Děkujeme za všechna přání, dary a Vaši podporu. Pavel a Jana Bělobrádkovi

Z P R AV O D A J K Ř E S Ť A N S K É A D E M O K R A T I C K É U N I E – Č E S K O S L O V E N S K É S T R A N Y L I D O V É

Děkujeme za všechna přání, dary a Vaši podporu Pavel a Jana Bělobrádkovi www.kdu.cz

červen 2011

PETICE K DŮCH. REFORMĚ

Petice proti vládnímu návrhu důchodové reformy KDU-ČSL odmítá návrh důchodové reformy ODS, TOP09 a Starostů a VV, a proto sepsala petici, ve které vysvětluje své hlavní výhrady. Petici mohli občané mj. podepsat na náměstích některých našich měst ve speciálním stánku.

ZLÍNSKÝ KRAJ

si ji za svoji berou všichni, bez ohledu na svůj věk nebo příjem. Je proto nutné na ni dosáhnout celospolečenské shody. Současná vláda, omámena svojí většinou ve Sněmovně, o to bohužel vůbec neusiluje. Přitom bez řádné diskuse a vysvětlování ze strany vlády nebude žádná reforma úspěšná ani užitečná,“ říká k tomu předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který petici osobně přijel podpořit a strávil ve Zlínském kraji celé dva dny.

Zlínský kraj Podpisová akce se uskutečnila ve dnech 11. až 20. dubna. „Celkově jsme navštívili osm měst v kraji. V každém z nich jsme strávili celý den a vždy nás přišel podpořit nějaký místní politik za KDU-ČSL. Lidé se tak u „petičního stánku“ mohli setkat např. s náměstkem primátora Zlína panem Kašným, starostou Uherského Brodu Patrikem Kunčarem, bývalým poslancem Ludvíkem Hovorkou nebo místostarostkou Vsetína paní Othovou. Ti všichni a mnozí další petici podpořili,“ říká krajská tajemnice KDU-ČSL Karla Vaculínová. Petici ve Zlínském kraji podepsalo celkem 1 100 občanů. Jsou mezi nimi velmi mladí lidé, rodiče s dětmi i bezdětní nebo důchodci, kteří mají obavy o penze svých dětí a vnoučat „To vše svědčí o jediném. Důchodová reforma je pro lidi natolik zásadní událostí, že

OSTRAVA

kratické strany, jako je KDU-ČSL, dokázaly lidem nabídnout důvěryhodnou alternativu pro jejich příští volbu,“ dodává předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Vysočina Stánek, kde mohli zájemci podepsat petici, postavili lidovci 28. dubna na Masarykově náměstí v Jihlavě. Na 200 občanů procházejících náměstím odmítlo svým podpisem návrh vlády k bezohledné změně důchodového systému.

Moravskoslezský kraj ZLÍNSKÝ KRAJ

Ve Frýdku-Místku se podpisová akce uskutečnila ve dnech 13. a 14. června na náměstí Svobody. Za tyto dva dny pode-

„Naštvanost lidí je obrovská. To je asi to nejsilnější, co si z této akce odnáším. Jsem si jist, že tato vláda ztratila důvěru občanů. Současný přístup a chování vlády ODS, TOP09 – Starostů a VV jsou skutečně nepřijatelné pro většinu obyvatel. Vláda tak hazarduje s důvěrou lidí v politiku. V takovém prostředí pak snadno získávají navrch různí extremisté a populisté. Proto je tak důležité, aby demoFRÝDEK-MÍSTEK

JIHLAVA

N O VÝ H LA S • Z P R AV O D A J K D U - Č S L • Č E R V E N / 2 0 1 1

2

psalo petici celkem 410 občanů, kteří s navrhovanou důchodovou reformou nesouhlasí. „Tušili jsme, že lidé jsou na vládu velmi nazlobení, ale to, s jakou ochotou lidé petici podepisovali, mně až překvapilo,“ říká jeden z organizátorů petiční akce předseda frýdecko-místeckých Mladých křesťanských demokratů Marcel Sikora. Stánek putuje do dalších měst v kraji, např. do Příbora, Ostravy a Krnova. V České republice podepsalo petici již přes deset tisíc občanů. (red)

www.kdu.cz

ÚVODNÍ SLOVO

Milé sestry, vážení bratři, když jsem na sjezdu před sedmi měsíci přebíral vedení KDU-ČSL, upozorňoval jsem, že nás všechny čeká tvrdá práce. Někteří tuto výzvu přijali, u jiných ale vidím velké rezervy. Trápí mě zejména malá účast na nejvyšších stranických orgánech. Jestliže někteří členové Celostátního výboru (CV) a Celostátní konference (CK) nemají o zasedání zájem a jsou pasivní, kladu si otázku, proč do těchto orgánů kandidovali. Na našem webu nově zveřejňujeme docházku na předsednictvo, CV i CK. Bohužel, kýžený efekt to nepřineslo. Zřejmě proto budu muset vyzvat okresy a kraje, aby svoje zástupce, kteří se vrcholných a důležitých zasedání neúčastní, vyzvaly k rezignaci. Některé odborné komise ještě nezačaly vůbec pracovat. Svolávám proto programovou radu, která se bude scházet pravidelně, protože dosavadní práce na aktualizaci programu je nedostatečná. Za vynikající práci musím ocenit komisi pro důchodovou reformu a pro změnu stanov. Není náhoda, že obě vede Marian Jurečka. Zatím se nerozběhl ani Klub komunálních politiků. Tuto oblast si vzal proto osobně na starosti Petr Šilar a já věřím, že se brzy dočkáme výsledků. Nejsme ve vládě ani ve sněmovně, a proto se o nás média málo zajímají. Jako by ale zvolením nového vedení usnula i naše vlastní aktivita a nadšení. Kde je sjezdová euforie? Nespoléhejme na to, že to „nějak dopadne“. To už tu bylo a dopadlo to na 4,3 %. Je třeba poděkovat všem, kteří v regionech i přes velmi složitou situaci zajišťují fungování KDU-ČSL. Prosím o pomoc každého. Někdo věnuje peníze, jiný může napsat do novin, skoro každý má možnost promluvit s přáteli. Kdo má přístup k internetu, může se zapojit do hlasování na stránkách Střediska analýz a empirických výzkumů www.sanep.cz. Výsledky ukazují, že mnozí tak už činí, a patří jim za to velké poděkování!

Pomozte mi nalézt nové senátory! Milé sestry a bratři, nejdříve Vás chci všechny pozdravit v čísle Nového HLASu, které se ke svým čtenářům dostane těsně před začátkem prázdnin. Máte před sebou letní měsíce plné sluníčka, pohody a také zaslouženého odpočinku. Čas ale utíká nezadržitelně kupředu a já Vás chci proto požádat o pomoc a spolupráci na úkolu, kterým jsem byl pověřen. Jako senátor a 1. místopředseda strany jsem zodpovědný za kvalitní kampaň a výsledek ve volbách do Senátu PČR. Je evidentní, že tentokrát budou senátní volby silně ovlivněny volbami krajskými. Volby to pro nás budou v jistém slova smyslu existenční. V Senátu budeme obhajovat v podstatě 4 mandáty: Znovu kandidovat již nebude Václav Koukal a Petr Pithart. Maximální podporu od nás naopak bude mít Jiří Čunek. Chceme získat mandát i v obvodě Adolfa Jílka, který ho získal ještě jako člen KDU-ČSL. Především v našich „tradičních“ regionech musíme uspět. Bude nyní na každém z Vás, abyste ve spolupráci s krajskými před-


Sám oslovuji řadu významných osobností a snažím se je získat pro externí spolupráci. Hledám podporu, zpětnou vazbu, vysvětluji naše názory. Mnozí mi přislíbili odbornou pomoc. Je však nutné pracovat i mimo Palác Charitas. Klíčové jsou pro nás krajské a senátní volby na podzim příštího roku. Musíme obhájit existenci senátního klubu, tedy vyhrát alespoň ve dvou obvodech, a obhájit padesát krajských mandátů. Jen tak můžeme pokračovat v současném financování strany. V této chvíli je ekonomická situace KDU-ČSL stabilizovaná. V CV sílí názor, že nemáme přistupovat k rozložení splátek našich dluhů, ale do poloviny roku 2014 splatit všechny naše úvěry. Znamená to ale, že kraje budou na svou činnost stále dostávat jen minimální prostředky. CK schválila v pátek 17. června usnesení, že KDU-ČSL bude i nadále prosazovat přímou volbu prezidenta republiky. V případě voleb hejtmanů, starostů a primátorů se většina kloní k tomu zachovat současný systém. CK odmítla i neprůhledný způsob, kterým vláda ODS, TOP09 a VV připravuje klíčové zdravotnické zákony, tzn. změny znění předpisů těsně před projednáváním ve sněmovně a především porušování závazných pravidel legislativního procesu, zejména možnosti vyjádření se veřejnosti a konzultace s odbornými společnostmi. V předsednictvu jsme připravili Argumentář pro členy, který naleznete na stránkách tohoto Nového HLASu. Pro každého křesťanského demokrata by to měla být základní pomůcka k tomu, aby uměl přesvědčit vlastní rodinu, spolupracovníky, přátele a kamarády o tom, proč je dobré nás volit. Umět přesvědčit druhé lidi ale předpokládá, že my sami dobře víme, co chceme a jak toho docílit Závěrem Vám chci srdečně poděkovat za všechna přání a dary k naší svatbě. Děkuji i za to, pokud na nás pamatujete ve svých modlitbách. Vaše podpora nás se ženou velmi potěšila a bude naší posilou. Zdař Bůh! Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL

sednictvy našli zajímavé kandidáty. Vybírejte, prosím, skutečně silné osobnosti. Jen ty mohou v senátních volbách uspět. Není rozhodující, zda jsou nebo nejsou našimi členy. Hledejte nezávislé kandidáty, hledejte mezi našimi sympatizanty. Oprostěte se od všech osobních preferencí – poměřujte šance kandidátů realisticky. V senátních volbách totiž jen vítěz bere vše, druhý v pořadí patří mezi poražené. Důležité je také to, aby ve chvíli, kdy bude kandidát definitivně vybrán, všichni v kraji táhli za jeden provaz a ze všech svých sil mu v kampani pomohli. Čas je neúprosný. Po prázdninách už bychom měli znát většinu těch, které vyšleme do voleb. Chci navštívit většinu okrsků, kde budeme kandidovat. Kontaktujte mě a domluvíme si termíny mých návštěv (kontaktní osoba: Petra Klechová, e-mail: [email protected], tel. 602 569765). Jsem připraven Vám pomoci přesvědčit vytipované osobnosti, aby za nás kandidovaly. Předám Vám své zkušenosti, společně můžeme připravit taktiku a finanční zajištění kampaně. Zodpovědnost za výsledek senátních voleb jsem nepřijal pouze formálně. Považuji to za svou prioritu. Bez Vaší spolupráce a osobního nasazení ale neuspějeme. Všem předem děkuji za spolupráci Petr Šilar

www.kdu.cz

3

ARG UME NTÁŘ

Následující text je souhrnem nejdůležitějších argumentů, které by měl znát každý člen naší strany, aby mohl dobře argumentovat lidem ve svém okolí a vysvětlit jim, proč je dobré volit KDU-ČSL. Využijte ho jako podklad pro diskusi s našimi členy i příznivci…

Argumentář pro členy 1. Kdo jsme? Křesťanskodemokratická, konzervativní strana položená na křesťanských hodnotách a principech. Desatero, evangelijní zvěst lásky k druhým a křesťanská sociální nauka jsou východisky našich politických kroků. Nezastupujeme jakoukoli církev či náboženskou společnost. Jsme politickou stranou, nikoli církevním spolkem. Demokracie je pro nás systémem vlády občanů prostřednictvím volených zástupců, nikoli vládou jednotlivců a firem uskutečňovanou prostřednictvím politiků a stran. Politika je pro nás služba bližním, nikoli zdroj obohacení některých vyvolených na úkor ostatních. Odmítáme propojení byznysu a politiky. Politická strana je pro nás společenstvím lidí, kteří se dobrovolně a nezištně chtějí podílet na budování našich obcí, regionů a této země,

JUDr. František Nosek

kteří usilují o její demokratickou, svobodnou a sociálně soudržnou společnost zachovávající ty nejlepší evropské tradice křesťanské civilizace a kultury. Jsme stranou středopravou se silným sociálním akcentem. V politických řešeních dbáme na lidskou důstojnost, osobní zodpovědnost, šetrnost, hospodárnost, subsidiaritu a svobodu, zároveň však solidaritu (mladí se starými, zdraví s nemocnými, bohatí s chudými). Sociální smír považujeme za zásadní evropskou hodnotu a prevenci sociálních nepokojů, které v minulém století vedly k nástupu nacismu a komunismu.

