DOMINIK. Vánoční. speciál. Vtipy KVÍZY ANKETY ANKETY. SLOVO otce Josefa ROZHOVORY Křeslo pro hosta ŠKOLNÍ ČASOPIS V LONDÝNĚ. 2

2. číslo Vánoce 2014

DOMINIK ŠKOLNÍ ČASOPIS KATOLICKÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLY V UHERSKÉM BRODĚ

SLOVO otce Josefa

Křeslo pro hosta

Se školou nejen

V LONDÝNĚ

Vánoční speciál

ANKETY

ANKETY

Vtipy KVÍZY

ROZHOVORY

2

Školní časopis Dominik—Vánoce 2014

O B S A H

Slovo otce Josefa Milí žáci, učitelé, zaměstnanci Katolické školy. Velmi mě potěšil nápad s vydáváním školního časopisu, i když ze zkušenosti vím, že začínat nové věci je jednodušší než vytrvat. Přeju Dominikovi, ať slouží dobře a co nejdéle. Zároveň musím také přiložit ruku k dílu. Minulý týden mě požádal David Horňák o článek k Vánocům. Jak prý dobře prožít Vánoce. Nemám žádný univerzální recept, který bych vysypal z rukávu a nechci zůstat jen u varování před pouze materiálním vnímáním Vánoc (jídlo, dárky, pohádky v TV apod.). Rád bych se pokusil ukázat na jejich hodnotu a způsobu jejich prožití, které může obohatit náš život. V jádru „nejkrásnějších“ svátků v roce je poselství, že Bůh není daleko. Díky příchodu Ježíše Krista, můžeme Boha hledat i v tomto světě. První důležitý význam: Bůh je blízko, i když nám to často tak nepřipadá. Asi se všichni shodneme na tom, že dalším silným poselstvím vánočních svátků je láska v různých podobách: mezi lidmi, v rodině, k dětem, k chudým. Narození Krista je projevem Boží lásky k lidstvu, žádná náhodná shoda okolností. Promítám-li si podle Bible znovu betlémský příběh, uvědomuji si, že po setkání s Ježíšem se lidé měnili. Pastýři se přestali bát, Alžběta velebí Boha a raduje se, mudrci našli odpověď na své otázky a vracejí se klidně domů, Josef a Maria začínají rodinný život. Mohli bychom pokračovat. Proto si lidé v koledách představují, jaké by to bylo, kdyby přišli do Betléma právě oni. Co by se asi stalo? A co se může stát s námi o letošních Vánocích, můžeme se ptát. V takové otázce už je skryta také ochota k přípravě a otevřenost pro působení Boží milosti. Aby milost mohla působit, máme odstraňovat překážky, které stavíme hříchy, lhostejností k duchovním věcem i sobeckým jednáním s druhými lidmi. A tak se dostáváme k adventní době. Adventu = příchod, jak dobře víme. Příchod Ježíše si máme uvědomovat: při oslavě Vánoc, na konci časů (druhý Kristův příchod) až skončí tento svět, ale také a hlavně příchod Krista do našeho života. Barokní duchovní autor Angelus Silesius napsal: „Kdyby se Kristus tisíckrát narodil v Betlémě a v tobě ne, ty přece zůstaneš navěky ztracen.“ O to by nám mělo jít především! A teď trochu konkrétně. Zahájili jsme dobu adventní. Jsme vybízeni v textech při mši svaté k přípravě našeho nitra. Při mši svaté v 10.15 na první neděli adventní zazněla slova otce arcibiskupa i evangelijní bděte. Děti z prvního stupně budou postupně připravovat dárek pro Ježíška v Betlémě, který bude názorně vyjadřovat jejich snahu ve škole (symbol srdce). Starší žáci z druhého stupně budou mít příležitost pamatovat na potřebné v kasičce, do které budou střádat ušetřené peníze, které by jinak utratili pro sebe. Všichni pak máme možnost naplnit svá adventní setkání při větší důslednosti v modlitbě nebo četbě Písma svatého (např. budu si denně číst z Nového zákona...) a také zapojením do rorátních mší svatých, které budou bývat od středy 3.12. vždy v pondělí a ve středu od 6.45 ve farním kostele. Přeji požehnaný Advent i Vánoce 2014 a těším se na setkání v kostele. o. Josef

str.

2 Slovo otce Josefa 3 Novinky ze školních lavic 4 Křeslo pro hosta 5 Střípky z 9. třídy 7 Vánoční speciál 12 Co se děje po vyučování 13 Holúbek 14 Počteníčko 15 Pro volnou chvilku

Redakci školního časopisu Dominik tvoří žáci Katolické základní školy. Fotografie na titulní straně a straně č. 1 - Člověka a Víra, Dominik Novák

