MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie
Diference ve výběru mládeţe profesionálních klubů 1. FC Brno a SK Sigma Olomouc DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí diplomové práce:
Vypracoval:
doc. PhDr. Ladislav Bedřich, CSc
Bc. Petr Vaníček
Brno 2010
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne: 7.4.2010
…………………… Bc. Petr Vaníček
OBSAH
ÚVOD …………………………………………………………………………. 5 1. Z TEORIE FOTBALU ……………………………………………………… 6 1.1 Charakteristika fotbalu …………………………………………………. 6 1.2 Vývoj sportovní hry – fotbal …………………………………………... 7
2. VÝBĚR TALENTOVANÝCH DĚTÍ A MLÁDEŢE VE FOTBALU……… 9 2.1 Definice pojmu talent ………………………………………………….. 9 2.2 Výběr talentů …………………………………………………………. 10 2.3 Rozdělení věkových kategorií u dětí a mládeţe ……………………… 13 2.4 Věkové zvláštnosti mládeţe a periodizace vývoje …………………… 18 2.5 Diagnostická činnost trenéra a zásady testování ve fotbalu ………….. 20
3. CÍL, VÝZKUMNÁ OTÁZKA A ÚKOLY DIPLOMOVÉ PRÁCE ………. 26 3.1 Cíl diplomové práce …………………………………………………... 26 3.2 Výzkumná otázka ……………………………………………………... 26 3.3 Úkoly diplomové práce ……………………………………………….. 26
4. METODIKA PRÁCE ……………………………………………………… 27 4.1 Charakteristika klubů SK Sigma Olomouc a 1. FC Brno …………….. 27 4.2 Historie klubů …………………………………………………………. 28
4.3 Počty muţstev a porovnání výsledků SK Sigma Olomouc a 1. FC Brno …………………………………………………………………………….. 31 4.4 Sloţení realizačních týmů mládeţnických muţstev …………………... 39 4.5 Výběr talentů do jednotlivých věkových kategorií .…………………… 40 4.6 Práce s vybranými talenty .…………………………………………….. 41 4.7 Vyhodnocování vybraných hráčů ……………………………………... 41 4.8 Doplňování hráčů do jednotlivých muţstev - skauting ………..……… 42 4.9 Strategie klubů v práci s mládeţí ……………………………………… 42
5. VÝSLEDKY PRÁCE ……………………………………………………… 45 5.1 Metody výběrů mládeţe SK Sigma Olomouc a 1. FC Brno. ………….. 45 5.2 Vyhodnocení výběrů mládeţe profesionálních klubů.………………… 46
6. DISKUZE ………………………………………………………………….. 48 ZÁVĚR ...…………………………………………………………………….. 49 POUŢITÁ LITERATURA RESUMÉ
Úvod „Fotbalová říše je největší na světě. Je říší bez hranic. Říší, která všechny spojuje vášnivou láskou k fotbalu“ Milan Macho
Fotbal podle školy Bobbyho Charletona (2004), je dnes jedním z nejpopulárnějších sportů na světě. Hrají ho muţi a ţeny, chlapci a dívky ze šesti kontinentů, ale všichni mají jedno společné. Od profesionálních superhvězd aţ po děti, hrající na ulici, musí kaţdý fotbalista trénovat, aby zdokonaloval své dovednosti, jeţ dělají tuto hru tak vzrušující. Hráč musí splňovat velké nároky na procesy vnímání, tvůrčího myšlení, orientaci ve sloţitých situacích a na rozhodování. Rychlost všech uvedených procesů vyţaduje, a také u zkušených hráčů vede k vyuţívání a rozvoji předvídání čili k anticipaci herního děje. Musíme tedy najít takové hráče, kteří budou schopní tyto poţadavky splňovat. V české republice máme mládeţnická centra, týmy, trenéry. Měli bychom vyuţít tento potenciál na výchovu a vzdělávaní nových hráčů. Na fotbal jsou kladeny čím dál větší poţadavky a je tedy nutností vychovávat a vyhledávat nové hráče, jak pro fotbal v našich podmínkách tak i fotbal světový. Analýza a rozdíly ve výběru mládeţe profesionálních klubů poukáţe na nedostatky či přednosti dnešního fotbalu. Na základě těchto poznatků budeme
schopni
adekvátně
zhodnotit,
u profesionálních klubů 1. Gambrinus ligy.
5
jak
funguje
výběr
mládeţe
1. Z TEORIE FOTBALU 1.1 Charakteristika fotbalu Moderní fotbal podle Buzka (2007) se stal významným fenoménem nejen ve sportovním a obchodním, ale i celospolečenském ţivotě, a to v globálním, skutečně celosvětovém měřítku. Je
to
sportovní
týmová
branková
hra
a
patří
v naší
republice
k nejoblíbenějším sportovním hrám. Na profesionální úrovni je i faktorem ekonomickým a politickým, můţe také slouţit jako vhodná forma aktivního odpočinku a zábavy v rámci rekreačních a rekondičních aktivit. Sloţitost zatíţení hráče v utkání vyplývá z obsahu jeho celkové činnosti, z nepřetrţitých nároků na hráče, především z hlediska vnímání a rozhodování při realizaci herních činností jednotlivce, jejich řetězců, kombinací atd. (Votík, 2005). Fotbal klade velké nároky na procesy vnímání, tvůrčího myšlení, orientaci ve sloţitých situacích, na rozhodování. Řešení náročných úkolů je kromě rozvoje duševních schopností závislé i na šíři vědomostí a zkušeností. Z fyziologického hlediska klade fotbal velké nároky na nervosvalové a humorální regulační systémy, jimiţ je pohybová činnost hráče řízena (Votík, 2005). Zkušenosti posledních let ukázaly i na mnoho problémů a nedostatků. Například orientace na výsledky v utkáních jiţ nejmladších ţákovských kategorií nebo aţ přílišný důraz na fyzické dispozice či přehnaná regulace výkonnostních parametrů ze strany trenérů a rodičů, jejich nepřiměřené ambice a nerespektování vývojových zákonitostí individuálních fyzických, mentálních a psycho-sociálních specifik mladých hráčů. Zvládnutí a rozvinutí emoční inteligence a celé psychologické a sociálně-kulturní přípravy hráčů, trenérů a manaţerů se tak stává jedním z nejvýznamnějších faktorů, který rozhoduje o celkové úspěšnosti a efektivnosti ve fotbale. Pozitivní přínosy v této oblasti se pak pozitivně promítají i do vztahů škola - klub - rodiče a v neposlední řadě také do sdělovacích prostředků a do názorů, přístupů a preferencí celé obce fotbalových fanoušků a příznivců (Buzek, 2007). 6
1.2 Vývoj sportovní hry - fotbal Většina sportovních her se stále vyvíjí. Je tomu tak i u fotbalu. Největší rozmach fotbalu nastal v 19. století v Anglii. Na začátku tohoto období nic nenasvědčovalo tomu, by měl fotbal před sebou nadějnou budoucnost. Rozmach průmyslové revoluce v Anglii této lidové hře ani trochu nepřál. Právě mezi hráči fotbalu bylo hodně těch, kteří se stavěli do opozice. Fotbal se tak ocital v nemilosti úřadů, jejichţ snahou bylo hru zlikvidovat. V knize Sporty a lidové zábavy v Anglii z roku 1801 jsou důkazy o tom, ţe fotbal tenkrát upadl v opovrţení a hrál se jen velice málo. Oţivení přinesla v Anglii aţ další desetiletí první poloviny 19. stol. (Macho,1999). Od té doby se stal fotbal nejpopulárnějším sportem na světě. Dochází a stále docházet bude k prohlubování organizace hry a připravenosti hráčů na utkání. Především připravenost fyzická a psychická, bez které se neobejde ţádný sportovec vrcholové i výkonnostní úrovně. Příčinou změny pohledu na kritéria byl vlastní vývoj fotbalu, kdy docházelo a stále dochází k prohlubování organizace hry, je zvýrazňována variabilita a dynamičnost obsahu činnosti v její útočné a obranné fázi. Proto základní rozestavení hráčů a úkoly hráčů na konkrétních místech, které v minulosti měly dominantní význam, změnily výrazně svůj charakter. Dynamicky chápané systémy hry nejsou v současné době terminologicky ztotoţňovány s názvem rozestavení hráčů. Vývojovým trendem poslední doby bylo MS 94 v USA. Tímto turnajem se odstartovalo především nové pojetí hry a základní rozestavení hráčů v zónové obraně s nejčastěji praktikovaným rozestavením 4:4:2 popř. 4:3:3 (Votík, 2005). Dále i poslední mistrovství Evropy, ale i samotný vývoj hry poukazuje na skutečnost, ţe jsou na hráče stále častěji kladeny poţadavky, které je nutí dosáhnout vyššího rozsahu herních dovedností ve smyslu individuálního tak i skupinového univerzalizmu (Kormaník, 2006). V současné době dosáhla profesionalizace a komercionalizace nejvyšší úrovně v dějinách fotbalu a má tendenci stále růst. Díky příjmům z prodeje přenosových práv televizním společnostem a výnosným obchodním smlouvám se profesionální fotbalová muţstva řadí mezi nejlépe placené odvětví světa. Evropskému fotbalovému byznysu se daří nejlépe. Příjem pěti největších evropských profesionálních lig 7
činil v sezoně 2005-2006 8,2
miliardy dolarů. V současné době stále
přetrvávající finanční krize zahýbala i s financemi ve fotbalu na profesionální i výkonnostní úrovni. Krize se negativně projevuje v prodeji hráčů, TV práv, výstavbou nových stadiónů, tréninkových center pro mládeţ a jiných důleţitých záleţitostí v kopané, které ovlivňují světový fotbal.
