Den Země 2016
Chrousti
Den Země 2016 Chrousti GJVJ
Sestavili: Mgr. Zuzana Kalová, M.Wipplingerová, B.Pavlíková, V. Kutišová, J. Nevečeřal, N. Fuková, J. Kaisler, A. Krbeček, M. Jaroš
-1-
Den Země 2016
Chrousti
Obsah Krátká historie ......................................................................................................................................... 3 Recyklace a odpady ................................................................................................................................. 3 1.
Odpady ....................................................................................................................................................... 3
2.
Recyklovatelné materiály ........................................................................................................................... 3
3.
Výrobky z recyklovaného materiálu ........................................................................................................... 4
4.
Doba rozkladu některých odpadů .............................................................................................................. 4
Typy půd .................................................................................................................................................. 5 Léčivé rostliny .......................................................................................................................................... 5 1.
Máta peprná .............................................................................................................................................. 6
2.
Meduňka lékařská ...................................................................................................................................... 6
3.
Levandule lékařská ..................................................................................................................................... 7
4.
Bez černý ......................................................................................................................................... 7 5.
Heřmánek pravý ......................................................................................................................................... 8
6.
Řepík lékařský ............................................................................................................................................ 8
7.
Kopřiva dvoudomá ..................................................................................................................................... 8
8.
Podběl lékařský .......................................................................................................................................... 9
Invazní rostliny ........................................................................................................................................ 9 1.
Bolševník velkolepý .................................................................................................................................... 9
2.
Netýkavka žláznatá .................................................................................................................................. 10
3.
Křídlatka japonská .................................................................................................................................... 10
Brouci –škůdci a pomocníci ................................................................................................................... 10 1.
Škůdci ....................................................................................................................................................... 10
2.
Prospěšný hmyz ....................................................................................................................................... 12
Ptáci a jejich stanoviště ......................................................................................................................... 13 1.
Vodní ptactvo ........................................................................................................................................... 13
2.
Lesní ptactvo- dravci a sovy ..................................................................................................................... 13
3.
Lesní stromoví ptáci – Šplhavci ................................................................................................................ 14
4.
Lesní stromoví práci – pěvci ..................................................................................................................... 15
5.
Ptáci okraje lesa a křovin ......................................................................................................................... 16
6.
Ptáci ve městech ...................................................................................................................................... 16
Savci ....................................................................................................................................................... 17 Zdroje .................................................................................................................................................... 18
-2-
Den Země 2016
Chrousti
Krátká historie Vznik tohoto svátku se datuje do roku 1970, kdy 22. 4. proběhla první kampaň pod názvem Den Země ve Spojených státech amerických. Tato kampaň žádala zvýšit energetickou účinnost a hledat obnovitelné zdroje energie, recyklovat materiály a odpady, vyloučit z používání chemikálie a odpady, které ničí ozónovou vrstvu Země atd. Kampaň, která měla za cíl prosadit otázku ochrany životního prostředí do politické diskuse a podpořit veřejný zájem o tuto problematiku, inicioval americký senátor Gaylord Nelson za podpory ostatních amerických politiků. Akce se v roce 1970 zúčastnily milióny občanů USA, a to zejména studentů základních, středních a vysokých škol. Kampaň měla nebývalý ohlas a dala vzniknout tradici oslav Dne Země - 22. dubna - jako mezinárodního svátku životního prostředí. Od roku 1990 je 22. duben jako světový svátek životního prostředí slaven i v České republice.
Recyklace a odpady Recyklace je výraz pro nakládání s odpadem, které vede k jejímu dalšímu využití. Jedná se o opětovné cyklické využití odpadů, které často může snižovat zátěž životního prostředí.
1. Odpady V dnešní době se lidstvo potýká s velkým problémem, jímž je odpad. Protože odpad není nic jiného než původní látka prošlá výrobním a spotřebním procesem, je jasné, že odpady skrývají velké množství surovin a energie. Největším problémem tedy je, jak tyto suroviny a energii získat a využít.
