Dílčí zpráva o realizaci průzkumu č. 1

Dílčí zpráva o realizaci průzkumu č. 1

Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje v rámci projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, číslo projektu: CZ 0138“ Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu Zpracovatelé: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., RNDr. Radim Misiaček Spolupracovníci: Bc. David Zahradník, Stuart France

http://www.ekogroup.cz, tel. 605-567905, email: [email protected]

listopad 2009

Dílčí zpráva o realizaci průzkumu č. 1 - Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje v rámci projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, číslo projektu: CZ 0138“ __________________________________________________________________________________________________________________________________

Obsah: Úvod..................................................................................................................................3 1. Obecná část ...................................................................................................................4 1.1 Základní principy řešení zakázky......................................................................... 4 1.2 Jednotlivé etapy řešení zakázky ........................................................................... 4 2. Teoretická východiska monitoringu návštěvnosti.........................................................5 2.1 Základní možnosti monitoringu návštěvnosti ...................................................... 5 2.2 Důvody pro aplikaci monitoringu návštěvnosti v systému managementu chráněných území................................................................................. 5 2.3 Možnosti sběru a zpracování dat o návštěvnících.................................................. 6 2.4 Bližší informace o metodách automatického monitoringu návštěvnosti použitých při řešení zakázky................................................................... 7 3. Postup řešení zakázky v r. 2009..................................................................................16 3.1. Výběr a instalace sčítacích zařízení .................................................................... 16 3.2 Detailní požadavky na instalaci sčítacího zařízení .............................................. 23 4. Popis založených sledovacích profilů monitoringu návštěvnosti ...............................29 5. Závěr ...........................................................................................................................64 Literatura:........................................................................................................................64

2


Úvod Předkládaná dílčí zpráva o realizaci průzkumu č. 1 obsahuje informace o výstupech zakázky - Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje (dále: Průzkum návštěvnosti), jež je součástí projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, číslo projektu: CZ 0138. Projekt byl podpořen grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu. Zpracováním Průzkumu návštěvnosti byla na základě výběrového řízení pověřena společnost Ekogroup czech s.r.o., zastoupená RNDr. Markem Banašem, Ph.D., jednatelem společnosti (dále: zpracovatel) na základě smlouvy č. 01739/2009 ze dne 13.8.2009, uzavřené mezi Moravskoslezským krajem a společností Ekogroup czech s.r.o. Cílem projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“ je vznik a fungování monitoringu vybraných složek a faktorů, ovlivňujících životní prostředí v kraji. Projekt má přispět k zajištění efektivnějšího získávání, zpracování a dostupnosti informací, týkajících se ochrany přírody v kraji, a jeho předmětem je monitoring vybraných druhů rostlin a živočichů, výskytu invazních druhů rostlin, návštěvnosti vybraných chráněných částí přírody a dalších vybraných faktorů. Výstupem projektu mají být soubory údajů, získávaných terénními průzkumy i sběrem, a zpracováním již existujících dat. Předkládaná zpráva se věnuje části č. 3 uvedeného projektu – problematice průzkumu návštěvnosti vybraných lokalit. Kap. 1 předkládané dílčí zprávy se věnuje shrnutí základních požadavků na řešení zakázky (základní principy řešení zakázky, jednotlivé etapy řešení zakázky). V kap. 2 předkládané dílčí zprávy následují základní teoretická východiska monitoringu návštěvnosti. Podrobné informace o této problematice budou součástí závěrečné zprávy, předkládané v příštím roce. Kap. 3 předložené zprávy se věnuje popisu postupu řešení zakázky v r. 2009. V kap. 4 následuje popis založených sledovacích profilů monitoringu návštěvnosti.

3


1. Obecná část 1.1 Základní principy řešení zakázky Cíle průzkumu: V souladu se smluvním zadáním je cílem Průzkumu návštěvnosti zjištění množství, struktury a názorů návštěvníků ve vybraných lokalitách CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky a Moravskoslezského kraje (mimo CHKO). Rozsah průzkumu: Monitoring návštěvnosti je řešen kombinací automatického a fyzického sčítání a dotazování návštěvníků na vytipovaných referenčních lokalitách CHKO Beskydy, Jeseníky a ve vybraných lokalitách (ZCHÚ) Moravskoslezského kraje. Monitoring je realizován na vytipovaných profilech na turistických trasách, jež se nachází v lokalitách s různou intenzitou zatížení návštěvností, různou očekávanou strukturu návštěvnosti a různou mírou zranitelnosti přírodního prostředí. Na základě získaných dat bude provedeno vyhodnocení denní a sezónní dynamiky návštěvnosti na jednotlivých sledovacích profilech. Vyhodnoceny budou také výsledky dotazníkových šetření. Zjištěné výsledky budou interpretovány ve vztahu k nejvýznamnějším faktorům jež ovlivňují intenzitu a strukturu návštěvnosti a k nejvýznamnějším předmětům ochrany ZCHÚ, u kterých lze očekávat zvýšenou citlivost vůči turismu. Na základě získaných dat budou dále navržena případná opatření aktivního či pasivního usměrnění návštěvnosti a dalších typů práce s návštěvníky v ZCHÚ. Časový harmonogram realizace průzkumu: V souladu s původním předpokladem byly terénní práce zahájeny v letní sezóně 2009 (srpen 2009), samotné sčítání návštěvníků bylo započato v říjnu 2009. Ukončení sběru terénních dat se předpokládá v srpnu – září 2010, -zpracování výsledků a vyhotovení finálních výstupů proběhne v září - říjnu 2010.

1.2 Jednotlivé etapy řešení zakázky Zakázka je řešena ve 3 základních etapách: 1. etapa – odevzdání dílčí zprávy o realizaci průzkumu č. 1 (do 30.11.2009) 2. etapa – odevzdání dílčí zprávy o realizaci průzkumu č. 2 (do 15.6.2010) 3. etapa - odevzdání komplexního díla (do 15.10.2010) V souladu se smluvním zadáním popisuje předkládaná dílčí zpráva o realizaci průzkumu postup při řešení průzkumu a výsledky dosažené k datu zpracování zprávy.

4


2. Teoretická východiska monitoringu návštěvnosti 2.1 Základní možnosti monitoringu návštěvnosti Sledování návštěvnosti a její monitoring nebyl relativně dlouho považován za součást managementu chráněných území. Zhruba v posledním desetiletí však význam monitoringu narůstal a sledování návštěvnosti se stalo nepostradatelným nástrojem pro správy chráněných území, a to předevšímv souvislosti se zvyšujícími se požadavky na standardy péče o chráněná území a informovanost o výsledcích činnosti správ (Newsome et al. 2002). Z obecného pohledu lze monitoring považovat za systematický sběr a analýzu dat v průběhu času. V případě monitoringu návštěvnosti v chráněných územích se jedná jak o sběr a zpracování dat o přírodním prostředí, tak osběr a zpracování dat o návštěvnících. Sběr a zpracování dat o přírodním prostředí zahrnuje mapování poškození vegetačního krytu, problematiku rostlinných invazí, studium půdních vlastností (obvykle erozní procesy), analýzu kvality vod a studium populací divoce žijících živočichů. Takto koncipovaný monitoring umožňuje zjistit a kvantifikovat specifické vlivy turismu na jednotlivých místech (Monz 2000).

2.2 Důvody pro aplikaci monitoringu návštěvnosti v systému managementu chráněných území V celosvětovém měřítku stále ještě existuje řada významných chráněných území, jež nemají problematiku monitoringu návštěvnosti začleněnu do svého systému managementu návštěvnosti (Pitts & Smith 1993, Newsome et al. 2002) a to i přesto, že pro zavedení monitoringu dopadů turismu na přírodní prostředí a analýzy dat o návštěvnících je celá řada závažných důvodů. Výsledky monitoringu návštěvnosti jsou důležitými podklady v péči o chráněná území. Výstupy monitoringu návštěvnosti poskytují informace potřebné ke snížení negativních dopadů turismu a přináší zhodnocení účinnosti zvolených opatření. Zvládnout dopady návštěvnosti je nezbytné vzhledem k tomu, že je nutné na jedné straně chránit životní prostředí a zároveň, na straně druhé, zachovat prožitky návštěvníků. Monitoring návštěvnosti poskytuje nejen informace o podmínkách, za kterých je již nutné zasáhnout (limitech přijatelné změny prostředí), ale zvyšuje též povědomí správ chráněných územích o vztazích mezi jednotlivými typy návštěvníků a výsledném dopadu jejich působení v rámci dotčeného území (Cole 1989, Marion 1995, Pitts & Smith 1993). Znalost výše uvedených souvislostí je nezbytná pro vytváření odpovídajících opatření vůči již existujícím dopadům, stejně tak jako pro predikci vývoje a zabránění dalším negativním vlivům zvýšené návštěvnosti. Pokud je negativní

