DOPADY VYBRANÝCH VEREJNÝCH POLITÍK NA REGIONÁLNY ROZVOJ V SLOVENSKEJ A V ČESKEJ REPUBLIKE

Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Výstup z I. etapy výskumu spoločnej výskumnej úlohy VŠEMvs v Bratislave a ESF MU v Brně č. IGP 9/10 – GA za rok 2010

DOPADY VYBRANÝCH VEREJNÝCH POLITÍK NA REGIONÁLNY ROZVOJ V SLOVENSKEJ A V ČESKEJ REPUBLIKE



prof. Ing. Viera Cibáková, CSc. vedúca riešiteľského kolektívu za VŠEMvs

doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. vedúci riešiteľského kolektívu za ESF MU

Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Dopady vybraných verejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a v Českej republike

prof. Ing. Viera Cibáková, CSc. vedúca riešiteľského kolektívu za VŠEMvs doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. vedúci riešiteľského kolektívu za ESF MU

Vedúca riešiteľského kolektívu za VŠEMvs: prof. Ing. Viera Cibáková, CSc. Zodpovedný riešiteľ: Riešitelia:

doc. PhDr. Zoltán Rózsa, PhD. doc. Ing. Viera Sysáková, CSc. doc. Ing. Anna Kachaňáková, CSc. prof. Ing. Viktória Čejková, PhD. doc. Ing. Judita Táncošová, PhD. doc. Ing. Marta Hamalová, CSc. Ing. Stanislav Filip, PhD. Ing. Katarína Stachová, PhD. Mgr. Miroslav Kohuťár Ing. Marián Kováč

Vedúci riešiteľského kolektívu za ESF MU: doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. Zodpovedný riešiteľ: Riešitelia: Recenzenti: Vedecký redaktor:

doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. Ing. Petr Valouch, Ph.D. Ing. Markéta Řežuchová Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Ing. Jan Krajíček Ing. Dalibor Pánek Ing. František Řezáč, Ph.D. Ing. Taťána Lyčková Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Ing. Marek Pavlík, Ph.D.

Vydala: Tlač:

crr.sk s.r.o, Staré Grunty 332 841 04 Bratislava, www.crr.sk K-PRINT, Komárno

ISBN:

978-80-970495-6-0

doc. Ing. Monika Hudáková, PhD. – VŠEMvs doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. – ESF MU doc. PhDr. Zoltán Rózsa, PhD.

Obsah Úvod prof. Ing. Viera Cibáková,CSc., rektorka VŠEMvs. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 I. ČASŤ dopady Verejných politík na regionálny rozvoj v SR a v ČR Vliv krajské samosprávy na rozvoj regionů Impact of self gorvernment for regional development Ing. Marek Pavlík, Ph.D. – doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Aktuálny stav permanentného vzdelávania zamestnancov v kontexte jednotlivých regiónov na Slovenku doc. Ing. Anna Kachaňáková, CSc. – Ing. Katarína Stachová, PhD.. . . . . . . . . 21 Politika vzdělávání a její vliv na regionální rozvoj Ing. Markéta Řežuchová, Ph.D.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Zdravotnícke ukazovatele európskych regiónoch – hodnota prediktorov zdravia obyvateľstva v Slovenskej republike Mgr. Miroslav Kohuťár. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Zdravotní politika její vliv na regionální rozvoj Ing. Marek Pavlík, Ph.D.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Krízové riadenie v Slovenskej republike na úrovni krajov Ing. Stanislav Filip, PhD. – Ing. Marián Kováč. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Krizové řízení v České republice na úrovni krajů doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. – Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.. . . . . . . . . . . . . . . 71 Špecifické produkty sietí ziskových a neziskových organizácií doc. PhDr. Zoltán Rózsa, PhD.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Vplyv občianskeho sektora na regionálny rozvoj Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

II. ČASŤ DOPADY FINANČNÉHO sektorA NA REGIONÁLNY ROZVOJ V sr A V čr Vplyv bankového sektoru na regionálny rozvoj SR Impact of the banking sector on Regional Development doc. Ing. Viera Sysáková, CSc.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Vývoj ekonomických indikátorů ČR a SR v letech 2005 - 2010 Ing. Petr Valouch, Ph.D.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Analýza nabídky bankovních a pojistných produktů pro subjekty veřejné správy ve vybraných regionech ČR a SR. Ing. Jan Krajíček. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Vplyv poisťovníctva na regionálny rozvoj v SR a v ČR prof. Ing. Viktória Čejková, PhD. – Ing. Tatiana Lyčková. . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Vliv pojistného sektoru na regionální rozvoj České republiky Ing. František Řezáč, Ph.D.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Vývoj pojišťovnictví v ČR v letech 2005-2010 Ing.Taťána Lyčková. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Vplyv priamych zahraničných investícií na sociálno-ekonomický rozvoj SR a investičná atraktívnosť regiónov Doc. Ing. Judita Táncošová, CSc.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Dopady vybraných veřejných politik na regionální rozvoj v České a v Slovenské republice Ing. Dalibor Pánek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Záver

150

Úvod

Publikácia, ktorú držíte v rukách je výsledkom viacročnej plodnej spolupráce Vysokej škoy ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovej univezity v Brne na úseku vedy a výskumu. Po úspešnom zavŕšení prvého spoločného výskumného projektu v roku 2009, ktorého výsledkom bola vedecká monografia kolektívu autorov pod vedením rektorky VŠEMvs prof. Ing. Viery Cibákovej, CSc. a  doc. JUDr. Ivana Malého, CSc. z ESF MU, pod názvom „Veřejná správa v kontextu přípravy a vstupu státu do eurozony“, sa predstavitelia oboch inštitúcií rozhodli v spolupráci pokračovať. Dohodli sa preskúmať a porovnať dopady vybraných verejných politík a časti finančného sektoru na regionálny rozvoj niektorých krajov v Slovenskej a v  Českej republike. Ich spoločný záujem vzchádzal z toho, že rozpoznanie a zmapovanie najmä neúmyselného vplyvu verejnej politiky na regionálny rozvoj sa javí ako prínosné, tak z pohľadu identifikácie rozvojových príležitostí a hrozieb pre regióny a súčasne aj ako nástroj pre lepšiu formuláciu politiky na centrálnej úrovni. Vzhľadom na problém kauzality medzi akciou na centrálnej úrovni (prípadne úrovni EÚ) a prenos tejto akcie na regionálnej úrovni, sa javí metóda komparácie vybraných politík medzi Slovenskou republikou a ČR ako veľmi prínosná. Porovnanie miery úspešnosti politík či inštitucionálneho prostredia krajín kultúrne i ekonomicky veľmi blízkych jednak by mohla umožniť overiť validitu záverov skúmania v jednej krajine a jednak formulovať všeobecné princípy a odporúčania. Predpokladalo sa, že bude možné vysledovať a preukázať takéto situácie, keď aplikácie určitého nástroja politiky na centrálnej úrovni budú výrazne pozitívne alebo negatívne ovplyvňovať rozvojové možnosti regiónov. Výzva Grantovej agentúry pre vedu a výskum VŠEMvs v roku 2010 bola príležitosťou vypracovať projekt spoločného výskumu, ktorý bude uvedenú problematiku skúmať. Na základe odporúčania predsedníctva Grantovej agentúry VŠEMvs Vedenie VŠEMvs schválilo medzinárodnú projektovú úlohu pod názvom „Dopady vybraných verejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a v Českej republike. Vzhľadom k prejavenému záujmu expertov na finančný sektor z Katedry financií ESF MU a z Katedry ekómie a financií VŠEMvs skúmať aj dopady bankového a poistného sektoru na regionálny rozvoj dohodlo sa do projektovej úlohy zahrnúť aj túto probelamtiku. Z  uvedeného vyplýva, že projekt sa zameriava na dve, relatívne samostatné oblasti, v ktorých budú skúmané dopady verejnej politiky. Prvou oblasťou je verejný a neziskový sektor, kde vo vymedzených segmentoch verejnej politiky budú predovšetkým sledované možné dopady centrálnej politiky na stav a rozvoj regiónov. Finančný sektor bol vybraný ako druhá skúmaná oblasť, predovšetkým preto, že finančný sektor plní určitú funkciu sprostredkovateľa vplyvu medzi verejnou politikou a  sprá9

vaním súkromných subjektov. Finančný sektor významne participuje na alokácii zdrojov v území a podieľa sa na pokrývaní rizík generovaných prírodnými aj antropogénnymi faktormi daného regiónu. Rozhodnutie o zmene inštitucionálneho rámca, alebo implementácia cieľov verejnej politiky ovplyvní správanie i súkromných subjektov. Nasledujúca tabuľka predstavuje zhrnutie spektra skúmaných oblastí, ktoré sú rozdelené podľa oblastí na verejný a neziskový sektor a na súkromný sektor finančný.

Oblasť verejného a neziskového sektora

Oblasť súkromného sektora – finančný sektor

Zdravotníctvo

Bankový sektor

Vzdelávanie

Poisťovníctvo

Krízové riadenie Občiansky sektor Zborník vedeckých príspevkov je výsledkom I. etapy spoločného výskumu v  kalendárnom roku 2010. Obsahuje špecifikácie cieľov, predmetu a subjektu výskumu, informuje o navrhovaných metódach analytickej, syntetickej aj návrhovej časti jednotlivých čiastkových úloh výskumu. Príspevky obsahujú aj niektoré základné informácie o inštitucionálnom rámci súčasného stavu problematiky v ČR a v SR, ktoré boli prezentované na monotematickom vedeckom seminári. Uskutočnil sa v dňoch 14. až 15. septembra 2010 na Seneckých jazerách s cieľom spresniť parciálne ciele a harmonizovať úlohy výskumu na rok 2011.



10

prof. Ing. Viera Cibáková, CSc. rektorka VŠEMvs

Dopady Verejných politík na regionálny rozvoj v SR a v ČR

1

11

12

Vliv krajské samosprávy na rozvoj regionů Impact of self gorvernment for regional development Ing. Marek Pavlík, Ph.D. – doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. Anotace

Příspěvek vymezuje předmět, cíle a metody budoucího výzkumu v oblasti vlivu krajské samosprávy na rozvoj regionu, v interakci s nositeli, aktéry, nástroji a metodami tvorby a implementace krajských veřejných politik. Současně přináší dílčí výsledky výzkumu v segmentu managementu rozpočtové politiky.

Klíčová slova

Krajská samospráva, analýza veřejné/regionální politiky; nástroje politiky; regionální rozvoj

Annotation

The paper determined aims and methods of future research. The research is focused on the problem of influence of regional self-governments to the regional development. The role of the regional authority will be examined through analysis of policy formulation and implementation as well as the role of other actors and theirs ability to influence the regional development is going to be discussed. The paper also present partial result of research one of public policies: budget policy and its management.

Key words

Regional self-government; public/regional policy analysis; policy tools; regional development

Úvod

Krajská samospráva se v ČR vytvořila v rámci uskutečňování reformy veřejné správy, neboť po revoluci v roce 1989, kdy zanikly Krajské národní výbory, nebyl střední stupeň veřejné správy dlouhodobě ustaven. Dokonce probíhaly diskuse, zda vzniknou kraje nebo země a také v Ústavě byly uvedeny obě varianty. Kromě toho navrhovaný model veřejné správy v ČR zahrnoval také možnost oddělení státní správy a samosprávy na dané úrovni veřejné správy. Nakonec se prosadil koncept krajské samosprávy, na kterou jsou státem delegovány kompetence v přenesené působnosti. Ke kodifikaci krajů jako vyšších územně samosprávných celků došlo na základě přijetí ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Účinnost zákona nastala k 1. 1. 2000, kdy se zrodilo na území České republiky celkem 14 krajů, včetně Prahy. Jako samostatné subjekty začaly kraje prakticky fungovat až v roce 2001 (po volbách do krajských zastupitelstev dne 12. 11. 2000)1. Nicméně v prvním roce své existence byly závislé na plném financování ze státního rozpočtu, tj. nebyl z objektivních důvodů naplňován princip jejich finanční autonomie. Teprve v následujících letech bylo novelizací zákona o rozpočtovém určení daní stanoven podíl výnosů z některých sdílených daní do krajských rozpočtů. 1

§ 99 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) nabyl účinnosti dnem prvních voleb do krajských zastupitelstev. 13

Charakteristiku krajské samosprávy definuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Krajem je, dle zákona, územní společenství občanů, které má právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje, přičemž dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Orgánem kraje jsou též zvláštní orgány kraje zřízené podle zákona (např. Bezpečnostní rada kraje, Krizový štáb, Povodňová komise apod.). Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.2 Na krajskou samosprávu byla státem postupně předána řada kompetencí a  organizací, včetně povinnosti zabezpečení diverzifikované struktury veřejných služeb. Šlo např. o střední školství, nemocnice, kulturní zařízení, silnice druhé a třetí třídy apod. Stát v rámci reformy veřejné správy převedl na kraje z ministerstev v roce 2001 2 641 organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Po zrušení okresních úřadů bylo na kraje převedeno dalších 551 organizací. Mezi aktuální oblasti pokračující reformy veřejné správy a reformy veřejných financí v ČR beze sporu patří zvyšování úrovně decentralizace a s tím související posilování rozhodovacích pravomocí i fiskálních kapacit krajských samospráv. V souvislosti s tímto procesem se dostává do popředí i otázka strategického přístupu k plánování a řízení, které krajské samosprávy uplatňují. Na tento přístup úzce navazují i metody, které je nezbytné uplatňovat v rámci uvedených procesu. Příspěvek je zaměřena na formulaci cíle výzkumu a metod zkoumání v oblasti vlivu kraje na regionální rozvoj. Tj. jakým způsobem střední stupeň veřejné správy působí svými dílčími veřejnými politikami na strukturu subjektů ve svém území a to jak ve své samostatné působnosti, tak v působnosti přenesené. Současně přináší první výsledky dílčího výzkumu v oblasti implementace nových metod a nástrojů rozpočtové politiky krajů, které by měly napomoci zefektivnit nejen finanční management krajské samosprávy, nýbrž také realizaci veřejných politik, neboť prostřednictví rozpočtu a rozpočtového výhledu jsou tyto politiky financovány.

2 14

Blíže viz zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

Cíl a metodika

Cílem budoucího výzkumu bude identifikovat vliv krajské veřejné politiky na rozvoj daného regionu. Zmapovat přitom jak procesy transpozice a implementace státních veřejných politik strukturami krajské samosprávy, tak především tvorbu vlastních veřejných politik orgány krajské samosprávy, včetně participace relevantních subjektů a zájmových skupin na generaci a implementaci dílčích veřejných politik v území kraje. V tomto smyslu půjde o analýzu institucionálního rámce a nástrojů řízení v krajích z hlediska subjektů, orgánů a procesů řízení, resp. aktérů, nositelů sledovaných veřejných politik. Bude též přihlédnuto k  evropským požadavkům v  dané oblasti a  způsobu jejich implementace do praxe krajské samosprávy. Jde např. o principy definované Evropskou chartou regionální samosprávy a o kohezní politiku EU v linii regionální politiky. V tomto kontextu je však nezbytné rozlišovat skutečnost, že krajská politika představuje soubor dílčích veřejných politik krajské samosprávy, který je formulován krajskými orgány (např. v Programovém prohlášení Rady kraje po volbách, v Programu rozvoje kraje atd.), zatímco regionální politika (EU, státu) je zaměřena na zmirňování disparit a koncipuje ji především stát (EU) a podílí se na její realizaci (v územním obvodu kraje) stát, kraj, obce, případně i další subjekty. Při řešení úkolu budou využity standardní metody zkoumání. Součástí použitých metod bude např. obsahová analýza stávající národní i evropské legislativy a souvisejících dokumentů týkající se krajské samosprávy. Dále pak obsahová analýza statutů, organizačních řadů, směrnic, metodik a vnitřních norem vybraných krajů. Dále pak zhodnocení strategických, koncepčních a programových dokumentů krajské samosprávy, rozbor jejich fiskální kapacity, rozpočtových dokumentů a rozpočtového procesu. Na základě komparace středního stupně veřejné správy v ČR a SR (s akcentem na krajský stupeň veřejné správy), budou identifikovány možné rozvojové příležitosti a ohrožení pro zkoumaný region a na základě „dobré praxe“ bude doporučeno využití vhodných nástrojů, produktů a algoritmů v podmínkách ČR, resp. krajské samosprávy. V příspěvku budou využity výsledky primárního i sekundárního výzkumu. Půjde také o výstupy dotazníkových šetření a řízené rozhovory v předmětné problematice. Jako identifikátory, které budou předmětem zkoumání a srovnávání, budou navrženy ukazatele vypovídající o procesech, nástrojích a metodách řízení a koordinaci dílčích veřejných politik (jejich počet a  specifika) na krajské úrovni, resp. jejich působení ve smyslu ovlivnění rozvoje daného regionu. Půjde o zejména o strukturu a počet orgánů a útvarů krajských úřadů, včetně jejich kompetencí v samostatné a přenesené působnosti, personální vybavení krajských úřadů, druh a počet zpracovávaných řídících dokumentů, fiskální kapacita krajské samosprávy (příjmy a výdaje rozpočtů krajů), struktura jejich majetku apod. Dále o způsoby a metody působení v jednotlivých oblastech rozvoje regionů z hlediska specifik a cílových skupin (obyvatelstvo, obce ve správním obvodu daného kraje, úřady státu v území, podnikatelský sektor a NNO).

15

VýsledKy

V rámci reformy veřejné správy a reformy veřejných financí se uplatňuje řada nových nástrojů a metod. V některých zemích se nové přístupy zavádějí také v územních samosprávných celcích. Podíváme-li se na Slovenskou republiku, tak od září roku 2007 nabyla účinnosti novela zákona o rozpočtových pravidlech územní samosprávy, podle které se zavádí programové rozpočtování na místní a regionální úrovni samosprávy v letech 2009 až 2011. V zákoně č. 583/2004 Sb. (v aktuálním znění) je uvedeno, že rozpočet vyššího územního celku obsahuje též záměry a cíle, které bude vyšší územní celek realizovat z výdajů rozpočtu (program vyššího územního celku). Rozpis výdajů rozpočtu má tak obsahovat rozpis výdajů na programy vyššího územního celku a  v  rámci monitoringu výdajů se hodnotí plnění programů vyššího územního celku3. Naproti tomu rozpočtová pravidla pro územní rozpočty v ČR obdobné formulace neobsahují. Nicméně některé kraje v ČR se usilují tyto přístupy ve své praxi uplatnit. Proto byl ESF MU realizován průzkum některých rozpočtových metod v krajské samosprávě formou dotazníkové šetření. Osloveni byli vybráni zaměstnanci krajských úřadů, kteří se podílejí na sestavování a realizaci rozpočtu a rozpočtového výhledu. Odpovědi respondentů na dotaz ohledně rozpočtové metody uvádí graf č. 1 (návratnost činila 33 %). Vyplývá z  nich, že nejvíce používanou metodou je metoda programování spolu s  cílově orientovaným rozpočtováním zaměřeným na sledování výkonu. V tomto smyslu se na implementaci nových rozpočtových metod krajské samosprávy pozitivně promítá účast krajů na využívání strukturálních fondů, neboť nastavení pravidel čerpání evropských zdrojů je postaveno právě na programovém rozpočtování podpořené výkonnostním přístupem. Graf č. 1: Použitá metoda rozpočtování. Metoda rozpo tování

Programové rozpo tování

10%

36%

Rozpo tování podle v konu

P ír stkové rozpo tování 28% Jiná odpov

26%

Pramen: Autoři

3 16

Blíže viz zákon č. 583/2004 Z.z., o rozpočtových pravidlech územnej samosprávy.

•

Programové rozpočtování je spjato s transformací rozpočtu do programové struktury uvnitř kapitol či segmentů, ale někdy jde i napříč jednotlivými výdajovými jednotkami. Napomáhá plánování, protože umožňuje hodnotit vztah mezi poskytovanými službami a náklady na jejich poskytnutí a rozhodovat o potřebnosti jednotlivých programů. Programy jsou definovány jako činnosti se společným integrovaným cílem.

•

Výkonové rozpočtování je zacíleno na propojení finančního řízení se strategickými a programovými cíli organizace (zpravidla vyjádřených v relevantních dokumentech), tzn. že sleduje především naplnění vytýčených priorit v  podobě stromové struktury reflektované soustavou měřitelných výkonových ukazatelů a kritérií. Tato metoda vyžaduje obsáhnutí velkého množství jak objemových, tak jednotkových ukazatelů. Uvedené ukazatele je možné monitorovat různými způsoby. Především jejich vývoj v čase, porovnávání jednotlivých programů a také srovnávání s jinými (ekvivalentními) kraji. V tomto smyslu jde o spojení programového rozpočtování s výkonově orientovaným rozpočtováním, tj. o vyšší či sofistikovaněji pojaté programově výkonové rozpočtování (programově cílová struktura rozpočtu). Programově výkonové rozpočtovaní je tak založené na plánovaní úloh a aktivit subjektů veřejné správy v návaznosti na jejich priority a alokovaní disponibilních zdrojů do programů, s důrazem na výsledky a efektivnost vynakládání rozpočtových prostředků. Tzn., že jde o systém plánovaní, rozpočtovaní a hodnocení, který klade důraz na interakci mezi veřejnými zdroji a očekávanými (plánovanými) výstupy a výsledky realizovaných činností, které jsou financované z rozpočtu subjektů veřejné správy. 

•

Přírůstkové rozpočtování patří mezi historicky nejstarší a také nejjednodušší metody rozpočtování. Je také známa pod názvem inkrementální či indexová metoda. Jde o  tradiční a  zcela logický a  oprávněný způsob sestavování rozpočtu, kdy se vychází z dosažené úrovně daného roku. Rozpočtové ukazatele se v podstatě prolongují do budoucího roku s přihlédnutím k inflačnímu koeficientu kodifikovanému v makroekonomických a fiskálních prognózách a výhledech ministerstva financí. Případné změny se odvozují od existujících závazků, splátkových kalendářů, investičních plánů, formálních či neformálních standardů poskytovaných veřejných služeb, demografických trendů, předpokládaných legislativních změn a anticipovaných jednorázových dopadů ve výdajové či příjmové stránce budoucího rozpočtu. Je zřejmé, že inkrementální rozpočtování v  podstatě konzervuje stávající historickou bázi rozpočtu, resp. existující strukturu veřejných statků a služeb. Nebere dostatečně do úvahy náklady a adekvátnost dané služby, vývojové změny a inovace portfolia veřejných služeb, změnu priorit občanů v čase apod. Problematický je uvedený přístup zejména v turbulentních obdobích.

Praxe tak ukazuje, že krajská samospráva v  ČR v  současné době částečně uplatňují princip programování. Princip výkonově orientovaného rozpočtování je však na samém začátku. Absentuje zejména propojení mezi jednotlivými nástroji rozpočtové politiky, rozpočtování nemá systémový charakter. V souvislosti s rostoucí fiskální kapacitou krajů a nárůstem kompetencí přenášených na kraje v  kontextů dopadů současné světové finanční a hospodářské krize na finanční systém krajské samosprávy, se zvyšuje naléhavost objek17

tivizace rozpočtové politiky, tak aby rozpočtový proces byl zrcadlem strategických dokumentů kraje a dokázal odpovídat na otázku, s jakými náklady a výsledky probíhá realizace veřejných politik na krajské úrovni.

Závěr

V poslední dekádách minulého století byla ve vyspělých státech zahájena a realizována řada reforem veřejné správy, včetně decentralizace funkcí, kompetencí a úkolů veřejné správy na její nižší stupně. S určitým časovým zpožděním byly reformní procesy postupně uplatňovány i v postsocialistických zemích včetně ČR. V České republice po určitých diskusích a peripetiích vznikl střední stupeň veřejné správy prakticky až v roce 2001. Nicméně ani v současnosti není reforma veřejné správy dokončena a to zejména její fiskální decentralizace. Aktuálně na uvedené procesy působí požadavky vyvolané členstvím ČR v  EU a nutností čelit dopadů světové finanční a hospodářské krize také na úrovni krajské samosprávy. Možnosti působení krajské samosprávy na rozvoj regionů se od vzniku krajů značně rozvinuly, ale v důsledku výše uvedených skutečností zůstávají relativně omezené. Obecně lze říci, že posun pravomocí a odpovědností z ústřední úrovně státu na nižší úrovně veřejné správy sice znamená vytváření předpokladů pro efektivnější fungování krajské samosprávy, neznamená to však automatickou záruku vyšší kvality. Zkvalitňování veřejné správy (včetně poskytování veřejných služeb) a zdokonalování systému řízení je v první řadě úkolem orgánů krajské samosprávy, který by měl garantovat efektivnější využívání zdrojů a růst výkonnosti veřejného sektoru na úrovni územních samosprávných celků. Důležitým hlediskem, ke kterému je ve veřejné správě nutno neustále přihlížet, je spokojenost občanů. Management krajské samosprávy musí pochopit základní potřeby občana a musí dokázat vysvětlit potřeby veřejné správy. Občané jednotlivých krajů stále ještě zcela nezvykli na svou aktivní účast v procesech řízení svých regionů. Ovlivňování ekonomických a sociálních podmínek v jejich kraji je však jejich plným právem.

18

Literatura

1. BAILEY, S. J.: Local Government Economics. London: Macmillan Press Ltd. 1999.

ISBN 0-333-66908-8 2. BAKOŠ, E., ŠELEŠOVSKÝ, J., ŠPAČEK, D.: Vybrané přístupy, metody a  nástroje managementu regionální a  místní správy a  jejich kontext. 1. Vydání. Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4698-6 3. Havlan, P.: Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. 1. vydání. Praha: Linde Praha, 2004. ISBN 80-7201-453-6. 4. KOUDELKA, Z.: Obce a kraje. 2. vyd. Praha: Linde, 2001. ISBN 80-7201-272-X 5. Nemec, J., Wright, G.: Management veřejné správy, teorie a  praxe. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-86119-70-X. 6. PŮČEK, M,. OCHRANA, F. a kol. Chytrá veřejná správa. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-018-X O 7. Potůček, M. a kol.: Veřejná politika. Upravené vydání. Praha: MMR ČR, 2009. ISBN 978-80-86616-27-4 8. PROVAZNÍKOVÁ, R.: Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: GRADA, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9 9. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) 10. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 11. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 12. Zákon č. 583/2004 Z.z., o rozpočtových pravidlech územnej samosprávy

Ing. Marek Pavlík, Ph.D. – Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. ESF MU Lipová 41 a Brno E-mail: [email protected]; [email protected]

19

20

Aktuálny stav permanentného vzdelávania zamestnancov v kontexte jednotlivých regiónov na Slovenku Current State of Employee Permanent Education in the Context of Individual Slovak Regions Doc. Ing. Anna Kachaňáková, CSc. - Ing. Katarína Stachová, PhD. ANOTÁCIA

Na problematiku potreby nepretržitého vzdelávania zamestnancov a smerovania organizácií k takzvanému konceptu učiacej sa organizácie, v súčasnej dobe podnecujú nielen autori mnohých publikácií, ale aj Európska komisia v inovovanej Lisabonskej stratégii „Európa 2020“. Do akej miery si túto potrebu uvedomujú a zavádzajú ju do praxe organizácie pôsobiace v jednotlivých regiónoch na Slovensku, sme zisťovali v rámci prieskumu zameranom na identifikovanie súčasnej úrovne riadenia ľudských zdrojov.

KĽÚČOVÉ SLOVÁ

Riadenie ľudských zdrojov, vzdelávanie zamestnancov, rozvoj zamestnancov, inovatívna kultúra

ANNOTATION

Not only authors of many publications but also the European Commission in “Europe 2020”, the innovated Lisbon strategy, are currently drawing attention to the issue of needs to educate employees continuously, and direct organizations towards so-called learning organization concept. To what extend organizations operating in individual Slovak regions realize this need and implement it in practice was the subject of our research aimed at identifying current level or human resources management.

KEY WORDS

Human resources management, education of employees, development of employees, innovative culture.

21

ÚVOD

Potreba organizácií venovať sa vzdelávaniu a rozvoju zamestnancov je v súčasnej dobe podporovaná aj Európskou komisiou, ktorá 3. marca 2010 vydala hospodársku stratégiu nazvanú „Európa 2020“, ktorej deklarovaným cieľom je vymaniť sa z krízy a pripraviť hospodárstvo EU na nasledujúce desaťročie. V tejto stratégii komisia definovala tri kľúčové faktory rastu a to: • • •

inteligentný rast (podpora vedomostí, inovácií, vzdelávania a digitálnej spoločnosti), udržateľný rast (zefektívňovanie našej produkcie, pokiaľ ide o  zdroje, pri súčasnom zvyšovaní konkurencieschopnosti), inkluzívny rast (zvyšovanie účasti na trhu práce, získanie zručností a boj proti chudobe).

Naplnenie jednotlivých faktorov priamo podmieňuje vzdelanostná úroveň obyvateľstva, na ktorú vplýva okrem štátu aj vzdelávanie a rozvoj zamestnancov, ktoré sa realizuje v jednotlivých organizáciách v kontexte potrieb trhu práce v rámci regiónov.

CIEĽ A METODIKA

Hlavným cieľom výskumného príspevku je posúdenie postavenia vzdelávania zamestnancov v rámci funkcií RĽZ v organizáciách na Slovensku a zhodnotenie jeho pozitívnych dopadov na ich fungovanie. Tento cieľ vychádza z predpokladu, že nepretržité vzdelávanie a rozvoj zamestnancov je nevyhnutnou podmienkou pre zvyšovanie ich výkonnosti a inovačnej aktivity od čoho závisí prežitie a napredovanie organizácií a sprostredkovane aj regiónov. Hlavnou metódou výskumu je široko koncipovaný dotazníkový prieskum. Dotazník obsahuje spolu 82 otázok, ktoré sú rozdelené do týchto oblastí: • • • • • • • •

aktivity RĽZ v organizácii, formovanie pracovného potenciálu, rozvoj zamestnancov, odmeňovanie a zamestnanecké výhody a služby, zamestnanecké vzťahy a komunikácia, informácie o organizačnej kultúre, informácie o úrovni inovačnej kultúry, informácie o organizácii.

Pri spracovaní informácií z  dotazníkových prieskumov, ich analýze a  komparácii sa predpokladá použitie matematicko-štatistických metód a  následne pri ich identifikácii a vyhodnotení použitie kvalitatívnych metód.

22

Etapy výskumu: 1. etapa výskumu (2010) • • •

•

• •

Príprava dotazníka. Dotazníkový prieskum (1. kolo). Prieskum prebiehal od februára do mája 2010. Súbor respondentov pozostával z 239 organizácií pôsobiacich na Slovensku, pričom hlavnou podmienkou kladenou na organizáciu bolo, aby mala minimálne 50 zamestnancov. Pri stanovení cieľovej skupiny danej veľkosťou organizácie z  hľadiska minimálneho počtu zamestnancov sa vychádzalo z  predpokladu, že organizácie s  počtom zamestnancov nižším ako 50 nemajú štandardizované a formálne stanovené prístupy k riadeniu ľudských zdrojov. Spracovanie údajov z dotazníkového prieskumu. Odpovede na otázky boli spracované za celú analyzovanú skupinu, vo vybraných prípadoch sa odpovede na otázky jednotlivo porovnávali s niektorou zo štyroch zadefinovaných charakteristických čŕt a to: – veľkostná štruktúra analyzovaných organizácií, – rozdelenie organizácií podľa ich sídla, – forma vlastníctva analyzovaných organizácií, – existencia oddelenia RĽZ v analyzovaných organizáciách.

2. etapa výskumu (2011) • • • •

Modifikácia dotazníka. Dotazníkový prieskum (2 kolo). Spracovanie údajov z dotazníkového prieskumu. Komparácia informácií z dotazníkových prieskumov, ich analýza a hodnotenie.

3. etapa výskumu (2012)

• • • •

Vyhodnotenie vývoja v prístupe organizácií k vzdelávaniu zamestnancov v rámci uplatňovaného systému RĽZ. Dopad zvýšenej úrovne a intenzity vzdelávania zamestnancov na prosperitu organizácií a sprostredkovane aj regiónu. Komparácia vzdelávania v rámci rozvoja ľudských zdrojov vo vybraných regiónoch v SR. Možnosti zdokonalenia systému vzdelávania zamestnancov v rámci riadenia ich výkonu.

VÝSLEDKY

Prioritný zdroj efektívnej činnosti a prosperity každej organizácie predstavuje ľudský potenciál. Toto tvrdenie však nemožno chápať vo všeobecnosti, jeho platnosť sa odvíja od toho ako je na úlohy organizácie pripravený, aká je jeho vzdelanosť a kultúra, schopnosť spolupráce, vnímanie sociálnych a  ekologických faktorov prostredia a  pod. Cieľavedomé vytváranie a využívanie ľudského potenciálu je predpokladom budovania a rozvíjania silných stránok a konkurenčných výhod organizácie. K tomu, aby to bolo reálne je potrebné systémovo koncipované riadenie ľudských zdrojov, ktoré orientuje zamestnancov tak, aby sa dosiahli strategické zámery a ciele organizácie. Aká je v tomto smere situácia v organizáciách na Slovensku ilustrujeme na vybraných výsledkoch dotazníkového prieskumu.

23

Výzvy pre RĽZ

Vzhľadom na uvedené skutočnosti nás v dotazníkovom prieskume zaujímali aj názory vedúcich pracovníkov v oblasti riadenia ľudských zdrojov na to, čo považujú za tri hlavné výzvy pre RĽZ v organizácii pre nastávajúce tri roky. Pri odpovediach na túto otázku neuviedli všetci tri výzvy, v niektorých prípadoch bola uvedená len jedna možnosť, ku ktorej bol často pripísaný komentár, že organizácie budú nadmieru spokojné, ak sa im podarí splniť označenú výzvu. Na základe výsledkov prieskumu, ktoré sú uvedené v  tabuľke 1 možno konštatovať, rozhľadenosť a  kompetentnosť vedúcich pracovníkov v  oblasti RĽZ, ktorí sa vyjadrovali k danej otázke. Väčšina z nich (41 %) považuje za najväčšiu výzvu pre organizáciu zavedenie, zvýšenie, zefektívnenie a skvalitnenie vzdelávania zamestnancov. Druhou najčastejšie uvádzanou výzvou pre organizácie je získať, stabilizovať, udržať kvalifikovaných zamestnancov, resp. znížiť ich fluktuáciu, vo viacerých prípadoch aj omladiť súčasný stav zamestnancov. Ako tretiu v poradí frekventovanosti (20 %) označili organizácie výzvu zameranú na zlepšenie motivácie svojich zamestnancov. Táto výzva úzko súvisí s predošlými dvoma výzvami, nakoľko pokiaľ sú zamestnanci pozitívne a vhodne motivovaní, organizácii sa ich jednoduchšie podarí získať a udržať. Vzdelávanie zamestnancov je taktiež jednou z možností organizácie ako ich motivovať a zároveň zvyšovať svoj ľudský potenciál. Hlavné výzvy pre RĽZ v analyzovaných organizáciách na nastávajúce tri roky Výzvy pre RĽZ pre nastávajúce tri roky: Zavedenie, zvýšenie, zefektívnenie a skvalitnenie vzdelávania zamestnancov Získať, stabilizovať, udržať kvalifikovaných zamestnancov, resp. znížiť ich fluktuáciu a  omladiť súčasný stav zamestnancov Zlepšenie motivácie zamestnancov Vytvoriť, udržať a skvalitniť oddelenie RĽZ Zavedenie a sprehľadnenie odmeňovania zamestnancov Zvýšenie produktivity, efektivity a kvality práce Zlepšenie komunikácie a medziľudských vzťahov Zamerať sa na organizačnú kultúru Iné ...

24

Tabuľka 1.

Podiel org. v % 41 39 20 12 10 10 8 7 menej ako 7

Útlm produktivity

Vzhľadom na vplyv súčasnej celosvetovej krízy muselo dôjsť v mnohých organizáciách k útlmu produktivity. Ako reagujú krízové manažmenty organizácií na túto situáciu je uvedené v tabuľke 2. Z údajov vyplýva, až 51 % organizácií pôsobiacich na Slovensku rieši útlm produktivity prepúšťaním zamestnancov, 23 % skracovaním pracovnej doby a len 14 % oslovených organizácií v takomto prípade využíva „voľný pracovný čas zamestnancov“ na ich školenia a rekvalifikáciu. Tabuľka 2. Formy riešenia útlmu produktivity krízovým manažmentom organizácie Formy riešenia útlmu produktivity organizácie: Prepúšťanie zamestnancov Skracovanie pracovnej doby Školenia a rekvalifikácia zamestnancov Zatiaľ nebolo potrebné riešiť pokles produktivity

Podiel org. v % 51 23 14 12

Priebeh vzdelávania

Trendy vo vzdelávaní zamestnancov smerujú pod vplyvom zosilnejúceho sa tlaku neustálej zmeny prostredia k tomu, aby rozvoj a vzdelávanie zamestnancov viedol k zvýšeniu výkonnosti a kvalitnému meraniu efektívnosti. Z  toho vyplýva potreba zmeny prístupov v oblasti vzdelávania zamestnancov z náhodných, resp. neplánovaných (to znamená takých, keď sa potrebné školenia vykonávajú až keď sa objaví potreba získať danú vedomosť alebo skúsenosť) k cieleným prístupom k vzdelávaniu, k tzv. učiacej sa organizácii. Ich cieľom je dosiahnutie permanentného vzdelávania zameraného na zvýšenie výkonnosti v súčasnosti, ale aj v dlhšom časovom horizonte, na základe neustále prebiehajúcej spätnej väzby so zameraním sa na „pohyblivé ciele“, tzn. Na učenie za chodu. Z prieskumu negatívne vyznieva skutočnosť, že viac ako 50 % organizácií sa nachádza v oblasti vzdelávania na úplnom začiatku, nakoľko svoje vzdelávacie aktivity obmedzuje len na povinné školenia vyplývajúce zo zákona a odborných predpisov a na neplánované kurzy, potrebné realizovať v danej chvíli. K učiacej sa organizácii úspešne smeruje len 9 % respondentov tabuľka 3. Vplyv sídla organizácie na priebeh vzdelávania je uvedený v tabuľke 4. Vzhľadom na rezervy v oblasti vzdelávania, ktoré vyplynuli z prieskumu je možno konštatovať, že mnohé organizácie si ešte neuvedomujú, že ak chcú uspieť v náročnom turbulentnom prostredí musia si vytvoriť podmienky na efektívne plnenie úloh prostredníctvom cieľavedomého permanentného formovania pracovného potenciálu. Investovanie do ľudských zdrojov vedie k ich celkovému zhodnoteniu, ktoré sa prejavuje najmä v zvýšení ich výkonu, zapájaní sa do procesov inovácií, v ich sebarealizácii, spokojnosti a  lojalite voči organizácii.

25

Tabuľka 3.

Priebeh vzdelávania v dotazovaných organizáciách Vzdelávanie v organizácii prebieha: len povinné školenia neplánovane, potrebné kurzy sa realizujú v danej chvíli, plánovane, séria vzdelávacích aktivít je naplánovaná na určité obdobie, plánovane, séria vzdelávacích aktivít je naplánovaná na určité obdobie s úlohami, ktoré je potrebné vykonať v medziobdobí jednotlivých kurzov, permanentné vzdelávanie, kedy interný, aj externý lektor pôsobia priamo na pracovisku

Podiel org. v % 17 35 39 6 3

Tabuľka 4. Vplyv sídla organizácie na to, ako v organizáciách prebieha vzdelávanie Vzdelávanie v organizácii prebieha: len povinné školenia neplánovane, potrebné kurzy sa realizujú v danej chvíli, plánovane, séria vzdelávacích aktivít je naplánovaná na určité obdobie, plánovane, séria vzdelávacích aktivít je naplánovaná na určité obdobie s úlohami, ktoré je potrebné vykonať medzi kurzami, permanentné vzdelávanie, kedy interný, aj externý lektor pôsobia na pracovisku

Proces inovácií

Sídlo organizácie BA

západ SR

stred SR

východ SR

celá SR

12

15

22

20

13

45

48

28

20

13

38

30

37

55

53

2

6

8

5

13

3

1

4

0

8

Inovatívnu kultúru sa v súčasnosti snažia prioritne zaviesť a udržať tie organizácie, ktoré si zvolili stratégiu inovácií a chcú úspech na trhu dosahovať tým, že budú poskytovať lepšie, odlišné alebo úplne nové výrobky a služby. Jednou z podstatných aktivít vykonávaných v rámci inovatívnej kultúry je pravidelné získavanie podnetov k inováciám od čo najväčšieho počtu zamestnancov. Pozitívne preto vyznieva fakt, že až 81 % nami analyzovaných organizácií využíva podnet od zamestnancov. Z pohľadu stratégie Európa 2020 najväčšie negatívum vyplýva zo skutočnosti, že organizácie v najmenšej miere využívajú na získanie podnetov k inováciám spoluprácu s vysokými školami a vlastné výskumné oddelenia. 26

V prieskume len 1 % organizácií uviedlo, že zapája svojich zamestnancov do procesu inovácií pravidelne, pričom tak jednotlivci, ako aj tímy pracujú na inováciách koordinovane, so zameraním na strategický cieľ, bez kontroly manažmentu. V organizáciách na Slovensku sa tak ešte prioritne presadzuje individuálne riešenie problémov a až sekundárne tímové (tabuľky 5 a 6). Z uvedeného vyplývajú aj ďalšie zistené nedostatky pri samotnom zapájaní zamestnancov do procesu inovácií. Až 71 % organizácií zapája svojich zamestnancov do procesu inovácií len príležitostne „neuvedomelo“. Nakoľko však v rámci takéhoto prístupu organizácií k zamestnancom neexistuje žiadny formálny proces, ktorý by inovatívne a tímové správanie podporoval, organizácie takýmto postojom nepodporujú inovatívnu kultúru. Tabuľka 5.

