Chlumečák měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce I. ročník | Květen 2012 | ZDARMA
Vážení čtenáři
D
nes bych se rád zamyslel nad našimi hospodami. Zavzpomínal bych 45 let zpátky, kdy jsem obě nebo všechny hospody navštěvoval. V zamyšlení nad hospodami musím počítat i s historickou hospodou u Mezků. Moje paměti sahají do období šedesátých let, kdy hospodě „šéfovala“ nezapomenutelná paní Mezková, pro všechny tetička. To byla pro nás, kluky lačnící po točeném pivku skutečně osoba tak blízká, jako opravdová příbuzná. Její neskonalá dobrota všechny odzbrojovala. Hospoda v Chlumci byla vždy spíš pro svobodné a mladé, starší chodili spíše dolů ke Kozohorským. Pátky a soboty, to se to v hospodě sedělo. Bylo plno, zpívalo se, Karel Kalina vzal harmoniku a už se jelo. U kamen seděl pan Melichar, vedle Vašek Kukačka, Tonda Mezek, Standa Roučka, který to měl do hospody nejdál a Hynek Taraba v uniformě. Nechci opomenout nikoho, ale Pepíčka Vynše musím připomenout, byla to parta bezvadných, hodných lidí a přátel. V dolní hospodě u Kozohorských? No to bylo něco. Paní Kozohorská, úžasná milá paní, vždy v dobré náladě, naslouchající problémům všech hostů a pan Kozohorský, elegantní príma chlap, zapálený pro fotbal, kterého jsme všichni měli rádi. Když bylo nejhůř, spolu s panem Pepíkem Grubnerem a Vaškem Grubnerem, vzali harmoniky a buben, a do rána bylo slyšet spousty národních písniček. Byl to vztah mezi hospodskými Chlumečák | květen 2012
a jejich hosty. Nelze zapomenout na legendární chataře, kteří po skončení pracovního týdne v Praze, upalovali na chatu. A víkend se začínal jak jinak, než u Kozohorských. Franta Khýn s paní Boženkou, Jarda Maršík, Pepa Mistaler, Shlegerovi, Pavel Šnajberg Eda Nosek a ostatní. Vedli se moudré řeči. Posvícení a hlavně Pěkná hodinka, to bylo setkání všech chlapů ze vsi, kteří od devíti ráno popíjeli a krmili se zdravými výrobky typu guláš, koleno, býčí koule, grog a požívali jiné znamenité dobroty. Užívalo se tak divoce, že se do práce radši nešlo ani v úterý. A to množství vypitých piv! Pepíček Vynš jich vypil 100 za celé oslavy a jen amatéři se pohybovali pod 10 piv. Dnes, když host vypije 10 a více piv, je považován za chrabrého junáka a je oslavován hostinskými. Jak nahoře, tak i dole měla hospoda své věrné nebo nejvěrnější. Vaška Routu, pány Boučka a Jona, Láďu Vokurku, Vaška Kotalíka, Jirku Vostárka. Někdy zavítal Mirek Sedláček a to se potom i šermovalo a když přišel Míla Švorc, tak se dělala i politika a když přišel Vašek Nováků, tak jsme i policejně vyšetřovali. Byly to časy. Hospoda pro nás znamenala spoustu přátel, skvělých lidí, na které moc rád vzpomínám. Většina už není mezi námi, ale nedalo mi nevzpomenout na své, vlastně naše kamarády z mokré čtvrti a především na ony legendární hostinské, kteří se tak nesmazatelně zapsali do našich srdcí. Ilja Rozsypal, starosta
Vítání občánků Lenka Kocourová
D
ne 8. května 2012 se konalo na sále OÚ v Malém Chlumci Vítání občánků. Letos byly přivítány tyto děti: Matěj Loskot, Lucie Rychlíková a Anna Svobodová, které se narodily od posledního vítání. Slavnostní projev přednesl pan starosta. Kulturní program si připravily Adéla Horáková, Kristýna Hůlová a Pavlína Kofroňová ze ZŠ Osov.