2. Odkud a kam jdeme? Byli jsme založeni jako Československá strana lidová – strana pro obyčejné, slušné a poctivé lidi, kteří vědí, že normální je nelhat, nezabíjet, nekrást, nepodvádět, mít v úctě starší apod. Že slušnost není

ThDr. Jan Šrámek

slabost a poctivost není hloupost. ČSL v době 1. republiky byla stabilizujícím prvkem tehdejší parlamentní demokracie. Mons. Jan Šrámek byl exilovým předsedou vlády. Chybně jsme analyzovali politickou situaci a přistoupili jsme na Košický vládní program. Stali jsme se tak součástí Národní fronty, což vedlo k omezení demokracie v poválečné ČSR. Stejně se zachovali národní socialisté (ČS. strana socialistická) nebo sociální demokracie, která byla dokonce v roce 1948 sloučena s KSČ. ČSSD má svého Fierlingera, my Plojhara. Ten byl v roce 1948 pro spolupráci s KSČ vyloučen z ČSL, ale byl ná-

Pavel Tigrid


4

silně KSČ dosazen zpět. Máme své kolaboranty, ale máme také svoje hrdiny a mučedníky, kteří byli zavražděni nebo dlouhodobě vězněni a šikanováni (ze 46 poslanců v roce 1948: 10 emigrovalo, 12 bylo uvězněno, z toho 4 umučeni nebo popraveni – S. Broj, R. Sochorec, J. Plesl, A. Janáček). Jistě málokterý novinář pro návrat demokracie do republiky udělal tolik jako naši Pavel Tigrid nebo Pavel Pecháček, pozdější ředitel Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa. Krev, utrpení, pot a odbojová práce tisíců lidovců jistě vykoupily členství strany v Národní frontě, která sdružovala všechny další politické strany a společenské organizace – odbory (ROH), sportovce (ČSTV), skauty (Pionýr, SSM), ale také myslivce, včelaře, dobrovolné hasiče, filatelisty, SČSP a VTS. Jen výjimečně někdo z tehdejších obyvatel v NF nebyl, jen ten má právo kritizovat.

Rostislav Sochorec

Do ČSL chtěl vstoupit i Karel Kryl, kterému to raději, kvůli pokažení si budoucnosti, sami lidovci rozmluvili. Vždy jsme byli vlastenci, o čemž svědčí odboj a oběti v dobách nacismu a komunismu. Naším heslem bylo: Bůh, vlast, rodina! Po pádu nesvobody jsme se podíleli na znovuobnovení demokracie v republice. V letech 1990–2010 jsme nebyli ve čtyřech vládách, z toho v samostatné ČR ve třech (Zemanova, 1. Topolánkova a Fišerova). Snažili jsme se být sociálním svědomím středopravých vlád a zodpovědnými obránci konzervativních hodnot středolevých

www.kdu.cz

ARG UME NTÁŘ

Pavel Pecháček

vlád. Ne vždy se nám to povedlo a máme podíl viny na chybách, jako byla nepovedená privatizace, při níž stát přišel o stovky miliard korun, nedotažené oddělení penzijního účtu od státního rozpočtu, nedostatečný tlak na vymahatelnost práva, nedotažení reformy zdravotnictví, chybějící zákon o státní službě, ale i chyby při vyjednávání přístupových podmínek před vstupem do EU. Chybou byla i účast ve 2. Topolánkově vládě, která byla závislá na přeběhlících a která díky zavedení rovné daňové sazby zrušila naši vlajkovou loď – společné zdanění manželů. Umíme přijmout svoji historii jako poučení, jako zdroj sebereflexe a pokory. Jako jediná strana jsme dokázali dát najevo svůj názor a vzedmuli se k odporu, když M. Kalousek začal vyjednávat o vládě s Paroubkovou ČSSD za podpory KSČM. Omyly jsou pro nás varováním, stejně jako mnohé úspěchy a osobnosti jsou pro nás i další generace vzorem (František Nosek, Josef Lux a mnozí další). Pak můžeme mít odvahu a právo znovu usilovat o přízeň a důvěru voličů, abychom měli právo ovlivňovat tuto společnost. 3. Co chceme? Společnost, kde: platí dané slovo mezi politiky a voliči, ale i mezi státem a občanem a mezi lidmi mezi sebou, kde je vymahatelné právo, před zákonem jsme si všichni skutečně rovni, kde je chráněna oběť víc než pachatel, kde lumpové nemají lehký život a nemohou se beztrestně smát poctivým a slušným lidem do očí, kde jediným měřítkem kvality života není ekonomika, ale kvalita vztahů, kde existuje sociální soudržnost, kdy chudší nezávidí bohatším a bohatší jsou solidární s chudšími, kde se lajdák a lenoch nemá lépe než pracující nebo nemocný, kde úspěšný neznamená jen bohatý, ale prospěšný

druhým. Úspěšný je pro nás tak i ten, kdo vychová děti ve slušné a poctivé občany. Odmítáme privatizaci veřejného života a služeb, zohledňování pouze ekonomických pohledů. Chceme stát, který nebere občanům peníze proto, aby se o obyvatele postaral, ale proto, aby lidem umožnil se co nejlépe postarat o sebe i o bližní vlastními silami. Stát, který podporuje občanskou společnost – církve, občanská sdružení, komory, profesní svazy, které lépe a levněji umějí pomoci svým členům i bližním. Nechceme individualistické sobectví, ani kolektivistickou závist a nezodpovědnost. Jde nám o obecné blaho společnosti jako celku.

DANĚ – chceme daňovou progresi fyzických osob a nízké daně pro právnické osoby. Daně jsou nástrojem k dosažení cílů, nikoli cílem samy o sobě. Solidarita není socialismus. ŠKOLSTVÍ – absolutní priorita. Kvalitní a dostupné školství jen pro toho, kdo má schopnosti a vůli pro studium. Potřebujeme národ, který svými znalostmi a dovednostmi obstojí v konkurenci vědomostní ekonomiky, uplatní se na trhu inovací a nových technologií. Pak můžeme mít díky vyšší přidané hodnotě výroby drahou pracovní sílu, tedy vyšší odvody státu. Reforma vzdělávání musí být mířená na kvalitu a dostupnost, nikoli jen na množství studentů. ZDRAVOTNICTVÍ – není zadarmo, už proto, že patří ke světové špičce. Systém zdravotního pojištění je třeba zachovat tak, aby každý měl možnost být léčen bez ohledu na sociální status.

Josef Lux

4. Jak toho chceme dosáhnout? Základní, přirozenou a nejefektivnější jednotkou státu je fungující vícegenerační rodina. Stát do takové rodiny má co nejméně zasahovat, nařizovat a co nejvíce nepřímo podporovat, především nízkým zdaněním, její činnosti výchovné a sociální. Péče fungující rodiny o svoje děti, postižené a nemohoucí členy má proti té státní péči tři výhody. A) rodinnou lásku, B) vzor a výchova pro děti a dospívající a C) je to levnější. Navrhujeme proto koncept společného zdanění rodin. Manželství pro nás zůstává jen svazkem muže a ženy, nikoli dvou osob stejného pohlaví. Naším řešením pro národní hospodářství je aplikace sociálně-tržního hospodářství, které stojí za poválečným blahobytem SRN. Tento koncept je postaven na subsidiaritě, která v sobě obsahuje nekolektivistickou (nesocialistickou) solidaritu, která účinně omezuje její zneužívání. Provádí co nejmenší zásahy státu do tržních mechanismů s výjimkou těch oblastí, které mohou znamenat ohrožení občanů a rozpad sociálního smíru.


SOCIÁLNÍ SLUŽBY – zajistit dostupnost sociálních služeb a jejich stabilizaci formou víceletého či normativního financování. Část hrazení sociálních služeb by se měla stát povinným výdajem státu. DŮCHODY – náš návrh důchodové reformy je postaven na zachování povinného průběžného solidárního systému doplněného o státem dotované penzijní připojištění a dobrovolné, státem nepodporované spoření. Současným seniorům se nesmí snížit životní úroveň. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ – Komplexní a kompletní zemědělská politika, která není jenom bojem s EU, ale je to spolupráce s venkovem v celé šíři. Potravinová bezpečnost a soběstačnost v našich výrobcích. Podpora českých výrobků jako nutnost. Spolupráce a stejné podmínky v EU, včetně obchodních podmínek. Hospodaření na půdě ohleduplně vůči životnímu prostředí. Nedrancovat půdu, ale myslet na své vnuky.

www.kdu.cz

5

Z H ISTORIE

Být lidovcem nebylo nikdy lehké... V poslední době velmi často slýchávám po parlamentním neúspěchu v loňských volbách od různých lidí slova o tom, že lidovci jim chybí. Je zajímavé, že tato slova zpravidla slyším od lidí, kteří, pokud vím, nepatřili nikdy mezi příznivce lidovecké respektive křesťanské politiky.

Kampaň v parlamentních volbách roku 1935 – propagační jízda ČSL

Otázkou ale je, co vlastně chybí těmto lidem. A odpověď je nasnadě. Naší společnosti chybí strana, která na parlamentní úrovni bude prosazovat křesťanské hodnoty a ideály v naší politice. Je to tak vlastně paradoxní odpověď na věčně diskutovanou otázku, zda se mají věřící angažovat v politice. Lidová strana vznikla před více než 90 lety jako strana usilující o prosazování křesťanských hodnot. A už v době svého vzniku měla velmi těžkou pozici. Mnozí měli pocit, že je to strana obhajující staré Rakousko, která je klerikální silou obhajující staré pořádky. Lidovci byli velmi často rovněž vykreslováni jako hloupí a omezení jedinci, kteří nerozumí požadavkům nové, moderní doby. Jinými slovy: Být lidovcem nebylo nikdy lehké. Nadávky, posměchy a špatné vtipy provázely tuto stranu od počátku. Později mnozí její příznivci byli dokonce vězněni či jinak pronásledováni pro svoje přesvědčení. Na druhé straně se lidovcům podařilo vydobýt respekt. Lidovectví se stalo jistou subkulturou v rámci české společnosti projevující se existencí řadou spolků, jako byla tělovýchovná organizace Orel, ženské spolky, mládežnické atd.