Spôsob zapájania zamestnancov do procesu inovácií Ako zapájajú dotazované organizácie ľudí do procesu inovácií: príležitostne, pri vzniku chýb pravidelne, bez spoločnej strategicky zameranej koordinácie, pravidelne, koordinovane so zameraním na strategický cieľ, (konkrétnu inováciu musí schváliť manažment) pravidelne, koordinovane so zameraním na strategický cieľ, (bez kontroly manažmentu)

Podiel org. v % 71 15 13 1

Tabuľka 6. Vplyv sídla organizácie na to, či organizácia zapája ľudí do procesu inovácií Ako zapájajú dotazované organizácie ľudí do procesu inovácií: príležitostne, pri vzniku chýb pravidelne, bez spoločnej strategicky zameranej koordinácie, pravidelne, koordinovane so zameraním na strategický cieľ, (konkrétnu inováciu musí schváliť manažment) pravidelne, koordinovane so zameraním na strategický cieľ, (bez kontroly manažmentu)

Sídlo organizácie BA

západ SR

stred SR

východ SR

celá SR

72

76

72

65

63

16

11

14

10

23

12

11

14

20

12

0

2

0

5

2

27

ZÁVER

Predmetom výskumného príspevku, spracovaného v rámci 1. etapy výskumného projektu, sú vybrané problémy súvisiace so vzdelávaním zamestnancov, ktoré považujeme za nevyhnutnosť v každej organizácii. Je predpokladom nielen úspechu jednotlivých organizácií ale sprostredkovane aj prosperity regiónov v ktorých pôsobia. Charakter, úroveň a intenzita vzdelávania môžu byť rôzne v závislosti od potrieb organizácie. Každá organizácia má prijatú určitú filozofiu vzdelávania, ktorá vyjadruje význam a  dôležitosť vzdelávania v organizácii. Je však dôležité, aby boli všade vytvorené podmienky na efektívne vzdelávanie, tzn. musí byť dobre organizované a systematické, musí prebiehať nepretržite v rámci opakujúceho sa cyklu. Vzdelávanie zamestnancov musí zapadať do celkového systému riadenia ľudských zdrojov, ktorého obsah tvoria rôzne personálne funkcie. Údaje získané široko koncipovaným dotazníkovým prieskumom budú predmetom ďalšej analýzy a vyhodnotenia v súlade s uvedeným postupom v rámci 2. a 3. etapy riešenia výskumného projektu.

LITERATÚRA

1. EURÓPSKA KOMISIA, 2010 Európa 2020: Komisia navrhuje novú hospodársku stratégiu v Európe. In: Press releases RAPID [online]. 2010, [27.8.2010]. Dostupné na internete: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/10/225&format=HTML&aged=0&language=SK&guiLanguage=en) 2. HRONÍK, F. 2007 Rozvoj a vzdelávaní pracovníků. Praha: Grada Publishing, 2007. 240 s. ISBN 978-80-247-1457-8 3. KACHAŇÁKOVÁ, A. – NACHTMANOVÁ, O. – JONIAKOVÁ, Z. 2008. Personálny manažment. Bratislava : Iura Edition, 2008, 235 s. ISBN 978-80-8078-192-7 4. KACHAŇÁKOVÁ, A. – STACHOVÁ, K. 2010. Vzdelávanie a  rozvoj zamestnancov v organizáciách pôsobiacich na Slovensku. In: Finančný manažment a controling v praxi. ISSN 1337-7574, ISSN 1338-1741, 2010,11, s. 666 - 671 doc. Ing. Anna Kachaňáková, CSc. – Ing. Katarína Stachová, PhD. Katedra manažmentu Vysoká škola ekonómie a manažmentu vrejnej správy v Bratislave Železničná 14 821 07 Bratislava E-mail: [email protected]; [email protected]

28

Politika vzdělávání a její vliv na regionální rozvoj Impact of the education policy on the regional development Ing. Markéta Řežuchová, Ph.D. Anotace

Příspěvek prezentuje některé z výsledků první fáze výzkumu. Poukazuje na význam rozvoje lidských zdrojů jakožto jednoho z hlavních faktorů rozvoje regionů. V první části je mapována úroveň lidského kapitálu Jihomoravského kraje. V další části jsou identifikovány ukazatele efektivního využití disponibilních lidských zdrojů a ty jsou následně prověřovány na úrovni posuzovaného regionu. Jedná se o ukazatele flexibility regionálního trhu práce a pružnosti vzdělávacího systému. V závěru jsou stanoveny úkoly pro další fázi výzkumu.

Klíčová slova

lidský kapitál, rozvoj lidských zdrojů, vzdělávání, pracovní trh

Annotation

The focus of this paper is pointing out level of human resources and its influence on regional development. The level of human capital in the South Moravia region is characterized and an attention is focused on effective utilization requirements of the import regional development factor. These requirements are evaluated with respect to the specific regional labour market. Finally author specifies the directions of the next phase of the research.

Key words

Human capital, development of human sources, education, labour market

29

Úvod

Mezi hlavní faktory rozvoje jednotlivých zemí, ale i regionů patří bezesporu úroveň lidského kapitálu a potažmo pak jeho efektivní využití. Vzdělání obyvatel na jedné straně vyžaduje vysoké společenské a individuální náklady, na straně druhé však přináší významné jak individuální, tak společenské výnosy v podobě vyšších veřejných příjmů, nižšího rizika nezaměstnanosti a potažmo nižší sociální náklady, příznivé sociální prostřední a v neposlední řadě vyšší produktivitu a předpoklad ekonomického rozvoje. Úkolem vlád na jednotlivých úrovní je tedy pečovat o rozvoj pracovní síly, zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel a následně vytvářet takové podmínky, aby docházelo k efektivnímu využití disponibilního lidského kapitálu. Toho lze docílit jednak vytvářením vyhovující vzdělanostní sítě počátečního ale i dalšího vzdělávání a přizpůsobovat strukturu vzdělávacích institucí potřebám regionálního trhu práce. K tomu je zapotřebí jednak ucelená koncepce s jasně definovanými a měřitelnými cíli a také spolupráce všech zúčastněných aktérů.

Cíl a metodika

Cílem první fáze výzkumu bylo zmapovat úroveň lidských zdrojů v kraji na základě nejčastěji využívaného ukazatele a sice podílu osob s nejvyšším dosaženým vzděláním. Poté prověřit efektivnost využití disponibilního lidského kapitálu a na základě zjištění stanovit další směr výzkumu. Požadovaná (vysoká) úroveň lidského kapitálu je nezbytnou nikoli jedinou podmínkou ekonomického rozvoje regionu. Aby bylo možno dosáhnout na efekty plynoucí ze vzdělání obyvatelstva, potažmo disponibilní pracovní síly v  podobě ekonomického rozvoje, musí být zajištěno jeho efektivní využití. Mezi hlavní determinanty efektivního využití lidského kapitálu patří flexibilní fungování trhu práce umožňující rychlou adaptaci pracovní síly, flexibilní školství pružně reagující na požadavky trhu práce a rozvoj celoživotního vzdělávání - zejména přístup dospělé populace účastnit se nejrůznějších forem dalšího vzdělávání (srovnej Filipová, 2008). Filipová (2008) ve své publikaci uvádí některé z možných ukazatelů flexibilního trhu práce, flexibilního školství a celoživotního vzdělání. V rámci této stati přistoupíme k posuzování (ne)efektivního využití lidského kapitálu Jihomoravského kraje na základě těchto ukazatelů4: •

Ukazatele struktury nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání. Tento ukazatel nám podá obrázek o uplatnitelnosti na trhu práce.

•

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tento ukazatel nám umožní náhled na míru pružnosti regionálního trhu práce.

4

Tyto ukazatele nelze považovat za vyčerpávající a jediné možné pro zjišťování efektivnosti využití lidského kapitálu. Nicméně na jejich základě si lze vytvořit představu o (ne)existenci předpokladů pro efektivní využití lidského kapitálu v Jihomoravském kraji.

30

•

Interakce struktury nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání a struktury volných pracovních míst, tedy ukazatele vypovídajícího o (ne)kompatibilitě nabídky a poptávky na trhu práce. Z něhož lze částečně usuzovat jednak o (ne)flexibilitě regionálního vzdělávacího systému5 a jednak o nevyhovující podobě realizované aktivní politiky zaměstnanosti v regionech Jihomoravského kraje.

•

Dalším ukazatelem vypovídajícím o (ne)flexibilitě regionálního vzdělávacího systému bude využito ukazatele počtu nezaměstnaných absolventů a jejich podílu na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání.

Výsledky 1.1 Úroveň lidského kapitálu v kraji Existuje několik metod, jejichž prostřednictvím lze zjišťovat úroveň lidského kapitálu kraje jednotlivých zemí, či regionů. Pro potřeby kvantifikování lidského kapitálu Jihomoravského kraje lze využít vzhledem k datům, které jsou k dispozici, první a nejčastěji používaný přístup a sice měření lidského kapitálu pomocí nejvyššího dosaženého vzdělání.6 V rámci této stati bude pracováno s podílem osob starších 15ti let, kteří dosáhli terciárního vzdělání na celkovém počtu obyvatel kraje starších 15ti let.7 Strukturu obyvatelstva Jihomoravského kraje podle dosaženého vzdělání, tedy úroveň disponibilního lidského kapitálu, zobrazuje následující tabulka. Tabulka 1. Struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje podle dosaženého vzdělání k 31. 12. Rok Vzdělání Obyvatelstvo 15 + základní a bez vzdělání střední bez maturity střední s maturitou Vysokoškolské Celkem

2006 abs (v tis.)

%

2007 abs (v tis.)

%

2008 abs (v tis.)

%

184,2

19,00

188,7

19,34

181,8

18,45

344,5 318,6 122,1 969,4

35,54 32,87 12,60 100

329,8 325,3 132,1 975,9

33,79 33,33 13,54 100

330 338,2 135,4 985,4

33,49 34,32 13,74 100

Pramen: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009, ČSÚ, Brno, upraveno

5 6 7

Vhodnějším ukazatelem s vyšší vypovídací schopností by byl ukazatel shody stupně (oboru) dosaženého vzdělání s výkonem profese. Hodnocení flexibility školského systému na základě tohoto ukazatele však vzhledem k nedostupnosti vyhovujících dat nebylo možné. Tento ukazatel se vypočítá jako podíl osob ve věku 25-64 let, kteří dosáhli vyšší střední nebo vysokoškolské vzdělání na celkovém počtu osob ekonomicky aktivního věku. (Filipová, 2008) Tento ukazatel byl upraven s ohledem na charakter dat, které jsou k dispozici v regionální statistické ročence. 31

V rámci sledovaných let lze zaznamenat příznivý vývoj v úrovni lidského kapitálu - pozvolné zvyšování vzdělanosti obyvatelstva kraje. Podíl osob starších 15 let, které disponují vysokoškolským vzděláním dosahuje v roce 2008 cca 13,7 % na celkovém počtu sledované skupiny obyvatel. Ve srovnání s ČR se jedná o nadprůměrnou hodnotu (za ČR dosahuje tento ukazatel 11,74 %8).

1.2 Struktura nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání

Významným ukazatelem, který nám dává představu o situaci na trhu práce a současně poukazuje na význam vzdělání z hlediska uplatnění na trhu práce je specifická míra nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání. Následující tabulka zobrazuje strukturu nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání z hlediska jejich počtu a podílu na celkové nezaměstnanosti9. Tabulka 2:

Struktura nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání (obecná míra nezaměstnanosti) k 31. 12. Rok

Základní a bez vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Celkem

2006

2007

abs (v tis.)

%

Rozdíl (08 06) abs. % (v tis.)

2008

abs (v tis.)

%

abs (v tis.)

%

7,2

6,6

4,7

19,03

-2,5

2,88

20,4

13,2

10,7

43,32

-9,7

-2,42

14,4

8,3

7

28,34

-7,4

-3,95

2,3 24,7

9,31 100,00

-0,3 -19,9

3,48 0,00

2,6 44,6

5,83

2,5 30,6

8,17

Pramen: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009, ČSÚ, Brno, upraveno

8

9

32

Vypočítáno na základě dat zveřejněných ČSÚ ve Statistické ročence ČR za rok 2009 (dostupná na http://www. czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/kapitola/0001-09-2009-1000) Pro výpočet bylo využito celkového počtu obyvatel starších 15let v roce 2008. Tento ukazatel byl očištěn o 700 obyvatel, u kterých nebylo zjištěno dosažené vzdělání. V rámci České republiky (obvykle rovněž v řadě jiných zemí) jsou sledovány dva ukazatele vyjadřující míru nezaměstnanosti – obecná míra nezaměstnanosti a registrovaná míra nezaměstnanosti. K výpočtu těchto ukazatelů je využíváno odlišných metodik a tyto míry jsou vykazovány rozdílnými institucemi. S obecnou mírou nezaměstnanosti pracuje ČSÚ a pro její zjišťování využívá výsledků výběrového šetření pracovních sil. Metodika zjišťování odpovídá metodice využívané Eurostatem. Registrovaná míra nezaměstnanosti je zveřejňována Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a vychází jednak z výsledků výběrového šetření pracovních sil, avšak při zjišťování počtu nezaměstnaných ze statistik jednotlivých úřadů práce. Pro hodnocení situace na trhu práce v ČR je vhodné sledovat oba ukazatele. Blíže k jednotlivým metodám zjišťování viz příslušné webové stránky institucí (www. czso.cz, www.mpsv.cz)

Z tabulky je patrn pozitivní vliv vzdělání na zaměstnanost.10 Nejvyšší podíl nezaměstnaných je tvořen vyučenými nezaměstnanými (osobami, které disponují středním vzděláním bez maturity). Přestože došlo během sledovaných let k výraznému poklesu počtu nezaměstnaných (téměř o polovinu)11, nezaměstnaní s dosaženým středním vzděláním bez maturity tvoří navzdory postupnému poklesu tohoto podílu (o cca 2 p.b. v roce 2008 ve srovnání s rokem 2006) téměř polovinu všech nezaměstnaných, respektive 43,3 % v roce 2008. K nejvyššímu nárůstu podílu na celkovém počtu nezaměstnaných došlo ve skupině nezaměstnaných vysokoškoláků (o 3,48 p.b ve srovnání s rokem 2006). K druhému největšímu nárůstu pak ve skupině nezaměstnaných, kteří disponují základním vzděláním nebo jsou bez vzdělání. Přestože z hlediska absolutního počtu došlo i v těchto skupinách k poklesu, jedná se o pokles podstatně nižší než v ostatních sledovaných skupinách (střední bez maturity a střední s maturitou). Podrobnější přehled o  struktuře nezaměstnaných dle dosaženého vzdělání poskytují údaje o registrovaných uchazečích na jednotlivých úřadech práce. Jejich strukturu podle dosaženého vzdělání zobrazuje následující tabulka. V  tabulce je zohledněn narozdíl od výsledků výběrového šetření pracovních sil nejen dosažený stupeň vzdělání, ale také typ studia. Tedy zda se jedná o vzdělání odborné, všeobecné poskytované střední odbornou školou, gymnáziem, či středním odborným učilištěm. Tabulka 3:

Struktura uchazečů o zaměstnání dle dosaženého vzdělání (registrovaná míra nezaměstnanosti) k 31. 12. Rok

2006

Uchazeči podle vzdělání

abs

základní a bez vzdělání střední bez maturity vyučení vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou Vyšší vysokoškolské neumístění celkem

2007 %

abs

Rozdíl (08 - 06)

2008 %

abs

%

abs

%

15 077 1467 22773 2500

27,30 2,66 41,23 4,53

12 002 1129 17967 1976

27,13 2,55 40,61 4,47

11 313 1163 17315 2119

26,27 2,70 40,21 4,92

-3 764 -304 -5 458 -381

-1,03 0,04 -1,02 0,39

1753

3,17

1431

3,23

1343

3,12

-410

-0,06

8782

15,90

7222

16,32

6996

16,25

-1 786

0,35

349 2529 55 230

0,63 4,58

281 2231 44 239

0,64 5,04

272 2542 43 063

0,63 5,90

-77 13 -12 167

0,00 1,32 0,00

Pramen: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009, ČSÚ, Brno, upraveno

10 11

S růstem vzdělání klesá riziko nezaměstnanosti. V současné době jsou k dispozici data za rok 2008. V tomto roce se ještě plně neprojevily dopady hospodářské krize. Proto lze předpokládat, že v roce 2009 došlo k podstatnému zvýšení počtu nezaměstnaných ve všech sledovaných skupinách. Zajímavé by tedy bylo zahrnout do analýzy rovněž hodnoty za rok 2009 až po současnost. 33

Jak je patrno z  prezentované tabulky, nejpočetnější skupinou jsou vyučení uchazeči bez maturity. Přestože během sledovaných let došlo k poklesu jejich počtu (nejvíce spolu s uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání ze všech sledovaných skupin) a také jejich podílu na celkovém počtu uchazečů, nadále tato skupina spolu s uchazeči, kteří disponují středním vzděláním bez maturity, tvoří téměř 43 % všech registrovaných uchazečů. Uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání dosahují podílu 26,27 % na celkovém počtu uchazečů. K  nejvyššímu nárůstu vyjádřeno podílem na celkovém počtu uchazečů došlo ve skupině uchazečů s  vysokoškolským vzděláním, a  to o  1,32 p.b. v  roce 2008 ve srovnání s rokem 2006. V této skupině uchazečů došlo také ve sledovaném období k nárůstu absolutního počtu uchazečů, a to o 13  uchazečů. Ve všech ostatních skupinách byl zaznamenán pokles. Z výše uvedeného vyplývá, že nejproblematičtější skupinou na trhu práce v Jihomoravském kraji jsou jednak uchazeči, kteří disponují středním vzděláním bez maturity nebo jsou vyučení a uchazeči, kteří disponují základním vzděláním, nebo jsou bez vzdělání. Tito uchazeči tvořili v roce 2008 celkem cca 66,5 % všech registrovaných uchazečů a cca 62,3 % z celkového počtu nezaměstnaných zjištěných na základě VŠPS (výběrové šetření pracovních sil). Negativní vývoj lze zaznamenat ve skupině uchazečů (nebo nezaměstnaných), kteří disponují vysokoškolským vzděláním. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů (nebo nezaměstnaných) vzrostl v roce 2008 ve srovnání s rokem 2006 nejvíce ze všech sledovaných skupin12.

1.3 Dlouhodobá nezaměstnanost v Jihomoravském kraji

Významný ukazatel pružnosti trhu práce a schopnosti adaptace pracovní síly na měnící se podmínky představuje dlouhodobá nezaměstnanost, kterou lze vyjádřit jednak prostřednictvím míry dlouhodobé nezaměstnanosti, jednak prostřednictvím podílu dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných. Tento ukazatel nám dává informace například o nedostatečné kvalifikaci těchto uchazečů či kvalifikaci neodpovídající současným požadavkům zaměstnavatelů. Současně může poukazovat na štědrý sociální systém, který jednotlivce nemotivuje k aktivitě a snaze o opětovné začlenění se na trh práce. Rovněž také může naznačovat nevhodnou podobu realizované regionální aktivní politiky nezaměstnanosti. Tabulka 4 uvádí podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů a jejich počet v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2008. V tabulce jsou zobrazeny jednak hodnoty uchazečů, kteří jsou v evidenci: •

Déle než 6 měsíců – tito uchazeči byly do roku 2009 podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti považováni za uchazeče, kterým je věnována zvýšená péče při zprostředkování o zaměstnáni. Od roku 2009 jsou za takové uchazeče dle platného ustanovení zákona považováni uchazeči v evidenci déle než 5 měsíců.

12

Nezaměstnaní disponující vysokoškolským vzděláním tak jak jsou uvedeny ČSÚ, jejichž hodnoty vychází z VŠPS, jsou tvořeni jednak nezaměstnanými, kteří absolvovali vysokou školu bez ohledu na typ studia a formu a jednak nezaměstnanými, kteří absolvovali vyšší odbornou školu. Tyto osoby jsou dle klasifikace ISCED považovány za osoby disponující terciárním vzděláním.

34

• •

Déle než 12 měsíců – dlouhodobě nezaměstnaní dle metodiky ILO, kterou využívá Eurostat a rovněž ČSÚ. Tento ukazatel je využíván pro mezinárodní srovnání.13 Déle než 24 měsíců – tito uchazeči jsou označováni jako velmi dlouhodobě nezaměstnaní. Dlouhodobá nezaměstnanost v Jihomoravském kraji (registrovaná míra nezaměstnanosti) k 31. 12.

Rok Délka Déle než 6 měsíců Déle než 12 měsíců Déle než 24 měsíců

2006 abs.

%

2007 abs.

%

2008 abs.

%

Tabulka 4:

Rozdíl 08 - 06 abs. %

31135

56,37

23594

53,33

19278

44,77 -11857 -11,61

22848

41,37

16891

38,18

13037

30,27

-9811 -11,09

14820

26,83

11100

25,09

8446

19,61

-6374

-7,22

Pramen: Autorka na základě statistické ročenky Jihomoravského kraje 2009, ČSÚ, Brno Z hodnot uvedených v tabulce lze zaznamenat pozitivní vývoj v dlouhodobé nezaměstnanosti Jihomoravského kraje a to jak z hlediska úbytku počtu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů, tak i v jejich podílu na celkovém počtu registrovaných uchazečů. Nicméně podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) představuje cca 30 % všech nezaměstnaných. A osoby, které jsou v evidenci déle než 6 měsíců tvoří cca 45 % všech uchazečů. Při srovnání hodnot za rok 2008 s hodnotami za rok 2007 dojdeme k závěru, že během roku 2008 došlo k významnému úbytku dlouhodobě nezaměstnaných i velmi dlouhodobě nezaměstnaných. Značný podíl na tomto úspěchu lze přisuzovat účinnosti nového zákona o hmotné nouzi, který představuje významný krok směrem k vyšší motivaci k aktivitě dlouhodobě nezaměstnaných. Zajímavé by bylo sledovat také vývoj této skupiny uchazečů po účinnosti novely zákona o zaměstnanosti, jejichž součástí bylo kromě jiného zpřísnění podmínek evidence těchto uchazečů a nárůst rozsahu jejich povinností ve vztahu k ÚP. Žádoucí by bylo také prověřit, do jaké míry lze pozitivní vývoj přisuzovat realizované regionální aktivní politice zaměstnanosti. Jinými slovy zda je realizované APZ v Jihomoravském kraji ve vztahu k dlouhodobě nezaměstnaným účinná.

1.4 Interakce nabídky a poptávky na trhu práce

Informace o souladu nabídky a poptávky na trhu práce nám poskytnou údaje o počtu volných pracovních míst a zejména pak počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. Tato data jsou k dispozici v tabulce 5.

13

Pro jeho zjišťování se využívá výsledků VŠPS. Tabulka však prezentuje data získaná z evidencí úřadů práce. 35

Tabulka 5

Volná pracovní místa Rok

2006

Ukazatel

abs.

uchazeči/ VP 6,5

2007 abs.

uchazeči/ VP 3,0

2008 abs.

uchazeči/ VP 5,0

VP celkem 7990 13725 8253 Dosažitelní 52056 x 41658 x 41157 x uchazeči14 Pramen: Autorka na základě statistické ročenky Jihomoravského kraje 2009, ČSÚ, Brno

Jak je patrno z tabulky z hlediska vývoje počtu absolventů na jedno volné pracovní místo nelze zaznamenat stabilní trend. Ve sledovaných letech došlo v rámci sledovaného ukazatele ke značnému kolísání. V roce 2008 připadlo na jedno volné pracovní místo 5 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což je o něco lepší hodnota ve srovnání s rokem 2006, výrazně horší hodnota však ve srovnání s rokem 2007. To lze částečně přisuzovat důsledkům hospodářské krize a lze očekávat, že v následujícím období došlo dalšímu zhoršení sledovaného ukazatele. Pro hodnocení účinnosti a  šílenosti realizované politiky zaměstnanosti a  formulaci následných doporučení je žádoucí prověřit strukturu volných pracovních míst například z hlediska požadavků na dosažený stupeň vzdělání a tu porovnat se strukturou uchazečů dle dosaženého vzdělání. Dále sledovat tento ukazatel v dlouhodobějším horizontu.

1.5 Pružnost vzdělávacího systému

Jak již bylo uvedeno výše, na základě počtu nezaměstnaných absolventů a jeho vývoje lze posuzovat pružnost vzdělávacího systému v  kraji a jeho provázanosti s trhem práce. Údaje o počtech nezaměstnaných absolventech a mladistvých včetně jejich podílu na celkovém počtu uchazečů v letech 2006 až 2008 prezentuje následující tabulka. Tabulka 6 Nezaměstnaní absolventi a mladiství v Jihomoravském kraji k 31. 12. 20111 Rok

2006 abs. 4209

2007 % 7,62

abs. 2920

2008 % 6,60

abs. 3019

% 7,01

Rozdíl (08-06) abs. % -1190 -0,61

Absolventi a mladiství Dosažitelní absolventi 3934 7,56 2751 6,60 2905 7,06 -1029 -0,50 a mladiství Dosažitelní/absolventi x 93,47 x 94,21 x 96,22 x 2,76 Nezaměstnaní 55230 x 44239 x 43063 x x x Dosažitelní uchazeči 52056 x 41658 x 41157 x x x Pramen: Autorka na základě statistické ročenky Jihomoravského kraje 2009, ČSÚ, Brno 14

36

Dosažitelný uchazeč o zaměstnání – „Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.“ [online], [cit-15-10-10]. Dostupné z http://vdb.czso.cz/ vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6245

Podíl dosažitelných absolventů a mladistvých na celkovém počtu dosažitelných absolventů kolísá. V roce 2008 dosahoval úrovně cca 7 %. Pozitivní vývoj byl zaznamenán v kategorii dosažitelní absolventi a mladiství - na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů. Určitou představu o uplatnitelnosti absolventů na trhu práce nám podá přehled volných pracovních míst vhodných pro absolventy. Volná pracovní místa vhodná pro absolventy prezentuje následující tabulka. Ukazatel počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je vypočítán jako podíl počtu volných pracovních míst vhodných pro absolventy a počtu dosažitelných absolventů a mladistvých. Tedy těch, kteří jsou schopni bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Jinými slovy, nedisponují žádnou překážkou (např. účast na rekvalifikaci, mateřská dovolená, nemocenská, apod.), která by jim v nástupu bránila. Volná pracovní místa vhodná pro absolventy k 31. 12. 2011 Rok

2006

Ukazatel

abs.

uchazeči/ VP 2,6

2007 Abs

uchazeči/ VP 0,9

2008 abs.

Tabulka 7

uchazeči/ VP 3,0

VP pro absolventy 1502 967 Dosažitelní absolventi 3934 x x x a mladiství Pramen: Autorka na základě statistické ročenky Jihomoravského kraje 2009, ČSÚ, Brno

Jak je vidno z tabulky, počet absolventů připadajících na jedno volné pracovní místo značně kolísá. V roce 2007 došlo k významnému zlepšení. V tomto roce připadlo 0,9 absolventů na 1 volné pracovní místo. V dalším roce však naopak došlo k výraznému zhoršení. Na 1 volné pracovní místo připadli 3 dosažitelní absolventi a mladiství. Příčinu lze jednak spatřovat v nárůstu počtu dosažitelných absolventů a ve výrazném snížení nabízených volných pracovních míst vhodných pro tuto skupinu uchazečů, což lze částečně přisuzovat začínajícím projevům hospodářské krize, jejíž důsledky se na pracovních trzích naplno projevily v následujícím období. Na základě těchto výsledků však nelze jednoznačně usuzovat o pružnosti vzdělávacího systému a jeho provázanosti s potřebami trhu práce. Před návrhem opatření v oblasti politiky zaměstnanosti a vzdělávací politiky je nutné sledovat rovněž nezaměstnanost absolventů podle dosaženého stupně vzdělání a především z hlediska oborů. Tyto informace jsou částečně k dispozici na Informačním systému o absolventech (ISA). Této problematice bude věnována pozornost v další části výzkumu.

37

Závěr

V první části výzkumu bylo cílem zmapovat úroveň lidského kapitálu Jihomoravského kraje, významného faktoru rozvoje daného regionu a hodnotit předpoklady jeho efektivního využití, jakožto výchozí bod pro hlubší analýzu regionálních politik zaměstnanosti a vzdělávání a formulaci následných opatření. Podmínky efektivního využití disponibilního lidského kapitálu lze hodnotit na základě ukazatelů charakterizujících: flexibilitu trhu práce, pružnost vzdělávacího systému a funkčnost dalšího vzdělávání dospělých. V této části byla pozornost zaměřena na první dvě oblasti. Prostřednictvím stanovených ukazatelů byly prověřovány předpoklady pro efektivní využití lidských zdrojů Jihomoravského kraje. Na základě takové analýzy byly zjištěny tyto závěry: •

Z hlediska úrovně lidského kapitálu dosahuje Jihomoravský kraj ve srovnání s národním průměrem nadprůměrných hodnot.

•

Nejproblematičtější skupinou na trhu práce v Jihomoravském kraji jsou jednak uchazeči, kteří disponují středním vzděláním bez maturity nebo jsou vyučeni a uchazeči, kteří disponují základním vzděláním, nebo jsou bez vzdělání.

•

Co se týče dlouhodobé nezaměstnanosti (ukazatele pružnosti regionálního trhu práce) lze zaznamenat pozitivní vývoj tohoto ukazatele. A to jak z hlediska úbytku počtu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů, tak i v jejich podílu na celkovém počtu registrovaných uchazečů. Nicméně podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) představuje cca 30 % všech nezaměstnaných.

•

U ukazatele počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo dochází k výrazným výkyvům. Během let 2009 a 2010 došlo na pracovních trzích vlivem hospodářské krize k významnému zhoršení. Počet nezaměstnaných na 1 volné místo v Jihomoravském kraji činil k září 2010 15,5 uchazečů. Jedná se o mírně nadprůměrnou hodnotu ve srovnání s průměrem ČR (14,3) a v mezikrajském srovnání řadí Jihomoravský kraj na 7. příčku (myšleno 7. nejhorší hodnota)15.

•

Negativní vývoj lze taktéž zaznamenat v počtu disponibilních absolventů na jedno volné pracovní místo a i zde lze očekávat další zhoršení. To potvrzují statistiky MPSV pro září 2010, počet absolventů a mladistvých na 1 volné pracovní místo činí pro Jihomoravský kraj 10,3 a zaujímá tak druhé nejhorší umístění v celé ČR (hned po Vysočině. Zde tento ukazatel dosahuje hodnoty 11,4)16.

15

V září opět mírný pokles nezaměstnanosti. [online], [cit-11/10/10]. Dostupné z http://www.spcr.cz/statistika/nezamestnanost.htm V září opět mírný pokles nezaměstnanosti. [online], [cit-11/10/10]. Dostupné z http://www.spcr.cz/statistika/nezamestnanost.htm

16 38

V současné době se Jihomoravský kraj tak jako víceméně všechny regiony nejen České republiky potýká s důsledky hospodářské krize, které negativně ovlivnily situaci na trhu práce. Úkolem regionálních politik je činit taková opatření, aby nedocházelo k prohlubování strukturální nezaměstnanosti a její dlouhodobé složky a připravit pracovní sílu prostřednictvím jednotlivých forem vzdělávání tak, aby úroveň jejich kapitálu odpovídala novým potřebám. Je evidentní, že důsledky krize se významně dotkly zejména skupiny absolventů, kteří jsou o to více hendikepováni nedostatečnou praxí. To jim v období poklesu poptávky po pracovní síle významně znesnadňuje jejich začlenění do pracovního procesu. Výzvou pro politiku zaměstnanosti tedy je vyšší cílenost realizovaných opatření ve vztahu k této skupině uchazečů o zaměstnání, aby se předešlo nárůstu jejich dlouhodobé nezaměstnanosti.

Výzkumné otázky • • •

Pro další výzkum na základě zjištěného vyplývají zejména tyto úkoly: Zhodnotit cílenost aktivní politiky zaměstnanosti vůči identifikovaným problémovým skupinám na trhu práce v Jihomoravském kraji Analyzovat nezaměstnanost absolventů podle dosaženého stupně vzdělání a  především z hlediska oborů a porovnat jejich strukturu pokud možno se strukturou volných pracovních míst podle oborů V  neposlední řadě zmapovat strategii Jihomoravského kraje v  oblasti celoživotního, respektive dalšího vzdělávání dospělých a porovnat tuto koncepci s národní a evropskou úrovní.

Zjištěné výsledky jednoznačně přispějí k  podrobnějšímu hodnocení efektivního využití lidských zdrojů v Jihomoravském kraji a umožní formulovat konkrétní doporučení jednak pro oblast politiky zaměstnanosti a jednak vzdělávací politiky kraje.

39

Literatura

[1] FILIPOVÁ, L: Lidský kapitál a jeho efektivní využití jako zdroj ekonomického růstu

[2] [3] [4] [5] [6]

v České republice. Praha: Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. 3/2008, 2008. ISBN 80-86729-38-9. Metainformace k ukazateli. Český statistický úřad. [online], [cit-15-10-10]. Dostupné z http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6245 Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009. ČSÚ, Brno, 2009, [online], [cit07/10/10]. Dostupné z http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/641011-09 Statistická ročenka ČR 2009. ČSÚ, Praha, 2009, [online], [cit/05/10/10]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/kapitola/0001-09-2009-1000 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti V září opět mírný pokles nezaměstnanosti. [online], [cit-11/10/10], dostupné na http://www.spcr.cz/statistika/nezamestnanost.htm

Internetové stránky:

www.mpsv.cz www.czso.cz www.infoabsolvent.cz

Ing. Markéta Řežuchová, Ph.D. Ekonomicko-správní fakulta MU Lipová 41 a Brno E-mail: [email protected]

40

Zdravotnícke ukazovatele európskych regiónoch – hodnota prediktorov zdravia obyvateľstva v Slovenskej republike Health indicators European regions - the value of predictors of public health in the Slovak Republic Mgr. Miroslav Kohuťár ANOTÁCIA

Cieľom príspevku je poukázať na stav zdravotníckych prediktorov ako hodnotu verejného zdravia na regionálnej úrovni v Slovenskej republike. Vytvoriť databázu postupov z doteraz realizovaných programov, projektov a intervenčných aktivít zameraných na tieto oblasti. Na základe výskumných zistení identifikovať možné príčiny nezdravých negatívnych návykov obyvateľstva, pomocou štatistických ukazovateľov komparovať výsledky zistení v súčasnosti a minulých období.

KĽÚČOVÉ SLOVÁ

Zdravotnícke ukazovatele, podpora zdravia, rozvoj, verejné zdravie, zdravotná starostlivosť

Annotation

The paper is to highlight the state of health as predictors of the value of public health at the regional level in the Slovak Republic. Create a database of procedures previously implemented programs, projects and intervention activities focused on these areas. Based on research findings, identify possible causes of unhealthy habits, negative population, using statistical indicators compare the results of the findings in the present and past periods.

Key words

Health indicators, health promotion, development, public health, health care

41

Úvod

Intervenčné aktivity :

Zamerané na podporu zdravých návykov v rámci plnenia už jestvujúcich programov v SR (napr. Program ozdravenia výživy, Národný program podpory zdravia, Zdravá výživa pre zdravé srdce). •

tvorba multidisciplinárnych pracovných skupín zdravotnícke a nezdravotnícke sektory;

•

spolupráca s orgánmi štátnej správy a samosprávy a výskumné pracoviská (RÚVZ BA) s cieľom účinne a efektívne riešiť aktuálne problémy týkajúce sa zdravia a so zdravím súvisiaceho správania obyvateľstva;

•

aktívna účasť na európskych projektoch zameraných na riešenie kľúčových problémov zdravia mladých ľudí s cieľom výmeny skúseností a získavania poznatkov o efektívnych intervenčných programoch, ich následná implementácia do praxe.

Zámerom bude vyhodnotenie zdravotníckych prediktorov na základe výskumných zistení na regionálnej úrovni na Slovensku v spolupráci s Regionálnym úradom verejného zdravotníctva Slovenskej republiky, hl. mesta SR Bratislavy, ako výkonným orgánom pre zdravotnícku politiku štátu Slovenskej republiky.

Cieľ a Metodika práce

Cieľom bude vyhodnotenie zdravotníckych ukazovateľov na regionálnej úrovni. Výskumná vzorka v tomto prípade bude slúžiť podľa územnosprávneho členenia 8 samosprávnych krajov, kde budú zisťovania prebiehať matematicko-štatistickým zisťovaním, a  kde bude cieľom analýza stavu uvedeného kraja v nadväznosti na regionálne hodnoty v príslušných oblastiach kraja, vplyv kľúčových aspektov a identifikácia ekonomických a zdravotníckych indikátorov.

Hodnotenie dopadov na zdravie Health Impact Assessment (HIA)

HIA je kombinácia postupov, metód a nástrojov, ktoré umožňujú nahrať a ovplyvňovať potenciálne účinky na zdravie ľudskej populácie distribúciou týchto účinkov v populácií. Postupmi HIA je možné posudzovať politiky, programy, zákony, projekty, strategické dokumenty...Hodnotenie dopadov na verejné zdravie je súbor nástrojov, ktorých cieľom je posúdiť priame a nepriame vplyvy ľudskej aktivity na verejné zdravie. Cieľ HIA – maximalizovať prínosy pre zdravie a minimalizovať nepriaznivé dopady na zdravie.

42

Súvisiace typy hodnotenia : 1. Hodnotenie dopadov na životné prostredie. (Environmental Impact Assessment – EIA) 2. Hodnotenie dopadov na environmentálne zdravie. (Environmental Health Impact Assessment – EHIA) 3. Strategické environmentálne hodnotenie. (Strategy Environmental Assessment - SEA) 4. Hodnotenie sociálneho dopadu. (Social Impact Assessment – SIA) 5. Integračné hodnotenie. (Integrated Assessment – IA) Zdravie – stav fyzickej a psychickej pohody, nielen neprítomnosť choroby alebo chyby (definícia WHO, 1948). Verejné zdravie – úroveň zdravia spoločnosti, ktorá zodpovedá úrovni poskytovanej zdravotnej starostlivosti a  podpory zdravia a  ekonomickej úrovni spoločnosti (zákon č. 355/2007 Z. z.). Zdravie verejnosti – zdravotný stav obyvateľov vyjadrený charakteristikami, opisom a indikátormi, napr. očakávaným dožitím, úmrtnosťou, chorobnosťou a pod. (anglicko-slovenský slovník verejného zdravotníctva, 2008). Zdravie – základná podmienka rozvoja spoločnosti ekonomický rozvoj i  ochrana a tvorba životného prostredia, ako aj celkovej kvality života by stratili zmysel bez zdravého človeka. „Policy“ systémové kroky a opatrenia, zákony a rozhodnutia, návody formálneho a neformálneho charakteru, ktoré sa prijímajú na spoločnom základe pre usmernenie jednotlivca, komunity ako celku.