1
Zprávy Obecního Úřadu | Zprávy z obce Usnesení z veřejného zasedání zastupitelstva obce Velký Chlumec konaného dne 24. dubna 2012 v Malém Chlumci. Na jednání přítomni všichni zvolení zastupitelé obce . 1) Zastupitelé schvalují odvolání předsedy finančního výboru pana Jiřího Sládka, a předsedy kontrolního výboru pana Stanislava Motla . pro 7 zdržel se 0 proti 0 2) Zastupitelé schvalují jmenování pana Motla předsedou finančního výboru . pro 6 zdržel se 1 proti 0 3) Zastupitelé schvalují jmenování Jiřího Sládka předsedou kontrolního výboru . pro 6 zdržel se 1 proti 0
Slet čarodějnic D
4) Zastupitelé schvalují předloženou Rozpočtovou změnu č. 1/2012 tak jak byla Lenka Kocourová předložena ne 30. dubna 2012 se uskutečnil pro 7 zdržel se 0 proti 0 na hřišti ve Velkém Chlumci Slet čarodějnic. Sešlo se zde asi 40 dětí 5) Zastupitelé schvalují příspěvek na činnost ŠIPKAŘŮ viz. žádost ve výši 6 000 Kč a téměř polovina byla převlečená za čaVčelařům Hostomice 3 000 Kč viz. žádost. rodějnice a čaroděje. Během večera děti plnily úkoly, soutěžily a tančily. Za každý pro 7 zdržel se 0 proti 0 splněný úkol dostaly sladkou odměnu. Na 6 / Zastupitelé schvalují zálohy na Dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního programu na rok 2012 . pro 7 zdržel se 0 proti 0
závěr si děti opekly vuřty. Nejhezčí dětská maska nebyla udělena, protože vyhrály všechny děti. Nejhezčí dospělou maskou se stala Renata Valsová. Poděkování patří OÚ Velký Chlumec a SK Chlumec za sponzorské dar, kulturní komisi za pěkně připravený program pro děti.
7/Zastupitelé schvalují dotaci na dětské hřiště z fondu rozvoje obcí a měst Středočeského kraje ve výši 204 000 Kč. Starosta obce Ilja Rozsypal 25. 4. 2012
Rozhledna –PROVOZNÍ DOBA 2012
DUBEN až ZÁŘÍ ŘÍJEN SOBOTA, NEDĚLE, svátky 10.00 - 17.00 hodin. 10.00 - 15.00 hodin STUDENÝ VRCH ROZHLEDNA a OBČERSTVENÍ Sdružení za ekologický rozvoj krajiny o.s,. Velký Chlumec 60, 267 24 Hostomice Informace : 606 436 893 e-mail:
[email protected]
2
Chlumečák | květen 2012
Zprávy z obce | Společenská rubrika
Žijeme zdravě... Sedmikráska obecná
Oslava Dne matek
Všichni ji dobře známe. Její bílé až narůžovělé květy se žlutým středem tvoří krásné kvetoucí koberce. Vidět ji můžeme od dubna do listopadu zejména na loukách, v trávnících, ale i na mezích. Květy sedmikrásek sbíráme a sušíme pro další využití, zejména čajů a sirupů. Při sušení dbáme na to, aby květy byly dobře prosušené a později nám neplesnivěly. Prospívá při vykašlávání, působí protizánětlivě a hojivě. Doporučuje se také při žlučníkovém onemocnění. Sedmikráska, jak už je z názvu patrné, pomáhá při kožních chorobách v podobě koupelí, ale i při léčbě nemocných dásní. Můžeme jej využít i jako ozdobu do polévek i salátů. Renata Valsová
Vaříme s... Troubový guláš paní Pavly Horákové 1 až 1,5 kg masa (hovězí nebo vepřové) nakrájet na kostky, 3 až 4 velké cibule nakrájet na drobno, 5 stroužků česneku nasekat, 2 lžičky gulášového koření, 3 lžičky sladké papriky, 1 lžička pálivé papriky, 3 polévkové lžíce solamylu, 2 kostky masoxu, 1 rajčatový protlak, sůl podle chuti, 0,75 až 1 litr vody Postup: Podle chuti můžeme přidat čerstvou papriku, kozí rohy nebo feferony. Vše vložíme do pekáče přiklopíme, nebo zakryjeme alobalem a dáme do trouby vyhřáté na 250 stupňů. Pečeme hodinu (vepřové) až hodinu a půl (hovězí). V žádném případě neotevíráme a nemícháme! Dobrou chuť. Chlumečák | květen 2012
Každou 2. neděli v květnu se slaví Den matek. U této příležitosti se sešlo asi 35 žen z Malého a Velkého Chlumce v hospodě Na Žižkově v Malém Chlumci, aby zde oslavily svůj svátek.