2. Recyklovatelné materiály
Sklo (nebarevné) - bílá barva kontejnerů Sklo (barevné) - zelená barva kontejnerů Papír –modrá barva kontejnerů Kovy (hliník, železo, měď) – sběrny nebo sběrné dvory, popř. šedá barva kontejnerů Plasty – žlutá barva kontejnerů Textilie –fialová barva kontejnerů (může být ale i jiná) Bioodpad- hnědá barva kontejnerů Nebezpečný odpad (baterie, léky,…) –červená barva kontejnerů Nápojové plechovky – stříbrná barva kontejnerů Nápojové kartony (od džusů, mléka,…) – oranžová barva kontejnerů Ostatní (stavební odpad, oleje, rozpouštědla) -3-
Den Země 2016
Chrousti
3. Výrobky z recyklovaného materiálu Novější způsob skladování separovaných odpadů -podzemní kontejnery
Papír → sešity, časopisy, toaletní papír, krabice a různé papírové obaly, lepenka na výrobu tepelných izolací PET lahve → opět PET lahve, silikonové vlákno (interiéry do aut, výplně do spacáků a bund, fleecové mikiny, výplně do peřin a povlaků) Směsné plasty (fólie, sáčky, obaly od např. šamponů,…) → protihlukové stěny kolem dálnic, lavičky, verandy, dětská hřiště, plastové střešní krytiny Sklo → nápojové sklo, vázy, okrasné skleněné dekorace, skleněné lahve Nápojové kartony papír, stavební desky
4. Doba rozkladu některých odpadů Odpadek
Přibližná doba rozkladu
ohryzek jablka, hrušky
16 dní
papír
4 měsíce
šlupka od banánu
5 měsíců
šlupka od pomeranče
1 rok
vlněná ponožka
1,5 roku
krabice od nápoje bez hliníkové fólie (kefíry,
7 let
čerstvá mléka)
nedopalek cigarety s filtrem
15 let
plechovka
15 let
igelitový sáček či taška
25 let (nové ekologické tašky se samorozkládacím degradabilním plastem 1 rok)
žvýkačka
50 let
plastový kelímek
70 let
-4-
Den Země 2016
Chrousti
PET láhev, plastová láhev
100 let
alobal nebo tetra-pak s hliníkovou fólií
100 let
jednorázové pleny
250 let
sklo
tisíce let (ale možná nikdy)
polystyren
desetitisíce let (ale možná nikdy)
struny do sekačky
pravděpodobně nikdy (nové bio struny do 10 let)
Typy půd
Léčivé rostliny Léčivá rostlina je taková rostlina, která obsahuje účinné látky příznivě ovlivňující nepříznivý stav organismu. Léčba pomocí rostlin se nazývá fytoterapie. K léčení jsou užívány tzv. drogy – určité části rostliny. Celosvětově je z 250 000 známých druhů vyšších rostlin k léčení používáno více než 10 000 druhů. Alkaloidy jsou dusíkaté látky zásadité povahy; jsou to metabolity aminokyselin. V rostlinách většinou nejsou volné, vyskytují se téměř výhradně jako soli organických kyselin. Často mají silné fyziologické účinky a většinou jsou jedovaté. V rostlině zpravidla nebývá pouze jediný alkaloid, častěji se vyskytují ve skupině. Největší obsah alkaloidů mají rostliny těsně před rozkvětem nebo v začátku květu. Na alkaloidy nejbohatšími částmi jsou semena, listy, kůra a kořeny; květy naproti tomu mají obsah výrazně menší. Silice jsou vonné olejovité látky nerozpustné ve vodě. Siličné drogy mohou být použity jako léčiva:
Na podporu trávení – (fenykl, anýz, kmín kořenný, hřebíček). Močopudné – (jalovec, celer, petržel). Uklidňující – (meduňka, kozlík lékařský, dobromysl). Desinfekční – (mateřídouška, šalvěj, heřmánek, myrta). -5-
Den Země 2016
Chrousti
Proti parazitům – (česnek, pelyněk, řimbaba)
Mnohé siličné rostliny se uplatňují také jako koření (badyán, skořice, pepř černý, aj.).
1. Máta peprná
Máta peprná je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité. Kvete od července do září. Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie, ale dnes už se pěstuje v mírných pásech celého světa. Můžeme ji znát pod lidovými názvy pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc atd. Máta pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Též podporuje funkci přídatných orgánů - jater, slinivky břišní a žlučníku. Inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest. Podstata působení mentolu spočívá ve snižování napětí hladkého svalstva. Snižování tlaku ve vnitřních orgánech zabraňuje a předchází bolestem. Při nechutenství se podává mátový čaj, máta působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy.
