DDT A JEHO DERIVÁTY. Úvod. Závazky

Část G: Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky

DDT A JEHO DERIVÁTY Úvod DDT je zvlášť nebezpečná závadná látka, náleží do skupiny pesticidů a má vysoký toxický potenciál pro vodní prostředí. Následující návrh programů dokumentuje dle dostupných informací vlastnosti, chování, výrobu, použití a především pak legislativní a technologická opatření, která v konečném důsledku vedou ke snížení znečištění vodního prostředí DDT v České republice.

Závazky Legislativní rámec ES Hlavním legislativním nástrojem ES upravujícím vypouštění DDT do vodního prostředí je Směrnice Rady 76/464/EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního prostředí Společenství. Podle této směrnice náleží DDT do Seznamu I, který obsahuje látky, které mají zhoubný účinek na vodní prostředí. Členské státy jsou povinny, dle čl. 2 směrnice, činit opatření na odstranění znečišťování vod touto látkou. Mezní hodnoty emisních a imisních standardů pro DDT a další opatření na snížení znečišťování vod touto látkou jsou stanoveny na komunitární úrovni samostatnou dceřinnou Směrnicí Rady 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech při vypouštění určitých nebezpečných látek uvedených v Seznamu I Přílohy Směrnice 76/464/EHS. Podle čl. 5 Směrnice Rady 86/280/EHS jsou členské státy povinny vypracovat specifické programy k vyloučení nebo eliminaci znečištění i z jiných významných zdrojů znečištění DDT včetně mnohostranných nebo difúzních zdrojů, než ze zdrojů vypouštění, které podléhají mezním hodnotám předpisů Komise nebo národním emisním standardům. Národní legislativní rámec Hlavním legislativním nástrojem v ČR upravujícím vypouštění DDT do vodního prostředí je nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, které stanovuje emisní standardy pro vypouštění odpadních vod z vybraných průmyslových odvětví, které takové odpadní vody vypouštějí, takže je pokryto veškeré významné vypouštění DDT. Nařízení dále stanovuje imisní standardy pro obsah DDT v povrchových vodách a požaduje nezvyšování obsahu této látky v sedimentech, plaveninách a živých organismech. Vodoprávní úřad stanoví v povolení mj. emisní limity podle emisních standardů uvedených v uvedeném nařízení vlády (Příloha č. 1, tab. 3), podle druhu vypouštěných odpadních vod a podle typu a množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách, s přihlédnutím k imisním standardům (Příloha č. 3 tab. 1) a k cílovému stavu jakosti vod ve vodním toku (Příloha č. 2). DDT je v Příloze č. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, jmenovitě uvedeno jako zvlášť nebezpečná závadná látka.

1


Vlastnosti látky Název Skupina látek CAS-No.

DDT (4,4'-dichlordifenyltrichlorethan) Pesticidy 50-29-3 Cl Cl

Cl

Strukturní vzorec Cl

Sumární vzorec Molekulová hmotnost Bod tání Bod varu Rozdělovací koeficient log Kow Rozpustnost ve vodě

C14H9Cl5 354,4901 108,5 °C 260 °C

Toxicita

Testy akutní toxicity:

Cl

6,19 1,7×10-3 (25°C); 0,03 g×m-3 Toxický na některé složky vodní biocenózy např. ryby a zooplankton, jedovatý při požití, ireversibilní škody možné, nebezpečí vážného ohrožení zdraví při delší expozici, velmi jedovatá látka pro vodní organismy, kumuluje se v biomase, zejména v tucích sorbuje se na nerozpuštěné látky je v sedimentech. Ve vodách má dlouhodobé škodlivé účinky.

LC50 = 18,5 mg/l (48 hod) LC50 = 2,4 mg/l (96 hod) LC50 = 2,3 mg/l (96 hod) LC50 = 1,4 mg/l (96 hod) LC50 = 4,3 mg/l (96 hod) LC50 = 3,2 mg/l (96 hod)

kapr obecný (cyprinus carpio) pstruh duhový pstruh duhový pstruh duhový slunečnice velkoploutvá (lepomis macrochirus) slunečnice velkoploutvá (lepomis macrochirus)

DDT a jeho deriváty patří do skupiny organochlorových insekticidů. Do této skupiny látek patří isomery o,p-DDD, p,p,-DDD, p,p-DDE, o,p-DDT a p,p-DDT.

