1
Obsah čísla: Dobrý den v květnu!
3
Výuka pro 21. století
3
Utajený závod
5
Řím
7
Jak se dělá tanečník
10
Konference ICT ve školství
10
Linux Professional Institute
12
Redesign +4U
13
Sportovní aktuality
14
Život v zamětnání aneb jak jsem ke své první síti přišel
17
Maturity
18
Maturitní projekty
27
2
Dobrý den v květnu! Mgr. Zbyšek Nechanický Učitel, zástupce ředitele Právo, občanská nauka Konec druhého pololetí se přiblížil! Maturanti mají za sebou část státní maturitní zkoušky, začnou obhajoby maturitních prací a následovat budou ústní zkoušky společné a profilové části maturitní zkoušky. Druhé a třetí ročníky se (s výjimkou 2. L) chystají na praxe (18. 5. – 29. 5.). 2.L bude mít ve stejném termínu náhradní program pod vedením ředitele školy. První ročníky se chystají na sportovně turistický kurz do Machova mlýna (25. 5. – 29. 5.). 15. dubna se uskutečnily první přijímací zkoušky organizované CERMATem. Na naší škole se jich účastnilo 263 uchazečů. 22. dubna byly zveřejněny výsledky přijímacího řízení. Otevřeme opět čtyři třídy informatiků a jednu třídu technického lycea. Zápisové lístky máme a musím konstatovat, že se vyplatila každá dobrá propagace naší školy a ani povinné přijímací zkoušky neodradily uchazeče. Děkuji všem, kdo se na propagaci školy podíleli a podílejí. Ti, kteří budou v druhém pololetí nehodnoceni z nějakého předmětu, se zúčastní dodatečných zkoušek před vydáním vysvědčení v červnu. Není to tak daleko, jak se to zdá! Ty, co neprospějí z jednoho nebo dvou předmětů, čekají v posledním týdnu měsíce srpna opravné zkoušky. Hodně úspěchů v písemkách a u ústního zkoušení, ať se vysvědčení líbí nejen studentům, ale i rodičům.
Výuka pro 21. století – projektová výuka a digitalizace výuky závěrečné shrnutí – 04/2015 V období 07/2013 až 03/2015 probíhal na Smíchovské střední průmyslové škole projekt OPPA financovaný z Evropského sociálního fondu a z rozpočtu MHMP. Projekt byl zaměřen na inovaci výuky zejména přírodovědných předmětů, ale nebyla opomenuta ani čtenářská gramotnost a spolupráce s vysokými školami. V oblasti čtenářské gramotnosti bylo vytvořeno 45 celků pro zlepšení čtenářské gramotnosti. Pro matematiku vzniklo celkem 1000 kvízových a testových otázek, dále 15 názorných vizualizací, k tomu 14 názorných vizualizací do deskriptivní geometrie, pro fyziku vzniklo 600 kvízových a testových otázek a dále 40 inspirativní videí, a do biologie vznikla 2 zajímavá videa. Všechny tyto výstupy jsou postupně ve vhodných chvílích začleňovány do výuky, a jsou zveřejněny na webu oppa.ssps.cz.
3
Vyučující elektrotechniky podstoupili několik dní školení na pracovišti vysoké školy (FEL ČVUT). Školení byla zaměřena na elektrotechniku, energetiku, pohony a problematiku přenášení signálu. Ve školním roce 2013/14 proběhl pilotní ročník předmětu Studentský projekt, který zasáhl 1. až 3. ročník školy, celkem 15 tříd. V rámci každého ročníku soutěžily třídy o zpracování zadaného tématu, které různé skupiny v třídách řešily z nejrůznějších úhlů pohledu. Cílem tohoto předmětu bylo naučit žáky spolupracovat ve skupinách při řešení zadaného problému, naučit se pracovat se zdroji informací, dodržovat stanovené termíny a zodpovědně přistoupit k zadané práci. Žáci se scházeli se svými konzultanty, kteří jim v optimálním případě dávali cenné rady a usměrňovali jejich činnost. Kvalita zpracování se velmi lišila v závislosti na tom, jak moc zodpovědně třída k řešení úkolů přistupovala. K řízení termínů schůzek a k předávání informací o průběhu sloužila aplikace umístěná ve školním extranetu Virtuální škola. Zavedení předmětu vyvolalo mnoho kontroverzních názorů na jeho užitečnost, kdy odpůrci argumentovali nedostatkem svého času a tím, že by svůj čas raději využili studiem odborných předmětů než spoluprací na společném úkolu. Nicméně toto je pohled žáků, kteří prozatím nezakusili dlouhodobé zaměstnání a týmovou práci v něm. Věříme, že pokud při řešení zadaného úkolu v předmětu Studentský projekt pracovali a spolupracovali zodpovědně a tvořivě, budou se jim tyto návyky hodit i v pracovním životě. Po zhodnocení přínosů a negativ spojených s administrací předmětu Studentský projekt pro ¾ žáků školy došlo ve školním roce 2014/15 k redukci, kdy je předmět zachován pouze ve třetím ročníku a je umožněna větší individualizace práce zmenšením řešitelských skupinek. Tento stav se zdá nyní udržitelný i do budoucna. Výuka přírodovědných předmětů byla inovována díky nově zakoupenému vybavení jako jsou vizualizéry, mikroskop či infra kamera, kdy jsou tato zařízení využívána aktivně ve výuce. Ve výuce fyziky a matematiky se využívají nově zakoupená hlasovadla, která spolu s kvízovými otázkami tvořenými v tomto projektu tvoří nástroj pro motivaci a získávání zpětné vazby pochopení probírané látky. Studenti, kteří nemají dostatečně silné sociální zázemí, si mohli v průběhu studia požádat o zapůjčení tabletu. Tablety byly zakoupeny z projektu právě jako podpora sociálně slabších studentů, aby i oni mohli přistupovat k online zdrojům, které jsou potřebné ve výuce. V průběhu celého projektu probíhala školení, přednášky a cvičení pro studenty ve spolupráci s vyučujícími a pracovišti technických vysokých škol. Celkem proběhlo více než 150 školení. Cílem těchto školení je přinést studentům další pohled na přírodovědné předměty a zlepšit provázanost středoškolského a vysokoškolského sektoru. Navázala se cenná spolupráce, která v určité míře může pokračovat i v dalších letech. V součinnosti s vysokými školami proběhlo i 12 technicky zaměřených maturitních projektů. Studenti měli možnost konzultovat své práce s vysokoškolskými pracovníky, měli možnost zakoupit materiál a součásti svých výrobků za peníze z grantu, a celkově tak mohli více proniknout do tajů techniky. Celkově hodnotíme průběh projektu jako zdařilý a naplňující zamýšlený záměr. Za poskytnutou podporu děkujeme Evropské unii, Evropskému sociálnímu fondu a hlavními městu Praze. Řízení projektu OPPA
4
Utajený závod Bc. Miroslav Palek Učitel Učitel odborných předmětů Jak to u soutěží bývá, někdo soutěží s někým. Tak to bylo i v případě Celostátní soutěže F1 ve školách. Naše škola měla také své želízko v ohni. Než se postavíte na start,musíte toho hodně udělat. V našem případě se dá hovořit o těžkém a zvláštním porodu. Již početí plodu bylo zvláštní, pět otců a v průběhu vývinu jeden otec odchází, zbylý čtyři se moc nevěnují očekávanému plodu. Asi vychází z předpokladu, že se přece něco narodit musí. S blížícím termínem závodů otcové procitají z blouznění a začali pracovat. Sehnat porodníka, děkujeme panu Schmirlerovi z ČVUT, pak nějaké šatičky, pomohl příbuzný. Chybí botičky? Otcové neřeší, a protože jedou na F1, jedině první třídou. Veliká klika byla, že včas sehnali peníze na výchovu, vytvořili rodný list a výzdobu pokojíku. Sebevědomí vzali sebou, doma nechali pro ostatní souputníky jen krásný virtuální obraz dítěte (balzového modelu formule).
Oficiální zpravodajství nezařazuje závod do svých aktivit, ač se podílelo na výbavě děcka. Je načase odtajnit termín místo závodu. V pátek 20. března 2015 se sjíždí 16 týmu do hlavního města evropské kultury 2015, ano, do Plzně. V sobotu ráno vypuká v Techmánii Plzeň výzdoba stánků jednotlivých stájí. Objevují se nabubřelé, strohé i krásné boxy. Náš patří mezi vkusné. Některé týmy svým oblečením patří spíše na módní přehlídku, jejich Pit 5
Babes na sebe přitahují pohledy návštěvníků více než na stroje. Soutěž je zahájena v 10:00, následuje odevzdání vozů k technické kontrole, cvičné jízdy a kontrola reakčních časů (jak reaguje závodník na zhasnutí startovacích světel), ústní prezentace týmů, 8 minut česky a 4 minuty v angličtině. Komisaři v pohodě, jen soutěžícím se zdá místnost přetopená. Tuto část náš tým zvládá velmi dobře! Soutěžící mají mezi disciplínami trochu volného času, ten lze využít na studium exponátů. Nádherné a interaktivní modely a zařízení opravdu stojí za osahání a vyzkoušení. Najednou hlášení k evakuaci celého objektu, váhání a následné pochopení, že je skutečný. Maminky hledají svá dítka a strach ve tváři je skutečný. Příjezd hasičů a půl hodiny našeho čekání venku (Pit Babes cítí jak je venku chladno). Někteří podezřívají mě, omyl, malý chlapec zmáčkl ve výtahu požární hlásič (přiznám se, já neměl odvahu). Dokončí se tréninky a je tu večer. Den D je tady, neděle. Předposlední disciplína, prezentace v boxu zvládáme a odpoledne začíná vlastní závod na dráze. Vždy dva týmy proti sobě, nervozita stoupá, reakční časy se oproti tréninkům zvětšují, formule létají po dráze, komisaři vše zapisují a kontrolují. Závody končí, v 16:15 začíná celkové hodnocení letošního ročníku, jsou vyhlášeny týmy, které jsou na bedně. Bohužel, tým Press ONE mezi nimi není, na jakém místě jsou? Zjistí v následujících dnech na netu stejně jako ostatní týmy. Personální složení našeho týmu? Studenti 3.L: Karel Winter - hlavní manager, Adam Bališ - design inženýr, Jiří Němec - výrobní inženýr, Filip Březina - grafik. Tým prezentoval naší školu dobře svým vystupováním a vyjadřováním. Získali mnohé poznatky a zkušenosti. Zda je zužitkují a v příštím ročníku se pokusí o bednu je jen na nich. Mají na to.
