Ditrichštejnský palác brno

Ditrichštejnský palác brno Palác stojící v horní části Zelného trhu je pojmenován po kardinálu Františkovi, knížeti z Ditrichštejna, pro kterého jej projektoval na místě pěti středověkých měšťanských domů italský stavitel Giovanni Giacomo Tencalla v letech 1614 až 1620. Původně raně barokní budova byla v první polovině 17. století přestavěna Domenikem Martinellim a dochovaly se pouze hlavní zdi a některé klenby. Za pozornost stojí zvláště Martinelliho vstupní portál a vestibul. Ditrichštejnský palác doznal postupem času dalších změn, které vyvrcholily v první třetině 20. století půdní nástavbou. Při pozdější památkové rekonstrukci však byla snesena a exteriér stavby byl co nejpřesněji vrácen do svého barokního vzhledu. V budově dnes sídlí Moravské zemské muzeum.

Otvírací doba: celoročně, zavřeno v po a ne Zelný trh 8, 659 37 Brno www.mzm.cz Italské vlivy pronikaly na Moravu již od 9. století. Zpočátku byly spojeny především s christianizací slovanského obyvatelstva, ale s rozvojem obchodních styků a cest získávaly kulturní a politický charakter. Na Apeninský poloostrov se stále více putovalo za nabytím odborných znalostí a zkušeností a specialisté ve svém oboru naopak mířili k nám. Významnou událostí bylo provedení reformy české měny na grošovou, kterou v roce 1300 zadal český král Václav II. právě florentským finančníkům. Od poloviny 14. století se na Moravě čile rozvíjely principy raného humanismu, k jehož velkým podpůrcům patřil také brněnský markrabě Jošt. Důkazem šíření italské kultury jsou mimo jiné hudební dokumenty zachované v kroměřížských, olomouckých i brněnských archivech. Skutečný rozkvět však propukl od 16. století, kdy na Moravě zanechala své stopy řada italských architektů, sochařů a kameníků, jejichž renesanční a raně barokní stavební památky můžeme obdivovat dodnes.

Domenico Martinelli (*1650 Lucca, Toskánsko – † 1718 tamtéž) Italský barokní kněz a architekt působil nejen ve své domovině, ale také na Moravě, v Čechách a Nizozemí. Velký počet jeho staveb nalezneme ve městech Rousínov, Letonice, Uherský Brod či Bzenec. Mezi jeho díla patří také zámky ve Slavkově, Valticích a Miloticích, jedním z nejvýznamnějších je pak bezesporu palác rodu Liechtensteinů ve Vídni

ITALOVÉ NA JIŽNÍ MORAVĚ

BISKUPSKÝ DVŮR Brno

KAŠNA PARNAS Brno

V těsném sousedství Ditrichštejnského paláce, pod katedrálou sv. Petra a Pavla, se nalézá Biskupský dvůr, kdysi obydlí probošta brněnské kapituly, které v roce 1588 zakoupil olomoucký biskup. Na rozsáhlých úpravách v renesančním stylu, jež zadal, pracoval také Antonio Gabri. Stejně jako jeho starší bratr Pietro byl stavitelem a zednickým mistrem. V Brně se usadil jako tovaryš, koupil si zde svůj první dům a s manželkou Marií vychoval 4 děti. O deset let později získal městské právo a byl přijat za mistra cechu zedníků a kameníků. Podílel se na přestavbě věže Staré radnice, po bratrově smrti dokončil stavbu zemské soudnice, práce na jezuitské koleji a klášteře augustiniánů. Zmodernizoval několik brněnských domů, které následně prodával. Zvýšil také věž kostela sv. Jakuba „o několik sáhů“. Jeho nejvýznamnější prací v Brně je Schwanzův dům (dnešní Dům pánů z Lipé).

Zelný trh tradičně obsazují zelináři se svými stánky, mezi nimiž vyčnívá barokní kašna Parnas, z níž vyrůstá skalnatý útes. Na jeho vrcholku stojí postava Evropy na přemoženém drakovi a drží žezlo, okolo ní se nachází další tři alegorické postavy Řecka, Persie a Babylonie, okřídlený lev, medvěd a další drobní živočichové a dráčci. Ojedinělá ukázka barokního naturalismu a ilusionismu vznikla podle projektu Jana Bernarda Fischera z Erlachu, jeskyně je dílem Adama Tobiáše Krackera z Vídně, který se zhostil i části sochařské výzdoby spolu s Antonem Rigou a několika italskými sochaři, jejichž jména nejsou známa.

Otvírací doba: celoročně, zavřeno v po a ne Muzejní 1, 602 00 Brno www.mzm.cz Giovanni Giacomo Tencalla Vlašský architekt působil na Moravě do roku 1638. Kromě přestavby brněnského Ditrichštejského paláce je autorem mnoha dalších významných staveb, jako je loretánská kaple v Mikulově, zámek Lednice, kostel a zámek ve Valticích, paulánský klášter ve Vranově u Brna. Jeho bratr, štukatér Giovanni Tencalla, s ním spolupracoval například na výzdobě kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích.

ITALOVÉ ITALOVÉ NA NA JIŽNÍ JIŽNÍ MORAVĚ MORAVĚ

Otvírací doba: volně přístupná památka Zelný trh, Brno Jan Kapistrán (* 1385 Neapolsko, Itálie – 1456 Ilok, dnešní Chorvatsko) Působení františkánského mnicha a kazatele připomíná kazatelna na vnější severní straně chrámu sv. Petra a Pavla. Původně správce Perugie byl po smrti neapolského krále svržen a uvězněn, po propuštění vstoupil do řádu a začal podnikat misijní cesty. Se svými působivými kázáními slavil úspěchy v Itálii, Německu, Polsku, Uhrách i Českých zemích. Na Moravě se zasloužil o založení františkánského řádu bosáků, jeho úkolem však bylo především obrátit husity zpět ke katolické víře. Údajně se mu podařilo přesvědčit na 16 tisíc bratrů.


Canellův dům Brno

Stará radnice Brno

V půvabné uličce, která se svažuje k tzv. malému Špalíčku, na němž se podílel i Andrea (Ondřej) Erna, otec stavitele Jana Křtitele, se nachází zachovalý portál z roku 1596. Vytvořil ho tehdejší majitel domu, kamenický mistr Francesco Canevale. Jeho znak lze dosud rozeznat v průčelí domu. Budovu získal sňatkem s vdovou po jiném slavném italském kameníkovi, Antoniu Silvovi, který pocházel z ticinského Morbia Inferiore. Historickou stavbu dnes mohou obdivovat návštěvníci hotelu Royal Ricc, který v ní sídlí.