Mobilita do životního prostředí DDT je velmi stabilní a setrvává v prostředí. Do vod se DDT dostává z dřívější aplikace na zemědělské půdy splachem z polí a plodin, transportem z leteckých postřiků a z odpadních průmyslových vod se dostávají do vody. DDT a jeho deriváty propůjčují vodě různé pachy, zhoršují i barvu a zákal, nepříznivě ovlivňují samočisticí schopnosti vody, její pach, chuť. Pesticidy mohou být přítomny ve vodách buď rozpuštěné anebo nerozpuštěné. Bývají sorbovány na nerozpuštěných látkách minerální i organické povahy a jsou zadržovány v sedimentech.

Nakládání a použití Zdroje znečištění Dříve bylo DDT používáno jako insekticid na ošetřování zemědělských plodin a na likvidaci přenašečů infekčních chorob. V roce 1974 bylo na území České republiky toto použití zakázáno. V letech 1992–3 probíhala odborná likvidace evidovaných zásob přípravků s obsahem DDT.

2


Významné zdroje – výroba Nyní žádné. Dříve bylo DDT v ČR vyráběno (1 podnik) jako surovina pro výrobu Neratidinu, Narakainu a Pentalidolu. Všechny výroby byly ukončeny v létech 1978 – 1983.

Významné zdroje – použití Není v ČR realizována. Textilní průmysl DDT se používal jako pesticid – insekticid. V textilním průmyslu se nepoužívá. Pokud je použit v pěstitelské zemi, mohou se jeho zbytky nacházet v textilní surovině (přírodní vlákna bavlna, len, vlna) nakupované textilními podniky. Při zušlechťování textilií (mokré procesy) se vypírá do odpadních vod. Při zušlechťování textilií na bázi celulózy, které probíhá v alkalickém prostředí, se rozloží a nepředstavuje riziko pro ŽP. Naopak při zušlechťování vlny se nerozkládá a vypírá se do odpadních vod. Pro svou rozpustnost v tucích se hromadí ve vlnním tuku (lanolinu) při jeho separaci za účelem využití.

IPPC a BAT Po dodavateli je požadováno dokladování nepřítomnosti DDT v textilní surovině. Textilní průmysl Finální návrh BREF: Emise do vody: hlavní dopady na životní prostředí, vznikající následkem činností prováděných v textilním průmyslu, jsou emise do vody. Textilní průmysl používá vodu jako základní médium pro odstraňování nečistot, pro nanášení barviv a prostředků, pro zušlechťování a pro výrobu páry. Organochlorované pesticidy se jako prostředek proti vnějším parazitům objevují dosud v surové vlně pocházející ze zemí bývalého SSSR, Středního východu a některých jihoafrických zemí. Emise do vody vznikají při praní surové vlny. BAT: • Usilovat o spolupráci s partnery provádějícími předcházející procesy v textilním řetězci, používání dostupných informací k vyloučení zpracovávání vláknitého materiálu znečištěného nejnebezpečnějšími chemikáliemi. • Minimalizace jakýchkoliv ektoparaziticidů, používaných legálně při chovu ovcí, přímo u zdroje podporováním rozvoje používání vlny s nízkým obsahem pesticidů a nepřetržitým dialogem s kompetentními orgány zodpovídajícími za produkci vlny a obchod s ní ve všech dodavatelských zemích. Odpady Jsou uvedeny kategorie odpadů z Katalogu odpadů uvedeného v Příloze č. 1 vyhlášky č. 381/2001 Sb., k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, které mohou DDT obsahovat: 16 05 08*

Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

20 01 19*

Pesticidy (Složky z odděleného sběru, kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)

07 04

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání organických pesticidů (kromě odpadů uvedených pod čísly 02 01 08 a 02 01 09), činidel k impregnaci dřeva (kromě odpadů uvedených v podskupině 03 02) a dalších biocidů

3


16 07 09*

Odpady obsahující jiné nebezpečné látky (Odpady z čištění přepravních a skladovacích nádrží a sudů, kromě odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12)

