Dačické muzeum dnes a zítra

Dačické muzeum dnes a zítra

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

.….............................. Podpis

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce akademickému malíři Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení práce, cenné připomínky a rady. Děkuji také ředitelce Městského muzea a galerie v Dačicích Mgr. Marii Kučerové za poskytnutí potřebných informací.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Dačické muzem dnes a zítra Bakalářská práce

Autor: Veronika Lacinová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2012

COPYRIGHT © 2012 Veronika Lacinová

Abstrakt LACINOVÁ, Veronika: Dačické muzeum dnes a zítra. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak.mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 83 stran. Cílem této bakalářské práce je představit dačické muzeum dnes a navrhnout jeho budoucí vývoj. Teoretická část se zabývá historií, expozicemi a akcemi pořádanými v průběhu roku. V praktické části jsou vyhodnoceny dotazníky, jejichž respondenti byli domácí a cizí návštěvníci dačického muzea. Výsledky jsou zhodnoceny v závěrečné části, ve které je zahrnuto i řešení některých problémů. Praktickou část tvoří také dva řízené rozhovory s aktivními účastnicemi velikonočního jarmarku a vědomostní kvíz „Co Vám utkvělo v hlavě z dačického muzea?“

Klíčová slova Dačické muzeum. Kostkový cukr. Dotazníkové šetření. Řízený rozhovor.

Abstract LACINOVÁ, Veronika: Museum in Dačice today and tomorrow. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor ak. mal. Vladimír Netolička. Scale qualification: bachelor. Jihlava 2012. 83 pages. The aim of this thesis is to introduce museum in Dačice today and suggest its future development. The theoretical part deals with history, expositions and events organized throughout the year. In the practical part, there are evaluated the questionnaires, the respondents were domestic and foreign visitors of the museum. The results are rated in the final section, which includes a solution to some problems. In addition, the practical part consists of the two guided interviews with an active parties of the easter fair and knowledge quiz „What do you remember about the museum in Dačice?“

Key words Museum in Dačice. Sugar cube. Questionnaire survey. Guided interview.

7

Předmluva Tématem mé bakalářské práce je Dačické muzem dnes a zítra. Cílem práce je pomocí dotazníkového výzkumu zjistit, jak jsou návštěvníci spokojeni s expozicemi muzea, zda v něm něco postrádají, jak často jeho prohlídku opakují, zda se účastní pořádaných akcí v průběhu roku a navrhout řešení případných nedostatků. Dalším cílem je vytvoření řízených rozhovorů s účastnicemi velikonočního jarmarku a také vědomostního kvízu, který se prolíná všemi expozicemi muzea. Výsledky dotazníkového šetření budou k dispozici ředitelce muzea Mgr. Marii Kučerové, která je bude moci využít ke svému prospěchu. Při tvorbě bakalářské práce budu pracovat s tištěnou literaturou i s elektronickými zdroji.

8

Obsah Abstrakt............................................................................................................................7 Předmluva........................................................................................................................8 Obsah................................................................................................................................9 Seznam ilustrací.............................................................................................................12 Seznam grafů..................................................................................................................12 Úvod................................................................................................................................14 1 Město Dačice..............................................................................................................15 1.1 Základní údaje...................................................................................................15 1.2 Historie Dačic.....................................................................................................15 1.3 Památky města...................................................................................................16 2 Muzeum, galerie.........................................................................................................16 2.1 Co je to muzeum?...............................................................................................16 2.2 Muzeum versus galerie......................................................................................17 2.2.1 Muzeum.......................................................................................................17 2.2.2 Galerie.........................................................................................................17 3 Z historie muzea.........................................................................................................18 4 Expozice muzea..........................................................................................................20 4.1 Výstavní sály.......................................................................................................20 4.2 Galerie.................................................................................................................22 4.3 Expozice první kostky cukru............................................................................23 4.4 Zámecká kaple...................................................................................................25 4.5 Historická část expozice....................................................................................26 4.5.1 Pamětní síň Vladimíra Fuky......................................................................26 9

4.5.2 Malíři Vysočiny...........................................................................................27 4.5.3 Zajímavé exponáty.....................................................................................29 4.5.4 Národopisná expozice................................................................................30 4.5.5 Rodáci Dačicka a historie Dačic...............................................................31 5 Informace o muzeu pro návštěvníky........................................................................32 5.1 Otevírací doba....................................................................................................32 5.2 Vstupné...............................................................................................................32 6 Vedlejší činnost muzea...............................................................................................34 6.1 Pořádané akce....................................................................................................34 6.2 Vydavatelská činnost.........................................................................................34 6.3 Muzejní spolek...................................................................................................35 7 Statistiky z muzea......................................................................................................36 7.1 Návštěvnost.........................................................................................................36 7.2 Výstavy................................................................................................................36 7.3 Sbírky..................................................................................................................36 8 Praktický výzkum......................................................................................................37 8.1 Dotazníkové šetření...........................................................................................37 8.1.1 Cíl šetření....................................................................................................37 8.2 Vyhodnocení dotazníků.....................................................................................38 8.2.1 Dotazík pro „cizí návštěvníky“.................................................................38 8.2.2 Profil „cizího návštěvníka“........................................................................49 8.2.3 Dotazník obyvatele Dačic a okolí..............................................................50 8.2.4 Profil „místního“ návštěvníka...................................................................63 8.2.5 Návrhy na zlepšení.....................................................................................64 10

8.3 Řízené rozhovory................................................................................................65 8.3.1 Velikonoční jarmark..................................................................................65 8.3.2 Rozhovor s RNDr. Kateřinou Kuřinovou................................................65 8.3.3 Rozhovor s Mgr. Sylvií Muselovou...........................................................66 8.3.4 Informace získané z řízených rozhovorů.................................................67 8.4 Kvíz......................................................................................................................69 Závěr...............................................................................................................................71 Soupis bibliografických citací.......................................................................................72 Seznam příloh................................................................................................................77 Přílohy A.........................................................................................................................77 Přílohy B.........................................................................................................................83

11

Seznam ilustrací Obr. 1: Pohled na jižní křídlo zámku, Zdroj: archiv autorky Obr. 2: Z velikonoční výstavy, Zdroj: archiv autorky Obr. 3: Výroba cukrovinek v Dačicích, Zdroj: archiv autorky

Seznam grafů Graf č. 1: První otázka, Zdroj: archiv autorky Graf č. 2: Druhá otázka, Zdroj: archiv autorky Graf č. 3: Otázka třetí, Zdroj: archiv autorky Graf č. 4: Otázka čtvrtá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 5: Otázka pátá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 6: Otázka šestá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 7: Otázka sedmá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 8: Otázka osmá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 9: Otázka devátá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 10: Otázka desátá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 11: Otázka jedenáctá, Zdroj: archiv autorky

Graf č. 12: Otázka první, Zdroj: archiv autorky Graf č. 13: Otázka druhá, Zdroj: archiv autorky Graf č.14: Otázka třetí, Zdroj: archiv autorky Graf č. 15: Otázka čtvrtá, Zdroj: archiv autorky

12

Graf č. 16: Otázka pátá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 17: Otázka šestá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 18: Otázka sedmá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 19: Otázka osmá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 20: Otázka devátá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 21: Otázka desátá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 22: Otázka jedenáctá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 23: Otázka dvanáctá, Zdroj: archiv autorky Graf č. 24: Otázka třináctá, Zdroj: archiv autorky

13

Úvod Téma mé bakalářské práce „Dačické muzeum dnes a zítra” jsem si vybrala, neboť tam již více než 10 let pracuje moje matka, nyní jako průvodkyně. Díky tomu jsem se začala o muzeum zajímat a chtěla jsem ho poznat více, tedy nejen z pohledu návštěvníka. Absolvovala jsem tam také letní brigádu a jednu třítýdenní praxi v rámci studia. Podobným tématem jako já se zabývala studentka v rámci své bakalářské práce „Profil návštěvníka zámku Dačice, která se ve své práci o muzeu krátce zmiňuje. Co se týče studentů jiných vysokých škol, tak o historii dačického muzea pojednává Lenka Brychtová v tématu „Dačické muzejnictví po roce 1945 – se zaměřením na konfiskáty“. Sbírkovým fondům fotografie v muzeu a dějinám dačického muzejnictví do roku 1965 se věnovaly další dvě absolventky Masarykovy univerzity v Brně. Bakalářská práce se bude skládat z teoretické a praktické části. V teoretické části ihned v úvodu krátce představím město Dačice a také objasním pojem muzeum a jeho rozdíl od galerie. Následovat bude historie, expozice a všeobecné informace o muzeu. Nezbytnou součástí budou taktéž různé akce, které jsou muzeem pořádány v průběhu roku. Teoretická část bude zakončena statistikami. V praktické části vyhodnotím dva odlišné dotazníky – jeden pro „cizí návštěvníky“ a druhý pro obyvatele Dačic a okolí. Respondenti budou vybírání zcela náhodně mnou a v případě mé nepřítomnosti pracovnicemi muzea. Cílem dotazníkového šetření bude vyhodnotit profil návštěvníka muzea a zjistit jeho spokojenost s expozicemi. Výsledky dotazníkového výzkumu budou znázorněny graficky pomocí grafů. Na základě zjištěných údajů navrhnu řešení případných nedostatků. Další částí praktické části bude vytvoření a provedení řízených rozhovorů v průběhu velikonočního jarmarku. Závěrem této části bude sestavení vědomostního kvízu „Co Vám utkvělo v hlavě z dačického muzea?“ K vytvoření této bakalářské práce budu využívat tištěnou literaturu – především Dačické vlastivědné sborníky a Dějiny Dačic a z elektronických zdrojů webové stránky Městského muzea a galerie v Dačicích.

14

1

Město Dačice

1.1

Základní údaje

Město, ve kterém žiji téměř 23 let, je vzdáleno přibližně 45 kilometrů od Jihlavy. Horopisně je území Dačicka nejjižnějším cípem Českomoravské vrchoviny. Jeho nadmořská výška činí 483 metry a protéká jím řeka Dyje. Díky poloze na horním toku řeky se pro město vžil název „Brána Podyjí“. Dačice včetně místních částí mají zhruba 8000 obyvatel. Pouhých 13 kilometrů od mého bydliště se nachází hraniční přechod s Rakouskem - Fratres. Dačice dnes spadají do Čech, vždy tomu ale tak nebylo, dříve totiž patřily na Moravu. Město nabízí velké množství nejen kulturních, ale i sportovních akcí, které se konají v průběhu celého roku. [Infocentrum, 2007, s. 2 - 3]

1.2

Historie Dačic

Dačice se řadí mezi nejstarší města, která leží na Českomoravské vrchovině. První písemná zmínka pochází z roku 1183 a byla uvedena v Želivské kronice. V roce 1377 Dačice obdržely městská privilegia. Největšího rozmachu dosáhly za panování pánů Krajířů z Krajku, kteří se zasloužili především o proměnu tehdejšího gotického města v renesanční. Pozvali totiž do města italské stavitele k jejimž dílům patří renesanční štíty domů, nová radnice, oba zámky, věž kostela sv. Vavřince a nová městská čtvrť kolem zámku. Konec 17.století ve znamení baroka s sebou přinesl velké pohromy. Nejprve bylo město zachváceno morem a poté velikým požárem, který zničil renesanční podobu Dačic. Z barokních památek za zmínku stojí areál františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduánského, sousoší Panny Marie před Novým zámkem a kostel sv. Vavřince. Dačice se staly známými díky roku 1843, který s sebou přinesl jedno světové prvenství, o kterém se budu zmiňovat později.

15

1.3

Památky města

Mezi nejvýznamnější památky města patří oba zámky - Starý zámek, který se nachází na Palackého náměstí, ve kterém dnes sídlí Městský úřad Dačice a Nový zámek, který je dominantou Havlíčkova náměstí a je přístupný veřejnosti. Nový zámek je obklopen anglickým krajinářským parkem o rozloze 10 hektarů. Za zhlédnutí stojí také františkánský klášter, kostel sv. Vavřince s renesanční věží, která je dominantou celého města, radnice, dům č.4 na Palackého náměstí a pomníček věnovaný výrobě první kostky cukru.

