Fotovoltaika
1
Termovizní sada
Díky PRE vím, kde mám slabé místo. Půjčte si i vy termokameru a odhalte úniky tepla. www.energetickyporadce.cz/merici-zarizeni
Centrum energetického poradenství PRE Jungmannova 747/28, Praha 1 (palác TeTa) Otevírací doba : Po – Pá 10.00 –18.00 tel.: 840 550 055, e-mail:
[email protected] www.energetickyporadce.cz www.facebook.com/energetickyporadce
Fotovoltaika: úspora i investice Ceny energií z neobnovitelných zdrojů postupně a nevyhnutelně rostou. Je proto logické, že na druhé straně stejně výrazně narůstá zájem o alternativní zdroje energie. Tomu odpovídá i současný moderní životní styl. Mezi řadou využitelných alternativních energetických zdrojů, se kterými se běžněji setkáváme, se dnes hovoří především o fotovoltaice, přesněji o využívání technologie fotovoltaických článků.
Co je fotovoltaika? Fotovoltaika je metoda výroby elektřiny pomocí polí fotovoltaických článků, tedy buněk vyrobených z materiálů umožňujících fotoelektrický jev, při němž dochází k přímé přeměně energie slunečního záření na elektřinu. Částice světla (fotony) dopadají na solární článek a svojí energií z něj „vyrážejí“ elektrony. Polovodičová struktura článku pak uspořádává pohyb elektronů na využitelný stejnosměrný elektrický proud. V současnosti se v praxi používá amorfní, polykrystalický nebo monokrystalický křemík, telurid kadmia a CIGS sloučeniny, řada dalších je předmětem testů. Díky rostoucímu zájmu o obnovitelné zdroje energie se výroba fotovoltaických článků a systémů v poslední době značně zdokonalila.
Na skok do historie Sluneční záření bylo pro výrobu elektřiny poprvé využito až ke konci 2. světové války, kdy byl patentován první křemíkový fotovoltaický článek. Jeho účinnost byla při obrovských výrobních nákladech pouze kolem 6 %, takže se zpočátku uplatnil pouze na poli výzkumu. S vývojem a obecnější dostupností nových technologií se začal význam fotovoltaiky jako alternativního zdroje získávání elektřiny výrazně zvyšovat. Největšího
rozmachu dosahuje v posledních deseti letech, kdy je označována za jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů s velkou budoucností. Pomocí solárních článků můžeme vyrábět elektřinu nejen pro vlastní spotřebu, ale nevyužité přebytky lze prodávat do rozvodné sítě. Důležitý je i ekologický aspekt – věděli jste například, že fotovoltaická elektrárna o výkonu 1 kWp ušetří ročně asi 900 kg emisí CO2?
1
Návratnost vynaložených prostředků Fotovoltaika je atraktivní téma, které odpovídá současné snaze o snižování nákladů na energie. Ke stále větší dostupnosti tohoto způsobu výroby elektřiny přispívají především moderní technologie a sériová produkce solárních panelů, jejichž účin-
nost se pohybuje kolem šestnácti procent. Prodejní ceny panelů zejména v průběhu posledního roku výrazně klesly, což k tomuto oboru poutá ještě více pozornosti. S jakými vstupními náklady musíme počítat? Celková investice do pořízení fotovoltaické elektrárny se pohybuje v rozmezí 30 000 až 40 000 Kč bez DPH na 1 kWp instalovaného výkonu (kilowatt peak = kilowatt špičkového výkonu). Na straně druhé nás budou zajímat zisky, které nám solární výroba elektřiny může přinést. Protože pomocí fotovoltaické elektrárny získáváme elektřinu, první výhodou je naše soběstačnost. Podle zkušeností z realizací lze očekávat, že fotovoltaická elektrárna o výkonu 1 kWp (přibližně 8 m2 panelů) s panely orientovanými na jih se sklonem 35° bude mít v podmínkách České republiky celkovou roční produkci přibližně 800 až 1 100 kWh v závislosti na lokalitě. Na tuto plochu panelů dopadne mezi 8 a 11 MWh sluneční energie. Celková roční spotřeba rodinného domu na topení, ohřev vody a elektřinu se přitom pohybuje mezi 15 a 30 MWh.