3


Novinky ze školních lavic Navštívili jsme Londýn, královské město nad Temží (redaktorka Miroslava Fornůsková) Londýn, vážně krásné město. Jak v noci, tak i ve dne. Když si vzpomenu, co všechno jsme viděli a jak to bylo skvělé, musím se usmívat. Na tenhle zájezd budu vzpomínat ještě dlouho. Ubytování bylo skvělé, i personál nám ochotně pomohl se zaseknutým automatem na občerstvení, když jsme byly večer hladové. Hned se smáli, byli milí a problém byl za chvíli vyřešený. Vlastně anglické způsoby se hodně liší od těch našich, řekla bych. Dokonce mám i jeden důkaz, který se stal právě mně. Vyšla jsem z jednoho obchůdku do úzké uličky a pokračovala jí stále dál a najednou jsem před sebou uviděla kluka, kterému mohlo být tak kolem dvaceti. Vedle mě stála nějaká paní, která si vybírala venku zboží a já nevím proč (asi reflex), ale uhnula jsem mu a on mi rukou ukázal, že můžu jít dál. No a v tu chvíli jsem si řekla: „Tak to o těch anglických gentlemanech je pravda…“. Neříkám, že Češi takoví nejsou, ale ještě se mi to v Česku nestalo, ale zpět k Londýnu! Musím říct, že když jsme přijeli do Londýna, tak mi to moc jako Londýn nepřišlo. Stáli jsme totiž na nějakém náměstíčku, které bylo takové nezajímavé, prostě„nelondýnské“. Ale později, když jsme se ocitli v centru, mohla jsem vidět všechny ty obrázky, na které jsem se dívala na googlu, na vlastní oči! A byl to krásný pohled… na katedrálu svatého Pavla, nádraží Harryho Pottera, další den taky na Národní muzeum na Trafalgar square, Big Ben, London Eye, přírodopisné muzeum, Westminster Abbey, Royal Albert Hall, Hyde Park a hodně dalších míst a památek. Všechno tam bylo okouzlující. Navštívili jsme i světoznámý Starbucks, kde měli vážně skvělou kávu. Když jsem si doma představovala náš výlet do Londýna, myslela jsem si, že to bude krásné, ale bylo to ještě krásnější. Všechny ty obchody tam, i ty taxíky, které byly vidět prostě všude. Krásně bylo taky v Madame Tussaud’s neboli v Muzeu voskových figurín. Mám teď fotky s tolika slavnými lidmi! I když jsou to jen voskové figuríny, tak je to skvělý pocit. Třeba fotka s anglickou královnou, Kate, Williamem a vlastně celkově s královskou rodinou. Nebo třeba s Barackem Obamou! Když jsem si všechno prošla, tak jsem se ještě zastavila v obchodě, který k tomu celému komplexu patřil, a tam jsem koupila několik pohlednic a hrníček. Pamatuji si, že jsme krmili veverky, které nebyly skoro vůbec plaché. Jedna mi dokonce skočila na koleno. Potom

jsme krmili i kachny a labutě a místo toho, abychom se nasvačili my, tak se nasvačily ty kachny a labutě. Chtěli jsme vidět i střídání stráží, ale to se nám přímo u Buckinghamského paláce nepodařilo, nějaké vojáky jsme ale přece zastihli a ocenili jejich předpisové uniformy i z očí hledící vojenskou bdělost. Byla jsem v ráji, když jsme byli v Primarku (sice jsem celkově byla v ráji, když jsme byli v Londýně, ale prostě jsem holka a to je Primark). Všechno tam bylo skvělé a ani to nebylo předražené. Něco jsem si tam i koupila, prostě úžasné! A na závěr?! Do Londýna se plánuji podívat v létě 2015 znova, nic není jisté, ale doufám, že se to povede a taky plánuji jednou v budoucnu bydlet v Londýně, protože podle mě hezčí město není, a to nejen kvůli všem těm památkám, Hyde Parku, Primarku, Madame Tussaud’s, ale kvůli mentalitě Londýňanů, která z nich vyzařuje a je mi blízká. Někdy si říkám, co na tom Londýně vlastně vidím, ale pak si vzpomenu, jak je krásný a na ty lidi tam a hned si řeknu: „Tak už vím, proč se mi tak líbí!“

4


Křeslo pro hosta Paní učitelka

Mgr. Lenka Kebrlová (redaktorky Mirjam Lisoňková a Klára Mikulcová) 1. Napadlo Vás někdy, že budete učitelkou angličtiny? nějaký trapas, to se mi nestalo. Spíš vidím občas u žáků problémy v úporné snaze přeložit věty slovo od slova, bez pátrání po jejich významu. To pak vznikají perly, kterým se od srdce zasměji. Na internetu najdete takových hříček spousty. Jedna za všechny: Don´t wake up a swan. :)

Jednou jsem se dala ve vlaku do řeči se zapálenou speleoložkou. Tak poutavě mi vyprávěla o Trollstigen, fjordech a jeskyních, že se cesta do Norska stala od té doby mým zatím nesplněným snem.

Přemýšlela. Hlavně v době, kdy jsem se rozhodovala na jakou vysokou školu půjdu. Tehdy jsem pracovala jako salesiánský dobrovolník s dětmi z dětských domovů a přišlo mi logické, že v této práci budu pokračovat i po škole. S odstupem času ale musím říct, že to nakonec Bůh za mě "rozsekl" dobře a že jsem ve svém povolání spokojená.

5. Kterou anglickou písničku máte nejraději?

Paříž. Ne kvůli Eiffelovce, Louvru nebo Sacré-Cœur, i když památky určitě taky stojí za shlédnutí. Hlavně kvůli milým lidem, kteří se na vás usmívají, zdraví vás a vypadají, jako by snad nikdy neměli špatnou náladu. Francouzi nespěchají, dokážou si vychutnat každou volnou chvilku a dobré jídlo.

3. Kde jste poprvé zaslechla anglický jazyk?

Těšila jsem se v první řadě na nové tváře - žáky i kolegy. Ráda poznávám nové lidi. A pokud se ptáte, jestli vás učím ráda, odpověď zní: určitě ano.

Napadlo mě to snad už na prvním stupni, kdy jsem anglicky učila všechny svoje plyšáky a panenky a soutěžila se svou sestrou, která z nás vyjmenuje nejvíc zvířat. 2. Přemýšlela jste nad tím, že byste změnila své povolání?

Moji rodiče byli na svou dobu dost pokrokoví. Na angličtinu jsem chodila už od svých tří let k jejich známé, která v Anglii pracovala. Dodnes si pamatuji, jak nás pomocí hraček a her učila základní anglická slovíčka. 4. Máte nějakou vtipnou příhodu v souvislosti s anglickým jazykem, třeba v cizí zemi, kde jste se přeřekla? Přeřekla jsem se určitě mnohokrát. Ale že bych zažila kvůli přeřeknutí

Ráda poslouchám U2, Pink nebo Green Day. Nicméně, jedna nesmrtelná písnička tu je. Je to Imagine od Johna Lennona. Kvůli Beatles jsem si pořídila kytaru a naučila se skoro všechny jejich texty. 6. Těšila jste se na výuku na naší škole?

