně dávkování doplňků stravy. Více jak polovina dotazovaných bobistů užívá doplňky stravy v doporučeném množství, 24 % dotazovaných užívá doplňky ve větším množství, než je doporučeno a 20 % v menším množství než doporučeném, viz obr. 24.

62

6.1 Diskuse Tento výzkum byl zaměřen na bobisty a jejich vztah k užívání doplňků stravy pro sportovce. Z úvodu dotazníku bylo zjištěno pohlaví, věk a váha dotazovaných. Ženy tvořily pouze necelých 17 % respondentů, což vede k závěru, že bobový sport je spíše mužská záležitost. Průměrný věk dotazovaných bobistů byl 27 let, v rozmezí od 19 do 40 let, což je vzhledem k technické náročnosti a faktu, že většina bobistů přichází z jiných sportovních odvětví logické a zdá se, že sportovního vrcholu dosahují bobisté ve vyšším věku. Hmotnost respondentů je spíše vyšší. Tělesná hmotnost bobistů je průměrně 94 kg, v rozmezí od 80 kg (spíše u mladších závodníků) do 111 kg TH u mužů a průměrnou tělesnou hmotností 63 kg v rozmezí od 62 do 79 kg u žen. Tento fakt vyplývající z dotazníku potvrzuje úvodní domněnku o důležitosti, kterou hraje výživa v bobovém sportu. Takřka všichni respondenti alespoň jednou vyzkoušeli proteinové a vitamínové doplňky stravy. Tyto doplňky stravy patří zároveň mezi nejčastěji užívané doplňky během přípravného a závodního období mezi bobisty. Mezi další často užívané doplňky během závodního období patří aminokyseliny a stimulanty. Z dotazníku vyplívá, že stimulanty užívá většina bobistů před závodem. V jiných obdobích se užívání stimulantů ve větší míře nevyskytuje. Zdá se více než zjevné, že bobisté užívají stimulanty výhradně za účelem zvýšení fyzické a psychické výkonnosti před závodem. Zároveň je nejčastěji uváděným důvodem užívání doplňků stravy během závodního období „regenerace po zátěži“ a „zvýšení výkonnosti“. Oproti závodnímu období odtrénují bobisté v přípravném období o několik hodin více, což zákonitě vyžaduje vyšší množství přijaté energie. Jak vyplývá z dotazníku, během přípravného období bobisté věnují vyšší pozornost užívání gainerů a iontových nápojů než v jiných obdobích RTC. Překvapivě ne však v takové míře, v jaké by se dalo předpokládat. V tomto období užívají bobisté doplňky převážně z důvodu „regenerace po zátěži“ a pro „zvýšení objemu svalové hmoty“, o něco menší procento respondentů „pro zvýšení výkonnosti“. Během přechodného období užívají bobisté nejčastěji vitamíny. Překvapivé je však užívání proteinů, BCAA a kreatinu v období, kdy jsou nároky na nárůst 63

svalové síly, objemu a reparaci poškozené svalové tkáně minimální. Současně uvádějí

bobisté

regeneraci

jako

nejčastější

důvod

užívání

suplementů

v přechodném období. Ve vyšší míře uvádějí i „zvýšení výkonnosti“ a „nárůst svalové hmoty“, což je opět vzhledem k tomuto období překvapivé. Mezi často skloňované suplementy dále patřili různé druhy aminokyselin a kreatin. Nejčastěji užívanými doplňky před tréninkem jsou kreatin a BCAA, po tréninku jsou to pak BCAA, gainery a další druhy aminokyselin. Bobisté uváděli v dotazníku velké množství různých druhů suplementů, mezi nejčastěji užívané můžeme zařadit bezpochyby proteinové a vitaminové doplňky stravy. Z aminokyselin nejčastěji bobisté volí kombinaci rozvětvených aminokyselin BCAA. Vzhledem k typu zatížení bobistů je překvapivé, že pouze jeden z respondentů uvedl jako užívaný suplement bikarbonát patřící do skupiny pufrů. Zdá se, že bobisté nejsou zcela seznámeni s touto problematikou a výhodami, jaké sebou pufry v podobě doplňků stravy mohou přinášet. Během závodního období užívá každý bobista průměrně 4 různé druhy doplňků stravy, nejčastěji 2 x – 3 x denně. Během přípravného období se průměrný počet doplňků stravy snižuje na 3 druhy denně s četností 2 x – 3 x denně, výrazněji se však zvyšuje procento těch, kteří berou doplňky stravy více jak 3 x denně. Během přechodného období se opět snižuje průměrné množství užívaných doplňků na 2 druhy a četnost se snižuje na 1 x denně, zároveň výrazněji vstoupá procento bobistů, kteří berou doplňky nepravidelně. Zajímavé je, že ačkoliv většina bobistů bere větší množství různých druhů suplementů, tak 15 % z nich není zcela přesvědčeno o jejich účincích. Důvody proč tito bobisté berou suplementy, nejsou známy. V tomto případě může hrát jistou roli trenér nebo okolí. Pouhých 56 % respondentů užívá suplementy v doporučeném množství, 24 % respondentů přiznalo, že užívá doplňky stravy ve větším než doporučeném množství. Toto zjištění vede k otázce, zda vyšší příjem doplňků stravy může mít negativní účinky na výkon nebo dokonce na zdraví