8
2. VÝBĚR TALENTOVANÝCH DĚTÍ A MLÁDEŢE VE FOTBALU 2.1 Definice pojmu talent Nejen ve fotbalu ale i ve všech sportovních odvětvích při výběru mládeţe, slyšíme slovo talent. Samotný pojem talent byl původně chápán spíše jako vnitřní, vrozený faktor. Jako takový byl povaţován za něco výjimečného, vzácného, za něco, čím příroda doslova obdaruje jen některého člověka a ten se pak svým nabytým bohatstvím liší od ostatních (Kobylka, 1986). Talentem podle Faifera (2009) je jedinec vybavený souborem vrozených dispozic, je to komplex nutných předpokladů pro vysokou výkonnostní úroveň pro daný sport. Talent podle Dovalila (2002) se z velké části spojuje s vrozenými dispozicemi, které se ve vztahu ke sportu v různém stupni podílejí na: somatických předpokladech jedince (např. tělesné rozměry, hmotnost atd.), předpokladech pro dosaţení vysoké úrovně funkčních moţností organismu ve vztahu k pohybovým schopnostem, psychických předpokladech, předpokladech ke snadnému, rychlému a kvalitnímu zvládnutí nových pohybových úkolů. Tyto předpoklady se mohou různě překrývat, spojovat, popřípadě doplňovat i vylučovat. Mezi některými z nich pravděpodobně existuje úzká souvislost. V těchto vazbách mohou vytvářet specifickou sloţku nebo obecnou sloţku sportovního talentu. Růst a vývoj organismu, stejně jako formování osobnosti kaţdého jednotlivce od dětských roků aţ do dospělosti, je souvislý, stadijní a nezvratný proces sloţité diferenciace, integrace, a adaptace. To klade značné nároky na odpovědnost při výběru talentu. Trenér by měl mít na paměti tři základní pravidla, která hrají významnou úlohu při rozhodování o míře talentovanosti (Dovalil, 2002): 9
rozpoznání skutečné úrovně nadání, výběr ve správném věku, sport a práva dětí. Základem a zdrojem celkové „fotbalové pyramidy“ je mládeţnický fotbal a celý systém výkonnostního a amatérského fotbalu, který se u nás hraje téměř v kaţdé obci. Z této pyramidy čerpají i profesionální kluby a mládeţnické reprezentace, které těţí z dlouholetých tradic péče o fotbalovou mládeţ obecně a o fotbalové talenty zvláště (Buzek, 2007). Bez těchto soutěţí by bylo velice obtíţné vyhledávat vhodné fotbalové talenty, jak pro výkonnostní fotbal tak především pro fotbal profesionální.
2.2 Výběr talentů Cílem vyhledávání talentů podle Faifera (2009) v jednotlivých sportovních odvětvích je hledat a pokud moţno objektivizovat soubory předpokladů, jejichţ struktura odpovídá strukturám výkonnosti špičkového hráče, v našem případě fotbalu. K tomu, abychom dosáhli vysoké výkonnosti v dospělosti, musíme mít dokonale propracovaný teoretický a metodologický přístup k vyhledávání dětí (talentů) pro etapu sportovní předpřípravy a jejich dalšího rozvoje s koordinací způsobu ţivota ve společnosti (obr.1, s.9). Dlouhodobé výkonnostní prognózy jsou zatíţeny značným rizikem chyb a zůstávají v principu nejisté, protoţe je při nich nutno počítat s veličinami vlivu, které v okamţiku předpovědi není moţné předvídat, ani je není moţné vzhledem k jejich variabilitě ohodnotit.
10
Špičkoví hráči Specializovaný výběr II. etapa Specializovaný výběr I. etapa Základní výběr II. etapa
Základní výběr I.etapa Spontánní výběr - nábor
Obr.1: Doporučené etapy nadaných (talentovaných) hráčů
Podle Faifera (2009) doporučené etapy nadaných (talentovaných) hráčů: Základní výběr: základní výběr I. etapa, základní výběr II. Etapa. (10 – 12 let). Specializovaný výběr: specializovaný výběr I. etapa, (ukončení ţákovské kategorie), specializovaný výběr II. etapa, ukončení dorostenecké kategorie. Špičkový výběr: hráči pro reprezentaci, špičkové evropské kluby, hypoteticky do 23/24 let.
11
Současná věda podle Faifera (2009) není ještě tak daleko, aby dokázala v desetiletém či ještě mladším dítěti s jistotou rozpoznat hráče pro l. ligu nebo reprezentaci. Různými testy jenom zvyšujeme pravděpodobnost správného výběru, ověřujeme svoje pozorování a shromaţďujeme podklady k průběţnému sledování a hodnocení. S délkou pozorování se zvyšuje pravděpodobnost, ţe výběr je správný. Celý systém identifikace a rozvoje sportovního talentu slouţí ke zvýšení pravděpodobnosti, ţe bude dosaţeno maximální výkonnostní úrovně při ekonomickém vynaloţení nákladů spojených s mnohaletou sportovní přípravou jedince. Význam stoupá u sportů, které mají vyšší poţadavky na materiální krytí a které ale mohou přinášet značné výhody (vysoké příjmy). Proto se efektivita identifikace a přípravy talentů často pečlivě sleduje, a to nejen ze strany samotných začínajících sportovců, ale především klubů, oddílů a institucí. Otázkou však stále zůstává, jak minimalizovat chyby špatného výběru tj. jak zabezpečit, aby jedinci s vysokou perspektivou, kteří z jakýchkoliv důvodů nebyly jako perspektivní identifikováni, měli moţnost se opětovně projevit. A obdobně v situaci opačné, kdy jedinci s malou perspektivou setrvávají ve výběrových článcích (sportovní třídy, sportovní centra mládeţe, sportovní kluby). Při stanovení postupů výběru talentů a jeho organizace by se mělo vycházet z několika základních principů. Základní principy organizace výběru, (Dovalil, 2002): demokratičnost, stupňovitost, komplexnost, vědeckost. Identifikace sportovní talentovanosti, výběr talentů a péče o ně patří ve sportu mezi vůbec nejobtíţnější problémy. Je to dáno především, tím, ţe trvá dlouhou dobu, neţ se talent a jeho často dlouho skryté symptomy projeví, a také komplexností projevů. Proto je zkoumání těchto jevů, získávání adekvátních poznatků a případně formulování zákonitostí, které vedou k odhalování talentů a dosahování maximální sportovní výkonnosti, téma náročné. 12
Jeho řešení je však ţádoucí, neboť umoţňuje zdokonalovat, racionalizovat a učinit efektivnější proces sportovního tréninku. 2.3 Rozdělení věkových kategorií u dětí a mládeţe Nejen ve fotbalu ale i v ostatních sportech musíme respektovat věk hráčů. Hráči při tréninku podstupují určitou zátěţ a jsou na ně kladeny nelehké poţadavky. Tyto poţadavky musíme vzhledem k věku hráčů respektovat, a v kaţdé věkové kategorii volit takovou přípravu, která hráčům bude pomáhat k lepším výkonům. Aţ do věku dospělosti se člověk v mnoha směrech mění. Vědecké poznání to potvrzuje, řada analytických i syntetických studií přináší přesnější pohledy na průběh vývoje a charakterizuje ho jako zákonitý. Má-li být trénink dlouhodobě úspěšný, nelze tyto poznatky zvláště v přípravě dětí a mládeţe ignorovat. Věkové zákonitosti můţeme definovat ve změnách tělesných rozměrů a proporcí, ve stavbě i funkci tělesných orgánů, v psychice i ve vztahu k ostatním, v chování, výkonnosti. Změny - v souhrnu lze do 18 let hovořit o růstu, vývoji a dozrávání – mají různou intenzitu a dynamiku. V jejich důsledku se výkonnost v pohybových činnostech přirozeně zvyšuje. Pedagogické i biologické pohledy na vývoj člověka obvykle v jeho periodizaci vydělují předškolní věk (3-6 let), mladší školní věk (6-11 let), starší školní věk (11-15 let), a věk dorostenecký (15-18 let), (Dovalil, 2002). Období předškolního věku (3-6 let) Vzhledem
k fotbalovým
přípravkám,
děti
5–6leté,
stručně
zmíníme
i charakteristiky tohoto věkového období. Pro tělesný vývoj je typické prodluţování postavy. Před 6. rokem dosahuje tělo zhruba 2/3 výšky dospělého jedince, ale v hmotnosti je to jen 1/3. Mozek dozrává, nervová vlákna se opouzdřují, převod vzruchů se zrychluje, postupně se zvyšuje výkonnost dýchacího a oběhového systému.
Mezi vrstevníky se často projevují značné
tělesné rozdíly, vyšší a silnější dítě má obvykle větší respekt ve skupině i při hře. Období předškolního věku je označováno jako věk hravý, dítěti je třeba umoţnit dostatek spontánní pohybové aktivity a to právě nejlépe formou hry. Tím si dítě 13
nejlépe automatizuje lokomoční pohyby (chůze, běh, skok), dítě se zlepšuje v házení a chytání, naučí se jezdit na kole, lyţuje, plave. Vyvíjí se schopnost napodobovat jednodušší pohyby. Sociální a emocionální aspekty vývoje výrazně ovlivňuje vstup do skupiny vrstevníků. Kontakt s dětmi předškoláka vysloveně uspokojuje. Hraje si s nimi, rádo s druhými soupeří a závodí. Náročné je u nich prosadit určitý smysl pro rovnováhu mezi soupeřením a spoluprácí. Přirozenou agresivitu dětí tohoto věku mohou ještě zvyšovat přísné tělesné tresty, špatný příklad dospělých autorit i sledování pro děti nevhodných televizních pořadů. Vlastní
plnohodnotný
sportovní
trénink
v tomto
věku
není
reálný.
Prezentována pohybová aktivita by měla být zaloţena na herních principech s emočními proţitky (pestrost, zábavnost). Děti se učí především nápodobou, při tréninku se zaměřujeme především na obratnostní a rychlostní prvky pohybových činností (Buzek, 2007). Období mladšího školního věku (6-11 let) Z hlediska jsou přírůstky tělesné hmotnosti i výšky pozvolné a rovnoměrné. Tím je zajištěn i pravidelný nárůst tělesné proporce, největší prodlouţení se projevuje u dolních končetin. Osifikace kostí postupuje pomalu, kostra ještě není plně vyvinuta. Srdce je svou velikostí k tělu příliš malé, tomu odpovídá i niţší funkčnost oběhového systému. Z tohoto důvodu se stále otevírá otázka, jak zatěţovat děti v tomto věku. Obtíţná je na počátku tohoto období nervosvalová koordinace, zvláště u svalstva. Mezi percepcí (vnímáním) a chtěným pohybem nedochází vţdy k souladu. Cvičením se však dá dosáhnout značného zlepšení. Děti v tomto věku projevují značný zájem o všechny přirozené pohybové činnosti. V oblasti sociálního a emocionálního vývoje znamená pro dítě velkou změnu vstup do školy. Dítě se v tomto případě stává jedním z členů nové sociální skupiny. Při učení je pro ně důleţitější chápání v celku, teprve na základě uvědomění si podstatných znaků pronikají k chápání jednotlivostí. Z výchovného hlediska je vhodné vést děti mladšího školního věku tak, aby od spontánně provozované sportovní aktivity přecházely k systematičtější pohybové průpravě,
14
aby si osvojovaly základní hygienické a reţimové návyky, rozvíjely způsob souţití a pochopily nezbytnost dodrţování mravních norem (Buzek, 2007). V rámci tréninkové procesu podle Faifera (2005) v tomto věku zařazujeme: pohybové hry, důraz na rozvoj rychlosti, rozvoj silových schopností, nácvik techniky pohybových činností, všestrannost, rozvíjení koncentrace a posilování vůle.
