Dálkový průzkum Země DPZ Zdeněk Janoš JAN789
Obsah:
Úvod
Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země)
Historie DPZ
Rozdělení metod DPZ
Využití DPZ
Projekty využívající data DPZ
Současné družicové systémy
Zdroje
Závěr
Dálkový průzkum Země
DPZ - získávání informací o objektech na dálku.
Definice „konvenční“: Dálkový průzkum Země se zabývá pořizováním leteckých a družicových snímků, jejich zpracováním a analýzou za účelem tvorby topografických či tematických map. Definice „nekonvenční“: Dálkový průzkum je nejdražší způsob, jak vytvořit obrázek.
DPZ je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný potenciál, který vždy přesahuje naše možnosti.
Dálkový průzkum Země
DPZ se skládá ze tří částí: ◦ část kosmická pořizování a sběr dat
◦ část zpracovatelská přenos a prvotní předzpracování dat na přijímacích stanicích
◦ část uživatelská analýza obrazových dat (např. tvorba tématických a topografických map)
Historie DPZ: Historické období:
1827 – první fotografie
1858 – první fotografie pořízená z balónu
1860 – město Boston vyfotografováno z balónu
1906 – první fotografie Prahy z balónu
1909 – první fotografie z letadla
Pokračování ve snímkování pro letecké účely.
Historie DPZ:
Historie DPZ: Období rozvoje leteckého snímkování:
1956 – civilní využití infračervené fotografie pro detekci škod na vegetaci
1958 – první fotografie zemského povrchu z družice (EXPLORER VI)
Období rozvoje družicového snímání
1960 – první meteorologická družice (TIROS I) 60.léta – využití leteckých snímků pro civilní mapování
Historie DPZ: Digitální dálkový průzkum Země:
1972 – ERTS (LANDSAT I) – první družice pro výzkum přírodních zdrojů Země
1986 – SPOT: francouzský projekt DPZ
1999 – IKONOS: první soukromá družice firmy SpaceImaging Využití: v zemědělství, lesnictví, kartografii, civilní ochraně, životním prostředí, telekomunikacích, v obchodu s nemovitostmi, bezpečnosti, dopravě, ….
V této době digitální obrazové záznamy plně nahrazují fotografii.
Začíná se s globálním monitorováním životního prostředí.
DPZ se stává nedílnou součástí geoinformatiky.
Rozdělení metod DPZ
Podle způsobu záznamu obrazu: ◦ Metody konvenční ◦ Metody nekonvenční
Konvenční metody DPZ
Výsledkem je fotografie – snímek v analogové („papírové“) podobě.
Snímací zařízení je umístěno nejčastěji na letadlech.
Kvalita snímku nejvíce závisí na podmínkách počasí.
Jedná se o geometricky přesnou metodu.
Má jistá omezení s ohledem na analýzu tematické informace.
Fotografie pokrývají daleko větší časový interval (polovina 20. století).
Konvenční metody DPZ
Barevný snímek: ◦ ve viditelném spektru ◦ v infračerveném spektru
Nekonvenční metody DPZ
Výsledkem je obrazový záznam – digitální snímek.
Vzniká postupně – po malých obrazových prvcích.
Kvalita méně závisí na podmínkách počasí, vznikají však také různá zkreslení a nepřesnosti.
Má menší geometrickou přesnost.
Nabízí rozšířené možnosti tématického mapování.
Nabízí možnosti kvantitativního DPZ.
Data jsou většinou poskytována v digitální podobě, což usnadňuje jejich další zpracování.
Nekonvenční metody DPZ Snímek družice METEOSAT. Přelety družice SPOT nad ČR. (šířka scény 60 km)
Rozdělení metod DPZ
Podle zdroje energie: ◦ Pasivní Přímě Nepřímé
◦ Aktivní
Pasivní metody snímání
Využívá se vyzařovaného a odraženého světla.
Pasivní metody - přímé
Pasivní metody - nepřímé
Aktivní metody
Další rozdělení metod DPZ
Podle zaznamenané části elektromagnetického spektra.
Podle druhu nosiče.
Podle velikosti snímaného území.
Podle oblastí, kde jsou výsledky aplikovány.
Další možná dělení… .
Využití DPZ
Produkce tématických map: mapování druhů povrchů, studium vegetace – lesnictví, zemědělství, cílené zemědělské hospodaření, ochrana ŽP, geologie a geomorfologie, …
Produkce topografických map: územní plánování, urbánní studie, rozvoj měst.
Tvorba modelů terénu fotogrammetrickými postupy.
Nedílná součást tématických vrstev GIS (analýza, modelování).
Oblasti geologie a geomorfologie (dokumentace sesuvů, geologických zlomů, tvorba výškových modelů terénu z obrazových záznamů, …).
Oblasti vodního hospodářství (znečištění toků, stav spodní vody, sledování průběhu a stavu povodní, …).
Projekty využívající data DPZ
MARS ◦ Projekt EU (1988), data z družic LANDSAT, SPOT, IKONOS a NOAA
Účel: ◦ Kvantitativní odhady výměry ploch zemědělských plodin ◦ Monitorování stavu vegetace a zemědělských plodin
FIRS
◦ Lesnický informační systém pro Evropu. Účel: ◦ Evropská lesnická statistika (plocha, typ, druh, věk, …) ◦ Monitorování procesů zalesňován
PELCOM, CORINE LAND COVER, a další.
Současné družic. systémy
METEOSAT ◦ Západoevropská geostacionární meteorologická družice, kterou provozuje EUMETSAT.
METEOSAT SECOND GENERATION ◦ Spuštěn v srpnu 2002 ◦ Lepší rozlišovací schopnosti, zvýšení časového rozlišení.
NOAA ◦ Americké družice na polární dráze s původně čistě meteorologickým určením.
LANDSAT ◦ Nejvýznamnější z družicových systémů pro výzkum přírodních zdrojů Země.
SPOT, TERRA, ENVISAT, EO -1, IRS-1C, EROS-A1
NOAA
Americká družice Meteorologický účel Typ oběžné dráhy: polární Sklon vůči rovině zemského rovníku: 98 – 99° Výška dráhy: 810 až 870 km Oběžná doba: cca 100 minut
Obsahuje přístroje:
Radiometr AVHRR (Advanced Very High Resolution Radiometer), který provádí skenování. Přístroje pro sledování: zemské atmosféry, okolního vesmíru. Přístroje TOVS (TIROS Operational Vertical Sounder) určené pro meteorologii (teplota, vlhkost, množství ozonu, …).
Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lkov%C3%BD_pr%C5%AFzkum_Zem%C4%9B
http://www.geografie.webzdarma.cz/dpz.htm
http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/dpz.htm
http://www.geogr.muni.cz/archiv/vyuka/DPZ_CVICENI/Texty/cviceni_dpz_uvod.html
Přednášky doc. RNDr. Petr obrovolný, CSc z předmětu Dálkový průzkum země
http://geologie.vsb.cz/geoinformatika/kap08.htm
Sborník Dálkový průzkum Země ve výuce zeměpisu od KATEŘINA KEPRTOVÁ, PETR DOBROVOLNÝ, Brno
http://www.sfdp.upol.cz
Děkuji za pozornost.
