DLUŽNÍKŮV RÁDCE užitečné rady, tipy, triky a důležité informace pro dlužníky

1

DLUŽNÍKŮV RÁDCE užitečné rady, tipy, triky a důležité informace pro dlužníky

od společnosti

Příručka, která Vám poradí, ulehčí od zbytečných starostí a pomůže ušetřit i několik desítek tisíc korun.

Aktualizovaná verze k 1.1.2014

Copyright © 2014 INS partner s.r.o. INS partner, s.r.o. se sídlem Praha 7, Veverkova 730/20, PSČ 170 00, registrovaná v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 186708, IČO: 24186074, DIČ: CZ24186074.

2

Předmluva Během mé dosavadní praxe v dluhové problematice (chcete-li, problematice insolvenčního, závazkového, obchodního, občanského práva a praktických vztazích mezi dlužníky a věřiteli) jsem zažil tak zajímavé, někdy až neuvěřitelné příběhy, že bych o nich mohl psát v následujících šesti letech a stále by bylo dost zajímavých námětů k vyprávění. O vyprávění těchto příběhů ovšem tato příručka nebude. Moje zkušenost mi ukázala jednu velmi důležitou skutečnost. Tou skutečností, kvůli které jsem se rozhodl s naším týmem připravit a publikovat tuto příručku, je naprostá neznalost a neinformovanost většiny dlužníků, se kterými jsem přišel do styku (a že jich bylo víc než dost), kvůli které tito lidé zbytečně přišli (a stále přicházejí) o strašně moc peněz. V oblasti dluhové problematiky totiž neinformovanost přenáší na dlužníky neskutečně velikou finanční zátěž. Zažil jsem mnoho dlužníků, kteří platili nebo byli donuceni platit, na čemž by nebylo nic divného, dluhy se přeci mají platit, na tom se snad všichni shodneme. Tito dlužníci, kteří nebyli informování (Kdo by je taky informoval, věřitel? Ten věřitel, kterému jejich neinformovanost hraje do karet, a který z nich díky neinformovanosti získá mnohem více peněz, nežli mu právem náleží? Nebo snad vymahači, exekutoři?) platili ovšem zbytečně moc. Mnohem více než museli. Platili, nebo byli donuceni platit tak zbytečně moc, až mě to mnohdy (doslova) “nadzvedalo ze židle“. Tuto příručku, tohoto rádce pro dlužníky jsme se rozhodli napsat, abychom přehledně a jednoduše pomohli zvýšit informovanost dlužníků, a tím jim pomohli ušetřit obrovské finanční částky, a aby se z jejich dluhů pro ně a jejich rodiny nestala likvidační záležitost. Jsem pevně přesvědčen, že tato příručka pomůže každému získat základní přehled v dluhové problematice a dlužníkům, kteří ji využijí, přinese úsporu mnoha desítek (některým možná i mnoha set) tisíc korun. Na závěr bych rád poděkoval všem, kteří se na tvorbě této “chytré“ příručky a rádce pro dlužníky podíleli.

Mgr. Jaroslav Klíma a kolektiv spol. INS partner


3

Obsah Počáteční fáze – nemám dost peněz na úhradu všech splátek ........................................................ 5 1.

Vymáhací proces věřitele ...................................................................................................... 7

2.

Vymáhací proces – Inkasní agentury, vymáhající firmy, vymahači. .......................................... 8 3.2 Zasílání upomínek a výzvy k úhradě dlužné částky běžnou, popř. elektronickou poštou............. 9 3.2 Telefonické upomínání. ................................................................................................................. 9 3.3 Osobní návštěva. ......................................................................................................................... 10

4. Prodej pohledávky .................................................................................................................. 11 5. Výzva k podpisu notářského (dříve exekutorského) zápisu ....................................................... 11 6. Žaloba o zaplacení dlužné částky ............................................................................................. 12 6.1 Soudní řízení ................................................................................................................................ 14 6.2 Rozhodčí řízení ............................................................................................................................ 15 7. Exekuční řízení........................................................................................................................ 17 7.1 Nařízení exekuce ......................................................................................................................... 17 7.2 Odklad exekuce ........................................................................................................................... 17 7.3 Zastavení exekuce ....................................................................................................................... 18 7.4 Způsoby provedení exekuce ........................................................................................................ 19 Exekutor nemůže zabavit dlužníkovi vše. ...................................................................................... 19 Nelze zabavit věci osobní potřeby ................................................................................................. 20 Co nelze zabavit ............................................................................................................................. 20 Zabaví dlužníkovi i pračku?............................................................................................................ 20 Nelze zabavit celou mzdu .............................................................................................................. 21 Obdobná omezení platí i pro sociální dávky ................................................................................. 21 Co exekuci nepodléhá ................................................................................................................... 22 Přikázání pohledávky u peněžního ústavu .................................................................................... 22 Přikázání jiné peněžité pohledávky ............................................................................................... 22 Prodej movitých věcí ..................................................................................................................... 22 Srážky ze mzdy............................................................................................................................... 23 7.5 Exekuční řízení prodejem nemovitosti ........................................................................................ 24


4 Zahájení řízení, postižení nemovitosti ........................................................................................... 24 Určení ceny nemovitostí................................................................................................................ 25 Dražba............................................................................................................................................ 25 Dražební vyhláška .......................................................................................................................... 26 Průběh dražby ............................................................................................................................... 27 Rozdělení výtěžku z dražby a pořadí uspokojení věřitelů ............................................................. 28 Prodej spoluvlastnického podílu ................................................................................................... 28 7.6 Ochrana v exekučním řízení ........................................................................................................ 29 8. ZÁKLADNÍ PRAVIDLA, RADY, TIPY A TRIKY PRO DLUŽNÍKY ........................................................ 29 8.1 Vaše soukromí je nedotknutelné (téměř)! .................................................................................. 29 8.2 Dejte si do pořádku doručovací adresu! ..................................................................................... 30 8.3 Pozor na svůj majetek a majetek třetích osob (svých blízkých)! ................................................. 30 8.4 Nemohu ze svého měsíčního příjmu pokrýt všechny splátky, na některého z věřitelů prostě nevyjde! ............................................................................................................................................. 31 9. Další zajímavé rady, tipy a triky, aneb CO DĚLAT KDYŽ… .......................................................... 32 9.1 Mě navštíví pracovník/pracovníci vymáhací agentury? .............................................................. 32 9.2 Jsem vyzván Exekutorským úřadem (popř. věřitelem, nebo vymáhací agenturou) k podpisu splátkového kalendáře formou EXEKUTORSKÉHO NEBO NOTÁŘSKÉHO ZÁPISU? ............................ 32 9.3 Exekutor zablokoval účet a nemám přístup k penězům, které nutně potřebuji k uspokojení základních potřeb? ............................................................................................................................ 33 9.4 Věřitel (úvěrová společnost, banka, nebo jiný věřitel) požaduje po mém zaměstnavateli, aby mi prováděl srážky ze mzdy.................................................................................................................... 33 9.5 Věřitel mě zažaloval a soud (rozhodčí soud) mi přikázal zaplatit dluh, který je již dávno promlčený, jak je to možné? ............................................................................................................. 34 9.6 Byl na mě nařízen výkon rozhodnutí (exekuce). Dá se nějakým způsobem (po)zatavit? ........... 34 9.7 Můj příjem je cca 7.000,-Kč měsíčně, což je nezabavitelná položka, současně nevlastním významnější majetek. Může být exekuce proti mně pozastavena? .................................................. 35 9.8 Když jsem podepsán jako spoludlužník, nebo jako ručitel (avalista) na úvěrové, dlužník přestal platit a banka po mě chce úhradu celé dlužné částky? Mohu hradit pouze svou poměrnou část? . 36 9.10 Když na mě byla nařízena exekuce, ale nikdy mi nebyl doručen exekuční titul, tudíž by mohla být exekuce nařízena neoprávněně. Jak postupovat? ...................................................................... 37 10. Vysvětlení základních pojmů ................................................................................................. 38


5

Počáteční fáze – nemám dost peněz na úhradu všech splátek Co Vás čeká, pokud přestanete zvládat “řádně“ splácet svoje závazky? Jak proti Vám budou (ve většině případů) postupovat věřitelé? A jak z tohoto bludného kruhu ven? Máme pro Vás několik rad a doporučení, jak se chovat v situacích, kdy nestíháte řádně splácet své závazky. Tyto informace Vám pomohou v jednání s věřiteli, pomohou Vám proti vymahačům, jejich neetickému jednání a v důsledku Vám mohou pomoci ušetřit i desetitisícové částky. Nutno podotknout, že každý případ je odlišný a mohou nastat určité odchylky. Vycházíme ovšem z běžné praxe a uvádíme průměrné případy, se kterými se nejčastěji setkáváme. Nepočítejme také soukromé věřitele (běžné fyzické osoby, kamarády a blízké), ale počítejme komerční věřitele (banky, nebo společnosti poskytující úvěry a půjčky). První dobrá zpráva je, že za dluhy se již v dnešní době do vězení nezavírá (pokud nespácháte vážný úvěrový podvod, nebo nepodvádíte v daňové oblasti)! Je potřeba se vnitřně s nastalou situací srovnat, i když to není vůbec lehké. Nicméně věřitelé a vymahači se přesně snaží dlužníka dostat do podřízené role. Chtějí a potřebují, aby se dlužník cítil provinile. Chtějí kajícího se dlužníka, trapně kličkujícího, omlouvajícího se, slabého na duchu, psychicky zlomeného. K tomuto směřuje i jejich jednání, vystupování. Snaží se vyvíjet na dlužníka obrovský psychický nátlak. Na jejich hru se nesmí přistupovat. Dlužíte peníze? No a co. Dneska je zadlužen téměř každý. Je potřeba se s tím vyrovnat. Hlavní je se nevzdávat a nerezignovat. Vaše situace může mít daleko snazší řešení, než si myslíte. I když ho sami třeba nevidíte. Skutečnost, že člověk náhle přijde o zaměstnání, nebo nastane jiná těžká životní situace, která zapříčiní vážné finanční komplikace, není důvodem k tomu, aby se dlužník dobrovolně zbavoval svých práv a nechal se věřitelem obírat nad rámec jeho zákonných nároků (pozor na to, zkouší to veliké množství komerčních věřitelů – využít dlužníkových potíží a vyrýžovat co se dá)! Např. za to, že Váš zaměstnavatel zkrachoval, nemůžete. Tím pádem jste se dostali do krátkodobé zhoršené finanční situace. Za to, že Vám věřitel není ochoten počkat se splátkou dva, tři měsíce (přitom jde mnohdy o obrovské finanční instituce, nadnárodní bankovní domy) není zas až tak úplně Vaše chyba a tento přístup v době, kdy celé státy žijí “na dluh“, není úplně v pořádku. Etický přístup k nezaviněné a krátkodobé (3 – 6 měsíců) platební neschopnosti by se měl jednoznačně přehodnotit. Věřitelé mnohdy vytvoří dlužníka naprosto zbytečně, bezcitně a mnohdy i úmyslně. Přitom by stačilo posečkat a odložit splátku o dva, tři


6

měsíce, které by navíc pokryly úroky. Na vině není v mnoha případech pouze dlužník (samozřejmě nepočítáme bezohledné a úmyslně placení se vyhýbající dlužníky). Ač se o tom veřejně téměř vůbec nemluví, tak vinu nesou mnohdy i věřitelé.