Watt peak udává maximální výkon Jednotkou maximálního výkonu fotovoltaické elektrárny je Wp (watt peak). Výkon běžně budovaných solárních elektráren je udáván v kWp (tedy tisících Wp). Instalovaný výkon 1 kWp je přitom schopen za rok vyrobit přibližně 1 000 kWh elektřiny.
2
Jaké jsou náklady? Náklady na instalaci fotovoltaické elektrárny se liší podle jejího výkonu a celkové náročnosti projektu. U nejmenší elektrárny na střeše rodinného domu s výkonem 1,76 kWp se cena pohybuje od 40 Kč za instalovaný Wp. Tato elektrárna je schopna vyrobit přibližně 1 760 kWh elektřiny ročně. Největší zájem je o zřízení fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem kolem 5 kWp, kdy fotovoltaické panely zabírají plochu přibližně 35 až 40 m2.
Za každou vyrobenou kWh lze získat od příslušného distributora finanční podporu. Tato podpora se vyplácí buď formou výkupních cen, nebo formou zelených bonusů. Její výši stanovuje a každoročně upravuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Výkupní ceny lze uplatňovat, pokud veškerou vyrobenou elektřinu prodáváte rovnou do sítě. V případě zeleného bonusu vyrobenou elektřinu přednostně využíváte pro vlastní spotřebu a do sítě dodáváte jen její přebytek. Státní podpora fotovoltaiky v posledních letech poklesla, což je třeba zohlednit při výpočtu doby návratnosti investice. Zatím největší skok nastal v lednu 2013, kdy se výše zeleného bonusu pro fotovoltaické elektrárny do 5 kW instalovaného výkonu snížila oproti roku 2012 na polovinu.
Princip výkupních cen Ze Zákona č. 180/2005 Sb. vyplývá pro provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy povinnost připojit fotovoltaický systém k přenosové soustavě a veškerou vyrobenou elektřinu (na kterou se vztahuje podpora) vykoupit. Výkup probíhá za cenu určenou pro daný rok Energetickým regulačním úřadem (viz Cenové rozhodnutí ERÚ). Tato cena je platná po dobu následujících 20 let a nemůže být snížena – naopak, bude postupně navyšována o index PPI (Cenový index průmyslové výroby neboli „průmyslová inflace“).
3
Máme dost Slunce? Vzhledem k tomu, že fotovoltaická elektrárna je závislá na slunečních paprscích, většinu zájemců o její vybudování napadne jako první otázka, jestli je u nás v České republice délka a intenzita slunečního svitu dostatečná. Odpověď zní ano – i v klimatických podmínkách České republiky přinášejí fotovoltaické elektrárny odpovídající finanční zisky a jsou tedy zajímavé nejen z pohledu ekologického. Průměrný počet slunečních hodin se v České republice pohybuje mezi 1 330 až 1 800 hodinami ročně. Konkrétní údaj vztažený k místu, kde plánujete stavět solární elektrárnu, poskytuje Český hydrometeorologický ústav. Ideální podmínky pro výrobu elektřiny jsou za přímého slunečního záření při bezmračné obloze. Při oblačném počasí kle-
4
sá výnos přibližně na jednu třetinu a při zatažené obloze na desetinu maximálních hodnot. Fotovoltaické panely tedy vyrábějí elektřinu i z difúzního záření, výtěžnost však bude jen zlomkem hodnot, kterých by bylo dosaženo při přímém ozáření slunečními paprsky. Výše uvedené informace jsou obecné a měly by sloužit pouze pro základní orientaci. Výkon fotovoltaické elektrárny vždy záleží na konkrétní lokalitě – intenzitu a dobu slunečního záření ovlivňuje vedle oblačnosti také nadmořská výška a další lokální podmínky, jako je výskyt ranních mlh, zvýšené znečištění ovzduší či úhel dopadu slunečních paprsků. Množství elektřiny z fotovoltaických panelů pro různá místa, čas a sklon je přitom možné poměrně přesně předem spočítat.
Postup při zřizování fotovoltaické elektrárny
1
Oslovte firmu, která se zabývá zřizováním fotovoltaických elektráren (FVE) a nechte si zpracovat nabídku, kde budou uvedeny veškeré parametry FVE, které budete dále potřebovat k jednání s místním provozovatelem distribuční soustavy.
2
Zažádejte provozovatele distribuční soustavy o připojení FVE do distribuční sítě. Provozovatel distribuční soustavy má povinnost přednostně připojit výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů a vykupovat od něj veškerou elektřinu vyrobenou tímto zdrojem za ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).
