Jižní Asie
Přírodní podmínky 7 základních jednotek reliéfu 1. severní hory 2. velké nížiny 3. střední vrchoviny 4. plošiny poloostrova 5. západní pobřeží 6. východní pobřeží 7. přilehlé moře a ostrovy
Okrajová horstva desková tektonika alpsko-himálajský horský systém (alpínské vrásnění)
Hindúkuš „zabiják Indů“ Avesta: „vodní hory“ Složitá vrásnozlomová struktura Tirič Mir 7 708m Nošak 7 492m
Tektonické kotliny Péšavarská Kábulská Kvétská
Kulturní předěl Dopravní bariéra Kotal i Salang 3878m) - Tunel (1964)
k J a JZ vybíhají pohoří: Sulajmanské hory (3 441 m) Kirthár (2 480 m) Makrán (2 293 m)
2. nejvyšší pohoří na Zemi nejvíce zaledněná oblast na Zemi (mimo polární oblasti): plocha ledovců: 50 000 km2
Karákoram
Ledovec Siačen 72 km Ledovec Baltoro 57 km
4 vrcholy přes 8000m: K2/Čhokori (Mt. Godwin Austen) Hidden Peak (Gašerbrum I) Broad Peak (Phalčan Kangri) Gašerbrum II
8 611m 8 068m 8 047m 8 035m
Himálaj 3 horská pásma: Siválik (hřbety 1000m, vrcholy max. 1500 - 2000m) • „dúny“ - tektonická údolí a kotliny
Nízký Himálaj • šířka 70 km • vrcholy výjimečně i přes 5000m • do 5000Mahábhárat (max 3500m), Paňdžal (max 4500m)
Vysoký Himálaj • vrcholy přes 6000m, deset vrcholů přes 8000m • hlavní hřeben není rozvodím
Transhimálaj
Himálaj
Himálaj: 5 odlišných částí Paňdžábský Himálaj mezi ř. Indus a Satladž Nízký Himálaj: Pír Paňdžal Kašmírská kotlina • tektonická, cca 150 x 80 km, hustě zalidněná
Nanga Parbat 8 126m
Kumáónský Himálaj prameny Gangy (Bhagírathí) a Jamuny • Nandá Déví 7 817m • Kamét 7 756m • Badrínáth 7 138m
horská letoviska: Mansúrí…
Nepálský Himálaj prameny Karnálí, Kálí Gandakí a Kóší Nízký Himálaj = Mahábhárat Z Nepál: Dhaulágiri 8 172m, Annapúrna 8 078 m, Manaslu 8 146m V Nepál: Gósaináth 8 013 m, Čo Oju 8 178m, Sagarmátha 8848m, Lhoce 8 516m, Makalu 8 470m Sikkim/Nepál: Káčandžunga 8 585m.
Bhútánský Himálaj • Kulakhangri 7 554m
Ásámský Himálaj • Namča Barwa 7 756m
Himálaj
Indoganžská nížina západ: suché nížiny aridní a semiaridní klima od Indu k Araválí (cca 1/3 nížin) Paňdžáb (Pětiříčí) – patří k nejúrodnějším oblastem
sníženina Gangy vlhké; suché období na jaře Uttarpradéš, Bihár „doáby“ (meziříčí) – hlavní zemědělské oblasti
Bengálská pánev vč. Ásámských nížin vlhké
sever: deluviální plošiny na úpatí Siváliku (štěrkové nánosy) teráje („taráí“ = vlhký, zelený), voda vystupuje, bažiny
Indický poloostrov Dekán (Dakšin) ohraničení: V Ghát, Z Ghát, Kaččh, Araválí severní hranice nezřetelná (pozvolná)
severní vrchoviny: Araválí – délka 800 km (od Ahmadábádu po Dillí) • Ábú 1722 m, jinak nižší • fyzickogeografický předěl
Málva – plošina, zvětralé lávy, suchá, ale úrodná, hustě zalidněná Vindhijské pohoří – tvořeno tvrdými pískovci • historická hranice
Čhotá Nágpur – plošina (max. 1 225m), hlavní oblast těžby nerostů (Fe, uhlí…) Rádžmahal – vybíhá k ř. Ganze, i na severní břeh, nízké Satpura – mezi Narmadou a Táptí, tvrdé pískovce, výlevy láv (max. 1 325m)
Gháty: okraje Dakšinu Západní Ghát od řeky Táptí k mysu Kumárí (1 600 km) severní část nízká (po Góu) • Kalsubaj (1 646m) • zde pramení dakšinské veletoky Gódávarí a Krišna • pobřežní nížina Kónkan (50 – 60 km)
jižní část vyšší, mohutnější • • • •
uzel Nilgiri 2 637 m pod ním Palghádský průsmyk 300m pokračuje k jihu pohořím Elamalai (Anaimudí 2 695m) pobřeží Kéraly až 100 km široké, laguny
Východní Ghát méně zřetelný než Západní Ghát • řada samostatných masívů • Pálkónda (1142 m) • Véllikónda (1 047m)
v Uríse divoké, zalesněné hory • Dévodi Munda 1 680m
pobřežní nížiny – maritimní, s lagunami
Letní monzun
mausim (arab.) = sezóna
Stacionární cyklóna nad jižní Sibiří a Mongolskem • Pevnina se ohřívá rychleji než oceán
Další oblast nízkého tlaku vzduchu nad Paňdžábem a Rádžastánem Níže nasávají tropický oceánský vzduch • z Indického i Tichého oceánu
Povodně (Bangladéš)
Zimní monzun Nad jižní Sibiří a Mongolskem rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna) • jasné a mrazivé počasí
Po jejím východním obvodu vanou chladné a suché větry – zimní monzun Další tlaková výše nad Paňdžábem
Obvyklý začátek a konec letního monzunu
Kolkata, 22,5º s. š.
Indie: ve třech letních měsících ¾ ročního úhrnu srážek Na včasném příchodu monzunu závisí úroda
Roční úhrn srážek
Tropická cyklóna nad Koromandelským pobřežím
Řeky Brahmaputra Ja-lu-cang-po před soutokem s Gangou průtok 14 000m3/s
Ganga zdrojnice Bhagírathí (hlavní) + Dhaulíganga přítoky zprava: Jamuna, Són z Himálaje: Rámganga, Gómatí, Ghágra, Gandak, Kósí průtok hodně kolísá: v květnu 10 000 m3/s, v srpnu až 62 000 m3/s ústí: dříve Hughlí, v 16. stol. většinu vody převedla do mladé řeky Padma. Zatlačila k V řeku Tistu – ta do Brahmaputry. Došlo ke spojení Gangy a Brahmaputry – Méghna. Dosud neustálený tok. Delta: mangrovové porosty (Sundarban)
Indus zleva 5 řek Paňdžábu: Čanáb, Džihlam, Ráví (po soutoku: Trimáb – Tři vody), Satladž, do ní ústí Bjás v době dešťů až 28 000 m3/s
řeky Dakšinu: Arabské moře: Narmada, Táptí Bengálský záliv: Mahánadí, Gódavarí, Krišna, Kavérí • Mahánadí: za povodní až 46 000 m3/s, na jaře vysychá
Indus
Méghna naplaveniny
Bangladéš: rozsah zaplavovaného území
Záplavy Bangladéš 1998
Rozsah zaplaveného území v Bangladéši
Povodeň v Dháce
