Daňové aspekty autobusové dopravy cestovní kanceláře

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Daňové aspekty autobusové dopravy cestovní kanceláře Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Veronika Sobotková, Ph.D.

Brno 2013

Autor práce: Lukáš Böhmer

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Veronice Sobotkové, Ph.D. za poskytování cenných rad a připomínek, které mi byly při zpracování bakalářské práce nápomocné. Dále bych rád poděkoval Mgr. Romaně Smetanové za pomoc s korekturou textu v českém jazyce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Daňové aspekty autobusové dopravy cestovní kanceláře vypracoval dle citované literatury přiložené v seznamu. V Brně dne 29. 12. 2012

__________________

Abstract BÖHMER, L. Tax aspects of travel agency’s bus transport. Bachelor thesis. Brno, 2013. This bachelor thesis deals with the tax aspects of travel agency’s bus transport. In the theoretical part are explained the general characteristics of bus transport, development and operating conditions. There are also explained two kinds of external financing of bus buying by leasing and loan. In the practical part of thesis is comparison of funding sources and assigned the turn point of buying own bus by travel agency. The thesis is complemented by practical examples. Keywords Bus transport, leasing, loan, travel agency.

Abstrakt BÖHMER, L. Daňové aspekty autobusové dopravy cestovní kanceláře. Bakalářská práce. Brno, 2013. Tato bakalářská práce se zabývá daňovými aspekty autobusové dopravy cestovní kanceláře. V teoretické části je vysvětlena obecná charakteristika autobusové dopravy, její vývoj a podmínky provozu. Dále jsou zde vysvětleny dva druhy financování koupě autobusu prostřednictvím cizích zdrojů – leasing a úvěr. V praktické části práce je provedena komparace zdrojů financování a následně stanovena hranice výhodnosti koupě vlastního autobusu cestovní kanceláří. Práce je doplněna o příklady z praxe. Klíčová slova Autobusová doprava, leasing, úvěr, cestovní kancelář.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl a metody práce

8

3

2.1

Cíl práce .................................................................................................... 8

2.2

Metody práce ............................................................................................ 8

Cestovní ruch a doprava 3.1

4

Silniční doprava ........................................................................................ 9

3.1.1

Dělení silniční dopravy ..................................................................... 9

3.1.2

Historie autobusové dopravy ........................................................... 11

3.1.3

Oficiální dělení autobusů ................................................................. 13

3.1.4

Neoficiální dělení autobusů ............................................................. 14

3.2

Legislativa autobusové dopravy .............................................................. 16

3.3

Daňové odpisy ..........................................................................................18

Leasing 4.1

21

Členění leasingu ....................................................................................... 21

4.1.1

Operativní leasing ........................................................................... 22

4.1.2

Finanční leasing .............................................................................. 23

4.2

5

9

Daňové výhody leasingu ......................................................................... 23

4.2.1

Daňově uznatelné náklady leasingu ............................................... 23

4.2.2

Podmínky daňové uznatelnosti finančního leasingu ..................... 24

4.2.3

Podmínky daňové uznatelnosti operativního leasingu .................. 25

4.3

Leasing a daň z přidané hodnoty ............................................................ 26

4.4

Datum uskutečnění zdanitelného plnění ............................................... 26

Úvěr

27

5.1

Členění úvěru .......................................................................................... 27

5.2

Úročení úvěru ......................................................................................... 28

5.3

Úvěr a daň z příjmu ................................................................................ 28

5.4

Úvěr a daň z přidané hodnoty ................................................................ 29

Obsah

6

6

Praktická část 6.1

Vztah autobusové dopravy osob k DPH ................................................. 30

6.1.1

Vnitrostátní lyžařský zájezd ............................................................ 30

6.1.2

Lyžařský zájezd do Francie ............................................................. 32

6.1.3

Lyžařský zájezd do Švýcarska ......................................................... 34

6.2

Cestovka .................................................................................................. 38

6.3

Úvěr a leasing v pojetí metody nejnižších nákladů ................................ 39

6.3.1 6.4

Daňové úspory ................................................................................ 39

Podnikatelský úvěr................................................................................... 41

6.4.1

7

30

Daňové aspekty úvěru ..................................................................... 42

6.5

Leasing .................................................................................................... 45

6.6

Porovnání variant financování ............................................................... 50

6.7

Stanovení hranice výhodnosti koupě autobusu ..................................... 52

Závěr

55

Seznam literatury

56

Příloha

58

Úvod

7

1 Úvod V dnešní době, kdy se nejvíce rozvíjí terciální a kvarterní sféra průmyslu, není jednoduché prosadit své vlastní podnikatelské záměry v jakémkoliv odvětví. Po „otevření hranic“ a nově nabyté možnosti volně cestovat, se na našem trhu objevilo nepřeberné množství cestovních kanceláří, nabízejících nejrůznější destinace a možnosti jejich poznání. V dnešní době působí na území České republiky několik stovek cestovních kanceláří, které se snaží svým klientům nabídnout co nejlepší a nejzajímavější služby, a zajistit si tak jejich přízeň i do dalších let. Proč se ale v posledních letech stále častěji setkáváme s úpadkem cestovních kanceláří? Je to způsobeno nedostatkem klientů nebo se hlavní příčina nachází někde jinde? Problémem současných cestovních kanceláří je jejich snadná zaměnitelnost. Většina z nich totiž svým klientům pouze zprostředkovává služby třetích osob – ať už se jedná o ubytování, dopravu nebo průvodcovské služby, a tudíž do svých nabídek nevkládá cokoliv vlastního, což na jednu stranu může přinést větší riziko, ale rovněž i větší zisk. Jednou z možností, jak se cestovní kancelář může odlišit od ostatních, je provozováním vlastní dopravy – ať už se jedná o dopravu autobusovou, námořní či leteckou. V této bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku provozování vlastní autobusové dopravy. Většina cestovních kanceláří na našem trhu nedisponuje vlastním volným kapitálem, který je nezbytný pro pořízení dopravního prostředku, a tudíž je nucena využít jednu z nabízených možností financování cizími zdroji. Nejvyužívanějšími možnostmi financování jsou finanční leasing a podnikatelský úvěr, které se navzájem liší vlastnictvím daného předmětu. Ne každá cestovní kancelář nabízí dostatečné množství zájezdů, aby se jí finančně vyplatilo pořízení a provozování vlastního dopravního prostředku. Je tedy třeba stanovit hranici, která určuje podmínky, za kterých se vyplatí pořídit daný dopravní prostředek a finančně tak neohrozí chod cestovní kanceláře.

Cíl a metody práce

8

2 Cíl a metody práce 2.1 Cíl práce Hlavním cílem práce je ověřit, na základě komparační analýzy daňových aspektů, za jakých podmínek je pro cestovní kancelář výhodné provozovat vlastní autobusovou dopravu a kdy je naopak výhodnější využití tzv. outsourcingu. Dílčím cílem je komparace financování koupě autobusu prostřednictvím cizích zdrojů. Porovnání mezi finančním leasingem a podnikatelským úvěrem je posuzováno z hlediska výše měsíčních splátek, z hlediska daňového odpisování splátek a úroků, z hlediska daňové úspory, která vznikne cestovní kanceláři při dané variantě financování.

2.2 Metody práce K dosažení výše uvedených cílů bylo využito několika metod: • Rešerše a kompilace odborné literatury – tyto metody byly použity v teoretické části bakalářské práce, především k objasnění hlavních pojmů a nastínění stavu v této oblasti. • Komparace z hlediska metody nejnižších nákladů – tato metoda je použita při srovnání úvěrového a leasingového financování. • Komparace z hlediska daně z přidané hodnoty – tato metoda je použita v praktických příkladech služeb cestovní kanceláře při použití vlastního, resp. pronajatého autobusu. • Analýza nákladových položek spojených s provozem autobusu a následná syntéza dosažených výsledků s celkovými náklady na pořízení autobusu, z čehož je odvozen hlavní cíl této práce, tzv. bod zvratu výhodnosti pořízení vlastního autobusu. • Modelování – tato metoda byla použita na názorných příkladech. • Deskripce (popis) – tato metoda byla použita v kapitole o vývoji autobusové dopravy

Cestovní ruch a doprava

9

3 Cestovní ruch a doprava Základní a neodmyslitelnou podmínkou cestovního ruchu je doprava. S rozvojem dopravy, ve všech jejích formách (letecké, vodní, železniční a silniční), se přímo úměrně rozvíjel i cestovní ruch. Většina dopravních systémů primárně neslouží cestovnímu ruchu, ale byla vybudována pro jiné, zejména hospodářské, účely. Výjimkou jsou například lanovky a lyžařské vleky. (Ryglová, 2011)

3.1 Silniční doprava Nejpoužívanějším druhem dopravy v cestovním ruchu je silniční doprava. Toto tvrzení platí i pro Českou republiku, kde je využívána nejen jako doprava u tuzemských zájezdů, ale i u většiny zahraničních zájezdů poznávacích, lyžařských nebo pobytových. K tomu přispívá především vysoká mobilita, čili dosažení téměř jakéhokoliv turisticky zajímavého místa. Dalšími výhodami jsou pohotovost k přepravě a relativně nízké provozní náklady vzhledem k ostatním druhům dopravy. Naopak hlavními nevýhodami jsou velká zátěž pro životní prostředí a vysoká nehodovost. (Ryglová, 2011) 3.1.1

Dělení silniční dopravy

Silniční doprava je realizována dvěma základními způsoby – individuální autoturistika a hromadná autobusová doprava. Individuální autoturistika je provozována na základě využití vlastního či pronajatého automobilu. Jednou z hlavních předností individuální autoturistiky je volba trasy včetně zastávek dle vlastního časového rozvrhu. Více než 70 % všech turistických cest je vykonáváno touto formou dopravy a do budoucna se předpokládá, že si toto dominantní postavení i nadále udrží. (Ryglová, 2011) Oproti tomu je hromadná autobusová doprava provozována stovkami dopravců, kteří nabízejí velký výběr dopravních prostředků od osmimístných mikrobusů až téměř pro stomístné patrové autobusy. Autobusovou dopravu mů-


10

žeme rozdělit, podle Haráka, 2005, na základě několika kritérií. Nejdůležitějším kritériem je pravidelnost. Podle ní dělíme autobusovou dopravu na: • Pravidelnou (linková) – přeprava cestujících podle jízdního řádu na dané trase provozovaná přepravcem s licencí k provozování dané linkové dopravy. Podle hustoty pravidelných autobusových linek se řadí Česká republika mezi nejlepší státy světa. Přispívají k tomu mnohé podniky bývalé Československé autobusové dopravy (ČSAD) provozujících zejména městskou a příměstskou dopravu nebo známé značky pravidelných dálkových linek – Student Agency, nebo skupina Eurolines. • Nepravidelnou (příležitostná, zájezdová) – je vykonávána na základě předchozí smlouvy mezi dopravcem a přepravcem. Přepravce, čili objednavatel přepravy, nejčastěji cestovní kanceláře, školy, podniky, si nechá za úplatu přepravovat cestující dopravcem (vlastník dopravního prostředku). Poznávací zájezdy a školní výlety můžeme řadit k jednorázové dopravě, kdežto opakující se přepravy klientů do určité destinace a zpět v rámci jedné sezony (např. letní) nazýváme nepravidelnou kyvadlovou dopravou. Dále dělíme autobusovou dopravu podle místa uskutečnění na: • Městskou – zabezpečuje přepravu osob v rámci města (měst). • Příměstskou – obvykle spojuje město a okolní vesnice nebo dvě různá města o maximální délce trasy do 100 km. • Dálkovou – zajišťuje přepravu osob na vzdálenosti delší než 100 km. • Mezinárodní – zajišťuje přepravu osob mezi dvěma a více státy. Podle toho, komu je určena na: • Veřejnou – je přístupná všem zájemcům, kteří akceptují přepravní a tarifní podmínky. • Neveřejnou

–

je

vyhrazená

pro

stanovené

skupiny

cestujících

s vyloučením jiných osob. Nejlépe to vysvětluje příklad přepravy zaměstnanců určité firmy nebo žáků jedné školy.