6
Cesta do Itálie Filip Řežábek Asistent ředitele školy
V týdnu od 13. 4. do 17. 4. se uskutečnila druhá část výměnného pobytu mezi naší školou a římskou jazykovým lyceem, kde skupinka 8 studentů (7 třeťáků a prvák) byla ubytována v hostujících rodinách. Studenti měli výhodu, na rozdíl od italských studentek (Lyceum má okolo 1000 studentek a 30 studentů), že věděli, co očekávat a proto místo obav převládaly pozitivní myšlenky. Cestu zorganizoval a domluvil kolega Bc. Petr Hejhal a já měl to štěstí, že jsem mohl jet jako dozor. Studenti byli od začátku lépe informováni, neboť znali Italky již z jejich návštěvy v Praze. Již od naší informativní schůzky, která proběhla pár dní před odletem, bylo vidět, že si to studenti jedou užít a nasbírat nové zkušenosti v cizí zemi. Odlet z Prahy proběhl bez problémů. Na místě nás čekali již studenti s rodiči, kteří si nás rozebrali. Měl jsem to štěstí a byl jsem pozván na rodinný oběd. Italská pohostinnost se hned ukázala a dostali jsme výborné domácí špagety – byla pozvána dokonce i babička, aby pomohla uvařit. Poté jsem šel do školy, kde jsem potkal svojí hostitelku a koordinátorku výměnného programu Claudii. Byla velice vstřícná a přátelská. Představila mi i další studentky z nižšího ročníku, které by měly zájem uspořádat opět výměnný pobyt s naší školou. Zároveň mi i představila učitele, kteří přijeli na sraz kvůli programu Erasmus +, s nimi jsem i trávil většinu pobytu. Učitelé byli z Rumunska, Turecka a Maďarska. Během pobytu jsem měl možnost je lépe poznat, neboť jsme spolu trávili většinu času. Občas bylo složité se s nimi dorozumět, protože z každé země bylo 5 učitelů a anglicky uměl vždy jen jeden a ostatním vše překládal, ale vždycky jsme se snažili a nějak se dorozuměli. Druhý den jsme se šli podívat na slavné Koloseum, římské fórum, Pantheon a mnoho dalšího. Zde byl program společný pro studenty i učitele. Ve volném čase nesměla chybět návštěva známé cukrárny nebo kavárny. Středa byla trochu volnější. Byli jsme se studenty ve vile bohatého kupce a odpoledne šli do katakomb, kterých je pod Římem celé řada, ale ne všechny jsou otevřeny veřejnosti. Čtvrtek byl ve znamení návštěvy Vatikánu. Dopoledne jsme byli v bazilice svatého Petra a odpoledne jsme šli do muzeí, kde jsme mohli vidět Sixtinskou kapli. Hned ráno při čekání na vstup do basiliky se nám stala vtipná historka, kdy jsem přišel na 9:00 a doufal, že ostatní přijdou také tak. Bohužel opak byl pravdou a poslední skupinka přišla asi v 9:50, kdy už jsme skoro přišli na řadu. A co teď dělat? Předběhnout nebo čekat frontu, která už v té době byla minimálně na 2 hodiny…. Večeře se nesla ve znamení loučení, kdy jsem byl prvně na večeři s kantory z jiných škol a poté se přemístil za studenty. Večer byl i přesto velice povedený a odnesli jsme si řadu vzpomínek, které doufám dle ohlasů studentů zažijí i další studenti od nás ze školy.
7
V pátek nás rodiče dovezli na letiště, kde proběhlo poslední loučení, než jsme nastoupili do letadla směr Praha… Věřím, že si to studenti užili a v příštím roce proběhne další výměna.
Řím 2015 Blahoslav Rataj Student 3.C Možnost výměnného pobytu se studenty z Itálie mě hned od počátku nadchla. Vše začalo dlouho očekávaným příjezdem dvou tříd římského gymnasia do Prahy. Na letišti jsme se ujali našich hostů a zahájili konverzaci v anglickém jazyce. Snažili jsme se zajistit italským studentkám a několika studentům zajímavý týden v Praze. Společný program jsme doplňovali vlastními 8
vycházkami po Praze s výkladem. My sami jsme tak objevili spoustu zajímavých míst naší metropole. Loučení se neslo v přátelském duchu, vše se jim u nás, až na nepříznivé počasí, líbilo. Velice dobrou odezvu jsem také zaznamenal na prostředí naší školy, kde se dle svých slov cítili jako v muzeu. A pak konečně přišel den odjezdu do Říma. S kolonádami naplněnými kufry jsme se ráno sešli na letišti. Samotný let nám rychle uběhl, dojem však zkazilo nepovedené přistání na letišti Leonardo da Vinci, následovala však omluva kapitána v českém jazyce. Hned po opuštění terminálu nás uvítaly naše rodiny. Řím je krásné a veliké město. Překvapením pro mě bylo uspořádání společného oběda pro celou skupinu studentů naší školy. Italští hostitelé byli velmi srdeční a pohostinní. Jídlo v Itálii nám chutnalo, italská zmrzlina, káva a zákusky nezklamaly. Viděli jsme spoustu zajímavých historických památek z doby starověkého Říma i z období italské renesance. Také jsme navštívili Vatikán. Nejvíce na mě zapůsobil Pantheon a Svatopetrská katedrála. Oblíbil jsem si krásné římské parky s palmami a fontánami. Byl to nezvyklý týden uprostřed historie mimo realitu všedního života včetně matematiky, fyziky nebo technických měření. Návrat z horkého Říma do deštivé a studené Prahy byl jako studená sprcha. Letadlo přistálo v Ruzyni a bylo jasné, že jsme doma. Kousek Říma se stále snažím uchovat v sobě.
Výměnný pobyt v Římě Jakub Štorek & his boys Ve dnech od 13-17 dubna jsem se zúčastnili výměnného pobytu v Římě. Italové zde u nás v Praze byli o tři týdny dříve a podle jejich ohlasů se jim naše organizace a celkově celá Praha moc líbila. Tak jsem doufal, že to takto proběhne i v Římě. Mohu konstatovat že výlet do Itálie se velmi vyvedl. V pondělí 13.4 jsem odlétali s letiště Václava Havla okolo 11 hodiny dopolední. Po příletu jsme byli přivítáni našimi exchange studenty. Poté proběhlo krátké setkání ve škole. Předtím jsme ale už stihli první výborné italské expresso! Večer nás čekala večeře v našich hostitelských rodinách. Snědl jsem celý talíř špaget carbonara, protože jsme večeřeli kolem 9.-10. hodiny večer - pro Italy normální čas večeře. V dalších dnech jsme navštívili světoznámé Koloseum, Forum Romanum, které se nachází hned vedle Kolosea. Navštívili jsme také jediný hrad v Římě a to Andělský hrad. Velice mě zaujala zachovalá památka z antického Říma Pantheon. Poslední den jsme strávili skoro celý den ve Vatikánu. Když jsem vešel do baziliky Sv. Petra byl jsem překvapen! Takhle veliký "kostel" jsem v životě neviděl. Stropy sahající vysoko nad naše hlavy. Byl to suprový zážitek. Poté jsme šli do muzea a do Sixtinské kaple, která je celá 9
vymalovaná Michelangelem. Večer jsme šli všichni exchange studenti a pár dalších Italů spolu na večeři. Druhý den jsme brzo ráno letěli bohužel domů. Výlet se vydařil a byl dokonce i nad moje očekávání!
Jak se dělá tanečník Ing. Martina Řejhová Učitel Učitel výpočetní techniky Dne 15. 4. 2015 od 9:00 navštívily třídy 3. C, 3. D, 3. L, 4. A, 4. D a 4. L představení “Jak se dělá tanečník“ ve Švandově divadle. Baby Balet Praha, složený z mladších studentů Tanečního centra Praha, si připravil vzdělávací projekt pro žáky základních a středních škol. Představení trvalo 75 minut bez přestávky, na pódiu se střídal moderátor s tanečníky, kteří předváděli různé typy tanců (balet, jazz, step, charleston,…). Samozřejmostí našich studentů bylo slušné chování, což se ovšem nedá říci o žácích základní školy, kteří představení také navštívili. Mladší žáci během představení vyrušovali hlasitým povídáním a vstáváním z místa. Ti starší během představení používali mobilní telefony a tablety, hlasitě mluvili a pískali.
KONFERENCE ICT VE ŠKOLSTVÍ Ing. Yveta Scharnaglová Učitel Učitel odborných předmětů Konference se konala ve středu 22. dubna 2015. Základní informace a myšlenky, které na konferenci zazněly: Ing. Petr Bannert – Ředitel odboru vzdělávání MŠMT: Plán ministerstva:
Snižovat nerovnosti v přístupu ke vzdělání pomocí ICT Podporovat kvalitní výukové programy na fakultách vysokých škol Vytvořit krajské akční plány pro školení učitelů, akční plány budou podkladem pro výzvy ICT prostoupit celou výukou Maximálně rozvíjet čtenářskou gramotnost, komunikační dovednosti, logické myšlení Zavést povinnou výuku dvou cizích jazyků
Myšlenky, návrhy:
Příčinou vysoké nezaměstnanosti 15ti až 25ti letých je nedostatečná čtenářská a informační gramotnost Roste zájem o technické obory (strojírenství, ITC) 10
Podkladem pro ŠVP budou RVP doplněné o profesní požadavky od firem Zaměstnavatelé budou mít možnost uzavřít s žákem během studia smlouvu a poskytovat mu motivační příspěvek na studium Zaměstnavatelé budou moci uplatnit odpočty z daní za motivační příspěvky, za poskytnutí praxe žákovi a za nákup zařízení pro výuku Od roku 2019 povinná matematika
Ing. Dušan Navrátil – Ředitel národního bezpečnostního úřadu Motto: Kybernetická bezpečnost je věcí nás všech. Základní myšlenky:
Trvalá hrozba - nízká digitální gramotnost koncových uživatelů Výuka ke kybernetické bezpečnosti nutná už od Mateřských škol Nutnost definovat pravidla bezpečného chování na Internetu – musí je definovat stát Nutnost zavedení studijních oborů kybernetické bezpečnosti, zatím neexistují, jsou nutné! Nutnost upravit Trestní zákoník, zavést tresty za kyberkriminalitu. Trestní zákoník zatím pojem kyberkriminalita nezná!
