Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
ODVĚTVOVÁ STUDIE
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
Praha, 2015
Obsah
1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY ............................................................... 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ ................................................. 5 2.1.
PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 5
2.2.
PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................................. 7
2.3.
PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ....................................................................................... 8
2.4.
PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ................................................................................................. 9
2.5.
TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE................................................................. 11
2.6.
TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................................. 13
2.7.
KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ....................................................................... 15
2.8.
VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................................ 25
2.9.
PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ........................................ 27
2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ...................................................................... 32
3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY ..........................................................................................37 3.1.
VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................ 37
3.2.
PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................................... 38
3.3.
VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ.............................................. 40
3.4.
VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ........................................................ 42
3.5.
ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................................. 44
3.6.
VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU . 48
4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ ...............................52 4.1.
SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................. 52
4.2.
POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 53
4.3.
VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................. 54
4.4.
ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .............................. 54
4.5.
ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ............. 55
4.6.
PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ............................................................................................ 56
4.7.
POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................................. 58
5. SHRNUTÍ....................................................................................................60
2
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.
1.
Vymezení odvětvové skupiny
Odvětvová skupina je vymezena v rámci CZ-NACE sekce C – Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) jako oddíl 16 – Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku; oddíl 17 – Výroba papíru a výrobků z papíru; oddíl 18 – Tisk a rozmnožování nahraných nosičů.
Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE
53,2%
18
Název Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Tisk a rozmnožování nahraných nosičů
17
Výroba papíru a výrobků z papíru
22,0%
16
Podíl
24,8%
Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil
Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE
18
Název Podíl Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, 45,1% kromě nábytku Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 27,6%
17
Výroba papíru a výrobků z papíru
16
27,4%
Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů
Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 16 – Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu dřevěných výrobků, jako jsou stavební dřevo, překližky, dýhy, dřevěné kontejnery a nádoby, řezivo (připravené k prodeji), podlahové krytiny, příhradové nosníky, prefabrikované dřevěné části budov nebo celky. Výrobní postupy zahrnují řezání pilkou, hoblování, obrábění, laminování a sestavování dřevěných výrobků. Na začátku takového výrobního postupu je kulatina rozřezaná na polena nebo stavební dřevo, které může být dále řezáno nebo obráběno soustruhy či jinými tvarovacími stroji. Stavební dřevo nebo jiné opracované tvary dřeva mohou být následně ještě hoblovány nebo hlazeny a kompletovány do konečných výrobků jako obaly a dřevěné kontejnery. S výjimkou zpracování na pile je tento oddíl dále členěn v zásadě hlavně podle specifických výrobků. Nezahrnuje výrobu nábytku (31.0), nebo montáž dřevěných spojovacích prvků apod. (43.32, 43.33, 43.39).
3
CZ-NACE Oddíl 17 – Výroba papíru a výrobků z papíru (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu buničiny, (papírové kaše, drti), papíru a konečných výrobků z papíru. Výroba těchto výrobků je shrnuta v jednom oddílu, protože tvoří řadu vertikálně propojených procesů. Výrobní jednotka provádí většinou více než jeden výrobní proces. V podstatě se jedná o tři druhy činností: Výroba dřevoviny a buničiny spočívá v oddělování vláken celulózy od ostatních látek obsažených ve dřevu nebo v rozpuštění a odbarvení použitého papíru a přimíchání činidel v malých množstvích za účelem zajištění soudržnosti vláken. Při výrobě papíru se papírovina nabírá na drátěné síto a tvoří nekonečný arch. Konečné papírové výrobky se vyrábí z papíru nebo jiného materiálu různými výrobními postupy. Dále zahrnuje také potištěné výrobky z papíru (např. tapety, dárkový balicí papír), pokud hlavním účelem činnosti není tisk informací. Výroba dřevoviny a buničiny, papíru, kartonu a lepenky je zahrnuta ve skupině 17.1, ostatní třídy zahrnují výrobu další zpracování papíru a výrobků z papíru. CZ-NACE Oddíl 18 – Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje tisk novin, knih, periodik (časopisů, magazínů), obchodních formulářů, pohlednic a jiných materiálů a s tím související činnosti, např. vazbu knih, výrobu tiskových desek a snímání dat. Související činnosti zde zahrnuté jsou nedílnou součástí polygrafického průmyslu a produkt (tisková deska, vázaná kniha, počítačový disk nebo záznam), který je nedílnou součástí tiskařského průmyslu, je téměř vždy podmíněn těmito operacemi. Výrobní postupy používané v polygrafii zahrnují různé metody pro přenos obrazu z desek, obrazovky nebo počítačových záznamů na média jako je papír, plast, kov, textilie nebo dřevo. Nejvýznačnější z těchto metod je přenos obrazu z desek nebo štočků na médium prostřednictvím litografie, hlubotisku, sítotisku nebo flexografie. Často se také využívá počítačového záznamu pro účely přímého řízení mechanizmu tisku, elektrostatického nebo jiného zařízení pro přímé vytvoření obrazu (digitální nebo bezdotykový tisk). Ačkoliv tisk a vydavatelství mohou být prováděny stejnou jednotkou (např. noviny), stále méně a méně případů odlišných aktivit je prováděných na (fyzicky) stejném místě. Tento oddíl zahrnuje také rozmnožování nahraných nosičů, jako kompaktních disků, videozáznamů nebo softwaru na discích, páskách, deskách atd. Tento oddíl nezahrnuje podnikání v nakladatelství (sekce J).
4
2.
Ekonomika a zaměstnanost odvětví
2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 172 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví byla na svém maximu v roce 2008, kdy dosáhla hodnoty téměř 182 mld. Kč. V porovnání s rokem 2008 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k 17% poklesu.
Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 230 210 190 170
2005
150
2008
130
2011
110
2013
90 70 50 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl (NACE 16-18)
Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts
Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2008 postupně snižovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje více jak dvojnásobné hodnoty Rakousko, naopak přibližně poloviční hodnoty vykazuje Slovinsko, Slovensko a Maďarsko. Všechny srovnávané země předstihuje Německo, jehož výše hrubé přidané hodnoty odvětví je až dvanáctinásobně vyšší než v ČR.
5
Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 30
2005 25
2008 2011
20
2013
15
10
5
0 Česká republika
Německo
Maďarsko
Rakousko
Polsko
Slovinsko
Slovensko
Zdroj: Eurostat – National Accounts
Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 1,3 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně klesá ve všech srovnávaných zemích. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší než v průměru zemí EU 20 (1,0 % v roce 2013). Vyšší váhu v ekonomice má odvětví na Slovensku, ve Slovinsku a Rakousku. Nižší váhu má analyzované odvětví v Německu a Maďarsku.
Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 2,5%
2005 2008
2,0%
2011 2013
1,5%
1,0%
0,5%
0,0% Česká republika Německo
Maďarsko
Rakousko
Polsko
Slovinsko
Slovensko
EU20
EU20 - bez Chorvatska, Spojeného kralovství, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat – National Accounts
6
2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 21 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco nižší než na Slovensku (32 tisíc), Slovinsku (29 tisíc). Výrazně vyšší než v ČR byla produktivita práce v Německu (2 a půl násobně) a Rakousku (více jak 3 a půl násobně). Naopak v Maďarsku byla produktivita práce nižší oproti ČR.
Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 90 000 76 297
80 000 70 000 60 000
53 081
50 000 40 000 28 729
30 000
32 234
21 120 20 000
14 289
10 000 0 ČR
Německo
Madarsko
Rakousko
Slovinsko
Slovensko
Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat – National Accounts
Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce v tomto odvětví mezi lety 2008 a 2013 kolísala bez zjevného trendu v rozmezí 20 a 23 tisíci EUR.
7
Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 25 000
22 954
22 719
21 963
21 371 20 047
20 701
20 000
15 000
10 000
5 000
0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Eurostat – National Accounts
2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Zemědělství, lesnictví a rybolov; Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví (27 %). Všechny tyto vstupy tvoří 53 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 25 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 33 %. To znamená, že se u nás více odvětvové produkce vyrobí, než doveze.
Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)
Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Ostatní odvětví
Zdroje 40,5%
Celkem (v miliardách Kč)
240,9
15,2%
Vstupy z odvětví
53,4%
10,1%
Přidaná hodnota odvětví
22,0%
7,0%
Dovoz do odvětví
24,6%
27,3%
Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití
Produkce analyzovaného odvětví slouží z 68 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí; Vydavatelské a mediální činnosti; Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený a z 40 % ostatní odvětví. Necelých 5 % produkce je spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř 28 % produkce je vyvezeno do zahraničí. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než se vyveze do zahraničí.
8
Užití odvětví a mezispotřeba (2010)
Užití odvětví
Mezispotřeba
Mezispotřeba všech odvětví
67,5%
Spotřeba domácností
4,7%
Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví
0,2%
Vlastní odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
31,7%
Vydavatelské a mediální činnosti
6,5%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Ostatní odvětví
-0,1% 27,7%
15,9%
5,7% 40,1%
Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití
2.4. Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (84 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je ostatní Evropa (téměř 4 %) a Čína (téměř 3 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí jen 2,4 % (2014). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země EU 28
Podíl na vývozu 83,5%
Ostatní Evropa
3,7%
Čína
2,7%
NIZ JV Asie
2,6%
Ostatní Asie
1,7%
Ruská federace
1,5%
Ostatní země
1,0%
USA a Kanada
0,9%
Afrika
0,8%
Japonsko
0,8%
Latinská Amerika
0,7%
Indie
0,1%
NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.
Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu
Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou samé země EU. Samotné Německo představuje téměř 30 % vývozu a první tři země (Německo, Polsko a Slovensko) téměř 1/2 celkového vývozu odvětví.
9
10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Německo
Objem (mil. Kč) 26162
Podíl 29,7%
Polsko
8199
9,3%
Slovensko
7464
8,5%
Rakousko
7394
8,4%
Itálie
4955
5,6%
Spojené království
2763
3,1%
Maďarsko
2644
3,0%
Nizozemsko
2611
3,0%
Belgie
2454
2,8%
Francie
2374
2,7%
Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu
Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje lehce nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady, ale hlavní destinace exportu analyzovaného odvětví ČR (Slovensko, Polsko, Rakousko) mají konkurenceschopnost odvětví v exportu vyšší, s výjimkou Německa.
Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (průměr za roky 2010 – 2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
Španělsko
Norsko
Velká Británie
Řecko
Irsko
Malta
Bulharsko
Itálie
Francie
Německo
Dánsko
Rumunsko
Nizozemsko
ČR
Všechny země
Polsko
Lotyšsko
Maďarsko
Slovensko
Litva
Lucembursko
Belgie
Slovinsko
Portugalsko
Rakousko
Švédsko
Estonsko
Finsko
0%
Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics
10
Na straně dovozu je situace obdobná, hlavní podíl si zachovává teritorium zemí EU 28 (89 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí, i když v nepatrné míře, i z USA a Kanady (3 %), Číny (2 %) a ostatních zemí Evropy (2 %).
Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země
Podíl na dovozu
EU 28
88,9%
USA a Kanada
3,1%
Čína
2,2%
Ostatní Evropa
2,2%
Ruská federace
1,9%
Latinská Amerika
0,5%
NIZ JV Asie
0,5%
Ostatní Asie
0,3%
Japonsko
0,2%
NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.
Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu
Při podrobnějším pohledu však vidíme, že na prvních místech jsou s výjimkou Spojených států samé země EU s Německem (31 %) v čele, následuje Polsko (13 %) a Rakousko (10 %).
10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Německo
Objem (mil. Kč) 22 208
Podíl 30,7%
Polsko
9 620
13,3%
Rakousko
7 074
9,8%
Slovensko
5 651
7,8%
Itálie
3 007
4,2%
Finsko
2 245
3,1%
Spojené státy
2 202
3,0%
Francie
2 109
2,9%
Nizozemsko
1 889
2,6%
Švédsko
1 885
2,6%
Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu
2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje silně podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Nachází se na předposledním místě ze všech srovnávaných zemí, za námi je už jen Lotyšsko.
11
Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
Lotyšsko
ČR
Velká Británie
Polsko
Dánsko
Španělsko
Maďarsko
Německo
Francie
Litva
Všechny země
Nizozemsko
Itálie
Belgie
Slovinsko
Rakousko
Portugalsko
Irsko
Norsko
Švédsko
Finsko
0%
Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics
Inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi mírně nadprůměrnou pozici. Nachází se na 11. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje mírně průměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Avšak z významných obchodních partnerů Českou republiku předstihují všichni s výjimkou Slovenska, které je za námi v těsném závěsu.