11

Podle způsobu financování na: • Dotovanou – je provozována na území státu, který je objednavatelem a zároveň částečným plátcem této dopravy jakožto služby obyvatelstvu. • Komerční – přeprava je financována pouze z jízdného na riziko přepravce nebo tuto přepravu plně hradí objednávající subjekt. 3.1.2

Historie autobusové dopravy

Historie autobusové dopravy se traduje od přelomu 19. – 20. století, kdy koňské spřežení bylo nahrazeno spalovacím motorem, předchůdcem autobusu, jak jej známe dnes. K tomuto pokroku došlo v roce 1895, kdy Karl Benz poprvé představil první autobus – omnibus. Pojmenování autobus vzniklo zkrácením názvu automobilový omnibus. Výrazem omnibus se v té době označovalo pouze nekolejové koňské spřežení. (Jílek, 1979) První pravidelná městská autobusová linka vyjela v říjnu roku 1899 v Londýně. V počátcích nejevila žádné známky spolehlivosti a přepravní kapacita se pohybovala v rozmezí 10 – 20 osob. První meziměstské autobusové linky byly obsluhovány poštovními autobusy, které byly uzpůsobeny nejen na přepravu zásilek, ale i na přepravu osob. Tento typ dopravy poprvé zavedlo Švýcarsko v roce 1906. Již v následujícím roce byla v Rakousku založena společnost Postbus, která působí dodnes. Od roku 2004 i na území České republiky jako 97 % vlastník ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. (Linert, 2002) Za první autobusovou linku na území našeho státu lze považovat spoj z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné z roku 1907. Tato linka byla provozována soukromým autodopravcem. Tento průkopnický počin byl zanedlouho následován první městskou autobusovou linkou, která od 7. března 1908 spojovala pražské části -Malou Stranu a Hradčany. Z důvodů přetrvávajících technických problémů byla tato linka na podzim následujícího roku zrušena. Pražská doprava tímto krokem nebyla významně zasažena, neboť většina městské do-


12

pravy byla zajišťována kolejovou dopravou. Tato autobusová linka byla zavedena v kopcovitém terénu, který byl v té době pro kolejovou dopravu zcela vyloučen. 13. května 1908 v 8:00 hodin ráno vyjely první státní autobusové linky Pardubice – Bohdaneč a Pardubice – Holice. Už kolem roku 1911 byly rakouskými úřady udělovány koncese na provozování autobusové dopravy. Za první koncesované linky veřejné dopravy můžeme považovat spoje na trase Mariánské lázně – Karlovy Vary, či Praha – Mělník. Před první světovou válkou byla veřejná doprava provozována již na 34 linkách. V počátcích první světové války musel být provoz přerušen z důvodu odebrání autobusů pro rakouskou armádu. Po skončení první světové války byly poštovní i soukromé autobusové linky postupně obnovovány a nastal jejich další rozvoj. Roku 1928 nastoupila Československé poště velká konkurence v podobě státní železniční společnosti Československé dráhy – ČSD. Od roku 1933 provozovaly veškerou státní autobusovou dopravu Československé dráhy, které převzaly všechny poštovní autobusy pod svoji správu. Za druhé světové války se ČSD dočasně převedla do dvou podniků. Na území tehdejšího českého státu provozovaly autobusovou dopravu Českomoravské dráhy – ČSD, na Slovensku vznikly Slovenské železnice. V průběhu druhé světové války došlo k silné redukci autobusových linek z důvodu nedostatku paliva i personálu. Přednostně byli přepravováni dělníci do továren. Po druhé světové válce – 9. května 1948, vzniknul státní monopol na autobusovou dopravu. ČSAD – národní podnik Československá automobilová doprava vznikla znárodněním všech soukromých dopravců. ČSAD připadly veškeré majetky ČSD týkající se autobusové dopravy. Od 50. let 20. století, kdy do názvu bylo včleněno slovo státní – Československá státní automobilová doprava, začala být provozována kromě autobusové dopravy i doprava nákladní. Národní podnik byl rozčleňován na krajské a okresní podniky. Po Sametové revoluci, v roce 1989, se soukromé podnikání navrátilo i do autobusové dopravy. Za průkopníky můžeme považovat společnost Čebus s vnitrostátní linkou Praha – Brno, nebo také společnost Nikolas Tours


13

s mezinárodní linkou Ostrava – Thessaloniki. V průběhu 90. let došlo k privatizaci jednotlivých okresních podniků ČSAD. Trendem posledních let je vytváření holdingů působících v regionální dopravě. K těm největším patří Veolia Transport Česká republika, či ICOM transport. V dálkové a mezinárodní dopravě si své místo tvrdě vydobyla kontroverzní společnost Student Agency. (Harák, 2005) 3.1.3

Oficiální dělení autobusů

Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, kterou je stanoven rámec pro typové schvalování motorových vozidel, rozlišujeme následující kategorie vozidel: • Kategorie M1 – vozidlo s nejvýše osmi sedadly mimo sedadla řidiče o maximální váze do 3, 5 tuny. • Kategorie M2 – vozidlo s více než osmi sedadly o maximální hmotnosti do 5 tun. • Kategorie M3 – vozidlo s více než osmi sedadly a hmotností vyšší než 5 tun. Směrnice určuje rozhodnou kapacitu autobusu pro následné dělení do tříd. Autobusy přepravující nejvýše 22 cestujících se dělí na třídy: • Třída A – připouští kromě sedících cestujících i cestující stojící. • Třída B – zahrnuje přepravu pouze sedících cestujících. Autobusy s více než 22 cestujícími jsou rozděleny do tříd: • Třída I – sedící i stojící cestující, autobusy především pro městskou hromadnou dopravu (MHD). • Třída II – autobusy meziměstské dopravy, primárně pro sedící cestující s možností přepravy i stojících osob. • Třída III – autobusy dálkové dopravy určené výhradně pro sedící cestující. (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/EHS z 5. 9. 2007).


3.1.4

14

Neoficiální dělení autobusů

Autobusy lze dělit i podle neoficiálně uváděných kritérií. Jako příklad jsou zde níže uvedena dělení podle kapacity, použití nebo komfortu pro cestující. • podle kapacity Základní formát udávající kapacitu obsazení autobusu je uváděn ve tvaru X + n, kde X značí počet míst pro cestující a n značí počet míst pro řidiče a doprovod. Mikrobus – maximální počet osob 8 + 1 do hmotnosti 3, 5 tuny. Odpovídá kategorii M1. K obsluze tohoto vozidla postačuje řidičské oprávnění skupiny B. Minibus – kapacita vozidla se pohybuje v rozmezí 8 + 1 až 17 + 1 do hmotnosti 5 tun. Odpovídá kategorii M2. K obsluze tohoto vozidla je nutné řidičské oprávnění minimálně skupiny D1. Midibus – s maximální délkou 10 metrů, obvykle pro cca 25 osob. Od této kategorie je rozmístění sedadel 2 + 2 (dvousedadlo – ulička – dvousedadlo). A rovněž od této kategorie je nutné vlastnit řidičské oprávnění skupiny D. Standardní autobus – nejrozšířenější druh autobusu o maximální délce 13 metrů v dvounápravové variantě. Maximální počet pouze sedících cestujících je 55, ve verzi umožňující přepravu stojících osob je maximální kapacita 100 cestujících. Třínápravový autobus - vůz o délce 13 – 15 metrů. V zadní části autobusu je přidána další náprava, častokrát řízená. Kapacitně pojme 70 – 120 osob. Patrový autobus – druhé podlaží autobusu téměř znásobuje jeho kapacitu. V městském provedení dvounápravový, v dálkovém provedení třínápravový. Mezi vysokokapacitní autobusy řadíme jedno a dvoukloubové autobusy, autobusové přívěsy či letištní autobusy. • podle použití Městský autobus – zabezpečuje dopravu v rámci města. Je navržen pro velkou kapacitu a výměnu přepravovaných osob – zvýšený počet dveří, jednoduchá sedadla, početná madla a tyče na držení stojících cestujících.


