Gymnazium Trhove Sviny
Pisemna prace pro Ustfedni kol0 31. rofuiku D~jepisne olympiady.
Dekanskj chram
Nanebevzeti Panny Marie
v Trhovjch Svinech
Jan Jindra
Skolni rok: 2001/2002 Ro~nik:
kvarta
Vedouci prace: Mgr. F. Slipka
''''
o bsah DekaDskj chram Nanebevzeti PaDDY Marie
v Trhovjch Svinec,b ................................................ 3
Poznamky............................................................ 5
O lb razove
pruohy................................................... 8
Fotograficke pfiloby............................................... 20
Slovnicek pojmu .....•......•........•....•.,...................•... 29
Literatura a prameny............................................. 31
2
Dekans ' chr' m N nebevzeti P nn _M rie v Trbo ' ch_Svi h u eslcYch Budejovic je vYzDa~nou panuitkou jihoceske pozdnl gotiky. Mesto,o nernZ jsou prvru zminky uZ z poloviny 13.stoleti, patrilo piivodne Vitkovcum a od r.1359 pal<: RoZmberkiim. Oldrich z Rozmberka v r.1437 potvrdil Svinenskym tzv. ,,ktalovo pravo"l) (mestske pravo). Ufednebylyale T.Sviny p0vYseny na mesto teprve 13.l1.1936. ChrAro stoji na svahu severozapadniho konce stareho mesta nad udolim Farskeho potoka, pod navriim dnes pojmenovanem Kozinovo namesti (postaru ,)(ozi placek" ~i ,,na Kozine''), na new kdysi stilvai svinenskY brad. 2) Od nilmesti k nemu vede Uzka Kostelni ulice. Historie kostela as nim souvisejici hradni kaple sv. Jana Kftitele za~ina na sklonku 13. stoleti aje spjata s historii tehdejsiho hradu. PUvodni fami kostel, jehoz podobu neznltme, stal na miste nynejsiho cbrilmu a je bezp~ne dolozen z ruznych darii, diichodii a listin ze 14. sto leti. 3) ZpustOSeni hradu za husitskYeh valek a jeho nilsledne pustnuti 4) se nemohlo nedotknout kostelnieh budov. To byl pravdepodobne i diivod, proo se ve 2. polovine 15. stoleti pfistoupilo k prestavbe a fakticky k vybudovani noveho farniho kostela s pouZitim zdiva ze 13. a 14. sto leti. Opis kolem vytesaneho mestskeho znaku nadjiznim portalem nese IetopoCet 1485, cozje s velkou pravdepodobnosti i rok dokon~i hrube stavby. Zdivo trojlodi je wteene rane goticke z konce 13. stoleti a z teu doby je i severni portal. Spodni cast nynejsi hlavni vez.e a jizni pfedsinjsou z 2. poloviny 14. stoletL S) Pnive pfestavbou svinenskeho farniho kostela v 80. letech 15. stoleti byla zahajena fada jihOOeskYch pozdne gotiekYch kostelii. Ty byly dilem rozmberske stavebni huti, kteni v posledni ~tvrtine 15. stoleti vytvofila na j ihu tech mnoho skvostnych pamatek. 6) Z 16. stoleti nejsou 0 kosteIe dolozeny Zildne vYzoamnejsi udalosti. Pravdepodobne v r.16J1 vznikly jako vzpominka na Petra Voka nad jiznim portidem dye kruhove fresky: jezdec na vzpinajicim se koni apo/epSenyerb rozmberskY.7) K r.1620 je pale dol'ozena zpriva 0 vyloupeni kostela stavovskou posAdkou z Tfebone. 8) Tehdejsi pisaf Vit Matyas HradiSt'sky si posteski, ze kostel i fara byly uplne vyloupeny a vydrancovilny " ... talc, ze nie nepozUstavil ... , kalichu, paten, monstranci velka stfibrna a ornatU peknych a vselija kYch barev ... " 9) Spaleny byly i lavice, takZe se nemohly konat bohosluZby. Vojilci v kostele dokonce nocovali a zfejme tam i ustiljili kone. V r.1712 byla kostelni vez"o pul p8ta sahu zvYSena na zdivu a 0 deset sahu stfecha. ,,10) Za slouZil se 0 to zdejsi rodilk, svinensky faral' KaSpar Josef Maruna. N8k1ady byly hrazeny z pfispevkii vefieieh a riiznyeh darii. ll ) Pn velkem pozaru mesta v r.1828 shofela kostelni va, byly zniceny vezru hodiny a vsech pet zvonu se roztavilo. Na dvou z nich byl pry podle fami pametni knihy letopoCet 1266. 12) Techto staIjch zvonu se asi mohla tYkat mistni povest 0 svini a zvonu. 13) Shofela rovnez by vaia hradni kaple sv. Jana Kftitele, misto niz je dnes pled jizni stranou kostela pouze kamenny kfiZ. Hned po pozaru za~i farniei jednat 0 pofizeni nOvYch zvonu. U Hneckeho zvonafe Jana Hollendera byly pak objednAny Ctyfi vezni zvony a jeden zvon do sakristie. Celkova cena ci nila 1731 zl. 17 kr. konven~ni meny a slozil a se na ni obec, svinen~ti "sousede" a take dalsich 16 mensich obci svinenske farnosti. Na vez byly zvony vyzdvizeny v r.1832. 14) Do r.1838 by Iy zfejme opraveny i vezru hodiny. 5. prosince 1842 byla zdejsi fara pOvYSena budejovickym biskupem A.K. Ruzi~kou na dekanstvi.IS) Z kostela se tak sta1 dekanskY chnim. V r.1849 byl vysv~en novY zvetSeny hi'bitov za kostelem. V sou~nosti je vSak: na jeho miste nepfiliS nav!tevovany mestsky par~ nebot' tento hr"bitov byl v 70. letech minuleho sto leti ZTUkn a hroby odstraneny nebo plemist~ny. Kostelni v!z byla koneene opravena v r.1850 a byla pro jistotu pobita plechem. Do te doby ji provizom~ chranila jen "bidna ~indelova strecha". Celkove nAkiady na upravu veze dosihly 2190 zl. 12 a 112 kr. videiiske meny a pnici provedl tesafskY mistr Jan Ziegrosser. Do makovi ce na spiece veze byl ulozen dobovY zapis a tehdejsi penize. 16) Kolem kostela byly tez vysil 3