Lidovci byli vnímáni jako strana mající své zásady. Pro mnohé byly tyto zásady sice nepřijatelné, ale byly respektovány. S uznáním se tak o lidovcích vyjadřoval i význačný prvorepublikový liberální žurnalista Ferdinand Peroutka, který napsal, že lidovci jsou strana

Plakáty ČSL k parlamentním volbám v roce 1946


6

čistých rukou. ČSL se totiž v minulosti profilovala jako zásadová, čitelná strana hájící vlastenecké zájmy a obhajující křesťanské principy v politice založené na ideálu křesťanského solidarismu. Navíc zásluhy ČSL o stát v osobě jejího prvního předsedy byly nezpochybnitelné. Člověk, který jako jeden z mála na vládní úrovni odmítal Mnichovský diktát, a pozdější ministerský předseda londýnské exilové vlády jsou charakteristiky hovořící za vše. Celá moje úvaha ale směřuje jedním směrem, a tím je otázka hodnot, kterými se velmi často zaštiťujeme a přitom je neznáme. Lidovci se vždy prezentovali jako hodnotová strana. V tom byla síla i slabost této strany. Hodnoty nás možná v některých okamžicích svazovali, ale na druhou stranu nám dávali zázemí – oporu a jistotu. Jinými slovy lpění na hodnotách nám budou mnozí vyčítat jako nemoderní a netaktické, ale jedině tak můžeme uspět. V minulosti to byl například boj za postavení katolické či případně dalších křesťanských církví – později to bylo třeba odmítání potratů. Reprezentant křesťanské politiky musí být přesvědčivý a vědět, za co bojuje. A děj se co děj musí dodržovat zásady a hodnoty spojené s touto stranou. Naštěstí jich není mnoho a většina z nich je docela lehká, ale pokud je opustí, znamená to cestu do pekel. Klasickým příkladem je v tomto ohledu z mého pohledu nešťastná kauza někdejšího předsedy, kdy se soudil o dům s katolickou charitou. Lidovecký (katolický) politik se podle mého soudu nesmí soudit s katolickou charitativní organizací, i kdyby byl sebevíce v právu, protože tím způsobuje značné pohoršení na veřejnosti a pro řadu katolických voličů to znamená nepřijatelný ústup od hodnot spojovaných s křesťanskou politikou. Do budoucna proto platí, chce-li tato strana uspět, musí neustále pracovat na programu, který je zapotřebí aktualizovat v duchu křesťanských zásad. Činnost odborných komisí v tomto vidím jako nespornou prioritu. Jiné cesty tu prostě není. A snad na závěr bych připomněl Masarykovu myšlenku, kterou měl v jednom anonymním článku na adresu prvorepublikových lidovců, a sice že této straně by velmi slušela pozice zásadového středu.

www.kdu.cz

Z H ISTORIE Zásady jsou totiž velmi důležité. Vždy když se řekne „zásady“, tak si vzpomenu na slova lidoveckého politika Mořice Hrubana, který jednou popsal naši společnost slovy: „Naše česká povaha je divná a, třebaže ve své podstatě není vůbec revolucionářská, osudných poklesků a chyb dovede napáchat zoufale mnoho.“ Za jednu z největších chyb následně Hruban považoval tu skutečnost, že si neumíme dostatečně vážit národní tradice a snadno podléháme cizím vlivům. „Přijímali jsme cizí kulturní formy, aniž jsme se s nimi sžili. Nahromadili jsme ve svém vědomí sklad cizích idejí a tvarů, stali se z nás kulturní diletanti. Předně není v nás hrdé úcty k národní tradici a motáme se v průvanu každého myšlenkového hnutí jako hadr na holi, jen abychom nevzbuzovali zdání zaostalosti a Evropa za každou cenu aby o nás věděla.“ Skoro mám pocit, že v těchto slovech se objevuje i naše charakteristika. Zkusme si do těchto slov místo slova česká dosadit slovo lidovecká. Mám pocit, že se to hodí i na nás. Ne náhodou Josef Lux říkal o lidové straně, že je jako náš národ. PhDr. Michal Pehr, PhD.

Sjezd mládeže ČSL v roce 1947, který byl mohutnou demonstrací za demokracii

Ideové politické strany Nahlédneme-li do učebnic Státovědy Zdeňka Neubauera, zjistíme, že od prvopočátku vzniku moderního demokratického státu existují ve státech jednak politické strany charakteru ideového, jednak účelového. V Anglii jakožto kolébce stranického systému v 17.–19. století existovaly ideové strany toryů (dnešní strana konzervativní) a whigů (dnešní strana liberální). Ideové politické strany byly založeny na určité nosné ideové základně, strany účelové takovýto ideový podklad neměly a byly neseny určitým účelem, cílem ve prospěch občanů, který svou aktivitou sledovaly. Na evropském kontinentě účelovými stranami byly např. strany agrární, zemědělské, úřednické, ideovými stranami byly např. vedle stran liberálních a konzervativních také strany katolické, křesťanské a jiné. V důsledku stranického vývoje však původní ideové zaměření bylo opuštěno, strany se omezily na sle-

dování cílů hospodářských, čistě účelových, a současná doba se opírá o převahu veskrze pragmatických stran, sledujících výlučně úsilí o dosažení praktických a užitečných hodnot pro občany států, jejich prospěchářského a materiálního uspokojení a zaměření na cíle vyjádřené starým úpadkovým římským smyslem života obsaženým v obecném heslu „carpe diem“. Domnívám se, že oslabení ideového charakteru nebo zánik ideových politických stran, jejich převedení na strany účelové, především však maximalizace a absolutizace čistě pragmatických stran značně poškodilo a ohrozilo světovou lidskou potřebu a společnost. Charakter ideové strany značně prospívá v politické orientaci a uspokojení jedincům, kteří do takové strany hodlají vstoupit. Tyto ideové strany představují pro stát a lidskou společnost pevnější, politicky spořádanější a trvalejší existenci. Jestliže členové svou politickou preferencí usilují o získání lidské, harmonické, dů-


věryhodné a přátelské soudržnosti, pak tyto kladné lidské hodnoty získávají právě svým členstvím v ideové politické straně. Ideová politická strana jim totiž zabezpečuje to, po čem volá každé demokratické společenství – totiž existenci dobré občanské společnosti. Takováto politická strana splňuje požadované a uvědomělé politické společenství, ale přináší i další individuální a kolektivní hodnoty, představované hlubokými přátelskými vztahy, důvěrou, láskou, nápomocí, obětavostí, solidaritou, vede k pravému lidskému společenství, nezřídka i napomáhá tvorbě trvalých manželských a rodinných vztahů a svazků. A doplníme-li ještě tuto úvahu myšlenkou na existenci křesťanských a nábožensky uvědomělých ideových politických stran, dovedeme si představit, jaký prospěch z tohoto ideového charakteru má lidská demokratická společnost budovaná na tomto základu, bez něhož ani pravá demokracie s věrnými, mravními, uvědomělými a poslušnými členy není myslitelná. JUDr. Josef Plocek

www.kdu.cz

7

NÁZORY PŘEDSEDNICTVA

Co je špatné, co je dobré Před více než dvaceti lety bylo, z pohledu křesťana, v našem státě mnoho aktivit stavěno na odporu proti vládnoucí ideologii, komunismu, a dalo se tedy mnohem jednodušeji odlišit, co je špatné, a co je dobré. Dnes se ovšem nacházíme již ve zcela jiné situaci. Chceme stavět na obsahových a hodnotových základech, být konzervativní stranou moderního typu, a proto musíme posunout své myšlení dál, netrpět tradicionalismem včerejška a stále se otáčet zpět. Je jiná doba. Vývoj posledních desetiletí neproběhl zcela jistě podle původních představ a přání mnohých věřících, potažmo členů naší strany… ideál byl určitě v jejich myslích, ale tak nějak „neráčil“ přejít do praxe. Dvacet let uplynulo jako voda a najednou zjišťujeme, že jsme úplně někde jinde, než jsme si přáli být. Asi jsme chtěli málo. Průměrný věk naší členské základny se pohybuje okolo 65 let a neustále se zvyšuje, nejsme IN. Naše středovost je pro voliče nečitelná, pro

média jsme lehkým terčem, jsou k nám přiřazovány negativní stereotypy, nepříznivé předvolební preference. Naší postupnou stigmatizací jsme se dopracovali do druhé ligy na české politické scéně. Tato zkušenost nám ukázala, že ačkoliv jsme žili v domnění svého správného konání, okolí si myslelo pravý opak a dalo nám to po svém najevo. Za konzervativní chování nelze považovat jen prosazování a uznávání jednoho modelu, tak jak je běžné v každé z ideologií. Je třeba se pragmaticky přizpůsobovat neustále se měnícím zkušenostem, ale přitom nepodléhat vládě čísel. Více totiž pokaždé neznamená lépe. Vždy je potřeba se ptát po smyslu všech těch statistických průzkumů a výstupů, kde se pracuje s teorií pravděpodobnosti a prezentuje se to jako skutečnost. Lidé jsou dnes a denně masírováni množstvím pro ně abstraktních čísel, ve kterých se však člověk a jeho vlastní potřeby ztrácí. Člověk se stává pouze malou, nic neznamenající položkou v jedné z mnohých tabulek. Jedna z teorií říká, že konzervatismus vznikl v novověku ja-

ko protichůdné hnutí vůči byrokratickému absolutistickému státu. Nedělejme tedy znovu takovou chybu, že se necháme zase nachytat a semlít tzv. velkou politikou a budeme používat tu samou neosobní rétoriku. Ač chceme působit vždy státotvorně, tak takhle snad už ne. Život, jak ho vnímáme, je přece o něčem jiném. Křesťansko-konzervativní myšlení je založeno na zkušenosti, nikoliv na radikalizaci a teoriích. Jsem člověkem praxe a vždy jsem řešil konkrétní úkoly, problémy konkrétních lidí, kteří měli své jméno. Jsem pro politickou zásadu, podle níž se rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech odehrává na tom nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům, pro tzv. subsidiaritu. Krize, kterou nyní procházíme, je tím pravým okamžikem k poznání a uvědomění si skutečných potřeb lidí. Nevysilujme se pouze (negativními) reakcemi na mediální výstupy ostatních stran a vlády, přicházejme s vlastními nápady a iniciativami. Jedině tak znovu nalezneme podporu u širšího okruhu našich potenciálních, s vývojem dnešní politiky nespokojených voličů. Petr Šilar 1. místopředseda KDU-ČSL

Mnoho není třeba Výzvu redakce Nového HLASu k napsání příspěvku o výhodách a nevýhodách hodnotové orientace KDU-ČSL jsem na počítači nalezl 12. 5. 2011 večer po návratu z demonstrace proti masovému vraždění demonstrantů v Sýrii, demonstrace první svého druhu, kterou z popudu Jana Čižinského uspořádala právě KDU-ČSL. Na jednu stranu jsem měl dobrý pocit z toho, že naše strana je schopna myslet i na trpící lidi, s nimiž nemáme zdánlivě mnoho společného, že naše strana byla první, kdo se u syrské ambasády proti brutalitě kvazisovětského režimu veřejně ozval. Na stranu druhou ten dobrý pocit byl kalen tím, že při oné demonstraci byla testována právě naše hodnotová orientace v praxi: jde o vraždění lidí pro politické přesvědčení, Sýrie je daleko, demonstrace byla svolána jen několik dní předem, drobně pršelo a probíhalo hokejové čtvrtfinále Norsko – Fin-

sko. A výsledek? Na výzvu předsedy strany k demonstraci přišlo maximálně dvacet lidí, z nichž někteří ani nebyli členové strany. Dál to nechci komentovat. Jistě by bylo chybou zobecňovat jednu akci. Ale i z volebních kampaní víme, že z cca 34 000 členů se můžeme skutečně opřít jen o několik stovek. Jsme však i stranou křesťanských politiků – mučedníků Broje, Sochorce, Plesla a Janáčka, jsme stranou Františka Noska i Josefa Luxe. Díky otevřenému přihlášení ke křesťanství jsme i dnes posmíváni – přesně, jak to předpovídá Písmo. Přesto vytrváváme v této politické službě, jen ale tak trochu chodíme při zdi, žijeme v ghettu malomyslnosti z politických neúspěchů. Víme, že máme být „solí země“, tedy špetkou něčeho, co dá společnosti chuť, ale my bychom byli rádi, aby té soli náš politický pokrm obsahoval alespoň 10 %. Na jednu stranu jsme v demokratické politice – v boji o moc, kde se věci prosazují mírou zastoupení, na druhou stranu: dal by se takový pokrm s 10 % soli vůbec jíst? Vždyť


