FANTOM Print 2015
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být bez písemného svolení nakladatele reprodukována žádnou mechanickou ani elektronickou formou, s výjimkou recenzí, kde je možné uvést krátké výňatky. Microsoft, 343 Industries, 343 Industries logo, Halo a Halo logo jsou registrované obchodní známky a obchodní známky Microsoft Corporation ve Spojených státech amerických a/nebo jiných zemích. Licencováno.
Copyright © 2014 Microsoft Corporation. All Rights Reserved. Cover art by John Liberto Translation © Jakub Mařík ISBN 978-80-7398-319-2 www.fantomprint.cz www.facebook.com/fantomprint
PROLOG
San’shyuum-sangheiliská válka Bitva o Planetu rudé modři Přibližně 860 před naším letopočtem 1. věk Sporu
Mken ‘Scre’ah’ben, san’shyuumský Velkolord posvátných relikvií, plul k otevřenému průchodu. U dveří své antigravitační křeslo zastavil a naslouchal, fascinovaný disharmonickou písní cizího světa a kvílením jeho neustávajících větrů. „Nepřítel je hned za tím hřebenem, velkolorde,“ varoval ho pobočník. Nebyl jen pouhým sluhou, teoreticky mu měl sloužit i jako osobní strážce. „K opouštění modulu není žádný důvod. Bylo by moudřejší sledovat vše z orbity skrze Oči. Sangheili jsou krutí a zákeřní.“ Velkolord Mken zamítavě mávl rukou. „Nikdy dřív jsem tu nebyl a chci tento svět spatřit na vlastní oči. A přestože už jsem boj zažil, pobočníku, dám na vaše obavy a budu opatrný. Mé křeslo je ozbrojené a po svém boku mám i vás. Držte se poblíž, ale nerozptylujte mne.“ „Vaše rozkazy splním s radostí.“ Pobočník se stáhl, upravil svůj antigravitační opasek a hlučně zkontroloval pulzní pušku. Vypadal lehce podrážděný, že byl jeho návrh zamítnut. Musel si však uvědomovat, že Mken by ve svém křesle ochránil lépe jeho, než by tomu bylo naopak. I přese všechno své holedbání nebral Mken tento svět na lehkou váhu. Projektory silového pole kolem modulu ho příliš neuklidňovaly, vítr sice tlumit dokázaly, ale ochránily by ho i před útokem? Když v křesle prolétal přechodovou komorou modulu, pátral na obloze po sangheiliských vznášedlech. Venku se zastavil, křeslo se vznášelo nad tryskami sežehlou ská-
ZLOMENÝ KRUH lou, na které modul přistál. Mken natáhl dlouhý zlatavý krk a zvědavě se rozhlédl kolem, kochal se úchvatným barevným kontrastem dun a rozeklaných skal hlavního kontinentu planety. Kvílející větry, které neustále měnily směr, byly zčásti zapříčiněny nebeskými tělesy, která planetě darovala její dvojité zbarvení. Na obloze po Mkenově levici zářila modrá trpasličí hvězda, zatímco napravo od něj žhnul mnohem větší rudý obr, obě hvězdy se nacházely pětačtyřicet stupňů nad protilehlými horizonty. Modul na velkolordův rozkaz přistál přímo na Purpurové linii, aby tu mohl obdivovat oba kontrastní výhledy. Hierarcha J’nellin měl pravdu, když ve své monografií o Planetě rudé modři poznamenal, že pozoruhodná barevná dualita podél Purpurové linie patří k zázrakům naší galaxie. Skaliska a duny nalevo hrály všemi odstíny modré, od blankytného písku po tmavé skály, zatímco napravo byla drsná krajina naprosto rudá, tlumená i jasná červeň se táhla až k horizontu. Barvy se mísily jen v relativné úzké purpurové linii. Obě slunce binárního systému, jedno blíž než druhé, zaujímaly vždy stejný úhel a jejich překrývající se gravitační pole bránila nehybné planetě v rotaci. Hrály spolu nekončenou přetahovanou, která jednoho dne skončí rozerváním planety. Než však nadejde tato tisíce let vzdálená katastrofa, měla planeta v probíhající válce díky svému umístění v galaxii velký strategický význam. A co víc, v oblasti se nacházely relikvie Předchůdců a Světlonoš