Co oči nevidí, to srdce nebolí Fakta a svědectví z Konga, Peru, Ekvádoru a Nigérie o odvrácené straně naší spotřeby.
Co oči nevidí, to srdce nebolí Fakta a svědectví z Konga, Peru, Ekvádoru a Nigérie o odvrácené straně naší spotřeby.
To nejcennější z vašeho mobilu d strana 2—3 Těžba zlata v Peru d strana 4—5 Yanacocha: problém vody d strana 6—7 Peru: Represe a kriminalizace d strana 8—9 Nigérie: Těžba ropy v bažinách a deštných pralesích d strana 10—11 Nigérie: Život v ropné velmoci d strana 12—13 Ekvádor: Plíživý únik ropy v pralese d strana 14—15 Soudní proces s firmou ChevronTexaco d strana 16—17 Kongo: Zničené prostředí d strana 18—19
Tato brožura vznikla v roce 2015 jako součást výstavy „Co oči nevidí, srdce nebolí“, jejíž českou verzi připravila Nadace Partnerství.
Doporučená citace: Nadace Partnerství. 2015: Co oči nevidí, srdce nebolí. Česká verze výstavy mezinárodního projektu „From Overconsumption to Solidarity“, Lucembursko, www.overconsumption.eu
Tento průvodce výstavou vznikl v rámci projektu From Overconsumption to Solidarity. Projekt byl podpořen Evropskou unií. Obsah výstavy nemusí vyjadřovat stanovisko EU.
Co dělat se starým mobilem?
To nejcennější z vašeho mobilu Ročně si v České republice mění telefon zhruba čtvrtina občanů – to znamená 2,5 milionů prodaných mobilů každý rok. Co se stane s těmi starými? Mnoho z nich se jednoduše vyhodí – i když se to nesmí – mezi odpadky. A spolu s nimi i velké množství cenného materiálu, který by se dal použít znovu.
Objímka reproduktoru
10M
Kontakt osvětlení obrazovky a klávesnice Kontaktní deska
Tantal
Co se stane se starým mobilem?
Nespecifikované Přijaté zpět výrobci a prodejci
13
Sponzorsky věnované
8
Sebrané na sběrných místech a sběrných dvorech Vyhozené do odpadu
Ohnivzdorný materiál Stříbro, zinkové a niklové sloučeniny
3
Železo Jiné kovy (zlato, platina, olovo a cín)
Železo
Paládium 4000 Kč
1500 Kč
2500 Kč
Akku
3
S použitím magnetu se oddělí železné kovy.
Anténa
Kryt baterie
Cu ca.
Měď
98%
4
Pomocí gravitace, statické elektřiny a proudem stlačeného vzduchu se oddělí plasty a hliník.
Zbytek se několikrát roztaví a vyčistí. Vzniknou vedlejší produkty jako železitý křemičitý písek a slitiny cínu a olova. Konečným produktem je téměř čistá surová měď. V těchto tzv. anodách jsou ale stále stopy vzácných kovů.
Anody se dále čistí v kyselině sírové. Elektrolýzou se čistá měď odděluje a na dno klesá tzv. anodový kal. Ten obsahuje hodnotné kovy jako zlato, stříbro, platinu, paládium a rhodium.
Ilustrace: Cyprian Lothringer, www.cyplot.de | Výzkum: Adrian Meyer | Zdroj: Bitkom; Deutsche Umwelthilfe; Nabu; Gartner; P. Chancerel: Substance low analysis of the recycling of small waste electrical and electronic equipment (2010); Umweltbundesamt; Stiftung Elektro- Altgeräte Register; Bundesverband Sekundärrohstofe; Aurubis; Umicore; Asekol; vlastní výpočty.
republiky Kongo.
chirurgických nástrojů. Tantal se získává z koltanu – „šedého zlata“ – modročerné nebo hnědočervené rudy, která obsahuje nerosty kolombit a tantalit.
ZLATO Hodnota zlata, které je obsaženo v tisícovce mobilních telefonů, je asi 21 000 Kč.