3
Zjistěte si na místním stavebním úřadě, co máte udělat, jestliže si chcete zřídit FVE na střeše objektu anebo na volném pozemku. Ověřte si, zda v daném místě nebrání stavbě elektrárny územní plán, ochranná pásma nebo jiné okolnosti.
4 5
Chcete-li se vyhnout případným rizikům, nechte si zpracovat podnikatelský záměr a studii proveditelnosti.
6 7
Pokud si zvolíte financování elektrárny pomocí úvěru, začněte jednat s bankou.
8
Dalším velice důležitým krokem pro získání státní podpory výroby z obnovitelných zdrojů je licence na výrobu elektřiny, kterou vydává ERÚ, a v případě využívání zelených bonusů registrace u operátora trhu (OTE, a. s.).
9
V poslední fázi provozovatel distribuční soustavy instaluje měření FVE a začíná výroba elektřiny.
Abyste měli jistotu, že své peníze investujete optimálně, nechte si zpracovat energetický audit, který porovná různé technologie, jejich cenu a výnosy. Audit vyžadují i některé banky při žádosti o úvěr. Je výhodné jej vypracovat souběžně se studií proveditelnosti.
Jakmile obdržíte vyjádření k připojení do distribuční soustavy, může dodavatelská firma začít instalovat FVE. Po dokončení instalace následuje výběr způsobu dodávky elektřiny do distribuční sítě – buď systémem zelených bonusů, nebo systémem výkupních cen. Musí být uzavřeny tyto smlouvy: y smlouva o distribuci a úhradě regulovaných poplatků, y smlouva o připojení, y smlouva o dodávce elektřiny.
5
Typy fotovoltaických panelů Základem fotovoltaických panelů jsou články, které mohou být buď krystalické, nebo tenkovrstvé. Krystalické články jsou vytvořeny na tenkých deskách polovodičového materiálu, tenkovrstvé články jsou nanášeny přímo na sklo nebo jinou podložku. V krystalických technologiích převažuje křemík, a to monokrystalický nebo polykrystalický, jiné materiály jsou používány pouze ve speciálních aplikacích. Tenko-
vrstvých technologií je celá řada – využívají například amorfní a mikrokrystalický křemík, jejichž kombinace se nazývá tandem, telurid kadmia nebo CIGS sloučeniny. Díky rostoucímu zájmu o obnovitelné zdroje energie se výroba fotovoltaických panelů a systémů v poslední době značně zdokonalila. Účinnost polykrystalických článků se pohybuje v rozmezí 14 až 16 %. Jejich výroba je levnější a rychlejší než
Jaký je rozdíl mezi solárními kolektory a fotovoltaickými panely? Slunce můžeme využívat dvojím způsobem – buď pomocí fotovoltaických modulů získáváme energii elektrickou, nebo pomocí slunečních kolektorů energii tepelnou. Odlišná je i výše počáteční investice – fotovoltaická elektrárna je dražší (podle výkonu a dalších podmínek), přináší však širší možnosti využití na úrovni úspory elektřiny, včetně finančního zisku. Solární kolektory slouží k ohřevu teplé vody, čímž pomáhají při snižování nákladů na provoz domácnosti.
6
Kolik panelů bude potřeba? Plochu fotovoltaických panelů odvozujeme z požadovaného výkonu elektrárny – pro výkon 1 kWp by v běžných podmínkách měla stačit plocha panelů 7 až 8 m2. Průměrná střecha rodinného domu přitom může poskytnout prostor pro přibližně 60 m2 panelů.
u monokrystalických článků. Ty dosahují účinnosti mezi 16 a 18 %. U amorfních článků je účinnost nejnižší a pohybuje se v rozmezí 6 až 9 %. Pro dosažení daného výkonu je tedy potřeba 2,5krát větší plocha, než jaká by stačila při použití modulů z monokrystalického či polykrystalického křemíku. Jeden fotovoltaický článek má pracovní napětí 0,5 V, což je velmi málo. Proto se články zapojují do série, kdy se jejich napětí sčítá, a hermeticky zapouzdřují do panelů pro zajištění dostatečné mechanické a klimatické odolnosti (například vůči silnému větru, kroupám, mrazu a podobně).