„ÚLOHY ÚZEMNÝCH SAMOSPRÁV PRI UPLATŇOVANÍ STRATÉGIE V OBLASTI ZDRAVIA NA ROKY 2008 – 2013“ Zdôrazňujeme, že regióny a miestne subjekty majú na starosti plánovanie, poskytovanie a rozvoj zdravotnej starostlivosti, ako aj jej riadenie. Zavádzajú tiež programy preventívnej zdravotnej starostlivosti a  programy na podporu zdravia. Okrem toho majú často aj ekonomickú zodpovednosť za túto oblasť, vidia zblízka, čo občanov trápi, a preto majú o problematike zdravia hlbšie poznatky a rozumejú problémom, ktoré sa v tejto oblasti vynárajú. Poukazuje na to, že požiadavky uvedené v stanovisku na tému „Biela kniha – spoločne za zdravie: strategický prístup EÚ na obdobie 2008 – 2013“a v stanovisku na tému „Solidarita v  oblasti zdravia: zmierňovanie nerovností v  oblasti zdravia v  EÚ“, ako aj mnoho ďalších odporúčaní z iných stanovísk výboru, zostali bez povšimnutia. 43

Zastáva sa názor, že opatrenia na podporu zdravia sú najefektívnejším spôsobom, ako obmedziť neustále rastúce náklady na zdravotnú starostlivosť – treba ich presadzovať vo všetkých etapách života a zároveň nabádať občanov, aby si osvojili zdraviu prospešné návyky. Je potrebné rozhodným spôsobom pokračovať v uplatňovaní Rámcového dohovoru Svetovej zdravotníckej organizácie o kontrole tabaku. Domnievame sa, že opatrenia v oblasti podpory zdravia v širokom zmysle slova by sa mali stať trvalou súčasťou prístupu EÚ k problematike zdravia vo všetkých oblastiach politiky. Podporuje iniciatívy zamerané na zavádzanie nových technológií, napríklad zavedenie elektronickej zdravotnej karty, ktorá by obsahovala základný súbor informácií o pacientovi, alebo iných riešení, ktoré uľahčujú prístup k informáciám o jednotlivých pacientoch v celej EÚ. Veľa možností, ako zlepšiť súčasnú stratégiu, najmä pokiaľ ide o európske fondy, mechanizmy a štruktúry zavádzania stratégie do praxe, regionálne ukazovatele a ciele v oblasti zdravia, ako aj prispôsobenie systémov zdravotnej starostlivosti novým výzvam. Výbor regiónov súhlasí s myšlienkou vyjadrenou v stratégii, že zdravie je náš najväčší poklad, že dobrý zdravotný stav občanov je nevyhnutnou podmienkou produktivity a blahobytu spoločnosti, a preto treba prostriedky vynaložené na zdravie chápať ako investície, a nie len ako výdavky. Zdôrazňujeme, že zdravie by sa nemalo považovať len za hospodársky faktor, a že je to predovšetkým základný faktor kvality života občanov. Upozorňujeme, že škrty v rozpočtoch jednotlivých členských štátov v dôsledku krízy by nemali nevyhnutne viesť k zníženiu objemu prostriedkov určených na politiku v oblasti zdravia a systémy zdravotnej starostlivosti, o ktorých by sa malo viac uvažovať s cieľom zabezpečiť ich stabilitu a pomôcť im prispôsobiť sa výzvam budúcnosti. Zastáva názor, že súčasná hospodárska kríza nemôže byť pre členské štáty dôvodom, aby obmedzili opatrenia zamerané na podporu zdravého životného štýlu a  programy na podporu zdravia. Domnievame sa, že hospodárska kríza, ktorá zasiahla všetky členské štáty, nemôže pod zámienkou snahy o ozdravenie výdavkov odvrátiť pozornosť vlád od priorít (napríklad v oblasti zdravia). Práve naopak, členské štáty by mali dbať na to, aby sa zdravotný stav ich obyvateľstva podľa možnosti aj naďalej zlepšoval. Význam finančnej podpory, ktorú poskytuje EÚ v  rámci svojho akčného programu v oblasti zdravia zameraného na lepšiu ochranu zdravia občanov, podporu zdravia a poskytovanie informácií a šírenie poznatkov o otázkach zdravia, a domnieva, že je nevyhnutné prehodnotiť kritériá výberu projektov a podmienky, na základe ktorých môžu získať finan44

covanie z európskych fondov, tak, aby sa okrem iného zabezpečil vplyv na sociálne podmienky. Súčasne je potrebné priamo zapojiť do tejto revízie aj regióny, aby sa čo najlepšie zúročili ich skúsenosti v tejto oblasti. Nazdávame sa, že je dôležité zintenzívniť úsilie na podporu zdravia medzi dospelými. Malo by sa to týkať rovnako fyzickej sféry, prostredníctvom podpory športových klubov či pohybových cvičení pre vekovú skupinu nad 50 rokov, ako aj úsilia vyvíjaného na zmenšenie rizika sociálneho vylúčenia, tak aby sociálna inklúzia mala požadovaný efekt. Tieto aktivity uľahčujú nadväzovanie kontaktov a pomáhajú človeku vytvoriť si návyk aktívne tráviť čas v skupine, bez ohľadu na fyzickú kondíciu. Starnutie obyvateľstva a spoločenské zmeny spôsobujú, že mnohokrát sa dospelé osoby ocitnú vylúčené zo skupiny, v ktorej doposiaľ pôsobili (strata zamestnania, rozvod, úmrtie partnera). Samota a  nedostatok možností aktívneho trávenia času v skupine vyvolávajú negatívne pocity a môžu viesť k depresii a stavu, keď sa človek „utieka do choroby“. (Stanovisko Výboru regiónov na tému „Solidarita v oblasti zdravia: Zmierňovanie nerovností v oblasti zdravia v EÚ“, CdR 47/2010 fin) Zastávame názor, že by mohlo byť osožné zaviesť zdravotnú bilanciu pre ľudí v zrelom veku, napríklad vo veku 40, 50 a viac ako 60 rokov, zameranú na zdravotnú výchovu: ako si udržať primeranú telesnú hmotnosť v každom veku, dobrý krvný obeh, dobrý zrak, strava kvantitatívne i kvalitatívne prispôsobená veku, odbúranie škodlivých návykov, napriek tomu, že pri každom regionálnom úrade zdravotníctva pôsobí poradňa zdravia, ktoré nie sú využívané dostatočne obyvateľstvom. Nedostatočná zdravotná osveta pôsobí smerom na príslušné regionálne úrady verejného zdravotníctva zo sekcie zdravotného vzdelávania a osvety Ministerstva zdravotníctva SR. Vyrovnávanie úrovne zdravotnej starostlivosti ako faktor územnej súdržnosti Európy v kontexte stratégie Európa 2020 Sme presvedčení, že vo vidieckych oblastiach, oblastiach zasiahnutých zmenami v priemysle a regiónoch závažne a trvalo znevýhodnených prírodnými a demografickými podmienkami, ako sú najsevernejšie regióny s veľmi nízkou hustotou obyvateľstva, ostrovné, cezhraničné, horské a chudobné regióny, sa treba predovšetkým usilovať zabezpečiť ľuďom porovnateľný prístup k  zdravotníckym službám a  stimulovať ich, aby sa snažili udržať si dobrý zdravotný stav v každom veku. Odporúča sa lepšie využívať už dostupné ukazovatele, s cieľom zlepšiť zdravotný stav všetkých obyvateľov, a najmä osôb, ktorých predpokladaná dĺžka života je nižšia ako priemer, a tiež vyrovnať rozdiely v regiónoch. Jednou z priorít, by malo byť vypracovať a usilovať sa vyrovnať ukazovatele z hľadiska zamestnanosti zdravotníckeho personálu a pomocného personálu, najmä v krajinách, ktoré sa doposiaľ o takéto ukazovatele neopierali. Regionálne orgány by mali byť zapojené do týchto opatrení.

45

Odporúča sa sledovať ukazovatele zamestnanosti a migrácie zdravotníckeho personálu s cieľom zabezpečiť optimálne fungovanie zdravotnej starostlivosti v každom regióne EÚ a získať údaje, na základe ktorých bude možné uvažovať o kompenzácii pre oblasti, ktoré investujú do odbornej prípravy bez toho, aby sa im tieto investície vrátili. Implementácia do stratégie Európa 2020 na podporu inteligentného a trvalo udržateľného rozvoja, ktorý pomáha bojovať proti sociálnemu vylúčeniu, pridali ukazovatele a ciele týkajúce sa zdravia, aby sociálna inklúzia nemala gradujúcu tendenciu. Výzva Európskej komisii, aby predložila analýzu, ktorá by zhodnotila možnosť využiť nové informačno-komunikačné technológie pri realizácii budúcich zmien v  zdravotníckych službách, najmä s cieľom prispôsobiť ich výzvam, ktoré prináša starnutie obyvateľstva, a s dôrazom na chronické ochorenia. Zdôrazňuje, že z pohľadu užívateľov sú služby v oblasti zdravotníctva nevyhnutné. Existujúce špecializované poradenské štruktúry a  miestna verejná ponuka preventívnej zdravotnej starostlivosti by mali byť prispôsobené situácii v danej lokalite a spojené s ponukou služieb na pomoc starším osobám. Preto je potrebné posilniť právomoci miest a obcí pri poskytovaní zdravotníckych služieb starším občanom. Zdôrazňuje sa, že je dôležité podporovať miestne a regionálne orgány s cieľom umožniť im zabezpečiť trvácnosť systémov zdravotníctva a účinne reagovať na problémy, s ktorými súčasnosti zápasia regióny s nízkou hustotou zaľudnenia alebo s veľmi rozptýleným obyvateľstvom, ako aj regióny, ktorých počet obyvateľov kolíše, pretože ide o  turistické destinácie (Stanovisko Výboru regiónov na tému „Cezhraničná zdravotná starostlivosť“, CdR 348/2008 fin). http://www.who.sk/data/health.21.html Uvedené ukazovatele výrazne poukazujú na deficit v zdravotníckej politike a prediktoroch, ktoré súvisia na regionálnej úrovni z pohľadu eurozóny.

Kompetencie Odboru zdravotníctva Bratislavského samosprávneho kraja.

Odbor zdravotníctva BSK koordinuje výkon územnej samosprávy na úseku zdravotníckej starostlivosti a humánnej farmácie, ako aj činnosť štátnych a neštátnych zdravotníckych zariadení na území Bratislavského samosprávneho kraja. 1. Súčinnosť  na preventívnych programoch (zákon č. 416/2001 Z. z. o  prechode niektorých  pôsobností z  orgánov štátnej správy na obce a  vyššie územné celky, čl. I §3 písm. m). 2. Utváranie podmienok na rozvoj zdravotníctva (zákon č. 302/2001 Z. z. o samospráve vyšších územných celkov, § 4 ods. písm. i). 3. Zabezpečuje plnenie úloh uložených  Ministerstvom zdravotníctva SR týkajúcich sa zdravotníctva (§ 46 ods. 1 písm. i) zákona č. 576/2004 Z. z.).

46

4. Zriaďuje etickú komisiu na posudzovanie etickej spôsobilosti projektov biomedicínskeho výskumu a etických otázok vznikajúcich pri poskytovaní ambulantnej starostlivosti a zabezpečuje jej činnosť (§ 5 ods. 2 a ods. 7 zákona č. 576/2004 Z.z.). 5. Schvaľovanie biomedicínskeho výskumu v  zdravotníckom zariadení ambulantnej starostlivosti (§ 26 ods. 6 a ods. 7 zákona č. 576/2004 Z. z.). 6. Zriaďuje etickú komisiu na posudzovanie etickej spôsobilosti projektov biomedicínskeho výskumu a  etických otázok vznikajúcich pri poskytovaní ambulantnej starostlivosti a zabezpečuje jej činnosť (§ 5 ods. 2 a ods. 7 zákona č. 576/2004 Z. z.). 7. Schvaľovanie biomedicínskeho výskumu v zdravotníckom zariadení ambulantnej starostlivosti (§ 26 ods. 6 a ods. 7 zákona č. 576/2004 Z. z.). 8. Sledovanie minimálnej siete zdravotníckych zariadení, jej prehodnocovanie v dvojročných  intervaloch a v spolupráci s Ministerstvom zdravotníctva SR a zdravotnými poisťovňami a zabezpečovanie jej doplnenia (§ 6 ods.2 zákona č. 578/2004 Z. z.). 9. Vydávanie povolení na prevádzkovanie: ambulancie (okrem ambulancie rýchlej lekárskej  pomoci), zariadenia na poskytovanie jednodňovej zdravotnej starostlivosti, stacionára, polikliniky, agentúry domácej ošetrovateľskej starostlivosti, zariadenia spoločných vyšetrovacích zložiek, všeobecnej nemocnice, liečebne, hospicu, domu ošetrovateľskej starostlivosti, mobilného hospicu (§ 11 ods. 2 písm. a) až k) zákona č. 578/2004 Z. z.). 10. Vydávanie  rozhodnutí o  dočasnom pozastavení povolenia (§ 18 ods.1 písm. a) až c), ods. 2, ods.3 písm. a) až c), ods.5, ods. 6 písm. a) až d) zákona č. 578/2004 Z. z.). 11. Vydávanie rozhodnutí o zrušení povolenia (§ 19 ods.1 písm. a) až f) zákona č. 578/2004 Z. z.). 12. Vyznačovanie zmien údajov v povolení. (§ 16 ods.1 písm. a) a b) a ods. 3 zákona č. 578/2004 Z. z.). 13. Pri zániku ambulancie lekár samosprávneho kraja preberá do úschovy zdravotnú dokumentáciu a zabezpečuje jej odovzdanie novému poskytovateľovi (§ 23 ods. 2 - 4 zákona č. 576/2004 Z. z.). 14. Zabezpečovanie zastupovania poskytovania zdravotnej starostlivosti iným poskytovateľom pri dočasnom pozastavení povolenia a v prípade   potreby (§ 46 ods. 1 písm. e) zákona č. 576/2004 Z. z.). 15. Určenie lekárov na vykonanie odvodov brancov (§ 46 ods.1 písm. h) zákona č. 576/2004 Z.z.).

47

16. Spolupracuje s  Ministerstvom zdravotníctva SR pri zabezpečovaní jednotnej prípravy zdravotníctva na obranu štátu (§ 46. ods.1 písm. j) zákona č. 576/2004 Z. z.). 17. Schvaľovanie poplatkov za prednostné poskytovanie zdravotnej starostlivosti (§ 44 ods. 2 zákona č. 577/2004 Z. z.). 18. Vykonávanie dozoru nad dodržiavaním povinností poskytovateľa zdravotnej starostlivosti (§ 46. ods.1 písm. g) zákona č. 576/2004 Z. z.). 19. Ukladanie pokút a iných sankčných opatrení za porušenie zákonných povinností poskytovateľa (§ 81 a § 82 zákona č. 578/2004 Z. z.). 20. Prešetrovanie rozhodnutí ošetrujúceho zdravotníckeho pracovníka v súvislosti s poskytovaním zdravotnej starostlivosti alebo služieb súvisiacich s poskytovaním zdravotnej starostlivosti (§ 17 ods. 1 písm. b) zákona č. 576/2004 Z. z.). 21. Samosprávny kraj môže financovať ďalšie vzdelávanie zdravotníckych pracovníkov z prostriedkov rozpočtu samosprávneho kraja (§ 39 písm. b) zákona 578/2004 Z. z.). 22. Lekár samosprávneho kraja podáva návrhy Slovenskej zdravotníckej univerzite na zaradenie zdravotníckeho pracovníka, ktorý je držiteľom licencie, alebo povolenia na prevádzkovanie zdravotníckeho zariadenia do špecializačného štúdia podľa príslušného špecializačného odboru a na základe jeho žiadosti (Nariadenie vlády SR č.322/2006 Z. z. o spôsobe ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov, sústave špecializačných odborov a sústave certifikovaných pracovných činností §7 ods.1). 23. Lekár samosprávneho kraja vydáva súhlas na vydanie lieku s obsahom omamnej látky  lekárňou aj mimo kraja v  ktorom bol lekársky predpis vystavený, ak liek s  obsahom omamnej látky nie je k dispozícii v kraji, v ktorom nebol lekársky predpis vystavený (§ 40 ods. 10 zákona č. 140/1998 Z. z.). Uvedené kompetencie bratislavského kraja sú základnými kompetenciami v  oblasti zdravotníctva, ktoré sú tu uvedené. (http://www.region-bsk.sk/clanok/zdravotnictvo-a-humanna-farmacia-zdravotnictvo-zdravotnictvo.aspx) Zdravotný systém je miesto, kde sa stretáva túžba po nesmrteľnosti s prísnym svetom ekonómie. Biologická podstata odsudzuje naše telesné schránky k zraniteľnosti a smrteľnosti. Predpokladom slobodného rozhodovania každého z nás o svojom vlastnom živote je však plnohodnotný zdravotný stav. Zdravý človek nemusí riešiť konštrukciu a stav svojho tela a môže svoj čas venovať iným zmysluplným aktivitám. Naopak, pre chorého človeka je prvoradým cieľom vyzdravieť. Naša biologická podstata nás tlačí k snahe o predlžovanie nášho života, pretože najvzácnejším zdrojom okrem vlastného tela je čas. Aby sme všetko stihli. Popri dĺžke života 48

však chceme zvyšovať aj jeho kvalitu. Aby sme menej trpeli. Na druhej strane, kam nás ženie naša ekonomická podstata? Maximalizovať úžitok a minimalizovať náklady. Naším cieľom je teda držať telo „pohromade“ pri najnižších nákladoch, pričom odmietame vidieť našu telesnú schránka ako dlhodobú investíciu. Toto všetko sú motivácie, ktoré vedome či podvedome určujú naše uvažovanie aj rozhodovanie, keď príde reč na podobu systému zdravotníctva. Hlavným cieľom zdravotnej politiky je vytvoriť podmienky na fungovanie takého zdravotného systému, ktorý v dlhodobom horizonte zlepšuje zdravotný stav populácie. Je dôležité, aby sme si uvedomili, že samotná vláda nemá priame nástroje na to, aby ľuďom prinavracala zdravie. Má však nástroje na to, aby aktívne ovplyvňovala prostredie, správanie a konanie ľudí. Za posledných 50 rokov sa očakávaná dĺžka života obyvateľov krajín OECD predĺžila zo 68 na 78 rokov. Stredná dĺžka života obyvateľov Slovenska pri narodení však za západnou Európou zaostáva o 5 – 7 rokov a táto medzera sa nezmenšuje. V tomto parametri sa Slovensko vzďaľuje nielen od krajín EÚ15, ale dokonca aj od priemeru krajín V4. Kým v rokoch 1990 – 2006 sa na Slovensku stredná dĺžka života u mužov predĺžila o 3 roky a u žien o 2 roky, v krajinách EÚ15 to bolo 4,5 resp. 3,7 roka. (www.hpi.sk) Pre porovnanie, susedná Česká republika zlepšila za rovnaké obdobie oba parametre o 5 rokov a na rozdiel od Slovenska konverguje ku krajinám západnej Európy (WHO, 2010). Rast nákladov na Slovensku (per capita, v parite kúpnej sily) mal pritom v tomto období podobnú dynamiku ako v ostatných krajinách, čo naznačuje primárny problém skôr v oblasti efektívnej transformácie vstupov na výstupy než v nedostatku zdrojov (IMF, 2007). Z dostupných dát vyplýva, že jednou z hlavných príčin zaostávania a zväčšovania sa zdravotnej medzery je nezvládanie manažmentu prevencie a liečby kardiovaskulárnych ochorení. Úmrtnosť na ischemickú chorobu srdca má v  západnej Európe dlhodobo klesajúci trend, Slovensko však také výsledky zďaleka nedosahuje. Zaostáva dokonca za ostatnými krajinami V4. Varovný je aj vývoj výskytu diabetes mellitus (Eurostat, 2010). Zlepšovanie zdravotného stavu úzko súvisí s  hospodárskou produktivitou. Retrospektívne štúdie predpokladajú, že v krajinách s vyspelou ekonomikou bolo zníženie mortality a predĺženie strednej dĺžky života zodpovedné za 29 až 38% z rastu HDP (Usher 1973, Suhrcke et al. 2005). Výzvou pre vyspelé krajiny na celom svete bude v nasledujúcich rokoch starnutie populácie, ktoré si vyžaduje zmeny v  štruktúre zdravotných služieb ako aj organizácii ich vstupov, a predstavuje tiež výzvu pre budúcnosť udržateľného financovania zdravotníctva. Predlžovanie produktívneho veku a odklad odchodu do dôchodku – ktoré sa javí ako najpragmatickejšie riešenie – pritom bude možné len v spolupráci s kvalitným zdravotným systémom. Jeho úlohou je umožniť predlžovať život strávený v zdraví, bez obmedzení na vykonávanie každodennej (a teda aj ekonomickej) aktivity. Len v takejto symbióze môže viesť k udržateľnému rastu sektora. Ak je budúcnosť financovania zdravotníctva pri starnúcej populácii odkázaná na predlžovanie produktívneho veku, je zlepšovanie zdravotného stavu populácie systémovou prioritou. 49

ZávEr

Zdravotná politika môže zasahovať prohibitívne s cieľom zakazovať niektoré aktivity, ekonomicky trestať spotrebu škodlivých statkov, či vynucovať určitý druh správania. Posledným trendom je európska vlna zákazov fajčenia vo verejných priestranstvách, zvyšovanie spotrebnej dane z  tabaku či povinnosť používania detských sedačiek v  aute. Tieto koncepty však narážajú na protesty liberálnych občanov, ktorí takéto zasahovanie štátu do vlastných práv považujú za nežiaduce. Podľa prieskumu „Slovenský spotrebiteľ“ spoločnosti Publicis Knut (2007) ľudia postupne smerujú k zdravším životným stratégiám. Spotrebitelia sa viac starajú o svoje zdravie, cvičia a zdravšie sa stravujú. Zároveň vznikajú nové skupiny spotrebiteľov, ktoré prebrali najnovší celosvetový trend mať v rovnováhe čas pre prácu a čas pre seba. Čas pre seba v ich ponímaní znamená aktívny oddych, sebarozvoj, priateľov a šport. Takýto životný štýl je záležitosťou predovšetkým mestských ľudí. Slováci uprednostňujú skôr pasívne formy oddychu a trávenia voľného času. Športovým aktivitám sa pravidelne alebo nepravidelne vo svojom voľnom čase venuje 42% Slovákov. Z toho len polovica (22%) športuje s určitou pravidelnosťou. Títo ľudia športujú rekreačne, alebo majú svoj obľúbený sezónny šport. Základným odporučením pre zdravotnú politiku je zavedenie systému získavania a  zverejňovania relevantných informácií o slovenských poskytovateľoch. V prvom kroku teda merajme to, čo merať vieme. Následne v druhom kroku je nutné začať zbierať informácie, ktoré budú napomáhať zlepšovať ciele zdravotnej politiky, predovšetkým v oblasti prispievania zdravotného systému k zlepšovanou zdravotného stavu. Začnime merať to, čo je dôležité. Okrem dilemy, vznikajúcej medzi koncentrovanými nákladmi pre dobre organizované skupiny a roztrúsenými benefitmi pre neorganizované skupiny, je podstatnou črtou zdravotníctva informačná asymetria. Zdravotníctvo je komplikovaný trh, na ktorom sa vplyvom privatizácie a fungovania trhových mechanizmov podstatne mení úloha štátu. Dnes už nie je kľúčovým očakávaním to, aby štát vlastnil alebo prevádzkoval ambulancie, nemocnice či zdravotné poisťovne. Jeho dominantnou rolou má byť ochrana spotrebiteľa a zodpovedné riadenie (stewardship). Stewardship je podľa WHO (2000) funkcia, ktorá definuje spoločenskú zodpovednosť vlády za fungovanie zdravotného systému. Realizuje sa cez víziu, vplyv a inteligenciu. Vízia definuje želaný stav, priority a úlohy jednotlivých hráčov. Musí byť stabilná a konzistentná. Vplyv definuje regulačný rámec pre fungovanie trhu. Jednotlivé regulačné nástroje musia byť pravidelne vyhodnocované a konzistentné, pričom je dôležité udržať rovnováhu medzi regulačnou pascou privátnych záujmov a produktívnym dialógom s jednotlivými hráčmi. Inteligencia znamená, že vláda sa pri vedení zdravotníctva spolieha na kvalitných ľudí a presné informácie. Poslednou, avšak veľmi závažnou oblasťou zodpovednej regulácie je rozhodovanie na základe relevantných a dôveryhodných dát. Tie slúžia na správnu identifikáciu problémov, 50

meranie účinnosti intervencií na úrovni zdravotnej politiky a jej flexibilnú korekciu. Nepovažujeme za normálne a udržateľné, ak sú dáta o zdravotnom systéme utajované, zámerne nesprístupňované, a čo je zrejme najhoršie, často nie sú ani zbierané a vyhodnocované. Rozhodnutia sú prijímané bez všeobecnej diskusie o zavádzaných opatreniach a bez dopadových štúdií. V takomto prostredí nie je možné prijímať účinné opatrenia a riadiť zdravotnú politiku.

LiteratÚra

[1] Stanovisko Výboru regiónov na tému „Solidarita v oblasti zdravia: Zmierňovanie nerovností v oblasti zdravia v EÚ“, CdR 47/2010 fin [2] Stanovisko Výboru regiónov na tému „Cezhraničná zdravotná starostlivosť“, CdR 348/2008 fin). http://www.who.sk/data/health.21.html [on-line 10.9.2010] [3] http://www.region-bsk.sk/clanok/zdravotnictvo-a-humanna-farmacia-zdravotnictvozdravotnictvo.aspx [on-line 8.7.2010] [4] Zdravotný systém na Slovensku v rokoch 2009 a 2010 www.hpi.sk [on-line 18.6.2010] [5] Interná materiál o stave zdravotníckej politiky v SR za rok 2009, www.ruvz.sk [on-line 18.6.2010] [6] SZALAY, T. a kol.: Slovenské zdravotníctvo 2009: Dopady krízy. Bratislava, HPI 2009. 96 s. ISBN 9788096990757 [7] MORVAY, K. a kol.: Zdravie je luxus. Vieme ako ho financovať? Bratislava, HPI 2008. 64 s. ISBN: 9788096990719 [8] PAŽITNÝ, P. a kol.: Základné rámce zdravotnej politiky 2008-2011. Bratislava, HPI 2008. 52 s. ISBN 9788096990702 Mgr. Miroslav Kohuťár Katedra malého a stredného podnikania Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy Železničná 14 821 07 Bratislava Slovenská republika E-mail: [email protected]

51

52

Zdravotní politika její vliv na regionální rozvoj Health policy and its impact on the regional development Ing. Marek Pavlík, Ph.D.

Anotace

Tento příspěvek je koncipován jako dílčí výstup prvního roku z více letého výzkumného projektu Dopady vybraných veřejných politik na regionální rozvoj ve Slovenské republice a  v  České republice zpracovávaný na Ekonomické-správní fakultě Masarykovy univerzitě a Vysoké školy ekonomie a managementu v Bratislavě. Část výzkumu, zaměřená na zdravotní politiku a analýzu jejího vlivu na regionální rozvoj, bude prováděna formou komparace mezi Slovenskou a  Českou republiku. V  prvním roce výzkumu, je pak plánován teoretický předvýzkum situace v jednotlivých zemích. Pro účely článku byly stanoveny dva cíle: (1) zjistit strategii krajů pokud jde personální zabezpečení pracovníků krajských úřadů odborů do nichž spadá zdravotnictví a (2) prověřit potenciální rozpory mezi zdravotní politikou vlády a krajskou zdravotní politikou skrze analýzu politického složení krajských zastupitelstev a vlády.

Klíčová slova

Zdravotní politika, regionální rozvoj

Annotation

The paper presents partial result of multiannual research project “Impact of selected public policies to the regional development – comparison Slovak Republic and Czech Republic. The aims of this paper are following: (1) Explore the differences among region in personal strategy of regional authorities am (2) prove potential antagonism between the cabinet (central government) and regions. Paper present results for the Czech Republic.

Key words

Health policy, regional development

Úvod

Předtím než se zaměříme na dopady zdravotní politiky na regionální rozvoj je nutné vymezit a definovat zdravotní politiku. Zřejmě ji budeme považovat za aktivitu či výstup ovlivňující regiony především z  centrální (vládní) úrovně. Zdravotnictví, stejně tak jako řada ostatních odvětví, můžeme být vnímáno jako určitá soustava arén, kde jednotliví aktéři uskutečňují svoje agendy. Stejně tak můžeme upřednostnit pohled skrze sítě a zájmy jednotlivých aktérů nebo začít analýzu od vymezování smyslu a poslání zdravotnictví. 53

• • • •

Zdravotní politiku můžeme charakterizovat následujícími body: Na zdravotní politiku je nutno nahlížet nejen jako na politiku zaměřenou na zdravotnictví, ale i jako na komplex dílčích politik, jejichž cíle ovlivňují zdraví a jeho determinanty. Zdravotní politika je formulována politickými aktéry, jejichž postavení, motivace i síla jsou odlišné. S ohledem na komplexnost zdravotní politiky se stává analýza procesu tvorby a realizace velmi obtížnou. Pro účely analýzy procesu tvorby a realizace se nabízí možnost zúžení oblasti zdravotní politiky na oblast resortně vymezené politiky, tedy politiky spojené s  poskytováním a zabezpečováním zdravotní péče.

Snaha analyzovat proces implementace u zdravotní politiky a tedy identifikovat i možné regionální dopady, tedy již v samotném počátku naráží na problém vymezení zdravotní politiky. Realizace jakéhokoliv opatření je ovlivněna řadou faktorů; čím větší počet faktorů je při analýze zohledněn, tím přesnější mohou být výsledky.

Analýza zdravotní politiky- teoretický pohled

Soubor možných prvků analýzy zdravotní politiky a kritérií k jejímu vyhodnocení ukazuje následující tabulka 1. Gladkij (2003) argumentuje, že bez ohledu na odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi a uspořádání jejich zdravotnického systému, lze primárně nalézt shodu v tom, že cíle, a tedy i analýza zdravotní politiky, usilují o dosažení ekvity, vysoké kvality zdravotní péče a hospodárnosti. Tabulka 1: Prvky analýzy a kritéria hodnocení zdravotní politiky – srovnání alternativ Prvky analýzy a tvorby zdravotní politiky Potůček (2005: 330-344)

Kritéria hodnocení Potůček (2005: 329-330)

Kritéria hodnocení Palfrey (2000: 58)

zdravotnický systém

celospolečenské důsledky

efektivnost (effectiveness)

principy, potřeby, hodnoty a veřejný zájem nástroje zdravotní politiky financování obecné principy zdravotního pojištění

naplnění základního lidského práva na zdraví zdravotní stav obyvatelstva, dostupnost zdravotní péče zdravotnické služby osobně přijatelné z hlediska pacienta řízení rizika výskytu nemocí ekonomická účinnost a udržitelnost, národohospodářská kritéria

Pramen: sestaveno autorem, upraveno 54

účinnost (efficiency) ekvita (equity) akceptovatelnost (acceptability) dostupnost (accessibility) vhodnost (appropriateness)

Zajímavou otázkou je, v jakém vztahu a podle jakých kritérií má být formulována i hodnocena zdravotní politika utvářená na úrovni krajů. Teoreticky by formulovaná „krajská“ zdravotní politika by měla být konzistentní s cíli „vládní“ zdravotní politiky. Podle autora pak nutnou, podmínkou této „konzistentnosti“ je ovšem názorová shoda mezi krajskými zastupiteli a vládou. Jinými slovy, pokud je zastupitelstvo kraje tvořeno členy strany opoziční k straně vládní, nelze očekávat shodné vize, ani přílišnou ochotu kooperovat a dodržovat „vládní“ linii.

Součásti zdravotní politiky

Zdravotní politika (jako resortně vymezená aktivita) může být zkoumána i skrze její jednotlivé součásti. Následující tabulka 2 ukazuje i zde odlišnost přístupu jednotlivých autorů. Tabulka má spíše demonstrativní charakter, neboť tyto součásti zdravotní politiky při zkoumání procesu (či výsledku) implementace nemohou být zkoumány odděleně. Tabulka 2: Součásti zdravotní politiky Potůček Koncepční činnost Financování Organizační uspořádání zdravotnických služeb Právní rámec, zdravotnické právo Obecné principy zdravotního pojištění

Gladkij Systém zákonů, norem a standardů Finanční prostředky a způsob jejich alokace

Pažitný

Instituce

Platební mechanismy

Informace

Organizace

Vyjednávání mezi účastníky procesu zdravotní péče

Regulace

Definování priorit Financování, management dluhu

Pramen: sestaveno autorem z pramenů: Potůček (2005: 330-344), Gladkij (2003: 17), Pažitný (2005) [online]

Cíl a metodika Cílem projektu je identifikovat klíčové vlivy pro rozvoj zdravotnictví v daném regionu. Bude třeba prozkoumat vliv centrální zdravotní politiky a současně vliv zdravotní politiky formulované na úrovni regionu a stejně tak i působení dalších klíčových aktérů nebo faktorů. Součástí analýzy bude prověření odlišností ve vývoji zdravotnických e ekonomických ukazatelů jednotlivých (vybraných krajů) s cílem identifikovat klíčové trendy. Analogicky provedená komparace se Slovenskou republikou by mohla přinést nové, hodnotné informace. Z metodického hlediska bude třeba využít matematicko.statistických metod pro provedení první analýzy sekundárních zdrjů dat (ekonomické a zdravotní ukazatele) a následně bude potřeba využít metod kvalitativních při identifikaci a hodnoceni zdravotní politiky regionu, působení aktérů i faktorů. Diskuze možných rozporů mezi regionální a „centrální“ zdravotní politikou je v dílčí formě součástí už výstupu v prvním roce. . 55

Výsledky 1. Zdravotní politika na regionální úrovni Kraje mají poměrně rozsáhlé pravomoci v oblasti přeneseného výkonu státní správy i v oblasti samosprávy. Právě z tohoto důvodů je podstatné zabývat se kraji jako aktérem, který má schopnost významně ovlivnit proces implementace vládnou formulované politiky. Pakliže krajem formulovaná zdravotní politika je svými cíli v rozporu s vládní politikou, je možné takovou situaci vnímat jako jeden z faktorů, který může zapříčinit implementační deficit. Kraje při stanovování cílů své zdravotní politiky mohou sledovat odlišné cíle a zájmy, ať už z důvodu politických nebo z důvodu specifik daného kraje.17 Současně, díky pravomocem krajů v oblasti samostatné působnosti, je předpokládán poměrně silný vliv krajů na některé oblasti zdravotní politiky. Proto budou kraje i v dalších částech analýzy zohledněny, zejména při posuzování síly postavení vlády. Bez ohledu na metodologicky odlišné přístupy k pojmu zdravotní politiky bude patrně existovat všeobecná shoda, že kraje by se, zejména v oblasti samostatné působnosti, měly zabývat zdravotní politikou přinejmenším v  rovině vymezení žádoucího stavu (tedy cílů potřebných k dosažení tohoto stavu), proto je účelné zmapovat jejich aktivitu v této oblasti Na (ne)systematické koncepční činnosti krajů se však výrazně podílí proměnlivost legislativního prostředí, což výrazně snižuje jednak životnost koncepcí a stejně tak se i obtížně posuzují jednotlivé realizační úspěchy či neúspěchy. Příkladem z posledního období18 je přijetí zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, který byl vetován prezidentem republiky a jeho veto bylo přehlasováno. S ohledem na uvedenou nejistotu zůstává krajům v podstatě prostor v oblasti udělování dotací na zdravotní a sociální programy, jejichž výběr je plně v  jejich kompetenci. Tuto situaci však lze jen stěží považovat za uspokojivou.

Úloha kraje při výkonu zdravotní péče

V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů přešel19 výkon státní správy v oblasti poskytování zdravotní péče na kraje. Kraj v přenesené působnosti zejména: • přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obce ve správním řízení; • přezkoumává lékařské posudky vydané lékaři zdravotnických zařízení (ZZ), kterým kraj vydal rozhodnutí o registraci ZZ nebo je zřizovatelem tohoto ZZ (z. č. 20/1966 Sb.); • posuzuje případy, u nichž vznikly pochybnosti, zda byl při výkonu zdravotní péče dodržen správný postup, popř. zda bylo ublíženo na zdraví, ustanovuje územní znaleckou komisi jako svůj poradní orgán k posuzování těchto případů; 17 18 19 56

Příkladem takové situace může být snaha vlády snížení počtu zdravotnických zařízeních (z důvodu optimalizace sítě), nicméně kraj (město), kterého by se zrušení zařízení dotklo, může mít zájem na jeho zachování (s ohledem na své cíle i na přání svých voličů). Viz kupříkladu spor o Úrazovou nemocnici v Brně (rok 2008) rok 2007 Zákon č. 320/2002 Sb.

•

• •

vydává rozhodnutí o registraci nestátních zdravotnických zařízeních, jejich změny, rušení podle zákona č. 160/1992 Sb., včetně výkonu dozoru a kontroly (tj. včetně ukládání sankcí) nad nestátními zdravotnickými zařízeními, na základě oznámení přebírá a zajišťuje zdravotnickou dokumentaci zaniklého ZZ; vyhlašuje výběrová řízení před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče mezi zdravotní pojišťovnou a nestátním zdravotnickým zařízením a zaujímá stanovisko k jeho výsledkům (z. č. 48/1997 Sb.); a další.

Kraj v samostatné působnosti zejména: • vykonává zřizovatelské funkce u zdravotnických zařízení zřizovaných a spravovaných krajem (v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů na základě z. č. 290/2002 Sb. přešly dnem 1. ledna 2003 z vlastnictví České republiky do vlastnictví krajů státní příspěvkové organizace, u nichž funkce zřizovatele vykonávaly k rozhodnému dni okresní úřady); • zřizuje a zajišťuje činnost záchranné služby ve svém územním obvodu; • podle potřeby zřizuje a  spravuje protialkoholní záchytné stanice, řídí ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi ve svém územním obvodu (z. č. 37/1989 Sb.). V souvislosti k formulovanou zdravotní politikou je zajímavý i pohled na to, jak a v jaké míře vyčleňuje krajský úřad zaměstnance, kteří se budou zdravotní politikou zabývat – tedy jaký je postoj „implementující agentury“. Následující tabulka 3 mapuje počty zaměstnanců jednotlivých krajských úřadů. Za tímto zájmem stojí snaha o identifikaci počtu obyvatel připadajících na jednoho pracovníka neboť agenda v rámci přenesené působnosti bude pro všechny kraje stejná a tedy vyšší počet pracovníků může indikovat kapacitu pro koncepční a  systematickou činnost kraje v rámci samostatné působnosti. Tabulka 3: Počty pracovníků krajských úřadů v roce 2010 (červenec) kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Hl. město Praha

odbor sociálních věcí zdravotnictví zdravotnictví zdravotnictví zdravotnictví zdravotnictví 1) zdravotnictví zdravotnictví zdravotnictví zdravotnictví sociálních věcí zdravotnictví zdravotnictví sociálních věcí

počet 54/13 20 12 15 12 27 18 26 17 22 47/NA 17 13 60/27

počet obyv. na 1 48 948 57 357 25 700 36 968 36 444 46 306 35 674 28 621 33 507 55 941 35 570 30 318 45 493 94 862

Zdroj: sestaveno autorem dle informací dostupných na webových stránkách krajských úřadů ke dni 30.6.2010 57

2. Vývoj složení krajských zastupitelstev ve vazbě na složení vlády Jak už bylo uvedeno výše, teoreticky by formulovaná „krajská“ politika by měla být konzistentní s  cíli „vládní“ zdravotní politiky. S  určitou mírou zjednodušení ovšem můžeme předpokládat, že bude-li vláda např. sociálně-demokratická, zatímco zastupitelstvo kraje pravicové, budou existovat určité „třecí ploch“, kde bude mít zastupitelstvo kraje odlišné preference a bude tedy mít snahu vládní politiku přinejmenším „modifikovat“. V následující částí bude tedy provedena analýza, zda postavení vlády bylo z pohledu politického složení zastupitelstev „většinové“. Postavení vlády v krajských zastupitelstvech Postavení vlády je sledováno od voleb v roce 2000 do roku 2010 a je abstrahováno od změn v počtu mandátů politických stran daných změnami politické příslušnosti u jednotlivých zastupitelů. Toto zjednodušení by mohlo v určitých dílčích případech ovlivnit podhled na celkové postavení vlády, zejména v situacích „těsné většiny“. jednotliv!ch zastupitel". Toto zjednodu#ení by mohlo v ur$it!ch díl$ích p%ípadech Pro podhled výpočet postavení vlády v daném krajizejména byl použit následující postup ovlivnit na celkové postavení vlády, v situacích „t&sné v&t#iny“.