PODĚKOVÁNÍ Chtěli bychom poděkovat touto cestou panu starostovi za organizaci našeho svatebního obřadu, panu Kofroňovi za poskytnutí prostor klubovny a paní Mojžíšové za vstřícnost a pomoc při svatební hostině. Dále děkujeme Vendule Kukačkové za pomoc s přípravou svatební tabule a Veronice a Vašíkovi Kukačkovým za krásný hudební doprovod. Novomanželé Petr a Marcela Šrámkovi 3
Historie v okolí | Společenská rubrika
Partyzánský odboj na Dobříšsku Není v dnešní „americké“době moderní vzpomínat na cokoliv ruského, ale tyto vojáky, kteří bojovali v našich lesích a mnozí i položili život, si musíme připomínat s úctou, která jim bezpochyby náleží. U Dobříšského zámku je památník čtyřiadvacetiletého nadporučíka vyznamenaného titulem Hrdina Sovětského svazu. Toto vyznamenání nedostával každý, ale jenom skuteční odvážní lidé. Udělejte si výlet na „Partyzánský památník“. Jenom chvilkou ticha uctěte jejich památku, a vzdejte jim hold za jejich nesmírné oběti. Partyzánský odboj na Brdech není bojová činnost v lesích od roku ’39 do roku ’45, ale skutečné tři měsíce od vysazení prvního desantu do 9. května, kdy skončila okupace našich zemí, ale také skončila válka v Evropě. Možná naše představa o bojích v našich lesích teď vyzní trochu méně romanticky, ale válka tudy skutečně prošla a nechala nám tady své hrdiny.
Partyzánská skupina Fakel ve francouzské zahradě na dobříšském zámku.
V
ážení čtenáři našich novin.Již od našeho nultého čísla z prosince loňského roku se pokoušíme našim čtenářům umožňovat seznámení s historií Chlumce. Zatím se dostáváme do dávných časů svaté Ludmily, Jana Nepomuckého, počátku naší kroniky Chlumecké. Dnes se pokusíme popojet do dob konce II. světové války a připomeneme si partyzánský odboj v našem nejbližším okolí. Pro vytvoření těchto vzpomínek byla použita i část diplomové práce studentky vysoké školy v Pardubicích slečny Beldíkové. Dobříš a její okolí byly velmi významnou oblastí protifašistického odboje. V roce 1945 došlo ke změně v antifašistickém odboji v podobě ruských parašutistických skupin, které měly připravit podmínky pro postup Rudé armády. Na jaře roku ’45 bylo shozeno celkem šestnáct para skupin. Těchto partyzánů – vojáků Rudé armády bylo skoro 300. Vesměs to byli Rusové, dva byli Slováci, dva Italové a snad i Španěl a jedna Češka. Z těchto lidí byly vytvořeny tři skupiny – dobříšská, příbramská a kytínská. Vůbec první partyzán seskočil za Trnovou, směrem k Babě. Je známo pouze to, že jeho křestní jméno bylo Vasja. Ten se setkal v lese s panem Josefem Burešem z Dobříše, který mu poskytl pomoc, jídlo, informace a pomohl mu najít v lese úkryt. První větší oddíl, který přistál na Brdech se jmenoval Fakel – pochodeň, kterému velel plukovník Bogdan Petrovič Bogun – Jakov Alexejevič Kozlov vlastní jméno. (pozn. redakce – ulice na Dobříši je 4
Kozlov s hrabětem Josefem Colloredo Mannsfeldem pojmenována jako ulice Petroviče a domníváme se, že správné by bylo jméno ulice Kozlova, Petrovič je jméno po otci a navíc krycí jméno). Členem této skupiny byl i otec dnešního starosty Josef Rozsypal. Další známé partyzánské skupiny byly Priboj nadporučíka Rudnika, Sever majora Zaporožce, Uragan, jehož velitel Kurdrjcev zahynul při přistání, Škval velitele Grigorijeva, Praga partyzánského velitele Sokolova – Bronějova, Grom velitele Štěpova, Uragan II pod velením Saveljeva a v neposlední řadě Smrt fašismu pod velením kapitána Olešinského. (památník v obci Malá Buková) Tyto jména jsou symbolem partyzánského boje v našem nejbližším okolí. K těmto partyzánským skupinám se přidávali místní občané pod velením generála Beránka a vytvářeli tak první partyzánské bojové oddíly. Řada těchto partyzánů padla v boji, řada byla zatčena a popravena, umučena v koncentračních táborech. Všichni známe partyzánský památník v lese u Trnové, kde padlo několik partyzánů. (pozn. redakce – o obnovení křížů se postaralo několik Chlumečáků a vyrobil je Ládík Jarý).