5


dopad odhalen včas, bude pravděpodobně snazší a levnější jeho náprava, než kdyby již dosáhl prahu nevratných změn (Buckley 1999). Z výše uvedeného je zřejmé, že je nutné monitoring považovat za nástroj k vyšší efektivitě již zavedených managementových strategií. Obvykle poskyuje důležité podklady k vytvoření managementových plánů, plánů rekreace / turismu a návrhů aktivit vhodných pro daná území. Nezbytná data pro plánování zahrnují počty návštěvníků a jejich charakteristiky, aktivity, zdroje vlivů, způsoby využívání oblasti, míru spokojenosti a očekávání návštěvníků. Takové informace lze samozřejmě do určité míry zjistit na základě jednorázové analýzy, ale mnohem přesnější údaje podává dlouhodobý monitorovací program. Dlouhodobá sledování dokážou poukázat na úspěchy plánů péče, stejně tak jako odkrývají oblasti managementu, které je nutné je revidovat. Pro úspěšný marketing chráněného území je důležité stanovit, kdo jsou návštěvníci a jaké jsou jejich vlastnosti, potřeby a očekávání. Správa chráněného území je obvykle nucena hledat kompromisy mezi různými zájmovými skupinami, z nichž každá má své dílčí požadavky (Pitts & Smith 1993). Správa chráněného území se neobejde bez systematického podkladu pro rozdělení finančních zdrojů jak pro personál, tak pro jednotlivá území. Bez spolehlivých informací jsou investice závislé pouze na zkušenostech a intuici řídící instituce nebo vnějších tlacích jako jsou finanční dostupnost a politická rozhodnutí (Marion 1991, Pitts & Smith 1993). Použití spolehlivých dat umožňuje využít zdroje v oblastech, kde jsou skutečně nejvíce potřebné. Takové strategické rozvržení zdrojů na základě monitoringu zvyšuje ekonomickou účinnost managementu chráněného území. Data o návštěvnosti a dopadu na životní prostředí mají rovněž důležitou úlohu na celospolečenské úrovni, kdy pomáhají při organizaci managementu území a jasném formulování cílů při shánění finančních zdrojů z vládních a dalších institucí (Pitts & Smith 1993). Aktivita správy chráněného území a dalších organizací je často podrobována veřejnému hodnocení. Veřejnosti zpřístupněná data získaná při monitoringu jsou jednou z cest splnění zodpovědnosti vůči požadavkům veřejnosti (např. CALM 2000). Landres et al. (1994) zdůrazňuje vzrůstající důležitost informovanosti státních řídících orgánů při stanovování stavu a trendů v daném chráněném území. Objektivní dokumentace o faktorech ohrožujících předměty ochrany jsou pro rozhodování o péči o chráněné území zásadní. Podobnou důležitost mají údaje o podmínkách a požadavcích návštěvníků. Pochopení, jak společnost hodnotí chráněná území a jejich prospěšnost či význam, je nezbytné nejen pro politické diskuse (Cope et al. 2000).

2.3 Možnosti sběru a zpracování dat o návštěvnících Znalost objemu návštěvnosti, jejího prostorového rozložení a dynamiky, struktury návštěvníků, jejich názorů a preferencí je jedním ze stěžejních podkladů pro nastavení vhodného managementu turismu v řadě chráněných území (Banaš 2006). Komunikace s návštěvníky přináší významnou zpětnou vazbu pro rozhodování správ chráněných území. Takto získané údaje lze s úspěchem využít např. při úpravách práce s veřejností, usměrňování návštěvnosti, včetně případného stanovení limitů únosného zatížení chráněných území (viz Manning 2002, Stankey et al. 1985, Eagles et al. 2002). Ačkoliv monitoring návštěvnosti přináší cenné informace, správy chráněných území obvykle upřednostňují monitoring stavu životního prostředí a jeho management před monitoringem a managementem návštěvnosti (Mc Arthur 1994).

6


Při monitoringu návštěvnosti se v chráněných územích s úspěchem uplatňuje několik základních metodických přístupů: − Sčítání návštěvníků − Dotazníky a osobní rozhovory − Pozorování návštěvníků

2.4 Bližší informace o metodách automatického monitoringu návštěvnosti použitých při řešení zakázky Po provedeném průzkumu nabídky zařízení na sčítání návštěvníků, jež jsou k dispozici na evropském trhu bylo rozhodnuto využít pro řešení zakázky zařízení britské firmy Linetop Ltd. Tato firma nabízí čtyři základní typy zařízení pro sčítání návštěvníků: snímače pro monitoring pěších návštěvníků, snímače pohybu vozidel, snímače pohybu cyklistů, snímače pohybu návštěvníků v budovách v mnoha dílčích modifikacích. Základní typy snímačů návštěvnosti: Snímače pro monitoring pěších návštěvníků: Prvním typem zařízení jsou v zemi umístěné tlakové spínače (miny). Mohou být využity na nejrůznějších typech cest a stezek kromě skály a půd o malé mocnosti. Při vhodné instalaci jsou pro veřejnost prakticky neobjevitelné. Deska se spínačem bývá zahrabána 10 cm pod povrchem v substrátu písku a shora zakryta originálním materiálem povrchu cesty. Obr. 1: Ilustrační pohled na desku tlakového snímače (miny) s kabeláží, připojeným senzorem, dataloggerem a ochranným plastovým pouzdrem – tzv. Pelicase (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Nášlapný spínač má podobu desky o šířce 50 cm a délce 60 cm (viz Obr. níže). Tloušťka desky je 16 mm. Menší varianta desky o velikosti 50x30 cm je vhodná pro

7


horské a lesní cyklostezky, spínače o velikosti 70x60 cm se výborně hodí pro širší stezky, kde jsou však lidé ještě nuceni chodit za sebou. U širokých cest mohou být spínače položeny vedle sebe napříč celým profilem cesty tak, že i chodci, postupující vedle sebe jsou zaznamenáni jako jednotlivci. Tento postup ovšem není z hlediska přesnosti ideální a navíc je vzhledem k počtu spínačů finančně náročný. Jako vhodnější nástroj se na širších stezkách proto může jevit spíše optické zúžení profilu jakým jsou chůdky, brány, zátarasy přes část cesty, atd. Pokud jsou pro tyto účely zvoleny brány, tak tyto mohou být různých tvarů a velikostí, z hlediska nenápadnosti je však vhodné, aby měly na lokalitě nějaký pravděpodobný účel a nestaly se tak pro návštěvníky nápadnými. Obdobným případem jsou schůdky. Dle jejich konstrukce lze využít několika druhů čidel - nášlapná různých konstrukcí, vložená ve stupni schodu či v příčce, nebo pohybová, umístěná v povrchu konstrukce. Obr. 2: Umístění dvou desek tlakového snímače (min) vedle sebe; v levé části snímku ve svahu je vidět jáma připravená pro umístění ochranného pouzdra pro datalogger a příslušenství (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Datalogger a jeho příslušenství jsou na lokalitě uloženy v tzv. Pelicase (plastové ochranné, nepromokavé pouzdro), jež je uloženo pod zemí ve vzdálenosti jednoho až dvou metrů od snímače. Od okolní půdy je toto pouzdro navíc chráněno dřevěnou konstrukcí, tvořenou rámem s víčkem, která je rovněž zakopána pod zemí. Spojení mezi spínačem a dataloggerem zajišťuje pod povrchem vedený kabel. Při přesném zaznačení polohy pouzda je vyjímání dataloggeru jednoduchou záležitostí, vyžadující pouze zahradnické rukavice a zednickou lžíci nebo lopatku. Oproti používání obligátních uzamykatelných skříněk pro uložení přístrojů je tato metoda minimálně náchylná k objevu a vandalství a pochopitelně také finančně méně náročná.

8


Obr. 3: Tlakové snímače i ostatní příslušenství musí být po skončení prací pečlivě ukryto před zraky návštěvníků, nenápadnost je zde hlavní devizou (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Ve venkovním prostředí je poněkud problematické použití optických čidel (např. infračerveného paprsku). Jejich efektivní využití je především ve vnitřních expozicích a návštěvnických centrech budov, kde nehrozí zanesení čočky nečistotami a kde je minimální přítomnost vnějších vstupů, jakými mohou být brouci, sněhové vločky nebo mlha. Místo nich však lze efektivně používat tepelná, tzv. pyro čidla, pracující na principu snímání tepelné energie, vydávané tělem při pohybu. Tato čidla jsou drobné konstrukce a mohou být umístěny v plotech, konstrukcích mostů, mřížích, zdech apod. Identifikační vzdálenost paprsku čidla činí až čtyři metry, ovšem přesnost snímání klesá s narůstající vzdáleností. Tato čidla spolehlivě pracují i v náročnějších venkovních podmínkách s výjimkou extrémně chladného počasí. Jejich instalace je jednoduchá a rychlá, výhodou je také nízká náročnost na baterie. Jejich využití je ideální v lokalitách, kde je z nějakých důvodů nevhodné použití nášlapných tlakových spínačů.

9


Obr. 4: Typická lokalita vhodného využití optických či tepelných čidel – příčky mostu (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Obr. 5: Detailní pohled na tepelné čidlo - plastový válec o průměru 15 mm a délce cca 45 mm (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Snímače pohybu vozidel: Snímače pohybu vozidel běžně pracují na bázi detektorů pro zjišťování kovových předmětů: indukční smyčka bývá vyřezána (umístěna) buď do tělesa komunikace, nebo je magnetometr zahrabán do půdy v blízkosti komunikace. Instalace snímače na veřejných komunikacích je z technického hlediska komplikovaná operace, která bývá striktně kontrolována příslušnými úřady. Oproti tomu nainstalování indukční smyčky na soukromých cestách a parkovištích je poměrně jednoduchý úkon, na který stačí běžná technika.