2. Meduňka lékařská Je to léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Je to vytrvalá rostlina dorůstající výšky 70–150 cm. Aromatické listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité, hrubě pilovité a příjemně voní po citrónu. Kvete od června do srpna. Původní oblastí rozšíření je východní Středozemí a Malá Asie. Ve střední Evropě se pěstuje na polích a zahradách, občas zplaňuje. Vyhovují jí chráněné a slunné polohy s propustnou humózní půdou. Meduňkový čaj z listů snižuje stres, uklidňuje, uvolňuje, zpříjemňuje spánek a zajišťuje dobré zažívání. Nově se uznávají protivirové účinky, zvláště u oparů. Z listů se rovněž připravuje meduňkový likér. Nať se používá v lidovém lékařství jako hypnotikum a sedativum. Používá se také jako koření. V kuchyni se pro svou citrusovou vůni za čerstva přidává do míchaných nápojů a ovocných salátů.
-6-
Den Země 2016
Chrousti
3. Levandule lékařská Levandule lékařská je aromatická a léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Lidově se levandule nazývá také jako dulenka, devandule, špikanard nebo špikrnát. Tato rostlina se vyskytuje na vysluněných svazích, ojediněle vystupuje až k hranici lesa a často je pěstovaná v kultivarech. Původně se vyskytovala pouze v západním Středozemí, ale kulturou se rozšířila po celém Středozemí. Tradiční oblastí pěstování je jihovýchodní Francie v Provence, ale pěstuje se i v mnoha dalších zemích jižní Evropy, v Alžírsku. Nálev z květu levandule se přidává do koupele – již v antickém Římě ji přidávali do koupele. Levandule se také vkládá mezi oblečení v šatníku, které krásně provoní a zároveň odpuzuje šatní moly. Uplatní se v kosmetickém průmyslu (vonné oleje, parfémy). Používá se i v kuchyni, hlavně ve Francii, Španělsku, Itálii, je jednou ze součástí provensálského koření. Květ levandule je pro své zklidňující účinky přidáván do směsí bylinek užívaných při bolestech hlavy, nespavosti, nervozitě a závratích. Mírně snižuje krevní tlak. Masáže oleji z levandule pomáhají při revmatických bolestech a mají povzbuzující účinek.
4. Bez černý
Bez černý je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky; sušením nebo tepelným zpracováním se tato vlastnost ztrácí. V lidovém léčitelství. Všechny části rostliny mají léčivé účinky. Sbírá se květ, list, bobule a kůra. V minulosti se bezem léčilo snad téměř všechno. Výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů,
-7-
Den Země 2016
Chrousti
mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se též na rány způsobené pokousáním vzteklého psa. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu.
5. Heřmánek pravý Heřmánek pravý také heřmánek lékařský, lidově nazýván rumánek, marunka, harmaníček či kamilka, je léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Aktivními látkami jsou především silice, které jsou zastoupeny 1–3 %. Heřmánek se hojně využívá v kosmetice a léčitelství. Dá se z něj udělat čaj nebo odvar. Používá se k léčbě zánětů, uvolňuje křeče, a zvyšuje pocení. Pomáhá od bolestí, při hojení ran, navozuje celkové uklidnění. Je účinný při zánětech ústní dutiny, očních spojivek a pohlavního ústrojí, při žaludečních a střevních potížích, pomáhá léčit žaludeční vředy. Při nachlazení se pije čaj a slouží i k inhalacím i při rýmě a chorobách horních cest dýchacích. Je nenahraditelnou léčivkou pro děti.
6. Řepík lékařský Řepík lékařský je druh rostlin patřící do čeledi růžovité. Celá rostlina je tmavě zelená s četnými měkkými chlupy. Řepík byl používán k magii a léčení. V magii sloužil řepík k ochraně a odvrácení záporných energií, zahánění duchů. V lidovém léčitelství řepík byly řepíkem léčeny střelné rány z muškety a čarodějnictví. Je doporučen jako lék na nespavost, často byl součástí bylin v polštářích. Moderní verbalisté řepík předepisují na poruchy ledvin, jater, močového měchýře, a syndrom podrážděných střev. Je mírné svíravý. Pomáhá při žlučníkových obtížích, má protizánětlivé a vysušující účinky.