7. Jak se vám líbil zájezd do Londýna? Londýn se mi velmi líbil. Dlouho jsem tam nebyla, takže bylo milé zjistit, že se za ty roky moc nezměnil. 8. Je nějaké místo, kde jste nebyla a chtěla byste se tam podívat? Chtěla bych se podívat do Norska.

9. Jaké místo, které jste navštívila, Vás velmi oslovilo?

10. Co byste si přála pod stromeček? Chcete skromnou nebo neskromnou odpověď? Stačila by mi maličkost, kterou mi z lásky vyrobí moje děti. Kdybych si mohla přát cokoli, tak by to bylo malé auto. Nejvíc bych ale chtěla něco, co se koupit nedá - mír, klid, Boží požehnání, zdravý rozum a zdraví pro všechny, které mám ráda.

5


Střípky z deváté třídy O R I E N TA Č N Í D N Y V D O M Ě IGNÁCE STUCHLÉHO VE FRYŠTÁKU 1 9 . - 21 . 11. 2 0 1 4

(kolektivní práce 9. třídy)

1. Která hra mě nejvíce zaujala? Marek S: Lezecká stěna se mi líbila, protože jsem si ji chtěl vždy vyzkoušet, ale neměl jsem příležitost. Marek M: Na stěně jsem se naučil jistit druhého člověka. Zdeněk: Baví mě skrývat se v lese a celkově hry v lese, kde jde o mrštnost a taktiku, která ve hře “Hungergames“ nechyběla. Vojta: V Hungergames jsme mohli skákat do příkopů hlava nehlava a ten, kdo měl vhodnou postavu, se mohl schovávat za stromy. Kryštof: Na Hungergames se mi líbilo, že jsme se mohli vyřádit a zašpinit. Anežka: Líbila se mi hra Rande (měli jsme budík a na každou hodinu jsme si napsali jméno člověka, s kterým jsme “hodinu“ strávili), protože jsme si u ní mohli dobře popovídat a zjistit o druhých zajímavé věci. Regina: Líbilo se mi povídání při svíčkách, kde jsme odpovídali na osobní věci a mohli jsme se díky této aktivitě dozvědět, jaký názor mají ostatní.

2. Co mě překvapilo při hře Sázky s Kellnerem? Marek M: Dověděli jsme se zajímavosti o našich spolužácích a učitelích. Prožívali jsme při tom velké emoce. Laďa: Nejvíc mě překvapilo, že nikdo neměl tolik „money“, jako můj tým. Vašek: Mě nejvíc překvapilo to, že si v závěrečné aukci za vydělané herní peníze nikdo nekoupil první dražené brambůrky. Tomáš: Bavilo mě, jak jsme si sázeli na své spolužáky. Žaneta: V sázkách se mi líbilo, jak jsme koupili kufřík za 140 000

6


herních korun, a tam bylo jedno lízátko, které nikdo z naší skupinky nechtěl. Martin: Tak určitě když mě Fera porazil a udržel židli déle než já. Pobavilo mě učitelské duo. Bylo to napínavé, hysterické, fantastické, kdy jsme čekali, kdo to vyhraje. Aneta: Největší zážitek byl, jak se celá třída rozdělila na dvě poloviny. Jedna polovina fandila paní učitelce Kašíkové a druhá fandila panu učiteli Slintákovi. Anežka: Líbilo se mi, když na konci pan učitel a paní učitelka hráli hru s kamínky. Šlo o to, komu se podaří déle udržet kelímek na hladině. Po těsném souboji nakonec vyhrál pan učitel, ale všichni víme, že paní učitelka je lepší. Vojta: Nejvíc mě překvapilo, jak pan učitel Slinták může mít tak šikovné ruce, když hrál proti paní učitelce Kašíkové. Řekl jsem panu učiteli, jestli to vyhraje, tak začnu tancovat a pan učitel vyhrál… Regina: U sázek s Kelnerem se mi nejvíc líbila odveta pana učitele Slintáka s paní učitelkou Kašíkovou. Dva týmy fandily panu učiteli a další zase paní učitelce. Já s mým týmem jsme vsadili na paní učitelku, protože jsme věřili, že si to podle Archimédova zákona nějak vypočítá nebo vymyslí nějakou fintičku, aby pana učitele porazila. Nakonec po dlouhém napínavém střetu vyhrál pan učitel, ale na paní učitelku by náš tým vsadil znovu, protože má naši důvěru. Moc se snažila. Marek S: Nejvíc mě zklamalo to, že paní učitelka Kašíková nevyhrála.

3. V čem kurz pomohl naší třídě? Martin: Kurz nám pomohl s týmovou prací v naší třídě. Marek S: Mně pomohl uvědomit si, jak moc mi vlastně na spolužácích záleží. Franta: Více jsme se mezi sebou spřátelili. Žaneta: Pomohlo nám to zlepšit kolektiv. Kryštof: Líp komunikovat mezi sebou, s blízkými kamarády i s těmi, kterých si moc nevšímáme. Vojta: Já si myslím, že jsme se všichni líp poznali, jak v názorech, tak v činech. Regina: Myslím si, že si mnozí ani neuvědomují, že tento kurz naší třídě pomohl, ale podvědomě to tak je. Strávili jsme pěkné dny, které jsme spolu už dlouho neprožili, plné vtipných a zábavných chvilek. Já jsem se tam více sblížila s určitými lidmi a dozvěděla jsem se o nich zajímavé věci, které mě pořád překvapovaly. Dominik: Víc jsme se poznali.“ Marek M: V komunikaci mezi sebou, slyšel jsem tam všechny. Tom: Pomohl nám naučit se lépe spolupracovat mezi sebou. Vašek: Podle mě nám pomohl poznat nové věci… Některé většina lidí dělala poprvé (př. slaňování), ale některé už všichni znají nazpaměť a prostě si je jen znova užívali. Katka: Pomohlo nám to víc se sblížit mezi sebou.

