D H K DAŇOVÁ A HOSPODÁŘSKÁ KARTOTÉKA. Novela zákona o daních z příjmů

DHK-1-OB

2.3.2015

10:32

Stránka 1

1

Daňová a hospodářská kartotéka v roce 2015 V roce 2015 se podnikatelé, zaměstnavatelé i zaměstnanci budou muset seznámit z mnoha změnami, které přináší mimo jiné novela zákona o daních z příjmů ve zdaňování fyzických a právnických osob, novely zákona o DPH, změny se dotýkají i účetnictví, ale rovněž odvodů na zdravotní a sociální pojištění a dalších oblastí. DHK proto přichází s aktuálními výklady změn v právních předpisech, s návody na optimalizaci daní a s tím související možné problémy při nesprávných postupech.

Z vybraných témat roku 2015: ■

Novela zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2015

■

Příprava na daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2014

■

Nové limity paušálních výdajů

■

Komplikace ve výpočtu daňového zvýhodnění na dítě od ledna 2015

■

Zdanění příjmů ze zahraničí

■

Novely zákona o DPH od 1. 1. 2015

■

Úprava odpočtu daně po skončení roku

■

Změna zdaňovacího období na konci roku

■

Ručení příjemce zdanitelného plnění v roce 2015

■

Přiznání k DPH a splatnost daně v roce 2015

■

Sankce podle daňového řádu

■

Speciální podmínky pro uplatnění daňové ztráty s. r. o.

■

Daň z nemovitých věcí v roce 2015

■

Přehled daňových povinností příspěvkových organizací

■

Silniční daň

■

Zákon o veřejných zakázkách v roce 2015

■

Novela zákona o auditorech a nová pravidla pro provádění auditů

■

Změny v sociálním a zdravotním pojištění

■

Zajištění a zánik závazků v občanském zákoníku

■

Likvidace s. r. o.

■

Jak rozpoznat signály, že firmě hrozí problém

■

Spolupracující osoby versus rodinný závod

■

Živnostenský zákon v roce 2015

■

Aktuální změny v zákoně o spotřebních daních

DHK

DAŇOVÁ A HOSPODÁŘSKÁ KARTOTÉKA 23. ročník

5. ledna 2015

č. 1

od 1.

5

1. 201

●

Novela zákona o daních z příjmů

●

Změny při uplatnění sazeb DPH

●

Daň z nemovitých věcí v roce 2015

●

Úprava odpočtu po skončení roku 2014

●

Nová pravidla pro provádění auditů

●

Jak správně napsat manažerskou smlouvu?

do 26.

lní Aktuá

Připravujeme: ● Sankce podle daňového řádu od 1. 1. 2015 ● Speciální podmínky pro uplatnění daňové ztráty s. r. o. ● Ručení příjemce zdanitelného plnění v roce 2015

Z nabídky témat roku 2015 na 4. straně obálky

5

1. 201

Stránka 2

OBSAH

strana

NOVINKY A ZMĚNY V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH . . . . . . . . . . . . . .

1

DANĚ, DÁVKY, POPLATKY RNDr. Brychta Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2015 (1.) . . . . . . . . . . . . . . . .

2

Ing. Zdeněk Kuneš Změny při uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty v roce 2015 . . . . .

10

Ing. Anna Teklá Daň z nemovitých věcí v roce 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

Ing. Václav Benda Úprava odpočtu po skončení roku 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

Mgr. Marie Adamová, LL.M. Nová pravidla pro provádění auditů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26

PRÁVO Mgr. Marie Adamová, LL.M., Mgr. Michaela Křížková Jak správně napsat manažerskou smlouvu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

Sdělení MPSV o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

32

HOSPODÁŘSTVÍ, OBCHOD, FINANCE Ing. Helena Machová Škoda na majetku způsobená nepřízní počasí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

33

PORADENSKÝ SERVIS Prodej pozemků z pohledu DPH a daně z příjmů právnických osob . . .

38

Vklad automobilu OSVČ do s. r. o. z pohledu daňového přiznání a DPH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39

Neplacené volno na vysokoškolské studium a zdravotní pojištění . . . .

40

Mimořádná odměna po skončení rodičovské dovolené . . . . . . . . . . . .

40

Odpovědná redaktorka: PhDr. Daniela Schreibová e-mail: [email protected] U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, tel. 246 040 400, fax. 246 040 401 DAŇOVÁ A HOSPODÁŘSKÁ KARTOTÉKA

Dáno do tisku 29. 12. 2014 © Wolters Kluwer, a. s.

Přetisk a jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři. Sazba Radek Novotný, tisk PBtisk s.r.o. www.wolterskluwer.cz Registrační číslo MK ČR E 7071 ISSN 1210-6739

10:32

Nedojde-li ke zrušení objednávky, trvá předplatné automaticky pro další rok. Zrušení předplatného je možné jen ke konci ročníku a musí být vždy provedeno písemně nejpozději do 30. listopadu. Nevyžádané příspěvky nevracíme.

2.3.2015

Vydává Wolters Kluwer, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3. Vychází 24x ročně. Roční předplatné 3 770 Kč včetně DPH. Objednávky předplatného a distribuce: Wolters Kluwer, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, tel. 246 040 400, e-mail: [email protected].

DHK-1-OB

Novinky a změny v právních předpisech Novela zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2015 Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyšel v částce č. 109/2014 Sb., rozeslané 21. listopadu 2014, s účinností od 1. ledna 2015. Více na straně 2 až 9 a v DHK č. 2/2015.

Platí další novela zákona o DPH O novele zákona o DPH, provedené zákonem č. 262/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 (zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %) informujeme na straně 10 až 13. Kromě toho však vyšla 31. prosince 2014 ve Sbírce zákonů další novela zákona o DPH: zákon č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyšel v částce č. 143/2014 Sb., rozeslané 31. prosince 2014, s účinností od 1. 1. 2015. Novela mimo jiné přináší nový § 49 zákona o DPH – Sazba daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení. Výklad novely v příštích číslech DHK.

Změna zákona o spotřebních daních Zákon č. 331/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyšel v částce č. 131/2014 Sb., rozeslané 29. 12. 2014, s účinností od 1. ledna 2015.

Pozor na změnu zákona o auditorech od 13. 1. 2015 Zákon č. 334/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, vyšel v částce č. 131/2014 Sb., rozeslané 29. 12. 2014, s účinností od 13. 1. 2015. Více na straně 26.

Daň z nemovitých věcí Poplatník, který bude podávat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2015 poprvé, protože DHK-sešit 1

se v roce 2014 stal vlastníkem nemovitosti, ale také poplatník, jehož povinností bude do 31. 1. 2015 podat daňové přiznání, protože v uplynulém roce došlo ke změnám rozhodným pro vyměření daně z nemovitých věcí – např. dokončení stavby, prodej některé z nemovitostí nebo změna ve využití nemovitosti, musí splnit svou daňovou povinnost. Více na straně 14 až 19.

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 251/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyšel v částce č. 107/2014 Sb., rozeslané 19. 11. 2014, s účinností od 1. ledna 2015. Novela vkládá mimo jiné do § 35a nový odstavec 5, podle něhož zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů uvedených v odstavci 4 do uplynutí těchto dob a bez zbytečného odkladu písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, kde jsou doklady zaměstnavatele uloženy.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 252/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyšel v částce č. 107/2014 Sb., rozeslané 19. 11. 2014, s účinností od 1. ledna 2015. Novela zpřesňuje mimo jiné podmínky pro výplatu příspěvku na bydlení.

Změny zákonů o sociálních službách a hmotné nouzi Zákon č. 254/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyšel v částce č. 107/2014 Sb., rozeslané 19. 11. 2014, s účinností od 1. ledna 2015.

5. ledna 2015

str. 1

Daně, dávky, poplatky

Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2015 (1.) RNDr. Ivan Brychta Všichni jsme očekávali, že v roce 2015 budou změny v zákoně o daních z příjmů, ale že budou v tak velkém rozsahu, to již může někoho překvapit. Dalo by se říci, že jde tedy o mnohem větší rozsah změn, než tomu bylo od roku 2014, neboť v zákonném opatření Senátu č. 344/2013 Sb. jich je spoustu „pouze“ terminologických. Proti tomu většina z 296 bodů novely pro rok 2015 obsahuje věcné změny, navíc některé z nich lze zpětně aplikovat i pro rok 2014, neboť jsou opravami chyb a nesrovnalostí „zavlečených“ do zákona především již zmíněným zákonným opatřením Senátu. Budeme se tedy věnovat zejména změnám, které se do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), dostaly s účinností od 1. 1. 2015 novelou danou zákonem č. 267/2014 Sb. (na základě sněmovního tisku č. 252, kde nalezneme i důvodovou zprávu). Zmíníme však rovněž novou slevu na dani za umístění dítěte (a další související možnosti) provedenou zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tato novela sice nabyla účinnosti od 14. 11. 2014, ale slevu lze aplikovat zpětně i pro rok 2014. Následující text jsme rozdělili do tří částí, a to: – nejprve se budeme věnovat změnám ve zdanění fyzických osob, – pak probereme novinky pro právnické osoby a – v třetí části v DHK č. 2/2015 se zaměříme na společné změny (tj. týkající se právnických i fyzických osob).

1. Novinky ve zdanění fyzických osob Příjmy nezdaňované a osvobozené Pouze rok vydrželo ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) ZDP, podle něhož se v roce 2014 vylučoval ze zdanění majetkový prospěch: – vydlužitele při bezúročné zápůjčce, – vypůjčitele při výpůjčce, – výprosníka při výprose. Od roku 2015 se místo něho objevuje nové osvobození v § 4a písm. m) ZDP, které uvedené příjmy osvobozuje od daně z příjmů, ale toto osvobození se netýká příjmů, které by byly považovány za příjmy ze závislé činnosti; v ostatních případech lze aplikovat jen na příjmy: – od „blízkého“ příbuzného, nebo – od osoby sdílející alespoň rok společnou domácnost, nebo – ze svěřenského fondu, kam byl majetek vyčleněn některou z osob uvedených v předchozím, nebo samotným poplatníkem, anebo – od jiné osoby, ale u ní je osvobozený majetkový prospěch omezen částkou 100 000 Kč za rok. Změna ovlivňuje i poskytování zápůjček zaměstnavatele zaměstnanci. Srovnáme-li stav v posledních třech letech, pak lze říci, že: RNDr. Ivan Brychta je daňovým poradcem str. 2

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky – do konce roku 2013 [upravená v § 6 odst. 9 písm. l) ZDP] byl příjem zaměstnance z půjčky s úrokem nižším než obvyklým anebo bezúročné půjčky osvobozen, pokud šlo o půjčku do 100 000 Kč na bytové potřeby nebo do 20 000 Kč na překlenutí tíživé životní situace (u živelních pohrom limity 10x vyšší), – v roce 2014 nebyly předmětem zdanění bezúročné zápůjčky (bez ohledu na výši jistiny a účel), avšak při zápůjčce úročené, ale s úrokem nižším než obvyklým, se rozdíl proti úroku obvyklému zaměstnanci musel dodanit, – nová úprava od roku 2015 [upravená v § 6 odst. 9 písm. v) ZDP] přináší podobné zásady jako v roce 2014, rozdíl je v tom, že u bezúročných zápůjček je osvobozen majetkový prospěch jen do úhrnné výše jistin 300 000 Kč od jednoho zaměstnavatele. Tím se dostáváme k problematice osvobození fyzických osob. Než se podíváme na konkrétní změny, zmiňme jednu „obecnou novinku“, resp. zpřesnění změn platných od roku 2014 v souvislosti s jednotkou. Zákonodárce totiž v ustanoveních, která obsahovala určité výjimky (resp. výhody) v souvislosti s byty, nahradil od roku 2014 pojem „byt“ pojmem „jednotky neobsahující nebytový prostor“. Jde například o: – osvobození při prodeji jednotky v případě bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před převodem [§ 4 odst. 1 písm. a) ZDP] nebo při obdržení jednotky coby odstupného [§ 4 odst. 1 písm. u) ZDP] a – také například při odečtu úroků z úvěru na bytové potřeby (§ 15 odst. 3 ZDP). Celou problematiku domů rozdělených na jednotky (byty, nebytové prostory) totiž převzal od roku 2014 nový občanský zákoník (místo zrušeného zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů). A jelikož jednotka podle nového občanského zákoníku může být tvořena i více byty či nebytovými prostory, měla řešit právě zmíněná náhražka, že daňová výhoda nebude uplatněna v případě, kdy je součástí jednotky byt i nebytový prostor. Nicméně jednotka zahrnující byt může obsahovat i další místnosti typu garáž, sklep, komora, prádelna apod., které by v případě, že by byly vyčleněny jako nebytový prostor v rámci jednotky, znamenaly pro fyzickou osobu ztrátu těchto daňových výhod. Proto zákonodárce pro rok 2015 doplnil text tak, aby se předmětná ustanovení týkala „jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru“. V případě ustanovení § 4 odst. 1 písm. u) ZDP (jednotka jako odstupné) lze změnu aplikovat i zpětně pro rok 2014. Podíváte-li se na ustanovení § 4 ZDP a § 4a ZDP, která řeší v obecné rovině osvobození fyzických osob, zjistíte spoustu dalších změn. Mnohé z nich jsou však změny pouze formální, mající za cíl určitou konsolidaci těchto ustanovení: zákonodárce totiž chtěl, aby § 4a ZDP obsahoval již jen osvobození bezúplatných příjmů, kdežto § 4 ZDP má zahrnout ostatní případy. Zaměřme se jen na věcné změny: – Do § 4 odst. 1 písm. v) ZDP se přesouvá osvobození příjmů z převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn nepřesáhne 100 000 Kč, které bylo do ZDP nově zařazeno od roku 2014 prostřednictvím § 10 odst. 3 písm. c) ZDP. Přesun jistě pomůže v případech, kdy by byly cenné papíry součástí DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 3

Daně, dávky, poplatky obchodního majetku podnikající fyzické osoby (kdy skrze § 10 ZDP osvobození uplatnit nešlo), na druhé straně ale předřazením před osvobození dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP je zajištěno, že obě ustanovení nelze zkombinovat. – Několik změn bylo zapracováno do § 4 odst. 1 písm. r) ZDP. Pětiletý časový test pro osvobození příjmu převodu podílu v obchodní korporaci zůstává v podobě dané od roku 2014 (tj. počítá se „jednotlivě“, nikoliv od nabytí prvního podílu). Nově je však stanoveno: ➞ že při rozdělení podílu pro účely prodeje části původního podílu bude mít každý z rozdělených podílů časový test shodný s původním (nerozděleným) podílem; takto se podle přechodných ustanovení může postupovat i v roce 2014, ➞ ustanovení se od roku 2015 aplikuje jen na úplatný převod podílu, tj. nikoliv na bezúplatné převody [změna v tomto duchu byla provedena i v případě osvobození příjmů z prodeje cenných papírů v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP]. – V § 4 odst. 1 písm. j) ZDP, který řeší osvobození bezúplatně poskytnutého plnění (daru) v případě, že je příjemce prokazatelně použije na studium, úhradu sociálních služeb či pomůcky pro zdravotně postižené, byla doplněna povinnost učinit tak nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po přijetí. – Změnu v ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP, řešícím osvobození pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí ve výši 36násobku minimální mzdy platné k 1. 1. kalendářního roku, sice přímo nenalezneme, ale v důsledku opětovného zvýšení minimální mzdy vzrůstá od roku 2015 i limit osvobozených příjmů z 306 000 Kč na 331 200 Kč. U důchodců ještě zůstaňme. V souvislosti s obnovením slevy na dani pro pracující důchodce (kterou je v důsledku nálezů Ústavního soudu možné uplatnit nejen v roce 2014, ale zpětně i za rok 2013) novela opět od roku 2015 přikazuje používat ustanovení § 4 odst. 3 ZDP, podle něhož důchodce s příjmy nad 840 000 Kč (kam se započítá § 6, § 7 a § 9 ZDP) ztrácí nárok na zmíněné osvobození vyplácených důchodů a penzí [§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP]. Možná proto, aby nedocházelo k daňovým únikům, má nově každá fyzická osoba povinnost oznamovat osvobozený příjem v případě, pokud jeho výše v daném roce přesáhne 5 000 000 korun. Nový § 38v ZDP uvádí, že: – oznámení je třeba podat v termínu shodném s termínem pro podání přiznání k dani z příjmů a – jeho součástí budou údaje: výše příjmu, okolnosti nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Zároveň § 38w ZDP vymezuje sankce (pokuty) za neoznámení těchto osvobozených příjmů (až 15 % neoznámeného příjmu). Příjmy ze závislé činnosti V souvislosti se zákonem o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině dochází ke změně v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Zaměstnavatel tak může přispět zaměstnancům (ze zisku po zdanění, z FKSP, ze sociálního fondu, nebo jako nedaňový náklad) na zařízení péče o děti předškolního věku, včetně mateřské školy podle školského zákona (dříve zákon obsahoval obecnější pojem „předškolní zařízení“). str. 4