potvrdil, že pod povrchem se jich skrývá mnohem víc. Nezbytné ohledání těchto relikvií bylo také jediným důvodem, proč San’Shyuumové opustili vysokou orbitu a přistáli na povrchu tohoto světa, čímž riskovali střet s nebezpečnými sangheiliskými vojáky. Opracované skály nedaleko modulu byly pozůstatky prastarého města patřícího vyhynulé rase zcela neznámých dvounožcům. Značky na vyčnívajících kamenech naznačovaly, že znali Předchůdce, kteří tu byli ještě dřív než stavitelé města. Husté a kompaktní modré slunce zářilo na východě, větší rudé slunce s roztékajícími se okraji dominovalo západu. Planetární větry pobízené soupeřící gravitací vanuly chvíli jedním směrem a pak druhým, jako neúnavný kartáč obrušovaly skálu a postupně ji měnily v duny. Z těch vyletovala přízračná mračna prachu a písku a vířila ve větru, jako by předváděla nějaký primitivní tanec. „Je to tu vskutku úchvatné,“ vydechl Mken, mimoděčně si upravil svou 8
JOHN SHIRLEY róbu. Ozdobné ceremoniální roucho velitele bylo sice působivé, ale nepříliš praktické, a pod ním byl navlečený v těsné bojové zbroji. „Za to riziko to stálo.“ Jeho pobočník něco nesrozumitelně zabručel, než si uvědomil, s kým tu je, a dodal: „Vaše moudrost září jako jádro galaxie, velkolorde.“ Pobočníkova záliba v přehnaných uctivostech Mkena lehce dráždila. Ve staromódních frázích se skrýval jemný náznak výsměchu. Pobočník si dobře uvědomoval, že je chronologicky starší než Mken, pocházel však z nižší kasty, což ho odsuzovalo k věčné podřízenosti. Jak se rozhlížel po přízračně krásné krajině, Mken věděl, že tím jen ukájí intelektuální stránku své osobnosti. Kdysi snil, že bude pouhým reliktním historikem, a strávil mnoho úžasných cyklů studiem designů Předchůdců a starých holografických obrazů Janjur Qomu, domovského světa San’Shyuumů. Když myslel na jejich domovský svět, stačil i pouhý pohled na hologramy, vždy se ho zmocnila melancholie, protože část San’Shyuumů, ke kterým Mken patřil, byla přinucena opustit kolébku jejich civilizace, jejich původní planetu, po válce mezi Stoiky a Reformisty. Mken a jeho druhové byli potomky Reformistů, kteří z domovské planety uprchli v bitevní lodi Předchůdců, kvůli které občanská válka vypukla. Reformisté pak putovali galaxií a pátrali po relikviích Předchůdců, dokud přibližně před osmdesáti cykly nenarazili na Sangheili, kteří žili ve stínu bezpočtu posvátných artefaktů. Válkou posedlí ještěři uctívali odkaz Předchůdců, aniž by věděli, jak moc jim může být užitečný. Sangheili odmítali San’Shyuumy k relikviím pustit a byli pobouřeni zjištěním, že San’Shyuumové ty své prakticky využívají. V jejich očích to bylo znesvěcení a kacířství. Mkenovi lidé se pokoušeli se Sangheili usmířit a vyslali delegaci, která jim pod vedením jednoho z Proroků měla vysvětlit, že i oni uctívají Předchůdce, ale bez úspěchu. Vyslanci byli zmasakrováni, do jednoho povražděni Sangheili. Tím začala válka, která trvala dodnes. „No dobře,“ řekl Mken, mávl třemi dlouhými prsty pravé ruky v prastarém gestu lítosti – znamení, které říkalo vše je pomíjivé. „Dejme se do práce. Spoj se s důstojníkem zodpovědným za terénní průzkum. Chystám se poradit s Oky.“ Poklepal na ovládání v opěrce, čímž si přivolal Oko 7, a vystoupil 9