zeny stromy.17) Klenba V patte hlavni veze byla opravefia V r. 1864 a novogotick)r portal V za padni obranne vezi byl prorafen a upraven v r.1888. Popis stavby. Kostel se skliu:l! z presbytiJie, smoveho trojlodi 0 stejne rysce, z hlavni a obranne veZe. K severni strane kn6DSte se poji kfestni kaple a sakristie. Na jeho jiZni strane stoji hlavni vez (zvonice) a predsin. Zdi presbytare a trojlodi jsou zpevneny opiraky a kostel je zastresen vysokou valbovou nebo spise polovalbovou strechou. V presbytan a v lodijsou vysoka dvoudilna goticka okna s vetsinou dochovanymi puvodnimi kruibami. Ve spodni casti 18 hlavni veze je dochovano krasne trojdilne okno s kruZbou z 2.pol. 14.stoleti. ) Na severni strane zapadniho pruceli je mala roseta s vifivou kruZbou. Tn vnejsi portaly jsou puvodni, go ticke, pouze v obranne vezije portcil novogotick)r z 19. stoleti. Zdivo je tvoreno z lomoveho a tesaneho kamene a cihel. Ai. na obrannou vez a armatury na naroZich a openicich je cel! plo cha vnejsiho zdiva omitnuta. Z pohledu na hlavni vez je dobre patme, Ze jeji spodni dYe tteti ny jsou puvodu gotickeho, zatimco horni tretina s naroZnimi pilastry je barokni. Cibulova stfecha veze s lucemou a makovicije novobarokni. 19)Co se tYee rozrneru stavby, tak sifka trojlodije 16,65 m, jeho rySkaje 11 m a stfecha dosahuje pozoruhodne rysky 19 m. Vyska zapadni obranne veze je rovnez 19 m. Interier kostela je stavebne goticq, avSak: rybavou a ryzdobou barokni. Strop hlavniho trojlodi a presbytare je sklenut jednoduchou sit'ovou zebrovou klenbou, ki'estni kaple pak nadhernou hvezdicovou klenbou.Trojlodi je neseno tremi pciry osmibokych piliiii s vyzlabe nymi stenami a kusymi sroubovite se staeejicimi pfiporami, jef jsou charakteristicke pro pozdni gotiku. V zapadni casti kostela je zdena empora (kruchta), otevrena do trojlodi tfemi nestejnymi oblouky, ktera je podklenuta jednoduchYmi hvezdicorymi klenbami. V zaveru choru se nachazi hlavni barokni oltar, v prave jiZni lodi pak barokni oltar sv.Barbory. Na leve strane kneZiSte se sedlovjm portalkem vchilzi do sakristie, nad niz se v patre naleza bYvala klenotnice. Do ni se lze dostat ze sakristie druhym sedlorym portalkem po vfetenovem scho disti. Z empory se lze zase po dfevene pavlacce dostat do klenute mistnosti nad jizni pi'edsini, ktera drive slouZila jako mestska zbrojnice a archiv. Rovnez lze odtud vstoupit do zapadni ob ranne veZe, ktera nema klenuti a lze skrze ni po dfevenych schodech vystoupit do chnirnove ho podkrovi. Zajimavosti. Obranna vez rna velmi pekne zachovane klieove sti'ilny, ktere jednoznacne dokladaji pevnostni raz telo pozdejsi pristavby. Jeji zdi jsou pres 1 m silne. Na cete stavbe je v}'razne patrna roZrnberska symbolika. CeIVene petiliste nile jsou nama lovany na Ctyfech maltou nahozenych stitcich na vnejsi strane zaveru. Dalsi rue jsou vytesa ny na stitcich nekterych operakU. Velka rue je na drevenych dvefich jizniho portaIu a dye ru ze jsou tez na svomicich ldenby v jizni lodi. Na svorniku severni lode je zajimary heraldicq symbol Odfivous, ktery doklada spfizne nost RoZffiberkU s rodem paOli z Kravaf. V chrarnu se take pohfbivalo, a to af do doby vlady cisafe Josefa n., kter:Y pohfbivani v ko stelech zakcizal. V roce 1900 byly z nclhrobkU ve dlafbe zachovalejsi uZ pouze dva. A to nahrobek PouzarU z Michnic a nahrobek Vojtecha z Laboune.20) Ostatni nahrobky s napisy se bud' uZ v kostele nenalezaji, nebo byly behem doby tak seslapany, ze se nedaji precist. Navic jsou v soucasnosti zakryty zpovednici ajinymi vetsirni predmety. Cast z asi dvou nahrobkU lze spatfit vpravo pod emporou. Ze stareho gotickeho oltafe se dochovala napfiklad di'evena polychromovana socha sedici Madony s deckem, zajimava ukazka pozdne goticke rezbarske prace, na jejirnZ podnozi je letopoCet 1520. Vyska teto madony je 153 cm. SouCasDost. V 90. letech minuleho stoleti - tedy pred nekolika lety - prosel kostel vnejsi rekonstrukci, pfi niz byla opravena stfecha a obnovena fwda veetne freskove ryzdoby. Inte rier kostela zatim pro nedostatek financnich prostredkU bohuZel opraven nebyl.