7. Kopřiva dvoudomá Kopřiva dvoudomá je sbírána jako léčivá rostlina. Sbírá se list, používá se čerstvý nebo sušený. Říká se, že účinné látky obsahuje jen kopřiva sklizená do 15. května. Použití kopřivy v léčitelství je velmi rozmanité: Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti chudokrevnosti, dále působí jako antirevmatikum, protizánětlivě a urychluje hojení ran. Kopřivová droga také účinkuje při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné píchat si inzulín, protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka, kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů. Kopřiva se nejčastěji podává ve formě odvaru nebo nálevu. Kopřivový čaj pomáhá k celkovému pročištění organismu, -8-
Den Země 2016
Chrousti
posiluje cévní systém a pomáhá proti revmatickým bolestem. Čerstvá vylisovaná šťáva z mladých kopřiv pročistí krev a zbavuje stresu.
8. Podběl lékařský Podběl lékařský, někdy také podběl obecný, je vytrvalá léčivá rostlina s dlouhým plazivým oddenkem. Listy začínají růst až po odkvětu. Vyskytuje v celé Evropě a v Asii. V Česku roste převážně na vlhkých místech, na polích, u vody, na loukách, na březích potoků a v příkopech. Podběl lékařský má dezinfekční a protizánětlivé účinky. Používá se při zánětech horních cest dýchacích k lepšímu odkašlávání a k potlačení zánětů. Užívá se v nálevu, samotný nebo v čajových směsích. Čerstvé lístky z odvaru se přikládají na spáleniny, oteklé a bolavé klouby a na špatně hojící se vředy. Lidové léčitelství doporučuje obklady z jeho výluhu na záněty žil a obtížně se hojící rány.
Invazní rostliny Jsou to rostliny, které nejsou původní a velmi rychle a nekontrolovaně se šíří po krajině. Vytlačují původní druhy rostlin. Velmi známou invazní rostlinou v České republice je bolševník velkolepý, který ohrožuje celé ekosystémy. Patří sem také netýkavka žláznatá, trnovník akát, křídlatka japonská, borovice vejmutovka… V České republice je celkem 90 druhů rostlin, které jsou považovány za invazní.
1. Bolševník velkolepý Bolševník velkolepý patří do řádu mrkvovitých rostlin a pochází z centrální Asie. Může být vysoký až 5 metrů. Dráždí lidskou kůži a způsobuje vyrážky a puchýře. Osidluje většinu stanovišť. Šíří se kolem vodních toků a cest. Semena se šíří pomocí větru, tekoucí vody, ale mohou být také přichycené na dobytku nebo pneumatikách. Semena klíčí brzy na jaře, a protože jsou pro většinu živočichů nestravitelná, většina z nich vyroste. Pohlcuje většinu slunečního záření a tím znemožňuje ostatním rostlinám růst a přežít.
-9-
Den Země 2016
Chrousti
2. Netýkavka žláznatá Netýkavka žláznatá je jednoletá bylina, která patří do řádu netýkavkovitých a může měřit až 2,5 cm. Roste na okrajích lesa, podél cest, u potoků, na mýtinách a pasekách. Potřebuje výživnou a spíše neutrální půdu s průměrnou vlhkostí. Špatně snáší suché oblasti, vyšší polohy a hory, příliš suchou půdu a nedostatek světla. Rozmnožuje se pomocí semen, které chrání něco jako lusk, který po dozrání semen praskne a semena se vymrští do vzduchu. Po utrhnutí a pohození na zem vyroste na místě dopadu. Původem pochází z Himalájí a do Evropy se dostala v 19. století. Její semena jsou jedlá. Patří mezi medonosné rostliny.
3. Křídlatka japonská Křídlatka japonská je statná, vytrvalá, dvoudomá a rychle se rozrůstající rostlina. Je vysoká okolo 2 metrů a vytváří téměř neprostupné porosty. Pochází z jižní a jihovýchodní Asie. Do Evropy byla dovezena okolo roku 1850 a začala se prodávat jako okrasná rostlina, ale postupně se začala nekontrolovaně šířit. Rozmnožuje se pomocí oddenků, které spolu s odpadními listy vytvářejí látky, které znemožňují růst ostatních rostlin. Mladé výhonky jsou jedlé a mohou se použít jako špenát, ale má hodně kyseliny šťavelové, a proto ji nesmí jíst lidé trpící chorobou ledvin. Oddenky se využívají v asijské medicíně pro léčení nehojících se ran a proti rakovině žaludku a tlustého střeva.