Nejstarší brněnská světská stavba je spojena hned s několika jmény italských mistrů. Část budovy s věží vznikla již ve 13. století, o dvě století později vytvořil architekt Antonín Pilgram její typický portál s pokřivenou věžičkou. Na rozsáhlých stavebních úpravách, kterými radnice prošla v 16. století, se výrazně podíleli Antonio a Pietro Gabriové. Pietrovým dílem je zvýšení věže o necelé čtyři metry, její obtočení ochozem a báň s věžičkami. Bratři vybudovali také kouzelnou arkádovou pavlač, vstupní portál do městské klenotnice, renesanční schodiště vedoucí na věž a přilehlou budovu soudnice. Autorem krakorců, balustrů a sloupů na věži je italský kameník Antonio Silva, který v roce 1577 opravoval původní Pilgramův portál. Barevná vitráž z roku 1893 je zpracována na základě předloh s italskými vzory knižní malby, italské náměty a antické alegorie vycházející z římského práva spatříte i na nástěnných malbách (1790) v renesanční soudní síni. Po poškození za švédských válek byla oprava budovy svěřena staviteli Janu Křtiteli Ernovi. Podle jedné z pověstí je brněnský symbol –„drak“ visící v radničním průchodu - spojován s benátskými kupci, kteří měli do města přinést kůži tehdy neznámého krokodýla.

Otvírací doba: exteriéry volně přístupné, interiéry a věž IV–X Radnická 8 602 00 Brno www.kultura-brno.cz/radnice.php www.hrady.cz/index.php?OID=1967

Starobrněnská 10 602 00 Brno www.hotelsprague.cz/hotels-brno/hotel-royal-ricc-brno-c.php Francesco Canevale (* ? – † 1606 Brno) Pocházel ze severní Itálie, do Brna přišel v roce 1580, v letech 1597 až 1600 provozoval vlastní kamenickou huť a nakonec zde také zemřel. Své jméno odvozoval od italského slova canelle – skořicovník, který měl i ve svém znaku. Podílel se na přestavbě Staré a Nové radnice a Schwanzova domu.


Antonio a Pietro Gabriové (* ? Lombardie – † 1593 Brno; * ? Lombardie – † 1585, Brno) Bratři pocházející pravděpodobně z Lombardie byli mezi svými italskými, německými a švýcarskými kolegy, se kterými na konci 16. století přišli na Moravu, výraznými postavami. Není známo místo, kde se naučili svému stavitelskému umění, styl jejich práce však odkazuje na severoitalskou stavitelskou školu. Do gotického Brna přinesli svěží duch renesance. Oba se v Brně usadili natrvalo a také zde zemřeli.


Nová radnice Brno

Schwanzův dům Brno

Dřívější centrum zemské správy, v němž zasedal zemský sněm a soud, převzalo roli od své „Staré“ kolegyně v roce 1935 a od té doby je nazýváno Novou radnicí. Soubor budov tvoří části středověkého dominikánského kláštera s gotickou Křížovou chodbou. Renesanční jádro s impozantním schodištěm a sněmovními sály je dílem bratří Gabriů, kteří ho postavili v letech 1582 až 1583 na žádost moravské šlechty. Sochařskou výzdobu vytvořil v témž období Giorgio Gialdi. V 18. století přispěl k půvabům reprezentačních místností rakouský malíř italského původu Ercole Gaetano Fanti, který je mimo jiné také autorem kopie Rubensova obrazu Nanebevzetí Panny Marie nad oltářem valtického kostela. Autorem pozdější barokní přestavby se stal Mořic Grimm. Dnes v budově stále sídlí městské správní orgány – primátor a Magistrát města Brna, zasedá zde také brněnské zastupitelstvo a rada. S radnicí sousedí kostel sv. Michala, jehož barokní přestavbu v 17. století projektoval Jan Křtitel Erna.

Dnešní Dům pánů z Lipé nechal do renesanční podoby přestavět jeho majitel, obchodník s vínem Kryštof Schwanz. Úprav, které byly provedeny v letech 1589 až 1596, se zhostil vyhlášený stavitel Antonio Gabri a manýristické sochařské výzdoby další italský umělec Giorgio Gialdi. Scény s antickými, biblickými a pracovními náměty lze na průčelí obdivovat dodnes. Jedním z pozdějších významných majitelů domu byl také velitel obránců města Brna proti Švédům Luis Raduit de Souches. Budova byla na konci 2. světové války značně poškozena a následujících 50 let chátrala. Kompletní renovace se odehrála až v roce 2005. V současné době je v Domě pánů z Lipé umístěna obchodní pasáž s mnoha malými obchůdky a kavárnami, které lákají k posezení na zastřešeném nádvoří.

Otvírací doba: volně přístupná památka Dům pánů z Lipé náměstí Svobody 15 602 00 Brno www.dpl.cz

Otvírací doba: exteriéry volně přístupné, interiéry při zvláštních příležitostech Dominikánské náměstí 1 602 00 Brno www.brno.cz /index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=57 Grošová reforma V roce 1300 se král Václav II. rozhodl svěřit provedení měnové reformy třem florentským bankéřům. „Poslal král do Florencie a povolal pečlivé odborníky, totiž Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, kteří měli v takových záležitostech natolik velkou zkušenost, že mohli s prospěchem řídit věc tak důležitou. Byla tedy léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, který je zavedl,“ můžeme se dočíst ve Zbraslavské kronice z počátku 14. století. Mincmistři Rinieri, Appard a Cino za dobře vykonanou práci získali nemalý majetek v Brně, Appard se stal pánem na hradě v Černé Hoře.


Giorgio Gialdi (* ? – † před 1622) Italský sochař působící na Moravě od roku 1582. Vytvořil plastiky na portálu kaple sv. Stanislava olomouckého Dómu, v Brně je mu připisováno autorství nedochované kašny se sochami čtyř živlů, výzdoby Schwanzova domu a Sňatkového (dříve Rytířského) sálu Nové radnice. Přetvořil také severní bastion mikulovského zámku na reprezentační sál.