4
Poznamky
te
1) Tzv. ,,krillovo pnivo" rusilo panske pravo odumrti. Zemfel-li do doby nekdo bez po krevnich dedicu, pnpadla polovina jeho statku vrchnosti a jen druha polovina vdove; zem rei-ii nekdo bezdetny a neziistala-li ani vdova, piipadlo cele jeho jmeni vrchnosti a ni koliv nejblizsim pfibuznym 1 K. Kurka: Trhove Sviny.1936, s.15-16/. 2) Mesto se pravdepodobne vyvinulo prave z podhradi zdejsiho hradu. Ten byl vSak za do by husitske Janem Zizkou z Trocnovadobyt, vypalen a pote zi'ejme zpustl a byl rozebran na stavebni material. V nej starsi gruntovni knize mesta Svinu z r.1480 uZ brad neni ani zmino van 1 A. Sedlcirek: Hrady, zamky a tvrze KraIovstvi ~eskeho m. Budejovsko.1884, s. 238 239; K. Kurka, c.d., s. 116-117; Kralovstvi ceske lIT. Jifni Cechy. 1908, s.135-136/. o existenci hradu v TrhoyYch Svinech psal napr. i F. Palacky: ,,Dale obrativ se IZiZkal ke Svinum, lezicim nedaleko jeho rodiste Trocnovskeho, dobyl i tam hradu v kratce." 1 F.Pa lackY: Dejiny mirodu Ceskeho v Cechllch a v Morave. B. Ko~i, Praha 1907, s. 558/.
tez
tez
3) Napf'. v r.1314 daroval jisty Mikulas z Pasovar svinenskemu kostelu desatek ze sve ho dvora v Nefeticich; v r.1353 daroval Trojan z Dubravic svinenskemu kostelu ro~ni du chod 8 grosu atp. Na konci 14. stoleti mel svinensky kostel zi'ejme nejvetsi plijem v dou dlebskem dekanlitu, nebot' farar piispival v r .1384 na papezskY desatek 1 kopou a 6 grosi, zatimco krumlovsky pouze 50 grosi a kaplicky pouze 48 grosi 1K. Kurka, c.d., s.116-117; tez A. Teich1: Geschichte der Herrschaft Gratzen. Gratzen.1899, s. 336-3371. 4) 0 zpustnuti hradu sved~i ito, ze v r.1462 bylo kaplanstvi z dnes jif neexistujici hradni kaple sv. Jana Kftitele (zaloune r.1355) pfeneseno k jednomu oltan ve famim kostele krumlovskem. Kaple mela aZ do r. 1462 sve kaplany, ktefi byli nezavisli na hradnich farilfich. 1A. Sedlcirek, c.d., s. 238-239; tez K. Kurka, c.d., s.116/. 5) Portal s presbytilfem do sakristie vznikl po race 1500, presbytar byl sktenut v r.151 0, kfestni kaple a zapadni (obranna) vez dokonceny k r.1520 1 E. Poche a kol: Umelecke pamat ky Cech 4. Academia, Praha 1982, s.74/. 6) DalSimi vrcholnymi dily jihoCeske pozdni gotiky jsou zejmena: fami kostel v Dolnim Dvonsti z r.1488, vzdusny presbytar dekanskeho chramu v ROZmberku a kostel ve Chvalsi nach z pocatku 16.stoleti 1F. Kavka: Ziaty vek ruzi. Nald. C. Budejovice, 1966, s.37-38; tez 1. Branis: Obrazy z dejinjihoCeskeho umeni. A:B. Cerny, 1909, s.54-621. 7) V obecnim u~tu z r.1611 je tota zapis, ze "Samueli malifi vyplaceno bylo 5 kop grosu 1 kopa = mincovni pOCetni jednotka, 1 kopa CeskYch grosu = od 16. stol. 60 bilych grosu = 140 krejcarUl, za vymalovani erbu na prostfedni vezi kostelni pro pamatku Jeho Milosti Pana vladai'e ... " 1zapis mestskeho archivare K. Kurky z 2. 7. 1940 I. 8) Tvoiili ji Holand'ane ( ,,Nydrlanti" ) a Angli~ane pod velenim Joboa Syttona, anglickeho dustojnika, ktere holandska vlada a anglicky kral Jakub I. poslali naSim CesIcYm stawm na poomoc. 1K. Kurka, c.d., s.28 I. 9) K. Kurka, c.d., s.29. 10) Tamtez, s.46; silh = stara delkova mira, asi 1,78 m.
5
11) Stavbu proved I mistr zednicky z Rozmberka Andreas Scheckhausen. Zednici meli denni plat po 20 krejcarech a provaz k rumpalu, kterym byl na vez dopravovan material, stal 16 zla tych. Zapis 0 techto zajimavYch detailech provedli v r.1712 farar Maruna a kantor Svoboda a listinu dali do kostelni veze, kde byla nalezena pri oprave v r.1818, pote co do veze uderil blesk. I K. Kurka, c.d., s.47 I. 12) Podle A. TeicWa mely mit oba zvony letopo~et 1261 I A. Teichl, c.d., s.336 I . Skoda by la tehdy odhadnuta takto: pet znicenych zvonu - 4200 zt , kostelni vez se znicenou sindelovou stfechou - 800 zl., vezni hodiny - 300 zl. I K. Kurka, c.d., s.95 /. l3) Tato povest pravi, Ze v miste dnesni fary vyryla svine zvon. Byl dan na kostelni vez a mel pry tak libezny hlas, ze ho chteli koupit i BudejoviCti. Nabiz:eli za nej tolik stfibmwru, kolik se jich vejde mezi Sviny a Budejoviee do fady. Svinensti ho vsak neprodali a pozdeji se zvon po pozaru veZe rozlil. Je to tezjedna z povesti 0 vzniku mizvu mesta I K. Kurka, c.d., s.9; tez R. Kratky: Iihoeeske povesti. VIK Vimperk 1996, s.180; tez J. John: Me, tve, nak Trhove Svi ny. Ruze, Ceske Budejoviee 1974, S. 10-12 I.