15

Příměstský autobus – zajišťuje dopravní spojení mezi městy a přilehlým okolím. Tento typ autobusu povoluje přepravu stojících osob. Dálkový autobus – zabezpečuje komfortní přepravu cestujících mezi městy. Sedadla jsou od roku 2002 vybavena bezpečnostními pásy. Mohou být vybaveny toaletou, televizí, případně nápojovým automatem. Turistický autobus (autokar) – slouží na dálkovou, často mezinárodní, přepravu. Je vybaven větším prostorem pro cestující a jejich zavazadla. Podle 32 kritérií se dělí do 4 kategorií. Hotelbus (rotel) – k výbavě autobusu patří lůžka pro cestující, kuchyně a koupelna. V luxusní variantě slouží např. hudebním skupinám jako zázemí. • podle komfortu cestujících Podle Mezinárodního svazu silniční dopravy (IRU) se člení turistické autokary dle následujícího schématu: * autokary ** výletní autokary *** turistické autokary **** luxusní turistické autokary Klasifikaci autokarů v České republice provádí sdružení autodopravců ČESMAD. Tato služba je za poplatek s platností certifikátu pouze na jeden rok. Certifikát je ve formě hvězdiček, které se umisťují v přední části autobusu, nejlépe u vstupu. Bohužel v současné době neexistuje povinnost nechat si ohodnotit autokar, tudíž je tato klasifikace využívána pouze dobrovolně, což má za následek, že poskytované služby od autodopravců se nedají relevantně porovnat a ohodnotit. (Harák, 2005)


16

3.2 Legislativa autobusové dopravy Nejdůležitějším zákonem, který je nutné respektovat a znát jeho znění nejen při provozování autobusové dopravy, je Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. Ze znění § 2 vybírám pouze tyto základní pojmy: Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob, zvířat a věcí vozidly, jakož i samotné přemisťování těchto vozidel. Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí. Mezinárodní kyvadlová doprava je osobní doprava, kterou jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány více jízdami tam a zpět ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti. První jízda zpět a poslední jízda tam v řadě kyvadlových jízd musí být uskutečněna bez cestujících, zavazadel nebo věcí. Příležitostná osobní silniční doprava je neveřejná osobní doprava. Přijímání zakázek u tohoto druhu dopravy je možné výhradně cestou objednávky přepravní služby předem Provozovatel silniční dopravy (dopravce) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu podle tohoto zákona. Tuzemský dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka Českou republikou. Zahraniční dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka cizím státem. Okružní jízda je mezinárodní příležitostná přeprava osob na objednávku po předem vyhrazené okružní trase, na níž je stejným silničním vozidlem přepravována stejná skupina cestujících. Mezi základní podmínky provozování autobusové dopravy patří dobrá pověst, odborná způsobilost a především vlastnictví koncese. Finanční způsobilostí se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení a řádné provozování autobusové dopravy nad 3, 5 tuny. Finanční způsobi-


17

lost musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Prokazuje se obchodním majetkem, dostupnými finančními prostředky a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330. 000 Kč pro jedno vozidlo a 180.000 Kč pro každé další vozidlo. Osobou s dobrou pověstí rozumíme osobu bezúhonnou, které nebyla v posledních pěti letech zrušena koncese nebo neprovozovala neoprávněně silniční dopravu. Odborná způsobilost pro provozování autobusové dopravy je vydávána dopravním úřadem na základě složení zkoušky ze stanovených předmětů. Musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Podmínku odborné způsobilosti nemusíme splňovat osobně, stačí, když je splněna odpovědným zástupcem. Rozhodnutí o vydání koncese určuje dopravní úřad na základě splnění všech výše uvedených podmínek. Mezi povinnosti dopravce, podle Zákona č. 111/1994 Sb., řadíme zejména nutnost dodržování technických prohlídek a měření emisí, dodržování ustanovení týkající se doby řízení, doby bezpečnostních přestávek a doby odpočinku, vedení a archivace záznamů o provozu vozidla, záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, a jízdní sešit s počtem cestujících. Podnikatel je dále povinen označit své autobusy nad 3,5 tuny svým obchodním jménem. Zajistit v každém vozidle doklady o oprávnění k podnikání. Práci řidiče autobusu může vykonávat pouze osoba bezúhonná a spolehlivá. Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy musí zajistit nezaměnitelnost automobilu s taxi službou. Všechny objednávky musí zaznamenat do evidenční knihy. Kopie objednávky musí být umístěna přímo ve vozidle a následně archivována po dobu pěti let. Při provozování mezinárodní autobusové dopravy je nezbytné vlastnictví eurolicence umožňující přepravu v rámci Evropské unie. Dopravní úřad vydá na požádání eurolicenci každému vozidlu, pro které byla prokázána podmínka finanční způsobilosti (Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě). Dopravce má povinnost odvádět silniční daň podle Zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Předmětem této přímé daně jsou všechny silniční motorová vo-


18

zidla používaná pro potřeby podnikání a to i v případě, že jsou vlastněna soukromými osobami. Základem daně je v případě osobních automobilů zdvihový objem motoru. Pro autobusy a nákladní vozidla je rozhodující celková hmotnost vozidla a počet náprav. Někdejší slevy podle emisních norem dieselových motorů jsou nahrazeny paušální slevou pro všechna vozidla. Rozhodující je datum první registrace vozidla. Slevu ve výši 48% získají motorová vozidla stará ne víc než 3 roky. Motorová vozidla se stářím od 3 roků do 6–ti let mají slevu 40%. Čtvrtinovou slevu získají vozidla starší 6-ti let do data 9. výročí od první registrace. Malus rovnající se čtvrtině roční sazby si přičtou poplatníci daně, kterých vozidlo bylo poprvé registrováno před 1. 1. 1990. Zdaňovacím obdobím je 1 rok, daň je možné zaplatit ve 4 zálohách (15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince). Daňové přiznání je povinen podat majitel vozidla nejpozději do konce ledna následujícího roku.

3.3 Daňové odpisy Odpisy jsou definovány § 26 odst. 5 Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen ZDP). Odpisování je možné zahájit jen v momentu, kdy je majetek uveden do užívání a maximálně do výše vstupní ceny Doba odpisování je od roku 2008 stanovena přímo v ZDP podle odpisové skupiny ve které je majetek zařazen (Tab. 1). Poplatník má možnost výběru mezi dvěma základními možnostmi. Rovnoměrné daňové odpisy jsou první možností jak odepisovat majetek. Pro výpočet využijeme roční odpisové sazby uvedené v tabulce. (Tab. 2)

Cestovní ruch a doprava Tab. 1

19

Maximální doba odpisování v odpisových skupinách podle § 30 odst. 1 ZDP

Odpisová skupina

Doba odpisování

1 2 3 4 5 6

3 roky 5 let 10 let 20 let 30 let 40 let Zdroj: Marková, 2012

Tab. 2

Rovnoměrné odpisování – odpisové sazby podle § 31 odst. 1 a)

Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

v prvním roce odpisování 20 11 5,5 2,15 1,4 1,02

v dalších letech odpisování 40 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02

pro zvýšenou vstupní cenu 33,3 20 10 5,0 3,4 2,0 Zdroj: Marková, 2012

Uplatnění zvýhodněných odpisových sazeb v § 31 odst. 1 pod písmeny b) – d) ZDP podléhá splnění podmínky stanovené v § 31 odst. 2-6 ZDP. V Odstavci č. 7 výše zmíněného zákona se dozvíme výpočet maximálního ročního rozměrného odpisu. Maximální roční rovnoměrný odpis se rovná jedné setině součinu vstupní ceny a přirazené roční odpisové sazby. V případě rovnoměrného odpisu ze zvýšené vstupní ceny se musím odkázat na § 31 odst. 8 ZDP, ve kterém je uveden způsob výpočtu. Odpisy tohoto majetku se rovnají jedné setině součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přirazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. Zrychlené daňové odpisy (§ 32 ZDP) jsou druhou možností daňového odepisování hmotného majetku. V porovnání s rovnoměrnými odpisy umožňují zrychlené odpisy v prvních letech odpisování odepsat vyšší částky. Místo ročních odpisových sazeb se při výpočtu zrychlených daňových odpisů používají koeficienty pro zrychlené odpisování, které jsou vymezeny v § 31 odst. 1 ZDP (Tab. 3)

Cestovní ruch a doprava Tab. 3

20

Koeficienty pro zrychlené odpisování § 32 odst. 1 ZDP

Odpisová skupina

v prvním roce odpisování

v dalších letech odpisování

1 2 3 4 5 6

3 5 10 20 30 50

4 6 11 21 31 51

pro zvýšenou zůstatkovou cenu 3 5 10 20 30 50 Zdroj: Marková, 2012

Zrychlený odpis hmotného majetku se v prvním roce rovná podílu vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování. V dalších zdaňovacích obdobích se zrychlený odpis rovná podílu dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které už byl již odpisován. Novela ZDP s účinností od 20. 7. 2009 vložila do ZDP § 30a Mimořádné odpisy. Prostřednictvím tohoto paragrafu lze odepsat určitý majetek za mnohem kratší dobu než při rovnoměrných nebo i zrychlených odpisech. Využití těchto mimořádných odpisů je omezené pouze pro majetek zařazený do odpisové skupiny č. 1 a 2 při podmínce, že pořizovatel je prvním vlastníkem majetku a majetek byl pořízen v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010.

Leasing

21

4 Leasing Leasing je třístranný vzájemný vztah leasingové společnosti – poskytovatel leasingu, příjemce leasingu, tedy leasingového nájemce, a výrobce nebo dovozce, čili dodavatele. Poskytovatel leasingu se zavazuje poskytnout nájemci na sjednanou dobu do užívání předmět, který společnost za tímto účelem koupí od dodavatele. Nájemce se zavazuje platit stanovené nájemné, které obsahuje pořizovací náklady poskytovatele, úrokové zhodnocení kapitálu, zisk a náklady dalších smluvně sjednaných služeb. Poskytovatel leasingu je po celou dobu tohoto vztahu vlastníkem předmětu leasingu. (Doubrava, 2003) Leasing je upraven v českém právu následujícími právními předpisy: • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen č. 513/1991 Sb.). • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen č. 40/1994 Sb.). • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOU). • Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH).

4.1 Členění leasingu V současných tržních ekonomikách se vyhranily v průběhu rozvoje leasingu především dva základní druhy – finanční a operativní. Pro jejich odlišení bereme v úvahu kritérium rozsahu přenosu vlastnických a uživatelských rizik. • Členění leasingu na finanční a operativní, je členění podle změny vlastnických práv k předmětu. • Podle teritoria rozeznáváme domácí a příhraniční leasing.