Realizovaná opatření na snížení znečištění vod Legislativní opatření Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v § 1 odst. 1 stanovuje, že účelem tohoto zákona je chránit povrchové vody a stanovit podmínky pro zachování i zlepšení jakosti povrchových vod. Účelem vodního zákona je i regulace vypouštění nebezpečných látek do vodního prostředí. V § 5 odst. 2 deklaruje vodní zákon povinnost těch, kteří nakládají s povrchovými vodami k výrobním účelům, provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie, které by měly snížit nebezpečí odtoku nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod povrchových. Programy opatření, zakotvené v § 26 vodního zákona, jsou dalším nástrojem snižování emisí. Vycházejí ze schváleného Plánu hlavních povodí České republiky a obsahují časový plán realizace a způsob jejich financování. Podle odst. 3 vodoprávní úřad ukládá správcům povodí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl nebo jiným osobám povinnost provést opatření, která stanoví ve veřejném zájmu schválené programy opatření podle předchozích odstavců § 26. Obdobně jako v případě plánů oblastí povodí, jejich obsah, způsob zpracování, projednání a zveřejnění stanoví ministerstvo vyhláškou č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod. Problematice závadných látek, k nimž DDT náleží, je věnován § 39 vodního zákona. Podle odst. 1 jsou závadnými látkami takové látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami, a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. V odst. 3 § 39 vodního zákona a v Příloze č. 1 k vodnímu zákonu je DDT definováno jako zvlášť nebezpečná závadná látka. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě, údržbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (včetně přípojek na ně), evidenci vodovodů a kanalizací jakož i působnost orgánů územních samosprávních celků a správních úřadů na tomto úseku. V § 19 odst. 2 zákon stanoví, že odběratel, který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal. Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění vod Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (dále jen nařízení) je nejdůležitějším prováděcím předpisem k vodnímu zákonu týkajícím se vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných a nebezpečných závadných látek. Toto nařízení v souladu s právem Evropských společenství stanoví:

4


•

ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku,

•

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod,

•

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod,

•

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

•

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů,

•

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití pro koupání osob,

•

náležitosti a podmínky povolení k vypouštění odpadních vod.

Nařízení dále vymezuje v souladu s právem Evropských společenství citlivé oblasti. Podle § 10 nařízení se všechny povrchové vody na území České republiky vymezují jako citlivé oblasti. Nařízení v § 3 stanoví náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do (veřejných) kanalizací. V povolení mají být mj. specifikovány: druh odpadních vod, charakteristika výrobní činnosti, ze které odpadní vody pocházejí (kódem OKEČ) a místo výpusti s názvem vodního toku, číslem hydrologického pořadí a s uvedení kilometráže výpusti (tzv. staničení), popřípadě určení místa výpusti do kanalizace. Podle odstavce 2 § 3 musí vodoprávní úřad v povolení stanovit vždy: •

emisní limity,

•

lhůtu k jejich dosažení,

•

monitorovací program (způsob, četnost, typ, místo odběrů, místo měření objemu odpadních vod); je vyjmenována i možnost určit jako místo měření rovněž přítok do čistírny odpadních vod,

•

způsob provádění rozborů odpadních vod,

•

způsob vyhodnocení výsledků rozborů a výsledků měření objemu vypouštěných odpadních vod,

•

způsob, formu, četnost a termín předávání výsledků měření vodoprávnímu úřadu a dalších náležitostí podle Přílohy č. 6 nařízení.

V § 4 odst. 1 požaduje nařízení, aby vodoprávní úřad při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových přihlížel k dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. Způsob stanovení emisních limitů určuje § 6 nařízení. Podle tohoto paragrafu stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle emisních standardů uvedených v Příloze č. 1 k nařízení, podle druhu vypouštěných odpadních vod a podle typu a množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách s přihlédnutím k imisním standardům uvedeným v Příloze č. 3 k nařízení a k cílovému stavu jakosti vody uvedenému v Příloze č. 2 k nařízení. V povolení k vypouštění odpadních vod s nebezpečnými závadnými látkami určí vodoprávní úřad místo pro stanovení emisních limitů podle § 6 odst. 1 a 4. Pokud jsou odpadní vody vypouštěny z jednoho zdroje znečištění více výpustmi, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro každou z nich; to se netýká výpustí dešťových oddělovačů. Jsou-li průmyslové odpadní vody čištěny v čistírně odpadních vod určené k jejich zneškodňování, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti z této čistírny odpadních vod do vod povrchových, popřípadě do kanalizace. Emisní limity se nepovažují za dodržené v případě, že jich bylo dosaženo prokázaným zřeďováním odpadních vod (§ 7 odst. 9).