2 Muzeum, galerie 2.1 Co je to muzeum? Muzem je místo, kde jsou uchovány doklady o dačické minulosti. Je přitom možné nahlížet na muzeum z více pohledů: Muzeum je dům, ve kterém se střídají výstavy ve kterém jsou trvale vystaveny předměty z historie města a okolí ve kterém se pořádají přednášky a besedy ve kterém jsou uloženy a popsány předměty z historie a přírody města, většina předmětů nemusí být vystavena Muzeum je sbírka předmětů k uchování, aby se předaly dalším generacím. Muzeum jsou lidé, kteří připravují výstavy a přednášky kteří se starají o doklady minulosti a přírody, zachovávají je pro budoucnost kteří připravují knihy o minulosti, seznamují své okolí s bohatstvím uloženým v muzeu

16

Ve skutečnosti je tedy muzeum spojením všech těchto pohledů. Je místem, kde jsou uloženy doklady o lidské minulosti i o přírodě. O tyto doklady se starají odborníci, kteří je pečlivě uchovávají, popisují a třídí. Některé předměty jsou vystaveny ve stálé expozici, jiné uložené v depozitáři. Výstavy se střídají a představují nejrůznější témata. V muzeu se také pořádají přednášky a vydávají knihy. Pracovníci se snaží dělat vše pro to, abychom nikdy nezapomněli na svou minulost.Muzeum tedy shromažďuje doklady a stará se o naše znalosti o živé i neživé přírodě a lidské společnosti.

2.2

Muzeum versus galerie

2.2.1 Muzeum Muzeum je dle definice Mezinárodní muzejní rady stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti. Je otevřená veřejnosti, získává, uchovává, zkoumá a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem vzdělání, studia, potěšení a výchovy. Dle jejich působnosti

se muzea rozlišují na muzea ústřední (národní,

celostátní působnost, specializovaná na určitý obor), regionální (podle správy a významu krajského, oblastního a okresního typu) a muzea městská, která dokumentují historii města a okolí. Muzejní expozice jsou na rozdíl od depozitářů přístupné veřejnosti. [1], [Procházka, 1966, s.239]

2.2.2 Galerie Galerie je instituce, jejímž úkolem je shromažďování uměleckých sbírek. Jsou v ní vystavovány především obrazy, sochy, fotografie, ilustrace a objekty užitého umění. [2]

17

3

Z historie muzea

O počátcích dačického muzea informoval občany dobový tisk v roce 1893. Již zmiňovaného roku se totiž 60 nadšenců z Dačicka sešlo v místostech měšťanské besedy a výsledkem jejich setkání bylo založení Národopisného odboru. Na schůzi kromě zástupců okolních obcí byli přítomni i ředitel telčské reálky K.J. Maška a profesoři J. Beringer a J. Janoušek. Úkolem odboru bylo shromažďování sbírek pro národopisnou výstavu v Praze a rovněž i pro městské muzeum. Na výstavu do Prahy konanou v roce 1895 bylo z Dačic a okolí zasláno na 300 exponátů. [Kučerová, 2003, s.149], [Smutný, 2002, s.265] Národopisný výbor tvořily čtyři sekce, na které dohlížela městská rada. 1) Sekce pro písemné památky, nářečí lidu, pověsti, pořekadla 2) Sekce pro nářadí a náčiní všeho druhu, stavbu a průmysl 3) Sekce pro místopis, statistiku a demografii 4) Sekce pro zpěv, tance a hry Předsedou výboru byl na ustanovující schůzi zvolen tehdejší starosta Josef Příhoda. ] [Kučerová, 2003, s.149], [3] Ve svých počátcích muzeum sídlilo v radním domě, kde si mohli návštěvníci prohlédnout památky z minulosti patřící nejen obci, ale také darované od jednotlivců. Za zmínku stojí například knihy, mince, pečeti, části krojů, výšivky a listiny jako výpovědi z práva, starší majestáty na trhy apod. [Beringer, Janoušek, 1893, s.46] Již v roce konání pražské výstavy prožívá Národopisný odbor krizi a není schopen plnit svou funkci. Z tohoto důvodu byla muzejní činnost svěřena do rukou Knihovního spolku v Dačicích. Tímto krokem vzniká dačický knihovní a muzejní spolek, který činnost muzea řídil v letech 1898 až 1949. Během celé první poloviny 20.století se muzeum potýkalo s nedostatkem prostor pro své sbírky. Docházelo k častému stěhování sbírek - dočasně se sbírky nacházely v obecné škole, později opět na radnici a na krátkou dobu byly také přesunuty do místností Starého i Nového zámku. Poté co knihovní a muzejní spolek ukončil svou činnost, bylo muzeum organizačně spojeno s okresním archivem a to až do podzimu roku 1958, kdy spadal do správy Okresního národního výboru v Dačicích. 18

V této době dochází k jeho dočasnému rozšíření na celý bývalý dačický okres a muzea v Jemnici a ve Slavonicích se stávají jeho pobočkami. Tohoto roku také muzeum získává své vlastní prostory v bývalém františkánském klášteře, kde jsou zřízeny prozatimní expozice ve čtyřech místnostech nacházejících se v přízemí: 1) Síň města Dačic: městské listiny, keramika, mince, staré pohledy na město... 2) Síň 16.století: rozkvět města za Krajířů z Krajku, v době české renesance... 3) Síň doby pobělohorské: ukázky řemesel, dobové obrazy... 4) Národopisná expozice: lidová keramika, staré nářadí, malovaný nábytek... [Kučerová, 2003, s.157], [Stehlík, 2002, s.378], [4] Intenzivní činnost muzea byla započata rokem 1960, kdy je opět majetkem města a jeho vedením je pověřen PhDr. František Křížek. Začínají být pořádány výstavy výtvarného i muzejního zaměření. O rok později byla pro veřejnost zpřístupněna celkem ve čtrnácti místnostech historická expozice a galerie. V roce 1972 bylo právě dačické muzeum vyhlášeno nejlepším muzeem na území Jihočeského kraje. O dva roky později na semináři muzejních pracovníků, jehož pořadatelem bylo zdejší muzeum, byl Františku Křížkovi z rukou ministra kultury udělen titul „Zasloužilý pracovník kultury“. [Vašek, 1983, s. 117], [Kučerová, 2003, s. 157], [Kučerová, 2002, s. 383] Rozšiřování sbírek, opravám a dobudovávání expozic se věnoval i následující ředitel PaedDr. Bohuslav Vašek. Právě on dal podnět k založení programu „Dačického kulturního léta, na kterém se podílelo nejen muzeum, ale i knihovna a kulturní středisko ve městě. Nadále jsou otevírány nové expozice a z důvodu vzrůstajícího počtu muzejních sbírek je nezbytné rozšiřovat a upravovat prostory depozitáře. Od roku 1985 až dodnes je ředitelkou Mgr. Marie Kučerová. Počátkem 90.let minulého století byl klášter podle zákona vrácen františkánskému řádu. Muzeum v onom objektu sídlilo až do konce roku 1995 a od počátku roku následujícího začalo stěhování do nově nalezených prostor v jižním křídle Státního zámku v Dačicích, kde se nachází i nyní. V srpnu roku 1996 byly v 1.poschodí otevřeny výstavní sály a započalo se s pořádáním výstav. [Kučerová, 2003, s.158]

19

4

Expozice muzea

Již jsem zmínila, že muzeum dnes sídlí ve Státním zámku v Dačicích tzv. Novém zámku ve dvou poschodích. Součástí prvního poschodí jsou výstavní sály, galerie, nová expozice věnovaná výrobě první kostky cukru ve městě, kaple pánů Dalbergů a samozřejmě pokladna. Druhé poschodí seznamuje s historií Dačic a jejich rodáky a část zaujímají díla malířů Vysočiny. Nově je zde zpřístupněna pamětní síň dačického hudebního skladatele Vladimíra Fuky. Poslední místnost je národopisná.

Obr. 1: Pohled na jižní křídlo zámku, Zdroj: archiv autorky

4.1

Výstavní sály

Výstavní sály tvoří tři místnosti v prvním poschodí. Výstavy jsou pravidelně obměňovány a je jich zpravidla během roku pořádáno v průměru sedm. Obecně platí, že v jarním a podzimním období jsou konány výstavy s cestopisným či výtvarným zaměřením, neboť právě v těchto částech roku je návštěvnost podstatně nižší.Na druhé straně, v průběhu letních prázdnin, je tématika zaměřena hlavně na rodiny s menšími dětmi, pro které je k dispozici koutek na hraní. Při přípravě velikonočních a vánočních výstav je oslovena široká veřejnost, která může svými výtvory přispět. Jedná se v tomto případě také o mateřské, základní a umělecké školy, které své výrobky zapůjčí.

20

Dále uvádím přehled výstav připravených na aktuální rok 2012: Co dokážou šikovné ruce – jarní výstava 18. března – 15. dubna Jan Říha – Fotografické ohlédnutí Výstava k životnímu jubileu fotografa Vysočiny 21. dubna – 20. května Barevná paleta Výstava prací absolventů výtvarného oboru ZUŠ Dačice 23. května – 10. června Mašinky, vláčky a svět kolem nich Výstava ke 110. výročí otevření trati Telč - Dačice – Slavonice 16. června – 9. září Josef Prodělal: Fotografie Výstava k 65. narozeninám autora 15. září – 17. října Vladimír Tůma – obrazy, pastely Výstava z celoživotní tvorby jindřichohradeckého výtvarníka, rodáka z Dačic 20. října – 25.listopadu Vánoční výstava 2. prosince 2012 – 6. 1. 2013

[Interní zdroje muzea)

Obr. 2: Z velikonoční výstavy, Zdroj: archiv autorky 21

4.2

Galerie

Současná galerie je umístěna ve dvou místnostech ihned naproti výstavním sálům. V jejích sbírkách návštěvníci nejčastěji obdivují díla Maxe Švabinského, kterému jsou věnovány první dvě místnosti. V přilehlé chodbičce je možné spatřit i obrazy dalších výtvarníků 19. a 20. století, např. Cyrila Boudy, Mikoláše Alše, Vojtěcha Hynaise atd. Švabinského výtvarná síň zahrnuje dva sály, ve kterých je vystaveno na pět desítek jeho grafických listů, právě on je považován za zakladatele české užité grafiky. K jeho hlavním tématům patřily příroda, krása ženy, náboženské motivy, autoportréty a portréty významných českých osobností např.: A. Jiráska, T. G. Masaryka, F. Halase a dalších. Nejvíce však návštěvníky upoutají první československé bankovky a poštovní známky, které navrhoval. O vybudování jeho expozice se zasloužil již jmenovaný ředitel František Křížek, který měl jeho rozsáhlou sbírku, a i přesto, že se Švabinský narodil v Kroměříži, byl od městského zastupitelstva v Dačicích roku 1943 jmenován čestným občanem města. Z jeho děl za zmínku stojí návrhy oken pro chrám sv. Víta a obrazy Splynutí duší a Chudý kraj. Původně galerii patřila ještě následující místnost, která však nově seznamuje s historií výroby první kostky cukru v Dačicích. V druhém poschodí za zhlédnutí ještě stojí výtvarná síň malířů Vysočiny Františka Bílkovského a Michaela Floriana, které se budu věnovat v pojednání o historické části muzea. [5], [Dočekal, 2000, s. 8 - 9]

22

4.3

Expozice první kostky cukru

S počátkem sezóny 2011 byla upravena a otevřena nová expozice k výrobě kostky cukru, která se nachází v prvním poschodí muzea. Dříve byla umístěna až v poschodí druhém, což představovalo pro starší návštěvníky nesnáze z důvodu točivého schodiště. Naskýtá se zde možnost prohlédnout si sběratelská balení cukru z celého světa, formy na výrobu homolí, portéry a figuríny manželů Radových, kteří se právě o vznik první kostky cukru zasloužili. Své místo zde mají také různé druhy cukru, které se používají v současné době. Pro mladší ročníky jsou zde na ukázku vystaveny předměty jako štípací kleště či sekáček, které sloužily pro oddělování cukru z homolí. Ve skleněné vitríně je sestaven model cukrovaru, který se ve své době nacházel v Kostelním Vydří. Součástí expozice kostkového cukru je i část věnující se výrobě cukrovinek, kterou v Dačicích vedla paní Juliana Radová. Nyní ale pěkně od začátku... Roku 1829 byl v Kostelním Vydří, ve vesničce vzdálené 3 kilometry od Dačic, otevřen bratry Grebnerovými první moderní řepný cukrovar v západní části habsburské monarchie. Z důvodu nedokonalých technologií a také nevhodných podmínek pro pěstování cukrové řepy byl vyderský cukrovar r. 1832 zrušen. I přesto se ale stal vzorem pro mnohé podniky v Čechách i na Moravě. [6] Již o rok později však byla Františkem Grebnerem a jeho společníkem Jeanem Baptistou Puthonem přímo v Dačicích založena rafinerie cukru. Faktickým vedením podniku byl pověřen F. Grebner, který v Dačicích bydlel a Puthon se zabýval nákupy surového cukru, jeho dopravou a odbytem hotových výrobků. Převážně surový třtinový cukr byl do Dačic dovážen přes Vídeň z italského přístavu Terst a po roce 1844 byl zpracováván již výhradně řepný cukr z domácích zdrojů. Rafinerie byla zřízena na Palackého náměstí v domě č. 4, později byla rozšířena i do domů sousedních. Její vznik s sebou přinesl hospodářské oživení města, především zaměstnání pro místní obyvatelstvo. Koncem 30.let se však podnik dostává do finančních problémů a Grebner se i ze zdravotních důvodů vzdal své funkce. O dalším osudu rafinerie rozhodli Grebnerovi společníci, kteří do Dačic povolali rodáka ze švýcarského Rheinfeldenu, Jakuba Kryštofa Rada. [Smutný, 1995, s.15 - 20]

