Daniela Kolářová S pojmem slavná si nevím rady

reklamní magazín českých drah

9 / 2013 / ročník 4 / zdarma

pro vas

Barma

Pod dohledem Buddhy

Den železnice

Oslavy v regionech

Daniela Kolářová

S pojmem slavná si nevím rady

Ušetřete za jízdenky na vlaky ČD! Nakupujte v eShopu ČD s těmito výhodami: automatické vyhledání nejvýhodnější jízdenky sleva 3 % místenky zdarma

www.cd.cz/eshop

V eS eShopu ČD pohodlně nakoupíte poho také z mobilu!

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

editorial

Vážení čtenáři, milí spolucestující, jak jste jistě zaregistrovali z médií, naše firma prošla v uplynulém měsíci obměnou vedení, s novými manažery přicházejí i nové myšlenky a strategie. Nicméně věřím, co se týče magazínu, který držíte v rukou, že zůstane zachován v rozsahu a stavu, na jaký jste zvyklí. Zvlášť nyní, v době, kdy podzim pomalu vchází otevřenými dveřmi do našich životů, den se zkracuje mílovým tempem a člověk usedá ke knihám a časopisům zase o něco častěji. S blížící se změnou času mne pokaždé, když slyším o aktivitách různých zájmových skupin ve věci zrušení jeho střídání, napadá neoriginální, ale spásná myšlenka – když už budeme rušit, zrušme hlavně ten čas zimní! Vždyť není nic depresivnějšího než tma o půl čtvrté odpoledne koncem prosince a nic krásnějšího než světlo o půl desáté letního večera... V září nás však čeká ještě spousta zajímavých akcí, a pokud se budeme bavit o těch železničních, k těm nejvýznamnějším bude patřit svátek všech dráhou okouzlených fanoušků – Den železnice. Nechte se inspirovat fotografiemi jednoho z našich čtenářů a vypravte se na některou z akcí pořádaných ve vašem regionu. Šťastnou cestu vlakem přeje Zdeněk Ston, šéfredaktor

kouzlo železnice ● Jakub Likovský ● Strýček z Vídně

Své fotografie posílejte na [email protected]. Autora zveřejněných fotografií odměníme Kilometrickou bankou ČD na 2 000 km v hodnotě 2 100 Kč.

Foťte kouzla železnice a získejte Kilometrickou banku ČD!

/

01

02 / 07

obsah

rozhovor

11 retro Slušňáci versus grázlíci

Většina z nás si postupem času vyzkoušela nebo vyzkouší jak roli vychovávaných, tak i vychovávajících jedinců, a ne vždy se poučíme z chyb našich rodičů. Místo klečením v koutě se dnes děti napravují třeba zákazem počítačových her nebo televize. Jak na výchovu vzpomínáte vy?

35

cestopis

Na příkaz Buddhy se tu zastavil čas

Daniela Kolářová

Uznávaná „paní herečka“, která se objevila v nespočtu slavných českých filmů, nejčastěji po boku Jaromíra Hanzlíka. Dáma, která již mnoho sezon působí na scéně Divadla na Vinohradech, si ani po tolika letech slávu příliš nepřipouští.

Exotická země s pohnutou historií – to je Barma nebo také (oficiálně) Myanmar. Odvážným turistům ovšem nabízí dobrodružné objevování těch nejzajímavějších kulturních i přírodních pokladů, na které jinde ve světě jen tak nenarazíte.

Příští číslo vyjde 9. 10. 2013.

Jede, jede poštovský panáček...

17

49

43

Klasické modré vozy s desítkami dřevěných přihrádek řazené v soupravách osobních vlaků sice postupně vymizely, ale nenechte se mýlit, poštovní expresy jezdí dodnes!

ze světa železnice

obsah /

03

kultura

Tipy a recenze

Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových, hudebních i televizních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt.

zábava

Aby vám cesta rychleji uběhla

Křížovka, komiks, rubrika Co mi hlava nebere, fotosoutěž pro mladé talenty a povídka spisovatelky Markéty Hejkalové, kterou v žádné její knize nenajdete.

54

ČD průvodce

Dny železnice v regionech

Měsíc září je již tradičně měsícem svátku a oslav železnice na mnoha místech po celé ČR. Vyberte si akci, která je vám nejblíže. Těšit se můžete například na parní nostalgické jízdy, jarmarky, výstavy a další doprovodné programy.

23

cestování po ČR

Moravskoslezský kraj Víte, kterému městu v tomto kraji se přezdívá „město klobouků“? Pokud ne, určitě budete po přečtení našeho článku o něco moudřejší. Toto místo pod Beskydy se ale pyšní i dalšími přízvisky a najdete tu i jedno z nejkrásnějších náměstí u nás.

04 /

novinky

Psali jsme… Na jihu Čech je služba ČD Bike zvláště populární (č. 15/2013) V Jihočeském kraji jsou ve 27 půjčovnách ČD Bike k dispozici více než dvě stovky jízdních kol. Tato služba, kterou České dráhy zavedly v roce 2004, se stala zejména v tomto regionu populární. Za posledních několik let vzrostl zájem zákazníků o výpůjčku kol více než desetinásobně.

Navyšujeme kapacitu 2. třídy Z důvodu zvýšené poptávky po cestování vlaky Pendolino jsme od 2. září 2013 navýšili kapacitu 2. třídy u všech vlaků této kategorie. Vůz č. 1 (původně vůz 1. třídy s tichým oddílem) je nově označen jako vůz 2. třídy se zachováním tichého oddílu. Vůz č. 7 zůstává vozem 2. třídy, avšak nově bez vyznačeného tichého oddílu.

vůz č. 1 – 2. třída

Místa pro cestující 1. třídy budou nadále k dispozici ve voze č. 2. Najdete v něm oblíbené uspořádání sedadel s rozkládacími stolky uprostřed pro 2 a 4 cestující, nechybějí police pro ukládání větších zavazadel s možností jejich uzamknutí. Hned za tímto vozem je řazen bistro vůz.

vůz č. 2 – 1. třída

vůz č. 3 – bistro / 2. třída

Čína nabírá rychlost: smělé plány jsou znovu v kurzu (č. 15/2013)

Šampaňské na uvítanou

Korupční skandály a jedno velké železniční neštěstí vedly k tomu, že se ambiciózní rozvoj vysokorychlostních tratí v Číně značně přibrzdil. Nyní se penězovod opět otevřel a do plánů a projektů na nové tratě byly zapracovány i klimaticky náročné oblasti v severovýchodní části země.

Pro cestující v 1. třídě máme od září novinku – welcome drink v podobě Bohemia sektu v alkoholické i nealko variantě zdarma!

Řeky ukazují cestu a inspirují při výběru jmen vlaků (č. 16/2013) Koryta řek vždy určovala tvář železničních tratí – vlaky často jezdívají v údolích v těsné blízkosti vodních toků. A činnost parní lokomotivy si bez stálého přísunu vody vůbec nebylo možné představit. Jména řek a rybníků se proto nezřídka objevují v názvech vlaků.

Mezinárodní vlaky v toku času: pohodlí a rychlá jízda (č. 17/2013) Dálkové rychlíky patřily k nabídce vlakových spojení už v 19. století. Staly se prestižními vlaky železničních společností pro nejnáročnější cestující, reprezentovaly nejmodernější technická řešení. Po roce 1989 se u nás staly prvním symbolem dálkových vlaků „na úrovni“ spoje EuroCity. Čtrnáctideník Železničář si můžete předplatit za 250 Kč/rok na zeleznicar.cd.cz.

Místenky již od 35 Kč Jízda v Pendolinu je pro vás od září cenově dostupnější díky dynamickým cenám místenek. Rezervace za tyto dynamicky proměnné ceny pořídíte ve všech prodejních místech Českých drah – jak v eShopu, tak na pokladních přepážkách nebo v automatech. Cestující 2. třídy vlaků SC Pendolino si ji může zakoupit u většiny spojů při včasném nákupu již za 35 Kč. Postupně s rostoucím obsazením spoje se cena zvyšuje na 70 Kč, 100 Kč, 150 Kč a krátce před cestou může cena dosáhnout až 200 Kč. Pro cestující v 1. třídě bude rezervace naopak závislá na tom, zda vlak jede ve špičce, nebo mimo ni. Místenku do 1. třídy pořídíte za 100 Kč (o víkendech a mimo špičku), 150 Kč nebo 200 Kč. Pro vybrané relace, např. mezi Olomoucí a Ostravou, může být nabízen omezený počet míst ve 2. třídě také za 0 Kč. Aktuální ceny místenek zjistíte ve vyhledávači spojení na www.cd.cz, v eShopu ČD nebo u pokladních přepážek ČD.

novinky /

Pozvánka

Preventivní vlak již podeváté

05

Železničář

Rodinné stříbro, nebo přítěž? Pražské hlavní a Masarykovo nádraží, Nákladové nádraží Žižkov, historická budova ve stanici Ústí nad Orlicí – to je jen zlomek železničních budov ve vlastnictví Českých drah, které mají podobně jako hrad Karlštejn nebo brněnská vila Tugendhat status národní kulturní památky. Toto oficiální označení má pak významný vliv na jejich správu a případné stavební úpravy, a to jak v dobrém, tak bohužel i ve špatném smyslu. Více se o tom dočtete na vnitřní dvoustraně čtrnáctideníku Železničář č. 16/2013, která je k dispozici pouze v tištěné podobě. Železničáře si můžete stejně jako časopis ČD pro vás předplatit na adrese [email protected].

Stejně jako v předchozích letech i letos vyrazí na české koleje speciální vlaková souprava – Preventivní vlak, jehož cílem je seznámit veřejnost, zejména z řad žáků a studentů základních a středních škol, s riziky nesprávného chování na železnici. Letošní již devátý ročník zavítá do Olomouce 16. a 17. září a následně do Šumperka 18. a 19. září. Součástí vlaku je speciální kinovůz určený k projekci filmů s bezpečnostní tematikou a konferenční vůz, kde budou návštěvníci moci diskutovat s odborníky, kteří se nehodami na železnici zabývají. Na třetím stanovišti čekají na studenty hasiči, kteří předvedou ukázky své práce. Vstup je po předchozí rezervaci zdarma. Ti, kteří se letos na akci nedostanou, si mohou na www.cd.cz prohlédnout video z minulého ročníku.

anketa články, které vás nejvíce zaujaly Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás:

1

25 % hlasů

2

19 % hlasů

3

Cestopis – Zaručeně pravý orient pro tupé Evropany? (Václav Rubeš)

Ze světa železnice – 7 úžasných železničních muzeí (Petr Šťáhlavský)

ATAKUJEME NEJNIŽŠÍ CENY Každý měsíc v prodejnách PONT Market cenově zvýhodňujeme několik výrobků. Po celé září si můžete vychutnat například novou tyčinku Attack za extra nízkou cenu 7 Kč, ideální svačinku do školy či do práce. Čekají na vás ale i další zajímavé nabídky. Například ti, co u nás kupují energetické nápoje, nyní mohou sbírat náramky. Více se dozvíte v našich prodejnách.

18 % hlasů Cestování po ČR – Jihočeský kraj

www.ponty.cz

06 /

novinky z regionů

Moravskoslezský kraj

Srpnové soutěže

Do Ostravy na Dny NATO

Soutěžili jste s minulým číslem ČD pro vás? Přesvědčte se, zda jste odpovídali správně.

O víkendu 21. a 22. září se na ostravském Letišti Leoše Janáčka uskuteční tradiční Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Ty jsou jednou z největších přehlídek a prezentací vzdušných sil mezinárodního formátu. Při cestě na tuto akci můžete využít výhodné vlakové spojení do železniční stanice Studénka, kde budou po oba dny mimořádně zastavovat i vybrané, jindy projíždějící dálkové vlaky Českých drah. Od nádraží bude zajištěna kyvadlová autobusová doprava, která během několika minut přepraví návštěvníky ke vstupu do areálu letiště.

Soutěž o film Nevědomí na DVD Olga Kurylenko se představila jako Bond girl ve filmu: B) Quantum of Solace

Soutěž o knihu Skvosty Čech, Moravy a Slezska Na zámku Blatná se natáčely filmy: C) Šíleně smutná princezna a Bílá paní

Soutěž o předplatné časopisu Turista V redakci časopisu kdysi působil: B) Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Soutěž o knihu 333 výletů po rozhlednách Součet nadmořských výšek rozhleden: 1 833 m n. m.

Soutěž o knihu Krkouni Lokomotivě se přezdívá: Krokodýl

Jména všech výherců najdete již nyní na www.cdprovas.cz.

Zlínský kraj

S Matějem na Dny Zlínského kraje I letos se konají tradiční Dny Zlínského kraje, a to v sobotu 5. října. Kromě otevření Baťova mrakodrapu proběhne v rámci akce mj. prezentace regionálních potravin, tradiční valašské kultury a setkání s čelnými politiky krajské samosprávy. Z Valašského Meziříčí bude do Zlína vypraven zvláštní vlak v čele s jedinou provozovanou valašskou parní lokomotivou Matějem 433.002. Ta potáhne soupravu historických vozů z první poloviny minulého století a mezi nimi i unikátní vůz postavený na zakázku Baťova koncernu pro Otrokovicko-zlínsko-vizovickou dráhu. Další informace budou postupně zveřejňovány na www.cd.cz a www.kr-zlinsky.cz.

Ústecký kraj

Litoměřické vinobraní a Zahrada Čech

Kdo zavítá od 13. do 21. září do Litoměřic, může navštívit tradiční veletrh Zahrada Čech s pestrou nabídkou pro zahrádkáře, chalupáře a kutily a bohatým kulturním programem. Ve dnech 20. a 21. září proběhne v historickém centru města také každoroční Litoměřické vinobraní a na Střeleckém ostrově se uskuteční hudební festival KREANS. Do Litoměřic se svezte vlakem. Vystoupit můžete na zastávce Litoměřice město, pojedete-li od Prahy a Lovosic, pak ve stanici Litoměřice horní nádraží, příp. na zastávce Litoměřice Cihelna. Návštěvníkům Zahrady bude navíc poskytnuta sleva Vlak+ Zahrada Čech 2013 ve výši 25 % na zpáteční jízdné do 2. vozové třídy. Vybrané vlakové spoje budou v době konání výstavy posíleny. Více informací najdete na www.cd.cz/zazitky.

rozhovor /

07

DANIELA KOLÁŘOVÁ TEXT: PAVEL HRABICA FOTO: abelsonagency

Jedna z nejvýraznějších tváří mezi českými herečkami posledních čtyřiceti let. Zahrála si snad všechno – od rolí rozpustilých holek a princezen přes strohé cílevědomé ženy až ke sportovně založené obyvatelce domova seniorů. V divadle prošla možná stovkami postav. Její zkušenosti dovolují, aby pohlížela na svou profesi i život současně s nadhledem i kritickým hodnocením.

Jsem vděčná za klasické divadlo

08 /

rozhovor

Čtyři desetiletí máte za svou domovskou scénu pražské Divadlo na Vinohradech. Až na občasná hostování jste stále věrná jedné „firmě“. Proč? Za totality nebývalo obvyklé měnit často zaměstnání, pro divadla to platilo také. Dostala jsem nabídku do Národního divadla, ale mně se z Vinohrad nechtělo. Byla tu báječná konstelace lidí, zvláště na tu dobu. A potom – toto divadlo bývalo tak trochu něco jako druhý domov. Z dnešního hlediska je to možná komické, ale když v ulici, bydleli jsme tehdy na Malé Straně, v zimě prasklo potrubí a pár dní netekla voda, mohla jsem si donést do divadla vyprat prádlo, osprchovat se. Když byly děti malé, byla jsem ráda, že mám i v krizových situacích takové zázemí. Berte prosím tuto poznámku s humorem.

Možností je dnes ale víc než kdysi. Televize, dabing, muzikály…

Ano, ale bez divadelní praxe je to pro začínající herce zničující. To nepřehledné množství seriálů, kde se lze uplatnit, herce drtí, je to povrchní učení textů, natáčení mnoha obrazů za den. A právě tím se seriálová praxe na míle vzdaluje od práce v divadle, kde dostáváte spoustu informací od dramaturgů a pak od režie. Dva měsíce denně zkoušíte společně s kolegy a nespočívá to jenom v naučení se textu, ale učíte se pochopit myšlení postavy. To vás pak budí i ze spaní, vyskaku-

Dá se poznat, kdo chce hrát a kdo jen uspět?

Určitě. Divadlo vás „odkope“. Jako divák okamžitě poznám, kdo mě podvádí, že jeho hraní je jen forma, která postrádá obsah. Mezi dobrým hercem a exhibicionistou je propastný rozdíl. Ovšem v praxi mívají větší úspěch u diváků ti, co se předvádějí.

Když použijete pojem slavná, nevím si s tím rady. Přestože vás a Jaromíra Hanzlíka, jak mi nedávno říkal, jeden čas nutili vstoupit do komunistické strany? I přesto. Člověk byl mladší a drzejší, my jsme si z toho s Jaromírem dělali srandu. Pravda je, že klima bylo v sedmdesátých letech hnusné, ale nebyla to padesátá léta. Ale fakt je, že nás „rozsadili“, jak tomu říkám já. Výsledkem bylo, že někdo kdesi rozhodl, že nás potrestá tím, že spolu nebudeme hrát, a to v divadle ani kdekoli jinde.

U současné generace mladých herců vnímám výraznou touhu po rychlém úspěchu, slávě, snad i bohatství, snahu prosadit se v televizních seriálech. Myslíte, že jsou ještě takoví, kteří si umějí představit, že by po škole prostě šli hrát někam „na venkov“ do malého divadla?

Chci věřit, že jsou ještě takoví nadšenci. Společenské klima se absolutně proměnilo a je mnohem víc pracovních příležitostí. Otázkou jsou finance. V divadle jsou platy mizerné, podle magistrátních tabulek. Vůbec se nezohledňuje například vzdělání. Mám-li hovořit za sebe, v začátcích jsem o nějaké slávě, penězích, úspěchu neuvažovala. Hrát divadlo byla moje nejdůležitější představa. Moje máma byla v karlovarském divadle mzdová účetní a znala herecké platy, a proto byla mým rozhodnutím šokovaná.

jete zapsat si geniální nápad, abyste ráno zjistil, že je to naprostá hovadina. Chci tím jenom přiblížit něco z podstaty práce v divadle. Vědomě i podvědomě jste zatahován do procesu myšlení a citové investice do postavy, kterou se snažíte vytvořit. Tohle a spoustu jiných divadelních praktik seriálová tvorba absolutně nezná. Je tu ještě jedna okolnost, která je důležitá: mimo konzervatoře a DAMU vzniklo mnoho soukromých hereckých škol a tím pádem je herecký trh přesycen. A všichni absolventi se snaží uživit.

Na druhé straně chápu snahu uživit se, nikdo nechce hladovět a strádat. Takže dokážu pochopit, že herci dnes berou všechno, co se naskytne.

vizitka Daniela Kolářová (66) Narodila se 21. září 1946 v Chebu. První velkou filmovou roli dostala v roce 1967 ve snímku Soukromá vichřice. Proslavila se zejména televizními seriály – Taková normální rodinka, Nemocnice na kraji města, Sňatky z rozumu, Dnes v jednom domě, Synové a dcery Jakuba skláře. Mezi její nejvýraznější filmové role patří Slasti otce vlasti, Noc na Karlštejně, Léto s kovbojem, Na samotě u lesa. Jejím nejčastějším filmovým i divadelním partnerem byl Jaromír Hanzlík. Hrála v několika filmech Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka (Na samotě u lesa, Kulový blesk, Vratné lahve, Obecná škola, Tmavomodrý svět). Od roku 1971 až dodnes je členkou hereckého souboru pražského Divadla na Vinohradech. Tady zazářila např. v inscenacích Věc Makropulos, Jistě, pane ministře, Figarova svatba aj. Hostuje ale i v dalších divadlech. Je držitelkou Ceny Alfréda Radoka. V letech 1990 až 1992 byla poslankyní České národní rady.

Před dvaceti lety jsem si myslela, že nekvality ubude, že už se nebudou hrát ty hloupé hry k výročím, kdy se udělala čárka a byl zase na chvíli klid. K mému velkému zklamání nekvality přibylo. Několikrát v životě jsem řešila dilema: vzít, či nevzít? A když jsem práci vzala, moc mi záleželo na tom nepodvádět diváky. A z týchž důvodů jsem práci několikrát odmítla.

Litovala jste někdy, že jste vzala špatnou práci? V divadle jsem byla zaměstnaná, nemohla jsem si vybírat. A i ve vinohradském divadle jsme hráli příšerné hry k výročím VŘSR nebo ideologicky zaměřené proti emigrantům po roce 1968. Ještě teď, když si na to vzpomenu, sevře se mi žaludek ošklivostí. Jenom za promarněný čas nad tím takové tupé hry číst, natož je zkoušet. Musely na to chodit školy a my se styděli. Bylo to tragikomické.

Jaromír Hanzlík mi nedávno pověděl, že na začátku 90. let odmítl nabídku do Divadla Na zábradlí. I proto, že v Čechovově Višňovém sadu je pošťák Číňan a jemu jsou moderní formy divadla proti srsti. Jste na tom stejně?

Co je moderní divadlo? Když je upřednostněna forma na úkor obsahu, nebo když forma respektuje obsah? Z Vinohrad si vzpomínám například na inscenaci Molièrova Lakom-

rozhovor /

09

Léto s kovbojem (1976).

Vratné lahve (2006).

ce, kde režijní výklad a následná herecká interpretace respektovaly autora a byly označeny kritikou za moderní. Jistě měl na tom lví podíl výkon Miloše Kopeckého, ale bez režijního výkladu Jaroslava Dudka by to byl jeden herecký výkon, nikoli celé dobré představení s mnoha výbornými hereckými výkony. Mimo jiné režisér zatáhl do děje i diváky. Když Harpagon zjistil, že mu byly ukradeny peníze, sdělil divákům, že dokud se nenajdou, nikdo odtud neodejde, a rozkázal zamknout dveře do hlediště... Proč o tom mluvím? Ptáte se, zda je mi moderní divadlo proti srsti. Není, odpovídám, ale chci se dozvědět důvod, proč se režisér rozhodl hru inscenovat teď, v této době, a čím ho autor inspiroval. Každý má právo na svou interpretaci, ale nemám ráda, když je autor použit k osobní režijní exhibici a režisér pouze manipuluje herci. To je deformace a domnívám se, že v takovém tvůrčím přetlaku by si měl režisér napsat vlastní předlohu, protože mu původní autor často klade odpor. Současná obec divadelních kritiků je v této otázce rozdělena, přičemž jedna považuje deformace za moderní výklad a zatracuje představení, která se jich nedopouštějí.

Jste vděčná vinohradskému divadlu, že se drží klasického repertoáru v klasickém provedení? Vinohrady se zuby nehty nedrží klasického repertoáru, řekla bych spíš, že hledají

zajímavé hry dobrých autorů. Jsem ráda, že se vedení divadla za to nestydí, a diváci to akceptují. Chodí. V červnu jsme měli premiéru Lesa od Ostrovského, a jakkoli je autor řazen mezi klasiky, v překladu Leoše Suchařípy je to hra obsahem neuvěřitelně současná. Režisér Daniel Hrbek neměl potřebu autora doplňovat nebo karikovat, což mu bylo jistými kritiky vytčeno.

Dlouhá léta se divadlem i televizí a filmem táhne vaše herecké partnerství s Jaromírem Hanzlíkem. Je taková profesní stálost pro herce důležitá?

Pořád toužíte po harmonickém uspořádání, ale realita funguje v extrémech.

upřímný. Když pracujete s někým poprvé, našlapujete opatrně. S někým se dohodnete, s někým to nejde, chce exhibovat. Zase na druhou stranu – změna je dobrá. Je dobré být občas herecky „nevěrný“. Poznáte jiný způsob uvažování a to člověka donutí k jinému úhlu pohledu na spoustu věcí.