Výpočet postavení vládyvlády v zastupitelstvu i-tého je následující následující: postup Pro v!po$et postavení v daném kraji bylkraje pou'it Nechť K,i vlády v zastupitelstvu i-tého kraje jei-tého následující:  – označuje postavení vlády v zastupitelstvu kraje • V!po$et PVpostavení Nech( • V – označuje počet mandátů dané politické strany vyjádřený v procentech • PVK,i – ozna$uje postavení vlády v zastupitelstvu i-tého kraje a indexy označují • V – ozna$uje po$et mandát" dané politické strany vyjád%en! v procentech • a indexy P –ozna$ují politickou stranu pověřenou sestavením vlády • • K – která vstoupila do koalice (vlády) se stranou pověřenou P –politickou politickou stranu, stranu pov&%enou sestavením vlády • sestavení vlády stranu, která vstoupila do koalice (vlády) se stranou pov&%enou K – politickou • rsestavení – označujevlády rok •

r – ozna$uje rok

Pak:

Pak: K ,i r

PV

P

n

= Vr + ! VrK i =1

Následující grafické zobrazení v!sledk" postavení vlády v krajsk!ch zastupitelstvech je uvedeno v'dy z pohledu politick!ch stran, které v daném roce byly ve vlád&. 20 V!sledky jsou zobrazeny v procentech . postavení vlády v krajských zastupitelstvech je Následující grafické zobrazení výsledků

uvedeno vždy z pohledu politických stran, které v daném roce byly ve vládě. Výsledky jsou Graf 1: Postavení vlády20 v krajsk!ch zastupitelstvech v letech 2000-2008 (% mandát" . zobrazeny v procentech stran vládní koalice) Postavení vlády v zastupitelstvech kraj! v % 70,0 65,0 60,0

20 55,0 V roce 2000 KDU-ČSL (která je byla od roku 2002 ve vládě) kandidovala v uskupení „4 koalice“, do výsledku postavení vlády je započítán výsledek celé 4 koalice, i když je zřejmé, že v rámci tohoto uskupení politických 50,0 subjektů muselo docházet k názorových odlišnostem. 45,0 58

40,0 35,0 30,0

Graf 1: Postavení vlády v krajských zastupitelstvech v letech 2000-2008 (% mandátů stran vládní koalice) Postavení vlády v zastupitelstvech kraj v % 70,0 65,0 60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0

b 10

a

20

10

20

09

b 08

20

20

a 08

20

07

b 06

20

20

a 06

b

20

05

a

20

05

b

20

04

a

20

04

b

03

20

20

02

a

20

02

01

20

20

20

00

10,0

St edo esk

Jiho esk

Plze sk

Karlovarsk

Ústeck

Libereck Olomouck

Královehradeck Zlínsk

Pardubick Moravskoslezsk

Vyso ina

Jihomoravsk

Zdroj: autor Poznámka: Roky označené písmenem a) udávají situaci před volbami b) po volbách Poznámka 2: přerušení grafu je dáno existenci dočasné vlády J. Fišera

Závěr Shrneme-li závěry předchozích analýzy, víme, že: • Zdravotnictví je odvětví s určitými specifiky, oproti ostatním odvětvím a to zejména v oblasti finančních toků, které ovšem ovlivňují chování všech aktérů. • Zdravotní politika nemá všeobecně přijímanou definici, nicméně lze ji chápat jako nástroj vlády k dosažení cílů v oblasti zdravotnictví. Při analýze dopadů zdravotní politiky na regiony je nutno brát v úvahu názorovou shodu/neshodu mezi daným krajem a vládou a pravomoci krajů v oblasti samostatné působnosti. • Neexistují významné rozdíly v organizaci ani počtu pracovníků krajských úřadů u odborů zaměřených na zdravotnictví, nicméně existují rozdíly v koncepční činnosti jednotlivých krajů21 • Po většinu zkoumaného období měla vláda v krajích poměrně slabé postavení, s tím že většinu získala až po volbách v roce 2008.

21

Viz např. Pavlík (2006) 59

Z pohledu stanoveného cíle projektu, totiž určení vlivu zdravotní politiky na regionální rozvoj, plynou pro další analýzu následující závěry: 1. Je nutno vzít v úvahu existenci „opozičního postavení“ krajů vzhledem k vládě. 2. S  ohledem na velkou míru změn zdravotní politiky na centrální úrovni bude nutné zkoumání vlivu vztahovat především ke změnám trendů vývoje dlouhodobých ekonomických a zdravotních ukazatelů a tyto výsledky pak následně konfrontovat s činností krajů v  oblasti samostatné působnosti (vč. zdravotních plánů), při současném zohlednění vztahu mezi krajem a vládou co do předpokládané názorové shody. Pokud se neprokáže korelace mezi vývojem sledovaných ukazatelů, bude nutné výzkum přenést do teoretické roviny a na konkrétních příkladech provést kvalitativní analýzu. 3. Na provedenou analýzu musí navazovat komparace se Slovenskou reformou, bude tak možné prověřit, zda identifikované trendy v ČR jsou lokální nebo jde charakteristický jev.

Literatura

[1.] Drbal, C.: Česká zdravotní politika a  její východiska. Galén, Praha 2005. ISBN 807262-340-0 [2.] Gladkij, I. A  kol.: Management ve zdravotnictví. Computer press, Brno 2003. ISBN 80-7226-996-8 [3.] Hall, J.: Health, Health Care and Social Welfare. Policy Forum: The Economics of Health and Health Policy. The Australian Economic Review, vol. 34, no. 3, pp. 320–31. 2001 [4.] Háva, P.: Zdravotní plány krajů. Zdravotnictví v České republice 2/4/2004 [5.] http://www.vlada.cz/cs/vlada/historie/prehled_vlad.html Dostupné ke dni 26.1.2008 [6.] Manzmanian, D.A., Sabatier, P.A.: Implementation and public policy. University press od America 1989. ISBN 0-8191-7526-9 [7.] Palfrey, C.: Key Concepts in Health Care Policy and Planning. An introductory text. London 2000. ISBN 0-333-77740-9 [8.] Pavlík, M.: Zdravotní politika na úrovni krajů. In Mladá věda. Brno : Masarykova Univerzita, 2006. ISBN 80-210-4148-X [9.] Potůček, M. a kol.: Veřejná politika. SLON Praha 2005. ISBN 80-86429-50-4 [10.] Stiglitz, J.E. : Ekonomie veřejného sektoru. Praha, Grada 1997. ISBN 8071694541 [11.] Stratégia reformy zdravotnictva. [online]. Dostupné ke dni 20.10.2005 http://www. health.gov.sk/redsys/rsi.nsf/0/36B903DE7F46878DC1256CE100634782?OpenDocument&ID=&TYPE=U&LANGUAGE=S&LENGTH=S [12.] Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 1998, 2002 a 2006. [online]. Dostupné ke dni 24.8.2006 http://www.volby.cz Ing. Marek Pavlík, Ph.D Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Lipová 41a 602 00 Brno E-mail: [email protected]

60

Krízové riadenie v Slovenskej republike na úrovni krajov Crisis Management in the Slovak Republic at Regional Level Ing. Stanislav Filip, PhD. – Ing. Marián Kováč AnotÁCIA

Príspevok stručne uvádza vývoj bezpečnostného systému SR od jej vzniku po súčasnosť, špecifikuje niektoré teoretické a  právne východiská krízového riadenia štátu. Identifikuje a hodnotí povodne ako najvážnejšiu hrozbu narušenia bezpečnosti štátu a napokon prezentuje organizačnú štruktúru bezpečnostného systému na území krajov a prináša niektoré hlavné kompetencie orgánov krízového riadenia. V závere príspevku sú uvedené východiská na odstránenie nedostatkov a na skvalitnenie krízového riadenia.

KĽÚČOVÉ slovÁ

Miestna štátna správa, územná samospráva, krízové riadenie, povodne.

Annotation

This paper briefly shows the evolution of the Slovak security system from its inception to the present, specifies some of the theoretical and legal background of crisis governance. Identifies and assesses the floods as the most serious threat of the security breach law, and finally presents the organizational structure of security system in the region level and brings some major competences of a crisis management. At the end of the paper presents some background to address deficiencies and to improve crisis management.

Key words

Local state administration, local self government, crisis management, floods,

Úvod

Bezpečnostný systém Slovenskej republiky je rozhodujúcim prostriedkom realizácie bezpečnostnej politiky štátu.[1] Predstavuje mnohorozmerný komplex, ktorý sa skladá zo zahranične – politických, ekonomických, obranných, vnútorne – bezpečnostných, sociálnych, záchranárskych a  ekologických nástrojov a ich väzieb. Svojou organizačnou štruktúrou a usporiadaním vzťahov a väzieb medzi riadiacimi orgánmi a výkonnými zložkami patrí medzi unitárne bezpečnostné systémy s centralizovaným systémom vzťahov[2]. Vývoj bezpečnostného systému SR môžeme rozdeliť do dvoch historických etáp. Prvá etapa sa uskutočnila od vzniku Slovenskej republiky dňa 1. 1. 1993 až po jej vstup do EÚ a  NATO. Bola poznamenaná enormnou snahou SR plniť prístupové kritéria členstva do uvedených organizácií. Prejavilo sa to v prijímaní prvých strategických dokumentov v oblasti bezpečnosti štátu (Bezpečnostná stratégia SR, Obranná stratégia SR a Vojenská stratégia SR v roku 2001) a vo formovaní prvkov organizačnej štruktúry bezpečnostného sys61

tému štátu a k vymedzeniu ich kompetencií a pôsobností na všetkých úrovniach riadenia verejnej správy. Tento proces sa uskutočnil na základe prijatých ústavných zákonov a nižších právnych noriem. Ťažisko legislatívnych zmien bolo položené do obdobia roku 2002, kedy bolo prijatých najviac doteraz platných zákonov na úseku bezpečnosti a  krízového riadenia. Išlo o Ústavný zákon č. 227/2002 Z. z. o bezpečnosti štátu v čase vojny, vojnového stavu, výnimočného stavu a núdzového stavu, zákon NR SR č. 387/2002 Z. z. o riadení štátu v krízových situáciách mimo času vojny a vojnového stavu, zákon NR SR č. 319/ 2002 Z. z. o obrane, zákon NR SR č. o integrovanom záchrannom systéme, zákon NR SR č. 414/2002 Z. z. o hospodárskej situácii a pod. Druhá etapa vývoja bezpečnostného systému nastala po vstupe SR do EÚ a  NATO. Slovenská republika, už ako členská krajina, na jednej strane posilnila svoju vonkajšiu aj vnútornú bezpečnosť, no na druhej strane musela začať plniť záväzky voči týmto medzinárodným organizáciám. Táto skutočnosť si vynútila ďalšie zmeny v legislatívnom prostredí, ktoré priniesli zmeny v organizačnej štruktúre, aj v kompetenciách a pôsobnostiach výkonu štátnej správy a  samosprávy na úseku bezpečnosti. Okrem prijatia nových strategických dokumentov o bezpečnosti štátu v roku 2005, boli prijaté niektoré nové právne normy a novelizovaný celý rad existujúcich zákonov, medzi ktoré môžeme zaradiť zákon NR SR č. 666/2004 Z. z. o ochrane pred povodňami, ktorý bol neskôr nahradený zákonom NR SR č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami. Ďalej to bol zákon NR SR č. 579/2004 Z. z. o záchrannej zdravotnej službe a množstvo noviel vyššie uvedených zákonov. Organizačnú štruktúru, kompetencie a  pôsobnosti orgánov verejnej správy na regionálnej úrovni poznamenali zmeny, ktoré priniesla reforma verejnej správy v SR. Dňom 1.1. 2004 boli zrušené integrované krajské a okresné úrady a vznikla rozšírená sieť úradov špecializovanej štátnej správy podriadených priamo ministerstvám. Decentralizáciou a dekoncentráciou výkonu štátnej správy bolo prenesených viac ako 400 kompetencií zo štátnej správy na samosprávne obce a vyššie územné celky. Zmeny v usporiadaní štátnej správy na regionálnej úrovni boli ukončené dňom 1. 10. 2007, kedy zanikli krajské úrady tzv. všeobecnej štátnej správy a ich kompetencie a pôsobnosti prevzali obvodné úrady v sídle krajov. Krajské úrady špeciálnej štátnej správy ostali. Tieto zásadné zmeny v horizontálnom aj vertikálnom usporiadaní verejnej správy na regionálnej úrovni ako aj čiastočný prenos kompetencií štátnej správy na úseku bezpečnosti na samosprávy miest a obcí, priniesli celý rad problémov, ktoré komplikujú a sťažujú systém riadenia štátu v krízových situáciách. Problémy so záchrannými prácami a odstraňovaním následkov škôd spôsobených katastrofálnymi povodňami v prvej polovici roku 2010 to len potvrdzujú. Cieľom príspevku je naformulovať cieľ, predmet a metódy výskumu organizačnej štruktúry a procesov krízového riadenia územných celkov na úrovni kraja v krízových situáciách vyvolaných živelnými pohromami so zameraním na povodne a záplavy a identifikovať problémové oblasti. Úvodná časť príspevku vymedzuje niektoré teoretické a právne východiská krízového riadenia štátu, identifikuje povodne ako najväčšiu hrozbu narušenia bezpečnosti SR a napokon analyzuje súčasný stav organizačnej štruktúry bezpečnostného systému na regionálnej úrovni. 62

CIEĽ a metodika

Cieľom výskumu bude analyzovať a zhodnotiť stav implementácie verejnej politiky Slovenskej republiky v oblasti bezpečnosti štátu na regionálnej úrovni. Identifikovať a hodnotiť inštitucionálny rámec organizačnej štruktúry, dodržiavanie princípov subsidiarity a proporcionality v rozdelení kompetencií a pôsobností riadiacich a koordinačných orgánov krízového riadenia na úrovni kraja, identifikovať slabé stránky a riziká súčasného stavu krízového riadenia na vertikálnej a horizontálnej úrovni usporiadania krajskej verejnej správy, analyzovať a zhodnotiť štruktúru, obsah, dostatočnosť a reálnosť krízového plánovania s dôrazom na ochranu pred povodňami a ostanými prírodnými katastrofami, zhodnotiť súčasný stav kritérií a podmienok pre vyhlasovanie krízových stavov jednotlivými orgánmi krízového riadenia, identifikovať problémy štruktúry, vybavenia a fungovania integrovaného záchranného systému a napokon cieľom výskumu bude analyzovať a zhodnotiť systém financovania opatrení krízového manažmentu vo fáze prevencie, záchranných prác a obnovy poškodenej infraštruktúry miest a obcí a existujúceho systému odškodňovania obyvateľstva, samospráv miest a obcí, podnikajúcich právnických a fyzických osôb za škody spôsobené prírodnými živlami. Čiastkové výsledky výskumu budú porovnávané s výsledkami obdobného výskumu na úrovni krajov v Českej republiky. Vedeckým cieľom spoločného výskumu by malo byť naformulovanie východísk a návrhov na zlepšenie súčasného stavu krízového riadenia na úrovni krajov v  legislatívnej, organizačnej, personálnej, materiálne – technickej, informačnej a finančnej oblasti. Na riešenie čiastkových úloh výskumu budú využité štandardné metódy vedeckého skúmania, ktoré vychádzajú z možností, ktoré poskytujú odborná literatúra, právne normy a strategické dokumenty v oblasti bezpečnosti na krajskej úrovni a v neposlednom rade aj osobné skúsenosti a poznatky vedúcich manažérov a špecialistov na krízový manažment získavané priamou metódou riadeného rozhovoru a nepriamou metódou dotazníkového prieskumu. Medzi hlavné metódy analytickej časti vedeckého skúmania budú zaradené všeobecné logické a  špeciálne systémové metódy vedeckej abstrakcie, deskripcie, analýzy a  syntézy. V  syntetickej časti výskumu budú využité kvantitatívne a  kvalitatívne metódy a  metódy komparácie. Vo finálnej  návrhovej časti výskumu budú uplatňované metódy vedeckej dedukcie a indukcie.

Výsledky Teoretické a právne východiská krízového riadenia štátu

Podľa Šimáka, L. [3]. krízové riadenie štátu a krízové opatrenia, ktoré sú v rámci neho vykonávané, uskutočňujú spravidla orgány štátnej správy. Ich konanie je právne podmienené ustanovením čl. 2 ods. 2 Ústavy Slovenskej republiky, kde sa konštatuje, že „štátny orgán môže konať iba na základe ústavy, v jej medziach a v rozsahu a spôsobom, ktorý ustanoví zákon“. Uskutočňovanie krízových opatrení s dôrazom na obdobie krízových stavov sa spravidla uskutočňuje aj prostredníctvom obmedzovania záujmov jednotlivca pred záujmami 63

verejnými. Prejavuje sa to zásahom do jeho občianskych práv a slobôd a do právom chránených záujmov. Štát musí zabezpečiť, aby aj v  krízových situáciách nenastalo „bezprávie” a  zároveň musí garantovať aj aspoň nevyhnutný rozsah práv a slobôd, ktorý je dnes možné odvodiť aj z medzinárodnoprávnej úpravy (napr. čl. 4 Medzinárodného paktu o občianskych a politických právach). V súvislosti s vyhlásením vojny, vojnového stavu, výnimočného stavu alebo núdzového stavu totiž spravidla vzniká, vzhľadom na mimoriadne okolnosti, potreba obmedziť nad obvyklý režim niektoré základné práva a slobody občanov. Takáto fakultatívna možnosť obmedzenia základných práv a slobôd je upravená v čl. 51 ods. 2 Ústavy SR, kde je stanovené, že „podmienky a rozsah obmedzenia základných práv a slobôd a rozsah povinnosti v čase vojny, vojnového stavu, výnimočného stavu a núdzového stavu ustanoví ústavný zákon“. V opačnom prípade by orgány štátu pri vzniku takýchto situácií boli nútené pravdepodobne konať v rozpore s ústavou, resp. nad jej rámec. Prípadné obmedzenie základných práv a slobôd nad obvyklý režim musí zároveň rešpektovať všetky medzinárodné záväzky, ktoré Slovenská republika prevzala najmä ratifikáciou a vyhlásením medzinárodných zmlúv o ľudských právach a základných slobodách. Podstata krízového riadenia štátu je založená predovšetkým na osobitnom mechanizme výkonu verejnej moci, ktorý pozostáva z: • uplatňovania špecifických prostriedkov výkonu verejnej moci, • špecifického inštitucionálneho zabezpečenia štátu (bezpečnostný systém SR). Osobitné prostriedky krízového riadenia sú určité mocenské oprávnenia štátnych orgánov a ďalších subjektov, ktoré spočívajú v možnosti alebo povinnosti prijímať a vykonávať najmä krízové opatrenia zamerané na riešenie krízových situácií s dôrazom na ochranu osôb a majetku, t.j. na minimalizovanie škôd a strát a urýchlený návrat do predkrízového stavu. Špecifické inštitucionálne zabezpečenie štátu tvorí sústava orgánov verejnej moci a iných prvkov krízového riadenia, ktoré reprezentujú bezpečnostný systém Slovenskej republiky a zodpovedajú za prevenciu vzniku krízových javov, za krízové plánovanie a trvalú pripravenosť na riešenie vzniknutých kríz. Súčasná právna úprava riešenia krízových situácií v Slovenskej republike sa odvíja od Ústavy SR a začala sa tvoriť postupne hneď po osamostatnení Slovenska. Existencia práva sa spája s existenciou spoločnosti a štátu. Uvedené právne úpravy v našej spoločnosti sa odvíjajú od verejnej autority, ktorou je štát. Štát ako verejnoprávna korporácia je forma organizácie spoločnosti, ktorá vznikla a existuje na základe spoločenskej zmluvy, vyznačuje sa tak najvyššou suverénnou mocou nad štátnym teritóriom s obyvateľstvom, ako aj personálnym, vecným a organizačno-normatívnym substrátom. V modernom štáte je spoločenskou zmluvou ústava a zákony a v širšom zmysle právny systém štátu, ktorého súlad s ústavou zabezpečujú osobitné inštitúcie. V súlade s prijatou Bezpečnostnou stratégiou musí Slovenská republika zabezpečiť, aby jej bezpečnostný systém bol schopný účinné riadiť vyčlenené sily a prostriedky v procese pre64

vencie, krízového plánovania, zamedzovania, zmierňovania a odstránenia následkov jednotlivých druhov bezpečnostných rizík, reálnych ohrození a konkrétnych krízových situácií. Súčasťou tohto procesu je aj vytvorenie systému krízového manažmentu štátu s presným určením kompetencií a vzájomných väzieb medzi Národnou radou Slovenskej republiky, vládou Slovenskej republiky, prezidentom Slovenskej republiky a ďalšími orgánmi štátnej správy na ústrednej i regionálnej úrovni, ako aj orgánmi regionálnej i miestnej samosprávy. Štát plní rad nezastupiteľných funkcií v živote spoločnosti počas jej kontinuálneho vývoja, ale tiež v akejkoľvek krízovej situácii. Počas krízových stavov je úlohou štátu okrem iného: • garantovať aspoň nevyhnutný rozsah práv a slobôd občanov, • chrániť občanov pred „bezprávím“, • materiálne i technicky pomôcť občanom prekonať dôsledky krízového javu, • vytvoriť podmienky na prežitie občanov, • uvoľniť dostatočné sily, prostriedky a zdroje na riešenie krízového javu. Bezpečnosť Slovenska a  jej občanov je zaručená Ústavou SR č. 460/1992 Zb. v  znení neskorších predpisov, ktorá zaručuje nedotknuteľnosť a suverenitu SR, základné ľudské práva a slobody, chráni život ako základnú hodnotu a zaručuje právo na priaznivé životné prostredie. Uvedené zásady sú zakotvené v rade právnych predpisov, ktoré vytvárajú právne prostredie krízového riadenia. Významnú úlohu medzi nimi zohráva zákon NR SR č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva v znení neskorších predpisov, ktorý je v súčasnosti funkčnou súčasťou právneho prostredia krízového riadenia. Napriek tomu, že právne prostredie krízového riadenia je relatívne komplexné a konzistentné, existuje celý rad dôvodov na jeho čiastočnú rekonštrukciu.

Povodne, ako jedna z najzávažnejších hrozieb narušenia bezpečnosti Slovenskej republiky Základným predpokladom výstavby dobre fungujúceho bezpečnostného systému štátu je poznanie všetkých vonkajších a vnútorných hrozieb štátu a ich možných následkov na životy, zdravie obyvateľstva, na majetok a životné prostredie. Identifikácia vznikajúcej krízovej situácie, zabezpečenie včasného varovania obyvateľstva ako aj analyzovanie dopadov krízovej situácie na bezpečnostné záujmy Slovenskej republiky patria medzi hlavné poslania bezpečnostného systému štátu. Túto inštitucionálnu požiadavku22 zabezpečujú miestne orgány štátnej správy tým, že vypracúvajú analýzy príslušných územných obvodov na možný vznik mimoriadnych udalostí. Výsledky analýz a reálne prípady narušenia bezpečnosti štátu vplyvom živelných pohrôm a civilizačných katastrof v období od vzniku SR až po súčasnosť ukazujú, že jej občania sú ohrozovaní predovšetkým povodňami, zosuvmi pôdy, víchricami, snehovými kalamitami, priemyselnými haváriami a dopravnými nehodami spojenými s únikmi nebezpečných látok alebo hromadným úmrtím či zranením osôb. 22

§ 12, ods.1 písm. c., §13, ods. 1 písm. a, §14, ods.1 písm. a zákona NR SR č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva 65

Osobitne posledný rok 2010 potvrdil, že povodne sú najvážnejšou hrozbou narušenia bezpečnosti Slovenska, a že spôsobujú rozsiahle škody. Zo Správy o priebehu a následkoch povodní na území Slovenskej republiky od 1. januára do 31. augusta 201023, ktorú predložil na rokovanie vlády SR minister pôdohospodárstva a  životného prostredia dňa 18. augusta 2010 [4] môžeme vyčítať, že povodne v roku 2010 v Slovenskej republike, predovšetkým povodne v máji a júni, boli svojim rozsahom nebývalé a že zasiahli prakticky celé územie Slovenska. V období od začiatku roka do 31. augusta 2010 boli v Slovenskej republike evidované a verifikované povodňové škody v celkovej výške 336 937 688 eur z toho na majetku obyvateľov 39 200 081 eur (11,6 % zo všetkých povodňových škôd), obcí 40 223 986 € (11,9 %), samosprávnych krajov 54 401 747 € (16,1 %), štátu 148 284 347 € (44,0 %) a podnikateľských subjektov 54 750 027  € (16,3 %). Súčet povodňových škôd v období od začiatku roka do 31. augusta 2010, ktoré boli riadne verifikované, je 7 krát väčší ako priemerná ročná výška povodňových škôd v Slovenskej republike v období rokov 1996 až 2009 (47 718 334 €). Pozri tabuľku 1. V uvedených škodách nie sú zahrnuté povodňové škody v sektoroch poľnohospodárskej prvovýroby, lesného hospodárstva a chovu rýb, na ktoré sa vzťahuje zákon NR SR č. 267/2010 Z. z. o poskytovaní dotácie na kompenzáciu strát spôsobených nepriaznivou poveternostnou udalosťou, ktorú možno prirovnať k prírodnej katastrofe, prírodnou katastrofou alebo mimoriadnou udalosťou [5] a ktoré rieši Pôdohospodárska platobná agentúra. Tabuľka 1: Porovnanie výdavkov na povodňové práce a povodňových škôd v období 1996 – august 2010 (EUR) Rok

Povodňové zabezpečovacie práce 139 780 1 400 783 1 286 596 2 160 725 1 843 590 1 065 857 1 664 177 139 315 3 416 916 2 674 135 6 424 816 212 375 2 514 937 1 591 301 18 176 392

Povodňové záchranné práce 669 886 3 561 707 3 942 475 2 327 259 295 293 1 895 107 1 927 073 188 774 1 235 843 2 236 241 6 053 509 319 359 3 586 769 1 301 334 24 291 524

Zabezpečovacie a záchranné práce spolu 809 666 4 962 491 5 229 071 4 487 984 2 138 883 2 960 964 3 591 250 328 089 4 652 758 4 910 376 12 478 324 531 733 6 101 706 2 892 635 42 467 916

Povodňové škody

Práce a škody spolu

1996 56 482 274 57 291 941 1997 77 414 858 82 377 348 1998 33 208 923 38 437 994 1999 152 427 737 156 915 721 2000 40 967 636 43 106 519 2001 65 081 126 68 042 090 2002 50 644 394 54 235 644 2003 1 457 412 1 785 501 2004 34 913 497 39 566 255 2005 24 045 974 28 956 350 2006 79 602 237 92 080 562 2007 3 638 950 4 170 683 2008 39 754 597 45 856 303 2009 8 436 354 11 328 989 01-08/2010 336 937 688 379 405 604 Priemer 1 895 379 2 110 045 4 005 424 47 719 712 51 725 136 1999 – 2009 Prameň: Správa o priebehu a následkoch povodní na území SR v roku 2009 a o priebehu a následkoch povodní na území SR od 1. januára do 31. augusta 2010

23 66

Správa o priebehu a následkoch povodní na území SR v roku 2009 a o priebehu a následkoch povodní na území SR od 1. januára do 31. augusta 2010. Číslo materiálu: UV-43219/2010. Č. uznesenia: 834/2010

Závažnosť problematiky ochrany pred povodňami si vyžaduje pozornosť ústavných orgánov, ústredných a miestnych orgánov štátnej správy, územných orgánov samosprávy a v neposlednom by jej mal venovať trvalú pozornosť aj najviac postihovaný občan. Nový zákon o ochrane pred povodňami [6] a jeho vykonávací predpis a príprava nového systému financovania záchranných prác a odškodňovania postihnutého obyvateľstva, orgánov miestnej štátnej správy a  podnikateľských subjektov vytvárajú predpoklady na zlepšenie súčasného stavu ochrany a zmierňovania následkov povodní. Organizačná štruktúra riadiacich orgánov a výkonných prvkov bezpečnostného systému na úrovni kraja by mala byť rozhodujúcim článkom bezpečnostného systému štátu.

Organizačná štruktúra bezpečnostného systému na úrovni kraja

Organizačná štruktúra orgánov krízového riadenia, koordinačných orgánov a výkonných zložiek bezpečnostného systému na území kraja je v Slovenskej republike jedna z najzložitejších a najviac členených medzi okolitými susednými krajinami. Na jednom územnom teritóriu pôsobia orgány miestnej štátnej správy a orgány územnej samosprávy. Ich kompetencie a  pôsobnosti, vzťahy a  väzby medzi nimi sú upravené príslušnými zákonmi a vykonávacími prepismi. Pozri obrázok 1. Najvyšším orgánom krízového riadenia je Bezpečnostná rada kraja24 (Ďalej BRK). BRK vyhodnocuje bezpečnostnú situáciu v územnom obvode kraja v súčinnosti s bezpečnostnými radami obvodov, inými štátnymi orgánmi a vyšším územným celkom, pripravuje návrhy opatrení na zachovanie bezpečnosti kraja a  opatrenia na predchádzanie krízovej situácii a predkladá ich Bezpečnostnej rade SR. V období krízovej situácie plní úlohy spojené so: • zachovávaním alebo obnovou demokratického poriadku, • organizovaním činnosti na obnovu zákonného stavu, na ochranu života a zdravia osôb, majetku a životného prostredia, • zabezpečovaním riadneho fungovania hospodárstva, zásobovania, dopravy, zdravotnej starostlivosti a verejného poriadku, • obmedzovaním základných práv a slobôd, ukladaním povinností právnickým osobám a fyzickým osobám v rozsahu podľa tohto ústavného zákona. BRK má kompetenciu vydávať úlohy bezpečnostným radám obvodov, iným štátnym orgánom a vyššiemu územnému celku v obvode svojej pôsobnosti. Zákon o krízovom riadení štátu v krízových situáciách mimo času vojny a vojnového stavu okrem BRK určuje obvodný úrad v sídle kraja, bezpečnostnú radu obvodu (ďalej len BRO), obvodný úrad a obec za ďalšie orgány krízového riadenia na území kraja25.

24 25

čl.9 ústavného zákona č. 227/2002 z. z. § 3 zákona NR SR č. 387/2002 Z z. 67

BRO plní rovnaké úlohy ako BRK a má kompetencie ukladať úlohy štátnym orgánom a obciam v obvode svojej územnej pôsobnosti26. Osobitným orgánom v systéme krízového riadenia je krízový štáb. Považuje sa za výkonný orgán orgánu krízového riadenia, ktorého úlohou je analyzovať riziká krízovej situácie, navrhovať opatrenia na jej riešenie a koordinovať činnosť zložiek v jeho pôsobnosti v období krízovej situácie27. Podrobnú analýzu a zhodnotenie súčasného stavu organizačnej štruktúry bezpečnostného systému štátu na úrovni krajov s posúdením rozdelenia kompetencií a pôsobností medzi jej prvkami podľa zásad subsidiarity a proporcionality prinesieme v prvom čiastkovom výstupe výskumu. Obrázok 1 Organizačná štruktúra orgánov krízového riadenia na úrovni krajov v SR BEZPEČNOSTNÁ RADA KRAJA OBVODNÝ ÚRAD V SÍDLE KRAJA

KRÍZOVÝ ŠTÁB KRAJA

ODBOR CIVILNEJ OCHRANY A KRÍZOVÉHO RIADENIA

KRAJSKÉ ÚRADY ŠPECIALIZOVANEJ ŠTÁTNEJ SPÁVY

SAMOSPRÁVNY KRAJ

KRAJSKÉ RIADITEĽSTVO POLICAJNÉHO ZBORU

ODDELENIE CIVILNEJ OCHRANY A KRÍZOVÉHO RIADENIA

ODDELENIE KOORDINAČNÉHO STREDISKA IZS

KRAJSKÉ RIADITEĽSTVO HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO ZBORU

KOORDINAČNÉ STREDISKO IZS

ZÁKLADNÉ ZLOŽKY IZS

OSTATNÉ ZLOŽKY IZS

JEDNOTKY POLÍCIE

BEZPEČNOSTNÁ RADA OBVODU OBVODNÝ ÚRAD KRÍZOVÝ ŠTÁB KRAJA ODDELENIE CIVILNEJ OCHRANY A KRÍIZOVÉHO RIADENIA

OBVODNÉ ÚRADY ŠPECIALIZOVANEJ ŠTÁTNEJ SPÁVY

OKRESNÉ RIADITEĽSTVÁ POLICAJNÉHO ZBORU

KRAJSKÉ RIADITEĽSTVÁ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO ZBORU

OBEC

Prameň: Vlastné spracovanie

Prameň: Vlastné spracovanie 26 27 68

Obrázok 1 Organizačná štruktúra orgánov krízového riadenia na úrovni krajov v SR

čl.10 ústavného zákona č.227/2002 Z. z. § 2, písm.b. zákona NR SR č. 387/2002 Z. z.

55

Záver

Bezpečnostný systém Slovenskej republiky, predovšetkým na úrovni krajov predstavuje zložitú štruktúru riadiacich a výkonných prvkov. Problémy pri organizovaní, riadení a financovaní záchranných prác a obnovy povodňami spôsobených škôd na majetku obyvateľstva, samosprávy a podnikateľských subjektov v uplynulom roku 2010 odhalili celý rad nedostatkov. Výskum uvedených problémov vo vybranom kraji Slovenskej republiky a porovnanie výsledkov výskumu s vybraným krajom v  Českej republike by mali priniesť návrhy východísk na dosiahnutie optimalizácie organizačnej štruktúry, kompetencií a  pôsobností orgánov krízového riadenia na úrovni krajov, mali by priniesť návrhy na inováciu procesov a  nástrojov krízového riadenia, ktorých výsledkom by mohli byť podstatne nižšie škody a straty na životoch a zdraví obyvateľstva, na majetku a životnom prostredí. Napriek deklarovaným snahám politikov a celej komunity krízových manažérov Slovenskej republiky zmeniť súčasný stav krízového riadenia štátu a prispôsobiť ho aktuálnym potrebám včas a adekvátne reagovať na vznikajúce krízové javy sa to nepodarilo splniť ani jednej vládnej garnitúre od roku 2004. Aj preto výsledky výskumu môžu poslúžiť kompetentným ústredným orgánom štátnej správy ako podklad na prípravu zmien strategických a koncepčných dokumentov.

Literatúra

[1] Bezpečnostná stratégia SR, Úrad vlády SR, 2005 [2] Filip, S. : Bezpečnostný systém SR,FEŠRR/SPU Nitra, 2006, ISBN 80-8069-642-X [3] Šimák, L. 2006. Analýza dopadov vykonanej reorganizácie verejnej správy na úroveň krízového riadenia v orgánoch miestnej štátnej správy a územnej samosprávy. Odborná štúdia. Úrad vlády SR.2006.s.79. [4] Správa o priebehu a následkoch povodní na území SR v roku 2009 a o priebehu a následkoch povodní na území SR od 1. januára do 31. augusta 2010. Číslo materiálu: UV43219/2010. Č. uznesenia: 834/2010 [5] Zákon NR SR č.  267/2010 Z.  z. o  poskytovaní dotácie na kompenzáciu strát spôsobených nepriaznivou poveternostnou udalosťou, ktorú možno prirovnať k prírodnej katastrofe, prírodnou katastrofou alebo mimoriadnou udalosťou [6] Zákon NR SR č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami Ing. Stanislav Filip, PhD. – Ing. Marián Kováč Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy Železničná 14 821 07 Bratislava Tel: + 421 918 863 595 E-mail: [email protected]; [email protected]

69

70

Krizové řízení v České republice na úrovni krajů Crisis Management in the Czech Republic at Regional Level doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. – Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Anotace

Článek shrnuje strukturu a  procesy krizového řízení na úrovni krajské samosprávy. Důraz je položen na řešení krizových situací spojených se vznikem povodní. V závěru článku jsou formulovány návrhy na zdokonalení systému krizového řízení krajů, které vyplývají z provedených empirických šetření.

Klíčová slova

Krizové řízení, krajská samospráva, povodně, financování

Annotation

The paper summarizes structure and processes of crisis management on the regional level. Emphasis is placed on solution of crisis situations connected with creation of floods. In conclusion there are formulated proposals for improvement of crisis management system in region resulting from empirically inquiry.

Key words

Crisis management, municipal authority, floods, financing

Úvod

Bezpečnostní systém v ČR byl vybudován postupně v průběhu 90. let 20. století. Po roce 1989 v důsledku transformace ekonomiky a demokratizace společnosti a rozpadu bipolárního světa bylo věnováno málo pozornosti problematice vnější, ale i vnitřní bezpečnosti. Pokud byly řešeny otázky bezpečnosti, tak spíše z hlediska obrany a armády, což vycházelo z historických konsekvencí. Teprve povodně v roce 1997, které zasáhly velkou část území Moravy a způsobily škody ztrát na lidských životech v počtu 60 osob a materiální škody v hodnotě přes 62 mld. Kč, vyvolaly požadavek nově řešit problematiku krizového řízení včetně legislativní úpravy. V důsledku uvedených skutečností, byl během roku 1999 a první polovině roku 2000, vytvořen komplex zákonů, které legislativně upravily systém krizového řízení s akcentem na mimořádné události velkého rozsahu nevojenského charakteru. Jedná se o následující zákony: zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o  krizovém řízení a  o  změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některý souvisejících zákonů. 71

Následně v souvislosti s reformou veřejné správy, vznikem krajské samosprávy a obcí s  rozšířenou působností, a  současně zánikem okresních úřadů byla dotvořena vertikální struktura systému krizového řízení ve veřejné správě na všech stupních veřejné správy od Ústředního krizového štábu na úrovni vlády, přes krizové štáby resortů a krajů, až po vybrané obce. Uvedená struktura krizových štábů dokompletovala strukturu bezpečnostních rad jednotlivých úrovní veřejné správy. V rámci uvedené struktury významnou roli hrají krajské orgány krizového řízení. Příspěvek je zaměřena na formulaci cíle výzkumu a metod zkoumání v oblasti krizového řízení na úrovni krajské samosprávy při řešení živelních pohrom na příkladu povodní (které jsou nejčastější mimořádnou událostí velkého rozsahu v ČR) a současně přináší první výsledky výzkumu v  územních samosprávných celcích, které je nezbytné v  dalším výzkumu dále ověřit.

Cíl a metodika

Cílem výzkumu bude zmapovat implementaci veřejné politiky v  oblasti bezpečnosti státu (v segmentu krizového řízení) na regionální úrovni. V tomto smyslu půjde o analýzu institucionálního rámce a nástrojů krizového řízení v krajích z hlediska subjektů, orgánů a procesů krizového řízení, resp. aktérů, nositelů sledované veřejné politiky a vymezení jejich specifik oproti implementaci jiných dílčích veřejných politik. Zhodnotit její vliv na rozvoj regionů a interakci s ostatními relevantními veřejnými politikami. Bude též přihlédnuto k evropským požadavkům v dané oblasti a způsobu jejich implementace do praxe. Při řešení úkolu budou využity standardní metody zkoumání. Součástí použitých metod bude např. obsahová analýza stávající národní i evropské legislativy týkající se krizového řízení. Dále pak obsahová analýza dokumentů krizového plánování ve vybraných krajích. Na základě komparace systémů krizového řízení ČR a SR (s akcentem na krajský stupeň veřejné správy), budou identifikovány možné rozvojové příležitosti a ohrožení pro zkoumaný region a na základě „dobré praxe“ bude doporučeno využití vhodných nástrojů, produktů a algoritmů v podmínkách ČR, resp. krajské samosprávy. V příspěvku budou využity výsledky primárního i sekundárního výzkumu. Jde o výstupy dotazníkových šetření a řízené rozhovory v předmětné problematice. Jako identifikátory, které budou předmětem zkoumání a srovnávání, budou navrženy ukazatele vypovídající o procesech a nástrojích krizového řízení na krajské úrovni. Půjde zejména o strukturu a počet orgánů a útvarů krizového řízení, včetně jejich kompetencí a personálního vybavení, dokumentaci krizového plánování, podpůrné informační systémy veřejné správy a finanční zdroje. Budou zohledněny i konkrétní zkušenosti aktivizace prvků krizového řízení v  průběhu zvládávání konkrétních mimořádných situací velkého rozsahu při vyhlašovaných stupních krizových stavů.

72

Výsledky

Jednotlivé kraje i  když podle legislativy mají vymezené práva a  povinnosti stejně, přistupují však k jejich praktické realizaci různě. V některých případech je vedoucí odboru tajemníkem bezpečnostní rady kraje, v jiných je to jen vedoucí oddělení. Výše postavený úředník (např. vedoucí odboru) má větší pravomoci a v tomto smyslu může lépe ovlivňovat zabezpečování povinností, které vyplývají z právních předpisů. Je také rozdíl, kolik pracovníků má k dispozici vedoucí odboru a kolik vedoucí oddělení. Lze se domnívat, že pokud s agendou krizového řízení pracuje více lidí, je tato agenda lépe zvladatelná. Tyto diference jsou, ale pochopitelné z hlediska konkrétních vnějších (např. přírodních podmínek) nebo vnitřních (systém organizace úřadu) potřeb jednotlivých krajů. Jistou roli hraje otázka nákladů, resp. možnosti financování systému krizového řízení v daném kraji. Zajímavým institucionálním prvkem vytvořeným v  hlavním městě Praze (které je krajem i obcí) pro řízení opatření pro ochranu životů, zdraví, majetků občanů, případně návštěvníků hl. m. Prahy a  ochranu životního prostředí při  mimořádných událostech je Záchranný bezpečnostní systém. ZBS tvoří systém vazeb zabezpečující koordinovaný postup záchranných, pohotovostních a odborných složek, orgánů státní správy a samosprávy, právnických a fyzických osob při likvidaci následků mimořádných událostí na území hl. m. Prahy. Jeho cílem je účinně působit při vzniku mimořádné události, poskytovat účinnou pomoc postiženým a minimalizovat nepříznivé následky těchto událostí. Systém ochrany obyvatel hl. m. Prahy je řízen hl. m. Prahou, v úzké součinnosti s IZS.28 Další zvláštní organizační jednotka (odlišná od jiných krajů) v rámci fungování krizového řízení ve veřejné správě na úrovni kraje, je Pracovní skupina pro řešení Centrálního integrovaného pracoviště operačního řízení složek IZS a krizového řízení kraje Vysočina.