5


Podle § 6 odst. 11 písm. a) nařízení vlády č. 61/2003 Sb. musí vodoprávní úřad od 1.1.2008 stanovovat emisní limity nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek kombinovaným způsobem s tím, že imisní standardy nebezpečných látek musejí být dosaženy do 31.12.2009. Kombinovaný způsob stanovování emisních limitů popisuje § 2 písm. j) jako způsob stanovení emisních limitů založený na požadavku dosažení emisních a imisních standardů a cílového stavu povrchových vod s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a dostupným technologiím zneškodňování odpadních vod. V případě vypouštění důlních vod do vod povrchových, příp. podzemních, povolení k vypouštění a podmínky tohoto vypouštění stanovuje na základě horního zákona č. 439/1992 Sb. § 40 odst. 2, ve znění pozdějších předpisů, místně příslušný vodoprávní úřad. Důlními vodami se přitom rozumí všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostor bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací. Proces integrované prevence znečišťování podle směrnice ES o IPPC Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), je provedena zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), který svým způsobem zahrnuje rovněž Rozhodnutí Komise 2000/479/ES o vytvoření Evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER). Zákon o integrované prevenci doplňuje § 126 vodního zákona o odst. 5, který převádí pravomoc povolovat vypouštění odpadních vod z pravomoci vodoprávního úřadu a přenáší je podle § 3 zákona na místně příslušný správní úřad (kraje). Kraj v přenesené působnosti rozhoduje podle § 33 písm. a) o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. K provedení zákona č. 76/2002 Sb. jsou určeny celkem tři prováděcí předpisy. Vyhláška č. 554/2002 Sb. k provedení § 4 odst. 3 zákona stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Nařízení vlády č. 63/2003 Sb. k provedení § 27 odst. 3 zákona stanoví způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Nařízení vlády č. 368/2003 Sb. k provedení § 24 odst. 2 zákona stanoví způsob vedení integrovaného registru znečišťování (IRZ), ohlašování a evidence údajů pro tento registr. DDT jsou předmětem ohlašování do IRZ při překročení stanoveného ohlašovací prahu pro emise do ovzduší, vody a půdy (položka č. 61). Ekonomické legislativní nástroje Pokuta za nedovolené vypouštění odpadních vod činí podle § 118 vodního zákona 10 000 Kč až 10 000 000 Kč podle míry překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových vod, ke stupni ochrany území (chráněná území) a k příčině nedovoleného vypouštění vod. Pokuta za nedovolené nakládání s nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami činí podle § 119 vodního zákona 5 000 Kč až 5 000 000 Kč podle okolností, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, množství a charakteru uniklé látky, škodlivých následkům a možností jejich odstranění a podle stupně ochrany území (chráněná území). Státní rostlinolékařská péče Podmínky pro nakládání s vybranými chemickými látkami a prostředky v oblasti rostlinolékařské péče upravuje zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, jehož úplné znění ve znění pozdějších předpisů vyšlo ve sbírce zákonů pod č. 36/2002 Sb. Tento zákon včetně navazujících prováděcích předpisů stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče, upravuje podmínky zacházení s přípravky na ochranu rostlin, pomocnými

6


prostředky na ochranu rostlin a mechanizačními prostředky na ochranu rostlin, stanoví orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče a další náležitosti. Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh, stanoví práva a povinnosti fyzických osob oprávněných k podnikání a právnických osob při uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh v České republice, podmínky vydávání povolení k uvedení biocidních přípravků na trh, způsob hodnocení jejich účinnosti a ochrany před jejich působením na lidské zdraví, zvířata a na životní prostředí. Biocidní přípravky nesmí obsahovat jiné účinné látky než účinné látky uvedené v seznamu účinných látek a v seznamu účinných látek s nízkým rizikem. Podle § 7 zákona ministerstvo povolí biocidní přípravek pouze v případě, že: •

účinné látky v něm obsažené jsou uvedeny v seznamu účinných látek s nízkým rizikem a zároveň,

•

je dostatečně účinný,

•

nemá s ohledem na jeho přeměny a distribuci v životním prostředí, škodlivé účinky sám nebo jeho rezidua na životní prostředí, zejména na kontaminaci povrchových a podzemních vod,

•

je u něj možné v případě potřeby stanovit toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti účinné složky včetně významných nečistot a přísad.