Palác šlechtičen Brno

kostel svatého Tomáše Místodržitelský palác Brno

Zakázku na výstavbu výchovného a vzdělávacího ústavu pro šlechtické dívky pro nadaci hraběnky Johanny Františky Priski Magnisové získal Jan Křtitel Erna. V letech 1674 až 1679 postavil v centru města jednopatrový barokní palác s arkýřovou věžičkou, který byl o sto let později rozšířen V. J. Eitelbergerem o další poschodí a propojen se sousedním Althanským palácem. Ten byl za 2. světové války po náletu natolik poškozen, že došlo k jeho stržení, Palác šlechtičen se však podařilo zachránit a podle projektu profesora Bohuslava Fuchse mu byla navrácena původní podoba. V interiéru si můžete prohlédnout kapli s pozdně barokními freskami a navštívit některou z výstav, které připravuje Etnografický ústav Moravského zemského muzea. Budova byla prohlášena za kulturní památku.

Původní augustiniánský klášter založil moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský v roce 1350. Po poškození za třicetileté války byl v letech 1665 až 1675 postaven nový barokní trojlodní chrám podle plánu stavitele italského původu Jana Křtitele Erny. Z tehdejšího inventáře se dodnes zachovala kamenná pieta z doby kolem roku 1385, která je nejspíše dílem Jindřicha Parléře. V kostele je pochován zakladatel kláštera i jeho syn markrabě Jošt, jejichž plastiky zdobí vedlejší Místodržitelský palác, bývalou klášterní prelaturu. Autorem sochařské výzdoby je Josef Leonard Weber, přestavby konventu a prelatury se v 18. století zhostil Mořic Grimm. Dnes jsou v budově umístěny sbírky Moravské galerie. Kostel sv. Tomáše Otvírací doba: celoročně Moravské náměstí 1, 602 00 Brno www.volny.cz/sv.tomas-brno Místodržitelský palác Otvírací doba: celoročně, zavřeno v po a út Moravské náměstí 1, 602 00 Brno www.moravska-galerie.cz/cs/moravska-galerie-v-brne/budovy/ mistodrzitelsky-palac

Otvírací doba: celoročně, zavřeno v po a ne Kobližná 1 659 37 Brno www.mzm.cz Jan Křtitel Erna (* cca 1625 Brno – † 1698 tamtéž) Jeho otec Andrea Erna přišel do Brna z Milánska na počátku 17. století, stal se zde měšťanem a mistrem cechu zednického a kamenického. Po jeho smrti zakázky převzal syn, který v sobě spojoval osoby architekta, autora, stavitele, podnikatele i zednického mistra. Inspirován vídeňským ranným barokem a italskými chrámovými vzory vytvořil mnoho významných děl, z nichž k nejvýraznějším v Brně patří portály kostela sv. Tomáše, jezuitské koleje a Ústavu šlechtičen. Podílel se také na úpravách Staré radnice, z mimobrněnských prací nelze opomenout zámecké a církevní stavby ve Valticích, Lednici a Jaroměřicích.


Jošt „Moravský“ Lucemburský (* 1351 Brno – † 1411 tamtéž) Synovec Karla IV., moravský markrabě, braniborský kurfiřt, generální vikář Říše římské v Itálii. V roce 1410 byl zvolen římským králem, těsně před korunovací však zemřel. Zasloužil se o stavební i kulturní rozvoj města Brna, udržoval kontakty s ranými italskými humanisty, mimo jiné se zachovala část jeho korespondence s florentským kancléřem Colucciem Saluttatim. Italské umění ve sbírkách Moravské galerie Součástí stálé expozice Umění od gotiky po 19. století – Pohled medúzy je samostatný sál vyhrazený italskému malířství s názvem L’Italia Magnifica – Italské umění 14.–18. století. Mezi vystavenými díly naleznete rozměrnou desku se sv. Františkem a sv. Šebestiánem Bernarda Zangelliho z 15. století, obraz Mrtvého Krista oplakávaného anděly připsaný benátskému malíři Parisi Bordonemu (16. století) a obrazy Antonella da Saliba, Paola Paganiho, Bernarda Strozziho nebo Artemisie da Gentileschi.


Hrad Špilberk Brno

Kostel NANeBeVZETÍ PANNY MARIE Brno-Zábrdovice

Jednou z nejvýraznějších brněnských dominant je hrad Špilberk založený v polovině 13. století na malém, zato však o to příkřejším vršku nad historickým centrem města. Půvabné místo, které je dnes oblíbeným cílem romantických i rodinných vycházek za výstavami, koncerty, divadlem a krásnou vyhlídkou, má za sebou temnou historii. Také spojení Špilberku s italskou historií patří k jejím smutnějším okamžikům. Hrad původně sloužil jako sídlo moravských vládců, později se ale do popředí dostal jeho vojenský význam a do poloviny 18. století se z něj stala nejmohutnější a nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě. Na přestavbě se podílel rovněž vojenský inženýr a pevnostní stavitel italského původu Nicolaus Peroni. Pevnostní žalář byl v roce 1783 rozhodnutím císaře Josefa II. přeměněn na civilní věznici určenou pro nejtěžší zločince, k nimž začali být postupně umisťováni i vězni političtí. V první polovině 19. století se tak cely pro „státní vězně“, nově vybudované v severním křídle pevnosti, zaplnily italskými karbonáři, kteří usilovali o sjednocení, svobodu a nezávislost své vlasti. Patřil mezi ně básník Silvio Pellico, skladatel Pietro Maroncelli či novinář Federico Confalonieri. Připomíná je pamětní deska se jmény všech vězněných karbonářů a příslušníků hnutí Mladá Itálie u vchodu do kasemat a pomník italským mučedníkům na úpatí Špilberku. Otvírací doba: kasematy I–VI, IX–XII zavřeno v po, VII–VIII denně Špilberk 1 662 24 Brno www.spilberk.cz

V roce 1209 byl poblíž řeky Svitavy panem Lvem z Klobouk založen klášter premonstrátů. V průběhu staletí zažil několik požárů a zkázu dokonalo švédské obléhání Brna v 17. století. Pozůstatky starého klášterního kostela byly strženy a v roce 1661 započalo budování nového barokního chrámu. Projekt byl zřejmě jednou z prvních prací význačného architekta Giovanniho Pietra Tencally na Moravě. Realizace se chopil stavitel Pavel Weinberger a stavba byla dokončena za pouhých deset let. Za vlády Josefa II. byl klášter josefinskou reformou zrušen a přeměněn na vojenský špitál. Dodnes v něm sídlí Vojenská nemocnice Brno. Kostel je spravován římskokatolickou církví a slouží svému původnímu účelu. Fara našla místo v budově bývalého zámku, nad jehož vchodem je stále zřejmý znak zakladatele kláštera pana Lva – jednorožec a klobouk.