Role a postavení orgánů krizového řízení v praxi dle potřeb jednotlivých krajů

Kraje při zpracování svých krizových dokumentů vycházejí z  příslušných usnesení Bezpečnostní rady státu, které podle příslušných hrozeb a rizik stanovily možné scénáře krizových situací, tzv. typové plány29: P.č.  Typ krizové situace (druh ohrožení) 1.    Dlouhodobá inverzní situace 2.    Povodně velkého rozsahu 3.    Jiné živelní pohromy velkého rozsahu, mimo typu krizové situace č. 1 a 2, jako např. rozsáhlé lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení apod. 4.    Epidemie - hromadné nákazy osob (včetně hygienických a dalších režimů) 5.    Epifytie - hromadné nákazy polních kultur (včetně hygienických a dalších režimů) 6.    Epizootie - hromadné nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů) 7.     Radiační havárie 28 29

Úvodní informace [10.9.2010] Magistrát Hlavního města Prahy [online] Harmonogram přípravy a zpracování krizových plánů, MV-generální ředitelství HZS ČR, Č.j. PO-707-36/OKPP2002, schváleno usnesením BRS č. 295/2002 73

8.    Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky 9.    Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu - požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb 10.   Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně 11.   Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi velkého rozsahu 12.   Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu 13.   Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu 14.   Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu 15.   Narušení dodávek potravin velkého rozsahu 16.   Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu 17.   Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu 18.   Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu 19.   Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb velkého rozsahu 20.   Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu 21.   Migrační vlny velkého rozsahu 22.   Hromadné postižení osob mimo epidemií - řešení následků včetně hygienických a dalších režimů 23.  Narušení zákonnosti velkého rozsahu Příslušné krajské orgány krizového řízení, ve spolupráci s HZS kraje, z uvedených scénářů rozpracovávají pro regionální potřeby svého kraje jen ty scénáře, které jsou relevantní pro dané území. Tyto typové plány se pak stávají součásti krizových plánů krajů a jsou v praxi ověřovány součinnostními cvičeními příslušných složek IZS a krizových orgánů sousedících krajů zejména na příkladech povodní a v oblasti jaderných elektráren (např. cvičení ZÓNA 2010 – Temelín). Mnohé kraje si také vytvořily v rámci existujícího varovného systému nový informační kanál, prostřednictvím kterého informují obce ve svém územním obvodu a občany kraje o možných ohroženích a rizicích a jednotlivých stupních povodňového nebezpečí a krizových stavech apod. Informační kanál je dostupný cestou mobilních telefonních sítí, kdy po zaregistrování do systému, dochází k automatické generaci příslušných varovných zpráv. Jednotlivé kraje přistupují k problematice krizového řízení při implementaci celostátních dokumentů (např. viz usnesení vlády a Bezpečnostní rady státu) a legislativy tvůrčím způsobem (např. krizový zákon) a vytvářejí si své vlastní systémy krizového řízení krajů dle svých potřeb a požadavků obcí a obyvatelstva kraje, vzhledem k možným rizikům na daném území. V tomto smyslu spolupracují i se sousedními kraji a státy. Např. Jihomoravský kraj ve spolupráci s Krajským riaditeľstvom Hasičského a záchranného zboru v Trnave a Institutem pro regionální spolupráci připravil společný projekt „Bezpečný region“ v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013 v Prioritní ose II – Rozvoj dostupnosti přeshraničního území a životního prostředí, v Oblasti podpory II.3 – Zlepšení informační a komunikační dostupnosti příhraničí.30 Obdobně při mezinárodní spolupráci postupují i jiné kraje. 30 74

Blíže viz webové stránky projektu http://www.bezpecnyregion.eu/

Povodně jako nejvýznamnější živelní pohroma na úrovni krajů

Dosavadní historický vývoj ČR od roku 1993 ukázal, že nejvýznamnější živelní pohromou se signifikatními dopady na společnost a makroekonomický vývoj jsou povodně. V daném období proběhlo cca 5 velkých povodňových událostí s desítkami lidských obětí a miliardovými škodami. Na povodňové škody a jejich financování je možné se podívat podrobněji vzhledem k jejich velkému rozsahu. Povodňové škody z roku 1997 na nemovitém majetku byly odhadnuty na 39,2 miliard Kč, škody ostatní na 23,4 miliard Kč. Celkový odhad přímých povodňových škod činil 62,6 miliard Kč. U nemovitostí bylo způsobeno z hlediska vlastnictví 22 % celkových škod na majetku státu, 10 % na majetku obcí, 55 % na majetku podnikatelských subjektů a 13 % škod na majetku občanů (MŽP, 1998). Z celkových škod způsobených povodní v roce 1997 ve výši 62,6 mld. Kč bylo kolem 30 % pokryto výdaji ze státního rozpočtu a pouze kolem 15 % škod bylo hrazeno komerčním pojištěním. Zbytek výdajů připadá na finanční prostředky vyčleněné z  mimorozpočtových fondů, peněžních fondů samospráv, dobrovolnou solidaritu a  rovněž soukromé prostředky postižených občanů (Čamrová – Jílková a kol.,2006). Co se týče škod z povodní v roce 2002, částky se liší. Ve zprávě o realizaci protipovodňových opatření se vyčíslují škody v  hodnotě 70 mld. Kč., expertní analytické zprávy vyčíslují škody na úroveň 69, 1 mld. Kč nebo 73,1 mld. Kč, resp. i dokonce 75,1 mld. Kč. Je to dáno samozřejmě tím, že provádění sečítání škod je pouze expertním odhadem a  v  celkových souhrnných částkách, které jsou uváděny v  oficiálních dokumentech pak dochází k jejich rozdílnému vyjadřování. Ve studii (Čamrová – Jílková, 2006), která se zabývala analýzou povodňových škod povodní 1997 a  2002 a  jejich financováním se uvádí, že kolem 49 % těchto škody bylo pokryto z komerčního pojištění, více než 28 % bylo uhrazeno ze státního rozpočtu a  mimorozpočtových fondů, z  Fondu solidarity EU představovaly zdroje úhradu 5,5 %. 17 % škod způsobených povodní v roce 2002 bylo ke konci roku 2003 nepokryto (Čamrová – Jílková a kol., 2006). Jak ale dále autorky studie uvádí, lze se domnívat, že část těchto škod byla pokryta z  prostředků soukromých osob a  firem, povodňových sbírek a  rovněž z  rozpočtu obcí a  krajů nad rámce poskytnutých dotací ze státního rozpočtu a z Fondu solidarity. Na tomto místě je potřeba podotknout že prováděna analýza shrnovala data za roky 1997-2001 v případě povodní v roce 1997 a roky 2002-2003 v případě povodní 2002.31 V té době byly ještě čerpány prostředky za roky 2004 a  2005. Bylo to dáno tím, že uvedena studie byla zpracována právě v  letech 2004-2005. Z uvedeného lze implikovat, že významným prvkem při obnově území představují finanční prostředky státu a také soukromé pojištění. V roce 2006 jarní povodeň postihla 755 obcí v sedmi krajích (Ústeckého, Středočeského, Jihočeského, Pardubického, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského) a 44 obcí kraje Vysočina. Celkové škody byly vyčísleny na 6 mld. Kč. Z toho bylo zdokumentováno 5,6 mld. Kč na základě podkladů Ministerstva financí a z ostatních zdrojů pak zbývajících 407,8 mil. Kč. 31

Konkrétní tabulky poskytnutých výdajů ze státního rozpočtu lze nalézt ve zmiňované studii. 75

V  roce 2009 se překvapivě a  velkém rozsahu objevil fenomén přívalových povodní. Přívalové povodně se na území ČR vyskytovaly i v minulosti. V historických pramenech se hovoří o více jak 300 velkých případech. Bleskové povodně malého rozsahu zasahují v současnosti některé obce i několikrát ročně, ale bez lidských ztrát a většinou s minimálním škodním průběhem. Ale i za situace větších či velkých škod (z mikroekonomického pohledu) ve srovnání s danou municipalitou, z makroekonomického aspektu šlo o škody relativně nevýznamné, nemající implikace pro národní hospodářství jako celek. Proto dopady loňských přívalových povodní, z hlediska jejich rozsahu, četnosti a zejména velikosti škod, včetně ztráty na lidských životech, se staly zřejmě novým fenoménem, který se tragicky zapíše do historie. Povodně lokálního charakteru tak ve svém souhrnu poprvé nabyly makroekonomického rozměru. Přičemž odborníci předpovídají, že se stanou trvalým jevem ve středoevropském prostoru a v nejbližších letech nevylučují jejich možné opakování. Uvedená skutečnost pravděpodobně vyplývá z postupné kumulace společenského bohatství v území, nerespektování přírodních zákonitostí a z akcelerace dynamiky klimatických změn. Hodnotové vyjádření škod přívalových povodní, které na základě dosavadních odhadů přesahuje 8,5 mld. Kč, se blíží nebo dokonce převyšuje následky některých běžných povodní velkého rozsahu vyvolaných dlouhotrvajícími dešťovými srážkami a táním sněhové pokrývky (např. povodní z roku 2006, kdy škody dosáhly výše kolem 6 mld. Kč). Nicméně v  důsledku legislativně nedořešených kompetencí v  rámci správy malých vodních toků, nejasnostem v majetkových vlastnických vztazích, přetrvávajícímu fenoménu morálního hazardu a  dobývání renty na municipální úrovni, vzniká v  ochraně před přívalovými povodněmi řada sporů a  konfliktů. Jde např. o  střety mezi místní veřejnou správou a zemědělci, napětí mezi veřejným zájmem občanů či obce a podnikatelskými zájmy některých podnikatelů, rozpor mezi orgány obce a „fundamentalisticky“ orientovanými ochránci přírody a jejich nestátními neziskovými organizacemi. Svoji roli hraje také míra připravenosti malých obcí a jejich managementu na krizové situace v případě neuvolněných starostů, minimálního administrativního aparátu obecních úřadů a nedostatků finančních prostředků. Z úsporných důvodů jsou často realizována dílčí opatření, která neřeší komplexnost protipovodňových opatření v segmentu přívalových povodní. Důsledky loňských povodní z přívalových srážek na přelomu června a července, kdy hlavní příčinou byly nebývalé intenzivní srážky, které vypadly na relativně malém prostoru, jsou v dané kategorii povodní překvapivé a doposud výjimečné. Na uvedený typ povodní orgány veřejné správy a občané v podstatě nebyli připraveni a proto je nezbytné tento jev analyzovat, vyhodnotit a následně přijmou odpovídající opatření, která by redefinovala současné typové, resp. krizové plány v segmentu povodní. Letošní povodně (2010) proběhly ve dvou vlnách. První vlna byla v květnu a červnu 2010. Postihla Zlínský, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Škody podle odhadů činí více než 5 mld. Kč. Dle Ministerstva financí jsou k dispozici na odstranění těchto škod prostředky v objemu 3, 320 mld. Kč. Druhá vlna povodní byla v srpnu 2010. Škody byly způsobeny zejména v Libereckém a Ústeckém kraji. Škody po záplavách v Libereckém kraji přesáhly 8,212 mld. Kč, největší škody jsou na majetku kraje v objemu 2,2 mld. Kč. 76

Zničené jsou hlavně silnice a  mosty. Na majetku obcí napáchala povodeň v  Libereckém kraje škody v rozsahu 1,65 mld. Kč. V Ústeckém kraji překročili škody úroveň 1,93 mld. Kč. Celkové suma povodňových škod za rok 2010 zřejmě dosáhne cca 15 mld. Kč. Přesné údaje budou známy po vyhodnocení škod Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj v tomto roce.32 Následují tabulka shrnuje počet ztrát na lidských životech a celkové povodňové škody posledních nejvýznamnějších povodní. Tab.1 Název Povodňové škody a počet ztrát na lidských životech v letech 1997-2010 Počet ztrát Povodňové škody (mld. Kč) Povodňová Z toho na VH dílech na lidských Celkové situace v majetku státu životech 1997 60 62,6 6,6 1998 10 1,8 0,6 2000 2 3,8 0,6 2001 0 1,0 0,1 2002 16 73,1 4,6 2006 9 6,2 2,2 2009 15 8,5 1,4 2010 11 15 1-2 Zdroj: Zpráva o realizaci protipovodňových opatření v České republice do roku 2009 Pozn.: Údaje za rok 2010 jsou pouze neoficiálními odhady. Škody v roce 2002 se dle různých pramenů liší.

Vybrané problémy terénního výzkumu krizového řízení v krajích v oblasti povodní

Autoři textu realizovali terénní výzkum krizového řízení v krajích v tomto roce v oblasti povodní vzhledem k tomu, že fenomén povodní patřil a patří mezi nejčastěji řešený krizový stav v ČR. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření a formou řízených rozhovorů ve vybraných krajích, které byly postiženy povodní v minulých letech. Z provedených rozhovorů a vyhodnocení dotazníků vyplynuly tyto závěry, které obsahují doporučení na finanční, legislativní a organizační změny: •

32

Vzhledem ke skutečnosti, že současné databáze a ukazatele v segmentu krizového řízení a mimořádných událostí mají nekonzistentní a fragmentovaný charakter a nejsou komplexně dostupné, analyzovat existující prostředky statistického vyhodnocování dat v jednotlivých informačních systémech veřejné správy (např. CEDR, ISPROFIN, ARIS atd.) se zaměřením na uvedené údaje. Navrhnout jejich souhrnné sledování a využití pro MF ČR a případně doporučit Českému statistickému úřadu jejich specifické zpracování. V  tomto smyslu současně zavést povinnost ÚSC identifikovat a  hlásit škody z mimořádných událostí i v případech kdy nebyl pro dané území vyhlášen krizový stav (např. 3. stupeň povodňové aktivity). Pro tento účel zpracovat elektronický formulář, který by byl vyplňován pověřenými úředníky obcí a krajů. Tato část textu bude aktualizována po oficiálním zveřejnění škod z povodní v roce 2010.

77

•

Věnovat pozornost analýze efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti poskytovaných finančních prostředků na obnovu území postižených mimořádnou událostí (i bez vyhlášení krizového stavu) a programům prevence před povodněmi a dalšími typy mimořádných událostí.

•

Zřízení a vedení samostatného účtu ve státních aktivech v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv (např. obdoba jaderného, důchodového nebo privatizačního účtu). Zavedení a vedení podobných účtů na úrovni krajské samosprávy. Naplňování uvedených účtů realizovat cestou vícezdrojového financování podle v zákoně definovaných pravidel, včetně možnosti daňového určení podle zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).

•

Zvážit možnost zřízení povinného peněžního fondu krajů a  obcí podle zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů u obcí s rozšířenou působností s cílem zrychlit transfery z centrální úrovně a úrovně krajské samosprávy na řešení živelních pohrom v  rozpočtech obcí III (jako inspirace může sloužit Krizový fond Libereckého kraje, viz příloha č. 1).

•

Vytvořit účelovou rezervu v  kapitole 398 Všeobecná pokladní správa na zákon č. 254/2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve výši 100 mil. Kč na řešení dopadů podle vyhlašovaného 3. stupně povodňové aktivity (analogie s rezervami podle zákona č. 239/2000 Sb., a 240/2000 Sb.).

•

Doporučit zintenzivnění spolupráce orgánů veřejné správy se soukromou sférou a s vybranými nevládními neziskovými organizacemi (panel NNO), zvážit možnosti PPP projektů v předmětné oblasti s využití zahraničních zkušeností. V tomto smyslu doplnit příslušné metodiky MF ČR a PPP Centra, a.s.

•

Zvážit možnosti s využitím evropských zkušeností zavedení institutu povinného pojištění ohrožených subjektů se státní garanci pro pojišťovny.

•

Zvážit možnosti penalizace subjektů v ohroženém území zavedením fakultativního rizikového koeficientu u daně z nemovitostí podle zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí nebo formou specifického místního poplatku podle zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů.

78

Závěr

Existující krizová legislativa v ČR vytváří právní rámec pro působnost a pravomoc jak státních orgánů, tak orgánů územních samosprávných orgánů včetně krajů. Je orientována na krizové situace, které nesouvisejí s obranou ČR, nýbrž na nevojenské krizové stavy. Systém krizového managementu podmíněný legislativou byl reálně prověřen četnými živelními pohromami, zejména povodněmi v roce 2002 a 2006. Ukazuje se, že systém jako celek se osvědčil, umožnil na daném právním základě řešení krizových situací krajskými orgány. Současně však v souvislosti s vývojem evropského právního rámce a zkušenostmi, které vyplývají také z provedených empirických šetření je nezbytné nadále aktualizovat a doplňovat zejména v oblasti ekonomické a finanční současné právní úpravy.

Literatura

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11]

Čamrová, L., Jílková, J. a kol.: Povodňové škody a nástroje k jejich snížení, 2006. Dostupné na WWW: http://www.ieep.cz/editor/assets/publikace/pdf/pub036.pdf Zpráva o realizaci protipovodňových opatření v České republice do roku 2009 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení ( krizový zákon ) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) v platném znění Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. –Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Lipová 41 a 602 00 Brno E-mail: [email protected], [email protected] Tel.: 549 497 686

79

80

Špecifické produkty sietí ziskových a neziskových organizácií Specific products of profit and nonprofit organisations networks doc. PhDr. Zoltán Rózsa, PhD. Anotácia

Cieľom tohto príspevku je navrhnúť výskumné otázky a  ciele projektu „DOPADY VYBRANÝCH VEREJNÝCH POLITÍK NA REGIONÁLNY ROZVOJ V  SLOVENSKEJ A ČESKEJ REPUBLIKE“. Príspevok sa zaoberá tvorbou medzisektorových partnerstiev.

Kľúčové slová

medzisektorové partnerstvo, ziskové a neziskové organizácie

Annotation

The aim of this paper is to propose research question and objectives of the project “IMPACT OF SELECTED PUBLIC POLICY ON REGIONAL DEVELOPMENT IN SLOVAK AND CZECH REPUBLIC”. The paper deals with the formation of cross-sectoral partnerships.

Key words

cross-sectoral partnership, profit and non-profit organizations

ÚVOD

Ziskové subjekty sa čoraz viac zapájajú do rozvoja komunít v ktorých pôsobia. Výhody, ktoré nové vzťahy s neziskovými organizáciami prinášajú sa prejavujú napríklad v zlepšení imidžu, pritiahnutiu nových zákazníkov, motivovaní zamestnancov alebo napríklad získaniu nového postavenia na trhu. Podobne si výhody spolupráce so súkromným sektorom začínajú uvedomovať aj neziskové organizácie. Ich cieľom pritom už dávno nie je iba zabezpečiť si potrebné finančné zdroje, ale napr. aj verejne podporovať svoje budúce aktivity.

81

CIEĽ A METODIKA Všeobecná formulácia úlohy

Z vyššie uvedeného je zrejmé, že presné vymedzenie hraníc medzi verejným sektorom (neziskovým), a súkromným (ziskovým) sektorom doteraz nie je realizované a to minimálne z  nasledovných dôvodov: verejný sektor je vnútorne veľmi rozmanitý z hľadiska typov poskytovateľov a hranice verejného sektora sú neisté [8], dochádza k permanentnej činnosti vzájomných presahov jednotlivých sektorov [2]. Taktiež doteraz nie sú v odbornej literatúre dostatočne zmapované dôvody vzniku partnerstiev verejného a súkromného sektora, formy partnerstiev, pričom v praxi sa stretávame aj s množstvom rozličných prístupov k deleniu a pomenovaniu verejno -súkromných partnerstiev, ako i dopady už existujúcich partnerstiev.

Cieľ práce

Hlavným cieľom výskumného projektu bude analýza potrieb a dôvodov vytvárania sietí ako predpokladu rastu mnohostranných efektov. Čiastkové ciele výskumného projektu: Čiastkový cieľ 1: Vymedziť hranice medzi verejným a súkromným sektorom (neziskovými a ziskovými organizáciami). Na posúdenie toho, ktorý subjekt patrí do verejného, a ktorý do súkromného sektora sa pokúša teória odpovedať tak, že definuje viaceré kritéria, po splnení ktorých zaraďuje príslušný subjekt do verejného sektora. Pozrieme sa na kritérium financovania a vlastníctva, ako aj pohľad Eurostatu, ktorým sa riadia všetky členské krajiny EÚ. Čiastkový cieľ 2: Identifikovať faktory ovplyvňujúce veľkosť neziskového sektoru. V súlade s Corbinom sa predpokladá, že rast neziskového sektora ovplyvňuje predovšetkým zvyšujúci sa dopyt po heterogénnych verejných službách, vládne investície do zmiešaných statkov a vládna podpora neziskovým organizáciam [9]. Čiastkový cieľ 3: Identifikovať dôvody vedúce k vzniku sietí a možné oblasti spolupráce ziskových a neziskových organizácií. Predpokladá sa, že medzi základné dôvody vzniku sietí patria: politická participácia, vzdelávanie, konzultácie, odborná a  metodická pomoc, výmena informácií a  skúseností, finančná a nefinančná podpora (prenájom, služby, know-how, dobrovoľnícka práca, ocenenie...), zmluvná dodávka služieb, spoločné projekty, akcie, stretnutia, riešenie spoločných problémov, dobročinný a sociálny marketing. Čiastkový cieľ 4: Vymedziť efekty spolupráce ziskových a neziskových organizácií. Predpokladá sa, že medzi základné efekty spolupráce patria: úspora nákladov, rozdelenie rizika, zlepšenie rozsahu a úrovne poskytovaných služieb, príspevok k rozvoju ekonomiky. Čiastkový cieľ 5: Navrhnúť zásady (model) efektívnej spolupráce ziskových a neziskových organizácií.

82

Metódy práce

V práci budú využité metódy vedeckej abstrakcie, analýzy, syntézy, indukcie, dedukcie a komparácie. V rámci skúmania použijeme opytovaciu metódu a pri spracovaní výsledkov matematicko štatistické metódy. Získané údaje spracujeme pomocou počítačových programov: World, Excel a SAS JMP8. Zdrojom informácií pre naplnenie vytýčených čiastkových cieľov budú materiály získané zo sekundárnych informačných zdrojov - z domácej a zahraničnej odbornej literatúry, časopisov, zborníkov z  domácich a  zahraničných konferencií, ako aj informácie získané z internetových stránok. V prípade čiastkového cieľa 2 bude realizovaná analýza sekundárných dát získaných z krajín Strednej a Východnej Európy (Česká republika, Maďarsko, Poľsko, Slovensko a Rumunsko). V prípade čiastkového cieľa 3 bude realizovaný primárny výskum formou dotazníka. Základný súbor budú tvoriť neziskové organizácie so sídlom v Slovenskej republike, pričom vzorka bude vybraná náhodným výberom zo zoznamu vedeného Ministerstvom vnútra SR. V prípade čiastkového cieľa 4 bude primárny výskum realizovaný formou riadených rozhovoru s manažérmi vybraných subjektov. Subjekty budú identifikované metódou výberu snežnej gule (Snowball Sampling). Čiastkový cieľ 5 bude výsledkom syntézy poznatkov získaných naplnením predchádzajúcich čiastových cieľov.

OČAKÁVANÉ TEORETICKÉ A PRAKTICKÉ PRÍNOSY Poznatky pre ďalší rozvoj vedy (teoretické prínosy)

Za vedecký prínos navrhovanej časti projektu je možné považovať ucelenú klasifikáciu kritérií začlenenia subjektu do príslušného sektora, ako aj vytvorený model určovania veľkosti neziskového sektora v závislosti na identifikovaných faktoroch jeho rastu.

Poznatky pre prax (praktické prínosy)

Praktický prínos navrhovanej časti projektu vidíme práve v aplikovaní získaných poznatkov na návrh efektívneho modelu spolupráce ziskových a neziskových organizácii.

83

VÝSLEDKY SÚČASNÝ STAV RIEŠENEJ PROBLEMATIKY DOMA A V ZAHRANIČÍ Vymedzenie základných pojmov

Podnikanie založené na princípe partnerstva, spolupráce a  sieťovania (networking) možno zaradiť medzi relatívne nové formy organizácie podnikania. Základným rysom takejto spolupráce je pritom jej dobrovoľnosť. Partnerstvo je tak možné definovať ako dlhodobý kooperačný zväzok partnerov s jasne definovanou oblasťou spoločného záujmu [1], pričom partnermi môžu byť podnikateľské subjekty, orgány štátnej správy a a samosprávy, spoločenské, kultúrne, vzdelávacie, výskumné a iné neziskové organizácie, profesijné združenia, ako aj ďalšie právnické a fyzické osoby, zúčastňujúce sa na realizácii podnikania. Cieľom takejto medzisektorovej spolupráce je predovšetkým zvýšenie kapacity pri dosahovaní spoločných cieľov, zdieľanie zdrojov, zodpovednosti, výnosov a rizík [2]. Medzi všeobecné princípy medzisektorových partnerstiev patria: spoločná dôvera, spoločné rozhodovanie, informácie a komunikácia, princípy komplementarity, zlepšovanie schopností a spoločné záujmy [3].

Analýza teoretických východísk a praktických riešení vdomácej a zahraničnej literatúre Vo svete existuje množstvo pohľadov a koncepcií partnerstiev. Medzi základné koncepcie môžeme zaradiť anglosaskú (Public-Private Partnership-PPP) a európsku (Partnerstvo Európskej únie- PEÚ). Anglosaská koncepcia partnerstva definuje partnerstvo ako zmluvný vzťah medzi orgánom verejnej správy a podnikateľských subjektom [2]. Termínom „Public-Private Partnership-PPP” boli pôvodne (v  50 rokoch minulého stroročia) označované partnerstvá ziskových a  neziskových organizácií, ktoré vznikli za účelom spoločného financovania vzdelávacích programov a neskôr (v 60 rokoch minulého stroročia) za účelom spoločného financovania miest a obcí [4]. Aj keď sa odborná literatúra doposiaľ na jednotnej definícii verejno-súkromného partnerstva nezhodla, je možné, v  súlade s  viacerými publikovanými definíciami, považovať za PPP predovšetkým dlhodobý kooperačný zväzok verejných a  súkromných subjektov s definovaným spoločným záujmom, ktorý sa oproti iným formám spolupráce verejných a súkromných subjektov vyznačuje predovšetkým dlhodobou dĺžkou trvania a spravidla aj vysokým objemom prostriedkov investovaných zo strany súkromného subjektu. V  súlade s  vyššie uvedeným napr. Zelená kniha Európskej komisie termínom PPP označuje akúkoľvek „formu spolupráce medzi orgánmi verejnej správy a podnikateľským sektorom za účelom zabezpečenia financovania, výstavby, obnovenia, správy či údržby verejnej infraštruktúry, alebo poskytovanie verejnej služby” [5] pričom „PPP sú obvykle charakterizované nasledovnými prvkami:

84

• • •

•

Relatívne dlhodobým trvaním vzťahov týkajúcich sa spolupráce medzi verejnoprávnym a súkromným partnerom na rôznych aspektoch plánovaného projektu. Metódou financovania projektu - čiastočne súkromným sektorom - niekedy prostredníctvom zložitých dohôd medzi rôznymi stranami. Verejné prostriedky - v niektorých prípadoch v značnej výške - môžu byť začlenené do súkromných fondov. Významnou úlohou ekonomického prevádzkovateľa, ktorý sa účastní rôznych fáz projektu (návrh, vyhotovenie, prevedenie, financovanie). Verejnoprávny partner sa sústredí hlavne na definovanie cieľov, ktoré je nutné z  hľadiska verejného záujmu, kvality poskytovaných služieb a cenovej politiky dosiahnuť a preberá zodpovednosť za dohľad nad ich dodržaním. Rozdelením rizík medzi verejnoprávneho partnera a súkromného partnera, na ktorého sú prenesené riziká zvyčajne znášané verejným sektorom. PPP však nemusí nutne znamenať, že súkromný partner nesie všetky riziká spojené s projektom či ich podstatnú časť. Konkrétne rozdelenie rizika sa určuje prípad od prípadu podľa možnosti zúčastnených strán toto riziko vyhodnotiť, kontrolovať ho a vyrovnať sa s ním.”

Podľa Jetmara [6] je možné „v podstate rozlíšiť tri základné okruhy, ktorých sa spolupráca či partnerstvo dotýka: • spolupráca v oblasti definovania druhu a objemu statkov či služieb, ktoré budú verejným sektorom poskytované a spôsobu, akým budú v budúcnosti distribuované, • vlastné poskytovanie verejných statkov a služieb, • realizácia rozvojových opatrení umožňujúcich poskytovanie vyššie uvedených služieb, spolupráce pri tvorbe a realizácii strategických rozvojových dokumentov.” V neposlednom rade Asociácia PPP tiež uvádza, že pri zabezpečovaní verejných služieb prostredníctvom PPP projektov „nedochádza k trvalému prechodu rozhodovania alebo vlastníctva na súkromného partnera.” [7]. V Európskej únii je partnerstvo ponímané najmä v kontexte s čerpaním štrukturálnych fondov, ktoré majú pomáhať prekonávať obmedzenia plynúce z vnútorných problémov jednotlivých partnerov. Prostredníctvom verejno-súkromných partnerstiev sa partneri z verejného sektora (národné, regionálne či miestne orgány) a partneri zo súkromného sektora podieľajú na vzájomne prospešných spoločných aktivitách používajúc svoje prostriedky nielen na komerčné účely, ale aj na dosiahnutie sociálnych cieľov projektu, najmä poskytovanie kvalitných služieb [2]. Tradične sa k odlíšeniu verejného a súkromného sektora pristupuje z pohľadu subjektov, ktoré ho reprezentujú. Verejný sektor reprezentujú výlučne subjekty, ktoré vznikli na základe právneho predpisu, kým súkromný sektor je tvorený fyzickými osobami a tými právnickými osobami, ktoré spravidla vznikli na základe súkromnoprávnej iniciatívy [2]. Obidva sektory sa vzájomne podmieňujú a dopĺňajú. Zlyhanie jedného zo sektorov obvykle vedie k rozvoju druhého [6]. Tieto subjekty sa rozdeľujú z hľadiska zásadného obsahového zamerania svojej činnosti na: podnikateľské (obchodné spoločnosti, družstvá a živnostníci) a  neziskové (občianske združenia) a im podobné inštitúcie zriaďované na základe zákona, nadácie, politické strany a politické hnutia, náboženské spoločnosti, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne 85

prospešné služby a  podobne). Medzi najrozšírenejšie činnosti neziskového sektora patria poskytovanie zdravotnej starostlivosti, poskytovanie sociálnej pomoci a humanitárnej starostlivosti, rozvoj a ochrana duchovných hodnôt, ochrana ľudských práv a základných slobôd, vzdelávanie, výchova a  rozvoj telesnej kultúry, výskum, vývoj, vedeckotechnické informačné služby, tvorba a ochrana životného prostredia a ochrana zdravia obyvateľstva, služby na podporu regionálneho rozvoja a zamestnanosti [2].

ZÁVER

Meniace sa hodnoty spoločnosti závažným spôsobom menia aj požiadavky na produkciu služieb. Každý zo sektorov si postupne uvedomuje dôležitosť týchto problémov, čo zároveň vedie k  zintenzívneniu vzájomnej komunikácie a  vytváraniu medzisektorových partnerstiev. Aj v budúcnosti preto, čoraz častejšie, budeme svedkami spolupráce ziskových a neziskových organizácií pri riešení nových spoločenských problémov.

LITERATÚRA

[1] Rózsa, Z.: Manažment projektov vo verejnom sektore. Bratislava: 228, 2008. ISBN: 978-80-969856-0-9 [2] Kačírková, M.: Partnerstvá a spolupráca medzi sektormi. Bratislava: EÚ SAV, 2007. ISSN:1337-5589 [3] Medzisektorová spolupráca na Slovensku. Súhrnný materiál z  realizácie programu v rokoch 2002-2005. http://www.panet.sk/fameset1.htm [4] Yescombe, E.R.: Public-private partnerships. Principles of Policy and Finance. Oxford: Elsevier, 2007. ISBN: 978-0-7506-8054-7 [5] Zelená kniha o partnerstvách verejného a súkromného sektoru a práve spoločenstva o verejných zákazkách a koncesiách – PPP COM (2004) 237 z 30. 4. 2004 [6] Peková, J. - Pilný, J. - Jetmar, M.: Verejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. ISBN: 978-80-7357-351-5 [7] Asociácia PPP: Verejno-súkromné partnerstvá alebo public-private partnerships [8] Beblavý, M. - Sičáková-Beblavá, E.: Inštitucionálne dilemy pri zabezpečovaní verejných služieb. Bratislava: TIS, 2006. ISBN: 80-89244-10-6 [9] Corbin, J.J.: A stady of factors in influencing the growth of nonprofits in social services. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly, 1999, 28, p. 296-314. [10] Huggins, R. - Johnston, A.: Knowledge Networks in an Uncompetitive Region: SME Innovation and Growth. Growth and Change, June 2009, Vol. 40 No.2, p. 227-259 [11] Matsunaga, Y. - Yamauchi, N. - Okuyama, N.: What Determines the Size of the Nonprofit Sector?: A Cross-Country Analysis of the Goverment Failure Theory. Voluntas, 2010, 21, p. 180-201. [12] Wymer, W. - Knowles, P. - Gomes, R.: Nonprofit Marketing. Thousand Oaks: Sage publications, 2006. ISBN: 1-4129-0923-6. [13] Malhotra, N.K. - Birks, D.F.: Marketing Research An Applied Approach. London: Prentice Hall, 2007. ISBN: 0-273-70689-6.

86

[14] Čihovská, V., Hanuláková, E. a  kol.: Marketing neziskových organizácií. Bratislava: Eurounion, 1999, ISBN: 8088984041. [15] Kotler, P. - Armstrong, G.: Marketing. Praha: Grada Publishing, 2004, ISBN 8024705133 [16] Strážovská, Ľ: Malé a stredné podnikanie a rodinné podnikanie – osobitosti marketingu. Bratislava: Cranium, 2004, ISBN: 8096844377 [17] Zákon č. 213/1997 Z.z. o  neziskových organizáciách poskytujúcich všeobecne prospešné služby. [18] Zákon č. 34/2002 o nadáciách a o zmene Občianskeho zákonníka v znení neskorších predpisov [19] Zákon č. 147/1997 Z.z. o neinvestičných fondoch a o doplnení zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 207/1996 Z.z. [20] Zákon č. 83/1990 o združovaní občanov. doc. PhDr. Zoltán Rózsa, PhD. Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy Železničná 14 821 07 Bratislava Tel: + 421 918 863 595 E-mail: [email protected]

87

88

Vplyv občianskeho sektora na regionálny rozvoj The Influence of the Civic Sector on the Regional Development Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Anotace

Cílem tohoto příspěvku je analyzovat výskyt jednotlivých neziskových právních forem v regionech České republiky a zhodnorit, jakým způsobem ovlivňují ovlivňují život občanské společnosti jednotlivých regionů.

Klíčová slova

Neziskový sektor, regionální rozvoj, občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, veřejné služby, svoboda sdružování

Annotation

This paper deals with the topic of the nonprofit sector influencing the regional development in particular regions of the Czech Republic. Following goal is to evaluate this influence in the context of the modern civil society development.

Key words

Nonprofit sector, regional development, associations, public benefit corporation, foundations, public services, associational freedom

Úvod

Neziskový sektor a jeho vliv na občanskou společnost, ale i na hospodářský a společenský vývoj jsou fenomény, které jsou předmětem zkoumání společenských věd po několik desetiletí. Za tu dobu byla formulována řada zajímavých tezí, některé z nich byly ověřeny, jiné na to stále čekají. Neméně zajímavé než teoretické koncepty mohou být i empirické studie přispívající k lepšímu pochopení zákonitostí rozvoje neziskového sektoru na území konkrétního státu či regionu. Pochopení toho, jakým způsobem ovlivňují neziskové organizace své okolí, může být prospěšné nejen pro akademické pracovníky, ale především pro neziskové organizace samotné, a v neposlední řadě pro vrcholové i regionální politiky.

89

Cíl a metodika

Cílem tohoto příspěvku je zrekapitulovat, jakým způsobem se dvě hlavní právní formy neziskových organizací projevují v regionech České republiky Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím analýzy výzkumů, na nichž jsem měl to potěšení se přímo podílet coby člen týmu Centra pro výzkum neziskového sektoru anebo které vzešly z práce tohoto týmu.

Výsledky

Soudobá odborná literatura většinou shrnuje bohatství rolí, které neziskové organizace ve společnosti hrají, a nepřeberné množství činností, které vykonávají, pod hlavičkou dvou základních funkcí, které obvykle označuje jako „expresivní“ (neziskové organizace propůjčují „hlas“ nejrůznějším zájmům) a „servisní“ (poskytují služby). Mezinárodní srovnávací výzkumy zároveň naznačují, že v různých zemích, v různých politických režimech a v různých „welfare mixech“ poměr mezi oběma funkcemi kolísá33. Je pravda, že ačkoliv v mezinárodním měřítku převládají spíše servisní funkce, neziskové organizace zaujímají i celou řadu funkcí, které lze označit výše uvedeným výrazem „expresivní“. A mezi českými neziskovými organizacemi nalezneme obě tyto funkce, a to ve všech regionech naší země. Nicméně, než přikročíme k analýze, zaměřme se ještě jednou na funkce, které neziskové organizace ve společnosti zaujímají. Využijeme k tomu výše citovaného zdroje34: Prominentní místo ve všech koncepcích neziskových funkcí prezentovaných v odborné literatuře zaujímá poskytování služeb. Podle modelů tržního selhání (např. Hansmann 1987) služby dokonce obecně přispívají k  vysvětlení existence neziskového sektoru jako takového, neboť NO poskytují služby buď výlučně nebo primárně nebo komplementárně ke službám nabízených státem (Kramer 1981: 234). Avšak otázka, jaké další funkce poskytování služeb doprovázejí, není v odborné literatuře řešena jednoznačně. James a Rose-Ackerman (1986: 9) rozlišují mezi organizacemi poskytujícími služby (jako např. školy nebo nemocnice) a organizacemi reprezentujícími zájmy (politické strany, odbory, profesní organizace a zájmové skupiny). Shodují se tak víceméně se Salamonem et al. (2000), kteří podle oblasti působnosti přiřazují NO také buď k poskytovatelům služeb nebo k prosazovatelům zájmů. Ostatní autoři však mají zato, že NO plní více funkcí než jen jednu. Wolpert například klasifikuje činnosti NO „uvnitř trojúhelníku, jehož tři rohy představují alternativní účely filantropie, charity a služby“ (Wolpert 2001: 130). Podle svého umístění uvnitř trojúhelníku může konkrétní NO plnit jednu, dvě nebo dokonce všechny tři funkce zároveň. Wolpertův trojúhelník modifikoval vzápětí Land (2001: 66). Vytvořil čtyřúhelník přidáním čtvrté funkce, kterou nazval „pospolitost“ (fellowship). Nejsystematičtější kategorizaci funkcí nabízí Frumkin (2005: 25). Vytvořil matrici čtyř polí, na jejíž jedné ose je vynesena poptávka a nabídka a na druhé ose se nachází expresivní a instrumentální role. Čtyři výsledné funkce jsou pak 33 34 90

Pospíšil Miroslav, Neumayer Michaela, Škarabelová Simona, Malý Ivan, Meyer Michael, Schneider Ulrike: Neziskové organizace a jejich funkce v demokratické společnosti. 1. vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2009, 32 s. ISBN 978–80–904150–3–4 tamtéž

pojmenovány takto: poskytování služeb, občanská politická angažovanost, hodnoty a víra, a tzv. sociální podnikání (service delivery, civic and political engagement, values and faith, social entrepreneurship function). Další, kdo nabízí rozlišování čtyř základních rolí, je Kramer (1981: 173ff). Kromě role poskytovatele služeb (service provider role), identifikuje roli zlepšovací a advokační (improver and advocacy role), vizionářskou a roli průkopníka ve službách (vanguard role and service pioneer) a roli strážce hodnot a roli dobrovolnictví (value guardian and volunteerism). Podobné členění jako Kramerovo nacházíme také u Kendalla (2003), který však používá jiné názvy a rozšiřuje čtveřici základních funkcí na pětici: poskytování služeb, inovace, prosazování zájmů, expresivní funkce a budování komunity (service provision, innovation, advocacy, expressive function and community building function). Funkce komunitní (budování komunity) popisuje podobný koncept jako Langova „pospolitost“, inovace zase odpovídá Kramerově „průkopnické“ roli. Klasifikace, již nabízejí Salamon et al. (2000) a která byla již zmíněna výše, obsahuje pět velmi podobných funkcí. Dvě z  nich však autoři definují šířeji, což se odráží i  v  jejich názvech: expresivní a  vůdcovská funkce (expressive and leadership development role) a funkce budování komunity a demokratizace (community building and democratization role). Definice zbývajících tří funkcí (poskytování služeb, inovace, prosazování zájmů) se prakticky shodují s definicemi ostatních autorů. V českém prostředí nevznikla dosud samostatná studie, která by se nezávisle zabývala funkcemi NO. Frič et al. (2001) přejímají společně s metodikou mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University také Salamonovu kategorizaci. Tento velmi stručný (a zdaleka ne vyčerpávající) přehled funkcí, které se nacházejí v odborné literatuře, ukazuje, jak se hodnocení, definice a kategorizace funkcí u různých autorů liší. Pro nás je však důležité si uvědomit, že ať už zvolíme kterékoliv členění, vždy je lze aplikovat i na Českou republiku.

Občanská sdružení v regionech České republiky35

Bohužel, právě u občanských sdružení lze jejich regionální působnost odvodit jen velmi obtížně. Zaměřme se proto na vybrané charakteristiky těchto subjektů.