14) Byly zasveceny: nejmensi sv. Josefovi, velky SV. Janu Nepomuckemu, prostfedni zvany ,,Majna" (podle podobneho shoreleho zvonu), rovnez sv. Josefovi a maly SV. Florianovi I K. Kurka, c.d., s.111 I. Pozdeji byl bud' jeden, a to velk}r zvon pfelit, nebo jeste jeden zvon v Pra ze pfikoupen. Zvony byly pojmenovany: "Velky zvon", ,,Majna", ,,Poledni zvon", "Umira eek" a ,,Pozdvihovaeek". Za I. svetove valky v~ byly vsechny zvony krome umiracku za brany pro vojenske ueely. V letech 1922-1929 pak bylo pofizeno z ruznych daro pet nOvYch zvonu ( SV. Josef, P. Maria, sv. Vaclav, sV. Ian a Umira~ek). V r. 1942 bylo vSech pet zvonu opet zabaveno pro valeene ucely ( na vYrobu del ), tentokrat nemeckou armadou. Po valee byl nalezen a meen pouze jediny z nich, takZe aZ do r.1989 byly na ven jen dva zvony: Umini ~ek a onen znovu nalezeny vetsi zvon. Pote pribyl zvon ,,Maria" a v r. 1993 byly vysveeeny a na vez vyzdvizeny jeSte dva dalsi zvony: ,,sV. AneZka" a ,,sv. Ludmila a sV. Vaclav" I Kronika mesta TrhovYch Svin, 1922-1926, s.33-34; tez 0 historii svinenskych zvonu. Trhovosvinen ske listy, ro~.III., 1993, c.2, s.4; tez P. Ivo ValaSek: Nove zvony konecne posveceny. Tamte!, s.5 I. 15) Dekanem byl v r.1843 slavnostne ustanoven dosavadni svinensky farar Martin Rtdk}r, kte ry ale uZ r.1844 zemfel I K. Kurka, c.d., s.105 I. 16) ,,Kfiz davan byl nahoru v den Povyseni sv. kiize, tj. 14. zilfi 1850. Okolo 2. hodiny odpo ledne vySer dekan s kaplany z kostela, ku posveceni kiize, ktery stal na zemi, 0 vez opfen. By 10 tam mnoho lidu pfitomno. Na to byl k.ftz posvecen uprostred veJikeho zastupu lidi, vyzdvi Zen a na sve misto na vrcholu veZe upevnen. Hudba hrlila dole i nahore, bylo to pekne podiva ni. Vylohy rozvriene na kaZdy dum v osade ~inily na kaZdy dum 1 zl. 57 kr. vid. meny." I K. Kurka, c.d., s.112 I. 17) Byly to akaty, jeriby a lipy, u kfiZe uvnitf byvaleho stareho hfbitova pak kastany. Celko ve naklady ~inily 50 zI. vid. meny I K. Kurka, c.d., s.112 I. Pn malem orka.nu, ktery postihl Trhove Sviny na konci 90. let minuleho stoleti, tedy pfed nekolika lety, vSak byly starobyle stromy kolem kostela znieeny a musely by! odstraneny. Kostel je proto dnes velmi dobfe viditelny. 18) V tomto okne bYvala okrouhla tabulka, na niZ byl namalovan MojtiS ukazujici na vztyceneho hada, k nemuZ vzhlizeji kleeici muZ s ditetem. Byl zde vyryt letopocet 1587. V r.1900 tam tato vzacna pamatka jeste byla, v r.1936 uz nikoliv I 1. Branis: Soupis pamatek 6
historickYch a umeleckYch v politickem okresu Cesko-Budejovickem. Praha 1900, s.126~ tez K. KUrka, c.d., s.119 I. ]9) Nekterym ndim pi'edkiim a fade kunsthistorikii se opravena vez asi moc nelibila. Napf. v jedne publikaci z r.I908 se muzeme docst, ze vez byla po ohni z r.1828 zakon~na .,nesou ladnou cibulovitou barokni bani" 1 KraIovstvi ~ske m., c.d., s.136 I. V Braniwve publikaci z r.1900 se pi~e dokonce 0 "nepekne cibulovite bani" 1 J.Brani~: Soupis pamatek, c.d., s.123 I. Kunsthistoriky asi opravdu novobarokni nAstavba na goticke stavbe muze trochu ro~ilovat, ale to je v§e, co s tim mohou delat. Faktem je, ze tide si na tuto vYraznou dominantu sveho mesta lIZ davno zvykli. 20) Na velkem, does lIZ seti'elem nlthrobku Vojtecha z Laboune, bylo napsano: LETA PANIE 1602 TENTO KAMEN DAL DILAT VROZENY A STATECZNY PAN GINDRZICH WOITIECH BRADSKI Z LABVNlE ANA SICKRAGICICH A V TOM CHRAME PANIE ODPOCZIWA - MATI TEHOZ PANA ELISSKA BRADSKA ROZENA RASSINKA. Does jiz neexistujici napisy je mome oalezt v dUe Trajerove "Geschichte der Dioecese Bud weis" 11. Branis: Soupis pamatek, c.d., s.129; tez K. KUrka, c.d., s. 120-121 I. V BfezanovYch .'zivotech poslednich Rozmberkii" je 0 smrti Vojtecha z Laboune tento zajimavY zaznam: "Umrti lindficha Votika. 23.dne tehoz mesice bi'ezna 116051, jeoZ bylo v stfedu po nedeli Lae tare, ftndfich Votik Bratsky z Laboune rodu starobyleho a na CiZkrajicich, slufebnik pana a vladate domu rozmberskeho, umfel okolo poledne. A v pondell po nedeli Kv~ne 14.4.1 v Svi nech TrhovYch v kostele, kdef sobe misto pnchystal a epitaphium Inlthrobni napis/ oa kame ne vytesane do zdi postaviti da~ pochovan v veku svem v letech 85. Nikda se nezenil. Clovek ctny, vesely a upfimny .. ... Sv\ij nlthrobek si dal tedy vyrobit pomeme dlouho pred svou smrtj (1602) a take v kostele byl zfejme umisten jeste pfed rokem 16051 Vaclav Bfezan: Zivoty po slednich Rozmberkii I-n. Svoboda, Praha 1985. s.575 I.