Leasing

22

• Podle komodity rozeznáváme leasing dopravní techniky, nemovitostí, strojů a zařízení. • Podle typu leasingového nájemce rozeznáváme leasing pro podnikatelskou sféru, spotřebitelský leasing a leasing pro veřejnoprávní subjekty. • Podle typu leasingového nájemce rozeznáváme leasing prováděný leasingovými společnostmi odbytovými, bankovními, komerčními nebo tuzemskými. (Pultz, 1995) 4.1.1

Operativní leasing

Pod pojmem operativní leasing rozumíme smlouvu, podle níž jedna strana za úplatu poskytne druhé straně, tedy leasingovému nájemci, jím vybraný předmět do užívání. Účelem je dočasné používání předmětu: • bez přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu, • bez jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce. Mezi další znaky operativního leasingu patří: • délka nájmu není omezena a po skončení nájmu se tento předmět leasingu vždy vrací pronajímateli; • pronajímatel odpovídá za provozuschopnost předmětu leasingu. Při případné poruše takového předmětu, která brání dohodnutému užívání, často poskytuje náhradní předměty obdobných parametrů; • operativní leasing se hodí hlavně k užívání věcí, které podléhají rychlému technologickému rozvoji, protože tento typ leasingu umožňuje pravidelnou obnovu majetku. Pronajímatel u této formy leasingu obvykle hradí náklady spojené s údržbou, opravami, či servisem; • délka tohoto leasingu bývá o mnoho kratší než ekonomická životnost předmětu. Tím pádem předmět leasingu není splátkami zcela uhrazen. (Valach, 2006)

Leasing

4.1.2

23

Finanční leasing

Hlavním znakem dlouhodobého pronájmu (finančního leasingu) je odkoupení pronajaté věci nájemcem po skončení doby pronájmu za cenu obvykle podstatně nižší, než je cena tržní. Doba pronájmu je častokrát stejně dlouhá s dobou ekonomické životnosti pronajímané věci, přičemž daňové zákony z pravidla předepisují minimální dobu trvání finančního leasingu. V rámci finančního leasingu je na příjemce leasingu přenášena jednak povinnost údržby a oprav předmětu leasingu, a také nebezpečí a rizika, kupříkladu nebezpečí poškození, nebezpečí plynoucí z provozu, nebo riziko poklesu jeho tržní ceny. Vlastnická práva k najaté věci přecházejí automaticky po ukončení leasingového stavu z pronajímatele na nájemce. Pořizovací cena pronajatého majetku, zisková marže u dopravních prostředků, taky havarijní pojištění a povinné ručení jsou zahrnuty v leasingových splátkách. Rozeznáváme dva typy finančního leasingu – přímý a nepřímý. Přímý finanční leasing je ten, u kterého druh požadovaného majetku určuje nájemce, přičemž najímatel koupí majetek od výrobce a předmět pronajme na základě leasingové smlouvy nájemci, který bude platit leasingové splátky. Nepřímý finanční leasing je ten, u kterého je majetek odprodán subjektem leasingové společnosti, která ho zpětně v zápětí pronajme původnímu subjektu ve formě finančního leasingu. (Valouch, 2009)

4.2 Daňové výhody leasingu Hlavní výhodou leasingu je fakt, že uhrazené nájemné za předmět je podle podmínek zákona o dani z příjmu daňově uznatelným nákladem. (Valouch, 2009) 4.2.1

Daňově uznatelné náklady leasingu

Z hlediska daňové uznatelnosti leasingového nájemného musíme vycházet z ustanovení § 24 odst. 2 písm. h), § 24 odst. 4 až 6 a § 25 odst. 1 písm. za) ZDP.

Leasing

24

Dále je třeba vzít v úvahu zásadu časového rozlišování nájemného, která znamená vyčlenění pouze té části nájemného, která je spjatá s daným zdaňovacím obdobím. V souladu se zákonem o účetnictví mají tuto povinnost všechny účetní jednotky vedoucí účetnictví. Z osob vedoucích daňovou evidenci musí časově rozlišovat nájemné pouze nájemce u finančního leasingu s následnou koupí najaté věci. Povinnost časově rozlišovat nájemné tedy nemá nájemce vedoucí daňovou evidenci v případě operativního leasingu. Pronajímatel vedoucí daňovou evidenci nemá povinnost časově rozlišovat nájemné ani u operativního ani u finančního leasingu. (Valouch, 2009) 4.2.2

Podmínky daňové uznatelnosti finančního leasingu

Podle § 24 odst. 2 písm. h) a § 24 odst. 4 ZDP jsou určeny podmínky daňové uznatelnosti nájemného u finančního leasingu. Pro uznání ceny leasingu je rozhodující splnění čtyř základních kritérií: • odepisovatelný hmotný majetek • minimální doba trvání finančního leasingu • výše kupní ceny po ukončení finančního leasingu • zahrnutí majetku odkoupeného fyzickou osobou do obchodního majetku 1.

Odepisovatelný hmotný majetek Předmětem finančního leasingu může být pouze hmotný majetek, který lze odpisovat. § 26 ZDP vymezuje odepisovatelný hmotný majetek, majetek, který je vyloučený z odpisování, je vymezen v § 27 ZDP.

2.

Minimální doba trvání finančního leasingu § 24 odst. 4 písm. a) ZDP určuje minimální dobu trvání finančního leasingu, jakožto zásadní ustanovení pro daňovou uznatelnost nájemného. Nemovitosti i movité věci mají stanovenou vlastní minimální dobu trvání finančního leasingu. Doba leasingu se počítá od data, kdy byl předmět leasingu přenechán nájemci v souladu se smlouvou a ve stavu způsobilém obvyklému užívání. Pokud k převzetí předmětu nájmu dojde ještě před uza-

Leasing

25

vřením leasingové smlouvy, doba nájmu se začíná počítat ode dne uzavření smlouvy. Doba nájmu hmotného movitého majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1, kterou lze v odpisové skupině 2 a 3 zkrátit až o šest měsíců. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let. 3.

Výše kupní ceny po ukončení finančního leasingu K převodu vlastnických práv předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem musí dojít bezprostředně po ukončení doby finančního nájmu. Zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP k datu prodeje, musí být vyšší než kupní cena najatého hmotného majetku. Tato podmínka neplatí, pokud bude ke dni koupě najatá věc při rovnoměrném odpisování již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny. Obě strany leasingového vztahu si mohou v tomto případě dojednat libovolnou kupní cenu.

4.

Zahrnutí majetku odkoupeného fyzickou osobou do obchodního majetku Fyzická osoba má povinnost zahrnout odkoupený majetek po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku do svého obchodního majetku. Stačí zachytit v daňové evidenci odkoupený majetek jako výdaj nebo ve svém účetnictví jako náklad. (Benda, 2000)

4.2.3

Podmínky daňové uznatelnosti operativního leasingu

Podle daňových zákonů (Marková, 2012)je operativní leasing posuzován jako klasický nájemní vztah. Daňově uznatelným nákladem (výdajem) je v případě operativního leasingu nájemné v plné výši, pokud je předmět leasingu používán podnikatelem k dosažení, zajištění a udržení příjmů. V případě, že se pronajímaný majetek po ukončení operativního nájmu odkoupí nájemcem, tuto situaci řeší § 24 odst. 5 ZDP.

Leasing

26

4.3 Leasing a daň z přidané hodnoty Leasing z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty chápeme jako dodání zboží s datem uskutečnění zdanitelného plnění podle § 21 odst. 3 písm. d). Převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost, považuje § 13 odst. 3 ZDPH za dodání zboží nebo převod nemovitostí. Podle § 14 odst. 1 ZDPH, který upravuje poskytnutí služby, postupujeme v případě smlouvy s jedinou možností a to odkup najatého zboží. V tomto případě bude takový vztah chápán jako dílčí plnění. (Valouch, 2009)

4.4 Datum uskutečnění zdanitelného plnění V § 21 ZDPH je definován den uskutečnění zdanitelného plnění pro jednotlivé typy zdanitelných plnění. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je den vzniku práva užívat zboží nebo věc nájemcem podle § 21 odst. 3 písm. d) a odst. 4 ZDPH. (Marková, 2012)

Úvěr

27

5 Úvěr Pro nákup vozového parku lze mimo leasingu využít jiný vnější zdroj financování. Právní zakotvení úvěru a úvěrové smlouvy najdeme v § 497 obchodního zákoníku. V úvěrové smlouvě se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Výše uvedená ustanovení obchodního zákoníku jsou dispozitivního charakteru, to znamená, že je možné se od nich odchýlit. Úvěrový vztah mezi věřitelem a dlužníkem je často regulován všeobecnými obchodními podmínkami úvěrující společnosti. Poskytování úvěru patří mezi základní činnosti bank. V dnešní době ovšem nejsou jediné, kdo je může poskytovat, úvěry jsou poskytovány např. i leasingovými společnostmi. Všeobecné obchodní podmínky musí být součástí smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru je charakteristická poskytováním výhradně hotovosti, uzavírá se dohodou o poskytnutí peněz, nikoliv jejich fyzickým předáním. Vždy se řídí ustanoveními obchodního zákoníku, protože se řadí mezi absolutní obchody. Nemusí se jednat jen o podnikatele. (Pavelka, 2001)

5.1

Členění úvěru

Krátkodobý úvěr je poskytován maximálně na dobu jednoho roku. Kontokorentní úvěr je bankovní služba povolující tzv. přečerpání účtu. Dovoluje klientovi čerpat z účtu peníze i v případě, že na účtu nemá dostatečnou hotovost. Lombardní úvěr bývá zajištěný cennými papíry, pohledávkou nebo zbožím. Poskytuje je Česká národní banka komerčním bankám. Střednědobý úvěr s délkou splatnosti 1 – 4 roky. Dlouhodobý úvěr se splatností úvěru delší než 4 roky. (Dvořák, 1999)

Úvěr

28

5.2 Úročení úvěru Rozhodujícím prvkem úvěrového vztahu mezi bankou a klientem je úrok. Úrok je cena za poskytnutí peněžních prostředků od doby jejich poskytnutí do doby jejich vrácení a to vždy jen z nesplacené dlužné částky. Podle § 502 obchodního zákoníku je dlužník povinen od doby poskytnutí úvěru peněžních prostředků platit úroky ve sjednané výši. Úroková sazba může být bankou určena dvěma způsoby: • Pevná úroková sazba určená v podobě procenta, která se v době splatnosti nemlže měnit. • Pohyblivá úroková sazba se v průběhu splatnosti úvěru mění v závislosti na změně referenční úrokové sazby, kterou může být LIBOR, PRIBOR či diskontní sazba ČNB. Výše úrokové sazby je dána např. velikostí úvěru, druhem zajištění, osobou dlužníka a jiné. (Dvořák, 1999)

5.3 Úvěr a daň z příjmu Podle § 24 odst. 1 ZDP jsou obecně úroky z úvěru daňově uznatelným nákladem. Kromě úroků mohou být finančními náklady dále všechny výdaje související s poskytnutím úvěru, např. poplatek za zpracování úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu, apod. Pro daňové uznání finančních nákladů spojených s úvěrem je nezbytné respektovat účetní zásady a všechny testy vázané k uznatelnosti daňových nákladů.(Kroh, 1999) • Zásada věcné a časové souvislosti dle § 3 odst. 1 zákona o účetnictví. • Posouzení vázanosti splatnosti finančních nákladů plynoucích z úvěrů a zisku dlužníka dle § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP. • Test nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. • Posouzení obvyklé úrokové míry podle § 23 odst. 7 ZDP.