Mgr. Vladimír Rohel – Ředitel Národního centra kybernetické bezpečnosti Informace:
Byla vypracována Národní strategie kybernetické bezpečnosti České Republiky na období 2015 až 2020, je dostupná na webu Akční plán této strategie se v současné době schvaluje, po schválení bude rovněž dostupný
Cíle:
Navyšovat povědomí žáků a studentů o kybernetické bezpečnosti Modernizovat vzdělávací programy škol ve smyslu kybernetické bezpečnosti Vzdělávat a školit zaměstnance škol Společně se studenty působit na rodič žáků a studentů Priority ovlivňovaných skupin: 1. priorita – žáci (už od základních škol) 2. priorita – učitelé 3. priorita – rodiče (školení pro rodiče pořádané školami?) Motivovat školy, aby se prezentovaly jako školy působící v kybernetické bezpečnosti
Ing. Jiří Palyza – Výkonný ředitel Národního centra bezpečnějšího Internetu
Nezisková organizace Má na starost Projekt eSafetylabel.cz zaměřený na bezpečnost počítačových sítí na školách Projekt umožňuje školám zjistit, jak bezpečnou mají síť
11
Po přihlášení na stránky www.esafetylabel.cz lze vyplnit podrobný test, po jeho vyplnění hned probíhá vyhodnocení úrovně zabezpečení sítě. Při nedostatečné úrovni je zdarma k dispozici i návod, jak zvýšit bezpečnost sítě. Testování je zdarma Účastnilo se už 85 škol Zabezpečené školy obdrží certifikát Na stránkách další podpůrné odkazy (kyberšikana, . . .)
Linux Professional Institute Martin Beránek Učitel Učitel odborných předmětů Již před rokem se nám povedlo navázat spolupráci s institutem LPI (Linux Professional Institute), který slouží k certifikaci Linuxových specialistů na celém světě. Měli jsme možnost stát se akademií, která může komerčně certifikovat naše i cizí studenty. Zatím takovou certifikaci můžeme nabídnout jako jediná střední škola v České republice. To Vám, studentům, přináší možnost posvětit svoje znalosti z operačního systému Linux pomocí certifikátu mezinárodní kvality. Nabízíme zkoušku z Linux Essential, která je skutečným základem toho, co je potřeba v Linuxu umět. Pokud se bojíte, že je certifikace moc těžká a že jí nemusíte zvládnout bez přípravy, můžeme Vám nabídnout přípravný kurz. Ten je součástí Cisco prostředí Netspace a otevřít Vám ho může jakýkoliv lektor Cisco naší školy. Obsah zkoušky Linux Essential je skoro shodný s tím, co Vás učíme ve třetím a čtvrtém ročníku. Vzhledem k tomu, že je možné certifikovat i vnější studenty, dá se zkouška složit i po maturitě. Pokud se Vám certifikace LPI zalíbila, kontaktujte jednoho z lektorů, kterými jsou: Lukáš Bayer, Lukáš Kotek a Martin Beránek.
12
REDESIGN +4U Matěj Müller Student 4.A Po velikonočních prázdninách se leckdo zmateně podivoval, co se to stalo s virtuální školou. Společnost Unicorn Systems se totiž rozhodla osvěžit svůj informační systém +4U, opustit design postupně chaoticky vyvíjený již od 90. let minulého století a nechat si vytvořit novou koncepci externí firmou, aby se neudržovala stará stigmata. Co nás tedy v „novém“ +4U čeká? Jako první si uživatel všimne předělaného vzhledu. Při jeho tvorbě byl brán důraz na grafické zjednodušení, s ním spojenou nižší náročnost jak na výkon, tak i na datové připojení, a vyšší intuitivitu pro koncového uživatele. Opět byl defaultně všem uživatelům vypnut boční panel, neboť ho považuje za „přežitý“, přestože si ho většina uživatelů opět navrátila zpět. Nahradit ho má, mimo jiné, předělané My Territory, které je nyní namísto součásti systému oddělenou aplikací, potažmo jeho část +4U Menu. To je to kolo s logem +4U v pravém horním rohu prostředí. Obsahuje nyní funkci „Navigátor“, která uživateli umožňuje si do něj přidávat vlastní odkazy, stejně jako tam jsou automaticky umístěny odkazy na všechna teritoria, ke kterým má uživatel přístup.
Dále proběhla změna i v částech na první pohled nezřetelných. Byly zavedeny jednotné koncepce tvorby artefaktů a uživatelských prvků, které by měly být dodržovány. Pro uživatele to znamená, že ať přijde v +4U kamkoliv, měl by se systém 13
chovat stejně nebo nejméně podobně. Předělávkou pod vlivem daných koncepcí prošly všechny základní funkce jako je například nastavení nebo dříve zmíněné My Territory. Názor na nový vzhled systému naší virtuální školy nechám na vás, každopádně je jasné, že změny budou pokračovat. Ve výsledku by to mělo pomoci použitelnosti +4U, na kterou panuje na naší škole převážně velmi negativní názor.
Silový víceboj Kučera Jakub
Dne 27. března jsme se zúčastnili velké události za reprezentaci školy, silového víceboje, který zahrnuje čtyři disciplíny a to jsou: bench press, trojskok, vznosy a shyby. Bohužel proběhla změna v původní sestavě teamu, po ohlášení čtvrtletní práce z matematiky, a to pouhý den předem. Takže dva členové našeho teamu neměli žádný čas na přípravu a dva zbylí nebyli zřejmě připraveni dost. Díky všem těmto událostem jsme se umístili na 3. místě, což si myslím, že je docela úspěch. Na první místo jsme ztráceli s 538 body přesně 72 bodů. Tímto výsledkem jsme byli ve finále všichni potěšeni a v příštím roce se rozhodně zlepšíme.
Dne 8. dubna 2015 se naše škola zúčastnila badmintonového turnaje v rámci POPRASKU ve Štěrboholech, kde jsme se umístili na skvělém 3. místě z 12 účastníků. Turnaj se hrál systémem skupin a následného postupu do bojů o medaile. První zápas ve skupině jsme díky Deanovi a taktickou chybou hostujícího trenéra v sestavě vyhráli. Druhý zápas jsme prohráli, ale naštěstí jsme na body postoupili do skupiny o 1. až 3. místo. V této skupině jsme si však už tak dobře nevedli a skončili na 3. místě, i přesto to bylo za pohár . Děkujeme reprezentantům ze třídy 3.A – Dean Brabec, Jakub Prchal a 3.B - Václav Ezr.
14
JUNIORSKÝ MARATON Oleksandra Kotsyba Student 1.L Dne 23. dubna se 10 žáků naší školy zúčastnilo každoročního Juniorského Maratonu, který je jednou ze soutěží POPRASKU. Závod začínal v pravé poledne a běželo se ve Stromovce, kde si trasu dlouhou 42 km rozdělilo na štafetu desetičlenné družstvo, 7 chlapců a 3 dívky. Každý běžel dvě 2,1 km dlouhá kola.
Naši školu reprezentovali: Lukáš Lojka (15:35.2), Filip Březina (15:11.9), Dominika Ponkeová (21:20.5), David Potužník (16:21.1), Oleksandra Kotsyba (21:16.6), Petr Janouš (15:56.6), Elis Chlodňaková (19:41.9), Martin Pola (14:46.1), Lukáš Hodboď (14:46.8), Martin Neuman (15:49.3). Náš celkový čas byl 2:51:16 a umístili jsme se na pěkném 12. místě ze 42. Zpočátku jsme měli menší problémy se sháněním dívek do družstva, přeci jen na škole jich moc není, ale nakonec se tým dal dohromady. Po registraci jsme dostali čísla a pěkná závodní trička, která jsme si následně mohli i nechat. Děkujeme kantorům tělocviku, že se o nás postarali a skvěle nás povzbuzovali po celé délce trati.
15
LYŽAŘSKÝ KURZ Vojta Polák Student 1.L Ve dnech 15. - 22. března 2015 se třídy 1.D a 1.L zúčastnily lyžařského výcvikového kurzu v Peci pod Sněžkou. Obě třídy měly velké štěstí, neboť jim perfektně vyšlo počasí, celý týden bylo slunečno. Domnívám se, že i termín byl zvolen dobře, jelikož bylo již po konci pravidelných školních jarních prázdnin a tak bylo i v Krkonoších méně lidí a nemuseli jsme tak čekat nějaké velké fronty. Čtyři dny jsme strávili na místních sjezdovkách. Poslední den v sobotu jsme byli celý den na běžkách na Sněžce, což byl pro některé z nás zajímavý "výživný" zážitek, neboť mnoho z nás bylo na běžkách poprvé... Příjemná byla pro nás i možnost večerního lyžování na ozářené sjezdovce. Myslím si, že i když jsme měli pár zranění, tak vše proběhlo v dobré náladě a lyžování jsme si celkem užili.
Lyžařský kurz Ondřej Titěra Student 1.D
Když jsme přijeli se školou autobusem do Pece, tak jsme nandávali tašky a lyže (i snowboardy) do takového podivně vypadajícího vozu (stará rolba). Vybrali se čtyři šťastlivci a vůz je vyvezl až na horu do chaty. Když jsme vrazili od autobusu k chatě, tak jsme ještě nevěděli, co nás čeká. Cestou jsme si dělali srandu, že jdeme až na horu k jedný hodně 16
vzdálený chatě. Asi po hodině a půl šlapání do kopce plnýho sněhu a ledovky, jsme zjistili, že vtip nebyl vtipem, ale realitou. Po rozdání pokojů, nám profesoři řekli řád. Večerka, byla kolem desátý, ale tu stejně všichni porušovali. Kolektiv tam byl super. Seznámili jsme se tam se super lidmi. Na celý týden bylo super počasí, ráno celkem zima a odpoledne svítilo slunce a bylo teplo. Ale sníh nestál za nic. Ráno byla pořádná ledovka a odpoledne to bylo nechutně mokrý. Profesoři nás samozřejmě rozdělili podle toho, jak to kdo umí. Hned první den lyžování si jeden žák na snowboardu při skoku narazil ruku a měl to až tak, že už celý lyžák si nezajezdil. Ve středu nás profesoři vytáhli na běžky. Ti pokročilejší jeli asi o 6 km dál než ostatní. Na konci nás čekala kofola. Zbytek dne bylo volno, ale mohlo se jít na večerní lyžování, které prý bylo super. Na našem pokoji č. 11 se každý večer pouštěly filmy, takže se u nás vždycky sešlo hodně lidí. Ve čtvrtek se zase jezdilo na lyžích a na prknech a trénovalo se na páteční závod. V pátek se jel slalom o třech kolech. (Nevím, kdo vyhrál, protože jsem odjel do Alp.) V sobotu jeli na celodenní výlet na běžkách pod Sněžku. Prý to bylo náročný, ale určitě si lyžařský kurz všichni užili.