I
7
Obrazove prilohy
1. Jizni strana kostela Nanebevzeti Panny Marie. 2. Pficny fez trojlodim kostela. 3. PUdorys kostela. 4. Stfilny pro paine zbrane v zapadni obranne vezi. 5. Znak Trhov}'ch Svimi. 6. Fresky a mestsky znak. 7. RoZmberskyerb. 8. ROZmberska kftitelnice. 9. Heraldicky symbol "Odfivous". 10. Architektonicke prvky gotickeho chramu.
8
Pfiloha 1. Jizoi straoa kostela Naoebevzeti PaoDY Marie. Kresba zachycujici stay z roku 1900 je zajimava tim, ze ve druhem patfe hlavni v~Ze chybi goticke okno. Bylo totif zazd!no, takZe kresba ho ani zobrazit nemohla. Objeveno bylo teprve pi'i rekonstrukci kostela v 9O.letech minuleho stoleti Iviz fotograficlci pfiloha 17/.
9
---~------ .. -----~-" .-
.1 !
Pfiloha 2. Pn~DY
au trojlodim kostela.
Z obrazIru je celkem dobre patrne, Ze jednotlive lode maji
stejnou vj&1, ale n'imou·sifku. Pfi~inou teto drobne asymetrie je zl'ejme to, Ze chrlun vznikl prestavbou stadi budovy.
10
- -4
1-
-
-6
13 - - ~Q.---
-10--
?li/oha 3. PUdorys kostda:
q 1
2 3 4
5 6 7 8 9 10 11 12 -
13 -
jiZnf predsiii s puvodnim gotickjm portalem schodi~te na kruchtu zapadni obranmi va s novogotickym portalem empora (kruchta) trojlodi 0 stejne vY~ce, ale nestejne ~irce vretenove schodi!te (mek) do bYvaIe klenotnice sakristie ktestni kaple polygon31ni (mnohobok}') zaver 0 ttyfech stranach osmiuhelnika presbyterium (presbytlU', knezi~te) vtetenove schodi~te (!nek) do hlavni veZe hlavni vez (zvonice) kaple sv. Barbory
11
-.,.- -
1
I
strilna sterbi nova
klicova
pffc!ka
na zaklesnuti hakovnice
Pfiloha 4.
StnJoy pro paloe zbraol v zapadol obraDoe veii. JOOrui se 0 n~kolik stfilen ~t~inovYch a ~tyfi velmi p~kne stfilny kli~ove (pfipominaji obnlcenou klioovou dirku). Tvar stfilny rna i starobyla mestska p~t', dochovana nad jiznim portalem /viz fotograficka pfiloha 211.
12
Pfiloha5. Nad jifrum portalem je dovedne vytesany znak Trbovjcb Svinu (vez s hradbou, na niZ je misto brimy polozen Stit s petilistou rozmberskou rUZi~ nad ~titem je cimbun 0 ~tyfech stinkach, hradby po stranach maji to stinky; vez s oknem uprostfed rna rovnef cimbufi 0 tfech stinkach a je zakryta sttechou se dvema makovicemi; po stranach veze jsou bud' ozdo by nebo ~Iehajici plameny). ProtoZe kolem znaku je latinsky opis, jedna se fakticky 0 p~t'. Text opisu zni: "SIGILLUM COMUNITATIS CIUM Izkracene "civium"l SIVI ANNO DO Izkracene "domini"l 1 4 8 5" = P~ o~u mesta Svin Leta Pane 1485. Pe~ je veImi neobvykla, nebof misto klasickeho kruhoviteho tvaruje zde uZito heraldicke stnlny.
13
Pfiloha 6.
Fraky a mestskj zoak (peeet') nad jiZnim portaJem Kresba zachycuje stay z roku 1884 (ASedla~ek) 0 sto let pozdeji uZ fresky wbec nebyly viditelne, a proto musely bYt v po Iovine 9O.let minuleho stoleti (s ur~itou davkou restauratorske fantazie) obnoveny. Leva freska pfedstavuje jezdce s ~ervenou petilistou rUZi ve Stite, 2'iejm~ oblibeny robnbersk:y motiv (poU£ty napf. na jezdecke pereti Petra Voka nebo v exlibris Vilema z Rozmberka). Freska po prave strane je vlastne rozhojn~ny (polep§eny) erb robnbersk:y lviz obrazova pftloha 7 a fotografickll pfiloha 201. .
14
Priloha 7
Rozmberskj erb. Plmi z Rozmberka nosHi ve stribmem stitu ~rvenou rU.Zi se zlatYm se menikem, od pOCiltku 15.stoleti &tsto dophlovanou zelenymi luplnky mezi okv~tnimi list ky, Klenotem byla obdobna niZe. Posledni dva ROZmberkove, Vilem a Petr Vok, vSak bez krMovsk6ho souhlasu tento prost)' erb opustili a piljali ~ it deleny zlatym bfevnem (na n~mZ se nekdy obj evovaljdt~ modry bad), nad nirnZ byla ve stfibmcSm poli puvodni~ vena ri'lZe a dole v ~ervenem poli tn stfibme kosme pruhy /kosme = vedene odshora z he raldicky prave strany dohi ke stran<~ level. DUvodem teto zmeny byl domn~ly, ale napros to nedolo.zeny spo l~ny puvod s italskym knizecfm rodem Ursinu (Orsiniu), ktefi takov}t erb nosi dodoes. Pray! freska nad jiZnim portAlem je provedena pnive v teto uprav~. Proto fresky musely vzniknout mezi lety 1551 (kdy se stal vladaIem Vi16m z Ro.zmberka) a a 1611 (kdy zemfel 12. a posledni rOZmberskY vladaf Petr Vok). Podle jednoho u~iho z.aznamu byla prace provedena skuteene v roce 1611, a to na pOCest zemfe16bo vladaIe Petra Voka /viz fotografickli pfiloha 201.