Úvěr

29

5.4 Úvěr a daň z přidané hodnoty Poskytování úvěru se řadí podle § 54 ZDPH mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Při pořízení majetku na úvěr se platí DPH jednorázově z ceny majetku a administrativních poplatků. Ze splátek úvěru se DPH neplatí. Při koupi dlouhodobého majetku úvěrovým dlužníkem od plátce DPH se podle § 72 ZDPH může uplatnit nárok na odpočet daně a to pouze při podmínce, že přijaté zdanitelné plnění bude použito pro uskutečnění své ekonomické činnosti. (Marková, 2012)

Praktická část

30

6 Praktická část 6.1 Vztah autobusové dopravy osob k DPH Přeprava osob je náročnou oblastí daňové problematiky, pokud plátce daně poskytuje cestovní služby, které zahrnují také přepravu osob i mimo území České republiky. V následujících příkladech bude objasněna problematika uplatnění DPH u cestovních služeb. Budou řešeny všechny varianty přepravy osob, se kterými se může česká cestovní kancelář setkat (vnitrostátní přeprava, přeprava do zemí Evropské unie, přeprava do států mimo Evropskou unii). Každý případ bude řešen ze dvou pohledů, a to z pohledu, že vlastníkem a provozovatelem autobusu, včetně řidičů, je daná cestovní kancelář (plátce DPH) a z pohledu, že autobusová doprava je pronajatá od soukromého autodopravce. Na příkladech bude uplatněna problematika zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. (§ 89 zmíněného zákona je uveden jako příloha č. 1 této bakalářské práce). 6.1.1

Vnitrostátní lyžařský zájezd

Cestovka uspořádala lyžařský zájezd z Brna do Krušných hor pro 40 klientů. Cena na osobu byla stanovena na 5 000 Kč včetně DPH. Ubytování s polopenzí bylo dodáno od českého plátce daně za 3 000 Kč včetně DPH za osobu. 1.

Obousměrná doprava je poskytnuta vlastním autobusem v ceně obvyklé 600 Kč (včetně DPH za osobu).

2.

Obousměrná doprava je poskytnuta soukromým autodopravcem v ceně obvyklé 600 Kč (včetně DPH za osobu).

Praktická část

Tab. 4

31

Vnitrostátní lyžařský zájezd – varianta 1

Popis Cena zájezdu pro 1 osobu Nakoupená služba – ubytování + strava Vlastní služba – autobusová doprava Celková cena prodaných zájezdů Celková cena nakoupených služeb Celková cena vlastních služeb Základ daně u cestovní služby Daň z cestovní služby Základ daně z vlastní služby Daň z vlastní služby Celková daňová povinnost

Částka včetně DPH [Kč]

Výpočet

5 000 3 000 600 200 000

40 x 5 000

120 000

40 x 3 000

24 000

40 x 600

9 335,2

200 000 – 120 000 – 24 000 56 000 x 0,1667

24 000

40 x 600

4 000,8

24 000 x 0,1667

13 336

9 335,2 + 4 000,8

56 000

Zdroj: Vlastní výpočty

Praktická část

Tab. 5

32

Vnitrostátní lyžařský zájezd – varianta 2

Popis Cena zájezdu pro 1 osobu Nakoupená služba – ubytování + strava Nakoupená služba – autobusová doprava Celková cena prodaných zájezdů Celková cena nakoupených služeb Celková cena vlastních služeb Základ daně u cestovní služby Daň z cestovní služby Základ daně z vlastní služby Daň z vlastní služby Celková daňová povinnost


Výpočet

5 000 3 000 600 200 000

40 x 5 000

144 000

40 x (3 000 + 600)

0 56 000

200 000 – 144 000

9 335,2

56 000 x 0,1667

0 0

0

9 335,2 Zdroj: Vlastní výpočty

6.1.2

Lyžařský zájezd do Francie

Cestovka uspořádala lyžařský zájezd z Brna do francouzských Alp pro 40 klientů. Cena na osobu byla stanovena na 10 000 Kč včetně DPH. Ubytování s polopenzí bylo dodáno od francouzského plátce daně za 6 000 Kč za osobu. 1.

Obousměrná doprava je poskytnuta vlastním autobusem v ceně obvyklé 2 500 Kč za osobu (fakturováno bez DPH).

2.

Obousměrná doprava je poskytnuta soukromým autodopravcem v ceně obvyklé 2 500 Kč za osobu (fakturováno bez DPH).

Praktická část Tab. 6

33

Zahraniční zájezd v rámci Evropské unie – varianta 1

Popis Cena zájezdu pro 1 osobu Nakoupená služba – ubytování + strava Vlastní služba – autobusová doprava Celková cena prodaných zájezdů Celková cena nakoupených služeb Celková cena vlastních služeb Základ daně u cestovní služby Daň z cestovní služby Základ daně z vlastní služby Daň z vlastní služby Celková daňová povinnost


Výpočet

10 000 6 000 2 500 400 000

40 x 10 000

240 000

40 x 6 000

100 000

40 x 2 500

10 002

400 000 – 240 000 – 100 000 60 000 x 0,1667

100 000

40 x 2 500

16 670

100 000 x 0,1667

26 672

10 002 + 16 670

60 000


Praktická část

Tab. 7

34

Zahraniční zájezd v rámci Evropské unie – varianta 2

Popis Cena zájezdu pro 1 osobu Nakoupená služba – ubytování + strava Nakoupená služba – autobusová doprava Celková cena prodaných zájezdů Celková cena nakoupených služeb Celková cena vlastních služeb Základ daně u cestovní služby Daň z cestovní služby Základ daně z vlastní služby Daň z vlastní služby Celková daňová povinnost


Výpočet

10 000 6 000 2 500 400 000

40 x 10 000

340 000

40 x (6 000 + 2 500)

0 60 000

400 000 – 340 000

10 002

60 000 x 0,1667

0 0 10 002 Zdroj: Vlastní výpočty

6.1.3

Lyžařský zájezd do Švýcarska

Cestovka uspořádala lyžařský zájezd z Brna do švýcarských Alp pro 40 klientů. Cena na osobu byla stanovena na 13 000 Kč včetně DPH. Ubytování s polopenzí bylo dodáno od švýcarského plátce daně za 8 000 Kč včetně DPH za osobu. Vzdálenost do vybraného lyžařského střediska je 1 000 km, z nichž připadá 600 km na území Evropské unie a 400 km ve Švýcarsku. 1.

Obousměrná doprava je poskytnuta vlastním autobusem v ceně obvyklé 2 000 Kč (včetně DPH za osobu).

2.

Obousměrná doprava je poskytnuta soukromým autodopravcem v ceně obvyklé 2 000 Kč (včetně DPH za osobu).


35

Zahraniční zájezd mimo Evropskou unii – varianta 1

Popis Cena zájezdu pro 1 osobu Nakoupená služba – ubytování + strava Vlastní služba – autobusová doprava Celková cena prodaných zájezdů Celková cena nakoupených služeb Celková cena vlastních služeb Osvobození přepravy v třetích zemích

Částka včetně DPH [Kč] 13 000 8 000 2 000 520 000

40 x 13 000

320 000

40 x 8 000

80 000

40 x 2 000

800

Podíl osvobození přirážky

100%

Přirážka na osobu

3 000

Základ daně u cestovní služby za osobu Základ daně u cestovní služby celkem Daň z cestovní služby Základ daně z vlastní služby Daň z vlastní služby Celková daňová povinnost

Výpočet

0

400 km/ 1 000 km = 40% = 0,4; 0,4 x 2 000 8 800/ (2 000 + 8 000) 13 000 – 2 000 – 8 000 Osvobozeno podle § 89 odst. 7

0 0 48 000

40 x (2 000 – 800)

8001,6

48 000 x 0,1667

8001,6 Zdroj: Vlastní výpočty

Praktická část

Tab. 9

36

Zahraniční zájezd mimo Evropskou unii – varianta 2

Popis Cena zájezdu pro 1 osobu Nakoupená služba – ubytování + strava Nakoupená služba – autobusová doprava Celková cena prodaných zájezdů Celková cena nakoupených služeb Celková cena vlastních služeb Osvobození přepravy v třetích zemích Celkem osvobození od daně s nárokem na odpočet Podíl osvobození přirážky Přirážka na osobu Základ daně u cestovní služby za osobu Základ daně u cestovní služby celkem Daň z cestovní služby Základ daně z vlastní služby Daň z vlastní služby Celková daňová povinnost


Výpočet

13 000 8 000 2 000 520 000

40 x 13 000

400 000

40 x (8 000 + 2 000)

0 800

400 km/ 1 000 km = 40% = 0,4; 0,4 x 2 000

8 800

8 000 + 800

88% 3 000 360

8 800/ (2 000 + 8 000) 13 000 – 2 000 – 8 000 100% - 88%= 12%; 0,12 x 3 000

1 440

40 x 360

2 400

40 x (360 x 0,1667)

0 0 2 400 Zdroj: Vlastní výpočty

Praktická část

37

Ve většině států Evropské unie je nepravidelná přeprava osob osvobozená od daně nebo není vůbec předmětem daně, respektive zde existuje nulová sazba daně. Jedná se o tyto státy: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemí, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. V zbylých státech Evropské unie není nepravidelná přeprava osob osvobozená od daně. Jedná se o Německo, Polsko a Rakousko. Cestovní kancelář nebo dopravce sám (pokud uskutečňuje přepravu osob nepovinných k dani) se stává plátcem daně a má povinnost se registrovat k DPH v daném státě. Tyto daně se nazývají obratové daně a jsou odváděny pouze z ujetých kilometrů na území daného státu. Pro registraci a odvod daní může využít cestovní kancelář nebo dopravce služeb společností zaměřených na problematiku mezinárodní dopravy, např. sdružení dopravců ČESMAD, nebo společností nabízejících zvýhodněné tankování nafty po celém kontinentu, např. DKV, UTA, WAG a jiné. Nepravidelná autobusová přeprava osob uskutečňovaná dopravcem z jiného členského státu Evropské unie není na území Spolkové republiky Německo osvobozena. Podléhá zdanění ve výši 19%. Nutná je registrace a odvod daně na finanční úřad: Finanzant Chemnitz-Süd. Obdobně je to i na území Polska. Sazba DPH z obratu za vzdálenost ujetou na polském území činí 8%. Nutná je registrace a odvod daně na finanční úřad ve Varšavě. Příležitostná doprava uskutečňována motorovými vozidly neregistrovanými v Rakousku je zdaněna ve výši 10%. Dopravce (cestovní kancelář) je povinen jednat osobně (nemůže být zastoupen) s finančním úřadem: Finanzant Graz-Stadt. U tohoto finančního úřadu může být uplatněn i odpočet DPH.