ŽIVOT V ZAMĚSTNÁNÍ ANEB JAK JSEM KE SVÉ PRVNÍ SÍTI PŘIŠEL Matěj Müller student 4.A Studium na naší škole ve mně pomocí modelových situací a příkladů, připravených tak, aby to fungovalo tím způsobem, jak ty věci „mají fungovat“, vyvolalo částečný nárůst profesního ega, a to, že jsem si začínal malovat reálné nasazení jako Hurvínek válku. Tak jsem procházel střední školou, tu certifikát, támhle soutěž, jindy zase nějaká webstránka, skript, vedlejší projekty malých rozměrů, a když mě tedy oslovil náš pan ředitel s nabídkou práce IT správce na základní škole, neváhal jsem. A pak přijde to trpké probuzení. Totiž, že život (ten profesní, samozřejmě) není krásný. A už vůbec ne standardizovaný. A že nic nikdy nefunguje tak jak má, natož aby se to tak dělalo, že dokumentace se často svou výpovědní hodnotou o realitě blíží románům červené knihovny. Ocitl jsem se v situaci, kdy mám pod svou správou desítky počítačů v síti, která se několik let před mým příchodem udržovala jen a pouze stylem minimální funkčnosti, hlavně že jsou v provozu interaktivní tabule. Ač anarchie a chaos by mohly někomu přijít adekvátní vůči mé zálibě v punkových kapelách, v tomto případě jsou tyto teorie neaplikovatelné. Cesta za spásou nebyla, a stále není jednoduchá, obzvláště v případě, kdy bohem je výuka, kterou běžný smrtelník nemůže přerušit a tudíž musí všechno být téměř neustále v provozu. Příkladem: jednoho dne ku mě přišel jeden učitel, že jim v kabinetu dějepisu a zeměpisu občas spadne počítač. Po krátkém poslechu zvuku připomínající start proudového letadla a pohledu na bočnici, ze které visely vlasce prachu, bylo jasno, že jde o přehřívání. Otevření case následně odhalilo více než centimetrovou vrstvu nánosu po celé vnitřní ploše, nemluvě o tom, co se skrývalo v žebrech chladičů. V pořádku, vyčištěno, počítač běží jako dřív. 17
Jenže ještě téhož týdne si mne odchytla kolegyně, že u ní ve třídě „jde nějak pomalu internet.“ A protože mi stále rezonoval v hlavě obraz toho prachového hororu, napadlo mě se podívat dovnitř, jestli netrpí stejným neduhem a také trpěl, ještě horším způsobem. Což znamenalo dvě věci: zaprvé, XXL balení stlačeného vzduchu, které jsem pořizoval s prospektem půlroční životnosti, bylo po dvou počítačích pryč, a zadruhé, jestli takhle tady vypadají běžné počítače, jak asi může vypadat server, když v serverovně býval před mým příchodem sklad všech věcí, co se jinam v budově nehodily? Zkontroloval jsem ho, a bylo to taktéž bídné. Jenže jediné chvíle, kdy nikdo server nepoužívá a tudíž se může na chvíli vypnout, jsou víkendy, noci a prázdniny, z čehož bývá budova přístupná jen v posledním z vyjmenovaných případů, a to ještě jen občas. Avšak situace se již lepší. Krátce po mém nástupu jsem vkročil do jedné počítačové učebny, abych se seznámil s prostředím. Byl jsem ohromen. Po zapnutí počítače jsem s velkou rezervou a beze spěchu stihl uvařit i vypít kávu, než jsem vůbec dostal možnost se přihlásit. Po přihlášení opět následovala prodleva, během které jsem oběhl půl budovy a vyřešil několik hlášených problémů, a po níž se na mě na ploše počítače usmál snad až poeticky krásný nápis „Vytížení RAM: 103%; Zdraví počítače: “ V tu chvíli mě už fakt, že kliknutí na tlačítko Start je záležitost žádající čas odpovídající zhruba jedné cigaretě, nepřekvapil. Učebnu jsem tedy takříkajíc obrátil vzhůru nohama a nyní v ní žáci opět mohou s klidem v programu Deseti prsty sepisovat oblíbené báje o „fj fd kf kd.“ Má slova by někomu mohla přijít až zatrpklá, ale není tomu tak. Ve výsledku se vlastně královsky bavím a zároveň se lecčemu učím, jak z toho IT, tak hlavně o lidech. Navíc školní prostředí je oproti firmám dost rozdílné, takže musím čelit jinde ani neočekávatelným výzvám, jako je například nutnost přizpůsobení počítače žákům prvních tříd, kteří ještě ani neumí číst. Zkušenost to je výborná, protože život není jen situace v simulaci.
Maturity Maturitní napětí Zdeněk Šimůnek Student 4.L Někteří studenti se na maturitu připravovali již minulý rok. Další se snažili opakování maturitních otázek vtěsnat mezi pololetní testy po vánocích. Zbytek nyní mírně panikaří. První maturitní testy jsou již 4. května, a kdo přípravu odkládá ještě teď, přichází o čas, který se stává čím dál vzácnějším. Profesoři a profesorky se nás snaží připravit. Opakují se úlohy ze všech maturitních předmětů. Ale učitelé nebudou maturovat za nás a my, studenti, se musíme snažit si z jejich lekcí osvojit potřebné znalosti. Je jen na píli a svědomí studentů, jak se připravili, připravují, budou připravovat, a poté na tom, jak se připravili, a také na rozmarech štěstěny. Ti, kteří si vybrali maturitu z matematiky, jsou na řadě první, mají ale tu výhodu, že po testu budou mít den volna na uklidnění před dalším testem, tentokrát z českého jazyka, který ostatní stráví nad maturitou z anglického jazyka. Poté mají studenti 16 až 26 dní na dokončení přípravy k ústním maturitním zkouškám, během nichž by měli již jen opakovat. Jak se tedy co nejefektivněji naučit na maturitu? Matematika je jako první 4.5., a jestli jste si ji vybrali, měli byste se na ni připravovat nyní, protože je již velmi blízko. Na stránkách novamaturita.cz najdete popis průběhu testu, jeho obsah a hlavně příklady, které se v něm vyskytují. Samozřejmě že to nejsou ty samé, co se objeví u maturity, ale když vyřešíte je, vyřešíte i jejich dvojčata. Ty příklady si 18
vyřešte a jděte hledat další podobné na internetu, jsem si jistý, že když nebudete líní, tak jich najdete dostatečné množství. Ty se snažte vyřešit taky, tentokrát bez hledání postupů, jen z hlavy a s tabulkami. Ti z vás, kteří si vzali angličtinu, budou 4.5. psát písemnou práci. Ta se skládá ze dvou krátkých slohových útvarů. Jejich struktura je jasně popsána, příklad: Napište Maggie e-mail ve kterém se omluvíte za ztrátu knihy, popíšete, jak ke ztrátě došlo, a navrhnete, jak jí ztracenou knihu nahradíte. Toto musíte vtěsnat do 70ti slov. Tato část maturity by pro vás neměla být problém. 5.5. se koná státní maturita z češtiny. Zaslechl jsem, že se na ni nedá připravit. Do jisté míry skutečně nedá, rozhodně ne tak snadno jako na matematiku. Mohu poradit jedině si opět vyhledat vzorový test a snad i zadání předchozích maturit a vypracovat si je. Písemnou práci, která podle mě díky tlaku bude náročnější, protože to se hned hůř kreativně myslí, jde ale do jisté míry obejít. Její zadání již jsou zjistitelné a můžete si ji tedy vypracovat předem v klidu doma, hezky poprosit vaši učitelku češtiny, aby vám ji zkontrolovala a pak si ji jen párkrát přečíst, abyste měli jistotu, že si zapamatujete její kostru. Poslední pro vás významná státní maturita se koná 6.5., a je to didaktický test z anglického jazyka. K tomu doporučuji stejný postup jako u testu z českého jazyka, ale věřím, že tento test pro většinu z vás bude snadnější. Přeji vám všem pevné nervy, aby nikdo pod tlakem nezazmatkoval a aby úspěšně složili svou zkoušku z dospělosti.