64

sportovce. V teoretické části byly popsány nežádoucí účinky nadměrného užívání bílkovin na zdraví.

65

7

Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na doplňky stravy pro sportovce, které

jsou v současné době čím dál více oblíbené mezi většinou vrcholových sportovců. Snahou bylo zdokumentovat, jaký vztah mají bobisté k doplňkům stravy, v jaké míře a za jakým účelem je užívají. Respondenti pocházeli z různých zemí: České republiky, Slovenska, Lichtenštejnska, Polska, Velké Británie, Belgie, Rakouska, Holandska, Rumunska, Monaka a Austrálie, což umožnilo udělat si komplexnější obrázek o vztahu bobistů k doplňkům stravy v obecnějším měřítku než jen v rámci České republiky, kde není bobový sport natolik rozšířený. Začátek teoretické části je věnován bližšímu seznámení s bobovým sportem a s výživovým doporučením pro sportovce. Zbylá teoretická část je zaměřena na nejužívanější doplňky stravy v rychlostních a silových sportech, mezi které bobový sport řadíme. U jednotlivých doplňků stravy byly blíže specifikovány jejich účinky a doporučené užívání. Vyhodnocením výsledků z dotazníkového šetření se podrobněji zabývá část diskuse, která čerpá z výsledků výzkumu. Cílem empirické části bylo zodpovězení stanovených výzkumných otázek s výsledkem: VO 1: Nejčastěji užívanými doplňky stravy v bobovém sportu jsou proteiny a vitaminy. VO 2: Z výzkumu vyplynulo, že bobisté užívají nejvíce doplňků stravy během závodního období. VO 3: Hlavní důvody užívání suplementů během závodního období jsou: „regenerace po zátěži“ a „zvýšení výkonnosti“, během přípravného období „regenerace po zátěži“ a „nárůst svalové hmoty“ a během přechodného období „regenerace po zátěži“ a „zvýšení výkonnosti“. Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že doplňky stravy jsou běžnou součástí jídelníčku bobistů. Znepokojivé se zdá být užívání vyššího než doporučeného množství doplňků stravy téměř u jedné čtvrtiny bobistů. Toto zjištění by bylo 66

vhodné dále prozkoumat a zjistit, zda by to mohlo vést k negativnímu ovlivnění sportovního výkonu nebo co hůře zdraví sportovce. V textu teoretické části byly popsány některé negativní účinky nadměrného příjmu bílkovin, které mohou vést až k poškození ledvin. Negativní účinky u ostatních doplňků stravy nebyly jednoznačně prokázány, převážně z důvodu menšího počtu studií z tohoto oboru. Zarážející je užívání proteinů a kreatinu větším počtem bobistů během přechodného období. Tato skutečnost může mít několik důvodů. Buď nemají bobisté dostatek informací o účincích těchto suplementů, což se zdá být spíše méně pravděpodobné nebo jsou jako většina silových sportovců přesvědčeni, i přes mnohá doporučení, že více znamená lépe a to i během přechodného období. Vzhledem k povaze přechodného období, které je charakterizováno spíše sníženým výdejem energie může užívání proteinových suplementů vést spíše ke zvýšení množství podkožního tuku sportovce, kterého se bude během přípravného období muset opět zbavit. Během přípravného a závodního období se většina bobistů řídí zásadami pro užívání jednotlivých doplňků stravy. Vytknout by se zde dalo již zmíněné vyšší než doporučené množství užívaných suplementů. Vhodné se zdá být užívání pufrů, které mohou přispět k obnovení acidobazické rovnováhy, která je díky intenzivnímu anaerobnímu zatížení narušena a tím přispět ke kvalitnějšímu a intenzivnějšímu tréninku. V přechodném období by bylo vhodnější více se zaměřit na celkovou regeneraci organismu po náročném závodním období a soustředit se na doplňky stravy přispívající k celkovému zdraví, než na doplňky určené k zvýšení svalového objemu a síly.