5 miliard uživatelů mobilních telefonů v roce 2017 Odhadovaný počet uživatelů mobilů ve světě (v milionech) Zdroj: Statista – Das Statistik-Portal.
2013
2017
672
270 287
Severní Amerika
728
Evropa 526
Svět 472
2,423 671
Blízký východ a Afrika
2,944
Asie a Oceánie
Tento vzácný kov výborně vede elektřinu. Na vzduchu nekoroduje, což je důležité pro klávesnice, bateriové jednotky a hrany obvodových desek telefonů. Mobilní telefon obsahuje asi 24 miligramů zlata; tisíc tun vyhozených mobilů obsahuje asi 350 kg zlata v hodnotě přibližně 189 milionů Kč. Zlato se často využívá v elektronice, ale i jinde – např. v klenotnictví – jako měna a uchovávatel hodnoty, v optice a v lékařství.
u Zlato z Langa Langa z jižního Kivu
v Demokratické republice Kongo.
© Sasha Lezhnev / Enough Project
u Koltan z Demokratické
© Responsible Sourcing Network, www.sourcingnetvork.org
Hodnota tantalu obsaženého v tisícovce mobilních telefonů je asi 25 000 Kč. Tantal je mimořádně žádaným materiálem pro svoji velkou odolnost vůči korozi kyselinami a proto, že měkne až při velmi vysokých teplotách. Je všeobecně považovaný za strategický minerál a používá se na celém světě hlavně na výrobu kondenzátorů v elektronických přístrojích, např. v mobilech, počítačích, či herních konzolách, ale též jako složka slitin využívaných ve vesmírném průmyslu, v zbrojařských systémech a na výrobu
4,7 mld. 5,1 mld.
Zadní kryt
karta
TANTAL
415
Kryt
Kontaktní lišta SIM
Měď
Všechny druhy mobilních telefonů obsahují asi 60 přírodních materiálů, včetně nepatrného množství vzácných kovů jako stříbro, měď, kobalt a paládium. Ale největší hodnotu v nich má tantal a zlato.
2017
Vibrační motor
Baterie
LCD
Součástky, které obsahují 2 Mobilní telefony znečišťující látky (např. se rozdrtí v drtiči baterie nebo displej) se na hrubé granule. oddělují a odstraňují ručně.
Kontakt displeje Komponent vyzvánění
Anoda
Zdroj: Die Zeit 28, 4. července 2013.
2013
Systémový a napájecí konektor
Stříbro 3500 Kč Kobalt
Protože mobilní telefony obsahují vzácné kovy zalité v obvodech elektronických součástek, měly by se recyklovat. Protože jsou ale tyto kovy obsaženy v součástkách jen ve velmi malém množství, vyžaduje si jejich opětovné získání náročné postupy. V Evropě je pouze několik firem schopných tyto kovy recyklovat.
Sklo a keramika
1
8 Kč
Recyklace
Měď, sloučeniny mědi
Plasty (PPS, ABS-PC a epoxidové pryskyřice)
Mikrofon
Darované
17
Kontakt reproduktoru
Kontakt tlačítka
Zlato
Nepoužívané
23
Deska plošných spojů
21 000 Kč
Hodnoty jsou v procentech.
30
Kontakt displeje
Obrazovka LCD
000 Kč
3
18
Reproduktor
Kovové části v každém mobilu mají teoreticky hodnotu asi 50 Kč. I když obsahují drahé vzácné kovy jako např. tantal (asi 1 gram v každém mobilu), tyto kovy se z nich ekonomicky nevyplatí individuálně separovat. I proto každý rok končí v koších na odpad tisíce mobilů jenom v České republice. Počet nepoužívaných a dosud nevyhozených telefonů 25 v ČR je odhadován až na 8 milionů!
1
16
C-kryt
Hodnota surovin z tisíců mobilů
7
15
Kryt reproduktoru
Těsnění displeje
Prostřednictvím webu venujMOBIL.cz můžete též svého starého miláčka předat k recyklaci nebo ještě funkčním mobilem udělat někomu radost třeba v dětském domově.