Nicolaus Peroni (Pieroni) (* ? – † 1745 Brno) Pocházel z rodiny pevnostních stavitelů italského původu. Byl zemským inženýrem s hodností plukovníka a přičinil se o budování barokního opevnění Brna a Špilberku v první polovině 18. století. Jeho předek Giovanni Battista Pieroni se již o století dříve podílel na zdokonalení těchto fortifikací.

Giovanni Pietro Tencalla (* 1629 Bissone, kanton Ticino, dnešní Švýcarsko – † 1702 tamtéž) Italsko-švýcarský architekt je autorem řady významných světských i církevních staveb. U nás mezi nejvýznamnější z nich patří klášter Hradisko, kostel sv. Michala a arcibiskupský palác v Olomouci, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku či práce na zámcích v Kroměříži, Vyškově a Valticích.

Otvírací doba: celoročně Lazaretní ulice 615 00 Brno-Zábrdovice www.zabrdovice.cz

Silvio Pellico (* 1789 Saluzzo, Itálie – † 1854 Turín, Itálie) Básník, dramatik, prozaik a novinář zaznamenal svůj nedobrovolný pobyt na Špilberku v knize Mé žaláře (Le mie Prigioni). Byl odsouzen za velezradu a propuštěn po 8 letech věznění. Je po něm pojmenována brněnská ulice vedoucí pod svahem, na němž se tyčí jeho bývalý žalář. Pietro Maroncelli (* 1796 Forli, Itálie – † 1846 New York, USA) Mistr hudby a krásných věd byl příslušníkem hnutí karbonářů. Na Špilberk se dostal ve 26 letech jako odsouzenec k smrti za velezradu, trest mu byl později zmírněn na dvacetiletý těžký žalář. V brněnském vězení přišel o nohu a byl nakonec po 10 letech omilostněn. Je autorem textu na pomníku italským mučedníkům na Špilberku: „Synové Itálie odsouzeni rakouskými tajnými komisemi mimo zákon na italské půdě k smrti jako karbonáři.“



Kostel Zvěstování Panny Marie Brno-Tuřany

tunely v údolí svitavy

Tuřany patří mezi nejstarší mariánská poutní místa na Moravě. Podle legendy zde lid ukryl sošku Matky Boží, kterou přinesli apoštolové Cyril a Metoděj na Velehrad. Když se chrlický rolník Horák vracel roku 1050 z pole, spatřil silnou záři vycházející z růžového trní. V něm objevil sochu Panny Marie s Ježíškem. Na místo nálezu mířila procesí poutníků, a tak musel být obnoven původní románský kostel. Severně od něj pak v letech 1693 až 1698 vybudoval Jan Křtitel Erna raně barokní kapli sv. Anny, která sloužila jezuitům. Dnešní podobu chrám získal v 19. století, kdy bylo po rozšíření kaple přistavěno monumentální průčelí a dvě vysoké zvonice.

V letech 1843 až 1849 vznikla na severovýchodním okraji Brna soustava železničních tunelů, které měly zlepšit železniční spojení do oblasti Moravského krasu. Na trati mezi Brnem a Českou Třebovou byla naplánována stavba 11 tunelů a 60 mostů o celkové délce 1 995 metrů. Zakázku na úsek z Brna do Blanska získal na základě veřejné soutěže italský podnikatel Felice Tallachini. Stavby se účastnilo až 3 000 dělníků, ražbu tunelů mělo z větší části na starosti 200 italských specialistů, kteří pracovali nepřetržitě ve dne i v noci. Denně postupovali zhruba o 20 centimetrů. Tunely měly empírové portály z bílých kvádrů, mohutná římsa ve vrchní části byla podepřena krakorci a nad ní se tyčila hladká zeď, která byla uprostřed zašpičatělá a budila tak dojem stříšky. V 50. letech 20. století došlo k postupnému rozšiřování tunelů, při němž vzal za své jejich vzhled, některé byly dokonce zrušeny. Jako poslední byl rozebrán tunel obřanský, z původního záměru postavit jeho portál na vhodném místě bohužel sešlo. Zachoval se pouze Novohradský tunel, kde je elegantní práce našich předků k vidění dodnes.

Otvírací doba: celoročně Hanácká ulice 620 00 Brno www.turany.cz www.sweb.cz/farnost.turany

Otvírací doba: volně přístupná památka http://spz.logout.cz/infra/obrany.html

Egbert Belcredi (* 1816 Jimramov – † 1894 Brno) Majitel líšeňského panství a potomek rodu Belcrediů, který pocházel z italské Lombardie, byl osvíceným šlechticem a vlastencem. Je považován za nejvýznačnějšího moravského politika své doby. Byl zastáncem státoprávního programu českého národa a stavěl se za moravské zájmy. Stal se předsedou Matice moravské a Katolicko-politické jednoty v Brně, Moravské orlice a zasloužil se o vznik Besedního domu. Jeho jméno nese jedna z líšeňských ulic a zámek, jenž byl rodině navrácen v restituci.

Jan Petr Cerroni (* 1753 Uherské Hradiště – † 1826 Brno) Jeho otcem byl zámožný italský obchodník z Lombardie, který se usadil v Uherském Hradišti. Jan Petr vystudoval filozofii a práva, stal se moravskoslezským guberniálním sekretářem. Jeho záliba v historii a zkušenosti se správou zabaveného majetku v něm podnítily snahu o záchranu nejrůznějších dokumentů. Vznikla tak sbírka vzácného materiálu, z níž badatelé získávají cenné informace dodnes. Její část je uchována v Moravském zemském archivu a v Archivu města Brna.



Zámek

Zámek Moravský Krumlov

Rosice

Pozdně renesanční zámek, který je dominantou města Rosice ležícího 20 km západně od Brna, se tyčí na kopci nad soutokem Bobravy a Říčanského potoka. Kolem vnitřního dvora italského dispozičního typu se rozkládá čtyřkřídlá budova, pozoruhodná souborem zachovalých kleneb, malířskou výzdobou a arkádovou chodbou s reliéfy podle italských předloh z období renesance i barokními kabinety se štukovým dekorem. Na stavbě se patrně podílel italský architekt Leonard Garo de Bisono, objevené pohledávky za práci v Rosicích ukazují rovněž na kameníka Francesca Canevaleho. Sochařská výzdoba, která se dochovala jen částečně, bývá připisována okruhu vlašského mistra Giorgia Gialdiho.