Brouci –škůdci a pomocníci 1. Škůdci TESAŘÍK BOROVÝ Tesařík borový se vyskytuje, jak již napovídá jeho druhový název, především v borových lesích. V dospělosti je tento brouk z čeledi tesaříkovitých různě dlouhý, nejmenší jedinci dosahují 12 milimetrů, naopak na některých lokalitách se vyskytují i brouci dlouzí 22 milimetrů. Vyskytuje se v České republice po celém území, místy je tesařík borový velmi hojný. Obývá také celou Evropu kromě Britských ostrovů.Neobývá Mongolsko,Čínu, Japonsko, Kazachstán, Turecko a Irán.
-10-
Den Země 2016
Chrousti
Brouci se ve volné přírodě objevují pouze v nejteplejších měsících v roce, od června do září. Tesařík borový je nočním druhem tesaříků, za soumraku poletují, ve dne se skrývají pod kládami nebo v trhlinách kůry. Ale často se brouci vyhřívají i na sluníčku na pařezech nebo kmenech. V noci naletuje na světlo. Samice tohoto brouka klade vajíčka na čerstvé pařezy, v nichž pak larvy vyhlodávají chodby. Vývoj trvá tři a více let, přezimuje jako larva. Kukelní komůrku si vytváří i velmi hluboko ve dřevě. Líhne se na jaře a dřevo opouští v květnu. Vylíhlí brouci vykusují okrouhlý otvor a jím vylezou ven. Jako možný škůdce je tesařík borový opravdu významným druhem, napadá pouze spodní části již dříve odumřelých stromů a pařezy,ale může napadnout i krovy z borového dřeva.
MANDELINKA BRAMBOROVÁ Mandelinka bramborová má oválné, silně vypouklé tělo, hnědočervený štít a hlava s černými skvrnami, žluté krovky nesou deset charakteristických černých podélných pruhů. Původem pochází mandelinka bramborová z Ameriky (pravděpodobně Texas), kde se záhy rozšířila po celém kontinentu. Na přelomu 19. a 20. století se dostal do Evropy a během 40. a 50. let se mandelinka rozšířila po celé Evropě. Z podlouhlých žlutooranžových vajíček, která mandelinky kladou ve shlucích po 30-35 kusech na rub listů (jedna samička může za svůj dvouletý život naklást až 2400 vajíček), se po 4 až 15 dnech vylíhnou charakteristické cihlově zbarvené larvy s černou hlavou, černým obojkem a řadou černých (resp. černohnědých) teček po stranách zadečku. Bez ustání se živí listím. Po 21 dnech spadnou do půdy, zahrabou se 4-10 cm do země, kde se zakuklí a po dvou týdnech vyvinou v dospělce. Podle klimatických podmínek se za sezónu mohou vystřídat až tři generace; v Česku jsou to na jižní Moravě a v Polabí dvě, jinak jediná. Dospělci přezimují zahrabaní v zemi. Mandelinky, které přezimovaly, se mohou pářit až po přijetí potravy. Když je v době páření hezké a slunečné počasí, páření nabývá masového charakteru. Po několika minutách po prvním páření se mohou oba brouci pářit podruhé. Oba brouci se spolu mohou pářit třikrát až pětkrát za jeden den. V období páření spotřebovává mandelinka bramborová více potravy.
-11-
Den Země 2016
Chrousti
2. Prospěšný hmyz STŘEVLÍK FIALOVÝ Střevlík fialový je u nás hojnější už pouze místy. Často tohoto střevlíka objevíte v blízkosti lidských sídel, ale i v kůlnách a sklepích. Vyskytuje se v červnu a červenci. Když tohoto, v dospělosti 25 až 35 milimetrů velikého brouka uchopíte do ruky, vypouští ostře páchnoucí tekutinu. Střevlík fialový je na první pohled protáhlý brouk s dlouhýma nohama. Zbarvení má tento druh matně černé, vnější okraj krovek a štítu je zlatavý s nádechem do modrofialova či modrozelena. Brouci se přes den ukrývají pod kameny, v listí, pod kusy dřev, ve zbytcích stromů v lesích i mimo les od nížin do hor. Za soumraku a v noci loví hmyz a plže. Jsou nelétaví. Většina brouků z čeledi střevlíkovitých je masožravých a pomáhají značnou měrou udržovat biologickou rovnováhu v přírodě. Střevlíkovití patří mezi největší čeledi brouků na světě, čítá kolem 30 000 druhů brouků. Většina druhů této čeledi má hnědou nebo černou barvu, některé však mohou být výrazně kovově zbarvené. Většina zástupců této čeledi jsou noční draví brouci, larvy jsou pak dravé vždy. Střevlíkovití v mírném podnebném pásu jsou nelétaví, protože mají srostlé krovky. Většinou se velmi rychle pohybují, což jim usnadňuje lov.