ZLOMENÝ KRUH z křesla, aby se protáhl. Kvůli jeho kastovnímu postavení se očekávalo, že bude křeslo používat neustále, ale tady postačil i gravitaci upravující opasek, který si poradí i se značně excentrickou přitažlivostí Planety rudé modři. „Velkolorde,“ poznamenal nejistým hlasem pobočník, „když vystoupíte z křesla, stane se z vás příliš snadný cíl.“ „Tady jsme chráněni,“ odvětil Mken. Sledoval blížící se Oko 7, vypadalo stejně červené jako krajina na západě. Sklovité zařízení diamantového tvaru přiletělo blíž a zastavilo se. Vznášelo se a vyčkávalo, dokud Mken neřekl: „Nahlas přesuny nepřátel.“ „Hlavní nepřátelská falanga se nachází na severovýchodě,“ odpovědělo Oko. „Utábořili se za Hřebenem 15 u Naleziště 2. Vybudovali tu obranná stanoviště, ale pravděpodobnostní odhad naznačuje, že se pokusí napadnout relikviář Předchůdců na Nalezišti 1.“ „To se dalo čekat,“ odtušil zamyšleně Mken. „Ukaž mi klíčové pozice nepřátel.“ Oko promítlo vířící paprsek mnohobarevného světla, který se rychle zformoval v trojrozměrné zobrazení sangheiliských pozic, jak vypadaly při pohledu shora a ze západu, odkud své pozorování provádělo. Mken k hologramu přistoupil blíž, pečlivě si ho prohlížel, zatímco jeho pobočník přecházel sem a tam mezi velkolordem a divočinou z kamene a písku a nervózně se ohlížel k hranatým výčnělkům skalnatých formací. Sangheilští vojáci na hologramu se ochranářsky shromáždili kolem napůl pohřbené nahnuté věže, obrovské stavby Předchůdců na Nalezišti 2. Byl to nějaký impozantní vysílač neznámého druhu, zároveň elegantní a účelný, čas se na něm příliš nepodepsal. Většina stavby se ukrývala v podzemí. Jeho ostré okraje a vyleštěný povrch kontrastovaly s červenými, větrem ošlehanými skalami na okrajích naleziště. Celá scéna se koupala v rudém světle a rudohnědých stínech. Sangheili se seřadili do dvou lehce zakřivených řad kolem relikvie a čelem k liniím váhajících San’Shyuumů – váhajících, protože San’Shyuumové neměli žádné strategie ani vojáky pro větší pozemní střet. Stáli tu proti přesile a v boji na blízko se sangheiliským vojákům nemohli rovnat. San’shyuumské obranné linie měly pouze chránit hledače relikvií a retroinženýrské specialisty. Pozemní jednotky však disponovaly Sentinely, autonomními létajícími bojovými stroji, které připomínaly 10
JOHN SHIRLEY zploštělý šedobílý hmyz s jedním červeným okem. Vybavené byly manipulačními pažemi a antigravitačními závěsy a jejich „oko“ bylo ve skutečnosti tepelný projektor. Přestože se kolem nich stále vznášel opar tajemství, Předchůdci Sentinely používali k ochranně svých zařízení a základen a San‘Shyuumové je upravili pro vlastní účely. Díky Sentinelům a další, ještě smrtonosnější technologii Předchůdců byli San’Shyuumové ve výhodě. Mken v to přinejmenším doufal. Mken se na hologram podíval pozorněji a všiml si bunkrů kolem Naleziště 2, o kterých ho informovali, když se chystal na přistání. Pod bunkry se skrývala podzemní kasárna. Mohlo se tam stáhnout mnoho Sangheili, kdyby proti nim nasadili bitevní loď – bezpečné útočiště nepřítele, protože plnou moc bitevní lodi nešlo použít, když by tím ohrozili artefakty Předchůdců. Její ničivou sílu si schovávali proti sangheiliským flotilám, na kterých si taktika udeř-a-zmiz vybírala zničující daň. Než budou moci poblíž Naleziště 1 použít středně ničivé zbraně, nejprve budou muset ve vhodný čas evakuovat san’shyuumský personál. San’Shyuumové na této straně hřebenu na Nalezišti 1 pracovali už nějaký čas, existovaly i plány pro vykopávky na Nalezišti 2, ale pak přistály jednotky Sagheili a utábořily se kolem nahnuté, napůl pohřbené věže. Vědci a jejich ochranka byli na okamžité opuštění bojové zóny připravení, stačilo jen vydat rozkaz. Jejich výsadkové moduly pulzovaly energii, připravené k rychlému skoku na orbitu. Prozatím bylo užitečnější soustředit se na Sangheili. Mken si všiml plazmových děl rozestavených před sangheiliskými liniemi, mířila na svah vedoucí k vrcholu hřebenu. Poblíž prostředního děla stál impozantní sangheiliský důstojník ve stříbrné zbroji, rozmachoval se rukama a vydával rozkazy svým podřízeným. Kolem důstojníka se vznášela aura autority a sebevědomí, Mken si ho instinktivně zařadil jako zajímavého a nebezpečného. Ukázal na postavu ve stříbrné zbroji, pohybem prstu Sangheiliho na hologramu Oka zvýraznil. „Lze toho Sangheiliho identifikovat? Máme o něm nějaké informace?