Biocidní přípravek klasifikovaný jako vysoce toxický, toxický, karcinogen nebo mutagen 1. a 2. kategorie nelze povolit pro prodej nebo používání spotřebiteli. Zákon č. 120/2002 Sb. vyjmenovává určité podmínky, za nichž lze dočasně povolit použití biocidního přípravku, který není uveden v seznamu účinných látek nebo v seznamu účinných látek s nízkým rizikem. Vyhláška č. 91/2002 Sb., o prostředcích na ochranu rostlin, v souladu s právem ES (Směrnice Rady 91/414/EHS) a mezinárodní smlouvou , kterou je ČR vázána (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb.) stanoví požadavky na přípravky na ochranu rostlin a na dokumentaci předkládanou při jejich registraci. Vyhláška v § 19 stanoví seznam účinných látek a přípravků (Příloha č. 9 vyhlášky), jejichž dovoz je zakázán. Zakázáno je rovněž jejich použití, a to i jako příměs nebo součást jiného výrobku. Náleží k nim rovněž DDT a sloučeniny příbuzné DDT. Basilejská úmluva Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování vstoupila na základě svého čl. 25 odst. 1 v platnost 5. května 1992 a tímto vstoupila v platnost pro tehdejší Českou a Slovenskou Federativní republiku. Podle odstavce čl. 4 mají smluvní strany zajistit, aby produkce nebezpečných odpadů byla snížena na minimum při zvážení sociálních, technologických a ekonomických hledisek. Dodatek I Úmluvy stanovuje kategorie odpadů, které mají být kontrolovány. Odpad z výroby, přípravy a použití pesticidů je zde uveden pod položkou Y4. Jejich seznam je uveden rovněž v příloze E10 Programů opatření. Nakládání s odpady – podmínky skládkování Na skládky nesmí být ukládány biocidy. Doprava Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce 7


mezinárodních smluv (vyhláška č. 64/1987 Sb. – tzv. "Dohoda ADR"), a to za podmínek v ní uvedených. Přeprava nebezpečného zboží po železnici je upravena mezinárodní „Dohodou RID“. Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží byl ve sbírce zákonů zveřejněn jako Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/1999 Sb. Změny a doplňky Přílohy I – Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (dohody RID) vstoupily v platnost dnem 1. ledna 1999 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.

Podzákonné předpisy a dobrovolné dohody Významným dokumentem k ochraně životního prostředí patří Státní politika životního prostředí, která byla ve své aktualizovaném znění schválena vládou České republiky 10. ledna 2001 (Usnesení č. 38). Je základním, strategickým a průřezovým dokumentem pro vypracování podrobných programů v jednotlivých složkách životního prostředí a pro řešení dílčích environmentálních problémů. V dokumentu jsou formulovány zásady týkající se životního prostředí i prostředky a cíle implementace environmentálních aspektů do regionálních a sektorových politik, jako je politika energetická, surovinová, dopravní, zemědělská, apod. Mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany vod – MKOL Na 4. zasedání Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) v prosinci 1991 byl v Magdeburku schválen „Naléhavý program ke snížení odtoku škodlivých látek“ s účinností do roku 1995, který byl zaměřen: •

na výběr prioritních látek – bylo vybráno 15 prioritních látek, jejichž vypouštění je nutno přednostně snížit,

•

na snížení emisí z nejdůležitějších průmyslových zdrojů znečištění z chemického a farmaceutického průmyslu, průmyslu papíru a celulózy a kovozpracujícího průmyslu.

Na výše uvedený program navázal dlouhodobý Akční program Labe pro období 1996 – 2010 (schválen na úrovni ministrů 12. prosince 1995 v Drážďanech). Akční program Labe ustanovuje hlavní cíle v souladu s cíli Úmluvy o MKOL. Je třeba mj. dosáhnout: •

snížení plošného znečištění ze zemědělství (nutrienty, přípravky na ochranu rostlin),

•

snížení znečištění ze skládek, lokalit se starou zátěží a znečištění ze srážek.

Dále Akční program Labe stanovil seznam látek relevantních pro povodí Labe, jejichž výroba nebo používání je zakázáno. Náleží k nim rovněž DDT. Pokud se takovéto látky v tocích vyskytují, je třeba pátrat po jejich původu ve skládkách, starých zátěžích, kontaminovaných zeminách a sedimentech. Mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany vod – MKOD Dne 29. června 1994 byla v Sofii přijata Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Na základě čl. 5 se smluvní strany zavazují, že vypracují, přijmou a uskuteční relevantní právní, správní a technická opatření a rovněž na svém území zajistí nezbytné podmínky a základ potřebný k tomu, aby byla zajištěna účinná ochrana kvality vody a trvale udržitelné užívání vody a tudíž i prevence, omezování a snížení vlivů přesahujících hranice států. Z hlediska založení programů opatření na snížení znečištění vod nebezpečnými látkami je čl. 7 Úmluvy, který stanoví zásady omezování emisí, cíle a kritéria jakosti vody:

8


(1) Smluvní strany, berouce v úvahu návrhy Mezinárodní komise, stanoví emisní limity uplatnitelné pro jednotlivá průmyslová odvětví nebo obory v pojmech znečišťujících zátěží a koncentrací, které jsou založeny na nejlepších dostupných bezodpadových či nízkoodpadových technologiích u zdroje znečištění. V případech, kde jsou vypouštěny nebezpečné látky, budou emisní limity založeny na nejlepších dostupných způsobech snižování emisí u zdroje a nebo pro čištění odpadních vod. (2) Smluvní strany vypracují dodatečná ustanovení pro předcházení nebo snižování vypouštění nebezpečných látek a živin do vody z plošných zdrojů, zvláště tam, kde je hlavním zdrojem zemědělství, berouce při tom v úvahu nejlepší ekologickou praxi. Založení programů opatření v rámci MKOD se týká dle Přílohy II Úmluvy rovněž DDT. Další programy Program podpory sanací a rekultivací starých skládek Cílem programu jsou sanace a rekultivace starých skládek komunálního odpadu (KO), zvl. těch, které byly provozovány na základě zvláštních podmínek podle § 15 odst. 1 písm. b) zrušeného zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Technické zabezpečení těchto skládek musí minimalizovat jejich rizikovost pro životní prostředí. Ve výjimečných případech se program vztahuje rovněž na likvidaci tzv. „černých“ skládek zejména v Národních parcích a Chráněných krajinných oblastech (CHKO). Program je určen pro obce, příspěvkové a rozpočtové organizace. Program – Výzkum životního prostředí V rámci výdajů státního rozpočtu jsou každoročně vynakládány účelové a institucionální investiční i neinvestiční prostředky na výzkum životního prostředí. Institucionální prostředky se poskytují ve vazbě na výzkumné záměry institucí, u nichž je MŽP zadavatelem. Přístup k výzkumným programům je zabezpečován podle nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje. Řešení výzkumného projektu neomezuje možnosti účasti v jiných programech MŽP, případně je možné financování z více zdrojů.

Technologická opatření Existují alternativní pesticidy a vyloučení dovozu je tedy možné. Dosud omezeně prováděné kontroly přítomnost v textilní surovině nezjistily.

Dobrovoné aktivity Ekoznačení textilních výrobků •

Směrnice MŽP č. 18–99 Textilní výrobky, která je harmonizována s Rozhodnutím Evropské komise č. 1999/178/EC, v němž jsou stanoveny kriteria pro udělení evropské ekoznačky pro textilní výrobky. Směrnice MŽP č. 18–99 stanoví požadavky na udělení ochranné známky Ekologicky šetrný výrobek pro textilní výrobky v ČR. Je vyžadováno dokladování nepřítomnosti nebo testace nepřítomnosti látky v nakupované surovině. Podle přílohy A nesmí bavlněná vlákna obsahovat více než 0,05 ppm DDT, v surové vlně a ostatních keratinových vláknech (včetně vlny ovčí, velbloudí, z alpaky a koz) nesmí překročit 0,5 ppm.

•

Certifikát Öko – Tex Standard 100 (1998), který vystavuje Institut mezinárodního společenství pro výzkum a zkušebnictví v oblasti toxikologie.

9


V příloze 5 je stanovena limitní hodnota pro obsah pesticidů pro různé skupiny textilních výrobků (pro dětské zboží 0,5 ppm, pro ostatní textilní výrobky 1 ppm).

Emisní zhodnocení Emisní standardy pro vypouštění do vodního prostředí Pro DDT a jeho deriváty jsou explicitně převzaty emisní standardy ze Směrnice Rady č. 86/280/EHS pro jednotlivé druhy výrob do nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Tyto standardy jsou uvedeny v Příloze č. 1, Tabulce 3 nařízení takto:

Pořadí 5. 5.1

5.2

5.3

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

g/t DDT 2) Výroba DDT včetně zpracování DDT na stejném místě 3) měsíční průměr 4 denní průměr 8 Zpracování DDT mimo místo výroby 3), 5) měsíční průměr 0 denní průměr 0 Průmyslová výroba dikofolu 4), 5) měsíční průměr 1 denní průměr 2

Přípustné hodnoty a), 1) mg/l b), c) Platné od:

0,2 0,4

data vstupu ČR do EU

0 0

31.12.2009

0,2 0,4

31.12.2009

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) Jako referenční analytická metoda pro stanovení DDT v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s mezí stanovitelnosti 1 µg/l v závislosti na množství cizorodých látek ve vzorku vody. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při dvojnásobku meze stanovitelnosti. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%. c) v povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1)

U nových závodů již musejí nejlepší dostupné techniky umožnit dosáhnout emisních standardů nižších než l g/t vyrobených látek. 2) Přípustné hodnoty se vztahují na sumu izomerů a kongenerů DDT: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan, 1,1,1trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan, 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethen a 1,1-dichlor-2,2-bis(pchlorfenyl)ethan) 3) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného nebo zpracovaného DDT. 4) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného dikofolu. 5) Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody.

Monitoring emisí Není v ČR realizován.

10


Imisní zhodnocení Imisní standardy pro vodní prostředí Imisní standardy jsou upraveny nařízením vlády č. 61/2003 Sb. Hodnota přípustného znečištění povrchových vod je pro sumu izomerů a kongenerů DDT 0,025 µg.l-1 a pro p,p´-DDT 0,01 µg.l-1. Vody, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, musí splňovat pro relevantní pesticidy celkem přípustnou hodnotu 0,0005 mg.l-1. Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q365, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku, nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5 %. Monitoring imisí DDT a jeho deriváty jsou sledovány komplexním výzkumným monitoringem ČHMÚ, v rámci národních výzkumných monitorovacích programů, monitorovacími programy podniků Povodí, s.p. a je také součástí mezinárodního monitoringu včetně monitoringu hraničních toků.

Jakost povrchových vod o,p - DDT Voda – hodnota indexu priority pro vodu podle metodiky COMMPS není stanovena. Bylo provedeno 269 stanovení na 18 profilech, z toho 99 % vzorků pod mezí stanovitelnosti. Koncentrace se pohybují od 2,2 ng.l-1 do 35,9 ng.l-1 (Rakovnický potok Křivoklát). Plaveniny – hodnota indexu priority v plaveninách podle metodiky COMMPS je 30,2; pořadí 29. V roce 2001 sledován na 10 profilech v povodí Vltavy v rozsahu 48 měření (10 % hodnot pod mezí stanovitelnosti). Průměrné profilové hodnoty se pohybují od 1,66 do 4,84 µg.kg-1, nejvyšší hodnota (13,5 µg.kg-1) byla měřena na Vltavě v Zelčíně. Všechny hodnoty vyhovují limitu kat. A1 . Sedimenty – hodnota indexu priority v sedimentech podle metodiky COMMPS je 18,95; pořadí 33. Na 10 profilech bylo získáno 20 hodnot. Maximální profilové koncentrace se pohybovaly v rozmezí 1 – 12,3 µg.kg1 , tj. kat A1. Nejvyšší koncentraci vykazovala Berounka-Srbsko 12,3 µg.kg-1.

p,p - DDT Voda – hodnota indexu priority pro vodu podle metodiky COMMPS je 19, 04, pořadí 17. Bylo provedeno 3435 stanovení na 143 profilech z toho 85 % vzorků pod mezí stanovitelnosti. Koncentrace se pohybují od 1 ng.l-1 do 1660 ng.l-1 (Bílina Ústí n.Labem). Plaveniny – hodnota indexu priority v plaveninách podle metodiky COMMPS je 46,61; pořadí 13. Sledován od r. 2001 na 44 profilech v celkovém počtu 205 měření (27 % hodnot pod mezí stanovitelnosti). Průměrné profilové koncentrace se pohybují od 4,2 µg.kg-1 (Cidlina-Sány) do 103 µg.kg-1 (Bílina - Ústí n.Labem). Nejvyšší hodnota (200 µg.kg-1) se vyskytla na Bílině v Ústí n. Labem. Většina hodnot koncentrací je v mezích kat. A1, profily Labe v Němčicích, Děčíně, Bíliny v Ústí n. Labem a Ohře v Lounech v mezích A2 (mírné znečištění). Sedimenty – hodnota indexu priority v sedimentech podle metodiky COMMPS je 34,71; pořadí 14. Na 44 profilech bylo získáno celkem 204 hodnot. U 73 % profilů se maximální profilové koncentrace řadily do kat A1, tj. do 50 µg.kg-1. 11 profilů (25 %) bylo zařazeno do kat. A2, do kat. C byl zařazen profil Bílina - Ústí n. L. s extrémní koncentrací 100 000 µg.kg-1.