12
Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
Kypr
Malta
Řecko
Itálie
Bulharsko
Maďarsko
Rumunsko
Norsko
Portugalsko
Velká Británie
Nizozemsko
Lotyšsko
Španělsko
Dánsko
Slovinsko
Slovensko
ČR
Všechny země
Belgie
Francie
Polsko
Litva
Rakousko
Irsko
Německo
Švédsko
Estonsko
Finsko
0%
Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics
2.6. Typologie ekonomiky odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně střední výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož velká část produkce končí na zahraničních trzích. Ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky je Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl odvětví s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností.
13
Typologie ekonomiky odvětví Odvětví
Převládající povaha produkce
Velikost odvětví v rámci ČR
Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví
Mezinárodní konkurenceschopnost
Zemědělství, lesnictví a rybolov
Komerční zboží
Malá
Nízká
Nízká
Nadprůměrná
Těžební průmysl
Komerční zboží
Malá
Středně vysoká
Nízká
Podprůměrná
Potravinářský a tabákový průmysl
Komerční zboží
Malá
Středně vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
Komerční zboží
Malá
Nízká
Vysoká
Průměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
Komerční zboží
Malá
Středně vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
Komerční zboží
Malá
Vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků
Komerční zboží
Malá
Vysoká
Vysoká
Nadprůměrná
Výroba kovů a kovodělných výrobků
Komerční zboží
Středně velká
Středně vysoká
Vysoká
Nadprůměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů
Komerční zboží
Středně velká
Vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Výroba strojů a zařízení
Komerční zboží
Malá
Vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Výroba dopravních prostředků
Komerční zboží
Středně velká
Vysoká
Vysoká
Průměrná
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
Komerční zboží
Malá
Středně vysoká
Vysoká
Nadprůměrná
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Komerční zboží
Středně velká
Vysoká
Nízká
Průměrná
Stavebnictví
Komerční služby
Středně velká
Nízká
Není/velmi nízká
Není relevantní
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
Komerční služby
Velká
Středně vysoká
Není/velmi nízká
Není relevantní
Doprava, skladování a poštovní činnosti
Komerční služby
Středně velká
Nízká
Vysoká
Průměrná
Ubytování, stravování a pohostinství
Komerční služby
Malá
Nízká
Vysoká
Podprůměrná
Vydavatelské a mediální činnosti
Komerční služby
Malá
Středně vysoká
Vysoká
Průměrná
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
Komerční služby
Středně velká
Vysoká
Nízká
Podprůměrná
Peněžnictví a pojišťovnictví
Komerční služby
Středně velká
Vysoká
Není/velmi nízká
Podprůměrná
Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
Komerční služby
Velká
Vysoká
Nízká
Podprůměrná
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti
Komerční služby
Malá
Nízká
Nízká
Podprůměrná
Veřejná správa a obrana
Veřejné služby
Středně velká
Středně vysoká
Není/ velmi nízká
Není relevantní
Vzdělávání
Veřejné služby
Středně velká
Nízká
Není/velmi nízká
Není relevantní
Zdravotní a sociální péče
Veřejné služby
Středně velká
Nízká
Není/velmi nízká
Není relevantní
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
Komerční služby
Malá
Nízká
Nízká
Podprůměrná
Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 14
2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1. 2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) – přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků patří mezi živnosti volné. Mezi živnosti řemeslné se řadí truhlářství a podlahářství. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Sektor dřevozpracujícího průmyslu je ovlivňován a regulován především prostřednictvím odvětví lesního hospodářství. Základní právní normou regulující oblast lesnictví a potažmo také dřevozpracující průmysl je Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jehož hlavním cílem je stanovení předpokladů pro zachování lesa, jeho obnovu a péči o les. Tento zákon stanoví povinnosti vlastníků lesa, mezi něž mj. patří: obnova lesních porostů vhodnými dřevinami, provádění preventivních opatření proti působení škodlivých činitelů na les, zvyšování odolnosti lesa a jeho stability, vedení lesní hospodářské evidence, hospodaření v lesích zajišťované v součinnosti s odborným lesním hospodářem. Tento zákon rovněž ukládá povinnost fyzickým i právnickým osobám vlastnícím více jak 50 ha lesa sestavovat lesní hospodářský plán, který stanovuje maximální výše těžeb a minimální počet melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Tento plán, který může zpracovávat pouze osoba s licencí udělenou Ministerstvem zemědělství ČR, je schvalován pověřeným orgánem státní správy lesů. Tato právní norma byla novelizována mimo jiné Zákonem č. 501/2012 Sb., kterým se změnila pravidla pro poskytování finančních příspěvků na podporu hospodaření v lesích, nebo Zákonem č. 67/2000 Sb., jehož cílem je zamezit nešetrné těžbě dřeva související se změnou vlastnické struktury lesů (restituce a následné prodeje). Povinnost doložit vyjádření odborného lesního hospodáře k zamýšlené těžbě a povinnost vyrozumět o zamýšlené těžbě dřeva předem orgán státní správy lesů, která se dosud vztahovaly jen na vlastníka lesa, nově dopadají i na toho, kdo koupí od vlastníka lesa (popř. od překupníka) stojící lesní porost, i na toho, kdo provádí těžbu. Na lesní zákon navazuje Zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky, za nichž lze uvádět do oběhu reprodukční materiál určený k obnově lesa a k zalesňování. Tento materiál musí být identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný. Dodavatel uvádějící reprodukční materiál do oběhu musí mít pro svoji činnost platnou licenci. Tato právní norma byla novelizována mimo jiné Zákonem č. 387/2005 Sb., který mění a doplňuje zejména podmínky vydávání potvrzení o původu reprodukčního materiálu, podmínky, za kterých nelze udělit licenci pro uvádění reprodukčního materiálu do oběhu a podmínky reprodukčního materiálu.
15
Požadavky na kvalitu reprodukčního materiálu upravuje Vyhláška č. 29/2004 Sb., k provedení zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů. Lesy neplní pouze produkční funkci (zdroj dřeva a dalších hmotných statků), ale mají rovněž netržní (mimoprodukční) environmentální a zdravotně – hygienický význam (kvalita ovzduší, vodohospodářské a půdotvorné funkce, rekreační funkce apod.). K ochraně těchto zájmů vedle lesního zákona slouží především: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jehož součástí je ochrana lesa, Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jež vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, a který je považován za základní právní předpis v oblasti životního prostředí v ČR, Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (tzv. EIA). K ochraně lesů rovněž přispívá jejich certifikace. V České republice se využívá certifikátů PEFC (Pan European Forest Certification) a FSC (Forest Stewardship Council). Tyto certifikáty nejsou povinné, nicméně řada zpracovatelů dřeva alespoň jeden z nich vyžaduje. Certifikát FSC je vhodný především pro chráněné krajinné oblasti, nebo pro oblasti s přirozeným vývojem lesa. Majitel musí ve vytěžené oblasti ponechat část dřevní hmoty. Zavedení tohoto certifikátu je také dražší než získání certifikátu PEFC, který je vhodný spíše pro hospodářské lesy. Majitel lesa musí mít sice zpracován lesní hospodářský plán a musí se řídit další obecně platnou ochranářskou legislativou, není však zatížen minimálním objemem biomasy ponechané ve vytěženém lese. V České republice, kde tento certifikát značně převládá (viz tab. 7), jím v roce 2012 disponovalo více než 70 % celkové výměry všech lesů ČR. Vedle certifikace lesů v ČR probíhá i certifikace spotřebitelského řetězce dřeva pod názvem C–o–C (Chain of Custody), která dokladuje původ certifikovaného dříví z lesa po celou jeho cestu až po finální výrobek. Systém C–o–C je v ČR zaváděn a certifikován podle národního normativního dokumentu Směrnice pro ověřování spotřebitelského řetězce dřeva v České republice a týká se všech subjektů, které jsou zapojeny do řetězce zpracování dřeva od jeho těžby až po prodej produktů ze dřeva konečným spotřebitelům. Přibližně 60 % lesů ČR je ve vlastnictví státu, resp. státních podniků (např. Lesy České republiky s.p., Vojenské lesy a statky, s.p.), které jsou povinné hospodařit na základě Zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Aktuální zůstává otázka tzv. církevních restitucí, které upravuje Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. K 3. 4. 2014 evidovaly LČR celkem 1 958 výzev k vydání majetku, ve kterých oprávněné osoby uplatnily požadavky na vydání 46 497 pozemků a 1 390 staveb. Ke stejnému datu bylo uzavřeno s oprávněnými osobami 130 dohod o vydání nárokovaného majetku v rozsahu 1 515 pozemků o celkové výměře 7 197,4 ha a 17 staveb. LČR zároveň předaly po prověření podmínek stanovených Zákonem č. 428/2012 Sb. oprávněným osobám celkem 174 pozemků o celkové výměře 485,9 ha a 2 stavby. V roce 2013 vstoupilo v platnost Nařízení Evropské unie č. 995/2010 o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, které má za cíl zamezit dovozu dřeva z černého trhu mimo státy EU 27. Například peletky, které jsou využívány jako levné topivo, se do ČR nejčastěji dovážejí z Ukrajiny či Běloruska. Evropská unie chce tímto nařízením vytvořit větší transparentnost postupů obchodu se dřevem. Nařízení se týká všech hospodářských subjektů, které dovážejí výrobky na bázi dřeva do Evropy. Při prvním uvedení na vnitřní trh musí prokázat, že dřevo z produktů bylo těženo souladu s místními předpisy v zemi původu a jsou tedy povinni prokázat legální původ. Do EU se ročně dostane nelegální cestou zhruba 16 mil. m3 dřeva či dřevěných výrobků. V rámci samotné České republiky pak toto množství odpovídá 100 000 m3 za rok. Implementaci daného nařízení EU do právního řádu ČR řeší Zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Tento zákon upravuje centrální evidenci za účelem kontroly uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků vyrobených z tohoto dřeva na trh hospodářskými subjekty, působnost a pravomoc orgánů státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh a sankce za správní delikty v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh.