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky Doplňme ještě, že pro zaměstnavatele už nejsou výdaje na provoz předškolních zařízení uváděny jako nedaňové v § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Dokonce nový § 24 odst. 2 písm. zw) ZDP umožňuje uplatnit zaměstnavateli jako daňové výdaje v podobě: – výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku, nebo – příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců, ale pokud by zaměstnavatel měl mít v těchto situacích daňově účinné náklady, nemohl by nabízet zaměstnancům umístění dítěte do tohoto zařízení jako osvobozený benefit, který by byl u zaměstnance osvobozen od zdanění. V § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP dochází k doplnění podmínek, za kterých lze osvobodit příspěvek zaměstnavatele na jejich soukromé životní pojištění. Zákonodárce tím chce zamezit, aby byly daňové výhody (nejen v případě příspěvku zaměstnavatele na toto pojištění, ale i v případě odčitatelné položky podle § 15 odst. 6 ZDP) poskytnuty i na pojištění, kdy jsou v průběhu pojistné doby vypláceny určité částky, které nejsou pojistným plněním a nezakládají zánik pojistné smlouvy. Sankcí za porušení je dodanění, které bude posuzováno jako příjem ze závislé činnosti (!), a to všech osvobozených příspěvků zaměstnavatele na toto pojištění za posledních 10 let. Zaměstnanec navíc bude mít povinnost podat si sám přiznání. Příjmy ze samostatné činnosti Ve vymezení samostatné činnosti (§ 7 ZDP) dochází ke zpřesnění příjmů uváděných v § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, kdy zákon obsahoval od roku 2014 nejednoznačný text „příjem z podnikání neuvedeného v písmenech a) a b)“ (tj. z podnikání jiného než živnost, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství). Text byl doplněn o dovětek, že jde o „podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění“. Významnou změnou pro podnikatele je omezení procentních (paušálních) výdajů i pro příjmy ze živnosti či zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství. To je však v médiích tak sledovaná změna, že ji snad ani nemusíme blíže komentovat. Pouze uveďme, že omezení jsou nastavena tak, že příslušný procentní výdaj (podle § 7 odst. 7 ZDP) lze uplatnit jen proti příjmům do 2 000 000 Kč (tedy obdobná filozofie, jaká je již od roku 2013 uplatňována u 40% a 30% paušálů). Očekávána byla rovněž i změna v § 7 odst. 6 ZDP, týkající se příjmů autora zdaněných zvláštní sazbou daně. Přijatá úprava vrací text do stavu platného do konce roku 2013, alespoň co se týká restrikce, že se ustanovení vztahuje jen na příjmy autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize. Zvýšený limit pro aplikaci ustanovení, tj. při max. 10 000 Kč za kalendářní měsíc od téhož plátce (proti 7 000 Kč ve znění 31. 12. 2013) však zůstává zachován, stejně tak jako možnost autora zahrnout takový příjem do svého daňového přiznání. Změny v § 8 až § 10 ZDP Změna u příjmů z pronájmu (§ 9 ZDP) není žádná a tak přejděme k příjmům z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) a k ostatním příjmům (§ 10 ZDP). Ani zde není úprav příliš mnoho. Přesto některé z nich stojí za to zmínit. DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 5

Daně, dávky, poplatky V důsledku změny v § 8 odst. 1 písm. a) ZDP se podíl na zisku zdaní v rámci příjmů z kapitálového majetku (a nikoliv jako ostatní příjem) u všech osob, které právo na podíl na zisku mají, nejenom u společníků. Podle § 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, totiž může společenská smlouva určit, že se podíl na zisku rozdělí i mezi jiné osoby než pouze mezi společníky. Změna má význam v tom, že se takový podíl zdaní vždy srážkovou daní. Pochopitelně, pokud byl podíl na zisku vyplácen zaměstnanci (dříve se označoval jako tantiéma), pak by se přednostně i nadále aplikoval § 6 ZDP. Rozdělení § 10 odst. 1 písm. b) ZDP, tedy ostatních příjmů z převodu věci, na: – příjmy z převodu nemovité věci, – příjmy z cenného papíru a – příjmy z jiné věci, zabraňuje tomu, aby byla např. ztráta z prodeje cenných papírů „kompenzována“ ziskem z prodeje nemovité věci apod. V novém § 10 odst. 1 písm. o) ZDP se objevuje příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu. Připomeňme, že zákon o obchodních korporacích již nenařizuje povinnost vytvářet a udržovat rezervní fond (resp. nedělitelný fond v případě družstva). V případě výplaty fyzické osobě je tento ostatní příjem zdaněn zvláštní sazbou daně [viz § 36 odst. 2 písm. i) ZDP]. Do § 10 odst. 2 ZDP bylo doplněno, že v případě, kdy bezúplatný příjem plyne do společného jmění manželů, bude tento příjem zdaňovat pouze jeden z manželů (pochopitelně za podmínky, že uvedený příjem nebude na straně jednoho z manželů od daně osvobozen). Společné příjmy fyzických osob Zásadní změna byla přijata v případě přístupu k tzv. rodinnému závodu, resp. příjmům z jeho provozu. Připomeňme, že pojem rodinný závod je upraven od roku 2014 v novém občanském zákoníku (§ 700 až § 707) a že pro rok 2014 zákon o daních z příjmů zdanění příjmů příliš neupravoval (až na zmínku v § 12 odst. 1 ZDP). Bylo tedy možné uvažovat o zdanění jako v případě podnikání fyzických osob sdružených ve společnosti bez právní osobnosti. Od roku 2015 se příjmy z provozu rodinného závodu dostávají pod režim § 13 ZDP, tedy pod spolupracující osoby (podle důvodové zprávy se takto dalo postupovalo i dříve, ale omezením byl požadavek na společnou domácnost, který je v případě rodinného závodu novelou odstraněn). Podíváme-li se do § 701 občanského zákoníku, podle něhož se „členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce“, tak je zřejmé, že zdanění přes spolupracující osobu (kdy lze na spolupracující osoby pro účely zdanění převést nejvýše 180 000 Kč) bude hodně odporovat principu občanského práva. Nezdanitelné částky fyzických osob V případě darů (poskytnutých bezúplatných plnění) novela do § 15 odst. 1 ZDP doplnila ustanovení pro případ, kdy dar poskytnou manželé ze společného jmění manželů. Odpočet může uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou str. 6

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky částí (čili mohou si libovolně mezi sebe částku k odpočtu rozdělit), pozor však na minimální hranici darů! Úprava § 15 odst. 5 ZDP (snížení základu daně při spoření na penzi) vyřešila (i zpětně pro rok 2014) problém, který vznikl již od roku 2013, kdy bylo v rámci důchodové reformy, respektive jejího III. pilíře, nahrazeno dřívější penzijní připojištění se státním příspěvkem novým doplňkovým penzijním spořením. Fyzické osobě sice zůstala i nadále možnost odečtu hrazených příspěvků až do výše 12 000 Kč ročně, ale v obou případech až z částky hrazené nad 12 000 Kč. Problém spočíval v tom, že pokud fyzická osoba využila přechod do nového doplňkového penzijního spoření (podle § 191 zákona č. 427/2011 Sb.), tak se mohlo stát, že hradila po část roku příspěvek na penzijní připojištění a po část roku na doplňkové penzijní spoření, a i když v součtu uhradila více než 12 000 Kč, odpočet si nemohla uplatnit, neboť minimální limity byly nastaveny na každý produkt samostatně. Nová úprava v těchto případech sčítá obě placená pojištění v daném roce a tím problém řeší. Další změnou v § 15 odst. 5 ZDP je zpřesnění, že zvýšení základu daně při porušení podmínek pro odečet příspěvků na spoření na penzi se nebude provádět za všechna předchozí období, kdy byl odpočet uplatněn, ale maximálně za posledních 10 let. Daňové sazby a slevy na dani Sazby daně se sice nezměnily (zůstává jak superhrubá mzda u příjmů ze závislé činnosti, tak i solidární zvýšení daně), ale doplnění § 16a odst. 3 ZDP (které lze zpětně aplikovat i pro rok 2014) umožňuje zohlednit pro účely aplikace solidárního zvýšení daně daňovou ztrátu ze samostatné činnosti proti příjmům ze závislé činnosti! Příklad: Fyzická osoba má příjem ze závislé činnosti 1 600 000 Kč a z podnikání ztrátu 1 000 000 Kč. Jednotnou 15% sazbou sice zdaní své příjmy ze závislé činnosti (v tom směru se nic nezměnilo), ale zatímco ještě v roce 2013 musela aplikovat na část příjmů ze závislé činnosti (převyšující 48násobek průměrné mzdy) solidární zvýšení daně, v roce 2014 ani 2015 se jí již solidární zvýšení daně netýká – její příjem pro účely solidárního zvýšení daně totiž bude 1 600 000 – – 1 000 000 = 600 000 Kč (tj. nepřevýší 48násobek průměrné mzdy). O základní slevě na poplatníka v případě důchodce jsme se již zmiňovali – již na ni má nárok bez ohledu na to, zda pobíral či nepobíral k 1. 1. starobní důchod. Výše ostatních slev sice zůstává stejná, ale… Již pro rok 2014 je možné prostřednictvím nového § 35bb ZDP uplatnit novou slevu za umístění dítěte ve výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. Její výše je omezena výší minimální mzdy. Poplatníky s dětmi jistě potěší daňové zvýhodnění na dítě (§ 35c ZDP), které je navýšeno v případě vyššího počtu dětí. Daňové zvýhodnění tak činí: – na jedno dítě v nezměněné výši 13 404 Kč ročně, ale – na druhé dítě částka vzrostla na 15 804 Kč ročně a – na třetí a každé další částka vzrostla dokonce na 17 004 Kč ročně. DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 7

Daně, dávky, poplatky V případě, kdy se např. v průběhu roku další dítě narodí anebo naopak některé z dětí ukončí školu, bude nutné testovat počet dětí pro každý měsíc roku individuálně. Doplňme ještě, že maximální výše daňového bonusu se nezměnila.

2. Novinky ve zdanění právnických osob Vymezení poplatníků Ve vymezení právnických osob nás jistě na první pohled zaujme nové ustanovení – § 17b ZDP, který pro účely daně z příjmů vymezuje tzv. základní investiční fond. Cílem této nové úpravy je definovat množinu fondů, pro které i nadále platí režim zdanění 5% daňovou sazbou (viz ustanovení § 21 odst. 2 ZDP, které bylo také odpovídajícím způsobem k vymezení základního investičního fondu upraveno). Mezi základní investiční fondy patří: – investiční fond, jehož akcie nebo podílové listy jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, – otevřený podílový fond, – investiční fond a podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, investující v souladu se svým statutem více než 90 % hodnoty svého majetku do v ZDP vymezených komodit, a to v případě, jde-li o: – tuzemský fond založený podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, anebo – srovnatelný zahraniční investiční fond z členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru. V návaznosti na jednání směřující k přijetí smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím se mezi změnami objevuje několik případů, kdy se rozšiřuje aplikace, která se dosud týkala jen Norska a Islandu, o Lichtenštejnsko, případně je uváděn celý Evropský hospodářský prostor, neboť ten je tvořen členskými státy EU a právě Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. V případě Lichtenštejnska se ale jedná o změny, které začnou platit až současně s ratifikací smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím. Tuto formulaci nalezneme kromě zmíněného § 17b ZDP např. v následujících ustanoveních: – v § 19 ZDP při vymezení osvobození příjmů z podílů na zisku, licenčních podmínek nebo příjmu úrokového charakteru, – v § 19b ZDP pro účely osvobození příjemce bezúplatného plnění při využití pro účely v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo na kapitálové dovybavení, – v § 20 odst. 8 a 12 ZDP, kdy se takto rozšiřuje okruh příjemců bezúplatných plnění (darů). Obdobná úprava je také v případech týkajících se fyzických osob (například viz § 15 odst. 1 ZDP). Příjmy nezdaňované a osvobozené Obdobně jako u fyzických osob také pro právnické osoby bylo nezdanění majetkového prospěchu: str. 8

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky – vydlužitele při bezúročné zápůjčce, – vypůjčitele při výpůjčce, – výprosníka při výprose, přesunuto [z § 18 odst. 2 písm. f) ZDP] do osvobozených příjmů [nový § 19b odst. 1 písm. d) ZDP], změnou je limit pro osvobození ve výši 100 000 Kč za rok (v úhrnu od téže osoby). Rovněž došlo ke zrušení § 18 odst. 2 písm. e) ZDP, který vylučoval ze zdanění příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku do tohoto fondu a ze zvýšení majetku fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti. Důvod je prostý – bez této změny by nebylo možné majetek svěřenským fondem daňově odpisovat. Proto se (podle přechodných ustanovení i zpětně pro rok 2014) bude na majetek převzatý svěřenským fondem nahlížet jako na vklad do obchodní korporace. Tomu má napomoci speciální vymezení v novém § 21f ZDP. Předmět daně byl upraven u poskytovatelů zdravotních služeb, když do § 18 odst. 5 ZDP (veřejně prospěšný poplatník s „širokým“ základem daně) bylo doplněno, že se takto bude zdaňovat jen poskytovatel zdravotní služby, který má oprávnění poskytovat zdravotní služby podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Tato změna se dotkne zejména poskytovatele sociálních služeb, který současně poskytuje doplňkově také zdravotní služby, k čemuž však nepotřebuje oprávnění – takový veřejně prospěšný poplatník bude zdaňovat v tzv. úzkém základu daně, tj. nebude mít předmětem daně příjmy ze ztrátových činností základního poslání. Ustanovení § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP se rozšiřuje o osvobození příjmů plynoucí provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Kromě výrobců se osvobození týká i provozovatelů solárních elektráren. Z důvodové zprávy vyčteme, že jde úpravu, která měla být přijata již od roku 2013 v souvislosti s novelou zákona o odpadech zákonem č. 165/2012 Sb. Osvobození příjmů mateřské společnosti [§ 19 odst. 1 písm. zf) ZDP] při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, byl-li zdrojem zvýšeného základního kapitálu zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku, se rozšiřuje i na rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo obdobného fondu dceřiné společnosti (jak již bylo uvedeno u fyzických osob, jde o úpravu navazující na od roku 2014 novou možnost zrušit rezervní fond právnických osob podle zákona o obchodních korporacích). Do § 19b odst. 1 ZDP (osvobození bezúplatných příjmů) se dostávají dvě nová ustanovení, která už pamatujeme z úpravy ve zrušeném zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí: – písm. c) osvobozuje příjem vzniklý v důsledku povinného bezúplatného převodu pozemku z vlastnictví státu na bytové družstvo vzniklé před rokem 1992 nebo na jeho nástupce, – písm. e) osvobozuje příjem z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění. DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 9

Daně, dávky, poplatky Osvobození příjmů nabytých přijetím darů (bezúplatných příjmů) na účely vymezené v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP (tedy umožňující dárcům snížit základ daně), které upravuje § 19b odst. 2 písm. a) bod 1 ZDP, mohou nově využít i kraje a obce (a to i zpětně pro rok 2014). I když jde podle důvodové zprávy jen o zbytečné zvýšení administrativy, územní samosprávné celky na tomto osvobození trvaly. Společný systém zdanění S problematikou právnických osob úzce souvisí „společný systém zdanění“ při převodu obchodního závodu, výměně podílů, fúzi a rozdělení, upravený v § 23a až § 23d ZDP. Novela zde přináší velkou spoustu změn, z těch věcných uveďme rozšíření úpravy i na družstva, a to jak při převodu obchodního závodu, tak při výměně podílu nebo při fúzi a rozdělení. Nově přeformulovaná ustanovení § 23a odst. 5 písm. b) ZDP a § 23c odst. 8 písm. b) ZDP řeší přechod ztráty v případech tzv. násobných převodů obchodních závodů nebo „násobných“ fúzí či rozdělení obchodních korporací, tj. pokud např. fúzí obchodních korporací A a B vznikne AB a z ní opět fúzí s firmou C vznikne firma ABC, bude moci ztrátu od A uplatnit i firma ABC. V tomto duchu bylo rovněž přeformulováno ustanovení § 38na odst. 4 a 6 ZDP. Dokončení příště: Společné novinky pro právnické a fyzické osoby

Změny při uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty v roce 2015 Ing. Zdeněk Kuneš Zákon č. 262/2014 Sb., kterým se mění zákon o DHP, mění od 1. ledna 2015 sazby DPH. Základní sazba daně 21 % zůstává beze změny, snížená sazba daně z přidané hodnoty se rozděluje na první a druhou sníženou sazbu daně. První sníženou sazbou daně je sazba daně 15 %, druhou sníženou je sazba daně 10 %. První snížená sazba daně se podle § 47 zákona o dani z přidané hodnoty uplatní u zboží uvedeného v příloze č. 3, tepla a chladu, při poskytnutí stavebních oprav, rekonstrukcí a modernizací staveb pro bydlení a staveb pro sociální bydlení, u nové výstavby staveb pro sociální bydlení, u dodání staveb pro sociální bydlení a při poskytnutí služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu o DPH.