Původně gotický hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek, jehož perlou je nádvoří zdobené arkádami vycházející z janovské palácové architektury. Jako hlavního projektanta si vybrali tehdejší majitelé zámku páni z Lipé italského architekta Leonarda Gara de Bisono. Větších změn se stavba dočkala jen o dvě století později, kdy nechali Liechtensteinové provést barokní úpravy, vybudovat anglický park, kapli a klasicistní rodinou hrobku. Zámek je dnes soukromý a přístupný je pouze rytířský sál, kde je vystaven monumentální obrazový cyklus z dějin českého národa Slovanská epopej, který vytvořil v letech 1910 až 1928 Alfons Mucha.

Otvírací doba: IV a X o víkendech, V–IX zavřeno v po Žerotínovo náměstí 665 01 Rosice www.zamek.rosice.cz

Otvírací doba: IV–X, zavřeno v po Klášterní nám. 125 672 11 Moravský Krumlov www.mkrumlov.cz

František z Pauly (* 1416 Paolo, Itálie – † 1507 Plessis-lès-Tours, Francie) Italský poustevník a zakladatel řeholního řádu nejmenších bratří paulánů, kteří se v roce 1992 po dvou stech letech vrátili do kláštera ve Vranově u Brna. Raně barokní farní kostel Narození Panny Marie z první třetiny 17. století patří k unikátním stavebním památkám. Podle projektu, který vypracoval Giovanni Maria Filippi, jej stavěl Andrea Erna.

Leonard Garo de Bisono ( * 1528 Bisono, dnešní Bissone, Švýcarsko – † 1574 Moravský Krumlov) Pocházel ze stavitelské rodiny z vesnice u Luganského jezera v tehdejší Itálii. V 50. letech 20. století byl v moravskokrumlovském farním kostele Všech svatých objeven náhrobek s jeho vytesanou podobiznou. Na Moravě působili i další členové jeho rodiny, například Francesco Garo v Dačicích.



Zámek Ivančice

Chrám Jména Panny Marie

Křtiny

Jako vstupní brána do Moravského krasu bývají označovány Křtiny patřící odedávna k významným mariánským poutním místům. Původně zde stávaly dva středověké kostely, které ale na počátku 18. století přestaly dostačovat zvětšujícímu se počtu poutníků. V roce 1718 zadal opat zábrdovického kláštera úplnou přestavbu areálu českému architektovi italského původu Janu Blažeji Santinimu Aichelovi. Představu premonstrátů o prostorném chrámu citlivě začleněném do okolní krajiny se mu podařilo naplnit barokní novostavbou, jejíž centrální dispozice je situována na půdorysu řeckého kříže v soustředných kružnicích a významnou roli v ní hraje průchod světla prostorem. Přestože byl návrh z finančních důvodů nakonec pozměněn a zůstal částečně nedokončen, patří tento barokní skvost k Santiniho vrcholným dílům.

Nejen Brno má svůj Dům pánů z Lipé – stejně bývá nazývána také ivančická radnice, kterou zdobí erby tohoto šlechtického rodu. Původně gotickou tvrz pro svého přítele, provazníka a obchodníka s nemovitostmi Simona Pírka, přebudoval vlašský stavitel Antonio di Valdi s italskými kameníky na renesanční městský palác. Stavba se čtvercovou základnou připomíná typické italské panské sídlo a pyšní se bohatě zdobeným portálem, jehož autorem je Gialdi. V současnosti se budova využívá jako městský úřad.

Otvírací doba: v úředních hodinách Palackého náměstí 6 664 91 Ivančice www.muzeumbrnenska.cz www.ivancice.cz Kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích V ivančické místní části Řeznovice se nachází památka evropského významu, románský kostelík vybudovaný kolem roku 1160 Přemyslovcem Konrádem Otou. Jeho charakter odpovídá stavbám v severoitalské Lombardii ze stejného období. Z architektonického hlediska je nejpříbuznější kaple v Řezně v německém Bavorsku.


Otvírací doba: celoročně 679 05 Křtiny http://krtiny.katolik.cz www.santini.cz Jan Blažej Santini Aichel (* 1677 Praha – † 1723 tamtéž) Narodil se jako příslušník třetí generace italských kameníků a zedníků naturalizovaných v Praze. Byl drobný a trpěl tělesnou vadou, což způsobilo, že nepokračoval v rodinné tradici, ale vyučil se malířem. Oč byla nedokonalejší jeho postava, o to unikátnější je jeho duchovní přínos pro architekturu. Stal se otcem barokní gotiky a z jeho dílny vyšly skutečné perly stavebního umění: poutní kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou zapsaný na seznamu UNESCO, konvent kláštera v Plasech, klášterní kostely v Kladrubech, Želivě, Sedlci u Kutné Hory, zámek Karlova Koruna a mnoho dalších.


Proboštský kostel sv. Petra a Pavla Rajhrad

Kostel Navštívení Panny Marie Lomnice u Tišnova

Historie této stavby je spjata s úsilím o povýšení rajhradského proboštství na opatství. Jan Blažej Santini Aichel byl pověřen, aby vypracoval plány ve chvíli, kdy se naděje zdály být naplněny. Práce probíhaly poměrně rychle i přesto, že základy velkolepého chrámu musely být kvůli špatnému podloží usazeny na dřevěné piloty a rošt. Santini se však dokončení stavby nedožil, zemřel pouhý rok po jejím započetí. V klášteře dnes sídlí Památník písemnictví na Moravě.

Když lomnické panství na konci 17. století získal nový majitel František hrabě Serenyi, rozhodl se namísto stávajícího středověkého kostela vybudovat nový v barokním stylu. Projekt byl zadán italskému architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi a v roce 1669 započaly práce. Jako stavitel byl doporučen na základě referencí z kostela v Zábrdovicích Pavel Wimberg. Pod jeho vedením se však stavba protahovala, a tak byl nakonec odvolán. Jeho roli převzal Jan Křtitel Erna, který také částečně upravil původní plán. Chrám byl dokončen v roce 1682 a rok později vysvěcen.