16
2.7.2. Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti – centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory 2014 – 2020, v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. Platnost nových pravidel se po vyjednávání s EK podařilo odložit na termín 1. července 2014. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců
17
Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí 50 000 Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. V období od dubna 1998 do března 2014 byly prostřednictvím agentury CzechInvest přislíbeny pobídky celkem 22 projektům z odvětví dřevozpracujícího a papírenského průmyslu. Celkově šlo o objem investic ve výši 18,7 mld. Kč. Počet nově vytvořených pracovních míst pak měl činit celkově 2 243. Největší investiční pobídky byly v daném období přislíbeny společnostem KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. (výrobce velkoplošných materiálů na bázi dřeva s výrobním závodem v Jihlavě), Biocel Paskov a.s. (producent buničiny) nebo Mayr-Melnhof Säge Paskov s.r.o. (od roku 2005 Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. – pilařský závod zabývající se výrobou řeziva umístěný v Paskově na severní Moravě). Další možností, kterou mohly společnosti v předchozích letech využít, byl Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Aktualizovaná verze programu, reflektující změny v evropské legislativě, byla vyhlášena Usnesením vlády ČR č. 217/2007 dne 18. 4. 2007. Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu byl však s platností od 10. července 2008 uzavřen příjem žádostí do tohoto programu. Nově je podpora transformována do novely zákona o investičních pobídkách, jež nabyla účinnosti 12. 7. 2012. Novela mimo jiné zavádí přímé státní dotace na projekty strategických investorů. Cílem novely je přilákat do ČR podniky zaměřené na náročné technologie nebo služby, jako jsou například vývojové laboratoře velkých firem. Změna systému investičních pobídek souvisí s vládou schválenou strategií na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru, nebo vytvoření a obsazení minimálně 100 nových pracovních míst v případě opravárenských center a center sdílených služeb. CzechInvest v současné době navrhuje úpravy zákona například v tom smyslu, aby technologická centra a centra strategických služeb byla místo slevy na dani z příjmů podpořena formou slevy z odvodu z úhrnu mezd. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 – 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky 2007 – 2013 bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňovaly prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Rozvoj – podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing – rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích – rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií, Inovace – zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků,
18
Potenciál – podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie – snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, Prosperita – podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti – podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, Školicí střediska – dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby – rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství – zvýhodněné poradenské služby, Spolupráce – podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení – klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace byly peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost měly projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu bylo ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K 15. 4. 2014 byla v rámci OPPI přiznána dotace 10 269 projektům v celkové hodnotě cca 88,5 mld. Kč (v rámci NACE 16 se jednalo o 422 projektů v hodnotě 3,1 mld. Kč). Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o: Start – podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres – realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka – zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 2007 – 2013 financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program byl zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytvářel podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Dále zde byl operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu bylo zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňoval podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím bylo možné zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem bylo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích – mj. ve zpracovatelském průmyslu). K 22. 4. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 24 projektům z NACE 16 v celkové hodnotě 74,9 mil. Kč. Dalším byl operační program Životní prostředí nabízející podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech 2007 – 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro (objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR – druhý největší český operační
19
program). K 22. 4. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 4 projektům z NACE 16 v celkové hodnotě 12,2 mil. Kč. Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus 2007 – 2013 a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období 2014 – 2020. Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období 2014 – 2020 (Usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) – řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha – pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) – řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V gesci ministerstva zemědělství zůstávají nadále fondy financované z prostředků společné zemědělské politiky: Program rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), OP Rybářství (Evropský námořní a rybářský fond). 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Současná situace na trhu: Dřevozpracující odvětví úzce navazuje na sektor lesního hospodářství a těžby dřeva. Z tohoto důvodu je obor značně ovlivňován dodávkami a cenou surového dříví. Na straně vlastníků dominuje držbou lesů stát (Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky, národní parky a jejich správy), který je doplňován komunálními správci lesa (lesy v majetku měst a obcí) a také církvemi (v souvislosti s restitucemi). Parterem státních lesů jsou velké subjekty zajišťující služby v oblasti těžby a pěstování lesa. Primární zpracovatelé dřeva se potýkají s nejasnou strategií státu v oblasti správy lesa, která má za následek nerovnoměrnost dodávek dřeva a z toho pramenící nepředvídatelnost ceny surového dříví pro zpracování. Tím dochází k tlaku na zpracovatele, což se ve svém důsledku projevuje rostoucím exportem surového dříví a růstem jeho ceny, potažmo omezenou dostupností kulatiny pro malé a střední zpracovatele. Celý systém obchodování se dřevem v podniku Lesy České republiky, s.p (LČR) vykazuje tendenci ke vzniku oligopolu, což může být pro menší podniky a živnostníky z dřevozpracujícího průmyslu likvidační (zhruba tři čtvrtiny státního dřeva ovládá 5 těžebních firem). Na koncepční politiku Ministerstva zemědělství a LČR v oblasti prodeje státního dřeva přes překupníky, tj. těžební firmy, si opakovaně stěžují např. členové Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů. Další problém představuje fakt, že roste podíl dřeva exportovaného do zahraničí, což dále umocňuje tlak na růst jeho ceny. Velcí zpracovatelé mají vyšší schopnost čelit tomuto cenovému nárůstu, ekonomické potíže se však dotýkají středních a malých zpracovatelů. Pokud nemají menší firmy specifický výrobní program umožňující promítnout růst ceny vstupů do cen finálních výrobků, hrozí u nich pozastavení investic, případně ukončování výroby a odchod z trhu. Díky konkurenčnímu prostředí zde došlo v průběhu posledních let k silné koncentraci. Historický
20
vývoj dřevozpracujícího průmyslu v České republice vyústil v existenci dvou základních skupin na domácím trhu. První skupinou jsou moderní velkokapacitní pilařské závody, produkující základní polotovary primárního zpracování dřeva. Tyto velké ekonomické celky jsou financovány převážně zahraničním kapitálem (v největší míře z Rakouska). Alternativou k rozvoji větších ekonomických celků může být vytváření oborových klastrů jako v případě Moravskoslezského dřevařského klastru, který založilo 28 firem a institucí působících v rámci dřevozpracujícího odvětví na severní Moravě. Hlavním cílem tohoto uskupení je vybudovat v regionu růstový dřevozpracující sektor, který bude významným dodavatelem a exportérem dřevostaveb a inovačních komponentů pro dřevěné konstrukce a domy. Druhou skupinou jsou střední a malé dřevozpracující podniky, které se vzhledem ke zkušenostem z okolních trhů musí zaměřit na specializovanou výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Ekonomická situace dřevozpracujících společností se za poslední roky zhoršuje, nedochází k modernizaci ani prosté reprodukci strojního vybavení a mnohé menší a střední podniky opouštějí trh. Na odvětví navazují další obory, kde je produkce dřevozpracujícího průmyslu dále zpracovávána, jako je stavebnictví, nábytkářský a papírenský průmysl, zemědělství a energetika. Soustředění odvětví do malých a středních podniků: Základ dřevařského průmyslu tvoří mikropodniky, malé a střední podniky, které zajišťují zaměstnanost v oblastech mimo velké městské průmyslové aglomerace. Velké společnosti působí hlavně v oblasti pilařské výroby a výroby aglomerovaných materiálů. Celkovému rozvoji odvětví by prospělo intenzivní rozšíření kategorie středně velkých a velkých podniků, jež mají širší možnost přístupu ke kapitálu a tím pádem i možnost rozsáhlejších investic do strojního vybavení umožňující produkci s vyšší přidanou hodnotou. Počet velkých podniků je ve srovnání s dalšími sektory tuzemského zpracovatelského průmyslu poměrně malý, podniky s počtem zaměstnanců nad 1 000 a více nejsou zastoupeny vůbec. Nevýhodou malých podniků je nízká efektivnost, nízká produktivita a problémy s kvalitou, což je dáno zastaralým strojním vybavením. Stavebnictví jako strategický partner odvětví: Hlavním strategickým partnerem českého dřevozpracujícího průmyslu je stavebnictví, zejména bytová výstavba (cca 15 % z celkového objemu stavebních zakázek). Podíl využití dřeva ve stavebnictví je však oproti sousedním zemím (Německo a Rakousko) pouze pětinový. České stavebnictví se navíc momentálně nachází v útlumu, přičemž propad zaznamenalo jak inženýrské, tak i pozemní stavitelství. Z trhu zmizelo velké množství malých a středních firem, hospodaření některých je nestabilní, mnohé jsou na pokraji krachu. Stavaři mají nedostatek zakázek a investoři chtějí dosáhnout co nejnižších cen, což navíc vede ke snižování kvality realizovaných stavebních prací. K prohloubení recese přispělo také zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 14 % na začátku roku 2012, resp. její další navýšení na 15 % od roku 2013. Od ledna 2014 se navíc (v souvislosti s novým občanským zákoníkem) nově platí 21% DPH také za pozemky pod novými domy a byty, což zvyšuje jejich cenu a negativně ovlivňuje situaci v odvětví. Vzhledem k časové náročnosti procesu přípravy staveb a zajištění jejich financování nelze oživení, které by se projevilo v růstu tržeb stavebních firem, v blízké budoucnosti očekávat. Malý objem domácí spotřeby výrobků ze dřeva: Velké rezervy pro rozvoj dřevozpracujícího průmyslu jsou v malé domácí spotřebě výrobků ze dřeva. V této oblasti už státní orgány, profesní společenstva i jednotlivé firmy podnikly řadu akcí, jejichž cílem je změnit názory obyvatel ČR na dřevěné výrobky. V současné době je domácí spotřeba dřeva a výrobků ze dřeva na úrovni 30 až 40 % průměru zemí EU. Úroveň využívání dřevní hmoty bývá obrazem vyspělosti státu. Zájem o dříví roste v celém světě, protože se již začíná projevovat úbytek klasických zdrojů. K základním přednostem dřeva patří: bezodpadové zpracování, trvalá obnovitelnost dřeva, příznivé mechanické a technologické vlastnosti při nízké hmotnosti, výhodné tepelně-fyzikální i akustické parametry nebo nízká energetická náročnost. Budoucnost dřevozpracujícího průmyslu je zásadně ovlivněna sociálně ekonomickými podmínkami ve společnosti, které nutně vedou k hledání inovativních řešení a nových způsobů využití dřeva a také materiálů na bázi dřeva. Funkčnost výrobků a jejich uživatelská hodnota se v konkurenci s ostatními materiály, převážně z neobnovitelných zdrojů, neobejde bez zásadních změn ve zpracování dřeva a v jeho následných úpravách. Změna charakteru produkce: Podniky působící v dřevozpracujícím průmyslu ČR by se měly do budoucna zaměřit na rozvoj výrobků s vysokou přidanou hodnotou, čímž bude dosaženo vyššího finančního zhodnocení suroviny. Jedná se o upravené, opracované a vysušené řezivo, aglomerované materiály, stavebně truhlářské a tesařské výrobky, dřevostavby, dřevěné rodinné domy, dřevěné konstrukce apod.
21