Období staršího školního věku (11-15 let) Tento věk podle Buzka (2007), bývá často označován jako přechod od dětství k počínající
dospělosti.
V organismu
dochází
k významným biologickým
změnám, odráţejícím se i v psychickém vývoji. Projevují se příznaky pohlavního dospívání. Období je to velmi nerovnoměrné, provázeno je řadou obtíţí. Obvykle se ještě dělí na prepubertu (11-13let) a pubertu v pravém slova smyslu (13-15 let). Pomalejší přírůstek hmotnosti vzhledem k rychlejším přírůstkům výškovým způsobuje zvláště v prepubertě určitou pohybovou diskoordinovanost. Zvýšená tělesná výkonnost se projevuje i v zesíleném zájmu o sportovní činnosti. Mnozí zvládají i specializované sportovní dovednosti, jimiţ se před ostatními rádi předvádějí. Ve sféře sociální a emocionální se u nich výrazně projevuje snaha napodobovat dospělé mimikou, gestikulací, oblékáním, bohuţel i zlozvyků. Nepříznivá bývá reakce na trest – zvláště je-li udělován před skupinou vrstevníků. Velice nepříjemné snášejí dospívající citový chlad, zaujatost, přehnanou přísnost i drobné nespravedlnosti. Mentální pokroky souvisí s dále se zdokonalující percepcí, jsou schopni řešit i velmi sloţité úkoly nejenom konkrétního ale jiţ i abstraktního charakteru. Vzrůstá preciznost myšlení, zvýrazňuje se podíl logické paměti na úkor paměti mechanické. Při sportovních činnostech ţáků tohoto věku se zaměřuje na rozvoj všech funkcí organismu
15
při středním zatíţení, v konci období (okolo 15 roku) je moţno zatěţování dále zvyšovat. Nejčastějšími chybami výchovných pracovníků a trenérů v tomto věku bývá nevšímavost, malé porozumění, nepřiměřená tvrdost výchovných sankcí, veřejné vytýkání chyb apod. V rámci tréninkové procesu podle Faifera (2005) v tomto věku zařazujeme: vytrvalostní trénink, všestranný rozvoj osobnosti, přísnost, spravedlnost, taktnost, koordinační cvičení, silové schopnosti v přiměřené míře, herní trénink, pohybové hry. Období mladistvých (15-20 let) Adolescence je označována za období počínající dospělosti. Mnoho sportovců tohoto věku jiţ dosahuje špičkových sportovních výkonů, nebo se na ně připravují. Adolescentům ale většinou chybí ţivotní zkušenosti, a to nejširším slova smyslu. Týká se to i výkonnosti sportovní, kde je třeba zkušeností, ať z hlediska techniky, taktiky rozloţení sil apod. Po stránce anatomicko-fyziologické je vývoj jedince zhruba v 18 letech ukončen. Rychle se rozvíjející svalový aparát společně se zesílenými kostmi a plným funkčním rozvojem oběhového a dýchacího systému dovoluje jiţ značně intenzivní zatíţení. Dochází k plnému rozvoji všech pohybových schopností. Sociální a emocionální vývoj se definitivně oprošťuje od dětské citové závislosti na rodičích aj. autoritách a hledá k nim nový vztah. Adolescenti jiţ nejsou dětmi, ale nejsou ještě ani dospělými, zejména v sociálním ohledu.
16
V rámci tréninkové procesu podle Faifera (2005) v tomto věku zařazujeme: specializovanou sportovní přípravu, zdokonalování techniky a větší důraz na taktiku, důraz na oblast silovou a vytrvalostní, řízenou přípravu na sportovní soutěţ, vedení k samostatnosti a odpovědnosti za svoje jednání, důraz na aktivitu, tvořivost a nápaditost. 2.4 Věkové zvláštnosti mládeţe a periodizace vývoje Pro kvalitní a účinný tréninkový proces mládeţe je potřeba znát specifika a zvláštnosti vývoje jedinců vedených při tréninku. Po překonání začátečnických obtíţí, kdy se ţáci orientují v určených prostorech, věnujeme větší pozornost individuálnímu hernímu výkonu (dále IHV), vyuţíváme tzv. „zlatý věk učení fotbalu“, zvláště u druţstev s perspektivou vrcholové úrovně. U druţstev niţší výkonnosti, kde z různých důvodů není perspektiva vrcholové úrovně, rozdělujeme pozornost na oba druhy herního výkonu, spíše však na týmový herní výkon (dále THV). Nejuţívanější periodizace u nás vychází z přírody, která edukabilní období ontogeneze vymezuje ve shodě se školním systémem tří období: mladší, střední a školní věk.
17
Periodizace vývoje podle Fajfera (2005) (charakteristické znaky) od 6 do 14(15) let: Somatický vývoj – intenzivní růstové změny, přírůstky s přibývajícím věkem jsou menší, změny jsou rovnoměrné, kosti a kostní spojení jsou měkké a pruţné, moţnosti vzniku svalových dysbalancí, deformací páteře. Pohybová výkonnost – funkční adaptabilita na tělesnou zátěţ je relativně vysoká, ve spontánních činnostech snesou děti poměrně velké zatíţení a vývoj v kondičních schopnostech je poměrně vyrovnaný. Motorická docilita – v učení novým dovednostem se uplatňují zkušenosti z přirozené motoriky, rozvoj diferenciační schopnosti, rozlišování rytmičnosti v pohybu umoţňují efektivnější nácvik dovedností. Dále je vhodné vyuţívat názornosti imitačních cvičení. Psychický vývoj – klíčové období – vstup do školy, přechod od hry k váţné činnosti, nová autorita – učitel, v konci období se rozvíjí abstraktní myšlení, vývoj intelektu – období konkrétní činnosti, větší odpovědnost za svoji práci, osvojování si základních morálních a etických norem, prohlubování zájmů včetně sportovní potřeby pohybu.
Střední školní věk (10)11-(14)15 let (pubescence): Somatický vývoj – progresivní růst, změny se neprojevují rovnoměrně v celé organismu (končetiny rostou rychleji neţ trup, růst do výšky je intenzivnější neţ do šířky), často bývají velké rozdíly mezi jednotlivci. Pohybová výkonnost – progresivní růst v aerobní vytrvalosti podobně jako v rychlosti, explozivní a dynamické síle, anaerobní laktátové zatíţení pouţívat zřídka.
18
Motorická docilita – nerovnoměrnost vývoje můţe vést k diskoordinačním projevům, problémy s regulací svalového úsilí a kinestetickým vnímáním. Velmi často se objevují zhoršení dříve naučené (osvojené) dovednosti. Zřídka se objevující výkyvy aktivační úrovně (způsobené emoční labilitou). Psychický vývoj – v tomto věku klíčové období. Rozvíjí se abstraktní myšlení a paměť, zvyšují se rychlost učení a sniţují se počty potřebných opakování, proces osamostatňování, nezávislosti. Častější projevy neposlušnosti, někdy drzosti a negativismu, příznivý formativní vliv tělesné výchovy a sportu vůbec.
Věkové zvláštnosti mládeţe dorostenecký věk 15(16)–18(19) let: Somatický vývoj – zřetelné sníţení tempa růstu (tělesná výška a hmotnost) intenzivní a plynulé dozrávání, vytváření určitého somatotypu, vymizení anatomických disproporcí, výrazný růst svalové hmoty, zmohutnění vnitřních orgánů, plný rozvoj a výkonnost srdce, plic a svalů. Pohybová výkonnost – disharmonie motoriky většinou vymizela. Nejrychleji se rozvíjejí silové schopnosti (anaerobní výkony). Dochází ke zlepšení aerobních výkonů (vyuţitelnost kyslíku), vyšší odolnost vůči laktátu, vyšší mobilizace volního úsilí, pohyby nabývají typický individuální charakter. V tomto věku je období vrcholných výkonů a plné stimulace všech pohybových schopností, můţe nastat případný negativní jev při nárůstu svalové hmoty – sníţení pohyblivosti v kloubech. Motorická docilita – plný rozvoj abstraktního a logického myšlení, intrapsychické a mezioblastní konflikty (rozdíl mezi fyzickou a sociální dospělostí),
dokončuje
se
stratifikace
hodnotového
systému,
dotváří
se individuální osobnost, dokončení a stabilizace osobních vlastností, ustálení zájmů a potřeb, vyšší emoční stabilita a odpovědnost, hledání specifického uplatnění, usilování o vlastní názor, rozlišování hlavních a vedlejších věcí, revolta vůči autoritám, snaha po sociální nezávislosti.