Praktická část

38

6.2 Cestovka K těmto výpočtům je nutné nadefinovat subjekt, který bude pořizovat autobus, tedy strana kupující. Subjektem bude fiktivní cestovní kancelář, která působí na trhu více než 5 let na poli pobytových i poznávacích zájezdů. Je mezi klienty zavedená – má dobré jméno. Zaměstnává 6 – 10 pracovníků na hlavní pracovní poměr. S ročním obratem 40 milionů, což ji řadí mezi středně velké cestovní kanceláře. Cestovní kancelář se pro další účely této práce bude nazývat zjednodušeně Cestovka. Cestovka měla v loňském roce obrat 40 milionů, při čistém zisku 750.000 Kč a téměř stejnou částkou disponuje na účtu nerozděleného zisku minulých let. Zhruba stejné částky zisku, tedy výsledku hospodaření běžného účetního období, lze očekávat i v následujících pěti letech při dosavadní činnosti při abstrahování koupě autobusu. Cestovka disponuje volnými finančními prostředky cca 1.500.000 Kč, které je ochotna použít ke koupi autobusu. Doposud Cestovka řešila silniční dopravu na své zájezdy pouze prostřednictvím externích autodopravců, s jejichž službami nebyla vždy plně spokojena. Proto vyvstala otázka vybudování vlastního autobusového parku, jehož kvalita je lehce ověřitelná a nepochybně patří výš, v porovnání s externími dopravci. Tato otázka však bude zodpovězena až na samotném konci této práce. Vedení Cestovky se rozhodlo prověřit výhodnost pořízení autobusu na základě následujících výpočtů. Muselo dojít k navržení správného typu a velikosti autobusu. Jako nejvhodnější se pro potřeby Cestovky jeví turistický autokar – standardní v luxusním provedení, tedy 4 hvězdičkový. Autokar by měl být pro 49 osob + služební sedadlo. Cestovka bude daný autokar využívat celoročně. Stěžejní budou tzv. pendle k moři – víkendové závozy klientů k moři. Mimo letní sezóny budou hlavní náplní jízdy na poznávací zájezdy. Hlavním kritériem je eliminace poruch zapříčiňujících nepojízdnost autokaru (ušlý zisk, ohrožení komfortu přepravy cestujících, ztráta dobré pověsti, aj.). Následováno dalšími neméně důležitými kritérii jako jsou ekonomika pro-

Praktická část

39

vozu, produkce emisí, cena a dostupnost servisu, celková image. Z těchto kritérií vychází vítězně pouze nový autokar, jehož cena je aktuálně mimo možnosti financování pouze z vlastních zdrojů. Je nutné zvážit, která ze dvou nabízených variant financování, bude pro Cestovku výhodnější. Z nabídek renomovaných výrobců turistických autokarů se jako nejlepší jeví nabídka koupě předváděcího autokaru Mercedes Tourismo v požadované výbavě od EvoBus Bohemia. Cena tohoto vozu s najetými 10.000 km při garanci záruky nového vozu na 5 let, je 5.990.000 Kč bez DPH.

6.3 Úvěr a leasing v pojetí metody nejnižších nákladů Touto metodou zjistí Cestovka, která z forem financování je pro její podnikatelský záměr výhodnější. Metoda nejnižších nákladů se skládá z následujících kroků: • Zjištění výdajů na financování předmětu, tedy autobusu, prostřednictvím leasingu a úvěru • Výpočet daňových úspor z jednotlivých variant financování • Výběr nejvýhodnější varianty financování daného předmětu dle nejnižších nákladů. (Valach, 2006) 6.3.1

Daňové úspory

Při jednotlivých formách financování se budou daňové úspory lišit, což zjistíme na základě výpočtů. Výše základu daně z příjmu je nepřímo úměrná výši uplatnění daňových nákladů. Varianta, která přináší vyšší úsporu daně, je ta, která více snižuje daňový základ prostřednictvím vyššího nákladu z dané formy financování. Podmínky daňových aspektů finančního leasingu: • Nemožnost daňových odpisů pronajatého majetku (tuto možnost má pouze pronajímatel).

Praktická část

40

• Daňově uznatelný náklad je poplatek za uzavření leasingové smlouvy. • Nájemné je v plné výši daňově uznatelným nákladem.

Podmínky daňových aspektů úvěru: • Uplatňování odpisů do daňových výdajů ve výši dle ZDP. • Daňově uznatelný náklad je poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. • Úroky z úvěru jsou daňově uznatelným nákladem. Pro následné porovnání leasingu a úvěru je nezbytné určit následující hodnoty: • Leasing a příslušné daňové dopady: o Vyčíslení daňových nákladů v prvním roce a v následujících letech. o Určení daňových odpisů. o Výpočet daňové úspory uznatelných nákladů při daňové sazbě 19 % v letech 2012 – 2017. • Úvěr a příslušné daňové dopady: o Vyčíslení úroků z úvěru v jednotlivých letech splácení. o Určení daňových odpisů. o Výpočet daňové úspory uznatelných nákladů při daňové sazbě 19 % v letech 2012 – 2017.

Praktická část

41

6.4 Podnikatelský úvěr Cestovce byl nabídnut podnikatelský úvěr od banky, která si nepřála být jmenována (dále jen Banka), na financování nákupu vozidla, v tomto případě autobusu. Doba splácení byla zvolena na 5 let, tedy 60 měsíčních splátek. Úvěr byl čerpán ve výši 80% pořizovací ceny autobusu včetně DPH. Zbývajících 20% ceny autobusu bylo pokryto z vlastních finančních prostředků Cestovky. Měsíční splátky byly stanoveny na 109 336 Kč. Podmínkou financování vozidla úvěrem je zřízení havarijního pojištění. Jeho cena je v tomto případě nižší než kdyby se havarijní pojištění zřizovalo samostatně. Měsíční splátka včetně havarijního pojištění a povinného ručení činí 123 914 Kč. Za zmíněné pojištění bylo připlaceno pouze 14 578 Kč, což je oproti běžné ceně pojištění náklad o čtvrtinu ceny nižší. Součástí pojištění je úrazové pojištění všech sedadel, připojištění čelního skla, spoluúčast na plnění pojistné události pouze 5%. Limity pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla činí 100 000 000 Kč pro škody na zdraví a 100 000 000 Kč pro škody na věci a ušlý zisk. Banka navrhla fixní úrokovou sazbu ve výši 5,34% p. a., což za 5 let znamená 809 744 Kč úroku. Tím se celková cena autobusu vyšplhala na konečnou sumu ve výši 6 799 743 Kč bez DPH. Nesporná výhoda úvěru je jednorázový odpočet celé DPH z kupní ceny na počátku splácení. Splátka úvěru není zatížena DPH. K podpisu úvěrové smlouvy došlo 1. 10. 2012. Následující tabulka shrnuje všechna výše zmíněná fakta.


42

Podnikatelský úvěr

Pořizovací cena autobusu Pořizovací cena autobusu včetně 20% DPH Výše DPH Část ceny hrazená z vlastních zdrojů Část ceny hrazená z vlastních zdrojů Výše čerpaného úvěru Administrativní poplatek Frekvence pravidelných splátek Počet pravidelných splátek Pravidelná splátka bez pojištění Povinné ručení a havarijní pojištění Pravidelná splátka s pojištěním Celkové náklady na pořízení autobusu bez pojištění s DPH Celkové náklady na pořízení autobusu bez pojištění bez DPH Celková výše úroků Roční úroková sazba

5 990 000 Kč 7 188 000 Kč 1 198 000 Kč 20 % 1 437 600 Kč 5 750 400 Kč 0 Kč měsíční 60 109 335,73 Kč 14 578,25 Kč 123 913,98 Kč 7 997 743,8 Kč 6 799 743,8 Kč 809 743,8 Kč 5,34 % p.a. Zdroj: Vlastní výpočty

6.4.1

Daňové aspekty úvěru

Následující tabulka zobrazuje splátkový kalendář úvěru. V jednotlivých letech je vypočítán roční úmor, úrok a konečný stav úvěrového účtu při anuitní splátce ve výši 109 336 Kč měsíčně. Tab. 11

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem

Rozvržení výdajů v jednotlivých letech splácení úvěru

Počáteční hodnota [Kč] 5 750 400 5 497 605 4 452 268 3 350 061 2 187 888 962 487 X

Splátka [Kč] 328 007 1 312 029 1 312 029 1 312 029 1 312 029 984 021 6 560 144

Roční úrok [Kč]

Roční úmor [Kč]

75 211 266 694 209 823 149 855 86 627 21 534 809 744

252 795 1 045 337 1 102 207 1 162 173 1 225 401 962 487 5 750 400

Konečná hodnota [Kč] 5 497 605 4 452 268 3 350 061 2 187 888 962 487 0 X


Praktická část

43

Kromě úroku z úvěru a poplatků souvisejících s úvěrem jsou daňově uznatelným nákladem, který snižuje platební základ, také daňové odpisy. Podle § 31 ZDP jsou v následující tabulce vyčísleny rovnoměrné odpisy. Podle přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. o třídění hmotného majetku do odpisových skupin se autobus řadí mezi vozidla pro přepravu 10 a více osob, což spadá pod druhou odpisovou skupinu. Výpočet rovnoměrných odpisů byl proveden z pořizovací ceny autobusu bez DPH ve výši 5 990 000 Kč. Jelikož Cestovka patří mezi plátce DPH. Tab. 12

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Rovnoměrné odpisy

Odpisová sazba [%] 11 22,25 22,25 22,25 22,25

Roční odpis [Kč] 658 900 1 332 775 1 332 775 1 332 775 1 332 775

Zůstatková cena [Kč] 5 331 100 3 998 325 2 665 550 1 332 775 0 Zdroj: Vlastní výpočty

Daňová úspora se vyčísluje z úroků, odpisů a případných poplatků za správu úvěru. Jednoduše ji vypočítáme vynásobením sazby daně z příjmů právnických osob v daném roce a celkového sníženého daňového základu. Předpokládám, že se sazba daně v letech 2012- 2017 měnit nebude a zůstane ve výši 19%.


44

Daňové úspory úvěru při rovnoměrných odpisech

Roční úrok [Kč]

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem

Pojistky [Kč]

75 211 266 694 209 823 149 855 86 627 21 416 809 626

43 736 174 945 174 945 174 945 174 945 131 209 874 725

Daňově Rovnoměrné uznatelné odpisy [Kč] náklady [Kč] 658 900 777 847 1 332 775 1 774 414 1 332 775 1 717 543 1 332 775 1 657 575 1 332 775 1 594 347 0 152 625 5 990 000 7 674 351

Daňová úspora [Kč] 147 791 337 139 326 333 314 939 302 926 28 999 1 458 127

Výdaj po zdanění [Kč] 630 056 1 437 275 1 391 210 1 342 636 1 291 421 123 626 6 216 224


Celková daňová úspora při financování autobusu úvěrem je 1 458 127 Kč. Dlaší tabulka zobrazuje daňovou úsporu při zrychleném odpisování podle § 32 ZDP. Hodnoty koeficientů pro druhou odpisovou skupinu (K1 = 5, K2 = 6) jsou uvedeny v § 32 odst. 1 ZDP. V následující tabulce jsou vypočítány hodnoty zrychlených odpisů. Tab. 14

Zrychlené odpisy

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

Rok odpisování 1 2 3 4 5

Koeficient 5 6 6 6 6

Roční odpis [Kč] 1 198 000 1 916 800 1 437 600 958 400 479 200

Zůstatková cena [Kč] 4 792 000 2 875 200 1 437 600 479 200 0 Zdroj: Vlastní výpočty

Následující tabulka je obdobná jako tabulka popisující daňovou úsporu při rovnoměrných odpisech. Zde jsou ale uvedeny zrychlené odpisy.