K produktům s vysokou přidanou hodnotou patří: okna, dveře, zárubně, parkety, prvky pro montované domy, dřevěné nástroje apod. V současné situaci stále převládají poměrně jednoduché pilařské výrobky. Meziprodukty odvětví, které jsou dále zpracovávány v zahraničí, zbavují ČR možnosti zhodnotit tuzemskou surovinu v jednotlivých regionech. Česká republika má poměrně dobré předpoklady pro výstavbu nových výrobních kapacit s využitím nejmodernějších technologií. Růst objemu výroby a také produkce kvalitnějších a cenově dražších výrobků se již projevuje například v sortimentu stavebně-truhlářském. Do budoucna bude hrát důležitou roli modernizace a koncentrace výroby do větších logisticky provázaných celků tak, aby bylo možné efektivně uplatnit nejmodernější technologie, dosáhnout vyšší produktivity práce, přidané hodnoty a lepší kvality. Na českém trhu existuje stále nadbytek pilařských kapacit, navíc mnohdy zastaralých, které řeší problémy s efektivní výrobou. K lepšímu fungování celého odvětví a zvýšení jeho konkurenceschopnosti (zejména v porovnání s Německem a Rakouskem) je nutné dosáhnout přibližnou rovnováhu mezi zpracovatelskými kapacitami a tuzemskými surovinovými možnostmi. Produktové trendy v odvětví (potencionální zdroje rozvoje sektoru): Pomineme-li prvotní zpracování dřeva (pořez – dělení dřeva), jedná se o vývoj technologií ve zpracovatelském průmyslu s cílem zvýšit užitnou hodnotu dřeva ve vztahu k jeho fyzikálním vlastnostem i v kombinaci s jinými materiály, dále prodloužení životnosti výrobků a zvýšení estetických hodnot výrobků ze dřeva. Mezi základní trendy patří tepelná modifikace dřeva. Jedná se o způsob úpravy vlastností dřeva působením vysokých teplot. Primárním cílem průmyslové tepelné modifikace je přetvořit domácí a snadno dostupné dřeviny v produkt, který bude mít obdobné vlastnosti jako dřeviny tropické. Tepelná modifikace výrazně mění fyzikální vlastnosti dřeva – dochází k výraznému snížení koeficientu bobtnání a sesychání a také se podstatně mění rovnovážná vlhkost dřeva. Dalšími využívanými technologiemi jsou plastifikace, komprimace nebo povrchová úprava dřeva. Dalším trendem je vývoj efektivních zpracovatelských procesů dřeva se zaměřením na nízkou energetičnost, jehož cílem je dosažení nižších výrobních nákladů (energie, surovina, balení, distribuce) při inovaci a optimalizaci výrobních technologií a výrobních procesů. Jedná se o nástroje zvyšující pořezovou kvalitu dřeva, technologie na příčné i podélné lepení dřeva, technologie a chemické procesy užívané k tvarování dřeva a technologie pro zpracování odpadu z dřevařských výrob. Mezi produkty dřevozpracujícího průmyslu s potenciálem růstu lze jmenovat především následující: Dřevostavby, dřevěné bytové domy: Růstový potenciál pro český dřevozpracující průmysl představují dřevostavby, jejich výroba a případný export. Předností dřevostaveb je rychlost a nesezónnost výstavby (suchý stavební proces), dispoziční flexibilita a menší výměra, nižší finanční náklady na provoz a dobré vlastnosti z hlediska životního prostředí (snížení odpadů a spotřeby energií, využití obnovitelných zdrojů aj.). Většímu rozvoji výstavby dřevostaveb v ČR částečně brání legislativa, zejména požární předpisy, které neberou dostatečně v úvahu vývoj technologií zpracování dřevní hmoty a také konzervativní přístup tuzemských spotřebitelů, kteří stále preferují výstavbu z tradičních materiálů. V České republice tvořil v roce 2012 podle údajů Asociace dodavatelů montovaných domů podíl dřevostaveb na trhu rodinných domů 9,9 % (v roce 2000 se jednalo pouze o 1,3 %). V Německu činí podíl dřevostaveb na trhu staveb určených k bydlení 18 – 20 % a v Rakousku dokonce 35 %. Největší možnosti uplatnění dřeva (kvantitativně i kvalitativně) jsou v bytové výstavbě a výstavbě nízkopodlažních staveb, přičemž v praxi se dřevo využívá zejména u menších stavebních akcí, např. u stavby rodinného domu, či drobné bytové výstavby. V zásadě lze konstatovat, že tuzemské podniky se v posledních letech intenzivně přibližují standardu EU z hlediska schopnosti realizovat různé druhy a typy staveb na bázi dřeva. Velký pokrok v používání dřeva a materiálů na bázi dřeva byl zaznamenán především v oblasti rodinných domů, lehkých střešních konstrukcí, lávek a mostů. V tuzemsku byla vyvinuta technologie pro výrobu lehkých střešních konstrukcí s deskami s prolisovanými trny, která nachází stále větší uplatnění především při zastřešení rodinných a bytových domů, občanských staveb, nákupních center a při řešení nástaveb na bytové domy. V ČR se též zvýšil počet výrobců vyrábějících prvky z lepeného lamelového dřeva, pomocí kterých je možné realizovat náročné inženýrské konstrukce (např. atletická hala v pražské Stromovce, kostel Panny Marie v Praze – Strašnicích, lávky v Brně, Telči, Vikýřovicích atd.). Orientované třískové desky: V oblasti polotovarů zůstávají jedním ze základních prvků produkovaných dřevozpracujícím sektorem velkoplošné aglomerované materiály, zejména dřevotřískové desky, dřevovláknité desky a překližky. K důležitým materiálům patří především tzv. orientované třískové desky (OSB). Právě materiál OSB (oriented strands boards) představuje
22
v současné době významný trend mezi aglomerovanými materiály. Tato varianta dřevěného materiálu umožňuje další možnosti využití: desky, které jsou opatřené tenkou fenolovou vrstvou, mohou být opakovaně používány jako materiál pro šalování při betonování. Lze je také používat jako nášlapné desky nebo jako podlážky při stavbě lešení. Desky OSB, které mají hmotnost stejnou jako masivní dřevo, se využívají v oblasti výstavby konstrukcí. Nejlehčí varianta se používá při výrobě dveří jako zvukově izolační materiál. Palivové dříví / dřevěné pelety na topení: Palivové dříví bylo ještě nedávno na okraji zájmu lesníků i dřevařských firem. Situace se ale změnila v souvislosti s vývojem trhu s energiemi, kdy pomocí kusového dříví lze ve srovnání se zemním plynem a elektřinou vytápět levněji. Produkce palivového dříví narůstá a další vývoj bude záviset především na situaci na energetickém trhu. Alternativou k palivovému dříví jsou dřevěné pelety na topení. Spotřeba tohoto druhu paliva není v České republice zatím příliš vysoká. Z tuzemské výroby se převážná většina produkce spolu s vytápěcími systémy exportuje do Rakouska nebo Německa. Další potenciál dřevozpracujícího průmyslu spočívá bezpochyby v biomase. Pevná biomasa, respektive tvarová biopaliva, patří mezi nejdůležitější obnovitelné zdroje energie. Do konce 20. století bylo spalování biomasy především záležitostí domácností, v posledních letech však vykazuje růst i spotřeba biomasy mimo domácnosti. V domácnostech převládá palivové dřevo a dřevní odpad, roste podíl především dřevních pelet a briket. V energetice a průmyslu dominuje vedle celulózových výluhů hlavně dřevní štěpka a dřevní odpad, potenciál skýtá také spalování rostlinných pelet. V oblasti využívání dřeva je nutno zmínit také faktor užití biomasy pro energetické účely. Dřevo totiž stále patří k nejlevnějším palivům, navíc jde o domácí a obnovitelný zdroj energie. EU je toho názoru, že v roce 2020 by měla minimálně jedna pětina z celkové spotřeby energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Ve snaze dosáhnout tohoto cíle se řada zemí orientuje na dřevní hmotu, ať již ve formě štěpků nebo dřevěných granulí (briket, pelet). V budoucnu bude nutné zvýšit a zefektivnit využití odpadů vznikajících ve výrobě např. formou pelet. V České republice byl založen klastr Česká peleta, který v současné době zastupuje přes třicet firem. Při koncentraci výrob do větších celků jsou lepší předpoklady k dosažení vysoké produktivity práce a k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Výhodou větších celků je také možnost častějších finančně náročných inovací. K dalším trendům v oblasti výrobků ze dřeva patří inovace technologií ve výrobě podlahových krytin, resp. způsobu jejich kladení a využití netradičních dřevin v této oblasti. V rámci stavebně truhlářských výrobků, jako jsou okna, dveře a schody, jsou využívány kombinace materiálů, přičemž jsou aplikovány výsledky výzkumu ze souvisejících oborů. Dřevozpracující sektor reaguje na nové trendy v oblasti designu interiéru bydlení a trendem je také využívání odpadu ze zpracování dřeva pro průmyslové účely (dřevní moučka, spalovaní dřeva, recyklace výrobků ze dřeva apod.). Situace v souvisejících sektorech: Nábytkářský průmysl: Tento sektor je nejvýznamnějším oborem, který finalizuje dřevní surovinu a materiály. Struktura českého nábytkářského průmyslu se dost výrazně odlišuje od struktury dalších průmyslových odvětví, přičemž cca 90 % z celkového počtu nábytkářských firem představují malé firmy s počtem pracovníků do 50 osob, které většinou kombinují nábytkářskou výrobu s dalším příbuzným sortimentem (převažuje výroba na zakázku). Čeští nábytkáři se snaží na zahraničních trzích konkurovat kvalitní standardní produkcí, dobrým designem a rovněž nižší cenou, umožněnou nižšími provozními náklady. V oblasti distribuce nábytku působí v ČR zahraniční řetězce (např. IKEA, Sconto nábytek, Asko nábytek, Europa Möbel), velké specializované společnosti (Jena nábytek, Spectrum aj.), vlastní prodejny předních výrobců a velké množství menších prodejců. Vedle prodejců standardního zboží najdeme i exkluzivní prodejny značkového a dováženého zboží, sedacího a kancelářského nábytku. V poslední době stále ve větší míře proniká nábytkový sortiment do velkoprodejen hobby marketů. Nábytek z dovozu představuje cca 55 – 60 % sortimentu domácí obchodní sítě. V posledních letech roste v ČR zájem o levný nábytek, u vyšší a střední třídy naopak prodej stagnuje (klesá také zájem o značkový nábytek). Průmysl dřevoobráběcích strojů: V rámci dřevoobráběcích strojů jsou v centru pozornosti především CNC obráběcí centra se zvýšenou rychlostí montáže různých obráběcích předmětů a rychlé procesní řízení linek při výrobě různých dřevěných materiálů. Automatizace přináší nejen
23
úsporu lidské práce, větší výtěžnost surovin a materiálů, ale i úspory doplňkových produktů – nátěrových hmot, lepidel aj. Výrazným trendem je také ulehčování obsluhy složité techniky. V budoucnosti lze očekávat vývoj multifunkčních automatických technologických systémů, sestavovaných ne z univerzálních strojů, ale z konstrukčně vyvážených modulů přiřazovaných jednotlivým technologiím. Osazování řídicími systémy bude realizováno také v rámci dosud ručně ovládaných strojů. Dalšími trendy jsou rostoucí význam softwarového vybavení, intenzivní využití a aplikace manipulátorů, robotů a laserových technologií, přičemž cílem je zvyšování produktivity strojů i celých systémů. Dále zvyšování modulárnosti a přestavitelnosti strojů na bázi stavebnicových systémů, které mohou využít jak velké, tak i střední a malé firmy. Nejen v rámci dřevozpracujícího průmyslu zůstává stěžejní rychlá návratnost investic do pořízených strojů a zařízení, což je na trhu základní konkurenční výhodou. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Pozn.: Ke konci dubna 2014 působilo v České republice 32 605 subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsáno Zpracování dřeva, výrobu dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku – dle Klasifikace ekonomických činností NACE 16. Mezi nimi tvoří největší část podnikatelé, nicméně významnou roli v odvětví hrají velké obchodní společnosti. V této souvislosti je do značné míry obtížné obecně stanovit parametry SWOT analýzy tak, aby charakterizovaly všechny podnikatelské subjekty. Níže uvedené skutečnosti je proto třeba brát v kontextu jednotlivých společností. Silné stránky dlouhodobá tradice odvětví (včetně odborného pěstování lesů jako zdroje základní suroviny) trvale obnovitelná surovinová základna odvětví (lesy se rozprostírají na cca 35 % území ČR) – odvětví je do velké míry nezávislé na dovozu surovinových zdrojů široké možnosti uplatnění produkce v dalších navazujících odvětví – papírenství, stavebnictví, výroba nábytku, automobilový průmysl, energetika odvětví je energeticky relativně málo náročné, produkce a výrobní technologie příliš nezatěžují životní prostředí vzhledem k rozložení surovinových zdrojů je sektor významný z hlediska regionálního rozvoje proexportní orientace odvětví – dřevozpracující průmysl trvale přispívá k aktivnímu saldu zahraničního obchodu Slabé stránky ve skladbě produktů převládají poměrně jednoduché pilařské výrobky s nízkou přidanou hodnotou většina podniků v odvětví spadá do kategorie mikro a malých podniků – nižší efektivnost, nižší produktivita, problémy s kvalitou, zastaralé strojní vybavení atd. dlouhodobě přetrvávající problémy na trhu s dřevní surovinou (problematický obchod s dřívím spravovaným podnikem Lesy České republiky, s. p., vysoká cena dřeva) relativně vysoký podíl vyváženého dřeva v nezpracovaném stavu bez příslušné přidané hodnoty nízká domácí spotřeba výrobků ze dřeva (30 – 40 % průměru zemí EU), nedostatečná propagace využití dřeva a výrobků z něj odvětví v minulosti investičně poddimenzováno (preference těžkého a zbrojního průmyslu), stagnující rozvoj technologií a inovací Příležitosti změny ve struktuře produkce / exportu – zvýšení prodeje výrobků s výrazně vyšší přidanou hodnotou (okna, dveře, zárubně, parkety, prvky pro montované domy, dřevěné nástroje apod.) modernizace a koncentrace výroby do větších logisticky provázaných celků – efektivní uplatnění moderních technologií, vyšší produktivita práce, zvýšení kvality produkce
24
vznik nových odvětvových klastrů jako prostředku pro rozvoj spolupráce firem, regionálních institucí, případně vysokých škol podpora využití lesní biomasy k výrobě energie propojení odvětví na domácí a zahraniční vědecko-technologické parky kombinace materiálů (dřevo-kov, dřevo-sklo) rozvoj dřevostaveb Hrozby přetrvávající stagnace a pokles poptávky v rámci stavebnictví jako strategického navazujícího odvětví celkově obezřetnější přístup investorů při zvažování nových investic do odvětví (vysoké pořizovací náklady na technologické vybavení) v budoucnu nedostatek kvalifikovaných pracovníků (malý zájem o vzdělávání v oboru) problematické financování malých a středních podniků rostoucí dovoz produktů ze dřeva
2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl mezi lety 2000 a 2014 kolísal. Zatímco v roce 2002 byla zaměstnanost v tomto odvětví na svém maximu (113 tisíc zaměstnaných osob), na které se po mírném poklesu dostala opět v roce 2007. Od tohoto roku zaměstnanost klesala až na hodnotu 94 tisíc v roce 2010. Přestože v roce 2011 se zaměstnanost opět zvedla a přehoupla se přes hranici 100 tisíc, v roce 2012 prudce klesla na své minimum. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob v odvětví hodnoty 88 tisíc. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni okolo 85 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále spíše klesat.
Počet zaměstnaných (v tisících)
Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl v České republice 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020
Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
25
Podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl mezi lety 2000 a 2013 poklesl. V roce 2000 byl tento podíl 2,3 %, čímž se z hlediska velikosti odvětví v ekonomice České republiky Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl umístil na dvacátém prvním místě. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 1,7 % celkové zaměstnanosti a Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl se tak posunul o jedno místo na dvacátou druhou příčku.
Podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl na celkové zaměstnanosti v zemi 5% 5%
2000
2014
4% 4% 3% 3% 2% 2% 1%
Lucembursko
Dánsko
Nizozemí
Francie
Irsko
Řecko
Španělsko
Kypr
Německo
Belgie
EU28
Malta
Bulharsko
Rumunsko
Itálie
Portugalsko
Maďarsko
Švédsko
Rakousko
Slovensko
Česká republika
Chorvatsko
Polsko
Slovinsko
Litva
Finsko
Lotyšsko
Estonsko
0%
Spojené…
1%
Zdroj: Eurostat – National Accounts
V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 1,2 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl na celkové zaměstnanosti nadprůměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl největší význam v Lotyšsku, kde v roce 2014 představovalo 3,5 % celkové zaměstnanosti. Naopak nejmenší význam měl v tomtéž roce v Lucembursku (0,2 % celkové zaměstnanosti). Význam odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ve všech zemích Evropské unie mezi lety 2000 a 2014 klesal. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 7,7 %. Tato úroveň je vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v tomto odvětví 45,6 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl, mají větší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky.
26
Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 42 567 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 16–18. Nejvíce z nich, téměř 73 %, patří do odvětví Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (NACE 16), dalších téměř 24 %, patří do odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (NACE 18) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem s podílem více než 3 % odvětví Výroba papíru a výrobků z papíru (NACE 17). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze, kde bylo evidováno 20,7 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Kimberly-Clark, s.r.o., STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik, EUROPRINT a.s., Svoboda Press s.r.o., CZECH PRINT CENTER a.s., ALBI Česká republika a.s., PHARMING, a.s., UNIPAP a.s., CIUR a.s., Steelcase Czech Republic s.r.o. Druhý největší podíl (12,5 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. GZ Media, a.s., OTK GROUP, a.s., Smurfit Kappa Czech s.r.o., FERMATA, a. s., STARÝ TIMBER s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 9,9 %. V tomto kraji sídlí např. CPI Moravia Books s.r.o., MORAVIAPRESS a.s., DYAS.EU, a.s., Deufol Česká
27
republika a.s. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 7,8 %, kde sídlí např. Model Obaly a.s., Biocel Paskov a.s., OPTYS, spol. s r.o., FINIDR, s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Libereckém kraji, v Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Vlastnická struktura firem v odvětví V dubnu 2014 bylo ve skupině 3 229 společností, u kterých bylo možné určit na základě údajů z databáze MagnusWeb jejich vlastnickou strukturu (databáze čerpá výhradně z veřejných zdrojů), zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládáno 2 851 podniků (88,3 %). Ve 2 641 případech se jednalo o fyzické osoby a ve 210 případech o právnické osoby. Podniky ovládané fyzickými osobami tedy výrazně převládají a celkem tvoří 92,6 % společností ve vlastnictví českých subjektů. Mezi významné podniky vlastněné fyzickou osobou registrovanou v České republice patří např. firma KATR, a.s., společnost KAISER s.r.o., KLAUS Timber a.s., Kasalova pila, s.r.o. nebo BIOMAC Ing. Černý s.r.o. K významným podnikům ovládaným tuzemskými právnickými osobami se řadí např. DH Dekor spol. s r.o. (100% podíl Dřevozpracující družstvo) nebo GRENA, a.s. (100% vlastník LUCO CZ, s.r.o.). Podíl rozhodujících českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků v odvětví činí 47,8 % (tj. 3,6 mld. Kč). Zahraniční vlastníci tedy kontrolují pouze 11,7 % tuzemských firem z dřevozpracujícího sektoru, nicméně jejich podíl na registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků představuje celkově 52,2 %. Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Německa (jež ovládají 71 firem); jedná se např. o firmu STABILA Messgeräte Gustav Ullrich GmbH vlastnící STABILA ČR, s.r.o., Haas Holzprodukte GmbH, která kontroluje 99,96 % ve společnosti Holzindustrie Chanovice s.r.o. nebo podnik Lindner Aktiengesellschaft, který ovládá 100 % základního kapitálu společnosti Lindner-Türen Fassaden s.r.o. Subjekty z Německa kontrolují 2,2 % společností dřevozpracujícího průmyslu v České republice, což představuje 7,8% podíl na základním kapitálu. Ze zahraničních vlastníků připadá největší díl registrovaného kapitálu na subjekty sídlící na Kypru (1,3 mld. Kč; 17,5 %), což se týká především společnosti Kronospan (CZ) Limited, která je 100% vlastníkem KRONOSPAN CR, spol. s r.o., a která vlastní 99,62 % ve společnosti KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. Tento fakt je ovlivněn trendem, kdy řada nadnárodních společností přesouvá svá sídla do tzv. offshore zemí (mezi něž patří také Kypr) z důvodu daňové optimalizace. Druhý největší podíl tvoří subjekty se sídlem v Rakousku, které ovládají 715 mil. Kč (9,5 %) např. Mayr-Melnhof Holz Leoben GmbH vlastnící firmu Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o., ELK Fertighaus AG 100% ovládající podnik ELK s.r.o., Pfeifer Beteiligungsverwaltung GmbH (100% vlastník společnosti Pfeifer Holz s.r.o.) nebo firma Stora Enso Wood Products GmbH, která ovládá 100 % v podnicích Stora Enso Wood Products Planá s.r.o. a Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o. Pozn.: Výpočet zohledňuje pouze primární vazbu mezi analyzovaným subjektem a jeho rozhodujícím vlastníkem, nikoli vlastnické vztahy v dalších úrovních. Vlastníkem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, na který připadá největší majetkový podíl. 2.9.2. Nejvýznamnější zaměstnavatelé
Název
Logo
GZ Media, a.s.
Sídlo Tovární 340, 26712 Loděnice
Provozovny v krajích
závody Loděnice a Soběslav
Profil společnosti
Společnost GZ Media, a.s. navázala na více než padesátiletou tradici Gramofonových závodů a od svého vzniku v roce 1999 stále rozšiřuje nabídku produktů a služeb. Za přispění amerického kapitálu a pod vedením českých manažerů se rozrostla v moderní podnik, který celosvětově patří k nejvýznamnějším ve svém oboru. Výroba a tisk DVD, CD i LP. Prodej tiskárenských výrobků včetně plakátů, brožur a manuálů. Výroba plastových a kartonových obalů. Dále provádí falcování a vazby, povrchové úpravy výrobku, výseky a lepení. Nabídka kašírovaných výrobků.
Hlavní výroby/služby
28
Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)
2005 0
2010 1000 1752
2013 1500 1825*
*2012
Název
Logo
Sídlo
Model Obaly a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti
Hlavní výroby/služby
Těšínská 2675/102, 74601 Opava, Předměstí výrobní závody v ČR: Moravské Budějovice, Opava, Nymburk, Hostinné Skupina Model vyvíjí, vyrábí a dodává inteligentní, inovativní a vysoce kvalitní obalová řešení z hladké a vlnité lepenky, od jednoduchých přepravních obalů až po vysoce zušlechtěné obaly pro balení bonboniér a parfémů. Skupina sestává z 15 dceřiných společností v devíti zemích a zaměstnává více než 3 100 pracovníků v rámci trhů Švýcarska, Německy, Rakouska, Francie, Česka, Polska, Slovenska, Ukrajiny a Chorvatska. Hlavní sídlo firmy se nachází ve Weinfeldenu/TG (CH). Vyrábí sortiment obalů z vlnitých, kašírovaných a hladkých lepenek. Nabízí přepravní a dárkové krabice. Zajistí automatické balení a označování, skladování, zadání zakázky či dodávku. Poskytují odborné poradenství. Realizují 3D vizualizace, výrobu prototypů a prezentace produktů
Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)
2005 1100 2690
2010 1195 3306
2014 1290* 4219
*2013
Název
Logo
Sídlo
ONTEX CZ s.r.o.
Vesecko 491, 51101 Turnov, Daliměřice
Provozovny v krajích
-
Profil společnosti
Ontex CZ s.r.o. je součástí velkého průmyslového koncernu Ontex Group, který se specializuje na výrobu hygienických potřeb. Byl založen v roce 1979 a v současné době má zastoupení ve třinácti evropských zemích, mezi něž patří Německo, Francie, Česká republika, Nizozemí, Rakousko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Španělsko, Anglie, Turecko. Mateřská společnost Ontex BVBA sídlí v Belgii. Společnost Ontex CZ prožívá velmi dynamický růst. Pro zabezpečení pokrytí a rozvoje mezinárodní prodejní sítě úspěšně investovala do celkového navýšení výrobní kapacity. Výroba hygienických potřeb (zn. Helen Harper - anatomické, ultratenké slipové vložky a hygienické tampóny, dětské plenky a vlhčené ubrousky, přebalovací podložky, prsní tampony, papírové kapesníky, odličovací tampóny, vatové tyčinky a intimní ubrousky. V neposlední řadě též produkty značky EURON pro osoby trpící inkontinencí.)
Hlavní výroby/služby
Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)
2005 510 2438
2010 525 4679
2014 752 7923*
*2013
29
Název
Logo
Sídlo
JIP - Papírny Větřní, a. s.
Papírenská 2, 382 11 Větřní
Provozovny v krajích
-
Profil společnosti
Jedna z největších českých papíren se nachází jen 5 km od historického centra Českého Krumlova. První dochovaná poznámka o jejich historii pochází z roku 1870. Z webu: Podán návrh na insolvenci. Krajský soud v Č. Budějovicích rozhodl 17.10.2013 o konkurzním řízení. Společnost obnovila výrobu 1.11.2013 pod správou insolventního správce. Stále vyrábí, mají aktuálně 200 zaměstnanců, majetek je v konkurzu a stále běží insolventní řízení. JIP – Papírny Větřní, a. s. jsou jedním z největších výrobců papíru v ČR. V portfoliu najdete širokou paletu balicích papírů na bázi primárního a sekundárního vlákna
Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony
Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)
2005 548 1497
2010 739 1646
2014 200 1664*
* r. 2012, v r. 2013 vyhlášeno insolv. řízení
2.9.3. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.
BISNODE Stability Rating Název skupiny
Ratingové hodnocení
Slovní popis
Vynikající
AAA AA A
Excelentní Vynikající Výborný
Dobré
BBB BB B
Rizikové
CCC CC C
Úpadky
D
Slovní popis skupiny
Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.
Zdroj: BISNODE
30
V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl tvoří největší část (více než 43 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů průměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 40,8 %, což je o 1,4 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 43 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 0,6 procentních bodů více, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 2,2 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,2 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.
Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25%
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ČR
20%
15%
10%
5%
0% AAA
AA
A
BBB
BB
B
CCC
CC
C
D
Zdroj: BISNODE
2.9.4. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 1,62 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 0,67 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,44 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Karlovarském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Pardubickém kraji. Následují Plzeňský kraj, Vysočina a Jihočeský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Moravskoslezském kraji a v Jihomoravském kraji.
31
Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 4,0‰ 3,5‰
2009
3,0‰
2014
2,5‰ 2,0‰ 1,5‰ 1,0‰ 0,5‰
Jihomoravský kraj
Moravskoslezský kraj
Olomoucký kraj
Karlovarský kraj
Zlínský kraj
Královéhradecký kraj
Liberecký kraj
Středočeský kraj
Praha
Ústecký kraj
Jihočeský kraj
Vysočina
Plzeňský kraj
Pardubický kraj
Celé odvětví
Celá ČR
0,0‰
Zdroj: BISNODE
Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,5 %. To je o 0,3 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Středočeským krajem, Ústeckým krajem a Jihomoravským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Pardubický kraj, Zlínský kraj a především Plzeňský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními podprůměrně atraktivní.
2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o téměř 11 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 10 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, více než 9 % v Praze a v Moravskoslezském kraji a necelých 9 % na Vysočině. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 5 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi nízká.
32
Rozložení zaměstnaných z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl do krajů
Karlovarský; 1,7% Liberecký; 4,4% Pardubický; 5,3%
Jihomoravský; 10,8%
Zlinský; 5,9% Stredočeský; 10,0% Olomoucký; 6,2%
Ústecky; 6,6%
Praha; 9,4%
Kralovehradecký; 6,9%
Moravskoslezský; 9,2%
Jihočeský; 7,3% Vysočina; 8,5% Plzeňský; 7,7%
Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, dále také právě Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 10,0 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy podprůměrný (a tedy červená barva v mapě).
33
Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP
Zatímco geografická koncentrace je velmi nízká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky „jen“ nízká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou také poměrně nízké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví na Vysočině, kde se lidé z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 3,3 %, dále v Plzeňském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 2,5 %) a v Královéhradeckém kraji (2,5 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Karlovarském kraji (1,1 %) a v Praze (1,1 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.
Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Podíl zaměstnaných
Kraj
Podíl zaměstnaných
Vysočina
3,3%
Průměr ČR
1,8%
Plzeňský
2,5%
Jihomoravský
1,8%
Královéhradecký
2,5%
Ústecký
1,7%
Jihočeský
2,3%
Středočeský
1,7%
Liberecký
2,1%
Moravskoslezský
1,5%
Pardubický
2,0%
Karlovarský
1,1%
Zlínský
2,0%
Praha
1,1%
Olomoucký
2,0%
Kraj
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
34
Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).