23

Po příchodu rodiny Radových začíná dačická rafinerie cukru prožívat své nejvýznamnější období. Během jeho vedení dochází již ke zmiňovanému rozšíření o novou tovární budovu, zakoupení nových výrobních strojů a také ve městě jako první začal používat parní stroj. Dačický cukrovar zásoboval nejen jižní a východní Čechy, jihozápadní Moravu a rakouské pohraničí, ale cukr také byl prodávaný ve skladech dačické rafinerie ve Vídni, Pešti, Lvově a v Brně. [6] Roku 1841 je pro lepší využití některých nepodařených výrobků rafinerie manželi Radovými otevřena výrobna kandovaného ovoce, cukrovinek a čokolády. Stejně tak jako cukr byly bonbony, perníky či čokolády odebírány obchodníky ve velkém množství. Cukr byl v té době vyráběn pouze v podobě homolí, klobouků či bochníků. Jejich tvar byl nepraktický pro získávání přesného množství cukru a bylo tedy nezbytné přijít s něčím, co by oslazení oblíbené kávy či čaje ulehčilo. O samotné výrobě kostky cukru se traduje příhoda: Jednoho srpnového dne roku 1841 se paní Juliana při odštípávání cukru z homole zranila na prstu. To ji rozčililo na tolik, že požádala svého muže, aby konečně vymyslel něco, co obtížné odštípávání či odsekávání cukru odstraní. On ještě téhož roku na podzim, v době manželčiných narozenin, před ní předstoupil s truhličkou, která obsahovala 350 bílých a červených kosteček cukru. [6], [7] J. K. Rad totiž vynalezl lis, který kostky vyráběl. Koncem roku 1842 požádal dvorskou komoru ve Vídni o udělení privilegia na tento lis. Privilegium obdržel dne 23. ledna 1843 na dobu pěti let. Po tomto datu začíná být kostkový cukr vyráběn ve velkém pro trh a také se poprvé objevuje ve Vídni pod názvem vídeňský či čajový kostkový cukr. Krátce poté patent zakupují také Prusko, Sasko, Bavorsko, Švýcarsko a Anglie.[Smutný, 2002, s. 211] V průběhu 40. let se dostává rafinerie do problému z důvodu vnějších podmínek a ani vynález kostky cukru neměl takový úspěch, který se zpočátku očekával. Po neshodách se společníky Rad rezignoval na funkci a roku 1846 i se svou rodinou odešel z Dačic. Po jeho odchodu se vedení podniku ujal účetní Andreas Stöger. Výrobna cukrovinek existovala do r. 1850 a činnost rafinerie byla zastavena roku 1852. K hlavním příčinám jejího zániku patřily vysoké náklady na dopravu cukrovky do Dačic, příliš velká vzdálenost od hlavních řepařských oblastí na Moravě a chybějící železniční spojení

24

města s okolním světem. [Smutný, 2002, s. 212 – 213] Roku 1863 byla budova rafinerie zdemolována, zůstaly po ní pouze sklepy, ve kterých byla v roce 1983 nalezena kamenná schránka obsahující letopočet 1841 a iniciály ICR ( Iacob Christoph Rad ), byla v ní pravděpodobně uložena zakládající listina rafinerie. Dnes se v oněch místech nachází divadelní a taneční sál. Ve stejném roce, kdy byla nalezena schránka, byl také kostce cukru postaven žulový pomníček v parčíku nedaleko kostela sv. Vavřince, který Radův vynález připomíná. Na budově kulturního střediska byla roku 2003 prapravnučkou Jakuba Kryštofa Rada odhalena pamětní deska, která na výrobu první kostky v tomto domě upozorňuje. [6] Město Dačice, především tedy městské muzeum se spolupodílí na výstavě „Jak sladký je život“ ve Vídni. Výstava byla zahájena 28. února a je možné ji zhlédnout do 29. června letošního roku v prostorách Hospodářského muzea. Řadu exponátů zapůjčilo právě dačické muzeum, jehož ředitelka na slavnostní vernisáží měla i svůj příspěvek pojednávající o městě Dačice. [8]

Obr. 3: Výroba cukrovinek v Dačicích, Zdroj: archiv autorky

4.4

Zámecká kaple

Zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v roce 1910. Navrhnul ji vídeňský architekt Hans Prutscher, který je i autorem oltáře zhotoveného v roce 1911 ve stylu vídeňské secese. Edmund Pinter zhotovil hlavní oltářní obraz s námětem

25

Nanebevzetí Panny Marie. Po stranách oltáře se mezi hlavami andělů nacházejí v kulatých medailonech reliéfy čtyř evangelistů. V horním nástavci je umístěn oválný obraz Nejsvětější trojice. Kaple patří k prohlídce zámku, ale je přístupná pouze z muzea. Uvnitř kaple je možné uskutečnit svatební obřad, kapacita činí 30 osob. [9]

4.5

Historická část expozice

4.5.1 Pamětní síň Vladimíra Fuky Stálá expozice věnovaná Vladimíru Fukovi byla v dačickém muzeu slavnostně otevřena dne 23. května 2010 pod názvem „ Svět písniček Vladimíra Fuky“. V. Fuka se narodil v Dačicích a již od brzkého mládí se o hudbu zajímal. V šesti letech začal hrát na housle, později i na trombón a klavír. Ve čtrnácti letech složil své první písničky. Po studiích a několika letech, ve kterých učil na různých školách, se v roce 1955 vrátil do rodných Dačic. K jeho prvním dílům patří zhudebnění básně Šlejferna, kterou v šestnácti letech vytvořil pro jednu dačickou kapelu jako waltz. Věnoval se dechové hudbě, psal i hudbu k operetám. Po již zmiňovaném návratu do Dačic vedl třicet let dětský pěvecký sbor, který byl známý v celém kraji. Taktéž řídil soubor dačických učitelů a pěvecký sbor, který fungoval při OÚNZ Dačice. Založil také kapelu Dačičanka a stál při zrodu prvních Festivalů mládežnických dechových hudeb v Dačicích, které trvají dodnes v podobě festivalu Fest Band. Mezi jeho nejznámější díla se řadí: Slavonická polka, Dačická polka, Krajem zní trumpety, Rodná hrouda, Hospůdka pod Landštejnem a další. V. Fuka zemřel dne 22. listopadu 1996. O čtyři roky později byla na jeho rodném domě č. 10 v ulici Antonínská slavnostně odhalena pamětní deska. CD s jeho posledními vydanými písničkami nahranými Telčskou dechovkou je možné si zakoupit v muzejní pokladně. [10] V expozici je k vidění např.: Fukův psací stůl, zápisky, brýle, fotografie z vystoupení, klavír a gramofonové desky s jeho skladbami.

26

4.5.2 Malíři Vysočiny Síň Františka Bílkovského František Bílkovský se narodil 10.srpna 1909 v Mrákotíně na Vysočině a zemřel 18.října 1998 v Brně. Pocházel z chudé rodiny ševce. Jejich dům stál vedle obecné školy a hostince, kde pobývali koně z mrákotínského kamenolomu. A právě zde se již v Františkově raném dětství zrodila láska ke koním. Studoval reálku v Telči a poté pracoval na finančním úřadě v Dačicích. Po výkonu vojenské služby v Brně, tam i od roku 1932 žil. [Kučerová, 2009, s.329] Na rodnou Vysočinu se však velice rád vracel a zaznamenával ji ve svých kresbách. Svému umění se z počátku učil od středoškolských profesorů výtvarné výchovy a později u akademického malíře Antonína Václava Slavíčka v Telči. První Bílkovského kresby byly publikovány ve Studentském časopise v Praze v roce 1926. [11] Ve třicátých letech v Brně byl zapojen do práce pro nakladatelství Moravského kola spisovatelů, navrhoval vazby, upravoval knihy a také se účastnil první členské výstavy Volného sdružení výtvarníků v Brně roku 1934. V brněnském revue pro umění a kulturu působil jako výtvarný kritik a vedl v něm také rubriku výtvarného umění. Ve svém díle se zabýval nejen kresbou a malbou olejem, temperou, kromě akvarelu a kvaše používal také celou řadu grafických technik jako suchou jehlu, litografii, lept, akvatint, dřevoryt a linoryt. Během jeho sedmdesátileté tvůrčí činnosti vzniklo na 360 exlibris, 114 ilustrací a 12 grafických listů ( 5 grafických souborů pro Dačice) a stovky novoročenek. V dačickém muzeu celkem proběhlo jeho jedenáct výstav a v galerii má stálou galerii od roku 1977. [Kučerová, 2009, s. 330 – 331] Ve své tvorbě zachytil především koně, které zpodobňoval v běhu, na pastvě apod. a jeho estetickým ideálem byla krajina Vysočiny. [Vašek, 1989, s. 13] Dačické muzeum ve svých sbírkách má více než 350 jeho obrazů, grafických listů a kreseb. [11] Z Bílkovského děl, které patří muzeu, za zmínku stojí např. kresba Odpočinek, kvaš Pádící koně, lept Ohníček, litografie Dačice – náměstí a mnoho dalších. [Vašek, 1989, s. 63 – 74]

27

Síň Michaela Floriana Michael Florian se narodil 3.června 1911 v rodině vydavatele knih Josefa Floriana ve Staré Říši a měl 11 sourozenců. Otec děti chtěl vychovávat sám a nechtěl je posílat do školy, později se ze všech potomků Josefových stali nadaní malíři, hudebníci, pěvci, řezbáři či restaurátoři. [11] Michael začal malovat odmalička, lákala ho také grafika a dřevoryt, kterému se věnoval společně s linorytem celý život. První kniha, kterou doplnil ilustracemi, mu vyšla v šestnácti letech pod názvem Dětská dobrodružství v Argentině - Carlos a Nikolas. Podílel se na výzdobě knih, které vydával nejen otec, ale i nakladatelství Rudolfa Šeříka a ilustroval i publikace pro Melantrich, Velehrad a další. Kromě toho tvořil také volné grafické listy a na 600 exlibris a 800 novoročenek. Jeho hlavními náměty byla příroda kraje Vysočina, jemu blízká místa jako Stará Říše, Telč a Dačice. K jeho dílům patří i řada portrétů významných osobností. [Kučerová, 2011, s. 215 - 217] V majetku muzea je na 250 jeho grafických listů a právě některé jsou v současnosti vystaveny. Od roku 1958 do roku 1981 zde proběhlo pět Florianových souborných výstav. Michael Florian zemřel dne 25. února 1984 ve Staré Říši.