45

Daňové úspory úvěru při zrychlených odpisech

Rok

Roční úrok [Kč]

2012 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem

75 211 266 694 209 823 149 855 86 627 21 416 809 626

Pojistky [Kč] 43 736 174 945 174 945 174 945 174 945 131 209 874 725

Daňově Zrychlené uznatelné odpisy náklady [Kč] [Kč] 1 198 000 1 316 947 1 916 800 2 358 439 1 437 600 1 822 368 958 400 1 283 200 479 200 740 772 0 152 625 5 990 000 7 674 351

Daňová úspora [Kč] 250 220 448 103 346 250 243 808 140 747 28 999 1 458 127



Celková daňová úspora je stejná jako v případě rovnoměrných odpisů, protože ve všech pěti letech odepisování se počítá s rovnoměrnou sazbou daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Kdyby byla výše daně v prvních letech splácení úvěru vyšší, daňová úspora při zrychlených odpisech by byla vyšší. Kdyby se naopak daň z příjmu právnických osob postupně zvyšovala, rovnoměrné odpisy by nám generovaly vyšší daňovou úsporu.

6.5 Leasing Jako druhá varianta financování autobusu byla Cestovce nabídnuta možnost využití finančního leasingu s povinností odkoupení od leasingové společnosti, která si nepřála být jmenována (budeme ji nazývat Leasingovka). Podmínky byly stanoveny obdobně jako při financování podnikatelským úvěrem. U leasingu bylo nutné zaplatit administrativní poplatek ve výši 0, 5 % z pořizovací ceny autobusu, tedy 29 950 Kč bez DPH, při podpisu smlouvy 1. 10. 2012. Od téhož data byl předmět leasingu poskytnut k užívání nájemci. Mimořádná splátka byla určena ve stejné výši jako při úvěru, tj. 20 % z pořizovací ceny autobusu. Leasing byl sjednán na dobu 5 let. Po pěti letech dojde k povinnosti odkoupení autobusu za kupní cenu 1 000 Kč bez DPH. Pravidelná měsíční splátka bez povinného ručení a havarijního pojištění činí 90 697 Kč bez DPH. Leasingovka nabídla mož-

Praktická část

46

nost povinného ručení a havarijního pojištění odpovídajících parametrů jako při úvěru za cenu 9 642 Kč měsíčně, avšak s limity plnění 60/60. Pravidelná splátka s pojištěním bez DPH následně vychází na 100 338 Kč. Podle § 13 odst. 3 písm. d) se rozumí zvolený leasing s povinností odkoupení předmětu leasingu za dodání zboží, nikoliv poskytnutí služby. Den zdanitelného plnění je den přenechání zboží. V návaznosti na to, má pronajímatel povinnost vystavit daňový doklad z celkové ceny finančního pronájmu a přiznat daň na výstupu. Nájemce má možnost jednorázového odpočtu DPH. Celkové náklady na pořízení autobusu bez pojištění se rovnají 6 670 770 Kč bez DPH. Tab. 16

Leasing

Pořizovací cena autobusu Pořizovací cena autobusu včetně 20% DPH Výše mimořádné splátky Mimořádná splátka bez DPH Mimořádná splátka s DPH Výše administrativního poplatku Administrativní poplatek bez DPH Administrativní poplatek s DPH Frekvence pravidelných splátek Počet pravidelných splátek Pravidelná splátka bez pojištění bez DPH Pravidelná splátka bez pojištění s DPH Povinný ručení a havarijní pojištění Pravidelná splátka s pojištěním bez DPH Pravidelná splátka s pojištěním s DPH Celkové náklady na pořízení autobusu bez pojištění bez DPH Celkové náklady na pořízení autobusu bez pojištění s DPH Kupní (zůstatková) cena bez DPH Kupní (zůstatková) cena s DPH

5 990 000 Kč 7 188 000 Kč 20 % 1 198 000 Kč 1 437 600 Kč 0, 5 % z pořizovací ceny 29 950 Kč 35 940 Kč měsíční 60 90 697 Kč 108 836 Kč 9 642 Kč 100 338 Kč 118 478 Kč 6 670 770 Kč 8 004 900 Kč 1 000 Kč 1 200 Kč Zdroj: Vlastní výpočty

Tabulka zobrazuje časové rozlišení mimořádné splátky. Výše mimořádné splátky je 1 198 000 Kč / 60 měsíců = 19 967 Kč měsíčně.


47

Časové rozlišení mimořádné splátky

Počet měsíců leasingu

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017

3 12 12 12 12 9

Poměrná část mimořádné splátky [Kč] 59 900 239 600 239 600 239 600 239 600 179 700 Zdroj: Vlastní výpočty

V roce 2012 (1. měsíc splácení) je připočten administrativní poplatek 29 950 Kč. V posledním měsíci splácení je připočtena kupní cena autobusu 1 000 Kč. Leasingové splátky jsou uváděny v cenách bez DPH, jelikož nájemce je plátce DPH a tyto platby nárokuje jako daň na vstupu. Tab. 18

Daňově účinné náklady leasingu

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem

Počet měsíců leasingu 3 12 12 12 12 9

Poměrná část mimořádné splátky 89 850 239 600 239 600 239 600 239 600 180700 1 228 950

Leasingové splátky včetně pojistek 301 014 1 204 056 1 204 056 1 204 056 1 204 056 903 042 6 020 280

Daňově uznatelné náklady 390 864 1 443 656 1 443 656 1 443 656 1 443 656 1 083 742 7 249 230


Praktická část

48

Podmínky daňové uznatelnosti nájemného: 1.

Odpisování předmětu nájmu dle ZDP. Podle přílohy č. 1 ZDP patří autobus do druhé odpisové skupiny.

2.

Minimální doba finančního leasingu. Podle leasingové smlouvy je doba pronájmu sjednána na 5 let. Podle § 24

odst. 4 ZDP je požadována doba pronájmu 5 let. I tato podmínka je tedy splněna. 3.

Převod vlastnictví po ukončení leasingu a zahrnutí majetku do svého vlastnictví. Po ukončení leasingu je nutný bezprostřední převod vlastnických práv

k předmětu nájmu mezi pronajímatelem a nájemcem. Autobus se po skončení leasingového vztahu odkupuje, stává se majetkem Cestovky. 4.

Kupní cena po ukončení finančního leasingu. Podle § 24 odst. 4 písm. b) musí být zůstatková cena vypočítaná ze vstupní

ceny evidované u vlastníka, kterou by měl předmět nájmu při rovnoměrném odpisování, nižší než kupní cena najatého hmotného majetku. V našem případě je kupní cena 1.200 Kč a je vyšší než zůstatková cena v pátém roce, ve kterém je zůstatková cena rovna 0 Kč, jak uvádí tabulka č. … (Rovnoměrné daňové odpisy). Veškeré podmínky daňové uznatelnosti nájemného z finančního leasingu s následnou koupí pronajaté věci jsou splněny. Následující tabulka uvádí výdaje spojené s leasingem včetně přičtení administrativního poplatku a kupní ceny.


49

Daňové úspory leasingu

Poměrná Leasingové Daňově část splátky Počet uznatelné Rok měsíců mimořádné včetně náklady leasingu splátky pojistek [Kč] [Kč] [Kč] 2012 3 89 850 301 014 390 864 2013 12 239 600 1 204 056 1 443 656 2014 12 239 600 1 204 056 1 443 656 2015 12 239 600 1 204 056 1 443 656 2016 12 239 600 1 204 056 1 443 656 2017 9 180700 903 042 1 083 742 Celkem 60 1 228 950 6 020 280 7 249 230

Daňová úspora [Kč] 74 264 274 295 274 295 274 295 274 295 205 911 1 377 355


Zdroj: vlastní výpočty

Daňová úspora vzniká z každé leasingové splátky a poměrné části mimořádné splátky. Vypočítá se vynásobením daňově uznatelných nákladů na leasing (leasingová splátka + poměrná část mimořádné splátky) a sazbou daně z příjmu právnických osob. Poslední sloupec tabulky zobrazuje náklady na leasing po zdanění vypočítaný jako rozdíl daňově uznatelných nákladů a daňové úspory. Celková daňová úspora výdajů spojených s leasingem činí 1 377 355 Kč.

Praktická část

50

6.6 Porovnání variant financování Z předešlých výpočtů je zřejmé, že celkové daňové úspory ve variantě financování leasingem jsou 1 377 355 Kč a celková daňová úspora varianty financování podnikatelským úvěrem při

rovnoměrných i

zrychlených odpisech

je

1 458 127 Kč. Vyšší daňovou úsporu, o více než 80 000 Kč, má pořízení autobusu prostřednictvím podnikatelského úvěru. Je to způsobeno možností odpisování i rozdílným pojistným krytím. Celkově se však výhodněji jeví varianta financování autobusu prostřednictvím leasingu. Při výpočtu celkové ceny bylo abstrahováno od havarijního pojištění a povinné ručení, protože tyto položky ceny nejsou plně spjaty s pořízením nového autobusu a je nezbytně nutné je platit po celou dobu provozování autobusu. Navíc pojištění u Leasingovky a Banky není zcela totožné, o čemž svědčí různé limity plnění, i cena nižší až o 4 936 Kč měsíčně v prospěch pojištění při leasingu. Nicméně i kdyby bylo pojištění totožné, byla by stále výhodnější leasingová varianta. Celkové náklady spojené s pořízením autobusu jsou, i přes téměř 30 000 Kč administrativní poplatek, až o 128 973 Kč nižší než u úvěrové varianty. Porovnáním daňových úspor v případě totožné ceny pojištění, daňová úspora je i nadále o 24 499 Kč vyšší u úvěru. Největší rozdíl nastal při porovnání celkových výdajů po zdanění. I v tomto případě vychází leasingová varianta výhodněji, a to až o více než 400 000 Kč. Při uvažování totožné ceny pojištění, je tento rozdíl menší o zhruba 56 000 Kč.