Aktuálnější výzkum bohužel nemáme k dispozici, nicméně tato čísla se rok od roku příliš neliší. Dle výzkumu společnosti SANEP (průzkum byl proveden ve dnech 5. - 8. října 2011 na vybrané skupině 6.032 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 11.815 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5 %) žije v ČR od výplaty k výplatě 26,7 % dotázaných. Ovšem dalších 35,2 % dotázaných uvedlo odpověď, že "spíše" žijí od výplaty k výplatě, což svědčí o tom, že i tato část populace nemusí vždy vyjít s přebytkem (celkem závratných 61,9%). Za věci, které nejsou nutnou potřebou, či nezbytnou součástí domácnosti si nemůže dovolit utrácet v souhrnu 62,7 % dotázaných. Dluhy je zatíženo v souhrnu 48,9 % domácností. Jedná se tedy téměř o každou druhou domácnost. Dle oficiálních statistik České národní banky dosahovala v srpnu tohoto roku výše dluhů českých domácností 1,091 bilionu korun. Za poslední rok pak domácnosti zvýšili své zadlužení o 69,2 miliardy korun. Kvůli své finanční situaci uvažuje nebo má více pracovních poměrů 38,9 % dotázaných. Osobního bankrotu, kterého využívá stále více lidí, se aktuálně obává 15 % respondentů. Volíme raději slovní spojení “soudní oddlužení“ a přidáváme, že obavy z tohoto postupu jsou zbytečné, záměrně je formou dezinformačních a lživých kampaní šíří komerční věřitelé, protože soudní oddlužení je pro dlužníky většinou výhodné a finančně si tímto postupem “polepší“ drtivá většina dlužníků (toto tvrzení můžeme doložit posbíranými daty). O tomto tématu budeme ovšem hovořit až později. Po několikaleté praxi jsme zaznamenali pozoruhodnou “českou“ vlastnost. Češi se obecně velmi neradi svěřují do péče odborníků a velmi neradi si nechávají radit. Jsou ovšem situace, kdy si sami poradit nedovedou. Není to jen pověra, že Češi zásadně nečtou návody Jsou ovšem situace, kdy je rada odborníka nezbytná a nesmírně důležitá. Nemůžeme být každý specialistou na všechno. V oblasti dluhové problematiky je ovšem nutné, pečlivě vážit a vybírat, protože stále převládá mnoho podvodníčků a chytráků, kteří na špatné situaci dlužníků pouze parazitují. Obezřetnost je v této oblasti jednoznačně na místě. Nyní se tedy pojďme podívat, co čeká v České republice “průměrného“ dlužníka, který přestává zvládat splácet řádné měsíční splátky svých závazků.


7

1. Vymáhací proces věřitele Přestanete-li plnit řádné termíny splátek, budou Vás nejprve kontaktovat (telefonicky, emailem, písemně) pracovníci věřitele. U větších společností to budou pracovníci z oddělení vymáhání pohledávek (právní oddělení, exekuční oddělení atp.). Počítejte s vyhrožováním, psychickým nátlakem a lživými informacemi typu: „pokud nezaplatíte do týdne, přijde na Vás exekutor“, nebo „máte poslední šanci zaplatit, jinak nařizujeme ihned exekuci“ atp. Tito pracovníci schopni Vám napovídat úplně cokoli, jen aby Vás vyděsili a přinutili zaplatit. Ve skutečnosti ani mnohdy netuší, jak celý vymáhací proces vypadá a jaké právní instrumenty se zde používají. Mám kamaráda, který pracuje v bance v oddělení vymáhání pohledávek a netuší, co se děje s pohledávkou banky poté, co se jeho oddělení nepodaří během tří měsíců dlužníka opět přimět platit. Tvrdil mi s vážnou tváří, že potom přijde exekuce, nebo snad ne? Tak jednoduché to ovšem věřitelé nemají. V této rané fázi vymáhání Vám žádná “skutečná“ exekuce nehrozí. I když jsou výstupy těchto vymáhajících pracovníků nepříjemné, obtěžující, neetické a často i dost vulgární, tak jsou naprosto neškodné. Tito lidé nemohou dělat nic jiného. Nepřijdou za Vámi s policií, stěhováky a sociální pracovnicí (ano čtete správně, některým dlužníkům vyhrožují dokonce i tím, že jim odeberou děti), protože jim systém v počítači hlásí, že jste v prodlení s řádnou splátkou dva měsíce. Nemohou pozvat partu stěhováků, zaťukat na exekutora a jet Vám zabavit majetek. Nicméně v praxi jsem se již setkal s paní, která vymahačům dobrovolně odevzdala počítač a televizi, aniž by proti ní byla exekuce soudem nařízená. Dokonce si ani nenechala vystavit potvrzení, takže zabavené věci už nikdy neviděla a ke snížení dluhu jí tento postup také nepomohl. Podobných případů je mnohem více, než jsem si původně myslel. I toto byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli vydat tohoto rádce pro dlužníky. Shrnutí: V této fázi vymáhacího procesu Vám nehrozí skutečně žádné reálné nebezpečí. Ubíhá Vám ovšem čas, nabíhají úroky a dluh se zvyšuje o všemožné penalizace a pokuty, které si věřitel zakomponoval do smlouvy, nebo smluvních podmínek, pro tento účel. Pokud se Vám v této fázi podaří zlepšit svou finanční situaci, tak je ještě možné obnovit řádný splátkový režim dle původní smlouvy. Nezbytnou podmínkou většinou bývá uhradit dlužné splátky. Doporučení: Důkladně si uschovávejte a archivujte veškeré dokumenty a veškerou penalizaci, kterou vůči Vám věřitel uplatní. Mnohdy jsou jejich pokuty, penalizace a sankční úroky v rozporu se zákony, nicméně pokud si to necháte líbit a nebudete se proti tomu bránit, máte smůlu a zaplatíte mnohem víc, než byste museli! Budete-li mít vše doložitelné, dá se situace mnohdy velmi efektivně řešit a odborník Vám bude umět pomoci. Dejte si také do pořádku


8

(pokud nemáte) doručovací adresu! Je nesmírně důležité, abyste byli informováni o všech krocích věřitele. Veškeré podstatné události Vám budou doručeny písemně.

2. Vymáhací proces – Inkasní agentury, vymáhající firmy, vymahači. Dalším krokem věřitele bývá často předání jeho pohledávky (Váš dluh – věřitelova pohledávka) některé z firem, které se zabývají vymáháním dluhů.

EOS KSI ČR, KRUK international, B4B INKASSO, IES (Inkasní a exekuční servis), Inkasní kapitál, AD-IN, Profidebt, Sampa (vyhledávací a exekuční služba), EXEKUTOR s.r.o., Transcom Worldwide, CUC, Logicall CZ, APS CZ, Bisitena, PROFI-CZ a mnohé další.

Je s obrovským podivem, že lidé pracující pro tyto společnosti, ač nemají žádná speciální práva, ale jsou na tom úplně stejně, jako každý běžný občan, dokážou tolik dlužníků přimět k: a) Placení zbytečných částek (pokud nižší plnění není spláceno na jistinu dluhu, tak dlužník pouze vyhazuje peníze z okna, obohacuje věřitele, který si tyto platby zaúčtuje na úhradu úroků, ovšem k efektivnímu splácení závazku tato cesta nevede). b) K podpisu dokumentu, který zhoršuje dlužníkovo postavení (dodatečný podpis rozhodčí doložky, uznání nesmyslně navýšeného dluhu, zřízení dodatečného zástavního práva smluvního atp.). c) Panickému jednání, během kterého je dlužník schopen zastavit třeba i celý dům v hodnotě dvou milionů kvůli půjčce několika málo tisícikorun. d) Odevzdání majetku do rukou vymahačů, kteří na takovýto postup vůbec nemají právo!


9

Těmto lidem (“vymahačům“) se často úspěšně daří se vyvolat pocit psychického tlaku a falešných představ. Když to vezmeme do důsledku, tak jsou tito lidé vlastně velmi dobří herci. Nemohou nic, ale vystupují a jednají tak, jako by mohli všechno. Vymáhací firmy a jejich zaměstnanci vystupují před dlužníky z povýšené pozice (Vy jste dlužník a my s Vámi teď zameteme, my jsme ti borci). Snaží se vzbudit dojem, že mohou cokoliv, že jsou to již exekutoři, kteří k Vám během následujícího dne vtrhnou a zabaví Vám veškerý majetek a vybavení bytu, včetně pejska i kočičky. Toto bohužel není vtip. Nový

občanský zákoník s účinností od 1.1.2014 již sice nepovažuje domácí mazlíčky za “movité věci“, ale dle starého občanského zákoníku byl postup zabavení a prodeje psa nebo kočky teoreticky možný (až začátkem roku 2013 zanikl novelizací exekučního a občanského soudního řádu) a exekutorští vykonavatelé (již skuteční pracovníci exekutorského úřadu, pověřeni soudem k provedení exekuce) používali i domácí mazlíčky k nátlaku na věřitele a vymahači tento postup přebírali. Opět je nutno připomenout, že jednání mnohých “vymahačů“ (pracovníků vymáhacích agentur a firem) je za hranicí slušného chování, etické hranice postrádá jejich jednání úplně a někteří se obratně pohybují i za hranicí zákona. Přiblížíme si některé praktiky těchto firem od těch korektních, až po ty, které jsou již skutečně za hranicí zákona.

3.2 Zasílání upomínek a výzvy k úhradě dlužné částky běžnou, popř. elektronickou poštou. Toto je naprosto korektní jednání vymáhací firmy. Pokud se ovšem nejedná o korespondenční lístek s Vašimi údaji, či otevřený dopis. Zveřejní-li věřitel Vaše soukromé údaje otevřeným dopisem, či korespondenčním lístkem, uschovejte vše jako důkaz a obraťte se na odborníka, popř. na Úřad pro ochranu osobních údajů.

3.2 Telefonické upomínání. Tato praktika je také v celku korektní, je-li korektně prováděna a přistupuje-li k rozhovoru pracovník, který sedí na druhém konci sluchátka, profesionálně, slušně a eticky. Nekorektní jsou již telefonní hovory, které probíhají od osmé hodiny večerní, do osmé hodiny ranní. Setkal jsem se s mnoha případy, kdy byli dlužníci neustále obtěžování vyzvánějícím telefonem v brzkých ranních, nebo naopak nočních hodinách. Přitom hovory s vymahači mnohdy nikam nevedou. Pokud přijde dlužník o zaměstnání a je šťastný, když zvládne zajistit základní potřeby pro sebe a případně pro svou rodinu a sdělí tuto skutečnost vymahači, který mu den na to opět volá a ptá se, kdy už tedy bude hradit a tak stále dokola, tak si pak připadáte, že


10

mluvíte “do dubu“. Ono skutečně v těchto situacích nemá žádný smysl s těmito lidmi hovořit. Závazné a důležité informace se zasílají písemnou formou. Do telefonu Vám může každý napovídat, co se mu zlíbí a to zcela beztrestně. To co jsou schopni Vám tito “vymahači“ napovídat do telefonního sluchátka, by Vám v žádném případě písemně nezaslali.