7


VÁNOČNÍ Vánoční zvyky a tradice

(redaktorka Wendy Hermanová) Mnozí z vás jistě znáte řadu vánočních zvyků a mnohé z nich i v rodinách dodržujete. Přinášíme vám přehled známých i méně známých zvyků. Třeba se vám některý z nich zalíbí a letos o Vánocích si ho vyzkoušíte. Rozkrajování jablek – když se rozkrojí jablíčko a je vněm hvězdička, znamená to štěstí (stejné je to i s ořechy, černý vnitřek přináší smůlu) Svíčka ve skořápce od ořechu - když svíčka dopluje od kraje doprostřed, znamená to, že člověk odcestuje daleko, když se svíčka potopí hodně brzy, člověk brzy zemře Házení pantoflem - svobodná dívka se otočí ke vchodovým dveřím a hodí pantoflem, když špička dopadne ke dveřím, dívka se do roka vdá Lití olova - horké olovo nalijeme do studené vody a z tvaru, který vznikne, hádáme budoucnost Mazání medu - má zajistit, aby nás měli lidé celý rok rádi Klepání na kurník - když se dívce po zaklepání na kurník ozve první kohout, tak se do roka a do dne vdá, když se první ozve slepice, zůstane na ocet Schovávání devíti patek od vánočky - když se děvčeti podaří schovat si devět patek od vánoček, tak se do roka vdá Házení hole na hrušku - dívka hází hůl na strom a napokolikáté se hůl na stromě zasekne, za tolik roků se vdá

Zvyky a tradice u štědrovečerního stolu

Smysl Vánoc spočívá především ve vzájemné úctě, lásce a přátelství. Je dobou, kdy se schází celá rodina pohromadě u svátečně prostřeného stolu. Jaký byl Štědrý den našich babiček? Ještě než mohli všichni zasednout společně u jednoho stolu, všude se drhlo, všechno se čistilo a uklízelo. Hospodyně od rána připravovala štědrovečerní pokrmy. Vařila hrách, čočku, bramborovou a rybí polévku, pekla kubu z krup a česneku. Chléb a v bohatších domech i vánočku mívali upečené již několik dní předem, schované v ošatce. Všichni se od rána postili, aby viděli zlaté prasátko. S první hvězdičkou na obloze se symbolicky zapalovala svíčka a celá rodina usedala ke slavnostní večeři. Prostírání stolu se věnovala velká pozornost: - na jeden roh se pokládal pecen chleba, aby měli v rodině úctu jeden k druhému - na druhý roh slaměnka, aby měla rodina dobrou úrodu - na třetí roh se pokládaly peníze, aby měla rodina blahobyt - na čtvrtý roh se pokládala miska na kousky jídla pro dobytek a slepice, která se obepnula provazem nebo řetězem na ochranu hospodářství Pokud byl v rodině lichý počet členů, hospodyně nachystala o talíř víc, protože těsně před večeří chodila smrt, a kde byl lichý počet talířů, tam příští rok někdo zemřel.

speciál Vánoce v jiných zemích aneb co jste ještě nevěděli (redaktor Jiří Daniel Trávníček) Vánoce je označení pro zimní období, v němž je podle křesťanské tradice slaveno narození Ježíše Krista. S Vánoci souvisí doba adventní, která Vánocům předchází a slouží jako příprava na slavnost. Oslava Vánoc v Česku začíná 24. prosince, tedy na Štědrý den, ale ve většině západních zemí až 25. prosince. Ve východních církvích pak 7. ledna. O Vánocích se dodržuje řada tradic, které jsou samozřejmě v různých zemích jiné. Nejznámější symbol je vánoční stromeček. České Vánoce všichni známe. Mě zajímalo, jak vypadají Vánoce v jiných zemích. Z každého kontinentu jsem si vybral jednu zemi, třeba můj průzkum zaujme i vás. Tak jdeme na to.

Vánoce v Austrálii Vánoce v Austrálii jsou velmi podobné jako ve Velké Británii až na to, že v Austrálii nemají sníh a panují tam teploty okolo 30 °C. Dárky zde nosí Otec Vánoc, ale poslední léta si na oblibě získává i jeho americký rival Santa Claus. V noci z 24. na 25. prosince přichází do domů a dává dětem dárky do punčoch na krbu. Vánoční výzdoba je střídmá, používají se především slaměné ozdoby, větvičky ze stromů, jmelí a samozřejmě vánoční stromeček. Vánoční jídla jsou: mořské plody, krocan, kachna, kuře, těstoviny, druhově velice pestré saláty, zmrzliny, švestkové pudinky, koláče.

Vánoce v Etiopii Ani v Etiopii Vánoce nejsou bílé, stejně jako v Austrálii je tady na Vánoce pořádně horko. Etiopie je jednou z nejstarších zemí v Africe a jedna z mála, kde platí starobylý juliánský kalendář. To znamená, že se tady Vánoce slaví 7. ledna. Etiopské vánoční hody zahrnují pokrmy s názvem Doro Wat, Injera a domácí víno nebo pivo. Doro Wat je kořeněné dušené maso obsahující zeleninu a maso. Injera je plochý, kulatý kváskový chléb, který se používá pro servírování, tím nahradí nádobí.

Vánoce ve Francii Mezi tradiční pokrmy patří ústřice, plněný kapoun, vánoční krůta (la dinde de Noel) a tzv. vánoční poleno (le buche de Noel). Jedná se o dezert polívaný čokoládou ve tvaru polínka, ve výjimečných případech se může jednat i o zmrzlinu. Dárky ve Francii nosí Otec Vánoc. Dostává od dětí dopisy s jejich přáními a má létající

8


saně tažené soby. Francouzi si potrpí na bohatou výzdobu, jak interiérů, tak exteriérů. Často jsou osvětlené, aby vynikaly i během noci. Typickým stromkem je jedle, která je hlavní dekorací v každé rodině a ukládají se pod ni dárky.