Neptám se herců poprvé – existuje ve vaší profesi opravdové přátelství? Zajímá mě váš pohled.

Je to svým způsobem výhoda, protože se znáte, můžete se „dopouštět“ absolutních upřímností. Kolikrát jsme se spolu hádali o způsoby interpretace. Nebyly to urážky, bylo to k tématu. Dlouhé herecké partnerství je výhodné v tom, že můžete být

Myslím, že ano. Spíš asi u pánů, ženská přátelství jsou vzácnější. Když chcete mít v této branži děti, není to jednoduché. Nepravidelná pracovní doba, kličkujete mezi divadlem, televizí, filmem, musíte mít zajištěné hlídání, pokud jste oba herci. Profesní část vítězí nad soukromou. Na sedánky s kamarádkami není čas. V létě za vámi někdo přijede, uděláte si táborák. Ale v sezoně není čas.

S Martinem Zahálkou a Janou Krausovou jako paní Vočistcová ve Schwabově Lidumoru aneb Má játra beze smyslu v Divadle Komedie (1999).

S Miroslavem Zavičárem jako Rita v Náměstí bratří Mašínů v Klicperově divadle v Hradci Králové (2010).

10 /

rozhovor

Měla jste kvůli zaneprázdnění výčitky vůči synům?

Ano, měla jsem pocity viny. Třeba jsem žárlila na tetu, která je hlídala, když jsem šla do divadla. Když byli kluci ještě mimina, strašně ráda jsem je koupala. Žárlila jsem na ni cestou do divadla. Později je teta naučila říkat u dveří: „Maminko, řekni v divadle, že máš děti.“ Ale také jsem měla období, kdy jsem nic nového nezkoušela, takže jsem byla s kluky doma. Jenže to se pak zase trápíte profesně. Pořád toužíte po harmonickém uspořádání, ale realita funguje v extrémech.

Vy jste tady na Vinohradech zažila Vladimíra Dlouhého. Zajímá mě, jestli by byl takový vynikající herec, kdyby nevedl tak příšernou životosprávu? To asi neví nikdo, ale je mi to hrozně líto. Byl tak talentovaný. Tady v klubu sedával, pil kafe a pivo, ale nikdy jsem ho neviděla jíst.

Lze vůbec herectví provozovat bez pití, ponocování, kouření a dalších neřestí?

Jistěže ano. Ale je také normální, že herci jdou po premiéře, kdy se kumuluje napětí, posedět a popít. Je potřeba ventilovat všechny emoce. Když máte děti, už si to dovolit nemůžete, ale patří to k divadlu a není důvod to odsuzovat. Ať si každý vybere. Když máte v šest ráno nástup na natáčení, musí každý nést následky. Buď se vyspí, nebo jde rovnou z flámu.

dojmy Paní herečka před objektivem i mikrofonem Je o ní známo, že se nerada fotí, ale byla velmi trpělivá. Improvizované fotostudio jsme si vytvořili v pražském karlínském studiu Českého rozhlasu, kde v létě natáčela. Trpělivě pózovala, bez manýr, s pochopením pro potřeby fotografa i grafika. Na samotný rozhovor přijela v horkém létě do Prahy z venkovské chalupy, seděli jsme v klubu vinohradského divadla. Shodou okolností vedle stolu, kde sedával i její kolega Vladimír Dlouhý, o němž je v rozhovoru také řeč. A souhrou náhod se rozhovor odehrával na den přesně, kdy před třemi lety tento vynikající herec zemřel.

Mezi dobrým hercem a exhibicionistou je propastný rozdíl. Jedna vaše televizní postava silně utkvěla v paměti – Kateřina Sovová z Nemocnice. Žena chladná, cílevědomá, jiná, než jste hrávávala… Byla vám něčím blízká? Byla to jiná „stupnice“. Byla jsem vděčná za jiný způsob myšlení. To, jak myslíte, ovlivňuje vaše chování, způsob komunikace, držení těla, chůzi. K určitému způsobu myšlení patří i oblékání, to má také velkou vypovídací hodnotu.

Pochopila jste její postavu? Dnes takové cílevědomé ženy budující si kariéru jsou všude kolem nás, nijak nás to nezaujme. Ale tehdy vyčnívaly i z té obrazovky.

Svým způsobem ano. Jste-li z rodiny, kde vás tak vychovají, mají na vás maximální požadavky, máte je i vy na své okolí, přijmete podobný model. Zaměření na nejvyšší cíle ve svém oboru, tomu vše Kateřina Sovová podřizovala. Takoví lidé byli vždy, dnes je to ale asi trend.

Vy jste si kariéru cíleně nebudovala?

Já jsem měla štěstí, nikdy jsem si nemusela o nic říkat, ke mně práce přicházela. Bylo hezké, že jsem si mohla i vybírat. O nějakém kariérním postupu jsem nepřemýšlela.

Kdy jste si poprvé uvědomila, že jste slavná, známá, populární?

Z divadla rozhodně ne. Až když se objevíte

v televizi, takže to asi přišlo s Takovou normální rodinkou. Lidé začnou různě pokřikovat na ulici, v tramvaji... Zpočátku si s tím vůbec nevíte rady, pak se to musíte naučit nějakým způsobem zpracovat. Někdy jsou lidé milí, jindy sprostí. Vy jim vlastně tou televizí chodíte do kuchyně, takže vám někdy rovnou tykají. Je to stejně podivné. Když už použijete pojem slavná, nevím si s tím rady.

Jak na tuto situaci reagovali synové?

Blbě. Nemohli přemýšlet o tom, jestli by chtěli „slavnou“ nebo neslavnou maminku. Děti v jejich okolí a ve škole papouškovaly to, co doma říkali rodiče. Vůbec jsem si to neuvědomovala. Až když jsem dělala rozhovor pro nějaký časopis a položili mi otázku, jak slavíme Vánoce. Řekla jsem, že píšeme dopisy do Ježíškárny a dáváme je za okno. Spolužáci se pak mým dětem smáli – tak vy píšete dopisy do Ježíškárny? Neuměla jsem si do toho okamžiku představit, že to někdo obrátí proti nim. Od té doby nechci mluvit o svém soukromí.

Co je na herectví nejkrásnější? Kromě soukromí bere člověku hodně energie, nemám pravdu?

To ano, ale divák nesmí poznat, že to nejsou jen dvě a půl hodiny představení. Má právo na výsledný efekt. A dokonce se může spousta lidí ptát: „A co děláte přes den?“ Ale prozradím vám, že divadlo je osvobozující v těžkých okamžicích osobního života, donutí vás na tři hodiny z trablů vyskočit. ▪

retro /

11

výchova dítek v Č(SS)R TEXT: TOMÁŠ CACH

Slušňáci versus grázlíci

Obě kategorie byly samozřejmě hojně zastoupeny ve dvou státech, jejichž rozdílnými režimy se většina z nás v posledních desetiletích „prožila“ – ať už v pozici vychovávaných či vychovávajících. Generovalo však socialistické dusno automaticky podmínky vylučující řádnou výchovu v rodinách? A je naopak svobodná (aspoň statutárně...) společnost její přirozenou zárukou? Brečí, trucuje nebo se stydí? Foto: archiv Vladimíra Oppelta

12 /

retro

J

sem nevychovanej zmetek a z mých dětí jsou taky pěkně nevycválaný hajzlíci. Slyšeli jste někdy od někoho takovou zdrcující sebekritiku? Asi těžko. Naprostá většina příslušníků rodu homo sapiens má o vlastní vychovanosti i svých výchovných schopnostech mínění přinejmenším mírně pozitivní. Jak je tedy možné, že chování a jednání značné části populace projevující se v každodenním životě tomu jaksi neodpovídá? Všichni jsme „absolvovali“ po svém narození nějakou tu výchovu (byť třeba i ústavní...), která zásadním způsobem ovlivnila celý náš další život. A ti z nás, z nichž se posléze stali rodiče, se automaticky transformovali do role vychovávajících. Sám generačně patřím k těm, kteří si navíc vyzkoušeli obě pozice ve dvou státech a zásadně odlišných režimech. (Dodávám – jak jinak – že se považuji za slušně vychovaného člověka a totéž tvrdím o svých dvou dávno dospělých dcerách.) Pokud jde o institucionální podíl na výchově dětí (mám na mysli zejména školský systém), osobně se domnívám, že byl vždy poněkud přeceňován.

Novotného děti... Ano, sám jsem rozum i první porce výchovné krmě bral v oněch (pro mnohé) „zlatých šedesátkách“. Nejsilnější pocity a vzpomínky na sebe jako vychovávaný objekt? Asi „drezura“

vštěpující nám respekt a slušné vystupování vůči dospělým za všech okolností, což se uplatňovalo zejména na návštěvách, kde jsme se kupříkladu nevrhali bez pobízení na přichystané pohoštění. Nedávno jsme si také se sestrou – jsme oba v blízce předdůchodovém věku – notovali, že nás v životě ani nenapadlo odhodit na veřejném prostranství sebemenší papírek... V oněch 60. letech nepochybně ovlivňovala výchovu dětí v rodinách jejich všeobecná ekonomická situace, což nás chtě nechtě vedlo ke skromnosti. Děti si navzájem (až na nepatrné výjimky) nezáviděly lepší oblečení, svačiny, hračky, kapesné, prázdninové pobyty... Všichni na tom byli víceméně stejně – i když z dnešního pohledu samozřejmě nic moc. Určitý materiální minimalismus však zároveň podněcoval k takovým rodinným aktivitám, které přirozeně utužovaly a rozvíjely vztahy mezi rodiči a dětmi, což se zpětně pozitivně odráželo ve výchově. A ve škole? Nepatrná část učitelského sboru se na nás, nad rámec osnov, snažila působit ve smyslu onoho „vyššího principu mravního“, většina pak odučila, co musela a spěchala domů vyčistit si od těch „harantů“ hlavu. Nejvíce se mi zaťala do paměti úporná donucovací snaha vychovatelek v družině přimět nás ve školní jídelně pozřít beze zbytku každé jídlo. Naše maminky nám pak nacházely po kapsách ožužlané zbytky těch nejnestravitelnějších hužev.

Nejčastěji používaný rodičovský trest Současná generace

Minulá generace

41 % 32 % 15 % 14 % 7% 5% 5% 4% 3%

38 % 23 % 14 % 11 % 11 % 5% 4% 3% 3%

Zákaz oblíbené činnosti (TV, PC) Na zadek, přes ruce Domluva Pohlavek, facka Domácí vězení Slovní pokárání Výprask, bití Domácí práce, úkoly navíc Zvýšení hlasu

Pohlavek, facka Výprask, bití Zákaz oblíbené činnosti (TV) Na zadek, přes ruce Domácí vězení Domluva Slovní pokárání Klečení, stání Domácí práce, úkoly navíc

Zdroj: Nadace Naše dítě

...a jejich Husákovi potomci Sedmdesátá léta proletěla mým životem ve víru středo/vysokoškolských studií. To už bylo na případné výchovné korekce mé osoby dost pozdě, leč mohu (nikoli bez jisté pýchy) konstatovat, že jsem musel mít solidní základ a v podstatě jich nebylo třeba. Vystupovat v roli bezproblémového syna mi opravdu nečinilo žádné potíže. (No... pár výstřelků by se taky našlo, to když jsem si například půjčil bez tátova vědomí rodinnou škodovku a vrátil ji s neutajitelně nabouraným blatníkem.) Nenechal jsem se ani od rodičů zkazit, respektive nebyl jsem zkažen, penězi – na zbytné (z jejich pohledu) výdaje jsem si vydělal brigádami. V podobně zdárně vychovaného jedince dospěla i moje o dva roky mladší sestra. O jejích výstřelcích ovšem taktně pomlčím... Po ukončení studií a „korunovaci“ mého výchovného procesu absolvováním základní vojenské služby jsem se zčistajasna a bez přípravy ocitl na druhé straně barikády – tedy v pozici vychovávajícího, ba přímo otce. Dnes mi zpětně přijde výchova starší dcery (a následně i mladší) v prvních letech jejího života jako naprostá „brnkačka“, i když manželka by to asi viděla trochu jinak. Hodně nám také pomohlo, že obě děti s nadšením navštěvovaly jesle i školku, kde lámaly rekordy v takřka nepřetržité účasti, protože díky (po mně zděděnému) festovnímu imunitnímu systému téměř vůbec nebyly nemocné. Z hlediska výchovy proběhlo bezproblémově i období přechodu obou dcer na základní školu. Pak přišel Velký listopad, který vyvolal takové společenské změny, na něž bylo třeba i v této oblasti reagovat.

Nová výchova? Školský systém v prvních polistopadových letech v naprostém klídku popíral úsloví, že postaru se žít nedá. Rozvíjející se majetková diferenciace společnosti však vnesla do mezidětských i rodinných vztahů nové (a potažmo i výchovné) problémy v podobě dětí deprivovaných syndromem „chudých příbuzných“. Přestože naše rodina patřila (a dosud patří) do příjmové kategorie pouze mírně nadprůměrné, podařilo se nám tento fenomén ve vztahu k vlastním dětem celkem v pohodě ustát. S postupem let se však stává obecně stále všudypřítomnějším – zejména v souvislosti s novými a novými technologickými vymoženostmi, které děti „prostě musejí mít“. Přímo výchovnými základy však otřásl ze Západu nekriticky (byť neoficiálně) přebíraný „kult dítětě“, který našim ratolestem – prý

retro /

13

Jesle v Králíkách Jako dvouletý chlapec jsem chodil v roce 1965 do jeslí v pohraničním městečku Králíky. Při společných vycházkách i hraní na zahradě jsme měli všichni na sobě stejné erární oblečení včetně slušivých baretů.

Martin Kosek

tělesné tresty ...nebo dostaneš na zadek! v zájmu harmonického vývoje jejich osobností – dovoluje v podstatě cokoli. S neblahými důsledky jeho praktické aplikace se potkáváme dnes a denně všude kolem nás. Malý osobní příklad: Na rodinné oslavě u příbuzných vylezla pětiletá dvojčata na skříň, odkud klučíci s požitkem kopali tatínka s dědečkem do hlav. Reakce? Všichni početní přítomní se jejich vynalézavé čipernosti burácivě smáli (kromě mne a mé manželky). Nechci vypadat jako nějaký staromilec, ale když se tak rozhlížím po dnešní mladé a nejmladší generaci, je mi často smutno. Už jen ten kanální slovník (zkuste si chvíli postát před základní školou...), předrzlé chování k rodičům i dospělým vůbec na veřejnosti... Nemůžu si pomoct, takoví jsme my opravdu nebyli. Cože...? Kam že se mám vrátit? Jo do hrobu... Abych nezapomněl – z vychovatelských pozic jsem dosud neokusil roli prarodiče. Myslete si, co chcete, ale vůbec se na ni netřesu. ■

Ten (ta) má (vy)chování řeznického psa! Často používané rčení rozhodně nemá vyznívat pro jeho adresáta jako lichotka. Ale zamysleli

Na uplatňování tělesných trestů jako metody při výchově dětí panují mezi vychovávající i odbornou veřejností značně rozdílné názory. Jejich ortodoxní zastánci je považují snad za jediný účinný výchovný prostředek, militantní odpůrci zase každý pohlavek či plácnutí přes zadek za hrůzyplné týrání dítěte.Pokud sami tělesné tresty (samozřejmě v přiměřené míře!) používáte, měli byste si například uvědomit, že:

▪ ▪ ▪ ▪ ▪

potlačí nežádoucí chování dítěte jen dočasně, bez dlouhodobého pozitivního efektu opakováním pozbývají na účinnosti, což vede k stupňování jejich frekvence a intenzity jsou pro dítě pokořující, vyvolávají hněv a pomstychtivé tendence často bité děti se chovají slušně jenom ze strachu, mimo dosah rodičů se nedokážou ovládat trestání v hněvu (které je nejčastější) vytváří silné záporné emoce nejen v dítěti, ale i v rodičích a ostatních členech rodiny

▪ i plánované využití těchto trestů (některými odborníky tolerované)

nevede děti k větší odpovědnosti, vždy je vzorem negativního chování.

Optimální samozřejmě je se při výchově bez tělesných trestů obejít (v naší rodině se nám to kupodivu podařilo). Jenže... ani rodič není ze železa. Určitě znáte ty situace: chcete si něco v klidu dodělat (třeba dočíst tento text) – a dítko zlobí a (nesnesitelně!) zlobí, takže vám nakonec povolí nervy a...

jste se někdy nad jeho původem i skutečným významem? Řezníci v minulosti využívali psů mohutných, silných plemen (nejčastěji např. rotvajlera) k ochraně majetku a především pak k tažení vozíků, na nichž distribuovali zákazníkům masné produkty. Je nasnadě, že takový pes musel být sakra dobře vychovaný – navenek klidný a přá-

telský, ale současně sebevědomý, nebojácný, ovládající své nervy a přirozené pudy. Jak tedy mohl přijít ke své nechvalné pověsti? Pravděpodobně díky některým „nevydařeným“ jedincům, jejichž výchovu nezvládli – jejich páníčkové. Typický řeznický pes by však mohl být stupněm své vychovanosti nepochybně vzorem pro nejednoho dvounožce! ▪

14 /

retro

Když tátové ještě měli čas... Na této fotce jsem s tátou v roce 1983. Na rozdíl od dnešních časů se můj otec vracel z práce kolem čtvrté hodiny a hrával si se mnou. Kromě víkendových výletů a prázdnin na chatě se nám rodiče věnovali i v týdnu, hrávali pro nás například loutkové divadlo. Otec vyráběl loutky z moduritu, matka na ně šila oblečky a malovala kulisy, na kazeťák namlouvali děj a dialogy pohádek. Netuším, jak to všechno stíhali...

Anna Hladíková

šance Staňte se spolutvůrci našeho časopisu! Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií „s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků. Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení – zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované) na [email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč. Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:

č. 10/2013: ZA VOLANTEM – uzávěrka zaslání 16. září č. 11/2013: RESTAURACE A JÍDELNY – uzávěrka zaslání 14. října

Nejstarší bratr Po tragické smrti mého otce v roce 1957 jsme bydleli u dědečka a babičky v Krahulově na Moravě. Dědeček, babička i máma museli chodit do práce, školky nebyly, a tak jsem se coby nejstarší (s baretkou) musel o výchovu mladších sester postarat. Fotografie je z podzimu 1958 a krmím na ní sestry Mílu a Máňu. Měli jsme tehdy rýžový nákyp a ještě dnes při pohledu na tento obrázek cítím jeho lahodnou chuť...

Libor Obůr ka

retro /

Hrej si s autíčkem!

„Románku, hrej si s autíčkem!“ pravil můj otec Josef Kozák a ještě mě u toho vyfotil. Tehdy v létě 1969 mi byly necelé čtyři roky a to embéčko (Škoda 1000 MB) patři lo jeho švagrovi. Snímek je z Dubenc e u Českých Budějovic a majitel auta , můj strýc Václav Dragoun, se ani nezlobil; měl a má děti rád.

Roman Kozák

Výchova prací

šími Jako malí jsme často jezdívali s dal rodinami na společné pobyty na slet pro děti „chaloupkách“. Bylo třeba vymy alu začali program, abychom si i my pom o jsme uvědomovat, co je to práce. Takt a nutno byli například zapojeni v roce 1992 al. ěžov nest si z nás o nikd že podotknout,

Bára Křížová

Vesnická škola Do této školy, na původní faru, jsem chodil se svými kamarády ze školky. V takových lavicích jsme sedávali v roce 1965 a poslouchali výklad paní učitelky Dolejší. Jako budoucího fotbalistu mě nejvíc bavil tělocvik, maminka mě zase přihlásila na kroužek náboženství po vyučování.

Jaroslav Touš

15

Výjimečné zážitky na pěti tyrolských ledovcích

Nové restaurace, bezbariérový přístup i v zimě a skvělé radovánky na lyžích Každým rokem se na pěti tyrolských ledovcích zlepšuje komfort pro všechny lyžařské a snowboardové nadšence. Letos si na ledovcích vychutnáte především kulinářské zážitky. Na Hintertuxském ledovci v Tuxer Fernerhaus vyrostla nová restaurace s obsluhou, krbem a bezdrátovým připojením WiFi pro všechny hosty. Stanice lanovky Gamsgarten na Stubaiském ledovci se rozšířila o pavilon pod širým nebem, kde se můžete slunit

na venkovní terase, navštívit obchod se sportovními potřebami anebo rozmazlit své chuťové buňky v nové restauraci plné výtečné rakouské gastronomie. V blížící se zimní sezoně se v Söldenu v údolí Ötztal otevírá vedle horní stanice lanovky Gaislachkoglbahn nová gurmánská restaurace ve výšce 3.048 metrů nad mořem a visutý most na vrchol. Pitztalský ledovec zase nabízí návštěvníkům nejvýše položenou kavárnu v Tyrolsku s názvem Café 3440, z níž si můžete užít velkolepý výhled na místní panoramata. V Tyrolsku nezapomněli na náročné lyžaře, pro které je zde připravena nová lyžařská trasa Bildstöckljoch a nejprudší sjezdovka Daunhill, jež má neuvěřitelný šedesátiprocentní sklon. Na Kaunertalském ledovci se zase mohou pochlubit tím, že řadou bezbariérových nabídek dokážou připravit zážitek z lyžování i pro osoby se zdravotním postižením.

Výlet do raného středověku

Jak se žilo v raném středověku, poznáte v Archeoparku ChotěbuzPodobora. V lokalitě, kde kdysi stávalo starobylé slovanské hradiště, vyrostly repliky raně středověkých staveb. Podle archeologických nálezů byla rekonstruována jak obytná stavení, tak i v té době nezbytná obranná zařízení. Dokonalé iluze života našich předků už využili i filmaři. V Archeoparku se letos v březnu natáčelo první české dokudrama Cyril & Metoděj – Apoštolové Slovanů, které vzniklo u příležitosti 1150. výročí jejich příchodu na naše území. Jestliže se budete pozorně dívat, zahlédnete Archeopark i z vlaku. Železniční zastávka Chotěbuz se nachází necelý kilometr od recepce Archeoparku. Od zastávky se vydejte vpravo po ulici PodKarvinská robné info (silnice I/67), asi po 300 m rmace o 5 tyroZa lskýMostem zahněte vlevo do ulice a nejlepš ch ledovca po í nabídky ích nalezneteuž uvidíte přibližně vzdálenosti www.gstejné na letscher. ti ro po levé straně vstup do l. Archeoparku. Do at/cz. Informace k je Chotěbuze dnotlivým se můžete svézt linkami S1, lyžařským KauS2 oblastem R1 moravskoslezského Eska. nerata l: w naleznete ww.kaune zde: rtaler-gle Pitztal: w tscher.at ww.pitzta ler-gletsc her.at Sölden: www.soe lden.com Stubai: w ww.stuba ier-gletsc Hintertux: her.com www.hin tertuxergl etscher.at

Novinky na ledovcích a lyžařská permanentka do všech pěti lyžařských oblastí Každý z pěti tyrolských ledovců má své. Největší výhodou je, že na všech sjezdovkách pěti tyrolských ledovců s přírodním sněhem platí jeden skipas White 5, tudíž můžete lyžovat na celkem 314 kilometrech sjezdovek. Permanentka White 5 platí celkem deset dní od 1. října 2013 do 15. května 2014. Její velkou předností je to, že ji nemusíte „vyjezdit“ najednou, ale dá se využívat flexibilně. Tento skipas stojí 345 eur a od 1. října si ho můžete zakoupit u pokladen všech pěti lanovek na ledovce.