3.3 Osobní návštěva. Zde je opět podstatné si uvědomit, že tito lidé nemají žádná speciální práva. Jsou to obyčejní lidé, jako Vy nebo já. Pokud by se k Vám do bytu, nebo na zahradu dobýval nějaký cizí člověk a ještě při tom hulákal sprosté nesmysly, tak byste asi neváhali a volali policii nebo výjezdovou službu nejbližšího ústavu pro duševně choré. Stejné je to i s “vymahači“, pokud jsou v pozici nezvaných hostů. Pokud jednají slušně a diskrétně a mají co sdělit, nabídnout popř. si s nimi přejete hovořit a jednání probíhá bez problémů, tak je vše v pořádku. Mějte ovšem vždy na paměti, že tito lidé současně sondují a zjišťují Vaše majetkové poměry. Veškeré detaily o Vás a Vašem majetku (“dlužnice má v obývacím pokoji obrovský růžový kožený gauč nejméně za padesát tisíc“) se potom stanou součástí jejich materiálů, které si o Vás interně mohou vést (popř. zpracovávat pro věřitele). Často se ovšem stává, že tito lidé nemají co nabídnout, ale chtějí z Vás za každou cenu dostat nějaké peníze. Nejde-li to, začnou Vám dělat ostudu v okolí, budou se Vás pokoušet ztrapnit, vyhrožovat Vám vším možným, snažit se vloudit do Vašeho soukromí, aby mohli sepsat zprávu o Vašem majetku atp. S tímto člověkem nemá smysl diskutovat a nejste povinni s ním diskutovat. Osobně bych volal policii a ohlásil bych agresivního výtržníka. Nezastihnou-li Vás tito lidé, mnohdy nechávají vzkaz formou nalepených letáků. Na vchodových dveřích do bytu, do domu, na plotu od zahrady, na vratech do garáže, u sousedů, atp. Zde je již potřeba dávat dobrý pozor. Vymahači se zde dopouštějí několika chyb, na kterých můžete v důsledku vydělat (třeba po mimosoudní dohodě prominutím části dluhu). Věřitelé totiž nesmí zveřejňovat důvěrné informace, což často dělají. Mnohdy se přitom dopouštějí i poškozování cizí věci, což už je trestný čin. Jedné naší klientce oblepila “tato pochybná individua“ celá vrata od garáže plakáty s výhružnými texty. Problém byl v tom, že lepivá chemikálie se nedala odstranit a poškodila navíc klientky majetek (barvu a antikorozní vlastnosti vrat). Klientka nám tuto příhodu bohužel vyprávěla s cca půlročním zpožděním a bez jakýchkoli důkazních materiálů, tudíž již nebylo možné učinit náležité právní kroky. Vy stejnou chybu v podobných situacích neudělejte. Poškozené místo okamžitě zdokumentujte (kvalitní fotografie, video záznam) a zajistěte si nezávislého svědka. S tímto důkazním materiálem se můžete obrátit na Policii ČR a podat trestní oznámení. Po konzultaci s odborníkem navíc můžete zvážit i podání žaloby. Jsou-li navíc na plakátu Vaše důvěrné informace, lze podat podnět k prošetření Úřadu pro ochranu osobních údajů.


11

Doporučení: Nenechte se vyvést z míry. Nehrajte s nimi jejich hru. Nedostaňte se do podřízené role. Nejste povinni s “vymahači“ komunikovat, pouze pokud mají co říct a pokud s Vámi jednají slušně, můžete toho využít. Pokud ovšem nemají co říct, pouze opakují „zaplaťte všechno jinak exekuce“, tak nemá smysl se s nimi vůbec bavit. Pamatujte, že vše podstatné musí být písemně.

4. Prodej pohledávky Jedním z možných kroků, které může Váš věřitel učinit, je i prodej pohledávky. Podle § 1879 OZ (nový občanský zákoník - č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě – postupníkovi. K tomu, aby nastaly účinky postoupení vůči dlužníkovi, je třeba, aby mu postoupení pohledávky bylo zasláno v písemné formě (vzhledem k tomu, že dlužník je povinen poskytnout plnění osobě odlišné od původního věřitele pouze tehdy, pokud tato osoba předloží potvrzení, tj. písemný dokument, že je oprávněna plnění přijmout - § 1951 OZ). Pro Vás to znamená, že budete dlužit jiné společnosti, jinak se pro Vás mnoho nemění. Cílem těchto společností je samozřejmě zisk. Dávejte velmi dobrý pozor, než novému věřiteli cokoli podepíšete. Nový věřitel zasílá dlužníkovi z pravidla výzvu k uznání dluhu, ale často bývá na tomto formuláři uvedena mnohem vyšší dlužná částka. Výzva bývá doplněna dohodou o možnosti uzavření splátkového kalendáře. Nicméně dohoda může obsahovat pro dlužníka velmi nevýhodné body. Kromě vyšší dlužné částky to může být i ujednání o rozhodčí doložce (viz. kapitola 6.2), či vznik zástavního práva k majetku dlužníka.

5. Výzva k podpisu notářského (dříve exekutorského) zápisu Notářský zápis může být za určitých podmínek pro dlužníka vhodným řešení a ze strany věřitele i velmi vstřícným krokem. Záleží ovšem na podmínkách, které Vám věřitel nabídne, popř. které si s věřitelem ujednáte. Výhodný může být notářský zápis za situace, kdy Vám věřitel umožní splácet závazek nízkou splátkou po dlouhou dobu (pro někoho to za určité situace může být dobré řešení). Notářský zápis je totiž tzv. exekuční titul. Tzn., že v případě


12

porušení sjednaných podmínek může věřitel okamžitě požadovat nařízení exekuce bez toho, aby na dlužníka musel podávat žalobu. Pokud by věřitel požadoval nařízení exekuce, tak by se za normální situace musel obrátit na soud, popř. na rozhodčí soud nebo rozhodce uvedeného v rozhodčí doložce (v případě, že by pohledávka věřitele pocházela z poskytování telekomunikačních služeb, tak i na Český telekomunikační úřad, u orgánů veřejné správy a zdravotních pojišťoven je postup jiný). Rozhodčí řízení a rozhodčí doložky jsou detailně rozebrány v kapitole č. 6.2. Nicméně u obecného soudu, kde se rozhoduje teprve o vydání exekučního titulu, můžete jako dlužník hodně získat. Bráníte-li se efektivně, tak můžete získat možnost závazek opět splácet. Můžete dosáhnout snížení dluhu, pokud věřitel v žalobě požaduje neoprávněná plnění. Podpisem notářského zápisu proto dáváte věřiteli do ruky ohromnou zbraň a velké ulehčení jeho údělu. Doporučení: Notářský zápis podepište pouze za předpokladu, že sjednané podmínky Vám vyhovují a budete je moci plnit i v dlouhodobém horizontu. Berte v potaz, že notářský zápis se většinou uzavírá na delší časové období, tudíž k tomuto podpisu přistupujte obezřetně a s rozmyslem. Před podpisem doporučujeme konzultaci s odborníkem s přihlédnutím k Vaší celkové míře zadlužení.

6. Žaloba o zaplacení dlužné částky I když tím věřitelé a vymahači velmi často argumentují exekucí, exekutorem, exekučním řízením, rychlou exekucí, bleskovou exekucí a kdo ví čím ještě, tak na Vás žádnou exekuci nařídit nemohou, pokud “nedrží v ruce“ vykonatelný a pravomocný exekuční titul. Exekučním titulem může být: § 274 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád § 40 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů § 104 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád § 312 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon    

rozhodnutí soudu (rozsudek, usnesení, platební rozkaz nebo trestní příkaz), pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek, schválený smír, rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti,


13    

exekutorský zápis o dohodě splnit určitou povinnost se svolením k vykonatelnosti, rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení a jiná rozhodnutí, schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon (např. upravený seznam přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení).

Exekuční titul dlužníkovi (zde již většinou žalovaný) autoritativně přikazuje, aby uhradil dlužnou částku (popř. plnil jiná plnění, která si s věřitelem ujednal – může se někdy jednat i o splnění určitého úkolu, vrácení movitého majetku atp.), určitou formou, v určitém datu nebo období, určitému věřiteli. Příklady mohou být různé. Např. Uhradit věřiteli dlužnou částku s určitými úroky a náklady právního zastoupení do tří dnů, do patnácti dnů, do tří měsíců atp. Obsahuje-li Vaše smlouva s věřitelem (či její dodatek, smluvní nebo úvěrové podmínky) tzv. rozhodčí doložku (rozhodčí smlouva), nemusí se věřitel obracet na příslušný obecní soud, ale může využít služeb rozhodčího soudu nebo rozhodce, který je v rozhodčí doložce uveden. Blíže k této problematice budeme hovořit v kapitole 6.2. Má-li Váš závazek původ v poskytování telekomunikačních služeb, věřitel se bude s největší pravděpodobností obracet na ČTÚ (Český telekomunikační úřad). Řízení ohledně závazků vůči státním institucím, nebo zdravotním pojišťovnám jsou specifické a v této kapitole je nebudeme zmiňovat. Nemá-li věřitel určeno ve smlouvě s Vámi podmínky řešení sporů, obrací se s žalobou o zaplacení dlužné částky na místně příslušný soud. Obecně lze konstatovat, že nejspravedlivějšímu jednání se jako dlužník dočkáte před “obecným“ soudem! Zde probíhá ve většině případů objektivní a spravedlivý proces. Musíte ovšem reagovat na případný exekuční titul, který je Vám doručen, popř. na soudní výzvu a umět se efektivně bránit. Žalovaný závazek může být již promlčen, ale pokud na to dlužník neupozorní, soud vyhoví žalobě. Věřitel může požadovat nezákonný úrok (nezapomínejte, že to co je ujednáno ve smlouvě, může být v rozporu se zákonem, aniž byste o tom věděli, někteří věřitelé toho využívají zcela záměrně), nezákonně vysokou penalizaci, popř. může požadovat i část dluhu, který jste již uhradili. U obecného soudu lze také mnohdy úspěšně žádat o rozložení úhrady do splátek. Nic podobného nelze očekávat v řízení rozhodčím, před samozvanými rozhodčími soudy, či věřitelem předem určenými rozhodci. Proto pozor na rozhodčí doložky! Po určité době, po které bude věřitel svůj závazek vymáhat, mohou to být tři měsíce, ale také dva nebo tři roky, podá žalobu a bude požadovat úhradu celé dlužné částky. Zde


14

záleží na smlouvě, kterou má s Vámi uzavřenou a jejích smluvních podmínek, kam bude žalobu směřovat.