STRASTI A SLASTI ZAMĚSTNANÉHO MATURANTA Matěj Müller student 4.A V posledním školním roce se můj tradiční rituál časového plánování stal záležitostí nanejvýše trpkou a tragikomickou. Z představy sáhodlouhého seznamu věcí, které se měly udělat již před týdnem, se motá hlava, a když se náhodou najde skulinka v rozvrhu, rázem se vyvedu z iluze připomínkou, že jsem dotyčné odpoledne v práci. Že bych se snad hodil ve škole marod? Frajere, vždyť po tý zlomený noze nemůžeš chybět ani půl dne, proč asi už měsíc přecházíš ten kašel. Do toho ještě uvědomění, že bych taky třeba někdy nějak mohl provozovat i trochu osobního života, aby ze mě nebyl na sto procent robot, a v tu chvíli už člověk prohlásí spánek za buržoazní přežitek z vědeckofantastické literatury a poděkuje osudu, že ponechal kofein legální drogou. A tak nebohá duše zhuntovaná maturitním ročníkem a potřebou alespoň základní obživy začíná usínat na místech nanejvýše nezvyklých. Nejprve na školních hodinách, kde to ale nepřišlo nikomu divné, neboť tak činil již celou svoji místní čtyřletou kariéru, stejně jako v ústavu předchozím a tom ještě před ním. Ranní šlofík při autobusové jízdě-nejízdě v tradiční zácpě na Jižní spojce nastával s železnou pravidelností a postupně se přeléval i do spojů denních, večerních a velice často nočních. Ve finální části krize už hlava padala i do klávesnice, knihy, talíře, hrnku a nebyla příležitost, při které by nebylo možné usnout. V takovou chvíli už tahám se zvoláním „A dost!“ za ruční brzdu. Je obdivuhodné, kolik obranných mechanismů si dokáže maturant vytvořit pro zachování vlastního psychického zdraví. Mantra vlastní každému čtvrťákovi, „Až po maturitě,“ odhazuje již od podzimu každý sebeméně velkolepý plán do letních měsíců a já sám se modlím, že finále hokejového mistrovství škodolibě nastavené na přesně ten den, po kterém proběhnou všechny ústní zkoušky, proběhne bez mého povšimnutí. Z druhé strany se 19
ale dostavuje slastný pocit apatického klidu, který hlásá, že vše nemusí být na 100%, a že vlastně v září je taky čas. Přichází úpěnlivá prioritizace školní činnosti pod záminkou, že co není maturitní předmět, není můj problém a dostatečná postačí. Už jen kvůli tomu, že nadmíra stresu by byla kontraproduktivní. A tak se píše ani ne sedm dní před zahájením oněch takzvaných zkoušek z dospělosti, a leč k poslednímu zvonění kráčím s jistotou, že se ještě zapotím, a že budou dny, kdy neuvidím denní světlo, očekávaná nervozita a duševní zhroucení se stále nekonají. CERMAT stále nepřestalo být sprostým slovem a já už spíše jen tak dumám, jakým způsobem propluji květnem, než aby mi před hlavou pulzoval výčet témat, která bych měl do hlavy nasoukat. Než abych přemítal, jaký proslov které komisi předvedu, přemýšlím, jak moc velká melancholie bude vhodit tu poslední cigaretu do oficiálního školního popelníku za rohem. A ač se čas od času ozve ten protivný hlásek vzadu v hlavě, že bych se s tou záležitostí mohl vyrovnávat lépe, takhle si aspoň připadám, že do toho jdu s chladnou hlavou. Zástupy lidí trpících nutkavou potřebou dát nebohému maturantovi nějakou životní radu jsou takřka nekonečné, ale dělí se v zásadě na dva typy. Jeden se snaží přesvědčit, jak je to naprostá pohodička a že oni za svých mladých let to dali naprosto bez problému, druhá skupina se zase snaží študáka vystrašit k tomu, aby trávil dny a noci zavřen v učebnici, neboť kolem jeho maturity rotuje půl světa. Nechci se stavět ani k jednomu táboru, protože pravda je někde v půli. Ač maturita je rozhodně důležitá, a ten první termín, natož vyznamenání, potenciálně zahřejí na srdci, není to, vlastně, úplně jedno?
Maturita David Slováček Student 4.L Půlrok se s půlrokem sešel a mně znovu hrozí snížená známka z chování za pozdní příchody. Maturita se blíží, a tak jsme se s panem ředitelem shodli, že článek do Presíku budu psát právě o této „zkoušce dospělosti“. Já osobně nevím, co si mám o maturitě myslet. Z jedné strany slyším, že je maturita „hrozně easy“, ale na druhé straně vidím kantory, kteří radši studentovi dají nedostatečnou z daného předmětu, než aby jim student u maturity udělal ostudu svojí nepřipraveností. Takovýto student má sice výhodu v tom, že ho čeká maturita až v září a má tak více času se na ni připravit, ale musí se při tom připravovat i na reparátní zkoušku. Pokud u reparátu uspěje, zbývá mu řádově několik týdnů do maturity. V opačném případě může zažádat o opakování ročníku a zkusit to znovu na jaře. Vraťme se tedy k maturitě. Rozhodně nebudu jediný, když řeknu, že se mi už samotný koncept maturity nelíbí. A to už od dob základní školy, kdy mi moje máma (učitelka na střední škole) vyprávěla o tom chaosu jménem maturita. Když jsem si potom vybíral střední školu, šlo mi hlavně o to, abych se na ní naučil něco z oblasti počítačů a abych na ni nešel sám, ale s nějakým kamarádem ze základní školy. A vůbec mi v tu dobu nedošlo, že i když půjdu na školu s technickým zaměřením, budu muset stejně skládat zkoušku z literatury. A to je asi ta část maturity, která mě nejvíc irituje. Přijde mi to stejně zbytečné, jako kdyby na nějaké škole s humanitním zaměřením maturovali z CAD systémů. Tato situace mi trochu 20
připomíná citát Alberta Einsteina: „Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná“. Další věc, která mi na maturitě a celkově na českém školství vadí, je systém hodnocení znalostí a dovedností studenta. Ten není totiž založený na tom, kolik toho student ví, ale spíše na náhodě. Je docela možné, že se student naučí 23 otázek z 25 a u maturity si vytáhne jednu z těch dvou nenaučených, ale je možné i to, že jiný student se naučí pouze 2 otázky a vytáhne si jednu z nich. Jak je potom možné porovnat kvalitu vzdělání těchto dvou studentů? Zprávy o maturitě a celkově o českém vzdělávacím systému k nám průběžně prosakují z různých médií, a my tak máme pocit, že se pro nás studenty chystají převratné změny. Ale kdo z těchto změn bude nakonec profitovat, je otázkou. Půjde zase jen o kosmetické úpravy školského systému, nebo se stane konečně středem zájmů student a jeho připravenost pro budoucí povolání? NÁZORY NA MATURITNÍ SLOHY Spisovatel Karel Hvízdala: „Dobrý text se už z principu musí těm tabulkovým hodnotám vymykat. Můžeme takto hodnotit exaktní vědy, ale jak je tam umělecký přesah, už se to takto měřit nedá.“ Ředitelka Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová: „Připravuji studenty na to, s čím se potkají v maturitních slohovkách a co musí dodržovat, a vedle toho s nimi dělám kreativní úvahy a povídky, abych je naučila psát trochu košatěji.“ Veronika Valíková, společnost učitelů českého jazyka: „Systém vychází z funkční stylistiky, století staré teorie jedné z lingvistických škol. Ta, povýšena na metodu, je již mnoho let aplikována ve školách. Předvolba prostředků však mnohdy odporuje tvořivému psaní, které často začíná u slova a věty. Ať střední školy dostanou volnost při volbě slohových témat i opravování, češtináři budou opět moci v klidu studenty učit studenty mluvit, číst knihy, psát osobité texty a přemýšlet v souvislostech.“
CHCETE UMĚT PSÁT? PIŠTE BLOG Článek MF Dnes, Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin o.p.s. Níže je pár myšlenek z článku, které se týkají maturitní slohové práce z českého jazyka. -
-
na našich školách vychází výuka psaní z teorie takzvaných funkčních stylů, tedy z představy, že každý text má přesné zařazení, každý má přesná a specifická pravidla, slovník, je přesně určené, jaký stylistický postup v něm můžete nebo nesmíte použít na mnoha školách se student setká s autorským psaním delšího textu výjimečně, na konci studia neumí psát vůbec a u maturity si vybere ten nejjednodušší slohový útvar protože učitelé jsou si dobře vědomi, že tuto část výuky zanedbali, při opravování maturitních slohů svým žákům často nepokrytě nadržují
21
-
-
-
-
dobří studenti na konci umí dovedně předstírat, že umí psát, dostanou výbornou, panem učitelem jsou pochváleni, byť v reálném životě a v médiích už dávno nic takového jako reportáž, fejeton či líčení podle učebnicových představ neexistuje střední školy nejčastěji vypěstují ve studentech úzkostnou obavu z psaní, dokonce nechuť často hraničící s traumatem přesto existují tisíce blogů, napsaných dobře, ti lidé píší často, o tom, co je zajímá a o čem si něco myslí, přitom zcela ignorují formální stylistická pravidla, výsledek je rozhodně o několik řádů zajímavější, než vzorové úlohy „na jedničku“, které najdeme v maturitní příručce „správných slohů“ podobně jako jsou tvořeny blogy, se učí psaní ve většině zemí na západ od nás, je známá anglosaská tradice školních esejů, čímž se myslí text na zadané téma, kde student vyjádří svůj názor, aniž je příliš omezován nějakými formálními náležitostmi, podstatná je myšlenka, sdělení, forma je druhotná takové eseje píší studenti leckdy každý týden, rozhodně je jich několik do měsíce, výsledkem je, že „umět psát“ je naprosto základní výbava středoškoláka či vysokoškoláka není důležité, kdo bude opravovat maturitní slohy, řešení spočívá v radikální změně výuky, ten nejprimitivnější recept zní: vykašlete se na funkční styly a pište se studenty blog o tom, co je doopravdy zajímá
Příprava k maturitě Dominik Juránek Student 4.D Jsem studentem čtrtého ročníku a tak je pro mě každodenní součástí i příprava na maturitu. Nebo by alespoň měla být. Každý, kdo si tímto obdobím prochází, či již prošel ví, že o přípravě na maturitu je snadnější mluvit a plánovat ji, než se do toho opravdu pustit. Už v září nám říkali, ať se začneme připravovat, ale donuťte se k tomu, když máte před sebou ještě osm dlouhých měsíců. Ideální je si připravit harmonogram. I když ho student většinou nedodrží, uvědomí si díky němu, kolik toho musí do května stihnout a jak dlouho zaberou jednotlivé úkoly. V případě, že chceme nechat učení až na svatý týden (někdy skoro měsíc) je dobré si předem vypracovat, nebo zajistit dostačující materiály, abychom se měli z čeho učit a už se ničím nezdržovali.Jednou z variant je se ve třídě domluvit, že každý vypracuje nějakou otázku, ale spoléhat se na ostatní není v tomto případě zrovna ideální. Další možností je použít cizí zpracované otázky z internetu, nebo od známých, ale opět zde není jistota správnosti. Varianta nejjistější, ale nejvíce časově náročná je zpracovat si otázky sám, ale tuto cestu už dnes zvolí málokdo. Stejně důležité jako příprava na maturitu, je se ke zkoušce vůbec dostat. Často si studenti neuvědomují, jak krátké je druhé pololetí a podcení přípravu. Poté nadávají všem kolem, kromě sebe, ale to oni jsou ti, kdo se poslední rok přestali učit a chodit do školy.V hodinách maturitních předmětů se ke konci roku většinou opakuje. Píší se více, či méně záchranné testy a píše se jich hodně. I v předmětech, které s maturitou nemají ani vzdáleně nic společného, po vás budou stále něco chtít a je dlůležité držet tempo.