“ „Sangheili byl identifikován jako Ussa ‘Xellus. Označen jako významný polní velitel. Relativně mladý, silný, rychlý a zkušený. Podle průzkumu vykazuje téměř neustálou aktivitu. Byl klasifikován jako vysoce inovativní jedinec.“ 11
ZLOMENÝ KRUH Mken si promnul ochmýřené laloky, co mu visely pod bradou, a zamyšleně naklonil protáhlou hlavu. „Označte ho k likvidaci a odstraňte ho hned, jak začne boj. Pověřte tím jednotku Sentinelů.“ „Označen k likvidaci,“ potvrdilo poslušně Oko. Mken nevyhnutelnosti toho rozhodnutí litoval. Raději by důstojníka zajal a vyslechl. Rád by se o Sangheili dozvěděl víc a tento jedinec by mu mohl kýžené odpovědi poskytnout, možná by se dokonce mohl stát prostředníkem, skrze kterého si podrobí celou jejich rasu. San’Shyuumové si uvědomovali, jak moc potřebují pozemní vojáky. Bitevní loď nemohli používat na více místech zároveň a na Cestě k Velké pouti je nepochybně čeká mnoho dalších překážek. Odvážní sangheiliští válečníci by byli ideálními spojenci, pokud by se podřídili autoritě San’Shyuumů. Než se tak stane, budou muset dostat lekci, budou jim muset ukázat, že San’Shyuumové jsou jejich pány. Pokud by s tím začal u toho Ussy… „Zruš rozkaz k likvidaci,“ rozhodl po chvíli Mken. „Ten výjimečně chytrý Sangheili by se nám mohl hodit… jednou.“ „Velkolorde, mám pro vás zprávu,“ oznámilo Oko, jeho špička zablikala. „Oko 13 nás upozornilo na útočnou jednotku Sangheili mířící k našim liniím.“ „Raději byste se měl vrátit do modulu a postarat se o to z orbity, velkolorde,“ navrhl nervózně pobočník. „Všechno má svůj čas,“ odvětil Mken. Zůstávat na lodi bylo tak únavné. Opravdu naživu se cítil až tady, na okraji na bitvy. Bude to však trvat jen krátce, protože jejich obrana byla ve skutečnosti jeden velký klam, který měl přitahovat pozornost nepřítele. Rozptýlení Sangheili se likvidovali velmi obtížně, obvykle se pak zorganizovali v efektivních nájezdnických skupinkách. Oko přehrálo záběry z Třináctky, promítlo je před Mkena. Mohl teď sledovat přibližně dvě stovky sangheiliských pěšáků postupujících směrem k hřebenu a Nalezišti 1 za ním. Pěchotu na křídlech hlídala mohutná obrněná vozidla, která se nejistě vznášela na elektromagnetických polích, v rudém světle modře jiskřila. Značná část jejich sil zůstala vzadu a střežila stavbu Předchůdců. Mkena by zajímalo, jak by se asi Předchůdci cítili, kdyby věděli, že dvě rasy uctívající jejich odkaz, spolu bojují na život a na smrt kvůli kontrole nad jejich dávnými základnami. Patrně by je to vyděsilo. 12
JOHN SHIRLEY On však měl své povinnosti, které musel splnit. „Vypusť Sentinely,“ nařídil Oku. „Dohlédni, aby nepostupovali příliš efektivně. Nechceme ten útok úplně zastavit, Sangheili by se mohli stáhnout příliš brzy. Musíme je vylákat na lepší palebnou pozici.