Druhá snížená sazba daně (10 %) Novelou zákona o DPH bylo do druhé snížené sazby daně zahrnuto zboží, které je uvedeno v nové příloze č. 3a k zákonu o DPH. Jde o zboží zařazené do kódu nomenklatury celního sazebníku 0402, 0404, 1901, 2106 a slovně vymezené jako počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti. Ing. Zdeněk Kuneš působí na Ministerstvu financí str. 10

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky Konkrétně jde o počáteční kojeneckou výživu, dále o počáteční mléčnou výživu pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností, dále o mléčnou výživu s hydrolyzovanou bílkovinou, určenou k výživě kojenců a malých dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka nebo k předcházení alergickým onemocněním, zejména se jedná o přípravky s vysokým nebo nízkým stupněm hydrolýzy bílkovin, speciální výrobky, jakými jsou mléka s nízkým obsahem laktózy, mléka antirefluxová, přípravky k obohacování mateřského mléka pro děti nízkých hmotnostních skupin, přípravky na bázi aminokyselin pro kojence, výživa na bázi sóji. Dále jsou v příloze č. 3a zákona o DPH zahrnuty léky zařazené podle kódu nomenklatury celního sazebníku 2843-2846, 2852, 3002, 3003, 3004, 3006. Jde o radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě – určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární lékařské účely. Nejzásadnější změna při uplatnění sazby daně z přidané hodnoty je u léků, určených pro veterinární účely. Tyto léky do konce roku 2014 podléhaly základní sazbě daně (21 %), od 1. ledna 2015 se u nich uplatní druhá snížená sazba daně (10 %). Poslední skupinou zboží, u které se uplatní druhá snížená sazbě daně, jsou tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované, zařazené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 4901, 4903, 4904. Druhá snížená sazba daně se nevztahuje na toto uvedené zboží, pokud je jeho součástí reklama, která přesahuje 50 % plochy. Elektronické knihy jsou elektronicky poskytovanou službou, u které se uplatní vždy základní sazba daně. Podle § 37 odst. 1 zákona o DPH se daň vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Cena včetně daně se pro účely zákona o DPH vypočte jako součet základu daně a vypočtené daně. Plátce může také vypočítat daň z úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně. V takovém případě se daň stanoví jako součin celkové částky a koeficientu. Koeficient se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je sazba daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a sazby daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Koeficient pro základní sazbu daně 21 %:

21 : 121 = 0,1736,

koeficient pro první sníženou sazbu daně 15 %:

15 : 115 = 0,1304,

koeficient pro druhou sníženou sazbu daně 10 %:

10 : 110 = 0,0909.

Pokud plátce přijme v roce 2014 zálohu na plnění, které nastane v roce 2015, je povinen přiznat daň z úplaty přijaté v roce 2014 ke dni jejího přijetí a uplatní sazbu daně platnou do konce roku 2014. Pokud potom plátce uskuteční zdanitelné plnění v roce 2015, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Základem daně tohoto zdanitelného plnění je rozdíl mezi celkovým základem daně a základem daně u přijaté úplaty. V případě, že je tento rozdíl kladný, uplatní plátce při uskutečnění zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 11

Daně, dávky, poplatky To znamená, že v případě změny snížené sazby daně z 15 % na 10 % uplatní plátce u zálohy přijaté do konce roku 2014 první sníženou sazbu daně a u doplatku za zdanitelné plnění uskutečněné v roce 2015 druhou sníženou sazbu daně. V případě, že je vypočtený rozdíl mezi celkovým základem daně za uskutečněné plnění a základem daně z přijaté úplaty záporný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

Oprava základu daně a oprava výše daně Pokud plátce provádí opravu základu daně a výše daně, tak se podle § 42 odst. 4 zákona o DPH uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Plátce je v takovém případě povinen vystavit opravný daňový doklad, který podle § 45 zákona o DPH obsahuje označení osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění (obchodní firma nebo jméno, dodatek ke jménu, sídlo), daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje a její daňové identifikační číslo, evidenční číslo původního daňového dokladu, evidenční číslo opravného daňového dokladu, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní, rozdíl mezi opravenou a původní částkou, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečněné plnění celkem. Opravu základu daně provede plátce v běžném přiznání k dani z přidané hodnoty. V případě, že plátce snižuje daň na výstupu, považuje se oprava za uskutečněnou nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém příjemce obdržel opravný daňový doklad. Pokud plátce opravou základu daně zvyšuje daň na výstupu, považuje se plnění za uskutečněné za zdaňovací období, ve kterém opravu provedl. V případě, že nebyl plátce povinen vystavit opravný daňový doklad, považuje se plnění za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém provedl opravu základu daně a výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

Oprava výše daně v případě chyby Pokud plátce uskutečnil zdanitelné plnění a udělal chybu tím, že zvýšil daň na výstupu, může podle § 43 zákona o DPH provést opravu. Opravu provede v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění, nebo byla přijata úplata. Pokud plátce udělal chybu tím, že snížil svoji daňovou povinnost, je povinen provést opravu a podle daňového řádu je povinen podat dodatečné daňové přiznání. Pokud provádí plátce opravu v těchto jiných případech, než je oprava základu daně, je povinen vystavit opravný daňový doklad. V případě, že plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad a daňový doklad nevystavil, provede opravu v evidenci pro daňové účely. U opravy výše daně se vždy uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. Opravu výše daně lze provést ve tříleté lhůtě od konce zdaňovacího období, str. 12

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění. Plátce, když opravuje výši daně v ostatních případech, je povinen vystavit opravný daňový doklad, který obsahuje náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu, včetně evidenčního čísla, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní a rozdíl mezi opravenou a původní úplatou. Plátce může také vystavit souhrnný opravný daňový doklad. Jde o případy, kdy se oprava základu daně a oprava výše daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady. V takovém případě mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na opravném daňovém dokladu uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně.

Nárok na odpočet daně Plátce má nárok na odpočet daně v souladu s § 72 a dalšími ustanoveními zákona o DPH. Podle těchto ustanovení uplatní plátce nárok na odpočet daně mimo jiné u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Pokud tedy plátce přijme plnění v roce 2014, uplatní nárok na odpočet daně v té sazbě daně, která byla u tohoto zdanitelného plnění v roce 2014 uplatněna. Pokud přijme zdanitelné plnění v roce 2015, uplatní nárok na odpočet daně v sazbě daně, která je uplatněna v roce 2015. Při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní plátce sazbu daně, platnou v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. Upozorňujeme: Vykazování druhé snížené sazby DPH ve formuláři přiznání k DPH Jak jsme již informovali v DHK č. 24/2014, na internetových stránkách Finanční správy byla zveřejněna 26. 11. 2014 informace k vykazování druhé snížené sazby DPH ve formuláři přiznání k DPH s účinností od 1. 1. 2015. S účinností od 1 .1. 2015 zavádí novela zákona o DPH (číslo 262/2014 Sb.) vedle dosavadní (první) snížené sazby DPH ve výši 15 % také druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %. Tato druhá snížená sazba bude uplatněna na vybrané položky zboží, které budou obsahem přílohy č. 3a k zákonu o DPH. V této souvislosti bude s účinností od 1. 1. 2015 k dispozici nový tiskopis přiznání k DPH, v němž však dochází pouze k minimálním úpravám, které mají dopad jenom na formální stránku přiznání. Struktura přiznání zůstává zachována, obsah jednotlivých kolonek není měněn či rozšiřován. Zdanitelná plnění s výše zmiňovanou druhou sníženou sazbou budou vykazována na řádcích pro sníženou sazbu daně souhrnně se zdanitelnými plněními s první sníženou sazbou DPH. Tento postup bude uveden ve formuláři pokynů k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnot, a to v obecné části. Pro zdaňovací období leden 2015, resp. 1. čtvrtletí 2015, se tedy poprvé použije nový tiskopis s označením 25 5401 MFin 5401 – vzor č. 19 (včetně pokynů k vyplnění), zveřejněný na webových stránkách Finanční správy.

DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 13

Daně, dávky, poplatky

Daň z nemovitých věcí v roce 2015 Ing. Anna Teklá Daň z nemovitých věcí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), který je každým rokem novelizován. Pro zdaňovací období roku 2015 je rovněž připravena novela zákona o dani z nemovitých věcí, která byla 18. 12. 2014 vrácena Poslanecké sněmovně Senátem. Navržené změny k zákonu o dani z nemovitých věcí by měly především odstranit nepřesnosti používaných pojmů zavedených zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, kterým byl zákon o dani z nemovitých věcí k 1. 1. 2014 novelizován. Další změny ve schvalované novele jsou v předmětu daně z pozemků, v předmětu daně ze staveb a jednotek, v podávání daňového přiznání a zúžení poplatnictví v dani z pozemků. V článku jsou uvedené nezbytné informace jednak pro poplatníka, který bude podávat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2015 poprvé, protože v roce 2014 se stal vlastníkem nemovitosti, ale také pro poplatníka, jehož povinností bude do 31. 1. 2015 podat daňové přiznání, protože v uplynulém roce došlo ke změnám rozhodným pro vyměření daně z nemovitých věcí, např. dokončení stavby, prodej některé z nemovitostí nebo změna ve využití nemovitosti. Informace psané kurzivou uvádějí změny schvalované novely zákona o dani z nemovitých věcí, jejíž účinnost zřejmě bude až k 1. 1. 2016 (sněmovní tisk č. 292). Zákon o dani z nemovitých věcí tvoří dvě samostatné části – daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek a také třetí část, jejíž ustanovení jsou společná oběma daním. Předmětem daně z pozemků podle ust. § 2 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí jsou pozemky, které se nacházejí na území České republiky a jsou evidované v katastru nemovitostí. Ust. § 2 odst. 2 obsahuje výčet pozemků, které nejsou předmětem daně z pozemků. Předmětem daně z pozemků nejsou: a) pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami, v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, c) pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, d) pozemky určené pro obranu státu České republiky, e) pozemky, které jsou součástí jednotky, a pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami. Novela: § 2 odst. 2 písm e): Pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich. Ing. Anna Teklá je odbornicí na daň z nemovitostí str. 14

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky Toto ustanovení vyjímá z předmětu daně z pozemků: pozemky, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na shodném listu vlastnictví jako budova bytového domu a pozemky, které byly dokupovány a jsou v katastru nemovitostí na dalším listu vlastnictví, s tím že mohou být pod budovou anebo okolo budovy, anebo tvoří funkční celek s jednotkou nacházející se v budově bytového domu. Podstata změny spočívá v tom, že se musí jednat o jednotky nacházející se v budově bytového domu a že dokupované pozemky („jiné“ pozemky) již nemusí být ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek nacházejících se v budově bytového domu. Tyto pozemky nejsou předmětem daně z pozemků. Skutečnost, že ke zdanitelné jednotce nacházející se v budově bytového domu patří spoluvlastnický podíl na pozemku, je zohledněna koeficientem, kterým se násobí upravená podlahová plocha zdanitelné jednotky. Podle ust. § 10 odst. 3 písm. a) zákona se koeficient 1,22 použije u jednotky v budově bytového domu, pokud její součástí je podíl na pozemku nebo je s ní užíván podíl na jiném pozemku. V ostatních případech se použije koeficient 1,20, např. když jde o jednotku bez spoluvlastnického podílu na pozemku. Ustanovení se nevztahuje na pozemky související se zdanitelnými jednotkami nacházejícími se v jiných než bytových domech, např. víceúčelový dům. Podle přechodného ustanovení bod 3 čl. II se pouze v důsledku změn, ke kterým může dojít v souvislosti s novým zněním ust. § 2 odst. 2 písm. e) zákona, daňové přiznání nepodává. Novou daň vyměří správce z moci úřední podle ust. § 13a odst. 8 zákona o dani z nemovitých věcí. Poplatníkem daně z pozemků je i nadále podle ust. § 3 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí především vlastník pozemku. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona je poplatníkem daně z pozemků, jde-li o pozemek: – ve vlastnictví České republiky, 1. organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná organizace, které jsou příslušné hospodařit s majetkem státu, 2. právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky, vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky, ve svěřenském fondu, tento fond, v podílovém fondu, tento fond, ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, tento fond, zatížený právem stavby, stavebník. Podle ust. § 3 odst. 3 zákona poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce u pronajatého pozemku nebo pachtýř u propachtovaného pozemku, je-li: – evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, – s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, – převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Podle ust. § 3 odst. 4 zákona je poplatníkem daně z pozemků uživatel, – v případě, že vlastník pozemku není znám, – nebo u pozemku, jehož hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené. Novela: § 3 odst. 4: Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám. DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 15