Ve dne na sjezdovkách, večer v ledovcovém hotelu Ve ski areálech se můžete ubytovat v soukromém penzionu, útulném apartmánu nebo i v hotelu se čtyřmi hvězdičkami. Nejlepší možnosti ubytování v regionech tyrolských ledovců najdete na webových stránkách www.gletscherhotels.at. Všechna turistická zařízení nabízejí chutnou rakouskou kuchyni a také wellness či sportovní program. Ubytování si můžete objednat online zároveň s permanentkou White 5 do všech pěti ledovcových skiareálů.

kultura /

kino • fIlmy na doma • divadlo • výstavy

17

• knihy • cd

Kulturní tipy a recenze jana kábrta

ČD TIP

VELKÝ GATSBY

Oslnivá podívaná a k tomu Leonardo DiCaprio v hlavní roli. To je klasika podle režiséra Baze Luhrmanna, který se u filmových fandů zapsal muzikálem Moulin Rouge nebo válečnou romancí Austrálie. Nyní sleduje příběh Nicka Carrawaye, který se ve dvacátých letech minulého století dostal z amerického středozápadu přímo mezi newyorskou smetánku. A je svědkem toho, jak její nelegální obchody, milostné vztahy a zhýralý život spějí do tragického finále. USA, 142 MIN. / REŽIE – BAZ LUHRMANN / HRAJÍ – LEONARDO DICAPRIO, CAREY MULLIGAN, TOBEY MAGUIRE, JOEL EDGERTON, ISLA FISHER

Soutěž o 5 DVD Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte film Velký Gatsby na DVD. Kdo je autorem románu Velký Gatsby? A) Thomas Mann B) Francis Scott Fitzgerald C) Lion Feuchtwanger Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 26. září.

18 / Kino

kultura

DONŠAJNI

DIANA Bylo otázkou času, kdy se Hollywood chytne příběhu nejslavnější novodobé princezny – a po šestnácti letech od její tragické smrti je tu film Diana s podtitulem, že každá legenda má své tajemství. To filmaři hledali v posledních letech života Lady Di, které mimo jiné poznamenal rozvod s princem Charlesem. Krásku si zahrála hvězda King Konga Naomi Watts. USA, VB / REŽIE – OLIVER HIRSCHBIEGEL / HRAJÍ – NAOMI WATTS, NAVEEN ANDREWS, DOUGLAS HODGE, GERALDINE JAMES • V KINECH OD 19. ZÁŘÍ

Moc toho o svém novém filmu režisér Jiří Menzel prozradit předem nechtěl. Děj se točí okolo operního souboru, který se na malém městě rozhodne uvést Mozartovu operu Don Giovanni. O něco zajímavější je však zákulisí, kde se odehrávají příběhy lásky, zklamání či vášnivého milování. Na plátno se v něm vrací Jaromír Hanzlík nebo Libuše Šafránková. ČR, 102 MIN. / REŽIE – JIŘÍ MENZEL / HRAJÍ – JAN HARTL, LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ, MARTIN HUBA, JIŘINA JIRÁSKOVÁ, IVANA CHÝLKOVÁ, EMMA SMETANA V KINECH OD 26. ZÁŘÍ

Filmy na doma IRON MAN 3

Nejlepší a nejvtipnější z Iron Manů, v němž se bohatý průmyslník Tony Stark v převleku za železného muže vydává zjistit, kdo je zodpovědný za jeho utrpení. A i když bude mít na této cestě i velké problémy sám se sebou, neošidí své příznivce o skvělou akci, bláznivé kousky, do kterých se vrhá s radostí malého kluka, nebo osobitou lovestory. USA, 129 MIN. / REŽIE – SHANE BLACK / HRAJÍ – ROBERT DOWNEY JR., GWYNETH PALTROW, DON CHEADLE, BEN KINGSLEY, PAUL BETTANY, REBECCA HALL, GUY PEARCE

RYCHLE A ZBĚSILE 6

Muzikály

FLASHDANCE

MAUGLÍ

Ve filmové podobě byl hitem roku 1983 a stal se jedním z nejslavnějších muzikálů vůbec. Před třemi lety se příběh osmnáctileté Alex, která přes den pracuje jako svářečka a v noci se věnuje tanci, rozhodli v Anglii převést na jeviště. Vznikla show s atmosférou osmdesátých let a hity jako What A Feeling nebo Maniac. K nám dorazí na konci měsíce. MĚSTSKÉ DIVADLO, BRNO / HRAJÍ – SVETLANA JANOTOVÁ, IVANA VAŇKOVÁ, ONDŘEJ STUDÉNKA, DUŠAN VITÁZEK, HANA HOLIŠOVÁ PREMIÉRA 28. ZÁŘÍ

Bude to podívaná pro děti, ale protože spisovatel Kipling jako by v džungli viděl spíše než zvířata lidi, bude se bavit celá rodina. Muzikál o přátelství, lásce a boji o přežití napsala osvědčená dvojice Ondřej Soukup a Gabriela Osvaldová, diváky by měla překvapit náročná akrobatická čísla a potěšit kostýmy Simony Rybákové nebo účast řady hvězd. DIVADLO KALICH, PRAHA / HRAJÍ – JIŘÍ KORN, LUCIA ŠORALOVÁ, JAN KŘÍŽ, RICHARD TESAŘÍK, CSONGOR KASSAI PREMIÉRA 12. ZÁŘÍ

Film pro všechny kluky a chlapy, kteří mají rádi rychlá auta a pořádnou dávku akce k tomu. Tady je tohle všechno v podání starých známých: Doma a Briana, kteří patří k legendám tajných závodů rychlých aut. Jenže co bylo, bylo, a když je teď do svých služeb láká zvláštní agent Hobbs, nakonec mu kývnou. A stanou se z nich lovci těch, kterými sami kdysi byli. USA, 130 MIN. / REŽIE – JUSTIN LIN / HRAJÍ – VIN DIESEL, PAUL WALKER, DWAYNE JOHNSON, TYRESE GIBSON, JORDANA BREWSTER, MICHELLE RODRIGUEZ

kultura /

Výstavy KAREL BENETKA Od roku 1968 se Karel Benetka věnuje kreslenému humoru, který také publikoval v řadě časopisů. Kromě toho se zabývá ilustrováním knih, malířstvím a v menší míře sochařstvím. Známý je i svou tvorbou pro děti – kresbami a básničkami. Na pražské výstavě uvidíte podstatné části jeho tvorby: kreslený humor, obrazy i grafiky. NOVOMĚSTSKÁ RADNICE, KARLOVO NÁMĚSTÍ, PRAHA OTEVŘENO OD 2. DO 21. ZÁŘÍ

19

PALETA VLASTI V Galerii Kinský na zámku v Kostelci nad Orlicí vystavují do konce září díla našich významných výtvarníků, například Theodora Pištěka, Karla Nepraše, Jana Koblasy, Huga Demartiniho a mnohých dalších. Co mají společného? Všichni se hlásili k legendárnímu společenství Paleta Vlasti. Vznikla v padesátých letech minulého století a v tehdy normalizované Praze to byl s každou její akcí závan čerstvého, tedy svobodného větru. Umělci, filmaři a sportovci se pojmenovali Paleta Vlasti, protože svoje sdružení spojili s hokejovými tréninky – ale nešlo jen o ně. Pořádala se divadelní představení, automobilové rallye, koncerty, plesy nebo výlety do přírody bombardované z letadla čerstvým pečivem. Začátek umělecké dráhy řady umělců je spojen právě s tímto zajímavým sdružením. Výstava, která ho připomíná, je otevřena každý den kromě pondělí a chlubí se i stěžejním dílem Theodora Pištěka – olejem nazvaným Večírek u Plečnika. GALERIE KINSKÝ, ZÁMEK KOSTELEC NAD ORLICÍ • OTEVŘENO DO 29. ZÁŘÍ

CD

BUIKA

LA NOCHE MÁS LARGA

Knihy

Písničky zpěvačky Buiky, to je koncentrát španělské duše, který zasáhne vaše srdce a už nepustí. Narodila se guinejským rodičům ve španělské Palmě de Mallorca a vyrůstala tam v cikánské čtvrti. Její hlas se cítí skvěle ve flamenku, zajímavě promíchaném se soulem a jazzem, před pěti lety byla nominována na latinskou cenu Grammy. Její novinka vyjde 23. září.

TEMNÁ PAVUČINA

KŘIŽOVATKY

Pod pseudonymem Benjamin Black se skrývá spisovatel John Banville, ceněný autor, který získal i prestižní Man Booker Prize. Nyní přivádí opět na scénu zarputilého irského patologa Quirka, kterého inspektor Hackett přizve k údajné sebevraždě ne zrovna oblíbeného mediálního magnáta. Stále více totiž nabývá přesvědčení, že šlo spíše o vraždu. MOBA, 269 KČ

Anthony Spencer není chlápek, kterého by bylo proč obdivovat. Je sice bohatý, ale sebestředný, v práci se ho všichni bojí a rodinu chladnokrevně rozvrátil. Jednoho dne se po úrazu hlavy ocitne v nemocnici a jeho mysl se probouzí v zemi, která je odrazem jeho dosavadního života. Najde se někdo, kdo ho z nehostinné a opuštěné krajiny vyvede? KNIŽNÍ KLUB, 299 KČ

Benjamin Black

William P. Young

JAMIE CULLUM MOMENTUM

Jamie Cullum je chlapík, který dělá z moderního jazzu zážitek. Platilo to o jeho předcházejících deskách, potvrdil to v létě na festivalu Colours of Ostrava, a teď to dokazuje i novým albem Momentum. Víc než dřív na něm od jazzu odbíhá k jiným žánrům a je patrné, že z dřívějšího rošťáka vyrostl mladý muž. Svému rukopisu s hitovým nádechem však zůstal věrný.

20 /

Tipy a recenze připravuje Jan Kábrt, novinář a publicista.

televize

Pobaví, ale nenadchne

Leoš Mareš se dočkal – má vlastní show v televizi. Jenže od muže, který platí za nejlepšího spíkra v zemi, se čekalo přece jen víc, než že bude za stolem pokládat předepsané otázky.

D

louho se spekulovalo, jakým směrem se na poli televizní zábavy Leoš Mareš vydá. Sám se nechal slyšet, že by jednou rád vedl talk show, ale že se na ni zatím necítí. Možná i proto ten úkrok, při němž kývl na průvodce zábavným pořadem QI – na vše máme odpověď, který je českou kopií úspěšného britského formátu QI: Quite Interesting. Diváky vítá v motýlku a výrazných brýlích s mohutnými černými čtvercovými obroučkami a po každém boku má dva hosty, kteří se až na jeho parťáka z rádia Patrika Hezuckého mění. Princip hry spočívá v tom, že Mareš pokládá neobvyklé otázky a hosté mají za úkol spíše než správně odpovědět je vtipně okomentovat. Z toho je jasné, že míra vtipu záleží na pozvaných hostech a v tom se pořadu zatím celkem dařilo. Nejprve to vyšlo s bavičem Milošem Knorem a nedostižnou

glosátorkou Adélou Banášovou, které v dalším dílu sekundoval zpěvák Matěj Ruppert. Když vezmeme v úvahu, že před Primou skoro stejný pořad Copak bych vám lhal? (opět podle britského vzoru) uvedla Česká televize, je Prima o mílové kroky jinde. Tady se zábavě daří, zatímco v ČT nejapná hra na humor pořad dosmýkala do neatraktivního času na dvojce. QI tak na poli domácí zábavy stojí poměrně vysoko a z novinek, které zatím televize předvedly, jasně vítězí. To však nelze říct o Marešovi, pro kterého je britský moderátor téže soutěže Stephen Fry zatím vzdáleným vzorem. Podsaditý chlapík totiž s absolutní lehkostí a nevídaným humorem zadává nejen otázky, ale také komentuje veškeré dění. Mareš se hodně směje, ale ve vtipném glosátorství jej zmiňovaná Banášová hravě předčí. Prostě na stará moderátorská kolena zvolil jistotu. Přestože riziko mu vždycky slušelo víc. ▪

ROBIN HOOD

Režisér Ridley Scott vypráví Robinův příběh po svém. Jeho hrdina (Russell Crowe) viděl zemřít krále a po návratu do Anglie se vydává za muže, kterým není. Díky tomu se však může postavit útlaku nového krále. PRIMA • 14. ZÁŘÍ / 20.15

DENÍK DITY P. Dita Pecháčková, bývalá šéfredaktorka časopisu Apetit, je skvělá kuchařka. To zpečetila loni originální kuchařkou Deník Dity P. A recepty z ní vaří od září každý pátek v podvečer pod režijním dohledem Davida Ondříčka. ČT1 • OD 6. ZÁŘÍ KAŽDÝ PÁTEK / 18.25

VÝMĚNA MANŽELEK Mnohem zajímavější než stále se opakující talentové soutěže nebo pozorování skupiny lidí ve vile je život sám. Zvlášť když si v něm někdo vymění na čtrnáct dní rodinu. Nové příběhy půjčených manželek opět nabízejí silné emoce. NOVA • KAŽDÝ PÁTEK / 20.20

HONBA ZA DIAMANTEM

hodnocení

Dobrodružství této dvojice se nikdy neomrzí. Kathleen Turner jako spisovatelka, která chce v džungli zachránit svoji sestru, a dobrodruh (Michael Douglas), kterému propadne její srdce. Následující týden se těšte na dvojku: Honbu za klenotem Nilu. PRIMA LOVE • 22. ZÁŘÍ / 20.30

QI – NA VŠE MÁME ODPOVĚĎ PRIMA • STŘEDA 21.45

60 % TV kupé

Zářijové menu

■ MÍSTO KUBELKOVÉ MISS Z ROKU 2003

■ HŘEBEJK NATÁČÍ NEMRAVNÝ SERIÁL PRO HBO

■ NOVA CHYSTÁ DRUHOU EXPOZITURU

Vzhledem k tomu, že Iva Kubelková, dlouholetá tvář pořadu Sama doma, začala už koncem srpna uvádět na Primě bulvární Top Star magazín, musela si ČT najít náhradu. Vybrala si bývalou Miss ČR Lucii Křížkovou, za svobodna Váchovou.

Po Terapii se česká pobočka televize HBO pustila do dalšího seriálu. Třináctidílné drama V objetí o třech propojených milostných trojúhelnících režíruje Jan Hřebejk a hrají v něm Aňa Geislerová, Jitka Čvančarová nebo Jaromír Hanzlík.

Autory scénáře jsou opět publicisté Josef Klíma a Janek Kroupa, kteří slibují podívanou s prvky thrilleru z prostředí nejvyšší společnosti, inspirovanou skutečnými událostmi. Roli prezidenta si zahraje moderátor Jan Kraus.

recenze /

21

něco hodně nepěkného. Ani režim a řád v táboře režisér Milan Cieslar nijak nepřikrašluje, a i proto je úvod filmu tak strhující. Jenže postupem času a každodenní rutinou ghetta film na síle ztrácí. Naštěstí s přípravou útěku nabere druhý dech a diváky si znovu připoutá. Z výsledných více než dvou hodin přesto chtělo ještě kus ukrojit.

Životní role Jiřího Mádla

Colette vrací českému filmu lesk

Natáčejí se druhé Babovřesky, dokončuje se čtvrtý Kameňák a člověku je z té vší legrace trochu smutno. Ale potom se objeví film Colette a ve filmovém světě je zase dobře.

Z

vláštní, protože k ničemu nemá česká novinka dál než k smíchu a pohodě. Bez příkras vtrhne do roku 1943, navíc na jedno z nejhorších míst tehdejšího světa – koncentrační tábor Birkenau. Mezi židovskými vězni z celé Evropy je tu i český mladík Vili. Přežívá, protože se mu podařilo urvat místo v pracovním komandu zvaném Kanada – tady se třídí, prohlížejí a konfiskují osobní věci po lidech z transportů.

hodnocení COLETTE REŽIE – MILAN CIESLAR / HRAJÍ – CLÉMENCE THIOLY, JIŘÍ MÁDL, ONDŘEJ VETCHÝ, PETR VANĚK, MICHAL DLOUHÝ, ANDREJ HRYC V KINECH OD 12. ZÁŘÍ

80 %

Cieslar obsadil do hlavní role Viliho Jiřího Mádla a postaral se tak o to, že z filmového kluka vyrostl filmový muž. Nikdy se sice nezbaví rošťáckého výrazu v obličeji, ale když jde o život, nikdo si na něj nevzpomene. Naopak mu pomůže při tajných schůzkách s Colette – ač je mu dívka od první chvíle oddána, jisté chlapecké bázlivosti se jeho Vili neubrání. Stejně působivý výkon předvedla i Pařížanka Clémence Thioly v roli Colette. Její role vyžadovala, aby se emoce střídaly především v její tváři a Francouzka si dokázala poradit jak s tlumenou vášní, tak odevzdaností, bezmocí nebo chvilkovou nadějí. Herecky se vůbec Colette daří. Německého herce Erica Bouwera od prvních minut nesnášíte – hraje krutého dozorce Weissackera. A není asi nic nového, že s výrazem umí neobyčejně pracovat také Ondřej Vetchý.

Připomínka kruté doby Láska na první pohled Colette je jednou z mnoha dívek, které vyvrhnul nákladní vlak, ale Vilimu stačí jeden pohled, aby věděl, že je to ONA. A také ví, jak jí rychlou radou zachránit život, umí zařídit, aby mu později v táboře byla nablízku… V panství smrti začali psát kroniku své lásky. V hrozných podmínkách, kdy se ona musela podřizovat sexuálním touhám jednoho z dozorců a on málem zemřel po fyzickém trestání…

Dočasná ztráta dechu Romance z koncentračního tábora není v kontextu světové kinematografie jistě nic převratného, ale tuzemské produkci vrací lesk. Zatímco jinde potí vtipy v kulisách televizní inscenace, Colette mluví obrazem, situací, hereckými pohledy a gesty. Kulisy ubikací a vysokých komínů chrlících hustý dým z lidských těl tu nejsou jen pro ilustraci doby a místa, ale především jako memento, ze kterého přeběhne divákům po zádech

Škoda že se premiéry Arnošt Lustig nedožil. Emoce z jeho knihy se totiž podařilo přenést i na plátno. Ať již jde o komorní příběh mezi hlavními hrdiny nebo tu hrůzu, která je obklopuje. Koncentrační tábor i jeho denní chod působí velmi reálně, a proto nenechávají nikoho chladným. Ostatně i v tom je Colette důležitější než vesnické řachandy – pořád je třeba si připomínat, jakého zla byli lidé ještě vcelku nedávno schopni. ▪

Využijte půjčovny kol ČD! Vypůjčená kola přepravíme na vybraných tratích zdarma a ve stanicích s úschovnou kol ČD je bezplatná i jejich úschova.

www.cd.cz/cdbike


cestování po ČR /

23

Za krásami Česka

Moravskoslezský kraj

Štramberk Ostrava

Linhartovy

Ostrava

Lysá hora

Beskydy

Královna Beskyd. Tak se přezdívá Lysé hoře. V období protektorátu Čechy a Morava – po zabrání Sudet – byla moravskoslezská dominanta se svou výškou 1 323 m n. m. dokonce naší nejvyšší horou. Na Lysé hoře založil legendární rebel Ondráš (1680–1715) zbojnickou družinu, která napravovala panské křivdy. Podle pověsti se v jeskyních na Lysé hoře dodnes ukrývá pohádkový poklad nahromaděný zbojníky. Ten nejspíš nenajdete, ale jedna odměna za výšlap na Lysou horu na vás určitě čeká – nádherné výhledy do beskydských údolí. Ty obdivoval i básník Petr Bezruč, který na Lysou horu podnikl „výplaz“ i ve svých 88 letech. Vrchol hory prodlužuje televizní vysílač se 77 metrů vysokou věží a je zde také budova meteorologické stanice. Na Lysou horu se vydejte od nádraží v Ostravici (trať č. 324). Z Ostravice vede na Lysou horu naučná stezka, která kopíruje červenou turistickou značku (8,5 km).

24 /

cestování po ČR

NOVÝ JIČÍN

Město klobouků TEXT: TOMÁŠ REZEK

L

etos uplynulo 700 let od založení Nového Jičína. Tedy abychom byli přesní – od první písemné zmínky o městě. Začátkem září se zde konaly velkolepé oslavy a k výročí byla vydána mj. nová turistická známka. Pokud jste městské slavnosti propásli, nevadí. Do Nového Jičína se vyplatí zavítat kdykoli. Památek a turistických atrakcí je tu požehnaně. Historickým centrem města je Masarykovo náměstí. Před nedávnem prošlo důkladnou rekonstrukcí a i díky ní patří náměstí k nejpěknějším rynkům nejen na Moravě a ve Slezsku. Jeho malebnost umocňuje podloubí, které je na všech jeho stranách i v přilehlých ulicích, což je v našich zemích unikát. Z honosných domů na náměstí vyniká budova tzv. Staré pošty. Dům se dvěma arkádovými lodžiemi je považován za jeden z nejvydařenějších příkladů městské renesance u nás a hostil i ruského cara Alexandra I.

Laudonův dům na náměstí Nejznámějším návštěvníkem města byl bezpochyby Gideon Ernst von Laudon. Jméno nejvýznamnějšího rakouského vojevůdce 18. století nese nárožní dům na náměstí

(č. p. 45), v němž Laudon roku 1790 zemřel. Mezi současníky si vojevůdce udržuje popularitu hlavně díky lidové písničce, v níž se o něm zpívá jako o generálovi, který jede přes vesnici a má bílou čepici. Nejvyššími poctami ho honorovala císařovna Marie Terezie i její syn Josef II. Laudon byl oblíbený nejen u vrchnosti. Dokázal ochránit Čechy od Prusů a Uhry od Turků, a tak ho uctívaly skoro všechny národy rakouského mocnářství. V létě roku 1790 se v Novém Jičíně připravoval na novou válku

Zrekonstruovaná věž hradu Starý Jičín.

spojení S Českými drahami do Nového Jičína Do Nového Jičína se můžete svézt nejen vlakem, ale také autobusovými linkami Českých drah. Ve Hranicích na Moravě navazují ČD Busy na expresy jedoucí z/do Prahy a další vlaky (více na www.cd.cz/cdbus). Nejvýhodnější spojení si snadno vyhledáte na www.cd.cz/spojeni nebo vám poradí na tel. 840 112 113. z Ostravy hl. n.

za 46 minut

z Přerova

za 59 minut

z Olomouce hl. n.

za 62 minut

z Pardubic hl. n.

za 2 hodiny 32 minut

Foto: Lumir Jurka l Dreamstime.com

Že s klobouky může být i zábava, vás přesvědčí v Novém Jičíně. Město pod Beskydy se také pyšní jedním z nejkrásnějších náměstí u nás.


25

Soutěž

Zodpovězte správně následující otázku a vyhrajte jednu ze tří rodinných vstupenek na výstavu Nechte na hlavě a zároveň jeden ze tří katalogů k této stálé výstavě. Ceny do soutěže věnovalo Muzeum Novojičínska (www.muzeum.novy-jicin.cz). Kdy byl v Novém Jičíně založen cech kloboučníků? A) 1530 B) 1630

C) 1730

Masarykovo náměstí v Novém Jičíně.

s Pruskem, ale plány na další vojenský úspěch překazila smrt. Na domě připomíná Laudonův skon pamětní deska s bustou a podle již schváleného projektu vznikne brzy v domě interaktivní expozice o jeho neobyčejném životě.

Vyfoťte se s kloboukem!