67

Seznam použité literatury: [1]

CLARK, N. (2009). Sportovní výživa. Praha: Grada.

[2]

DWAYNE, J. (2012). Podpořte napumpování svalů pomocí argininu. Svět kulturistiky, 23(12), 71.

[3]

EMBLETON, P., & THORNE, G. (1999). Suplementy ve výživě: Ucelený informativní průvodce užíváním ergogenních látek v kulturistice. Pardubice: Svět kulturistiky.

[4]

HRABÁŇ, R. (1997). Pokus o sestavení ročního tréninkového plánu v bobovém sportu. Diplomová práce. Praha: Karolinum.

[5]

FOŘT, P. (1996). Výživa (nejen) pro kulturisty. Pardubice: Svět kulturistiky.

[6]

FOŘT, P. (1998). Výživa (hlavně) pro kulturistiku a fitness. Pardubice: Svět kulturistiky.

[7]

FOŘT, P. (2001). Co (ještě) nevíte o výživě (i ve sportu). Pardubice: Svět kulturistiky.

[8]

FOŘT, P. (2002). Sport a správná výživa. Praha: Ikar.

[9]

HAVLÍČKOVÁ, L. (2008). Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část (2 nd. ed.). Praha: Karolinum.

[10] HOLEČEK, M. (2006). Regulace metabolizmu cukrů, tuků, bílkovin a aminokyselin. Praha: Grada [11] KLEINER, S., & GREENWOOD-ROBINSON, M. (2010). Fitness výživa. Praha: Grada. [12] MACH, I. (2005). Kategorizace doplňků stravy. Výživa a potraviny, 60(1), 8-9. [13] MACH, I. (2006). Doplňky stravy na našem trhu. Praha: Svoboda Servis [14] MACH, I., & ŠTUNDLOVÁ, D. (2008). Speciální potraviny ve sportu. Výživa a potraviny, 63(6), 146-147. [15] MANDELOVÁ, L. & HRNČIRIKOVÁ, I. (2007). Základy výživy ve sportu. Brno: Masarykova univerzita. [16] MELICHNA, J., BARTŮŇKOVÁ, S., BUNC, V., ČERNÝ, Z., HAVLÍČKOVÁ, L., JIRKA, Z., … VRÁNOVÁ, J. (1995). Fyziologie tělesné zátěže II.: speciální část – 2. díl. Praha: Karolinum.

68

[17] PASTUCHA, D., SOVOVÁ, E., MALINČÍKOVÁ, J., & HYJÁNEK, J. (2011). Tělovýchovné lékařství. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. [18] ROBERTSON, S. (2012). Sacharidová pohotovost. Svět kulturistiky, 23(3), 64-66. [19] SAREEN, S. GROPPER, & JACK, L. SMITH (2005). Advanced nutrition and human metabolism (6th ed.). Wadsworth, USA: Cengage Learning. [20] SEMIGINOVSKÝ, B., & VRÁNOVÁ, J. (1994). Fyziologická chemie pro posluchače FTVS. Praha: Karolinum. [21] SKOLNIK, S., & CHERNUS, A. (2011). Výživa pro maximální sportovní výkon. Praha: Grada. [22] STRUNECKÁ, A. (2011). Doba jedová. Praha: Triton. [23] SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ, A., HOLCÁTOVÁ, HORÁČEK, J., KOVÁŘOVÁ, K.,KREUZBERGOVÁ, J., ŠMEHELOVÁ, A. (2008). Klinická dietologie. Praha: Grada.