Daně, dávky, poplatky Druhá část původního ustanovení byla v souvislosti s pozemkovými úpravami vyjmuta. Znamená to, že i v případě náhradních pozemků, což jsou pozemky, které byly předány jako náhradní pozemky za původní pozemky sloučené, je poplatníkem daně jejich vlastník. Uživatel je poplatníkem daně z pozemků (uživatel nemůže být poplatníkem daně ze staveb a jednotek v žádné situaci) pouze v případě, kdy jeho skutečný vlastník není znám. Předmětem daně ze staveb a jednotek podle ust. § 7 odst. 1 zákona je, nachází-li se na území České republiky, a) zdanitelná stavba, a to 1. budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona, 2. inženýrská stavba uvedená v příloze tohoto zákona; b) jednotka. Novela: § 7 odst. 1: Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území České republiky, a) zdanitelná stavba, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí dokončená nebo užívána 1. budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona, 2. inženýrská stavba uvedená v příloze tohoto zákona; b) zdanitelná jednotka, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí jednotka dokončená nebo užívaná. Upřesněné ustanovení vylučuje pochybnosti o tom, kdy se budova či inženýrská stavba stává zdanitelnou stavbou, tedy předmětem daně ze staveb a jednotek. Rozestavěná stavba, která se nedá užívat, protože je nedokončená, není předmětem daně ze staveb a jednotek. V takovém případě je předmětem daně pouze pozemek, který se po dobu výstavby zdaňuje podle ust. § 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí jako „stavební pozemek“. Předmětem daně ze staveb a jednotek je taková stavba, která je podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dokončenou stavbou. Podle § 119 stavebního zákona stavbu, na kterou bylo vydáno stavební povolení, byla stavebnímu úřadu ohlašována, nebo byla prováděna na základě veřejnoprávní smlouvy anebo podle certifikátu autorizovaného inspektora, lze užívat na základě kolaudačního souhlasu nebo oznámení stavebnímu úřadu, tedy po dokončení. Dokončená stavba je předmětem daně ze staveb a jednotek i v případě, že není užívána. Podle § 123 stavebního zákona lze nedokončenou stavbu užívat na základě povolení k předčasnému užívání. Nedokončenou stavbu lze užívat také v případě, že bylo stavebním úřadem vydáno povolení ke zkušebnímu provozu podle § 124 stavebního zákona. Takové stavby jsou předmětem daně ze staveb a jednotek, protože jsou užívány. Zdanitelné stavby, které nevyžadují souhlas stavebního úřadu k užívání nebo oznámení stavebnímu úřadu, jsou předmětem daně ze staveb a jednotek v případě, že jsou užívány. Předmětem daně ze staveb a jednotek nadále jsou zdanitelné stavby dokončené podle dřívějších stavebních předpisů. str. 16

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky Novela také upřesňuje druhý předmět daně ze staveb a jednotek. Jednotka je předmětem daně, pokud je zdanitelnou. Zdanitelnou jednotkou se rozumí dokončená nebo užívaná. Rozestavěná, nedokončená jednotka není zdanitelnou jednotkou. Pod pojmem jednotka jako předmět daně ze staveb a jednotek zákon o dani z nemovitých věcí rozumí jednotku vymezenou podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytu, ve znění p. p., a také jednotku podle nového občanského zákoníku, kterým byl zákon o vlastnictví bytů zrušen. Jednotka podle občanského zákoníku zahrnuje byt nebo nebytový prostor a spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci, včetně pozemku, na němž byl dům zřízen. Obdobně to platí pro soubor bytů nebo nebytových prostor. Předmětem daně ze staveb a jednotek není podle ust. § 7 odst. 2 zákona budova, v níž jsou zdanitelné jednotky (jsou samostatným předmětem daně). Podle ust. § 7 odst. 3 zákona se na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou věcí, pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní nemovitou věc, jehož je tato stavba součástí. Toto ustanovení umožňuje zdanitelnou stavbu, která je podle občanského zákoníku součástí pozemku, posoudit jako samostatnou nemovitou věc. Podle § 2 písm. l) katastrálního zákona je budovou nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Budova, která je takto charakterizována, je předmětem daně bez ohledu na to, zda je nebo není evidována v katastru nemovitostí. Novela: § 7 odst. 4: Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo na součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná. Nové ustanovení, podle něhož jsou zdaňovány také budovy, inženýrské stavby a jednotky, které jsou předmětem daně podle odstavce 1 tohoto ustanovení a jsou dokončené nebo užívané pouze v části zdanitelné stavby nebo jednotky. Jednotka podle občanského zákoníku zahrnuje byt nebo nebytový prostor a spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci, včetně pozemku, na němž byl dům zřízen. Obdobně to platí pro soubor bytů nebo nebytových prostor. Úprava vychází z § 119 stavebního zákona, podle kterého lze užívat i část stavby, pokud je schopná samostatného užívání. Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je podle ust. § 8 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí vlastník stavby nebo jednotky. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona je poplatníkem daně ze staveb a jednotek, jde-li o zdanitelnou stavbu nebo jednotku, která je ve vlastnictví České republiky: 1. organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná organizace, které jsou příslušné hospodařit s majetkem státu, 2. právnická osoba, která má právo užívat tuto zdanitelnou stavbu nebo jednotku na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky; ve svěřenském fondu – tento fond, v podílovém fondu – tento fond, ve fondu obhospodařovaném penzijní společností – tento fond. DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 17

Daně, dávky, poplatky Podle ust. § 8 odst. 3 zákona je poplatníkem daně ze staveb a jednotek vždy nájemce nebo pachtýř u propachtované jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, jsou-li s nimi příslušné hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.

Daňové přiznání Podle ustanovení § 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí je poplatník povinen podat daňové přiznání příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Je-li předmětem daně nemovitá věc, je podle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p. (dále jen „daňový řád“), ke správě daně místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. Zdaňovacím obdobím je podle ust. § 12c zákona o dani z nemovitých daní kalendářní rok. Podle ust. § 13b zákona se daň z nemovitých věcí vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je vyměřována. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se při vyměření daně z nemovitých věcí nepřihlíží. Jestliže v průběhu roku dojde ke změnám vlastnických nebo jiných práv k nemovitým věcem, případně dalších skutečností rozhodných pro stanovení daně, vzniká daňovému subjektu povinnost podat na následující rok řádné daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Na změny uvedené v ust. § 13 odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí se daňové přiznání nepodává, přestože se mění daňová povinnost. Nemovité věci, které jsou předmětem daně z pozemků nebo daně ze staveb a jednotek, tj. pozemek, budova, inženýrská stavba a jednotka, a které jsou ve spoluvlastnictví více osob, je možné podle ust. § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí podat daňové přiznání pouze za spoluvlastnický podíl. V daném případě správcem daně není akceptováno daňové přiznání podané po zákonné lhůtě. Je proto nezbytné, aby alespoň jedním ze spoluvlastníků bylo daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na nemovité věci podáno nejpozději do 31. 1. zdaňovacího období. Ostatním spoluvlastníkům za jejich spoluvlastnický podíl na předmětné nemovité věci stanoví daň z moci úřední správce daně, a to bez sankcí. Ustanovení § 13a odst. 3 zákona upravuje podávání přiznání k dani z nemovitých věcí v případě, že v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání dojde k úmrtí poplatníka nebo k ukončení řízení o pozůstalosti. Lhůtu pro podání daňového přiznání v situaci, kdy je vlastnické právo zapisováno vkladem do katastru nemovitostí a o jehož povolení nebylo do 31. prosince roku rozhodnuto, upravuje ust. § 13a odst. 11 zákona o dani z nemovitých věcí. Specifická lhůta pro podání přiznání se vztahuje pouze na vklady, které mají konstitutivní charakter, tj. na převod vlastnického práva k nemovité věci ve smyslu ust. § 1105 nového občanského zákoníku. Povinností nového vlastníka je podat daňové přiznání do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl vklad zapsán. Novela: § 13a odst. 12: Nepřešlo-li do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž str. 18

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky a) byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem, b) bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě. Nové ustanovení, které stanovuje specifickou lhůtu pro podání daňového přiznání na nemovité věci z dražeb v situaci, že dražby proběhly do 31. prosince, avšak k tomuto datu nebyly splněny podmínky pro přechod vlastnického práva k těmto nemovitým věcem. První část ustanovení, písm. a), se vztahuje jednak na daňovou exekuci nemovitých věcí podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p., a jednak na dražby nemovitých věcí prováděné podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Pro nabytí nemovité věci podle daňového řádu musí být splněny dvě podmínky, a to, že nejvyšší podání musí být zaplaceno a správcem daně vydané rozhodnutí o příklepu musí nabýt právní moci. Podle občanského soudního řádu musí být splněny pro nabytí vlastnictví k vydražené nemovité věci současně také dvě podmínky, a to zaplaceno nejvyšší podání a nabytí právní moci usnesení o příklepu (§ 336l odst. 2). Pro podání daňového přiznání je v obou případech pro běh specifické lhůty rozhodující měsíc, ve kterém došlo ke splnění druhé podmínky. Druhá část, písm. b) se vztahuje na nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění p. p. Podle § 53 se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci k okamžiku příklepu a dražitel o vlastnictví vydává potvrzení. V případě, že se jedná o nemovitou věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, je dražebník povinen potvrzení o vlastnictví zaslat katastrálnímu úřadu. I v tomto případě platí, že musí být splněny obě podmínky, tj. vydražitelem uhrazena cena dosažená vydražením ve stanovené lhůtě a dražitelem vydáno písemné potvrzení o nabytí vlastnictví k nemovité věci. Placení daně upravuje ust. § 15 zákona o dani z nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí do výše 5 000 Kč se platí najednou do 31. května zdaňovacího období. Poplatníci provozující zemědělskou výrobu a chov ryb platí daň ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Pro ostatní poplatníky je daň splatná ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. U poplatníků, kteří podali daňové přiznání pouze za svůj spoluvlastnický podíl na nemovité věci podle ust. § 13 odst. 5, je podle ust. § 15 odst. 4 zákona minimální výše daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek v částce 50 Kč. Náhradní režim placení daně z nemovitých věcí je uveden v ust. § 15 odst. 5 a vztahuje se na nové vlastníky nemovité věci, které byly předmětem vkladu práva vlastnického do katastru nemovitostí (§ 13a odst. 11). U těchto poplatníků je daň splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Novela: § 15 odst. 5: V ustanovení se nepatrně upravuje terminologie, v souladu s terminologií daňového řádu, a lhůta pro zaplacení daně uvedená v tomto odstavci se vztahuje také na vlastníky, kteří vydražili nemovité věci a podávají daňové přiznání podle ust. § 13a odst. 12 zákona o dani z nemovitých věcí. DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 19

Daně, dávky, poplatky

Úprava odpočtu po skončení roku 2014 Ing. Václav Benda Úprava odpočtu je jednou z povinností plátců daně, kterou musí plátci, pokud se jich tato povinnost týká, splnit po skončení kalendářního roku, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku. Pravidla pro úpravu odpočtu daně jsou přitom upravena v § 78 až § 78d zákona o dani z přidané hodnoty. Úprava odpočtu se vztahuje k odpočtu daně, který byl uplatněn při pořízení dlouhodobého majetku, pokud v průběhu kalendářního roku dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, případně k jeho prodeji, který může být také spojen s úpravou odpočtu. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy a návazně shrnuta obecná pravidla pro úpravu odpočtu. V dalším textu jsou pravidla pro provádění úpravy odpočtu daně platná pro úpravu prováděnou po skončení roku 2014 vysvětlena na příkladech. Přiznání k DPH za zdaňovací období prosinec 2014 nebo IV. čtvrtletí 2014 se musí podat do 25 dnů po jeho skončení. Vzhledem k tomu, že 25. 1. 2015 je v neděli, je možné toto daňové přiznání podat prakticky nejpozději v pondělí 26. 1. 2015.

Vymezení základních pojmů Obchodní majetek je nutno chápat pro účely DPH ve smyslu definice uvedené v § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH a nikoliv ve smyslu jeho vymezení podle zákona o daních z příjmů, jak je často nesprávně chápáno. Podle § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH se pro účely DPH rozumí obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností. V návaznosti na tuto definici je podle § 100 odst. 3 ZDPH plátce povinen vést v evidenci pro účely DPH přehled obchodního majetku. Proti tomu obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dlouhodobým majetkem se pro účely DPH podle § 4 odst. 3 písm. d) ZDPH rozumí obchodní majetek, který je hmotným majetkem či odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona o daních z příjmů, případně pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle účetních předpisů. Od 1. 1. 2012 je dlouhodobým majetkem pro účely DPH vždy technické zhodnocení ve smyslu ZDP. Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností se podle § 4 odst. 4 písm. e) novelizovaného znění ZDPH rozumí dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. Podle metodické informace Ministerstva financí zveřejněné v březnu 2011 se za majetek vytvořený vlastní činností považuje majetek, který plátce vytvořil nově v tom smyslu, že výsledný takto vytvořený majetek vykazuje jiné podstatné charakteristické znaky než přijatá plnění použitá k jeho vytvoření. Za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností je považováno také technické zhodnocení vymezené ve vazbě na ZDP. Ing. Václav Benda je odborníkem na DPH str. 20

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky Technické zhodnocení by tedy mělo být chápáno jako dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností v případě, že ho plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je tedy i nemovitá věc nebo její technické zhodnocení, splňuje-li charakteristiku dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností.

Obecná pravidla pro úpravu odpočtu daně Úprava odpočtu je korekčním mechanismem, který se vztahuje k původnímu odpočtu daně uplatněnému u dlouhodobého majetku. Pravidla pro úpravu odpočtu jsou upravena v § 78 až § 78d ZDPH. V § 78 jsou vymezena základní pravidla pro úpravu odpočtu daně, podle nichž původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Úprava odpočtu daně se prakticky vztahuje na změnu účelu použití v rámci ekonomické činnosti a také na změnu rozsahu použití dlouhodobého majetku částečně pro ekonomické činnosti plátce a částečně pro účely s ní nesouvisející. Používá-li tedy plátce daně ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dlouhodobý majetek zčásti pro své ekonomické činnosti a zčásti pro osobní potřebu, a dojde ke změně rozsahu tohoto použití ve vztahu k nároku na odpočet daně, podléhají tyto změny za splnění stanovených podmínek úpravě odpočtu daně. Úpravu odpočtu daně plátce provádí také u dlouhodobého majetku, u něhož dojde v rámci ekonomické činnosti ke změně rozsahu použití pro účely, kdy má plátce nárok na odpočet daně a kdy plátce nárok na odpočet nemá nebo ho musí krátit koeficientem podle § 76 ZDPH, tj. např. v souvislosti s osvobozeným nájmem nemovité věci. Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se podle § 78 odst. 2 ZDPH posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně. Prakticky to tedy znamená, že úprava odpočtu daně se provádí pouze za příslušný kalendářní rok v rámci této lhůty. Lhůta pro úpravu odpočtu činí obecně 5 let, ale pro nemovitosti se od 1. 4. 2011 prodloužila na 10 let. Z přechodného ustanovení k zákonu č. 47/2011 Sb. vyplývá, že tato lhůta se vztahuje k nemovitostem, při jejichž pořízení byl uplatněn nárok na odpočet daně až v období od 1. 4. 2011 a dále na nemovitosti jako dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, který byl uveden do užívání od 1. 4. 2011. U dříve pořízených nemovitostí dobíhá podle uvedeného přechodného ustanovení pětiletá lhůta pro úpravu odpočtu. Pokud tedy plátce např. pořídil stavbu jako dlouhodobý majetek a uplatnil při jejím pořízení odpočet daně v roce 2010, lhůta pro úpravu odpočtu daně u této stavby vyprší koncem roku 2014, tj. uplatní se podle přechodného ustanovení pětiletá lhůta pro úpravu odpočtu. Pokud by však plátce pořídil stavbu jako dlouhodobý majetek a uplatnil při jejím pořízení odpočet daně např. v říjnu v roce 2011, lhůta pro úpravu odpočtu daně u této stavby již bude desetiletá a vyprší až koncem roku 2020. U technického zhodnocení nemovitostí byla od 1. 1. 2012 prodloužena lhůta pro úpravu odpočtu na 10 let. Podle přechodných ustanovení se prodloužení této lhůty uplatní až u technického zhodnocení nemovitosti, které bylo uvedeno do užívání po 1. 1. 2012. U technických zhodnocení, která byla uvedena do DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 21