10


Obr. 6: Pohled na lokalitu umístění indukční smyčky v tělese komunikace (viz obdélník) a polohu ochranného plastového pouzdra ve svahu (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Snímače pohybu cyklistů: Pro monitoring cyklistů na úzkých i širších cyklistických stezkách se dobře hodí indukční smyčky a magnetické snímače (magnetometry). Při položení magnetometru do středu profilu je zajištěno snímání podnětů (cyklistů) v metrovém okruhu od čidla. Obr. 7: Příklad uložení magnetometru v tělese komunikace a plastového ochranného pouzdra s dataloggerem a příslušenstvím ve svahu (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

11


Obr. 8: Detailní pohled na čidlo magnetického snímače magnetometru (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Snímače pohybu návštěvníků v budovách: Objekty bez přívodu elektřiny (např. návštěvnické pozorovatelny v přírodě) mohou být monitorovány sensorem na přístupové cestě, nebo magnetickým snímačem na dveřích či pyro čidlem nad dveřním prahem. Možností je také například využití alarmu na bázi tenkého tlakového spínače, jež lze dobře ukrýt např. ve dveřní rohoži. Popsaná zařízení nevyžadují elektrickou síť. Je-li však elektrický zdroj k dispozici, může být účinnost zařízení zvýšena použitím optického čidla (infračervený paprsek) směrovaného napříč vstupem (bránou). Sensory mohou být kabeláží propojeny přímo s PC, kde je jejich záznam sledován a ukládán. Obr. 9: Ilustrační pohled na ideální lokalitu pro umístění optického čidla ve dveřním rámu návštěvnického centra (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

12


Záznamová zařízení: Záznamový datalogger (Numero Timelapse Logger) Záznamový datalogger uchovává podněty, zachycené čidlem v přednastavených časových intervalech. Paměťovým médiem dataloggeru je modul, opatřený barevným plastovým obalem ve tvaru kostky. Modul s aktuálně pořízeným záznamem frekvence pohybu návštěvníků je vyjímatelný z dataloggeru a po přenesení do kanceláře lze naměřená data zobrazit na PC. Starý paměťový modul je nahrazen prázdným, aby zařízení mohlo pokračovat v záznamu podnětů. Obr. 10: Ilustrační pohled na záznamový datalogger (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Datalogger s paměťovým modulem má kapacitu na dobu až deseti měsíců zaznamenávání v hodinových intervalech, případně je vymezen životností baterií v dataloggeru. Na levém horním rohu dataloggeru se nachází resetovací vypínač. Ten se v případě potřeby aktivuje dotykovým magnetem na kontrolním boxu a umožňuje zastavení a smazání stávajícího záznamu dataloggeru a znovu rozběhnutí jeho softwaru. Uvnitř dataloggeru se dále nacházejí tři alkalické baterie, které postačují na roční provoz zařízení. Kontrolní box (LCD Control Box) Nahrazuje v soustavě monitorovacího zařízení notebook. Ten má v podobných situacích řadu nevýhod: je těžkopádný a především představuje riziko z hlediska upozornění veřejnosti na umístěné zařízení. Kontrolní box má nenápadnou a přitom robustní konstrukci s LCD displejem a dvěma tlačítky po stranách, jež umožňují nastavení procesu sběru dat a času (proces podobný nastavení digitálních náramkových hodinek). Nachází se zde také kontrolní spínač, signalizující slabé baterie v dataloggeru. Kontrolní box umožňuje obsluhu všech v terénu umístěných dataloggerů.

13


Obr. 11: Ilustrační pohled na plastový kontrolní box připojený k záznamovému dataloggeru (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Paměťové moduly (Memory Cubes) Jsou opatřeny různobarevnými plastovými obaly ve tvaru kostky pro snadnější zjišťování jejich totožnosti. Vnitřně mají ovšem totožný design. Paměťové moduly jsou čitelné na PC za pomoci softwaru Numero Program. Přenos dat zajišťuje čtečka modulů, tzv. Cube Reader, což je redukce předávající záznam z modulu do USB portu na PC. Jedna čtečka modulů zajišťuje obsluhu všech paměťových modulů. Při stahování dat ze zařízení je potřeba vždy jedna nová paměťová kostka, na kterou bude zaznamenán budoucí zápis. Při obsluze více zařízení v jednom dni je vhodné uchovávat dosud nepřečtené moduly v oddělených popsaných sáčcích, aby nedošlo k jejich promíchání. Po přečtení (stažení) záznamu není žádný způsob jak informaci z modulu smazat, mimo znovu využití v budoucnu, kdy bude starý záznam v dataloggeru přemazán aktuálním. Vliv lidského faktoru na ztrátu dat je tak minimální.

14


Obr. 12: Ilustrační pohled na paměťový modul (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

Software pro analýzu dat: Jak bylo uvedeno výše, médiem, na kterém probíhá přenos mezi dataloggerem a PC v kanceláři je paměťový modul (kostka), který se vkládá do čtečky modulů, připojené k počítači. Jelikož zápis záznamu do modulu probíhá každou hodinu, neexistuje vzhledem k objemu dat (9000 hodin za rok se separátními úhrny podnětů pro každou hodinu) reálná možnost analyzovat data klasickým způsobem na PC. K dispozici je proto speciálně vyvinutý software, používaný ke čtení a analyzování dat, jež se nazývá Numero. Ten vyhodnocuje a zobrazuje záznam z každého provozovaného dataloggeru zvlášť v časovém období daném instalací datalogeru a termínem stažení dat. Databázový program EcoPC pak umožňuje kompletovat Numero soubory do týdenních, měsíčních, čtvrtletních aj. souhrnů, které mohou být porovnávány v rámci několika srovnávaných lokalit. Stanovištní záznamy jsou v programu EcoPC prezentovány např. ve formě barevných schématických kalendářů s různě odlišenými úrovněmi aktivity v jednotlivých buňkách časového harmonogramu.

15


Obr. 13: Ilustrační pohled na nabídkové menu a možnost výstupů v programu Numero (zdroj: Stuart France, Linetop Ltd.).

3. Postup řešení zakázky v r. 2009 Zahájení projektu se v důsledku nutnosti administrativního řešení výběrových řízení posunulo až na září 2009. I přesto by, za normálních okolností a za standardního průběhu počasí, výběr a projednání profilů a následná instalace zařízení mohly proběhnout v relativním dostatku času. V polovině října 2009 se však projevila podzimní singularita s rychlým postupem studené fronty a sněžením již od nadmořské výšky cca 400 metrů nad mořem. Přestože se z analogie dalo předpokládat, že před nástupem skutečné zimy dojde ještě k alespoň částečnému odtátí sněhu, zpracovatelé nemohli akceptovat riziko, že k tání dojde až na jaře 2010. Proto byly s nasazením sil celého týmu profily osazeny sčítacím zařízením tak, že od poloviny října již bylo všech 14 profilů instalováno. Níže uvedený text přináší stručný přehled metodického postupu, který vedl k výběru profilů.

3.1. Výběr a instalace sčítacích zařízení Instalace sčítacích zařízení je prvním komplexním krokem zakázky, na němž ovšem závisí její celkový úspěch. Proto tomuto kroku věnoval projektový tým po předchozí pečlivé přípravě velmi důkladnou pozornost.

16


Celý proces, vrcholící kontrolou instalovaných měřících zařízení se skládal z následujících dílčích úkolů1: 1. Posouzení dostupné technologie sčítacích zařízení z hlediska jejich vhodnosti pro předpokládané lokality v projektovém území. 2. Návrh long-listu rozšířeného seznamu potenciálních profilů a jejich projednání s příjemci projektu (MSK, SCHKO Beskydy a Jeseníky) a zvážení z hlediska použití dostupné technologie 3. Prověření potenciálních lokalit a vytvoření short-listu (výběrového seznamu) lokalit zohledňujících technické podmínky, zájem příjemců projektu i požadavky projektu 4. Instalace sčítacích zařízení 5. Kontrola sčítacích zařízení po instalaci Ad 1) Posouzení dostupné technologie sčítacích zařízení: Při zvažování dostupné technologie sčítacích zařízení bylo přihlédnuto především k požadavkům projektu, potřebám příjemců projektu a specifikům zájmového území. Cílem tedy nebylo pouze využít technologii ve vlastnictví zpracovatele, ale zvážit všechny potenciální možnosti a maximálně přizpůsobit výběr použité technologie. Uvedený dílčí krok se skládal z těchto aktivit: Výběr nejvhodnější technologie Na základě e-mailového a telefonického kontaktu s několika evropskými výrobci sčítacích zařízení (Linetop Ltd., Wales; Chambers Electonics UK, Skotsko; EcoCompteur, Francie) byla další jednání vedena se společností Linetop Ltd. z Walesu, a to z toho důvodu, že je nejen výrobcem různých druhů zařízení (infračervené senzory, termosenzory, nášlapné a magnetické systémy), ale technologii dále vyvíjí, používá vlastní, uživatelsky příjemný software a své přístroje dlouhodobě používá pro obdobné účely ve Walesu (např. monitoring návštěvnosti v rekreačních oblastech) i jiných zemích. Nepominutelnou výhodou bylo i to, že zástupce firmy byl ochoten strávit cca týden v ČR nejen s cílem zorganizovat školení v používání technologie, ale také pomoci při identifikaci vhodných lokalit a metodách instalace. Zástupce firmy se dále účastnil prezentace možností sčítacích technologií pro zástupce příjemců projektu (MSK, SCHKO Beskydy a Jeseníky)

1

Jednotlivé kroky na sebe sice navazovaly v čase, nicméně v průběhu projektu bylo nezbytné se vracet a některé dílčí úkoly zvážit i na základě výstupů následných úkolů

17


Obr. 14: Vyhledávání vhodných profilů za účasti výrobce technologie (v pozadí Stuart France, Linetop Ltd., lokalita Vysoká hole, CHKO Jeseníky).