I., …

[24] ŠEDIVÝ, K. (2008). Tekuté svaly. Pardubice: Svět kulturistiky. [25] VILIKUS, Z. (2012). Výživa sportovců a sportovní výkon. Praha: Karolinum. [26] Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin 225 § 3 (2008). [27] WHITNEY, E., & RADY ROLFES, S. (2008). Understanding Nutrition (11th ed.). Wadsworth, USA: Cengage Learning. [28] Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 110 § 2 (1997). internetové zdroje: [29] BERNACIKOVÁ, M., NOVOTNÝ, J., SÝKOROVÁ, E., NOVOTNÝ, J., BERNACIK, S., HŘEBÍČKOVÁ, S., … CHOVANCOVÁ, J. (2011). Fyziologie sportovních disciplín [e-publikace]. Brno: Masarykova univerzita. Retrieved from http://is.muni.cz/elportal/?id=920876 (accessed January 5, 2013) [30] BEDŘICH, L., & DOVALIL, J. (2009). Sylabus teorie a didaktika sportu I. [E-publikace]. Brno: Masarykova univerzita. Retrieved from http://is.muni.cz/elportal/?id=827268 (accessed Februar 3, 2013)

69

[31] CAHA, J. (2002). Sojový protein. retrieved from http://www.aktin.cz/clanek/1372-sojovy-protein (accessed februar 18, 2013) [32] CAHA, J. (2007). Syrovátka vs. kasein - proteinové přípravky (II. část). retrieved from http://www.aktin.cz/clanek/1031-syrovatka-vs-kaseinproteinove-pripravky-ii-cast (accessed februar 18, 2013) [33] DVOŘÁK, P. (2010). Taurin pod mikroskopem. retrieved from http://kulturistika.ronnie.cz/c-8136-taurin-pod-mikroskopem.html (accessed Februar 25, 2013) [34] LUKÁČ, R. (2012). Průvodce proteiny a proteinovými doplňky. retrieved from http://www.extraround.cz/cs/clanek/pruvodce-proteiny-a-proteinovymi -doplnky?cid=1509 (accessed Februar 19, 2013) [35] MACH, I. (2012). Abeceda větvených aminokyselin: proč BCAA? retrieved from http://kulturistika.ronnie.cz/c-13549-abeceda-vetvenych-aminokyselinproc-bcaa.html (accessed Februar 25, 2013) [36] MACH, I. (2012). Kreatin: zdroj energie pro svalovou činnost retrieved from http://kulturistika.ronnie.cz/c-13668-kreatin-zdroj-energie-prosvalovou-cinnost.html (accessed Februar 26, 2013) [37] NELSON STEEN, S. Nutritional Strategies for Improving Body Mass and Strength. (2008). Gatorade Sports Science Institute. retrieved from http://www.gssiweb.com/Article_Detail.aspx?articleid=328& level=2&topic=8 (accessed January 10, 2013) [38] RICHTER, M. (2011). Suplementy: Proteiny (II.) retrieved from http://kulturistika.ronnie.cz/c-8410-suplementy-proteiny-iii.html (accessed February 19, 2013) [39] RICHTER, M. (2011). Suplementy: Proteiny (III.) retrieved from http://kulturistika.ronnie.cz/c-8410-suplementy-proteiny-iii.html (accessed February 19, 2013) [40] RICHTER, M. (2011). Suplementy: Proteiny (IV.) retrieved from http://kulturistika.ronnie.cz/c-8487-suplementy-proteiny-iv.html (accessed February 19, 2013) [41] RICHTER, M. (2011). Suplementy: gainery (I.) retrieved from http://kulturistika.ronnie.cz/c-8582-suplementy-gainery-i.html (accessed February 22, 2013) [42] ROSENBLOOM, CH. (2008). Nutritional Strategies for Improving Fitness for Sprints and Stop -and-Go Sports. Gatorade Sports Science Institute. retrieved from http://www.gssiweb.com /Article_Detail.aspx?articleid=331&level=2&topic=8 (accessed January 10, 2013) 70

[43] SMEJKAL, J. (2010). Tyrosin a jeho důležitost v organismu. retrieved from http://kulturistika.ronnie.cz/c-7401-tyrosin-a-jeho-dulezitost-vorganismu.html (accessed February 25, 2013) [44] SMEJKAL, J. (2011). Jak zvýšená kyselost může narušit svalový růst II. retrieved from http://kulturistika.ronnie.cz/c-9490-jak-zvysena-kyselostmuze-narusit-svalovy-rust-ii.html (accessed February 27, 2013) [45] THE FEDERATION INTERNATIONALE DE BOBSLEIGH ET DE TOBOGGANING. URL: (accessed Januar 22, 2013) [46] THE FEDERATION INTERNATIONALE DE BOBSLEIGH ET DE TOBOGGANING. URL: (accessed Januar 23, 2013) [47] THE FEDERATION INTERNATIONALE DE BOBSLEIGH ET DE TOBOGGANING. URL: (accessed Januar 23, 2013)