1 čtvereček = 1 procento
4
Šroubky
Další možnosti:
Co je vlastně v mobilu? 1
Odnímatelný přední kryt
Určitě byste ho neměli vyhodit mezi komunální netříděný odpad. Ve sběrných dvorech, ale i jinde jsou speciální kontejnery na elektronický odpad, kam ho můžete bezplatně odevzdat. Kromě toho jsou výrobci a distributoři mobilů povinni od vás odebrat starý mobilní telefon při nákupu nového.
GLOBÁLNÍ ROZMACH MOBILNÍCH TELEFONŮ V roce 2013 mělo v Evropě mobil 672 milionů lidí; do roku 2017 vzroste počet obyvatel planety, kteří využívají mobil, na víc jak 5 miliard. Tato spotřeba (ale i spotřeba dalších elektronických zařízení) určuje globální poptávku po koltanu. Podle výzkumných institucí bude tato poptávka do roku 2020 růst tempem 1000 tun za rok.
Latinská Amerika
strana 2—3
Panoramatický
pohled na důl Yanacocha.
MINERA YANACOCHA
Ekvádor
YANACOCHA
© Jacob Holdt
© Open Street Map
Peru
Granja Porcón,
periférie města Cajamarca.
1 Newmont Mining Corporation – www.newmont.com 2 Národní statistický úřad Peru, květen 2014 – www.inei.gob.pe
Vysoko v Andách severního Peru a pouze několik kilometrů od regionálního hlavního města Cajamarca se usadila firma Minera Yanacocha (dceřiná společnost americké Newmont Mining Corporation), největší producent zlata v Latinské Americe a druhý největší na světě.
Podobně území projektu Conga se rozprostírá na horním toku několika přítoků největších řek regionu.
DVACET LET ZKUŠENOSTÍ S VELKOPLOŠNOU TĚŽBOU Po dvou dekádách zkušeností místních komunit s gigantickými projekty těžby zlata, odpor proti nim neutichá.
Ve třech povrchových dolech a s využitím technologie kyanidového loužení přesáhla produkce této firmy v roce 1993 už 26 milionů uncí zlata (asi 728 tun). Plocha lokality Yanacocha je větší než rozloha nedalekého města Cajamarca s 210 tisíci obyvateli.
Původní obyvatelé protestují proti projektu Minas Conga kvůli riziku kontaminace vodních zdrojů, likvidaci andských jezer, destrukci biodiverzity a obavám o dostatek bezpečné a cenově dostupné vody pro jejich vlastní potřebu, ale též pro zemědělství a chov dobytka.
MINAS CONGA
Těžba zlata byla v regionu Cajamarca zahájena počátkem 90. let díky slibům o ekonomickém rozvoji pro celý region a přínosech pro všechny. Ve skutečnosti se ovšem tento region za posledních 20 let propadl z třetí nejhorší příčky nejchudších regionů v Peru na poslední2 a na úplné dno z pohledu míry negramotnosti obyvatel a úmrtnosti novorozenců a rodiček.
Nový projekt velkoplošné těžby zlata a mědi Minas Conga je rozšířením těžby v Yanacoche. V rámci projektu se plánuje vytěžit asi 1,1 miliardy tun rudy a horniny ve dvou povrchových dolech s předpokládanou životností 19 let.1 Yanacocha se nachází na rozhraní čtyř povodí, které zásobují i úpravnu vod El Milagro pro město Cajamarca.
strana 4—5
© Walter Silvera for ASTM
Těžba zlata v Peru
Proces těžby zlata
Yanacocha: problém vody
Po oddělení zlata se do roztoku obvykle přidává další kyanid a tento roztok se vrací zpět do vyluhovacího procesu. Tato recyklace má však svoje limity a po jejich dosažení se voda s kyanidy a dalšími nepotřebnými chemikáliemi odvádí do akumulační nádrže.
VRTY
Do skal se vyvrtají díry, do kterých se vkládá trhavina a po explozi se těžkými stroji odstraňuje rozrušená nadložní vrstva.
Drtička
KAPKOVÝ ZAVLAŽOVACÍ SYSTÉM S ROZTOKEM KYANIDU
Aktivace trhavin
Část použité vody se po úpravě a doplnění kyanidů opět vrací do vyluhovacího procesu.