22
Já jsem s přípravou k maturitě začal u seznamu povinné četby. Tři roky nám říkali: „To si přečtěte, bude to u maturity.“, ale najednou to při zveřejnění seznamu děl, ze kterých můžeme vybírat chybí. Po přečtení pár knih je to pak skoro u všech podobné. Studenty čtení přestane bavit, spokojí se s audioknihami a nakonec i od těch opustí, protože nevydrží několik hodin zírat do stropu a poslouchat, když je přeci venku tak pěkně. Jistě, můžeme si nahrávku dát do mobilu a poslouchat po cestě do školy, ale to bychom první hodinu nesměli psát test a musel by být v tramvaji klid. Osobně se nedokážu v pražské hromadné dopravě na čtení nebo poslech soustředit. Následuje samozřejmě shánění zpracovaných děl na internetu a u spolužáků. Na hodinách odborných maturitních předmětů se ke konci roku opakuje a tak je dobré si otázky zpracovávat souběžně s probíraným učivem. Učení je hodně individuální a z výkladu se látka pochopí snáz, než z materiálů, které někdo tvořil sobě na míru. To by opět bylo možné, kdyby po nás v ostatních předmětech toho tolik nechtěli. V závěru bych tedy zdůraznil, že čtvrtý ročník není vhodný čas pro zatahování odpoledky, pro dělání autoškoly, nebo chození ve čtvrtek na party. Je to čas, kdy by se každý měl soustředit na školu, nepolevovat, ale naopak zabrat, i na úkor svých zájmů a volného času a hlavně se z toho všeho nezbláznit.
Příprava na maturitní zkoušku Martin Kříž Student 4.A Maturita klepe na dveře, vy se ještě neučíte a čekáte, že vám vědomosti do hlavy nalezou sami. V toto doufá asi každý student čtvrtého a posledního ročníku středoškolského studia. Učení a příprava na zkoušku by měla být dlouhodobá záležitost, není možné, když opomeneme metody jako spaní na učebnicích a použití super epického taháku, se na zkoušku naučit za méňe než týden. Existuje mnoho způsobů učení a každý student si za ta léta sezení ve školních lavicích určitě našel způsob, který mu vyhovuje nejvíce a který je pro něj nejvíce efektivní. Někdo si více informací zapamatuje čtením, někdo psaním, jiný třeba také posloucháním. Někdo se radši učí sám, jiný zase v kolektivu. Při učení na zkoušku je dobré najít si svůj vlastní systém a dodržovat ho. Přeji mnoho úspěchu.
MATURITNÍ SLOHY – NESPRAVEDLIVÝ BIČ NA STUDENTY Ing. Radko Sáblík ředitel školy
Celá zkouška z českého jazyka, ale i výuka, je dle mého názoru postavena naprosto špatně. Odborníci sice oprávněně kritizují úroveň studentů v některých dovednostech, ovšem neuvědomují si, že tento stav sami zavinili tím, jak se český jazyk vyučuje a také zkouší, studenti jsou tak trestáni za chyby jiných. Místo, aby se studenti cvičili v tom, co budou v reálném životě potřebovat, tedy schopnost komunikace, prezentace, schopnost diskuse, schopnost vyjádřit svůj vlastní názor, a to ústně i 23
písemně, učí se to, co potřebovat nebudou, a výše uvedené dovednosti se vyučují spíše okrajově, pokud vůbec. Rozbor konkrétního díla je také nesmyslně nastavený, vždyť umělecké dílo působí na každého jinak, může v něm vyvolávat asociace, například i s ohledem na prožitky dotyčného, třeba i tragické. Místo toho, aby student kultivovaně sdělil, jak dílo chápe, tak se musí naučit, co chtěl autor říci. Jednou se jednoho autora ptali, co chtěl svým dílem říci, a on odpověděl, že ani neví, ale že to všem jistě brzy sdělí kritici. Nastavená pravidla a následné opravy slovových prací považuji doslova za zvěrstvo. Znám z vlastní zkušenosti případy, kdy student měl u maturity samé jedničky a jedinou pětku ze slohu. Znám z vlastní zkušenosti případy, kdy právě tato pětka ze slohu vážně poznamenala další život studentů, například jim zabránila ve studium na vysoké škole v zahraničí, kam již byli na základě splnění různých kritérií přijati. Studenti přitom dostávají pětky za odchýlení se od nějakého slohového útvaru, který je i dle mnohých odborníků i novinářů uměle vytvořený a v praxi se již nevyskytuje. Místo toho, aby se bral zřetel na to, zda student dokáže precizně vyjádřit svou osobitou myšlenku, tak naopak ti, co toto učiní, jsou za to trestáni. Sám jsem četl několik slohů, které hodnotitelé ocenili nedostatečnou a vůbec na mě nedostatečně nepůsobily. Nechápu, jak může někdo „objektivně“ hodnotit tak osobitou věc, jako je vyjádření názoru jiného jedince. Ano, mohu hodnotit, kolik udělal pravopisných chyb, mohu ohodnotit, jestli místo úvahy o druhé světové válce nepíše o fotbale, ale nutit ho, aby dodržoval nějaký umělý útvar, omezovat ho v jeho tvůrčím rozletu, to mi přijde scestné. Domnívám se, že lidé, kteří vše připravují, jsou naprosto odtrženi od reality, žijí ve svém virtuálním světě, někdy ani ne školním, a podle toho to vypadá.
MATURITNÍ PROJEKT, ANEB CO MI TO DALO Richard Jindra Student 4.C Součástí maturitní zkoušky je maturitní projekt, a je na každém z nás, jaký maturitní projekt si vybereme. Troufám si říct, že díky benevolenci našich učitelů máme téměř neomezený výběr z hlediska výběru maturitních projektů. Každý z nás během uplynulých tří nebo čtyř let na této škole si minimálně částečně uvědomil, co ho v životě baví nebo aspoň co bych chtěl umět. Maturitní projekty jsou pro nás jako dělané, můžeme si totiž vybrat téměř jakékoliv téma, které nás zajímá a dále se v daném odvětví zlepšovat a získávat nové informace a zkušenosti. Na ostatních školách moc takovýchto možností nebývá. Je to jen otázka studentů, jak se postaví k maturitnímu projektu. Nyní v krátkosti představím náš maturitní projekt. Ujal jsem se projektu, vytvořit animovaný film. Společně s dvěma kolegy jsme vypracovávali námi stanovené úkoly maturitního projektu. Sice jsme ho nedokončili, tak jak bychom chtěli, ale jsme spokojeni s výsledkem. Bohužel ve čtvrtém ročníku nebylo mnoho času. Projekt takového rozsahu je velmi časově náročný. Má část projektu zastávala tvorbu postav, kontrolního Rigu postav a jejich animace včetně postprodukce. Zkusil jsem se zeptat 24
kamaráda animátora, který je profesionál ve svém oboru, aby mi řekl, jak dlouho trvá, tvorba krátkometrážní animovaného filmu (2 - 3 minuty). Bylo mi řečeno, že na takovémto projektu obvykle pracuje zhruba 20 až 30 lidí po dobu půl roku minimálně a berme v potaz, že jsou to profesionálové. Během tvorby maturitního projektu jsem se naučil pracovat hned v několika v profesionálních programech a to zcela sám. To je jeden z důvodů, proč to trvalo tak dlouho. Další věc, kterou jsem se naučil, byla tvorba kontrolního rigu. Tato část mi zabrala nejvíce času. Naučil jsem se také tvořit pokročilejší animace postav jako například chůze, běh, skok a výstřel. Díky těmto informacím a zkušenostem si myslím, že už se částečně můžu uplatnit v oboru čili v 3d grafice. Shodou okolností jsem zkusil poslat mé práce jednomu zaměstnavateli, který má své grafické studio v Podolí. Mé práce se mu líbily a nabídl mi výborně ohodnocenou spolupráci formou plného úvazku, jako modelář postav do hry typu RPG určenou pro tablety. Bohužel jsem tuto pozici musel odmítnout, protože vyžadovala plný úvazek a to si nemohu jako středoškolský student časově dovolit. Na závěr bych chtěl říct, abyste si vybírali projekty tak, že je stihnete dokončit a zároveň tak, aby pro vás byly přínosné a konstruktivní. Myslím si, že je nežádoucí si vybrat projekt, na kterém se nic nenaučíte. Jde o to, abyste dělali to, co vás baví. Jinak by byl maturitní projekt zbytečný.
Maturitní projekt – Hudební album Jakub Jakeš Student 4.D Když jsem ve třetím ročníku zjistil, že už si musíme vybrat nebo navrhnout téma na maturitní projekt, tak mě napadlo, že bych mohl se svým spolužákem Kryštofem Eichlerem nahrát hudební album. Proto jsem se Kryštofa zeptal a prodiskutoval možnosti a taky to, jestli by do nahrávání alba vůbec šel. Rozhodli jsme se, že to zkusíme. Naše téma jsme si šli zarezervovat k panu řediteli, který nám toto téma po dvou konzultacích schválil. Řekli jsme, co jak budeme dělat, čeho chceme docílit. Náš předpoklad v tu chvíli byl, že nahrajeme devět skladeb. Počítali jsme asi se čtyřiceti minutami hudebního materiálu. Chtěli jsme také pojmout i více hudebních žánrů, aby album nebylo zamířeno jen na jeden určitý hudební žánr. Když už jsme byli ve čtvrtém ročníku, tak jsme začali pracovat na projektu. Nejdříve jsme zkusili nahrát jednu demohrávku, která se počítala jako jeden výstup a to proto, abychom si vyzkoušeli postup a vyhnuli se nějakým nejasnostem, které by mohli nastat, naštěstí se tak nestalo. Upřesnil jsem se, jak budeme v celém procesu nahrávání postupovat, 25
jak budeme nahrávat kytary, bubny. Já jsem měl na starosti více tu technickou část, což je nahrávání, mix, mastering a celé zpracování co se týče digitalizace stop. Kryštof se staral o hru na hudební nástroje. Mimo jiné skládali jsme oba dva spolu a to tři skladby, některé skladby udělal Kryštof sám. I já jsem si zkusil vzít dvě skladby do své režie, myslím si, že to dopadlo více než v pořádku. Celý postup nahrávání alba je popsán v závěrečné zpráve. Zbytek projektu, je rozdělen do dalších tří výstupů, což je osm skladeb rovnoměrně rozděleno do dvou výstupu. Poslední výstup je celé CD i s grafickou stránkou a závěrečným masteringem. Jsem rád, že jsem si vybral tento projekt sám, protože jsem věděl, co a jak chci udělat, chtěl jsem se pohybovat v oboru, který je mi blízký, příjemný. Rád poslouchám hudbu, ale taky jí rád dělám. Moji tvorbu si můžete poslechnout na: soundcloud.com/googam Mimo jiné, celé album, které jsme s Kryštofem nahráli, je zdarma k poslechnutí na: soundcloud.com/drownedbass Příjemný poslech!