19
2.5 Diagnostická činnost trenéra a zásady testování ve fotbalu Diagnostika podle Faifera (2005) je základem plánování a řízení tréninku. Cílený trénink lze jen těţko úspěšně realizovat bez průběţného vyuţití diagnostických metod. Chceme-li zvyšovat výkonnostní úroveň svých svěřencůhráčů druţstva, musíme sledovat mj. pohybové projevy hráčů, způsoby řešení pohybových úkolů jednotlivě, v současnosti ve skupinách a v souladu s taktikou druţstva v tréninku a utkání. Pod pojmem diagnostika rozumíme záměrné vyšetřování (sledování). Předmětem vyšetření můţe být hráč, skupina hráčů, druţstvo aj. Své opodstatnění má pouze záměrná diagnostika. Trenér by měl přistupovat k diagnostikování se záměrem sledovat herní činnosti v týmovém a individuálním herním výkonu. Diagnostických technik existuje velké mnoţství. Uvádíme jen základní klasifikaci. Podle charakteristického znaku získávaných údajů se rozlišuje: pozorování, pozorování doplněné záznamem, posuzování, testování, experiment, dotazovací techniky, dotazník, anamnéza, ústní zkouška. Výsledky šetření jsou diagnostické údaje buď ve formě slovních výpovědí nebo objektivně pozorovatelné a měřitelné údaje, jeţ slouţí jako indikátory, podle nichţ diagnostický jev hodnotíme. Jsou vyjadřovány jednak kvalitativně, jednak kvantitativně. Charakteristickým rysem moderního přístupu je snaha o vyuţívání kvantifikace tj. těch postupů, které jsou zaloţeny na měření. Za současného stavu je nemoţné, aby trenér sám ovládal a prováděl všechny diagnostické postupy. Důleţitá je ovšem informovanost o různých moţnostech a podle potřeb a podmínek spolupráce se širším odborným týmem. 20
Výkon hráče nezáleţí jen na tréninkové m zatíţení, ale také na jeho vnitřním stavu (celkový aktuální stav trénovanosti). Na tento vztah (trénink-výkon) je
třeba
orientovat
činnost
subsystému
diagnostického,
informačního
a rozhodujícího (Faifer, 2005). Zásady testování ve fotbalu – řídit a rozhodovat v tréninkovém procesu znamená jeho modifikaci na základě objektivních informací různými zásahy k jeho racionalizaci a zefektivnění. Pomocí testů nebo kontrolních měření můţeme získat informace o úrovni jednotlivých stránek celkové výkonnosti hráče. Výsledky testů z pohledu výkonu ve hře mají často pouze dílčí, případně informativní charakter. Teprve komplexní pohled na všechny výsledky testů a dalších vyšetření a hlavně hodnocení výkonu hráče ve hře se srovnáním výkonu druţstva můţe vést k zodpovědnému zásahu do tréninku a do utkání. Testy nejsou jen kontrolním, nýbrţ z části i tréninkovým, ale především motivačním prostředkem. Významnou úlohu sehrávají testy v kategoriích ţáků vzhledem k jejich individuálním zvláštnostem a tím i přístupu k tréninku a vyšší efektivitě tréninkové práce. Testy jako takové mají vykazovat příznivé motorické parametry, zejména pokud jde o spolehlivost, která vyjadřuje přesnost, s jakou postihuje danou vlastnost či schopnost. Objektivita je povaţována za samotnou kvalitu testu, jiní ji povaţují za zvláštní aspekt reliability. Validita je vypovídající hodnota testu, která informuje o tom, jakou měrou je postihována ta vlastnost či schopnost, která nás zajímá. Dále je důleţité, abychom na co nejmenší míru sníţili mnoţství náhodných chyb, jimiţ jsou zatíţeny testové výsledky, a to: nestálosti podmínek vnějšího prostředí, nedokonalosti nástrojů měření, nahodilém kolísání psychického a fyzického stavu osob v době testování.
21
Při dobře připraveném testování jsou námitky trenérů, ţe je to „okrádá“ o čas pro nácvik a zdokonalování fotbalových dovedností, bezpředmětné. Dané výsledky se dají pouţívat k dalším kroků ke zlepšení „špatných“ naměřených výsledků a tím pádem posunout hráče k lepšímu výkonu či stavu. Návrh podle Faifera (2005) testové baterie pro diagnostiku somatických charakteristik a motorických předpokladů talentovaných mladých fotbalistů: Oblast somatických indikátorů:
tělesná výška (cm),
tělesná hmotnost (kg),
index tělesné hmotnosti (BMI) = hmotnost (kg) : těl. výška ² (m),
podkoţní tuk (součet tří koţních řas).
Oblast kondičních indikátorů:
člunkový běh 4x10 m (s) – rychlostní schopnosti,
skok daleký z místa (cm) – výbušné=explozivní silové schopnosti dolních končetin,
leh sed opakovaně po dobu 30 s – dynamické, vytrvalostně silové schopnosti břišního svalstva a bedrokyčlostehenních flexorů,
hod plným míčem 1 kg. na dálku z místa (m) – dynamicko-silové schopnosti horních končetin a trupu,
člunkový vytrvalostní běh 20 m (Leger test) – dlouhodobá vytrvalostní (aerobní) schopnost.
Oblast koordinačních indikátorů:
frekvenční rychlost nohou – tapping (15 s) frekvenční rychlost a koordinace dolních končetin,
překáţková dráha – test koordinačních schopností.
22
Oblast kloubní pohyblivosti:
hluboký předklon ve stoji (cm) – pohyblivost trupu, kloubní spojení páteře, částečně i kyčlí, eventuálně ramen ve směru flexe,
hluboký předklon v sedu (cm) – kloubní pohyblivost, ohebnost a svalová pruţnost, především s ohledem na lokalitu páteře, bederního segmentu a kyčelní kloub.
Tyto základní testové baterie jsou vhodné pro zjištění základních pohybových vlastností hráčů. Baterie při hlubším zkoumání (testování) můţeme vyuţit z některých rozšířených testových baterií podle Faifera (2005) a to: Rozšířená testová baterie pro diagnostiku motorických dovedností talentovaných mladých fotbalistů: Manipulace s míčem:
ţonglováním přímým nártem pravou a levou nohou,
ţonglování hlavou.
Přihrávání na přesnost:
přihrávání po zemi po vedení míče (pravou, levou): dále (P, L)
přihrávání vzduchem po vedení míče (P, L),
Přihrávání vzduchem po vedení míče z vnější křídelní strany hřiště (P, L).
Časovaná přihrávka: přihrávání do vymezeného území opakovaně – běh, vedení míče opakovaně.
23
Lokomoce s míčem: vedení míče se změnou směru a klamavými pohyby.
Střelba: střelba na branku po vedení míče (P, L), řetězec pohybových činností zakončený střelbou na branku (P, L), střelba hlavou na branku po nahození míče.
24
3. CÍL, VÝZKUMNÁ OTÁZKA A ÚKOLY DIPLOMOVÉ PRÁCE 3.1 Cíl diplomové práce V této diplomové práci je úkolem zjistit rozdíly ve výběru mládeţe u sledovaných fotbalových profesionálních týmů. Budeme je identifikovat a na základě získaných poznatků porovnáme. 3.2 Výzkumná otázka Ve smyslu výběrů talentů sledovaných týmů jsou zřejmě rozdíly. V posledních sezónách se SK Sigma Olomouc často pohybuje ve vyšších patrech tabulky sledovaných týmů, neţ je tomu u klubu 1. FC Brno. Jsou tyto výsledky ovlivněny dosavadní prací v klubu, popř. rozdílnými metodami ve výběrech hráčů? 3.3 Úkoly diplomové práce 1. studium materiálů – výběry a metodika práce s mládeţí, 2. současný stav výběrů, 3. analýza a srovnání obou výběrů, 4. najít rozdíly a jejich efektivitu, 5. najít příčiny úspěchu či neúspěchu výběrů, 6. doporučit efektivnější postupy pro zkvalitnění práce.
25
4. METODIKA PRÁCE Absolvování stáţe u vybraných klubů formou osobních rozhovorů a jejich záznamů, sledování tréninkových jednotek a prostudování tréninkových plánů. Seznámení s všeobecnými poţadavky na výběr talentů a na základě získaných poznatků vytvořit srovnávací analýzu sledovaných klubů. 4.1 Charakteristika klubů SK Sigma Olomouc a 1. FC Brno Charakteristika SK Sigma Olomouc SK Sigma Olomouc patří mezi tradiční kluby české nejvyšší fotbalové soutěţe. První ligu poprvé okusila v ročníku 1982-1983, na jehoţ konci následoval první a zároveň poslední sestup do druhé ligy. Po roce se posílené muţstvo vrátilo do elitní soutěţe a se střídavými úspěchy bojuje v první lize nepřetrţitě jiţ pětadvacátou sezonu. SK Sigma Olomouc se vypracovala v přední klub české kopané a to zejména díky výborné práci s mladými fotbalisty, které vychovává pro špičkové evropské kluby. Přestoţe svým rozpočtem patří Sigma do průměru nejvyšší soutěţe, daří se jí modernizovat jak samotný Andrův stadion, tak i celý areál klubu. V součastné době je klub znám stále lepšící se prací s mládeţí a častěji se v A´muţstvu objevují odchovanci klubu, kteří se pak prosazují i v zahraničních soutěţích, (www.sigmafotbal.cz).
Charakteristika 1. FC Brno 1. FC Brno je prvoligový klub s dlouholetou tradicí. V poválečných dobách začala v Brně tradice, která se táhne, aţ do dnešních dnů a bude pokračovat i nadále. S příchodem kvalitních hráčů se stupňoval zájem o fotbal i mezi diváky. Klub je známý svou úspěšnou érou v 70. a 80. letech. Tehdejší Zbrojovka si postupně vydobyla zvučné jméno s vizitkou hráčů, kteří individuálně, ale i týmově předvádí to nejlepší, co v nich je. Kroupa a Jarůšek jsou hvězdami týmu a svoje odvádí i pro reprezentaci. Návštěvy 26
za Luţánkami se dostávají ke čtyřiceti tisícům a fanoušci neváhají a podporují své hráče i na stadionech soupeřů. Výsledky z prvních kol ligy naznačují, kam směřuje celý tým. Důleţitými vítězstvími v podzimní části nad Plzní 3:1, Spartou 3:0 a Slavií 5:2 se stávají půlmistrem ligy a Karel Kroupa Fotbalistou roku 1977. Brno je v této době bez nadsázky metropolí československého fotbalu, návštěvnosti trhají rekordy a ve 28. kole je Zbrojovka odborníky pasována na mistra ligy. Po výhře v Trnavě 1:0 se tak i stalo a Brno bylo šestým městem v Československu a čtvrtým v Čechách a na Moravě, kam konečně zavítala ligová trofej. Na předání trofeje na domácí půdě za Luţánkami bylo vyprodáno. V současné době je Luţánecký stadion uzavřen a několik let se čeká na vybudování nového stadionu. Přechodné působiště na stadionu „Srbská“ není, pro brněnský fotbal ideální. Nedaří se výsledkově, i s počtem diváků není Brno spokojeno. Pro fanoušky i klub by bylo „vysvobození“ vybudování nového stadionu za Luţánkami. Všichni fanoušci věří, ţe by to klub posunulo směrem dopředu. Především v návštěvnosti a ve výsledcích muţstva (www.1fcbrno.cz). 4.2 Historie klubů SK Sigma Olomouc Počátky Olomouckého fotbalu spadají do roku 1919, kde byl na předměstí Olomouce v Hejčíně zaloţen fotbalový klub. Klub pod názvem SK Hejčín vstoupil do Hanácké ţupy, kde hrál aţ do sjednocení tělovýchovy. V roce 1949 došlo ke sloučení se Sokolem a DTJ a vznikl tak ZSJ Sokol Moravské ţelezárny Olomouc. V roce 1954 muţstvo vybojovalo postup do moravské divize, ale po roce sestoupilo. Toho roku se klub sloučil s RH Olomouc a do nové sezony vstoupil klub pod novým názvem DSO Spartak Olomouc. Rok 1960 se dá povaţovat za první vzestup klubu, kdy se pohyboval mezi 2 a 3. ligou (Jelínek, Jenčík, 2005). Od roku 1974 se pod vedením trenéra Karla Brücknera zaměřil na práci s hráči vlastních řad. Mezi tyto hráče, dnes uţ fotbalové osobnosti, patřili fotbalisté jako Máčala, Uličný, Palička a jiní.