Přehled aktivit: • Průzkum trhu • Kontaktování vybraných výrobců • Výběr nejvhodnější technologie doplňující technologii zpracovatele • Prezentace firmy Linetop na MSK dne 16.9.2009 • Třídenní pobyt zástupce Linetop Ltd. V projektovém území – lokality MSK, CHKO Jeseníky a CHKO Beskydy Ad 2) Návrh long-listu (rozšířeného seznamu) lokalit: Projektový tým od samého počátku projektu na základě vlastních zkušeností, speciálně zaměřených cest do vybraných oblastí projektového území, dalšího jednání s příjemci, výsledků společných návštěv lokalit se zástupcem firmy Linetop a dalších zdrojů informací vytipoval cca 30 potenciálních lokalit, v nichž by mohly být sčítače umístěny. Jednalo se o následující lokality: CHKO Jeseníky - NPR Praděd, trasa Ovčárna – Vysoká hole, nad chatou Ovčárna - NPR Praděd, úbočí Vysoké hole, červená značka - NPR Revíz, povalových chodník vedoucí k Velkému mechovému jezírku

18


-

NPR Praděd, Velká kotlina, modrá značka Ovčárna – Karlov Švýcárna, hřebenová cesta na Červenohorské sedlo NPR Praděd, údolí Bílé Opavy NPR Šerák-Keprník, červená hřebenová značka Vřesová studánka

Moravskoslezský kraj (mimo území CHKO) - NPP Landek - NPR Čantoria - Hřeben mezi Velkou a Malou Čantorií - PR Štěpán - NPP Rešovské vodopády - NPP Velký Roudný CHKO Beskydy - Pustevny, přístupová cesta na Radhošť, úsek Cyrilka – Radegast - Pustevny, ústí lyžařské cesty u hotelu Tanečnice směr Martiňák - Pustevny, Martiňák, některý z profilů na lyžařské cestě Pustevny – Martiňák - Pustevny, červená značka na hřebeni Tanečnice ve směru Čertův Mlýn - Soláň, červená značka na hřebenovce Soláň – Třeštík - Lysá hora, přístup z Ostravice - Lysá hora, přístup po neznačené cestě horní částí severní sjezdovky - Smrk, přístup z Čeladné - Velký Polom, hřebenová cesta V. Polom – Muřinkový vrch - Slavíč, hřebenová cesta Slavíč – Prašivá - Papajské sedlo, směr Makyta - Javornický hřeben, Malý Javorník - Mionší, naučná stezka Z výše uvedeného rozšířeného seznamu bylo postupně vybráno 14 profilů, v nichž byly následně instalovány sčítací přístroje (viz bod 3). Zbývající profily zůstávají k dispozici pro případ rozšíření sčítání v rámci případného návazného projektu. Přehled aktivit: • Rešerše zaměřená na identifikaci vhodných lokalit • 6 cest projektového týmu do projektového území • Sestavení rozšířeného seznamu lokalit

19


Obr. 15 – Zvažování proveditelnosti instalace profilu Pustevny – Cyrilka – Radhošť za účasti zástupce výrobce Linetop, Ltd. Stuarta France a Františka Šulgana ze správy CHKO Beskydy.

Ad 3) Prověření potenciálních lokalit a vytvoření short-listu (výběrového seznamu): Na základě projednání lokalit navržených v long-listu (viz bod 2) se zástupci příjemců projektu (MSK, SCHKO Beskydy, SCHKO Jeseníky), návštěv na lokalitách (v některých případech za účasti zástupců příjemců projektu) a posouzení technických možností korektního sčítání (šířka sledované stezky, apod.) vybral projektový tým následujících 14 měřených profilů. Výběr profilů byl odsouhlasen příjemci projektu a profilům byly přiděleny kódy s označením oblasti a pořadovým číslem v jedné řadě 114. S příjemci byl současně dohodnut způsob obsluhy lokalit (povolení k příjezdu, doporučení nejvhodnějších cest, apod.). Popisné karty jednotlivých lokalit jsou součástí kap. 4. Seznam vybraných profilů: CHKO Jeseníky - 1J trasa Ovčárna – Vysoká hole (červená značka), za odbočkou stezky do Velké kotliny - 2J Ovčárna, na počátku stezky (červená značka) směrem na Vysokou holi (instalace do dřevěného zábradlí) - 3J Bílá Opava, žlutá značka (instalace do zábradlí mostku) - 4J Keprník, červená značka, ze sedla mezi Keprníkem a Šerákem směrem na vrchol Keprníku - 5J Vřesová studánka, červená značka vedoucí ze sedla pod Vřesovou studánkou směrem na Keprník

20


Moravskoslezský kraj (mimo území CHKO) - 6M NPP Rešovské vodopády, červená a zelená značka (společně) - 7M PR Štěpán, hráz rybníka, modrá značka - 8M NPR Čantoria, modrá značka v blízkosti hranice NPR CHKO Beskydy - 9B Papajské sedlo, červená značka směr Makyta - 10B Smrk, červená značka z Čeladné, nad chatou Hubertka - 11B Pustevny, červená značka a lyžařská trasa směr Martiňák - 12B Pustevny, červená značka za rozcestím Tanečnice - sedlo, směr Čertův Mlýn - 13B Lysá hora, neznačená cesta u paty horní části severní sjezdovky (instalace do dřevěného zábradlí) - 14B Muřinkový vrch, červená hřebenová značka směr Velký Polom (instalace do kmene mladého buku) Pozn: kromě explicitně uvedených profilů byly všechny ostatní instalace provedeny prostřednictvím čidel zabudovaných v hranolech – viz kap. 3.2. Přehled aktivit: • Jednání se zástupci MSK a správ CHKO Jeseníky a Beskydy • Návštěvy vybraných lokalit se zástupci příjemců projektu • Vyhodnocení všech informací o lokalitách z rozšířeného seznamu • Výběr 14ti finálních profilů Ad 4) Instalace sčítacích zařízení: Na základě provedeného výběru lokalit proběhla v rychlém sledu jednotlivých profilů instalace sčítacích zařízení. Vzhledem k tomu, že správná instalace je nezbytnou podmínkou korektních měření, byla instalaci věnována důkladná pozornost. Instalace postupovala podle přesně stanoveného sledu jednotlivých kroků podle zpracovaného manuálu (viz kap. 3.2). Přes nepříznivě meteorologické podmínky se všechny profily podařilo osadit nejpozději do 30.10.2009. Paradoxně výhodou nepříznivého počasí i nutnosti instalovat část profilů brzy ráno či navečer byla naprostá absence kolemjdoucích turistů. Instalace tedy proběhla bez nevítaných svědků, čímž se i snížilo riziko poškození zařízení a tím i zvýšila šance na kvalitu a korektnost získaných dat. Přehled aktivit: • Zpracování metodického postupu instalace sčítacích zařízení • Postupná instalace na všech profilech, včetně odzkoušení funkčnosti

21


Obr. 16: Instalace sčítacího zařízení – fáze odvrtání prostoru pro čidlo v hranolu

Obr. 17: Instalace sčítacího zařízení – fáze propojení čidla a dataloggeru

22


Ad 5) Kontrola sčítacích zařízení po instalaci: S přibližně jednoměsíčním odstupem od instalace byly provedeny kontroly všech instalovaných profilů s cílem zjištění, zda nedošlo v mezidobí k jejich poškození. Tyto kontroly budou prováděny pravidelně, aby byl případný výpadek při poškození nebo zničení zařízení co nejkratší a zařízení mohlo být co nejrychleji nahrazeno. První kontrola byla zvláště důležitá vzhledem k tomu, že se (ve většině případů) jedná o nový prvek v krajině (byť úspěšně maskovaný), a že tedy v tomto období hrozí největší riziko jejich poškození, ať už ze zvědavosti nebo záměrně. Ke dni zpracování zprávy byly všechny instalované profily v pořádku a nepoškozené. Přehled aktivit: • Kontroly všech instalovaných profilů Souhrn: Výběru nejvhodnějších lokalit, správné instalaci sčítacího zařízení i jejich maskování, věnoval projektový tým velkou pozornost. Z principu věci se ovšem nedá vyloučit poškození některého z profilů, přerušení funkce sčítání, apod. Na takovou situaci je projektový tým připraven, plánuje pravidelné kontroly lokalit i mimo pravidelná období sběru dat a má k dispozici rezervní technologii pro případnou výměnu Přehled návštěv na lokalitách: • Návštěvy potenciálních lokalit se zástupcem výrobce sčítacích přístrojů – září 2009 • Návštěvy potenciálních lokalit týmem jako podklad pro vytvoření long-listu (rozšířeného seznamu) lokalit – září/říjen 2009 • Návštěvy potenciálních lokalit, ve vybraných případech i se zástupcem příjemce projektu, s cílem vytvoření short-listu (výběrového seznamu) měřených profilů – říjen 2009 • Instalace sčítacího zařízení – říjen 2009 • Kontrola instalovaných profilů – listopad 2009

3.2 Detailní požadavky na instalaci sčítacího zařízení Jak již bylo uvedeno výše v tomto textu, správná instalace je nezbytnou podmínkou fungování zařízení a tím i dosažení korektních výsledků sčítání. Proto zpracovatelský tým věnoval dodržení podmínek instalace zásadní pozornost. Z tohoto důvodu byl zpracován přesný metodický postup instalace, který byl důsledně dodržován při každé instalaci. Jeho znění je uvedeno níže v textu: 1.) Příprava vytipovaného místa a vyhloubení jámy (základů) pro hranol: Na vytipovaném místě pro založení profilu odstraníme vegetaci a za pomoci nástrojů (především krumpáč, rýč) vykopeme jámu širokou tak, aby do ní mohl být umístěn hranol o rozměru cca 10x10 cm na průřezu, i s protaženým stabilizačním roxorovým kolíkem (odhadovaná šířka jámy: cca 30 cm). Hloubka jámy-cca 40 cm.