Daně, dávky, poplatky užívání do tohoto data, dobíhá dosavadní pětiletá lhůta pro případnou úpravu odpočtu daně. Pokud by tedy plátce uvedl do užívání technické zhodnocení stavby, u něhož uplatňoval odpočet daně, v roce 2011, lhůta pro úpravu odpočtu daně u tohoto technického zhodnocení jako samostatného dlouhodobého majetku vyprší koncem roku 2015, tj. uplatní se podle přechodného ustanovení pětiletá lhůta pro úpravu odpočtu. Úpravu odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, a to v ř. 60. Je-li při úpravě snižován nárok na odpočet daně, uvede se příslušná částka se záporným znaménkem. Je-li při úpravě odpočtu naopak zvyšován nárok na odpočet daně, uvede se příslušná částka s kladným znaménkem. Případnou úpravu odpočtu za rok 2014 tedy plátce uvede do daňového přiznání za prosinec 2014 nebo IV. čtvrtletí 2014. V § 78a ZDPH je upraven způsob výpočtu úpravy odpočtu daně, včetně algoritmu jeho výpočtu. Částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši jedné pětiny, případně jedné desetiny v případě pozemků, staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení, a to ze součinu částky daně na vstupu u příslušného majetku, a rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně k okamžiku provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, nebo ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl. Úprava odpočtu daně se provádí pouze v případě, že rozdíl mezi ukazatelem nároku na odpočet daně v příslušném roce a v roce, kdy byl uplatněn původní odpočet, je větší než 10 procentních bodů. V případě, že plátce používá majetek pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku, provádí úpravu odpočtu daně podle § 78a odst. 5 ZDPH. Uvedené pravidlo se neuplatní u majetku, u něhož byl původní odpočet uplatněn v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými nebo vypořádacími koeficienty. Skutečnost, že je majetek používán pro změněné účely jen po část příslušného kalendářního roku, se zohlední při výpočtu částky úpravy odpočtu. Např. bude-li plátce stavbu, u níž uplatnil plný nárok na odpočet daně, využívat pro osvobozený nájem pouze po dobu 6 měsíců v příslušném kalendářním roce, vypočtená částka úpravy za celý tento kalendářní rok se zkrátí na polovinu. Při úpravě odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se postupuje podle § 78b ZDPH. V tomto případě se použijí obdobně ustanovení § 78 a § 78a s tím, že lhůta pro úpravu odpočtu počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do stavu způsobilého k užívání. U dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedení do stavu způsobilého k užívání je podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH považováno za zdanitelné plnění, se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH, tj. vychází se z ceny, za kterou by bylo možno tento majetek pořídit. U ostatního dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, včetně technického zhodnocení, se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku. Postup při úpravě odpočtu u dlouhodobého majetku, který plátce nabyl specifickým způsobem, tj. prakticky bez daně, vyplývá z § 78c ZDPH. V tomto případě se také ustanovení § 78 až § 78b ZDPH použijí obdobně. Toto specifické pravidlo se týká např. dlouhodobého majetku nabytého na základě rozhodnutí str. 22

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky o privatizaci nebo dlouhodobého majetku nabytého při nabytí obchodního závodu, nebo jako majetek, který je součástí jmění přecházejícího při přeměně společnosti, tj. případů, kdy je převáděn dlouhodobý majetek bez daně. Z § 78c odst. 2 vyplývá, že běh lhůty pro úpravu odpočtu daně se nepřerušuje. Například převede-li plátce v roce 2015 v rámci pozbytí obchodního závodu dlouhodobý majetek, který pořídil v roce 2012 a uplatnil při jeho pořízení plný nárok na odpočet daně, jinému plátci, běh lhůty pro případnou úpravu odpočtu daně u tohoto majetku se nepřeruší. Nabyvatel tohoto majetku, který tento majetek nabyl v rámci nabytí obchodního závodu, je povinen nebo oprávněn provést případnou úpravu odpočtu daně u tohoto majetku v pětiletém období, které začalo běžet v roce 2012, kdy byl tento majetek pořízen předchozím vlastníkem a skončí koncem roku 2016. Případné provedení úpravy odpočtu daně při prodeji dlouhodobého majetku je upraveno v § 78d ZDPH. Dojde-li podle § 78a odst. 1 ZDPH u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c ZDPH s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově. Prakticky to znamená, že úprava odpočtu daně se vztáhne ke zbývajícímu počtu roků, které zbývají do konce pětileté či desetileté lhůty, v případě nemovitých věcí, pro úpravu odpočtu, a to včetně roku, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Částka jednorázové úpravy odpočtu daně se za příslušný kalendářní rok stanoví podle § 78d odst. 2 ZDPH jako součin částky vypočtené standardním způsobem a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je přitom 0 %, je-li dané plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100 %, jde-li naopak o zdanitelné plnění. Tato úprava odpočtu daně se podle § 78a odst. 3 ZDPH provede i u odpočtu daně, který plátce uplatnil v roce, kdy dojde k prodeji dlouhodobého majetku. V tomto případě se prakticky úprava odpočtu daně vztahuje k celkové výši daně na vstupu při pořízení příslušného dlouhodobého majetku. Z posledního § 78a odst. 4 ZDPH vyplývá, že prodá-li plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi.

Příklady na úpravu odpočtu po skončení roku 2014 V následující části textu jsou vysvětleny praktické postupy při případné úpravě odpočtu daně, který byl uplatněn při pořízení dlouhodobého majetku. V prvním příkladu je vysvětlen postup v případě, kdy plátce, který pořídil v roce 2012 osobní automobil a uplatnil u něj podle § 75 ZDPH poměrný nárok na odpočet daně, tento automobil v roce 2014 používal pro ekonomickou činnost ve výrazně menším rozsahu než v roce 2012. Příklad: Úprava odpočtu daně při změně v užívání osobního automobilu Plátce daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, pořídil do obchodního majetku v květnu 2012 na základě kupní smlouvy osobní automobil, který zčásti používal pro ekonomickou činnost, která je výhradně zdanitelným plněním, DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 23

Daně, dávky, poplatky a zčásti pro svou osobní potřebu. Automobil byl pořízen za cenu 600 000 Kč bez daně a daň uvedená prodejcem na daňovém dokladu tedy činila při sazbě 20 % platné v roce 2012 částku 120 000 Kč. V daňovém přiznání za měsíc květen 2012 uplatnil plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši. Poměrný koeficient stanovil kvalifikovaným odhadem, a to ve výši 80 %. Nárok na odpočet daně uplatněný tímto způsobem v poměrné výši v květnu 2012 tedy činil 96 000 Kč (80 % z 120 000 Kč). V období do konce roku 2012 plátce evidoval jízdy pro služební účely a osobní potřebu a po skončení roku zjistil, že automobil využíval ze 75 % služebně, a proto nemusel provádět po skončení roku 2012 opravu odpočtu daně podle § 75 odst. 4 ZDPH. V roce 2013 využíval plátce automobil podle knihy jízd pro služební potřebu ze 72 %, a proto nemusel provádět po skončení roku 2013 úpravu odpočtu daně, jak vyplývá z § 78a odst. 3 ZDPH. V roce 2014 využíval plátce uvedený automobil podle knihy jízd pro služební potřebu pouze z 65 %, a proto mu vznikla po skončení roku 2014 povinnost provést úpravu odpočtu daně, při které dojde v posledním zdaňovacím období roku 2014 ke snížení původně uplatněného nároku na odpočet daně v roce 2012 (80 %) na úroveň 65 %, a to pouze ve vztahu k nároku na odpočet daně za tento kalendářní rok, tj. ve vztahu k 1/5 daně na vstupu. Částka úpravy odpočtu, která se uvede do ř. 60 daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2014, bude činit: 120 000 x (65 % – 80 %) Částka úpravy = ––––––––––––––––––––– = – 3 600 Kč 5 Obdobným způsobem by se postupovalo v případě úpravy odpočtu u stavby, kterou plátce pořídil v roce 2011 a uplatnil při jejím pořízení plný nárok na odpočet daně a v roce 2014 tuto stavbu využíval zčásti pro osvobozený nájem. Příklad: Úprava odpočtu daně při osvobozeném nájmu nemovitosti Obchodní společnost, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, pořídila do obchodního majetku od jiného plátce v říjnu 2011 budovu, u které předpokládala využití v rámci ekonomické činnosti výhradně pro zdanitelná plnění, a proto při jejím pořízení, které bylo pro prodávajícího zdanitelným plněním, uplatnila nárok na odpočet daně v plné výši. Při pořizovací ceně budovy ve výši 20 000 000 Kč bez daně a sazbě 20 % daň činila 4 000 000 Kč. Společnost si vzhledem k předpokládanému využívání budovy uplatnila v daňovém přiznání za měsíc říjen 2011 plný nárok na odpočet daně. Pokud by však od začátku roku 2014 společnost využívala budovu zčásti i pro osvobozený nájem a po skončení tohoto roku by společnosti vyšel roční koeficient za rok 2014 ve výši 88 %, vznikne společnosti za rok 2014 povinnost provést úpravu odpočtu daně. Ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy by byl tedy roční koeficient 88 % a tento ukazatel by se porovnával s ukazatelem nároku na odpočet daně v roce pořízení budovy, tj. s ukazatelem ve výši 100 %. Částka úpravy odpočtu, která se uvede do ř. 60 daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2014, bude činit: 4 000 000 x (88 % – 100 %) Částka úpravy = –––––––––––––––––––––––– = – 48 000 Kč 10 str. 24

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky Při této úpravě odpočtu daně v souvislosti s osvobozeným nájmem stavby by tedy společnost musela v roce 2014 snížit původně uplatněný odpočet daně o 48 000 Kč. S úpravou odpočtu se lze setkat také v případech, kdy plátce v průběhu lhůty pro úpravu odpočtu dlouhodobý majetek prodá. Příklad: Úprava odpočtu daně při prodeji automobilu Pokud by plátce v návaznosti na předcházející příklad automobil, který pořídil v roce 2012 a uplatnil při jeho pořízení poměrný nárok na odpočet ve výši 80 %, v roce 2014 prodal, byl by tento prodej pro plátce zdanitelným plněním a plátce by byl oprávněn v posledním zdaňovacím období roku 2014 provést podle § 78d ZDPH úpravu odpočtu, kterou by zvyšoval původně uplatněný nárok na odpočet daně. Částka úpravy odpočtu, která se uvede do ř. 60 daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2012, bude činit: 120 000 x (100 % – 80 %) x 3 Částka úpravy = –––––––––––––––––––––––––– = + 14 400 Kč 5 Úpravou odpočtu daně v souvislosti prodejem dlouhodobého majetku však může plátci vzniknout i povinnost snížit dříve uplatněný nárok na odpočet daně, jak je vysvětleno v následujícím příkladu. Příklad: Úprava odpočtu daně při převodu nemovitosti Obchodní společnost, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, pořídila do obchodního majetku od jiného plátce v roce 2012 budovu, kterou chtěla využívat v rámci ekonomické činnosti výhradně pro zdanitelná plnění, a proto při jejím pořízení, které bylo pro prodávajícího zdanitelným plněním, uplatnila nárok na odpočet daně v plné výši. Při pořizovací ceně stavby ve výši 25 000 000 Kč bez daně a sazbě 20 % daň činila 5 000 000 Kč. Společnost si vzhledem k předpokládanému využívání budovy uplatnila v roce 2012 plný nárok na odpočet daně. Pokud by se v roce 2014 rozhodla firma budovu prodat a tento prodej by byl podle pravidel platných v tomto roce osvobozen od daně, vznikne společnosti povinnost provést úpravu odpočtu daně. Ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy by bylo tedy 0 %, a tento ukazatel by se porovnával s ukazatelem nároku na odpočet daně v roce pořízení stavby, tj. s ukazatelem ve výši 100 %. Pokud by došlo k této změně použití v roce 2014 jako ve třetím roce desetileté lhůty pro úpravu odpočtu, vypočetla by se částka úpravy odpočtu daně takto: 5 000 000 x (0 % – 100 %) x 8 Částka úpravy = –––––––––––––––––––––––––– = – 4 000 000 Kč 10 Při této úpravě odpočtu daně v souvislosti s osvobozeným převodem stavby by musel plátce prakticky za zbývajících 8 let do konce desetileté lhůty pro úpravu odpočtu daně u nemovitostí snížit původně uplatněný odpočet daně o 4 000 000 Kč. Úpravě odpočtu by se mohl plátce legálně vyhnout, pokud by se podle § 56 odst. 4 ZDPH ve znění platném v roce 2014 rozhodl při prodeji stavby uplatnit daň. DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 25

Daně, dávky, poplatky

Nová pravidla pro provádění auditů Mgr. Marie Adamová, LL.M. Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 537/2014/EU regulující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, které je přímo použitelné v členských státech EU, nabylo účinnosti dne 16. června 2014. Vedle toho však prošel v září třetím čtením v Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o auditorech publikovaný jako sněmovní tisk č. 209 ze dne 27. května 2014, který Senát v říjnu 2014 vrátil Poslanecké sněmovně s drobným pozměňovacím návrhem. O návrhu zákona vráceném Senátem poslanci hlasovali 9. 12. 2014 na 23. schůzi, Poslanecká sněmovna zákon přijala (zákon č. 334/2014 Sb.). Co konkrétně se tedy v oblasti provádění auditů pro firmy změní?

Kdo je subjektem veřejného zájmu Nově přijaté nařízení obsahuje pouze pravidla aplikovatelná na tzv. subjekty veřejného zájmu, které jsou předmětem povinného auditu. Subjekt veřejného zájmu definuje směrnice 2006/43/ES a tuto úpravu reflektuje i aktuálně účinné znění zákona č. 93/2009 Sb., zákon o auditorech. I přesto, že připravovaná novela zákona o auditorech tento pojem podrobněji rozvádí, tak se v okruhu těchto subjektů žádné zásadní změny nekonají. Lze tedy konstatovat, že nové nařízení se v zásadě vztahuje na veřejně obchodovatelné společnosti, banky, obchodníky s cennými papíry, pojišťovny, spořitelní a úvěrová družstva, zdravotní pojišťovny, investiční a penzijní společnosti, investiční a důchodové fondy a také veškeré obchodní korporace, pokud průměrný stav zaměstnanců této korporace či konsolidačního celku převýšil v předchozím účetním období 4 000 zaměstnanců.

Od roku 2016 auditora maximálně na 10 let Subjekty veřejného zájmu při provádění povinného auditu tak nově mají určenou maximální délku trvání závazku konkrétního auditora či auditorské společnosti, a tou je deset let. Vedle toho se však uplatní další pravidlo, které je již nyní obsaženo v zákoně o auditorech, a to že klíčoví auditorští partneři odpovědní za provedení povinného auditu ukončí účast na povinném auditu do sedmi let od svého jmenování. Ačkoli původně návrh nařízení počítal s maximální šestiletou délkou trvání závazku u stejného auditora, po kritice velkých poradenských společností tak bylo toto období prodlouženo na deset let. Pravidla nového nařízení se však použijí až od 17. června 2016. Ačkoli zavedení pravidla povinné rotace auditorů cílí na zajištění vyšší kvality auditů a nezávislosti auditorů, pro společnosti to může znamenat vyšší náklady na auditní služby. Na druhou stranu však povinná rotace může pomoci soutěžnímu prostředí a umožnit vstup na trh novým poskytovatelům auditních služeb.

Od auditora jen auditní služby Nařízení také reaguje na aktuální situaci, kdy velké auditorské společnosti poskytují svým auditním klientům čím dál tím více rozšiřující se portfolio svých Mgr. Marie Adamová, LL.M., je advokátkou, a. k. Švehlík & Mikuláš advokáti s.r.o. str. 26

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Daně, dávky, poplatky služeb, jako je daňové poradenství, účetní služby, právní služby či poradenství v oblasti řízení rizik nebo správy společností. Ačkoli již nyní zákon o auditorech stanoví jistá omezení u provádění povinných auditů, nařízení však tato pravidla nově konkretizuje a stanoví, že auditor či auditorská společnost, ani žádný člen jeho sítě provádějící povinný audit u subjektu veřejného zájmu nesmí tomuto subjektu poskytovat tzv. zakázané neauditorské služby. Těmi jsou právě např. daňové služby, účetnictví, právní služby, oceňovací služby, služby v oblasti lidských zdrojů či právní služby. Nově tedy budou muset společnosti zvážit, od kterého subjektu budou poptávat outsourcované služby. Pro velké poradenské společnosti to tak bude prakticky znamenat požadavek naprostého oddělení auditních služeb od souvisejících neauditorských služeb a nemožnost poskytovat auditním klientům tyto související služby. Ačkoli nyní již do jisté míry z požadavku nezávislosti auditora vyplývala například nemožnost kumulace vedení účetnictví a auditních služeb u stejného klienta, praxí ve velkých poradenských společnostech bývá např. kumulace auditních a daňových služeb. To by od roku 2016 nemělo být u subjektů veřejného zájmu možné.