27
V roce 1977 obsadil klub postupové místo do nově vytvořené 1. české národní ligy. To se jiţ tvořilo muţstvo s ambicemi na postup do 1. fotbalové ligy. Za Sigmu tehdy hrávali Palička, Vybíral, bratři Fialové, Knoflíček nebo Petrţela. Jejich výkony byly předmětem pozornosti ligových oddílů. V roce 1982 postoupila Sigma pod vedením trenéra Vlastimila Zemana do první ligy. Historicky první ligové utkání bylo odehráno 28. 8. 1982 proti soupeři z Nitry a s výsledkem 1:1. Mnohaleté přání olomoucké fotbalové veřejnosti se tak konečně vyplnilo, i kdyţ jen na jednu sezónu. Po sestupu bylo muţstvo doplněno zkušenými hráči (Lauda, Knapp, Hajský), na postu trenéra zahájil svoji zářnou kariéru Karel Brückner a se šestnáctibodovým náskokem přivedl SK Sigmu Olomouc
zpět do nejvyšší fotbalové soutěţe.
V následujících sezónách se Olomouc v I. lize nejen pevně zabydlela, ale patřila k nejúspěšnějším týmům této soutěţe. O tom nejlépe svědčí jedno druhé (1995-96) a čtyři třetí místa (1990-2001). Také v poháru UEFA na mezinárodní scéně sehrála SK Sigma Olomouc řadu výborných utkání s renomovanými evropskými kluby. V součastné době se Olomouc pohybuje ve středu tabulky a výše. (www.sigmafotbal.cz). 1. FC Brno Dne 14. ledna 1913 zaloţil Cyril Lacina klub SK Ţidenice. Uţ ve dvacátých letech minulého století se mohl ţidenický klub pochlubit mnohatisícovými návštěvami a v roce 1926 přišel první velký úspěch, titul amatérského mistra Československa. Po druhé světové válce se klub SK Ţidenice přejmenoval na Zbrojovku Brno, která psala nejslavnější kapitoly své fotbalové historie ve druhé polovině sedmdesátých let. Období úspěchů přišlo s trenérem Josefem Masopustem, jenţ během čtyřletého působení v Brně vybojoval s týmem v roce 1978 dosud jediný prvoligový mistrovský titul. O rok dříve se stal Karel Kroupa nejlepším fotbalistou Československa. Po sérii úspěchů ale přišlo v roce 1983 krizové období, které vyvrcholilo sestupem do 2. ligy. Teprve po šesti sezónách marných pokusů se podařilo Zbrojovce Brno, pod vedením trenéra Františka Cipra, v roce 1989 vrátit 28
do nejvyšší soutěţe. Od roku 1991 se stal majitelem klubu podnikatel Lubomír Hrstka a přejmenoval klub na FC Boby Brno. Z období devadesátých let si fotbalisté Boby Brno vedli nejlépe pod vedením trenéra Petra Uličného, kdy v sezóně 1994/95 obsadili v nejvyšší soutěţi třetí místo. V roce 2000 se stala hlavním sponzorem brněnského klubu firma Stavo Artikel, podle které nesl tři roky její název. V roce 2002 tato firma klub opustila a tým se přejmenoval na současný název 1. FC Brno. Pod novým vedením se tým dostal do semifinále Poháru Intertoto. Na úspěch v poháru Intertoto však brněnští fotbalisté nedokázali navázat a v sezoně 2003-2004 jen těsně unikli sestupu do 2. Ligy, skončili na 14. místě. V sezoně 2005-2006 pak Brno skončilo na 12. místě se čtrnácti remízami. Výkony Brna však mají v posledních dvou letech vzestupnou tendenci. Po 5. místě v sezoně 2006/2007 dosáhlo Brno v sezoně 2007/2008 zatím nejlepšího bodového výsledku (55 bodů) za posledních 15 let – tedy od zaloţení 1. České fotbalové ligy v roce 1993. Cílem 1. FC Brna je hrát pravidelně evropské poháry a patřit do uţší české špičky. Tato meta je však pouze jedním článkem v dalším vzestupu klubu. Brno by rádo vyhrálo titul a dostalo se tak k moţnosti zahrát si nejprestiţnější evropskou soutěţ Ligu mistrů. Ke splnění tohoto snu 1. FC Brno čeká hodně práce (www.1fcbrno.cz). 4.3 Počty muţstev a porovnání výsledků SK Sigma Olomouc a 1. FC Brno Oba kluby disponují rozdílným počtem muţstev. U SK Sigma Olomouc je to 14 týmů u 1. FC Brno týmů 16. Brno má navíc přípravky U7 a U6 nehrající ţádnou soutěţ. Zbytek muţstev hrají stejné soutěţe a bude velice zajímavé srovnat jejich výsledky podzimní části (tabulka 9, s.37).
29
soutěţního ročníku 2009-2010
Tabulka 1: Počet muţstev SK Sigma Olomouc a 1. FC Brno
KLUB
SK Sigma Olomouc
HRAJÍCÍ SOUTĚŢ Muţi A 1. Gambrinus liga Muţi B´ MSFL Starší dorost Dorostenecká liga Starší dorost B´ Moravskoslezská liga Mladší dorost Dorostenecká liga Mladší dorost B´ Moravskoslezská liga Starší ţáci - U15 Moravskoslezská liga Starší ţáci B´- U14 Moravskoslezská divize Mladší ţáci - U13 Moravskoslezská liga Mladší ţáci B´ Moravskoslezská divize Přípravka - U11 Krajský přebor Přípravka - U10 Krajský přebor Přípravka - U9 Okresní přebor Přípravka - U8 Okresní přebor Přípravka – U7 Přípravka – U6 -
1. FC Brno HRAJÍCÍ SOUTĚŢ 1. Gambrinus liga MSFL Dorostenecká liga Moravskoslezská liga Dorostenecká liga Moravskoslezská liga Moravskoslezská liga Moravskoslezská divize 2x Moravskoslezská liga 2x Moravskoslezská divize 2. třída 2. třída 2x 3.třída 3.třída 3.třída 3.třída
Nyní porovnáme výsledky aktuálních ročníků u muţstev hrajících stejnou soutěţ. Zaměříme se na umístění v tabulce a počty vstřelených a obdrţených branek. Zjištěné výsledky mohou vypovídat o práci s mládeţí, jejím výběru, kvalitě hráčů a herním systému.
30
Tabulka 2: Gambrinus liga (ke dni 14.3.2010)
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Druţstvo Teplice Sparta Praha Baumit Jablonec Baník Ostrava Viktoria Plzeň Slavia Praha Sk Sigma Olomouc Mladá Boleslav 1.FK Příbram 1. FC Brno Slovan Liberec Bohemians 1905 České Budějovice 1. FC Slovácko SK Kladno FK Bohemians Praha
Z 19 19 19 18 19 19 19 18 18 19 19 19 19 19 19 19
V 11 10 11 10 9 8 8 7 7 6 6 5 3 4 4 3
R 7 9 4 5 6 7 4 4 3 6 3 5 7 3 2 2
P SKÓRE B 1 33:18 40 0 23:09 39 4 22:16 37 3 27:16 35 4 23:15 33 4 25:16 31 7 31:20 28 7 29:24 25 8 19:21 24 7 17:23 24 10 19:26 21 9 11:19 20 9 16:25 16 12 15:27 15 13 13:29 14 14 17:36 11
Po 19 odehraných kolech v ročníku 2009-2010 se SK Sigma Olomouc nachází na 7. místě tabulky. 1. FC Brno na místě 10. Vzájemné utkání hrané na podzim roku 2009 skončilo 5:0 pro domácí Olomouc. Velice rozdílné jsou vstřelené góly obou týmů a to 31 na straně SK Sigma Olomouc a 16 branek na straně 1. FC Brna. Počty obdrţených branek jsou 20 : 22. Rozdíl bodový je 5 bodů.
31
Tabulka 3: MSFL – „B“ týmy
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Druţstvo Znojmo Sigma Olomouc B Zábřeh Slavičín Uničov Břeclav Frýdek-Místek 1. FC Brno B Mutěnice HFK Olomouc Jihlava B Dosta Bystrc Baník B Líšeň Kroměříţ Fulnek
Z 15 15 15 15 15 15 14 15 15 14 15 14 15 15 15 0
V 9 7 7 7 6 6 6 5 6 4 4 4 4 4 3 0
R 4 4 4 3 4 4 2 5 1 6 5 5 3 3 5 0
P 2 4 4 5 5 5 6 5 8 4 6 5 8 8 7 0
SKÓRE 29:12 20:11 21:19 15:14 30:21 17:18 27:19 11:14 15:30 23:17 18:20 11:13 15:23 12:24 12:21 0:00
B 31 25 25 24 22 22 20 20 19 18 17 17 15 15 14 0
V moravskoslezské fotbalové lize se po podzimní části nachází Olomouc na 2. místě tabulky a 1. FC Brno na místě 8. Velký rozdíl je v počtu vstřelených branek 20:11. V počtu bodů není rozdíl aţ tak markantní a to 5 b. Vzájemné utkání v podzimní části skončilo remízou 1:1 na půdě Brna.