Podíl zaměstnaných v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP
Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl nízká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví.
35
Index geografické exkluzivity odvětví
EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…
velmi vysoká
Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana
vysoká
Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…
nadprůměrná
Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
průměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení
podprůměrná
Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
nízká
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl
velmi nízká
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00
0,05
0,10
0,15
0,20
0,25
Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP
Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl pracuje v jiném kraji než bydlí 5,2 % osob, což je o 0,7 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.
36
3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jsou Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81), kteří v roce 2014 tvořili 18 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl zaměstnáno 15,6 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jsou Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie (ISCO 73; 15%, 12,8 tisíc pracovníků v roce 2014), Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (ISCO 75; 11 %, 9,7 tisíc pracovníků) a Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711; 10 %, 8,8 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura i zastoupení pěti nejpočetnějších profesních skupin se příliš neliší. Největší rozdíl je v zastoupení skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, kteří v ČR tvoří 10 % všech zaměstnaných v tomto odvětví, zatímco v EU je to polovina (5 %).
Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90%
18%
80% 15%
14%
16%
70% 60%
11%
12% 5%
50%
10%
9%
7% 40% 30% 20%
40%
44%
Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků Ostatní
10% 0% ČR 2014
EU28 2013
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jsou Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva (ISCO 8172). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 9,8 tisíce. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 8,9 tisíce Tiskařů
37
(ISCO 7322), 8,7 tisíc Tesařů a stavebních truhlářů (ISCO 7115), 4,9 tisíc Ostatních pomocných pracovníků ve výrobě (ISCO 9329), 4,0 tisíc pracovníků skupiny Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 7522). Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj ISCO kód
Počet 2014 (tisíc)
Podíl na odvětví 2011-2014
Vývoj od 2011
Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva
8172
9,8
9,7%
─
Tesaři a stavební truhláři
7115
8,7
9,1%
─
Tiskaři
7322
8,9
8,0%
─
Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě
9329
4,9
6,4%
↓
Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech
7522
4,0
5,4%
↓
Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je odvětvím s nízkou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o dvacáté první odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl dosáhl hodnoty 0,091, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl odvětvím, ve kterém je profesní koncentrace rovněž podprůměrná.
Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví
Pořadí
Úroveň koncentrace
Vzdělávání
1
velmi vysoká
Ubytování, stravování a pohostinství
2
velmi vysoká
Peněžnictví a pojišťovnictví
3
vysoká
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
4
vysoká
Doprava, skladování a poštovní činnosti
5
vysoká
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
6
vysoká
Zemědělství, lesnictví a rybolov
7
vysoká
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
8
vysoká
Stavebnictví
9
nadprůměrná
Vydavatelské a mediální činnosti
10
nadprůměrná
Těžební průmysl
11
nadprůměrná
Zdravotní a sociální péče
12
průměrná
Výroba kovů a kovodělných výrobků
13
průměrná
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
14
průměrná
Potravinářský a tabákový průmysl
15
průměrná
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.
16
podprůměrná
Výroba dopravních prostředků
17
podprůměrná
38
Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
18
podprůměrná
Veřejná správa a obrana
19
podprůměrná
Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků
20
podprůměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
21
nízká
Výroba elektrických a optických přístrojů
22
nízká
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
23
nízká
Výroba strojů a zařízení
24
nízká
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.
25
velmi nízká
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
26
velmi nízká
Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je odvětví s podprůměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo patnácté v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,131, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl z hlediska profesní exkluzivity umístil čtrnáctý v pořadí, jedná se tedy o odvětví, kde je profesní exkluzivita podprůměrná i na evropské úrovni.
Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví
Pořadí
Úroveň profesní exkluzivity
Zdravotní a sociální péče
1
velmi vysoká
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
2
velmi vysoká
Veřejná správa a obrana
3
velmi vysoká
Stavebnictví
4
velmi vysoká
Vzdělávání
5
vysoká
Zemědělství, lesnictví a rybolov
6
vysoká
Doprava, skladování a poštovní činnosti
7
vysoká
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
8
vysoká
Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
9
nadprůměrná
Ubytování, stravování a pohostinství
10
nadprůměrná
Výroba kovů a kovodělných výrobků
11
průměrná
Výroba dopravních prostředků
12
průměrná
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
13
průměrná
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti
14
podprůměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
15
podprůměrná
Peněžnictví a pojišťovnictví
16
podprůměrná
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků
17
podprůměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů
18
podprůměrná
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.
19
nízká
Potravinářský a tabákový průmysl
20
nízká
Výroba strojů a zařízení
21
nízká
39
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
22
velmi nízká
Vydavatelské a mediální činnosti
23
velmi nízká
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
24
velmi nízká
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
25
velmi nízká
Těžební průmysl
26
velmi nízká
Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání více než polovina (51 %) všech pracovníků v odvětví. 35 % pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 8 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 6 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v tomto odvětví v posledních letech spíše stagnuje.
Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a v celé ekonomice 100%
5,0%
8,0% 18,0%
90% 80%
34,4%
23,0%
vyšší odborné a vysokoškolské
35,3%
70% 38,1%
60%
37,5%
středoškolské s maturitou
50%
středoškolské bez maturity
40% 53,0%
50,7%
30%
38,6%
20%
35,3%
základní
10% 0%
8,1%
6,4%
4,9%
4,1%
2010
2014
2010
2014
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
ČR celkem
ČR celkem
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl hodnoty 95,3 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Dřevozpracující, papírenský a
40
tiskárenský průmysl všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jen o málo vyšší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice.
Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120%
100%
80%
60%
40%
20%
Portugalsko
Belgie
Nizozemí
Lotyšsko
Estonsko
Litva
Itálie
Kypr
Řecko
Lucembursko
Švédsko
Španělsko
Irsko
Dánsko
Malta
Francie
Maďarsko
Spojené Království
EU28
Slovinsko
Bulharsko
Polsko
Německo
Finsko
Česká republika
Slovensko
Chorvatsko
Rakousko
Rumunsko
0%
Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey
Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je obor Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), který absolvovalo 16,5 % všech pracovníků v odvětví a ve kterém převažují středoškolsky vzdělaní pracovníci bez maturity. Druhým nejvýznamnějším oborem je Strojírenství, kovovýroba a metalurgie s 11,9 %. Dalšími významnými obory pak jsou obecně zaměřené studijní obory, Stavebnictví a inženýrské stavitelství a Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce.
41
Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100%
7,4% 90%
7,6%
80%
7,7%
70%
11,5%
60%
12,5%
9,3%
Elektrotechnika a energetika
11,2%
Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce
16,3%
Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Motorová vozidla, lodě a letadla
50%
40%
Hotelnictví, restaurace, stravování
25,4%
Strojírenství, kovovýroba a metalurgie 63,2%
30%
Stavebnictví a inženýrské stavitelství
20%
Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo)
27,8% 10%
Ostatní 0% SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístil na šestnáctém místě z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v odvětví lze tedy hodnotit jako průměrnou.
Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014)
Pořadí
Vzdělanostní koncentrace odvětví
Stavebnictví
1
velmi vysoká
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
2
velmi vysoká
Výroba kovů a kovodělných výrobků
3
velmi vysoká
Ubytování, stravování a pohostinství
4
velmi vysoká
Výroba strojů a zařízení
5
vysoká
Zdravotní a sociální péče
6
vysoká
Těžební průmysl
7
vysoká
Zemědělství, lesnictví a rybolov
8
vysoká
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
9
nadprůměrná
Odvětví
42
Doprava, skladování a poštovní činnosti
10
nadprůměrná
Vzdělávání
11
nadprůměrná
Potravinářský a tabákový průmysl
12
nadprůměrná
Výroba dopravních prostředků
13
průměrná
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
14
průměrná
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků
15
průměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
16
průměrná
Peněžnictví a pojišťovnictví
17
podprůměrná
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
18
podprůměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů
19
podprůměrná
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
20
nízká
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti
21
nízká
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
22
nízká
Vydavatelské a mediální činnosti
23
velmi nízká
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
24
velmi nízká
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
25
velmi nízká
Veřejná správa a obrana
26
velmi nízká
Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je odvětví s podprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění více než třetina (37 %) zaměstnaných, kteří mají středoškolské vzdělání bez maturity v oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce a 22 % pracovníků, kteří stejný obor absolvovali na maturitním oboru střední školy.
Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014)
Pořadí
Úroveň vzdělanostní exkluzivity
Zdravotní a sociální péče
1
velmi vysoká
Vzdělávání
2
velmi vysoká
Veřejná správa a obrana
3
vysoká
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
4
vysoká
Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
5
vysoká
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
6
vysoká
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
7
nadprůměrná
Peněžnictví a pojišťovnictví
8
nadprůměrná
Doprava, skladování a poštovní činnosti
9
nadprůměrná
Stavebnictví
10
nadprůměrná
Zemědělství, lesnictví a rybolov
11
průměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů
12
průměrná
Vydavatelské a mediální činnosti
13
podprůměrná
Odvětví
43
Těžební průmysl
14
podprůměrná
Ubytování, stravování a pohostinství
15
podprůměrná
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
16
podprůměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
17
podprůměrná
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
18
nízká
Potravinářský a tabákový průmysl
19
nízká
Výroba dopravních prostředků
20
nízká
Výroba kovů a kovodělných výrobků
21
nízká
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti
22
velmi nízká
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
23
velmi nízká
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
24
velmi nízká
Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků
25
velmi nízká
Výroba strojů a zařízení
26
velmi nízká
Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je indikátor flexibility o něco nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví ke spíše podprůměrně flexibilním.
44
Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP
Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jen 16 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, spíše průměrný.
Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti
50,0%
Zdravotní a sociální péče
43,2%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
39,3%
Vzdělávání
38,9%
45
Stavebnictví
35,8%
Ubytování, stravování a pohostinství
34,9%
Těžební průmysl
33,3%
Výroba dopravních prostředků
27,8%
Doprava, skladování a poštovní činnosti
25,6%
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
25,2%
Veřejná správa a obrana
24,6%
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
23,4%
Peněžnictví a pojišťovnictví
22,0%
Potravinářský a tabákový průmysl
21,1%
Zemědělství, lesnictví a rybolov
20,3%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
19,2%
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků
18,7%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
17,7%
Výroba kovů a kovodělných výrobků
17,2%
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
16,4%
Výroba strojů a zařízení
14,8%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
13,6%
Výroba elektrických a optických přístrojů
13,0%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
11,9%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
9,3%
Vydavatelské a mediální činnosti
7,1%
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP
Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 42 %), což je mezi odvětvími průměrný podíl, a druhou největší skupinou jsou příchody z jiné skupiny odvětví (30 % - což je mezi odvětvími hodnota nadprůměrná). Z jiné neaktivity než vzdělávání přišlo 15 % osob a ze vzdělávání pouhých 6 % osob a stejně tak jen 6 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny.
46
Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví
10%
14%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana
6%
Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti
11%
Výroba elektrických a optických přístrojů
4%
Těžební průmysl
5%
16%
27%
Celkem Výroba kovů a kovodělných výrobků
8%
Peněžnictví a pojišťovnictví
8%
Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
18%
Telekomunikační a informační… Vzdělávání
8%
Vydavatelské a mediální činnosti 3% Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče
39%
12%
39% 37% 8%
36% 10%
15%
10%
28% 22%
16% 14%
28%
20%
27%
31%
46% 20%
29%
36%
28%
Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5%
31% 13%
25% 16%
33%
24%
25%
8%
36%
24% 10%
12%
22% 11%
0%
8%
17%
11%
10%
28%
40%
18%
43% 17%
41%
13%
10%
23%
Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%
41%
13%
40%
9%
42%
18%
31% 19%
43%
15%
9%
31%
4%
44% 8%
19%
11%
5%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
44%
15%
33%
5%
Výroba dopravních prostředků
45%
17%
12%
22%
Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%
15%
6%
16%
8%
45%
8%
30%
12%
45%
14%
10% 35%
Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…
9%
14%
46%
16% 7%
26%
9%
46%
21% 11%
22%
Výroba pryžových, plastových a… 6%
52%
25%
22%
11%
Ubytování, stravování a pohostinství
63% 17%
6%
18%
6%
6%
7%
17%
4%
Potravinářský a tabákový průmysl
6%
20%
11% 40%
60%
27% 14%
24% 80%
100%
změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP
Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví, dále z jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Stavebnictví, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech něco přes 6 a půl %. V odchodech z odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je největší skupina těch, kteří z této odvětvové skupiny odešli do nezaměstnanosti (40 %), dále jsou ti, kteří odešli do jiné odvětvové skupiny (30 %) a ti, kteří přešli do jiné neaktivity než vzdělávání (22 %). Poměry se poměrně výrazně odlišují oproti průměru za všechny odvětvové skupiny: odchody do jiné odvětvové skupiny jsou nad průměrem všech odvětví (průměr všech odvětvových skupin je 23 %), odchody do nezaměstnanosti jsou nadprůměrné (průměr za všechna odvětví činí 30,5 %) a odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi podprůměrné (průměr za všechna odvětví: 33 %), také podíl odchodů do důchodů patří k mírně
47
podprůměrným. Nejčastěji pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Stavebnictví, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Potravinářský a tabákový průmysl.
Odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl: Příchody a odchody
přišli do odvětví
odešli z odvětví
(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)
(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)
9,2%
10,0%
z toho:
z toho:
změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 6,5%
změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 6,0%
přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 30,3%
odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 30,3%
14 Stavebnictví
7,0%
14 Stavebnictví
4,0%
15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
5,4%
15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
4,0%
07 Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků
3,2%
03 Potravinářský a tabákový průmysl
2,5%
11 Výroba dopravních prostředků
3,2%
11 Výroba dopravních prostředků
2,5%
12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
1,6%
12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
2,5%
přišli ze vzdělávání (ze školy) 6,5%
odešli do vzdělávání (do školy) 1,5%
přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 15,1%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 22,4%
přišli z nezaměstnanosti
z toho odešli do důchodu
41,6%
18,4% odešli mezi nezaměstnané 39,8%
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP
3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen
48
od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je s průměrným věkem 42,6 let dvanáctá nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,1 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 4,2 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).
Průměrný věk a jeho změna v odvětvích
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl mezi zaměstnanými jen 1,8 % osob starších 60 let, nyní je to již 7,7 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořily 19,7 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 23,2 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let: v roce 2000 tvořily ještě 28,9 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 15,2 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 8 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná.
49
V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 72 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 16 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským a magisterským vzděláním.
Vzdělání absolventů a osob starších 55 let
Absolventi z posledních 5 let
Osoby 55+
Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)
ZŠ a nižší
2,7%
10,7%
-7,9
SŠ bez MZ
47,1%
50,1%
-3,0
SŠ s MZ
27,8%
30,3%
-2,5
VOŠ a konzervatoř
1,1%
0,0%
1,1
Bakalářské
5,7%
0,5%
5,1
Magisterské
15,7%
8,4%
7,3
Doktorandské
0,0%
0,0%
0,0
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), který absolvovalo 15,2 % nedávných absolventů a 16,3 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce (8,5 % u nedávných absolventů a 10,3 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Obecné vzdělání z 13,2 % u skupiny starších na 4,5 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Motorová vozidla, lodě a letadla: z 2,2 % u starších 55 let na 13,7 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 2. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let.
50
Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let
Tabulka obsahuje 92 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
51
4.
Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví
Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.
4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce lidí se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví více než 51 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je více než 35 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 8 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (71 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 20 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je vyšší požadavek maturitního vzdělání. To je požadováno u 62 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 27 procentních bodů.
Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň
6,2%
0,6%
Skutečné vzdělání
51,2%
35,0%
5,4% 1,5% 2,0%
2,7% Požadované vzdělání
25,4%
61,7%
5,4% 2,7%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
52
Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 12,6 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,9 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o 0,8 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 11,9 roku, což je o 1,0 rok méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,7 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl šestá nejnižší úroveň skutečného vzdělání a čtvrtá nejnižší úroveň požadovaného vzdělání.
4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Míra nezávislosti
Schopnost dalšího učení
ČR Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ČR všechna odvětví EU Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl EU všechna odvětví Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012
Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ve srovnání odvětví mezi spíše podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií, nejblíže
53
průměru všech odvětví je především míra plánování. Velmi podobné je to také v případě EU, včetně relace jednotlivých charakteristik odvětví vůči celkovému průměru EU. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků v české skupině odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl vyšší s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“, kde je úroveň za průměr EU v této odvětvové skupině o něco vyšší.
4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, kde odstup od průměru za všechna odvětví je velmi malý. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU, kde je rovněž nejvyšší četnost počítání, která je od celkového průměru jen velice málo odlišná. Ostatní relace odvětví vůči průměru za všechna odvětví jsou již v ČR a EU velice podobné.
Využití dovedností v práci: Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Četnost čtení
Četnost psaní
Četnost počítání
Používání informačních technologií
ČR Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ČR všechna odvětví EU Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl EU všechna odvětví Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012
4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru
54
EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl vůči průměru za všechna odvětví je obdobná u pracujících ČR i v průměru za celé EU. V obou případech jsou úrovně kompetencí v tomto odvětví nižší, než činí průměr za všechna odvětví. Odstup od průměru je u čtenářských a numerických dovedností vyšší, v případě dovednosti řešit problémy je odstup od průměru nižší, především však v případě EU. Ve srovnání úrovně kompetencí pracovníků tohoto odvětví u nás a v průměru za EU jsou úrovně čtenářských a matematických dovedností velice podobné, u dovednosti řešit problémy je úroveň vyšší i v tomto odvětví v EU.
Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 290 285 280 275 270 265 260 255 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
ČR Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ČR všechna odvětví EU Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl EU všechna odvětví Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012
4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znal ostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a u praktických dovedností. Pouze u těchto dvou kategorií převyšují hodnoty u tohoto odvětví průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Ve srovnání celkové úrovně kompetencí znalostí a dovedností jsou jako u všech také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, s určitým odstupem následují kognitivní dovednosti a komunikace v mateřském jazyce.
55
Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
Kompetence
Znalosti
důležitost: odvětví
úroveň: odvětví
důležitost: ČR
úroveň: ČR
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti a základy STEM
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administrativa a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické obory, výroba a stavebnictví
Přírodovědné ob., matem., inform.
Společenské obory, obchod a právo
Humanitní obory a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET
4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická spíše podprůměrná úroveň u všech aspektů s výjimkou jedné: pouze podpora je na průměrné úrovni. Aspekty úspěch, nezávislost, uznání i pracovní podmínky jsou hodnoceny mezi odvětvími na výrazně podprůměrné úrovni, v aspektu vztahy je hodnota jedna z nejnižších.
56
Pracovní hodnoty Úspěch
80% 60% Pracovní podmínky
Nezávislost
40% 20%
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
0%
Průměr za všechna odvětví
Podpora
Uznání
Vztahy
Zdroj: O-NET
V charakteristikách pracovní orientace je u odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl výrazně nadprůměrná pouze hodnota u jediné položky – realističnost. Průměru za všechna odvětví dosahuje konvenčnost. Ostatní charakteristiky jsou více či méně podprůměrné. Nejnižší v relaci k průměru za všechna odvětví jsou podnikavost a sociálnost.
Pracovní orientace Kreativita
80% 60% Sociálnost
40%
Konvenčnos t
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
20% 0%
Realističnost
Průměr za všechna odvětví
Podnikavost
Investigativ nost
Zdroj: O-NET
57
4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl, kterou je skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení, je vyžadováno u 60 % středoškolské vzdělání s maturitou a u 40 % zaměstnaných stačí nižší vzdělání; u průměru za EU je však podíl osob s nižším než maturitním vzděláním výrazně vyšší než u nás a přesahuje 50 % zaměstnaných; na druhé straně je rozdíl však také v tom, že u více než 6 % zaměstnaných je vyžadováno terciární vzdělání, převážně bakalářské. A obdobné je to v dalších nejčastějších skupinách povolání této odvětvové skupiny. V žádné z uvedených nejčastějších profesních skupin této odvětvové skupiny není požadováno v nějaké vyšší míře terciární vzdělání. Největší podíl terciárně vzdělaných je v případě průměru EU vyžadován ve skupině povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie (10 %), u nás však dostačuje vzdělání sekundární.
58
Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Obsluha stacionárních strojů a zařízení
podíl skupiny povolání v odvětví 17,8%
ČR
13,7%
EU
40%
60%
52%
0%
10%
20%
42%
30%
40%
50%
60%
70%
6%
80%
90%
100%
Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie
14,5%
ČR
16,5%
EU
35%
65%
32%
58%
8% 2%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu
11,1%
ČR
11,7%
EU
30%
70%
47%
45%
6% 1%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
9,9%
ČR
5,1%
EU
31%
6%
63%
2% 56%
39% 2%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků
6,6%
ČR
8,9%
EU
64%
36%
2% 76%
22% 1%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP
59
5.
Shrnutí
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně střední výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož velká část produkce končí na zahraničních trzích. Ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky je Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl odvětví s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností. Dřevozpracující sektor nepatří mezi nejdůležitější výrobní odvětví v rámci České republiky a jeho význam nadále zůstává spíše okrajový. Na celkové produkci České republiky se sektor v roce 2012 podílel z 0,9 %, na hrubé přidané hodnotě z 0,7 %. V segmentu dřevozpracujícího průmyslu bylo v roce 2012 zaměstnáno 3,5 % pracovní síly zpracovatelského průmyslu a 1 % v rámci národního hospodářství České republiky. Na celkovém exportu, resp. importu ČR, se sektor v roce 2012 podílel z 1,1 %, resp. 0,6 %. Hlavní činností odvětví je zpracování vytěženého dřeva. Upravené produkty jsou určeny pro finální spotřebu, nebo pokračují dále ve výrobním řetězci nábytkářského, papírenského či automobilového průmyslu a v neposlední řadě také ve stavebnictví. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví dřevozpracujícího průmyslu kontinuálně rostly až do vypuknutí globální ekonomické krize. V roce 2007 vykázaly společnosti z oboru tržby ve výši 93,7 mld. Kč. V roce 2008 a 2009, kdy na sektor dolehly důsledky krize, byl vykázán meziroční pokles tržeb o 5,4 %, resp. 13,6 %. V roce 2010 nastalo oživení a došlo k meziročnímu nárůstu o 1,3 %, které pokračovalo i v roce 2011 (meziroční navýšení o 2,9 %). V roce 2012 však došlo k obratu a tržby poklesly o 3,5 % na hodnotu 77,1 mld. Kč. Obdobný vývoj v uvedených letech zaznamenaly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy očištěné od vedlejších neprůmyslových činností podniku – v roce 2013 vykázaly tyto tržby oživení a meziroční nárůst o 8,8 %. Účetní přidaná hodnota vykázala obdobný trend jako tržby. Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách se v dřevozpracujícím průmyslu v letech 2006 – 2008 pohyboval okolo hranice 44 tis., od té doby však kontinuálně klesá. V období 2008 – 2013 se počet zaměstnanců snížil z 43,7 tis. na 33 tis., což znamenalo průměrný roční pokles o 5,5 % (celkově počet pracovníků poklesl v daném období o 24,5 %). Podíl počtu zaměstnanců dřevozpracujícího sektoru na zpracovatelském průmyslu se snížil z 3,7 % v roce 2006 na 3,1 % v roce 2013. Průměrná měsíční hrubá mzda v odvětví se v období 2006 – 2013 zvýšila o 22,3 % na 17 297 Kč. Většina odvětví zpracovatelského průmyslu ČR je proexportně orientována, což platí i pro sektor dřevozpracujícího průmyslu, který dlouhodobě vykazuje kladné navyšování salda zahraničního obchodu (z 11,8 mld. Kč v roce 2009 na 15,2 mld. Kč v roce 2013). Obrat zahraničního obchodu vzrostl v období 2009 – 2013 o 16,4 % (ze 40,8 mld. Kč na 47,5 mld. Kč). K největším obchodním partnerům patří společnosti z Německa a Rakouska. Do Německa se dodává hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety. V Rakousku je zájem zejména o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky. Ceny průmyslových výrobců stoupaly (mezi lety 2000 – 2013 o 17,4 %) a v zásadě tak kopírovaly celkový vývoj cen ve zpracovatelském průmyslu (v daném období růst 21,2 %). V období 1993 – 2013 bylo v České republice vykázáno v sektoru dřevařského a korkařského průmyslu, výroby papíru, vydavatelství a tisku celkem 39,5 mld. Kč přímých zahraničních investic. K 23. dubnu 2014 bylo v České republice evidováno celkem 32 605 podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsáno Zpracování dřeva, výrobu dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku – dle Klasifikace ekonomických činností NACE 16. Necelých 90 % bylo tvořeno fyzickými osobami, zbytek reprezentovaly podniky (s výraznou převahou společností s ručením omezeným) a jiné subjekty (družstva, zahraniční osoby). Nejvíce podniků zaměřovalo svoji činnost na výrobu ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství (NACE 16.23). Zhruba 88 % společností je ovládáno českými subjekty, nicméně významné podniky v odvětví jsou ve