28

4.5.3 Zajímavé exponáty Nejstarší vyobrazení města Jedná se o akvarel, který byl zhotoven podle starého obrazu v 19.století. Zachycuje dačické Palackého náměstí před velkým požárem roku 1690, který i s následujícími požáry zničil honosné štíty domů, které můžeme dnes vidět v Telči či Slavonicích. [12] Veduty města Tyto obrazy seznamují návštěvníky s podobou města v průběhu 18.století. Jejich prohlédnutím zjistíme, že Dačice nebyly nikdy obehnány hradbami, byly však uzavřeny několika branami. Dobře je patrná rozloha města a jednotlivé památky. [12] Ruka s mečem Tento exponát byl symbolem dačického soudního práva. Od soudu dačického nebyla možnost žádného odvolání k jinému soudu, pouze ke králi českému. Ruka byla vyvěšována až do druhé světové války na staré radnici. Sloužila především v období konání jarmarků a trhů a upozorňovala občany Dačic

na nekalé obchodování a

přijímání úplatků. [12] Dačický graduál Tento malovaný kancionál s 500 listy se řadí mezi nejvýznamnější renesanční dačické památky. Autorem je Jan Lucián zvaný Voják . Kancionál vznikl za peníze dačického měšťana Petra Czundlíka v letech 1586 - 1587. Jeho bukové desky jsou potaženy světlou vepřovicí, ozdobeny slepotiskem a opatřeny masivním odlévaným kováním. Obsahuje především české náboženské zpěvy s notami a iniciálami. Jeho první list tvoří znak tehdejšího pána na Dačicích - Oldřicha Krajiře z Krajku, na druhém listě je znak města . Od roku 1819 byl uschován ve Františkánském muzeu v Brně. Zásluhou ředitele Františka Křížka byl graduál opět navrácen do dačického muzea. Poté se ukázalo, že bude nezbytné dílo restaurovat, neboť docházelo ke korozi železitoduběnkového inkoustu a k následnému narušování textu a barev. V roce 1994 byl díky finanční podpoře ministerstva kultury ošetřen a opraven, aby dále nedocházelo k jeho chátrání. Originál graduálu je uložen v trezoru a v expozici je možné zhlédnout jeho kopii. [Stehlík, 2003, s. B – 11], [12], [Maňasová, 2003, s. 115 - 134] 29

Obraz Matěje Jiřího Kapety Autorem tohoto díla je pravděpodobně Václav Altmann, který pocházel z malířské dačické rodiny. Na portrétě je vyobrazen doživotní primátor Dačic v 17.století Matěj Jiří Kapeta, který byl zakladatelem františkánského kláštera a mecenáš špitálu při kapli sv. Anny pod klášterem. Tento soukeník, původem z Itálie, se zasloužil o obnovu města po třicetileté válce. [12] Madona v oblacích Tato dřevená plastika je dílem Matouše Strachovského, který se také podílel na výzdobě kláštera. Kromě řezbářské a sochařské práce pro Dačice se věnoval tvorbě sochařských a řezbářských památek na Jindřichohradecku. [12] V dačickém muzeu je dále možné si prohlédnout cechovní truhlice, mince, cínové nádobí, sbírku porcelánu, mosazné hodiny a ukázku výrobků ze železárny v Dolním Bolíkově. [12]

4.5.4 Národopisná expozice V poslední místnosti muzea si na své přijdou hlavně starší ročníky, které zde mohou zavzpomínat na své mládí a dětství. Často tam zavítají s vnoučaty či pravnoučaty a ukazují jim s čím vším museli umět pracovat a k čemu ten či onen exponát sloužil. Nástroje na zpracování lnu V tomto poměrně chudém kraji bylo velmi rozšířeno pěstování lnu. Předměty na jeho zpracování pocházejí z vesnických domácností na Dačicku. Nástroje ve stodole V mnoha stodolách bylo možné najít koňský chomout, cepy na mlácení obilí, kosu, dřevěnou velkou míru na obilí, velké pohrabovačky a mnoho dalších. Výroba zboží se slámy a z loubků Loubky jsou štípané kořeny jedle a smrku, které se máčely, sušily a poté se z nich pletly koše na brambory, prádlo a nůše. Pletlo se především v zimě. 30

Formy na perník Dřevěné vyřezávané formy na perník pocházejí z dačického cukrářství a perníkářství u Šicnerů. Z některých forem bylo možné jejich slepením sestavit hračky pro děti. Keramika Na poličce jsou vystaveny talíře a mísa z konce 18. a počátku 19.století, džbánky a obrázky malované na skle. Své místo zde má také zelený koutný hrnec, ve kterém se mamince v šestinedělí nosila slepičí polévka „do kouta“. Výšivky – sváteční ženský horácký kroj Vystavený horácký kroj s čepcem pro vdanou ženu byl obnoven po 2.světové válce a v roce 1946 v něm dačické ženy vítaly prezidenta Edvarda Beneše. Pro tento kroj je typická bílá výšivka, límeček „krádlík“ a šátek ve tvaru trojúhelníku. Původní horácký kroj ženy na Dačicku nosily do konce 19.století. Svatební praporce Toto označení představuje lidovou výšivku, která se vyskytovala především v oblasti Telčska, Dačicka a Třešťska. Praporec čtvercového či obdélníkového tvaru, někdy i se jménem a datem, vlastnila každá obec. Nejčastěji byly vyšívány bavlnkou či vlnou a k jejich hlavním motivům patřili ženich, nevěsta a kolébka s miminem. Používaly se v době, kdy nevěsta převážela výbavu do provdaného místa a pomocí praporců se výbava přehazovala. V této místnosti za zmínku stojí také nástroje pro přípravu jídla jako lis na tvaroh, máselnice, lopata na sázení chleba do pece, pekáč na husu a různé formy na bábovky apod. [13] 4.5.5

Rodáci Dačicka a historie Dačic

V chodbě expozice druhého poschodí se nacházejí portréty a životopisy rodáků Dačicka, mezi které bezpochyby řadíme spisovatele Matěje Mikšíčka, Rudolfa Urbance, Jana Macků, Františka Kopečného, Miloše Noska a mnoho dalších. Ve vitríně na stěně se každý může seznámit s přehledem nejvýznamnějších mezníků města, stejně jako s vývojem počtu obyvatel ve městě. 31

5

Informace o muzeu pro návštěvníky

5.1

Otevírací doba

Leden, únor Úterý – pátek

9 – 12

13 – 16

9 – 12

13 – 16

Březen, listopad, prosinec Úterý – pátek Neděle

13 – 16

Duben, květen, září, říjen Úterý – neděle

9 – 12

13 – 16

9 – 12

13 – 17

Červenec, srpen Úterý – neděle

5.2 Vstupné Prohlídka expozic muzea a galerie: Plné:

40 Kč

Snížené: žáci ZŠ studenti SŠ, VOŠ, VŠ, důchodci

20 Kč

zdravotně postižení členové Klubu přátel výtvarného umění

Výstavy: Plné:

20 Kč

Snížené:

10 Kč

Sleva pro hromadné výpravy žáků

5 Kč

Od sezóny 2011 je v prostorách muzea zpoplatněno fotografování částkou 20 Kč. Volný vstup do expozic a na výstavy mají: • děti do 6 let (kromě hromadných výprav MŠ) • studenti středních a vysokých škol výtvarného směru po předložení studijního průkazu 32

• členové Unie výtvarníků, umělci evidovaní při ČFVU • členové Asociace muzeí a galerií ČR • členové Slovenského svazu muzeí • čeští i zahraniční členové ICOM – Mezinárodní rady muzeí • pracovníci Národního památkového ústavu ČR [14] Kromě stálých expozic a krátkodobých výstav návštěvníci mohou využít badatelské a informační služby, odbornou knihovnu se studovnou či si zakoupit publikace, upomínkové předměty a keramiku. O plánovaných akcích je možné získat informace na webových stránkách, v městském a regionálním tisku, v hromadně sdělovacích prostředcích a nebo na poutačích u zámku a na Palackého náměstí. O muzeu bylo natočeno již několik krátkých dokumentů, např.: v rámci regionálních vysílaní R1 Vysočina: Zrcadlo našeho kraje či Vizitky muzeí.

33

6

Vedlejší činnost muzea

6.1

Pořádané akce

V průběhu roku muzeum ať už samo či společně s městem pořádá mnoho akcí. Již v pořadí šestý masopustní průvod městem proběhl 19. února letošního roku. Masky jsou vítány s otevřenou náručí a vždy je připraven pro účastníky bohatý program. Na první dubnový den letos připadl také již šestý ročník velikonočního jarmarku. Do muzea se sjíždějí všichni ti, kteří předvádějí, co dokážou jejich šikovné ruce. Je možné spatřit např. zdobení kraslic, perníků, pletení pomlázek a drátkování. Všechny výrobky je možné v pokladně muzea či přímo od výrobců zakoupit. Jednou do roka, zpravidla v druhé půlce května, je muzeum otevřeno v rámci muzejní noci od 19 hodin do 24 hodin. Na každý rok je připraven jiný program – různé soutěže, stezka odvahy zámeckým parkem, představení divadelního spolku Tyl, putování historií Dačic atd. Na 18. května je naplánován den otevřených dveří v rámci Mezinárodního dne muzeí. Návštěvníci si tedy mohou všechny expozice prohlédnout zcela zdarma, stejně jako v měsíci září ve Dnech evropského dědictví. Předposlední akcí je zvonkový průvod, který se koná většinou o prvním adventním víkendu a je spojen se slavnostním rozsvícením vánočního stromečku na Palackého náměstí. Týden před nejhezčími svátky roku muzeum pořádá vánoční jarmark, který je koncipován podobně jako velikonoční jarmark, je změněna pouze tématika.

6.2 Vydavatelská činnost Dačické muzeum se podílelo a i nadále podílí na vydánání publikací. Mezi nejvýznamnější patří bezesporu Dějiny Dačic a I. - VI. díl Vlastivědného sborníku. Další publikace: • Dačice a první kostka cukru na světě • DOČEKAL, Jan: O grafice

34

• DOČEKAL, Jan: O Maxi Švabinském • Do muzea s Matějem • JELÍNEK, Josef: Kapitoly o Landštejně • JINDRA, Vítězslav: Divous Horác • JINDRA, Vítězslav: Srdnatý věžník • Kolektiv autorů: Dějiny Dačic • KUČEROVÁ, Marie: Dačice v dobové fotografii a pohlednicích. Dačice 1999 • SMUTNÝ, Bohumír: Po stopách kostky cukru v Dačicích • SMUTNÝ, Bohumír a kol.: Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě. Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko [15]

6.3

Muzejní spolek

V Městském muzeu a galerii v Dačicích proběhla dne 14. září 2000 ustavující valná hromada Spolku. Jedná se o dobrovolné občanské sdružení, které sdružuje zájemce o současnost i minulost Dačic a okolí. Během roku pořádá výlety či „muzejní čtvrtky“. Od začátku dubna, zpravidla do konce září a října probíhají vlastivědné vycházky a výlety. V době činnosti spolku měli lidé možnost navštívit Slavonice, Polnou, Brtnici, Jihlavu, Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice, Jindřichův Hradec a mnoho dalších. Dne 16. října 2011 byly v rámci výletu poprvé překročeny státní hranice – Raabs an der Thaya, zřícenina Kolmitz, Karlstein. Na květen či červen letošního roku je plánuje návštěva Roztěže a Kutné Hory. Během zimních měsíců se konají „muzejní čtvrtky“, což jsou přednášky či besedy na vybraná témata. Začátek je vždy v 17:30 hod ve studovně muzea. V současnosti má spolek 29 členů a jeho předsedkyní je Jana Bisová. Od počátku do konce roku 2010 proběhlo celkem 40 přednášek, 22 vycházek a 20 výletů. Spolek v tomto období vydal již šest čísel Dačického vlastivědného sborníku. [Kučerová, 2011, s. 232]

35

7

Statistiky z muzea

7.1

Návštěvnost

Největší návštěvnost za posledních 30 let muzeum zaznamenalo v letech 2002 a 2004. V roce 2004 do dačického muzea zavítalo celkem 16012 zájemců a to především v letních měsících, neboť od 2.6.2004 - 31.8.2004 v jeho prostorách probíhala výstava pod názvem „Kouzelný svět hraček“, která přilákala nejen rodiny s malými dětmi. Na druhém místě stanul rok 2002 s návštěvností 14211. Opět byl projeven největší zájem o sezónní výstavu s tématikou vláčků k příležitosti 100.oslav otevření trati z Telče do Slavonic. Naopak k slabším rokům patří rok 1992 s 5982 a rok 1990 s 6370 návštěvníky. Za povšimnutí stojí rok stěhování muzea, neboť od zahájení provozu dne 3.8. 1996 do konce prosince si muzeum v nových prostorách prohlédlo celkem 7111 lidí. [Interní zdroje muzea]

7.2 Výstavy Již dříve jsem uvedla, že se výstavy během roku obměňují. Od té doby, co muzeum sídlí ve Státním zámku v Dačicích, se vystřídalo 156 výstav, průměrně 10 ročně. Nejméně jich bylo v prvním roce a nejvíce a to 15 výstav se uskutečnilo v roce 2000. [Interní zdroje muzea]

7.3 Sbírky V současnosti má muzeum a galerie ve svých fondech 17 605 inventárních čísel sbírkových předmětů, celkem tedy na 30000 kusů včetně 1600 obrazů, kreseb a grafických listů. Odborná knihovna čítá kolem 7220 svazků knih a časopisů nejrůznějších oborů. [Kučerová, 2003, s.158]

36

8

Praktický výzkum

8.1

Dotazníkové šetření

Nejdůležitější součástí mé bakalářské práce je dotazníkové šetření, které jsem prováděla od počátku sezóny 2011 do začátku sezóny letošního roku (tedy od dubna 2011 do dubna 2012). Pro jeho potřeby jsem sestavila dva dotazníky - jeden pro cizí návštěvníky a druhý pro návštěvníky s trvalým bydlištěm v Dačicích či v okolí do deseti kilometrů. Dotazníky byly po celou dobu umístěny v pokladně Městského muzea a galerie v Dačicích. Podle uvážení je v době mé nepřítomnosti rozdávala průvodkyně muzea, během různých akcí jsem o jejich vyplnění žádala sama. V úvodu obou dotazníků je zdůvodněno k čemu jejich výsledky budou sloužit a vysvětlení k jejich vyplnění. Dotazník věnovaný cizím návštěvníkům tvoří celkem jedenáct otázek a získala jsem 133 respondentů nejen z různých koutů republiky, ale také nějaké osoby pocházející z České republiky, které dnes žijí v zahraničí. První otázky jsou věnované především zisku nových informací. V závěrečné části jsou umístěny otázky demografické jako věk, pohlaví, vzdělání a bydliště. Celý dotazník je ukončen poděkováním za jeho vyplnění. Dotazník pro místní návštěvníky je strukturován stejně jako dotazník první, je však rozšířen o dvě otázky a pro mé potřeby se výzkumu zúčastnilo celkem 107 respondentů. Otázky byly zpravidla uzavřené, jedna či dvě polouzavřené, kde mohli respondenti vyjádřit svůj názor týkající se toho, co v muzeu postrádají či zda se domnívají, že expozice Vladimíra Fuky má v muzeu své opodstatněné místo. Grafy jsem zpracovala samostatně na základě získaných informací od návštěvníků.