Vzpomínka na naše zesnulé v měsíci květnu Bohumil Klimt – 28. 5. 1967 – 58 let Růžena Kordulová – 28. 5. 1969 70 let Františka Jilmová – 10. 5. 1978 – 83 let Marie Zíková – 16. 5. 1978 – 78 let Anna Karnetová – 26. 5. 1978 – 65 let Marie Smetanová – 28. 5. 1978 – 71 let Adéla Štěpánková – 1. 5. 1982 – 76 let Antonín Soukup – 29. 5. 1982 – 32 let Lenka Vokurková – 18. 5. 1986 – 16 let Stanislav Cihelka – 5. 5. 1995 – 72 let Pavel Zídek – 20. 5. 1998 – 55 let Josef Vinš – 16. 5. 2001 – 76 let Naděžda Štěpánková – 24. 5. 2003 69 let Růžena Veselá – 27. 5. 2005 – 74 let Libuše Bartošová – 1. 5. 2007 – 72 let Informace z dostupných smutečních oznámení poskytla paní Jaroslava Kozohorská Chlumečák | květen 2012
foto: forum.valka.cz
Gaston Muchov
Zprávy z obce | Okolí
Po stopách piva v okolí...
Pivovar Hostomice Gaston Muchov
V
Procesí k panence
Jan Kovářů
L
idová pranostika nelže, a tak po pátečním letním počasí už od rána prší a fouká studený vítr. Přesto se v sobotu 12. května sešlo 16 poutníků a po společném fotografování vyrážíme od chlumecké kapličky směrem ke Svaté Hoře. První zastávka je pod Kuchyňkou a aby se ani nejmladší účastníci Krystýnka (11) a Petr (9) Sanických cestou snad nenudili, je pro ně připavena malá hra – najít nám správnou cestu k dalšímu cíli – vesnici Buková. Není to pro ně nic těžkého a kolem desáté se už občerstvujeme v místní hospodě výbornou bramboračkou. Po krátkém posezení pokračujeme v cestě do Pičína, kde si prohlédneme opravený kostel. To už je za námi více než polovina cesty, přestalo pršet a po chvíli pochodování po silnici se u kapličky pod kopcem Strážný napojujeme na „zelenou“, která nás dovede až ke starému židovskému hřbitovu na kraji Příbrami. Na Svaté Hoře, kam přicházíme před druhou hodinou (přesně podle programu) na nás už čekají ti, kteří se rozhodli jet z Chlumce autobusem.
Po fotografování nám pan profesor Frajer vypráví o vzniku a historii poutního místa. Kdo má zájem, může se zúčastnit mše svaté, kterou celebruje Mgr. Michalčík. Po jejím skončení je již připraven autobus na zpáteční odvoz a hlavní organizátor, pan Ladislav Jarý rozdá všem účastníkům pamětní listy. Celá pouť pak končí vynikající večeří v hospodě U Kozohorských ve Velkém Chlumci. (Servírovala se vepřová pečeně a guláš). Nejmladšími účastníky byly Lucinka Rychlíková (v kočárku) a Krystýnka a Petr Sanických. Čest seniorů se ctí obhájil pan Antonín Kafka (77). Poděkování patří původním členům TSSB a SERK Ladíkovi Jarých a Slávkovi Ježdíkovi za skvělou organizaci, včetně programu pro děti a zajištění autobusu na zpáteční cestu! panu profesorovi Frajerovi za poutavý a poučný výklad a v neposlední řadě Jaroslavě a Josefovi Kozohorských za přípravu výborné večeře. Pamětní list je vydán na sedm poutí, za rok tedy nashledanou!
znáte svoji obec? Vaši odpověď na otázku: kde se nachází místo, které vidíte na fotografii? zasílejte na emailovou adresu:
[email protected] do 10. června 2012. Jména těch, kteří poznají místo na fotografii uvedeme v příštím čísle CHLUMEČÁKU. Správnou odpověď na otázku z minulého čísla (pod Muchovem) nám zaslal náš čtenář: Pavel Reh Děkujeme.