23


2.) Označení hranolu, vložení a utěsnění hranolu: Hranol označíme na bocích (mimo zadní stranu s drážkou a čelní stranu, kterou bude procházet měřicí čočka čidla) připravenými plechovými tabulkami s turistickými značkami (přichytíme malými hřebíčky), resp. jiným způsobem s cílem snížení atraktivity hranolu pro návštěvníky. Do vyhloubené jámy vložíme hranol se stabilizačním roxorovým kolíkem. Hranol bude otočen stranou s vyrobenou podélnou drážkou ve směru od turistické stezky a stranou s čočkou čidla ve směru k turistické cestě. Prostor stabilizačního kolíku v dolní části hranolu důkladně utěsníme kameny, zbytek jámy doplníme kameny, hlínou a drny tak, aby byl hranol dostatečně stabilní a aby bylo velmi obtížné jej vyvrátit. 3.) Vyvrtání průřezu v hranolu: Zadní stěnu hranolu ve výši horní části lidského stehna (cca v úrovni zápěstí ruky položené podél těla) běžně vysokého člověka (cca 170 cm) navrtáme ve směru k čelní stěně vrtákem o průměru 16 mm do hloubky přesně 50 mm. Zbývající část profilu hranolu dovrtáme vrtákem o průměru cca 5 mm skrz čelní stěnu. 4.) Výběr místa a vykopání jámy pro pouzdro s dataloggerem: Vybereme místo vzdálené min. 2 metry od paty hranolu ve směru od stezky. Na tomto místě bude později pod povrchem půdy umístěn datalogger v plastovém a vnějším dřevěném pouzdře. Místo by mělo být v ideálním případě skryto za terénním zlomem, stromem či vyšší vegetací tak, aby bylo co nejvíce skryto před zraky návštěvníků. Pozor, tento krok je velmi důležitý. V případě potřeby lze zvolit vzdálenost větší, cílem je maximální ochrana dataloggeru před zničením či odcizením. Na zvoleném místě opatrně odstraníme drn (později jej využijeme k zamaskování místa) a vyhloubíme krumpáčem a rýčem jámu o půdorysu cca listu papíru A4 a hloubce cca 15-20 cm. 5.) Vytvoření rýhy v půdě pro kabel spojující čidlo s dataloggerem: Od paty hranolu vytvoříme krumpáčem či jiným nástrojem rýhu v půdě hlubokou cca 5 cm, vedoucí na místo s vykopanou jámou, ve které bude umístěn datalogger v plastovém a vnějším dřevěném pouzdře (viz výše). V rýze bude později položen přívodní kabel spojující čidlo s dataloggerem. 6.) Umístění čidla a kabeláže do hranolu: Do vyvrtaného otvoru v zadní stěně horní části hranolu protáhneme čidlo s přívodním kabelem; čidlo se přirozeně zastaví o zadní část vyvrtaného otvoru s průměrem 16 mm v místě, kde průměr přechází do velikosti 5 mm. !!! Pozor, válcové čidlo musí být do otvoru v hranolu vloženo tak, aby nepatrná podélná čára, která se na čidle nachází, ležela směrem nahoru, jinak čidlo nebude správně měřit !!! !!! Pozor, válcové čidlo nesmí přesahovat čelní stěnu hranolu, ani být „utopeno“ několik milimetrů od čelní stěny uvnitř hranolu – opět hrozí buď riziko odhalení a zničení čidla, resp. snížení přesnosti v důsledku postupného zakrytí čidla působením přírodních podmínek (závětří) či hmyzu !!! Přívodní elektrický kabel, navazující na čidlo, vycházející ze zadní stěny hranolu, zamáčkneme do podélně vyrobené drážky v zadní části stěně, v případě potřeby kabel

24


přichytíme v drážce malými hřebíky. Zamaskování kabelu v drážce provedeme až na konci prací (viz níže). 7.) Natažení kabelu od hranolu do jámy k dataloggeru: Kabel vedeme drážkou hranolu až pod úroveň terénu do vytvořené rýhy v půdě, vedoucí od hranolu k jámě , kde bude umístěn datalogger. Kabel dále táhneme rýhou až k jámě. 8.) Příprava pouzdra s dataloggerem a příslušenstvím: Do plastového pouzdra (tzv. Pelicase), kde bude uložen datalogger, protáhneme jeho bočním šedým dotahovacím otvorem kabel s koncovými barevně označenými kontakty. Barevně označené kontakty vedoucí z elektrického kabelu napojíme na stejnou barvou označené kontakty vedoucí z krabičky Pyrosensoru (Long-Range Pyro Sensor). Takto spojené kontakty vložíme do jednotlivých slotů elektrikářské spojky (je nachystána v krabici) a šroubky slotů dotáhneme tenkým šroubovákem. !!! Pozor, vyzkoušíme pevnost spojení kabelů, resp. jejich vložení do slotů, tažením kabelů vně spojky. Kabely nesmí mít tendenci jít ven ze spojky !!! Oba černé kabely spojíme červenou elektrikářskou svorkou, která je nachystána v plastové krabici. 9.) Utěsnění vstupu do plastové krabice (Pelicase) proti vodě: Místo vstupu černého elektrického kabelu do plastového pouzdra (okraj závitu bočního šedého dotahovacího otvoru na stěně pouzdra) i jeho výstupu uvnitř pouzdra (dovnitř závitu) zalijeme dostatečnou vrstvou neutrálního silikonu. Také otvory na plastovém kolečku na přední straně plastového pouzdra zalijeme neutrálním silikonem. 10.) Kontrola správné funkčnosti a správného nastavení pyrosensoru: Do paralelního portu na krabičce Pyro sensoru (Long-Range Pyro Sensor) zapojíme černou plastovou krabičku bzučáku (Buzzer Box). Následně vyzkoušíme cvičné průchody (min. 10), v různých režimech chůze kolem hranolu s čidlem (simulace pohybu návštěvníků). Při každém průchodu by měl bzučák (Buzzer box) vydat hlasitý zvukový signál. Pokud signál nevydá, nebo naopak vydá opakovaný signál při jednom průchodu, je zapotřebí otevřít víko Pyro sensoru (přichyceno křížovými šroubky) a upravit šroubováčkem citlivost snímání na malém otáčivém šroubku uvnitř – viz nákres (standardně by mělo být nastaveno na půli cesty mezi min. a max.). 11.) Prvotní příprava dataloggeru: Křížovým šroubovákem otevřeme 4 šroubky víka dataloggeru (Numero Timelapse Logger). Dovnitř dataloggeru vložíme 3 nové tužkové baterie AA GP ALKALINE. !!! Jiné baterie jsou nepřípustné!!! Zkontrolujeme, zda je uvnitř dataloggeru vložena a dostatečně zamáčknuta barevná plastová datová kostka. Zpětně přišroubujeme víko dataloggeru.

25


12.) Nastavení dataloggeru: Vezmeme do rukou datalogger a přiložíme jeho boční stranu s nápisem „Reset Switch“ ke kruhovému magnetu (Bar magnet to reset loggers), který je umístěn na dolní části plastového kontrolního boxu (Numero Logger LCD kontrol Box). !!! Pozor, po přiložení dataloggeru k magnetu kontrolního boxu musí být slyšet opakované cvaknutí (jako tikání hodin) !!! Po této operaci je datalogger připraven k nastavení data, času a intervalu měření čidla. Boční část dataloggeru zapojíme prostřednictvím paralelního portu do boční části kontrolního boxu. !!! Pozor, následně (po zapojení) vyčkáme min. 1 minutu na vnitřní inicializaci !!! Zmáčkneme pravé boční tlačítko kontrolního boxu (Move to next), aby se nám objevila volba data a času (00/01/01 00:00). Kombinací levého a pravého tlačítka následně navolíme správné datum a správný čas (např. 09/10/11 14:35, znamená rok 2009, měsíc říjen, 10.den, čas 14:35). Po nastavení času přejdeme pravým bočním tlačítkem do nastavení časové prodlevy měřícího čidla. Pro naše potřeby měření pěších turistů a cyklistů nastavíme volbu: DEL 1.0 SGL HOUR (znamená: 1-sekundová prodleva měření čidla a zaznamenání hodinových úhrnů). Odpojíme datalogger od kontrolního boxu. Nyní je připraven k měření. 13.) Zapojení dataloggeru a jeho otestování: Důkladně zapojíme paralelní port dataloggeru do portu pyro sensoru a tuto spojenou dvojici vložíme do plastové krabice uvnitř jámy. Vyčkáme min. 1 minutu a následně vyzkoušíme 10 cvičných průchodů kolem hranolu s čidlem (simulace pohybu turistů). !!! Vypojíme datalogger ze sensoru a velmi opatrně jej zapojíme do portu kontrolního boxu. Pozor, nesmí dojít ke kontaktu magnetu na kontrolním boxu a boční stěny dataloggeru, jinak by došlo k následnému vynulování hodin !!! Na displeji kontrolního boxu následně uvidíme počet změřených průchodů (Pozn: datalogger může zaznamenat jako průchod také jeho zapojení či vypojení do/z pyrosensoru) a aktuální čas. Pokud údaje o počtu a aktuálním čase odpovídají skutečnosti, pozor, opatrně, bez kontaktu s magnetem kontrolního boxu !!! datalogger vytáhneme z kontrolního boxu a zapojíme jej zpět do pyrosensoru. 14.) Uzavření plastového pouzdra s dataloggerem a jeho umístění do půdy: Datalogger spojený s pyrosensorem a se stočeným zbytkem černého elektrického kabelu zamkneme plastovými klipsnami plastového pouzdra. Plastové pouzdro vložíme do igelitového pytle. Plastové pouzdro s igelitovým pytlem přikryjeme dřevěnou krabicí beze dna a vše vložíme do připravené jámy v půdě. Chybějícím dnem dřevěné krabice bude procházet černý kabel spojující datalogger s čidlem. 15.) Provedení evidence a dokumentace místa umístění plastového pouzdra s dataloggerem: Svinovacím metrem či pásmem přesně změříme (v cm) vzdálenost od paty hranolu k jámě s plastovým pouzdrem, dále poznačíme bližší popis umístění jámy (vegetační