8.1.1

Cíl šetření

Cílem šetření bylo zjistit celkový pohled respondentů na dačické muzeum. Otázky jsem zaměřila především na spokojenost s jednotlivými expozicemi, výstavami a na účast při různých akcích. Hlavním cílem bylo zjištění, jak často se tam lidé vracejí, odkud získávají nové informace o muzeu a zda v něm něco postrádají. 37

8.2

Vyhodnocení dotazníků

8.2.1 Dotazík pro „cizí návštěvníky“ Jste v dačickém muzeu dnes poprvé?

5%

8% 7%

ano ne, již několikrát jsem zde byl ne, již jedenkrát jsem zde byl ne, pravidelně se sem vracím

80%

Graf č. 1: Otázka první

Odpovědi na první otázku mne již od začátku velice zajímaly, především tedy, jak často se lidé do muzea vrací. Z grafu vyplývá, že celkem 80 % návštěvníků, 106 osob bylo tedy v onen den v muzeu poprvé. Další tři možnosti zabíraly v podstatě skoro stejná procenta. Toto svědčí o tom, že dohromady 20 % lidí do muzea opět zavítalo. 11 osob, které tvořily 8 % z celkového počtu, si muzeum prohlédlo podruhé, 9 návštěvníků zde bylo již poněkolikáté ( 7 %) a 5 % turistů se sem rádo vrací. Muzeum tedy má pro již zmiňovaných 20 % lidí své kvality, rádi se tam vrací a to především z důvodu obměňování výstav během roku či otevření a upravení nových a stávajících expozic.

38

Která část muzea Vás nejvíce zaujala?

17% 8%

44%

historická galerie výstava expozice kostky cukru

31%

Graf č. 2: Otázka druhá

Výsledky této otázky mě nijak nepřekvapily. Již dopředu jsem věděla, že nejvíce návštěvníky přiláká expozice věnovaná výrobě první kostky cukru. Nejzajímavější byla totiž pro 44 % osob, tedy 58 lidí. Druhé místo v pomyslném žebříčku získala výstava, jedná se tedy především o tu, které probíhala v období letní sezóny 2011 - „Dětství na kolečkách“. Nejvíce ze všech expozic muzea se líbila 31 % dotázaných, což bylo celkem 41 osob. Bronzovou medaili s 17 % si odnáší historická část muzea, která se nachází v druhém poschodí. Dohromady tedy 23 osob, které se zajímají o historii nejen města obdivovaly nejvíce právě tuto část. Čtvrté místo zaujala galerie se svými 8 %. Dle mého názoru tento výsledek je ovlivněn především vztahem k umění a obrazům. U velké části osob, které takto uvedly, je galerie jejich cílem. Na druhé straně jsou ti, které překvapí, že právě Max Švabinský má v dačickém muzeu svou stálou expozici.

39

Měl/ a byste zájem si prohlídku tohoto muzea někdy zopakovat?

3% 29% ano ještě nevím ne

68%

Graf č. 3: Otázka třetí

Výsledky této otázky skončily pro muzeum velice pozitivně. Již po prohlídce expozic 68 % lidí ( 91 návštěvníků ) potvrdilo, že by tam opět rádo znovu zavítalo. Nutné je počítat s tím, že i mezi těmito skoro 70 % jsou ti, co v den vyplnění dotazníku byli v muzeu poprvé, ale taktéž poněkolikáté. Odpověď „ještě nevím“ uvedlo 39 návštěvníků, což představuje 29 % ze všech dotázaných. Pouze 3 % návštěvníků by si prohlídku muzea zopakovat nechtěly. Domnívám se tedy, že se jim v tomto případě líbila nejvíce stálá expozice, která se neobměňuje a již netouží znovu ji vidět.

40

Věděl/ a jste před návštěvou Dačic, že zde byla vyrobena první kostka cukru na světě?

33% ano ne

67%

Graf č. 4: Otázka čtvrtá

Již před návštěvou Dačic 67 % návštěvníků vědělo, že zde byla vyrobena první kostka cukru. Mezi ně se samozřejmě řadí i ti, kteří do dačického muzea zavítali poprvé. Informace o výrobě první kostky cukru se mohli dočíst na webových stránkách, v publikacích, zhlédnout v hromadně sdělovacích prostředcích. Přímo v Dačicích je možné zavítat na informační středisko, nedaleko od něj se nachází dům s pamětní deskou, kde původně stávala rafinerie cukru a na Havlíčkově náměstí stojí žulový pomník toto světové prvenství připomínající. Celkem 44 osob o historii kostky cukru spojené s Dačicemi nevědělo a tedy těchto 33 % si své nedostatky ve znalostech díky expozici v muzeu mohlo napravit.

41

Je návštěva dačického muzea cílem Vaší cesty?

36%

36% ano ne, pouze projíždím ne,chci si prohlédnout celé město

28%

Graf č. 5: Otázka pátá

Do Dačic především kvůli návštěvě muzea zavítalo celkem 36 % osob. Tedy u 48 osob bylo muzeum cílem jejich cesty, již dopředu měly jeho prohlídku naplánovanou. Stejný počet procent obdržela odpověď, že si sice chtěli prohlédnout muzeum, ale s ním i celé město. Kromě muzea tu totiž za zmínku stojí také Státní zámek Dačice, renesanční věž kostela sv. Vavřince, Starý zámek na Palackého náměstí, ve kterém dnes sídlí Městský úřad v Dačicích, klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského a další památky. U zbylých 28 % dotázaných (37 osob) jejich cesta vede jinam, Dačicemi pouze projíždějí, a tak je využili k předstávce, kterou spojili s návštěvou muzea.

42

Ohodnoťte na stupnici 1 – 5 sezónní výstavu „Dětství na kolečkách“ (1 je nejlepší)

2% 4%

28%

1 2 3 4 5

66%

Graf č. 6: Otázka šestá

Sezónní výstava „Dětství na kolečkách“ probíhala od 5. května do 4. září roku 2011, tedy po celou turistickou sezónu. Několik desítek kočárků, které bylo možné vidět, pocházelo z ucelené sbírky paní Miloslavy Šormové, která se společně s manželem věnuje nejen samotnému sběru, ale také opravám a rekonstrukcím. [16] Nejčastěji byla sezónní výstava hodnocena na výbornou. „Jedničku „ tedy obržela celkem od 66 % návštěvníků. Odpověď „chvalitebně“ zvolilo 37 lidí, což představovalo 28 % ze všech dotazovaných. Známku „tři“ výstavě udělily pouze 4 % návštěvníků. Hodnocení „dostatečně“ se vyskytlo pouze ve třech případech. Nevím sice, co dané osoby k tomuto rozhodnutí vedlo, ale já osobně se domnívám, že se jedná o nepozornost při čtení zadání otázky, tedy že došlo k záměně známek v opačném pořadí.

43

Kde jste získal/ a informace o dačickém muzeu?

9% 20% 42%

v hromadně sdělovacích prostředcích v tisku na webu od známých / příbuzných

29%

Graf č. 7: Otázka sedmá

Výsledky této otázky pro mě byly milým překvapením. Zjistila jsem totiž, že o dačickém muzeu se hodně mluví, neboť celých 42 % respondentů uvedlo, že informace o muzeu získalo od svých známých či příbuzných. Dalším zdrojem jsou pro návštěvníky webové stránky, které před výletem do Dačic zhlédlo 38 osob. K nezanedbatelným zdrojům patří také regionální tisk vyskytující 27 krát. V hromadně sdělovacích prostředcích o dačickém muzeu zaslechlo či zhlédlo příspěvek celkem 9 % návštěvníků.

44

Pohlaví

37% muž žena

63%

Graf č. 8: Otázka osmá

Z tohoto grafu vyplývá, že mého výzkumu se účastnily více ženy. Jejich část tvoří 63% dotazovaných. Z celkového počtu 133 osob mi dotazník vyplnilo 49 mužů. Domnívám se, že ženy muzeum navštěvují více, ale řekla bych, že hlavním důvodem výsledků této otázky je, že ženy jsou více ochotné dotazník vyplňovat.

45

Věk

22%

7% 17% méně než 18 18-30 31-45 46-60 více než 60

21% 33%

Graf č. 9: Otázka devátá

Mezi všemi návštěvníky, které muzeum navštívili v době výzkumu a byli požádáni o vyplnění dotazníku, největší procento (33%) tvoří střední věková vrstva od 31 - 45 let. Tito jsou již většinou finančně i materiálně zabezpečeni a zavítají sem zpravidla v párech nebo s celou rodinou. Druhou nejvíce početnou skupinu (22%) představují mladiství mladší než 18 let. Jednalo se tedy o studenty středních škol a učilišť, které muzeum navštívili společně s rodiči nebo se školní třídou. Ve věku 18 – 30 odpovídalo 21% respondentů, což bylo tedy 28 osob. Ze všech dotazovaných se 17 % pohybovalo ve věkovém rozmezí 46 - 60. Domnívám se, že se právě tato skupina patří mezi jednu z těch, které tyto instituce vyhledávají nejčastěji, ale mého výzkumu se jich zúčastnilo poněkud méně, než jsem původně počítala. Nejmenší vzorek návštěvníků tvoří lidé v důchodovém věku nad 60 let. Jde tedy o 7 % respondentů, které dle mého úsudku tvoří ti, kteří během ekonomicky aktivního života neměli dostatek času na cestování a poznávání a tedy se snaží dohnat, co zameškali.

46

Vzdělání

21%

27% základní vyučen střední s maturitou vysokoškolské

15%

37%

Graf č. 10: Otázka desátá

V mém dotazníkovém šetření převažovalo s 37 % vzdělání střední s maturitou u 49 lidí. Co se týče četnosti, na druhém místě, se vyskytovalo vzdělání vysokoškolské s 27 %. Vzorek lidí s ukončeným základním vzdělání s počtem 21 % se skládá především z mladých lidí momentálně studujících střední školu. Nejméně respondentů (15%) ukončilo studium ziskem výučního listu.

47

Bydliště (kraj)

4% 4%1% 1%

12%

5% 2% 7%

10% 2%

4% 10%

18%

Vysočina Jihočeský Karlovarský Královehradecký Jihomoravský Praha Středočeský

Pardubický Plzeňský Moravskoslezký Ústecký Olomoucký Liberecký Zahraničí

20%

Graf č. 11: Otázka jedenáctá

Nejvíce respondentů mého šetření pocházelo z kraje Praha (20%) a Středočeského kraje (18%) Je tedy možné usuzovat, že rádi zavítají do jižních Čech. Třetím nejčastějším krajem je Vysočina (12%), odkud přijelo 16 lidí. Jihomoravský kraj a Jihočeský kraj obdržely 11 %. Tyto oba kraje představují především turisté, kteří se do muzea již několikrát či pravidelně vrací. Za zmínku stojí také 7 % lidí z Pardubického kraje. Mezi nejméně frekventované kraje patří Karlovarský, Královehradecký, Olomoucký, Ústecký, Plzeňský, Liberecký a Moravskoslezký. Jejich hodnoty se pohybují od 1 % do 5 %. Zajímavostí je, že mého výzkumu se zúčastnilo také pět osob žijících dnes v zahraničí – na Slovensku a v Rakousku.