Otvírací doba: celoročně, v Památníku zavřeno v po Památník písemnictví na Moravě Klášter 1 664 61 Rajhrad www.rajhrad.cz/benediktini

Otvírací doba: příležitostná nám. Palackého 73 679 23 Lomnice www.farnostlomnice.cz

Antonín Aichel Dědeček slavného Jana Blažeje pocházel z městečka Roveredo, které leží na břehu Luganského jezera. Tehdejší název rodného města byl Aichel a Antonín si jej v Čechách přidal ke svému křestnímu jménu. Když se v Praze v roce 1635 ženil, svědčili mu architekti Carlo Lurago a Santini de Bossi. Ti se také později stali kmotry jeho syna Santiniho Aichela, otce Jana Blažeje.

Moravský Miramare Půvaby italského zámku Miramare na pobřeží Jaderského moře poblíž Terstu se nechal okouzlit továrník Richard Ježek natolik, že dal ve stejném slohu v Blansku vystavět správní budovu firmy a tovární vodojem. Projekt budovy ve windsorském stylu vytvořil stavitel Jaromír Roučka. Památka se nalézá ve Svitavské ulici a není veřejně přístupná.



Synagoga maior Boskovice

Zámek Vyškov

Velká synagoga je dílem italského stavitele Sylvestra Fioty, který ji v roce 1638 navrhnul na žádost zdejší židovské obce. Na konci století již prostorově nevyhovovala, byla rozšířena, přebudována a stala se pak jedním ze vzorů barokních synagog v Čechách i na Moravě. Chátrající budova prošla před několika lety nezbytnou rekonstrukcí a od roku 2002 je otevřena pro veřejnost. Uvnitř je instalována výstava Židovské město v Boskovicích. Naproti, ve sklepě domu U Templu 3/5 si lze prohlédnout zachovalou rituální lázeň mikve.

Dnešní podoba původně gotického hradu vznikla v 17. století za biskupa Karla II. z Liechtensteina-Kastelkornu. Projektu se zhostil architekt Giovanni Pietro Tencalla. Nejdříve došlo k úpravám stávající dvoupatrové části (1665 až 1675), později byl přistavěn další trakt (1680 až 1862). V současné době v renesančním zámku sídlí Muzeum Vyškovska, které nabízí dočasné výstavy a osm stálých expozic z archeologických, historických, národopisných i výtvarných sbírek.

Otvírací doba: IV–X Traplova ulice 680 01 Boskovice www.boskovice.cz/muzeum

Otvírací doba: V–X zavřeno v po, XI–IV zavřeno v po, so a ne nám. Čs. armády 2 682 01 Vyškov http://muzeum.vyskov.cz

Sylvestr Fiota Italský stavitel pocházející z Chiavenny se v Boskovicích usadil v roce 1598. Oženil se, zakoupil dva domy a stal se měšťanem. Kromě Velké synagogy se podílel na renesančních úpravách boskovického hradu a stavbě kostelní věže.

Rousínovské kostely Architekt Domenico Martinelli zanechal své stopy rovněž v nedalekém Rousínově. Je autorem kostela sv. Maří Magdalény, jehož stavbu vedl Gulio Tini. Martinelliho stylem je pravděpodobně ovlivněn také kostel sv. Václava v části Rousínovec, který vystavěl jeho spolupracovník Peter Giulietti pocházející z milánského vévodství. Nedaleko, nad slavkovskými vinohrady se tyčí kaple patrona vinařů sv. Urbana. Po svém stržení byla v roce 1861 s malými rozdíly znovu postavena podle původního Martinelliho návrhu.



Kostel Nanebevzetí Panny Marie Vyškov

Zámek Ivanovice na Hané

Pozdně gotický kostel z poloviny 15. století patří k dominantám města. Kaple svaté Otýlie přistavěná v roce 1690 je bohatě vyzdobená štuky italského umělce Baltazara Fontany. V průběhu následujících let stavba zažila požár a zůstala neopravena až do 18. století, kdy byla přistavěna západní věž a došlo k barokizaci chrámové lodi, jejímž autorem byl architekt Giovanni Pietro Tencalla.

Obec ležící necelých deset kilometrů od Vyškova se pyšní minulostí dlouhou přes tisíc let. Historicky nejvýznamnější budovy – barokní kostel sv. Ondřeje a zámek – naleznete v jejím středu. Pozdně renesanční podoba zámku je výsledkem rozsáhlých stavebních úprav z doby, kdy jej vlastnil rod Bukuvků z Bukuvky. Práci zadali majitelé v roce 1608 italskému staviteli Antoniu Lorenzovi Parizovi. K budově byla přistavěna tři dvoupatrová křídla s arkádovými ochozy a toskánskými sloupy. Kamenické prvky, erby a nápisy vytvořil Jan Foncun. Zámek momentálně čeká na nutnou rekonstrukci a je veřejnosti nepřístupný.

Otvírací doba: celoročně (v době bohoslužeb) Kostelní ulice 682 01 Vyškov www.vyskov-mesto.cz Baltazar Fontana (* Chiasso, dnešní Švýcarsko – † 1733 tamtéž) Italský barokní sochař a štukatér působil kromě své vlasti také na Moravě a v Polsku. S jeho dílem se můžete setkat v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, na zámcích v Uherčicích, Vřesovicích či Šebetově, ve velehradském klášteře, v kostele sv. Michala, klášteře Hradisko a Arcibiskupském paláci v Olomouci či v bazilice na Svatém Kopečku.


Wiedermannova ul. 683 23 Ivanovice na Hané Antonio Lorenzo Pariz Italský stavitel, který v letech 1590 až 1608 působil v Brně. Pracoval také na úpravách brněnského hradu Špilberk po jeho požáru v roce 1578 a přestavěl zámek v Kuřimi.


Zámek Slavkov u Brna

Zámek Bučovice

Přes půl století trvala proměna středověké tvrze na jeden z nejvýznamnějších moravských barokních zámků. Přestavba započala na přelomu 17. století podle plánů Domenica Martinelliho, na nějž navázal vídeňský architekt italského původu Ignác Valmaggini a završil ji stavitel Václav Petruzzi v roce 1752. Dekorování interiérů trvalo dalších patnáct let a zhostilo se jej také několik italských umělců – fresky vytvořil Andrea Lanzani, který spolupracoval se štukatérem Santinem Bussim. Ve stejnou dobu jako zámek byla budována také renesanční zahrada s květinovým parterem a oranžerií s Lanzaniho freskovou výzdobou a sochami Giovanni Giulianiho. Její vzhled pozměněný během staletí byl částečně navrácen do původní barokní podoby v 70. letech 20. století.