Přední krycí vrstva je vyrobena ze speciálního kaleného skla, které odolá i silnému krupobití. Konstrukce fotovoltaických panelů se liší podle druhu použití. Po obvodu bývají obvykle opatřeny duralovými rámy, které zpevňují celou konstrukci a zároveň usnadňují uchycení panelů na požadovaném místě v potřebném úhlu. Panely se vyrábějí ve výkonech od několika desítek po zhruba 250 wattů a lze je spojovat do větších bloků. Na jednom solárním poli se doporučuje používat komponenty stejné značky, případně dbát doporučení odborné firmy.
Jaký fotovoltaický panel zvolit? Na trhu je k dispozici řada fotovoltaických panelů různých značek. Podle čeho vybírat? Určitě se vyplatí zvolit ověřeného výrobce. U méně známých značek, zejména těch z Asie, doporučují odborníci zvýšenou opatrnost. V žádném případě nestačí řídit se jen pořizovací cenou, ta o funkci nic neříká – nejdůležitější jsou výkony. Špičkové panely na českém trhu nabízejí roční výnos až 1 063 kWh na každý instalovaný kWp. Kvalitní fotovoltaické panely podávají po celý rok stabilní výkon.
Některé moduly, které krátkodobě vynikají při intenzívním slunečním svitu v letním období, náskok často ztratí během podzimu a zimy, tedy při difúzním osvětlení. Rozdíl ve výnosu může vlivem kvality fotovoltaických panelů dosahovat až 10 % instalovaného výkonu. U kvalitních fotovoltaických panelů je udávána životnost až 30 let, přičemž jejich účinnost s rostoucím věkem klesá pouze mírně. Ještě po 25 letech provozu u nich lze očekávat 80 % původního výkonu.
7
Jak a kam instalovat? Základem fotovoltaické elektrárny je odpovídající počet fotovoltaických panelů. K jeho určení je nutné znát výkon panelu a místo a způsob umístění. Výchozí podmínkou pro všechna řešení je orientace na jižní stranu. Nejběžněji se setkáváme s trvalým uchycením fotovoltaických panelů na střeše domu, kde jsou uloženy na pevné nosné konstrukci pod stálým úhlem. Jako ideální řešení se jeví sedlová střecha se sklonem 25 až 45° orientovaná na jih s možným odklonem na východ či západ přibližně 10 až 20°. Lze využít i plochy s odlišnou orientací, účinnost celé elektrárny je však nižší. Pro ilustraci – sedlová střecha průměrného rodinného domu poskytuje mezi 50
a 70 m2 plochy pro instalaci fotovoltaických panelů. Je možné je upevnit na všechny typy střech bez nutnosti zásahu do izolačních vrstev. Pokud budou panely na střeše, není třeba řešit stavební povolení. Při použití pomocných konstrukcí je možná instalace i na rovné střeše. Fotovoltaické panely lze umístit také na fasádu rodinného domu. U modelového průměrného rodinného domu tak můžeme počítat ještě se 30 až 60 m2 plochy stěny orientované na jih. Další z možností je umístění fotovoltaických panelů na zemi. Zde mohou být upevněny na pohyblivých osách řízených čidly a díky tomu sledovat dráhu Slunce. Vyšší počet pracovních hodin pak přináší vyšší účinnost.
Co ještě budeme potřebovat? Kromě fotovoltaických panelů jsou pro instalaci nezbytné konstrukční prvky, zajišťující jejich stabilní a trvanlivé uchycení na střeše nebo jiné ploše. Ty musí odolávat počasí a vydržet v bezchybném stavu desítky let, proto je třeba jejich výběr nepodcenit. Spolehlivý dodavatel by měl používat pouze konstrukčně prověřené prvky z kvalitních materiálů a poskytovat je pro všechny typy instalací od standardní taškové střechy až po konstrukce na rovné plochy. Většina používaného materiálu na háky, úchyty nebo profily by měla být z nerezové oceli, případně z hliníku.
8
V případě instalace na starší objekt se staticky „zdravou“ střechou neznamená umístění panelů žádný problém. Hmotnost zařízení není velká a díky konstrukci je rozložena rovnoměrně po celé střeše. Akceptovatelná je i pálená taška, je však třeba počítat s její křehkostí a občasnou výměnou. Dodavatel by měl být schopen navrhnout nejvhodnější úchytný systém pro každou realizaci. U limitních projektů na střechy by pak neměl chybět projekt řešící ideální rozložení hmotnosti, u instalací na rovné plochy zase výpočet odolnosti konstrukčního řešení proti větru.