Foto: archiv města Nový Jičín

V Laudonově domě se nachází návštěvnické centrum města. Kromě turistického „ícéčka“, kde získáte mapy, průvodce nebo suvenýry, v něm najdete kavárnu, prodejnu klobouků a také poutavou expozici věnovanou technologickým postupům při výrobě klobouků. Součástí výstavy je i zkoušírna. V ní si můžete vyzkoušet nespočet klobouků – dámských i pánských. Nejvhodnější pokrývku hlavu si lze vybrat i v digitálním koutku, a to za pomoci

Foto: Bruder l Dreamstime.com

Odpověď jednoduše zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 26. září. Správná odpověď z minulého čísla je C) Šíleně smutná princezna a Bílá paní.

speciálního programu a webkamery. Fotku s vybraným modelem si pak pošlete na svůj e-mail nebo jí obdarujete přátele jako netradiční pozdrav z výletu. V Novém Jičíně má kloboučnictví dlouhou tradici. Kloboučnický cech byl ve městě založen už v roce 1630 a na přelomu 19. a 20. století se v Novém Jičíně vyrábělo dokonce nejvíce klobouků v celém Rakousko-Uhersku.

Na Žerotínský zámek

Za klobouky se můžete vydat i do renesančního zámku Žerotínů. Stojí jen pár kroků od náměstí. Jeho původní pevnostní ráz připomínají už jen dvě kulaté obranné věžice. Ostatní byly strženy v polovině 19. století při úpravách zdevastované zámecké stavby. Ve 30. letech minulého století se dokonce uvažovalo Právě k ní vás pozveme na výlet. o demolici celého zámku, ale naštěstí Z Nového Jičína se vydejte po k tomu nedošlo. Od roku 1945 v něm červené turistické značce k rozcestí sídlí muzeum a v pečlivě zrenovovaSkalky, kde červenou vyměňte za ných prostorách si můžete prohlédžlutou, s níž pak dojdete do Starého nout jeho expozice. Hlavním lákadlem Jičína, jemuž dominuje zmíněná zříje stálá výstava s názvem Nechte na cenina (cca 7 km). Ke Starojičínskéhlavě, která představuje středoevropmu hradu se váže pověst o založení Busta ský unikát. Uvidíte na ní snad všechny města Nový Jičín. Kdysi na hradě žil vojevůdce Laudona. možné variace klobouků, čepců, čepic rytíř se svou nebojácnou dcerou. Ta a přileb z období od počátku 19. století do se jednoho dne vydala zabít medvěda, který současnosti. Nechybějí ani pokrývky hlavy výškodil místním lidem. Zvíře ale jen poranila znamných osobností. K hýčkaným exponátům a už to vypadalo, že rozzuřenému medvědovi patří klobouky prezidenta T. G. Masaryka, Jana neunikne. Z ničeho nic se objevil pastýř, který Nerudy, Františka Palackého nebo následníka medvěda skolil. Za svého zachránce se pak trůnu Františka Ferdinanda d´Este. dívka provdala a na místě, kde jí ho Bůh poslal na pomoc, nechala postavit kapli. Kolem ní pak vyrostlo město – Nový Jičín. V roce 1996 Takřka pohádkový ráz hlavního novojičínskébyla na Starojičínském hradě zrekonstruováho rynku dotváří i 66 metrů vysoká věž farního na hradní věž s rozhlednou a stylovou restaukostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena rací. Z věže si vychutnejte výhled do širokého byla v letech 1587 až 1618 po vyhnání katolicokolí, k dispozici jsou i dalekohledy. ▪

Výlet do Starého Jičína

Novojičínské svatyně

Digitální zkoušírna klobouků.

kých kněží z města – na oslavu vítězství luteránů nad olomouckým biskupem. Barokní kopuli získala věž až v roce 1854. Barokní výzdobou se může pochlubit i interiér kostela, pozornost si zaslouží hlavně sochy svatých na hlavním oltáři. Farní kostel není jedinou zajímavou církevní stavbou ve městě. Na počátku třicetileté války se v Novém Jičíně odehrála bitva, při níž přišlo o život na 500 neapolských vojáků bojujících ve službách španělského krále. Na místě jejich hromadného hrobu byla postavena tzv. Španělská kaple, která se stala oblíbeným poutním místem. Kaple stojí za Smetanovými sady naproti nemocnici a lze od ní spatřit nedalekou zříceninu Starojičínského hradu.

VÍTKOVICE

Štítová kolonie.

Manchester najdete i u nás

Mezi továrními halami, komíny, kovovými stožáry či potrubními systémy se ukrývá jedna z nejspecifičtějších ostravských čtvrtí, která stále ještě čeká na své objevení. TEXT A FOTO: PETR VLČEK

N

ež se s prvním skutečným industriálním městem na našem území seznámíte, neuškodí trocha historie.

Za rozvoj vděčí železárnám O Vítkovicích se první písemné zprávy zmiňují k letopočtu 1357. Po staletí byly obyčejnou, vlastně ničím zajímavou vsí. Zvrat nastal až po založení železáren v roce 1828. S rozmachem továrny se začala raketově rozvíjet i obec, a to natolik, že byla už v roce 1908 povýšena na město a od roku 1924 je nedílnou součástí Ostravy. Ale zpět do 2. poloviny

spojení Vlakem do Vítkovic Vlakem se bez problémů dopravíte přímo do Vítkovic. Ti, kteří pojedou z Prahy, se mohou svézt vlaky Ex, EC nebo SC Pendolino do stanice Ostrava-Svinov, odkud směřují do stanice Ostrava-Vítkovice osobní vlaky. z Prahy


z Brna


z Havířova

za 18 minut

19. století. Obří podnik, jeden z největších v tehdejším Rakousko-Uhersku, potřeboval především ubytovat své zaměstnance a jejich rodiny. A byl to hlavně ředitel železáren Paul Kupelwiesser, na svou dobu nadčasově smýšlející člověk, který pro ně nechal postavit stovky bytů, a aby toho nebylo málo, tak i komplexní občanskou vybavenost, čímž Vítkovice předběhly o desítky let pověstný a tolik opěvovaný Baťův Zlín. Vítkovice vyrostly ve čtyřech etapách během let 1877 až 1914, tedy v období, kdy se stavělo ve zdobném historizujícím a secesním slohu. Tady na to šli jinak: na podobu nových Vítkovic byli povoláni přední architekti své doby, za všechny vzpomeňme Maxe von Ferstela a Augusta Kirsteina z Vídně, jimž se stala vzorem anglická architektura z červených režných cihel. Vzniklá podoba dala Vítkovicím (městská památková zóna) vlastní, neopakovatelnou atmosféru. Budete si tu připadat, jako byste se ocitli spíše v nějaké čtvrti anglického Manchesteru.


27

Soutěž o předplatné

A) 100. ročník B) 120. ročník C) 125. ročník Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 26. září. Tři správné odpovědi odměníme ročním předplatným časopisu Turista.

Náměstí Míru – srdce Vítkovic Putování po objektech z červených cihel je nejlépe začít v samém srdci Vítkovic – na prostorném náměstí Míru. Jeho středu i nemalé části města vévodí trojlodní pseudogotický kostel, jenž byl zasvěcen sv. Pavlovi na počest již výše zmíněného Paula Kupelwiessera. Kuriozitou je, že svatostánku předcházela samostatně stojící věž původně sloužící jako vodojem a požární pozorovatelna. Kvalitní ocelové kostelní zvony Ema, Karel a Pavel pocházejí – jak jinak – z Vítkovických železáren. Protipól kostela tvoří radnice, která se okázalou reprezentativní podobou tolik odlišuje od ostatní, spíše strohé vítkovické zástavby. Přesto díky použitému materiálu – neomítnutým cihlám – tu harmonicky zapadá. Dále na náměstí najdete závodní nemocnici, první zařízení svého druhu v Evropě, faru, tělocvičnu a Závodní hotel, jehož prostory nesloužily pouze k ubytování návštěvníků města, ale probíhal v něm i bohatý společenský a kulturní život celých Vítkovic. Rovněž bezprostřední okolí náměstí nabízí pro Vítkovice řadu charakteristických staveb. Pokud se chcete dozvědět kam a za čím se vydat, můžete prostudovat informační tabuli

Typické panorama „Ostravských Hradčan“.

umístěnou před kostelem u fontány. A co vám nabídne? Veřejné objekty jako tržnici (Jeremenkova 18), měšťanskou chlapeckou školu (Jeremenkova 2), dívčí obecnou a měšťanskou školu s několika secesními detaily (Halasova 26) či závodní jesle (Prokopa Velikého 37), jednu z prvních školek v Evropě. A také neopomeňte vítkovický fenomén – bytovou výstavbu. Jak šel čas, část objektů již zmizela nebo zůstala v neúplném stavu. I tak je ale co obdivovat, např. domy ve tvaru písmene „U“, tzv. U-Hausy (Mírová 24), které jsou nejstaršími dochovanými pavlačovými domy v Ostravě, vilky vyšších úředníků (Ruská 45, Mírová 38, Výstavní 17), kasárna (Nerudova 10), tedy ubytovnu pro svobodné dělníky, a hlavně dělnické kolonie, jež si stále uchovávají nenapodobitelné kouzlo. Nejzachovalejší a nejrozsáhlejší kolonií je Štítová (Tržní, Nerudova a Lidická ul.) se čtyř|

8–9 2013

Časopis Turista je jako pokračovatel Časopisu turistů nejstarším magazínem o vlastivědě naší republiky. Letos vychází jeho

Přijeďte na „Okolo Železné Rudy s časopisem TURISTA“

SRPEN–ZÁŘÍ

Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista!

Aksamitova brána a Jelínkův most – přírodní zajímavosti nedaleko Koněpruských jeskyní

Ze Zbraslavic do Zruče nad Sázavou Z Mladých Buků k Hrádečku Rodný dům výsadkáře Jana Kubiše

Slovenské vrcholy s nejkrásnějšími výhledy Krásy Velkého Rozsutce (Slovensko) Naučná stezka slanou stepí (Rakousko) Skanzen v Niedersulzu (Rakousko) Ptáci v barvách duhy Muzeum dr. Edvarda Beneše v Kožlanech Futuristická rozhledna na Velkém Kosíři

Hlubiny České krajiny Toulky s Toulavou kamerou

LII | 125 Cena: 48 Kč

Na kole Kamennými vrchy do Saska Městys Rataje nad Sázavou

Radnice.

mi řadami spojených dvojdomků s výraznými štíty. Genius loci Vítkovic můžete na závěr prožít i v některé z lidových hospůdek. ▪ Tento článek vyšel také v časopise Turista č. 6/2012.

28 /

cestování po ČR

Linhartovy

Hlučín

Z okna vlaku

Chotěbuz

v Moravskoslezském kraji Foto: Vlastislav Ševčík, www.fotobanka.cz

Hlučín

Foto: archiv Muzea Těšínska

Chotěbuz

Foto: Ralf Lotys (Sicherlich)

Linhartovy

Zámek, kde neznají nudu

Výlet do raného středověku

Za vodními radovánkami

Před osmi lety byl veřejnosti zpřístupněn opravený zámek Linhartovy. Najdete ho nedaleko Krnova při řece Opavici na dohled polským hranicím. Není jen obdivuhodnou památkou s rozlehlým parkem, ale také živým kulturním centrem. Při prohlídce zámku si přijdou na své dospělí i děti. Pro letošní návštěvnickou sezonu si na zámku připravili nové stálé expozice psacích strojů, poštovních známek a výstavu věnovanou Africe. Vaše ratolesti se mohou těšit na přehlídku dřevěných hraček, loutek a také modely sestavené ze stavebnice Merkur.

Jak se žilo v raném středověku, poznáte v Archeoparku Chotěbuz-Podobora. V lokalitě, kde kdysi stávalo starobylé slovanské hradiště, vyrostly repliky raně středověkých staveb. Podle archeologických nálezů byla rekonstruována jak obytná stavení, tak i v té době nezbytná obranná zařízení. Dokonalé iluze života našich předků už využili i filmaři. V Archeoparku se letos v březnu natáčelo první české dokudrama Cyril & Metoděj – Apoštolové Slovanů, které vzniklo u příležitosti 1150. výročí jejich příchodu na naše území.

V žebříčku nejkrásnějších pláží Česka se pravidelně objevují ty, které lemují Hlučínské jezero, známé jako Štěrkovna. Vzniklo totiž těžbou štěrkopísku. Přilehlý sportovně rekreační areál nabízí nejen čisté travnaté pláže, ale i dostatek možností pro aktivní odpočinek. V areálu si můžete půjčit loďku, šlapadlo, projet se na vodních lyžích či nafukovacím kruhu. Jezero je také oblíbeným místem pro windsurfing a rybaření. Komu se nechce do jezera, může si zaplavat ve dvou bazénech. A v areálu se nebudou nudit ani neplavci.

Od železniční zastávky Linhartovy je to k zámku jen pár kroků (cca tři minuty). Zastávka je součástí železniční tratě Krnov – Šumperk (č. 292). Vlaky v Linhartovech zastavují už od roku 1872, kdy byl zprovozněn úsek z Krnova do Jindřichova ve Slezsku. Z ostravského hlavního nádraží trvá jízda po kolejích – s jedním přestupem v Krnově – necelou hodinu a půl a z Opavy (Opavy východ) vám cesta vlakem zabere asi 45 minut.

Jestliže se budete pozorně dívat, zahlédnete Archeopark i z vlaku. Železniční zastávka Chotěbuz se nachází necelý kilometr od recepce Archeoparku. Od zastávky se vydejte vpravo po ulici Karvinská (silnice I/67), asi po 300 m zahněte vlevo do ulice Za Mostem a po přibližně stejné vzdálenosti už uvidíte po levé straně vstup do Archeoparku. Do Chotěbuze se můžete svézt linkami S1, S2 a R1 moravskoslezského Eska.

Z vlaku se vyplatí vystoupit na zastávce Děhylov, od níž je to k jezeru a k branám sportovně rekreačního areálu asi kilometr. Pokud pojedete vlakem do Hlučína, od hlučínského nádraží vás k jezeru dovede přes centrum města modré turistické značení. Ke Štěrkovně se z Děhylova i Hlučína můžete také svézt autobusovou linkou č. 75 ostravské MHD – do zastávky Šterkovny (jízdní řád najdete na www.dpo.cz – Jízdní řády – Autobusové linky).


29

Rájem rozhlednovým ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL

Bílov (Kanihura)

Dvaašedesátimetrový ocelový tubus s vnějším točitým schodištěm z roku 2006. trať č. 279, nejbližší žel. stanice Bílovec, vzdálenost 3,3 km

Kruhový výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce 26 metrů (Beskydy, Hostýnské vrchy, Ostrava, Studénka).

Bílovec

Bílov Studénka Fulnek

Bílov

Východištěm ke zdolání rozhledny je obec Bílov ležící vpravo od hlavní silnice Fulnek – Bílovec. Na konci obce ve směru na Bílovec je značená odbočka doprava. Hrubá asfaltka klesá nejprve 500 metrů z mírného kopce až k další pravotočivé odbočce. Dvousetmetrová štěrková cesta vede odtud kolmo k věži jen do mírného kopce, ale vzhledem k povrchu je tato část sjízdná pouze na horském kole.

Pustějov

Občerstvení a suvenýry ve věži.

Cvilín (Lichtensteinova rozhledna) Původně pětatřicetimetrová, nyní devětadvacetimetrová kamenná válcová věž z roku 1903. trať č. 310, nejbližší žel. stanice Krnov-Cvilín, vzdálenost 2,3 km Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 25 metrů (Krnov, Opava, Jeseníky, Beskydy, Polsko). Značená cesta k rozhledně odbočuje z hlavní silnice z centra Krnova směrem na Opavu. Nejprve se jede 400 metrů na rovině po asfaltu a dlažebních kostkách. Pak následuje 1 800 metrů prudkého stoupání opět po kvalitním asfaltu. Od poslední pravotočivé zatáčky těsně pod poutním kostelem vede silnice do příkrého kopce. U kostela je značená odbočka doleva po písčitohlinité a hrubé asfaltové cestě převážně z kopce, která po 250 metrech končí přímo u rozhledny.

Krnov-Cvilín

Opava

Krnov

Na silničním kole dobře sjízdné až k poutnímu kostelu, dále k věži je nutná větší opatrnost. Občerstvení v restauraci pod kostelem. Suvenýry v pokladně rozhledny.

Soutěž Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách. Jaký je součet nadmořských výšek rozhleden Bílov a Cvilín? Správnou odpověď jednoduše zadejte do 26. září do formuláře na www.cdprovas.cz. Nápovědu najdete na www.rozhlednovymrajem.cz.

Cvilín

Šelenburk

SparNight

Za krásami Švýcarska levněji a pohodlněji Využijte noční vlak s jízdenkou SparNight! Dopřejte si odpočinek během cesty a svůj pobyt začněte svěží.

▶

z Prahy do Curychu již od 1 552 Kč/59 EUR* ve čtyřmístném lehátkovém kupé

▶

klimatizované vozy

Zakupte si jízdenku včas – předprodej začíná již čtyři měsíce před datem cesty. S sebou si můžete přepravit i kolo. * Uvedené ceny v Kč jsou přibližné, aktuální cena se může lišit podle kurzu CZK/EUR. Orientační kurz pro příklady cen je 26,30 Kč za 1 euro.

Výhodně po Švýcarsku se Swiss Flexi Passem

Švýcarsko.

vlakem, autobusem a lodí.

Cestujte v zemi pod Alpami neomezeně s akční nabídkou Swiss Flexi Pass na 2 dny! Zvolte si 2 libovolné dny (i po sobě jdoucí) v 1 měsíci v období 1. 9. 2013–31. 5. 2014 a využijte všechny výhody jízdního dokladu Swiss Flexi Pass:

▶ ▶ ▶

neomezené cestování vlaky, autobusy, lodí a MHD slevy u partnerů bonusového programu ve zvolené dny vstup zdarma do více než 470 muzeí

Swiss Flexi Pass lze zakoupit až 3 měsíce předem, ale pouze do 1. 5. 2014.

Ceník 2. vozová třída

1. vozová třída

pro dospělé

Swiss Flexi Pass na 2 dny

166 € (4366 CZK)

249 € (6549 CZK)

pro mládež do 26 let

124 € (3261 CZK)

186 € (4892 CZK)


Více najdete na www.cd.cz/svycarsko a www.swisstravelsystem.com

šéfkuchař pro vás /

31

PŘEDSTAVUJEME...

Roman Paulus

Už jako mladého kluka ho zajímala gastronomie, rád vařil a cestoval. I když ho bavilo učit se novým věcem, velmi nerad chodil do školy, a proto také tvrdí, že se stal kuchařem. Důležitá pro něj byla vždy praxe. Ta ho přivedla až k roli šéfkuchaře restaurace Alcron, která byla díky jeho gastronomické tvorbě oceněna Michelinskou hvězdou (jako jedna z prvních v České republice). Vyučil se na rakouské škole a později v rakouských hotelech, vařil například ve vídeňském Hiltonu. Vyzkoušel si i kuchyň v londýnském Savoyi a na zaoceánské lodi Queen Elizabeth II. V roce 2009 se stal kuchařem roku a s restaurací Alcron se pravidelně umísťuje na prvních příčkách ve výběru restaurací. Miluje rizota, rybí pokrmy a tradiční českou kuchyni, vyhlášená je především jeho svíčková.

Michelinská restaurace Alcron

Restaurace Alcron byla již od svého otevření v roce 1932 místem vybrané kuchyně sbírající ocenění po celém světě, oázou radosti a pohody při posezení s přáteli i filozofického či politického rozjímání. Po rekonstrukci v roce 2000 se rozložení klientely trochu změnilo, nicméně tradice a příznačná věta označující vysokou úroveň „To je jako v Alcronu“ žije dál. Interiér s intimní atmosférou svíček, s ilustracemi roztančených párů v New Yorku a s krbem z třicátých let minulého století nabízí stylové posezení pro pouhých 24 hostů. Čeká na ně skvělý výběr delikátních pokrmů formou degustačních menu nejen Kde najdete restauraci Alcron? z ryb a mořských plodů, připraveŠtěpánská 40 ných v kreativním duchu Praha 1 s pečlivostí a láskou jedním Rezervujte si svůj stůl z nejtalentovanějších českých na tel. +420 222 820 410. šéfkuchařů. Restaurace Alcron Více na www.alcron.cz. v roce 2012 získala Michelinskou hvězdu.

32 /

šéfkuchař pro vás

3chodové menu ROMANA PAULUSE

Norský uzený losos s tabouleh salátem suroviny na 4 porce: ❘ ❘ ❘ ❘ ❘ ❘ ❘ ❘

600 g filetů norského lososa 100 ml tmavého rumu Bacardi sůl, cukr ❘ 50 g petržele 30 g nevařeného bulguru 50 g oloupaných rajčat 10 g červené cibule olivový olej, citron skořice, máta

Očištěné filety lososa naložíme na 15 minut do tmavého rumu. Poté posypeme mixem cukru a soli v poměru 2 : 1 a necháme marinovat 4 hodiny. Rybu opláchneme pod tekoucí vodou a osušíme kuchyňskou utěrkou. Do rozpálených uhlíků vhodíme udicí chipsy namočené ve vodě a lososa vložíme na odkládací část grilu. Udíme 15–20 minut. Velkolistou petržel nakrájíme na tenké nudličky tak, aby zůstala suchá. Přidáme oloupaná rajčata nakrájená na kostičky (ne vnitřky), červenou cibuli najemno a vařený bulgur. Ochutíme olivovým olejem, citronovou šťávou, skořicí a můžeme také přidat mátu.

Doba přípravy: 20 MINUT Doba PEČení: 25 minut

Bažant s mrkvovým pyré suroviny na 4 porce:

❘ ❘ ❘ ❘ ❘

400 g bažantích prsou 50 g Foie gras ❘ listy špenátu vepřová bránice koňak Napoleon ❘ 300 g mrkve 100 ml smetany ❘ 50 g másla

šéfkuchař pro vás /

33

Doba přípravy: 15 minut Doba pečení A VAŘENÍ: 25 minut

Jablečná terina s marinovanými ořechy suroviny na 4 porce:

❘ 300 g jablek ❘ skořice ❘ 2 vanilkové lusky ❘ cukr ❘ 100 g másla ❘ 200 ml jablečného fresh ❘ 20 ml likéru Grand marnier ❘ vlašské ořechy, rozinky Jablka oloupeme a nakrájíme na čtvrtky, promícháme se skořicí, cukrem, vanilkou a nasypeme do pekáče v jedné vrstvě. Poté posypeme nakrájeným máslem a zapečeme v troubě při 220 °C na cca 15 minut. Po upečení přendáme směs zatepla do teriny vyložené pečicím papírem, zatížíme a necháme přes noc vychladnout. Na marinované ořechy svaříme jablečný džus na čtvrtinu a přidáme likér Grand marnier, ořechy a rozinky. Doporučujeme před podáváním jablečnou směs i ořechy prohřát.

Bažantí prsa očistíme a nakrájíme na pláty, osolíme, opepříme a z odkrojků, koňaku a smetany uděláme fáš, kterou potřeme jednotlivé pláty a navrstvíme na sebe. Na poslední vrstvu položíme Foie gras zabalené do zpařených listů špenátu a celé to zabalíme do bránice, opatrně opečeme na pánvi s bylinkami a s kostičkou másla dopečeme v troubě na 160 °C cca 10 minut. Na pyré upečeme mrkve, oloupeme a vzniklé vnitřky z mrkví vyšleháme se svařenou smetanou a máslem, ochutíme solí a pepřem. Na ragú z mrkve je potřeba spařit barevné mrkve a až budou měkké, prohodíme na pánvi s máslem a tymiánem. Poté můžeme servírovat.

Doba přípravy: 20 MINUT Doba vaření: 25 minut

34 /

specialita

Pod skořápkou vlašských ořechů nenajdete jen výtečnou přísadu do jablkového štrúdlu či vanilkových rohlíčků, ale i spoustu látek, které jsou prospěšné pro naše zdraví.