HROBAŘÍK OBECNÝ
Hrobařík obecný je u nás všude dost hojný. Je dokonce nejhojnější z šesti středoevropských zástupců svého rodu. Když v lese najdete mrtvolku ptáka nebo menšího savce a opatrně ji pomocí klacíku nadzvednete, určitě objevíte několik těchto pruhovaných brouků. V dospělosti dosahuje tento druh délky těla v rozmezí od 12 až do 22 milimetrů. Hrobařík obecný se vyznačujíce napříč oranžovo-černě páskovanými krovkami. Toto výstražné zbarvení značí, že produkují obranné chemické látky, a proto se jim predátoři vyhýbají. Tykadla jsou černá, s posledními třemi články tykadlové paličky opět oranžovými. Večer a v noci přilétá hrobařík obecný k mršině ze širokého okolí a započne se svou „hrobnickou“ prací (proto dostal pojmenování hrobařík). Podhrabávají pod mrtvým tělem živočicha půdu, až mrtvolku zahrabou. Samice na ni nakladou vajíčka a vylíhlé larvy se pak živí rozkládajícími se živočišnými látkami. Potom se zakuklí pod zemí v komůrce. Ke kladení vajíček dochází na jaře a v létě. U tohoto druhu ze zajímavé čeledi hrobaříkovití přezimují pouze imaga. Dospělí brouci jsou převážně draví a živí se larvami hmyzu žijících na mrtvolkách malých zvířat, případně na hnijících houbách. -12-
Den Země 2016
Chrousti
Ptáci a jejich stanoviště 1. Vodní ptactvo Žijí v blízkosti vody nebo mokřadu. Jsou to ptáci, kteří žijící v blízkosti sladkých vod, ale někdy se uvádí do této skupiny i ptáci mořští. Některé druhy ptáků se sice u vody zdržují, např. kvůli koupeli, pití, nebo lovu ryb či jiných vodních živočichů, i když vodní prostředí není jejich domovským stanovištěm.
Přizpůsobení:
dovedou plavat - mezi prsty mají plovací blány různého tvar nohy jsou posunuty dozadu husté opeření (prachové i obrysové peří) - peří je nesmáčivé (potírají ho olejovitým výměškem z ostrční žlázy vrstva podkožního tuku - ochrana před podchlazením hnízdí většinou na souši blízko vody, potravu loví ve vodě
Labuť velká
Kormorán velký
Husa velká
Kachna divoká
čáp černý
2. Lesní ptactvo- dravci a sovy Znaky
masožraví ptáci žijící většinou v lesích, výborní letci ostrý, hákovitě zahnutý zobák silné nohy se zahnutými drápy – pařáty výborný zrak i sluch mláďata dravců i sov jsou krmivá, opeření tvoří bělavé prachové peří podílejí se na udržení biologické rovnováhy
-13-
Potápka roháč
Den Země 2016
Chrousti
Potravu dravců a sov tvoří myši, hraboši, obojživelníci, hadi, ptačí mláďata, větší druhy loví zajíce apod.