6.1 Soudní řízení Podá-li na Vás věřitel žalobu u soudu, tak Vám bude zaslán doporučenou poštou Platební rozkaz, popř. elektronický či směnečný platební rozkaz. V tomto dokumentu Vám jako dlužníkovi soud nařizuje uhradit určitou částku (Váš závazek vůči Vašemu věřiteli, v tomto případě již žalobci) s určitým příslušenstvím (úroky, penalizace, náklady právního zastoupení, soudní poplatky atp.) do určitého data. V některých případech soud zasílá výzvu, aby se dlužník vyjádřil k podané žalobě či rovnou předvolání. Otevřete-li obálku a přečtete si tento dokument (platební rozkaz – exekuční titul), tak máte pocit, že někdo rozhodl o Vás, bez Vás, ale tak to není. Jako žalovaná strana máte právo do 15-ti dnů od převzetí platebního rozkazu podat odpor a do dalších 30-ti dnů podat vyjádření k podanému odporu (tedy vyjádřit se k podané žalobě)! Správně podaným odporem můžete mnoho získat. Nepodáte-li totiž odpor, tudíž se nevyjádříte k případu, tak soud vyhoví žalobě v plném rozsahu, platební rozkaz nabude právní moci a vše co je Vám uloženo uhradit, budete muset splnit. Pokud tak neučiníte, čímž porušíte platební rozkaz (exekuční titul), může věřitel (žalobce) již požadovat nařízení a výkon exekuce. Toto je okamžik, kdy žalobce (nemusí být ani původní věřitel, pohledávku vůči Vám může odkoupit v podstatě kdokoli) může zkoušet, zda budete jako dlužník reagovat, či nikoli. Jsou již známy případy, kdy žalobce požadoval plnění již dávno promlčeného závazku a podal na dlužníka žalobu. Soud se nezabývá, zda je nebo není závazek promlčený, ale vydá platební rozkaz, kde potvrdí skutečnosti uvedené v žalobě. Je poté na dlužníkovi, aby se bránil a uvedl do odporu všechny podstatné skutečnosti. Opakuji ještě jednou – nereaguje-li dlužník odporem na podanou žalobu, považují se skutečnosti v žalobě za pravdivé a soud jim většinou vyhoví v plném rozsahu!!! Tudíž i tento již promlčený závazek bude muset dlužník opět platit, pokud správně a včas nepodá odpor proti platebnímu rozkazu. Často se také stává, že věřitelé (i velké bankovní domy, o úvěrových firmách ani nemluvě) po dlužnících požadují neoprávněná plnění. Mnohdy se setkáváme s případy, že věřitelé v žalobě po dlužníkovi požadují a soud vydá i takový platební rozkaz, úhradu jistiny (kořen, základ dlužné částky) a navíc např. smluvní úrok 22% a úrok z prodlení 25% ročně, různě vysoké pokuty či jiné sankce, třeba i několik různých pokut a náklady právního zastoupení. To se stává i v případech, kdy jde o závazek vzniklý z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru (což je případ téměř všech úvěrů, kdy na jedné straně vystupuje spotřebitel – výraz spotřebitelský nemusí být přímo v názvu úvěrové smlouvy), kde na požadovaná plnění věřitel podle zákona vůbec nemá nárok. Opět platí, že Vy jako dlužník na


15

tyto skutečnosti musíte poukázat v odporu proti platebnímu rozkazu, jinak se stává platební rozkaz po nabytí právní moci platným a účinným a Vy jako dlužník budete muset uhradit vše dle nařízení platebního rozkazu. Doporučení: Nejdůležitějším pravidlem, díky kterému Vás nic nepřekvapí, a na vše budete mít dost času a budete moci adekvátně reagovat- mít v pořádku doručovací adresu! Přijde-li Vám nějaký dokument, se kterým si nevíte rady, nebo máte podepisovat nějaký dokument a neznáte přesně svoje práva a povinnosti, obraťte se s požadavkem o radu na odborníky. Nic Vás to nestojí (popř. velmi málo ve srovnání s tím, kolik můžete ušetřit), naopak Vám to může ušetřit obrovský průšvih nebo obrovské peníze, popř. obojí.

6.2 Rozhodčí řízení Vychytralým tahem ze strany věřitele je zakomponování tzv. rozhodčí doložky (rozhodčí smlouvy) do smlouvy s dlužníkem, popř. do smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy s dlužníkem. Rozhodčí doložka (rozhodčí smlouva) upravuje případné způsoby řešení sporů mezi věřitelem a dlužníkem. Umožňuje věřiteli vyhnout se řádnému soudnímu procesu. Obě smluvní strany (dlužník i věřitel) jsou podpisem rozhodčí doložky (může být zakomponována ve smluvních podmínkách věřitele a dlužník o ní mnohdy nemá vůbec tušení – stává se to velmi často) zavázány obracet se, v případě řešení sporů plynoucí z jejich smluvního vztahu, na (v rozhodčí doložce) již předem určeného rozhodce nebo rozhodčí soud. Pokud platilo, že v soudním řízení má dlužník proti věřiteli “férovou“ pozici, tak v rozhodčím řízení toto rozhodně neplatí, ba naopak. Troufáme si tvrdit, že jediným objektivním rozhodčím soudem v ČR je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Věřitelé ovšem v rozhodčích doložkách neodkazují právě na tento rozhodčí soud, ale ve většině případů na tzv. “rozhodčí soudy s.r.o.“, nebo přímo jednoho konkrétního smluveného rozhodce. Vycházíme-li z vlastních zkušeností a zkušeností klientů, se kterými spolupracujeme již několik let, tak rozhodčí řízení v těchto případech není objektivní záležitostí a rozhodci jdou tak říkajíc “na ruku“ věřiteli. Dle našeho názoru má být rozhodčí řízení využíváno ve vztazích mezi podnikateli, určitě by nemělo být využíváno ve vztahu podnikatel vs. spotřebitel. Odborná veřejnost je v této problematice rozpolcená, nicméně i zde se začínají odborníci přiklánět k tomu názoru, že rozhodčí smlouva ve spotřebitelských smlouvách (což je přesně příklad vztahu plynoucího z úvěrové smlouvy mezi dlužníkem – občanem, fyzickou osobou a bankou, nebo úvěrovou společností) nemá co dělat!


16

V případě rozhodčího řízení většinou nelze počítat se spravedlivým procesem. Jak se proti rozhodčímu řízení tedy bránit? Dlužník sem musí správným způsobem vyjádřit na výzvu od rozhodce (tato výzva je dlužníkovi odeslána podá-li věřitel na dlužníka žalobu), již zde napadnout platnost rozhodčí doložky ve spotřebitelské smlouvě. Nevyhoví-li rozhodce dlužníkovo reakci a jeho námitkám ke konání rozhodčího řízení, musí dlužník pokračovat soudní cestou. Musí podat k řádnému místně příslušnému soudu tzv. Vylučovací žalobu. Touto žalobou napadne platnost rozhodčí doložky ve spotřebitelské smlouvě. Zdá se, že jde dvakrát o stejnou záležitost, nicméně jednoznačně doporučujeme tuto skutečnost napadnout již v rozhodčím řízení a teprve poté případně u soudu (tím se výrazně zvyšuje dlužníkova šance na úspěch). Tzn., přijde-li dlužníkovi výzva od rozhodce, nebo rozhodčího soudu k vyjádření se k podané žalobě (zažaluje-li věřitel dlužníka u rozhodce, nebo rozhodčího soudu), je potřeba adekvátně reagovat již na tuto výzvu. Argumentace a celý proces je vcelku komplikovaný, tudíž v tomto okamžiku by se měl dlužník obrátit na odborníky. V některých případech se rozhodce vzdá rozhodování dobrovolně a v některých případech i přes správně vyargumentovanou reakci rozhodne v dlužníkův neprospěch. Poté je potřeba obrátit se na soud. “Špatná“, nespravedlivá rozhodnutí v rozhodčích nálezech lze také v některých případech úspěšně napadnout v rámci insolvenčního řízení. Dopadne-li vše dobře, tak soud rozhodčí doložku a rozhodčí řízení (resp. exekuční titul – Rozhodčí nález vydaný v rozhodčím řízení) zneplatní. Věřitel tak s dlužníkem musí opět jednat, nebo se obrátit již na řádný obecný soud, kde už dlužník může počítat se spravedlivým procesem. Dnes již máme k dispozici usnesení Nejvyššího soudu, jedná se o Rozhodnutí NS 31 Cdo 958/2012 a v originálním znění je ke stažení na webu Nejvyššího soudu ČR. Díky tomuto průlomovému usnesení Nejvyššího soudu ČR se pro tisíce dlužníků objevila možnost zrušení rozhodčího nálezu a zastavení exekuce, která byla nařízena na základě neplatného rozhodčího nálezu. Navíc zde vzniká možnost vrácení již exekučně zabavených prostředků, které byly dlužníkům zabaveny v rámci exekučního řízení, které bylo nařízeno na základě neplatného rozhodčího nálezu! V rozhodčím řízení bývají přiznána věřiteli neoprávněně vysoká plnění (dluh navýšen o desítky tisíc korun na neoprávněných pokutách a úrocích). Dluh následně narůstá o další vysoké částky na nákladech exekučního řízení. Rozhodčí spory se spotřebitelem může řešit pouze zákonem ustanovená právnická osoba, pokud rozhodčí smlouva (doložka) neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc či konkrétní způsob jeho jmenování, ale pouze odkazuje na rozhodčí řád právnické osoby. Rozhodčí spory tak může fakticky řešit pouze Rozhodčí soud při Hospodářské a agrární komoře, který vznikl na základě zákona (popř. menší rozhodčí soudy vzniklé na základě zákona, ty se ovšem většinou nevztahují na běžné spotřebitele).


17

Bohužel ne úplně všechny rozhodčí doložky jsou neplatné, je proto důležité věnovat se každému případu jednotlivě, zkontrolovat smlouvu, smluvní podmínky i konkrétní rozhodčí doložku (smlouvu). Problematika rozhodčích doložek je poměrně komplikovaná, tudíž v této situace jednoznačně doporučujeme využít služeb odborníka.

7. Exekuční řízení Nařízením exekuce a pověřením některého z exekutorských úřadů se dostáváme do poslední a obsahově nejobsáhlejší fáze vymáhání pohledávky věřitele. Věřitel v exekučním řízení = oprávněný Dlužník v exekučním řízení = povinný.

7.1 Nařízení exekuce Nevěřte věřiteli, ani vymahačům, kteří Vám budou tvrdit něco o “exekuci za týden“, něco o soukromých exekutorech, kteří přijedou hned zítra zabavovat Váš majetek s Policií ČR a nejlépe ještě se sociální pracovnicí, něco o tom, že zítra přijedeme se “stěhováky“ a exekutorem, nebo podobným nesmyslům. EXEKUCE MŮŽE BÝT NAŘÍZENA POUZE SE SOUHLASEM SOUDU NA ZÁKLADĚ PRAVOMOCNÉHO A VYKONATELNÉHO EXEKUČNÍHO TITULU (popř. ve správním řízení exekuční správní orgán, který je podle zvláštního zákona oprávněn k exekuci)! Exekutor k Vám nepřijde ze dne na den na žádost věřitele. Chce-li na Vás věřitel skutečně nařídit exekuci, trvá tento proces poměrně dlouhou dobu. Nejprve musí získat exekuční titul a teprve pokud dlužník poruší to, co mu exekuční titul nařizuje, může se věřitel obrátit na soud (popř. na Exekutorský úřad, který se musí obrátit na soud).