Vlašské ořechy V

lašské ořechy jsou plodem ořešáku královského, listnatého stromu, který roste téměř ve všech oblastech mírného pásma severní polokoule. Kdysi se uvádělo, že ořešák královský pochází z Persie, ale protože stromy rostou souvisle od Evropy přes celé území Střední Asie až po himálajské podhůří, nelze přesnější určení odhadnout. Do střední Evropy se dostaly pravděpodobně z Balkánu už v době starověku, protože byly často vysazovány i v době Římské říše. V sedmnáctém století je Evropané přivezli do Ameriky. Dnes je známo až dvacet odrůd ořešáku královského, jež se od sebe na první pohled odlišují pouze tvarem koruny. Plody stromu jsou obaleny do ochranné vrstvy, ve které dozrávají. Ze začátku je toto pouzdro zelené a během dozrávání tmavne a praská.

Pod skořápkou Když se skořápka rozlouskne, objeví se jádro vlašského ořechu, které je atypické svým tvarem a barvou. Ta bývá různá – od velmi světlé až po tmavě žlutou, přes zlatavou až po hnědou, dokonce existují i odrůdy s červeným jádrem. Vlašské ořechy obsahují až sedmdesát procent tuků, z nich ale většinu tvoří zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny a další látky, které působí preventivně proti kardiovaskulárním onemocněním. Kromě toho v sobě skrývají aminokyselinu L-arginin, jež má v organismu řadu důležitých funkcí. Ovlivňuje transport dusíku, který se podílí na správné průchodnosti cév, zvyšuje produkci růstových hormonů a podporuje spalování tělesného tuku, urychluje hojení ran, má příznivý vliv na mužskou potenci a stimuluje imunitní systém organismu. V ořeších se také nachází železo, selen, zinek, vitamin E a skupina vitaminů řady B.

Proti Alzheimerově chorobě

Svým tvarem ořechy tak trochu připomínají mozek a opravdu prospívají mozkové činnosti, protože zlepšují soustředění, paměť a dokonce snižují riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Celkově působí pozitivně na lidskou psychiku a zklidňují při stresu a nervozitě. Mimo jiné mají dobrý vliv na naše vlasy, pokožku a nehty. Jako doplňková potravina se podávají pacientům s artritidou či zánětlivými vyrážkami. Abychom dosáhli léčebného efektu vlašských ořechů, je potřeba je jíst pravidelně a hlavně dlouhodobě. Jako prevenci bychom si měli dopřát asi pět ořechů

Co možná nevíte ▪ Vlašské ořechy jsou dost

energeticky bohaté, 7 kusů obsahuje zhruba 185 kcal, což spálíme přibližně za 40 minut chůze.

▪ Mají být sladké, bez

jakékoli ostré, hořké vůně nebo chuti. Ta může značit napadení plísní.

▪ Oloupané vydrží ve vzduchotěsné

nádobě v chladu 4 až 6 měsíců, v chladničce či ve skořápce na tmavém místě až 1 rok.

▪ Ořešák královský (Juglans regia)

se dožívá až stovky let. Dorůstá výšky asi 20 metrů.

▪ Slupky ořechů se používají

k přírodnímu barvení látek, dříve dokonce i k barvení vlasů, kterým dodávají hnědou barvu, někdy s lehce mahagonovým nádechem.

TEXT: FILIP ČERNÝ FOTO: wikimedia, PIXMAC denně. Vysokého obsahu tuku se v tomto množství bát nemusíte. Ořechy se skladují na temném a suchém místě, protože olej v jádrech velmi snadno oxiduje. Žluklé ořechy pak mají hořkou chuť a ztrácejí léčebné vlastnosti, dokonce mohou organismu uškodit. Pokud pronikne pod skořápku voda, mohou vzniknout nebezpečné plísně, které poškozují játra a žaludek. V žádném případě tedy plody s viditelnými stopami plísně nekonzumujte.

Výtečný ořechový olej I když vlašské ořechy patří především do sladkých pečených pochoutek, můžeme si je vychutnat i jinak. Jsou výborné třeba v zeleninových salátech, těstovinách nebo jako lahůdka k sýrům a vínu. Z vlašských ořechů se také lisuje vysoce kvalitní olej, který je zdrojem nenasycených mastných kyselin. A navíc obsahuje kyselinu linolenovou, jež podporuje vývoj svalové hmoty a zvýšené spalování tuků při tělesné aktivitě. Olej lze nejen konzumovat (pozor, nesmí se tepelně upravovat), ale může se použít i na pokožku. Trvanlivost oleje je velmi omezená, proto se udržuje vždy v chladu a nakupuje pouze v minimálních dávkách, aby se v nejbližší době spotřeboval.

Další využití ořešáku Léčivě působí na lidský organismus také ořechové listí, nezralé plody nebo kůra. Z ořešáku se vyrábějí například přísady do opalovacích krémů a šamponů i přírodní hnědé barvivo. Výtažek z listů a oplodí odpuzuje hmyz a je součástí repelentů. V mnoha evropských zemích se nezralé plody vlašského ořechu nakládají do směsi lihu a koření, ze které se vyrábí likér ořechovka doporučovaný na zažívací potíže. ▪

cestopis /

35

Myityina

BARMA

Barma

TEXT A FOTO: JAROMÍR ČERVENKA

Na příkaz Buddhy se tu zastavil čas

Kalaw Neipyijto Yangon

A nic na tom nezměnila ani „šafránová revoluce“ pojmenovaná médii podle barevných rouch buddhistických mnichů. Ti se před několika lety přidali k místním obyvatelům, aby vyjádřili svou podporu v protestu proti drastickému zvyšování cen barmskou vládou. Poslední dobou přece jen svítá demokracii v zemi na předhůří nejvyšších velehor světa naděje a tím i zájemcům o bezpečné objevování přírodních a kulturních pokladů.

36 /

cestopis

A

je to tady… Přistáváme na letišti Yangon, v části využívané pro mezinárodní lety. Před pár roky dokončený terminál působí dojmem mauzolea, pocit ještě umocňuje prázdnota uvnitř stavby – kromě několika vojáků a policistů jako by tu vše zůstávalo bez pohybu. Těch několik desítek cestujících se v obřím prostoru budovy skoro ztrácí. Velké překvapení – během celní a pasové kontroly se nekoná žádná revize zavazadel, žádné otázky či doporučení týkající se kontaktu s místními obyvateli, případně vyvolávání politických debat.

Zlato z Yangonu Yangon leží na stejnojmenné řece východně od delty Iravádí. Atmosféra metropole navozuje dojem, že se tu zastavil čas. Za posledních 30 let se toho totiž příliš mnoho nezměnilo. Tím syrověji působí několikahodinové bloumání městem. Ulice až po okraj plné přívětivých lidí, primitivní jídelničky večer osvětlené karbidkami, ručně malované plakáty – to všechno se mísí do barevné směsi dotvářené křikem autobusových nadháněčů a pouličních prodejců. V Yangonu nenajdete skoro žádné mrakodrapy, netrápí ho dopravní zácpy, většina obyvatel se pohybuje pěšky, na kolech nebo také v oblíbených „thoun bein“ (motorizovaných tříkolkách). Automobilů tu jezdí poměrně málo a vozy, které potkáte, většinou pocházejí z padesátých a šedesátých let. Mezi nejzajímavější památky zde patří svatostánek všech buddhistů, pagoda Swhedagon, na hoře Singutara. Byla postavena asi před 2 500 lety, ještě za časů Buddhy. Sto metrů vysoká stavba je na rozdíl od mnoha dalších chrámů dodnes využívána. Pokrývá ji 8 868 plátků zlata, což je údajně větší množství vzácného kovu, než vlastní všechny britské banky dohromady. Prožít alespoň jeden celý den v mystických prostorách Zlaté stúpy a sledovat stovky náboženských obřadů, to je zážitek, na nějž se nezapomíná. Další pozoruhodnou stavbou je pagoda Chauktatgyi. Uvnitř najdeme sedmdesátimetrového ležícího Buddhu. Při bližším pohledu do tváře obří skulptury si uvědomíte, že pokud by existovala i verze „nastojato“, změna obličejových proporcí sochy by mohla na pozorovatele působit až hrůzostrašně. V severní části města připomíná několik mešit a hinduistických chrámů Indy, kteří zde v době britské nadvlády zajišťovali administrativu. Obchodním centrem Yangonu je trh Bogyoke Aung San zabírající celý obrovský blok. Kromě potravin a oděvů se zde prodává také lakované zboží, zlato, stříbro a rubíny

z barmských dolů. Poblíž pagody Swhedagon leží Královská jezera, na jejichž březích jsou k vidění vily vládnoucí elity. Srdce každého pravověrného Čecha pak jistě potěší množství „pivnic“ rozesetých po Yangonu. Jsou to spíš zahradní jídelny, které oplývají nevyčerpatelnou zásobou kvalitního moku myanmarské provenience. A to za ceny více než mírné.

Pohodový trek Kdo si chce v Barmě užít pohodový trek, aby poznal něco z místní kultury, viděl krásný kus přírody a nesedřel si přitom tělo, ten nechť neprodleně nabere směr Kalaw. Vyhlášená oblast baťůžkářů má skutečně co nabídnout. Počínaje slušným ubytováním přes množství různorodých jídelen (včetně nepálských a indických). Ceny mírné a obsluha nadmíru skvělá… V penzionech se občas vyskytne i internet, je však tak pomalý (ostatně jako na většině míst v Barmě), že čekáte-li na spojení, snad byste dřív vyseděli vejce. Trek, který volíme, patří spíš k těm pohodovým. Jako průvodce se nám vnutil zarostlý syn majitelky hostelu, v němž jsme na pár dní složili kosti. Bezesporu to bylo rozumnější než se vydat do kopců bez doprovodu. Trasy tu totiž nejsou nijak značené, a i když se po

Nákladních aut je málo, takže korba bývá maximálně využita.

Vzduch v uličce kameníků je prosycený duchovnem, prozaičtější složkou je však mramorový prach. vesnicích doptáte na cestu, tato verze je jistě pohodlnější. Poblíž jedné z větších vesnic objevujeme jednoduchou školní budovu. Zvědavě nahlížím do třídy plné bosých dětí. V ten moment mi secvakne, že mám v batohu už od začátku cesty pytel plný reklamních propisek. Jen tak, pro strýčka Příhodu… Trochu s rozpaky se obracím na kantora a ptám se, zda by to byl vhodný dárek pro jeho žáky. Je evidentně rád a s úsměvem slibuje, že tužky hned po vyučování rozdá. Máme za sebou prvních deset kilometrů, a přestože jsme v horách, teplota vzduchu s ubíhajícím časem rychle stoupá. Přes poledne najdeme útočiště v malém buddhistickém klášteře, kde nám mniši připraví trochu rýže a čaj. Je tu neuvěřitelné ticho, ideální místo k meditacím. Neradi se zvedáme a míříme zpět do sluneční výhně. Vždy po nějaké době nám zkříží cestu další vesnice, nikdo nás ale příliš neokukuje. Stoupáme a znovu klesáme, párkrát dokonce přetneme železniční trať. Teprve k večeru je vidět, jak velký kus jsme ušli, dostáváme se totiž k vysoko položené vyhlídce, odkud se naše dosavadní trasa jeví jako na dlani. Po další hodině plahočení se konečně průvodce smiluje a zamíří k patrové stavbě obklopené svažitými políčky. Následuje skromná večeře a zasloužený noční odpočinek ve spacáku na holé prkenné podlaze, hned vedle „apartmánu“ našich hostitelů. Ráno bohužel přichází rychleji, než čekáme. Nedospalí a mírně zkřehlí pochodujeme od snídaně až do pozdního odpoledne, dál a dál, jen s občasnými přestávkami na krátký odpočinek. Hodnou chvíli před setměním se pak konečně začínáme vracet do míst, která se nám zdají povědomá – opravdu je to úsek vedoucí zpět do Kalawu. Když potom sedíme znovu v naší nepálské jídelně poblíž hotýlku a soukáme do sebe

cestopis /

37

Změť vůní, barev i chutí, nádražní mumraj... a ve finále spokojenost pro všechny! Takhle nějak vypadá cestou do Kalawu každá druhá železniční zastávka.

výborné curry, začnou se všem postupně vybavovat ony kouzelné momenty z právě skončeného treku. A už teď s určitostí víme, že to, co jsme cestou necestou pobrali, nám z paměti hned tak nevymizí.

Mandalajský mix Z hor sjíždíme soustavou neudržovaných silniček. Jednou z busových zastávek je i jídelna s výčepem piva, což vzhledem k množství nadýchaného prachu bereme jako dar nebes. Hlavní mandalajské nádraží s hroutícím se terminálem připomíná obří plechové království. Jestliže mne před časem Yangon příjemně překvapil, Mandalaj mému cítění doslova učarovala. Ne snad proto, že se jedná o poslední hlavní královské město, či pro existenci svatyně Kuthodaw Paya obsahující největší knihu světa s texty Tripitaka vepsanými do labyrintu 729 mramorových desek. Důvodem není ani replika vladařova paláce vystavěná koncem 90. let. Mimochodem – pevnost, kde stavba leží, je přísně střeženým místem, sídlí tu totiž branné síly, a to včetně svých pro-

viantních složek. Ty pak zabezpečují hladký chod mocenského aparátu zodpovědným pěstováním armádní zeleniny… Mandalaj oslovuje většinu návštěvníků životem v ulicích, rušným i maloměstským zároveň. Všechno tu běží svým poklidným a setrvalým tempem. Platí to i pro tržnice rozeseté po celém městě, které si uchovávají venkovský kolorit. Traduje se, že v Mandalaji žije až 60 % všech myanmarských mnichů. Nejzřetelnější to bývá vždy po ránu, kdy dlouhé řady svatých mužů i řeholnic křižují bosky ulice a do připravených misek sbírají „soon“, tedy potřebné milodary. Naše mandalajské večery se stávají opulentními bakchanáliemi – výběr jídel je tak pestrý, že je často nemožné odpoutat se od stolu. Dokonale zásobeni se v místním přístavu naloďujeme a po revizi pasů odrážíme od břehu. Náš momentální cíl: stúpa Mingun. Máme celou obrovskou loď jen pro sebe, vzhledem k minimu turistů totiž nabídka vysoce převyšuje poptávku. Lodníci nelení a snaží se nám vnutit pár kusů longyi, dlouhé suknice sloužící většině Barmánců

Vlakem do Kalawu Dráha zde používá staré vagony usazené na volných nápravách, v horském terénu plném stoupání a zatáček to lze připodobnit snad jen k jízdě na toboganu. Brzy si ale zvyknete, jen těžké bágly, neustále padající shůry, vyžadují permanentní pozornost. Vlak je plný vesničanů a vojáků, kteří se nejspíš vracejí ke svým posádkám. Kromě mnoha malých zastávek přerušíme jízdu i na nějakém vícekolejném překladišti a ještě než stačí souprava dobrzdit, nahrnou se na peron desítky prodejců jídla a pitiva. Neuvěřitelný mumraj má ale překvapivě svůj neviditelný řád. Lidé se hemží sem a tam, nicméně peníze za zboží nakonec vždy skončí ve správných rukou. Opakované houkání oznamuje odjezd a pasažéři na poslední chvíli naskakují do již jedoucího vagonu. Krajina za otevřenými okny co chvíli mění podobu a za zhruba pět hodin už zvolna vjíždíte do kalawského nádraží.

38 /

cestopis

Svazová republika Myanmar (Barma)

Rozloha: 678 500 km2

Počet obyvatel: 50 000 000 (odhad 2009)

Hlavní město: Neipyijto

Časový posun: +6,5 hodiny

Nedejte se mýlit – celý ten hrozivě vyhlížející zbrojní arzenál, rachotící v rukou mladých adeptů mnišství, přispívá, pouze a jenom, k větší slávě velikého Buddhy.

cestopis /

jako všednodenní oděv. Pás látky vzdáleně připomíná sarong. Míjíme písčité břehy osídlené chatrčemi rybářů a po hodině přirážíme k místu určení. Už zdálky nás vítá olbřímí, nikdy nedostavěná megastúpa, jinak také masa rozpadajících se cihel, zvící velikosti tisícovky mamutů. Mingunská pagoda je, i přes četné praskliny způsobené zemětřesením, přístupná veřejnosti. Šplháme proto až na vrchní plošinu, odkud je špičkový výhled na ostrůvky protkané údolí řeky Iravádí. Nezbývá než uznat, že tyto vegetací zarůstající rozvaliny mají své těžko popsatelné kouzlo.

V tu chvíli nejsme ani na mapě! Vidět, s jakou řemeslnou zručností vznikají sochy Buddhů všech velikostí, je možné cestou do Amarapury, na předměstí Sagaingu. Vzduch v uličce kameníků je skrz naskrz prosycený duchovnem, prozaičtější složkou je ovšem všudypřítomný mramorový prach. Ještě za hluboké tmy i my vyrážíme najatým pick-upem za vidinou východu slunce nad slavným amarapurským mostem. Měří 1,2 km a vede přes jezero Taugnthaman. Nejdelší teakový most světa je určen pěším a postavili ho před více než 150 lety. Jeho primitivní oblouková konstrukce odolává počasí skoro bez újmy. Poblíž je několik klášterů, takže tudy prakticky nepřetržitě pendlují procesí mnichů. Odraz sloupoví i živých figur na klidné hladině ještě znásobuje efekt, kterým stavba působí. Když se sluneční kotouč prodral nad hladinu jezera, byli jsme už samozřejmě na pozicích. Hromadné cvakání našich fotospouští naštěstí nijak nenarušilo posvátnost místa, ba ani okamžiku.

39

Náš program končí prohlídkou starobylého města Inwa. Mezi echt zajímavosti si zařazujeme: dosud nerekonstruovaný teakový klášter Bagaya Kyaung, strážní věž Nanmyin, směle konkurující nebezpečností náklonu své sestřenici v Pizze... a já osobně také malou cukrárnu ukrytou v podloubí poblíž centrálního tržiště.

Říše Kachinů Oproti našim dosavadním cestám rozviklanými vagony barmské železnice jedeme tentokrát jako opravdoví páni. Za násobnou částku, ale luxusnějším typem soupravy. Městečko Myityina, do něhož směřujeme, je centrem státu Kachin. Množství místních kostelů se vysvětluje vlivem baptistů na místní domorodce. Turistický ruch v Myityině se blíží nule, což značí problémy s ubytováním. I tady ovšem ulicím vládnou trhy. Nabídka je ale širší o rukodělné výtvory Kachinů. Odnáším si něco zcela mimořádného: tkanou kravatu plnou geometrických symbolů. Jednu záhadu se nám ale nepodařilo za celou dobu odhalit – v ulicích narážíme na muže různého věku, kteří ze zcela nepochopitelných důvodů kombinují tradiční suknice s netypickou pokrývkou hlavy, tedy vojenskou přilbou ozdobenou nacistickými emblémy. Podivná móda… Za vytrvalého deště se s desítkou „místňáků“ pokoušíme přesunout dopravním člunem do vzdáleného centra sousední oblasti – Bhama. K lodi je nutné přebrodit a zbytek dosoukat po prkně. Nemít na zádech těžký bágl, byla by to zábava. Běžně nejsou cizinci na malých plavidlech vítáni, lodníkům za to hrozí postih, příslib výdělku a pár tisíc kyatů (čatů) navrch nicméně udělá svoje. Po pár hodinách člun končí plavbu v pro nás zcela bezejmenné vísce. V tu chvíli nejsme ani na mapě! Lanaříme místní loďaře, ale marně. Štěstí nás však neopouští a dva dobrovolníci se přece jen najdou. Pomáháme po

40 /

cestopis

Zlatá pagoda v Yangonu slouží především k poklidným meditacím, zároveň ovšem reprezentuje i přehlídku neskutečného bohatství – jak hmotného, tak duchovního.

vsi se sháněním nafty, nakládáme bagáž a vyrážíme. Krajina kolem monotónně ubíhá, stmívá se a od řvoucího motoru, jak z pekelného autogenu, stříkají proudy jisker. Ještě že s sebou máme zásoby 43% myanmarského rumu… Noční Bhamo nás vítá liduprázdnými ulicemi. Jediné živé místo je pětipatrový

hotel – Friendship. Ráno se už zdejší život jeví veseleji. Město je plné vzrostlých stromů a díky těsné blízkosti čínských hranic vládne všude čilý obchodní ruch. Přímo naproti hospodě, v níž se nám podařilo udělat neuvěřitelnou pivní útratu, promítají v omláceném kině celou škálu barmských akčních trháků.

Zástavba Bhama nezapře venkovský ráz, občas dá ale najevo i své velkoměstské polohy. Poblíž hotelu dokonce narazím na trendový kadeřnický salon zhmotňující sny každé zdejší modelky či metrosexuála. Ostrý střih. Sousední ulička a skupinka náctiletých přidavaček od rána do večera přenášejících na svých hlavách desetistupňové pyramidy z cihel.

historie Od Marca Pola po Obamu ▪ Název státu – Myanmar – je oficiálně používán od roku 1989. Vychází z původního jazyka, z tradic datujících se k přelomu 12. a 13. století. Obecně známější výraz Barma (vznikl podle většinové etnické skupiny Barmar) spadá do období britského koloniálního vlivu v letech 1885–1948. Není bez zajímavosti, že většina opozičních skupin, ať už v exilu či domácích, používá pro svou zemi stále název Barma.

▪ Barmská říše má více než pohnutou historii. Od samého počátku, tedy v době, kdy sem v 8. nebo 9. století dorazili z oblasti východního Himálaje první Barmánci, byla zmítána opakovaným bojem o moc stejně jako nájezdy okolních kmenů. Mimochodem – zajímavé svědectví o místních obyvatelích, jejich zvycích a způsobu života podává i slavný cestovatel Marco Polo, který Barmu údajně někdy na sklonku 13. století navštívil.

▪ Roku 1550 sjednocuje král Bayinnaung celý Myanmar a na jistý čas dává Barmě punc velkolepé říše. Jeho smrtí se ovšem situace rychle vrací do starých kolejí – různice, protichůdné ekonomické vlivy a zájmy, to vše nahrává Britům, kteří v té době intenzivně hledají další možnosti, jak kolonizovat země oplývající nerostným bohatstvím.