26


kryt, charakter reliéfu, vzdálenost od nejbližších významných orientačních bodů-stromy, velké kameny apod.). Všechny výše uvedené údaje zapíšeme do poznámkového bloku. Místo umístění plastového pouzdra vyfotíme minimálně ze dvou stran (nejlépe z obou směrů přicházejících návštěvníků a dále celkovým pohledem, který zabere i okolí (umožňujícím dohledání místa) a následně detailní záběr místa, včetně samostatné fotografie umístění dataloggeru (celkem min. 4 fotky 2+1+1). 16.) Zamaskování stop po instalaci všech zařízení: Jámu s plastovým pouzdrem (Pelicase), schovaným v igelitovém pytli v dřevěné krabici, zasypeme hlínou a přikryjeme drny. !!! Pozor, v místě zasypané jámy je vhodné umístit velký kámen pro budoucí dohledání místa !!! Rýhu s kabelem v zemi zaplníme hlínou a drny. Rýhu s kabelem v hranolu zalijeme dřevařským tmelem a následně přetřeme barvou, kterou je natřený hranol. 17.) Závěrečná dokumentace měřícího profilu: Místo umístění hranolu vyfotíme minimálně ze dvou stran (nejlépe z obou směrů přicházejících návštěvníků a dále celkovým pohledem, který zabere i okolí (umožňujícím lokalizaci místa) a následně detailní záběr místa (celkem min. 4 fotky 2+1+1). U těch profilů, kde chybí GPS zaměření je provedeme – do GPS přístroje zaneseme kód tvořený číslem a zkratkou pohoří (např. 1J). Slovníček použitých pojmů: Hranol a čislo: • hranol = dřevěný hranol o rozměru 140 cm (délka), 10x10 cm (na průřezu) • čelní stěna hranolu = stěna ve směru k turistické cestě, v ní je umístěna čočka čidla o průměru 16 mm • zadní stěna hranolu = stěna ve směru od turistické cesty, z ní z příčně navrtané díry vychází přívodní kabel vedoucí od čočky čidla • drážka v zadní straně hranolu = podélná drážka určená pro umístění přívodního kabelu. Drážka zasahuje na dolní konec hranolu • čidlo = plastový válec o průměru 15 mm a délce cca 45 mm, jež je určen pro vložení do hranolu. Čidlo snímá pohyb návštěvníků. Spojení hranolu a dataloggeru s příslušenstvím: • rýha = cca 5 cm hluboká, následně zamaskovaná rýha v terénu, obsahující kabel, spojující čidlo s dataloggerem Datalogger s příslušenstvím, jež jsou dlouhodobě umístěny v jámě: • Jáma = prostor pro uložení dřevěné krabice obsahující celé příslušenství dataloggeru (plastové pouzdro, datalogger, Pyro sensor) • Dřevěná krabice = dřevěná krabice bez dna, v níž je umístěno celé příslušenství dataloggeru • Igelitový obal = obal, v němž je umístěno příslušenství dataloggeru, tvořící 2. ochrannou vrstvu v dřevěné krabici

27


• • • •

Plastové pouzdro (Pelicase) = obal, v němž je umístěn datalogger a Pyro sensor s navazujícím kabelem. Pouzdro tvoří 3. ochrannou vrstvu ležící v igelitovém obalu a dřevěné krabici Pyro sensor (Long-Range Pyro Sensor) = modul, který umožňuje převedení naměřených dat od čidla v hranolu přes kabeláž do dataloggeru. Modul je umístěn v plastovém pouzdře. Datalogger (Numero Timelapse Logger) = datalogger obsahující 3 tužkové baterie a paměťový modul Paměťový modul = plastová barevná kostka obsahující naměřená data

Zařízení pro kontrolu funkčnosti: • Bzučák (Buzzer Box) = zařízení vydávající zvuk při kontrolním propojení s Pyro sensorem a cvičném průchodu kolem čidla • Plastový kontrolní box (Numero Logger LCD Control Box) = box sloužící pro nastavení data, času, časové prodlevy Pyro sensoru a kontrolní zobrazení naměřených dat

28


4. Popis založených sledovacích profilů monitoringu návštěvnosti Z důvodů prezentačních i ryze praktických jsou základní informace o založených profilech soustředěny na tzv. kartách profilů. V papírové formě obsahují základní informace pro členy zpracovatelského týmu, umožňují identifikovat lokalitu i dalšími ososbami v případě potřeby (např. odečítání na více profilech ve stejnou dobu), slouží k prezentaci základních informací o založených profilech a v neposlední řadě jsou také elektronickou databankou vývoje profilů. V uvedených kartách budou shromažďovány informace o výměně paměti (sběru dat), případných poruchách, změnách, apod. Níže v tomto textu jsou k dispozici informace o všech 14ti profilech (tzv. karty profilů), včetně identifikačních forografií a přehledných mapek. Přehled instalovaných sčítacích profilů: CHKO Jeseníky - 1J trasa Ovčárna – Vysoká hole (červená značka), za odbočkou stezky do Velké kotliny - 2J Ovčárna, na počátku stezky (červená značka) směrem na Vysokou holi (instalace do dřevěného zábradlí) - 3J Bílá Opava, žlutá značka (instalace do zábradlí mostku) - 4J Keprník, červená značka, ze sedla mezi Keprníkem a Šerákem směrem na vrchol Keprníku - 5J Vřesová studánka, červená značka vedoucí ze sedla pod Vřesovou studánkou směrem na Keprník Moravskoslezský kraj (mimo území CHKO) - 6M NPP Rešovské vodopády, červená a zelená značka (společně) - 7M PR Štěpán, hráz rybníka, modrá značka - 8M NPR Čantoria, modrá značka v blízkosti hranice NPR CHKO Beskydy - 9B Papajské sedlo, červená značka směr Makyta - 10B Smrk, červená značka z Čeladné, nad chatou Hubertka - 11B Pustevny, červená značka a lyžařská trasa směr Martiňák - 12B Pustevny, červená značka za rozcestím Tanečnice - sedlo, směr Čertův Mlýn - 13B Lysá hora, neznačená cesta u paty horní části severní sjezdovky (instalace do dřevěného zábradlí) - 14B Muřinkový vrch, červená hřebenová značka směr Velký Polom (instalace do kmene mladého buku)

29


„J1 – VYSOKÁ HOLE“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU

UMÍSTĚNÍ LOGGERU INSTALOVÁNO PŘÍJEZD NASTAVENÍ LOGG. KALIBRACE BATERIE VÝMĚNA PAMĚTI POZNÁMKY

SV svah masívu Vysoké hole na červené TZ nad křižovatkou červené TZ na Vysokou holi s modrou TZ Ovčárna – Karlov Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny Na trase červené TZ ve směru na Vysokou holi cca 20 metrů od křižovatky červené s modrou TZ Ovčárna – Karlov. Hranol je umístěn v zúženém místě poblíž sněhové tyče, opatřené tabulkou s červenou TZ vpravo od cesty. Umístěn vpravo od hranolu (310 cm, azimut 265). 29.10.2009 K Ovčárně příjezdovou cestou z Hvězdy. DEL 1.0 SGL HOUR; 9:40 2 (polovina mezi min a max) GP, 29.10.2009 Vložena 29.10.2009 Na lokalitě v době instalace extrémně vysoká hladina spodní vody – datalogger ponořen pod hladinou. Podloží značně kamenité – dobrá stabilizace hranolu. Stezka zúžena kamením.

Mapa J1: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě J1-Vysoká hole (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

30


Obr. 18: Pohled na lokalitu profilu ze směru od Vysoké hole, v pozadí křižovatka s modrou TZ (hranol s čidlem vlevo od stezky)

Obr. 19: Pohled na lokalitu profilu ve směru na Vysokou holi, v pozadí letní stezka odbočuje vlevo mimo zimní cestu značenou sněhovými tyčemi (hranol s čidlem vpravo od stezky)

31


Obr. 20: Místo lokalizace dataloggeru

„J2 – OVČÁRNA“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU


Na trase Ovčárna – Vysoká hole (resp. Karlov) na červené, modré a žluté TZ Pyrosensor (ve sloupu s označením NPR) Souřadnice budou doplněny Na červené, modré a žluté TZ směr Vysoká hole (resp. Karlov) cca 100 metrů od chaty Ovčárna. Čidlo umístěno ve 2. sloupku s informačním označením NPR Praděd, vpravo od stezky. Umístěn napravo od čidla ve vegetaci (175 cm, azimut 290). 29.10.2009 K Ovčárně příjezdovou cestou z Hvězdy. DEL 1.0 SGL HOUR; 11:05 2 (polovina mezi min a max) GP, 29.10.2009 Vložena 29.10.2009 Čidlo i krycí nátěr dobře ladí s barvou sloupku, zařízení je zde prakticky neviditelné.

32


Mapa J2: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě J2-Ovčárna (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

Obr. 21: Pohled na lokalitu profilu ze směru od Vysoké hole, v pozadí chata Ovčárna (sloup s čidlem vlevo od stezky)

33


Obr. 22: Lokalizace dataloggeru (za zadní stranou sloupu)

Obr. 23: Pohled na lokalitu profilu ve směru na Vysokou holi (sloup s čidlem vpravo od stezky)

34


„J3 – BÍLÁ OPAVA“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU UMÍSTĚNÍ LOGGERU

INSTALOVÁNO PŘÍJEZD NASTAVENÍ LOGG. KALIBRACE BATERIE VÝMĚNA PAMĚTI POZNÁMKY

Údolí Bílé Opavy mezi Karlovou Studánkou a chatou Barborka (žlutá TZ) Pyrosensor (v zábradlí mostu) Souřadnice budou doplněny Profil se nachází na žluté TZ v údolí Bílé Opavy na úseku Karlova Studánka – Barborka. Čidlo umístěno na 1. mostku přes řeku (1. pilíř zábradlí při levém břehu řeky). Zakopán ve svahu cca 50 cm od pravé strany mostu na levém břehu řeky ve vzdálenosti 120 cm od měřícího čidla. Kabel veden od čidla k dataloggeru pilířem zábradlí a následně pod mostem. 14.10.2009 Z Karlovy Studánky k odbočce k Bílé Opavě, lesní cestou podél řeky k jezu (parkování). Dále pěšky až k profilu (cca 15 min.). DEL 1.0 SGL HOUR; 13:22 2 (polovina mezi min a max) GP, 14.10.2009 Vložena 14.10.2009 Instalace za silného sněžení. Kabelová drážka nebyla natřena hnědou barvou, nanesen pouze tmel s odstínem pro lepší krytí. Upozornění: Vzhledem k blízkosti dataloggeru od mostu nutno zvážit případné přemístění dataloggeru cca 2,5 metru od mostu za SM při výměně paměti.

Mapa J3: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě J3-Bílá Opava (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

35


Obr. 24: Pohled na lokalitu profilu z pravého břehu řeky. Čidlo umístěno ve sloupku při levém břehu řeky (viz stafáž).

Obr. 25: Umístění dataloggeru na levém břehu řeky 50 cm od mostku proti proudu.

36


Obr. 26: Pohled zezadu na pilíř mostku s čidlem a umístění dataloggeru v pozadí proti proudu toku.