Vánoce v Brazílii Osobou, která nosí dárky v Brazílii, je Papai Noel (Otec Vánoc). Na stole nesmí chybět nadívaná krůta, šunka, neloupaná rýže a obložené mísy z ovoce a zeleniny. Mezi vánoční dekorace zde patří i řezané květiny. V posledních letech se jí stávají i mohutné ohňostroje vybuchující na klidné noční obloze ve velkých městech jako jsou Brasilia, Sao Paolo a Rio de Janeiro. Brazilci patří mezi nejotevřenější národy světa. Lidé během oslav zpívají a tančí na ulicích. Veselí pokraču-

DOMINIKŮV TIP NA VÁNOČNÍ PÍSNIČKY A POHÁDKU (redaktorky Kamila Kelíšková a Barbora Fikselová)

ATMO music feat. Jakub Děkan – ANDĚLÉ "ATMO music" je libereckým hudebním projektem. Jeho hlavní člen je rapper "Beef" a hudební producent "ODD". V jeho širším základu můžeme nalézt i rappera Lipa (BPM) nebo zpěváka Jakuba Děkana známého z kapely JUSTY. ATMO music je hlavně ovlivněno rapovou hudbou.

Tomáš Klus – Když si tě, dívko, představím Tato písnička je z filmu Tři bratři. Klasická romantická píseň o velké lásce se šťastným koncem. Poslechněte si a trochu se zasněte… Snění přece k Vánocům patří.

je až do svátku Tří králů 6. ledna.

Vánoce v Rusku 24. prosinec je v Rusku úplně obyčejným dnem. V Rusku se Vánoce slaví dvěma způsoby. Buď se slaví pravoslavné Vánoce, které jsou 6. a 7. ledna, nebo se slaví Vánoce postaru na Nový rok. Vánoce v Rusku byly původně spojené s mnoha tradicemi. V roce 1918 však byly vánoce v Rusku zakázané, a tak tradice zanikly a s nimi i Vánoce. Místo nich se v mnoha rodinách slaví Nový rok s Jolkou a Dědou Mrázem, kterého doprovází Sněhurka. Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28. listopadu předvánočním půstem, který trvá až do 6. ledna. Tedy 40 dní. 2. ledna se půst zpřísňuje, až se v předvečer vánočního svátku hladoví. V předvečer se zde také koleduje a koledníci jsou všude vítaní. O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky, což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Na svátečním večerním stole nesmí chybět kuťja, což je kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy a samozřejmě vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce. Kuťja je pokrm, který se jídává o po-

DemiLovato - Let It Go (from "Frozen") Tahle písnička je z pohádky Ledové království.

Ledové království Ledové království je animovaný příběh o nebojácné Anně, která se s horalem Kristoffem a jeho sobem Svenem vydává najít svou sestru Elsu. Ta ze strachu nechtěně začarovala království Arendedlle do věčné zimy. Na své cestě se Anna a Kristoff setkávají s mýtickými trolly a legračním sněhulákem Olafem a snaží se dosáhnout svého cíle dříve, než bude pozdě a celé království se zmrazí.

KNÍŽKU (redaktorka Terezie Goldmannová)

Osm Světů Autorkou knihy „Osm světů“ je Marcela Remeňová, čtrnáctiletá studentka druhého ročníku Gymnázia Jana Nerudy, žijící v Praze. Od dětství se díky povolání rodičů po-

9


hybovala v tvůrčím a inspirativním prostředí divadla a filmu. Nejprve vytvářela originální příběhy malováním obrázků a s nástupem do základní školy se stala nejen nadšenou malířkou a čtenářkou, ale také autorkou prvních povídek. Svoji první knihu „Osm světů – Seznámení“ vydala před rokem ve třinácti letech a druhý díl této knihy „Osm světů – Včelí lid“ se t ep r ve n ed á vno ob je vil v knihkupectvích.

Vánoční recepty (redaktorka Klára Mikulcová) Ulehčete maminkám práci a sami upečte:

Vánoční perníčky

První díl knižního thrilleru vypráví příběh americké středoškolačky jménem Ley Layerové, která nechtěně vyslechne rozhovor své adoptivní rodiny a zjistí, že její rodiče, bratr i sestra pocházejí z jiné galaxie. Osmisvěťané vypadají jako obyčejní lidé, až na to, že mají nadpřirozené schopnosti a svítící oči, které zakrývají nošením speciálních čoček. Žijí na osmi planetách, jsou dlouhověcí, podle získaných schopností mohou například zkopírovat jakoukoli planetu i s jejími obyvateli, teleportovat se, zneviditelnit se nebo se přeměnit v jinou bytost. Každý z Osmisvěťanů zvládá nějaké bojové umění, protože se na osmi světech neustále bojuje. Lei se neskutečně změní život. Díky svému adoptivnímu otci pozná Osmisvěťana jménem Harry, do kterého se zamiluje. Ten najednou záhadně zmizí z jejího života a k jeho nalezení musí Lea překonat překážky, o jakých se jí nezdálo ani v těch nejděsivějších snech. Kniha je velice poutavá a akční, všem doporučuji k přečtení.

Na přípravu perníčků budeme potřebovat: 400 g hladké mouky 140 g moučkového cukru 1 lžíce mletého perníkového koření 2 lžíce medu 2 vejce 50 g tuku (másla, hery) Na polevu: 1 bílek + trocha citrónové šťávy 150 g moučkového cukru Postup: 1.Mouku a cukr nasypte na vál, přidejte koření, med, vejce a tuk, a vypracujte hladké, tuhé těsto. Dejte na dva až tři dny uležet do chladu. 2.Těsto prohněťte a vyválejte na 2 milimetry tenký plát. Pomocí svých nejoblíbenějších vykrajovátek z něj vykrájejte perníčky. Pečte je na plechu vyloženém pečicím papírem při 180 stupních zhruba 10-12 minut. 3. Perníčky po vychladnutí zdobte polevou: utřete bílek s cukrem a po kapkách přidávejte citrónovou šťávu tak, abyste získali lesklou a polotuhou hmotu.