Připravovaná novela zákona o auditorech Novela zákona o auditorech tak do jisté míry nemusí reagovat na přijetí nového nařízení, neboť to je přímo použitelné a není třeba jej nijak transponovat do českého právního řádu. Novela zákona se tak věnuje především úpravě samosprávy, kontrole kvality, legislativně-technickým změnám souvisejícím například s přijetím rekodifikace soukromého práva a úpravy provádění auditů auditory z třetích zemí. Pro obchodní korporace to může mít dopad při provádění auditů ve skupině. Usnadnění přístupu mimoevropských auditorů na trh v České republice tak může pro určité společnosti znamenat, že auditor, který se vybere na úrovni holdingu, pak provede audit i v české entitě, a to bez potřeby českého partnera. Do budoucna tedy podnikatelé, kteří spadají do kategorie subjektů veřejného zájmu, budou moci poptávat auditní služby pouze u subjektů, kteří jim nedodávají žádné související služby jako daňové poradenství, právní a účetní služby či poradenství při řízení rizik či správy společností. Požadavek povinné rotace auditorů pak pro ně může znamenat i vyšší náklady na auditní služby. Na druhou stranu společnosti v koncernech budou moci provádět audity v celé skupině i bez spolupráce s lokálními auditory, což naopak může umožnit větší efektivitu práce. Poznámka: Zákon č. 334/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, vyšel v částce č. 131/2014 Sb., rozeslané 29. 12. 2014, s účinností od 13. ledna 2015. Připravujeme: Uplatnění DPH při poskytnutí elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani Zákonem č. 196/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, došlo s účinností od 1. ledna 2015 ke změně stanovení místa plnění při poskytnutí elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani. Podrobněji v příštích číslech DHK. DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 27

Právo

Jak správně napsat manažerskou smlouvu? Mgr. Marie Adamová, LL.M., Mgr. Michaela Křížková Smlouvy o výkonu funkce statutárního orgánu dostávají podstatně jiný význam, než tomu bylo v minulosti, kdy se často jednalo o krátkou smlouvu obsahující nejnutnější náležitosti. S ohledem na stanovisko Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. července 2014, odmítající výklad umožňující souběh funkcí, byl učiněn konec diskusím o přípustnosti souběhu funkcí. Souběhem se rozumí situace, kdy obchodní korporace uzavře se statutárním orgánem pracovní smlouvu, jejímž obsahem je závislá práce alespoň částečně se překrývající s výkonem obchodního vedení. Všichni členové orgánů korporací tak nově musí mít uzavřenou pouze smlouvu o výkonu funkce místo smlouvy pracovní.

Náležitosti smlouvy o výkonu funkce podle ZOK Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti (společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti) se členem jejího statutárního, dozorčího popřípadě jiného zřízeného orgánu (dále jen člen orgánu) musí mít písemnou formu a musí ji schválit nejvyšší orgán společnosti, a to včetně jejích případných změn. Je vhodné upozornit, že byť by se s ohledem na znění § 59 zákona o obchodních korporacích mohlo zdát, že povinnost schválit smlouvu o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti dopadá pouze na společnost s ručením omezeným a akciovou společnost, ustanovení § 656 písm. e) zákona o obchodních korporacích ji rozšiřuje i na družstvo. V případě schvalování smlouvy o výkonu funkce členů představenstva akciové společnosti je třeba věnovat pozornost i stanovám společnosti, protože platí, že určí-li stanovy, že členy představenstva volí dozorčí rada, pak i dozorčí rada schvaluje jejich smlouvy o výkonu funkce. Text zákona však opustil jasné určení toho, že namísto valné hromady by to měla být právě jen dozorčí rada, která smlouvy o výkonu funkce schvaluje. Ustanovení požadující schválení smlouvy o výkonu funkce dozorčí radou je dle našeho názoru ustanovením speciálním k obecnému ustanovení o schválení smlouvy valnou hromadou, a proto by mělo stačit pouze schválení dozorčí radou. Nicméně i tak lze doporučit, aby společnosti do doby, než tento výklad bude potvrzen judikaturou, popřípadě legislativní úpravou, raději v tomto případě schvalovaly smlouvy o výkonu funkce oběma orgány.

Absence souhlasu valné hromady Ve vztahu k okamžiku schválení smlouvy valnou hromadou zákon výslovně neříká, zdali k němu má dojít před jejím uzavřením či až po něm. Absence souhlasu valné hromady má však dle zákona za následek relativní neplatnost smlouvy o výkonu funkce. Relativní neplatnosti se může oprávněná osoba dovolávat ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti, a tedy o absenci schválení smlouvy valnou hromadou, dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla. Toto období je zákonem omezeno na maximální dobu deseti let ode dne, kdy k takovému jednání došlo. Mgr. Marie Adamová, LL.M., je advokátkou, Mgr. Michaela Křížková advokátní koncipientkou v a. k. Švehlík & Mikuláš advokáti s.r.o. str. 28

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Právo S ohledem na dřívější právní úpravu, kdy byl odbornou veřejností zastáván názor, že smlouva o výkonu funkce je do jejího schválení valnou hromadou neúčinná, jsme se i po vstupu nové legislativy v účinnost v praxi setkali se stejným názorem. Vzhledem k výše popsané úpravě absence souhlasu valné hromady však máme za to, že smlouva o výkonu funkce nebude v tomto případě neúčinná, ale relativně neplatná.

Úprava odměny a určení její výše Zákonná úprava smlouvy o výkonu funkce především akcentuje požadavek na určení odměny za výkon funkce a všech jejích složek. Vzhledem k níže popsanému riziku bezplatnosti výkonu funkce je tedy ve smlouvě třeba řádně vymezit všechny složky odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu (typicky i nenárokové odměny závislé na plnění určitých cílů), veškerá věcná plnění, a to včetně příspěvků na penzijní připojištění nebo životní pojištění nebo jakýchkoli dalších plnění. Odměna musí být stanovena buď konkrétní výší, nebo určením způsobu jejího výpočtu. V některých případech bude vhodné ocenit plnění např. ročním rozpočtem či maximální částkou, ve které může být poskytnuto. Dále je třeba stanovit pravidla pro výplatu zvláštních odměn a pro výplatu podílu člena orgánu na zisku, pokud mají být vypláceny. Zde je třeba neopomenout, že podíl na zisku se vyplácí mezi společníky společnosti a mezi jiné osoby pak jen za předpokladu, že tak určí společenská smlouva nebo stanovy. Zákon rovněž stanoví povinnost specifikovat ve smlouvě o výkonu funkce poskytnutí opčních plánů členovi orgánu či osobě jemu blízké.

Veškerá plnění nad sjednaný rámec musí být schválena zvlášť Jiná plnění, něž plnění stanovená zákonem nebo přiznaná schválenou smlouvou o výkonu funkce či interním předpisem společnosti (opět schváleným nejvyšším orgánem společnosti), lze členovi orgánu společnosti poskytnout jen se souhlasem orgánu schvalujícím smlouvu o výkonu funkce a navíc po vyjádření kontrolního orgánu společnosti v případě, že byl zřízen. Obecně tedy platí, že člen orgánu by neměl od společnosti dostat nic, než co mu přiznává zákon či co je schváleno společníky či akcionáři, příp. jiným orgánem společnosti, který smlouvy o výkonu funkce schvaluje. Pokud se člen orgánu společnosti choval tak, že zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti, pak na odměnu nemá nárok. I v tomto případě však může orgán schvalující smlouvu o výkonu funkce rozhodnout jinak. Nepříznivým hospodářským výsledkem se však rozumí komplexní zhoršení hospodářských výsledků společnosti bez ohledu na výsledek hospodaření, tedy například i okamžik, kdy skončí společnost ve výrazně nižším zisku než v předchozích letech. Nejde tak například o situaci, kdy se naopak ztráta proti minulým rokům snižuje.

Bezplatný výkon funkce nebo odměna obvyklá? Zákon o obchodních korporacích stanoví, že pokud není odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, pak je výkon funkce bezplatný. To je například situace, kdy ve smlouvě chybí některá složka odměny, která je poskytovaná (a neexistuje jiné její schválení orgánem společnosti nebo ji nepřiznává schválený interní předpis) anebo není vůbec určena její DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 29

Právo výše nebo způsob určení. Proto pro vyloučení pochybností doporučujeme ve smlouvě o výkonu funkce uvést, že i zákonem vyjmenované složky odměny (např. opční plán či tantiéma) se vůbec neposkytují. V případě, že by smlouva o výkonu funkce nebyla uzavřena vůbec, pak má mít člen orgánu nárok, s ohledem na ustanovení o příkazní smlouvě, která se na vztah mezi společností členem jejího orgánu podpůrně použijí, na odměnu v obvyklé výši. Obecně platí, že pokud smlouva nebude obsahovat ujednání o odměně, popřípadě nebude schválena valnou hromadou či nebude mít písemnou formu, pak bude člen orgánu vykonávat svoji funkce bezplatně. Zákon nicméně obsahuje určitý korektiv, kterým chrání člena orgánu před neférovým jednáním společnosti. Stanoví totiž, že nebude-li smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodů na straně společnosti anebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po zvolení člena orgánu společnosti do funkce, pak se tato sankce neuplatní. Člen orgánu tak v tomto případě bude mít nárok na odměnu obvyklou v době vzniku funkce. Obdobné platí i v případě neplatnosti smlouvy jako celku, popřípadě neplatnosti ustanovení o odměně, a to opět z důvodů na straně společnosti. V této souvislosti je vhodné připomenout, že zákon o obchodních korporacích požaduje, aby ujednání smluv o výkonu funkce bylo přizpůsobeno tomuto zákonu do 30. 6. 2014, a to pod sankcí bezplatného výkonu funkce.

Ze zaměstnance statutárem Jak bylo výše uvedeno, podle zákona o obchodních korporacích se do 30. června 2014 měla přizpůsobit znění smluv o výkonu funkce nové úpravě, což byl často i okamžik, kdy společníci a akcionáři řešili situaci, že manažer již nebude nově moci požívat všech výhod postavení zaměstnance. Vedle specifik nové úpravy smluv o výkonu funkce se tak smlouvy musely upravovat nad rámec podstatných náležitostí právě s ohledem na to, aby poskytovaly manažerům co největší komfort a postavení, jako kdyby byli zaměstnanci. S ohledem na to, že výkon obchodního vedení není závislou prací ve smyslu zákoníku práce, tak nedoporučujeme podřizovat smlouvy o výkonu funkce přímo zákoníku práce. Nicméně stranám nic nebrání v tom si přímo ve smlouvě o výkonu funkce dohodnout konkrétní výhody, které pro zaměstnance plynou ze zákona. Na manažera – člena orgánu se totiž ze zákona nevztahují např. ustanovení o výpovědní době, úprava pracovních úrazů nebo přesčasů. Navíc výkon jeho funkce může skončit odvoláním, které nemusí předvídat a ke kterému může dojít bez jakékoli výpovědní doby. Ke komplikovanější situaci dochází v koncernech, kdy je manažer primárně zaměstnancem holdingové společnosti, z čehož plyne často i praxe být tzv. nevýkonným statutárním orgánem v jednotlivých dceřiných společnostech. I tam musely být ukončovány pracovní smlouvy a manažeři se ocitali v situaci, kdy neměli žádnou jistotu v tom, jestli po skončení výkonu funkce budou moci pokračovat ve společnosti alespoň jako zaměstnanci. Kreativních řešení je v této oblasti mnoho, od sistací pracovních smluv po uzavření nových pracovních smluv se dnem nástupu do práce definovaným jako „den následující po zániku funkce statutárního orgánu“, nicméně je otázkou, které z nich je pro daného člena orgánu nejkomfortnější. str. 30

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Právo Na co ve smlouvě o výkonu funkce nezapomenout

!

S ohledem na výše popsané náležitosti smluv o výkonu funkce pak firmy nejčastěji řešily to, aby ve smlouvě byla uvedena skutečně všechna plnění, které člen orgánu od společnosti dostává. To je typicky odměna za výkon funkce, nárokové a nenárokové bonusy závisející na výkonu, odstupné, služební vůz, kafeterie benefitů, penzijní připojištění, životní pojištění apod. Někdy dochází k interpretačním problémům, například je-li školení složkou odměny člena orgánu, nebo ne. Vzhledem k tomu, že některá školení z povahy věci benefitem nejsou (např. školení BOZP) a některá, typicky např. program MBA, benefitem jsou, tak doporučujeme s ohledem na zákonnou sankci raději školení jako složku odměny uvést a ideálně ji určit např. ročním rozpočtem. Sjednání dovolené v praxi většinou nečiní problémy, nicméně doporučujeme s ohledem na absenci zákonné úpravy sjednat si přímo ve smlouvě mechanismus čerpání dovolené (např. pokud si ji valná hromada přeje schvalovat apod.). Problematické jsou v praxi také mobilní telefony a počítač. Dle zákoníku práce by šlo jednoznačně o pracovní pomůcky, nicméně člen orgánu nekoná závislou práci a nemá povinnost se řídit ničími pokyny, takže je otázkou, kdo mu vůbec může k výkonu obchodního vedení přidělit pomůcky. Z toho důvodu opět doporučujeme tyto předměty raději ve smlouvách uvést jako složku odměny, právě s ohledem na hrozící sankci bezplatnosti výkonu funkce. Obdobně vzbuzuje pochybnosti také pojištění odpovědnosti statutárního orgánu. To je však často uzavíráno přímo se společností (tedy beneficientem je společnost a ne statutár), takže vynechání této složky vnímáme jako méně problematické. Nicméně v praxi často sami manažeři požadují do smlouvy o výkonu funkce uvést informaci o tom, že pojištění je sjednáno. Na členy orgánů společnosti se ze zákona nevztahuje ani úprava cestovních náhrad. Opět doporučujeme tuto oblast výslovně upravit i s možným odkazem na příslušné předpisy. Doporučujeme také přímo uvést „pravidelné pracoviště“ (tedy obvyklé místo počátku služební cesty) pro účely výpočtu náhrad. Manažeři často při výkonu funkce cestují, což přináší riziko vzniku úrazů například právě při služebních cestách. Jelikož se na ně nevztahuje úprava pracovních úrazů dle zákoníku práce, tak společnostem pro ně doporučujeme uzavřít komerční úrazové pojištění. Odškodnění jejich úrazu by se totiž řídilo novým občanským zákoníkem a muselo by se dokazovat jednoznačné zavinění škůdce (což u pracovního úrazu není zpravidla vůbec třeba, ledaže by se prokazovalo spoluzavinění zaměstnance). Na základě úpravy v občanském zákoníku by sice mohli obdržet náhradu škody na zdraví v podstatně vyšší částce (pracovní úrazy se totiž pořád ještě řídí již zrušenou bodovou vyhláškou), nicméně je otázkou, jestli by vůbec škůdci bylo prokázáno zavinění. Dalšími pracovněprávními instituty jsou povinné lékařské prohlídky, úprava překážek na straně zaměstnance a zaměstnavatele nebo náhrada přesčasů. Pokud si tedy strany přejí tyto instituty aplikovat i na člena orgánu, opět doporučujeme zákonná ustanovení „opsat“ a sjednat si je ve smlouvě výslovně.