32
Tabulka 4: Dorostenecká liga – starší dorost U 19
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Druţstvo Sparta Praha Sk Sigma Olomouc Ml. Boleslav Jihlava Ostrava Hradec Králové Slavia Praha Plzeň Č. Budějovice Slovácko Baník Most Teplice Tescoma Zlín 1. FC Brno Bohemians 1905 1. FK Příbram
Z 17 17 17 16 17 17 16 17 17 17 17 15 17 17 17 17
V 15 10 9 7 7 7 7 7 7 5 6 5 5 3 2 3
R 0 1 2 6 6 5 4 4 3 6 3 5 2 6 4 1
P SKÓRE B 2 72:16 45 6 46:29 31 6 31:24 29 3 40:31 27 4 27:24 27 5 26:28 26 5 35:30 25 6 29:30 25 7 26:20 24 6 27:32 21 8 25:34 21 5 25:23 20 10 21:34 17 8 16:33 15 11 15:41 10 13 19:51 10
Dorostenecká liga U 19 je velmi sledovaná mládeţnická soutěţ. Jsou zde hráči (talenti), kteří mívají kvality prvoligových hráčů. V těchto soutěţích je většina hráčů pod smlouvami jak klubů, tak především manaţerů, kteří se o hráče starají a nabízejí je jiným „lepším“ klubům. Správný skauting je velice důleţitý pro posun výkonnosti hráčů. I v této soutěţi je rozdíl mezi Brnem a Olomoucí velký. SK Sigma Olomouc je na 2. místě tabulky, 1. FC Brno na místě 14. Aţ 3krát větší počet vstřelených branek na straně Olomouce 46:16. Výsledky mohou vypovídat o kvalitě hráčů, způsobu vedení na tréninkové jednotce její kvalitě a hře, kterou se Brno prezentuje.
33
Tabulka 5: Moravskoslezská dorostenecká liga U 18
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Druţstvo 1.FC Brno B SFC Opava Ostrava B Fotbal Třinec FC Hlučín Zlín B Slovácko B Sparta Brno Vítkovice Sk Olomouc B Hodonín SK Líšeň Kroměříţ 1. SC Znojmo Jihlava B Frýdek M.
Z 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16
V 9 9 9 9 7 7 6 6 7 5 4 3 3 3 3 3
R 5 3 2 2 6 4 6 6 3 6 3 6 5 5 4 4
P 2 4 5 5 3 5 4 4 6 5 9 7 8 8 9 9
SKÓRE 35:17 36:17 27:20 24:20 29:20 36:26 27:16 34:31 30:32 27:23 21:38 13:35 20:29 18:32 16:27 18:31
B 32 30 29 29 27 25 24 24 24 21 15 15 14 14 13 13
V moravskoslezské fotbalové lize dorostu U 18, je postavení týmů poprvé odlišné. 1. FC Brno je na 1. místě tabulky s celkovým počtem 32 bodů a skóre 35:17. SK Sigma Olomouc je na místě desátém s počtem 21 bodů a skóre 27:23. Velice zajímavé by bylo srovnání v další sezóně, kdy budou „stejní“ hráči ve starším dorostu U 19. Vzájemný zápas skončil výhrou Olomouce na domácím hřišti 1:0.
34
Tabulka 6: Dorostenecká liga U 17
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Druţstvo Sk Sigma Olomouc Baník Ostrava Plzeň Ml. Boleslav Sparta Praha Slavia Praha Jihlava Hradec Králové 1. FC Slovácko 1. FK Příbram 1. FC Brno FK Teplice Č. Budějovice Tescoma Zlín Bohemians 1905 Baník Most
Z 17 17 17 17 17 16 16 17 17 17 17 15 17 17 17 17
V 12 10 9 10 10 8 9 5 5 5 5 5 4 4 4 2
R 3 5 7 2 1 6 3 4 4 3 3 2 5 2 1 3
P SKÓRE B 2 61:24 39 2 29:14 35 1 37:15 34 5 27:19 32 6 32:28 31 2 33:17 30 4 29:17 30 8 26:30 19 8 29:34 19 9 24:30 18 9 19:29 18 8 16:24 17 8 12:24 17 11 19:44 14 12 27:40 13 12 12:43 9
V dorostenecké lize U 17 jednoznačně kraluje olomoucká Sigma s počtem 39 bodů a velice zajímavým skóre 61:24. Olomoucké týmy sázejí především na útok, často se objevují výsledky 4:2, 3:2, 5:3. Je to důsledkem strategie klubu v práci s mládeţí. Útočná hra je olomouckým muţstvům blízká. 1. FC Brno se v této soutěţi pohybuje na 11 místě tabulky s počtem 18 bodů a skóre 19:29 tzn. cca 1 branka na zápas oproti 3,5 brankám na zápas SK Sigmy Olomouc. Vzájemné utkání na půdě Brna skončilo 2:3.
35
Tabulka 7: Moravskoslezská ţákovská liga U 15
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Druţstvo FC Baník Ostrava 1. FC Brno Sk Sigma Olomouc 1. FC Slovácko MFK OKD Karviná Frýdek-Místek Vysočina Jihlava FC Hlučín FC Tescoma Zlín 1. SC Znojmo FC Vítkovice SFC Opava SK Rostex Vyškov 1. HFK Olomouc
Z 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13
V 10 10 9 9 6 6 5 5 4 4 3 3 1 1
R 2 1 4 0 3 1 2 2 3 1 3 2 4 2
P SKÓRE B 1 38:11 32 2 40:6 31 0 31:8 31 4 33:13 27 4 16:13 21 6 31:29 19 6 20:17 17 6 28:37 17 6 19:19 15 8 15:41 13 7 14:28 12 8 13:22 11 8 9:31 7 10 9:41 5
Moravskoslezská ţákovská liga U 15 starších ţáků - jejich výsledky mohou napovídat, jak budou kluby úspěšné v budoucnosti. V tomto věku je především důleţitá práce v tréninku i mimo něj. Hráči v tomto věku jsou schopni naučit se novým dovednostem a schopnostem. Především zdokonalují techniku, sílu, herní systém. Velký problém často bývá puberta a přechod na střední školy. Stává se, ţe jde fotbal stranou a hráč tréninku nedává vše. Je pak na trenérech si tohle uvědomit a na hráče v určitém směru brát ohled. Profesionální kluby se snaţí tyto problémy řešit svými mládeţnickými internáty či ubytovnami pro mládeţ. Výsledky obou týmů v průběhu této soutěţe jsou zatím stejné. Mají stejný počet bodů (31) a vzájemné utkání v Brně skončilo 1:1.
36
Tabulka 8: Moravskoslezská ţákovská liga U 13
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Druţstvo FC Hlučín FC Baník Ostrava SFC Opava 1. FC Brno 1. FC Slovácko Sk Sigma Olomouc FC Tescoma Zlín Vysočina Jihlava Frýdek-Místek 1. HFK Olomouc FC Vítkovice SK Rostex Vyškov MFK OKD Karviná 1. SC Znojmo
Z 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13
V 11 10 10 9 8 7 7 4 6 4 3 3 3 0
R 0 1 0 1 0 2 1 4 0 2 2 1 0 0
P SKÓRE B 2 41:15 33 2 45:12 31 3 28:11 30 3 45:15 28 5 41:20 24 4 30:15 23 5 23:14 22 5 19:16 16 8 16:26 15 7 11:26 14 8 17:33 12 9 10:24 10 10 12:42 9 13 3:72 0
Ţákovská liga U13 mladších ţáků je z pohledu obou týmů vyrovnaná. Rozdíl v tabulce je 5 bodů. Co výrazně tyto dva týmy odlišuje, je počet vstřelených branek. Na jedno utkání dává průměrně o 1 branku více tým Brna. Vzájemné utkání lépe dopadlo pro tým Olomouce, kdy vyhráli v Brně 3:2. Další týmy nebudeme porovnávat. Nehrají ve stejných skupinách, proto by výsledky nebyly validními. Při srovnání 7 týmů, které hrávají ve stejných soutěţích a skupinách došlo k tomuto výsledku a porovnání:
Tabulka 9: Výsledek porovnaných týmů
Druţstvo Z V 1. SK Sigma Olomouc 110 58 2. 1. FC Brno 110 47
37
R 24 27
P SKÓRE B 28 246:130 198 36 183:137 168
V další části práce se zaměříme na konkrétní strategii klubů při výběru a na jejich práci s mládeţnickými týmy. 4.4 Sloţení realizačních týmů mládeţnických muţstev Vedení
mládeţnických
muţstev
zaštiťují
trenéři
od
přípravek
aţ po dorostenecká muţstva. Na kaţdé tréninkové jednotce jsou přítomni minimálně 2 trenéři a vedoucí muţstva, který je přítomen především na turnajích a utkáních. Na ukázku v tabulkách 10,11 porovnáváme sloţení realizačních týmů. Tabulka 10: Sloţení realizačních týmů mládeţe SK Sigma Olomouc
Olomouc
Hlavní trenér
Asistenti
Ved. muţstva
Masér
Lékař
Přípravka
●
●
●
Mladší ţáci
●
●●
●
Starší ţáci
●
●●
●
Mladší dorost
●
●
●
●
●
Starší dorost
●
●
●
●
●
Masér
Lékař
● ●
● ●
●
Tabulka 11: Sloţení realizačních týmů mládeţe 1. FC Brno
Brno Přípravka Mladší ţáci Starší ţáci Mladší dorost Starší dorost
Hlavní trenér
● ● ● ● ●
Asistenti
● ● ● ● ●
Ved. muţstva
● ● ●
38
4.5 Výběr talentů do jednotlivých věkových kategorií Jak uţ jsme na začátku práce uvedli, výběr talentů je velice sloţitý proces, a ne vţdy se podaří odhadnout či prověřit talent vhodný k fotbalu či jinému sportu. Po osobním seznámení se s výběry hráčů obou muţstev můţeme na začátku říci, ţe jsou výběry velice důleţité, ale důleţitější pro oba kluby je práce s hráči. V klubu SK Sigma Olomouc výběr hráčů zaštiťují sami trenéři po celé ČR. Trenéři navštěvují školy a dělají si sami výběry hráčů. Zejména na Moravě. Pro hráče je pak lepší dojíţdět z okolí, neţ z druhého konce republiky. Velmi úspěšné bývají výběry okresní a krajské 3krát aţ 4krát do roka. Hráči do 13 let mezi sebou hrávají utkání a trenéři si pak vybírají vhodné kandidáty. Olomoucký klub pak hráčům od 13 let nabízí internát do počtu 14 hráčů. Vybraní hráči dále navštěvují ZŠ Heyrovského, se kterou klub spolupracuje na úrovní sportovní školy. Ve vyšším věku ţáci navštěvují Gymnázium Čajkovského v Olomouci. V klubu 1. FC Brno se zaměřují na výběry z okolí jiţní Moravy a především se snaţí spolupracovat se všemi brněnskými kluby. Jejich spolupráce je vzájemná a společně si vypomáhají. Jsou propojeni a snaţí se najít vhodnou cestu pro vývoj hráče, o kterého projeví 1. FC Brno zájem. Spolupráce je provázena korektností ke všem klubům v Brně. Není to tak, ţe se ukáţe na hráče a okamţitě přestupuje do 1. FC Brno. O hráči se jedná, popř. jde na zkoušku na trénink. Pak se situace vyhodnotí. Pokud je hráč vhodný pro výkonnostní posun, kluby se mezi sebou domlouvají na termínu přestupu. Dále vyhodnocují, zda je přestup hráče v dané situaci pro klub ideální. Spolupráce je u obou klubů závislá na sportovní činnosti základních škol. V SK sigma Olomouc je to ZŠ Heyrovského u 1. FC Brna ZŠ Janouškova. Tyto základní školy mají sportovní třídy, ze kterých se vybírají hráči pro věkové kategorie. Tito hráči pravidelně navštěvují tréninkové jednotky (dále TJ) a povinnou tělesnou výchovu (dále TV). Přípravky 2krát týdně. Od starších ţáků se TJ zvyšují na 3krát aţ 4krát týdně u olomouckého klubu u hráčů od 13 let je TJ 4krát aţ 5krát týdně + 5 hodin TV. Další doplňování a výběr hráčů mohou zprostředkovávat skauti, jak externí tak i kluboví. 39
Oba kluby začínají s přípravkou. Ti nejmladší hráči se mají moţnost 2krát do roka přihlásit do náboru profesionálních klubů a zahájit fotbalovou kariéru. V průběhu dalších let jsou trenéři schopni vyhlédnout vhodné hráče pro své kluby, kteří pokračují dále. Ti nevybraní končí nebo přecházejí do jiných klubů, kde se snaţí zvýšit svou výkonnost. 4.6 Práce s vybranými talenty Vybraní hráči jsou zařazeni do tréninkového procesu v klubu. Absolvují všechny
TJ,
přípravná
utkání,
mistrovská
utkání.