Káně lesní
Jestřáb lesní
Sokol stěhovavý
Orel mořský
Poštlka obecná
Sup hnědý
Sýček obecný
Výr velký
Kalous ušatý
3. Lesní stromoví ptáci – Šplhavci Znaky
silný zobák - dlátovitý tvar přizpůsobený k tesání do kmenů (hledání larev) dlouhý jazyk se zpětnými háčky (vytahování larev) šplhavé nohy - 2 prsty dopředu a 2 dozadu rýdovací ocasní pera slouží jako opora při pohybu po kmenech hnízdí v dutinách a korunách stromů, mláďata jsou krmivá -14-
Den Země 2016
Datel černý
Chrousti
Strakapoud velký
Žluna zelená
4. Lesní stromoví práci – pěvci Znaky
čtyřprsté končetiny přizpůsobené k pohybu po stromech - dlouhý běhák (opatřen rohovitými štítky), zadní prst silnější, samostatně pohyblivý zobák šídlovitý nebo kuželovitý - potravu vyzobávají hlasové ústrojí - syrinx hnízda jsou většinou miskovitá nebo využívají dutin po šplhavcích (brhlík), mláďata jsou krmivá, po vylíhnutí značně nevyvinutá některé druhy u nás přezimují, jiní odlétají (např. hmyzožraví) potravou jsou hmyz a jeho larvy, kroužkovci, plži, semena, plody
Brhlík lesní
Kos černý
Pěnkava obecná
Drozd zpěvný
Sýkora koňadra
-15-
Krkavec velký
Den Země 2016
Chrousti
Sojka obecná
Kavka obecná
5. Ptáci okraje lesa a křovin Znaky
nohy přizpůsobeny k pohybu po zemi i ve větvích většinou rovný zobák – živočišná i rostlinná potrava hnízdí na stromech, keřích i na zemi, mláďata krmí
Hlub hřivnáč
Vrána šedá
Kukačka obecná
Straka obecná
Havran polní
6. Ptáci ve městech Přizpůsobili se životu ve městě. Mají vyšší hlas. Využívají člověka k potravě (krmítka) a k stavění hnízd. Jsou trochu větší a silnější.
-16-
Den Země 2016
Chrousti
Racek chechtavý Další zástupci: holub hřivnáč, kavka obecná, kos černý
Savci Společné znaky savců
Srst (obvykle) Mléčné žlázy Teplokrevnost Smyslové orgány (vyvinuté) Kožní deriváty1 Vyměňující se zuby Rodí živá mláďata
Název
Řád, čeleď
Potrava
Zajímavost/i
Krtek obecný
Hmyzožravci
Bezobratlí
Chodby pod zemí
Ježek západní
Hmyzožravci
Bezobratlí
Hibernace2
Netopýr rezavý
Letouni
Hmyz
Echolokace3, noční tvor, létá
Kuna lesní
Šelmy, kunovití
Tchoř tmavý
Šelmy, kunovití
Jezevec lesní
Šelmy, kunovití
Všežravec (savci, obojživelníci, vejce…) Masožravec, predátor všežravec
Vydra říční
Šelmy, kunovití
Medvěd hnědý Rys ostrovid
Šelmy, medvědovití Šelmy, kočkovité
Vlk obecný
Šelmy, psovití
Liška obecná
Šelmy, psovití
Veverka obecná
Hlodavci
Výskyt
Les Pachové žlázy
Les
Nemá hibernaci
Les
Masožravec (ryby, měkkýši,…) Všežravec (spíše ovoce) Masožravec, predátor Masožravec, predátor Všežravec
Ohrožený druh
Řeka, voda
Nemá hibernaci, v ČR v Karpatech
Les
V ČR hojně rozšířená
Les
Semana, houby, vejce, plody
Chráněný druh
Les
-17-
Les Les
Den Země 2016 Křeček polní
Hlodavci
Bobr evropský
Chrousti hibernace
Pole
Hlodavci
Všežravec (semena, hmyz,...) Býložravec
Stavba hrází
Řeka, voda
Zajíc polní
Zajíci
Býložravec
Rychlý běžec
Pole, louka
Králík divoký
Zajíci
Býložravec
Prase divoké
Sudokopytníci
Všežravec
Žije v koloniích v norách Nepřežvýkavé
Louky, okraj lesa Les, pole
Srnec obecný
Sudokopytníci
Býložravec
Přežvýkavec
Les
Jelen lesní
Sudokopytníci
Býložravec
Přežvýkavec
Les
Kožní deriváty1 = kožní výrůstky, rohy, parohy, nehty Hibernace2 = zimní spánek Echolokace3 = postup, kdy se vysílaný zvuk od předmětu odrazí zpět do místa vysílání, kde je zpětně zachycen. Používán netopýry při lovu hmyzu
Zdroje
www.google.com http://www.astro.cz/clanky/svetelne-znecisteni/den-zeme-a-upozorneni-na-svetelneznecisteni.html www.cs.wikipedia.org
-18-