Skončení výkonu funkce a odstupné Podstatnou změnou postavení členů orgánů proti zaměstnancům je i to, že výkon jejich funkce končí účinností odvolání příslušného orgánu společnosti, která může být i ke dni přijetí takového rozhodnutí. Skončení výkonu funkce DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 31

Právo tedy může manažera i překvapit a ze dne na den se může ocitnout bez „zaměstnání“. V této situaci se domníváme, že nejjednodušším řešením je absenci výpovědní doby kompenzovat vyšším odstupným (např. dohodnuté odstupné plus dva měsíce navíc jako kompenzace za absenci výpovědní doby), které je opět třeba ve smlouvě výslovně sjednat. Další novinkou v této oblasti je i to, že zákon o obchodních korporacích nově upravuje i možnost rezignace členem orgánu s tím, že výkon funkce skončí uplynutím doby jednoho měsíce od doručení oznámení společnosti. Nicméně příslušný orgán korporace může schválit na jeho žádost i jiné datum. Rezignovat však člen orgánu nemůže v situaci, která je pro společnost „nevhodná“. V této souvislosti pak doporučujeme „nevhodnou situaci“ ve smlouvě o výkonu funkce alespoň nějakým způsobem definovat, např. tak, že společnosti hrozí úpadek apod. Obecně je tedy společnost v silnějším postavení, neboť člena orgánu může odvolat i s okamžitou účinností, ale naopak on sám nemůže vůbec rezignovat v nevhodné době pro společnost, a pokud se s korporací nedohodne jinak, tak se na něj aplikuje měsíční výpovědní doba. Kromě převzatého pravidla, že odměna se členovi orgánu neposkytne, pokud zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku, panuje nejistota ohledně odměny i v situaci, kdy člen orgánu věděl nebo vědět měl, že společnosti hrozí úpadek a neučinil v rozporu s péčí řádného hospodáře k jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. V takovém případě ho může insolvenční správce vyzvat, aby vydal odměnu ze smlouvy o výkonu funkce za poslední dva roky před právní mocí rozhodnutí o tom, že korporace je v úpadku. Obecně lze tedy členům statutárních orgánů doporučit věnovat svým smlouvám maximální pozornost tak, aby nedošlo k výraznému oslabení jejich postavení ve společnosti, a to také s ohledem na zákonnou sankci bezplatnosti výkonu funkce. V souvislosti se zákazem souběhu funkcí tedy tuto nastalou situaci doporučujeme raději řešit kvalitní smlouvou o výkonu funkce než polovičatými řešeními například v podobě tzv. nepravého souběhu, kdy má člen statutárního orgánu vedle smlouvy o výkonu funkce uzavřenou pracovní smlouvu např. na výkon práce „konzultanta“ v dané společnosti.

Sdělení MPSV o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 Sdělení MPSV č. 311/2014 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 pro účely zákona o zaměstnanosti, vyšlo v částce č. 124/2014 Sb., rozeslané 18. prosince 2014, s účinností dnem vyhlášení. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 82 odst. 1, § 113 odst. 7, § 114 odst. 2 a § 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 činí 25 179 Kč. str. 32

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Hospodářství, obchod, finance

Škoda na majetku způsobená nepřízní počasí Ing. Helena Machová Všichni máme patrně v čerstvé paměti ledovku, která během krátké chvíle pokryla téměř celé území naší republiky a způsobila řadu zejména dopravních a zdravotních komplikací, při nichž někteří podnikatelé zaznamenali i škody na obchodním majetku. Ty mohou vzniknout nejen v důsledku zmíněné ledovky, ale i z dalších rozmarů počasí. V následujícím textu se proto zaměřím na řešení těchto škod pro účel stanovení základu daně z příjmů.

Obchodní majetek Úvodem krátké připomenutí toho, co je vlastně obchodním majetkem, přičemž je nutno vyjít z některých ustanovení obchodního zákoníku. Podle § 495 OZ souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů. Podle § 1011 OZ dále platí, že vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. V důsledku těchto ustanovení došlo s účinností od 1. 1. 2014 k částečnému přeformulování § 4 odst. 4 ZDP, který definuje obchodní majetek fyzické osoby. Obchodním majetkem se tedy (pro účely daně z příjmů fyzických osob) rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno, anebo je nebo byla uváděna v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval anebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci. Z uvedeného plyne, že o obchodní majetek jde jen v případě, má-li poplatník příjmy podle § 7 ZDP (příjmy z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti). Pokyn GFŘ č. D-6 doplňuje, že majetkem zahrnutým v obchodním majetku se rozumí majetek, o kterém poplatník s příjmy podle § 7 ZDP účtuje nebo ho eviduje v daňové evidenci. V případě, kdy má poplatník příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP), vede sice o příjmech a výdajích pro účel zjištění daně z příjmů evidenci obdobnou evidenci daňové, event. může vést účetnictví, přesto se movitý i nemovitý majetek (byť je o něm účtováno) nepovažuje pro účel daně z příjmů fyzických osob za obchodní majetek. Tato skutečnost má význam především pro osvobození příjmů z prodeje majetku od daně, které je, byl-li prodaný majetek zahrnut do majetku obchodního, vázán na uplynutí časového testu. Zatímco obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek, fyzická osoba se pro účel daně z příjmů může rozhodnout, zda předmětný majetek do svého obchodního majetku zahrne, či nikoliv.

Škoda v zákoně o daních z příjmů Na tomto místě upozorním na dvě klíčová ustanovení, která v souvislosti s daňovým řešením škod obsahuje zákon o daních z příjmů. Podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP platí, že manka a škody přesahující náhrady jsou, až na některé výjimky, nedaňovými náklady. V § 25 odst. 2 ZDP je škoda definována jako fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Ing. Helena Machová je daňovou poradkyní DHK-sešit 2

5. ledna 2015

str. 33

Hospodářství, obchod, finance Není škoda jako škoda S tímto konstatováním lze ve vazbě: škoda – daň z příjmů souhlasit víc než kdykoliv jindy. Pro správné posouzení daňových důsledků škody je nutno škodu správně a přesně definovat. Z definice škody pro účel daně z příjmů (viz výše) je evidentní, že pojem škoda je zde – proti některým našim představám a pocitům – značně zúžen. V praxi (a to jak v občanském právu, tak v právu trestním aj.) je za škodu považována situace, ve které vzniká poškozenému subjektu nějaká újma – majetková i nemajetková, odstranitelná i neodstranitelná. Zákon o daních z příjmů však definuje škodu jako fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody znehodnocen. Z uvedené definice lze vyvodit minimálně tyto závěry: pro účel daně z příjmů není škodou opravitelná škoda (pokud např. po havárii je automobil opraven) a škodou není ani škoda způsobená na cizím majetku (když například podnikatel způsobí škodu na jiném než vlastním automobilu). Opravitelná škoda Příklad: Poplatník havaruje se svým osobním automobilem. Automobil nechá opravit (cena opravy je 52 000 Kč) a dále jej používá ke svému podnikání. Částka 52 000 Kč bude daňovým výdajem. Škoda způsobená jinému subjektu (na cizím majetku) Příklad: Zasilatelská firma způsobila škodu odběrateli na zasílaném zboží. Odběratel požaduje náhradu škody. Zasilatelská firma škodu ve výši 85 000 Kč uhradí. Náhrada škody je daňovým nákladem, a to nejen proto, že škoda nebyla způsobena na vlastním majetku a tento nebyl v jejím důsledku vyřazen, ale i s ohledem na ustanovení § 24 odst. 2 písm. p) ZDP, podle kterého jsou daňovými výdaji i výdaje, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštního zákona. V tomto případě se jedná o NOZ (konkrétně o ustanovení § 2913 odst. 1, podle kterého platí, že poruší-li strana povinnosti ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Nedaňová škoda Příklad: Zaměstnanec havaruje se starším nákladním automobilem. Rozsah vzniklé škody a celkový stav automobilu je takový, že zaměstnavatel automobil opravovat nebude a vyřadí jej v průběhu roku (po vzniklé škodě) ze svého majetku. Zůstatková cena automobilu je nedaňový náklad. Daňovým nákladem ale je odpis ve výši jedné poloviny roční částky. Škoda do výše přijaté náhrady V případě, kdy se škodou souvisí přijatá náhrada (nejčastěji od pojišťovny, ale i od jiných za škodu odpovědných osob, případně i od zaměstnanců), je škoda do výše přijaté náhrady daňovým nákladem. Na druhé straně přijatá náhrada je pochopitelně zdanitelným výnosem. str. 34

5. ledna 2015

DHK-sešit 2

Hospodářství, obchod, finance Příklad: Poplatníkovi vnikla do kanceláře při silném mrznoucím dešti voda, přičemž byla poničena počítačová síť takovým způsobem, že ji bylo nutno vyřadit. Zůstatková cena počítačové sítě činila 150 000 Kč (vstupní cena byla 400 000 Kč), pojišťovna uhradila částku 120 000 Kč. Správný postup – daňový i účetní: – zůstatková cena (do výše pojistného plnění) 120 000 Kč je daňovým nákladem, – zůstatková cena (převyšující pojistné plnění) 30 000 Kč je nákladem nedaňovým, – pojistné plnění 120 000 Kč je zdanitelným výnosem. Účtování: Kč

MD

D

počáteční zůstatek – vstupní cena

400 000

022

–

počáteční zůstatek – oprávky

250 000

–

082

120 000

582.1

082

30 000

582.9

082

odepsání zůstatkové ceny: – do výše přijaté náhrady – převyšující přijatou náhradu vyřazení počítačové sítě

400 000

082

022

náhrada od pojišťovny

120 000

221

688

Pozn.: Pro zjednodušení jsem v příkladu uvažovala, že účetní odpisy (účetní zůstatková cena) jsou v úrovni odpisů daňových (daňové zůstatkové ceny).

Problémy v těchto případech nastávají někdy v situaci, kdy škoda vznikne na sklonku roku a k plnění dojde až v roce následujícím. V takovém případě musí poplatník, který vede účetnictví (účetní jednotka), vytvořit dohadnou položku a (očekávaný) výnos zdanit. Poplatník, který vede daňovou evidenci, ale příjmy a výdaje časově nerozlišuje a dohadnou položku netvoří. Protože v roce vzniku škody neobdrží související náhradu, nemůže uplatnit škodu jako daňový výdaj. Postupuje tedy tak, že zůstatkovou cenu jako daňový výdaj (položku snižující rozdíl mez příjmy a výdaji) v roce vzniku škody neuplatní a náhradu přijatou v následujícím roce do základu daně nezahrne [§ 23 odst. 4 písm. e) ZDP]. Příklad: Poplatníkovi vznikla „nedaňová“ škoda (havárie a následné vyřazení nákladního automobilu) v listopadu 2014. Automobil byl pro předmětnou škodní událost pojištěn. Zůstatková cena automobilu byla 100 000 Kč, předpokládané pojistné plnění 90 000 Kč. Pojistné plnění bylo poukázáno až v únoru 2015. Poplatník (s ohledem na skutečnost, že se škodou souvisí příjem) uplatnil ve zdaňovacím období 2014 částku 90 000 Kč (zůstatkovou cenu do výše souvisejícího příjmu) jako daňový náklad, částku 10 000 Kč (zůstatkovou cenu převyšující související příjem) ze základu daně vyloučil. Očekávané pojistné plnění zaúčtoval jako dohadnou položku aktivní a zdanitelný výnos v roce 2014. DHK-sešit 2

5. ledna 2015

str. 35

Hospodářství, obchod, finance Škoda v důsledku živelní pohromy Daňovým nákladem je i škoda způsobená živelní pohromou. Živelní pohroma je pro účel daně z příjmů definována v § 24 odst. 10 ZDP jako nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Příklad: Poplatníkovi vyhoří sklad s materiálem. Příčinou škody (požáru) je: a) blesk – jde o živelní pohromu, škoda je daňovým nákladem; b) podle potvrzení policie nezjištěný žhář – jde o škodu způsobenou neznámým pachatelem a škoda je daňovým nákladem; c) zjištěný žhář – škoda je nedaňovým nákladem. Příklad: Poplatník provozující maloobchodní prodejnu s textilním zbožím zjistil na svém obchodním majetku po povodni tyto škody: a) osobní automobil – nechal jej vyčistit a opravit (100 000 Kč) a dále jej bude používat – částka 100 000 Kč je daňovým nákladem; b) starší dodávkový automobil (zůstatková cena 30 000 Kč) – nelze jej opravit, bude vyřazen z obchodního majetku – zůstatková cena je daňovým nákladem; c) zboží uložené ve skladu – bylo poničené jen částečně, lze jej se slevou prodat – náklady vynaložené na nákup tohoto zboží jsou daňové v plné výši, výnos (příjem) bude zdaněn standardním způsobem; d) zboží uložené v prodejně – bylo poničeno zcela, je nutno jej vyřadit – náklady vynaložené na nákup tohoto zboží jsou též daňové v plné výši. Pozn.: Výše škody musí být v těchto případech doložena posudkem pojišťovny, a to i když poplatník není pojištěn nebo posudkem soudního znalce.

Škody v daňové evidenci Daňové řešení škod v daňové evidenci činí někdy větší problémy než v účetnictví, a tak, i když bylo již částečně zmíněno výše v textu, se touto problematikou budeme zabývat samostatně. Problémy nečiní škody vzniklé na hmotném majetku. Zde je postup analogický s běžnou praxí škod, tzn. zůstatková cena majetku vyřazeného v důsledku „nedaňové“ škody je nedaňovým výdajem (resp. nelze ji uplatnit jako daňový výdaj). Jako daňový výdaj lze uplatnit daňový odpis (a jiný než daňový odpis v daňové evidenci nepřipadá v úvahu) ve výši jedné poloviny (za předpokladu, že je majetek vyřazen v průběhu zdaňovacího období). Příklad: Poplatník havaruje se starším osobním automobilem (zůstatková cena snížená o odpis ve výši jedné poloviny) je 75 000 Kč. Rozsah vzniklé škody a celkový stav automobilu je takový, že podnikatel automobil opravovat nebude a vyřadí jej ze svého majetku. Zůstatkovou cenu (75 000 Kč) nelze uplatnit jako daňový výdaj. str. 36

5. ledna 2015

DHK-sešit 2

Hospodářství, obchod, finance Příklad: Poplatníkovi zatekla při dešti do dílny voda, přičemž byl zcela zničen starší soustruh, jehož zůstatková cena byla 30 000 Kč. Poplatník byl pro tuto škodu pojištěn a vzhledem k rozsahu poničení se rozhodl soustruh vyřadit. Pojistné plnění je: a) 25 000 Kč daňový výdaj nedaňový výdaj zdanitelný příjem základ daně

25 000 Kč 5 000 Kč 25 000 Kč 0

b) 30 000 Kč daňový výdaj

30 000 Kč

zdanitelný příjem

30 000 Kč

základ daně

0

c) 35 000 Kč daňový výdaj

30 000 Kč

zdanitelný příjem

35 000 Kč

základ daně

5 000 Kč

Větší problémy ale činí škody na zásobách. Zde je postup (ve srovnání s účetnictvím) jiný. Je to dáno odlišným daňovým a účetním zohledněním nakoupených a spotřebovaných zásob. Zatímco v účetnictví jsou nákladem zásoby spotřebované v příslušném účetním a zdaňovacím období (bez ohledu na to, kolik jich bylo v tom období pořízeno a kolik jich je evidováno na skladě), v daňové evidenci je evidován jako daňový výdaj každý nákup zásob. Daňovým výdajem jsou tedy veškeré zásoby nakoupené v tom kterém zdaňovacím období bez ohledu na to, zda tyto zásoby byly či nebyly do konce roku spotřebovány. V účetnictví je pak škoda na zásobách nedaňovým nákladem, v daňové evidenci je nutno (aby bylo dosaženo stejného daňového efektu) o hodnotu zásob vyřazených v důsledku škody základ daně zvýšit (veškeré zásoby již jednou – při nákupu – základ daně snížily). Příklad: Poplatníkovi vyhoří sklad s materiálem. Příčinou škody (požáru) byl: a) blesk – jde o živelní pohromu a škoda je daňovým výdajem, poplatník zůstatkovou cenu skladu uplatní jako daňový výdaj a o hodnotu zničeného materiálu základ daně neupravuje (nezvyšuje); b) podle potvrzení policie neznámý žhář – jde o škodu způsobenou neznámým pachatelem a daňový postup je shodný jako v písm. a); c) zjištěný žhář – škoda není daňovým výdajem, resp. je jím pouze do výše přijaté náhrady od žháře (zůstatkovou cenu jako daňový výdaj lze uplatnit jen do výše přijaté náhrady a výdaje na pořízení zničeného materiálu lze v daňových výdajích ponechat rovněž pouze do výše přijaté náhrady; nesouvisí-li se škodou žádný příjem, poplatník musí o hodnotu zničeného a vyřazeného materiálu zvýšit základ daně a zůstatkovou cenu skladu jako daňový výdaj neuplatní). DHK-sešit 2