Vanilkové rohlíčky Na přípravu rohlíčků budeme potřebovat: 280 g hladké mouky 40 g cukru moučka 50 g strouhaných vlašských ořechů 2 žloutky 200 g másla 1 lžička nastrouhané citrónové kůry na obalení: 300 g moučkového cukru a 2 vanilkové cukry

Postup: 1. Na vál do prosáté mouky přidáme 40 g moučkového cukru, nastrouhané ořechy, žloutky, změklé máslo a citrónovou kůru. 2. Zpracujeme těsto, vytvarujeme z něj váleček a ten zabalený do fólie necháme odpočinout v chladu jeden den, aby se vůně a chutě rozležely. 3. V míse promícháme moučkový cukr a vanilkové cukry na obalení. 4. Troubu předehřejeme na 180 °C, plech vyložíme pečicím papírem. 5. Těsto rozdělíme na kousky, vytvarujeme z něj rohlíčky a pečeme ve vyhřáté troubě asi 8-10 minut podle velikosti rohlíčků. 6. Ještě teplé rohlíčky obalujeme ve směsi moučkového a vanilkového cukru.

Nepečené kokosové kuličky (Rafaelo)

Na přípravu kuliček budeme potřebovat: 150 g jemně strouhaného kokosu + další na obalení 120 g strouhané bílé čokolády 80 g změklého másla 1 vanilkový cukr 60 g moučkového cukru 1 lžíce bílého rumu pár kapek citrónové šťávy Postup: Všechny ingredience smíchejte a vypracujte z nich stejnorodou hmotu. Dejte na hodinu do chladničky odpočinout. Potom z ní vytvarujte kuličky a obalte je ve strouhaném kokosu. Uchovávejte v chladu. Něco navíc: Výborné je kuličky pro změnu kontrastně obalit nikoli v kokosu, ale v kakau.

10


Vánoční anketa Vánoce… Co si představíte pod slovem Vánoce? Zřejmě si vybavíte stromeček, spoustu dárků, sníh, cukroví…, ale také hodně přátel i vzdálených příbuzných, na které nemáte ve všední den zrovna čas. Myslím si, že každý z nás má rád Vánoce, protože to jsou svátky klidu, míru a setkávání s rodinou a se svými přáteli. Vánoce jsou moje nejoblíbenější svátky. Mám ráda, když vejdu do nějakého obchodu a dýchne na mě vánoční atmosféra. Ráda nakupuji dárky dlouho předem a přemýšlím, koho jakým dárkem potěšit. My slavíme Vánoce asi jako každá rodina, zdobíme stro-

(redaktorka Alžběta Němečková)

meček, chodíme do kostela pro betlémské světlo, večeříme kyselici, bramborový salát s kaprem, po večeři pouštíme ořechové lodičky a napjatě čekáme, kdy Ježíšek zazvoní. Rádi se taky díváme na vánoční pohádky a filmy, jako jsou třeba Popelka, Pelíšky, Princ a Večernice a mnoho dalších. Po rozbalení všech dárků hned jedeme za svou rodinou do Velkého Ořechova. Ráda bych ale věděla, jak prožívají Vánoce ostatní, jaké mají zvyky, zážitky a jaké dárky na Vánoce třeba dostali, a proto jsem se zeptala žáků, ale i některých učitelů:

1. JAKÉ ZVYKY DOMA ZACHOVÁVÁTE? 2. JAKÝ BYL TVŮJ (VÁŠ) NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁREK? 3. MÁŠ (MÁTE) NĚJAKÝ ZAJÍMAVÝ VÁNOČNÍ ZÁŽITEK? JAKÁ JE TVÁ (VAŠE) NEJOBLÍBENĚJŠÍ VÁNOČNÍ POHÁDKA (FILM)? Pan učitel Slinták 1.„Kapr, stromeček, ale cukroví nepečeme, protože nám ho každý dá.“ 2.„Ve dvanácti jsem dostal nové kolo.“ 3.„Pro nás jsou Vánoce svátkem klidu, nikam nechodíme, neběháme po obchodech, nestresujeme se velkým úklidem, prostě NO STRESS!“ „Určitě S čerty nejsou žerty.“

Wendy Hermanová (7. třída) 1.„Večeříme hrachovou polévku, oplatek s medem, vrany (jídlo původně z Německa - krájené rohlíky s mlékem, mákem a medem) a lijeme horký vosk.“ 2.„Asi ten obrovský lev, kterého mám v pokojíku.“ 3.„Když jsem byla malá, odvezli mě s nepříjemnou virózou na Štědrý den do nemocnice. Naštěstí vše dobře dopadlo a Vánoce jsme oslavili později.“ „Sněžný drak.“

Marek Matulík (6. třída) 1.„Smažený kapr na česneku s bramborovým salátem.“

2.„Minulý rok jsem dostal mobil.“ 3.„Když jsme zapálili na stromečku prskavky, začal nám hořet slaměný andělíček! Naštěstí jsme si toho všimli včas a stromeček jsme uchránili.“ „Tři oříšky pro Popelku.“

POZOR Vánoční fotografická soutěž

David Horňák (8. třída) Ježíška v jeslích pozná každý. 1.„K večeři je u nás houbová polévka a samozřejmě kapr. Taky rozkrajujeme jablka a hledáme hvězdičku.“ 2.„Modelové vláčky.“ 3. „Rád vzpomínám na vánoční lyžování.“ „Mrazík.“ Některé odpovědi m ě docela překvapily,ale je fajn, že jsou Vánoce ve všech rodinách tak hezké, i když u každé trochu jinak. Děkuji vám, že jste mi odpověděli na otázky. VESELÉ VÁNOCE 