7.2 Odklad exekuce Existují situace, ve kterých lze podat návrh na pozastavení výkonu exekuce! Návrh na pozastavení exekuce se podává na příslušný exekutorský úřad, nevyhoví-li mu sám exekutor, předává jej nejpozději do sedmi dnů na příslušný soud, který o návrhu rozhodne a má na to maximálně patnáctidenní lhůtu. Nepředá-li návrh na odklad exekuce k soudu sám exekutor, musí jej podat k příslušnému soudu (exekuční soud – soud, který exekuci nařídil, popř. schválil) sám dlužník. Dokud soud o odkladu nerozhodne, nemůže exekutor činit žádné další


18

úkony. Návrh na odklad exekuce tak má částečný odkladný účinek, ale pouze pokud není návrh svévolný, jasně neúspěšný, tudíž nesmyslný. Exekuci lze odložit pouze na konkrétní dobu, nelze ji odložit na dobu neurčitou. Důvody, za jakých exekuci lze odložit najdete v občanském soudním řádu v §266 zákona č. 99/1963 Sb. 1) Na návrh (povinného) může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Má-li být návrh na odklad exekuce úspěšný, musí být splněny všechny uvedené podmínky současně. Povinný musí v návrhu na odklad exekuce svá tvrzení odůvodnit a pokud možno i doložit. 2) I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven. Dá se li důvodně předpokládat, že existuje některá ze skutečností uvedených v následující kapitole (7.3 zastavení exekuce).

7.3 Zastavení exekuce Důvody, za jakých lze zastavit výkon rozhodnutí (exekuci), najdete v občanském soudním řádu v §268 zákona č. 99/1963 Sb. Výkon rozhodnutí bude zataven, jestliže a) byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným (rozhodnutí soudu v nalézacím řízení - exekuční titul se dosud nestal vykonatelným), b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným, c) zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení (tedy oprávněný), d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny


19

e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů (tento důvod lze uplatnit, nemá-li povinný žádný majetek, který by bylo možno exekučně postihnout nebo tento majetek nemá prakticky žádnou cenu). f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (bylo-li soudem rozhodnuto o tzv. vylučovací žalobě), g) po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku, h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat (např. částečné zastavení výkonu rozhodnutí kvůli nepřiměřeně zvolenému způsobu exekuce, vady exekučního titulu, pochybení exekutora, které může vést k zatavení výkonu rozhodnutí, nebo zastavení z důvodu povinným vznesené námitky promlčení). Výkon rozhodnutí se dá zastavit úplně, nebo jen z části (jeden exekuční příkaz). Návrh na zastavení výkonu rozhodnutí může povinný podat Nutno dodat, že v praxi se soudy k zastavování exekučních řízení moc nemají. Mnohem účinnější variantou je pozastavení exekucí v případě, kdy dlužník zahájí insolvenční řízení a požádá o soudní oddlužení na základě Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (tzv. Insolvenční zákon). K této problematice získáte více informací v kapitole o soudním oddlužení.

7.4 Způsoby provedení exekuce Soudní exekutor je oprávněn sám rozhodnout jakým způsobem bude exekuci provádět. Může přistoupit podle svého rozhodnutí k několika možným způsobům výkonu nařízené exekuce, které mu umožňuje zákon (žádný jiný způsob není dle Občanského soudního řádku možný). Výkon rozhodnutí lze nařídit pouze na návrh oprávněného a pouze v rozsahu oprávněného.     

Přikázání pohledávky u peněžního ústavu Přikázání jiné peněžité pohledávky Prodej movitých věcí Prodej nemovitých věcí Srážky ze mzdy

Exekutor nemůže zabavit dlužníkovi vše.


20

I když může být na dlužníka uvalena opakovaná exekuce, úředník (exekutor, vykonavatel) nemůže zabavit všechen majetek nebo zcela srazit jeho příjem. Dlužníkovi vždy musí zůstat minimum na živobytí. Nazýváme ho nezabavitelné minimum. Navíc, některé věci, které jsou ve vlastnictví dlužníka, stejně nelze zabavit.

Nelze zabavit věci osobní potřeby Exekutor, nebo jeho vykonavatelé Vám nemohou zabavit věci, které nezbytně potřebujete k uspokojování základních potřeb svých a své rodiny nebo věci, které Vám slouží k plnění pracovních úkolů. Nemůže zabavit ani věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Každý dlužník a jeho rodina, mají ovšem individuální základní potřeby. Nelze zabavit věci, jejichž odebrání by zapříčinilo ztrátu lidské důstojnosti, ohrozilo dlužníkovo zdraví, nebo jeho hygienickou existenci.

Co nelze zabavit    

zdravotnické potřeby a jiné věci, které dlužník potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě snubní prsten a jiné předměty podobné povahy běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti hotové peníze do částky dvojnásobku životního minima

Zabavit nelze ani léky a zdravotnické pomůcky, které dlužník nebo členové jeho rodiny potřebují. Nelze zabavit například svatební šaty, hodinky s osobním věnováním od blízké osoby, diplomy či medaile. Zkrátka veškeré předměty, které mají osobní charakter.

Zabaví dlužníkovi i pračku? Soudní rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17.10.2005 (spisová značka 10 Co 932/2004). „To, zda konkrétní věc lze či nikoliv považovat za věc nepodléhající

výkonu rozhodnutí, je vždy otázkou posouzení skutkových okolností se skutečnostmi předvídanými v ust. § 322 v odstavci prvém ve vazbě na odstavec druhý OSŘ. Za určitých (byť v praxi výjimečně se vyskytujících) okolností totiž i věc – v porovnání s obvyklým vybavením domácnosti – nadstandardní může být shledána za věc, jež nepodléhá výkonu rozhodnutí, a naopak i věc, jež jinak představuje obvyklé vybavení domácnosti, může takovému výkonu rozhodnutí podléhat.


21

I automatická pračka (tj. věc představující obvyklé vybavení domácnosti) nemusí být z výkonu rozhodnutí vyloučena, bude-li v konkrétní věci osvědčeno, že tuto věc povinný nezbytně nepotřebuje k uspokojování potřeb svých nebo jeho rodiny“.

Nelze zabavit celou mzdu Podobně jako majetek nelze zabavit celý, nelze zabavit celou ani mzdu. Zaměstnanci musí vždy zůstat tzv. nezabavitelná částka mzdy. Při výpočtu nezabavitelné částky ze mzdy se vychází z nařízení vlády č. 595/2006 Sb. ve spojení s dalšími příslušnými právními předpisy (zákon č. 110/2006 Sb., nařízení vlády č. 409/2011 Sb., zákon č. 117/1995 Sb., nařízení vlády č. 440/2013 Sb.). Často dochází k aktualizaci, je nutné sledovat vývoj legislativy. Protože se výpočty téměř každý rok mění, nebudeme zde psát přesný postup, ani přesné částky, pouze návod, jak tuto částku zjistit. Jednoduše do libovolného internetového vyhledavače zadejte heslo “aktuální nezabavitelná částka mzdy“

Obdobná omezení platí i pro sociální dávky Podobná omezení jako u srážek ze mzdy, se použijí také na exekuci srážkami z odměny, z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků (obcí a krajů) a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově (tj. např. z rodičovského příspěvku). Také příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, lze exekuovat, ale s obdobným omezením. Jde o tyto příjmy:          

náhrada mzdy nebo platu, nemocenské, ošetřovné nebo podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, důchody, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,


22 

úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta.

Co exekuci nepodléhá    

peněžité dávky sociální péče dávky pomoci v hmotné nouzi příspěvek na bydlení dávky státní sociální podpory vyplácené jednorázově (např. porodné, pohřebné)

Přikázání pohledávky u peněžního ústavu Zjistí-li soudní exekutor (prostřednictvím žádosti o poskytnutí součinnosti třetích osob, v tomto případě peněžní ústav – banka), že povinný vlastní běžný, nebo spořicí účet u některého z peněžních ústavů, může přistoupit k tomuto způsobu provedení exekuce. Jednoduše řečeno, exekutor vydá exekuční příkaz k přikázání peněžní pohledávky z účtu a tímto postupem zablokuje účet (účty) povinného. Banka musí vyhovět exekutorovi a převést všechny prostředky, které má povinný na účtu (podle novely Občanského soudního řádu nesmí banka zasáhnout do částky ve výši dvojnásobku životního minima, kterou na účtu musí ponechat dle Zákona č. 110/2006, Sb. O životním a existenčním minimu), a které jsou dle exekučního příkazu exekučně postižitelné.

Přikázání jiné peněžité pohledávky Co se týká uplatnění tohoto postupu exekutora v praxi, tak si pod ním můžeme představit například postižení účtu penzijního spoření, které si povinný vede u některého z Penzijních fondů. Dalším možným případem je postižení investičního, nebo kapitálového životního pojištění (tento finanční produkt současně s pojištěním spoří peníze a tyto prostředky jsou exekučně postihnutelné).

Prodej movitých věcí Tento druh výkonu rozhodnutí je možný teprve poté, co vykonavatel soudního exekutora provede tzv. soupis movitých věcí. Dlužníkovi jsou tímto způsobem zabaveny (odebrány) movité věci a z výtěžku jejich prodeje je uspokojena pohledávka oprávněného. V praxi je tento způsob provedení exekuce jedním z hlavních nástrojů “psychického tlaku“ na dlužníka. Nikdo si totiž nepřeje narušení svého soukromí a zabavení majetku.


23

Srážky ze mzdy Srážky ze mzdy se vztahují na plat, odměny z dohody o pracovní činnosti, odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově. Jsou ale také prováděny z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou náhrada mzdy nebo platu, nemocenské, ošetřovné nebo podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, důchody, s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta. Soudní exekutor vydá exekuční příkaz o provedení srážek ze mzdy. Zaměstnavatel musí ode dne, kdy je mu doručen exekuční příkaz, provádět povinnému srážky ze mzdy. Od nabytí právní moci exekučního příkazu je povinen odvést sražené peněžní prostředky na účet soudního exekutora a ve srážkách pokračovat i nadále, až do doby splnění povinnosti, kterou mu uložil exekuční příkaz. Srážky jsou prováděny z „čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která

se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.“ Přednostními srážkami jsou například: pohledávky výživného, pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví, pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy, pohledávky daní a poplatků, pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, úrazového pojištění a důchodového zabezpečení, pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky pojistného na úrazové pojištění a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci nebo pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, aj. Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy.


24

Je-li povinný zaměstnán u několika zaměstnavatelů současně, je možné exekučně postihnout všechny tyto příjmy. Je-li vydán v pořadí již několikátý exekuční příkaz postihující příjem povinného, je vždy rozhodující okamžik nabytí právní moci první exekučního příkazu. Od něj se potom také odvíjí pořadí u dalšího zaměstnavatele a tedy i pořadí uspokojení. Pro zaměstnavatele vyplývá z exekučního příkazu povinnost uvést provádění exekučních srážek v zápočtovém listě povinného, tak, aby bylo případnému dalšímu zaměstnavateli zřejmé, že má z příjmu povinného provádět srážky.