60
vlastnictví zahraničních subjektů (především z Rakouska a Německa), jež většinou přinášejí moderní výrobní zařízení a know-how. Zahraniční vlastníci tedy kontrolují pouze 11,7 % tuzemských firem z dřevozpracujícího sektoru, nicméně jejich podíl na registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků představuje celkově 52,2 %. Pro dřevozpracující průmysl ČR je typické, že je soustředěn hlavně do mikropodniků, malých a středních podniků, které tvoří převážnou většinu společností v sektoru. Lesy v České republice pokrývají přibližně 34 % celkové rozlohy země (2 661,9 tis. ha v roce 2012), přičemž dochází k pozvolnému růstu plochy lesních pozemků. V lesích ČR dominují jehličnaté dřeviny (v roce 2012 71,5 % celkového porostu), které také převládají v následném zpracování a produkci. Více než tři čtvrtiny lesů jsou ve veřejném vlastnictví (nejvýznamnější vlastník Lesy České republiky, s.p.). Těžba dřeva v letech 2000 – 2007 vzrostla o 28,2 %, v roce 2008 a 2009 meziročně poklesla o 12,5, resp. 4,2 %. To bylo způsobeno především snížením poptávky po surovém dříví doprovázeným poklesem cen v důsledku globální odbytové krize v lesnicko-dřevařském komplexu, přičemž svoji roli sehrál také útlum v nahodilých těžbách. Oživení nastalo až v roce 2010, kdy celková těžba dřeva dosáhla hodnoty 16 736,3 tis. m3 (meziroční nárůst o 8 %), nicméně v roce 2011 a 2012 byl vykázán meziroční pokles o 8,1 %, resp. 2,1 %. V posledních dvou letech byl ve srovnání s předchozími lety zaznamenán příznivější poměr mezi těžbou úmyslnou a nahodilou, když v roce 2011 činil podíl nahodilé těžby 25,4 % celkové těžby a v roce 2012 se jednalo o 21,5 %. Z vybraných výrobků dřevozpracujícího průmyslu se v České republice nejvíce vyrábí produkty spadající do kategorie jehličnatých řeziv. Nejprodukovanějším výrobkem je hoblované nebo broušené jehličnaté dřevo (též spojované klínovými ozuby) o tloušťce přesahující 6 mm, jehož se v roce 2012 vyprodukovalo 2 436 tis. m . 3
Počet zaměstnaných osob v celé odvětvové skupině Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl mezi lety 2000 a 2014 kolísal. Zatímco v roce 2002 byla zaměstnanost v tomto odvětví na svém maximu (113 tisíc zaměstnaných osob), na které se po mírném poklesu dostala opět v roce 2007. Od tohoto roku zaměstnanost klesala až na hodnotu 94 tisíc v roce 2010. Přestože v roce 2011 se zaměstnanost opět zvedla a přehoupla se přes hranici 100 tisíc, v roce 2012 prudce klesla na své minimum. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob v odvětví hodnoty 88 tisíc. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni okolo 85 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále spíše klesat. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 7,7 %. Tato úroveň je vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v tomto odvětví 45,6 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl, mají větší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Pokud zaměstnaní odcházejí ze svého zaměstnání v této odvětvové skupině, odcházejí nejčastěji do odvětvové skupiny Stavebnictví, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Potravinářský a tabákový průmysl, a nejčastěji přicházejí z odvětvové skupiny Stavebnictví, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jsou Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81), kteří v roce 2014 tvořili 18 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl zaměstnáno 15,6 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jsou Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie (ISCO 73; 15%, 12,8 tisíc pracovníků v roce 2014), Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (ISCO 75; 11 %, 9,7 tisíc pracovníků) a Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711; 10 %, 8,8 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura i zastoupení pěti nejpočetnějších profesních skupin se příliš neliší. Největší rozdíl je v zastoupení skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, kteří v ČR tvoří 10 % všech zaměstnaných v tomto odvětví, zatímco v EU je to polovina (5 %).
61
Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce lidí se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví více než 51 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je více než 35 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 8 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (71 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 20 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je vyšší požadavek maturitního vzdělání. To je požadováno u 62 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 27 procentních bodů. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je obor Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), který absolvovalo 16,5 % všech pracovníků v odvětví a ve kterém převažují středoškolsky vzdělaní pracovníci bez maturity. Druhým nejvýznamnějším oborem je Strojírenství, kovovýroba a metalurgie s 11,9 %. Dalšími významnými obory pak jsou obecně zaměřené obory, Stavebnictví a inženýrské stavitelství a Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce. Odvětvová skupina Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je s průměrným věkem 42,6 let dvanáctá nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,1 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 4,2 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním, ale také dalšími požadavky na pracovních místech. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci (čtení, psaní, počítání, využití informačních technologií) v případě odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, kde odstup od průměru za všechna odvětví je velmi malý. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a u praktických dovedností. Pouze u těchto dvou kategorií převyšují hodnoty u tohoto odvětví průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Ve srovnání celkové úrovně kompetencí znalostí a dovedností jsou jako u všech také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, s určitým odstupem následují kognitivní dovednosti a komunikace v mateřském jazyce. Dřevozpracující odvětví úzce navazuje na sektor lesního hospodářství a těžby dřeva. Z tohoto důvodu je obor značně ovlivňován dodávkami a cenou surového dříví. Na straně vlastníků dominuje držbou lesů stát (Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky, národní parky a jejich správy), který je doplňován komunálními správci lesa (lesy v majetku měst a obcí) a také církvemi (v souvislosti s restitucemi). Parterem státních lesů jsou velké subjekty zajišťující služby v oblasti těžby a pěstování lesa. Primární zpracovatelé dřeva se potýkají s nejasnou strategií státu v oblasti správy lesa, která má za následek nerovnoměrnost dodávek dřeva a z toho pramenící nepředvídatelnost ceny surového dříví pro zpracování. Tím dochází k tlaku na zpracovatele, což se ve svém důsledku projevuje rostoucím exportem surového dříví a růstem jeho ceny, potažmo omezenou dostupností kulatiny pro malé a střední zpracovatele. Celý systém obchodování se dřevem v podniku Lesy České republiky, s.p (LČR) vykazuje tendenci ke vzniku oligopolu, což může být pro menší podniky a živnostníky z dřevozpracujícího průmyslu likvidační (zhruba tři čtvrtiny státního dřeva ovládá 5 těžebních firem). Další problém představuje fakt, že roste podíl dřeva exportovaného do zahraničí, což dále umocňuje tlak na růst jeho ceny. Velcí zpracovatelé mají vyšší schopnost čelit tomuto cenovému nárůstu, ekonomické potíže se však dotýkají středních a malých zpracovatelů. Pokud nemají menší firmy specifický výrobní program umožňující promítnout růst ceny vstupů do cen finálních výrobků, hrozí u nich pozastavení investic, případně ukončování výroby a odchod z trhu. Díky konkurenčnímu prostředí zde došlo v průběhu posledních let k silné koncentraci. Historický vývoj dřevozpracujícího průmyslu v České republice vyústil v existenci dvou základních skupin na domácím trhu. První skupinou jsou moderní velkokapacitní pilařské závody, produkující základní polotovary primárního zpracování dřeva. Tyto velké ekonomické celky jsou financovány převážně zahraničním kapitálem (v největší míře z Rakouska). Alternativou k rozvoji větších
62
ekonomických celků může být vytváření oborových klastrů jako v případě Moravskoslezského dřevařského klastru, který založilo 28 firem a institucí působících v rámci dřevozpracujícího odvětví na severní Moravě. Hlavním strategickým partnerem českého dřevozpracujícího průmyslu je stavebnictví, zejména bytová výstavba (cca 15 % z celkového objemu stavebních zakázek). Podíl využití dřeva ve stavebnictví je však oproti sousedním zemím (Německo a Rakousko) pouze pětinový. Proto je zde výrazný prostor pro další růst. Velké rezervy pro rozvoj dřevozpracujícího průmyslu jsou také v malé domácí spotřebě výrobků ze dřeva. V této oblasti už státní orgány, profesní společenstva i jednotlivé firmy podnikly řadu akcí, jejichž cílem je změnit názory obyvatel ČR na dřevěné výrobky. V současné době je domácí spotřeba dřeva a výrobků ze dřeva na úrovni 30 až 40 % průměru zemí EU. Úroveň využívání dřevní hmoty bývá obrazem vyspělosti státu. Zájem o dříví roste v celém světě, protože se již začíná projevovat úbytek klasických zdrojů. K základním přednostem dřeva patří: bezodpadové zpracování, trvalá obnovitelnost dřeva, příznivé mechanické a technologické vlastnosti při nízké hmotnosti, výhodné tepelně-fyzikální i akustické parametry nebo nízká energetická náročnost. Budoucnost dřevozpracujícího průmyslu je zásadně ovlivněna sociálně ekonomickými podmínkami ve společnosti, které nutně vedou k hledání inovativních řešení a nových způsobů využití dřeva a také materiálů na bázi dřeva. Podniky působící v dřevozpracujícím průmyslu ČR by se měly do budoucna zaměřit na rozvoj výrobků s vysokou přidanou hodnotou, čímž bude dosaženo vyššího finančního zhodnocení suroviny. Jedná se o upravené, opracované a vysušené řezivo, aglomerované materiály, stavebně truhlářské a tesařské výrobky, dřevostavby, dřevěné rodinné domy, dřevěné konstrukce apod. K produktům s vysokou přidanou hodnotou patří: okna, dveře, zárubně, parkety, prvky pro montované domy, dřevěné nástroje apod. V současné situaci stále převládají poměrně jednoduché pilařské výrobky. Meziprodukty odvětví, které jsou dále zpracovávány v zahraničí, zbavují ČR možnosti zhodnotit tuzemskou surovinu v jednotlivých regionech. Česká republika má poměrně dobré předpoklady pro výstavbu nových výrobních kapacit s využitím nejmodernějších technologií. Dále je třeba zmínit také produktové trendy v odvětví, které představují důležité zdroje rozvoje sektoru. Jedná se především o vývoj technologií s cílem zvýšit užitnou hodnotu dřeva ve vztahu k jeho fyzikálním vlastnostem i v kombinaci s jinými materiály, dále prodloužení životnosti výrobků a zvýšení estetických hodnot výrobků ze dřeva. Mezi základní trendy patří tepelná modifikace dřeva. Jedná se o způsob úpravy vlastností dřeva působením vysokých teplot. Primárním cílem průmyslové tepelné modifikace je přetvořit domácí a snadno dostupné dřeviny v produkt, který bude mít obdobné vlastnosti jako dřeviny tropické. Tepelná modifikace výrazně mění fyzikální vlastnosti dřeva – dochází k výraznému snížení koeficientu bobtnání a sesychání a také se podstatně mění rovnovážná vlhkost dřeva. Dalšími využívanými technologiemi jsou plastifikace, komprimace nebo povrchová úprava dřeva. Dalším trendem je vývoj efektivních zpracovatelských procesů dřeva se zaměřením na nízkou energetičnost, jehož cílem je dosažení nižších výrobních nákladů (energie, surovina, balení, distribuce) při inovaci a optimalizaci výrobních technologií a výrobních procesů. Jedná se o nástroje zvyšující pořezovou kvalitu dřeva, technologie na příčné i podélné lepení dřeva, technologie a chemické procesy užívané k tvarování dřeva a technologie pro zpracování odpadu z dřevařských výrob. Mezi produkty dřevozpracujícího průmyslu s potenciálem růstu patří především Dřevostavby, dřevěné bytové domy, Orientované třískové desky, Palivové dříví / dřevěné pelety na topení. K dalším trendům v oblasti výrobků ze dřeva patří inovace technologií ve výrobě podlahových krytin, resp. způsobu jejich kladení a využití netradičních dřevin v této oblasti. V rámci stavebně truhlářských výrobků, jako jsou okna, dveře a schody, jsou využívány kombinace materiálů, přičemž jsou aplikovány výsledky výzkumu ze souvisejících oborů. Dřevozpracující sektor reaguje na nové trendy v oblasti designu interiéru bydlení a trendem je také využívání odpadu ze zpracování dřeva pro průmyslové účely (dřevní moučka, spalovaní dřeva, recyklace výrobků ze dřeva apod.).
63