5. ledna 2015

str. 37

Poradenský servis – dotazy čtenářů Prodej pozemků z pohledu DPH a daně z příjmů právnických osob Obchodní společnost (plátce DPH) dříve nakoupila od neplátců DPH několik zemědělských pozemků bez staveb a inženýrských sítí za účelem pěstování plodin. Proto je zařadila do dlouhodobého majetku na účet 031. Nyní firma některé pozemky prodá, a to i se ztrátou. Budou předmětem DPH a jaké náklady lze uplatnit? Prodej „holého“ pozemku bez stavebního povolení či souhlasu je plněním osvobozeným od DPH bez nároku na odpočet daně. A není vůbec podstatné, od koho (plátce nebo neplátce), ani kdy (před jakou dobou), ani jak (koupí, vkladem, darem…) byl pozemek pořízen. Vyplývá to z ustanovení § 56 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je od daně osvobozeno dodání pozemku, který: a) je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a b) není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. Tyto podmínky jsou podle zadání u předmětných pozemků zřejmě splněny, proto bude jejich prodej plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Což znamená, že prodej plátce uvede do přiznání k DPH na řádku 50 a nemůže si nárokovat odpočet daně u případných přijatých zdanitelných plnění souvisejících s prodejem těchto pozemků (např. ze služby právníka – plátce, který sepsal smlouvy o prodeji). Nyní k dani z příjmů právnických osob (DPPO). Pokud by k prodeji pozemků poplatníkem daně z příjmů právnických osob došlo do konce roku 2013, uplatnila by se ještě daňová restrikce omezující uznatelnost pořizovací ceny pozemků jejich individuálními příjmy z prodeje. Přičemž ani nebylo možné vzájemně kompenzovat dílčí ziskové a ztrátové prodeje jednotlivých pozemků. Stanovovalo tak ustanovení § 24 odst. 2 písm. t) zákona o daních z příjmů, ve znění do 31. 12. 2013. Od 1. 1. 2014 se toto daňové omezení týká už jen fyzických osob, viz aktuální znění § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 ZDP. U poplatníků daně z příjmů právnických osob již výše zmíněné omezení neplatí. A jelikož se k této změně neváže žádné speciální přechodné ustanovení, vztahuje se nová – příznivější – daňová úprava na všechny pozemky prodávané po 1. 1. 2014, ať už byly koupeny před nebo po tomto datu. Proto bude v souladu s obecnými daňovými pravidly ve smyslu § 23 odst. 2 a 10 ZDP („daně vycházejí z účetnictví, nestanoví-li ZDP jinak“) při prodeji pozemků obchodní společností plně daňově účinným výdajem (nákladem) jejich pořizovací cena zaúčtovaná do účetních nákladů (MD 541/D 031). Vůbec přitom nezáleží na výši prodejních cen pozemků a daňově účinná je tedy v důsledku i případná ztráta z prodeje. Takže návazně v přiznání k DPPO nebude třeba v tomto směru provádět žádné úpravy účetního výsledku hospodaření. Dodejme, že tato nová daňová vstřícnost se netýká pozemků nabytých poplatníky daně z příjmů právnických osob vklady nebo v rámci přeměn obchodních společností a družstev. Tam i nadále platí určitá protispekulativní daňová opatření (proti tzv. přeceňovacímu efektu) podle § 24 odst. 2 písm. ta), § 24 odst. 11 ZDP. str. 38

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Poradenský servis – dotazy čtenářů Jelikož jde o úplatný převod nemovitých věcí, je třeba pamatovat rovněž na daň z nabytí nemovitých věcí. Obecně je poplatníkem této daně převodce (prodávající), v případě kupní a směnné smlouvy se ale strany mohou dohodnout, že poplatníkem bude nabyvatel (kupující). Zdůrazněme, že toto ujednání je nutno uvést přímo do příslušné smlouvy. Pokud bude poplatníkem této daně převodce, půjde o jeho další účetní a daňový náklad.

Vklad automobilu OSVČ do s. r. o. z pohledu daňového přiznání a DPH OSVČ je plátcem DPH a založila s. r. o., do jejíhož základního kapitálu vložila automobil. Přičemž při koupi auta uplatnila odpočet DPH a daňově jej odpisovala a při jeho vložení do s. r. o. zahrnula do daňových výdajů jeho zůstatkovou cenu. Podléhá vklad DPH na výstupu, jestliže je nabyvatel (s. r. o.) také plátcem? Hrubou chybou bylo uplatnění daňové zůstatkové ceny vloženého hmotného majetku (auta) do daňových výdajů OSVČ, jak je uvedeno v zadání. Tato zůstatková cena se měla jen promítnout do nabývací ceny podílu v s. r. o. ve smyslu § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů. S. r. o. bude dále pokračovat v daňovém odpisování vkladem nabytého hmotného majetku (vozidla), jako by ke změně odpisovatele nedošlo, viz § 30 odst. 10 písm. b), odst. 2 ZDP, přičemž v souladu s § 26 odst. 7 ZDP si za zdaňovací období uskutečnění vkladu uplatní vkladatel i nabyvatel přesně polovinu vypočteného ročního odpisu. Proti tomu účetní odpisy s. r. o. u vkladem nabytého dlouhodobého hmotného majetku počítá tento nový nabyvatel automobilu z jeho účetního ocenění, které odpovídá aktuálnímu znaleckému ocenění. Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy pak standardně s. r. o. ošetří v přiznání k dani z příjmů na řádku 50, resp. 150. Z hlediska DPH jsou nepeněžité vklady hmotného majetku do s. r. o. považovány za zdanitelné plnění (dodání zboží za úplatu) v případě, že vkladatel (zde tedy OSVČ) při nabytí daného majetku (nebo u jeho části) uplatnil odpočet DPH na vstupu. Výjimkou je vklad závodu – dříve podniku, který není předmětem DPH. V těchto případech navíc odpovídá za splnění povinnosti přiznat DPH vkladatel i nabyvatel společně a nerozdílně, jak stanoví § 13 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, takže ji správce daně může požadovat po kterémkoli z těchto subjektů. Toto zdanitelné plnění se v souladu s § 21 odst. 5 písm. e) ZDPH uskutečnilo dnem pozbytí vlastnického práva k nepeněžitému vkladu (výjimka se týká nemovitých věcí). Základem daně je podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH v těchto případech cena zboží (vloženého auta), za kterou by jej bylo možno pořídit v okamžiku vkladu, tedy aktuální znalecká hodnota. Přičemž podle § 37 odst. 2 ZDPH je tato částka včetně DPH, která se z ní vypočte koeficientem pro základní sazbu daně 21 % (tj. 0,1736). Pokud je nabyvatel (s. r. o.) plátcem DPH, tak v souladu se standardními pravidly § 72 až § 76 ZDPH může nárokovat odpočet daně na vstupu u tohoto přijatého zdanitelného plnění. Obdobně by tuto možnost měl nabyvatel také, když by se plátcem stal teprve až následně, a to na základě § 79 ZDPH u majetku pořízeného až 12 měsíců zpátky, pokud je k danému dni DHK-sešit 1

5. ledna 2015

str. 39

Poradenský servis – dotazy čtenářů (registrace k DPH) stále ještě součástí jeho obchodního majetku. V případě tohoto dlouhodobého majetku je ale komplikací, že se postupuje obdobně jako u jednorázové úpravy odpočtu daně dle § 78d odst. 2 ZDPH. Což prakticky znamená, že nárok na odpočet DPH uplatněný až v dalším roce (při registraci) by bylo nutné zkrátit o jednu pětinu připadající na předešlý rok, kdy došlo ke vkladu. Ing. Martin Děrgel

Neplacené volno na vysokoškolské studium a zdravotní pojištění Zaměstnanec bude studovat dálkově vysokou školu a žádá zaměstnavatele o poskytování neplaceného volna (zhruba tři pracovní dny v měsíci). Je zaměstnavatel povinen doměřovat zdravotní pojištění za jednotlivá neplacená volna a platí se ze skutečného příjmu? Studium na vysoké škole (v jakékoli formě, tedy i dálkově) se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Z pohledu zdravotního pojištění je za takovou osobu po celou dobu studia plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Skutečnost, že se za zaměstnance stal plátcem pojistného i stát, oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódu „G“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. S účinností od 1. 1. 2015 již zaměstnavatelé obecně neřeší ve zdravotním pojištění problematiku neplaceného volna, a pokud by příjem (vyměřovací základ) zaměstnance nedosáhl zákonného minima 9 200 Kč, dopočet a doplatek pojistného se neprovádí.

Mimořádná odměna po skončení rodičovské dovolené Žena je na rodičovské dovolené, ale do práce se vrátit nechce kvůli dítěti. Na základě dohody bude pracovní poměr ukončen ke dni, kdy ženě končí rodičovská dovolená. Do práce tedy vůbec nenastoupí. Nicméně její bývalý vedoucí by jí rád vyplatil mimořádnou odměnu, a to vzhledem k předchozím výborným vztahům a její kvalitní práci, kterou ve společnosti před nástupem na mateřskou dovolenou odvedla. Jaký je správný postup ve zdravotním pojištění? Z pohledu zdravotního pojištění je zapotřebí postupovat ze strany zaměstnavatele následovně: 1. Ke dni ukončení pracovního poměru se použijí současně kódy „O“ a „U“. 2. Mimořádná odměna podléhá povinnosti placení pojistného, i když bude zúčtována ještě do měsíce, ve kterém trvá pracovní poměr, nebo do měsíce, ve kterém již pracovní poměr trvat nebude (§ 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud by výše odměny nedosáhla 9 200 Kč, bude pojistné v obou případech odvedeno ze skutečné výše příjmu. 3. Kdyby byla odměna zúčtována do měsíce, ve kterém již žena nebude zaměstnankyní, pak se na Přehled o platbě pojistného zaměstnatele připočte vyměřovací základ z titulu odměny včetně příslušné částky pojistného, žena však již do celkového počtu zaměstnanců započítána nebude. Ing. Antonín Daněk str. 40

5. ledna 2015

DHK-sešit 1

Stránka 2

OBSAH

strana

NOVINKY A ZMĚNY V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH . . . . . . . . . . . . . .

1

DANĚ, DÁVKY, POPLATKY RNDr. Brychta Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2015 (1.) . . . . . . . . . . . . . . . .

2

Ing. Zdeněk Kuneš Změny při uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty v roce 2015 . . . . .

10

Ing. Anna Teklá Daň z nemovitých věcí v roce 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

Ing. Václav Benda Úprava odpočtu po skončení roku 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

Mgr. Marie Adamová, LL.M. Nová pravidla pro provádění auditů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26

PRÁVO Mgr. Marie Adamová, LL.M., Mgr. Michaela Křížková Jak správně napsat manažerskou smlouvu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

Sdělení MPSV o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

32

HOSPODÁŘSTVÍ, OBCHOD, FINANCE Ing. Helena Machová Škoda na majetku způsobená nepřízní počasí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

33

PORADENSKÝ SERVIS Prodej pozemků z pohledu DPH a daně z příjmů právnických osob . . .

38

Vklad automobilu OSVČ do s. r. o. z pohledu daňového přiznání a DPH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39

Neplacené volno na vysokoškolské studium a zdravotní pojištění . . . .

40

Mimořádná odměna po skončení rodičovské dovolené . . . . . . . . . . . .

40

Odpovědná redaktorka: PhDr. Daniela Schreibová e-mail: [email protected] U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, tel. 246 040 400, fax. 246 040 401 DAŇOVÁ A HOSPODÁŘSKÁ KARTOTÉKA

Dáno do tisku 29. 12. 2014 © Wolters Kluwer, a. s.

Přetisk a jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři. Sazba Radek Novotný, tisk PBtisk s.r.o. www.wolterskluwer.cz Registrační číslo MK ČR E 7071 ISSN 1210-6739

10:32

Nedojde-li ke zrušení objednávky, trvá předplatné automaticky pro další rok. Zrušení předplatného je možné jen ke konci ročníku a musí být vždy provedeno písemně nejpozději do 30. listopadu. Nevyžádané příspěvky nevracíme.

2.3.2015

Vydává Wolters Kluwer, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3. Vychází 24x ročně. Roční předplatné 3 770 Kč včetně DPH. Objednávky předplatného a distribuce: Wolters Kluwer, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, tel. 246 040 400, e-mail: [email protected].

DHK-1-OB

DHK-1-OB

2.3.2015

10:32

Stránka 1

1

Daňová a hospodářská kartotéka v roce 2015 V roce 2015 se podnikatelé, zaměstnavatelé i zaměstnanci budou muset seznámit z mnoha změnami, které přináší mimo jiné novela zákona o daních z příjmů ve zdaňování fyzických a právnických osob, novely zákona o DPH, změny se dotýkají i účetnictví, ale rovněž odvodů na zdravotní a sociální pojištění a dalších oblastí. DHK proto přichází s aktuálními výklady změn v právních předpisech, s návody na optimalizaci daní a s tím související možné problémy při nesprávných postupech.

Z vybraných témat roku 2015: ■

Novela zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2015

■

Příprava na daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2014

■

Nové limity paušálních výdajů

■

Komplikace ve výpočtu daňového zvýhodnění na dítě od ledna 2015

■

Zdanění příjmů ze zahraničí

■

Novely zákona o DPH od 1. 1. 2015

■

Úprava odpočtu daně po skončení roku

■

Změna zdaňovacího období na konci roku

■

Ručení příjemce zdanitelného plnění v roce 2015

■

Přiznání k DPH a splatnost daně v roce 2015

■

Sankce podle daňového řádu

■

Speciální podmínky pro uplatnění daňové ztráty s. r. o.

■

Daň z nemovitých věcí v roce 2015

■

Přehled daňových povinností příspěvkových organizací

■

Silniční daň

■

Zákon o veřejných zakázkách v roce 2015

■

Novela zákona o auditorech a nová pravidla pro provádění auditů

■

Změny v sociálním a zdravotním pojištění

■

Zajištění a zánik závazků v občanském zákoníku

■

Likvidace s. r. o.

■

Jak rozpoznat signály, že firmě hrozí problém

■

Spolupracující osoby versus rodinný závod

■

Živnostenský zákon v roce 2015

■

Aktuální změny v zákoně o spotřebních daních

DHK

DAŇOVÁ A HOSPODÁŘSKÁ KARTOTÉKA 23. ročník

5. ledna 2015

č. 1

od 1.

5

1. 201

●

Novela zákona o daních z příjmů

●

Změny při uplatnění sazeb DPH

●

Daň z nemovitých věcí v roce 2015

●

Úprava odpočtu po skončení roku 2014

●

Nová pravidla pro provádění auditů

●

Jak správně napsat manažerskou smlouvu?

do 26.

lní Aktuá

Připravujeme: ● Sankce podle daňového řádu od 1. 1. 2015 ● Speciální podmínky pro uplatnění daňové ztráty s. r. o. ● Ručení příjemce zdanitelného plnění v roce 2015

Z nabídky témat roku 2015 na 4. straně obálky

5

1. 201