7.5 Exekuční řízení prodejem nemovitosti Vlastníte-li nemovitost, počítejte s tím, že pro soudního exekutora to bude kořist číslo jedna a pokud bude moci, bude usilovat o její zpeněžení. Samotné exekuční řízení prodejem nemovitosti probíhá v několika fázích. Nečastěji je rozdělováno takto:     

Postižení nemovitosti exekuční příkazem soudního exekutora, příp. exekutorskou zástavou Určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, práv s nemovitostí spojených, a výsledné ceny Vydání usnesení o dražební vyhlášce (určení dražebního roku) Dražba Rozvrh výtěžku dražby

Zahájení řízení, postižení nemovitosti Zjistí-li exekutor, že povinný vlastní nemovitost, může přistoupit k provedení exekuce prodejem této nemovitosti. Exekutor může vydat exekuční příkaz o prodeji nemovitosti. Může a s největší pravděpodobností také tak učiní, na katastru nemovitostí nechat zapsat do listu vlastnictví předmětné nemovitosti zápis o exekutorském právu zástavním. Exekutorské zástavní právo je zajišťovací institut. Je vydáván ve prospěch věřitele, který tak má jistotu, že jeho pohledávka bude uspokojena z prodeje zástavy v dřívějším pořadí.


25

Určení ceny nemovitostí Další fází, následující po fázi, ve které nabude právní moc usnesení o nařízení exekuce a následně exekutorského zástavního práva a exekučního příkazu prodejem nemovitosti, je fáze ocenění nemovitosti. Tuto fázi ukončí pravomocné usnesení o určení ceny nemovitosti a může následovat dražba. Tato fáze začíná tím, že soudní exekutor určí znalce, který ohodnotí předmětnou nemovitost a její příslušenství. Dále znalec ocení i jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené a ty, které se na nemovitosti vyskytují. Znalec je osoba jmenovaná do funkce Krajským soudem nebo Ministrem spravedlnosti České republiky, musí mít příslušnou kvalifikaci (vzdělání) a praxi, kterou vyžaduje zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ve znění pozdějších předpisů. Takto způsobilá osoba je potom oprávněna vyhotovovat znalecké posudky. Znalec může také být členem Komory soudních znalců České republiky. Soudní exekutor vyrozumí písemně (do vlastních rukou) jak oprávněného, tak i povinného (a samozřejmě i znalce). Znalec má poté na vyhotovení znaleckého posudku z pravidla dva měsíce (lhůtu určuje exekutor). Povinný, popř. i jiné osoby jsou povinny umožnit znalci prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství. Pokud by tak neučinili a spolupráci znalci neposkytli, může znalec využít služeb Policie ČR a spolupráci s povinným si tak vynutit. Poté co znalec dodá exekutorovi znalecký posudek, vydá soudní exekutor usnesení o určení ceny nemovitosti. Toto usnesení doručí exekutor opět povinnému a oprávněnému, ale i všem ostatním osobám, které mají k zmíněné nemovitosti určitá práva (podílníci, zástavní věřitelé, kteří musí být dle zákona z výtěžku prodeje nemovitosti uspokojeni – např. hypoteční banka, atp.). Proti usnesení o určení ceny nemovitosti může podat kdokoli z účastníků řízení odvolání. Odvolání společně s exekučním spisem předá exekutor k soudnímu projednání příslušnému Krajskému soudu. V okamžiku, kdy nabude právní moci usnesení o určení ceny nemovitosti, končí tato fáze exekučního řízení a začíná další – fáze dražební.

Dražba Soudní exekutor vydá dražební vyhlášku, v níž určí čas a místo konání dražby, označí nemovitost, která bude předmětem dražby a stanoví podmínky, které musí případný vydražitel splnit. Za dražbu se považuje takový prodej, kdy se na předem určeném místě (většinou se jedná o sídlo exekutora), v předem určený den, nabízí určitá věc (v našem případě


26

nemovitost) k prodeji. Tato věc je nabízena určitému počtu subjektů a je prodána tomu, kdo nabídne nejvyšší částku ze všech ostatních a zaváže se splnit i ostatní podmínky, které jsou pro předmětnou dražbu stanovené.

Dražební vyhláška Velmi důležitým faktorem pro úspěšnost dražby je informovanost. Exekutoři proto vyvěšují prostřednictvím webových stránek veškeré informace o připravovaných dražebních jednáních. Obsahem dražební vyhlášky je uvedení:         

Čas a místo konání dražebního jednání Přesné označení dražené věci – nemovitosti včetně jejího příslušenství Vyčíslení výsledné ceny nemovitosti Vyčíslení částky nejnižšího podání Vyčíslení výše jistoty spolu se způsobem jejího zaplacení Uvedení práv a závazků spojených s nemovitostí s uvedením závad, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou Výzva oprávněným, nebo těm, kteří do řízení vstoupili jako další oprávnění případně jiní věřitelé povinného, ke sdělení, zda žádají o zaplacení svých pohledávek Výzvu dalším osobám, které disponují právem, jenž nepřipouští dražbu, a také jej u soudu uplatnili a prokázali Uvedení upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, jej mohou uplatnit pouze v dražbě

Dražební vyhlášku může povinný, oprávněný, nebo jiné osoby mající k předmětné nemovitosti předkupní, či nájemní právo, napadnout odvoláním. Odvolávat se lze pouze proti určitým částem dražební vyhlášky a pouze proti nesprávnostem v obsahu (nelze se odvolávat proti dražební vyhlášce jako takové, nebo proti termínu dražby). Lze se odvolat proti těm částem dražební vyhlášky, které obsahují výslednou cenu nemovitosti nebo další závazné podmínky pro dražbu. V dražební vyhlášce je většinou stanovena lhůta pro konání dražebního jednání nejméně třicet dnů předem, aby měli všichni účastníci dostatek času na přípravu. Místo konání dražebního jednání určuje soudní exekutor. Dražba se může konat v sídle exekutora, v prostorách obecního či městského úřadu, nebo i přímo v prostorách dražené nemovitosti). Každý z účastníků dražebního jednání musí složit tzv. jistotu. Je to zákonem stanovená obligatorní podmínka, která zakládá účast na dražebním jednání. Lze ji složit hotově, nebo


27

převodem na účet exekutora. Po skončení dražebního jednání jsou jistoty neúspěšným účastníkům vráceny. Nejnižší podání je určeno jako dvě třetiny výsledné ceny nemovitosti. Jistotu skládají zájemci jako záruku za splnění závazků, které v souvislosti s vydražením nemovitosti vznikají.

Průběh dražby Sám exekutor, popř. jeho koncipient, či exekutorský kandidát (dále budeme hovořit pouze o osobě soudního exekutora) organizuje a řídí dražební jednání. Na počátku dražebního jednání zjistí soudní exekutor, zda jsou přítomny všechny osoby, které byly o konání dražby vyrozuměny. Jejich nepřítomnost ovšem nepředstavuje překážku konání dražby. Exekutor dále zjistí, zda bylo uplatněno předkupní právo, uvede věřitele, kteří uplatnili svůj nárok na zaplacení svých pohledávek a v jaké výši přihlásili svoje pohledávky. Exekutor uvede podrobnosti o nemovitosti, jež je předmětem dražby a uvede o minimální částky, o které mohou dražitelé zvyšovat svoje nabídky. Dražby se nesmí zúčastnit povinný ani jeho manžel/ka, soudci, zaměstnanci soudního exekutora. Jsou-li splněny všechny podmínky pro konání dražby a jsou-li uvedeny všechny hlavní informace, vyzve soudní exekutor přítomné dražitele, aby učinili svá podání. Pokud dražitelé činí nabídky, trvá stále dražební jednání. Výše nejnižšího podání je tisíc korun. Exekutor ukončí dražební jednání příklepem, který je udělen dražiteli, který podal nejvyšší podání a do třetí výzvy soudního exekutora nikdo další neučiní vyšší nabídku. Soudní exekutor o dražebním jednání vyhotoví protokol, kde se uvádějí veškeré podrobnosti ohledně dražebního jednání, včetně případných námitek proti udělení příklepu. Nedostaví-li se k dražebnímu jednání žádný zájemce o draženou nemovitost nebo jinou draženou věc, soudní exekutor dražební jednání ukončí. Stejně se postupuje i v případě, že žádný z dražitelů neučiní žádnou nabídku. Neúspěšné dražební jednání může exekutor opakovat nejdříve po uplynutí tříměsíční lhůty. Během této doby může povinný dobrovolně exekuci uhradit, čímž zabrání dalšímu opakování dražebního jednání.


28

Rozdělení výtěžku z dražby a pořadí uspokojení věřitelů Jsou-li splněny základní podmínky pro rozdělování výtěžku dražby, především tedy nabytí právní moci usnesení o udělení příklepu v dražbě a zaplacení nejvyššího podání vydražitelem, může se uskutečnit jednání o rozdělování výtěžku prodeje nemovitosti. Pohledávky jsou tedy rozdělovány takto:      

souhrn pohledávek vzniklých soudnímu exekutorovi v souvislosti s vedením exekučního řízení, prováděním dražby nebo s opakovanou dražbou pohledávky peněžních ústavů, závazky z hypoték váznoucích na nemovitosti pohledávka pro oprávněného, jistina, úroky, poplatky z prodlení, směnečné a šekové odměny, náklady advokáta oprávněného v předcházejícím řízení nedoplatky výživného pohledávky finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení, veřejné zdravotní pojišťovny, příspěvky na státní politiku zaměstnanosti ostatní pohledávky

Prodej spoluvlastnického podílu O tomto způsobu prodeje nemovitosti mluvíme v případech, kdy je vlastníkem jedné nemovitosti, nebo několika nemovitostí a příslušenství nemovitostí více vlastníků. Tito vlastníci, kteří nevlastí 100% podíl na předmětné nemovitosti, nebo nemovitostech, se nazývají spoluvlastníci a jsou uvedeni na listu vlastnictví předmětné nemovitosti (na výpisu je uvedeno jejich jméno a příjmení, rodné číslo, trvalé bydliště a výše podílu). Na listu vlastnictví je uvedeno i spoluvlastnictví ve společném jmění manželů. Spoluvlastníci mají předkupní právo na předmětnou nemovitost a učiní-li spoluvlastník v dražebním jednání spolu s jinými dražiteli nejvyšší podání, je příklep přiznán spoluvlastníkovi. O případném nařízení exekuce na jednoho spoluvlastníka nemovitosti by měl soudní exekutor informovat ostatní spoluvlastníky po nabytí právní moci exekučního příkazu prodeje nemovitosti doporučeně poštou. Nejpozději jim informaci musí zaslat před ustanovením znalce nemovitosti a následně vydáním dražební vyhlášky. Podílové vlastnictví na nemovitosti vzniká i po lhůtě tří let od rozvodu, pokud nebylo v rozvodovém řízení společné jmění manželů vypořádáno.