“ Sangheili by se mohli ukrýt v bunkrech kolem Naleziště 2, čím víc jich uvízne v otevřeném prostoru, tím lépe. „Slyšel jsem,“ ozval se tiše pobočník, „že Sangheili ustupují jen zřídka. Ale osvícený velkolord je jistě zná lépe…“ Mken si ho nevšímal, dál sledoval postupující Sangheili. Všiml si, že se útočníci rozdělili do třech oddílů. Hlavní jednotka pokračovala po svahu přímo na hřeben a doprovázela ji dvě vozidla. Zbylé dva tanky se připojily k menší jednotce. Obě mířily přímo k Mkenovu přistávacímu modulu. Třetí falanga zůstala za první vlnou, držela se vzadu, ale dál postupovala. Mken ji podezříval, že má sekundární úkol, protože mezi nimi viděl Ussu. Energetickou puškou vyzbrojený důstojník se plahočil po příkrém svahu. Čtyři Sentinely vzlétly z Naleziště 1 a horizontálně, téměř ledabyle klouzaly nad zemí směrem k hřebenu. Sangheili zrovna vystoupali na vrchol, jejich zbraně se slabě leskly v rudém svitu. Okamžitě zahájili palbu na Sentinely, ochranná pole strojů zajiskřila. Sentinely palbu opětovaly a oranžové laserové paprsky zničující energie kosily sangheiliské řady. Některé vojáky zasáhly víckrát, až byly mrtvoly spáleny na uhel, ale v souladu s rozkazy se Sentinely držely zpátky a střílely jen sporadicky. Kde je velitel Sangheili? Kde je Ussa ‘Xellus? Mken přesměroval Oka a našel Ussu a jeho malou jednotku, jak vbíhají do úzkého kaňonu, který se obloukem stáčel k Nalezišti 1. Rychle se blížili k vykopávkám, napadnou je z boku, zatímco San’Shyuumy zaměstnává hlavní útok. „Musíme Ussův útok zarazit, než –“ Mken rozkaz nedokončil. Oslepil ho záblesk nepříjemné žlutého světla, zem pod ním se zachvěla. „Vyřadili silová pole!“ křičel pobočník, když couval k modulu a střílel na něco, co Mken neviděl. „Zasáhli je zespodu! Je tu tunel –“ Z propadající se země vyletělo kopí ze žluté energie, uměle vyvolaný propad odhalil sangheiliské zabijáky, kteří odpálili tunely pod generátory 13
ZLOMENÝ KRUH silového pole. Energetickým paprskem spálený pobočník ječel, oči se mu roztékaly v důlcích. Zápach spáleného masa nutil Mkena ke kašli. „Mazané,“ zamumlal obdivně Mken, zatímco spěchal zpátky do modulu. Dvě spalující střely z odkrytého tunelu zasáhly a odpálily Oko, další pročísla vzduch v místě, kde ještě před chvílí stál. Ale Mken už byl v přechodové komoře, výkřikem uzavřel dveře a spustil nouzový start. Jen jeho gravitační opasek zabránil, aby bezmocně nepoletoval po kabině, když se modul prudce zvedl do vzduchu. „Útočné jednotky, mám pro vás nové rozkazy!“ křičel Mken, když vplul do velitelského křesla. „Opusťte Naleziště 1! Odleťte pryč z oblasti, než ji zaměří bitevní loď!“ „Unikl,“ konstatoval Ussa ‘Xellus, se zakloněnou hlavou sledoval modul stoupající na orbitu. „A právě teď vydává rozkazy.“ Několik zbrklých výstřelů od jeho přepadového týmu vylétlo za modulem, ale ten už se dostal z dostřelu. Jeho pobočník, mohutný Sangheili, kterému se přezdívalo Ernicka Jizvitel, střílel z pušky na další moduly, které právě startovaly u vykopávek, San‘Shyuumy označovaných jako Naleziště 1. Energetické výboje jeden zasáhly, ale bez většího účinku. Čtveřice jeho kusadel se chvěla vzteklou frustrací, řady zubů cvakaly. „Byli připraveni k odletu,“ usoudil Ussa. „Až příliš připravení. A ty létající útočné stroje se chovaly podezřele zdrženlivě. Obávám se, že teď vypálí ze své orbitální zbraně.“ „Nemůžou vystřelit na vykopávky, poškodili by tím Svatý dóm,“ namítl Ernicka. „Takové svatokrádeže by se nedopustili ani oni!“ „To jsem si myslel i já,“ řekl Ussa. „Teď už si tak jistý nejsem. Dóm Předchůdců je ze zpevněné energie a svatých kovů, záleželo by na rozsahu… ano!“ Sevřel čtyřprstou ruku v pěst a udeřil se s ní do stříbrné zbroje, jako by se trestal za svou chybu. „Byl jsem hlupák. Rychle, musíme do větracích šachet!“ „Pokud dolů sestoupíme tudy, nedostaneme se ven dřív, než –“ „Řekl jsem rychle! Vydej rozkaz útočnému oddílu, ať se stáhne, a ti, které jsme poslali na naleziště, musí okamžitě utéct do větracích šachet! Nemáme moc času!“ *** 14