Chlumečák | květen 2012
minulé čísle našich novin jsme se seznámili s historií Osovského pivovaru. Dneska se pokusíme shrnout veškeré dostupné materiály o pivovaru Hostomice. Historie pivovaru je částečně podobná pivovaru Osov. Je ale potřeba říci, že výroba – výstav piva byl asi o polovinu menší než Osovský. Pivovar, kterého budova ještě stojí a je v současné době rekonstruována, je pod náměstím směrem na Běštín. Jedná se vlastně o soubor budov s pivovarskou věží, sladovnou a vlastní provoz. V patře se nachází sál a v přízemí prý jsou klenbové místnosti. Za bývalého režimu zde bývaly byty. Hostomice byly povýšené ve čtrnáctém století na městečko a později dokonce na město. Hostomice bývaly vždy obchodním centrem a vlastně centrem trhovým, scházeli se zde na náměstí trhovci a prodávali svoje výrobky, dobytek, zemědělské produkty a pod.
Pivovar vznikl přibližně kolem roku 1340. Jeho první majitelé byli nejspíše Berkové z Dubé – význačný šlechtický rod. Později pivovar získali Dubští z Třebomyslic a ještě později Královská komora. Pivovar ve své historii několikrát vyhořel a jeho současnou podobu vystavěl na místě původní stavby pan František Lener, který umístil spilku na druhou stranu silnice. Pozdějšími majiteli byli Anna Jandová a Antonín Krubner. Největšího rozmachu ale dosáhl pivovar za majitele pana Václava Greifa. Výrobu ukončil pivovar za okupace v roce 1942. Po válce byl pivovar na čas opět zprovozněn, ale v roce 1947 byla výroba definitivně ukončena. V současné době lze vidět kolem pivovaru čilý ruch a můžeme snad jen doufat, že po ukončení stavebních činností, budeme mít možnost ochutnat Hostomické pivo a také možná posedíme přímo v pivovaru. Přejeme majitelům pivovaru, aby se jim jejich snažení povedlo a podařilo historii pivovaru obnovit. 5
Z historie obce
Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie nikoho nezabije – 6. část Jan Štěpánek Po Ferdinandu Maxmilianu, hraběti z Kaunic, vlastnili osovské panství Ferdinand Rudolf z Valdštejna, hejtman podbrdského kraje a Jan Vilém, hrabě z Kaunic (do roku 1721). V majetku hrabat z Kauniců zůstalo osovské panství až do roku 1804. Kaunicové si o svém panství vedli podrobný přehled. Z dobových zápisů (okolo roku 1756) se můžeme dozvědět tehdejší počet obyvatel: Skřipel 99, Velký Chlumec 121 a Malý Chlumec 33. Dále se můžeme dočíst o tom, že farní kostel ve Skřipli byl sešlý a nedostačující. Proto dal Jan Adolf Kaunic v letech 1728–1737 postavit v Osově nový barokní kostel sv. Jana Křtitele a nový zámek. Kostel vyprojektoval slavný vlašský stavitel Bartoloměj Scotti a dohlížel na její stavbu až do své smrti (1737). Kostel dostavěl v roce 1738 jeho přítel, italský stavitel Anselm Martin Lurdy. Vnitřní fresky zhotovil vlašský mistr de Pini podle návrhu malíře Jakuba Brauna. Po dokončení stavby byla z osovského kostela přenesena křtitelnice z červeného mramoru a tři starobylé zvony. V roce 1737 byly do Skřiple dány dva nové zvony. Ve čtvrtek 15. června 1741 byl nový kostel v Osově povýšen na farní a zároveň se přestěhovala ze Skřiple fara. Skřipelský kostel začal od té doby stále více chátrat, proto byl v roce 1768 zbourán a na jeho místě postaven nový barokní kostel sv. Šimona a Judy. Okolo kostela byl zřízen nový hřbitov a v roce 1778 byla postavena kostnice, kam se uložily kosti, pocházející ze starého hřbitova. Kostel posvětil pražský vikář Heina a byl přidělen jako tzv. filiální k farnímu kostelu v Osově. Dovnitř byl v roce 1794 umístěn oltář, pocházející ze zbořené loretánské kaple na Dobříši. Tento původem dobříšský oltář byl roku 1858 věnován kostelu Navštívení Panny Marie v Lašovicích u Orlíka a do Skřiple byl dán nový oltář z kostela sv. Mikuláše ze Zvíkova. Ze zbouraného kostela pocházejí i tři náhrobní kameny, které byly vsazeny do hřbitovní zdi. První z nich patří rodu Vratislavců z Mitrovic, druhé dva Holanům z Jiljova (podle tvrze Jiljov u Holan v okrese Č. Lípa) – Jiřímu a jeho manželce Barboře z Baršteina. Jiří byl pánem osovského panství v letech 1562–1585. Všechny náhrobní kameny byly vytesány z červeného, bíle žíhaného mramoru.