71

Seznam příloh: Příloha č. 1 – dotazník v českém jazyce Příloha č. 2 – dotazník v anglickém jazyce

72

Resumé Cílem bakalářské práce je analýza užívání doplňků stravy v bobovém sportu. Teoretická část je věnována seznámení s bobovým sportem a popsání jednotlivých doplňků stravy. Sestavený dotazník, který vyplnili bobisté evropského i světového poháru, je vyhodnocen v praktické části. Diskuse se blíže zabývá zhodnocením získaných výsledků, které jsou shrnuty v závěru práce spolu s doporučením k užívání doplňků stravy.

Resume The aim of this work is to analyze the use of nutritional supplements in bobsleigh sport. The theoretic part is focused on introduction of bobsleigh sport and describing of supplements. The questionnaire is filled by bobsledders of European and World Cup. The questionnaire is assessed in the practice part of this work. Discussion evaluates the data of research, which are summarized in conclusion of this work together with recommendations to usage of supplements.

73

Příloha č. 1 Prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce zabývající se sportovními doplňky stravy u bobistů. Předem Vám děkuji za Váš čas.

Dotazník věk .................................... váha ........................................pohlaví ............................................ národnost .......................................................................... 1) Kolik tréninkových jednotek absolvujete za týden? a) v přípravném období ................................................... b) v závodním období ..................................................... 2) Jaký je váš celkový počet odtrénovaných hodin za týden? a) v přípravném období ................................................... b) v závodním období ..................................................... 3) Užíváte doplňky stravy? a) ano b) ne

a) b) c) d) e)

4) Které druhy doplňků stravy užíváte nebo jste někdy vyzkoušel? iontové nápoje f) stimulanty gainery g) vitamíny proteiny h) minerální látky aminokyseliny i) kloubní výživu anabolizéry

5) Zaškrtněte nejčastěji užívaný doplněk stravy, který užíváte (zaškrtněte v každém sloupci pouze jeden). v závodním období v přípravném období v přechodném období a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

iontové nápoje gainery proteiny aminokyseliny anabolizéry stimulanty vitamíny minerální látky kloubní výživu žádné

a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

iontové nápoje gainery proteiny aminokyseliny anabolizéry stimulanty vitamíny minerální látky kloubní výživu žádné

a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

iontové nápoje gainery proteiny aminokyseliny anabolizéry stimulanty vitamíny minerální látky kloubní výživu žádné

6) Zaškrtněte druhý nejčastěji užívaný doplněk stravy, který užíváte (zaškrtněte v každém sloupci pouze jeden).

v závodním období a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

iontové nápoje gainery proteiny aminokyseliny anabolizéry stimulanty vitamíny minerální látky kloubní výživa žádné

v přípravném období a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

iontové nápoje gainery proteiny aminokyseliny anabolizéry stimulanty vitamíny minerální látky kloubní výživa žádné

v přechodném období a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

iontové nápoje gainery proteiny aminokyseliny anabolizéry stimulanty vitamíny minerální látky výživa žádné

7) Vypište doplňky stravy, které užíváte v jednotlivých obdobích sezóny (od nejvíce užívaných). příklady: BCAA, kreatin, arginin, glutamin, L-carnitin, syrovátka, MCT olej, CLA, kofein, wobenzym, vápník, vitamín C, multivitaminy, kloubní výživa atd. v závodním období

v přípravném období

v přechodném období

8) Vypište doplňky stravy, které užíváte před a po tréninku a před a po závodě. před tréninkem po tréninku před závodem po závodu

9) Za jakým účelem užíváte doplňky stravy v jednotlivých obdobích sezóny? v závodním období v přípravném období v přechodném období a) pro nárůst svalové hmoty a) pro nárůst svalové hmoty a) pro nárůst svalové hmoty b) k hubnutí b) k hubnutí b) k hubnutí c) k zvýšení výkonnosti c) k zvýšení výkonnosti c) k zvýšení výkonnosti d) k regeneraci po zátěži d) k regeneraci po zátěži d) k regeneraci po zátěži e) z jiného důvodu (doplň) e) z jiného důvodu (doplň) e) z jiného důvodu (doplň) …………………… ……………………… …………………………