29

7.6 Ochrana v exekučním řízení Ochrana práv občanů v exekučním řízení i správné provedení exekuce z hlediska legislativního (právního) i morálního byla a stále je velmi problematická. Nicméně došlo a stále dochází k určitým pozitivním změnám. Snižují se nepřiměřeně vysoké náklady vymáhacího procesu. Velmi důležitou změnou je tzv. přiměřenost provedení exekuce. Je jen dobře, že již není možné kvůli vymáhané částce ve výši 1.000,-Kč prodat nemovitost povinného, pokud existují jiné možnosti, jak může exekutor postupovat. Majetek povinného tak lze zajistit pouze v rozsahu vymáhané pohledávky. Další důležitou změnou je možnost vyškrtnutí věci, která je již zapsaná v soupisu exekvovatelných (zabavitelných) věcí. Zapíše-li tak exekutor, kandidát, koncipient, či jeho vykonavatelé na soupis věc, která patří třetí osobě (nejčastěji se jedná o osoby, které sdílejí s povinným společnou domácnost), může sám exekutor rozhodnout o vyškrtnutí této věci ze soupisu. Novela exekučního řádu také upravila dohled nad výkony soudních exekutorů. Doposud mělo kontrolní pravomoc pouze Ministerstvo spravedlnosti. Nyní mohou kontrolu provádět i předsedové okresních soudů. Rovněž byla zavedena kontrola Exekutorské komory ČR.

8. ZÁKLADNÍ PRAVIDLA, RADY, TIPY A TRIKY PRO DLUŽNÍKY 8.1 Vaše soukromí je nedotknutelné (téměř)! Nikdo bez soudního povolení nesmí přejít práh Vašeho obydlí. Toto základní lidské právo Vám dává Ústava ČR, která stojí nad všemi zákony. Jediní kdo můžou narušit Vaše soukromí, jsou za určitých situací hasiči, Policie ČR, nebo exekutor či jeho vykonavatelé (POZOR – pouze skutečný, soudem pověřený exekutor – žádní vymahači). Policie ČR nebo exekutor či jeho vykonavatel musí mít soudní povolení! Aby mohl exekutor vůči Vám postupovat, musí jej nejdříve příslušný soud pověřit. Pokud nebude mít exekutor, či jeho vykonavatel, nebo kdokoli jiný, který se za exekutora bude vydávat potvrzení, že jej k výkonu exekuce pověřil příslušný soud (Usnesení o nařízení exekuce by mělo být


30

doručeno i Vám jako dlužníkovi do vlastních rukou), nemusíte se s ním vůbec bavit a už vůbec nikoho takového pouštět do svého obydlí. Bude-li někdo chtít narušit Vaše soukromí, ihned se spojte s některým z našich odborníků a požádejte ho o radu, popř. volejte Policii ČR.

8.2 Dejte si do pořádku doručovací adresu! Před svými dluhy neutečete, nemá smysl strkat hlavu do písku a dělat mrtvého brouka! Nepřeberete-li doporučené psaní do 14 dnů, považuje se automaticky za doručené! Je bezpodmínečně nutné vědět o všem, co se bude dít a co věřitelé chystají, či proti Vám podnikají. Pokud nebudete mít správně ošetřenou doručovací adresu, tudíž se k Vám nebudou dostávat důležité písemnosti a věřte, že vše důležité musí být dáno písemně, nedostanou se k Vám důležité informace. Nebudete je ovšem mít ani pro toho, kdo by Vám chtěl pomoci.

8.3 Pozor na svůj majetek a majetek třetích osob (svých blízkých)! Nařídí-li na Vás soud exekuci, tak od nabytí právní moci usnesení, kterým je na Vás exekuce nařízena, nesmíte nakládat se svým majetkem, kromě běžné údržby a užívání. Majetek nemůžete začít pronajímat, nemůžete jej prodávat, či převádět. Proto je nutné přemýšlet s předstihem. Bydlíte-li v podnájmu a obývají-li s Vámi společný byt, či dům i třetí osoby, je nesmírně důležité právně upravit podmínky Vašeho společného soužití. Exekutor, či jeho vykonavatelé totiž mohou i do míst, kde se domnívají, že by se dlužník mohl vyskytovat a zabavit tak i majetek třetích osob. Doporučujeme proto v případě, že se na Vás nezadržitelně řítí nařízení exekuce upravit majetkové poměry notářským zápisem. Sepište u notáře seznam majetku a přidejte ještě čestná prohlášení osoby, která je vlastníkem dotyčných movitých věcí i osoby, která bydlí ve stejném bytě, ale které dotyčné věci nepatří. Nejlepší pojistkou jsou dokumenty o vlastnictví dané věci (stačí např., faktura, záruční list, darovací či kupní smlouva atp., kde ovšem musí být uvedeny identifikační údaje majitele movité věci). Dalším důležitým faktorem, který přispěje k ochraně majetku třetí osoby (v tomto případě Vašeho kamaráda) je správně sepsaná podnájemní či nájemní smlouva. V této smlouvě musí být přesně specifikováno, že podnájemník obývá pouze určité prostory, a že veškeré vybavení a příslušenství bytu patří majiteli (nebo nepatří dlužníkovi). Pokud se k Vám dostaví vykonavatelé a budete mít smůlu, že zrovna půjde o (promiňte mi ten výraz, ale bohužel to jinak výstižněji nelze nazvat) “namachrované


31

primitivy“, tak mohou postihnout i majetek třetích osob a žádné dokumenty je zajímat nebudou. K tomuto tématu více v následující kapitole.

8.4 Nemohu ze svého měsíčního příjmu pokrýt všechny splátky, na některého z věřitelů prostě nevyjde! Dostanete-li se do této dluhové spirály, je naprostý nesmysl řešit tuto situaci dalšími půjčkami (často se uvádí lidový pojem “vytloukat klín klínem“), to byste se také mohli dostat již do takového průšvihu, že už Vám nikdo nepomůže. Dalším nesmyslným krokem je v tuto chvíli zasílat věřitelům nižší splátky než ty, které jsou s věřiteli písemně sjednány! Musíte si v tuto chvíli uvědomit, že Váš dluh se většinou skládá z jistiny (tzv. kořen - základ dluhu, ze kterého plynou úroky a popř. i procentuální penalizace) a úroků. Navíc při pozdní platbě věřitel s chutí sáhne po sankčním ujednání, které je stanoveno buď přímo ve smlouvě, nebo ve smluvních podmínkách (může jich být současně i více, i když je to v rozporu s občanským zákoníkem). Takže např. k řádné splátce 2.000,-Kč se Vám přičte pokuta za neuhrazení splátky v daném termínu 500,-Kč a další sankce 500,-Kč za odeslání písemné upomínky (jak stojí v obchodních podmínkách věřitele, které jsou napsány tak miniaturním písmem, že je bez lupy či mikroskopu nemáte šanci ani přečíst). Vy ovšem nemáte 3.000,-Kč k úhradě, ale zbyla Vám pouze 1.000,-Kč. Tak Vám pracovník věřitele sdělí, ať uhradíte “alespoň něco“. Pošlete tedy věřiteli 1.000,-Kč a co se nestane? Věřitel neumoří jistinu (tedy kořen – základ dluhu), ale použije 1.000,-Kč na úhradu dvou sankcí, které Vám naúčtoval a Vy stále dlužíte zmíněné 2.000,-Kč, které dále narůstají o úroky. Chápete, kam tím mířím? Nižší částky, které věřiteli pošlete na snížení svého závazku, Váš závazek většinou neumořují, ale pouze “vyhazujete peníze oknem“ a obohacujete věřitele. Nemáte-li na úhradu a dostáváte-li se do platební neschopnosti (zkrátka vždycky na někoho nevystačí), je nejvyšší čas na komplexní řešení, je čas na to poradit se s odborníkem.


32

9. Další zajímavé rady, tipy a triky, aneb CO DĚLAT KDYŽ… 9.1 Mě navštíví pracovník/pracovníci vymáhací agentury? Tito lidé nemají žádná speciální práva. Jsou to obyčejní lidé, jako Vy nebo já. Nejsou to exekutoři, i když se Vás budou snažit přesvědčit o opaku. Navíc jsou vyškolení, aby na dlužníky vyvíjeli co největší psychický nátlak. To zda s nimi budete chtít hovořit, záleží pouze na Vás. Nejste povinni s nimi jednat. Mají-li Vám co nabídnout, proč s nimi o tom nepohovořit. Nabízí-li nějaké písemné ujednání (uznání dluhu, možnost splátkového kalendáře, atp.) ponechte si čas na rozmyšlenou a na případnou konzultaci s odborníky. Nic jim nepodepisujte a na nic bez důkladného rozmyslu a konzultace s odborníkem nepřistupujte. I když budou tvrdit, že to musí být “hotové, podepsané, vyřízené“ ihned, není to pravda. Nemají-li Vám co nabídnout, pak budou pouze vyhrožovat a nemá smysl s nimi jednat. Nenechte se zastrašit, tito lidé na Vás nemohou “pozvat či přivolat exekutora“, ani sami žádnými exekutory nejsou. Nemohou bez Vašeho svolení narušit Vaše soukromí. Ať Vás ani nenapadne zvát je do svého domu, nebo bytu.

9.2 Jsem vyzván Exekutorským úřadem (popř. věřitelem, nebo vymáhací agenturou) k podpisu splátkového kalendáře formou EXEKUTORSKÉHO NEBO NOTÁŘSKÉHO ZÁPISU? Exekutorský zápis může být za určitých podmínek pro dlužníka vhodným řešení a ze strany věřitele i velmi přátelským krokem. Záleží ovšem na podmínkách, které Vám věřitel nabídne, popř. které si s věřitelem ujednáte. Exekutorský zápis je totiž tzv. exekuční titul. Tzn., že v případě porušení sjednaných podmínek může věřitel okamžitě požadovat nařízení exekuce. Exekutorský zápis podepište pouze za předpokladu, že nabídnuté podmínky jsou pro Vás přijatelné a budete je moci plnit. Berte v potaz, že exekutorský zápis se většinou uzavírá na dlouhé časové období, tudíž k tomuto podpisu přistupujte obezřetně a s rozmyslem. Nenechte se vyvést často hrubým a ponižujícím chováním vymahačů, vykonavatelů nebo pracovníků exekutorského úřadu z rozvahy. Nenechte se zastrašit.


33

9.3 Exekutor zablokoval účet a nemám přístup k penězům, které nutně potřebuji k uspokojení základních potřeb? Podle ustanovení § 304b občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších změn) ve spojení s ustanovením § 65 exekučního řádu (zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších změn) se zákaz nakládání s peněžními prostředky na bankovním účtu postiženém exekucí nevztahuje na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu (zák. č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších změn). Tzn., že i z exekučně zablokovaného účtu si může dlužník vybrat a banka mu to musí umožnit, částku ve výši dvojnásobku životního minima. Nevydá-li Vám tuto částku bankomat, obraťte se na pracovníky banky. Částka životního minima jednotlivce činí podle shora uvedeného zákona pro rok 2014 částku ve výši 3.410,- Kč měsíčně. S odkazem na shora uvedené můžete požádat banku o výplatu částky i z exekučně zablokovaného účtu ve výši 6.820,- Kč. Aktuální informace o výši životního a existenčního minima naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/11852.