„J4 – KEPRNÍK“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU

UMÍSTĚNÍ LOGGERU INSTALOVÁNO PŘÍJEZD

NASTAVENÍ LOGG. KALIBRACE BATERIE VÝMĚNA PAMĚTI POZNÁMKY

Severní hřeben Keprníku nad sedlem mezi Keprníkem a Šerákem (červená TZ) Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny Profil se nachází na červené TZ vedoucí ze sedla mezi Keprníkem a Šerákem na Keprník. Čidlo umístěno v hranolu na levé straně stezky (ve směru na Keprník) těsna za prvním horizontem cca 300 metrů od sedla. Orientačním bodem je 2. skupina kleče vlevo, naproti výrazné skupiny stromů. Vpravo cca 30 metrů za profilem za horizontem hraničník č. 127/33 a cedule HS prudký sjezd. Zakopán cca 200 cm JZ od čidla v borůvčí za kosodřevinou. 12.10.2009 Z Bělé p. Pradědem – Domašova odbočka vlevo po asfaltové cestě po zelené TZ směr Točník. Na křižovatce s modrou TZ po ní dále doprava až těsně pod sedlo mezi Keprníkem a Šerákem. DEL 1.0 SGL HOUR; 2 (polovina mezi min a max) GP, 12.10.2009 Vložena 12.10.2009 Stezka zúžena kameny. Upozornění: Nutno kontrolovat vzhledem k plánovanému využívání stezky k odvozu kácené kosodřeviny traktory.

37


Mapa J4: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě J4-Keprník (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

Obr. 27: Pohled na lokalitu profilu od sedla mezi Šerákem a Keprníkem, lokalita pro umístění hranolu vlevo od stezky v kosodřevině.

38


Obr. 28: Pohled na lokalitu profilu od Keprníku, lokalita pro hranol vpravo od stezky.

Obr. 29: Pohled na umělé zúžení stezky, jehož cílem je zabránit chůzi turistů před profilem ve skupině vedle sebe.

39


„J5 – VŘESOVÁ STUDÁNKA“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU


JZ hřeben Keprníku nad sedlem mezi Trojmezím a Vřesovou Studánkou (červená TZ) Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny Profil se nachází na na levé straně na červené TZ vedoucí z Červenohorského sedla na Keprník ve vzdálenosti cca 45 metrů za 1. povalovým chodníkem za křižovatkou se zelenou TZ (odbočka směr Vozka), resp. žlutou TZ (odbočka Kouty n. Desnou). Za profilem vpravo 2 patníky (první z nich má č. 54). Hranol umístěn v porostu bezkolence. Zakopán cca 150 cm SV od čidla v borůvčí 12.10.2009 Z Červenohorského sedla po horské makadamové cestě na Vřesovou Studánku. Dále pěšky cca 15 minut na uvedené sedlo s křižovatkami červené, zelené a žluté TZ. DEL 1.0 SGL HOUR; 2 (polovina mezi min a max) GP, 12.10.2009 Vložena 12.10.2009

Mapa J5: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě J5-Vřesová studánka (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

40


Obr. 30: Pohled na lokalitu profilu ve směru stezky vedoucí na Keprník (lokalita profilu vlevo od stezky).

Obr. 31: Pohled na lokalitu profilu ve směru od Keprníku, v popředí dva orientační patníky (lokalita hranolu vpravo od stezky – viz stafáž).

41


Obr. 32: Pohled na lokalitu profilu, vpravo provádění výkopu pro datalogger.

„M6 – REŠOVSKÉ VODOPÁDY“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU UMÍSTĚNÍ LOGGERU INSTALOVÁNO PŘÍJEZD NASTAVENÍ LOGG. KALIBRACE BATERIE VÝMĚNA PAMĚTI POZNÁMKY

Na turistické trase podél Rešovských vodopádů (červená se zelenou TZ) Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny Hranol s čidlem umístěn za cedulí NPP ve zúžení po pravé straně naproti padlému kmenu. Zakopán zakopán přímo za hranolem (vzálenost 190 cm) ve svahu. Místo označeno placatým kamenem. 14.10.2009 Po asfaltové cestě údolím Huntavy k hranici NPP, dále pěšky cca 10 minut po zelené a červené TZ DEL 1.0 SGL HOUR; 19:02 2 (polovina mezi min a max) GP, 14.10.2009 Vložena 14.10.2009 Stezka zúžena kamením.

42


Mapa M6: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě M6 – Rešovské vodopády (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

Obr. 32: Pohled na padlý strom ležící naproti lokality profilu (pohled proti toku potoka, hranol umístěn vpravo od stezky za zády stafáže).

43


Obr. 33: Umístění dataloggeru za hranolem ve svahu.

„M7 – ŠTĚPÁN“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU


Na příměstské turistické trase z Ostravy-Martinova do Děhylova podél řeky Opavy (modrá TZ) Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny U hráze rybníka cca 300 metrů od výpusti rybníka ve směru na Děhylov na levé straně cesty. Hranol s čidlem nainstalován vedle starého pařezu, částečně maskován větvemi mladého jasanu. V blízkosti dvě červenobílé tyče a informační tabule PR. Umístěn za JS (200 cm, AZ 240). 15.10.2009 Po asfaltové a následně makadamové cestě z Ostravy – Martinova ke hrázi rybníka Štěpán. Parkování pod hrází, dále cca 500 metrů pěšky po modré TZ. DEL 1.0 SGL HOUR; 10:57 2 (polovina mezi min a max) GP, 15.10.2009 Vložena 15.10.2009

44


Mapa M7: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě M6 – Rešovské vodopády (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

Obr. 34: Pohled na hranol s čidlem (vpravo) ze směru od Děhylova (vpravo hladina rybníka Štěpán).

45


Obr. 35: Lokalita profilu, pohled ve směru k Děhylovu (pařez u nějž je umístěn hranol).

„M8 – VELKÁ ČANTORYJE“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU


Na příjezdové cestě z Bystřice n. Olší k chatě pod Velkou Čantoryjí (modrá TZ) Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny Na široké makadamové příjezdové cestě cca 1 km pod chatou pod Velkou Čantoryjí. Hranol umístěn v levém příkrém svahu těsně před křížením s kabelovým elektrickým vedením na sloupech před neznačenou odbočkou po kraji lesa přímo k chatě. Umístěn přímo za hranolem v borůvčí (120 cm, azimut 275). 29.10.2009 Po asfaltové a následně makadamové cestě z Bytřice n. Olší k chatě pod Velkou Čantoryjí. DEL 1.0 SGL HOUR; 16:35 3 (max) GP, 29.10.2009 Vložena 29.10.2009 Příliš velká šířka cesty, nutno prověřit korektnost měření

46


Mapa M8: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě M8 – Velká Čantoryje (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

Obr. 36: Pohled na hranol s čidlem ze směru od hřebene Velké Čantoryje (vpravo od cesty).

47


Obr. 37: Pohled na hranol s čidlem ve směru do kopce (od Nýdku) + srovnání výšky instalovaného hranolu se 110 cm vysokým dítětem.

„B9 – MAKYTA“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU UMÍSTĚNÍ LOGGERU INSTALOVÁNO PŘÍJEZD NASTAVENÍ LOGG. KALIBRACE BATERIE VÝMĚNA PAMĚTI POZNÁMKY

Profil na červené TZ vedoucí z Papajského sedla na Makytu Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny Hranol s čidlem umístěn cca 30metrů od kraje lesa na levé straně úzké pěšiny ve skupince mladých smrků, asi 3 m od vzrostlého buku. Umístěn za skupinou smrků (250 cm, azimut 75). 30.10.2009 Po lesní komunikaci – žluté TZ z Huslenek-Bařin DEL 1.0 SGL HOUR; 14:35 2 (mezimin a max) GP, 30.10.2009 Vložena 30.10.2009

48


Mapa B9: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě B9 – Makyta (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

Obr. 38: Pohled na lokalitu profilu ze směru od Makyty (vpravo od cesty).

49


Obr. 39: Pohled na hranol s čidlem ze směru od Makyty (vpravo od cesty).

Obr. 40: Pohled na umístění dataloggeru – pohled ze směru od Papajského sedla (vlevo od cesty).

50


„B10 - SMRK“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU UMÍSTĚNÍ LOGGERU INSTALOVÁNO PŘÍJEZD NASTAVENÍ LOGG. KALIBRACE BATERIE VÝMĚNA PAMĚTI POZNÁMKY

JZ svahy masívu Smrku. Trasa mezi chatou Hubertka a vrcholem Smrku (červená TZ) Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny Profil na červené TZ cca 80 m od Hubertky. Hranol umístěn před cca 2,5 m vysokým smrkem, poblíž vykotlaný pařez. Na stezce označen kámen. Zakopán nalevo od čidla (160 cm), označen placatým kamenem. 13.10.2009 Po lesní cestě k chatě Hubertka ze směru od Ostravice (alt.příchod po červené TZ z Čeladné) DEL 1.0 SGL HOUR; 9:50 2 (polovina mezi min a max) GP, 13.10.2009 Vložena 13.10.2009 Instalace profilu za slabého sněžení, bez komplikací. Půda značně kamenitá – ukotvení nosného kůlu bezproblémové. Stezka zúžena kamením.