10) a) b) c)

Věříte v účinnost doplňků stravy, které užíváte? ano nejsem zcela přesvědčen o jejich účinnosti ne

11) Jak často užíváte doplňky stravy v jednotlivých obdobích sezóny? v závodním období v přípravném období v přechodném období a) více jak 3x denně a) více jak 3x denně a) více jak 3x denně b) 2-3x denně b) 2-3x denně b) 2-3x denně c) jednou denně c) jednou denně c) jednou denně d) jednou za dva dny d) jednou za dva dny d) jednou za dva dny e) 1-2x týdně e) 1-2x týdně e) 1-2x týdně f) nepravidelně f) nepravidelně f) nepravidelně 12) V jakém dávkování užíváte doplňky stravy? a) v doporučeném množství (viz obal výrobku) b) v menším než doporučeném množství c) ve větším než doporučeném množství

Děkuji za Váš čas, Jitka Štědroňová

Příloha č. 2 Please, fill out the short questionnaire, which is a part of the research for my bachelor thesis. The work is dealing with the topic of sports supplements and BOBSLEDDERS. Thank you for your time.

QUESTIONNAIRE Age ................................... Weight ....................................male/female Nationality ........................................................................ 1) How many training units do you have per week? c) in a preparatory period .............................................. d) in a competition period ............................................. 2) How many hours do you train per week? c) in a preparatory period .............................................. d) in a competition period ............................................. 3) Are you taking any sports supplements? c) yes d) no

a) b) c) d) e)

4) What kind of supplements have you been taking or just tried? ionic drinks f) stimulants gainers g) vitamins proteins h) minerals amino acids i) articular nutrition anabolizer 5) Check the most commonly used supplement (select only one in each column). in a competition period in a preparatory period in a transitional period b) e) f) g) h) i) j) k) l) l)

ionic drinks gainers proteins amino acids anabolizer stimulants vitamins minerals articular nutrition none of them

c) d) f) g) h) i) j) k) l) m)

ionic drinks gainers proteins amino acids anabolizer stimulants vitamins minerals articular nutrition none of them

d) e) f) g) h) i) j) k) k) k)

ionic drinks gainers proteins amino acids anabolizer stimulants vitamins minerals articular nutrition none of them

6) Check the second most commonly used supplement (select only one in each column). in a competition period in a preparatory period In a transitional period a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

ionic drinks gainers proteins amino acids anabolizer stimulants vitamins minerals articular nutritions none of them

a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

ionic drinks gainers proteins amino acids anabolizer stimulants vitamins minerals articular nutritions none of them

a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

ionic drinks gainers proteins amino acids anabolizer stimulants vitamins minerals articular nutritions none of them

7) Write down the supplements that you use in a particular period of the season (rank starting with the most frequent). For example: BCAA, creatine, arginine, glutamine, L-carnitine MCT oil, CLA, caffeine, wobenzym, calcium, vitamin C, multivitamins, articular nutritions etc. in a competition period

in a preparatory period

in a transitional period

8) Write down the supplements that you take before and after the training and before and after the competition. before training after training before competition after competition

9) For what purpose do you use supplements in a particular period of season? in a competition period in a preparatory period in a transitional period a) b) c) d) e)

for growth muscles for weight loss for performance increase regeneration after exercise for another reason (write) …………………………

a) b) c) d) e)

for growth muscles for weight loss for performance increase regeneration after exercise for another reason (write) …………………………

a) b) c) d) e)

for growth muscles for weight loss for performance increase regeneration after exercise for another reason (write) …………………………

10) d) e) f)

Do you believe in the effects of the supplements you use? yes I am not sure about their effect no

11) How often do you use supplements in each of these periods? in a competition period in a preparatory period in a transitional period a) b) c) d) e) f)

more than 3 times a day 2-3 times a day once a day once every two days 1-2 times per week irregularly 12) d) e) f)

a) b) c) d) e) f)

more than 3 times a day 2-3 times a day once a day once every two days 1-2 times per week irregularly

In what quantity do you take the supplements? in recommended quantity (see a product packaging) in less than the recommended quantity in more than the recommended quantity

Thank you for your time, Jitka Štědroňová

a) b) c) d) e) f)

more than 3 times a day 2-3 times a day once a day once every two days 1-2 times per week irregularly