Lidské zdroje • V občanských sdruženích pobírají pracovníci vyšší průměrnou mzdu než v organizačních jednotkách. • Nejvíce pracovníků na jednu organizaci zaměstnávají občanská sdružení i organizační jednotky působící v oblasti Sociální a zdravotní péče. • Nejvyšší průměrné mzdy získávají pracovníci zaměstnaní v  Odborových a  Hospodářských svazech. • Nejvíce dobrovolných pracovníků pracuje v organizacích působících v oblastech Sport a Zájmová činnost. 35

Zpracováno podle ROSENMAYER, T.: Ekonomické výsledky občanských sdružení v roce 2004. 1. vyd. Brno: CVNS, 2006, 24 s. ISBN 80–239–7670–2 91

•

Malá občanská sdružení působící v  oblasti Sociální a  zdravotní péče zaměstnávají v průměru nejvíce pracovníků jak na plný úvazek (7), tak na zkrácený úvazek (2,5).

U neziskových organizací je velmi významná práce dobrovolná, což platí také pro většinu občanských sdružení: • Malá občanská sdružení působící v  oblastech Myslivost a  Požární ochrana vykazují pouze dobrovolné pracovníky. • Nejvíce hodin na jedno malé občanské sdružení odpracovali dobrovolní pracovníci v organizacích působících v oblastech Sport (853) a Zájmová činnost (711). • Nejvyšší odměny získávají pracovníci zaměstnaní v Odborových (27 tis. Kč) a Hospodářských svazech (30 tis. Kč). • Nejnižší mzdu dostávají pracovníci zaměstnaní v organizačních jednotkách působících v oblasti Požární ochrana (8 tis. Kč). • Nejvíce pracovníků na zkrácený úvazek zaměstnávají velké organizační jednotky působící v oblastech Zájmová činnost (10) a Sociální a zdravotní péče (9). • Nejvíce dobrovolných pracovníků na jednu velkou organizační jednotku pracuje v organizacích působících v oblasti Sportu (18). • Průměrná mzda ve velkých organizačních jednotkách byla v roce 2004 nižší než 12 tis. Kč. • Nejvyšší počet zaměstnanců pracuje ve velkých organizačních jednotkách působících v oblasti Zájmová činnost (414). Další významnou charakteristikou jsou u občanských sdružení je podoba jejich příjmů a výnosů: • Odborové a  Hospodářské svazy a  organizace působící v  oblastech Požární ochrana a Myslivost čerpají významné příjmy z členských příspěvků. • Přijaté dotace jsou významným příjmem občanských sdružení a organizačních jednotek působících v oblastech Sociální a zdravotní péče a Zájmová činnost. • Přijaté příspěvky tvoří značnou část příjmů občanských sdružení a organizačních jednotek působících v oblastech Sport, Kultura, Vzdělávání a Sociální a zdravotní péče. • Občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblastech Požární ochrana a Myslivost mají příjmy nižší než 150 tis. Kč na organizaci. • Občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblastech Sociální a zdravotní péče a Kultura vykazují nízký podíl daňových příjmů. • Ostatní výnosy jsou podstatným zdrojem pro občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblasti Sportu. • Nedaňové příjmy malých občanských sdružení působící v oblasti Kultury jsou tvořeny z více než 40 % prodejem služeb. • U Odborových (89 %) a Hospodářských svazů (45 %) a malých občanských sdružení působících v oblastech Požární ochrana (41 %) a Myslivost (39 %) tvoří významnou část nedaňových příjmů členské příspěvky. • Přijaté dary tvoří přibližně dvě pětiny nedaňových příjmů u malých občanských sdružení působících v oblastech Sport (45 %), Sociální a zdravotní péče (40 %) a Kultura (40 %). • Ostatní příjmy tvoří v  případě malých občanských sdružení působících v  oblastech Zájmová činnost (86 %) a Vzdělávání (50 %) více než jednu polovinu. • Velmi nízké nedaňové příjmy na jednu organizaci vykazovala malá občanská sdružení působící v oblastech Požární ochrana (7 tis. Kč) a Myslivost (46 tis. Kč). 92

• •

Malá občanská sdružení působící v oblasti Požární ochrany mají tři čtvrtiny daňových příjmů z prodeje zboží. Daňové příjmy malých občanských sdružení působících v oblastech Kultura (7 %) a Sociální a zdravotní péče (9 %) činily méně než jednu desetinu celkových příjmů.

Co se týče výdajů a nákladů, postačí jen několik základních údajů: • Občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblasti Sociální a zdravotní péče vydají většinu prostředků na mzdy a zdravotní a sociální pojištění. • Na ostatní náklady vydají většinu svých prostředků občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblasti Sportu. • Občanská sdružení a organizační jednotky působící v oblastech Myslivost a Požární ochrana vydají nejvíce prostředků na spotřebované nákupy, zato nemají téměř žádné mzdové náklady.

Občanská sdružení v regionech České republiky36

U obecně prospěšných společností není zjištění jejich regionálního rozdělení větším problémem. Předtím ještě několik jednoduchých faktů: • V Praze (240 OPS) sídlí více než jedna čtvrtina OPS, Praha (20,59) vede i v žebříčku počtu OPS na 100 000 obyvatel, kde ji následují Jihočeský (11,67) a Jihomoravský (11,2) kraj. • Nejnižší absolutní počet OPS je v Karlovarském (18 OPS) kraji a v kraji Vysočina (24 OPS). Nejnižší relativní počet OPS na obyvatele pak mají v kraji Vysočina (4,64) a ve Středočeském (4,84) a Zlínském (4,90) kraji. • S velikostí obce roste i počet OPS, a to jak v absolutním počtu, tak v relativním počtu na obyvatele. Tab.1 Počet obecně prospěšných společností v krajích

Kraj Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem

Počet 240 73 126 18 32 38 76 54 34 38 55 67 24 29 904

% 26,55 8,08 13,94 1,99 3,54 4,20 8,41 5,97 3,76 4,20 6,08 7,41 2,65 3,21 100,00

Index 20,59 11,67 11,22 5,92 5,84 8,88 6,03 8,49 6,73 6,91 4,84 8,16 4,64 4,90 8,85

Index = počet obecně prospěšných společností na 100 000 obyvatelk 1.1.2004 (zdroj: ČSÚ) Zdroj: ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I.: Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 32 s. ISBN 80–239–5047–9 36

Zpracováno podle ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I.: Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 32 s. ISBN 80–239–5047–9 93

Nejzajímavější charakteristikou se bezesporu zdá být doplňková činnost obecně prospěšných společností: • Více než dvě pětiny OPS vykonávající hlavní činnost v oblasti Rozvoj má alespoň jednu doplňkovou činnost. • Naopak, méně často vykonávají doplňkovou činnost OPS s  hlavní činností v oblasti Ostatní výzkum a vzdělávání, Sociální péče, Životní prostředí a OPS, které jsou Registrovanými školami. • Doplňkovou činnost uvádělo celkem 258 (28,54%) obecně prospěšných společností, přičemž 77 (8,52%) uvádělo 4 a více doplňkových činností. • Velice málo OPS se zabývá výrobou. • Nejpočetnější doplňkovou činností je „obchodní činnost a zprostředkování obchodu a služeb“. • Častou doplňkovou činností je „nakladatelství a vydavatelství“. • Doplňková činnost je často shodná s hlavní činností OPS. Například u OPS majících hlavní činnost v  oblasti Kultura a  umění nejčastěji nalezneme doplňkovou činnost „pořádání kulturních a společenských akcí“, nebo u Registrovaných škol a OPS s hlavní činností Ostatní vzdělávání a výzkum nejčastěji nalezneme „pořádání vzdělávacích kursů a seminářů“. Samozřejmě, další zajímavou charakteristikou je zaměstnávání placených pracovníků i dobrovolníků: • Největšími zaměstnavateli jsou dvě OPS vykonávající činnost v oblasti Zdraví. Kromě Registrovaných škol najdeme více pracovníků také u OPS vykonávající činnost v oblasti Sociální péče. • Naopak, málo pracovníků mají OPS vykonávající činnost v oblastech Sport a volný čas, Životní prostředí a Rozvoj. • Pracovníky nalezneme nejčastěji u OPS založených neziskovými organizacemi. • Veřejná správa sice založila dvě OPS s nejvyšším počtem pracovníků, ovšem jí zakládané OPS jsou nejčastěji bez pracovníků. Stejně tak je významnou charakteristikou majetek obecně prospěšných společností: • Majetek sledovaných 200 OPS činil ke konci roku více než 700 mil. Kč. • Čím větší OPS, tím více majetku má uloženo v nemovitostech a movitých věcech, čím menší OPS, tím více majetku má v peněžních prostředcích. • Většina OPS má majetek v hodnotě mezi 200 tis. a 5 mil. Kč. • Nemovitosti mají v  majetku OPS založené fyzickými osobami (34%) a  soukromými obchodními společnostmi (30%), sídlící v Moravskoslezském (63%) kraji a vykonávající činnost v oblasti Životní prostředí (61%). V tomto případě má význam zkoumat i majetek OPS podle jednotlivých krajů: • OPS sídlící v Praze vlastí téměř dvě pětiny celkového majetku sledovaných OPS. • U OPS sídlících v Moravskoslezském (63%) a Královéhradeckém (59%) kraji tvoří nemovitosti více než polovinu majetku. • V Plzeňském (78%) a Libereckém (72%) kraji překračují movité věci 70% majetku. • Významné zásoby mají OPS sídlící v Ústeckém (9 mil. Kč) kraji. 94

•

Nehmotný majetek mají především OPS sídlící v  Jihomoravském (8%), Jihočeském (4%) a Pardubickém (4%) kraji.

Nehmotný maje-

Ostatní majetek

Počet

Skutečný

Maximum

Movité věci

153 262 6 383 12 313 8 986

1 065 0 534 0

3 419 572 388 1 084

14 048 64 2 338 13 817

92 318 8 704 16 905 7 474

5 352 731 2 992 690

271 70 53 531

269 735 16 464 35 523 32 582

45 21 22 5

240 73 126 18

48 823 4 593 16 031 25 990

4 716

0

34

23 636

10 826

331

445

39 988

5

32

30 424

3 773

0

959

1 036

15 592

273

35

21 668

9

38

16 315

8 617

33

1 246

25 465

10 545

211

83

56 200

17

76

25 204

1 664 11 694 12 749 14 793 13 631 1 914 3 751 258 246

0 321 0 0 255 1 422 0 3 630

746 120 2 167 341 9 078 194 2 424 22 772

0 8 108 0 1 950 16 657 0 86 117 205

1 524 14 757 54 161 15 652 30 103 603 8 803 287 967

0 1 426 335 256 417 30 264 13 308

0 51 0 899 10 98 12 2 496

3 934 36 477 69 412 33 891 70 151 4 259 15 340 705 624

8 12 6 13 20 8 9

54 34 38 55 67 24 29 904

1 523 10 843 44 219 11 750 56 186 2 019 8 001 56 186

Zásoby

Celkem

Nemovitelnosti

Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Králové­ hradecký Liberecký Moravsko­ slezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem

Finanční majetek

Kraj

Peněžní prostřed-

Obr. 1 Majetek obecně prospěšných společností podle krajů (N1+N2, v tis. Kč)

Zdroj: ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I.:  Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v  roce 2003. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 32 s. ISBN 80–239–5047–9

Obr. 2 Počet obecně prospěšných společností podle velikosti majetku v krajích (N1+N2, N4) Kraj Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Králové­ hradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem

050

4 4 6 0

51100

2 2 2 1

101200

1 1 2 0

201500

5011000

10012000

20015000

5 4 2 0

8 5 0 1

6 3 4 0

11 2 5 2

500110000

4 0 1 0

1000120000

20001 a více

4 0 0 1

0 0 0 0

Celkem

45 21 22 5

0

0

0

1

0

1

2

0

1

0

5

3

0

0

1

2

1

1

1

0

0

9

1

3

0

2

1

6

2

1

1

0

17

3 2 1 1 3 1 2 31

0 0 0 1 4 1 0 16

0 0 1 0 1 1 2 9

1 1 0 4 4 2 1 28

3 4 0 0 2 2 1 29

1 1 1 3 3 0 0 30

0 3 1 3 2 1 3 38

0 1 0 1 0 0 0 9

0 0 2 0 0 0 0 0

0 0 0 0 1 0 0 1

8 12 6 13 20 8 9 200

Zdroj: ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I.: Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 32 s. ISBN 80–239–5047–9

95

Závěr

Neziskové organizace jsou aktivní ve všech regionech a v několika druzích veřejných služeb. Když jsme zkoumali podíl neziskových organizací na zabezpečování jednotlivých služeb, zjistili jsme několik zajímavých skutečností, které mají svůj význam i v kontextu tohoto projektu. Pro ilustraci uvádím některé z nich, které tuto sondu uzavřou a které mohou být významné i z hlediska jednotlivých regionů:37 1. Více než 20 % divadel je zřizováno neziskovými organizacemi. Jedná se o malá divadla, jejichž podíl na počtu sedadel je pouze 3,5 % a počet zaměstnanců nečiní ani 2,5 % z celkového počtu zaměstnanců. Podíl na počtu odehraných představení je 11,26 %. 2. Neziskové organizace zřizují více než jednu čtvrtinu všech zařízení sociálních služeb. Kapacita těchto zařízení však představuje pouze 11 %. Zařízení sociálních služeb zřízená neziskovými organizacemi se především zabývají činnostmi pro specifické skupiny obyvatel (uprchlíky, nezaopatřené matky s dětmi, osoby bez přístřeší apod.). 3. Podíl neziskových organizací na počtu vysokých škol je více než 25 %. Avšak podíl na celkovém počtu studentů vysokých škol činní pouze 6 %. Tyto vysoké školy se zabývají hlavně vzděláváním v distanční a kombinované formě (přes 15 %), a to především v bakalářském studiu (25 %). 4. V roce 2004 bylo církvemi zřízeno pouze 1,13 % zdravotnických organizací. Církve se nevíce podílejí na zřizování hospiců, kde jejich podíl činí 45,45 %. 5. Pouze 3,21 % pracovišť výzkumu a vývoje bylo v roce 2004 neziskovými organizacemi. Jedná se o malá pracoviště do 9 zaměstnanců v oblasti sociálních a humanitních věd. 6. Podíl sborů dobrovolných hasičů na počtu jednotek požární ochrany je 96,12 %. Tyto sbory dobrovolných hasičů zasahovaly téměř u 18 % všech zásahů (podíl na zásazích u živelných pohrom činní 40,44 %), kde největší podíl měly u činností: doprava pitné vody a potravin k přežití (60,87 %), záloha na místě (59,56 %), čerpání a odčerpávání vody (45,39 %) a požární asistence (40,26 %).

37

96

Zpracováno podle PROUZOVÁ, Z.:  Podíl neziskových organizací v  odvětvových statistikách v  roce 2004  [online]. Dostupné na www:

Literatura

[1] HYÁNEK, V., PROUZOVÁ, Z., ŠKARABELOVÁ, S. a kol.: Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 292 s. ISBN 978–80– 210–4423–4 [2] PROUZOVÁ, Z.: Podíl neziskových organizací v odvětvových statistikách v roce 2004 [online]. Dostupné na www: [3] ROSENMAYER, T.: Ekonomické výsledky občanských sdružení v roce 2004. 1. vyd. Brno: CVNS, 2006, 24 s. ISBN 80–239–7670–2 [4] ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I.: Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 32 s. ISBN 80–239–5047–9 Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Ekonomicko-správní fakulta MU Lipová 41 a Brno E-mail: [email protected]

97

98

Dopady finančného sektora na regionálny rozvoj v SR a ČR

2

99

100

Vplyv bankového sektoru na regionálny rozvoj SR Impact of the banking sector on Regional Development doc. Ing. Viera Sysáková, CSc. ANOTÁCIA

V úvodnej časti vedecko-výskumného projektu „Dopady vybraných verejných politík na regionálny rozvoj SR a ČR“ poukážeme na vývoj na trhu úverov v SR za obdobie 2008 a 2009.

KĽÚČOVÉ SLOVÁ

Bankový sektor; úverová angažovanosť; úvery pre podnikateľov; úvery pre domácnosti; ekonomická a finančná kríza.

ANNOTATION Impact of the banking sector on Regional Development

In the prelusion of a research project “Effects of selected public policies on regional development of the SR and ČR” mention developments in the credit market in the SR for 2008 and 2009.

KEY WORDS

The banking sector, credit exposure, credit for businesses, loans to households, economic and financial crisis.

ÚVOD

Bankový sektor v súčasnosti najviac sleduje zdravie svojho úverového portfólia. Ekonomická kríza zvýšila riziko nesplácania úverov, čo sa následne prejavilo v prísnejších úverových podmienkach bánk. Banky začali vo väčšej miere rozlišovať možnú rizikovosť sektorov a podstatou sa pre ne stala prehľadnosť a návratnosť peňažných tokov. Obozretnosť bánk sa prejavila na viacerých parametroch podnikových úverov, hlavne úverov poskytnutých malým a stredným podnikom, ktoré sú hybnou silou rozvoja regiónov v SR. Objektom skúmania bude Žilinský kraj, ktorý z hľadiska tvorby HDP, patrí k stredne výkonným regiónom Slovenska. Úverová angažovanosť jednotlivých bánk v regióne je rôzna. Závisí od dvoch základných faktorov: od dopytu klientov po úveroch a od ponuky úverov od bánk, ktorá je daná najmä úrokovou mierou, poplatkami a necenovými faktormi. Na základe analýzy dotazníkového prieskumu financovania malých a stredných podnikov v regióne navrhneme súbor opatrení, vrátane možnosti využitia aj iných foriem financovania, napr. rizikový kapitál a spôsoby jeho získavania atď., ktoré rozhodujúcim spôsobom ovplyvnia ekonomický potenciál vybraného regiónu.

101

CIEĽ A METODIKA

Hlavný cieľ projektu je: poukázať na vplyv bankového sektoru vo vybranom regióne na rozvoj malého a stredného podnikania, stabilizáciu pracovnej sily, znižovanie nezamestnanosti, vzdelanostnú úroveň, tvorbu a použitie HDP v danom regióne. V tejto časti projektu budeme vychádzať z makroekonomickej analýzy vývoja úverov poskytnutými bankami v SR v roku 2008 a 2009.

1. Vplyv krízy na slovenský finančný sektor.

Nedôvera na finančných trhoch v lete 2007, ktorá postupne prerástla do globálnej finančnej krízy nemala na slovenský finančný sektor významný vplyv. Vzhľadom na konzervatívny obchodný model a orientáciu na domácich klientov, bankový sektor nebol výrazne zasiahnutý prepadom cien aktív na svetových finančných trhoch. Dôsledky finančnej krízy pocítili viac klienti niektorých finančných inštitúcií cez znehodnotenie svojich investícií. Keď sa však finančná kríza začala prelievať do reálnej ekonomiky, transmisného kanálu medzinárodného obchodu, bola koncom roku 2008 zasiahnutá aj slovenská ekonomika. Voči nej je finančný sektor vystavený podstatne viac ako voči svetovým finančným trhom.

2. Vývoj na trhu úverov Rok 2008

Celkový objem úverov, ktoré banky poskytli retailovému sektoru, sa v priebehu roka 2008 zvýšil o  štvrtinu. Kým v  prvom polroku čisté prírastky úverov mali rastúci trend, v druhom polroku tempo pokleslo (Graf 1).

Nové úvery začali klesať už na konci prvého štvrťroku 2008. V novembri 2008 objem nových spotrebiteľských úverov a  úverov na bývanie bol dokonca nižší ako v  rovnakom období roku 2007 (Graf 2). 102

Financovanie podnikového sektora bankami stúplo k  decembru 2008 medziročné o takmer 14%. Rástli všetky hlavné agregáty podnikových úverov - investičné úvery, prevádzkové úvery a prečerpanie na bežných účtoch. V porovnaní s predošlými rokmi sa však spomalilo tempo rastu úverov. Kým v  prvom polroku malo tempo rastu stúpajúci trend v treťom a štvrtom štvrťroku tempo medziročného rastu bolo nižšie (Graf 3).

Medziročný pokles zaznamenali banky pri investičných a prevádzkových úveroch. Pod vplyvom nepriaznivého výhľadu pre hospodársky vývoj sa banky pri poskytovaní úverov v druhom polroku 2008 správali podstatne opatrnejšie. Vo väčšej miere začali rozlišovať možnú rizikovosť sektorov a podstatnou sa pre ne stala prehľadnosť a návratnosť peňažných tokov.

Rok 2009

Po rapídnych nárastoch nových úverov v minulých rokoch nové objemy úverov v tomto roku klesali. Za prvý polrok 2009 poskytli banky o takmer 14 percent menší objem úverov podnikom ako v roku 2008, necelé tri miliardy eur. Pri obyvateľstve bol medziročný prepad pätnásťpercentný, keď banky požičali fyzickým osobám vyše 1,6 miliardy eur. V prípade podnikov sa znižovali aj celkové stavy požičaných zdrojov. Objem úverov podnikovému sektoru v prvom polroku klesol len nepatrne. Výrazne sa prepadol stav prevádzkových úverov. K polroku sa medziročne znížili prevádzkové úvery až o 40 percent. Mnohé banky ich prestali klientom obnovovať, respektíve požadovali dodatočné zábezpeky. Iné sa zasa rozhodli neúverovať niektoré odvetvia, ktoré považovali za príliš rizikové, investičné úvery medziročne stagnovali. A tak nové prevádzkové úvery vykazovali mesačne až viac ako polovičné prepady oproti roku 2008. Napr. OTP Banka a. s. sa stiahla najprv z poľnohospodárskeho sektora a neskôr začala oslabovať korporátne úvery úplne. Okrem poklesu dopytu samotných podnikov ovplyvnila úverovanie aj menšia ochota bánk financovať ich. A to pre pokles schopnosti podnikov splácať svoje záväzky bankám. 103

Riziko nesplácania úverov rástlo od začiatku roka so zhoršujúcou sa finančnou pozíciou podnikového sektora. Ovplyvnil to najmä pokles zahraničného dopytu, ktorý zhoršil kondíciu slovenských exportov. Retail postihla kríza v menšej miere ako podniky. Podľa centrálnej banky by dôvodom odolnosti retailu mohol byť menší dosah krízy na obyvateľstvo, ktoré tvorí rozhodujúcu časť dopytu po úveroch. Platí to predovšetkým pre úvery na bývanie. Tempo úverovania obyvateľstva sa spomaľuje, naznačuje to aj o niečo väčší prepad nových úverov ako pri podnikoch. Novoposkytnuté úvery sa znížili o pätnásť percent. Dôvodom nižších objemov nových úverov boli aj sprísnené štandardy. Väčšina bánk upustila od stopercentných a vyšších úverov, ktoré prefinancovali celú cenu nehnuteľnosti. Pokles cien nehnuteľnosti vytváral očakávania klientov a ďalší pokles cien. To následne znižovalo dopyt po úveroch. Požiadavky na vlastné zdroje klienta sa zvýšili zväčša od 20 do 30 percent hodnoty kupovaného či stavebného obydlia. Okrem dôsledkov zmien v reálnej ekonomike, ktoré sa podpísali pod vývoj v bilancii bankového sektora treba spomenúť aj ďalšie faktory, ktoré ovplyvnili správanie bánk. Jedným z nich bolo aj zavedenie eura, avšak najvýznamnejším rizikom v slovenskom finančnom sektore aj v nasledujúcich rokoch ostáva aj naďalej kreditné riziko. Týka sa najmä úverov poskytnutých podnikovému sektoru, ako aj domácností.

ZÁVER

Bankový sektor v súčasnosti najviac sleduje zdravie svojho úverového portfólia. Ekonomická kríza v uplynulých rokoch bola spojená so sprísňovaním úverových štandardov a poklesom dopytu na trhu úverov podnikom aj domácnostiam. Pri úveroch podnikovému sektoru zaviedli slovenské banky reštriktívne úverové podmienky približne v  rovnakom čase ako banky v rámci eurozóny. Na druhej strane pokles dopytu podnikateľských subjektov po nových úveroch nastal na Slovensku neskôr. Súvisí to čiastočne s neskorším poklesom tempa rastu HDP a  hrubej tvorby fixného kapitálu na Slovensku v  porovnaní s priemerom eurozóny. Vývoj na trhu úverov domácností na kúpu nehnuteľností bol na Slovensku výrazne odlišný od vývoja v rámci celej eurozóny. Dôvodom môže byť najmä nižšia zadlženosť slovenských domácností a odlišný vývoj cien na trhu nehnuteľností.

LITERATÚRA

[1] [2] [3]

Analýza slovenského finančného sektoru za rok 2008, NBS. Analýza slovenského finančného sektoru za rok 2009, NBS. BIATEC, odborný bankový časopis NBS, ročník 17, 11/2009.

doc. Ing. Viera Sysáková, CSc. VŠEMvs v Bratislave Železničná 14 821 07 Bratislava E-mail: [email protected] 104

Vývoj ekonomických indikátorů ČR a SR v letech 2005 - 2010 The Development of the Economic Indicators in Years 2005 - 2010 Ing. Petr Valouch, Ph.D. Anotace

Cílem tohoto příspěvku je nastínit záměr úvodní části vědecko-výzkumného projektu „Dopady vybraných verejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a Českej republike“ řešeného ve vzájemné spolupráci mezi Vysokou školou ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislavě a Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně.

Klíčová slova

Ekonomické indikátory, HDP, inflace, nezaměstnanost, státní dluh, veřejný dluh

Annotation

The aim of this paper is to outline a plan of an introductory chapter of the research project “Impact of selected public policies on regional development in Slovakia and the Czech Republic” solved by mutual cooperation between the University of Economics and Management of the Public Administration in Bratislava and the Faculty of Economics and Administration of the Masaryk University in Brno.

Key words

Economic indicators, GDP, inflation, unemployment, state debt, public debt

Úvod

Zmapování vývoje nejdůležitějších makroekonomických indikátorů České a Slovenské republiky ve vybraných letech 2005 – 2010 představuje základní požadavek pro úspěšné řešení navazujících klíčových kapitol vědecko-výzkumného projektu „Dopady vybraných verejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a Českej republike.“ Identifikací vývoje a vhodnou skladbou analyzovaných makroekonomických indikátorů bude tato část projektu poskytovat nezbytné makroekonomické pozadí, na jehož základě budou moci být zkoumány následující zvolené objekty zkoumání, a to zejména vývoj bankovnictví, pojišťovnictví, přímých zahraničních investic, zdravotnictví, školství, neziskového sektoru, atd. ve vybraných regionech České a Slovenské republiky a dále bude moci být provedena analýza ekonomické situace vybraných regionů obou států a vzájemná interakce mezi rozvojem bankovního a pojistného sektoru, sektoru zdravotnictví, neziskového sektoru, atd. a vlastním ekonomickým rozvojem zvolených regionů.

105

Cíl a metodika

Cílem této části projektu bude výběr, zmapování, analýza a vyvození závěrů z hlediska vývoje klíčových makroekonomických indikátorů České a Slovenské republiky v letech 2005 – 2010 (v navazujících letech řešení projektu bude analyzován i rok 2011 a v případě dostupnosti relevantních dat také rok 2012) a  to ve vazbě na ekonomický rozvoj zvolených regionů. Smyslem této části projektu je poskytnout základní makroekonomický vhled a  analýzu nejdůležitějších makroekonomických indikátorů a  jejich vývoje v  letech 2005 – 2010 (a v dalších letech řešení projektu i let navazujících) za oba zkoumané státy ve vzájemné interakci, predikovat jejich budoucí vývoj a identifikovat a analyzovat jejich dopady na ekonomickou situaci a rozvoj zvolených regionů, ale také na finanční sektor a jeho části v obou zkoumaných státech. V první části výzkumného projektu tak budou identifikovány nejdůležitější makroekonomické indikátory, které mají přímý vliv na rozvoj jak jednotlivých regionů, tak i celého finančního sektoru České a Slovenské republiky. V této části již byla provedena základní identifikace dostupnosti těchto dat jak z oficiálních primárních zdrojů, tak i ze zdrojů sekundárních, jako jsou závěry jiných vědecko-výzkumných projektů, odborné statě, články, příspěvky, atd. Primárním zdrojem získávání dat však budou pro tuto část řešení projektu primární veřejné zdroje, z nichž je možno čerpat zdrojová data pro vlastní následnou analýzu. Klíčovými zdroji pro získávání dat tak za Českou republiku budou zejména oficiální instituce státní správy České republiky, a to zejména Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, dále Český statistický úřad, Česká národní banka, jednotlivé krajské úřady, atd. Obdobná struktura primárních zdrojů bude použita pro získávání a analýzu dat za Slovenskou republiku. Jednotlivé makroekonomické indikátory budou rozděleny pro účely prováděné analýzy do 3 základních skupin, a to na: 1. Ukazatele reálné ekonomiky 2. Měnové ukazatele 3. Fiskální ukazatele Mezi klíčová makroekonomická data a indikátory, které budou do analýzy v rámci výše uvedených skupin indikátorů zařazeny (jejich výčet bude případně doplňován v dalších fázích řešení projektu podle potřeb jednotlivých částí projektu a jeho řešitelů) budou nepochybně patřit následující veličiny:

1. Ukazatele reálné ekonomiky

• • • • •

106

Vývoj HDP v jednotlivých analyzovaných letech za oba zkoumané státy (celková výše, na jednoho obyvatele, analýza struktury HDP (výdaje na konečnou spotřebu, vývoz zboží a služeb, dovoz zboží a služeb, domácí realizovaná poptávka, deflátor HDP) Vývoj hrubého disponibilního důchodu a hrubých národních úspor Vývoj souhrnné produktivity práce Vývoj průmyslové produkce a tržeb v průmyslu Vývoj stavební produkce

• • • • • • • • • • •

Vývoj tržeb ve službách Vývoj tržeb v zemědělském sektoru Vývoj inflace Vývoj cen průmyslových výrobců Vývoj cen stavebních prací Vývoj cen tržních služeb Vývoj cen zemědělských výrobců Vývoj cen vývozu a dovozu zboží Směnné relace Nezaměstnanost (celková výše, dle regionů, obecná míra nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti, míra registrované nezaměstnanosti) Vývoj průměrné hrubé nominální a reálné mzdy

2. Měnové ukazatele • • • • • • • • •

Vývoj kurzu CZK/EUR Vývoj kurzu CZK/USD Vývoj kurzu SVK/EUR (před přijetím EUR) Vývoj kurzu SVK/USD (před přijetím EUR) Vývoj kurzu EUR/USD Vývoj běžného účtu platební bilance Vývoj finančního účtu platební bilance Změny devizových rezerv Stav devizových rezerv

3. Fiskální ukazatele • • • •

Vládní dluh (celková výše, v procentech HDP) Státní dluh (celková výše, podíl na HDP) Saldo státního rozpočtu Zadluženost jednotlivých regionů (krajů)

Po zmapování vývoje těchto klíčových indikátorů ve zvoleném období bude provedena diskuse nad jejich vlivem na rozvoj jednotlivých regionů České a Slovenské republiky a případně též na jednotlivé zkoumané sektory ekonomik (finanční sektor, veřejný sektor). Zároveň budou závěry této části projektu využity jednotlivými řešiteli projektu pro zpracování navazujících částí výzkumného projektu s cílem dosažení jednotlivých dílčích cílů projektu i cíle celkového.

107

Výsledky

Publikace výsledků této části projektu se předpokládá v první polovině roku 2011 tak, aby se s jejími závěry mohli seznámit všichni řešitelé projektu a tyto závěry následně mohli použít pro zpracování a dosažení jejich dílčích kapitol projektu, to znamená kapitol zabývajících se problematikou vývoje bankovnictví, pojišťovnictví, přímých zahraničních investic, neziskového sektoru, školství, zdravotnictví, atd. ve vybraných regionech České a Slovenské republiky, dále provedení analýzy ekonomické situace vybraných regionů a využití pojistných a  bankovních produktů v  těchto vybraných regionech, analýzy nabídky bankovních a pojistných produktů pro subjekty veřejné správy a následnou formulaci závěrů a doporučení pro instituce veřejné správy, banky, pojišťovny, investory, atd. v jednotlivých analyzovaných regionech. Zpracovatelé navazujících částí projektu budou moci podrobit dosažené závěry této části projektu kritické analýze tak, aby tyto dosažené závěry odpovídaly potřebám jednotlivých navazujících částí projektu. Zároveň budou moci navrhnout případné doplnění struktury analyzovaných makroekonomických indikátorů vzhledem k jejich dílčím potřebám k řešení jejich částí výzkumu. Následné doplňování závěrů této části bude probíhat průběžně v letech 2011 a 2012 v návaznosti na zveřejňování aktuálních makroekonomických dat za roky 2010, 2011 a případně též 2012 tak, aby na konci doby řešení projektu byl zanalyzován makroekonomický vývoj obou zkoumaných států až do roku 2011, a částečně i za rok 2012 (byť nelze očekávat, že na konci roku 2012 budou dostupná veškerá nezbytná data k provedení komplexní analýzy i pro tento rok).

Závěr

Analýza problematiky vývoje makroekonomických indikátorů České a Slovenské republiky v letech 2005 – 2010 (a později i v letech následujících) představuje základní vstupní informační bázi pro řešení celkového výzkumného záměru projektu „Dopady vybraných verejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a Českej republike.“ Tato část řešení projektu bude představovat základní informační bázi pro řešení navazujících kapitol projektu zaměřených na analýzu vybraných regionů České a Slovenské republiky a v jejich rámci též na analýzu jednotlivých sektorů ekonomiky od sektoru neziskového až po sektor finanční. Jelikož se předpokládá, že v jednotlivých letech řešení projektu budou výstupy této kapitoly neustále inovovány o  aktuální ekonomická data, zajistí tato část řešení projektu neustále aktuální informační základnu pro zpracování navazujících analytických specializačních částí vědecko-výzkumného projektu zpracovávaného ve spolupráci mezi Vysokou školou ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislavě a Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně. .

Literatura (ZDROJE)

Základními zdroji pro řešení první kapitoly projektu budou zejména následující zdroje makroekonomických dat:

108

Česká republika Makroekonomika

Nezaměstnanost

HDP

Dluh

Inflace

Úrokové sazby

Zadluženost JmK

Ministerstvo financí Český statistický úřad Ministerstvo financí Český statistický úřad Ministerstvo financí Český statistický úřad Ministerstvo financí Český statistický úřad Ministerstvo financí Český statistický úřad Ministerstvo financí Česká národní banka Ministerstvo financí

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makroekonom.html http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_50252. html?year=2009 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_50259. html?year=2009 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_42799. html?year=2008 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_42800. html http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_42793. html http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index. html#mp_nastroje http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mfo_eib.html

Slovenská republika Makroekonomika Nezaměstnanost HDP Dluh Inflace Úrokové sazby

Štatistický úrad SR Štatistický úrad SR Štatistický úrad SR Štatistický úrad SR Štatistický úrad SR Národná banka Slovenska

http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=19 http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=5512 http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=19784 http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=199 http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=185 http://www.nbs.sk/sk/statisticke-udaje/udajove-kategorie-sdds/ urokove-sadzby/urokove-sadzby-ecb

Ing. Petr Valouch, Ph.D. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Lipová 41 a Brno E-mail: [email protected]

109

110

Analýza nabídky bankovních a pojistných produktů pro subjekty veřejné správy ve vybraných regionech ČR a SR. Analysis of the supply of banking and insurance products for government agencies in chosen regions of the Czech Republic and Slovak Republic Ing. Jan Krajíček Anotace

Finanční sektor má bezpochyby zásadní vliv na ekonomický rozvoj jednotlivých regionů. Nelze sice opomenout vliv státu a státního rozpočtu, ze kterého jsou také financovány mnohé municipální projekty, na regionální rozvoj, avšak vliv finančního sektoru je neopominutelný. Za podporu pro rozvoj regionů ze strany finančního sektoru (zejména bank) považujeme nejen poskytování finančních prostředků ve formě úvěrů přímo municipalitám, ale také zajištění platebního styku a dalších finančních služeb municipalitám a v neposlední řadě též pro další rozvoj podnikatelských aktivit, které se následně promítají do rozvoje regionů.

Klíčová slova

Banka, region, rozvoj, služby, úvěry.

Annotation

The Aim of this paper is a plan of definition financial sector for region development. The government impact is too important but financial sector is negligible. Support of financial sector is important in loans and bank services.

Key Words

Bank, region, development, services, loans .

Úvod

Bankovnictví má v jednotlivých regionech ČR svou dlouhodobou tradici, a to nejen ve formě postupného rozvoje bank v  jejich dnešní podobě, ale jako neopomenutelného souputníka bank můžeme také jmenovat kampeličky, které zejména v průběhu devatenáctého století a následně za první republiky významně přispívaly k rozvoji jednotlivých měst a obcí, ale také obyvatelstva v příslušném regionu. Ve výzkumu o vlivu finančního sektoru na regionální rozvoj v České republice, se budeme věnovat především výzkumu a analýze nabídky bankovních služeb pro potřeby re111

gionů a  municipalit. Z  pohledu potřeb regionálních organizací, tj. zejména neziskových organizací a  municipalit se jedná především o  zajištění standardních bankovních služeb rozšířených o speciální služby pro jejich potřeby. Banky jsou při své činnosti pochopitelně vedeny nejen snahou podpořit rozvoj regionu, ale zejména si tuto klientelu udržet a proto pro tyto subjekty v mnoha případech nabízejí i vysoce sofistikované služby, které jsou jinak určeny pouze pro významnou firemní klientelu (zde se především jedná o Cash Pooling).

Cíl a metodika

Cílem výzkumu je specifikace, jak se podílí finanční sektor na rozvoji regionu a návrh řešení směřujících k posílení jeho role společně se zvýšením stimulace rozvoje regionů. Za základní přístup vědeckého zkoumání považujeme především metodologii pragmatismu, za vhodné přístupy považujeme také tzv. „Novopozitivizmus“ a „Kritický racionalismus“. Metodologie pragmatismu je vybrána jako rozhodující v oblasti vztahu finančního sektoru a regionálních organizací. Za rozhodující pro zkoumání a stanovení cíle považujeme, jaký prospěch bude z nové bankovní služby mít příslušný region.

Použitě postupy – metody a výsledky Požadavky municipálních organizací a neziskového sektoru na bankovní služby Jako základ považujeme stanovit požadavky municipálních organizací a neziskového sektoru na bankovní služby. Jejich požadavky nejsou zaměřeny pouze na základní bankovní služby, ale mají zájem i o jejich nástavbu, která se následně promítá do regionálního rozvoje – zde se jedná především o služby spojené s vedením nejrůznějších fondů a čerpáním dotací z Evropských fondů. Za základní požadavky municipálních organizací a neziskového sektoru na bankovní služby lze považovat: -

112

vedení běžných účtů – představuje komplexní nabídku cenově a úrokově zvýhodněných služeb k pokrytí základních potřeb v oblasti platebně-zúčtovacího styku pro potřeby příslušného regionu, obce, atd. Jedná se tedy zejména o následující služby: - zřízení a vedení běžného účtu - zasílání výpisů - výhodné úročení zůstatku běžného účtu - zvýhodněné pásmové úročení zůstatku běžného účtu - elektronické bankovnictví - embosovaná platební karta

- - - - -

- možnost povoleného přečerpání běžného účtu - elektronická platební karta, atd. Cash pooling – jako efektivní zhodnocení volných finančních prostředků uložených na netermínovaných účtech a na dalších netermínovaných produktech vedení účtů fondů (např. Rozvoje bydlení a dalších) municipální (komunální) financování – portfolio úvěrových produktů pro zajištění financování rozvojových potřeb, zejména individuální přístup a využití všech dostupných podpůrných programů (vč. programů Evropské unie) financování neziskových organizací programy na spolufinancování rozvojových programů z fondů Evropské unie.

Postupy výzkumu -

- -

Za základní postupy prováděného výzkumu považujeme: průzkum ve vybraných bankách, zaměřený především na rozhodující banky tzn. Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., ČSOB, a.s., UniCredit Bank Czech Republic, a.s. a další banky mohou být zahrnuty dle konkrétních poznatků v průběhu výzkumu - analýza programu bank, které směřují k: - podpoře podnikání - podpoře obci – úvěry, komplexní řešení, účty, sofistikované produkty - analýza dotačních programů Evropské unie a možnosti jejich využití pro obce společně s potřebou financování jak úvěrem, tak emisemi obligací průzkum ve vybraných krajích a obcích potřebné rešerše literatury, zákonů, podmínek bank, ministerstev, obcí a  Evropské unie.

Časové členění etap výzkumu

Za rozhodující pro postup výzkumu považujeme stanovení postupného harmonogramu výzkumu. Navržený postup bude následující:

Rok 2010 - -

analýza základních požadavku municipalit a neziskových organizací na bankovní služby rešerše potřebné literatury, zákonů, podmínek bank, ministerstev, obcí a  Evropské unie.

Rok 2011 - - - -

analýza poskytovaných bankovních služeb analýza bankovních služeb s vlivem na rozvoj regionů prezentace stávajících výsledků na konferencích závěrečná analýza a doporučení.