8

kolik členů nás v nedávné minulosti muselo opustit, aby naše sůl snad v současnosti opět nabývala věrohodné slanosti! Pohledem na stav naší společnosti, na naši sněmovnu a vládu bez lidovců se může každý přesvědčit, že nabídnout rozhodně máme co: hodnotová orientace vede ke stabilizaci, kterou naše země zoufale potřebuje. Bez ní nastává společenský rozklad, který jsme nezavinili, přesto bude do jisté míry právě na nás pokusit se o nápravu. Jde tedy o to, aby více než dříve nám ta naše hodnotová orientace přešla z hlavy a úst do rukou a nohou – abychom vyšli do ulic a na náměstí, protože lidé cítí, že právě hodnotově orientovaná politika chybí. Mnoho třeba nebude, jen ukázat, že máme program a hlavně lidi, kteří za tím programem stojí. Připomeňme si heslo nedávno blahořečeného Jana Pavla II.: nebojte se. Nebudou do nás střílet jako do demonstrantů v Sýrii, opravdu mnoho z naší strany není třeba. Pavel Svoboda místopředseda KDU-ČSL

www.kdu.cz

NÁZORY PŘEDSEDNICTVA

KDU-ČSL: Kde je její místo? Již delší dobu se opakovaně vynořuje myšlenka změny názvu naší strany. Aniž bych chtěla v tomto článku argumentovat pro či proti jeho změně, povšimněme si, že jeho část za pomlčkou je de facto název a část před pomlčkou je zkratka vystihující hodnotu, kterou chceme prostřednictvím politické strany nést. První písmeno znázorňuje první, nejdůležitější a stěžejní hodnotu. Ono je naším programovým prohlášením. Toto písmeno nás zcela markantně a jednoznačně musí charakterizovat a současně odlišovat od ostatních stran. Nemějme obavy o voliče. Nesnažme se naše „K“ rozostřit a opentlit optickými klamy, aby méně dráždilo dav nerozhodných, bezradných relativistů. Pokud tak učiníme, staneme se malou skupinkou bez osobitosti, paralelní tu s tou a onde s jinou velkou stranou, neúčelnou ozvěnou existujících profesionálních a dobře finančně zakotvených sil ovládajících politickou scénu dneška. Rezignujeme-li na „K“, „D“ a „U“ nás nezachrání. Jak má ale vypadat strana, jejíž hlavní charakteristikou je „K“? Vždyť už jsme se o to pokoušeli. A výsledek? Postupně jsme se dostali do povědomí národa jako pokrytci hlásající vodu a pijící víno, jako všem protivní hnidopiši a mravokárci. Vypadá to, že jsme své snažení o „K“ vzali za špatný konec. Zkusme si zodpovědět filozofickou otázku, jak se má odlišovat nositel „K“ od okolního světa? Nemusíme

nic vymýšlet a pracně definovat. Vše již bylo řečeno a odpověď na naši otázku poskytuje autorita nejvyšší – viz Jan 13,35: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ Tedy strana s „K“ by se měla profilovat láskou. Ne moralizováním druhých, ne populismem, ne sebelítostí, ale láskou. Chceme-li to úplně polopatě a podrobně – viz 1K 13,1 – 13,7. V poslední době se vnitrostranicky přetřásá, zda lze směšovat náboženství a politiku. Tvrdím: ANO – i NE! NEuplatňujme ve veřejných politických kláních argumenty podložené autoritami, které nejsou pro okolí nesdílející naše hodnoty směrodatné. NEdávejme svoji víru demonstrativně na odiv veřejnosti. Ale ANO – bezvýhradně se jí řiďme v každodenním konání. Pro vysoce postaveného politika naší strany je zcela přiměřené, když v tichu své pracovny před důležitým jednáním svěří naši věc do rukou Nejvyššího a s trochou pokory si přizná, že On je ten, kdo drží otěže. (Totéž by prospělo i uzavřeným vnitrostranickým jednáním.) Nebojme se v pravou chvíli jasně a přímo formulovat své stanovisko, i když se dá předvídat, že nebude pro většinu české veřejnosti přijatelné a bude cizí jejímu myšlenkovému proudu. Nesundávejme však kalhoty, dokud je brod daleko a tyto své teze hlásejme v pravou chvíli, kdy jsou projednávány nebo nějak aktuální. Ne dřív a ne později. Dál. Usilujme nebýt drobnými šmelináři, nepoctivci a lenochy ani v malém mě-

řítku. To co je standard všude kolem, nemůže být standardem pro nositele písmene „K“. A hlavně – vizme v každém jednom člověku, který s námi o čemkoliv přijde jednat, svého bratra. Připomeňme si nekonečnou hodnotu, která za něho byla zaplacena. Výše napsané musí přednostně platit uvnitř strany. Dobrý lidovec se nepozná podle toho, zda oslovuje spolustraníky bratře a sestro, ale podle toho, zda dokáže mít úctu k jejich názoru, v lásce bez zášti diskutovat o odlišnostech a ani pokud není nalezen soulad, netvoří barikády MY x ONI. Spory řeší z očí do očí a má dobrou vůli a pokoru k nutným kompromisům. Nepodlehněme mámení rozšířit své „teritorium“ na většinovou voličskou populaci. Postihlo by nás rčení „Kdo chce moc – nemá nic!“ Reprezentanti písmene „K“ jsou i jako politici jen solí země. Strana našeho typu nikdy nebude ani nemůže mít víc než 8 %. (Pokud se tento výsledek objevil nebo objeví, není trvalého charakteru a je třeba s ním zacházet jako s anomálií.) A nakonec – optimismus. Trudnomyslnost není na místě. Budeme-li dobrými nositeli písmene „K“, nestarejme se… (Mt 6,33). A jestliže jimi nebudeme? Pak nebude KDU-ČSL škoda a v tom případě – chlapci a děvčata – zpět do řádné práce – ne? Všechny milé čtenáře Nového HLASu zdraví místopředsedkyně Klára Liptáková

Předseda KDU-ČSL na intronizaci biskupa Vokála Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se při příležitosti slavnostní intronizace sešel s novým biskupem Janem Vokálem. „Jako věřící královéhradecké diecéze jsem se rád zúčastnil okamžiku, kdy na sebe biskup Jan převzal tuto náročnou službu. Podporu jsem mu vyjádřil nejen sám za sebe, ale také za celou stranu, v jejímž čele stojím,“ řekl při této příležitosti Pavel Bělobrádek. Jan Vokál byl jako 25. biskup královéhradecký uveden do úřadu 14. května 2011 v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové. (hor) Foto: Aneta Maclová


www.kdu.cz

9

Jsem přesvědčena, že každý, kdo absolvoval někdy maturitní zkoušku (ať již v jakékoliv podobě), má na ni dodnes alespoň jednu nezapomenutelnou vzpomínku. Tato vzpomínka se nemusí vůbec týkat důležitých momentů, ale naopak naprosto drobných zanedbatelných maličkostí. Například jakou propiskou psal při přípravě na potítku, jaký prazvláštní náramek měla na ruce zkoušející profesorka češtiny či snad to, že matikář opět přišel v kalhotách havlovské délky a ve zmačkaném svršku, zdánlivě připomínajícím sako. Tyto detaily nám zůstávají v paměti prakticky po celý život. Mně pro tento rok hrozí, že vejdu do paměti studentů jako ta, která nepustila Pepu na toaletu. Zdá se vám to směšné? Dovolte mi tedy pár řádků na vysvětlenou. Jako každý rok, tak i letos na jaře potkáváme v ulicích mladé muže ve slušivém obleku a slečny v překrásných šatech. Nepřehlédnutelné signály toho, že probíhá období maturit, zkoušek dospělosti, které v tomto roce prochází změnami. A že nejsou pouze změnami kosmetickými, o tom se přesvědčil nejeden maturant, kantor či ředitel střední školy. Poprvé se totiž maturitní zkouška skládá z části státní (tzv. společné) a z části profilové (tzv. školní), která se odehrává v režii školy, její podoby se tedy mohou lišit. Jelikož každodenně dostávám otázky týkající se podoby současné maturity, pokusím se alespoň o krátké vysvětlení toho, co se rozumí pojmem státní (společná) část maturitní zkoušky pro r. 2011. Povinností studenta je složit maturitní zkoušku z českého jazyka, která se skládá z několika dílčích zkoušek: ústní zkouška, didaktický test, tj. práce s jazykem, a písemná práce. U každé dílčí zkoušky je přesně dané, jakou vahou se podílí na celkové známce. Další povinná zkouška je buď z cizího jazyka, který se skládá ze stejných částí jako český jazyk (navíc je poslechový subtest), anebo zkoušky z matematiky, kterou tvoří „pouze“ didaktický test. U každého z uvedených předmětů si žák volí buď úroveň základní, nebo úroveň vyšší. Zatímco písemné práce jsou opravovány hodnotiteli (tj. kantory, kteří prošli nepříliš zdařilým a zdlouhavým školením a získali certifikát pro opravu písemných prací státní maturity), di-

MATURITA 2011 aneb proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě

Foto: Hynek Glos

daktické testy putují k centrálnímu zpracování, což celý průběh maturit výrazně časově protáhne. Jestliže vy jste znali výsledky svého snažení v relativně krátkém čase, dnešní maturanti si na svoje celkové výsledky státní maturity musí počkat i déle než 3 týdny. Během tohoto mezidobí ještě někteří skládají přijímací zkoušky na vysoké školy či v případě zájmu se pokusí splnit některý z nepovinných předmětů státní (společné) části maturitní zkoušky. Jestli máte pocit, že tomuto vysvětlení příliš nerozumíte, netrapte se tím. Od roku 2012 budou v tomto systému jisté změny, se kterými se vás „pokusím“ seznámit v příštím roce. A jakou roli v tomto systému hraje učitel? Abych byla konkrétní, uvedu jako názorný příklad sama sebe. Jelikož jsem jazykář, absolvovala jsem v průběhu roku školení, která jsem výše popsala jako nepříliš zdařilá a zdlouhavá. Získala jsem tím různé certifikáty, abych mohla hodnotit studenty jak v ústní, tak písemné části státní maturity, a to v úrovni základní i vyšší. Následně jsem splnila certifikaci jako zadavatel – takže mě v tomto a příštím týdnu čeká zadávání písemných resp. didaktických testů státní maturity u předmětů povinných i nepovinných. A zde se vracím k onomu Pepovi a jeho otázce, zda může jít na toaletu během testování. Jakožto zadavatelé máme jasný pokyn, který nám přikazuje, že žádný student během testování nesmí opustit učebnu, ani z důvodu odchodu na WC. I když, abych byla ve


10

svém konstatování přesná, onen zmiňovaný příkaz zní asi následovně: „Student může opustit místnost, ale již se do ní nesmí vrátit.“ Marně se snažím spočítat na prstech obou rukou, kolik jsem v životě absolvovala státních zkoušek, ale podobné pravidlo slyším poprvé. Takže jaké tedy navrhuji řešení? Zavedla bych WC komisaře. Učitelé během maturit plní různé role, tak proč by jedna z nich nemohla být třeba tato. Až budete číst tento článek, věřím, že již budeme znát celkové výsledky maturit i jejich finanční náročnost. Rozumějte mi, nejsem zastáncem toho, aby maturitu měl každý. Zajisté se shodneme v tom, že její úroveň v posledních letech klesala, nicméně nevěřím, že navržené současné schéma je schématem nejefektivnějším. A to jsem zdaleka nezmínila změnu podmínek pro nepovinnou státní maturitu a množství byrokracie a opatření, která maturity provází, či to, že pro vysoké školy má prozatím tato zkouška nic nevypovídající hodnotu. A ještě malá rada na závěr: nevyslovujte před jazykářem slovo deskriptor a nechtějte po něm, aby napočítal do tří (vysvětlení snad v některém z příštích článků). Přeji vám všem hezké a odpočinkové léto nenechte si zkazit náladu všudypřítomnými mrzouty a protivy. Helena Šustrová místopředsedkyně KDU-ČSL www.kdu.cz