Druhá vlna osadníků
Při stavbě osovského kostela a zámku bylo do našeho kraje přivedeno v letech 1728–1737 opět množství německých řemeslníků, kteří se zde jako jejich předchůdci před padesáti lety usadili. Po Janu Adolfovi zdědil panství v Osově jeho syn Michal Karel, který byl císařským komořím a apelačním radou (zjednodušeně–radou u odvolacího soudu – pozn. red.). Zemřel v roce 1820. Jeho památku připomíná socha jeho patrona sv. Michala Archanděla, která stojí na cestě z Osova do Skřiple. Rod Kauniců se o svoje panství vzorně staral, podle kroniky to bylo ale často na úkor okolních vesnic. Například si přivlastnil (není zaznamenáno jakým způsobem) velký kus lesa na Housině, který patřil neumětel6
ským sedlákům, stejně jako les na Chlumku, který patřil Běštínu. S Hostomicemi vedl spor o statek a kopec Šibernu, v Radouši spojil 4 statky do panského dvora a zřejmě si i přivlastnil pole skřipelské farnosti.
Robota
V roce 1804 Kaunicové prodávají Osov s vesnicemi Skřipel a Chlumec Františkovi hraběti ze Schindenbüchu. Ten panství s okolními vesnicemi vzápětí (1805) prodává komořímu a dvorskému radovi Václavovi Michaelovi Ubellimu ze Siegbürku, který si v roce 1817 přikoupil vesnici Všeradice. Václavova manželka byla Gabriela, hraběnka Vratislavka z Mitrovic. Ubelli v roce 1818 prodává osovské „zboží“ Josefovi, hraběti Vratislavovi z Mitrovic, který byl dvorním radou a komořím. Vesnicím, které patřily pod správu panského dvora (v případě Chlumce pod osovský), se říkalo „zboží“. Obyvatelé vesnice měli povinnost pracovat na polích, lesích a lukách svého pána po přesně daný počet dní v roce. Za tuto práci nedostávali zaplaceno a museli ji vykonávat často pod hrozbami pokut nebo výprasku od drábů. Tato povinnost sedláka nebo rolníka svému pánovi se označuje jako robota a zanikla zrušením nevolnictví (patentem JosefaII.), respektive zánikem poddanství v roce 1848. V robotním systému se správa panství dělila na politickou – tu vedl vrchní, kterému pomáhal justiciár (úředník se soudní pravomocí) kancelářský a několik písařů. Druhá část správy byla hospodářská, kterou obstarávali správce, pojezdný, šafář (dohlížel na správné vykonávání prací na panství), poklasný (měl na starosti správu stodol na panství) a drábové (sluha, který dohlížel jak poddaní plní svoje povinnosti). Finance a vybírání daní měl na starosti důchodní. Lesy spravoval polesný, který měl podřízené revírníky, mládence a hajné. Právní záležitosti panství vyřizoval justiciár. Robota byla vyměřena podle majetku. Osadníci se dělili na sedláky, chalupníky a domkáře. Všichni měli povinnost poskytovat robotu ruční nebo s potahem. Robotu nařizoval rychtář – tím býval nejbohatší sedlák z vesnice. Rychtář chodil každou neděli k vrchnímu „k řízení“. Tam podával zprávu o tom, jaká práce se na panských pozemcích udělala za uplynulý týden a dostával pokyny, co se má udělat ten příští. Rychtář byl od roboty osvobozen. Sedláci měli povinnost vykonávat jízdní robotu dva dny v týdnu, chalupníci jeden den. Domkáři byli povinni robotovat 1 a půl dne v týdnu po celý rok. Podle