113

Závěr

Z analýzy, která je výchozí pro celkovou analýzu přístupu finančního sektoru a jeho vlivu na regionální rozvoj, je možno učinit následující závěry: – rozhodující finanční instituce působící na českém finančním trhu, na které byla první část analýzy zaměřena, mají ve své nabídce specializované produkty konstruované výhradně pro potřeby municipalit, velmi často jsou tyto banky schopny municipálním klientům nabízet zvýhodněné podmínky konstruované na míru – v oblasti nabídky služeb lze u zkoumaných bank vysledovat také snahu o poskytování nových bankovních služeb pro municipality spojených s možností čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, a to včetně zajištění služeb poradenských – municipality a neziskové organizace jsou pro banky vysoce zajímavými klienty.

Literatura

Pro výzkumnou analýzu „Analýza nabídky bankovních a pojistných produktů pro subjekty veřejné správy v daných regionech“, je předpokládáno využití zejména následujících zdrojů:

Literatura:

[1] Krajíček, J.: Banky a očekávaný vývoj v České republice a Evropské unii. In Finanční

[2] [3]

[4] [5]

řízení podniků a finančních institucí 1. vydání. Ostrava: VŠB - TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra financí, 2005. od s. 223 - 228, 530 s. ISBN 80-248-0938-9 KRAJÍČEK, J.: Marketing v peněžnictví, 1. vydání. Brno, MU Brno, 2005, 140 s., ISBN 80-210-3659-1 Krajíček, J.: Bankovní marketing a  nové trendy v  komerčním bankovnictví. In Evropské finanční systémy 2007. 2007. vyd. Brno, Masarykova univerzita, od s. 196 - 202, 449 s. ISBN 978-80-210-4319-0. info Polouček, S.: Bankovnictví, Vyd. 1. Praha, C. H. Beck, 2006, 716s., ISBN 80-7179462-7 Revenda, Z.: Centrální bankovnictví, 2. rozšířené vyd. Praha, Management Press, 2001. 782 s., ISBN 80-7261-051-1

Webové stránky bank:

[6] www.csas.cz webové stránky ČESKÉ SPOŘITELNY, a.s. [7] www.csob.cz webové stránky ČSOB, a.s. [8] www.kb.cz webové stránky Komerční banky, a.s. [9] www.unicreditbank.cz webové stránky UniCredit Bank Czech Republik, a.s. [10] www.cmzrb.cz webové stránky Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. [11] www.cnb.cz webové stránky České národní banky [12] Webové stránky ostatních komerčních bank

114

Závěr a doporučení vyplývající z výzkumu dílčích oblastí pro instituce veřejné správy, banky, pojišťovny a investory v jednotlivých regionech

Předběžné závěry se současného poznání a výzkumu signalizují, že banky se snaží získat nové klienty a jedním z nich jsou i municipální a neziskové organizace. Cílem bank je v případě municipálních a neziskových organizací zejména získání klientů: – kteří mají poměrně značný objem platebního styku – zejména municipální organizace, které zabezpečují výplaty nejrůznějších dávek a současně jsou i příjemci nejrůznějších poplatků, – kteří mají vliv na rozvoj regionu. Zejména kraje mají kromě vlády jeden z rozhodujících vlivů na další rozvoj regionů, zejména v oblasti rozvoje pracovních příležitostí, čerpání dotací z Evropských fondů, životního prostřední, rozvoje infrastruktury, atd. Pro banky se v případě municipalit jedná o prestižní klienty, vedení jejich účtů a poskytování úvěrů představitelům municipalit signalizuje, že banka má zájem spolupodílet se na rozvojových aktivitách jednotlivých regionů (byť primárním cílem banky pochopitelně zůstává maximalizace zisku). Získání dalších klientů v podobě municipálních organizací má pro banky i další pozitiva (v případě účtů obchodních parterů v jedné bance je podstatně zrychlen platební styk a současně banka má výhodu v tom, že platby mezi těmito klienty jsou z pohledu aktiv a pasiv bilančně neutrální). Jako další motivační prvek bank na získání nových klientů v podobě municipálních a neziskových organizací identifikovaný v rámci výzkumu byla skutečnost, že tyto subjekty představují pro banky velice zajímavou cílovou skupinu, která jim umožňuje: – získat nové klienty obchodně napojené na subjekty municipalit, – zvýšit svoji prestiž na trhu – vedením účtů municipalit a neziskových organizací. Ze strany municipalit a neziskových organizací je zatím, ne všech případech dostatečné si uvědomění vlastní síly a jejich významu pro bankovní sektor. Doporučení však bude přesně specifikováno až v návaznosti na další výzkum. Další závěry a doporučení budou specifikovány v návaznosti na pokračující výzkum.

Ing. Jan Krajíček Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Lipová 41 a 602 00 Brno

115

116

Vplyv poisťovníctva na regionálny rozvoj v SR a v ČR Insurance Mediation for entities to local authorities in Slovak Republic and Czech Republic prof. Ing. Viktória Čejková, PhD. – Ing. Tatiana Lyčková Anotácia

Predmetom príspevku je charakteristika sprostredkovania poistenia v SR. Príspevok pojednáva o sprostredkovateľoch poistenia pre samosprávny kraj. Charakterizuje legislatívny rámec tejto činnosti v SR. V hospodárskej praxi a to v procese sprostredkovania poistenia pre konkrétny subjekt regionálnej samosprávy je uvedený spôsob spolupráce s poisťovňami.

Kľúčové slová

Sprostredkovanie poistenia, sprostredkovateľská činnosť v  Slovenskej republike, sprostredkovatelia poistenia, územná samospráva, spolupráca územných samospráv s poisťovacími spoločnosťami

Annotation

The subject of this paper is description and analysis of Insurance intermediaries in Slovak republic and their activity. First part is describing general information about insurance intermediaries. Another part is dealing with insurance intermediaries on the insurance market in the Slovak republic, law background, their distribution and duties required for this profession. The subject of the second chapter is the application description of the theoretic knowledge about the insurance brokers on the example of insurance company serving for the municipal authority.

Keywords

Insurance intermediaries, intermediaries’ activity in Slovak republic, duties of insurance intermediaries, municipal authority

Úvod

Predmetom príspevku je charakteristika sprostredkovania poistenia v SR. Príspevok pojednáva o sprostredkovateľoch poistenia, popisuje princípy ich práce a možnosti združovania sa do rôznych asociácií. Charakterizuje legislatívny rámec tejto činnosti v SR. Je v  ňom uvedená aj aplikácia teoretických poznatkov v  hospodárskej praxi a  to v  procese sprostredkovania poistenia pre konkrétny subjekt regionálnej samosprávy.

117

Cieľom projektu je zmapovať dopady poisťovníctva,  na možnosti regionálneho rozvoja a následne, prostredníctvom vykonanej komparácie SR a ČR identifikovať možné rozvojové príležitosti a ohrozenia pre vybrané regióny a na základe „dobrej praxe“ odporučiť využitie vhodných nástrojov, poistných produktov a  algoritmov. V  tomto možno vidieť význam a aktuálnosť riešenej problematiky a súčasne i predmet a subjekt skúmania. Navrhované metódy skúmania: Analýza súčasného stavu, sústreďovanie údajov, pozorovanie, výskum, analýza údajov a výsledkov výskumu,návrh opatrení a smery riešenia, syntéza, dedukcia Spôsoby koordinácie: Vypracovanie harmonogramu spracovania jednotlivých čiastkových tém, v SR a v ČR. Odborná diskusia z pohľadu  teórie a praxe  v ČR a v SR v danej oblasti a posúdenie kladov a nedostatkov v skúmanej oblasti v jednotlivých regiónoch. Určenie výsledkov výskumu a ich prezentácia vo vybraných publikáciách, resp. V príspevkoch v Zborníkoch a na Medzinárodných konferenciách. Predpokladané výsledky a výstup: Výstup bude realizovaný formou prezentácie príspevkov vo vybraných publikáciách, resp. v  Zborníkoch z  Medzinárodných konferencií, workshopu, v  teoretických časopisoch, a  pod. Po komparácií možných rozvojových príležitostí a hrozieb pre regióny, v ČR a v SR, ich publikovanie tak, aby nepredstavovali pre budúci rozvoj regiónu ohrozenie. Bola by vhodná i komparacia s vybranými regionmi a odbornými problémami v ČR a v SR, ktoré by boli porovnateľné v tejto odbornej oblasti na úrovni vybraných krajov alebo regionov. Tým by bolo možné odhaliť a charakterizovať silné i slabé stránky pôsobenia poiťovníctva v príslušnom regione, resp.kraji. Čiastkové výsledky budú publikované v jednotlivých príspevkoch upravené a zhrnuté v spoločnej monografii, ako syntéza poznatkov z tejto oblasti, s formulovaním výsledkov a odporúčaní v danej oblasti výskumu pre regionálnu politiku a verejnú politiku. V budúcom roku sa zameriame na skúmanie možnosti sprostredkovania poistenia pre subjekty územnej správy v súlade s cieľom projektu ako môže poisťovníctvo ovplyvňovať rozvoj regionov v SR a v ČR.

„Sprostredkovanie poistenia pre subjekty územnej samosprávy“

Sprostredkovateľská činnosť v  Slovenskej republike sa v  súčasnosti nachádza v  štádiu intenzívneho rozvoja. Vznikajú nové sprostredkovateľské spoločnosti, prebieha rozdeľovanie trhu v tomto odvetví. Z dôvodu zvyšovania úrovne poskytovaných sprostredkovateľských služieb bude nutné v budúcnosti klásť väčší dôraz na štandardizáciu postupov a na skvalitnenie tejto činnosti.

118

1 Sprostredkovatelia poistenia v komerčných poisťovniach

Obchodná činnosť patrí medzi najdôležitejšie činnosti každej komerčnej poisťovacej spoločnosti. Hlavným cieľom obchodných aktivít komerčnej poisťovne je predať poistné produkty , t.j. doručiť ich k zákazníkovi, či klientovi. Náklady na obchodnú činnosť tvoria podstatnú časť výdavkov poisťovní, to znamená, že v podstatnej miere ovplyvňujú ich hospodársky výsledok. Je veľmi dôležité rozhodnuť, akú stratégiu volia jednotlivé poisťovacie spoločnosti v procese predaja svojich produktov. Oto Košík vo svojej publikácií tvrdí, že „až úspešnost predaja produktu ukáže, či bol poistný produkt dobre pripravený a či vyhovuje požiadavkám poistného trhu. Preto obchodná činnosť a  obchod samotný vytvárajú základ verejnej mienky o činnosti poisťovne a jej mena.“38

Zmenou spoločenských pomerov a v dôsledku technicko-technologického rozvoja je poisťovníctvo v SR nútené neustále sa prispôsobovať viacerým zmenám. Vznikajú nové riziká, na ktoré poistný trh musí reagovať tvorbou nových poistných produktov vrátane ich ponuky a predaja, resp. zabezpečením stále komplexnejších a komfortnejších služieb v oblasti krytia týchto rizík. Nárast počtu komerčných poisťovní a nimi ponúkaných poistných produktov a služieb spôsobuje ťažkosti v orientácií na poistnom trhu tak občanom ako i  podnikateľom,t.j klientom. Preto čoraz častejšie využívajú služby odborníkov – finančných poradcov a  sprostredkovateľov. Tento názor potvrdzujú i  autorky Čejková V., Martinovičová D. Vo svojej  publikácií, keď uvádzajú, že „rozvoj poisťovníctva si vyžaduje v  súčasnosti už viaceré profesie, bez ktorých poisťovne nemôžu fungovať. Zamestnávať odborníkov niektorých vybraných profesií, a to špecialistov, je dosť nerentabilné a tak komerčné poisťovne v niektorých prípadoch využívajú služby iných subjektov. Ide hlavne o sprostredkovateľov poistenia“ 39 V súčasnosti na slovenskom poistnom trhu poisťovne sa uplatňujú a využívajú kombinovanú distribučnú sieť, ktorú tvoria hlavne vlastní zamestnanci a tiež sprostredkovatelia poistenia. Čejková V., Nečas S., vo svojej knihe uvádzajú, že „sprostredkovatelia vystupujú na poistnom trhu ako medzičlánok medzi poisťovateľom a jeho klientmi, t.j. poisteným resp. poistníkom.“40 P. Chovan vo svojej publikácií charakterizuje sprostredkovateľov poistenia takto: „Sprostredkovateľom poistenia je právnická alebo fyzická osoba, ktorá za odplatu vykonáva sprostredkovanie poistenia, pričom odplatou sa rozumie peňažná odplata (provízia) alebo odplata formou inej ekonomickej výhody“41. Čejková V., Martinovičová D. v už uvedenej publikácií, charakterizujú sprostredkovanie ako „činnosť, pri ktorej sprostredkovateľ na základe hospodárskej zmluvy sa zaväzuje za odmenu obstarať tovar alebo službu alebo tieto činnosti sprostredkovať. V poisťovníctve sprostredkovanie znamená uzatváranie poistnej zmluvy za určitú odmenu.“ Na základe hore uvedených je možné skonštatovať, že sprostredkovatelia poistenia na poistnom trhu majú nezastupiteľné miesto, ich činnosť aj z hľadiska poisťovacích spoločností má prinášať želaný efekt a ovplyvňovať výšku predpísaného poistného. 38 39 40 41

KOŠÍK, O. 2007. Poisťovníctvo -vybrané problémy. s.19 ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. 2007.: Poisťovníctvo: Úvod do teórie. s. 99 ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. 2008. Poistný trh – Vybrané problémy. s. 21 CHOVAN, P. 2006. Poisťovníctvo v  kocke. s. 34 119

2 Charakteristika príslušných právnych noriem v Slovenskej republike

Činnosti v  oblasti sprostredkovania poistenia všeobecne i  pre subjekty územnej samosprávy ovplyvňujú viaceré právne normy. Upravujú podmienky v poisťovníctve, a to aj v oblasti sprostredkovania poistenia a vytvárajú právny rámec pre fungovanie sprostredkovanie poistenia pre subjekty územnej samosprávy. Charakteristiky najdôležitejších z nich sú uvedené v ďalšej časti.

2.1 Právne normy pre činnosť sprostredkovateľov poistenia

Viaceré právne normy ovplyvňujú činnosť sprostredkovateľov poistenia. Najdôležitejší je zákon ako komplexná právna forma platná na území v SR.

Zákon č.340/2005 Z .z. o sprostredkovaní poistenia a sprostredkovaní zaistenia a o zmene a doplnení niektorých zákonov (ďalej v texte len „zákon“) Tento zákon je prvou komplexnou právnou normou platnou na území Slovenskej republiky, ktorá upravuje podmienky pôsobenia sprostredkovateľských spoločností v oblasti poistenia a zaistenia, jej platnosť sa datuje od 28.7.2005. V predmete zákona sa uvádza, že „tento zákon upravuje: • • •

vykonávanie sprostredkovania poistenia a sprostredkovania zaistenia, register sprostredkovateľov poistenia a sprostredkovateľov zaistenia (ďalej len register) dohľad nad sprostredkovaním poistenia a sprostredkovaním zaistenia.“42

Jedným zo základných cieľov tejto právnej úpravy je aj špecifikácia a vymedzenie okruhov činností, ktoré sa vykonávajú v rámci sprostredkovateľskej praxe. Zákon do sprostredkovania poistenia vymedzuje nasledovné činnosti: • • • • •

„predkladanie ponúk na uzavretie poistnej zmluvy, predkladanie návrhu poistnej zmluvy, vykonávanie iných činností smerujúcich k uzavretiu poistnej zmluvy, uzavretie poistnej zmluvy, spolupráca pri správe poistenia, najmä v súvislosti s poistnou udalosťou, zisťovanie, hodnotenie a spracovávanie analýz poistného rizika, poskytovanie odborného poradenstva v oblasti poisťovníctva.“

V zmysle zákona je sprostredkovateľská činnosť definovaná ako podnikateľská činnosť, ktorú môže vykonávať fyzická alebo právnická osoba za peňažnú odplatu alebo za nepeňažnú odmenu. V zákone sa ďalej uvádza, že “sprostredkovateľ poistenia je povinný vykonávať sprostredkovanie poistenia s odbornou starostlivosťou, v záujme ochrany záujmov klienta a nesmie zamlčovať informácie súvisiace so sprostredkúvaným poistením.“ Subjekty pôsobiace v oblasti sprostredkovania môžu mať viaceré formy a sú uvedené v zákone.

2.2 Právne normy pre činnosť poisťovacích spoločností

Poisťovaciu činnosť komerčných poisťovní upravujú viaceré právne normy, najdôležitejší je zákon o poisťovníctve, z ktorého uvádzame:

42 120

ZÁKON č. 340/2005 Z. z. o sprostredkovaní poistenia a sprostredkovaní zaistenia a o zmene a doplnení niektorých zákonov. §1,§ 2,§ 10

Zákon č.8/2008 Z. z. o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov (ďalej v texte len „zákon“) Účelom tejto právnej normy je upraviť: • „niektoré vzťahy súvisiace so vznikom, organizáciou, riadením, vykonávaním poisťovacej činnosti a zánikom poisťovní a zaisťovní, • niektoré vzťahy súvisiace s  pôsobením poisťovní z  iných členských štátov, zaisťovní z  iných členských štátov, zahraničných poisťovní a  zahraničných zaisťovní na území Slovenskej republiky, • výkon dohľadu.“43.Podrobnejšie o sprostredkovateľskej činnosti je uvedené v citovanom zákone a niektoré princípy z neho budú uvedené ďalej v tomto príspevku.

2.3 Právne normy pre subjekty územnej samosprávy

Činnosť subjektov územnej samosprávy upravujú viaceré právne normy, z ktorých uvedieme len najdôležitejší.

Zákon č.369/1990 Zb. o obecnom zriadení (ďalej v texte len „zákon“)

Tento zákon je základnou právnou normou upravujúcou fungovanie obecných samospráv na území Slovenskej republiky. Platnosť nadobudla dňa 6.9.1990, do dnešného dňa bolo schválených jej 34 noviel. V základných ustanoveniach je obec charakterizovaná ako „samostatný územný samosprávny a správny celok Slovenskej republiky; združuje osoby, ktoré majú na jej území trvalý pobyt. Obec je právnickou osobou, ktorá za podmienok ustanovených zákonom samostatne hospodári s vlastným majetkom a s vlastnými príjmami.“44 Zákon vymedzuje územie obce a nazýva obyvateľmi obce osoby, ktoré na jej území majú trvalý pobyt. Samosprávny charakter obcí sa prejavuje v zákone i v tom, že „že obec samostatne rozhoduje a uskutočňuje všetky úkony súvisiace so správou obce a jej majetku, všetky záležitosti, ktoré ako jej samosprávnu pôsobnosť upravuje osobitný zákon, ak takéto úkony podľa zákona nevykonáva štát alebo iná právnická osoba alebo fyzická osoba. Zákon pojednáva aj o majetku, financovaní obec vrátane rozpočtu, ktorý je hlavným nástrojom riadenia finančných tokov.

3 Súčasný stav a spôsob vykonávania sprostredkovania poistenia v Slovenskej republike Do roku 1989 v bývalej ČSSR bol v poisťovníctve podobne ako v ostatných oblastiach finančných služieb zavedený a  legislatívou podporovaný monopolizovaný systém, t.j. na poistnom trhu pôsobila jedna, resp. dve štátne poisťovacie spoločnosti. Zlomovým rokom bol rok 1991, keď vo vtedajšej ČSFR prijatím dvoch zákonov o  poisťovníctve (zvlášť pre Českú aj Slovenskú republiku) sa zrušilo monopolné postavenie štátnych poisťovní a vytvorili sa podmienky na podnikanie v oblasti poistných služieb v trhových podmienkach. Sprostredkovateľská činnosť v oblasti poistných služieb na území vtedajšej ČSSR prakticky nebola vykonávaná vôbec. Spoločenské zmeny po roku 1989 boli sprevádzané snahou stabilizovať politické i ekonomické pomery v bývalej ČSFR, avšak na prispôsobovanie 43 44

ZÁKON č. 8/2008 Z.z. o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov. §1 ZÁKON č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení. §1,§ 4 121

sa trhovým podmienkam a európskym štandardom hlavne v oblasti tvorby legislatívy bol potrebný určitý časový priestor. 90-te roky boli rokmi osvety na našom poistnom trhu, začala sa vykonávať aj maklérska činnosť, a vznikali poisťovací makléri. Pôsobiť v oblasti sprostredkovania poistných služieb začali rôzne domáce, zahraničné i nadnárodné spoločnosti, ale i fyzické osoby, čo výrazne prispelo k vytvoreniu súťaživého prostredia aj v našich podmienkach. V 90-tych rokoch v platných zákonných normách problematika sprostredkovania poistenia riešená nebola.

3.1 Sprostredkovanie poistenia v SR

Po roku 2000 do prijatia Zákona o sprostredkovaní poistenia a o sprostredkovaní zaistenia, bola problematika sprostredkovania poistenia upravená zákonom o poisťovníctve.

Sprostredkovanie poistenia i zaistenia je v súčasnosti ovplyvnená legislatívou (smernicami) Európskej únie, ktorú je povinná každá členská krajina zapracovať do svojho právneho poriadku. Problematika sprostredkovania poistenia v rámci legislatívy EÚ rieši Smernica 2002/92/ES Európskeho parlamentu a rady z 9. decembra 2002 o sprostredkovaní poistenia. Napriek požiadavke EÚ implementovať túto smernicu ešte pred vstupom SR do EÚ Slovenská republika s aproximáciou meškala až do 1.9.2005, keď nadobudol účinnosť zákon o sprostredkovaní poistenia a sprostredkovaní zaistenia. Skutočnosť o ochrane klienta bola zapracovaná aj do našej národnej legislatívy. Je však úlohou budúcich období, aby sa ochrana spotrebiteľa, t. j. klienta stala jedným z najdôležitejších kritériom posudzovania činnosti sprostredkovateľských spoločností. Sprostredkovatelia poistenia v Slovenskej republike založili v roku 1995 svoje záujmové združenie s názvom Slovenská asociácia maklérov v poisťovníctve (SAMP). Podľa internetovej ich stránky „SAMP sa chce stať skúsenostným a vedomostným zázemím svojich členov, garantom vysokej kvality poskytovaných maklérskych služieb a zaslúžiť sa o zvyšovanie uznania maklérov na poistnom trhu. Úlohy, ciele ako i náplň činnosti asociácie sú v  súlade so spoločnými záujmami všetkých jej členov a samozrejme v záujme maklérskej činnosti ako takej“45. Zoznam členov SASP je uvedený na ich webovej stránke. V súvislosti s rýchlo sa rozvíjajúcim poistným trhom v Slovenskej republike, v posledných rokoch sprostredkovateľská činnosť nadobúda vysoko špecializovanú, a legislatívou usmerňovanú formu podnikania.

3. 2 Sprostredkovanie poistenia pre samosprávny kraj

Tento pohľad na sprostredkovanie poistenia pre samosprávny kraj bude charakterizovaný na príklade jednej nemenovanej právnickej osobe, ktorá sa zaoberá sprostredkovávaním poistenia. Sprostredkovateľ poistenia ako právnická osoba vykonáva podnikateľskú činnosť – sprostredkovanie poistenia - v zmysle zákona ako poisťovací maklér. Spoločnosť má udelené povolenie na sprostredkovanie poistenia poisťovacím maklérom na území Slovenskej republiky Národnou bankou Slovenska. Sprostredkovanie poistenia vykonáva na základe

45 122

http: www.samp.sk – Slovenská asociácia sprostredkovateľov v poisťovníctve

zmluvy s  klientelou, ktorej štruktúra je v  prevažnej miere tvorená zo subjektov miestnej a regionálnej samosprávy. Spoločnosť má uzavretý zmluvný vzťah aj s viacerými poisťovacími spoločnosťami, ktorých produktové portfólio je aplikovateľné na krytie rizík komunálnej klientely. Obsah zmlúv s poisťovňami je samozrejme prispôsobený podmienkam, ktoré sú sformulované v § 7, ods.1 zákona č.340/2005 Z. z.. Dvaja členovia predstavenstva spoločnosti, z ktorých jeden vykonáva aj funkciu generálneho riaditeľa spĺňajú najvyšší stupeň odbornej spôsobilosti. Prostredníctvom tejto spôsobilosti preukazujú teoretické a praktické schopnosti potrebné k výkonu činnosti poisťovacieho makléra a týmto spôsobom je činnosť organizácie v rámci sprostredkovania poistenia zosúladená aj s ustanoveniami príslušnej legislatívy. V  procese realizácie svojej činnosti maklérska spoločnosť pre klientelu z  radov subjektov územnej samosprávy vypracováva podrobné analýzy existujúceho poistného rizika a jeho krytia vrátane cien, t.j poistného. Po predložení návrhu riešenia a následnej dohody s klientom sa odstránia i nedostatky v doterajšom poistnom krytí. Vypracováva sa i komplexné portfólio poistných produktov podľa požiadaviek klienta. Navrhnutý komplex poistných produktov je základným parametrom na realizáciu následného verejného obstarávania. Výsledkom verejného obstarávania je Rámcová dohoda o poskytnutí poistných služieb alebo Poistná zmluva uzatvorená medzi klientom a  víťaznou poisťovacou spoločnosťou. Maklérska spoločnosť v týchto zmluvných vzťahoch figuruje ako sprostredkovateľ poistenia, ktorý v zmysle §10, ods.10 zákona a inkasuje poistné na svoje účty a odvádza ich na účty príslušných poisťovacích spoločností. Provízie pre maklérsku spoločnosť sú vyplácané poisťovňami, klient uhrádza iba náklady spojené s realizáciou verejného obstarávania. Pracovníci tejto maklérskej organizácie, ktorí sú v zamestnaneckom pomere a podieľajú sa na sprostredkovateľskej činnosti spĺňajú stredný stupeň odbornej spôsobilosti. Regionálni obchodní zástupcovia vykonávajúci svoju podnikateľskú činnosť na základe živnostenského oprávnenia a  na základe zmluvy o  sprostredkovaní. Tento model fungovania sa však najneskôr do 31.12.2010 bude musieť zosúladiť s ustanoveniami novo prijatého Zákona č. 186/2009 Z. z. o finančnom sprostredkovaní a finančnom poradenstve a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

3.3 Sprostredkovanie poistenia pre Nitriansky samosprávny kraj

Zahájeniu spolupráce medzi sprostredkovateľom poistenia a Nitrianskym samosprávnym krajom (ďalej v texte len NSK) predchádzalo schválenie návrhu Zmluvy o spolupráci medzi zmluvnými stranami v poradných orgánoch, a následne v Zastupiteľstve NSK. Prílohou tejto zmluvy bolo splnomocnenie, ktoré oprávňovalo sprostredkovateľskú spoločnosť zastupovať NSK v otázkach poistenia tak v rámci štruktúr NSK, ako i navonok. Po nadobudnutí účinnosti predmetného uznesenia predseda NSK hore uvedenú Zmluvu o spolupráci podpísal. Predmetom tejto zmluvy boli tieto hlavné činnosti, a to hlavne: kvantifikácia a zhodnotenie rizík, analýza východiskového stavu poistenia vrátane zhodnotenia kvalitatívnej úrovne platných poistných zmlúv, návrh poistného krytia rizík NSK a návrh poistných produktov, príprava dokumentácie pre verejné obstarávanie, súčinnosť pri likvidácií poistných udalostí a správa poistenia, resp. monitoring poistného trhu. Zmluva konkretizovala termíny výkonu niektorých činností, vymedzila práva a povinnosti zmluvných strán, resp. určila kontaktné útvary a osoby na účely plnenia zmluvných záväzkov. 123

3.4 Spolupráca s poisťovacími spoločnosťami

Poisťovacie spoločnosti predstavujú tretiu stranu pomysleného trojuholníka subjektov pôsobiacich v rámci sprostredkovateľskej činnosti. Spolu so zaisťovacími spoločnosťami preberajú na seba tie riziká samosprávnych subjektov, ktoré sami nedokážu krytím zabezpečiť a ktoré predstavujú predmet samotnej sprostredkovateľskej, a následne aj poisťovacej činnosti..

Základom spolupráce je písomná zmluva uzatvorená medzi poisťovacími spoločnosťami a  sprostredkovateľskou spoločnosťou v  zmysle aktuálne platnej legislatívy. Nakoľko v  prípade samosprávnych subjektov zmluvný partner na poskytovanie poistných služieb musí byť určený výsledkom verejného obstarávania, sprostredkovateľ túto skutočnosť, že pre ktorú z  poisťovacích spoločností daný obchod sprostredkoval, sa dozvie až na konci procesu obstarávania. Z tohto dôvodu je žiaduce, aby sprostredkovateľská spoločnosť využila možnosť danú zákonom, a uzatvorila zmluvu o sprostredkovaní so všetkými poisťovacími spoločnosťami poskytujúcimi služby v oblasti komplexného poistenia na slovenskom poistnom trhu. Základom dobrých partnerských a obchodných vzťahov je kvalitne vypracovaná zmluva o  sprostredkovaní poistenia. Je žiaduce, aby táto zmluva v  maximálne možnej miere upravovala podmienky výkonu sprostredkovateľskej činnosti a vytvárala predpoklady na úspešné a  efektívne zvládnutie priebehu obchodných transakcií. Z  dôvodu zabezpečenia súťaživého prostredia v  rámci obstarávateľského procesu v  podobe dostatočného počtu kvalitne vypracovaných ponúk je nutné túto spoluprácu v tejto šírke rozvinúť s minimálne štyrmi až piatimi poisťovňami. Vo fáze prípravy je ešte potrebná spolupráca týchto subjektov najmä v oblasti propagácie, vypracovávaní analýz a pri príprave a podpise jednotlivých poistných zmlúv. Fáza plnenia záväzkov vyplývajúcich z poistných zmlúv vyžaduje súčinnosť hlavne v správe (aktualizácia, doplnenie, zrušenie) poistných zmlúv a v procese likvidácie poistných udalostí. Dôležitou časťou sprostredkovateľskej zmluvy je určenie spôsobu inkasovania poistného, stanovenie ceny (provízie) za sprostredkovanie a spôsob jej výplaty. Z hľadiska možností dané zákonom a vzhľadom na prehľadnejšiu správu, resp. z dôvodu zjednodušenia toku finančných prostriedkov je potrebné, aby poistné bolo pripísané na účet sprostredkovateľa, samostatného finančného agenta. Provízia, dohodnutá v  percentuálnom vyjadrení z  objemu sprostredkovaných obchodov musí byť zahrnutá do poistného. Sprostredkovateľská spoločnosť vykoná prevod poistného na účet poisťovacej spoločnosti v stanovenom termíne zníženého o dohodnuté provízie.

ZÁVER

Predmetom tohto príspevku bola charakteristika sprostredkovateľskej činnosti v teórii a aj v aplikácii na subjekt územnej samosprávy. Spôsob realizácie sprostredkovania poistenia sme charakterizovali vo vybranej sprostredkovateľskej spoločnosti, ktorá poskytuje tieto služby hlavne pre subjekty územnej samosprávy. Právna úprava v podobe Zákona č. 186/2009 Z. z. o finančnom sprostredkovaní a finančnom poradenstve a o zmene a doplnení niektorých zákonov priniesla v Slovenskej republike zásadné zmeny aj v organizácií 124

poradenstva a  sprostredkovania v  oblasti poskytovania poistných služieb. Existujú určité špecifiká charakterizujúce subjekty územnej samosprávy s dôrazom na proces sprostredkovávania poistenia.

ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY

[1] ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. 2007. Poisťovníctvo: Úvod do teórie.1. vyd.

Bratislava: MERKURY spol. s.r.o., 2007. 135 s. ISBN 978-80-89143-60-3

[2] ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S. 2008. Poistný trh: Vybrané problémy. 1. vyd. Bratislava:

MERKURY spol. s.r.o., 2008. 103 s. ISBN 978-80-89143-65-8

[3] HAMALOVÁ, M. 2007. Teória, riadenie a  organizácia verejnej správy: 1. časť: Teória

verejnej správy. 1. vyd. Bratislava: MERKURY spol. s.r.o., 2007. 132 s. ISBN 978-8089143-58-0 [4] CHOVAN, P. 2006. Poisťovníctvo v   kocke. 1. vyd. Bratislava: Slovenská asociácia poisťovní, 2006. 359 s. ISBN 80-967410-1-2 [5] KONEČNÝ, S. 2006. Komunálna politika, Študijná príručka. 1. vyd. Bratislava: MAYOR, s.r.o. 2006. 144 s. ISBN 80-969133-2-8 [6] 6. KOŠÍK, O. 2007. Poisťovníctvo -vybrané problémy. 1. vyd. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 2007. 130 s. ISBN 978-80-8083-370-1. [7] www.samp.sk - Slovenská asociácia sprostredkovateľov v poisťovníctve [8] Zákony: Zákon č.340/2005 Z. z. o sprostredkovaní poistenia a sprostredkovaní zaistenia a o zmene a doplnení niektorých zákonov Zákon 186/2009 Z. z. o finančnom sprostredkovaní a finančnom a  o zmene a doplnení niektorých zákonov Zákon č.8/2008 Z. z. o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov Zákon č.369/1990 Zb. o obecnom zriadení

prof. Ing. Viktória Čejková, PhD. – Ing. Tatiana Lyčková Katedra ekonómie a financií Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Železničná 14 821 07 Bratislava E-mail: [email protected] Telefón: +421 918 699 796

125

126

Vliv pojistného sektoru na regionální rozvoj České republiky The influence of the insurance sector in regional development of the Czech Republic Ing. František Řezáč, Ph.D. Anotace

Výzkum se zabývá regionálním rozvojem v  České republice. S  využitím základních dokumentů přijatých odpovědnými zástupci veřejné moci na celostátní i regionální úrovni vymezuje strategické směry regionálního rozvoje zejména v oblasti sociální, ekonomické a environmentální. Poukazuje také na opatření státu i krajů, zejména Jihomoravského, přijímaných k odstranění následků živelních katastrof.

Klíčová slova

Pojistný sektor, pojišťovnictví, komerční pojišťovna, živelní katastrofa, pojistná událost, škoda, regionální rozvoj, regionální disparity, povodí řek, územní plán.

Annotation

The research deals with regional development in the Czech Republic. Using basic instruments adopted by the responsible representatives of public authorities at national and regional level, defines the strategic directions of regional development including social, economic and environmental. He also points to measure the state and region, especially Southern, taken to remedy the effects of natural disasters.

Key words

The insurance sector, insurance, commercial insurance, natural disaster, accident event, damage, regional development, regional disparities, river basins, land-use planwords.

Úvod

S  rozvojem demokratizace společnosti v  tržních podmínkách se i  v  České republice postupně naplňuje dělba státní a veřejné správy, kdy se postupně přesouvá část kompetencí z centrálních orgánů na regionální úroveň. Proto nebývale roste význam a úloha regionů ve všech oblastech života společnosti a to zejména v oblastech sociálního a ekonomického rozvoje a v ochraně životního prostředí. Naproti tomu rozvoj globalizovaného světa přináší i  nemálo problémů s  kterými se i regionální struktury musí umět vypořádat. Protože se jedná o neuvěřitelně širokou oblast, zaměřuje se tato část výzkumu pouze na dílčí problematiku související se vztahem regionálního rozvoje a pojistného sektoru. Tento vztah vyplývá, zejména v posledních letech, z ros127

toucího množství, ale zejména z velkého rozsahu škod způsobených živelními katastrofami na životech a zdraví občanů, majetku domácností, podniků, obcí, měst a státu. Významný podíl na odstranění anebo alespoň zmírnění dopadů následků živelních pohrom v regionech může mít právě pojistný sektor, který poskytnutím pojistných náhrad může přispět ke snížení následků v újmě na životech a zdraví občanů a k obnově poškozeného či úplně zničeného obecního nebo městského majetku.

metodika

Ke zkoumání ekonomické situace vybraných regionů, zejména Jihomoravského kraje, bude využita metoda deskripce a  analýzy. V této části výzkumu také půjde o posouzení využitelnosti vybraných pojistných produktů k zabezpečení a podpoře regionálního rozvoje. Ke zpracování části příspěvku zabývající se úlohou státu a regionálního zastoupení veřejné moci při řešení strategických opatření rozvoje regionu a při navržení opatření k odstranění následků živelních katastrof bude použita metoda deskripce a analýzy. V části příspěvku zabývající se přehledem pojistných událostí v letech 1997 až 2010, škodami a dopady povodní a záplav v daných regionech bude použita metoda analýzy. K posouzení vhodnosti nabídky pojistných produktů pro subjekty veřejné správy v daných regionech bude použita metoda analýzy a komparace. V celém příspěvku bude plně využito zpracovaných dat a přehledů centrálními i regionálními institucemi pomocí matematických a statistických metod.

Výsledky

V podmínkách ČR se regionální politika uplatňuje z úrovně EU vůči vybraným regionům NUTS 2, z úrovně ČR vůči vybraným státem podporovaným regionům (§4 zákona 248/2000 Sb.) a z úrovně krajů vůči vybraným mikroregionům.

Základními úrovněmi v regionálním rozvoji a realizaci regionální politiky ČR jsou: • • • • •

regiony soudržnosti (NUTS 2) – statistické oblasti, kraje (NUTS 3) – vyšší územní samosprávné celky, okresy – regionální jednotky pro stanovení regionů se soustředěnou podporou státu, správní obvody obcí s rozšířenou působností ( SO ORP) – správní okrsky, obce – obecní a městské úřady.

Úlohou státní úrovně je koncepční a výkonná činnost zákonodárných a výkonných složek státu v oblasti regionální politiky a podpory regionálního rozvoje, včetně zabezpečení prostředků státního rozpočtu a adekvátních legislativních opatření. Cílem státní podpory regionálního rozvoje je růst socioekonomického a enviromentálního potenciálu regionů, zvyšování jejich konkurenceschopnosti, vyvážený rozvoj regionální struktury státu a snižování nepřiměřených rozdílů v úrovni hospodářského a sociálního rozvoje a environmentálních podmínek regionů. Při uplatňování principu subsidiarity v podpoře regionálního rozvoje a provádění regionální politiky je tedy úkolem státu zejména: • • 128

vytváření koncepce regionální politiky státu, analýza a identifikace regionálních disparit,

• •

určení problémových regionů, které je potřeba podporovat z úrovně státu, stanovení rozsahu a zaměření podpory státu v rámci státních programů podpory regionálního rozvoje k odstraňování regionálních disparit.

Úlohou krajské úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů krajů v oblasti regionálního rozvoje. Orgány kraje tvoří základní stavební jednotku pro tvorbu a realizaci regionálního rozvoje v ČR, spolupracují s ústředními úřady státní správy a koordinují zájmy obcí ve věcech regionálního rozvoje nadobecního významu. Úkolem krajů je zejména: • koordinace rozvoje územního obvodu kraje a rozvoj odvětví v jejich samostatné působnosti, • koncipování vnitřní rozvojové politiky krajů, zpracování a implementace rozvojových programů, • stanovení regionálních rozvojových priorit, ovlivňování vývoje regionálních disparit v rámci kraje a dbát o zachování krajinné a hospodářské pestrosti území. Do 31.12.2002 bylo úlohou okresní úrovně dočasné zajišťování některých úkolů spojených s tvorbou a realizací podpory regionálního rozvoje (ve smyslu usnesení vlády č.258/99 a 511/99 byly okresní úřady zrušeny a jejich činnost od 1. 1. 2003 nahrazena obcemi s rozšířenou působností nebo kraji). Obr. 1 Socioekonomická situace v Jihomoravském kraji v roce 2008

129

Úlohou obecní úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, jejich iniciační činnost v oblasti řešení nadmístních problémů a definování nadmístních programů a jejich participace na realizaci regionálních programů. Na výše uvedené navazuje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2001 - 2013. Program rozvoje územního obvodu kraje je základním střednědobým koncepčním dokumentem kraje. Slouží k podpoře rozvoje území kraje a současně i jako nástroj řízení této podpory. Obsahem je profil kraje (obyvatelstvo a sídla, hospodářství, cestovní ruch, občanská infrastruktura, doprava, životní prostředí), územní disparity, zhodnocení realizace plánu rozvoje JMK 2006 - 2009, SWOT analýza, vize, cíle, priority, opatření a aktivity (struktura a tvorba návrhové části, vize a cíle, kvalita života obyvatel, věda, výzkum, inovace, atraktivnost destinace, kvalita životního prostředí a krajiny), implementační část (proces realizace programu rozvoje JMK, systém monitoringu). Za období 2005-2008 se socioekonomická situace v kraji zlepšila – celkově se rozložení obvodů POÚ posunulo směrem k  příznivějším hodnotám. V  roce 2005 spadaly tři obvody POÚ do kategorie „slabých“ a  sedm obvodů do kategorie „ohrožených“. Nejvíce rozvinutou oblastí zůstává Brno a  jeho širší zázemí. Oproti roku 2005 se rozšířila oblast kolem Brna, označená jako „silná“: zatímco v roce 2005 byly „silné“ pouze tři obvody POÚ bezprostředně přiléhající k Brnu (Kuřim, Šlapanice a Židlochovice), v roce 2008 to již byla téměř polovina území kraje (od Brna na východ, západ i jih až na hranice kraje). Za sledované čtyřleté období se podíl obyvatel kraje žijících v „silných“ obvodech POÚ velmi výrazně zvýšil – z 9,0 % na 58,4 %.