TÉ MA MĚSÍCE

KDU-ČSL odsuzuje změny prosazované ODS, TOP 09 a VV, které znamenají nebezpečné zásahy do systému zdravotnictví v České republice „Z dosud předložených návrhů je zřejmé, že současná vláda chce zásadně omezit nárok na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění dostupnou rovným způsobem všem občanům. Kroky vlády směřují k prohloubení nesolidárnosti systému zvyšováním spoluúčasti pacientů. Znepokojující je zejména neochota a neschopnost definovat standardy péče, což vede k důvodné obavě, že připlácení bude nutné za naprostou většinu úkonů,“ říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Podle nového zákona o zdravotním pojištění má být oproti současnému stavu bezplatná pouze péče poskytovaná ekonomicky nejméně náročným způsobem, aniž by bylo zřejmé, která konkrétní péče je tím míněna. Tak zvaná reforma nepřináší standardy a nadstandardy, ale naprosto zásadní omezení zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění bez jakýchkoliv pravidel. Ve světle tohoto zásadního kroku jsou debaty o hrazení amalgámových plomb pouhou okrajovou záležitostí. Další připravované zákony směřují k prohlubování nerovností v místní dostupnosti péče, kdy budou ohrožena základní práva pacientů jako svobodná volba lékaře či právo na dosažitelnost péče poskytované dle nejnovějších poznatků vědy (lege artis). „Ze zákona tak péče v periferní, základním způsobem vybavené

nemocnici, bude považována za přizpůsobení místním a časovým možnostem, což znevýhodní občany žijící mimo velká města,“ vysvětluje Bělobrádek. Způsob, jakým to vláda činí, vzbuzuje obavy ze snahy o spuštění nepřípustných obchodních praktik v systému zdravotního pojištění. Navíc veškeré citlivé údaje o pacientech, jejich diagnózách, užívaných lécích i lékařích mají být shromažďovány v obrovské databázi centrálního úložiště dat. Přitom stále není zodpovězena otázka, komu mají tyto údaje sloužit a jak budou zabezpečeny proti zneužití. „Vláda se utajeně pokouší o rozbití jednoho z nejlepších systémů očkování dětí na světě převodem tohoto systému nákupu vakcín, skladování, distribuce a samotného očkování od hygienických stanic a praktických lékařů pro děti a dorost do rukou konkrétních soukromých firem. Stát tak naprosto ztrácí kontrolu nad proočkovaností a možnost levně nakupovat vakcíny. Na rozbíjení tohoto systému ministerstvo usilovně pracuje od roku 2009. Jedná se o jeden z nejpodezřelejších kroků současné vlády z hlediska korupce,“ upozorňuje expert na korupci ve zdravotnictví Ludvík Hovorka. „Příprava zákonů probíhá nepřijatelným způsobem, kdy jsou rozsáhlé části zákonů měněny těsně před jednáním výboru sněmovny proto, aby se k nim

nemohla vyjádřit odborná veřejnost. V rozporu se zákonem se tak obchází standardní připomínkové řízení,“ dodává Hovorka. Zákony předkládané vládní koalicí ODS, TOP09 a VV nepovažuje KDU-ČSL v žádném případě za reformu zdravotnictví. Jedná se o změť zmatených, vzájemně nijak nesouvisejících kroků, ve kterých lze snadno vysledovat zájmy podnikatelských skupin dlouhodobě usilujících o ovládnutí finančních toků v resortu zdravotnictví. Zřejmým se také stal zájem na vytvoření takového legislativního rámce, kdy by většina zásadních rozhodnutí byla činěna podzákonnými normami. Systémové parametry (úhrady léčiv, síť zdravotnických zařízení, standardy péče) by pak nemohli ovlivnit řádně zvolení poslanci, nýbrž svým rozhodnutím ministr. Korupční potenciál této strategie je zřejmý jak směrem k byznysu, tak k financování politických stran. Lze tak jednoznačně doložit, že vláda s korupcí nebojuje, naopak ji řadou konkrétních návrhů v resortu zdravotnictví vědomě podporuje. „KDU-ČSL stojí za občany této země a její senátoři nepřipustí svévolné obcházení Ústavy a Základní listiny lidských práv a svobod,“ jednoznačně deklaruje předseda senátorského klubu KDU-ČSL Václav Koukal. (red)

Senátoři přispěli Jožkovi Vaculíkovi na rehabilitační přístroj Příběh bývalého senátora Josefa Vaculíka plnil před třemi roky úvodní stránky deníků. Lidovecký senátor, skvělý vinař a jihomoravský patriot se 11. září 2008 ve své Škodě Fabia čelně střetl s autobusem. Dopravní nehoda, která se stala během volební kampaně, ovlivnila i volby samotné. Josef Vaculík se sice dostal do druhého kola. Nicméně poté, co veřejnoprávní televize ve volební den opakovaně odvysílala reportáž o tom, že v důsledku zranění by Josef Vaculík stejně nemohl svůj mandát vykonávat, byla veškerá snaha marná… Ani nepřízeň osudu však nezlomila jeho pevnou vůli a pozitivní přístup k životu. To se projevilo i během dlouhé a namáhavé rekonvalescence. Jožkovi při ní pomáhá i speciální rehabilitační stroj, na který přispěli jeho bývalí senátorští kolegové. V minulosti

stroj Josef Vaculík objevil v rehabilitačních ústavech, ale jeho cena byla příliš vysoká. S pomocí senátorů a radnice ve Starém Městě se ale nakonec podařilo přístroj pořídit. Symbolické předání se uskutečnilo ve středu 1. června 2011 v místě bydliště Josefa Vaculíka ve Starém Městě. Bývalého kolegu navštívili místopředseda Senátu Petr Pithart,


předseda lidoveckého klubu Václav Koukal, senátor Jiří Čunek, předseda KV KDU-ČSL Zlínského kraje Petr Hradecký, místopředseda Pavel Botek a starosta Starého Města Josef Bazala. Osobní dopis mu zaslal také předseda strany Pavel Bělobrádek. „Snažím se na něm cvičit dvakrát denně po dvaceti minutách,“ říká bývalý senátor. „Trápí mě ale bolest, kterou cítím nejvíce na levé straně. Je to, jako byste měli nohu ve svěráku. Často mě probudí i několikrát za noc,“ přiznává Vaculík. K překonání problémů je podle lékařů nezbytný co nejintenzivnější pohyb. To vyžaduje hlavně pevnou vůli. Jožka ale dokazuje, že ta mu rozhodně nechybí. A jako správný chlap si nestěžuje, ale rve se s životem s vírou, že zase bude lépe. Ostatně jeho vinohrad se už zelená a letos prý nehodlá při vinobraní chybět! (hor)

www.kdu.cz

11

DISKUSE

KDU-ČSL v politickém spektru V dnešní, či právě v dnešní době má KDU-ČSL naší společnosti co přinést. Více než programové body a více než ostatní strany by měla přinést autentičnost. Soulad slov a činů je tím nejpodstatnějším bodem politiky strany mající v názvu křesťanská. Bodem, který stranu činí výjimečnou, oslovující a pro voliče přitažlivou více než sebelépe propracovaný program. Je to kritérium náročné, ale spravedlivé, které pokud nebude naplněno, svede stranu na vedlejší kolej politického prostředí, pokud však naplněno bude, pomůže straně povstat a vyrůst. Strana i dnes má co nabídnout, čím oslovit. Je však třeba se jednoznačně a jasně vymezit vůči ostatním politickým stranám a stát se pro občany stranou čitelnou, srozumitelnou, věrohodnou a spolehlivou. Je nutno se vymezit programem, lidmi a chováním. Kategoriemi, které spolu v pojetí politické strany vycházející z křesťanských hodnot neoddělitelně souvisí.

Vymezit se programem V názvu strany je slovo křesťanská. Proto by i její program měl být postaven na křesťanských hodnotách. Měl by být celostně (nejenom účetně) konzervativní. Ne pravicový, ne levicový. Jen to zakládá právo strany na existenci a její přínosnost pro naše bližní, pro naši zemi. Musí být autentická a autonomní, vymezit se jasně a srozumitelně, nešilhat napravo a nalevo, nehledět s ustrašeností, jak na její počínání budou reagovat političtí soupeři. Jen tak se stane jednoznačnou a věrohodnou. Její program je křesťanskodemokratický, ne levicový, ne pravicový, ale s oběma těmito spektry se v určitých oblastech prolínající. Mělo by pro ni být prioritní to, co je dobré pro její voliče, pro obyčejné lidi a tuto zemi. To ji činí „středovou“, nikoli to, že by vždy a s každým měla být u toho. Tak, jako je nyní lidem v této zemi vnucována metoda fiktivního finančního karabáče, kterým lze cokoli odůvodnit, byla taktéž celá léta vnucována členům

strany fiktivní myšlenka totožnosti křesťansko-konzervativního a pravicového. Její relevanci si může každý jeden z nás ověřit pouhým přečtením volebních programů stran napravo a nalevo, včetně programu našeho, a jejich vzájemným porovnáním či nahlédnutím optikou např. církevních dokumentů souvisejících s danými problematikami, které dávají na křesťanských hodnotách postavené politice inspirativní a identifikační náplň. Odtud jednoznačně vyplyne autentický „středový“ program a postavení KDU-ČSL v politickém spektru, jak to včetně programových průniků, limitů napravo a nalevo, ilustrativně znázorňuje následující obrázek.

Tyto programové shody, či ještě možné akceptace na straně jedné a nepřekročitelné limity na straně druhé pak orientačně uvádí navazující tabulka na další straně.

Středopravá či středolevá identifikace pak pramení spíše z individuálního pojetí každého jednotlivého „identifikátora“. Je však již subjektivně odkloněna. To, že i v jiných oblastech žádná úchylka není zdravá, platí i pro KDU-ČSL. Úchylky a lavírování vpravo či vlevo by stranu či-


12

nily fádní, vybledlou, nezajímavou. Je třeba, aby byla svou. Sebevědomou věrohodnou nositelkou autentického křesťanskodemokratického, sociálně citlivého programu. Na jedné straně kritickou, na straně druhé kooperující se stranami na obou spektrech politického pole. Je třeba tak činit poctivě, upřímně, opravdově, důsledně a pro vlastní obsah této služby. Předem nepreferovat ani nezavrhovat koaliční spolupráci s jedněmi či druhými. Je to neprozřetelné. Snižuje to významnost strany a její vyjednávací možnosti a schopnost efektivně prosazovat maximum ze svého programu. TAKTO SNAD NE!

TO JE ONO!

Netrhejme vztahy s církvemi, byť je vztah některých jejich představitelů ke KDU-ČSL nyní méně příznivý, ať již opodstatněně, či nikoli. Tím bychom ztratili identitu, to hodnotově nosné a určující. Vymezit se lidmi Je nutno nebát se oslovit, pozvat do strany a vynést třeba i do určujících funkcí významné hodnotově zakotvené osobnosti. Osobnosti, které dokážou být přínosem nejen pro KDU-ČSL a křesťanskou politiku, ale pro celou zemi. A to, že budou prospěšní pro tuto zemi, získá sympatie a uznání jim a skrze ně křesťanské politice. Je třeba nebát se otevřít ten vnitřní stranický svět, kde se členové poplácávali po ramenou a ujišťovali se, jak jsou dobří a jak to straně jde, přičemž okolní realita již dávno přibouchla dveře této fikce. Strana potřebuje víc, potřebuje zvednout naklopení své trajektorie voličské přízně. A to dokážou efektivně zajistit pouze lidé s vizí, politickou tvořivostí, schopní vize prezentovat a o nich přesvědčit, důvěryhodní lidé s příkladným chováním, u nichž jsou činy a slova ve vzájemném souladu a kteří tak dokážou oslovit, a lidé stateční. Vymezit se chováním Nejvíc může straně uškodit rozpor slov a činů. Na to jsou lidé velmi citliví,

www.kdu.cz

DISKUSE

1

• ochrana života a důstojnosti člověka (proti potratům, eutanázii, registr. partnerství) • spravedlnost • etika • boj proti hazardu a jiným závislostem • boj proti korupci • celivstvý konzervatismus • křesťanský hodnotový systém • šetrnost k životnímu prostředí • podpora občanské společnosti • řešení problémů sociálně vyloučených lidí • rovnost před zákonem • podpora dodržování lidských práv ve světě • usilování o větší nezávislot veřejnoprávních médií • podpora zemědělství a rozvoje venkova • zvýšení podílu ekologičtější železniční dopravy

2

• Svoboda • Vyrovnanější rozpočet • Vícepilířový důchodový systém • Podpora mezigenerační solidarity • Podpora paliativní péče • Podpora vzdělání • Ochrana osobních údajů a soukromí • Podpora zaměstnanosti • Zamezení zneužívání dávek a příspěvků • Rovné podmínky pro poskytovatele soc. a jiných služeb • Efektivní, otevřená nestranná státní správa • Podpora vědy a výzkumu

3

• Podpora rodin s dětmi • Společné zdanění manželů • Pomoc seniorům • Proevropští • Sociální citlivost a solidarita (soc. dávky, progr. daň) • Solidární důchodový systém • Podpora vzdělání • Dotupnost kvalitní zdrav. péče pro každého • Částečné zrušení poplatků ve zdravotnictví (recept) • Podpora zaměstnanosti • Progresivní zdanění • Zamezení zneužívání dávek a příspěvků • Dostupné bydlení, startovací byty • Efektivní, otevřená nestranná státní správa • Stabilní a efektivní bezpečnostní složky • Podpora vědy a výzkumu

4

• Sobecký individualismus • Bezbřehý pragmatismus • Liberalizace ochrany života • Privatizace zdravotních pojišťoven, veřejného poj. a fakultních nemocnic • Snížení všech sociálních dávek o 10 % • Ponechání důchodů bez valorizace • Snížení rodičovského příspěvku • Zrušení porodného od druhého dítěte • Zvýšení spoluúčasti pacientů na dvojnásobek