Maturitní projekt - Math4U David Vrba Student 4.B Náš projekt, výukový program pro matematiku 3. ročníku už je za námi a chtěl bych se podělit o získané poznatky a zkušenosti a také popsat vytváření projektu. Hlavním cílem našeho projektu, zvaného „Výukový program pro matematiku třetího ročníku“, je vytvořit program, který pomůže studentům lépe porozumět dané problematice a získat lepší známky. Není to pouze rozsáhlá kalkulačka, ale interaktivní program obsahující výuková videa, animace a tak dále. Spolupracoval sem se spolužáky Radomírem Zuzaňákem, Matejem Dúhou a oponentem Mgr. Martou Kabátkovou. Úkolem projektu bylo vytvořit výukový program, který obsahuje výuková videa, aplikaci typu Windows Form Application a webovou stránku. To vše pomůže studentům k lepšímu prospěchu, zejména pokud na danou látku chyběli. Projekt se skládá ze tří částí. První část je zaměřena na natáčení videí a úpravu. Druhá část je zaměřena na vytváření programu v jazyku C#. Třetí část je zaměřena na webové stránky a administrativu. Nutno dodat, že začátky natáčení pro nás byly velice těžké, protože nejsme zvyklí stát před kamerou. Naštěstí jsme si ale po pár dnech zvykli. Zjistili jsme, že velice důležité je při projektu dobrá komunikace, která občas trochu vázla. Klíčem k úspěchu u nás, ale byl fakt, že jsme všichni dobří kamarádi a zároveň jsme se nechtěli navzájem potopit. Myslím si, že maturitní projekt, ačkoliv není na všech školách, je výbornou zkušeností pro studenty v budoucím životě, troufám si říct, že to byla ta nejužitečnější zkušenost, kterou mi tato škola dala, protože v teorii jde všechno jednodušeji než v praxi, jak jsme si mohli vyzkoušet. 26
Jeden z faktorů k úspěšnému dokončení projektu byl také časový harmonogram. Je velice důležité si vše dobře časově rozvrhnout a nenechávat věci na poslední chvíli, zejména u maturitních projektů, kde se za zpoždění strhávají body. Na druhou stranu, nemá cenu si většinu úkolů dát hned na začátek, protože není dobré být hned od začátku v extrémním časovém tlaku. Velkým plus pro náš projekt byla možnost vypůjčit si školní aparaturu a natáčet v prostorách školy, pracovníci školy byly vždy vstřícní a my jsme mohli vždy udělat, co potřebujeme, stačilo se domluvit dopředu. A navíc jsme mohli použít školní licence na použitý software, což nám opravdu pomohlo. Na závěr bych tedy chtěl poděkovat zaměstnancům školy za vstřícnost a jsem vděčný za tuto zkušenost do života, i když to bylo poměrně náročné, ale věřím, že si každý student ze svého maturitního projektu odnesl něco do svého budoucího života a pomůže mu to v budoucím zaměstnání. Doufám, že celý projekt pomůže studentům zlepšit prospěch v matematice a bude inspirací pro další studenty a také doufám, že si studenti 3. ročníku z tohoto článku vezmou moje rady k srdci.
Maturitní projekt – Strategická hra Rozhovor s Marek Bělohoubek student 4.A
Mohl bys nám na úvod povědět něco o sobě? „Na tuto školu jsem nastoupil před čtyřmi lety a vůči všem předpokladům jsem se dostal až do čtvrtého ročníku. Během doby strávené na této škole se mi povedlo zúčastnit se mnoha akcí, mimo jiné například studijní stáže do Finska z programu Leonardo. Kromě toho jsem byl téměř tři roky šéfredaktorem Presíku.“ Proč jsi si vybral zrovna tento projekt? „Tento projekt jsem si vybral proto, že se o tvorbu počítačových her zajímám již delší dobu a chtěl jsem na vlastní kůži vyzkoušet, jak probíhá jejich vývoj. Zároveň s tím jsem se chtěl zlepšit v oblasti programování a týmové práci, neboť kromě mne pracoval na projektu i Filip Drda ze 4.B.“ Už jsi nám řekl, proč sis tento projekt vybral, mohl bys nám prozradit, co taková tvorba hry obnáší? „Projekt jsme začali dělat takříkajíc od píky, vytvořením vlastního enginu, který se nám stará jak o zobrazování jednotlivých herních prvků, tak pohyb postav a jejich animace. Spolu s vývojem zobrazovací části enginu jsme sepsali základní příběhové podklady pro hru. Hned poté byl na pořadí soubojový systém, sestávající se jak z animací boje, tak z bojových mechanismů samotných. Další důležitou částí projektu bylo vytvoření umělé inteligence počítačem ovládaných nepřátel a v poslední části projektu, příběhové kampani, došlo ke spojení všech předešlých částí do jednoho celku.“ 27
Práce na maturitním projektu nebude nic jednoduchého, měli jste s tvorbou projektu nějaké problémy? „Problémy se samozřejmě vyskytly, ale naštěstí se daly zvládnout. Hlavním problémem byl úvodní špatný odhad rozsahu práce u některých výstupů, které pak zabraly mnohem více času, než bylo původně předpokládáno. Za mě se jednalo hlavně o umělou inteligenci, u které jsem strávil více času, než na celém zbytku projektu. Objevilo se i několik potíží s kompatibilitou, které nebyly naštěstí způsobeny chybami v kódu, ale chybějící aktualizací systému.“ To byla vyčerpávající odpověď a teď již k otázce pro vás nejdůležitější, jak celý projekt dopadl? „Všechny problémy se nakonec povedlo zažehnat a projekt je tak plně funkční. Vývoj nám přinesl mnoho nových zkušeností, naučili jsme se nové programovací techniky. Na projektu budeme pracovat i po maturitě, protože bychom naši hru rádi poskytli na internetu pod open source licencí.“ Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí u maturity tobě i ostatním maturantům.
28
Maturitní projekt - Počítáme s Jindrou Petákovou Pavel Francl Student 4.L Jako svoji celoroční maturitní práci jsem si vybral projekt, který nese název “Počítáme s Jindrou Petákovou 8”. Číslo osm na konci říká to, že ve čtvrtém ročníku zpracovává projekt „Počítáme s Jindrou Petákovou“ právě osm lidí a tím osmým jsem já. Hlavním důvodem výběru tohoto projektu bylo to, že jsem si chtěl zlepšit své dovednosti v přírodní vědě - matematice. Mým úkolem bylo vypracovat výukový materiál, který bude v budoucnosti sloužit studentům naší Smíchovské. K výukovému materiálu jsem pak měl vytvořit webové stránky. Ke zpracování jsem si vybral několik matematických okruhů, které se týkají funkcí.
Výsledkem mé práce je asi osmdesáti stránkový skript, který řeší příklady ze Sbírky matematiky. Celou mou dosavadní práci lze shlédnout online na www.pocitamesjp.maweb.eu.
Chcete být melounářem Martin Schůrek Student 4.A V dnešní době je velice těžké mladou generaci něco naučit, protože je 29
svět plný mnoha jiných rozptylujících činitelů jako například vysílání našich komerčních televizí či mnoho a mnoho různých elektronických zařízení. Dostat informace, které by dětiměly vědět, do jejich hlav, je proto velmi obtížné, a tak jsem se rozhodl, že si jako svůj maturitní projekt zvolím tvorbu aplikace, která dětem umožní učit se zábavně a rychle. Jedná se o klasickou soutěž, ve které máte otázku a na ní čtyři odpovědi. Hráč má vždy možnost zvolit pouze jednu odpověď. Pokud neví, která odpověď je správná, může si vybrat jednu ze tří nápověd: přidat čas, vyměnit otázku či 50:50. Po zodpovězení otázky se přesune k další otázce nebo hra končí. Výsledky se zapisují do tabulky. Celkem je v každé hře deset otázek a k tomu jedna na výměnu v případě využití nápovědy. Velký důraz byl kvůli dětem kladen na grafiku a celkový vzhled programu. Aplikaci jsem vytvořil v programovém jazyce C#, v programu Microsoft Visual Studio 2013 a grafiku převážně v Cinema 4D a dalších editačních programech. Při práci jsem postupoval následovně. Nejdříve jsem si vytvořil návrhy jak programové, tak grafické části projektu. Poté jsem začal s programovou částí. Hned zprvu jsem vytvořil samotné menu aplikace a poté herní složku. Po jejím vytvoření jsem se pustil do grafiky. 3D modely postaviček v publiku nebo moderátora jsem volil tak, aby byly dětem co nejsympatičtější. Při jejich animaci jsem se snažil o vtipné grimasy. Jednou ze zásadních věcí bylo vytvořit reakce moderátora na hráčovy akce. Například, když si hráč vezme nápovědu, tak moderátor pokrčí rameny, nebo když hráč vyhraje celou hru, tak moderátorovi uletí hlava. Jako poslední věc jsem se dal do kompletování a testování, zda je
vše plně funkční. Při práci byl mým vedoucím práce Ing. Radko Sáblík a mojí konzultantkou Ing. Pavla Kopeluková, kterým tímto děkuji za spolupráci. Primárně je tato aplikace určena pro žáky prvního stupně Základní školy Kadaň. Pokud bude mít úspěch, bude uvolněna pro další využití v jiných základních školách. Samotná aplikace se také bude dát použít na naší škole v hodinách programování jako ukázka práce a programování. Doufám, že tento projekt v budoucnu splní svůj účel a že pomůže dětem na základních školách v učení nepříliš oblíbených předmětů. 30
Maturitní projekt Vytvoření PC hry v XNA Jan Vlach Student 4.B Rád bych vám přiblížil můj maturitní projekt na téma „Vytvoření PC hry v XNA“. Cílem bylo vytvořit PC hru s RPG prvky, mapou a bojovým systémem. Tento projekt jsem si vybral, protože rád hraji hry, baví mě programovat a celkově mě baví vymýšlet zajímavé způsoby jak co vyřešit. Zadání tohoto projektu jsem vymyslel já a požádal jsem mého spolužáka Vladimíra Vymětala, jestli by semnou chtěl spolupracovat na tomto projektu. Společně jsme se dohodli, jak by hra mohla vypadat a jakým směrem se budeme ubírat. Já jsem měl za úkol naprogramovat zdrojový kód hry a můj spolužák vytvořit grafickou stránku hry. Nejdříve jsme se museli domluvit, v jakém programovacím jazyce hru naprogramuji. Jelikož jsem již měl nějaké základní zkušenosti v XNA, tak jsme se shodli, že je nejlepší volbou pro náš projekt. XNA je rozšiřující Framework do jazyka C#, který obstarává plynulost hry, prolínání textur a spouštění zvuků. Následně jsme vybrali styl textur do které hra je sladěna. Rozhodli jsme se pro Pixel Art což je druh počítačové grafiky tvořený po jednom pixelu. Bylo tak pro mého kolegu jednoduší vytvoření animací. Jako první jsem naprogramoval prostředí menu, kde jsem zprovoznil tlačítka a naprogramoval konsoly pro zadávání základních příkazů jako: map editor, fullscreen on/off, help atd. Následně jsem začal pracovat na editoru mapy, který jsem vylepšoval do odevzdání projektu. Mapa je tvořena jakýmisi dlaždicemi (tile). Všechny dlaždice jsou stejně velké a tedy v našem případě 64x64 pixelů. Následně jsem musel vytvořit systém, kterým budu přehrávat animace, jelikož XNA nemá možnost přehrávat gify nebo jiné animované obrázky. To jsem vyřešil s kolegou tak, že on mi vytvoří soubor, kde animace bude založená po jednotlivých snímcích, a já budu vybírat, který obrázek se měl momentálně zobrazit. Dále jsem vytvořil inventář na který jsem asi nejvíce hrdý. Inventář se ovládá myší a funguje na principu drag & drop. Některé předměty jako zlato, krabice atd. mají možnost se takzvaně „stackovat“, což znamená, že na jednom políčku může být předem určený počet daného předmětu. Takové to inventáře můžete vidět například ve hrách jako World of Warcraft 31
nebo Diablo. Jako poslední jsem naprogramoval jednoduché AI (umělá inteligence) nepřátel. Nepřátelé pronásledují hráče po přímce a mají naprogramovanou kolizi mezi hráčem, mapou nebo jiným nepřítelem. Když jsou v dostatečné vzdálenosti od hráče, tak na něj zaútočí. Práce na projektu mě naučila řešit problémy vlastním způsobem a umět si poradit v obtížných situacích. Také jsem se naučil lepší týmové práci a zdokonalil své schopnosti v jazykem C#.