Dokážete ale správně přiřadit jména učitelů k jejich fotografiím z dětství? jméno učitele / obrázek číslo

Ivo Ertl Andrea Kapsová Dagmar Kašíková Lenka Kebrlová Michal Slinták Zita Zapletalová

11


2

1 4

3 6

5

12

(redaktorky Kamila Kelíšková a Barbora Fikselová)


Novinky z našich kroužků Sportovní hry Kluci trénují pod vedením pana učitele Slintáka hlavně na turnaje fotbalu a florbalu. Zatím se zúčastnili turnaje ve florbalu, kde skončili sice čtvrtí ze čtyř týmů, ale získali cenné zkušenosti, jak spolupracovat a nebát se soupeře. Druhý turnaj ve futsalu ve Slavičíně byl daleko úspěšnější. Umístili se na 2. místě ze sedmi týmů. Škoda, že do dalšího kola pokračoval jen jeden. Byli oceněni medailemi: Štěpán Bachůrek za nejlepšího hráče týmu, Franta Šobáň za nejlepšího obránce týmu a Kryštof Dubský za nejlepšího útočníka týmu. Nejbližší turnaj ve futsalu je čeká v Uh. Hradišti. Jejich cílem je dostat se na mistrovství republiky.

Podaří se jim to i letos? Držme jim palce!

Patchwork Připravil výrobky na Kateřinský jarmark. Používali hlavně plátýnka, vatu a stužky, ze kterých vyrobili krásné zvonečky, hvězdičky a další roztomilé drobnůstky, které jste si mohli zakoupit v našem stánku Katolické základní školy na Kateřinském jarmarku.Pokud jste to nestihli, nezoufejte, děvčata patchwork baví a jistě nám ještě něco zajímavého v budoucnu nabídnou.

Tvořivý

Holky vyráběly na Kateřinský jarmark závěsné růžičky z organzy, korálků a dalších ozdůbek. Některými růžičkami ozdobily také sponky a gumičky do vlasů. Byly Dějepisný kroužek všechny krásné, paní učitelka Na škole proběhlo školní kolo dě- Kašíková a všechny holky tu jsou jepisné olympiády, jejímž téma- prostě šikulky! tem byla 1. světová válka. Z osmi soutěžících skončil na 1. místě Fimo Jiří Trávníček, na 2. místě Marek Na Kateřinský jarmark s pomocí Stojaspal a na 3. místě Eliáš Le- fimo hmoty vyráběli různé barevkeš. Všichni tři postupují do kola né náušnice, náhrdelníky a váokresního, kde v minulých letech noční ozdůbky. obsadili naši žáci přední příčky.

Bavíme se o přestávkách (redaktorka Miroslava Fornůsková) Všichni žáci 2. stupně byli předem upozorněni, že dostaneme stolní tenis a stolní fotbal. Byli jsme hodně natěšení a čekali jsme, kdy už to konečně přijde. Jednoho dne jsme uviděli velikou krabici v šatně a z toho jsme usoudili, že jde o pingpongový stůl. Zbývalo než počkat na jeho rozložení a zařízení všeho potřebného a stejně tak to bylo i u stolního fotbalu.

ní tenis. Rozpis jsme dostali a taky se podle něj řídíme. Za rozpis můžeme poděkovat panu učiteli Slintákovi. Na tyhle aktivity nám peněžně přispělo Sdružení sv. Dominika Savia, jim patří náš velký dík.

Když bylo vše zařízeno, tedy ne úplně vše, musel se ještě zařídit rozpis, abychom se nehádali, kdo půjde hrát stol-

Ještě jednou děkujeme Sdružení sv. Dominika Savia.

Jak jsem stihla za tu krátkou dobu zpozorovat, žákům se vše líbí a o každé přestávce je šatna, kde je umístěn stolní tenis, zaplněna stejně, jako chodba, kde se nachází stolní fotbal.

13


Podzimní soustředění Holúbku na Maršově (redaktorka Mirjam Lisoňková) Kvas vypálený, zelí vykvašené, prase zabité. A tak byl dostatek času vyrazit na soustředění na Maršov. Během pátečního odpoledne jsme se už tradičně sešli ve zdejší bývalé škole a hned se pustili do práce. Pod přísným vedením p. uč. Kapsové jsme ještě v pátek nacvičili a k dokonalosti vybrousili vánoční pásmo Neseme vám dobrú novinu. A proto nám bylo dovoleno jít chvilku relaxovat na pokoje, kde jsme díky zábavné elektronice a setrvání ve vodorovné poloze mezi měkkými polštáři rychle načerpali své ztracené síly. Po bohaté večeři z vlastních zásob jsme vyrazili do setmělého lesa na stezku odvahy. Zde jsme na třech stanovištích museli plnit různé úkoly. Pokud jsme ale nebyli dost šikovní, čekal nás trest v podobě dřepů, kliků a jiných „příjemností“.Vrátili jsme se všichni živí a zdraví, a tak jsme mohli v sobotu pokračovat v nacvičování. Pilovali jsme a pilovali a z toho pilování nás vysvobodil příjezd muzikantů. Po bouřlivém přivítání jsme pilovali s muzikou. Po velmi chutném obědě a krátké přestávce pokračoval nácvik až do pozdních odpoledních hodin. Byla už tma, když se objevila první auta s rodiči, kterým už po nás bylo smutno. Zametli jsme po sobě stopy v našem přechodném obydlí, rozloučili jsme se, dojedli zbytky svačin a za stálého mávání vyrazili k domovu. Po tak intenzivním nácviku je jisté, že vystoupení dopadne na jedničku.