Voda
ZLATO. Konečný produkt.
ODSTRANĚNÍ SKRÝVKY
Hydraulická rypadla odstraní horninu, kterou naloží do nákladních aut s nosností 250 tun.
Kyanizační proces
DRCENÍ
Před tím, než se hornina dostane na vyluhovací haldy, přesune se do drtičky.
Nákladní auta s mimořádně velkou nosností, tzv. „dumpers“
„SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST“ FIRMY MINERA YANACOCHA Snížení nebo úplné zničení vodních zdrojů; průsaky kyanidů a těžkých kovů do podzemních vod; úniky rtuti a otrávení více než tisíce lidí; smrt 35 tisíc pstruhů; dobytek otrávený kontaminovanou vodou unikající ze zavlažovacích kanálů… Rozděl a panuj: ačkoliv má firma na svědomí dlouhý seznam havárií, uplatňuje strategii jejich systematického popírání, izolovaného řešení stížností a upřednostňování mimosoudního řešení konfliktů.
VYLUHOVÁNÍ
Poté, co se hornina zpracuje na velmi jemný materiál a smíchá s vodou, se tato suspenze umístí na vyluhovací haldu, která se postupně zvětšuje do tvaru pyramidy.
Na haldě se minerály zkrápí velkým množstvím chemického roztoku (tvořeném hlavně vodou a kyanidem). Pomocí kyanidu se z materiálu uvolňuje zlato. Roztok po filtraci odtéká do bazénů.
Vyluhovací haldy jsou položené na plastové fólii tloušťky 1,5 mm.
Bazén s roztokem kyanidu vyhloubený do země
Těžba minerálů v povrchovém dolu typu Yanacocha spotřebovává obrovské množství vody a zabírá rozsáhlé plochy půdy. Voda je využívána z okolních řek a jezer a její spotřeba překračuje tisíc litrů za sekundu. Průsaky kyanidů a těžkých kovů z odpadních vod a vyluhování hald významně zvyšují i riziko znečištění podzemních vod. Kontaminovaná voda se běžně vyskytuje ve vodovodní síti některých částí města Cajamarca. Protože dostupnost vody je závislá hlavně na provozu v dolu Yanacocha, její dodávka je ve městě často přerušovaná. I když ve zprávě o hodnocení vlivů projektu Conga na životní prostředí chyběla kompletní hydrogeologická studie, centrální vláda v Limě ji v roce 2010 schválila. Toto rozhodnutí vyvolalo široký odpor obyvatel a demonstrace vyjadřující nesouhlas s prioritami vládnoucích elit a jejich spoluprací se soukromými společnostmi. V plánech developerů je nahradit zničená jezera a řeky umělými vodními
ZÍSKÁVÁNÍ ZLATA
KYANIDOVÝ ROZTOK
Roztok se odčerpává do úpravny, kde se z něho za pomoci dalších chemikálií a mechanických procesů odděluje vzácný kov.
Zlato, které se v bazénech smíchá s kyanidy, je třeba oddělit a získat v pevné formě. Pro tyto účely se často používá zinek a uhlí.
Nádrž na odpadní vodu nasycená kyanidy z procesu vyluhování.
I když jsou vyluhovací haldy a bazény izolované plastovou fólií, dříve nebo později se tato izolace poruší a kyanidy kontaminovaná voda pronikne do podloží.
nádržemi se systémem čerpadel, které mají zásobovat obyvatele vodou. Zda je tento systém udržitelným řešením i po skončení těžby je ovšem otázkou.
© Jacob Holdt
TŘÍDĚNÍ
Půda a hornina, která neobsahuje dost minerálů, se považuje za hlušinu a skládkuje se v sanační zóně.
VYLUHOVACÍ HALDY
© Christian Mohr
Obrovská rypadla
Jezera Alto Peru.