V brněnském
klubu
se do některých TJ mohou zapojit i rodiče, týká se to především pomoci, jako je vedoucí muţstva. Tato moţnost se vyuţívá jen u přípravek. Rodič pak můţe být nápomocný s integrací svého jedince. Tito hráči jsou sledování podrobněji aby bylo moţné vyhodnotit jejich výkonnost a budoucnost. 4.7 Vyhodnocování vybraných hráčů U všech profesionálních klubů je vyhodnocování hráčů velice důleţité. U 1. FC Brna i SK Sigmy Olomouc funguje trenérská rada 3krát aţ 4krát za sezónu. Na trenérských radách se řeší jak hráči noví, tak i odchovanci. Důleţitá je jejich výkonnost a budoucnost pro klub. Základem je rozhodnout, zda hráč je pro klub perspektivní či nikoliv. Pokud se rozhodne, ţe hráč nebude pokračovat, je mu nabídnuta další moţnost hrát v jiném klubu. Hráči „neúspěšní“ jsou i nadále sledováni a mají moţnost dle své výkonnosti opět přesvědčit a vrátit se zpět. U obou klubů tato strategie funguje stejně.
40
4.8 Doplňování hráčů do jednotlivých muţstev – skauting Skauting (z angl. scout-zvěd, průzkumník, pozorovatel) je v českém fotbale často prezentován. Všechny profesionální kluby pracují se skauty, kteří vyhledávají vhodné hráče. Většinou jsou to hráči vybíraní, kteří vybíraní míří do „A“ týmů popř. do „B“ týmů na zkoušku. Tito hráči jsou jak z tuzemských soutěţí, tak i ze zahraničí. U zahraničních hráčů je často na prvním místě finanční částka, za kterou je hráč volný. Zahraniční hráči bývají často draţší neţ tuzemští hráči. Doplňování hráčů do jednotlivých muţstev mají na starosti především trenéři ale také jiţ zmiňovaní kluboví skauti a také společnosti jako (sport invest, international sport management) tyto dvě největší společnosti v oblasti nakupování hráčů mají velký vliv na prodej hráčů. Velká část je profesionálů. Je pravdou, ţe těmto společnostem jde především o finanční zisk. U obou klubů jsou interní skauti (nezjištěn počet), kaţdý klub si své skauty pečlivě střeţí. Zajišťují sledování potencionálních hráčů a společně s trenéry konzultují vhodné kandidáty. Po „objevení“ nového hráče probíhají kontakty mezi kluby. Hráči přicházejí na zkoušku. V případě zájmu se kluby domlouvají na přestupu. Doplňování nových hráčů probíhá během celého roku. 4.9 Strategie klubu v práci s mládeţí Práce s vybranými hráči je pro kaţdý klub ta nejdůleţitější. Uţ od těch nejmladších věkových kategorií je důleţité pracovat koncepčně. V SK Sigma Olomouc je tato činnost vykonávána dlouhodobě a přináší velmi dobré mládeţnické výsledky. Olomouc je v tomto směru povaţována za jeden z nejlepších klubů v ČR. Po navštívení a seznámení se s jejich prací bylo na první pohled znát jejich entuziasmus a klubismus. Dělají vše pro svůj klub a všichni trenéři mají společný cíl - bavit se fotbalem a dělat vše na profesionální úrovni. Tato dlouhodobá práce přináší úspěchy mládeţnických týmů v soutěţích. Velmi úspěšní bývají na různých turnajích u nás i v zahraničí. Při rozboru výsledků všech mládeţnických soutěţí jsme zjistily, ţe v Olomouci mají velmi dobře zvládnuté útočné pojetí hry. Je pravidlem, ţe všechny týmy hrávají minimálně s počtem dvou útočníků. Je to strategie klubu, která se vyplácí 41
dlouhodobě (viz. výsledky srovnávaných muţstev a jejich počty vstřelených branek). Základem je spolupráce se základní a střední školou. Na vybrané dvě školy dochází trenéři a věnují se TJ ve kterých sledují výkonnost hráčů a snaţí se je posunout dále ve fotbalové vyspělosti. Na základní školy (dále ZŠ) docházejí trenéři, kteří se věnují TJ. Hráče sledují, hodnotí a nakonec vybírají. Tato činnost se ZŠ a Gymnáziem je dlouhodobá a vyplácí se. SK Sigma Olomouc má dostatek moţností k výběru vhodných hráčů. Dále je k dispozici 6 travnatých hřišť, 1 tráva umělá, 3 nafukovací haly. Tyto tréninkové plochy jsou maximálně vyuţívány. V klubu 1. FC Brno je práce s mládeţí „nově“ nastartována. V poslední době došlo k velkým změnám ve většině trenérských postů mládeţnických týmů. U týmů od přípravek po ţáky je tato funkce nově zastoupena mladými trenéry - studenty z fakulty sportovních studií. Tito trenéři (studenti) studují na fakultě specializaci fotbal pod PaedDr. Karlem Večeřou, současným sportovním ředitelem 1. FC Brno. Z našeho pohledu je velice důleţitá soudrţnost všech trenérů a stejný cíl, jako je tomu v současnosti u SK Sigmy Olomouc. Koncepce této práce je dlouhodobá a vedení v klubu si slibuje dobré výsledky v prácí s mládeţí. Trochu rozdílné je sledování a výběr hráčů. Více kompetencí ve výběru nových hráčů mají trenéři v Olomouci. U Brna je tato činnost více kladena na skauty. Práce s mládeţí začíná jiţ v předškolním věku. Klub pořádá nábory, kde se děti učí fotbalové základy s míčem získávají vztah k fotbalu, klubu a vylepšují všestrannou tělesnou přípravu 1. FC Brno. Chlapci jsou pod dohledem profesionálních trenérů a ti nejšikovnější jsou vybráni do nejmladší přípravky (U-8). V tomto druţstvu jiţ chlapci poznávají atmosféru soutěţních utkání v rámci města Brna. V kategorii přípravek ještě hrají soutěţe další tři druţstva, přípravka (U-9) „A“ a „B“ přípravka (U-10). Mladší ţáci „C“ (U-11), věkem patřící do kategorie přípravek, hrají krajskou soutěţ mladších ţáků, jelikoţ mezi vrstevníky nemají v Brně patřičnou konkurenci. Zde si také chlapci zvykají na hru na velkém hřišti. Soutěţe řízené ČMFS pro Moravu hrají zbylá 4 ţákovská druţstva. Mladší ţáci „B“ (U-12) a starší ţáci „B“ (U-14) hrají Moravskoslezskou žákovskou divizi, mladší ţáci „A“ (U-13) a starší ţáci „A“ (U-15) hrají Moravskoslezskou žákovskou ligu. 42
Jedná se o nejvyšší soutěţe hrané v ţákovských kategoriích. Druţstva jsou neustále doplňována novými talentovanými hráči, které si trenéři a především skauti vyhlédli na různých ţákovských výběrech města Brna, Jihomoravského kraje nebo v utkáních, kde nastupovali jako soupeři a upoutali pozornost trenérů a skauta mládeţe 1. FC Brno.
43
5. VÝSLEDKY PRÁCE Výsledkem práce je zjištění všech důleţitých činností, které kluby vyuţívají pro výběr a práci s mládeţí. Tyto rozdíly nejsou zásadně jiné. Kluby se snaţí přivést ty nejlepší do svých řad a s nimi dále spolupracovat. Pouţívají velmi podobné, téměř shodné metody. 5.1 Metody výběrů mládeţe SK Sigma Olomouc a 1. FC Brno Jak jsme jiţ zmínili, metody výběrů obou týmů jsou velmi podobné. Zaměřili jsme se proto na ty nejdůleţitější z nich. 1. Nábory v sezóně – u obou klubů jsou nábory na stejném principu. Mladí fotbalisté mají moţnost přihlášení se do náboru a zahájit tak svou fotbalovou budoucnost. Do náborů, jsou přijímáni děti od 5-6 roku. 2. Sportovní školy – spolupráce dvou sportovních škol (ZŠ a Gymnázium). Hráči mají v rámci školy TJ + navíc povinnou TV. Tyto školy navštěvují dobrovolně za účelem učit se fotbalovým dovednostem a zlepšovat svou výkonnost. 3. Sledování hráčů – rozdíl ve sledování potencionálních talentů. Na straně SK Sigmy Olomouc mají tuto funkci především trenéři, kteří vybírají hráče po celé ČR a zejména v okolí Moravy. Olomouc vyuţívá také skauty, jejichţ počet nebyl zjištěn a není moţnost porovnat jejich činnost s 1. FC Brno. Z našeho „profesionálního“ hlediska je strategie výběru hráčů samotnými trenéry velmi dobrá, avšak společně se skauty interními. 4. Testování – ani jeden klub nevyuţívá testovací metody (viz. kapitola 2.5 Diagnostická činnost trenéra a zásady testování ve fotbalu). Oba kluby se zaměřují na činnost hráče v TJ a jejich posun ve výkonnosti. Vyhodnocování těchto hráčů nastává po nějaké době. Rozhodují vlastnosti hráče – somatotyp hráče, koordinační schopnosti, kondiční schopnosti a kloubní pohyblivost. Všechny tyto i jiné přednosti se dají odpozorovat v TJ a utkáních, kde se hráči prezentují.