▪ Země se roku 1885 stává součástí Britské Indie a do Barmy začínají proudit Číňané a hlavně Indové. Těm jsou tu Brity ve velkém přidělovány místní úřednické funkce. Pravdou ale zůstává, že podobně jako v okolních britských koloniích bylo i zde během několika desítek let postaveno množství škol, vybudována železniční síť, také ovšem rozsáhlé vězeňské

cestopis /

41

Víme, že to, co jsme cestou necestou pobrali, nám z paměti hned tak nevymizí. Blýskavý Golden Rock Dominantou Barmy je i stúpa Kyaiktiyo. Věhlas jednoho ze tří hlavních poutních míst buddhistů umožnil komusi z povolaných vytvořit na vrcholu hory podivnou obří podestu ozdobenou bizarně pojatým shlukem všech možných stylů. Nade vším, jako vrcholný element, trčí bezostyšně natažená dlaň Boha Nejsvětější Komerce hromadícího zde nemalé milodary. Předmětná relikvie, tedy zlatými plátky pokrytý viklan, ční nad propastí na samém vrcholu. Legenda říká, že jeho rovnováhu udržuje Buddhův vlas. Abych byl spravedlivý, místo je to skutečně magické a jako takové je věřícími vnímáno. Dříve, než jest vám v údivu spočinouti před tváří gravitaci vzdorujícího balvanu, je nutno absolvovat několik úkonů, jež jsou jistou formou očisty. Mám na mysli cestu, kterou musíme jít, abychom zhlédli celou tuto nádheru. Ne však cestu duchovní, nýbrž ryze fyzickou, která dovede naše kroky přímo před bránu svatyně Kyaiktiyo. Kalvárie začíná v obci Kinpun, kde usednete na prkna, jež z korby náklaďáku učiní rázem

komplexy využívané paradoxně až dodnes současnou vládní juntou. ▪ Po mnoha peripetiích probíhajících na politické scéně získala konečně Barma 4. 1. 1948 nezávislost. V období kolem roku 1966, kdy se země přiklonila k socialismu, se stává hospodářská situace postupně neudržitelnou. Z těchto i jiných důvodů se Barmou začínají šířit nepokoje ústící 8. 8. 1988 v obrovský masakr. Mezi oběťmi je také mnoho

sightseeing car v barmské verzi. Když je tonáž několikanásobně překročena a těla poutníků se vzájemně prolnou, obsluha odpíská odjezd a představení začíná. Prudké brzdění, ostré zatáčky, to vše nutí i otrlé cestovatele zavírat oči. Ženy a děti cestou pravidelně zvracejí, což vzhledem k okol-

buddhistických mnichů vymezujících se proti establishmentu. Jako okamžitá reakce na situaci vzniká kolem charismatické osobnosti Aun Schan Su Ťij tzv. Národní liga pro demokracii (NLD), která sice vzápětí (1990) s převahou vítězí ve volbách, nicméně je vládou vzešlou z vojenského puče zakázána a hlavní představitelka hnutí je na dlouhých 21 let umístěna do přísného domácího

nostem nikoho nepohoršuje. Po pětačtyřiceti minutách hrůzyplné jízdy slézají pobledlí pasažéři na pevnou zem s vidinou opakovaného zážitku, jenž je neodvratně čeká při návratu do údolí. Pěší část cesty se vine v serpentinách, lemována z obou stran osvěžovnami a stánky na levnou krásu. Místní specialitou číslo jedna jsou řehtačky různých kalibrů, ne však už očekávatelných tvarů. Mají totiž podobu pistolí i pušek vyvedených ve štípaném bambusu. Pikantní je pohled na partičky mírumilovných mnichů svírajících v rukou celý ten pekelně rámusící zbrojní arzenál. Druhým překvapením je možnost popustit uzdu velkopanským choutkám, pronajmout si nosítka a nechat se, po vzoru králů a božstev, vyvláčet až na práh nebes. Ochotných nosičů je tolik, že je nespočítáte. Za ekvipáž se čtyřspřežím mladíků nedáte ani pět dolarů. Jdete-li však po svých a upocení až na kost vklopýtáte do placeného prostoru Zlaté skály, jen zvednete zrak a pokorně poděkujete osudu. A věřte, že v tomto přesvědčení vás už nikdo, nikdy a nic nezviklá! ▪

a později i faktického vězení. Usnesením OSN byly vůči barmské vojenské juntě opakovaně zahájeny sankce, jejich dopad však nepřinesl očekávané výsledky. Roku 2007 vypukly v Barmě lidové protesty, jejichž bezprostřední příčinou bylo skokové zvýšení cen pohonných hmot. Lidé vyšli do ulic a posléze se do protestů zapojili také buddhističtí mniši. Právě podle šafránové barvy oděvů

buddhistických mnichů získaly tyto demonstrace označení šafránová revoluce. Po tvrdém zásahu jednotek barmské policie a armády byly protesty potlačeny. ▪ Během posledních dvou let došlo v Barmě k mírnému uvolnění politických svobod. Potvrzením tohoto kurzu je i nedávná návštěva Baracka Obamy, který sem – jako historicky první americký prezident – dorazil na oficiální návštěvu v listopadu 2012.

42 /

MMR ČR

Evropské fondy pomáhají vědě Velká jména české vědy, jakými jsou genetik Gregor Johann Mendel, vynálezce František Křižík nebo chemik Otto Wichterle, budou mít jistě další významné pokračovatele. Budoucnost nejen české vědy podporují prostřednictvím dotací také Strukturální fondy Evropské unie.

Udržitelná energetika V rámci projektu SUSEN (zkratka z anglického SUStainable ENergy) bude v Řeži u Prahy a v Plzni vybudováno moderní technické zázemí pro výzkum, vývoj a inovace zaměřené zejména (nikoli však výhradně) na rozvoj jaderné energetiky. Příjemce podpory je Centrum výzkumu Řež s.r.o. a jeho partnerem Západočeská univerzita v Plzni. V současnosti probíhá výstavba technické infrastruktury, vědecko-výzkumná část projektu je plánována do roku 2020. Projekt sestává ze čtyř základních výzkumných programů. První z nich je zaměřen na výzkum a vývoj IV. generace jaderných a fúzních reaktorů. Druhý se zabývá systémovou diagnostikou komponent jaderných reaktorů s cílem prodlužování jejich životnosti a zvyšování spolehlivosti. Třetí program bude zaměřen zejména na vývoj technologií pro zadní část palivového cyklu jaderných elektráren. Poslední program je orientován na výzkum a struktury a substruktury materiálů v průběhu exploatace v extrémních podmínkách simulujících provozní podmínky jaderné elektrárny. Posláním projektu je rozvoj spolehlivé, bezpečné a udržitelné energetiky. Celkové náklady projektu: 2 450 696 000 Kč Příspěvek z fondů EU: 2 083 091 600 Kč www.susen2020.cz

konstrukci nástrojů pro vývoj a testování nových materiálů, rentgenové optice, astrofyzice a dalších oblastech spojených s laserovou technologií, která se řádí mezi jedno z nejpokrokovějších odvětví hightech průmyslu. Příjemcem dotace je Fyzikální ústav Akademie věd ČR, který má ve výzkumu laserových technologií více než třicetiletou tradici. Do přípravné fáze projektu bylo zapojeno 40 institucí ze 13 evropských zemí a další navazující infrastruktury vznikají v Maďarsku a Rumunsku. Partnerem ELI je také konsorcium ELI-CZ, které sdružuje přední české univerzity a vědecké ústavy a jehož cílem je mj. příprava kvalitních vědeckých sil pro tento projekt.

Celkové náklady projektu: 6 800 575 902 Kč Příspěvek z fondů EU: 5 780 489 516,70 Kč www.eli-beams.eu

T

ato podpora je v ČR poskytována Operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace, který je zaměřen na posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu. Dnes vám představíme šest tzv. velkých projektů z oblasti vědy. A přestože je jejich realizace v počátcích, už nyní se svým přínosem řadí nejen na evropskou, ale i světovou úroveň, a mají tak velký potenciál pro budování dalších úspěchů v oblasti vědy a výzkumu.

Co je velký projekt? Velký projekt je definován Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 v článcích 39–41. Jedná se o velké infrastrukturní projekty z oblasti dopravy, životního prostředí, výzkumu a vývoje, ale i dalších oblastí, jejichž náklady přesahují částku 50 mil. eur (asi 1,25 mld. Kč). Projekty schvaluje na návrh členských států Evropská komise, která očekává podporu více než 800 velkých projektů v programovém období 2007–2013.

600 pracovníků vyroste ve Vestci u Prahy. V rámci centra vznikne výzkumná infrastruktura České centrum pro fenogenomiku, která se bude zabývat výzkumem funkce genů. Vznikne také unikátně vybavené Centrum zobrazovacích metod posouvající dosavadní technologické možnosti zobrazování molekul, buněk a tkání. Laboratoř OMICS bude analyzovat sekvence a exprese DNA, RNA a proteinů. Centrum molekulární struktury bude sdružovat několik laboratoří poskytujících komplexní přístup ke studiu prostorové struktury, funkce a biofyzikálních vlastností biologických molekul. Všechny servisní laboratoře (tzv. core facility) BIOCEV budou sloužit nejenom vědeckým pracovníkům samotného centra, ale zároveň poskytnou své služby i českým a zahraničním výzkumníkům a firmám. Celkové náklady projektu: 2 305 086 161 Kč Příspěvek z fondů EU: 1 959 323 236,85 Kč www.biocev.eu

Extreme Light Infrastructure Hlavním cílem projektu ELI Beamlines je vybudování svými parametry unikátního laserového zařízení pro uživatelský výzkum. Vzniknout má v Dolních Břežanech nedaleko Prahy. V ELI budou realizovány výzkumné a aplikační projekty zahrnující interakci světla s hmotou na intenzitě, která je mnohonásobně vyšší než v současnosti dosažitelné hodnoty. Centrum ELI přinese nové poznatky potenciálně využitelné v lékařském zobrazování a diagnostice,

Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy BIOCEV je společným projektem šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze, jehož cílem je realizace vědeckého centra excelence v oblastech biotechnologií a biomedicíny. Příjemcem dotace je Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. Zázemí pro projekt s moderními laboratořemi až pro

CEITEC je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým technologickým zázemím, moderními laboratořemi a podmínkami pro

MMR ČR

Celkové náklady projektu: 2 365 000 000 Kč Příspěvek z fondů EU: 2 010 250 000 Kč www.fnusa-icrc.org

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center, ICRC) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vědecko-výzkumné centrum nové generace zaměřující se na kardiovaskulární a neurologická onemocnění. Jeho posláním je nalézat nové metody, technologie a léčiva pro efektivní prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu onemocnění, jako jsou například srdeční selhání, poruchy srdečního rytmu, cévní mozkové příhody, Alzheimerova choroba nebo spánková apnoe (porucha dýchání ve spánku). Těsné propojení lékařského výzkumu s klinickou péčí pak umožňuje přenášet nejnovější

IT4Innovations je unikátní projekt, jehož cílem je vybudovat národní centrum excelentního výzkumu v oblasti informačních technologií, které vznikne v Ostravě. Projekt společně připravuje pět subjektů: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě, Vysoké učení technické v Brně a Ústav geoniky AV ČR. Toto nově vybudované centrum umožní posílit koncentraci celé řady vědních oborů vztahujících se k informačním technologiím. Součástí projektu bude mj. pořízení velmi výkonného superpočítače, který by měl být uveden do provozu

okolo roku 2014 a měl by se zařadit mezi 100 nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Cílem centra je sjednotit celou řadu vědních oborů kolem informačních technologií a dosáhnout tak nejen rozvoje informatiky a výpočetní matematiky, ale zajistit i rozvoj dalších oborů a tím přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti České republiky jako celku. Celkové náklady projektu: 1 819 490 241 Kč Příspěvek z fondů EU: 1 546 566 704, 85 Kč www.it4i.cz

soutěž

pro studenty středních škol

„Navrhni projekt“ a vyhraj skvělé ceny Druhý ročník soutěže má za cíl seznámit studenty všech středních škol s tematikou fondů EU zábavnou formou. Úkolem soutěžících je navrhnout projekt pro rozvoj regionu, kde žijí nebo studují, spolufinancovaný z fondů EU. Soutěž studenty vybízí, aby se rozhlédli po svém okolí, sami navrhli, co by mohlo fungovat lépe, a tento nápad zařadili do některé z oblastí, kterou skutečně dotují fondy EU. Dvou- až pětičlenné týmy z jedné třídy, školy nebo regionu popíší cíle projektu, uvedou, co je třeba změnit, a navrhnou časový harmonogram i další udržitelnost projektu po jeho dokončení. Návrhy je možné zasílat do 15. listopadu e-mailem na regionální kanceláře Eurocenter. Nejlepší projekty se utkají v regionálních kolech soutěže, kde je autoři představí zástupcům Regionálních operačních programů. V prosincovém finále pak porota zvolí tři nejlepší návrhy z celé ČR. Studenti i pedagogové mohou vyhrát ultrabooky, tablety, elektronické čtečky, průvodce evropskými státy či nejnovější fotoeditační programy a zajímavé knižní ceny. Vedle toho organizátoři odmění každý zaslaný projekt. Hlavním partnerem soutěže je vydavatelství Zoner Press, hlavním mediálním partnerem je Český rozhlas, stanice Radio Wave a Radiožurnál. Více informací najdete na stránkách www.navrhniprojekt.cz, v krajských kancelářích Eurocenter nebo na bezplatné telefonní lince Eurofon 800 200 200.

Inzertní dvoustrana Ministerstva pro místní rozvoj ČR

© Archiv CEITEC

Celkové náklady projektu: 5 246 000 000 Kč Příspěvek z fondů EU: 4 459 100 000 Kč www.ceitec.cz

43

výsledky výzkumu velmi rychle do klinické praxe. ICRC je budováno na základech dlouholeté úspěšné spolupráce fakultní nemocnice s americkou Mayo Clinic a dalšími českými i zahraničními partnery. V současné době zde pracuje více než 300 zaměstnanců, z toho přibližně 260 odborníků působí v 17 mezinárodních vědeckých týmech.

nejlepší vědecké pracovníky. Vznikl jako společný projekt 6 nejvýznamnějších brněnských univerzit a výzkumných institucí za podpory Jihomoravského kraje a města Brna, kde také během roku 2014 vznikne nové moderní sídlo pro toto centrum. Vize tohoto multioborového centra je přinášet výsledky, které zlepší kvalitu života a zdraví lidí. Výzkum se zaměří na využití rostlin jako obnovi-

telných zdrojů materiálů a biologicky účinných látek, objasňování vzniku závažných nemocí, vývoj pokročilých materiálů pro různé obory a využití ICT v oblasti biomedicíny. CEITEC staví především na mezioborové spolupráci, která přináší velký potenciál pro zavádění inovací v budoucnu.

/

křížovka POMŮCKA: ALB, AMÉBA, ANOL, ASY, PAIR, SAMUM

KRYCHLE

ZNAČKA FRANCOUZSKÉ HOŘČICE

ZNAČKA OHÝBANÉHO NÁBYTKU

2. ČÁST TAJENKY

ROVNĚŽ (Z LAT.)

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ PRO MOTORISTY

1. ČÁST TAJENKY

STUPEŇ TRIASU (GEOL.)

KOČKODANOVITÁ OPICE

POPRAVČÍ

RYBÁŘSKÝ PYTEL

LEDOVCOVÝ KOTEL (GEOL.)

TELEVIZNÍ KUTIL

DOVEDNOSTI (KNIŽNĚ)

OBRÁCENA

SOUČÁST ÉTERICKÝCH OLEJŮ

ZÁVODNÍ SANĚ

NEUDRŽOVAT TEPLO JEDNOTKY HMOTNOSTI

HLE UMĚLECKÉ TROJICE

SŮL KYSELINY MOČOVÉ

SÁZENKA

EGYPTSKÁ BAVLNA

STOČ. SARDELOVÝ ŘEZ ZMRZLÁ VODA ZNAČKA KOŽICHŮ

UMĚLÝ MEZINÁR. JAZYK

DIREKT (SPORT)

RUSKY JAK

STAROŘÍMSKÁ PLATIDLA

BIOGRAFY ELEKTRICKÝ VODIČ MĚSTO NA RÝNU

SARMAT ODLIŠNÍ (SLOV.) PŘEDÁVAT ZNALOSTI

PRVOK MĚŇAVKA CIZÍ PLATIDLA ST. JEDN. TLAKU

TLUČENÁ ČLEN HORNÍ SNĚMOVNY POTOPIT NIKOLI MLÁD

ELEKTROMAGNETICKÝ SPÍNAČ

UCHAZEČI ALKALOID V TABÁKU DVAKRÁT SNÍŽ. TÓN

MLÁDĚ DRAVCE

STARÁ ZN. TUKU DOMÁCKY OLDŘICH

SOLMIZAČNÍ SLABIKA OSTRAVSKÁ SPZ OTVOR V MÍSTNOSTI KUS LEDU

SOUDCOVSKÝ ODĚV VÁPENCOVÉ ÚZEMÍ

ZRYCHLENÝ CVAL

NÁZEV HLÁSKY

BÝV. NĚM. REPUBLIKA CYSTA MAZOVÉ ŽLÁZY

DUMASŮV MUŠKETÝR

3. ČÁST TAJENKY

TI DRUZÍ

NEOCHOTNĚ ČÁST KABÁTU

JM. ZPĚVÁKA JÜRGENSE SULFÁT

TEN I ONEN ŠLÉPĚJ REKLAMNÍ SNÍMEK KOUPACÍ NÁDOBA

VIDINY

SHRNOUTI (PLACHTU) SPODNÍ KŘÍDA (GEOL.)

PRKENNÝ STROP (V NÁŘ.)

TEĎ

STROMOŘADÍ

HMATAT

ELEKTRICKY NABITÁ ČÁSTICE

POTÉ

KOŘENÍ DOBROMYSL STAROVĚKÉ POČÍTADLO

ODPADKOVÁ NÁDOBA

KUS

ZKRATKA RADIÁNU

ZÁTOKA FAKTORY DĚDIČNOSTI

PŘÍKAZ K ZATČENÍ

HOVĚZÍ DOBYTEK

UMÍNĚNÝ ZÁPOR

ÚSTNÍ VÝRAZ PODIVU ODLEHLÉ KRAJE VZDOROVAT

DOUPĚ

VYROBENÍ Z DRAHÉHO KOVU

TEP

NÁPĚV (HUD.)

UZENKA (ZASTAR.) ČÁSTICE HMOTY

NÁZEV PLANETKY

HRUBŠÍ VLNĚNÁ LÁTKA

OBOJŽIVELNÍK

HORKÝ POUŠTNÍ VÍTR ZAMBIJSKÁ TISKOVÁ AGENTURA

4. ČÁST TAJENKY

CYKLOHEXANON USAZOVATI SE ELIŠKY

TOČIVÝ POHYB TITUL MUŽE

ZÁRMUTEK (KNIŽNĚ)

JITRO

VLÁSENKA

VÝZVA

TOPIVO

ČTVEREČNÝ NEROST

POHYBY ŠTĚCEM

VÝBUŠNÉ TĚLESO

MRAŽENÉ POCHOUTKY

K. Kraus (1874–1936) – rakouský spisovatel, dramatik, novinář: Emancipované ženy ... (dokončení v tajence). Tajenka z minulého čísla: Největším štěstím člověka je, že může žít pro to, pro co byl ochotný umřít.

co mi hlava nebere Já ve tvém věku…

„J

á se ve tvém věku starala o dítě, manžela, byt a chodila denně do práce. Vy si jen chodíte na přednášky, večer se bavíte po barech, bydlíte stále u rodičů a v létě za peníze z brigády jezdíte po světě. O nic se nemusíte starat, nemáte žádnou zodpovědnost a ničeho si nevážíte…“ Ale přitom musíme neustále podávat domů hlášení, kde jsme, co děláme, jestli máme co jíst a jsme v pořádku, a i když je nám vyčítáno, že se chováme jako děti, tak je s námi jako s dětmi jednáno. A do toho je nám paradoxně opakováno, co by oni dali za to vyrůstat v téhle době a nebýt nuceni se starat. Mít tu skvělou možnost studovat, užívat si mládí, poznávání, nových příležitostí a nemít plnou hlavu existenčních problémů. Myslím, že je skvělé, když si člověk může vybírat, využívat možností a příležitostí moderního světa a myslet na budoucnost. A myslím, že i oni to, přes neustálé výtky, vědí a chtějí pro nás lepší mládí, než měli oni. Takže proč nemáme zatím žádné závazky? Podle mě prostě proto, že my, oproti generaci našich rodičů, nemusíme… Jsme proto horší? Kateřina Poláchová, 22

Neandrtálské časy

M

usím vstávat do práce a ta myšlenka zahání spánek jako štěkavý pes. Měl by se koneckonců dostavit intenzivní pocit vděčnosti, že po veškerém úsilí se mi v této době povedlo sehnat vůbec nějakou obživu! Ale mé vědomí i nevědomí se jen zhrzeně šklebí, že nic lepšího než chystání hamburgerů ve fastfoodovém řetězci jsem si opravdu nemohl najít… Prostě nemohl. Když jsem se ptal na místo skladníka, byla již pozice obsazena – inženýrem chemie, který byl rád, že vůbec něco našel. V pokladně hypermarketu pak pracuje slečna s titulem DiS, ačkoli je to místo pro lidi s výučním listem. Když při mém úsilí v hledání práce nacházím mladíka zametajícího v psím útulku s vysokoškolským veterinárním vzděláním, můj zdravý rozum poděšeně zalape po dechu. Kam se to řítíme? Mozkové kapacity schopné vynalézt léky a spasit svět jezdí ve skladu s vozíkem. Na co ty školy vůbec studujeme? Naproti tomu řemeslníka s talentem aby lupou pohledal… A lidé bez titulů už se ani neodvažují doufat. Můžu kypět neskonalým vděkem alespoň za ty hamburgery. A další firma bude propouštět. A žádná nová fabrika se nechystá otevřít. A modernizace prostupuje světem a lidé se pro nahraditelnost stroji nadále propouštějí. A s každým úsvitem se člověk budí sevřen strachem, že už zítra možná bude i on bez obživy. Tak jako za neandrtálských časů – probouzí se v kleštích nejistoty, že už zítra třeba nic neuloví a zahyne hlady. Filip Chowaniec, 24

Je vám mezi 15 a 30 a „hlava vám to nebere“? Napište na [email protected] a do předmětu zprávy uveďte CO MI HLAVA NEBERE. Povedená dílka otiskneme a honorář 600 Kč doručíme.

046 /

FOTOgrafická soutěž

1

Káva

Tereza Vystrčilová, 19 let

Přeměň realitu ve svůj sen…

...uploaduj a získej honorář

3 000, 2 000 a 1 000 Kč hlasuj a podpoř mladé talenty

www.cdprovas.cz

47 47

//

FOTOgrafická FOTOgrafická soutěž soutěž

Výherci fotosoutěže za měsíc září 2013

2

Hlava v pánvičce?

Proč ne! Zuzana Diváková, 16 let

3

Svět dětí Zuzana Pecnová, 18 let

Sdílejte svá díla a zvyšte tak možnost výhry!

Máte rádi klasickou fotografii, nebo vás štvou zažité konvence? Dokážete pomocí fotografie přenést pocity a atmosféru na druhé? Jste počítačovými programy nepolíbení, nebo si naopak bez grafického softwaru moderní fotografii nedokážete představit?

P

okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku, pošli nám své výtvory a neboj se přiložit originální komentář, který umocní tvoji šanci na výhru. Nejpovedenější díla budou oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000 a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).

Pravidla Vyber maximálně 3 své výtvory a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka Soutěže) je přes soutěžní formulář odešli. Na tom samém místě zároveň můžeš hlasovat pro nejhezčí snímek. Soutěž je omezena věkem 30 let. V každém čísle vyhlašujeme 3 výher-

ce. Pokud se nám však tvoje umění natolik zalíbí, můžeš to být právě ty, komu dáme šanci vyfotit exkluzivní fotografie pro náš časopis nebo kalendář. ▪ Kompletní pravidla, vstupní formulář a hlasovací rozhraní na www.cdprovas.cz.

POVÍDKA

48 /

TEXT: MARKÉTA HEJKALOVÁ ILUSTRACE: JAKUB MAREŠ

B

cestování po ČR

Víkend pro zamilované

ára si té reklamy všimla cestou z práce. Zářijový víkend pro zamilované s tokajským vínem. Přelétla plakát očima, co všechno se nabízí: dvě noci v zámeckém hotelu, prohlídka vinic... Za 8 000 Kč. Přesně tolik jako její mimořádná odměna. Jejich manželství mělo k zamilovanosti právě teď hodně daleko. Třeba jim víkend v Tokaji pomůže. Představila si, jak se procházejí mezi vinicemi – ona v rozevlátých šatech a Franta v té zářivé květované košili, kterou mu koupila k Vánocům.