5

• Liberalizacie ochrany života • Liberalizace institutu registrovaného partnertství • Zrušení DPH u potravin • Minimálná mzda 14.000Kč • Právo na první zaměstnání • Nemožnost výpovědi bez souhlasu odborů • Zvýšení min. mzdy na 14.000 Kč • Státní regulace cen nájemného, cen energií • Zřizování státních regulačních fondů • Státní podpora podniků v perspektivních odvětvích • Nepřipustit další vydávání majetku církvím • Pozastavit členství a následně vystoupit z NATO


obzvláště jedná-li se o „křesťanskou“ stranu. Je třeba se poučit z minulosti. Svědčí o nás to, jak jsme se chovali k Jiřímu Čunkovi. Svědčí o nás to, jak jsme se chovali k Cyrilu Svobodovi. Svědčí o nás to, jak jsme se chovali k mnoha dalším. Svědčí o nás to, jak jsme se chovali při prezidentské volbě. Svědčí o nás to, jak se chovali naši představitelé k členské základně. Jsme strana lidová, postavená na lidech a pro lidi, jejíž velkou devizou je početná základna těchto lidí, řadových členů. Nejsme elitním klubem s nosem pyšně vyhnutým nad vše ostatní. Jsme strana velkého počtu řadových členů, obyčejných lidí. K jejich názorům je třeba být vnímaví a nepřehlížet je. Jejich přízeň nevnímat jen jako zdroj svého úspěchu. Nezajímat se o ně jenom v období vnitrostranických voleb. Neoddělovat vedení od základny a jejích názorů. Jak to v minulosti mnohdy bylo. Naopak, reprezentovat jejich názory, názory členské základny. Svoji moudrost a cit pro dobré osvědčili mimo jiné již několikrát v minulosti v krajních situacích života strany, kdy vedení strany selhalo. Toho si je třeba vážit, to zhodnocovat a za to děkovat. Svědčí o nás to, jak jsme pevní ve svých zásadách a postojích. Svědčí o nás to, jak se stavíme k asociálním vládním krokům. Svědčí o nás to, jak se stavíme k podivným kauzám a jak zde měříme stejným metrem a jak jsme slyšet. Svědčí o nás to, jak se chováme, co děláme a čeho jsme schopni a kde máme svoji mez, když nám o něco jde. Svědčí o nás to, jak důsledně hájíme svůj program, jak v tom jsme předvídatelní a navenek jednotní. Svědčí o nás to, jak pracujeme na společném díle, jak si pomáháme. To vše a mnohé jiné vypovídá o KDUČSL a utváří pohled občanů, potenciálních voličů, na stranu více, než si jsme možná schopni připustit. Trvalejší vnímání strany se nevytvoří za pár týdnů předvolební kampaně, je nutno ho budovat poctivě, upřímně a důvěryhodně celé mezivolební období. Aby bylo co nabídnout a pro naši zemi učinit, je třeba napnout společné síly k pozvednutí strany. O to by mělo jít každému členu strany. Ať se to však bude dařit, či nikoli, je třeba nedopustit, aby aktivním politickým jednáním či pasivním přihlížením členů strany bylo kompromitováno křesťanství jako základní hodnotové poselství, jež si strana dala do svého vývěsního štítu. Jiří Lichtág

www.kdu.cz

13

Z KRAJŮ zinárodní konferenci o životě a díle Tomáše kardinála Špidlíka v souvislosti s cyrilometodějskou tradicí. Byl to právě kardinál Špidlík, který se mimo jiné zasadil o to, aby papež Jan Pavel II. prohlásil sv. Cyrila a Metoděje spolupatrony celé Evropy. Mezi další aktivity projektu patří např. připravovaný koncert zlínské filharmonie Svatému otci přímo ve Vatikánu a mnoho dalších doprovodných aktivit v oblasti kultury a školství a v oblasti sociální. V rámci projektu Velehrad 2013 je jako důležitá součást připravován i nový produkt cestovního ruchu. Velehrad je jedním z nejvýznamnějších poutních míst a významná kulturní památka. Celý segment kulturní, poutní a církevní turistiky je zatím opomíjen, přestože zvláště v našem kraji má velký potenciál. Právě rok 2013 je příležitostí, jak udělat ze Zlínského kraje významný cíl poutní a kulturní turistiky. Zlínský kraj totiž kromě Velehradu může nabídnout i další poutní místa, jako jsou Svatý Hostýn, Štípa, Provodov nebo Radhošť.

Zlínský kraj – ráj pro cyklisty Evropský rok dobrovolnictví 2011 Pardubický kraj se aktivně zapojil do Evropského roku dobrovolnictví 2011 mnoha akcemi, které v jeho rámci po celý rok pořádá na území kraje. Rok 2011 byl rokem dobrovolnictví vyhlášen Radou evropských ministrů zodpovědných za kulturu. Akce zaměřené na podporu dobrovolníků a propagaci dobrovolnictví připravil kraj ve spolupráci s Koalicí nevládek Pardubicka. „Na území Pardubického kraje je celkem 5 701 nestátních neziskových organizací, které podporujeme především prostřednictvím naší grantové a dotační politiky. Zapojení kraje do Evropského roku dobrovolnictví by mělo být další formou pomoci tomuto sektoru. Jedním z očekávaných efektů celoročního projektu je totiž také navázání užší spolupráce mezi neziskovým sektorem a podnikateli,“ vysvětlil Pavel Šotola, člen Rady Pardubického kraje. „Cílem akcí je samozřejmě i ocenění nezištné práce dobrovolníků a představení jejich činnosti veřejnosti. Rok dobrovolnictví pro-

to bude symbolicky zakončen oceněním dobrovolníků Pardubického kraje,“ dodal radní. V rámci projektu probíhá celá škála akcí, které jsou zaměřeny přímo na konkrétní cílové skupiny, např. na děti, mládež a rodinu, seniory nebo sociální oblast, volnočasové aktivity či životní prostředí. V dubnu se uskutečnil Den Země v Pardubicích, v červnu Dny dětí s dobrovolníky. Byla vyhlášena soutěž „Po stopách dobrovolníka“, která je určena pro žáky základních škol. Počítáno je i s přednáškami pro středoškoláky nebo s odbornými semináři pro neziskové organizace a veřejnost. (red)

Velehrad 2013 Rada Zlínského kraje schválila 18. dubna 2011 návrh projektu Velehrad 2013, jehož cílem je připomenout, důstojně uctít a více popularizovat význam cyrilometodějské mise v historii našeho národa a celé Evropy. V roce 2013 si připomeneme 1150. výročí této významné události. Mezi hlavní akce projektu Velehrad 2013 lze zařadit především Me-


14

Ve dnech 31. 5.–3. 6. 2011 proběhla ve Zlínském kraji národní cyklokonference. Tato akce byla příležitostí připomenout úspěchy Zlínského kraje, který se stává skutečným rájem cykloturistiky. Koncepční a koordinovaná snaha kraje a obcí přináší velmi dobré výsledky. Ve Zlínském kraji se v současnosti nachází 175 kilometrů kvalitních cyklostezek a další kilometry cyklostezek stále přibývají. V počtu kilometrů jsme čtvrtí mezi ostatními kraji a na počet obyvatel jsme na prvním místě. Na území kraje se nachází pestrá nabídka cyklostezek a cyklotras pro různé cílové skupiny cyklistů. Zlínský kraj oblast bezmotorové dopravy dlouhodobě a systematicky řeší ve svých koncepčních dokumentech a i díky tomu jsou realizovány vysoké investice do bezmotorové dopravy. Např. za období 2009–2010 byl celkový objem investic na výstavbu cyklostezek 428 mil. Kč. Díky těmto mimořádným investicím bylo na území kraje v roce 2009 vybudováno nejvíc nových kilometrů cyklostezek v celé České republice. Jindřich Ondruš náměstek hejtmana Zlínského kraje

www.kdu.cz

Z KRAJŮ

v Javorce opět s Řetůvankou

Děčínská KDU-ČSL rozdávala radost Městská organizace KDU-ČSL Děčín uspořádala v neděli 5. 6. Dětský den. Hlavním „trhákem“ programu byl kovář, který si pro děti připravil spoustu zajímavých kousků ze svého umění. Dovezl si nejen svoje nástroje a materiál, ale i hotové kované výrobky, které si děti mohly prohlédnout. Většina dětí si toto velmi těžké a dnes už málo vídané řemeslo se zájmem vyzkoušela. Poté přišlo na řadu soutěžení. Bylo připraveno několik stanovišť, která mohly děti libovolně navštěvovat, např. stavění velkého komínu, závodění na papírových koních, hod na cíl, vymýšlení básniček, povídek, rýmů na různá písmenka a řada dalších. Za správně splněný úkol dostaly děti „peníze“, které pak mohly měnit v krámečku za různé ceny. Během celé akce bylo připraveno občerstvení pro děti i jejich rodiče. Myslím si, že akci si užili všichni zúčastnění a nic nebude bránit tomu, aby se stala každoroční milou povinností. Za MO KDU-ČSL Děčín Jiří Skřivánek

tečnily oslavy, a to již tradičně pod taktovkou KDU-ČSL. Maminkám přišly popřát děti z křesťanské mateřské školy Na Malém Vale, žáci církevní základní školy v Kroměříži, děti ze Střediska volného času Šipka a klienti domova Barborka. Celé odpoledne zajišťovala hudební doprovod skupina Pavla Helána z Brna. Součástí programu byla již tradičně soutěž o nejhezčí obrázek maminky. Oslava Dne matek měla v režii KDU-ČSL již patnáctou reprízu. Oslavy se zúčastnilo více než dvě stovky maminek, babiček i dalších rodinných příslušníků. Karla Vaculínová krajská tajemnice

Tradiční oslava Dne matek se koná v režii místní městské organizace KDU-ČSL již řadu let. Poslední období je také neodmyslitelně spojena s koncertem dechové hudby Řetůvanka. Letos akci zaštítil senátor Petr Šilar a vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. Den matek je svátek, který ctí tradice a rodinu. Je tedy logické, že se zde scházejí všechny generace. Bylo krásné počasí a také víc než slušná návštěva. Tradiční dechovka hrála oblíbené písničky, které si všichni rádi zazpívali, a se svými povedenými triky, proloženými osobitým humorem, vystoupil kouzelník Miloš Bednář z Letohradu. Za všechny nejprve maminkám k svátku poblahopřál senátor Petr Šilar. Spolu s ním kytičky přítomným ženám předával předseda okresní organizace KDU-ČSL Ústí nad Orlicí Petr Čada a předseda MO KDU-ČSL Jiří Vencl. Nejen v tento sváteční den by si každý měl připomenout úctu ke každodenní neviditelné péči matek o novou generaci, pěstovat smysl pro cenu dobrých vztahů mezi mužem a ženou a vytvořit ovzduší dobré vůle, které nyní tolik postrádáme. U jednoho ze stánků využilo přes sto občanů možnost podepsat petici NE – důchodové reformě podle současného střihu. Nespokojenost s tímto návrhem vlády je mezi lidmi opravdu veliká, a proto předloženou petici ochotně svým podpisem podpořili. (red)

Den matek Petr Šilar v Javorce

Maminky v Kroměříži oslavily svůj svátek Druhá květnová neděle patří již tradičně Svátku matek. Také v Kroměříži se dne 8. května na Velkém náměstí usku-


www.kdu.cz

15

Z KRAJŮ

Členové KDU-ČSL se dožívají 100 let Dne 31. 5. 2011 oslavil bratr Oktavián Jurášek z Hazlova 100 let. K jeho významnému jubileu mu přeje KDU-ČSL Karlovarského kraje Boží požehnání, radost a spokojenost v kruhu rodiny a stálé zdraví. Recept na dlouhověkost? Má rád sádlo a česnek (také cibuli a podmáslí) a pak pohyb. I když říká, že už mu to tak neběhá, je stále čiperný a usměvavý. Je soběstačný, sám si pere i vaří. S manželkou vychovali 7 dětí, 3 chlapce a 4 dívky.