Princip zelených bonusů Zelený bonus je příplatek k tržní ceně elektřiny, který může získat ten, kdo ji vyrábí z obnovitelných zdrojů. Systém zelených bonusů je zakotven v Zákoně č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. V případě, že si výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů zvolí režim podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě zelených bonusů a prodá vlastní elektřinu za tržní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi nebo obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele regionální distribuční soustavy na základě předloženého výkazu zelené bonusy. Výše zeleného bonusu v Kč za MWh je pro každý druh obnovitelného zdroje každoročně upravována a zveřejněna v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
Kromě panelů je potřeba kabeláž a jisticí a pomocné prvky. Nezbytnou součástí je také střídač (nebo střídače), protože solární panely vyrábí stejnosměrný proud, který je třeba kvůli připojení k distribuční síti převádět na běžně používaný střídavý. Střídače jsou elektronické přístroje, které převádějí stejnosměrné napětí na střídavé pomocí řízených polovodičových
prvků. Střídavé napětí může být pomocí transformátorů následně transformováno na požadovanou výstupní hodnotu. Podle konstrukčního provedení lze rozlišit celou řadu různých typů střídačů. Střídače pro paralelní provoz se sítí pracují v systémech napojených na distribuční rozvodnou síť. Jejich výstupní napětí odpovídá napětí síťovému a je synchronní se síťovým kmitočtem. Tento typ se vyrábí v provedení jednofázovém i třífázovém. Z bezpečnostních důvodů musí tyto střídače neustále sledovat napětí v síti a při jeho výpadku ihned ukončit její napájení. V systémech přímo napojených na distribuční síť se zpravidla nepoužívají další akumulátory energie a veškerý solární proud se mění přímo na střídavý. Pro volbu vhodného střídače je rozhodující především jmenovitý výkon připojených fotovoltaických modulů a hodnota výstupního napětí těchto modulů. Účinnost střídačů (poměr výstupního výkonu ku vstupnímu) se dnes pohybuje mezi 90 až 98 %. Střídač je vhodné kvůli eliminaci ztrát umístit v blízkosti panelů a do hlavní budovy vést již střídavý proud.
9
Jak se fotovoltaické elektrárny liší? Podle připojení k distribuční síti rozlišujeme dva druhy fotovoltaických elektráren:
Ostrovní systém představuje výrobu elektřiny v odlehlých místech, kde není elektrická síť. Využití nachází v chatách, karavanech a na dalších místech mimo dosah rozvodné sítě. Elektřina je skladována v bateriích. Tento systém označujeme termínem grid-off (mimo síť).
V případě, že je solární elektrárna stavěna v elektrifikované oblasti, doporučuje se připojit ji k rozvodné síti a prodávat nadbytečnou elektřinu. Tento systém je označován grid-on (na síti). V tomto případě je nutné uzavřít smlouvu s provozovatelem příslušné distribuční soustavy.
U rodinných domů se nejčastěji využívá zapojení v rámci elektrické sítě (grid-on). Fotovoltaická elektrárna se zpravidla připojuje na běžný domovní rozvod a hned za střídačem je instalovaný elektroměr pro
10
měření množství vyrobené elektřiny. Aby bylo možné rozlišit proud odebíraný od dodávaného, je třeba ještě hlavní elektroměr nahradit takzvaným čtyřkvadrantním, o což se postará distribuční společnost.
Jak náročná je údržba a jaká je životnost? Stacionární fotovoltaická elektrárna je prakticky bezúdržbové zařízení. Přitom ovšem vycházíme ze základního předpokladu, že je sestavena z kvalitních prvků – od výběru fotovoltaických panelů až po kvalitní konstrukční části pro stabilní a trvanlivé uchycení. Samotné fotovoltaické panely mají vysokou životnost (20 až 30 let). Při venkovní instalaci jim nevadí déšť, sníh, kroupy a hluboký mráz, jejich provozu nebrání ani
vysoké teploty. Kvalitní panely bývají testovány pro vítr o rychlosti až 180 km/h. Proti řadě možných rizik lze fotovoltaické panely pojistit. Pojištění, které běžně nabízí řada pojišťoven, kryjí rizika spojená s živelnými pohromami, vandalstvím, krádeží i výpadkem provozu. Elektrárny na střechách budov se zpravidla zahrnují do pojistky budovy. Cena se odvíjí od plochy instalace – u malých elektráren lze počítat s částkou okolo 1 000 Kč za rok.