■

V předsíni stály dámské boty a na věšáku visel kabát. Taky dámský a taky cizí. Z ložnice vyklouzla rozcuchaná žena. Upírala oči k zemi a za chůze si zapínala halenku. Hned za ní vyšel Franta. „To je Stáňa,“ zahučel omluvně a tvářil se rozpačitě – jako by chtěl ještě něco dodat, ale nevěděl co. Bára se beze slova otočila a ze všech sil za sebou práskla dveřmi. ■

Naštěstí měla kam jít. Maminka aspoň nebude smutná. Od tátovy smrti jako by ji opustila veškerá energie. „Takhle nemůžeš žít. Měla bys chodit mezi lidi, cestovat. Přece nechceš být pořád sama,“ domlouvala jí Bára, ale maminka jen vrtěla hlavou. Bára si vyčítala, že se mamince málo věnuje, ale neměla čas. Tak teď ho mít bude.

Na jaře Bára odjela na služební cestu do Londýna. Vystoupila s kufrem z metra a bezradně se rozhlížela. Pak v davu lidí zpozorovala muže v zářivé květované košili. Na okamžik se jí mihlo hlavou, jestli to není Franta. Rozbušilo se jí srdce, ale tenhle muž byl vyšší. Dodala si odvahy a zeptala se ho na cestu. Při večeři v pákistánské restauraci se dozvěděla, že se jmenuje Frank, pochází z Irska a do Londýna se přistěhoval před několika měsíci. Druhý den – při večeři v indické restauraci – se jí Frank svěřil, že se nedávno rozešel s přítelkyní. „Klasika. Vrátil jsem se domů o den dřív a... no, asi si to umíš představit.“ „Umím,“ špitla Bára a zaváhala, jestli ho má pohladit po ruce. „Ale to už je pryč. Teď jsem vlastně rád, že to tak dopadlo,“ usmál se Frank a pohladil ji po ruce. ■

„Budeš mi chybět,“ řekl jí poslední den při večeři v jeho malém bytě s výhledem na Temži. „Co nejdřív zase přijeď,“ dodal, když se ráno loučili. ■

„Báro! Co se děje?“ uvítala ji maminka překvapeně. „Mami!“ Bára se jí chtěla vrhnout kolem krku, ale všimla si, že v předsíni stojí pánské boty a na věšáku visí pánský kabát. „Ty máš návštěvu?“ zeptala se překvapeně. „No...,“ zaváhala maminka. Dveře se znovu otevřely a z pokoje vyšel mužský asi v maminčině věku. A v bačkorách a v županu. „To je Stáňa,“ zamumlala maminka rozpačitě. Stáňa ji ochranitelsky vzal kolem ramen a podal Báře ruku. „Moc rád vás konečně poznávám. Dáte si u nás kávu?“ zeptal se.

Začátkem září zavolal Franta. „Neměla bys čas se sejít?“ zeptal se jako by nic po víc než půlročním mlčení. Bára neměla čas ani náladu. Čeká ji nový život, tak proč řešit ten bývalý. „No... stejně jsem si chtěla odnést nějaké věci,“ zdůraznila, že kvůli němu nepřijde.

■

■

■

Bára bydlela s maminkou a Stáňou a chodila do práce. Vracela se domů co nejpozději, aby mohla proklouznout do svého pokojíku a co nejrychleji usnout. „Takhle nemůžeš žít. Měla bys chodit mezi lidi, cestovat. Přece nechceš být pořád sama,“ domlouvala jí maminka, ale Bára jen vrtěla hlavou. Jako by ji opustila veškerá energie. ■

Přišla dřív, než se domluvili, a Franta ještě nebyl doma. Tentokrát v předsíni dámské boty nestály. Na stolku ležela obálka s nápisem Zářijový víkend pro zamilované... Úplně na to zapomněla. Za dva dny. Za dva dny přiletí Frank. Obracela obálku v rukou. Teprve teď si všimla papírku, který Franta přilípl na zadní stranu. „Pojedeme?“ napsal na něj. To se snad zbláznil, rozzlobila se. Po půlročním mlčení napíše jedno slovo a myslí si, že tím je všechno vyřešeno? Pojedu, odepsala by mu nejraději, ale s někým jiným. Radši mu to řekne do očí. Řekla by – kdyby už konečně dorazil. Ale vlastně jí nevadilo, že je chvíli sama doma. Doma? Přešla do ložnice. Na široké manželské posteli byl jenom jeden polštář a jedna peřina. Zívla. Co kdyby se na chviličku natáhla? Stejně neusne. Lehla si na svou někdejší polovinu postele a za chvíli usnula. ■

Před zámkem na ně čekal číšník se dvěma sklenicemi nazlátlého vína. Přiťukli si. Bára se šťastně usmála. Tokajské víno jí chutnalo, ale stejně ráda by si připila i vodou z kohoutku. Cítila, že se rozhodla správně. Už se nemohla dočkat, až vstoupí do pokoje a po té dlouhé době se obejmou. Až mu bude rozepínat knoflíčky zářivé květované košile. A pak padnou do postele a zůstanou v ní celý víkend a celý život. ▪

vizitka Markéta Hejkalová je spisovatelka, autorka několika románů (Andělé dne a noci, Důkazy jejího života, Kouzelník z Pekingu, Slepičí lásky, Vždycky jedna noc a Ženy a cizinci na konci tisíciletí) a knih faktu, překladatelka finské literatury, členka výboru světového PEN klubu a místopředsedkyně českého centra PEN klubu, zakladatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde také žije. Ráda cestuje nejenom vlakem.

ze světa železnice /

OBÁLKY NA KOLEJÍCH

Jede, jede

poštovský panáček… text: MARTIN NAVRÁTIL foto: autor, Jiří vašků, čtk

49

50 /


Překládka zásilek na pražském hlavním nádraží, vcelku běžný obrázek 80. let minulého století.

Z

ůstává skutečností, že klasické modré vozy s desítkami dřevěných přihrádek řazené v soupravách osobních vlaků postupně zmizely a vlakovou poštu nahradila auta. Takzvané doprovázené poštovní přepravy vlakem jsou i u nás pár let minulostí, přesto pošta na kolejích zůstává a spolehlivě funguje v podobě speciálních nočních vlaků mezi Prahou-Malešicemi a Ostravou.

Říkalo se jim ambulance Poštovní pracoviště umístěná v železničním voze jedoucí soupravy vznikla kde jinde než v Anglii, kolébce železnice. V Rakousko-Uhersku vyjely první vozy s emblémem obálky na vagonu mezi Vídní a Bohumínem 1. srpna 1850. V roce 1909 u nás jezdilo už 74 relací tzv. vlakových ambulantních pošt (zásilky se třídily při jízdě). Od roku 1919 byly v reakci na požadavky samostatného státu zavedeny další relace z Prahy do Ostravy a Bratislavy, čtyři roky nato byla u nás zahájena i vlaková přeprava novin.

ze světa železnice /

Osvětlení ve vozech z východoněmecké vagonky Bautzen už bylo zářivkové, ale často docházelo k vybití baterií a jednotlivé zářivky blikaly, až oči přecházely.

V tzv. kanceláři se zpracovávaly listovní zásilky přepravované v uzávěrech (pytlích).

Už po dokončení výstavby hlavní železniční sítě doplněné pavučinou lokálek fungoval propracovaný systém ambulantních vlakových pošt. I na té nejzapadlejší lokálce jezdily zpravidla dva páry vlaků, v nichž byl zařazen poštovní nebo kombinovaný – tedy napůl služební a napůl poštovní – vůz. S motorizací tratí se zavedly kombinované přípojné vozy, kde na omezeném prostoru našly místo kromě „cuksfíry“ i cestující a poštovní miniambulance. Výjimkou nebyl ani regulérní převoz pošty doprovázené poštovním zaměstnancem v oddílu pro cestující. Ruku v ruce s poštovní přepravou fungovaly noční přepravy denního tisku. Dnes už si málokdo vzpomene na půlnoční rozjezd spojů z pražských stanic, které spíš než pro pár nočních flamendrů sloužily distribuci „ještě teplých“ novin.

Třídilo se za jízdy Fungování pošty na kolejích nenarušila válka, ale bouřlivý rozvoj motorismu. Automobilní ambulantní pošty dokázaly dojet až na poštovní dvůr. To vlak až na výjimky neuměl, a tak z vedlejších tratí začaly vozy se schránkou na kapotě pomalu mizet. Zato největší uzly nestačily kapacitně. To byl případ Prahy střed a hlavního nádraží, a proto se v 80. letech minulého století začalo s výstavbou Třídicího centra Praha v Malešicích (pošta Praha 023), kde se pod střechou a na moderní lince zásilky překládaly do vagonů. První obálky a balíky tu automatickou linkou prošly v roce 1992. Současná podoba vlakové pošty, jak ji můžete spatřit z okna vlaku ve stanici Olomouc hl. n.

51

Mají i svůj časopis Československá vlaková pošta je název magazínu o ambulantních poštách vlakem, letadlem a autobusem. Jde o občasník přátel poštovní přepravy a Muzea vlakové pošty a vydává jej vlastním nákladem Petr Študent, nadšenec vlakových pošt z Brna. Zabývá se tématy z historie, vozidlového parku, filatelie, přináší dokumenty, vzpomínky pamětníků i unikátní fotografie.

Kde hledat dále? www.vlakova-posta.cz www.alanbutschek.cz (podrobný přehled moderních poštovních vozů Postmw/Postw) www.parostroj.cz (katalog vozů včetně poštovních, přípojných a kombinovaných)

Dodnes poštovní „rakety“ svištící přes noc mezi Čechami a Moravou stokilometrovou rychlostí obsluhují uzly v Pardubicích, Olomouci či Ostravě (pošta Ostrava 02). Nově zřízená poštovní překladiště v Brně-Heršpicích (pošta Brno 02) a v Plzni už bohužel napojena vlečkou nebyla. Tak trochu daní za pokrok je ukončení provozu doprovázené vlakové pošty, resp. třídění za jízdy vlaku, v roce 1999. Do propadliště dějin odkráčely jak neobvyklé relace vlakových pošt, vedených neobvyklými vozidly, tak i samotné poštovní vozy České pošty s typickými desítkami dřevěných přihrádek. Poměrně zachovalé poštovní vozy řady Postw se začaly postupně přestavovat na modernizované řídicí vozy řad 954 a 961 určené pro osobní dopravu. Zůstaly vzpomínky na kočovný život poštovních manipulantů, sem tam nějaká ta kuriózní historka, pár fotek, předpisů a razítek... ▪ Zajímavosti z pera Jiřího Vašků (autora fotografií) si budete moci přečíst v aktuálním vydání Železničáře.

52 /


Poštovní uzel v Malešicích

Vnitrostátní balíky a dopisy přepravované Českou poštou putují mezi tzv. sběrnými přepravními uzly, jichž je v současnosti jedenáct. Tím největším je pražský SPU v Malešicích. A právě odtud vyjíždějí (a z Moravy zase přijíždějí) noční poštovní expresy.

V

areálu v Sazečské ulici, kde vedle dalších provozů najdete i klasickou poštu s okénky, se třídí 45 % veškeré poštovní hmoty v zemi. V době těsně přes Vánocemi tady padají rekordy a zdejší pracoviště se pak objevují pravidelně na obrazovkách televize. Zatímco během roku projde touto třídírnou zhruba 75 000 zásilek denně, v předvánočním období to bývá i násobek, loni tu pokořili denní rekord 210 000 kusů zásilek. O ty se starají díky moderní třídicí technologii řádově desítky zaměstnanců. V noční směně, v období největšího náporu, je jich až několik stovek. V jedné z hal se nachází třídicí linka na listovní zásilky, v druhé pak na balíky (instalace další se v současnosti připravuje). Zásilky se sem svážejí z celého regionu a ostatních uzlů. Netřeba dodávat, že obě linky pracují automaticky s minimem zaměstnanců a klíčovým údajem je poštovní směrovací číslo. Už chápete, proč je tak důležité adresu nenačmárat?!

Po deváté večer startuje první vlak Zatímco u očíslovaných vrat podél rampy v podvečer, kdy se do Malešic začnou sjíždět balíky a dopisy z úřadoven a schránek z Prahy a Středočeského kraje, stojí různé typy aut v barvách modré a žluté, na opačné straně haly stojí dvounápravové kryté nákladní vozy a uvnitř na několika kolejích známé poštovní vozy řady Postw. Oboje s nápisem Česká pošta a logem v podobě poštovní trubky. Do nich zaměstnanci pomocí vozíků zavážejí kontejnery s roz tříděnou poštou. Pak už se vagonů ujímá ČD Cargo, ve stanici Praha-Malešice (toto „skryté“ nádraží za malešickým sídlištěm zatím slouží jen nákladní dopravě) sestaví jeden ze tří poštovních expresů a výpravčí může dát vlaku zelenou. A nad ránem, kdy po sobě dojede trojice vlaků z východu, se scéna opakuje – jen v opačném pořadí. Následuje přetřídění a v dopoledních hodinách už doručovatelka s obálkou může zvonit před vašimi dveřmi. ▪

noční rakety Jízdní řád poštovních expresů Nákladní expresy v čele s lokomotivou ČD Cargo přepravující poštovní zásilky jezdí v současnosti v těchto plánovaných nočních časech: 50550 Poštovní expres

Ostrava hl. n. (20.02) – Praha-Malešice (0.12)

50552 Poštmistr


50554 Poštovský panáček


55051 Poštovní expres

Praha-Malešice (21.10) – Ostrava hl. n. (1.44)

55053 Poštmistr


55055 Poštovský panáček


Jednotlivé vlaky mají určitá omezení – nejedou například ze soboty na neděli nebo z neděle na pondělí. Předkládky u některých spojů probíhají ještě v Olomouci a Pardubicích.

Dny železnice Oslavy v regionech Jízdní řád 2014 Novinky z provozu Děti na výlet Nabídka pro školní skupiny Články v této rubrice mají pouze informativní charakter. Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.

54 /

čd průvodce

Blíží se svátek železnice a na mnoha místech po celé ČR se chystají akce plné zábavy a poučení. Vyberte si tu, která je vám nejblíže, a vydejte se s celou rodinou za zážitky.

O

pět po roce budete mít možnost zavítat do míst jinak veřejnosti nepřístupných, cestovat v čase v rámci nostalgických jízd nebo třeba jen strávit se svými blízkými příjemné chvíle v báječném světě na kolejích. Přinášíme výběr těch nejzajímavějších akcí.

Příbram (14. září) V Příbrami slaví Den železnice už v sobotu 14. září (od 9.00 do 19.00 h). Můžete se zúčastnit exkurze na pracoviště řízení provozu nebo absolvovat vyhlídkovou jízdu historickou drezínou z roku 1855. Připravena bude expozice o historii tratě Zdice – Protivín. Milovníci železnice jistě uvítají možnost zhlédnout filmy s železniční tematikou a pro děti budou připraveny zábavné soutěže. Dospělí se mohou pobavit při dalším dílu oblíbeného divadelního představení železniční inscenace Bedřich Hrozný, tentokrát s podtitulem Nový život (představení začíná ve 14.00 a v 17.00 h).

Oslavte s námi

Dolní Lipka (14. září) V Olomouckém kraji je svátek železnice spojen s oslavami 140 let Moravské pohraniční dráhy ze Šumperka do Dolní Lipky. Při této příležitosti bude vypraven zvláštní historický vlak tažený parní lokomotivou Kremák, který doprovodí průvodčí v dobových uniformách. Vlak pojede z olomouckého hlavního nádraží (odj. 7.35 h) do Šumperka (příj. 9.51 h), následně ze Šumperka (odj. 10.52 h) do Hanušovic (příj. 11.43 h) a z Hanušovic (odj. 12.16 h) bude pokračovat do Dolní Lipky (příj. 13.00 h), kde bude připraven bohatý program. Slavnostního přivítání se parní vlak dočká také ve Šternberku, Uničově nebo v Šumperku.

Praha (21. září) V metropoli se stane centrem oslav tradičně nádraží Praha-Braník. Těšit se můžete na výstavu železničních vozidel a bohatý kulturní program, který vylepší náladu dětem i dospělým. Zájemci mohou podniknout okružní jízdu po pražských nádražích se Čtyřkolákem a Karkulkou nebo se svézt na Odstavné nádraží

Jih, kde jim bude proveden odborný výklad o údržbě vlaků. Mezi Braníkem a pražským hlavním nádraží bude jezdit historický motorový vůz Hurvínek. Na „hlaváku“ proběhne několik exkurzí do dopravní kanceláře a v kulturním sále divadelní představení pro děti.

Pardubice (21. září) Tradičně se připojí k oslavám Dne železnice v Pardubicích. Na pardubickém hlavním nádraží se můžete např. zúčastnit prohlídky ústředního stavědla s odborným výkladem. Ze železniční stanice Pardubice hl. n. pojedou zvláštní vlaky do stanice Pardubice-Rosice nad Labem (a zpět), kde lze navštívit železniční Muzeum Pardubického spolku historie železniční dopravy. Vstup na všechny akce je zdarma.

Česká Třebová (21. září) Na sobotu 21. září si v České Třebové připravili Den otevřených dveří s bohatým programem v depu kolejových vozidel.

Ze stanice se můžete k depu svézt zvláštními vlaky. Zájemci mají dále možnost prohlédnout si pracoviště řízení provozu a nebudou chybět ani tradiční ukázky požární techniky.

Liberec (21. září) Letošní Den železnice v Libereckém kraji se koná ve znamení oslav 80. výročí jediné lanovky Českých drah Liberec-Horní Hanychov – Ještěd. Ty se uskuteční v sobotu 21. září

a další železniční vozidla. Těšit se můžete na modelové kolejiště, ukázky hasičské techniky a práce Červeného kříže. Děti zažijí legraci při Elfíkových hrách, skotačit mohou na skákacím hradě a rozvíjet fantazii v Kinematovlaku při sledování pohádek.

Zastávka u Brna (28. září) Poslední zářijovou sobotu se můžete svézt parním vlakem z Brna hl. n. (odj. 8.46 h) do Zastávky u Brna (příj. 9.27 h). V čele vlaku s historickými vozy 3. třídy pojede lokomotiva Šlechtična 475.101. Ve vlaku nebude chybět vůz pro bezplatnou přepravu jízdních kol. V Zastávce je k vidění stálá expozice o historii této hornické obce, konat se bude jarmark s bohatou nabídkou zabijačkových specialit a děti se mohou vydovádět na skákacím hradě nebo při hrách a soutěžích o ceny. Přístupné bude i nedaleké Muzeum průmyslových železnic ve Zbýšově. Na zpáteční jízdu se parní vlak vydá ve 14.55 h, na brněnské hlavní nádraží s ním přijedete v 15.37 h.

Kompletní informace s aktuálním programem ve všech regionech najdete na www.cd.cz/zazitky. spolu s připomenutím 40. výročí hotelu a vysílače Ještěd, kde bude po celý den probíhat doprovodný program. České dráhy poskytnou v sobotu 21. září zvláštní slevu jízdného. Za jednosměrnou jízdenku zaplatíte jednotnou cenu jen 30 Kč, za zpáteční pouze 50 Kč. Od 8 do 18 hodin bude pro veřejnost otevřena také strojovna horní stanice lanové dráhy. V rámci společné akce proběhne Den otevřených dveří v tramvajové vozovně Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce n. N., odkud budou jezdit historické tramvaje a autobusy po městě i do Horního Hanychova.

Jindřichův Hradec (21. září) V Jindřichově Hradci se připojí k oslavám pestrým programem pro děti i dospělé 21. září od 9.00 do 16.00 h. Budete mít možnost navštívit drážní pracoviště s odborným výkladem, svézt se na historických drezínách, parním vlakem nebo moderním RegioPanterem. Na nádraží budou vystaveny lokomotivy

Chyše (5. října) V Karlovarském kraji si připomenou 115. výročí tratě Žlutice – Bečov n. T. a letošní znovuobnovení provozu na trati z Krásného Jezu do Horního Slavkova-Kounic. Z Karlových Varů bude vypraven historický vlak tažený parní lokomotivou řady 354.7152 s šesti historickými vozy, který dorazí přes Bečov a Žlutice do konečné stanice Chyše. Nebude chybět ani císař pán, dechové orchestry, historické drezíny Ing. Zahrádky, četnická stanice, hasiči apod. Účastníkům RDŽ s platnou jízdenkou do mimořádných spojů manželé Lažanští umožní zdarma prohlídku jejich zámku a pivovaru v Chyši. Kromě tratě z Krásného Jezu do Horního Slavkova-Kounic bude možno „páru“ spatřit i na trati z Protivce do Bochova, kde je dnes provozována pouze nákladní doprava. ▪

Plasy (28. září) V Plzeňském kraji se koná Den železnice na nádraží v Plasích. Hlavním lákadlem budou nostalgické jízdy historického vlaku taženého lokomotivou 310.072 vyrobenou roku 1898 v Linci. Vlak bude od 10.00 do 16.00 h jezdit mezi Plasy a Mladoticemi, v 16.20 h ukončí akci poslední jízdou v Kaznějově. Na co dalšího se můžete těšit? Třeba na modelové kolejiště, které bude v čekárně v provozu od 10 do 17 hodin, na výstavu o historii železnice umístěnou do bývalého služebního vozu nebo na jízdu na historické šlapací drezíně.

A ještě jeden dárek… V sobotu 28. září 2013 může na jednu Skupinovou víkendovou jízdenku cestovat ve vlacích ČD až pět osob bez ohledu na věk. S touto jízdenkou lze uskutečnit neomezený počet jízd všemi vlaky Českých drah (ve 2. třídě) po celé republice (za 600 Kč) nebo zvoleném kraji (do vlaku SuperCity je nutné dokoupit si povinné místenky).

Proč slavíme Den železnice Stalo se to téměř přesně před 188 lety na britských ostrovech – George Stephenson zde vybudoval úplně první železniční trať na světě s parním provozem. Ta vedla mezi městy Stockston a Darlington a byla slavnostně otevřena 27. září roku 1825. A proto se zpravidla poslední víkend v září oslavuje tato událost i u nás a vzdává se tak hold železniční dopravě.

56 /

čd průvodce

Ještě do konce září si můžeš po předložení platné karty ISIC nebo IYTC koupit In Kartu za zvýhodněnou cenu.

U

ž ti bylo patnáct let, je ti nanejvýš dvacet šest a pořád ještě studuješ? Pokud ano a navíc ještě dojíždíš vlakem, máš jedinečnou možnost pořídit si In Kartu s aplikací IN 50 % (se kterou máš nárok na základní a zpáteční jízdné s 50% slevou) za zvýhodněnou cenu! Stačí si o ni zažádat na jakékoli pokladně ČD a předložit přitom kartu ISIC nebo IYTC, díky nimž máš na sle-

vu nárok. Karta musí být platná v okamžiku nákupu a jméno na ní uvedené musí být shodné se jménem na žádosti o In Kartu. Slevu je možno uplatnit při žádosti o novou, pokračovací i pro dokoupení aplikace do hotové In Karty. V případě dokoupení aplikace do hotové In Karty žadatel nevyplňuje novou žádost, ale předá pokladníkovi pouze fotokopii karty ISIC nebo IYTC. Po vy-

Pořiď si aplikaci IN 50 % za 1 190 Kč na rok

dání In Karty s novou aplikací pak můžeš cestovat nejen do školy jen za polovic. A to se rozhodně vyplatí! ▪

nyní pouze

1190 Kč

na 1 rok standardní cena 13

30 Kč

ČD průvodce

/

57

MŮŽETE POTKAT VE VLAKU

Elitní běžci z Afriky Pokud ve vlaku zahlédnete nenápadnou skupinku lidí ve sportovním oblečení, může jít o špičkové atlety mířící na jeden ze závodů RunCzech běžecké ligy.