O projektu - Portál SSPS TV Lukáš Botka Student 4.D Účelem projektu „Portál SSPS TV“ je prezentace Smíchovské SPŠ skrze portál sspstv.cz. Tento portál již v minulosti existoval, byl poměrně navštěvovaný a obsahoval práce studentů jako školní zpravodajství, pořady a výuková videa, takže cílem toho projektu byla jeho renovace. Tento proces renovace zahrnoval několik fází. Tou první bylo vybrání nového redakčního systému, jeho nastavení a uzpůsobení pro potřeby SSPS TV. Dále zajištění jeho grafické podoby a nejnáročnější krok naplnění obsahem, kde bylo nutné nastavit cestu přes dvě stě videím a každému zvlášť. Videa zůstala uložena u stávajícího poskytovatele hostingu Savana webhosting. Díky tomuto projektu jsem získal představu o tom, jakých se může člověk dopustit chyb při rozvrhování časového harmonogramu práce pro dlouhodobější projekt, ať už se jedná o jakýkoli. Dále si myslím, že relativně přísné parametry závěrečné zprávy jsou přínosnou přípravou na seminární práce na vysokých školách. Tento projekt jsem si vybral především proto, abych se dozvěděl více o redakčních systémech a jejich správě a proto tento projekt pro mě splnil svůj účel a doufám, že bude web sspstv.cz v novém kabátě mnohem atraktivnější pro studenty Smíchovské SPŠ i veřejnost.
32
Samohybný robot ovládaný počítačem Otakar Johanis Student 4.D Jako maturitní projekt jsme si se spolužákem zvolili tvorbu pásového robota. K práci nás inspiroval maturitní projekt kolegů pár let před námi, kteří stavěli malého pásového robůtka, který se nám v polo-funkčním stavu dostal do rukou a na nás bylo ho opravit. Dalším výrazným popudem byla skutečnost, že se naše škola zapojuje do projektů OPPA, díky kterému jsme na robota dostali štědrý rozpočet, bez kterého by nebylo možné projekt realizovat. Práce ovšem nešla tak hladce jak by se mohlo očekávat. Asi největším problémem byl časová tíseň, ve které jsme většinu dobu pracovali. Nebudu lhát, že to nebylo způsobeno naší leností, ale také ne zcela. Vyskytly se potíže s proplácením nakoupených věcí a některé z nich se dodnes nevyřešily. Také jsme se setkali s poškozením stroje. Dvakrát jsme zápolili s ulomeným pastorkem a jednou s přeskakující převodovkou. Drtivou většinu problémů jsme však vyřešili. Jsou ovšem věci, od kterých jsme museli upustit. Například barvení robota do „cyberpunk“ stylu. Ve výsledku bych zhodnotil náš projekt jako zdařilý a chtěl bych poděkovat všem, kteří nám pomáhali s realizací a organizací.
Maturitní práce – Stařec a moře komiks Jan Přikryl Student 4.A Za svou maturitní práci jsem si vybral zpracování literárního díla trošku jiným a zábavnějším způsobem než jen obyčejnou prezentací. Zpracovával jsem jednu z nejznámějších novel od amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye – Stařec a moře. S projektem mi pomáhal pan Mgr. Zbyšek Nechanický jako vedoucí práce a paní Mgr. Ivona Liptáková jako oponent, která mi také pomáhala z hlediska českého jazyka. Myslím, že tento komiks bude určen pro všechny věkové kategorie – jak pro malé, tak i pro velké čtenáře. Rád bych toto dílo přiblížil lidem, kteří ho zatím ještě nečetli, nebo lidem, kteří toto dílo četli dříve a chtějí si ho jen připomenout. Zatím žádná známá komiksová edice tohoto díla neexistuje, nebo jsem ji alespoň nikde nenašel. Proto myslím, že by mohl být můj projekt užitečný. 33
Tuto knihu jsem si zvolil, protože není moc dlouhá, dobře se mi četla a byla celkem lehká na pochopení a zpracování. Dále ji také mám zahrnutou ve své povinné maturitní četbě, takže jsem si knihu krásně připomněl. Toto téma jsem si vybral, protože mám rád komiksy, a myslel jsem, že by to byla dobrá zkušenost. Bohužel to nebylo tak lehké, jak jsem původně předpokládal. Dobré ale je, že mi můj projekt bude přínosem k maturitě z češtiny, což velice cením. Celý komiks jsem maloval v programu CorelDraw a poté zkompletoval v programu Microsoft Word. Než jsem vůbec s projektem začal, musel jsem si vypracovat analýzu a harmonogram. V analýze jsem si dopředu naplánoval, jak a v čem budu projekt dělat a s kým a s čím budu spolupracovat. Dalším krokem bylo vypracování harmonogramu nebo-li časového plánu. Tam jsem si určil, co v jaký den budu dělat a kdy daný výstup odevzdám. Bohužel ne vždy se mi podařilo termíny dodržet, protože jsem celý projekt podcenil, na což jsem později doplatil. Jak už jsem tedy zmiňoval, komiks jsem kreslil v programu CorelDraw, ale původní vize byla, že budu celý komik malovat ručně, jenže jsem si uvědomil, že ani neumím pořádně malovat a byla by s tím opravdu hrozná práce. Kreslení na počítači bylo mnohem lehčí, hezčí a rychlejší. Při tvorbě mého projektu jsem se musel řídit určitými pravidly. Za prvé zpracovával jsem komiks podle knižní předlohy, musel jsem tedy omezit množství textu. Za druhé, určil jsem si klíčové momenty z knihy, abych se vešel do rozsahu 40-60 snímků, ale abych nevynechal žádnou důležitou část knihy, a ty jsem poté nakreslil. Důležitá pro mě byla tvorba scénáře. Ke zhotovení scénáře bylo zapotřebí se s knihou dobře seznámit. Na scénáři jsem pracoval v průběhu čtení. Vypadalo to tak, že jsem si vždy poznamenal, nějakou důležitou část knihy a zapsal ji i s číslem stránky abych se k ní mohl později vrátit. V komiksu jsem převážně používal původní texty postav, abych byl co nejpřesnější. Po dokončení scénáře následovala tvorba postav. To bylo už komplikovanější. Snažil jsem se dodržet vzhled postav, jak je popisováno v knize, ale v knize byla popsána jen hlavní postava rybáře Santiaga a zbytek postav jsem musel nechat na své představivosti. Při tvorbě předmětů jsem narazil na stejný problém jako při tvorbě postav. Sice jsem se v knize dočetl, jaké předměty Santiago používal, ale už jsem nezjistil, jak vypadaly. Když jsem měl tyto dva výstupy hotové, vrhnul jsem se na tvorbu snímků. To byla nejtěžší a 34
zároveň nejdelší část celého projektu. Nakonec jsem se vešel do 46 snímků, takže jsem svůj limit splnil. Texty k postavám jsem přidával v programu Malování. Když jsem měl všechno nakreslené a poskládané, vytvořil jsem finální podobu komiksu v programu Microsoft Word. K úspěšnému dokončení maturitního projektu jsem ještě musel vypracovat plakát, závěrečnou zprávu a prezentaci. Úkolem mého projektu bylo poukázat na to, jestli je možné takto dělat komiksy a také představit tuto slavnou knihu, za kterou byl mimochodem autor oceněn Nobelovou cenou za literaturu, lidem v trochu jiné a možná zábavnější podobě, než jen obyčejná černá písmenka na papíře. Na závěr bych rád zmínil, že projekt byl komplikovaný, ale byla to dobrá výzva. Naučil jsem se pracovat s časovým plánem, rozvinul jsem si komunikativní znalosti a poučil se z vlastních chyb, kterým bych se rád do budoucna vyvaroval. Výstup celého projektu je dvaceti šesti stránkový PDF dokument s komiksem. Jsem přesvědčen o tom, že materiál, který jsem vytvořil je zábavný, a může pomoc někomu, kdo knihu dříve četl a rád by si ji na rychlo připomenul nebo může sloužit jako výukový materiál.
35
36