Bučovický zámecký areál se řadí mezi unikátní ukázky italské renesance celé zaalpské oblasti. Na rozdíl od mnoha dalších nebyl do své renesanční podoby přestavěn, ale vznikl jako nová stavba podle projektu Jacopa Strady, císařského architekta a správce habsburských uměleckých sbírek. Devadesát sloupů na arkádovém nádvoří je dekorováno 540 reliéfy s válečnými motivy, erby, fantastickými zvířaty a bytostmi, maskarony a hudebními nástroji. Výzdoba interiérů je manýristická a na nádvoří stojí okouzlující kašna ve stejném stylu vytvořená Pietrem Madernou. Autory kamenických prací jsou Elia Canavale a Antonio Silva.

Otvírací doba: VI–VIII denně, IV–V a IX–XI zavřeno v po, XII–III na objednávku Palackého nám. 1 684 01 Slavkov u Brna www.zamek-slavkov.cz

Otvírací doba: IV a X o víkendech, V–IX zavřeno v po Zámek 1 658 01 Bučovice www.bucovice-zamek.cz

Santino Bussi (* 1666 Bissone, dnešní Švýcarsko – † 1736 Vídeň, Rakousko) Italský štukatér žil a pracoval především ve Vídni. Patří k představitelům vrcholného baroka, u nás se s jeho dílem lze setkat například na zámku ve Slavkově, v Kolodějích a v Clam-Gallasově paláci na Starém Městě v Praze.

Nové zámky v Nesovicích Při cestě od Brna do Bučovic spatříte po levé straně půvabnou světlou budovu. Zámecké sídlo, v němž jsou propojeny prvky italského kastelu a vily „barco“, je ozvláštněno ojedinělými střešními volutovými štítky a tzv. vlaštovčími ocasy. Téměř pětisetletá stavba je dnes v soukromých rukou a veřejnosti není přístupná.



Zámek Buchlovice

bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje Velehrad

Ke skvostu mezi šlechtickými barokními sídly u nás se váže řada legend. Jedna z nich tvrdí, že zámek nechal pro svou ženu postavit Jan Dětřich z Petřvaldu, protože prý toužila po sídle, jež by jí oproti studenému hradu na Buchlově připomínalo rodnou Itálii. Pravdou je, že Anežka Eleonora z Colonna-Felsu měla italské předky, sama však pocházela z Tyrol. Každopádně vzorem pro stavbu se skutečně v roce 1699 stala italská „villa rustica“. Názory na totožnost jejího architekta se různí a bývají uváděna i slavná jména jako Domenico Martinelli či Carlo Fontana. Štukovou výzdobu vytvořil Baltazar Fontana. Součástí komplexu se dvěma budovami oddělenými dvorem, dolním zámkem sloužícím jako sídlo a horním určeným pro hospodářské účely je rozlehlý park. Původně italská zahrada byla později zčásti upravena ve francouzském rázu a nakonec přetvořena ve stylu sentimentálním.

Původně cisterciácký klášter vznikl na poutním místě, dnes jednom z nejvýznamnějších na Moravě, již ve 13. století. Areál s chrámem v pozdně románském slohu ovlivněném ranou gotikou podstoupil na přelomu 17. a 18. století barokní přestavbu. Na výzdobě baziliky patřící k největším u nás se podílela řada vynikajících umělců – mezi jinými sochař a štukatér Baltazar Fontana, kameník a mramorář Andrea Allio a malíři Paulo Pagani a Ignác Raab. Přístupné je také lapidárium s 500 metry chodeb.

Otvírací doba: celoročně Stojanovo nádvoří 206 687 06 Velehrad www.velehrad.cz http://velehrad.maticevelehradska.cz

Otvírací doba: zámek IV a X o víkendech a svátcích, V–VI a IX zavřeno v po, VII–VIII denně; park celoročně 687 08 Buchlovice www.zamek-buchlovice.cz Kaple sv. Barbory na Modle Kaple ukrývající rodinou hrobku hradních pánů spadá stylově do pozdního moravského manýrismu. Stavbu vzdálenou asi 15 minut pěší chůze od Buchlova navrhnul patrně Giovanni Pietro Tencalla či Jan Křtitel Erna. Dokončena byla roku 1672.

Uherské Hradiště Stopy po činnosti italských umělců a architektů můžete nalézt také v Uherském Hradišti. Kostel Zvěstování Panny Marie je vyzdoben štuky z dílny Baltazara Fontany, který rovněž v roce 1757 přebudoval zdejší františkánský klášter, v němž jsou patrné vlivy italské iluzionistické malby. Kostel sv. Františka Xaverského stavěl v letech 1670 až 1685 Jan Jeroným Canevalle podle projektu Jana Dominika Orsiho. Uherský Brod Autorem řady staveb ve městě spojeném se jménem Jana Amose Komenského je ve svém oboru neméně proslulý italský architekt Domenico Martinelli. Barokně upravil vrchnostenské sídlo Panský dům (1690) a podle jeho projektů byl postaven barokní sloupový sál Baraník (1690 až 1693) a chrám Neposkvrněného početí Panny Marie (1717 až 1733).



Arcibiskupský palác Kroměříž

Květná zahrada Kroměříž

Hanácké Atény bývá nazýváno město, jehož zámecký komplex se zahradami byl pro svůj půvab a historickou hodnotu zařazen v roce 1998 mezi památky UNESCO. Raně barokní Arcibiskupský palác nechal vybudovat biskup Karel II. Liechtenstein-Kastelkorn v letech 1664 až 1695 a o jeho projekt se zasloužili architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla. V Růžovém salonu doplňují výzdobu obrazy významného italského malíře Jacopa Bassana a také stěny Manského sálu z umělého mramoru, zlacenou štukovou výzdobu a krb zpracovali italští umělci.

Zámečtí architekti architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla se zhostili také vytvoření pozdně renesanční manýristické zahrady za hradbami tehdejšího města. Na výzdobě se podílelo mnoho italských umělců, mezi jinými štukatéři Quirino Castelli a Carlo Borsa či malíř Carpoforo Tencalla. Na neplodné a bažinaté půdě vyrostl libosad, od jehož hlavního vchodu se táhne velkolepá kolonáda o délce 244 metrů se stovkou soch a bust inspirovaných antikou. Celý areál byl protkán vodovodním systémem, ze kterého čerpaly vodu rybníčky, jezírka, kašny, vodotrysky a tzv. vodní žerty. V severní části stojí rotunda s Foucaultovým kyvadlem, na jižní straně se tyčí dva umělé pahorky, tzv. Jahodové kopečky.