Výhodnost provozu fotovoltaické elektrárny je zřejmá. Podmínky jsou přitom nastaveny výhledově na dvacet let, což v současné době staví fotovoltaické elektrárny do pozice podnikatelského záměru s velmi malým, prakticky nulovým rizikem neúspěchu. Státní garance výkupních cen zaručuje nejen jistotu navrácení investovaných prostředků, ale i nezanedbatelný zisk. To vše jsou důvody, proč se dnes o boomu v této oblasti tolik hovoří. Současný rozmach by ale mohl nabýt nežádoucí živelnosti, navíc se u elektřiny z obnovitelných zdrojů potýkáme s problémem, že její výrobu lze jen stěží plánovat a tudíž i obtížně regulovat. Přebytek energie pak může přetížit přenosovou soustavu. Nic to však nemění na skutečnosti, že trend hledání ekologických zdrojů energie bude jedním z hlavních témat nejen v nejbližších dvaceti letech.
11
Kde hledat informace? y zákon č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) y zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů y vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění vyhlášky č. 364/2007 Sb. y vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb. o stanovení druhů, způsobů a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb. y vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky č. 365/2007 Sb. y vyhláška ERÚ č. 150/2007 Sb. o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen y vyhláška ERÚ č. 81/2010 Sb. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě
Zdroje Česká agentura pro obnovitelné zdroje y Česká průmyslová fotovoltaická asociace y Joyce ČR, s. r. o. y SEVEn – Středisko pro efektivní využívání energie y Solartec, s. r. o. y Solvin, s. r. o. y www.enuby.cz y www.fotovoltaicke-elektrarny.cz y www.nazeleno.cz
12
Výstavba a servis fotovoltaických elektráren Výstavba • • • • • •
komplexní služby, které zahrnují návrh, realizaci, administrativu i servis dotace „Zelený bonus“ na dobu 20 let v případě výstavby do konce roku 2013 zajištění administrativy spojené s připojením na síť distributora na území Prahy a Roztok u Prahy možnost uplatnění 15% DPH (do 350 m² obytné plochy) licence na provoz po dobu 25 let s možností prodloužení cena od 35 000 Kč do 40 000 Kč za kWp bez DPH (včetně práce a dopravy materiálu) - platí pouze při současné objednávce služby Servis FVE (4 roky + 1 rok zdarma)
Servis • • • • • • •
pravidelná roční prohlídka panelů odzkoušení funkčnosti měniče a připojení FVE kontrolní termovizní měření pravidelná povinná revize FVE 1x za rok výjezd technika na přání zákazníka v ceně každodenní dálkový dohled a kontrola FVE rozšířená záruka 5 let na všechny komponenty FVE
V případě zájmu o bližší informace se obraťte na naše poradce. Veškeré služby PREměření, a. s., naleznete na www.premereni.cz/sluzby
PREměření, a. s. – výstavba a servis FVE Tel: 733 143 143 (Po-Pá 8.00 – 15.00 hod) e-mail:
[email protected] www.premereni.cz/sluzby
Uvedené publikace a řadu dalších si můžete zdarma vyzvednout v Centru energetického poradenství PRE nebo stáhnout na www.energetickyporadce.cz.
pitoly
Název ka
la rp oacam ed y rm lny,áninčífoed iv pse, tip e Te P dy Raa informac
Tepelná čerpadla Rady, tipy, informace Rady, tipy, informace
Okna
Rady, tipy, informace
Tepelné izolac
Rady, tipy, info
y, in Rady, tip
OB-1 23.8.2012 10:53:10
ce
, informa Rady, tipy
Publikaci Fotovoltaika vydala pro své zákazníky Pražská energetika, a. s. Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 Zákaznická linka PRE: 840 550 055 Centrum energetického poradenství PRE Jungmannova 747/28 (Palác TeTa), Praha 1 www.pre.cz, www.energetickyporadce.cz www.facebook.com/energetickyporadce Texty: Centrum energetického poradenství PRE, Net Press Media Obrázky: PRE, Net Press Media Grafické zpracování: Net Press Media Vyšlo v Praze v červenci 2013
rmace
e