Navržená struktura identifikátorů 1. 2. 3. 4. 5.

6. 7.

130

Strategie regionální politiky ČR, pro léta 2007–13. Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let 2007 – 2013. Prioritní oblasti regionálního rozvoje. Program regionálního rozvoje Jihomoravského kraje. Vybrané ukazatele rozvoje JMK: • podíl HDP Jihomoravského kraje na celkovém HDP ČR, • výdaje na výzkum a vývoj, počet zaměstnanců výzkumu a vývoje, • situace na trhu práce, míra nezaměstnanosti, • socioekonomická situace v kraji. Příčiny, rozsah škod a dopady povodní a záplav v letech 1997 až 2010 na území ČR a sousedních států. Nabídka pojistných produktů pro subjekty veřejné správy strukturovaná podle odvětví: • úrazové a životní pojištění zastupitelů a zaměstnanců veřejné a státní správy, • pojištění majetku obcí a měst, • pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zastupiteli a zaměstnanci veřejné a státní správy, • komparace nabídky vybraných komerčních pojišťoven.

Závěr

Analýza regionální politiky České republiky realizovaná v podobě Strategie regionálního rozvoje a na něj navazující Program regionálního rozvoje Jihomoravského kraje potvrzují význam pozornosti, která je věnována předmětné problematice a  to jak z  úrovně Evropské unie tak i z úrovně České republiky a příslušných regionů. Přijímaná opatření jsou v centru pozornosti zejména Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva pro životní prostředí ČR a Ministerstva financí ČR, ale také jednotlivých krajů, měst a obcí. Vynakládané finanční prostředky ze státního rozpočtu cestou dotací i ze soukromých zdrojů formou pojištění se dnes pohybují ročně v řádech miliard korun a vyžadují si tak nemalou pozornost.

Literatura

[1] ČEJKOVÁ, V.: Pojistný trh. 1. vydání, Praha : GRADA Publishing, 2002. 120 s. ISBN

[2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]

80-247-0137-5 MAJTÁNOVÁ, A., DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E., KAFKOVÁ, E.: Poisťovníctvo. Teória a prax. Praha: EKOPRESS, 2006. 288 s. ISBN 80-86929-19-1 ŘEZÁČ, F. a kol.: Marketingové řízení komerční pojišťovny. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, Tisk: BonnyPress, 2009. 210 s. ISBN 978-80-210-4799-0. Internetové stránky Evropského pojišťovacího výboru - http://www.cea.assur.org Internetové stránky České asociace pojišťoven - http://www.cap.cz Internetové stránky Ministerstva financí ČR - http://www.mf.cz Internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR - http://www.mmr.cz Internetové stránky Ministerstva životního prostředí ČR - http://www.mzp.cz Zákon o pojišťovnictví v aktuálním znění

Ing. František Řezáč, Ph.D. Katedra financí Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita Lipová 41 a 602 00 Brno Česká republika E-mail: [email protected]

131

132

Vývoj pojišťovnictví v ČR v letech 2005-2010 Development of the Insurance in the Czech Republic in Years 2005-2010 Ing. Taťána Lyčková ANOTACE

Předmětem tohoto příspěvku je podat ucelený obraz o  metodickém postupu řešení parciálního tématu v rámci vědecko-výzkumného projektu „Dopady vybraných veřejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a Českej republike“. Analýza vývoje hlavních ukazatelů pojistného trhu v letech 2005-2010 bude sloužit jako výchozí materiál pro následné zkoumání vlivu pojistného sektoru na regionální rozvoj ČR.

KLÍČOVÁ SLOVA

Pojistný trh, životní pojištění, neživotní pojištění, předepsané pojištění, pojištěnost.

ANNOTATION

The scope of this paper is to describe a methodical approach to analysis of a partial topic within the research project „Impact of selected public policies on regional development in the Slovak and Czech Republic. Analysis of the development of main insurance market indicators in years 2005-2010 will serve as a basic material for subsequent research of impact of the insurance sector on regional development in the Czech Republic.

KEY WORDS

Insurance market, life insurance, non-life insurance, premium, premium/GDP.

ÚVOD

Objektem zkoumání tohoto dílčího tématu, jak už vyplývá z názvu, bude oblast pojišťovnictví. Pojišťovnictví patří mezi významná odvětví každého národního hospodářství a v tomto kontextu je třeba poznamenat, že se pod tímto pojmem budou rozumět pouze ty instituce a činnosti, které fungují na komerční bázi. Pojištění lze definovat jako „úhradu peněžní potřeby, která je v jednotlivém případě nejistá, vcelku však odhadnutelná – a to na základě vyrovnávání rizik při seskupení dostatečně velkého počtu hospodářských jednotek“.46 Základním účelem komerčního pojištění je tedy zmírnit či odstranit nepříznivé důsledky nahodilých událostí vyvolaných působením přírodních sil či nežádoucím chováním lidí. Tímto pojišťovnictví plní funkci stabilizátora ekonomické úrovně podniků a životní úrovně obyvatelstva v podmínkách fungování tržního mechanismu. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví rozlišuje podle druhu krytých rizik dvě základní pojistná odvětví – životní pojištění kryjící riziko úmrtí a riziko dožití a neživotní pojištění kryjící rizika ohrožující zdraví

46

Zdroj: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění, 1996, s. 31.

133

a životy osob (tj. úraz, nemoc, invalidita apod.), rizika vyvolávající přímé škody na majetku (tj. živelní rizika, odcizení, vandalství, strojní rizika apod.) a  rizika vyvolávající finanční ztráty (tj. přerušení provozu, úvěrová rizika, odpovědnostní rizika apod.).47 Předmětem této části projektu budou vývojové tendence pojišťovnictví v ČR ve stanoveném období, na jejichž základě bude možné odhalit vzájemné interakce mezi pojistným sektorem a celkovým regionálním rozvojem v ČR.

CÍL A METODIKA

Cílem tohoto parciálního tématu je vytvořit ucelený náhled na vývoj pojišťovnictví v letech 2005-2010 prostřednictvím analýzy vývoje jednotlivých ukazatelů pojistného trhu v České republice se zaměřením na oblast Jihomoravského kraje. Data získaná prostřednictvím této analýzy budou sloužit jako výchozí materiál pro následné zkoumání vlivu pojistného sektoru na regionální rozvoj ČR v rámci společného vědecko-výzkumného projektu „Dopady vybraných veřejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a Českej republike“ Vysoké školy ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislavě a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Při řešení dané problematiky budou využity následující přístupy: • komparativní přístup, a to hlavně při porovnávání jednotlivých ukazatelů pojistného trhu v České a Slovenské republice, resp. ve vybraných srovnatelných regionech obou zemí; • historicko-logický přístup, při zpracovávání vývojových tendencí pojišťovnictví; • systémový přístup, jehož uplatněním bude získán souhrn poznatků a podkladových údajů prezentovaných ve vzájemných vztazích a vazbách s cílem vytvoření kompaktního celku. Systémový přístup je nevyhnutelný hlavně při studiu a chápání všech procesů fungování zkoumané problematiky. Procesy a  jevy pojišťovnictví se budou zkoumat komplexně s  ohledem na vnitřní i  vnější vazby. Systémový přístup bude využit jako nástroj ke zvýšení efektivnosti činností se zaměřením na jeho schopnost poskytovat taková řešení, která se ve značné míře liší od běžných způsobů řešení při izolovaném přístupu; • statistický přístup, který bude aplikován při sestavování tabulek a grafů, přičemž prezentované ukazatele pojistných trhů budou zpracovány na základě analýzy podkladových dat v určitých etapách, resp. letech. Základními všeobecnými výzkumnými metodami, které budou při řešení dané problematiky využity, jsou: • metoda analýzy (zkoumání pojišťovnictví prostřednictvím vybraných ukazatelů), • metoda syntézy (pozorování vzájemných vztahů a  zároveň vyvození výsledků mezi zkoumanými složkami včetně formulování jednotlivých teoretických názorů na uvedenou problematiku), • metoda indukce (vyvozování závěrů týkajících se aktuálních otázek a perspektiv pojistného sektoru a jeho vlivu na regionální rozvoj), • metoda dedukce (odvozování konkrétních praktických poznatků, resp. zákonitostí ze všeobecně platných ustanovení).

47

134

Zdroj: DUCHÁČKOVÁ, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, 2005, s. 119.

Vývoj pojišťovnictví v  letech 2005-2010 bude zkoumán prostřednictvím vybraných ukazatelů pojistného trhu, které lze rozdělit do dvou základních skupin: a) Hlavní ukazatele b) Doplňkové ukazatele

Hlavní ukazatele: • • • • •

předepsané pojistné, pojistné plnění, škodovost, tj. poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší prijatého pojistného, pojištěnost, tj. poměr předepsaného pojistného k  hrubému domácímu produktu v běžných cenách. koncentrace pojistného trhu.

Doplňkové ukazatele: • • • • • •

počet komerčních pojišťoven, počet zaměstnanců v pojišťovnictví, počet uzavřených pojistných smluv, průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu, počet vyřízených pojistných událostí, průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost

V současné době dochází ke sběru a třídění podkladových dat získaných především prostřednictvím České asociace pojišťoven a Českého statistického úřadu. Za účelem dosažení komplexních a porovnatelných údajů budou jednotlivé ukazatele doplněny o indexy jejich vývoje v čase.

VÝSLEDKY

Výsledky této dílčí kapitoly vědecko-výzkumného projektu jsou plánovány na rok 2011, příp. 2012 mohou být dále doplněny o aktuální údaje dle specifických požadavků projektu. Vývoj pojišťovnictví v ČR, resp. ve vybraném regionu bude sloužit jako výchozí materiál pro následné zkoumání vlivu pojistného sektoru na regionální rozvoj. Na základě provedené analýzy ukazatelů pojistného trhu a jejich komparace v České a Slovenské republice, resp. ve vybraných regionech, bude možné posoudit úroveň pojišťovnictví v jednotlivých územních celcích a  tomu pak přizpůsobit i  další zkoumání v  rámci navazujících kapitol projektu. Výsledkem této části bude i identifikace faktorů, které vývoj pojišťovnictví v jednotlivých oblastech ovlivňují a  jejichž determinace je důležitá pro vyslovení doporučení na zlepšení stávající situace. Jejich stimulace či naopak eliminace by mohla přispět k urychlení dalšího vývoje pojišťovnictví ve vybraných regionech a následně i k celkovému regionálnímu rozvoji, resp. jeho stabilitě.

135

ZÁVĚR

Analýza vývoje pojišťovnictví v letech 2005-2010 v České republice se zaměřením na vybraný region – Jihomoravský kraj bude představovat vstupní kapitolu pro řešení vlivu pojistného sektoru na regionální rozvoj v  ČR v  rámci společného vědecko-výzkumného projektu „Dopady vybraných veřejných politík na regionálny rozvoj v Slovenskej a Českej republike“ Vysoké školy ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislavě a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Takto získané výsledky mohou být užitečné jak z pohledu praxe, tzn. jednotlivých komerčních pojišťoven a institucí veřejné správy, které z nich mohou vycházet při rozhodování o dalším směřování svých podnikatelských záměrů, tak také z pohledu teorie v podobě možného rozvoje pojišťovnictví a jeho využití v oblasti veřejné správy obecně.

LITERATURA

[1] [2] [3] [4] [5] [6]

[7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]

ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S.: Pojistný trh. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2005. 105 s. ISBN 80-210-2574-8. Čejková, V., Nečas, S.: Pojišťovnictví. 2. přeprac. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 129 s. ISBN 80-210-399-06. DAŇHEL, J.: a kol. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E., RADOVÁ, J.: Analýza globálních trendů ve světovém a českém komerčním pojišťovnictví. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2007. 63 s. ISBN 978-80-245-1256. DUCHÁČKOVÁ, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0. VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. 1. vyd. Praha : Codex Bohemia, 1996. 601 s. ISBN 80-85963-21-3. Česká asociace pojišťoven [on-line]. Dostupné na WWW: . Český statistický úřad [on-line]. Dostupné na WWW: . Portál jihomoravského kraje [on-line]. Dostupné na WWW: Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Zákon č. 350/2006 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.

Ing. Taťána Lyčková Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Lipová 41 a Brno E-mail: [email protected]

136

Vplyv priamych zahraničných investícií na sociálno-ekonomický rozvoj SR a investičná atraktívnosť regiónov The impact of FDI on the socio-economic development of Slovakia and the investment attractiveness of regions doc. Ing. Judita Táncošová, CSc. AnotÁcia

Konkurencieschopnosť a  ekonomický  rast SR je determinovaný mnohými faktormi, ku ktorým patrí aj dlhodobý nedostatok kapitálu v každej sfére ekonomiky. To sú motívy na vytváranie dobrých podmienok pre vstup PZI. Konkurencie je silná, ale SR má predpoklady byť výhodným regiónom pre ich vstup z hľadiska polohy, potenciálu pracovnej sily a tradície v priemysle.

KĽÚčovÉ slovÁ

Priame zahraničné investície (PZI), investičná atraktívnosť, makroekonomická stabilita, kvalita podnikateľského prostredia, politická stabilita, infraštruktúra, daňový systém, investičné stimuly, regionálne disparity

Annotation

Competitiveness  and economical growth of Slovakia is determined by various factors, such as long-term lack of capital in every field. Those are motives of creating conditions for foreign investors. The competition is strong, but SR has assumption to be an attractive region for them because of the geographical location, labor force potential and tradition in segments of industry.

Key words

Foreign direct investment (FDI), investment attractiveness, macroeconomic stability, quality of business environment, political stability, infrastructure, taxation, investment incentives, regional disparities

Úvod

Stratégia ekonomického rastu vo všetkých ekonomikách je podmienená mnohými faktormi. K najdôležitejším patrí dlhodobý nedostatok kapitálových zdrojov v podnikovej, v bankovej či v štátnej sfére. To sú motívy na vytváranie výhodných podmienok pre vstup zahraničných investorov a zvyšovaním investičnej atraktívnosti Slovenska priťahovať priame zahraničné investície. Konkurencia je silná, ale SR má predpoklady stať sa výhodným regiónom pre investorov z hľadiska strategickej polohy, dostatočného potenciálu kvalifikovanej pracovnej sily, či tradície v rôznych odvetviach priemyselnej výroby.

137

PZI sú investície, ktoré zabezpečujú podiel na vlastníctve a účinnú kontrolu a na rozdiel od portfóliových investícií vstupujú priamo do výrobnej, obchodnej činnosti alebo do sféry služieb. K významným investorom patria dlhodobo Nemecko a Rakúsko, ďalej nasledovali Holandsko, USA, Spojené kráľovstvo a ČR. Odvetvové členenie PZI ukazuje vysokú koncentráciu v malom počte odvetví. Typická je aj veľká nerovnomernosť toku PZI a jeho regionálne rozmiestnenie, čo vytvára priestor pre vznik, resp. prehlbovanie regionálnych disparít. Vývoj prílevu PZI má síce rastúci trend, ale celkový stav PZI je v  SR pomerne nízky, vzhľadom na potreby ekonomiky nedostatočný a z hľadiska V4 je najnižší. Pre ekonomiku SR je dôležité, aby sa objem PZI zvýšil a je nevyhnutné ich nasmerovať do regiónov s  vysokou mierou nezamestnanosti, nízkou mierou industrializácie a  s  nevyužitými výrobnými kapacitami. To sú dôvody zamerať sa na skvalitňovanie všetkých determinantov ovplyvňujúcich investičnú atraktívnosť Slovenska.

Cieľ a metodika

Cieľom parciálnej časti výskumnej úlohy je vytvoriť celkový pohľad na podstatu, formy realizácie a vývoj priamych zahraničných investícií v SR v rokoch 2005-2010 a poukázať na vplyv PZI na regionálny vývoj Slovenska, resp. riešenie regionálnych disparít. Na základe analýzy vývoja prílevu PZI naznačiť regionálny a odvetvový aspekt vstupu zahraničných investorov a skúmať motiváciu investorov vo vzťahu k vytváraniu vhodného investičného prostredia v SR. Investičná atraktívnosť je podmienená viacerými faktormi, ku ktorým patrí makroekonomická stabilita, stav politického prostredia, kvalita podnikateľského prostredia, pracovná sila, infraštruktúra a investičné stimuly. Na základe ich zhodnotenia v období 2005 – 2010 (podľa dostupnosti údajov) a komparácie ich stavu v rámci regiónov dospieť k závislosti vstupu PZI na HDP a HDP/1 obyv. poukázať na možnosti ekonomického rastu jednotlivých regiónov, resp. na odstraňovanie regionálnych disparít. Údaje získané prostredníctvom tejto analýzy budú východiskom pre ďalšie skúmanie vplyvu PZI na regionálny vývoj z hľadiska sociálno-ekonomických dôsledkov. V prípade záujmu ďalšieho riešiteľa z ESF MU v Brne je možné v poslednej fáze výskumu komparovať s podmienkami a výsledkami v Českej republike. Pri riešení hlavného cieľa a čiastkových cieľov budú využité nasledujúce prístupy: • historicko-logický přístup, pri analyzovaní a spracovávaní vývoja prílevu PZI, skúmaní jeho regionálneho a odvetvového zamerania; • systémový prístup, na základe ktorého bude východiskom teoretické vymedzenie a podstata PZI a vývoj teórií PZI, ktoré riešia motiváciu investorov a príčiny vstupu a lokalizáciu PZI. Na základe vytvorenia a získania základnej poznatkovej bázy, ktorú využijeme pri aplikácii na konkrétne skúmané regióny, budeme hľadať vzájomný vzťah medzi vstupom PZI a sociálnym a ekonomickým vývojom regiónov.; • štatistický prístup použijeme pri dokumentovaní vývoja prílevu PZI v období 20052010 a pri súčasnom stave PZI v jednotlivých regiónoch. Tento prístup bude dokumen138

•

tovať investičnú atraktívnosť a na základe údajov uvedieme vývoj jednotlivých determinantov v SR. Na základe štatistických údajov poukážeme na vzťah medzi prílevom PZI s ekonomickým rastom v regiónoch; komparatívny prístup využijeme v  prípade porovnania vývoja prílevu PZI do jednotlivých regiónov (najlepší a najslabší samosprávny kraj v SR), resp. pri porovnávaní jednotlivých údajov v  Českej a  Slovenskej republike, alebo len niektorých regiónov týchto krajín.

K základným výskumným metódam, ktoré budú využité patria: • metóda analýzy (budeme analyzovať vývoj prílevu PZI z hľadiska regionálneho a odvetvového aspektu a skúmať ďalšie ukazovatele z hľadiska determinantov investičného prostredia), • metóda syntézy (pozorovaním vzájomných vzťahov medzi porovnateľnými ukazovateľmi a vyvodenie výsledkov medzi skúmanými veličinami s cieľom aplikovania teoretických poznatkov na konkrétnu ekonomiku a jej regióny), • metóda indukcie (na základe čiastkových výsledkov vyvodíme závery, ktoré sa týkajú súčasného stavu a s možnosťou vyslovenia perspektív vývoja a prílevu PZI do regiónov SR s podmienenosťou sociálneho a ekonomického rozvoja), • metóda komparácie (porovnať vývoj regiónu s najvyšším prílevom PZI s dosiahnutým HDP a ďalších ukazovateľov s regiónom s najnižším prílevom PZI a vytvoriť záver z hľadiska vzájomného vzťahu – PZI a HDP). Vývoj PZI v rokoch 2005-2010 bude skúmaný z hľadiska celkového prílevu do ekonomiky SR, z hľadiska regionálneho rozmiestnenia a odvetvového aspektu a budeme porovnávať prílev PZI a jeho odraz v ekonomickom raste vo vybraných regiónoch SR. V prípade, že sa problematike PZI nenájde riešiteľ z ESF MU v Brne, v záverečnej etape porovnáme vývoj PZI s vybraným regiónom (regiónmi) v Českej republike. Hlavnými ukazovateľmi, ktoré budeme skúmať budú: prílev PZI, stav PZI, vývoj HDP a HDP/1 obyvateľa, poprípade ďalšie ukazovatele.

VÝCHODISKÁ PRE ĎALŠIE SKÚMANIE

Vývoj PZI v období pred rokom 2005 je možné označiť ako cyklický. Situácia sa začala meniť v rokoch 1999-2002. Dôvodom bol program novej vlády v roku 1998, ktorý bol zameraný na zvýšenie prílevu PZI a stimuláciu investorov. Uvedenú tendenciu naznačujú prijaté opatrenia smerujúce k vytváraniu podmienok k zvýšeniu prílevu PZI do SR. K zlepšeniu nedošlo hneď, ale postupne a viditeľným sa prílev stal až v roku 2000. V tomto roku dosiahol hodnotu 1,9 mld. USD, čo znamenalo zaradenie sa medzi ekonomiky s najväčším prílevom PZI. Z hľadiska umiestnenia to bolo 4. Miesto pre Slovenska za Poľskom, Českom a Ruskom. SR si pozíciu udržala aj v nasledujúcich rokoch (v roku 2001 dosiahla hodnotu 1,58 mld. USD a 5. miesto v regióne; v roku 2002 rekordnú hodnotu 4 mld. USD a 3. miesto v regióne).

139

Tabuľka 1 Poradie vybraných štátov SVE v príleve PZI v rokoch 1998 – 2002 Krajiny Česká republika Poľsko Maďarsko Slovenská republika Ruská federácia Rumunsko Bulharsko Chorvátsko Slovinsko

1998 2 1 4 9 3 5 11 12 14

1999 2 1 4 11 3 6 7 5 16

2000 2 1 5 4 3 7 8 6 16

2001 2 1 4 5 3 7 8 6 12

2002 1 2 8 3 4 6 11 7 6

Prameň: Spracované na základe štatistík UNCTAD Predpokladmi zlepšenia SR boli zmeny oproti obdobiu 1993-1998 v politickej a ekonomickej stabilite ako aj v privatizačných metódach. V politickej stabilite sa hlavným cieľom vlády zvolenej v roku 1998 stalo zlepšenie medzinárodného postavenia SR a opätovné zaradenie do procesu prijatia do EÚ. Úspechom bolo najprv prijatie do OECD v decembri 2000, čo dalo zahraničným investorom záruku, že SR patrí k štátom politicky a hospodársky stabilným. Najväčší podiel na zvýšenom príleve PZI v rokoch 2000 - 2002 mali privatizačné investície a neboli vylúčené ani zahraničné spoločnosti a prikročilo sa k predaju 49 % podielu v štátnych podnikoch. Z finančných dôvodov mali najväčší záujem veľké zahraničné spoločnosti a postupne sa predali podiely v bankách v štátnom vlastníctve, v Slovenských telekomunikáciách, SPP, v energetických podnikoch a v mnohých ďalších. Najväčším privatizačným odpredajom bol predaj 49 % spoločnosti SPP. To boli príčiny vysokého prílevu PZI v roku 2002. Privatizácia v tomto období značne skresľovala prílev PZI a boli to väčšinou jednorazové zahraničné investície s extrémne vysokou hodnotou, ktoré sa v ďalších rokoch samozrejme neopakovali. Ku koncu roka 2002 bola privatizácia viac menej ukončená. Následne sa to prejavilo už v príleve PZI v roku 2003, ktorý klesol na asi 800 mil. USD. Rok 2004 sa niesli v znamení pozitívnych trendov a do ekonomiky SR v oblasti prílevu PZI smerovali veľké transnacionálne korporácie, ktoré realizovali hlavne investície typu „greenfield“. K najväčším podnikom so zahraničnou majetkovou účasťou bola dlho firma Volkswagen, ktorá podľa údajov SARIO mala v roku 2003 14 % podiel na celkovom slovenskom exporte. V  roku 2003 boli podpísané aj ďalšie dohody, napr. s  francúzskym koncernom PSA,  v  roku 2004 vznikla automobilka KIA s koncernovým partnerom Hyundai, čím sa Slovensko zaradilo k najdynamickejšie rastúcim výrobcom automobilov na svete. Ďalším dôležitým investorom sa stala elektrotechnickú spoločnosť Samsung z Kórejskej republiky. Okrem týchto veľkých investičných aktivít sa na Slovensku etablovali v uvedenom období aj ďalší menší zahraniční investori.

140

K hlavným faktorom zvýšeného prílevu PZI patrili najmä tri faktory. Prvým boli dôležité reformy uskutočnené slovenskou vládou ako napr. daňová reforma, ktorá znížila podnikovú daň zo zisku na úroveň 19 % ako aj zrušenie dane z dividend. Boli to významné signály pri výplate a  repatriácii zisku z podnikania na Slovensku späť do materských štátov. Druhým faktorom bola nízka cena práce (najnižšia v rámci V4) a relatívne dobre kvalifikovaná pracovná sila a v dostatočnom množstve. To znamená, že zahraniční investori nemali problém s dostupnosťou pracovnej sily a vysoká miera nezamestnanosti zabezpečovala nízky tlak na zvyšovanie miezd. Tretím faktorom bola aktívna politika podpory prílevu PZI zo strany vlády a poskytnutie investičných stimulov. Všetky tri faktory pri silnej konkurencii mohli zohrať dôležitú úlohu pri rozhodovaní investorov a pri ich alokácii PZI do jednotlivých ekonomík. Dôležitú úlohu zohrali investičné stimuly v SR napr. pri investícii KIA Motors, kde slovenská vláda ponúkla investičné stimuly vo výške 15 % z celkovej hodnoty investície, čo je maximum podľa platných nariadení EÚ. Kombinácia uvedených faktorov znamenala, že sa SR v uvedenom období stalo zaujímavou lokalitou pre zahraničných investorov a  postupne sa stalo dôležitým výrobným centrom s výrobou automobilov, LCD displejov, DVD prehrávačov a inej elektroniky. Dynamický rast priemyselnej výroby bol predpokladom vysokého ekonomického rastu, ktorý v ďalších rokoch kulminoval.

ZávEr

V prvej etape výskumu budú zbierané prvotné podkladové materiály a štatistické údaje, pri ktorých využijeme bežne dostupné údaje zverejňované Národnou bankou Slovenska, SARIOm a  Štatistickým úradom SR. Výskum bude vychádzať zo základných poznatkov predmetnej oblasti a to tak v teoretickej ako aj praktickej rovine.

141

LiteratÚra

[1] BEVAN, A., ETRIN, S.: The Determinants of Foreign Direct Investment in Transition Economies. Centre for New and Emerging Markets, London Business School 2001 [2] FERENĆÍKOVÁ, S. – DUDÁŠ, T. Vplyv prílevu priamych zahraničných investícií na hospodársky rast v nových členských štátoch Európskej únie zo strednej a východnej Európy. Ekonomický časopis 3/2005, 261-272. [3] MERLEVEDE, G.,  SCHOORS, K.: Determinants of Foreign Direct Investment in Transition Economies. Centre for Russian International Socio-Political and Economic Studies, Ghent University 2004 [4] Outrata, R. a kol.: Globalizácia a slovenská ekonomika. Bratislava: Ekonomický ústav SAV, 2006. ISBN 80-7144-50-3 [5] Táncošová, J., ČORNEJOVÁ ARADYOVÁ, A.: Kvalita podnikateľského prostredia ako determinant investičnej atraktívnosti ekonomík na príklade štátov V4. Verejná správa a regionálny rozvoj. Ekonómia a manažment, 3/2007, s. 59-70 ISSN 1337-2955 [6] Global Competitiveness Report 2006 [7] Koncepcia riadenia prílevu zahraničných investícií v  kontexte globálnej finančnej a hospodárskej krízy. Dostupné na: www.economy.gov.sk/koncepcia-riadenia-prilevuzahranicnych-investicii-v-kontexte... · [19.10. 2010] [8] on-line štatistika www.doingbusiness.org, 28.2. 2010 [9] www.nbs.sk [10] www.statistics.sk [11] www. stats.unctad.org/fdi a Euros doc. Ing. Judita Táncošová, CSc. Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave Železničná 14 821 07 Bratislava E-mail: [email protected]

142

Dopady vybraných veřejných politik na regionální rozvoj v České a v Slovenské republice Ing. Dalibor Pánek ANOTACE

Text je zaměřen na rozpoznání a zmapování vlivů veřejné politiky na regionální rozvoj mimo zamýšlené cíle, má identifikovat rozvojové příležitosti i rizika pro regiony a identifikovat možnosti zlepšení centrálních přístupů.

KLÍČOVÁ SLOVA

Veřejná politika, finanční sektor, bankovní sektor, bankovní produkty, teoretický a metodologický výzkum

ANNOTATION

This text contains methodical and theoretical research of influence of the public policy at regional development. The goal of this paper is an identification of the occasions and risks for regions.

KEY WORDS

Public policy, financial sector, banking sector, banking products, theoretical and methodical research

ÚVOD

Realizace veřejných politik je spojena s možností jejich selhávání v procesu transmise na regionální úroveň. Výzkum je zaměřen na dvě oblasti možnosti negativních projevů a to na veřejný a neziskový sektor a finanční sektor. Souhrn poznatků a jejich komparace mezi zeměmi přinese podněty možných korekcí k omezení hrozeb.

CÍL A METODIKA

Cílem textu je analýza příčin transmisních selhání při realizaci veřejných politik v regionech, výzkum podstaty těchto jevů, jejich zmapování a identifikace. Jako teoretických východisek bude využito dosavadních teoretických a praktických poznatků. Závěr bude proveden ve vývojových souvislostech a v mezích současného stavu poznání, bude využito metodiky analýzy, komparace, deskripce a predikce.

143

VÝSLEDKY Účast bankovního sektoru na regionálním rozvoji jako segment veřejné politiky Krajský úřad Jihomoravského kraje

Východiska a struktura výzkumu: a) b) c) d) e) f)

Objemový a percentuální podíl bankovního sektoru v bilanci úřadu Druhy vztahů bankovního sektoru a úřadu a využité bankovní produkty Důvody účasti bankovního sektoru na regionálním rozvoji Oblasti účasti bankovního sektoru Predikce dalšího vývoje Zhodnocení a závěry

Výchozí /předběžná/ zjištění: 1) Strategie regionálního rozvoje České republiky je základním nástrojem regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj 2) Strategie zajišťuje provázanost regionální politiky s regionální politikou EU 3) Východiskem regionálně zaměřených programů je financování z národních zdrojů a ze zdrojů EU

144

Aktuální účast bankovního sektoru na financování kraje: Obecné zásady a poznatky:

1) Základem rozpočtu Krajského úřadu Jihomoravského kraje jsou podklady Rady JMK a zákon č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 2) Rozpočet je předpokladem, výhledem finančních toků, jednotlivé akce vykazují vazbu na rozpočet. 3) Vlivem finanční a ekonomické krize byly upraveny výdaje v roce 2009 o 900. mil CZK, fixace úrokových sazeb je řešena s bankovním sektorem úrokovým swapem. 4) Regulace podílu zadlužení není pro úřad nastavena, je ovlivňována potřebami Krajského úřadu a podmínkami úvěrující banky. 5) Úvěrové bankovní zdroje jsou využívány na financování projektů infrastruktury, sociálních služeb a zdravotnictví.

Aktuální stav a predikce využití úvěrových bankovních zdrojů:

1) Krajský úřad aktuálně využívá 1.200 mil CZK úvěru poskytnutého Evropskou investiční bankou / EIB, 1958, Lucemburk/ na cca 60 investičních akcí. Úvěr se podílí na bilanční sumě úřadu /6.251 mil. CZK před navýšením dotací/ 16,3 %. 2) Předfinancování akcí se provádí z finanční rezervy úřadu nebo Státního fondu infrastruktury. 3) Další úvěrový rámec s EIB je sjednán do roku 2015 ve výši 2 000 mil. CZK s předpokladem jeho plného vyčerpání. 4) Úroková sazba je konstruována na základě referenční sazby LIBOR + marže. 5) Vzhledem k rostoucímu finančnímu napětí veřejných rozpočtů je předpoklad využití financování akcí formou projektů PPP /Public.Private Partnership/ s využitím ručitelských závazků Krajské úřadu. 6) Po projednání v Radě Jihomoravského kraje jsou jako základní produkty bank využívány běžné bankovní účty (KB a ČNB). Pro možnosti statistického a informačního využiti jsou účty vedeny dle jednotlivých projektů a grantů, vedeno je cca 50 druhů účtů. Účty vedené u  centrální banky (ČNB) odpovídají standardům Ministerstva financí, v současné době je vedeno pět účtů. 7) Ručitelské závazky využívá Krajský úřad Jihomoravského kraje pro příspěvkové organizace jako ručení závazků v oblasti zdravotnictví, sociální péče a komunikací. V současné době jsou využity v pěti případech v oblastech obce Střelice, města Brna, Znojma a Břeclavi v celkové výši cca 800 mil.CZK. 145

Oblasti účasti bankovního sektoru Aktuálně jsou tedy využívány produkty obchodních bank v oblastech: • běžné, legislativně a metodicky stanovené provozní potřeby úřadu • úvěrových bankovních evropských finančních zdrojů • ručitelských závazků ve prospěch příspěvkových organizací

Vlastní zadluženost Jihomoravského kraje

V souladu s usnesením ZJMK č. 279/05/Z 5 byla dne 17. 10. 2005 podepsána Smlouva o financování mezi Evropskou investiční bankou a Jihomoravským krajem na financování projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie a ostatních projektů Jihomoravského kraje a jím zřízených příspěvkových organizací (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy byl Jihomoravský kraj (dále jen „JMK“) oprávněn čerpat od Evropské investiční banky (dále jen „EIB“) úvěrový rámec ve výši 1 200 000 tis. Kč na financování maximálně 50 % investičních nákladů definovaného úvěrového investičního programu JMK, tvořeného jednotlivými konkrétními akcemi, které musely být odsouhlaseny a   zařazeny EIB do Technického popisu smlouvy. Skutečné čerpání úvěru poskytnutého Evropskou investiční bankou a další výhled /v mil. CZK/ Rok 2005 Čerpání 176 Celkem Výhled

2006 556

2007 313

2008 155

2009 1 200

2010

2011

2012

2013

300

500

700

500

Zdroj: Závěrečný účet 2009 a rozpočtový výhled 2010-2013 regionu JMK Ke dni 31. 12. 2009 byly z úvěrového rámce ve výši 1 200 000 tis. Kč v osmi tranších uvolněny JMK úvěrové prostředky v plné výši úvěrového rámce, tj. 1 200 000 tis. Kč. 146

Zadluženost příspěvkových organizací zřízených Jihomoravským krajem v roce 2009

V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, je příspěvková organizace oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru jen po předchozím souhlasu zřizovatele. Usneseními Rady Jihomoravského kraje bylo příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je Jihomoravský kraj, schváleno uzavření úvěrových smluv a půjček v celkové výši 1 344 242 tis. Kč.

Skutečné čerpání jednotlivých druhů úvěrů /v tis.CZK/: Dlouhodobé investiční úvěry Dlouhodobé provozní úvěry Střednědobé provozní úvěry Krátkodobé provozní úvěry Kontokorentní úvěry Revolvingové úvěry Ostatní











980 000 800 47 400 102 054 157 500 55 200 1 288

Vzhledem k výši a délce trvání úvěru ovlivňují rozpočet JMK z hlediska zadluženosti jeho příspěvkových organizací největší měrou úvěry příspěvkové organizace kraje Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje a dále úvěr poskytnutý příspěvkové organizaci Nemocnici Znojmo.

Finanční operace na bankovních účtech Jihomoravského kraje

Rozpočtové hospodaření Jihomoravského kraje bylo v  roce 2009 vedeno v účetnictví Jihomoravského kraje na principu tří bankovních účtů, tj. základního běžného, příjmového a vkladového výdajového účtu.

Zvláštní bankovní účty byly vedeny • ke každému projektu, grantovému schématu nebo globálnímu grantu spolufinancovanému ze strukturálních fondů Evropské unie, případně k projektům realizovaným Jihomoravským krajem, u nichž to vyžadoval poskytovatel dotace, • pro sledování úvěru přijatého od Evropské investiční banky, • ke každému peněžnímu fondu Jihomoravského kraje. Mimo tyto běžné účty rozpočtového hospodaření měl kraj zřízen rovněž depozitní účet, který nepodléhá zatřiďování dle rozpočtové skladby. Bankovní účty byly vedeny u jednoho peněžního ústavu – Komerční banky, a.s. Na základě požadavku Ministerstva financí je od června 2003 zřízen u České národní banky příjmový účet státního rozpočtu s názvem Pokuty v řízení správním – kraje. Na tento účet jsou poukazovány zejména pořádkové pokuty uložené odborem Krajský živnostenský úřad, případně jiných odborů, které jsou dle příslušných právních předpisů příjmem státního rozpočtu.

147

Rozpočtový výhled účasti bankovního sektoru na rozpočtu Jihomoravského kraje

ZJMK schválilo usnesením č. 576/09/Z  10 ze dne 19. listopadu 2009 smlouvu mezi JMK a Evropskou investiční bankou (dále jen „EIB“) o úvěru ve výši 2 000 mil. Kč; smlouva byla podepsána dne 25. listopadu 2009. Z tohoto důvodu se v rozpočtovém výhledu promítá taktéž předpokládané čerpání nového úvěru od EIB a splátky úroků z úvěru. Kromě toho je zohledněno splácení jistiny a úroků z úvěru přijatého od EIB v roce 2005; čerpání prvního úvěru bylo ukončeno v roce 2008.

Předběžný seznam projektů financovaných z  EIB dosud obsahuje 54 projektů s  celkovými náklady ve výši 4 373 257 tis. Kč, přičemž výše úvěru na tyto projekty představuje částku 1 941 739 tis. Kč. Z 54 projektů bylo dosud alokováno (tj. EIB odsouhlaseno k financování) 34 projektů o celkových nákladech 2 309 534 tis. Kč a s předpokládanou výší čerpání úvěru 1 206 455 tis. Kč. S ohledem na stav realizace jednotlivých projektů a potřebu jejich financování byly stanoveny výdaje pro období 2010 – 2013. K financování těchto výdajů bude použit úvěr od EIB a také vlastní zdroje kraje. Rozpočet JMK je v roce 2010 schodkový (tj. výdaje vyšší než příjmy) z důvodu přijetí úvěru od EIB a z důvodu zapojování finančních prostředků z minulých let. Sestavení schodkového rozpočtu lze předpokládat i  pro období 2011 – 2013, neboť čerpání úvěru bude v tomto období vyšší, než splátky jistiny úvěru.

Predikce dalšího vývoje rozpočtu Jihomoravského kraje a jeho financování bankovním sektorem bude pravděpodobně ovlivněna: • • • •

vlivem zvyšování napětí ve veřejných financích a rostoucích deficitů lze předpokládat zvyšování využití úvěrových bankovních finančních zdrojů, navazující nutnost využívání ručitelských závazků příspěvkovým organizacím, využívání evropských finančních privátních zdrojů, zvyšující se účastí na PPP ( Public Priváte Partnerships) projektech s podílem bankovního financování projektů do výše 90 % rozpočtů.

ZÁVĚR

Na základě výsledků přezkoumání hospodaření výše uvedených skutečností není Jihomoravský kraj povinen přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků podle ustanovení § 13 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného vývoje rozpočtových výdajů a příjmů JMK lze obecně, v rámci České republiky, předpokládat metodické tendence směřující k postupnému stanovení a implantaci regulačních pravidel optimální míry zadluženosti regionálních rozpočtů směřujících k možnostem zajištění budoucího efektivního využití veřejných financí.

148

LITERATURA

[1] [2]

PILNÝ, Jaroslav PEKOVÁ, Jitka; JETMAR, Marek.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : ASPI, 2008. 712 s. ISBN 9788073573515. ŠELEŠOVSKÝ, Jan - JAHODA, Robert.: Veřejné finance v ČR a EU. první. Brno : MU, 2004. 170 s. první. ISBN 80-210-3410-6.

Webové stránky:

www.kr-jihomoravský.cz www.mfcr.cz www.kb.cz Zpracoval: Ing. Dalibor Pánek Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Lipová 41 a Brno E-mail: [email protected]

149

Záver Zborník prešiel oponentúrou hodnotiacej komisie Grantovej agentúry VŠEMvs v rámci opnonetského konania priebežných výsledkov výkumu dňa 19. januára 2011. Zborník neobsahuje príspevok, ktorý by mal analyzovať všeobecný inštitucionálny rámec štruktúry, komptencií a pôsobností orgánov verejnej správy na krajskej úrovni v Slovenskej republike a ktorý by mal stanoviť identifikátory regionálneho rozvoja vhodné na ich porovnavanie s Českou republikou. Hlavným cieľom projektu pre rok 2011 je pre vybrané oblasti verejnej politiky analyzovať a zhodnotiť dopady inštitucionálneho rámca a implementovaných cieľov vládnej politiky na možnosti regionálneho rozvoja a následne, prostredníctvom vykonanej komparácie SR a ČR identifikovať možné rozvojové príležitosti a ohrozenia pre vybrané regióny a na základe „dobrej praxe“ odporučiť využitie vhodných vedeckých príspevkov bude slúžiť ako východisko a návod na realizáciu druhej etapy výskumu roku 2011.

150

151

DOPADY VYBRANÝCH VEREJNÝCH POLITÍK NA REGIONÁLNY ROZVOJ V SLOVENSKEJ A V ČESKEJ REPUBLIKE