48

8.2.2 Profil „cizího návštěvníka“ Z mého dotazníkového šetření vyplynulo, že celých 80 % návštěvníků bylo v muzeu poprvé. Milým zjištěním pro mě samozřejmě bylo, že zbylá část respondentů se k prohlídce jeho expozic již alespoň jedenkrát vrátila. Nejvíce návštěvníky upoutá expozice věnovaná výrobě první kostky cukru a poté sezónní výstava. Velkým plusem pro muzeum je zjištění, že téměř 70 % dotazovaných do něj v budoucnu někdy opět zavítá. Dnes především díky internetu si mnozí turisté před svým výletem či dovolenou dopředu zjistí, co v daném místě stojí za zhlédnutí, čím se proslavilo apod. Příkladem tohoto je i skutečnost, že více než 65 % respondentů před návštěvou Dačic a prohlídkou dačického muzea již dopředu vědělo, že v Dačicích byla vyrobena první kostka cukru na světě. V nejvíce případech je u návštěvníků cílem cesty nejen muzeum, ale také chtějí poznat další památky, které se v Dačicích nacházejí, chtějí si tedy prohlédnout celé město. Sezónní výstava „Dětství na kolečkách“ byla v nadpoloviční většině hodnocena na výbornou, což signalizuje, že výstavy probíhající v letních měsících jsou opravdu velice oblíbené. Z výsledků sedmé otázky vyplývá, že o dačickém muzeu se mezi lidmi hodně mluví, neboť nejvíce dotazovaných se o jeho expozicích a akcích dozvěděla od svých známých a příbuzných. Odvažuji se říci, že ženy muzeum navštěvují více, ale domnívám se, že právě ženy jsou více ochotné se dotazníkového výzkumu zúčastnit, v mém případě se jedná o 63 % žen. Mezi návštěvníky převažuje věková skupina v rozmezí 31 - 45 let. Za hlavní důvod považuji to, že právě tito respondenti mají již své rodiny, zaměstnání a relativně dostatek finančních prostředků na výlety. Na druhé straně část osob blížící se věkem ke konci rozmezí může již mít děti téměř dospělé a tedy rodiče v mnohých případech již cestují sami. Účastníci mého výzkumu měli nejčastěji ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Zajímavostí je, že nejvíce respondentů pocházelo z Prahy a Středočeskéhé kraje, kteří si jižní Čechy vybírají jako vhodné místo pro svůj odpočinek.

49

8.2.3 Dotazník obyvatele Dačic a okolí Jak často zavítáte do dačického muzea?

13%

4%

5% 20%

vždy při změně výstavy několikrát do roka jednou za rok jednou za několik let jsem zde poprvé

58%

Graf č. 12: Otázka první

Občané Dačic a blízkého okolí navštěvují muzeum nejčastěji (58 %) několikrát do roka. Jednou do roka si jeho expozice prohlédne 20 % respondentů, což představuje 21 osob. Vždy při změně výstavy do muzea zavítá 13 % všech dotazovaných. Jednou za několik let ho navštíví 5 % lidí a 4 % těch, kteří se mého dotazníkového šetření zúčastnily dačické muzeum zhlédly poprvé.

50

Výstavy jakého typu Vás zajímají nejvíce?

15% 32% přírodovědné výtvarné velikonoční a vánoční výstavy tématické výstavy během sezóny

22%

31%

Graf č. 13: Otázka druhá

Návštěvníky nejvíce upoutají tématické výstavy během hlavní sezóny, které zpravidla probíhají od konce května do září. Výstavy tohoto typu zajímají celkem 32 % respondentů. Pouze o 1 % méně ( 33 osob) obdržely velikonoční a vánoční výstavy. Domnívám se, že tato skutečnost je ovlivněna především tím, že těchto výstav se aktivně účastní nejen děti v rámci zájmových kroužků a škol, ale i zruční dospělí. Jejich příbuzní a známí poté výstavy navštěvují a chtějí jejich výrobky vidět v muzeu vystavené. Výtvarné výstavy vyhledává 22 % všech dotazovaných, které tvoří především ti, kteří se podobným činnostem věnují a s výtvarnou činností mají úzký vztah. Nejméně respondentů (15 %) přílákají výstavy přírodovědné, které se však v muzeu nevyskytují příliš často.

51

Jak hodnotíte novou expozici věnovanou výrobě první kostky cukru na světě? Uveďte na stupnici 1 – 5, kdy 1 je nejlepší hodnocení.

3% 32% 1 2 3 4 5 65%

Graf č. 14: Otázka třetí

Již dříve jsem uvedla, že púvodně byla expozice věnovaná výrobě první kostky cukru v Dačicích umístěna v druhém poschodí muzea. Obyvatelé Dačic a okolí většinou prvotní verzi již dříve zhlédli a mohli tedy porovnat rozdíl. Největší změna tkví v zařazení expozice k výrobě cukrovinek, která byla svěřena do rukou paní Juliany Radové. Od 65 % respondentů získala „kostka cukru“ „výbornou“. „Chvalitebně“ ji hodnotilo celkem 34 návštěvníků, což představuje 32 % všech dotazovaných. Pouhá 3 % respondentů jí udělila „známku 3“.

52

Je něco, co v dačickém muzeu postrádáte? V případě odpovědi „ano“, uveďte konkrétně co.

8%

ano nevím ne 36%

56%

Graf č. 15: Otázka čtvrtá

V dačickém muzeu 56 % návštěvníků nic nepostrádá, je tedy s jeho expozicemi spokojeno. Odpověď „nevím“ uvedlo celkem 36 %, která byla tvořena 39 osobami. Ze všech dotázaných 8 % ( 9 osob) odpovědělo, že něco v muzeu postrádají. Kavárnu a drobné občerstvení postrádá dohromady 7 osob. Tuto skutečnost mohu potvrdit, neboť ještě před zahájením mého výzkumu jsem byla svědkem toho, že se návštěvníci ptali, kde si svou oblíbenou kávu mohou dát. Jsou totiž většinou zvyklí na to, že v prostorách zámeckého nádvoří či zámeckého parku nějaká malá kavárička či bufet stojí. I já sama mohu říci, že jsem se snad pokaždé setkala s tím, že bylo možné tyto služby v blízkosti takovýchto instutucí využít. Zbylé dvě osoby v dačickém muzeu marně hledaly předměty od sběratelů z Dačicka a informace o hasičských sborech, které ve městě fungují. Domnívám se, že v tomto případě se jedná o velké záliby obou jmenovaných. Co se týče sběratelů, tak mnohé exponáty, které jsou umístěny v druhém poschodí, pocházejí právě z rodin a venkovských statků a sídel v okolí Dačic, které je muzeu zapůjčily či věnovaly. Sběratelé balených cukrů si na své přijdou v rámci expozice cukru.Balení jsou od sběratelů z celého světa. Já osobně jsem nikdy v žádném muzeu nezahlédla žádnou část věnovanou hasičským sborům. 53

Navštěvujete akce muzea? (velikonoční a vánoční jarmark, muzejní noc, masopust)

28%

29%

ano, pravidelně ano, občas ne

43%

Graf č. 16: Otázka pátá

Muzejní noc, jarmarky, masopust a další akce, které muzeum v průběhu roku pořádá, navštěvují obyvatelé Dačic a jejich blízkého okolí v nejvíce případech „občas“. Ze všech respondentů totiž 43 % uvedlo, že tyto akce navštěvují občas. Dle mého názoru se jedná o velmi příjemné zpestření jinak všedního dne. „Pravidelně“ tyto události přilákají celkem 29 % všech dotázaných. Akce tohoto typu vůbec nenavštěvuje 28 % účastníků mého výzkumu.

54

Odkud se dozvídáte o nové výstavě? V případě odpovědi „odjinud“, uveďte odkud.

8%

11%

30%

27%

z pozvánky, kterou dostanu od přátel, známých z tisku z vývěsní tabule z plakátů odjinud

24%

Graf č. 17: Otázka šestá

Nejčastějším zdrojem informací (30 %) o nové výstavě probíhající v dačickém muzeu jsou vývěsní tabule. V tomto případě mluvíme o tvz. „poutačích“ na výstavy, které jsou obměňovány dle aktuální výstavy před vchodem do zámeckého parku a na Palackého náměstí v Dačicích. Tyto tabule připravuje průvodkyně muzea dle návrhu ředitelky. Tabule je vždy vhodně barevně i graficky upravena dle tématiky a ročního období. Z výsledků této otázky vyplývá, že své zážitky z výstav si lidé často říkají, předávají. O nových výstavách se tedy 27 % respondentů dozvídá od přátel a známých. Díky městskému i regionálnímu tisku, ve kterém vždy kulturní akce mají své místo, se o probíhajících a nastávajích výstavách či akcích dozvídá 24 % všech návštěvníků. Důležitým zdrojem informací jsou také pozvánky, které jsou pravidelně před slavnostní vernisáží doručovány stálým a významným návštěvníkům muzea. V mém výzkumu tuto možnost uvedlo celkem 11 % dotázaných. Plakáty ve školách a na různých jiných místech ve městě zhlédlo 8 % respondentů. Chtěla bych ale uvést, že v tomto případě mohla tato odpověď získat více příznivců díky záměně plakátů a vývěsních tabulí.

55

Chodíte na vernisáže?

3% ano, pravidelně ano, občas ne

36%

61%

Graf č. 18: Otázka sedmá

Každá nová výstava je zahájena slavnostní vernisáží, která probíhá zpravidla v průběhu nedělního odpoledne. Během ní své úvodní slovo přednese ředitelka muzea, která seznámí s tématikou, autorem apod. Těchto vernisáží se účastní především příbuzní a známí osoby, které se výstava týká a také významné osobnosti města. Zpravidla je pro účastníky připraveno drobné občerstvení. Celkem 61 % dotazovaných uvedlo, že se vernisáží neúčastní. Vernisáž si „občas“ nenechá ujít 36 % respondentů. Pravidelně se slavnostního zahájení nové výstavy účastní 3 osoby.

56

Účastníte se akcí, které pořádá muzejní spolek? (besedy = muzejní čtvrtky, výlety)

3% 26% ano, pravidelně ano, občas ne

71%

Graf č. 19: Otázka osmá

Již dříve jsem uvedla, že při muzeu byl v roce 2000 zřízen muzejní spolek, který pořádá besedy či výlety. Vždy dopředu je veřejnost s akcemi tohoto typu seznámena prostřednictvím tisku či webových stránek. Většina respondentů (71 %) mého šetření se těchto akcí neúčastní. Nabídku muzejního spolku využije „občas“ 26 % dotazovaných. „Pravidelně“ si tyto události nenechají ujít 3 osoby, které jsou dle mého úsudku právě členy muzejního spolku.

57

Domníváte se, že síň věnovaná Vladimíru Fukovi má v muzeu své opodstatněné místo? V případě odpovědi „ne“ uveďte důvod.

3% 27% ano nevím ne

70%

Graf č. 20: Otázka devátá

Před vybudováním této síně se vyjednávalo, kde vůbec bude zpřístupněna. Naskytla se tu i možnost, že by své místo mohla mít v dačické umělecké škole. Poté však bylo rozhodnuto, že bude vybudována právě v druhém poschodí dačického muzea. O této skutečnosti však mnoho lidí dříve nevědělo. Celkem 70 % všech dotázaných uvedlo, že je vhodně umístěna v muzeu. Ze všech respondentů 27 % označilo odpověď „nevím“. Pouze tři osoby mého výzkumu se domnívají, že by měla být tato síň umístěna právě v prostorách umělecké školy.

58

Pohlaví

35% muž žena

65%

Graf č. 21: Otázka desátá

Při vyhodnocení dotazníků „cizích“ návštěvníků jsem zmínila, že ženy byly více ochotné se výzkumu zúčastnít, což se mi potvrdilo i nyní. Ze všech dotázaných bylo 65 % žen, u kterých se opět odvažuji říci, že i více instituce tohoto typu navštěvují. Zbylých 35 % respondentů tedy představovali muži.

59

Věk

12%

17%

23%

méně než 18 18-30 31-45 46-60 více než 60

22%

26%

Graf č. 22: Otázka jedenáctá

Co se týče věku, nejvíce osob celkem 26 % spadalo do věkové skupiny 31 - 45 let. Tuto část tvoří především rodiny s dětmi, které navštěvují sezónní a velikonoční a vánoční výstavy. Druhou největší četnost (23%) má skupina 46- 60 let, což jsou osoby, které mají většinou osamostatněné děti a do muzea zavítají s partnerem. Pouze o jedno procento méně obdržely osoby zapadající do věkového rozmezí 18 - 30 let. Ve věku méně než 18 let odpovídalo 17 % respondenů, kteří přicházeli buď s rodiči nebo v rámci školní výuky. Osoby starší více než 60 let se mého výzkumu zúčastnily nejméně s četností 12 %.

60

Vzdělání

14% 31% základní vyučen střední s mat. vysokoškolské

14%

41%

Graf č. 23: Otázka dvanáctá

Obdobně jako v případě dotazníku pro „cizí“ návštěvníky nejvíce dotazovaných (41%) mělo v den jejich účasti na výzkumu ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Ze všech respondentů dosáhlo základního vzdělání 31 %, které představovali především studenti středních škol a také starší občané. Stejné zastoupení ve výzkumu (14%) zaujímají občané s výučním listem a vysokoškolským diplomem.