Jednání na Vysočině za účasti Pavla Bělobrádka Ve čtvrtek 5. května 2011 proběhlo v Jihlavě jednání KV KDU-ČSL, kterého se zúčastnil předseda strany Pavel Bělobrádek. Diskutovalo se hlavně o palčivých problémech dnešní doby, penzijní reformě, zdravotnictví, financích, problémech samospráv, KDU-ČSL apod. Z Jihlavy Pavel Bělobrádek odjel do Třeště, kde proběhla v Kulturním domě veřejná beseda, kterou organizovala místní organizace KDU-ČSL. Antonín Holub, krajský tajemník

Setkání ve Rtyni v Podkrkonoší Ve čtvrtek 7. dubna se počtvrté sešel klub Královéhradeckých komunálních politiků zvolených za KDU-ČSL. Téměř třicet starostů, místostarostů a radních na svém setkání diskutovalo o možnostech zavedení etické výchovy do škol zřizovaných krajem a obcemi, dále se hovořilo o důchodové reformě a postoji KDU-

ČSL k návrhům vlády. Klub se rovněž podrobně zabýval grantovými projekty vyhlašovanými krajem a postupy, jak úspěšně z těchto grantů čerpat finance na obnovu svých měst a obcí. „O tom, že naši starostové a zastupitelé jsou mimořádně kvalitní, svědčí fakt, že většina z nich působí ve svých funkcích už od revoluce a díky jejich činnosti se podařilo mnoho obcí našeho kraje zvelebit. Snad žádná politická strana nemá tak dlouhodobou a stabilní podporu v komunálních volbách jako KDUČSL,“ hodnotí setkání komunálních politiků organizátor Ing. Vladimír Derner, náměstek hejtmana. (red)

■ Ve středu 1. června 2011 zemřel klidně a tiše v objetí svých nejbližších RNDr. Tomáš Jirsák, CSc., člen MO KDU-ČSL v Praze – Dolních Počernicích. ■ Dne 3. 6. 2011 zemřel po krátké, těžké nemoci, v nedožitých 78 letech, posílen svátostí nemocných a plně odevzdán do vůle Boží Mgr. Karel Podhola, jáhen, člen MO KDU-ČSL v Benešově. ■ V pondělí 13. června přišla smutná zpráva o úmrtí pana Mojmíra Stránského z České Třebové, známého vynálezce a konstruktéra lidového vozítka VELOREX. Pan Stránský byl do vysokého věku velmi aktivní člověk, který se zajímal o dění kolem sebe, byl dlouholetým členem naší strany a za KDU-ČSL také kandidoval v komunálních volbách v roce 2006 (viz foto s třebovskými lidovci). Jeho pohřeb v chrámu sv. Jakuba v České Třebové shromáždil stovky lidí, sjely se také velorexy z celé republiky, Polska a Maďarska. Ztrátu českotřebovského konstruktéra a čestného člověka, který nesklonil páteř před komunismem, zaznamenaly hlavní televize, českotřebovská veřejnost i příznivci pověstného hadráku, který nyní v modernizované verzi míří na americký trh. Je nám ctí, že pan Mojmír Stránský byl po mnoho desetiletí členem naší strany, a vyjadřujeme pozůstalé rodině upřímnou soustrast. Pavla Tůmová


16

Děkujeme panu Juráškovi a jeho milé rodině za radost, kterou jsme s nimi mohli sdílet. Bohumila Fantyšová předsedkyně OV KDU-ČSL Cheb

www.kdu.cz

P Ř I P R AV U J E M E ■ Farnost Jirkov zve na tradiční pouť do kostela Navštívení P. Marie v Květnově u Chomutova, která se uskuteční 3., 10. a 17. července s následujícím programem: 8.00 hod. růženec na růžencových schodech, 8.30 hod. slavná poutní mše sv., 10.00 hod. nedělní mše sv., 14.15 hod. mše sv. v německém jazyce. BUS: jede o každé z uvedených nedělí vždy v 7.15 hod. z Jirkova od Umělecké školy a v Chomutově staví v 7.25 hod. u divadla. Zpět jede po skončení druhé mše sv. ■ Farnost Heřmanův Městec za podpory Pardubického kraje a města Heřmanův Městec zve na 7. ročník festivalu „Hudební léto v kostele sv. Bartoloměje“. Na koncertech od 17.00 hod. vystoupí: 26. 6. Václav Uhlíř – varhany, Ka-

rel Houdek – trubka. 10. 7. „České saxofonové kvarteto“ s programem „Od Gershwina k Jazzu“ (v prostorách farní zahrady). 24. 7. účastníci Mezinárodních smyčcových kurzů prof. Vítka z Litomyšle (studenti z Dánska, Jižní Koreje, USA, Švédska, ČR). 7. 8. Musica da chiesa – J. Konečný, T. Najbrt (soubor historických nástrojů). 21. 8. Komorní filharmonie Pardubice, dirigent Marko Ivanovič, baryton – Jiří Hájek (Svatováclavský chorál, díla A. Dvořáka, J. S. Bacha – koncert pod záštitou vicehejtmana Pardubického kraje R. Línka ke 43. výročí srpnové okupace 1968). ■ 21. ročník AKADEMICKÝCH TÝDNŮ proběhne 29. 7. –5. 8. na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují. Více informací a přihlášky na www.akademic-

ketydny.info nebo na tel. 777 194 760, 770 194 770. ■ Dlouhodobý program akcí klubu Sdružení křesťanských seniorů v Praze 11: • 10. 10. – beseda s Vladislavem Bartákem na téma „Katolíci ve víru událostí 20. století“ (pokračování). • 15. 10. – Vycházka, sraz kolem 15.00 hod., program bude upřesněn. • 4. 11. – beseda s Mons. ThLic. Bohumilem Kolářem, emeritním knihovníkem, na téma „Méně známí čeští svatí patroni“. • 19. 11. – Vycházka, sraz kolem 15.00 hod., program bude upřesněn. Kontakt: Ing. Karel Tomek, tel. 272 927 089, mob. 603 254 463, [email protected], JUDr. Jan Decker, tel. 272 920 904.

SDRUŽE NÍ ŽE N KDU-ČSL

Politici ztratili schopnost se stydět Členkám CV Sdružení žen jsme položily dvě otázky: 1. Co vám nejvíce vadí na dnešních politicích a které téma je pro vás aktuálně nejpalčivější? 2. Proč se angažujete ve Sdružení žen a čím byste chtěla přispět ke zlepšení poměrů v Česku? Odpovědi uveřejníme postupně na našich webových stránkách. Protože nás však následující příspěvek zaujal, chceme se podělit se čtenáři Nového HLASu o následující příspěvek sestry Bohumily Holáňové. Politiky – ani ty naše – nehodnotím jako jednu množinu, nemyslím si, že politika je primárně špinavá záležitost a že díky našim hlasům ve volbách do politiky vstupují samí lháři a zloději. Bohužel mnozí jsou lháři a zloději. Ale víc než tato skutečnost mi vadí to, že politici díky své mediální viditelnosti jsou skvělými nositeli relativizovaných hodnot a skrze média mění význam slov. Lež není lež, ale zmanipulovaná informace. Vlastně co je lež? Stokrát omílaná lež se stává pravdou, dnes velmi rychle, protože všechno je on-line. Krádež není krádež, úplatek není úplatek, ten kdo oznámí korupci, je práskač, podvodně nabytými vysokoškolskými tituly degradují vysokoškolské vzdělávání a z televizní obrazovky jsme schopni od výřečného politika spolknout, že bílá krychle je ve skutečnosti černá koule, jen my někteří to nechápeme nebo špatně vidíme… Obecné dobro si politici zhusta pletou s osobním prospěchem, ti více týmovější s prospěchem pro svou politickou

Zasedání CV SŽ KDU-ČSL

stranu. Mnozí ani nejsou politiky, jsou jen figurkami na šachovnici. A když partie nevyjde jak má, padne například v úterý 7. června ve 14 hodin vláda. Arogance moci je nesmírná. Politici se neumějí stydět. Někteří tuto schopnost zřejmě ztratili až během svého působení v politice, ovšem za ty, které jsme si s touto indispozicí zvolili, si můžeme sami. Nejsme a ještě dlouho nebudeme občansky vyspělou společností. Střední generace, která vyrostla v totalitě, má její praktiky hluboko pod kůží na to, aby mohla sama se sebou hnout k lepšímu. Ovšem větší zlo, které vidím,


se páchá na mladých lidech, kterým jsou pokřivené hodnoty, lež, zlodějiny a intrikánství předkládány všemi možnými způsoby jako norma. Jací občané, jací učitelé, jací budoucí politici z dnešních mladých lidí vyrostou a k čemu je inspirují současní politici, je otázka, kterou si klade málokdo. Vždyť kdo si dnes aspoň vzpomene na větu „KOMU TO PROSPĚJE?“, natož chtít po politicích, aby si tuto otázku kladli před každým rozhodnutím. Aktuálně i dlouhodobě je pro mě palčivým tématem nepodporování funkční rodiny v širokém smyslu, tj. rodiny s dětmi, starými i závislými členy. Znepokojují mne vlekoucí se a pod stůl zametená korupční podezření politiků a co mě štve, je charita manažerů státních a polostátních firem. Sdružení žen je pro mne přirozenou stranickou platformou, kde se dají komunikovat dobré náměty a formulovat zásadní stanoviska. Domnívám se, že v politických rozhodnutích nemá chybět ženský pohled. Nejsem příznivkyní kvót pro zastoupení žen v politice, o to víc vnímám jako potřebnou existenci Sdružení, které může být oporou a zázemím pro budoucí političky, místem, kde se předávají zkušenosti. Domnívám se, že ke zlepšení poměrů v Česku mohu přispět nejvíc tím, že vychovám své děti, jak nejlíp budu umět, a že z nich vyrostou stateční, poctiví a pracovití lidé. Že je okolnosti nedonutí k rozhodnutí odejít do zahraničí a že tady budou žít se svými rodinami. (SŽ)

www.kdu.cz

17


Ženské hnutí v KDU-ČSL má dlouhou historickou tradici… Žijeme v době, kdy politickou scénu v posledních letech ovládají rychle vykvašené, rádoby „politické strany“, které, když pěna novosti opadne, jsou pro občany velkým zklamáním. Většina občanů si v tomto kontextu uvědomuje, že KDU-ČSL je strana s dlouhodobou a úctyhodnou tradicí. KDU-ČSL však ani v minulosti netvořili jen muži, ale i ženy, a tuto tradici bych ráda připomenula. V současné době působí ženská platforma pod názvem Sdružení žen KDU-ČSL. Na domácí politické scéně je jedinou ženskou organizací v nelevicovém politickém spektru. Platformy žen jsou samozřejmou součástí vyspělých demokratických politických stran v Evropě. Přispívají k formulování programů svých stran a mají napomáhat k většímu zastoupení žen a jejich uplatnění ve vyšších stranických funkcích. Toto sdružení vzniklo před 7 lety na semináři v Domaníně (4.–6. 3. 2004), kde se pod vedením Michaely Šojdrové a jejích kolegyň ze Zlínského kraje ustavilo jako

Dobová fotografie – 1919

obdoba stranických frakcí zahraničních partnerských stran (CDU/CSU, ÖVP). Tým Michaely Šojdrové měl tehdy již na co navázat, a to nejen na období první republiky, kde ženy v ČSL formulovaly vlastní program, uvedený pro ilustraci níže, ale i aktivity z konce 80. let. V tehdejší ČSL probíhal Obrodný proud a díky této skutečnosti zastihl listopad 89 stranu již připravenou plně se zapojit do obnovy politického života v zemi. Lidovecké ženy v tomto kontextu samozřejmě nechyběly. Pro mladší gene-

Níže uvedený program je dokladem toho, že ženy v ČSL byly vždy velmi pokrokové, uvažovaly v sociálním kontextu a i přes dobovou podmíněnost některých výrazů jsou dokladem politické a společenské vyspělosti žen této strany od jejího založení.