15
Pfiloha8.
Rozmbenka kftiteloice v jizni pfedsini. Kresba zaehyeuje staY z roku 1884 (A.Sedlarek). Kftitelniee je lIZ renesan~ni. Dfik rna p!kn~ profilovanou patku a je zdoben akant0vYmi listy a tabulkou s dnes lIZ tem~f n~itelnym letopo~em 1559. Mu~leje zdobena rOZmber sJeym znakem a okfidlenymi hlavami andelu. Vy~ ld'titelniee je 105 ern, prUm~ mu~e pak 82 em. Druha kamenna kftiteJnice je jdt~ v kfestni kapli, ani jedna se vSak lIZ dnes ke kftUm nepouZiva. Zobrazena kftitelnice se pouZivll jen jako kropenka Iviz fotografiekll po loha 3/.
16
Pfiloha 9.
Heraldicky symbol "Odiivous" na svorniku leve (severni ) lodi Iviz tez fotograficka pli loha 11. Jedna se vlastne 0 obecnou heraldickou figuru ve tvaru zavinute stfely (tj. ~ipu, zakoneeneho vzadu pi'ivazanyrn pruhern latky, ktery se narnaeeJ v pryskyfici a zapalovaJ pred pouZitirn sipu jako upaiDe strely). TermiD vznikl jedDak na zakJade erbovni povest~ podle ktere slo 0 strelu, jd prostlelila rnuZsky vous, ktery se Da ni casteene OviDUI a jed oak ornylern Paprockeho, ktery jej v Cechach zavedl podJe polskeho herbu odrowoz. Na svorniku v leve chr8.rnove lodi je ztejrne proto, ze manfelkou 6. rOZInberskeho vladare Petra IV. (viMI 1493-1523) byla jista Eli~ka z Kravar (zemfeta r. 1500) a pam z Kravai' meli prave tento symbol ve svern erbu (viz men§i obrazek). Na protilehlern svorniku v prave lodi je pale roZmberska petilista rUZe.
17
Pfiloha 10.
Architektonicke prvky gotickeho chramu.
armalura
kvildry
j
sedlory portllek misa
kruiba
~ kflilelnice
-.~
.1 I
prvn( polovh,. 14. stol fly/listy • trojlisly benk~1
dtUh' potovina 13. ....01.
strl'ka
..~
odstupn6nl
""
.~
ob ihajlcl podokennl rlmsa
pu,':il. gOlicki'
sold
operne piliie
~ili
operaky
kosina
pozdnl U?l ika
18
clbulovii 51fecha (c,bulej
cibulova
s lucernou
klenh•• ( h\'czdo\'~)
klenb•• (siiol'a)
luccrna I
~)
lomov. zdivo - opus ince,tum
makovice
svorn ik
kon.zola
~
~
zkracena
kusa pi ipora
,, ,
, \
lomcnj oblouk (zleva:
ropy, lancctovY, normalni)
,,
, I I
/
r
polovalbova
valbova
s
Interierove prvky a pojmy: a- svornfk klenby, b - kap/! ci!i prsa klenby, c - celo klenby, d - kru1ba, e - pruty, f - ~paleta, g - bank~1 cili lavice, h - meziklenebnf 1ebro, i - pffzemnf ~ebro, j - J\ab~~nf ~tilek, k - abakus, I - lislova hlavice, m - prstenec, n - drill:, 0 - talfi'ovy prstenec, p - palka, r - sokl, : 5 - pfipora .
19
Fotograficke pfilohy / Foto: Jan Jindra /
I - HeraldickY symbol "Odnvous" na svorniku leve severni lodi / viz tez obrazova priloha 9/. 2 - Operne pilire a klenba hlavni lodi. 3 - RozmberskA khitelnice v jiini predsini I viz tez obrazova pfiloha 8 I.
4 - Nahrobni kameny pod emporou s uz temer necitelnymi napisy, zcasti zakryte zpo voonici. 5 - Cervena rozmberska n'ize na svorniku prave jiini lodi.
6 - Sedicl svinenskA madona z r.1520, umistena na Wavnim baroknim oltati.
7 - Nadherna hvezdicova klenba krestni kaple s kusymi pnporami. 8 - Klenba nad presbyteriem. V horni casti snimku je opet videt zkracena neboli kusa pfipora. 9 - Pozdne gotickj sedloyY pomilek v sakristii se starobylymi okovanymi dvermi, j imiz se lze dostat do bYvale klenotnice nad sakristii ( po vretenovem schodiSti ). 10 - Empora - kruchta v zapadni casti koste1a. Je nesenajednoduchou masivni hvezdi covou klenbou. Vlevo je videt operny pilif, uprostred pak barokni varhany.
II - CelkoyY pohled od severozapadu. V popredi je videt masivni obranna vez se stfilna mi. Je z lomoveho zdiva, v narozich zpevneneho armaturou z tesanych kvadru. 12 - CelkoyY pohled od severovychodu. Nad mohutnou valbovou stfechou vycniva barokni cast hlavni veze s novobarokni cibulovou bani, lucernou a makovici.
13 - Vchod do sakristie ze severni strany (v patre nad ni je bYvala klenotnice). 14 - Rosetove okno na leve strane zapadniho prOcell. Na snimku je take videt o¢rny piliI' zabudovany v lomovem zdivu opeme veu, ktery doklada, ze vez byfa skuteene pristavena pozdeji (do roku 1520). 15 - Novogoticky portal v zapadni obranne vEZi z konce 19. stoleti. V horni casti snimku je vide! S1:erbinova stfilna, vlevo pak armatura narozi.
16 - Trojdilne goticke okno v dolni casti hlavni veze, jehoz typick}' lomeny oblouk je oz doben obrazci ctyflistu nad pruty, ktere byly charakteristicke pro 14.stoleti.