dochovaných zápisů byly všechny pozemky, na kterých leží naše obce, majetkem osovského panství. Ti, kteří na nich mohli hospodařit, měli za povinnost robotovat za to na panských pozemcích. Takové smlouvě se říkalo kontrakt a byl jím vázán například Václav Průša, chalupník z čp. 18 v Malém Chlumci. Smlouva byla sepsána 9. července 1828. Podepsáni jsou Petr Treitz (právní) a Josef František Keisler (vrchní). Václav Průša a jeho manželka Dorota jsou bez podpisu – jako negramotní udělali pouze tři křížky. Pozůstatky sochy sv. Michala
Pokračování v příštím čísle Chlumečák | květen 2012
foto: J. Štěpánek
Nový kostel a zámek v Osově
Z okolí obce
Konec Klondajku Na dříve nejhlídanějším místě Brd se dnes vyrábí elektřina. Jan Štěpánek
Chlumečák | květen 2012
k té už nedošlo. Útvar se ještě účastní cvičení Flying Rhino v červnu 2000. Od jara 2001 dochází k postupnému omezování činnosti. Na podzim 2001 byl útvar zcela zrušen a areál opuštěn. Dnes, po více než deseti letech, jsou prostory bývalých ubytoven a technického zázemí (úseky A a B – viz. plánek v březnovém Chlumečáku) zcela nepřístupné. Podle informací dostupných na internetu je zakoupila před 6 lety od města Dobříš pražská firma ESOX lentus za 20,5 milionu
a provozuje tam fotovoltaickou (solární) elektrárnu. Zónu C, ve které byly umístěny raketové systémy, spoluvlastní Jerome Colloredo-Mannsfeld a Kristina Colloredo-Mansfeldová. Tato část není hlídaná, ani udržovaná a příroda si zde pomalu bere zpátky to, co jsme ji před třiceti lety vzali. Pokud má někdo z čtenárů Chlumečáku přesnější informace o využítí bývalé raketové základny, ozvěte se nám do redakce. Rádi váš příspěvek zveřejníme.
zdroj: www.brdy.org, foto autor
V
minulých dílech našeho vyprávění o Klondajku jsme se dozvěděli, že k úplné dostavbě základny a jejímu začlenění do systému protivzdušné obrany státu, došlo na přelomu let 1984 a 1985. Po společensko-politických změnách v listopadu ’89 se očekávalo, že armáda základnu opustí, ale tento předpoklad se nenaplnil. Rozhodnutí o předčasném vyřazení protiletadlového raketového kompletu (PLRK) Vega z výzbroje naší armády a zrušení protiletadlové raketové skupiny VEGA v Dobříši padlo až 31. prosince 1994. Nepochybně se tak stalo i z ekonomických důvodů a pod tlakem Severoatlantické aliance. Útvar byl v roce 1995 reorganizován a přezbrojen. Namísto původního PLRK S-200 VEGA (rakty dalekého dosahu) byl vybaven systémem PLRK středního a malého dosahu S-75 VOLCHOV a S-125 NĚVA. Původní řízené střely byly rozebrány ve výzkumném ústavu ve Slavičíně. K další reorganizaci dochází v roce 1997, kdy ukončuje svoji činnost skupina VOLCHOV a ve výzbroji zůstává pouze raketový systém NĚVA. Poslední změna nastala v roce 2000. Ze skupiny NĚVA vzniká vojenský útvar 4431 Dobříš pod velením podplukovníka Křejčího a stává se součástí protivzdušné obrany států NATO. Poslední velkou investicí do základny je kompletní rekonstrukce izolace hlavního skladu raket. V plánu byla i celková rekonstrukce kuchyňského bloku, ale
7
Cestopis
Putování na (skoro) konec světa. 1. část U.S.
U.K.