61

Bydliště

25% Dačice Obec 5 km Obec 10 km

10% 65%

Graf č. 24: Otázka třináctá

Ze všech dotazovaných návštěvníků celkem 65 % tvořili občané Dačic, kteří spojí prohlídku dačického muzea například s procházkou v zámeckém parku. Druhou nejvíce se vyskytující skupinou (25%) jsou lidé s trvalým bydlištěm, které je vzdálené nejvíce deset kilometrů od Dačic. Obyvatelé pocházející z obcí ve vzdálenosti čítající maximálně pět kilometrů od města představovali pouze 10 % všech respondentů.

62

8.2.4 Profil „místního“ návštěvníka Obyvatelé Dačic a okolí muzeum nejčastěji navštěvují několikrát do roka. Domnívám se, že především v období velikonočních a vánočních výstav a také během letních prázdnin, kdy v muzeu probíhají sezónní výstavy s různou tématikou zaměřenou hlavně na mladší návštěvníky. Největší zájem ze strany respondentů je o sezónní tématické výstavy a také o velikonoční a vánoční výstavy. Již dříve jsem zmínila důvod, proč tomu tak je, že se aktivně výstav účastní také děti apod. Novou expozici věnovanou výrobě první kostky cukru v Dačicích většina dotazovaných hodnotila velice pozitivně. Téměř 60 % respondentů v dačickém muzeu nic nepostrádá, jsou s expozicemi spokojeni. U těch, kteří něco postrádají, se nejčastěji objevila absence kavárny a drobného občerstvení v blízkosti zámku. Akcí muzea jako jsou jarmarky, muzejní noc, masopust a další se dotazovaní účastní v nejvíce procentech občas. Nejdůležitějším zdrojem informací o nové výstavě jsou vývěsní tabule umístěné na dvou místech ve městě. Více než nadpoloviční většina mého výzkumu zpravidla nevyužívá možnosti slavnostního zahájení nové výstavy. Raději si počkají na „klidnější“ prohlídku. Muzejní čtvrtky čili besedy a výlety v rámci muzejního spolku více než 70 % účastníků výzkumu nevyhledává. Ze všech respondentů se 70 % domnívá, že síň věnovaná hudebnímu skladateli Vladimíru Fukovi má v muzeu své opodstatněné místo. Zapojit se do mého výzkumu bylo ochotno obdobně jako u prvního dotazníku téměr jednou tolik více žen než mužů. Největší zastoupení představují osoby spadající do věkového rozmezí 31 - 45 let. Co se týče vzdělání, tak převažuje ukončené středoškolské s maturitou. Jak jsem již dopředu předpokládala, nejvíce dotazovaných má své trvalé bydliště v Dačicích.

63

8.2.5 Návrhy na zlepšení Z mého dotazníkového šetření vyplynulo, že těm, kteří v muzeu něco postrádají, tam schází možnost zakoupení kávy, teplých nápojů a drobného občerstvení a to v průběhu celého roku. Sama musím říci, že na každém zámku vždy nějaký malý bufet své místo má. Navrhuji tedy v budoucnu tento problém vyřešit. Nejlépe po společné domluvě s vedením zámku, který v zámecké pokladně má dvě místnosti volné nebo například využít prostory zámeckého parku. Aby však taková novinka nepřinášela pro muzeum i zámek mnoho starostí navíc, tak bych v tomto případě doporučila nalezení patřičné osoby, která by nový podnik byla schopna a ochotna vést po všech stránkách. Domnívám se, že tato skutečnost by pro obě instituce byla velikým přínosem. Myslím si, že pro návštěvníky muzea, především tedy pro rodiny s dětmi by bylo vhodné zařazení mnou uvedeného kvízu „Co Vám utkvělo v hlavě z dačického muzea?“. V letních měsících jsem osobně navštívila muzeum v Jičíně, které nabízelo prohlídku hrou a lidé se velice rádi aktivně do prohlídky zapojili. Dle mého názoru si díky tomu návštěvníci z expozic zapamatují mnohem více. Již několikrát, zpravidla v průběhu letní sezóny byla pro zájemce připravena jakási soutěž, která spočívala ve vystavení předmětů z dob babiček či prababiček, které jsou jinak uschovány v depozitáři. U každého exponátu se nacházely tři možnosti a za správné odpovědi byli účastníci zařazeni do slosování například o publikace, které muzeum vydalo. Sama jsem se přesvědčila o tom, že tato hra dle televizního pořadu Kurf byla velice oblíbená a z tohoto důvodu bych navrhla umístění jedné vitríny po celý rok s podobnými předměty například v druhém poschodí muzea. Každý rok by byly vystavené exponáty obměňovány, aby mohli si i pravidelní či vracející se návštěvníci své vědomosti či odhad vyzkoušet. Ti, kteří by dosáhli všech správných odpovědí, by byli opět zařazeni do slosování o knižní odměny. Znovu bych také zavedla soutěže typu „O nejkrásnější kraslici“, „O nejhezčí perníček“, které je možné spatřit na výstavě.

64

8.3

Řízené rozhovory

8.3.1 Velikonoční jarmark Dne 1.dubna 2012 v Městském muzeu a galerii v Dačicích proběhl již 6. velikonoční jarmark za účasti více než tisíce návštěvníků. V letošním roce zde byl rekordní počet prodejců a téměř 20 zručných tvůrců předvádějících různé techniky používané při tvorbě jarní výzdoby. Nakoupit si a zhlédnout ukázky zdobení perníčků, pletení pomlázky a dalších činností si mohl každý od jedné do páté hodiny odpolední nejen v prostorách muzea, ale také na zámeckém nádvoří a v zámecké pokladně. Během tohoto jarmarku jsem provedla dva řízené rozhovory s těmi, kteří předvádějí svou zručnost.

8.3.2 Rozhovor s RNDr. Kateřinou Kuřinovou Paní Kuřinová, věnující se květinovému aranžmá, bydlí v Nové Vsi u Batelova. Jaký je Váš vztah k muzeu, jarmarku? Muzeum, respektive zámek znám od dětství, protože pocházím z Jihlavy, která není daleko a jezdili jsme tam už na školní výlety.. Konkrétně k současné situaci bych uvedla to, že se mi moc líbí krásné prostředí, park, okolí i interiéry muzea a obdivuji ty, kteří jarmark vymysleli a drží ho v takové kvalitě spoustu roků. Je to akce, na které se potkávají profesionální i příležitostní řemeslníci, veřejnost se může seznámit s různými řemesly, vše je doplňováno zajímavými výstavami, myslím si prostě, že se jedná o velice zdařilou akci, která ačkoliv je i prodejní, má i svoji velkou kulturní hodnotu. Odkud jste se dozvěděla o možnosti aktivní účasti na jarmarku? Již přesně si to nepamatuji, ale domnívám se, že mě tehdy oslovila přímo paní ředitelka Kučerová. Předvádíte svoji tvorbu na obou jarmarcích? Ano

65

Pokolikáte se účastníte jarmarku? Již od prvního ročníku Vyplatí se Vám účast na těchto akcích? Zatím pokaždé se mi to vyplatilo, ale dnes si tím nejsem tak jistá. O co je největší zájem? O autorské aranžmá Kdo nejvíce nakupuje Vaše výrobky? Ženy Jak dlouho se věnujete této činnosti? Od roku 1996, co vlastním živnostenský list. Kdo nebo co Vás k tomu přivedlo? Koníček, láska ke květinám, baví mě to Kolik času týdně přibližně trávíte touto zálibou? Jelikož je to moje živnost, tak minimálně 40 hodin týdně. Inspirovala jste někoho ve svém okolí ke stejnému hobby? Ne. Při práci mi pomáhají moji zaměstnanci.

8.3.3 Rozhovor s Mgr. Sylvií Muselovou Paní Muselová, která se zabývá malbou na šité hračky, keramiku, kachle a pohlednice, pochází z Mutné. Jaký je Váš vztah k muzeu a k jarmarku? Muzeum ráda navštěvuji už řadu let, dříve jsem tedy obdivovala různé výstavy, akce a nyní jsem ráda, že se mohu jarmarků účastnit osobně a představovat svou tvorbu. 66

Odkud jste se dozvěděla o možnosti aktivní účasti na jarmarku? Původně jsem se na jarmarky chodila dívat jako návštěvník, později jsem začala prezentovat svoji nabídku. Předvádíte svoji tvorbu na obou jarmarcích? Ano Pokolikáté se účastníte jarmarku? Dnes jsem tu podruhé. Poprvé jsem předváděla o vánočním jarmarku. Vyplatí se Vám účast na těchto akcích? O vánočním jarmarku ano, dnes jsi však nejsem jistá. O co je největší zájem? Pokaždé o něco jiného, dnes o rámované pohlednice. Kdo nejvíce nakupuje Vaše výrobky? Mladé maminky s dětmi a babičky pro vnoučátka. Jak dlouho se věnujete této činnosti? 2 roky Kdo nebo co Vás k tomu přivedlo? Vztah k výtvarné činnosti Kolik času týdně přibližně trávíte touto zálibou? Moc, někdy i více než 10 hodin denně, živím se tím Inspirovala jste někoho ve svém okolí ke stejnému hobby? Občas pořádám různé akce věnované dětem

67

8.3.4 Informace získané z řízených rozhovorů Obě dotazované ženy se živí právě tou činností, kterou představovaly na velikonočním jarmarku. Z toho důvodu tedy většinu dne tráví svou prací, která je naplňuje. Obě svou tvorbu nabízejí také na internetovém obchodě, což také nějaký čas zabere. Týdně své práci i zálibě věnují více než 40 hodin. Jelikož se v jejich případě nejedná pouze o jarní výrobky, je možné se s nimi setkat i na druhém jarmarku, které muzeum pořádá krátce před Vánocemi. Obzvláště právě v ten čas hlavně u paní Muselové nakupují lidé dárky pro své blízké, především tedy po jejich tvorbě zatouží ženy, které si udělají radost samy sobě (v podobě květin) či dětem ( kachle, pohlednice). Těchto akcí se účastní pravidelně a zatím vždy se jim jejich přítomnost vyplatila. Tentokrát si však ziskem nebyly jisté. U paní Kuřinové je největší zájem o její autorské aranžmá a u paní Muselové je pokaždé zájem o něco jiného - tentokrát o rámované pohlednice. Obě převádějící k jejich práci pojí láska - u paní Kuřinové, která se vazbami zabývá již od roku 1996, ke květinám a u paní Muselové, věnující se malbě 2 roky, k výtvarné činnosti. Paní Kuřinová, která se aktivně zapojila do průběhu jarmarku již od prvního ročníku, byla zřejmě přímo oslovena a požádána paní ředitelkou o její účast. Na druhé straně paní Muselová zpočátku zavítala na jarmarky jako návštěvník a až koncem minulého roku se jako předvádějící představila poprvé. Obě ženy nabízejí pro zájemce možnost vyzkoušet si aranžmá či malbu během různých akcí či kurzů.

68

8.4 Kvíz Pro zpestření prohlídky dačického muzea navrhuji kvíz „Co Vám utkvělo v hlavě z dačického muzea?“, který by se mohl stále nacházet přímo v první místnosti galerie. Každý dle chuti a času by se mohl pokusit o jeho zdárné vyplnění. Ti, kteří dosáhnou nejvíce dvě chyby, obdrží v muzejní pokladně sladkou odměnu. Otázky kvízu: 1. Kde se narodil výtvarník Max Švabinský? 2. Kdo vynalezl lis na výrobu kostek cukru? 3. Kdy byla vyrobena první kostka cukru? 4. Z jakého roku pochází první písemná zmínka o Dačicích? 5. Který panovnický rod nechal vystavět oba zámky a v jakém období? 6. Kdo je autorem Dačického graduálu? 7. Při jakých příležitostech se používala děla vystavená v expozici a odkud se z nich střílelo? 8. Ve kterém roce postihl Dačice největší požár, který zničil renesanční štíty měšťanských domů? 9. Co nejraději maloval František Bílkovský? 10. Jmenujte alespoň dvě skladby dačického hudebníka Vladimíra Fuky. 11. Uveďte pojmenování ozdobného límečku u horáckého kroje. 12. Jak se jmenuje nádoba na zadělávání chleba? 69

Správné odpovědi: 1. Max Švabinský, čestný občan Dačic, se narodil v Kroměříži. 2. O výrobu lisu se zasloužil Jakub Kryštof Rad. 3. Rokem vyrobení první kostky cukru v Dačicích se uvádí letopočet 1843, kdy J.K. Rad získává privilegium na výrobu kostek. 4. První písemná zmínka o městě byla zaznamenána v roce 1183 v Želivské kronice. 5. Jedná se o druhou polovinu 16.století, kdy majitelé Dačic byli Krajířové z Krajku. 6. Autorem tohoto kancionálu je Jan Lucián zvaný Voják. 7. Děla se používala při slavnostních příležitostech (např. narozeniny císaře) a střílelo z nich se od Třech křížů nad klášterem. 8. Největší požár propukl v roce 1690. 9. Hlavním námětem děl tohoto rodáka z Mrákotína byli koně. 10. Z více jak 300 jeho skladeb můžeme jmenovat Dačickou a Slavonickou Polku, Dva šátečky a Krajem zní trumpety. 11. Pro ženský sváteční horácký kroj byl typický límeček „krádlík“. 12. Chléb se zadělával v dřevěné díži.