9.4 Věřitel (úvěrová společnost, banka, nebo jiný věřitel) požaduje po mém zaměstnavateli, aby mi prováděl srážky ze mzdy. Váš zaměstnavatel v tomto případě není povinen z Vaší mzdy cokoli srážet, neboť podle ustanovení §146 zákoníku práce je možné provádět srážky ze mzdy zaměstnance pouze v určitých případech přímo tam uvedených. Postoupení pohledávky na výplatu mzdy mezi tyto případy nepatří. Jednoduše řečeno věřitel to pouze zkouší. Pohledávky na splacení půjčky či úvěru nejsou pohledávkami, jejichž zajištění dohodou o srážkách ze mzdy by umožňovala příslušná ustanovení občanského zákoníku (§ 551), i když dřívější právní úprava to umožňovala. V těchto případech byli ovšem zaměstnavatelé neúměrně zatěžováni administrativou s tím spojenou, a proto již od 1. 1. 2007 zaměstnavatelé tuto povinnost v tomto případě nemají. U Vašeho zaměstnavatele trvejte na tom, aby byl požadavek věřitele na provádění srážek ze mzdy brán za neopodstatněný, a aby žádné srážky prováděny nebyly. V případě, že by Vám zaměstnavatel přesto neoprávněně srážky ze mzdy prováděl, jsme připraveni Vám pomoci (nevěřím však, že by se tak ze strany zaměstnavatele dělo).


34

Předchozí text platí pouze do doby 1.1.2014, kdy začíná působit nový občanský zákoník, který dobrovolné srážky ze mzdy upravuje v § 2045 - § 2047. Od 1.1.2014 tak lze zajistit závazek dohodou věřitele a dlužníka o případných srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Zaměstnavatel ovšem s dohodou o provádění srážek musí souhlasit! Fakticky tak může být dlužníkovi sražena celá polovina mzdy, i kdyby tato polovina zasahovala do nezabavitelného minima, o které jsme hovořili v případu “exekučních srážek ze mzdy“! Pozor, nespleťte si požadavky věřitele s požadavky exekutora. Exekutor, který je pověřen soudem k výkonu exekuce, je oprávněn požadovat provádění srážek ze mzdy a může činit i jiné kroky.

9.5 Věřitel mě zažaloval a soud (rozhodčí soud) mi přikázal zaplatit dluh, který je již dávno promlčený, jak je to možné? I když věřitel podá na dlužníka žalobu o zaplacení dlužné částky, která je už dávno promlčená (promlčecí lhůta je v tomto případě tříletá) a žaloba splňuje všechny náležitosti, soud žalobě vyhoví. Nicméně dlužní má právo se bránit. Vyjádřit se k podané žalobě (v případě rozhodčího řízení je vyzván rozhodce k vyjádření), popř. podat odpor. Soud nemůže žádné ze stran v řízení “napovídat“, tudíž v tomto případě strana žalovaná musí převzít iniciativu a uplatnit svoje práva.

9.6 Byl na mě nařízen výkon rozhodnutí (exekuce). Dá se nějakým způsobem (po)zatavit? I když v určitých případech lze odložit, popř. i zastavit exekuci, nevěřte nikomu, kdo Vám bude tvrdit, že dokáže zrušit exekuce tím, že se s exekutorem dohodne na splátkách. Takto lze postupovat v případě, že exekutor nemůže proti povinnému (dlužník) postupovat jinak. Nemůže-li exekutor postupovat proti povinnému žádnými ze způsobů provedení exekuce, pak sám ochotně nabídnuté splátky přijme, pokud ovšem má jiné cesty, a že jich má poměrně dost (více v kapitole 7.4 Způsoby provedení exekuce – strana 16), bude konat. Jsou ovšem určité situace, díky kterým lze (rozhodně ne dohodou s exekutorem) podat návrh na pozastavení výkonu exekuce! Návrh na pozastavení exekuce se podává na příslušný


35

exekutorský úřad, nevyhoví-li mu sám exekutor, předává jej nejpozději do sedmi dnů na příslušný soud, který o návrhu rozhodne. Důvody, za jakých exekuci lze odložit najdete v občanském soudním řádu v §266 zákona č. 99/1963 Sb. Důvody, za jakých exekuci lze zastavit najdete v občanském soudním řádu v §268 zákona č. 99/1963 Sb. (podrobnosti v kapitole 7.2 Odklad exekuce – strana 15 a 7.3 Zastavení exekuce – strana 16). Pozastavení výkonu všech exekučních řízení nastává i v případě, kdy dlužník zahájí insolvenční řízení a požádá o soudní oddlužení na základě Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (tzv. Insolvenční zákon). K této problematice získáte více informací v kapitole o soudním oddlužení.

9.7 Můj příjem je cca 7.000,-Kč měsíčně, což je nezabavitelná položka, současně nevlastním významnější majetek. Může být exekuce proti mně pozastavena? Exekutor, resp. soud by měl v tomto případě exekuci sám bez návrhu zastavit, pro nemajetnost. Pokud by dlužník v tomto případě podal žádost, nemá na kladné vyřízení automatický nárok. O nevymahatelnosti musí vždy rozhodnout exekutor, který exekuci vykonává. Ustanovení zákona č. 99/1963 Sb. (§ 268 ods. 1 písm. e) občanského soudního řádu říká: „Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.“ Výkonem rozhodnutí se v tomto případě myslí exekuce. Pokusí-li se exekutor prodávat téměř bezcenný majetek a výtěžek z tohoto prodeje nepostačuje ani na úhradu nákladů exekuce, je vhodné, aby návrh na zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti podal i sám dlužník. Zastaví-li soud z tohoto důvodu výkon rozhodnutí (exekuci), může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce znovu. Může tak učinit dokud neuplyne promlčení lhůta 10 let ode dne, kdy mohla být exekuce nařízena poprvé (ode dne, kdy dlužník porušil exekuční titul, tedy nesplnil to, co mu bylo soudem stanoveno).


36

9.8 Když jsem podepsán jako spoludlužník, nebo jako ručitel (avalista) na úvěrové, dlužník přestal platit a banka po mě chce úhradu celé dlužné částky? Mohu hradit pouze svou poměrnou část? Bohužel věřitel po Vás může požadovat úhradu celé dlužné částky a má na tento postup právo. Společně se všemi, kteří jsou podepsáni na úvěrové smlouvě (nebo smlouvě o půjčce) jako spoludlužníci, či ručitelé, dlužíte společně a nerozdílně, tzn., že každý z Vás zodpovídá za úhradu celé dlužné částky. Musíte plnit, jinak i na Vás může věřitel požadovat nařízení exekuce. Pokud totiž dlužník zahájí insolvenční řízení a požádá o soudní oddlužení (lidově – vyhlásí osobní bankrot), tak budete mít možnost (uhradil-li jste jako ručitel, či spoludlužník nějaké plnění věřiteli dlužníka) přihlásit tuto Vaší pohledávku za dlužníkem (platil jste z pozice ručitele za dlužníka, tudíž dlužníkovi vznikl dluh vůči Vám a Vám tím pádem vznikla pohledávka za dlužníkem) do insolvenčního řízení. Vůbec nejideálnější je samozřejmě varianta, kdy dlužníkovi počkáte a až se vypořádá se svými dluhy, tak Vám vrátí vše, co Vám dluží, ale to jsou bohužel pouze ty ideální případy. Tuto problematiku přesně upravuje § 183 zákona č. 182/2006 Sb. O úpadku a způsobech jeho řešení (tzv. Insolvenční zákon).

(1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění.

(2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení, to platí obdobně.

(3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy.


37

Není-li možné se s dlužníkem rozumným způsobem domluvit, můžete jako ručitel (po zaplacení závazku, za který jste ručil) požadovat po původním dlužníkovi plnění v občanskoprávním řízení (podáte na něj žalobu o zaplacení dlužné částky), jako spoludlužník takovou možnost nemáte.

9.10 Když na mě byla nařízena exekuce, ale nikdy mi nebyl doručen exekuční titul, tudíž by mohla být exekuce nařízena neoprávněně. Jak postupovat? Nejprve doporučujeme nahlédnout do příslušného spisu, který bude veden u soudu, který exekuci nařídil. Zde zjistíte podrobnosti jak o exekučním titulu, tak i o tom, kam byl doručován. Exekuční titul Vám musí být doručen do vlastních rukou, zde neplatí fikce doručení (není-li adresát zastižen, je obeznámen s tím, že je písemnost uložena na poště, popř. u soudu a po vypršení desetidenní úložní lhůty je považována za doručenou). Nepodaříli se Vám ovšem doručit exekuční titul, soud zahájí ústní řízení, ve kterém určí opatrovníka a písemnosti již bude doručovat opatrovníkovi, který jedná za dlužníka. Vydá-li soud na základě takového řízení rozsudek, tak na tento rozsudek se již fikce doručení vztahuje (tzn., že tento rozsudek již dlužníkovi nemusí být doručen do vlastních rukou) a na základě rozsudku, který přikazuje dlužníkovi zaplatit a který je označen doložkou právní moci a vykonatelnosti, lze exekuci nařídit. Zjistíte-li tedy, že nebyla exekuce nařízena na základě rozsudku, ale na základě jiného exekučního titulu, který Vám nikdy do vlastních rukou doručen nebyl, podejte neprodleně odvolání proti usnesení o nařízení exekuce (ve lhůtě 15-ti dnů od doručení usnesení o nařízení exekuce, nebo ve lhůtě 30-ti dnů od té doby, kdy jste se o exekuci poprvé dozvěděli) k odvolacímu soudu, prostřednictvím soudu, který exekuci nařídil. Vznikla-li Vám postupem exekutora, či provozovatele poštovních služeb (byla-li chyba na jeho straně) škoda, můžete se jí účinně domáhat.


38

10. Vysvětlení základních pojmů Vztah mezi dlužníkem a věřitelem upravuje závazkové právo. Tím, že věřitel půjčil (často jde o peníze) něco dlužníkovi a dlužník si něco půjčil od věřitele, vznikl mezi nimi závazkový právní vztah. Dlužník – je subjekt práva povinný ze závazkového právního vztahu k plnění vůči věřiteli. Dlužník dluží něco (většinou peníze, ale může jít i o jiná plnění) věřiteli. Věřitel – je subjekt práva oprávněný ze závazkového právního vztahu požadovat plnění po dlužníkovi. Věřitel je ten, kdo něco (většinou peníze, ale může jít i o jiná plnění) půjčil dlužníkovi. Věřitel má pohledávku za dlužníkem, dlužník má závazek (dluh) vůči věřiteli. Nemusí se jednat pouze o peněžitá plnění. Dlužník může např. dlužit věřiteli vykonání nějaké činnosti, či splnění nějakého úkolu. Exekuční titul je rozhodnutí nebo jiná listina, která obsahuje určitou povinnost (zaplatit určitou částku, vrátit určitou věc, umožnit určité konání). Není-li tato povinnost splněna, pak slouží exekuční titul jako podklad pro nařízení exekuce. Exekučním titulem může být        

rozhodnutí soudu (rozsudek, usnesení nebo platební rozkaz), pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek, schválený smír, rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, exekutorský zápis o dohodě splnit určitou povinnost se svolením k vykonatelnosti, rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení a jiná rozhodnutí, schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon (např. upravený seznam přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení).

Zesplatnění je právní úkon, kterým věřitel prohlásí celý úvěr za splatný. To znamená, že vyzve dlužníka k úhradě celé zbývající dlužné částky včetně úroků a poplatků.


39

Kontaktní údaje INS partner s.r.o.

Tel:

+420 776 255 552 +420 776 255 589 +420 774 414 339

Web:

www.inspartner.cz

Email:

[email protected]


DLUŽNÍKŮV RÁDCE užitečné rady, tipy, triky a důležité informace pro dlužníky

Recommend Documents