44
Tabulka 12: Srovnání metod SK Sigmy Olomouc a 1. FC Brna ve výběrech mládeţe
1. 2. 3. 4.
Nábory v sezóně Sportovní školy Sledování hráčů Testování
SK Sigma Olomouc
1.FC Brno
2x 2x trenéři, skauti ne
2x 2x skauti trenéři ne
5.2 Vyhodnocení výběrů mládeţe profesionálních klubů Při podrobném porovnávání bylo zjištěno, ţe ve výběrech nejsou příliš velké rozdíly. Přesto tabulkové výsledky mají lepší v SK Sigma Olomouc. Oba kluby vyuţívají velmi důleţitou spolupráci se sportovní školou, dělají nábory nových hráčů, zaměřují se na zodpovědnou a „odbornou“ práci při tréninku. Činnost SK Sigmy Olomouc v práci s mládeţí je na velmi vysoké profesionální úrovni. Hned na počátku sledování jsme vypozorovali jejich ctiţádost a odhodlání být nejlepší. Velice důleţitá je činnost vedení mládeţe. Na jejich práci jde vidět soudrţnost a chuť do práce. Všichni trenéři pracují koncepčně a spolupracují. Hráči mají velký respekt k trenérům a na TJ byla vidět snaha všech hráčů, podat co nejlepší výkon. V 1. FC Brno jsou výběry dělány podobně, jako je tomu u SK Sigmy Olomouc. Menší rozdíl byl ve vyhledávání talentů. U Brna se na vyhledávání tolik nepodílí trenéři, jako je tomu u Olomouce, ale skauti popř. manaţeři klubu. Činnost trenéra je především ve vedení tréninkového procesu a ne ve vyhledávání talentů. Stejně tak nepouţívají testy, ale zaměřují se na výchovu hráče. Brno je na počátku obměny ve vedení týmů. Jsou zde noví trenéři a bude trvat nějakou dobu, neţ spolupráce bude dle představ šéfů mládeţnického centra. Hlavním úkolem v 1. FC Brno je nastartovat novou spolupráci na profesionální úrovni, vybírat vhodné talenty do týmů a především zvolit vhodnou strategii výběru do budoucnosti.
45
Další nevýhoda brněnského klubu je v nedostatku travnatých ploch pro trénink. Vyuţívá se jiných dostupných hřišť v Brně a to není vţdy ideální. Nutnost nových ploch je důleţitá pro lepší moţnosti trénovanosti a tím zlepšení kvality hráčů. Procesy výběru hráčů SK Sigmy Olomouc a 1. FC Brna se zásadním způsobem neodlišují.
46
6. DISKUZE V dnešním fotbale je slovo talent a výběr talentů často zmiňován. Kaţdý profesionální klub by si přál mít ty nejlepší hráče a s nimi spolupracovat. Pro nás velice zajímavé zjištění u SK Sigma Olomouc a 1.FC Brno je takové, ţe se kluby nově snaţí s hráči spolupracovat dlouhodobě a svého hráče (talenta) vychovat. V posledních sezónách se také v prvních týmech více objevují odchovanci. Určitě na to mají vliv i finance, kterých je v poslední době ve sportu nedostatek. A stále kupovat nové a nové hráče není perspektivní. Výběr talentů je závislý i na moţnostech rodičů. Není vţdy jednoduché dojíţdět 4krát týdně na trénink. U obou klubů je velká výhoda moţnosti internátů, kde jsou hráči pod dozorem. Mají ideální podmínky jak pro učení tak i tréninkový proces. Čím lepší budou moţnosti jak se o hráče postarat, tím větší je moţnost, ţe právě o tento klub bude mít hráč i rodič větší zájem. Také v dnešní době často zmiňované uzavření mládeţnických soutěţí bude mít vliv na příchody nových hráčů. Tento systém je pouţíván u většiny evropských lig, a má velice pozitivní výsledky především v tom, ţe hráči v dospělejším věku mají lepší technické vlastnosti. Na tréninku se více pracuje s míčem a hrají se hry v malém počtu 2:2, 3:3. Při této činnosti je hráč neustále v kontaktu s míčem i protihráčem. Rychleji se učí novým dovednostem jako je vedení míče, zpracování, obcházení soupeře, hra jeden na jednoho, rychlost s míčem a jiné důleţité činnosti potřebné pro výkonnostní fotbal. Tyto činnosti u českých hráčů jsou na nízké úrovni. Tahle změna v uzavření mládeţnických soutěţí napomůţe klubů více pracovat s mládeţí. Kluby si pak lépe vyhlédnou vhodného „vyspělejšího“ hráče do svých řad. Otázka je kolik mladých hráčů bude mít zájem o fotbal, kdyţ na konci sezóny nebudou tabulkové výsledky. Některé by to mohlo odradit z důvodu nesoutěţivosti. Je teď na ČMFS, aby navrhl co nejlepší variantu pro ty nejmenší hráče, kteří chtějí soutěţ hrát. Kluby proto musí zlepšovat podmínky, ve kterých jsou hráči vychovávání. Především tréninkové plochy, profesionalismus, vize úspěšného hráče a jiné aspekty, které upoutají nové talenty a ti pak získají moţnost se prosadit.
47
7. ZÁVĚR V této diplomové práci jsme se zaměřili na problematiku výběru mládeţe u sledovaných týmů SK Sigma Olomouc a 1. FC Brno. Absolvovali jsme stáţ a byli jsme obeznámeni s činností, jejich prací a cílem. Vybrané kluby mají dlouholetou tradici v české nejvyšší soutěţi. Jejich porovnání a poznatky jsou přínosné pro další praxi trenérů i klubů, kteří se věnují problematice vhodného výběru hráčů a prací s nimi. Pro trenéry, skauty, kluby, je výběr „ideálního“ hráče to hlavním co potřebují pro budování týmu. Nejen dobrý výběr znamená úspěch. Pro oba kluby je důleţitá práce s hráči v tréninku i mimo něj. V současné době se SK Sigma Olomouc a především 1. FC Brno snaţí vylepšit podmínky pro hráče, kteří jsou součástí klubu. Ideální tréninková centra v českém fotbale chybí. Především ekonomická situace nedovoluje vybudovat ideální podmínky evropských parametrů. Většina klubů pracuje v ne ideálních tréninkových centrech. Pokud se situace vylepší, bude český fotbal stále vyspělejší a konkurence schopnějším velkým fotbalovým zemím.
48
POUŢITÁ LITERATURA 1. BUZEK, M. PROCHÁZKA, L. Moderní obrana. 1. vyd. Praha: MAC, 2003, 110 s. ISBN 80-86783-00-6. 2. BUZEK MÁRIO, Trenér fotbalu A´ UEFA licence 1díl., Olympia: Praha, 2007, 324 s. ISBN 978-80-7376-032-8. 3. BUNC, V. PSOTTA, R. Současný výzkum ve fotbale a tréninková praxe. Fotbal a trénink, 2003, č. 2, s. 7-10. 4. BEDŘICH, L. Fotbal rituální hra moderní doby. 1.vyd. Brno: MU, 2006, 195 s. ISBN 80-210-3927-2. 5. DOVALIL JOSEF a kol., Výkon a trénink ve sportu, Olympia: Praha, 2005, 336 s. ISBN 80_7033-760-5. 6. DUHAN MILAN, Výběr a výchova talentů pro vrcholový fotbal, Bakalářská práce, Brno 2006, 56 s. 7. FAJFER ZDENĚK, Trenér fotbalu mládeže (6-15 let), Olympia: Praha, 2005,152 s.,ISBN 80-7033-933-0. 8. FAJFER ZDENĚK, Trenér fotbalu mládeže (16-19 let), Olympia: Praha, 2009,240 s.,ISBN 978-80-7376-051-9. 9. JANÁK, V. Pozitivní komunikace a přístup k hráčům. Fotbal a trénink, 2003, č. 2, s. 24-25. 10. JELÍNEK, JENŠÍK, Atlas českého fotbalu, Libertas: Praha, 2005, 382 s. 11. JŮVA VLADIMÍR, Základy Pedagogiky, Paido, Brno 2001, 119 s. ISBN 8085931-95-8. 12. KOBYLKA, J. Psychologie sportu. Praha: Olympia, 1986, 155s. 13. KORMANÍK, M. Zvyšujeme univerzalizmus hráčů v jejich přípravě. Fotbal a trénink, 2006, č. 1, s. 29-31. 14. LINEKER G. Velká encyklopedie kopaná, Svojtka a Vašut: Praha, 1997, 256 s. ISBN 80-7180-188-7. 15. MACHO, M. Fotbal vášeň 20. století. 2. vyd. nakl. Brána: Praha, 1999, 480 s. ISBN 80-7243-057-2. 16. RUTTEMÖLLER, E. Rychlost hráče důleţitý předpoklad úspěšného herního výkonu. Fotbal a trénink, 2005, č. 2, s.21-24. 17. SVOJTKA & CO, Fotbalové techniky a dovednosti – fotbalová škola Bobby Charletona, 1 vyd., Svojtka & Co, 2004, 192 s. ISBN 80-7237-784-1. 49
18. VOTÍK, J. Trenér fotbalu „B“ UEFA licence, 2. vyd. Praha: Olympia, 2005, 264 s. ISBN 80-7033-921-7. www.sigmafotbal.cz www.1fcbrno.cz
50
RESUMÉ Téma práce - Diference ve výběru mládeţe profesionálních klubů 1. FC Brno a SK Sigma Olomouc. Cíl práce - zjistíme rozdíly ve výběru mládeţe u sledovaných fotbalových profesionálních týmů. Budeme je charakterizovat a na základě získaných poznatků porovnáme. Přínos diplomové práce – přehled v problematice výběru talentů, jejich specifikace a poţadavky profesionálních klubů při vlastních výběrech.
Thesis theme – Differences in youth players selection in professional clubs of 1. FC Brno and SK Sigma Olomouc. Aim of the Thesis – to find out differences in youth players selection in monitored football professional teams. Differences will be characterized and compared on the basis of gained findings. Thesis contribution – overview in the player selection problems, their specification and requirements of professional clubs during actual selections.
51