Mapa B10: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě B10 – Smrk (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

51


Obr. 41: Pohled na profil ze směru od Hubertky

Obr. 42: Umístění dataloggeru (viz červená šipka)

52


Obr. 43: Celkový pohled směrem ze Smrku k Hubertce

„B11 – PUSTEVNY-TANEČNICE“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ P. LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU

UMÍSTĚNÍ LOGGERU INSTALOVÁNO PŘÍJEZD

NASTAVENÍ LOGG. KALIBRACE BATERIE VÝMĚNA PAMĚTI POZNÁMKY

Hřeben Tanečnice mezi vrcholy Tanečnice a Čertův Mlýn (červená TZ) Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny Profil na červené TZ cca 80 m od křižovatky červené TZ (Tanečnice – Čertův Mlýn) a zelené TZ (Pustevny – Kunčice p. Ondřejníkem) ve směru Čertův Mlýn. Hranol umístěn cca 100 cm vpravo od cesty u vzrostlého smrku. Zakopán pod větvemi SM (240 cm, azimut 140). 30.10.2009 Ze sedla Pustevny (příjezd od Prostřední Bečvy, resp. s povolením SCHKO Beskydy od Trojanovic) po lesní cestě směr Kunčice p. Ondřejníkem (zelená TZ) na křižovatku s červenou TZ Tanečnice – Čertův Mlýn DEL 1.0 SGL HOUR; 10:15 2 (polovina mezi min a max) GP, 30.10.2009 Vložena 30.10.2009 Instalace profilu bez komplikací. Odstraněna větev smrku v zorném poli čidla. Nutnost kontroly vegetace od časného jara do podzimu.

53


Mapa B11: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě B11 – Pustevny-Tanečnice (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

Obr. 44: Pohled na lokalitu profilu ze směru Čertův Mlýn ke křižovatce zelené a červené TZ (hranol vlevo od stezky)

54


Obr. 45: Umístění dataloggeru pod smrkem

Obr. 46: Pohled na lokalitu profilu ze směru od křižovatky zelené a červené TZ ve směru Čertův Mlýn (hranol vpravo od stezky)

55


„B12 – PUSTEVNY-LT Martiňák“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU


Turistická a lyžařská trasa Pustevny – Martiňák ve svahu Čertova Mlýna (červená TZ) Pyrosensor (v hranolu) Souřadnice budou doplněny Profil na lyžařské trase (červené TZ) vedoucí z Pusteven dolů směrem na Martiňák, pod prudkým svahem s cedulí označující běžecké stopy v prvním zúžení cesty na rovince. Před profilem napravo odbočení neznačené stezky. Hranol nainstalován na úpatí krátkého svahu vedle smrku označeného sprejem. Zakopán za smrkem v borůvčí (150 cm, azimut 110). 30.10.2009 Ze sedla Pustevny (příjezd od Prostřední Bečvy, resp. s povolením SCHKO Beskydy od Trojanovic) k hotelu Tanečnice, u nějž odbočuje červená TZ vpravo dolů. DEL 1.0 SGL HOUR; 10:15 2 (polovina mezi min a max) GP, 30.10.2009 Vložena 30.10.2009 Instalace profilu bez komplikací.

Mapa B12: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě B12 – Pustevny-LT Martiňák (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

56


Obr. 47: Pohled na lokalitu profilu ze směru od Pusteven (hranol vpravo od stezky)

Obr. 48: Umístění dataloggeru za smrkem v borůvčí

57


Obr. 49: Pohled na lokalitu profilu ze směru od Martiňáku, v pozadí závěrečný svah pod hotelem Tanečnice (hranol vlevo od stezky)

58


„B13 – Lysá hora“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ P. LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU UMÍSTĚNÍ LOGGERU INSTALOVÁNO PŘÍJEZD NASTAVENÍ LOGG. KALIBRACE BATERIE VÝMĚNA PAMĚTI POZNÁMKY

Na neznačené stezce u paty horní části bývalé severní sjezdovky (v zatáčce sjezdovky), ve směru od Ivančeny na vrchol LH Pyrosensor (v pilíři oplocenky) Souřadnice budou doplněny V pilíři oplocenky na úpatí sjezdovky (1. nosný kolík vpravo za vstupem ze směru od Ivančeny Zakopán za nejbližším (cca 90 cm vzdáleným) smrkem, při příchodu od Ivančeny na levé straně od čidla (cca 130 cm od čidla). Označen placatým kamenem. 13.10.2009 Po asfaltové cestě na vrchol Lysé hory, pak kolem vysílače a pěšky dolů po bývalé sjezdovce. DEL 1.0 SGL HOUR; 13:45 2 (polovina mezi min a max) GP, 13.10.2009 Vložena 13.10.2009 Stezkou si zkracují cestu na vrchol Lysé hory turisté, přicházející od Ivančeny, kteří nerespektují povinnost pokračovat traverzem západního svahu a vystoupit na vrchol od jihu (od Ostravice). Instalováno za silného sněžení se zvýšenou opatrností při napojování elektroniky. Čidlo prakticky neviditelné, minimální riziko poškození turisty.

Mapa B13: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě B13 – Lysá hora (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

59


Obr. 50: Celkový pohled ze směru od Ivančeny na pilíř s čidlem (vpravo, horní část severní sjezdovky)

Obr. 51: Umístění dataloggeru – detail (viz červená šipka)

60


Obr. 52: Poloha umístění dataloggeru

61


„B14 – MUŘINKOVÝ VRCH“ UMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ GPS LOKALIZACE UMÍSTĚNÍ SENSORU


Hraniční hřeben mezi Muřinkovým vrchem a Velkým Polomem (červená TZ) Pyrosensor (ve kmenu buku) Souřadnice budou doplněny Východně (cca 140 m) od kapličky na Muřinkovém vrchu na červené TZ směr Velký polom. Čidlo umístěno v mladém buku za křižovatkou s lesní cestou (odbočující vlevo) na pravé straně od stezky. Buk se nachází na nevysoké muldě v mokřině, naproti smrku. Mokřinou vedou vyjeté koleje. Umístěn mírně nalevo od BK (při pohledu ze stezky k buku) ve vzdálenosti 230 cm na hraně podélné terénní vyvýšeniny za dalším BK cca 170 cm vysokým. 13.10.2009 Ze silnice z Dolní Lomné do Horní Lomné před sjezdovkou odbočka na lesní cestu vlevo. Po ní až k místu, kde ji křižuje žlutá TZ Horní Lomná – Velký Polom. DEL 1.0 SGL HOUR; 18:45 2 (polovina mezi min a max) GP, 13.10.2009 Vložena 13.10.2009 Pozor, hraniční hřeben. Upozornění: zátěrová barva na drážce poměrně značně kontrastuje s povrchem stromu. Stezka zúžena větší větví, trčící z protějšího porostu.

Mapa B14: Místo lokalizace sčítacího profilu na lokalitě B14 – Muřinkový vrch (mapový podklad: www.mapy.cz)

Profil

62


Obr. 53: Detail čidla ve kmenu buku

Obr. 54: Zátěr přívodního kabelu k čidlu v zadní straně kmene buku.

63


5. Závěr Předložená dílčí zpráva obsahuje informace o průběžném řešení zakázky ( za r. 2009) - Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje v rámci projektu: „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, číslo projektu: CZ 0138, který byl podpořen grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu. Dílčí zpráva prezentuje základní teoretická východiska monitoringu návštěvnosti (kap. 2), popis postupu řešení zakázky v r. 2009 (kap. 3), popis založených sledovacích profilů monitoringu návštěvnosti (kap. 4). Na doposud provedené práce bude navázáno a zakázka tak bude kontinuálně řešena v dalších měsících, v souladu se smluvním zadáním.

Literatura: Banaš M. (2006): Sustainable Tourism in European Mountain Protected Areas – report about a project supported by Alfred Toepfer Natural Heritage Scholarship and EUROPARC Federation. 44p. Buckley R. (1999): Tools and indicators for managing tourism in parks. Annals of Turism Research 26(1): 207-209. CALM (WA Department of Conservation and Land Management) (2000): Annual Report 19992000. Kensington, Western Australia: Department of Conservation and Land Management. Cole D.N. (1989): Wilderness Campsite Monitoring Methods: A Sourcebook (General Technical Report, INT-259). Ogden, UT: United States Department of Agriculture Forest Service Intermountain Research Station. Cope A., Doxford D., Probert C. (2000): Monitoring visitors to UK countryside resources: The approaches of land and recreation resource management organizations to visitor monitoring. Land Use Policy 17: 59-66. Eagles P.F.J, McCool S.F., Haynes C. (2002): Sustainable Tourism in Protected Areas: Guidelines for Planning and Management. Best Practice Protected Area Guidelines Services No. 8. Cambridge UK: World Commission on Protected Areas, IUCN [The World Conservation Union]. Landres et al. (1994): Landres P., Cole D., Watson A. (1994): A monitoring strategy for the national wilderness preservation system. In J.H. Hedee, V.G.Martin (eds.) International Wilderness allocation, Management, and Research. 192 – 197. Fort Collins, CO: International Wilderness Leadership (WILD) Foundation. McArthur S. (1994): Acknowledging a symbiotic relationship. Better heritage management via better visitor management. Australian Parks and Recreation, Spring, 12. Manning R. E. (2002): How Much is Too Much ? Carrying Capacity of National Parks and Protected Areas, In. Arnberger, A., Brandeburg, C., Muhar, A. [eds.]: Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings, 306-313 pp., Bodenkultur University, Institute for Landscape Architecture and Landscape Management, Vienna.

64


Marion J.L. (1995): Capabilities and management utility of recreation impact monitoring programs. Environmetal Management 18(5): 763-771. Marion J.L. (1991): Developing a natural resource invetory and monitoring program for visitor impacts on recreation sites: A procedural manual (Natural Resources Report, NPS/NRVT/NRR-91/06). Dnever, CO: United States Department if Interior National Park Service. Monz C. (2000): Recreation resource assessment and monitoring techniques for mountain regions. In P.M. Godde, M.F. Price, F.M. Zimmermann (eds.) Tourism and development in mountain regions. 47p. Newsome D., Moore S.A., Dowllng R.K. (2002): Natural Area Tourism: Ecology, Impacts and Management. Sydney: Channel View Pubilcations. Pitts D., Smith J. (1993): A visitor monitoring strategy for Kakadu National Park. In Track to the Future: Managing change in parks and recreation, Semptember 1993, Cairns (12 pp.). Dickson, ATC: RAIPR. Stankey et al. (1985): The limits of acceptable change (LAC) system for wilderness planning. USDA Forest Service General Technical Report INT-176.

65

Dílčí zpráva o realizaci průzkumu č. 1

Recommend Documents