11


Souhrn stávajících a připravovaných opatření na snížení znečištění vod DDT a jeho deriváty Souhrn opatření za oblast ochrany vod 1. Každé vypouštění odpadních vod s obsahem vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek dle Přílohy č. 1 Tabulky 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. do vod povrchových a do kanalizací má být realizováno pouze na základě povolení vodoprávního úřadu, a to do data přistoupení České republiky k Evropské unii. 2. Přípustné hodnoty emisních standardů pro zvlášť nebezpečné závadné látky uvedené v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., Příloze č. 1, tabulce č. 3, musí být splněny do data vstupu ČR do EU nebo do 31.12.2009 v závislosti na průmyslovém odvětví a druhu výroby. 3. Plán hlavních povodí České republiky, který má být schválen nejpozději do 22.12.2006, obsahuje rovněž rámcová opatření a obecné zásady, které vedou ke snižování znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a k zastavení nebo postupnému odstranění emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných závadných látek uvedených v Příloze č. 1 (zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění, § 24 a čl. II odst. 4). 4. Plán oblastí povodí, který má být schválen nejpozději do 22.12.2009, mj. stanoví konkrétní cíle jakosti vodního prostředí rovněž s ohledem na zvlášť nebezpečné závadné látky a nebezpečné závadné látky uvedené v Příloze č. 1 a konkrétní opatření včetně časového plánu v případě neplnění stanovených jakostních cílů pro konkrétní oblast povodí (zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění, § 25 a čl. II odst. 5).

Souhrn opatření za oblast zemědělství a rostlinolékařské péče 5. Přípravky a pomocné prostředky mohou být používány pouze tehdy, jsou-li registrovány příslušným orgánem rostlinolékařské péče nebo byla-li podána žádost o prodloužení registrace. 6. Dovoz a použití perzistentních chlorovaných sloučenin: aldrinu, dieldrinu, DDT, endrinu, HCH obsahujícího méně než 99,0 % gama isomeru a hexachlorbenzenu, jako účinných látek přípravků na ochranu rostlin, jsou zakázány. 7. Biocidní přípravky nesmí obsahovat jiné účinné látky než účinné látky uvedené v seznamu účinných látek a v seznamu účinných látek s nízkým rizikem. Dále nesmějí biocidní přípravky obsahovat jiné základní látky než základní látky uvedené v seznamu základních látek. 8. Biocidní přípravek klasifikovaný jako vysoce toxický, toxický, karcinogen nebo mutagen 1. a 2. kategorie nelze povolit pro prodej nebo používání spotřebiteli.

Souhrn opatření za oblast odpadového hospodářství 9. Biocidy nesmí být ukládány na skládku. Dále nesmí být na skládku ukládány odpady, které překračují limitní hodnoty škodlivin dle vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Souhrn opatření v dopravě 10. Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou (Dohoda ADR o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí). 11. Železniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou (RID - řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží).

Další opatření stanovená tímto Programem 12. Identifikovat rizikové vodní útvary povrchových vod do 31. prosince 2006. 13. Výzkumný monitoring pro ověření relevance dalších nebezpečných závadných látek v hydrosféře ČR dokončit do 31. prosince 2006.

12


14. Revizi státních monitorovacích programů (provozního monitoringu povrchových vod, plavenin a sedimentů) s ohledem na vypouštění zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek pro zajištění cílů kvality povrchových vod dokončit do 31. prosince 2006. 15. Od roku 2007 bude zahájen rutinní monitoring povrchových vod v souladu s požadavky Směrnice 200/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. 16. Nejpozději do 22. prosince 2013 budou přezkoumány charakteristiky povodí, identifikace vlivů a vyhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod z hlediska nebezpečných závadných látek a zvlášť nebezpečných závadných látek dle požadavků Směrnice 200/60/ES (čl. 5, odst. 2). 17. Standardy environmentální kvality pro vodní prostředí pro ostatní významné nebezpečné závadné látky a zvlášť nebezpečné závadné látky budou na národní úrovni odvozeny v souladu s Přílohou V Směrnice 200/60/ES.

Literatura Rieder, M. a kol.: Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR. Závěrečná zpráva projektu VaV/650/3/00. ČHMÚ Praha, únor 2003. http://plumbum.ceu.cz http://toxnet.nlm.nih.gov

13

DDT A JEHO DERIVÁTY. Úvod. Závazky

Recommend Documents