70

Závěr V teoretické části mé bakalářské práce jsem krátce představila město Dačice, ve kterém se muzeum nachází a vysvětlila pojmy muzeum a galerie. Za tímto stručným seznámením následuje pojednání o historii dačického muzea a ucelený přehled o všech jeho expozicích, které je možné zhlédnout. Dále teoretickou část tvoří také informace pro návštěvníky a akce, které muzeum v průběhu roku pořádá. V závěru teoretické části jsem uvedla statistiky z muzea, které pocházejí z jeho interních zdrojů. Stěžejním významem celé práce je výzkum, který jsem prováděla prostřednictvím dvou dotazníků – jednoho pro „cizí návštěvníky“ a druhého pro obyvatele Dačic a okolí. Výsledky dotazníkového šetření jsou dle jednotlivých otázek zaznamenány v grafech. Případné nedostatky jsou vyřešeny v návrzích na zlepšení, které jsem poskytla ředitelce muzea. V první dubnový den v průběhu velikonočního jarmarku jsem provedla s dvěmi aktivními účastnicemi řízené rozhovory, které přinesly v některých případech překvapující výsledky. K aktivnímu zapojení do prohlídky návštěvníkům může sloužit kvíz „Co Vám utkvělo v hlavě v dačického muzea?“, který jsem vytvořila z otázek prolínajících se všemi jeho expozicemi. Celou mou bakalářskou práci jsem dala k dispozici pracovnicím Městského muzea a galerie v Dačicích, které se k návrhům na zlepšení vyjádřily víceméně kladně. Uvedly však, že na některé konkrétní případy nemají v současné době své vlastní prostory a ani finanční prostředky, výhledově se uvažuje o tom, že by se muzeum mělo přestěhovat do budovy Starého zámku, kde jsou větší prostory. Výsledky dotazníkového šetření se ale budou nadále řídit při plánování akcí a výstav v průběhu celého roku. Závěrem bych chtěla muzeu do budoucna popřát alespoň takový počet návštěvníků a zájemců o jeho expozice jako doposud, ať se do něj lidé i nadále pravidelně vrací a jeho dačická kostka cukru ať nikdy nezůstane v zapomnění.

71

Soupis bibliografických citací Tištěné zdroje: BERINGER, Jan; JANOUŠEK, Jaromír. Město a panství Dačice. Dačice: Ant.Kasalý, 1893. 265 stran BISOVÁ, Jana KUČEROVÁ, Marie; MELMUKOVÁ, Eva aj. Dačický vlastivědný sborník V. Dačice: EKON Jihlava, 2009. 356 stran. ISBN 978 – 80 – 904501 – 0 – 3. BISOVÁ, Jana; KUČEROVÁ, Marie; CHLÁDKOVÁ, Michaela aj. Dačický vlastivědný sborník VI. Dačice: EKON Jihlava, 2011. 239 stran. ISBN 978 – 80 – 904501 – 1 – 0. BISOVÁ, Jana; BISTŘICKÝ, Jan; KUČEROVÁ, Marie aj. Dačický vlastivědný sborník IV. Dačice: EKON Jihlava, 2007. 264 stran. ISBN 978 – 80 – 254 – 0389 – 1. BISOVÁ, Jana; BISTŘICKÝ, Jan; KUČEROVÁ, Marie aj. Dačický vlastivědný sborník III. Dačice: EKON Jihlava, 2005. 239 stran. ISBN 80 – 239 – 5898 – 4. BISTŘICKÝ, Jan; KUČEROVÁ, Marie; BISOVÁ Jana aj. Dějiny Dačic. 1.vyd. Dačice: EKON Jihlava, 2002. 459 stran. ISBN 80 – 238 – 9658 – X. DOČEKAL, Jan. O Maxi Švabinském. Dačice: Amaprint s.r.o., 2000. 19 stran INFOCENTRUM DAČICE. Dačice. Dačice: EKON Jihlava, 2007. KUČEROVÁ, Marie; BISTŘICKÝ, Jan; BISOVÁ, Jana aj. Dačický vlastivědný sborník II. Dačice: EKON Jihlava, 2003. 224 stran. ISBN 80 – 239 – 1887 – 7. 72

PROCHÁZKA, Vladimír. Příruční slovník naučný III. 1.vyd. Praha: Academia, 1966. 959 stran. SMUTNÝ, Bohumír. Po stopách kostkového cukru v Dačicích. Dačice: EKON Jihlava, 1995. 68 stran STEHLÍK, Michal; KALÁB, Jaroslav. Do muzea s Matějem 1. Dačice: Amaprint s.r.o., 2003 STEHLÍK, Michal; KALÁB, Jaroslav. Do muzea s Matějem 2. Dačice: Amaprint s.r.o., 2003 VAŠEK, Bohuslav. František Bílkovský. Dačice: Východočeské tiskárny Třebíč, 1989. 75 stran VAŠEK, Bohuslav; JAHELKOVÁ, Naděje; SMUTNÁ, Kateřina aj. Dačice 1183 – 1983. Dačice: Východočeské tiskárny Pardubice, 1983. 193 stran

73

Elektronické zdroje 1) Cs.wikipedie.org [online] 11.2.2012 [cit. 2012-03-26]. Muzeum. Dostupné WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Muzeum> 2) Cs.wikipedie.org [online] 11.2.2012 [cit. 2012-03/26]. Galerie umění. Dostupné z WWW: 3) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2011-11-20]. Založení Národopisného odboru. Dostupné z WWW: 4) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2011-11-22]. Hledání vhodných prostor pro muzejní sbírky. Dostupné z WWW: 5) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2011-11-25]. Výběr z grafické tvorby Maxe Švabinského. Dostupné z WWW: 6) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2011-11-26]. Dačice a první kostka cukru na světě. Dostupné z WWW: 74

7) Kostkový cukr.cz [online] 2009 [cit. 2011-11-26]. Příběh první kostky cukru na světě. Dostupné z WWW: 8) Dacice.cz [online] 2012 [cit. 2012-03-01]. Výstava ve Vídni. Dostupné z WWW: 9) Zamek-dacice.eu [online] 2012 [cit. 2012- 03-01]. Zámecká kaple. Dostupné z WWW: 10) Jindřichohradecky.denik.cz [online] 2005 [cit. 2012- 03-03]. Vladimír Fuka. Dostupné z WWW:

11) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2012-03-03]. Malíři Vysočiny. Dostupné z WWW: 12) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2012-03-05]. Zajímavé exponáty. Dostupné z WWW: 13) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2012-03-06]. Národopisná expozice. Dostupné z WWW: 75

14) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2012-03-07]. Navštivte nás. Dostupné z WWW: 15) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2012-03-10]. Publikace. Dostupné z WWW: 16) Muzeumdacice.cz [online] 2007 [cit. 2012-03-30]. Dětství na kolečkách. Dostupné z WWW:

76

Seznam příloh Přílohy A: Dotazníky Příloha A.1: Dotazník pro „cizí“ návštěvníky Příloha A.2: Dotazník pro obyvatele Dačic a okolí

Přílohy B: Obrázky Obr. 1: Dům č.4 na Palackého náměstí, Zdroj: archiv autorky Obr. 2: Pomník kostky cukru, Zdroj: archiv autorky Obr. 3: Kostel sv. Vavřince, Zdroj: archiv autorky Obr. 4: Pokladna muzea, Zdroj: archiv autorky Obr. 5: Síň Vladimíra Fuky, Zdroj: archiv autorky Obr. 6: Národopisná expozice, Zdroj: archiv autorky

77

Přílohy A Příloha A.1: Dotazník pro „cizí návštěvníky, Zdroj: archiv autorky

Milí návštěvníci dačického muzea, jmenuji se Veronika Lacinová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce. Tímto Vás prosím o jeho vyplnění, které je zcela anonymní a jistě Vám nezabere více než 5 minut. Vámi zvolenou odpověď prosím zakroužkujte.Předem děkuji za Vámi vynaložený čas při zodpovídání jednotlivých otázek. 1) Jste v dačickém muzeu dnes poprvé? ano

ne, již několikrát jsem zde byl

ne, již jedenkrát jsem zde byl

ne, pravidelně se sem vracím 2) Která část muzea Vás nejvíce zaujala? historická

galerie (Švabinský,..)

výstava

expozice kostky cukru 3) Měl/a byste zájem si prohlidku tohoto muzea někdy zopakovat? ano

ještě nevím

ne

4) Věděl/a jste před návštěvou Dačic, že zde byla vyrobena první kostka cukru na světě? ano

ne

5) Je návštěva dačického muzea cílem Vaší cesty? ano město

ne, pouze Dačicemi projíždím

ne, chci si prohlédnout celé

6) Ohodnoťte na stupnici 1 - 5 sezónní výstavu „Dětství na kolečkách“, s tím, že 1 je nejlepší hodnocení. 1

2

3

4

5 78

7) Kde jste získal/a informace o dačickém muzeu? v hromadně sdělovacích prostředcích

v tisku

na webu

od známých/příbuzných 8) Pohlaví muž

žena

9) Věk méně než 18

18-30

31-45

46-60

vyučen/a

střední s maturitou

více než 60

10) Vzdělání základní

vysokoškolské

11) Bydliště ( kraj)

Tímto Vám velice děkuji za vyplnění tohoto dotazníku.

79

Příloha A.2: Dotazník pro obyvatele Dačic a okolí, Zdroj: archiv autorky Milí návštěvníci dačického muzea, jmenuji se Veronika Lacinová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce. Tímto Vás prosím o jeho vyplnění, které je zcela anonymní a jistě Vám nezabere více než 5 minut. Vámi zvolenou odpověď prosím zakroužkujte. Předem děkuji za Vámi vynaložený čas při zodpovídání jednotlivých otázek.

1)

2)

Jak často zavítáte do dačického muzea? vždy při změně výstavy

několikrát do roka

jednou za několik let

jsem zde dnes poprvé

jednou za rok

Výstavy jakého typu Vás zajímají nejvíce? přírodovědného

výtvarného

velikonoční či vánoční výstavy

tématické výstavy během hlavní sezóny 3)

Jak hodnotíte novou expozici věnovanou výrobě první kostky cukru na světě? Uveďte na stupnici 1 – 5, kdy 1 je nejlepší hodnocení. 1

4)

2

4

5

Je něco, co v dačickém muzeu postrádáte? V případě odpovědi ano“, uveďte konkrétně co. ano

5)

3

nevím

ne

Navštěvujete akce muzea? (velikonoční a vánoční jarmark, muzejní noc, masopust) ano, pravidelně

ano, občas

ne

80

6)

Odkud se dozvídáte o nové výstavě?( v případě Vaší odpovědi „odjinud“, uveďte odkud)

7)

z pozvánky, kterou dostanu

od přátel a známých

z tisku

z vývěsní tabule

z plakátů

odjinud

Chodíte na vernisáže? ano, pravidelně

8)

ano, občas

Účastníte se akcí, které pořádá muzejní spolek? ano, pravidelně

9)

ne

ano, občas

ne

Domníváte se, že síň věnovaná Vladimíru Fukovi má v muzeu své opodstatněné místo? V případě odpovědi „ne“ uveďte důvod. ano

10)

nevím

Pohlaví muž

11)

ne

žena

Věk méně než 18

18-30

31-45

46-60

více než 60 12)

Vzdělání základní

vyučen/a

střední s maturitou

vysokoškolské 81

13)

Bydliště Dačice

obec ve vzdálenosti do 5-ti km od Dačic

obec ve vzdálenosti do 10-ti km od Dačic

Tímto Vám velice děkuji za vyplnění tohoto dotazníku.

82

Přílohy B

Obr. 1: Dům č.4 na Palackého náměstí, Zdroj: Obr.2: Pomník kostky cukru,

archiv autorky

Zdroj: archiv autorky

Obr. 3: Kostel sv. Vavřince, Zdroj:

Obr. 4: Pokladna muzea, Zdroj: archiv autorky

archiv autorky

Obr. 5: Síň V. Fuka, Zdroj: archiv autorky

Obr. 6: Národopisná expozice, Zdroj: archiv autorky

83