Ženský program Československé strany lidové 1. 4. 1919: l. Žádáme posvátnost a nerozlučnost manželského svazku (manželství), jehož rozluka manželská tvoří zástupy sirotků a ženu svrhuje do bídy a hanby. 2. Žádáme zvláštní ochranu mateřství a kojenců a zákaz noční práce žen a dívek vůbec. 3. Mzda a pracovní doba ženských dělnic a služebních buďtež spravedlivě upraveny. Žádáme zavedení takzvané „rodinné mzdy“. 4. Ženské úřednice buďtež lépe placeny. Žádáme zřizování útulků a stravoven pro ně. 5. Dělnice a služebné buďtež pojaty do úrazového a starobního pojištění. 6. Práce dětí budiž zákonem zapovězena. 7. Na školách nechť je mládež v náboženství vzdělávána a v mravnosti vychovávána. Nechť svobodno zřizovat školy náboženské všeho druhu. 8. Budiž vydán zákon proti opilství, které domácnosti rozvrací a hubí. 9. Nechť nevěstince jsou zavřeny, ježto jsou peleší hrozných a nakažlivých nemocí. 10. Žena buď s mužem před zákonem rovna a mějž všude volební právo a přístup do všech oborů středoškolského, vysokoškolského i odborného studia. Tento program byl součástí stranické legitimace ČSL z roku1919 a byl podepsaný Msgr. J. Šrámkem.


18

raci připomenu, že po r. 1948 v naší zemi mohla existovat pouze jediná ženská organizace – Československý svaz žen, který byl ideově řízen ÚV KSČ. Zejména proto po pádu komunistického režimu měly i ženy chuť se emancipovat a postavit další alternativní formace ženských uskupení. Krátce po revoluci uveřejnily lidovecké ženy Prahy 6 výzvu k založení Klubů křesťanských žen (dále KKŽ), které by se v duchu demokracie a svobody zapojily do budování demokratické společnosti. Přispělo k tomu i svatořečení Anežky České, která se stala inspirací pro toto hnutí. … „Současná doba si žádá ženy, které bez velkých slov proměňují a zlidšťují náš svět. Takovou byla sv. Anežka Přemyslovna, jejíž kanonizace se stala významným podnětem duchovní a mravní obnovy našeho života. Pod její ochranou v rámci návratu celé společnosti k demokracii zahajují kluby křesťanských žen svou činnost,“ čteme v ustavujícím dokumentu KKŽ. První sjezd se uskutečnil 9. 2. 1990 a předsedkyní se stala významná osobnost lidovecké polistopadové politiky, poslankyně JUDr. Ivana Janů, dnes soudkyně Ústavního soudu. Kluby se rychle rozvinuly ve všech krajích, zaštítěné místními organizacemi ČSL našly odezvu u křesťansky orientovaných žen všech generací. Připomínám, že byly velmi ekumenické. Tehdejší vedení strany a sám předseda J. Bartončík projevovalo KKŽ velkou podporu, sympatie jevil následně i Josef Lux. Nedostatečná podpora vedení ke konci let 90. a na přelomu roku 2000, také odchod některých významných osobností a přirozené stárnutí generace způsobilo stagnaci KKŽ, které se začaly opět plně angažovat již v novém formátu – ve zmíněném Sdružení žen. Avšak jejich historická úloha je nesporná a všem sestrám, které se tohoto díla účastnily, patří dík. Nabytá politická svoboda otevřela prostor novým aktivitám a členky KKŽ začaly spolupracovat s ostatními ženskými a rodinnými organizacemi (Mateřská centra, YMCA, Demokratická alternativa, charitní a humanitární subjekty, Gender Studies, Asociace pro rovné příležitosti aj.) a významně přispěly k demokratizaci ženského hnutí po r. 1989 a k pluralitnímu systému v této oblasti veřejného života. Úkolem Sdružení žen KDU-ČSL je v tomto poslání pokračovat. PhDr. Eliška Janšová místopředsedkyně SŽ KDU-ČSL

www.kdu.cz


Nelze sloužit dvěma pánům Zarathustra třetího tisíciletí už nekřičí: „Bůh je mrtev!“, ale „Já sám chci být Bohem!“. To je pokřik, který bourá všechny hradby morálky, pokřik mnohem silnější, než byl zvuk polnic u zdí Jericha. S dobou osvícenství, nástupem kapitalismu a zejména rozšířením současného finančního – kasínového typu kapitalismu s jeho možnostmi „bez hranic“ společnost objevila význam člověka – individualisty. Kdo chce být sám sobě Bohem, potřebuje JENOM PENÍZE. Nepotřebuje tradiční vazby, nepotřebuje přátele, manželství, děti, společenství. Na co? Vždyť se realizuje plně ve své kariéře, své perfektní tělo hýčká a pěstuje si po večerech ve fitku, dokonalého partnera či partnerku jako je on je stejně obtížné najít a toto čekání se může stát čekáním na Godota. Trh mu nabízí koneckonců všechno, co potřebuje. A nadvýroba tlačí na ceny a činí spotřební statky levnějšími. A láce je požadována nejenom v oblasti uspokojování materiálními statky. Tak tu máme také laciná přátelství, laciný sex a laciné rodiny. Báječná realita finančního světa nezná slovo „prosím“ ani „děkuji“. Možné je vše. A když to nejde, dá se jít prostě jinam. Jinam nakupovat, s jinou ženou do postele večer a s jinou ráno se sejít u snídaně. Dokonce celé rodiny se dají vyměnit. Trh se dostává do každého skrytého koutku naší existence. Radim Uzel radí mužům každého věku, jak posilovat mužskou virilitu do nekonečna. Pozor, v ceně jeho rady však není zakalkulovaná cena Viagry! „Poruč větru i dešti.“ Tady a teď hned, užijme si! Přírodní zákony je přece potřeba překonávat! Další podnikatelské nápady z oblasti naší reprodukce s velkým potenciálem do budoucna: pronájem dělohy jako živnostenská činnost. Špičkové honoráře dvacet tisíc dolarů a víc za kus. Nové podnikání má název „Moje tělo, akciová společnost“. Branže je to nová, s perspektivou růstu, globální outsourcing funguje skvěle. Mezinárodní zprostředkovatelské agentury vyskakují ze země jako muchomůrky po dešti. Jessica Parkerová, hrdinka ze seriálu „Sex ve městě“, a její partner Carrie Bradshaw jsou nadšenými klienty a hned si takto pořídili dvojčátka. No znáte přece ty bonbóny „NIMM ZWEI“, že ano? Michael Jackson píše znovu dějiny. Malá dávka proti bolestem světa navíc a hned se točí kšefty a rodinná kasa klanu se konečně po dlouhé době zase naplňuje. Smrt jako marketinkový nástroj. Člověk si říká: „Kam to všechno směřuje?“ Je paradoxem, že tržní kapitalistický systém byl sice postaven na liberálních základech, ale vždy se opíral o konzervativní hodnotový rámec, jehož opuštění bude znamenat podkopá-

ní základů společnosti a rozklad lidství. Karl Popper měl velké obavy o budoucnost a dočteme se u něj, že pokud společnost začne relativizovat hodnoty, nastoupí cynický nihilismus. Co by asi řekl, kdyby se dožil roku 2011? Obdobně se ptal Wilhelm Röpke, další významný ekonom z rakouské školy: „Kde jsou aristokrati, kterým by šlo o všeobecné blaho, ona „nobilitas naturalis“, skutečné elity společnosti, které by svým chováním byly příkladem ctnostného chování?“ Dnešní přechod od reálného kapitalismu poválečných let, který umožňoval růst blahobytu celé


společnosti, ke kapitalismu finančnímu, který z fungování finančního sektoru učinil jedno velké „Ponziho letadlo“, si podkopal díky chamtivosti svých hlavních aktérů své základy. Jenže systém, který takové chování podporuje, je chybný a je ho potřeba změnit. Nejen apelovat na morálku. Tedy zpátky k poctivosti a trpělivé práci a především navrácení peněz tam, kam patří. Tedy pouze k funkci zprostředkovatele směny v hospodářství a jejich vytlačení ze sfér, kam nepatří. Zejména jejich akumulace bez toho, aniž by se protáčely ve výrobním procesu, je pro lidstvo nebezpečná. Náměstí plná nezaměstnaných mladých lidí bez budoucnosti jsou varující. Peníze nemají morálku. Pokud se nám ale podaří je ovládnout, budeme na cestě k lepší společnosti. A zejména my, křesťané, bychom měli toto téma znovu vážně reflektovat. Neboť nelze sloužit Bohu i mamonu. K. P. Lauterbachová předsedkyně Sdružení žen KDU-ČSL

www.kdu.cz

19

Patron státníků a politiků 22. červen je den, kterým by křesťan rozhodně neměl projít bez povšimnutí. Ten den si totiž církev připomíná památku dvou velkých mužů, kteří nám říkají velmi mnoho o vztahu křesťanství a politiky. Jsou to mučedníci sv. John Fisher a sv. Thomas More. Politika by měl zajímat především pak ten druhý, kterého papež Jan Pavel II. prohlásil za nebeského patrona státníků a politiků. Jeho mají politici prosit o přímluvu, jeho si mají brát za vzor. Postava tohoto velkého státníka a právníka září v pochmurném období vlády krvelačného Jindřicha VIII. jako skutečný maják. Byl věrným služebníkem a dobrým přítelem krále, jehož delší dobu ovlivňoval a usměrňoval. Nicméně když se král vydal cestou odpadlictví a zrady katolické víry, vyrazil směrem, kterým ho More nemohl doprovázet. More byl však až příliš významný, aby se mohl jen tak tiše odpoutat a vzdálit, byť měl výmluvu v chatrném zdraví. Jeho rezignace na úřad Lorda Kancléře, nepřítomnost na „svatbě“ s Annou Boleynovou a neochota veřejně uznat právoplatnost vlády krále nad církví v Anglii a v souvislosti s tím anulace sňatku Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské – to vše přivádělo krále a jeho rádce k zuřivosti a bylo nepřehlédnutelným kazem na obrazu, který malovali. More odmítl i složit přísahu podle „zákona o následnictví“. Odmítl, aniž by to odůvodnil, do poslední chvíle se snažíc dodržet jak požadavek loajality ke králi, tak požadavky své víry. Jenže krále nezajímalo, že nemá zákonný důvod Mora popravit. Byl rozzuřen „zradou“, jejíž popis nešlo dost dobře

W. S. Hickman: Thomas More ve vězení


20

Vivian Forbes: Thomas More a kardinál Wolsey

vtělit do zákonů (ten nevděčník považuje Boha za důležitějšího, než jsem já!!!), a byl vzteky bez sebe nad faktem, že Morovo nesouhlasné mlčení je symbolem odporu, který inspiruje a posiluje jiné a připomíná, že něco není v pořádku. Když neuspělo přemlouvání, vyhrožování ani patnáctiměsíční věznění, byl More odsouzen ve zmanipulovaném procesu na základě křivého svědectví. Soudci patrně nebyli potěšeni svojí špinavou rolí, ale cítili krále za svými zády a nehodlali Mora na jeho cestě následovat (či snad dokonce předběhnout). More sám skvěle shrnul důvod své popravy i celou svou osobnost, když od popravčího špalku králi vzkázal, že „je jeho dobrým služebníkem, ale na prvním místě je služebníkem Božím“. Formuloval tak a svou krví podepsal první a nejdůležitější zásadu křesťanské politiky: Že některý typ kompromisů je nepřijatelný. Že žádný politik nemůže podporovat jasné zlo či nespravedlnost s odvoláváním na nějakou pochybnou loajalitu k ideji, člověku, straně nebo státu. More nejenže jako katolík nesměl odpadlickou přísahu složit, ale též nehodlal podpořit zločin svého krále ani něčím tak nevýznamným, jako je vynucená (a tudíž nezavazující) přísaha, protože chápal, že jako významný a uznávaný činitel má mnohem větší zodpovědnost díky příkladu, který dává lidu. More nám ukazuje cestu a říká nám, že dobrý politik je člověk pevné víry a zásad, pro kterého je jeho práce službou Bohu a společnosti. Říká nám, že Bůh je ve všem první. A jak jsou na tom křesťanští politici dnes? Slovenský politik Vladimír Palko zakončuje svůj článek Choré hviezdy kresťansko-demokratické, ve kterém podává depresivní přehled důkazů o degeneraci a zradě západních křesťanských demokracií, smutným povzdechem, že More uměl umřít, zatímco dnešní křesťanští politici většinou neumí ani rezignovat. Možná někdy v budoucnu bude exministr Palko psát o křesťanských politicích ze zemí bývalého sovětského prostoru. Kéž by pak mohl zakončit svůj článek optimističtěji a KDU-ČSL vypíchnout jako vzor… Ignác Pospíšil

www.kdu.cz

Děkujeme za všechna přání, dary a Vaši podporu. Pavel a Jana Bělobrádkovi

Recommend Documents