17 - Hlavni vez ( zvonice ) v jani tasti kostela. Na snimku je zretelne videt predel mezi dolni gotickou casti a horni barokni pristavbou ( s naroZnimi pilastry a hodinami ). Prosrredni goticke okno (pod hodinami ) bylo odkryto v 90. letech minuleho stoleti I viz obrazova pfiloha 1 I. 20
18 - Rozmberska petilista rUZe na fasade severni strany kostela. 19· Openik s pultovou strukou a stitkem na jiini strane kostela, typicIcy pro vrcholnou gotiku. Na stitku je zretelne videt vytesana rOZmberska rUze 1 Pozn.: vpravo od tohoto opemeho pillie, mimo zaber snimku, jejiny operak zdobeny stitkem s bambulkou, coi je ui moliv pfiznacny pro goliku pozdni I. 20 - PrUceli jiini predsine s rozmberskjmi freskami Iviz tez obrazove pfilohy 6 a 71 a vytesanym mestskym znakem 1 viz tez obrazova pi'iloha 5 a fotograficka pfiloha
211. Zamrizovane okno mezi freskami vede do bYvale zbrojnice a archivu. 21- Mbtsky znak - pecet', vytesany nad jiinim portalem Iviz tez obrazova pfiloha 51.
Jeho kopii ve stejnem mefitku je mozne videt rovnez v zasedaci sini mestskeho ufadu. 22 - Celkovj' pohled od jihozapadu. 23 - Goticky portal vedouci do jiini predsine. v horni casti starobylych dfevenych dYer!
je patmy motiv rozmberske rUZe.
21
Slovnicek poimu /viz tei obrazova pfiloha 10/ Annatura - u historicke architektury nejcasteji zpevneni narozi a opernych piIHu kvadry, ktere v got ice zUstavaji zpravidla neomitnute. Cibulova strecba ( cibulovita, cibule ) - strecha nad kruhem, ctvercem nebo mnohouhelni kern, ktera je v prurezu konvexni ( vypoukla ). Empora - tribuna~ architektonicka konstrukce v kostelnim interieru, nesena klenbou na sloupech ci pilinch~ v podelnem kostele byva v zapadni casti (viz tez kruchta). Hvhdicova ( bvhdova ) klenba - klenba, jejiz zebra vytvareji hvezdu. KJenot - v herald ice vrchni ozdoba pi'ilby, upevnena na jejim vrcholu. Konzola - nosny kamenny clanek vysunuty ze zdi, podpirajici zebra nebo pi'ipory. Goticka k. rna tvar profilovaneho polojehlance s polokruhovou Ci polygomllni deskou. Kosina - horni skosena plocha, pultova sti'iska gotickeho opemeho pilire. Krucbta - kostelni kilr, hudebni tribuna, situovana v kostele zpravidla na zapadni strane a pristupna zvlastnim schodistem, vybavemi varhanami a urcena pro zpevni a hudebni doprovod liturgie. Kruzba - gotick}' architektonicky clanek, slozeny z profilovanych kamennych prutu, vypl ilujici zvhiste okenni oblouky, zabradli a rosetova okna, vyvinuty v plose v geometricky krouZeny obrazec. KfiZova (ubrova ) klenba - obloukova konstrukce kryjici vnitmi prostor, ktera vznika kolmym prunikem dvou valenych kleneb. Linie, kde se povrchy spojuji, vytvitfeji ostre za kfivene hrany. Jsou-li hrany zesileny febry, vznika klenba zebrova. Knitelnice - kamenna nebo kovova nadoba s krestni vodou, umistena v krest'anskem kos tele a urcena ke krtu kropenim vodou (od 13. stol. ). V romanske a goticke doM byly k. ka menne, slozene z obvykle pulkulove, nekdy hranate a ( v gotice) erby zdobene misy a driku s patkou. Lomeny oblouk - oblouk tvoreny dvema oblouky se stredy na linii rozporu, ktere se ve vrcholu setkavajj v jedinem bode. U normalniho lomeneho oblouku jsou stredy konstrukce v patkach a polomery kruznic se rovnaji rozponu. U vyssiho lancetoveho oblouku jsou stredy mimo podperne zdi, zatimco u nizkeho tupeho oblouku jsou stfedy uvniti' zdi. Lucerna - v architektui'e bud' nazev otvoru v klenbe, nebo celeho valcoveho mistavce s okny a vlastni kupoJi, ktery je umist'ovan nad vrcholem velke kupole a osvetluje ji. Makovice - neboli knoflik~ medena duta koule ( nekdy pozlacemi) nebo elipsoid na hrot nici veze, do niz se vkladaly zaznamy a udaje 0 zalozeni a stavbe objektu, 0 opravach atp . Operny pilif ( operak ) - konstrukce z kamenneho zdiva, slouzici k zachyceni sikmych tlakU kleneb ajejich rozvedeni za obvod stavby, charakteristicke zejmena pro goticke chramy. Pilastr - svisly architektonicky clanek, vystupujici mime z lice steny, opatfeny hlavici a patkou. Je to vlastne plochy, do zdi zapusteny pilif, ktery nema nosnou funkci a jeho uloha je pouze dekorativni. Polepseni erbu - obohaceni jiz existujiciho erbu, ktere provadi nositel prava udiIet znaky ( bud' udelenim noveho erbu, zamenou jeho casti, presunem erbovnich flgur nebo udelenim noveho znameni ). Portal!- architektonicky nebo take plasticky zdurazneny hlavni vchod do budovy (kostela, palace, domu). Presbytar ( presbyterium, chor ) - kneziste~ v krest'anskem chramu prostranstvi pfi hlav nim oltan pro duchovenstvo a ministranty, mime zvYsene a casto oddelene zabradlim. Pfipora - podpurny clanek gotickeho klenebniho zebra, opticky i fakticky pi'ejimajici Mst klenebniho tlaku. Zpravidla rna tvar polosloupu s vlastni patkou i hlavici. Pi'ipora ukoncena konzolou nad podlahou se nazy-va zkracena neboli kusll. Pozdne goticke plipory se zpravidla sroubovite staceji a jsou rozmanite zlabkovane, tordovane.