NORWAY Oslo
SWEDEN
NETH. GERMANY
FINLAND
Berlin
Helsinki
POLAND
praha
Warsaw
SLOV. HUNG.
UKRAINE ROMANIA Bucharest
LITH.
LAT.
EST.
Vilnius
Minsk BELARUS
Kiev Chisinau Kharkiv
moskva
Konets'k
Ankara
TURKEY
Oral
Atyrau
GEO. T'bilisi
ARM. Yerevan
Tabrz
Gaston Muchov
P
rvní návštěvu Ruska jsem ještě za „totáče“ absolvoval s první výpravou turistů na dovolené v luxusním hotelu Družba na Jaltě. Na Krymu se rekreovali lidé z celého bývalého „Sojuzu“. Při jednom z výletů po pobřeží jsem se seznámil s člověkem, který ve mně probudil myšlenky, jak asi vypadá Rusko daleko za Uralem, v blízkosti Bajkalu, a co třeba Vladivostok?
Ten člověk byl z Irkutska a v podstatě zavinil v dobrém slova smyslu moje další putování. Stal se mým přítelem. CK zrovna divoce nenabízely do těchto lokalit zájezdy a pouze ruské CK po prověření „rekreanta“ lecos zařídily, ale nejzazším městem, kam vás pustily, byl Chabarovsk. A dál to nešlo. Tam, kam mne to táhlo, bylo dál. Vladivostok a Nachodka, obrovské přístavy na konci světa (Ruska). Vede tam z Mosk-
Nukus
Baghdad IRAQ
Tehran
Aomori
Pavlodar
vladivostok Harbin
Aqmola
KAZAKHSTAN
Aqtau
SYRIA
TURKMENISTAN Ashgabat
Semey
KUWAIT
Tashkent
Mashhad
Almaty
Bishkek
Dushanbe
TAJ.
Herat
AFGHANISTAN
PAK.
Kashi
Urumqi
CHINA
memor iál „Vojensk á sláva“. Ponorka C-56
je 9 hodin posun. Po anabázích s bagáží a nezbytnými razítky jsem se protěsnal ven z letiště na začátek mého dálnovýchodního putování... Pokračování v příštím čísle
hotel Družba na Jaltě
Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Antonín Kotouč, Ilja Rozsypal, Jaromír Schreiber, Jan Štěpánek, Renata Valsová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel.: 311584122, fax: 311583183, email:
[email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme .
8
Tokyo
Qyzylorda
vy Transsibiřská magistrála a její severní větev Bajkalsko – Amurská magistrála. A ještě dál Sachalin, Kurilské ostrovy, Čukotka, Kamčatka. Jak na to? Můj přítel z Irkutska se stal mojí nadějí. Korespondenčně jsem s ním čile komunikoval a on mě zásoboval spoustou informací. Nutno říci, že jsem Irkutsk navštívil až po 19ti letech při mezipřistání cestou na Dálný východ. Bohužel jsem se se svými přáteli nikdy nesetkal. A tak jsem začal. Po revoluci nebyly potřeba víza a ceny byly velmi zajímavé. Letenka Praha – Moskva – Vladivostok a zpět za 6 100 korun! Nebyl jsem vybaven žádným povolením, propustkami apod. Moje první cesta vedla do městečka Olga, kde jsem si korespondenčně sehnal kamaráda, který mi napsal, přijeďte, žádný problém. Tento muž mi později velmi pomáhal. Byl to významný člověk s velkými pravomocemi. Letěl jsem do Moskvy vybaven ruksakem, poloviční znalostí jazyka a kamarádem, který tam na mne čekal. Trvání letu Moskva – Vladivostok je 9 hodin. 180 cestujících a já jediný cizinec. Mezi Vladivostokem a Prahou SAUDI ARABIA
CHINA
UZBEDISTAN
KYRGYZSTAN IRAN
MONGOLIA
Chlumečák | květen 2012
foto: archiv F. Mezka
Dneska začínáme se slíbeným seriálem Franty Mezka o cestách po Rusku. Jedná se o ukázky z připravované knihy „CESTY NA VÝCHOD“. Máme od autora povoleno s textem pracovat, měnit slovosled, zkracovat, případně doplňovat. Jediné, co dělat nebudeme, je měnit myšlenku .