Soubor Holúbek zve rodiče a všechny své příznivce na vánoční vystoupení s názvem

NESEME VÁM DOBRÚ NOVINU,

které se uskuteční 12. 12. v 17.00 v kulturním domě v Bojkovicích, 25. 12. v 16.00 ve farním kostele a 28. 12. v kostele v Újezdci.

.

Přejeme všem požehnané Vánoce

14


Počteníčko

Proč mě baví svět? (úryvky z prací, které vznikly v rámci Vkz 7. a 9. třídy)

Když se zamyslím nad tím, proč mě baví svět, jako první mě napadne moje rodina. Myslím si, že rodina je v životě každého z lidí takový ten záchytný bod, který vás podrží, když máte potíže. Rodina vás podporuje, miluje, každý tu stojí za každým za jakékoliv situace. To je právě to, co je na rodině tak krásné. Na druhém místě je pro mě přátelství. Moje nejlepší kamarádka je taková moje další rodina.Kromě rodinného zázemí a přátel je pro mě důležitá svoboda a možnost něco tvořit. Hodně mě baví kreslit, malovat, dělat keramiku a řada dalších věcí. (Anička Slámečková) Miluji jízdu na kole, když se můžu rozjet a nic mě nedrží. Cítím se uvolněně a pomáhá mi to zapomenout i na věci těžké. Když jsem byla malá, učili mě maminka s tatínkem jezdit. Už od prvních šlápnutí do pedálů jsem se cítila skvěle. I když jsem občas přišla domů s brekem a rozbitými koleny, nikdy mě to neodradilo. Jezdím na cyklopoutě, poznávám zajímavá místa, zajímavé lidi, mám kondičku a je to prostě skvělé! (Anežka Beníčková) Ráda chodím na procházku se psy. Jmenují se Deny a Ronnie. Hladím je po jejich hebkém kožíšku a jsem s nimi šťastná. Často mě ně-

čím překvapí a vážně nikdy nevím, co s nimi ještě zažiju. Když jsem unavená, čtu si knížku. Je mi celkem jedno jakou, důležitý je přece děj. Sednu si na nějaké útulné místo a relaxuji. (Petra Mikulková)

Mám rád florbal, ve kterém bezhlavě pobíhají hráči, netuší, kde se nachází malý míček, který se vzápětí ocitne na hokejce některého hráče a on jej posílá za hlasitého skandování fanoušků přímo do branky. (Ladislav Lidák)

Mou oblíbenou činností je psaní příběhů, které si vždy rádi přečtou mí kamarádi a chválí a chválí… Ke psaní si ráda pouštím hudbu a to je taky můj další koníček - poslouchání hudby. Většinou si i zpívám nebo si písničku zabrnkám na kytaru.Tahle činnost mě uvolňuje, protože hudba rovná se lék na vše.Navíc si při poslouchání písniček krásně procvičím jazyky. Zbožňuji angličtinu! Pamatuji si, že už jako malá jsem chodila za taťkou, který se učil anglicky, a slovíčka jsem uměla dříve než on. Teď se učím i francouzsky. Není to lehké, ale dovolím si říct, že talent na jazyky mám a proč ho nevyužít? Chtěla bych jednou cestovat, tak jazyky jistě využiju. A nejen při cestování… (Mirka Fornůsková)

Nejvíc mě baví střílet z luku s bráchou. Já ho učím střílet a za to jsem dostal nový vlastnoručně vyrobený dřevěný luk od taťky. Taky rád chodím k ovcím, venčím psa a starám se o králíky a rybičky. Baví mě jezdit na koni u mojí tety v lese u rybníka. Taky mě baví chodit do kostela a učit nové ministranty, jak správně sloužit u oltáře. (Ondřej Bobčík)

Mám rád dějepis. Je plný ponaučení, zajímavostí a legrace. Mám rád atmosféru při zkoušení. Napjaté děti v lavicích obracejí svůj pohled na jednoho šťastlivce, který má tu čest stanout před vyučujícím.

Přestože jsem holka, baví mě adrenalinové sporty. Ráda jezdím na babetě nebo na koloběžce po velmi hrbolaté cestě. Nebo jsem si našla jedno nádherné místo skoro na konci města, a když se odtud dívám na Lopeník, je pokaždé jiný. Někdy je obklopen mraky, jindy je krásně ozářený zapadajícím sluncem. Ale nevím, proč by mě měl svět jenom bavit. Svět není jen zábava, ale také povinnosti, starosti, trápení, smutek…Člověk se s tím musí smířit a čekat, až bude v nebi, kde nebudou žádné starosti. (Terka Nováková)


Pro volnou chvíli (redaktor Jan Kapsa)

15

16


Komiks (redaktor Robert Goldmann)

„Mámo, cítíš to? Vůně vanilky, vánočního cukroví…“„Cítím, cítím - sousedi se ale mají!” O Vánocích říká maminka Pepíčkovi: „Pepíčku, zapal vánoční stromeček.”Za chvíli přijde Pepíček a povídá: „A svíčky taky?” „Tatínku, a odkud k nám chodí Ježíšek?” „Pokud můžu soudit podle původu dárků - tak asi z Číny.”

Vtipy (redaktor Jan Kapsa)

Dvě blondýny se rozhodnou, že vyrazí do lesa pro vánoční stromeček. Bloudí po lese, hodinu, dvě, tři... Pak se ozve: „Ivano, máš něco?” „Ne, vůbec nic. A ty?” „Já taky ne. Tak co kdybychom vzaly i nějaký bez ozdob?” Vrátí se pán z vánočního nákupu, hledá peněženku a najde místo ní jen kartičku: „Veselé Vánoce přejí kapsáři!”

DOMINIK. Vánoční. speciál. Vtipy KVÍZY ANKETY ANKETY. SLOVO otce Josefa ROZHOVORY Křeslo pro hosta ŠKOLNÍ ČASOPIS V LONDÝNĚ. 2

Recommend Documents