Otvírací doba: IV a X o víkendech a na objednávku, V–IX zavřeno v po Sněmovní nám. 1 767 01 Kroměříž www.azz.cz

Otvírací doba: celoročně Generála Svobody 767 01 Kroměříž www.azz.cz

Karel II. Liechtenstein-Kastelkorn (* 1623 Kladsko – † 1695 Olomouc) Olomoucký biskup pocházel z rodu původem z jižních Tyrol na území dnešní Itálie. Působil také jako světský kníže a ve svých volebních kapitulacích se zavázal, že bude stavět a opravovat. Svůj slib dodržel v nebývalém rozsahu. Je nazýván druhým zakladatelem Kroměříže, kde jeho zásluhou vyrostl nejen reprezentativní zámek a zahrady, ale také špitál, sýpka či kanalizace. V Olomouci nechal zbudovat Arcibiskupský palác, upravil zámky na Mírově, v Chropyni a Vyškově.

Vrchnostenská sýpka Barokní biskupská sýpka na někdejším kroměřížském předměstí Novosady byla vybudována podle plánů G. P. Tencally až po jeho smrti v roce 1714. Do dnešní podoby ji upravil koncem století stavitel J. A. Grimm.


Barokní hřbitov ve Střílkách Necelých 30 kilometrů jižně od Kroměříže se za mohutnou pískovcovou zdí rozprostírá hřbitov vybudovaný v letech 1730 až 1743 o rozloze téměř 2 000 m2. Autorem památky evropského významu je pravděpodobně kroměřížský architekt italského původu Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu.


zámek Lednice

zámek a kostel Valtice

Téměř dvousetkilometrový Lednicko-valtický areál zapsaný od roku 1996 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO ukrývá šlechtická sídla, lovecké zámečky, kaple, parky, zahrady, řeky, rybníky i lesy. Jednou z jeho součástí je původně renesanční zámek v Lednici, na jehož stavbě se podílela řada významných umělců – Giovanni Giacomo Tencalla, Francesco Carrati či Andrea Erna a jeho syn Jan Křtitel. První významnou proměnou prošel objekt koncem 17. století, kdy jej barokně přebudoval architekt Domenico Martinelli spolu s Janem Bernardem Fischerem z Erlachu. Dnešní romantická podoba ve stylu anglické tudorovské gotiky pochází z 19. století. Zámek obklopují zahrady a rozsáhlý barokní park, na jehož pozdějších úpravách se podíleli italští architekti Fanti a Michelli.

Zámek rovněž patřící do areálu zapsaného na seznamu UNESCO si zachoval svou podobu z poloviny 17. století. Manýristickou novostavbu projektoval Giovanni Giacomo Tencalla, na kterého navázali otec a syn Ernové. Později byl zámek barokizován podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu, jehož provedení měl na starosti architekt Domenico Martinelli. G. G. Tencalla pracoval také na zdejším farním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Kvůli zřícení klenby musel však ze stavby odejít a dokončením byl pověřen Andrea Erna. Na výzdobě chrámu se podílel například kameník Dominik Morelli či štukatéři Bernard Bianchi a Giovanni Tencalla, příbuzný architekta Giacoma, autorem oltářního obrazu je Gaetano Fanti.

Zámek Otvírací doba: V–IX zavřeno v po, X o víkendech Zámek 1 694 01 Valtice www.zamek-valtice.cz Kostel Otvírací doba: celoročně v době bohoslužeb (po, st, pá, ne) nám. Svobody 694 01 Valtice www.radnice-valtice.cz/cz/cms.php/pamatky-kostel.php

Otvírací doba: IV a X o víkendech a na objednávku, V–IX zavřeno v po Zámek 1 691 44 Lednice www.zamek-lednice.info Zámek Milotice Perlou jihovýchodní Moravy je nazýván barokní zámek v obci nedaleko Kyjova. Také na něm lze najít doklady o působení italských umělců. Štukové stropy v předsálích realizoval Giovanni Michael Fontana a za možné autory projektu jsou pokládáni Antonio Salla a Domenico Martinelli.


Mikulov Hlavní sídlo rodu Liechtensteinů, mikulovský zámek, bylo mnohokrát přestavováno až do dnešní barokní podoby. V 16. století změnil Ital Gialdi jeden ze čtyř renesančních bastionů na reprezentační sál, o století později budovu manýristicky upravil Andrea Erna, který je zřejmě také autorem nedalekého kostela sv. Jana Křtitele.


Golčův palác Znojmo Součástí mimořádně zachovalé městské památkové rezervace renesančního a raně barokního charakteru je budova nové radnice. Do renesančního paláce, který vznikl sloučením několika domů, se vstupuje mázhauzem z roku 1570. Autorem plastik Adama a Evy na hlavním portálu je italský sochař Giorgio Gialdi (1606). Na nádvoří lze spatřit dvoupatrové renesanční lodžie s toskánskými arkádami. Palác je nazýván po Valdštejnovu generálovi Golčovi, který dům vlastnil. Dnes v něm sídlí městský úřad.

Otvírací doba: celoročně v úředních hodinách Obroková 10 669 02 Znojmo www.znojmocity.cz Zámek Uherčice Rozsáhlé renesanční venkovské sídlo tvoří šlechtické obydlí, hospodářské budovy a užitné i okrasné zahrady. K původní stavbě z přelomu 15. a 16. století záhy přibylo předzámčí s arkádami na toskánských sloupech. O století později upravil exteriér zámku architekt Francesco Martinelli. Pozoruhodnou uměleckou prací je nádherná štuková výzdoba z dílny Baltazara Fontany, která je k vidění v kapli, spojovací chodbě a sálech.


Vydala: Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, z.s.p.o. Text: S. Sanža Fotografie: archiv Czechtourism, archiv Měst IC Boskovice, archiv MMB, archiv MZLU ŠLP Křtiny, archiv P. Nohela , archiv Sdružení České dědictví UNESCO, archiv TIC Beseda Znojmo, M. Bouška, I. Durkajová, J. Frišová, V. Kotulán, J. Kruml, E. Obůrková, P. Přádka, V.Urban. Grafika: L. Němeček Produkce: Propag servis Brno, Advertum Tisk: POINT CZ Rok vydání: 2008

Ditrichštejnský palác brno

Recommend Documents