29
Roseta - riiZice; kruhove, ponejvice goticke okno ~lenene kruzbami; nejcasteji v zapadnim a v ~elech pri~nych lodi kostehi. Sakristie - zvlMtni prostor k uschove bohoslu.zebnych knih, rouch a predmetu v ktest'an skem kostele, situovany zpravidla jizne nebo seveme od knezi~te. Ve stredoveku mela take funkci chramove pokladnice. Sedlovj portalek - obdelny portalek s riizne utvarenymi vYplnemi homich kouhI, charakte risticky hlavne pro gotiku. Svornik - zaverecny klem'tk; zaverecny kamen klinoviteho tvarn ve vrcholu oblouku zebro ve klenby ( nekdy zvany vazclk nebo mnich), do nehoz se sbihaji klenebni zebra. Goticke svomiky byly vetsinou zdobeny tesanym omamentalnim, figunilnim nebo heraldickym mot i vern, Casto polychromovanym (vicebarevnym). Valbova strecha - konstrukce uzavirajici stavbu shora, slozena z nosne konstrukce (kro vu ) a z nepropustne krytiny. V. strecha rna spad k okapum na vSech ctyfech stranach a je zpravidla tvorena ~yfmi plochami, ktere se protinaji ve ctyfech nilrozich a ve vodorovnem hlebenu. Vietenove schodi§te ( §nekove, snek ) - kamenne nebo drevene tocite schodiste skladane z trojuhelnych stupnu, ktere jsou sirsi stranou zapusteny do obvodove zdi a uZsimi, valcovite zakoncenymi stranami se kladou na sebe a vytvafeji vfetenovou svislou osu. Zdivo - hmota zdi ( opus ). V gotice mohlo by! na chramovYch stavbach zdivo kamenne, cihlove nebo smisene (kamen a cihly). Kamenne zdivo pak mohlo by! napf. z lomoveho kamene ( tzv. lomove ) v pravidelnych ( opus gallicum ) ci nepravidelnych ( opus incertum ) vrstvach nebo z tesaneho kamene z kvadrii nizneho typu a razeni. Neomitnute zdivo se nazy va ,,rezne". prii~eli
30
LITERATURA A PRAMENY
Literatura
a) 0 chnimu Nanebevzeti P. Marie v T.Svinech:
Brani~, Josef: Obrazy z dejin jihoceskeho umeni, AB.Cerny, 1909. Branis, Josef: Soupis pamatek historickych a umeleckYch v politickem okrese Cesko-Bude jovickem, Praha 1900. Kavka, Frantisek: ZlatJ vek rUzi. Kus ceske hi storie 16.stoleti, Nakladatelstvi Ceske Bude jovice 1966. Kralovstvi ceske III. - JiZni Cechy, Nakladatelstvi P.K6rbra, Praha 1908. Kiirka, Karel: Trhove Sviny, nakladem mesta T.Svinu, 1936. Kutal, A. - Libal, D. - Matejeek, A. : teske umeni goticke 1. Stavitelstvi a socharstvi, S. V. U. Manes - Sfinx B.Janda, Praha 1949. Poche, Emanuel a kol.: Umelecke pamatky tech 4 (T-Z), Academia, Praha 1982. Sedlacek, August: Hrady, ziunky a tvrze Knilovstvi ceskeho III. - Budejovsko, Argo, Praha 1994 (fotoreprint vydimi z r. 1884). Teichl, Anton: Geschichte der Herrschaft Gratzen, Gratzen 1899.
Pozn.: specializovana publikace nebyJa.
0
chramu Nanebevzeli P.Marie v T.Svinech dosud vydima
b) ostatni literatura:
Denkstein, Vladimir - Matou~, Frantisek: Jihoceska gotika, SNKLHU, Praha 1953.
Hora, Petr: Toulky ceskou minulosti 2, Prace, Praha 1991.
John, Josef: Me, tve, nase Trhove Sviny, Ruze, Ceske Budejovice 1974.
PalackJ, F.: Dejiny narodu ceskeho v Cechilch a v Morave, B.KoCi, Praha 1907.
Raeburn, Michael a kol.: Dejiny architektury, Odeon, Praha 1993.
Trhove Sviny 500 let mestem, ncilcladem V.Horkeho, Praha 1938.
Zenger, Zdenek M.: Ceska heraldika, Vysehrad, Praha 1978.
Slovniky a encyklopedie
Augustin, Josef: Ceska republika ve znacich, symbolech a erbech, Arbor, Sokolov 1997.
Blaiieek, Oldiich 1.- Kropacek, Jift Slovnik pojmu z dejin umeni, Odeon, Praha 1991.
Buben, Milan: Encyklopedie heraldiky, Libri, Praha 1994.
Herout, Jaroslav: SlabikM nav~tevnikU pamatek, Stfedisko statni pamatkove pece Sti'e
doceskeho kraje, 1978. Janacek, Josef- Louda, Jii'i: Ceske erby, Albatros, Praha 1988. Klimes, Lumir: Slovnik cizich slov, SPN, Praha 1983.
ClankI v casopisech Kolar, FrantiSek: 0 znaku mest, In: Trhovosvinenske listy (dale jen TL), roc.II, 1992, cislo 5, s. 4. o historii svinenskJch zvonu (K.Kurka, R.Sicho, 1. Vazda), In: TL, roc.IIr, 1993, cislo 2, s.4. Slipka, Frantisek: Z historie mesta, In: TL, roc.II, 1992, cislo 5, s. 2-3 . Valasek, Ivo P.: Nove zvony konecne posveceny, In: TL, roc.III, 1993, cislo 2, s. 5.
31
Vaclav: Zivoty poslednich RozmberkU Kronika Trhov}'ch Svin 1922 - 1926, ..... r"',7!Hl
32
Svoboda, Praha 1985 ..