Praktická část Obr. 1

51

Graf měsíční splátky

Zdroj: Vlastní výpočty Obr. 2

Graf celkových nákladů


Praktická část Obr. 3

52

Graf daňových úspor


6.7 Stanovení hranice výhodnosti koupě autobusu V této kapitole budou využity poznatky získané z dlouhodobé praxe v oblasti cestovního ruchu a zájezdové autobusové dopravy, ale rovněž i výsledky získané z předešlých kapitol. K určení hranice výhodnosti koupě vlastního autobusu, je nutné se obeznámit s cenou najímané dopravy v přepočtu na 1 kilometr. Tato hodnota je hraniční, podle které se bude rozhodovat, zda je výhodnější pronájem autobusu od soukromého dopravce nebo je pro Cestovku ekonomicky výhodnější autobus vlastnit. Je obecně známé, že ceny dopravy od soukromých provozovatelů se vyznačují sezónností, která se odvíjí od množství poptávek v průběhu roku. Nejvytíženějším obdobím, tj. obdobím, kdy ceny dopravy narostou až téměř o 10 %, je období hlavní letní sezóny (červen až první polovina září). Naopak pokles cen nastává v zimním období (leden až březen), kdy ceny dopravy klesají na minimum. V tomto období je poptávka po dopravě minimální a s dopravcem lze vyjednat slevu až téměř 20 % oproti letním cenám. Průměrná cena najatého ki-

Praktická část

53

lometru ve zvoleném typu vozidla vychází na 29 Kč bez DPH. Tato cena se může využívat jako náklad, jelikož Cestovka je plátce DPH a mezinárodní doprava je od DPH osvobozena. Daň z vlastní služby, v případě všech typů zájezdů, navyšuje celkovou daňovou povinnost Cestovky. Základem daně vlastní služby je cena obvyklá, tzn. zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Na druhou stranu Cestovka, jako plátce daně, si může uplatnit daň na vstupu za všechny nakoupené vstupy (např. nafta a jiné režie) a v ceně obvyklé je již zakalkulována i marže za dopravu. Tím je pomyslná nevýhoda služby z vlastních kapacit smazána. Průměrná cena kilometru vlastního autobusu, tzn. náklad na 1 kilometr ve zvoleném autobusu, vychází podle současných cen pohonných hmot na 20 Kč. K této hodnotě se dospěje na základě následujícího součtu dílčích položek ceny: • Pohonné hmoty tvoří největší část ceny, téměř 7 Kč. Průměrná spotřeba autobusu na 100 km je 27 litrů, cena PHM za 1 litr je 25,60 Kč bez DPH. (27 x 25,6) : 100 = 6,91 • Řidič. Způsoby ohodnocení řidičů se liší podle jednotlivých zaměstnavatelů, ale v průměru dosahují stejných hodnot. Řidiči mohou být hodnoceni na základě mzdy a diet, na základě procent z fakturace, na základě mzdy, diet a počtu ujetých kilometrů za volantem, na základě hodinové mzdy a diet, nebo na základě denní mzdy. V případě delších jízd je nutné připočítat cenu druhého řidiče. Tyto jízdy tvoří až 75 % všech cest. Přepočtené mzdové náklady na 1 kilometr vychází na 5 Kč. • Pojištění. V případě zvoleného nového autobusu se kalkuluje s měsíční pojistkou cca 15 000 Kč (povinné i havarijní ručení). V průměru se to promítne částkou 2,40 Kč na 1 kilometr. • Pneumatiky se hodnotí včetně následného servisu na cca 1 Kč na 1 kilometr.

Praktická část

54

• Ostatní režie ve výši 4,50 Kč zahrnují silniční daň, poplatky za využívání dálnic (pokud se nefakturují zvlášť), údržba autobusu včetně servisu, garážování autobusu a dispečink. Z těchto průměrných částek se dostane 9 Kč zisk za 1 km, při kterém je využit vlastní autobus místo najatého dopravce. V kapitole 4.5 vyšla nejnižší celková cena autobusu na 6 670 770 Kč bez DPH. Na začátku byla zaplacena akontace ve výši 1 198 000 Kč. Po doplacení leasingu, tedy po 5 letech, dosahuje prodejní cena autobusu daného typu cca 40 % své původní ceny. V tomto případě jde o částku 2 396 000 Kč (5 990 000 Kč x 0,4). Od zůstatkové ceny se odečte akontace (uvažujme, že bychom akontaci na počátku leasingu vložili na termínovaný účet z výší úročení pokrývající inflaci). Dále rozdílem hodnot 6 670 770 Kč (celková cena autobusu při financování leasingem bez DPH) a 1 198 000 Kč (zůstatková cena snížená o akontaci bez DPH) se získá hodnota, která byla leasingovými splátkami (bez pojištění a DPH) splacena za 5 let. Jde o částku 5 472 770 Kč. Tuto částku je nutné vydělit průměrným ziskem za 1 km, tzn. 9 Kč, při využití vlastního autobusu, nikoliv pronajímaného. Číslo 608 086 km představuje nutný počet kilometrů odjetých za dobu splácení leasingu, tzn. po dobu 5 let. V přepočtu na jeden rok činí tato hodnota 121 617 km. Toto číslo nemůže být pouze na tachometru, ale musí to být tzv. plné kilometry, což jsou kilometry, za které se fakturuje plná cena, nikoliv kilometry přístavní, režijní, servisní aj. Pokud autobus ročně ujede minimálně 121 617 plných kilometrů, stává se jeho vlastnění pro Cestovku ekonomicky výhodným. Pokud Cestovka nevygeneruje práci v daném počtu kilometrů nebo dispečer nezabezpečí práci v daném rozsahu, je výhodnější řešit dopravu na zájezdech pomocí externích dopravců.

Závěr

55

7 Závěr Cestovní ruch a autobusová doprava jsou úzce spjaté pojmy, které by každý zvlášť nefungovaly tak, jak je známe z běžného života. Samozřejmě, že se setkáváme s autobusovou dopravou i mimo cestovní ruch a cestovním ruchem bez autobusové dopravy, ale v našich zeměpisných šířkách je jejich spojení, dalo by se říct, tradiční. V této bakalářské práci jsem si stanovil jako hlavní cíl určit hranici výhodnosti pro koupi nového autobusu cestovní kanceláří pro zajištění dopravních služeb v rámci nabízených zájezdů. K určení hranice výhodnosti, nebo také bodu zlomu, jsem dospěl výpočtem, který vychází z celkových nákladů na pořízení daného typu autobusu a průměrné marže na jeden plný kilometr. V mém případě se hranice výhodnosti pohybuje mírně nad 120 000 kilometrů za rok. Tato hranice je dosažitelná při správném rozvržení jednotlivých zájezdů. K tomu, aby si cestovní kancelář mohla pořídit vlastní vozový park, je nezbytné disponovat nemalým volným kapitálem, v řádech jednotek milionů za kus. Nebo alespoň volným kapitálem, který pokryje akontaci nutnou pro poskytnutí podnikatelského úvěru nebo finančního leasingu v minimální výši 20%. Nejčastěji využívanými možnostmi financování dlouhodobého hmotného movitého majetku jsou finanční leasing a úvěr. V této práci byly analyzovány obě výše zmíněné možnosti, ze kterých vyšel, dle předpokladů, výhodněji finanční leasing. Potvrdil nám tím fakt, že finanční leasing je v dnešní době nejčastěji využívanou formou financování cizími zdroji. Na konkrétních příkladech byla vysvětlena problematika daně z přidané hodnoty při přepravě osob, která se liší dle jednotlivých států. Tato bakalářská práce může být nápomocná při řešení otázek spojených s koupí autobusu a může tak ulehčit rozhodování, jestli se daná investice cestovní kanceláři vyplatí nebo nikoliv.

Seznam literatury

56

Seznam literatury BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., Veselá, M. Leasing- právní, účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů. Praha: Nakladatelství Polygon, 2000. ISBN 80-7273001-0. DOUBRAVA, M. Leasingová smlouva tuzemská i mezinárodní. Praha: LINDE, 2003. ISBN 80-86131-47-5. DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: LINDE, 1999. ISBN 80-7201-141-3. HARÁK, M. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I). Praha: Corona, 2005. ISBN 80-86116-30-1. JÍLEK, F., KUBA, J., JÍLKOVÁ, J. The World Inventions in Dates. Praha: Národní technické muzeum, 1979. KROH, M. Jak jsi vzít úvěr. Praha: GRADA Publishing, 1999. ISBN 80-7169617-X. LINERT, S. Autobusy a trolejbusy pražské městské hromadné dopravy. Praha: Dopravní podnik hlavního města Prahy, 2002. ISBN 80-238-8574-X. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2012, úplná znění platná k 1. 1. 2012. Praha: GRADA Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4254-0. PAVELKA, F. a kolektiv. Úvěrové obchody. Praha: Bankovní Institut, 2001. ISBN 80- 7265-037-8.

Seznam literatury

57

PULTZ, J. Výkladový slovník leasingu. Praha: GRADA Publishing, 1995. ISBN 80-7169-093-7. RAMBOUSEK, J. Cestovní kanceláře a daně: po říjnové novele 2005. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-123-4. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: GRADA Publishing, 2011. ISBN 978-80247-3039-3. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-01-9. VALOUCH, P. Leasing v praxi: praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2923-7. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 89 Zvláštní režim pro cestovní

službu

[online].

online.cz/?s27&q27=89

[cit.

2012-12-27].

Dostupné

z:

http://zakony-

Příloha

Příloha § 89 Zvláštní režim pro cestovní službu (1) Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem cestovní služby osoba povinná k dani, která poskytuje zákazníkovi cestovní službu, b) zákazníkem osoba, které je poskytnuta cestovní služba, c) cestovní službou poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu61) a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu ubytování nebo dopravy osob. (3) Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem částek, které plátce uhradil nebo má uhradit za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby. Přirážku je možné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet poskytovatel cestovních služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období, a celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních služeb uhradil nebo má uhradit za na-

Příloha

koupené služby cestovního ruchu, případně zboží od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. (4) Při poskytnutí cestovní služby je místem plnění místo, kde má poskytovatel poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. (5) Poskytovatel cestovní služby je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění cestovní služby, pokud se přirážka stanoví podle odstavce 3 za zdaňovací období, je povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny. Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní služby. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě. (6) U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně. (Od 1. 1. 2013 zrušen). (7) Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak mimo území Evropského společenství, tak i na území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám ve třetí zemi a na území Evropského společenství. Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava.

Příloha

(8) Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby. (9) Poskytovatel cestovní služby při poskytnutí cestovní služby nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky. (10) Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto poskytnutou službu. (11) Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle příslušné sazby daně a daň se vypočítá z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25), která se považuje za peněžní částku včetně daně. (12) Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro daňové účely samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně. (13) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté cestovní služby při změně ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny, pokud tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti. Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění a plátce je povinen provést opravu ke dni změny ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny. Pro výpočet daně se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Jestliže změna ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné

Příloha

změny, má za následek snížení daňové povinnosti, může plátce opravit základ daně a výši daně stejným způsobem. (14) Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku. (15) Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu zajištění cestovní služby, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství. Pro vymezení služby cestovního ruchu poskytnuté ve třetí zemi platí odstavec 7 věta třetí obdobně.

Daňové aspekty autobusové dopravy cestovní kanceláře

Recommend Documents