JOHN SHIRLEY Mken v novém křesle vplul do kontrolní místnosti orbitálních raketoplánů a křikl na komunikačního důstojníka. „Spojte se s bitevní lodi! Chci zaměřit modulovaný očistný paprsek na Naleziště 1! Hned!“ „Můj ctěný Velkolorde,“ pozdravil ho komunikační důstojník, „je mi ctí –“ „Tak zmlkněte a udělejte to!“ Chvíli trvalo, než důstojník rozkaz předal, a další, než se zbraně, které San’Shyuumové nainstalovali na prastarou loď Předchůdců, nabily k výstřelu. Nasávaly při tom energii, kterou Předchůdci zamýšleli využít ke zcela jiným, z větší části neznámým účelům. „Modulovaný paprsek připraven a zaměřen, velkolorde.“ „Palte!“ Mken bitevní loď sledoval na výhledové obrazovce, vznášela se na orbitě nad Purpurovou linii, vysoko nad větrnou atmosférou Planety rudé modři. Zbraně plavidla Předchůdců teď pulzovaly jasně modrou energií. Jako čepel z modrého ohně se energie náhle zabodla do atmosféry. Obrazovka se rozdělila, přidala přenos zásahu Naleziště 1. Mken se tiše modlil k Předchůdcům, aby byl paprsek řádně oslaben, přestože ho počítačový systém ujišťoval, že očistný výboj nijak nepoškodí obrněný Svatý dóm, který odkryli při vykopávkách. Každá živá bytost na nalezišti však bude zničena. Povrch planety po zásahu zničující sílou bitevní lodi žhnul, ale Svatý dóm se k Mkenově úlevě zdál být nepoškozen. „Získáváme data o spálené organické hmotě,“ oznámil komunikační důstojník. „Kolik?“ chtěl vědět Mken. „Šest, sedm… víc ne.“ Mken si povzdechl. „Vypalte na Naleziště 2! Zničte všechny tamní vojáky!“ „Někteří už se stáhli do krytů –“ „Tak spalte ty, co ještě můžete! Rychle!“ „Je mi ctí vám vyhovět.“ Mken se dotkl ovládání v opěrce svého létajícího křesla. „Kucknoji, už jste přistáli?“ „Už jsme v raketoplánu, velkolorde,“ potvrdil mu hlavní výzkumník z Naleziště 1. V jeho hlase zazníval náznak obviňování, když pokračoval: „Rozumím tomu dobře, že útočíte na vykopávky?“ 15
ZLOMENÝ KRUH „Nebudou poškozeny, pouze očištěny. Upravili jsme kvůli tomu paprsek. Kucknoji, pod mým modulem byly tunely. Věděl jste o nich?“ „Ne, dokud je neodpálili. Velkou část podzemí jsme zatím nezmapovali, velkolorde.“ „A pod Nalezištěm 1?“ „Je tam podzemní komnata, zaměřili jsme ji podpovrchovým rezonátorem. Domníváme se, že by mohlo jít o hlavní relikviář. Zrovna jsme našli vchod a chystali jsme se ho otevřít, když nás toto nevhodně načasované vyrušení odtrhlo od práce.“ „Kdybychom vás nevyrušili my, můžu vás ujistit, že by se o to postarali Sangheili. Rozsekali by vás na kusy. Je možné, aby do podzemní komory pronikli seshora? Bez větších vykopávek?“ „Jsou tu větrací šachty, které by mohli využít, když tam polezou po jednom. Přinejmenším to předpokládám. My jsme se je použít nechystali, nemohli bychom v nich používat naše antigravitační křesla nebo opasky.“ „O tom nepochybuji, stejně jako nepochybuji, že to Ussa ‘Xellus věděl,“ zabručel Mken. „Ti ohební tvorové se dostanou zrovna tam, kam my nemůžeme. Pošleme dolů Sentinely, ať to tam vyčistí.“ Mken si však uvědomoval, že Ussa už se pravděpodobně přesunul. Sangheili si najde cestu z prastaré stavby Předchůdců a bude připravený k dalšímu úderu proti San’Shyuumům. S tím spojené pocity ho překvapily. On byl uvnitř rád, že Ussa unikl. Přesto by však Sangheiliho zničil, nebo spíše jeho zničení rozkázal, pokud by se teď naskytla vhodná příležitost. Ano, v Ussovi ‘Xellovi se skrýval velký potenciál. Mken věděl, že pro ostatní San’Shyuumy jsou Sangheili jen obtížnou překážkou, on sám však měl zcela jinou vizi. Pokud nebudou Sangheili zcela vyhlazeni, jednoho vzdáleného dne by mohli… A co se týče Sangheiliho jménem Ussa… Pokud nebyl Ussa zabit, jednoho dne se znovu setkáme. Cítím to.
16