P

ro závodníky představuje vlak pohodlnou a rychlou alternativu i příjemné zpestření – mohou si v klidu prohléhnout okolní krajinu a nemusí se obávat dopravních komplikací. Díky partnerství Českých drah s organizátorem akcí RunCzech dokonce někteří profesionální atleti z exotických zemí okusí cestu po železnici vůbec poprvé.

Soustředění před závodem Vlak se mezi běžci stává oblíbeným dopravním prostředkem díky pohodlí a možnosti relaxace, které jsou před vrcholovým vytrvaleckým výkonem nezbytné, stejně jako cestování v kolektivu ostatních závodníků. „Pro profesionální atlety je velice důležité, aby se mohli soustředit pouze na závod a ničím se nerozptylovali. Přepravu vlakem často volíme

i tehdy, když hrozí velký provoz na silnici a zdržení v kolonách, například letos při Mattoni 1/2Maratonu Olomouc, kdy situace na dálnici D1 byla díky opravám velmi komplikovaná a hrozilo značné zdržení,“ říká Jana Moberly, koordinátorka elitních atletů.

Připojte se k běžecké elitě V září do Česka opět zamířila vytrvalecká špička. V sobotu 7. září odstartoval O2 Grand Prix Praha, jehož součástí byl i adidas Běh pro ženy 5 km a METRO Běh na 10 km. Pokud si přece jen chcete ještě letos zaběhat, poslední příležitost na domácí půdě budete mít v Ústí nad Labem. V neděli 15. září se můžete těšit na půlmaraton, Spolchemie Rodinný běh na 3 km i Spolchemie Handbike 1/2Maraton, který je novinkou v programu závodního dne. ▪

RunCzech organizuje celkem sedm závodů po celé České republice a místa nejsou vybrána náhodou – akce se konají v jedněch z nejkrásnějších měst Česka. RunCzech běžecká liga zavede své běžce třikrát do Prahy, do Karlových Varů, Českých Budějovic, Olomouce a na závěr sezony i do Ústí nad Labem. V letošním roce přibyl do rodiny RunCzech i hostující závod Medzinárodný maratón mieru Košice. Tam všude vedou železniční tratě, tam všude se dá dojet vlakem. Třeba se na vaší příští cestě potkáte i s těmi nejlepšími z běžeckého světa!

58 /

čd průvodce

DĚTI NA VÝLET

Vlakem s celou třídou Rozjeďte se za krásami naší vlasti se skupinovou jízdenkou Děti na výlet a získáte tak výraznou slevu nejen na jízdné. Inspirujte se našimi tipy na výlety.

N

ový školní rok sice teprve začal, ale proč si ho hned v úvodu nezpříjemnit zajímavým výletem, při kterém se navíc můžete vzdělávat? Vyjeďte poznávat to, co byste měli znát nejlépe: historii i krajinu naší země!

Hory, a to v období od 15. září do 15. prosince. Jízdenka je samozřejmě zpáteční a platí pro 10 až 30 osob po dobu dvou dnů. Nabídka je určena žákům základních škol, studentům víceletých gymnázií do kvarty (osmiletých) či sekundy (šestiletých), studentům konzervatoří či dětem z dětských domovů a ústavů náhradní péče do 16 let. ▪

Do Prahy, Brna, Olomouce, Ostravy nebo Kutné Hory

Do pěti měst se slevou Jízdní doklad pro celou třídu si můžete zakoupit z kterékoli železniční stanice v České republice do Prahy, Brna, Olomouce, Ostravy nebo Kutné

Podrobnosti najdete na www.cd.cz/detinavylet.

Tipy na školní výlety Praha

Seznámení s Prahou S jízdenkou Děti na výlet zaplatíte zvýhodněnou cenu za prohlídkový okruh Prahy a Pražského hradu včetně vstupů do katedrály sv. Víta, Starého královského paláce, basiliky sv. Jiří a Zlaté uličky s profesionálním průvodcem, který na vás bude čekat na nádraží. www.ckvyukajinak.eu Muzeum Karla Zemana Hrajte si s dětmi v muzeu génia světového filmu. Vyzkoušejte si, jak fungují filmařské trikové postupy nebo využijte některou z široké nabídky doprovodných programů. S jízdenkou Děti na výlet získáte projekci vybraného Zemanova filmu zdarma nebo workshopy animace se slevou 20 %. www.muzeumkarlazemana.cz

Ostrava

Slezskoostravský hrad V jedné z nejstarších památek města Ostravy najdete unikátní expozici vesnických pracovních krojů, muzeum čarodějnic, čertí školičku, nejdelší deskovou dřevořezbu v České republice, nejdelší řetěz z jednoho kmene a mnoho dalšího. Školní skupiny, které se prokážou jízdenkou ČD Děti na výlet, získají jako bonus návštěvu Miniuni světa miniatur zdarma. www.cerna-louka.cz

Miniuni Svět miniatur je venkovní areál, kde můžete zhlédnout 34 modelů významných světových staveb, jako jsou Eiffelova věž, Staroměstská radnice, londýnský Big Ben, sedm starodávných divů světa, šikmá věž v Pise a jiné. Celý areál křižují železniční tratě s vláčky, letiště a vodní plocha s parníkem. Školní skupiny, které se prokážou jízdenkou ČD Děti na výlet, získají jako bonus návštěvu Slezskoostravského hradu zdarma. www.cerna-louka.cz

Brno

Moravské zemské muzeum V Biskupském dvoře je jedinečná stálá výstava Fauna Moravy zachycující zástupce evropských druhů zvířat. V pavilonu Anthropos je až do 28. 2. 2014 možné vidět výstavu Dobrodružná Afrika očima cestovatelů, kterou připravilo zdejší Dětské muzeum. Školní skupiny, které se prokážou jízdenkou Děti na výlet a zároveň si koupí vstupné do celého objektu pavilonu Anthropos, získají zdarma vstup do Památníku Leoše Janáčka. www.mzm.cz Letohrádek Mitrovských Ojedinělá památka ve stylu Ludvíka XVI. z konce 18. století – nedaleko výstaviště a 5 min. tramvají z hl. nádraží, láká kromě prohlídky historické budovy na zajímavé výstavy spojené s lektorskými

programy či výtvarnými dílnami. Školní skupiny, které se prokážou jízdenkou Děti na výlet, získají slevu 30 %. www.letohradekbrno.cz

Kutná Hora

Seznámení s Kutnou Horou Při dvouhodinové prohlídce s názvem Seznámení s Kutnou Horou se dozvíte mnoho zajímavých informací o historii města, těžbě stříbra, životě havířů a místních památkách. Cena za okruh v rámci projektu Děti na výlet je 60 Kč/žák. Na 30 platících = 2 pedagogové zdarma (35/3, 40/4). Průvodce na skupinu počká na nástupišti u příjezdu vlaku. www.ckvyukajinak.eu Více tipů na www.cd.cz/detinavylet.

Ceník jízdenek 2013 Tarifní km/pásmo Cena za osobu 1–50 km 51–100 km

60 Kč 80 Kč

101–150 km

100 Kč

151–200 km

120 Kč

201–250 km

140 Kč

251–300 km

160 Kč

301–350 km

180 Kč

nad 350 km

200 Kč

čd průvodce /

59

Království železnic v nové dimenzi Na pražském Smíchově, v expozici největší modelové železnice, kde již několik let stavějí zjednodušený model České republiky v měřítku 1 : 87, byl zprovozněn systém zobrazující a popisující objekty i činnosti v kolejištích.

A

čkoli je primárně určen senzoricky handicapovaným osobám (nevidomí, slabozrací a neslyšící), jeho výhody ocení i všichni ostatní. Zejména děti se mohou dozvědět mnoho zajímavých technických i historických faktů formou jednoduchých příběhů, které spojují zábavu i poučení. Tyto texty jsou k dispozici nejen v psané formě, ale také jako audionahrávky či videa v českém znakovém jazyce a navíc vytištěny Braillovým písmem. Nevidomým je také vyhrazen tzv. dotykový koutek, kde si mohou osahat modely lokomotiv, stromů, ale i nejrůznějších staveb. Smíchovská expozice je tak jedním z mála výstavních prostor u nás, které jsou takto vybaveny.

Dárek k Vánocům Zatím poslední novinkou je úvodní díl plánované série DVD z expozice, která mapuje první část instalovaných kolejišť, prezentuje i technické zázemí, kam se běžný návštěvník nedostane, a obsahuje rozhovory s pracovníky expozice. Stává se tak zajímavým dárkem nejen pro milovníky modelové železnice. Pokud už nyní uvažujete o neobvyklém dárku pod stromeček, nabízejí v Království železnic toto DVD za pouhých 30 korun, pokud zakoupíte dárkový certifikát na vstupenky pro někoho z blízkých.

Jak to všechno funguje Technicky je systém realizován sítí 27 všesměrových kamer, které jsou umístěny nad kolejišti a propojeny k 9 informačním kioskům s dotykovými panely. Návštěvníci si dotykem vyberou objekt na panelu a kamera zabere jeho detail v kolejišti, poskytne fotografii pro snazší identifikaci, text, audio a video. Texty je možné na dotykovém panelu zvětšovat, aby byly čitelné i pro slabozraké, pokud by nechtěli využít poslech audioverze. Kamery nad kolejišti je ale také možné volně ovládat pomocí tlačítek na dotykových panelech, což je funkce, kterou jistě využijí i ostatní návštěvníci tohoto úžasného modelového světa. Kolejiště v Království železnic jsou již tak velká, že není možné vidět vše, a právě díky systému kamer mohou návštěvníci sledovat i detaily, které jim dosud byly skryty. Na realizaci projektu se podíleli i sami handicapovaní, a to jak formou poradenství a doporučení, tak i prakticky, například při převodu textů do Braillova písma. Videa

ve znakovém jazyce zpracovaly profesionální tlumočnice, které mají mnohaleté zkušenosti se znakováním i pro děti. Cílem projektu, který byl podpořen prostředky z fondů ministerstva pro místní rozvoj, je především zajistit i návštěvníkům s poruchou zraku či sluchu plnohodnotný zážitek z expozice, jež je díky svému vzdělávacímu programu častým cílem školních exkurzí.

Nabídka „pronájmu“ Fanouškům Království železnic se nově nabízí možnost stát se jeho virtuálními obyvateli. Část objektů totiž nyní tvoří modely bytů nebo komerčních prostor, které jsou nabízeny „k pronájmu“. Jednotlivci nebo firmy navíc za svůj příspěvek získají volné vstupenky a dárky, které svou hodnotou odpovídají vloženým prostředkům, takže spíše než o komerční výtěžek jde v tomto případě o vyjádření podpory. Firmy si mohou pronajmout konkrétní provozovnu, čímž si zajistí neobvyklou propagaci a navíc získají volné vstupenky pro své zaměstnance. ▪

60 /

čd průvodce

Oblíbené lívanečky i na podzim Užijte si při cestě vlakem kvalitní gastronomii v jídelních vozech Českých drah, pod kterou se podepsali renomovaní kuchaři Jaroslav Sapík a Jiří Král.

K

valitu našich jídel předurčují již samotné suroviny. Kuchyně je certifikována pro přípravu BIO pokrmů a vybírá si proto ty nejlepší dodavatele. V sezonních nabídkách se tak objevuje maso z plemenných býků, zelenina z farem regionálních pěstitelů nebo povidla s BIO certifikací ze srdce Vysočiny.

Domácí lívance z chráněné dílny V aktuální sezonní nabídce si můžete také pochutnat na domácích lívancích s jahodovou omáčkou a šlehačkou. Dezert pochází z ostravské chráněné dílny, kde jsou lívanečky připravovány ručně naléváním do formy.

Koupí tohoto dezertu tak ještě podpoříte dobrou věc. Vzhledem k velkému zájmu budou lívance k dostání i v podzimní obměně.

Kde nás najdete Jídelní a bistro vozy jsou řazeny například v expresech mazi Prahou, Olomoucí, Ostravou a Žilinou, mezi Prahou, Plzní a Mnichovem, ve vlacích EuroCity mezi Prahou,

vybíráme ze stálé nabídky

Bistro menu

139 KČ / 5,80 EUR

Hlavní jídlo a nealkoholický nápoj dle výběru

Brnem a Vídní (Bratislavou) a ve všech spojích SC Pendolino. Servis v jídelních a bistro vozech Českých drah, který zajišťuje společnost JLV, najdete pod značkou ČD Restaurant. ▪

čd průvodce /

61

Více Pendolin na západ a expresů na východ

Finalizace nového jízdního řádu pro rok 2014 sice ještě stále probíhá, nicméně již nyní vám přinášíme malou ochutnávku nejvýznamnějších novinek v dálkové a mezinárodní dopravě.

P

ředstavujeme změny v dálkové a mezistátní dopravě, které vstoupí v platnost s novým jízdním řádem v polovině prosince letošního roku. Z regionální dopravy můžeme zatím prozradit, že se můžete těšit na více spojů vedených novými soupravami.

Pendolino nabírá na rychlosti Pendolina se stanou jedinými vlaky, které urazí vzdálenost ze stanice Praha hl. n. do stanice Ostrava-Svinov za méně než tři hodiny (přesně za 2 hodiny a 59 minut)! Oproti jiným dopravcům je to zdaleka v nejrychlejším čase. Dále se jejich provoz rozšíří do západních Čech. Pravidelně pojedou 2x denně přímé vlaky z Bohumína přes Prahu do Plzně, Chebu a Františkových Lázní. Zastaví ještě ve Stříbře, Plané u Mariánských Lázní a v Mariánských Lázních a nahradí některé dosavadní rychlíky. Předpokládáme, že cestující mezi Plzní a Fr. Lázněmi budou moci

využít 2. třídu Pendolin za obdobných podmínek jako dosavadní rychlíky, tzn. bez nutnosti rezervace. Spoje SuperCity tak nabídnou přímé a velmi rychlé spojení Moravy, východních Čech a Prahy s Plzní a Chebskem. Cestovní doba mezi Prahou a Chebem bude 2,5 hodiny, tedy asi o 40 minut méně oproti klasickým rychlíkům a podstatně méně oproti autobusům. ▪ O novém jízdním řádu se dozvíte více v prosincovém vydání ČD pro vás a postupně také na www.cd.cz.

Předpokládaná časová poloha vlaků SC Bohumín

Frant. Lázně

SC 516

5.11

11.24

SC 512

7.11

13.27

Frant. Lázně

Bohumín

SC 511

12.36

18.53

SC 515

14.36

20.53

Nový jízdní řád bude platit od 15. 12. 2013!

Další změny ▪ V Zábřehu na Moravě bude zastavovat dvojnásobný počet vlaků vyšší kvality. ▪ Více vlaků na trase Praha – Olomouc – Vsetín bude pokračovat dál na Slovensko do Žiliny. ▪ Zrychlí se doprava z Prahy do Českých Budějovic asi o 10 minut na méně než 2,5 hodiny. ▪ Do provozu budou postupně uváděny další modernizované rychlíkové vozy, např. na linkách z Prahy do Chebu, z Brna přes Břeclav do Olomouce nebo z Ústí nad Labem do Kolína.

62 /

čd průvodce

Staňte se mistry v oblíbené hře

Další ročník celorepublikového klání v pIšQworkách startuje 17. září, kdy se mohou do soutěže registrovat studenti středních škol a žáci osmých a devátých tříd základních škol.

Navštivte

www.pisqworky.cz

K

olečko, křížek, kolečko, křížek… Piškvorky si ve školních lavicích alespoň jednou zahrál snad každý. Princip této hry vznikl již 2 000 let před naším letopočtem a dodnes je oblíbenou zábavou. I proto se myšlenka uspořádat celorepublikové klání setkala s velkým zájmem a letos se koná již pošesté.

Jak soutěžit Stačí sestavit pětičlenný tým, zvolit si zástupce a vyplnit on-line registraci na www. pisqworky.cz. Ani trénink na soutěž není náročný. Postačí čtverečkovaný papír a tužka. Zúčastnit se může každý, vyhraje ale jen ten, kdo prokáže logické myšlení, schopnost taktizovat a táhnout v týmu za jeden provaz. Soutěž má čtyři úrovně, přičemž čtyřiadvacet vítězných týmů pak přijede zabojovat o titul mistra na finálové utkání na konci listopadu v Brně.

České dráhy jako oficiální dopravce České dráhy díky husté železniční síti rozvezou pro účastníky pIšQworek zhruba 100 balíčků hracích karet po celé České republice.

Co můžete získat Hlavní cenou je den plný zážitků v adrenalinovém parku Yellow Point v Krkonoších. Kromě věcných cen si ale každý piškvorkář odnese spoustu nových kontaktů i zážitků, a to nejen z piškvorkových bojů. Není třeba dodávat, že vítězové se stanou známými nejen na své škole a v okolí. O minulých ročnících pIšQworek byly v celé České republice napsány stovky novinových článků a natočeno několik rozhlasových a televizních reportáží.

Kdo za tím stojí Soutěž pořádá občanské sdružení Student Cyber Games, které se dlouhodobě zaměřuje na rozvíjení dovedností středoškoláků prostřednictvím netradičních sou-

spojení Vlakem na pIšQworky Pokud se se svým týmem dopracujete až do listopadového finále, do Brna společně vycestujte vlakem. Můžete tak využít například skupinové jízdné, se kterým výrazně ušetříte, či jiné výhody. Ideální spojení najdete na stránkách www.cd.cz/spojeni.

těží a jeho členové jsou mladí lidé, převážně studenti vysokých a středních škol. Na projektu pIšQworky jich pracuje přibližně čtyřicet a mnozí z nich se účastnili předchozích ročníků. ▪

čd průvodce /

63

JUNIOR PROGRAM ČD

Zahrajte si na architekty Elfík zve děti i dospělé na výstavu Hravý architekt 2013 – – Děti na Pražském hradě, která se uskuteční od 23. září do 20. října 2013. Výtvarný projekt je určen dětem základních škol v rámci mezinárodního festivalu architektury Architecture Week 2013. Děti si vybraly architektonické památky ze svého města a ty potom nakreslily nebo namalovaly. Nejlepší práce nyní budou představeny v samostatné expozici na výstavě v Jiřském klášteře Pražského hradu. Třídy, které se projektu zúčastnily, stráví za odměnu celý den na Pražském hradě, kde pro ně bude připraven zajímavý program a především setkání s paní Ivanou Zemanovou, která projektu Hravý architekt poskytla podporu svou

záštitou. České dráhy pak zajistí dopravu vybraných tříd do Prahy a zpět a Elfík si pro ně připravil dárky. Akce se účastní více než 500 dětí 20 základních škol z 20 měst celé České republiky. Více na www.architectureweek.cz a www.hravyarchitekt.cz. ▪ Manažerka Junior programu ČD Elen Mátéová

Tábor, měšťanské domy na Žižkově náměstí. Eliška Cíchová, 10 let.

křížovka

V

íte, milé děti, jak se mezi železničáři říká rychlým vlakům, které v noci přepravují poštu? Nápovědu najdete v článku ze světa železnice.

Slepé zvíře Začátek Malá skála Prasátko Sňatek Květina

k

tí ta

la ka p

pen Vstu GEN

ERÁ

LNÍ

PA

ER RTN

Vstupenka rahy el P platí také pro Model Prahy Mod ER roGENERÁLN RTN p PA é KÍ ÝPARTNER PROJEKTU

PRO

JEK

TEC

HN

OLO

5C 0/30 0/0/ ol Gray YK: CM E: Co TON PAN

KZvstupenkaFIN.indd 1 1

ack

E: Bl

TON

PAN

d

TECHNOLOGICKÝ PARTNER

GIC

TU

C

.13

13.3

2

11:3

PANTONE: Black C

CMYK: 0/0/0/30 PANTONE: Cool Gray 5 C

13.3.13 11:32

.ind Úspěšní aFIN luštitelé, kteří budou vylosováni, získají enk tup Zvs vstupenku do Království železnic. Krodinnou

soutěž

pro chytré hlavy

1 A B C

2

Které z pražských diva-

del je domovskou scénou Daniely Kolářové? Divadlo na Vinohradech Národní divadlo Divadlo Na Fidlovačce

Která hora je

přezdívána královnou Beskyd?

A B C

3 A B C

Černá hora Lysá hora Smrk

Jak se říká

Hlučínskému jezeru? Pískovna Štěrkovna Práchovna

4

WEBOVÉ STRÁNKY

www.cdprovas.cz První poštovní pra-

coviště ve vlacích byla provozována:

A B C

5 A B C

ve Francii v Rakousko-Uhersku v Anglii

Platnost

jízdenky Děti na výlet je:

6

jednodenní dvoudenní týdenní

Který článek

v tomto čísle vás nejvíce zaujal? *

* Na tuto otázku je nutné odpovědět, její správnost se však neposuzuje.

Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz, kde vyplníte příslušný formulář, nebo své odpovědi zasílejte poštou do 26. září 2013. Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt nebo zpětnou adresu. Adresa: Redakce ČD pro vás, České dráhy, a.s. Odbor marketingu a komunikace nábřeží Ludvíka Svobody 1222 110 15 Praha 1 Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY. Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné cestování vlaky ČD v hodnotě 2 100 Kč – a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní sítě PONT v hodnotě 1 000 Kč. Výherci z minulého čísla: Kilometrická banka: Stanislav Raclavský st., Lada Škanderová, Vladimíra Vondráková Poukázky PONT: Ludmila Gavlasová, Věra Hošková, Lukáš Janák Správné odpovědi z minulého čísla: 1 – Česká televize, 2 – v Prachaticích, 3 – osm, 4 – v Yorku, 5 – 4 000 Kompletní pravidla soutěže najdete na www.cdprovas.cz.

Hrajte o Kilometrické banky ČD za 2 100 Kč a o poukázky v hodnotě 1 000 Kč do obchodní sítě PONT.

ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected] Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 11. září 2013, Praha REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston REDAKČNÍ RADA Stanislav Perkner (předseda), Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Jitka Kocyanová, Michal Málek, Tomáš Cach INZERCE A PŘedplatné [email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s. Pokyny pro autory: V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu.

V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.

PŘEDPLATNÉ

19 Kč za číslo

[email protected]

Den železnice

2013

Oslavte s námi

Den železnice!

Přijďte strávit den plný zábavy do světa vlaků a kolejí ve svém regionu! Kraj

Datum

Stanice

7. září 2013

Trutnov

8:00–16:00

Olomoucký kraj

14. září 2013

Dolní Lipka

11:00–16:00

Středočeský kraj

14. září 2013

Příbram

9:00–17:00

Jihočeský kraj

21. září 2013

Jindřichův Hradec

10:00–16:00

Pardubický kraj

21. září 2013

Česká Třebová Pardubice hlavní nádraží Pardubice-Rosice nad Labem

8:00–15:30 10:00–15:00 10:00–17:00

Praha

21. září 2013

Praha-Braník

9:00–16:30

Jihomoravský kraj

28. září 2013

Brno hl. n. – Zastávka u Brna

9:00–15:00

Plzeňský kraj

28. září 2013

Plasy

10:00–16:00

Karlovarský kraj

5. října 2013

Chyše

10:00–16:30

Královéhradecký kraj

Čas

Program jednotlivých dnů železnice naleznete na plakátech v železničních stanicích ve vašem kraji a na www.cd.cz/zazitky a www.denzeleznice.cz


Jezděte výhodněji vlaky ČD s Akční jízdenkou!

Praha

jen 295 K č

jen

210 Kč

Brno

a v a r t s O

Nabídka platí i pro další tratě: Brno–Zlín Praha–Plzeň Praha–Hradec Králové Brno–Uherské Hradiště


Praha–České Budějovice Brno–Prostějov/Olomouc Praha–Litvínov/Most/Chomutov/Jirkov Praha–Olomouc–Přerov/Ostravsko/Zlínsko

Daniela Kolářová S pojmem slavná si nevím rady

Recommend Documents