Voda z vodovo-
du není pitná! Město Celendín. strana 6—7
Úkolem policie nasazené
Máxima Chaupe
VYVLASTNĚNÍ MÁXIMY CHAUPE Máxima Chaupe a její rodina musela v několika posledních letech čelit neustálým hrozbám a obtěžování ze strany firmy Minera Yanacocha a státu. Máxima se odmítla vzdát svých pozemků v oblasti Conga, o které se 20 let starala. V srpnu 2011 nezákonně vpadli na její rodinné pozemky příslušníci bezpečnostní služby firmy Minera Yanacocha a speciální jednotky peruánské státní policie. Zničili a spálili její majetek a osobní věci, rodinu surově zbili a přinutili jí opustit její pozemky. Žalobu Máximy Chaupe úřady zamítli a těžařská firma na ní začala vymáhat pokuty za nelegální přivlastňování majetku. I přes platná vlastnická práva byla Máxima paradoxně odsouzena nepodmíněně k vězení a pokutě. Máxima se proti tomuto rozsudku odvolala a na její podporu vznikla široká mezinárodní kampaň. Odvolací soud dal v roce 2015 nakonec Máximě za pravdu, ale represe ze strany dolu pokračují i přesto dál.
© GRUFIDES
proti demonstrantům bylo zabránit lidem v přístupu k horským jezerům.
KRIMINALIZACE OBČANŮ
ŽOLDNÉRSKÁ POLICIE
Koncem roku 2011 přerostl odpor proti projektu rozšíření zlatého dolu Conga do časově neohraničené regionální stávky. Vláda odpověděla vyhlášením výjimečného stavu a dočasným zrušením občanských svobod. V následujících měsících se spustilo trestní stíhání stovek zemědělců, ochránců lidských práv a komunitních lídrů zainteresovaných do protestů na základě falešných nebo nepřímých obvinění s těžkými tresty odnětí svobody.
Kromě toho, nová legislativa dovoluje soukromým společnostem jako je například Minera Yanacocha komerčně najímat vojáky a policii – v uniformě a s jejich služebními zbraněmi – na soukromé akce během jejich služebního volna. Místní obyvatelé proto nepovažují vládní silové složky za nestranné, což pouze zvyšuje pocit jejich právní nejistoty. Sociální protesty jsou i nadále surově potlačované.
POLICEJNÍ NÁSILÍ Přehnané násilí a potlačování demonstrací silou se opakovalo. V červenci 2012 policejní jednotky zastřelily pět demonstrantů a stovky dalších zranily u horských jezer nebo v ulicích měst. Aby vláda okleštila právo občanů protestovat, schválila legislativní změny, které policii umožnily nasadit proti protestujícím útočné vojenské zbraně a brutální sílu bez možnosti trestního stíhání policistů. Policii může dokonce pomáhat armáda, a to i bez vyhlášení výjimečného stavu.
Smuteční po-
chod za demonstranty zabité policií v městě Celendín.
© J. Chávez, www.defiendeelagua.pe
© Christian Mohr
Peru: Represe a kriminalizace
strana 8—9
Nigérie: Těžba ropy v bažinách a deštných pralesích
Mapa delty řeky Niger s hranicemi
Rybář na řece
znečištěné ropou.
Delta řeky Niger v jižní Nigérii se rozkládá na území devíti států, má rozlohu asi 75 tisíc km2, na které žije přibližně 35 milionů obyvatel – je to tedy mimořádně hustě osídlený region (více než 450 obyvatel na km2). Za písčitým pobřežím Atlantiku se rozkládají sladkovodní mangrovové močály a za nimi jsou už deštné pralesy. Většina zdejších obyvatel byla tradičně rybáři a farmáři. Ale v posledních více jak padesáti letech se v tomto regionu těží ropa, a to bez ohledu na charakter prostředí a práva obyvatel. Těžba ropy změnila toto území na jedno z nejvíce ropou znečištěných oblastí planety.
Zpráva UNDP uvádí, že v období mezi lety 1976 a 2001 došlo v deltě Nigeru k více jak 6 tisícům úniků ropy, během kterých se do prostředí dostaly asi 3 milióny barelů ropy (přibližně 480 tisíc m3). Z tohoto objemu se podařilo zachytit pouze necelých 30 %. Údaje ekologických organizací jsou ještě vyšší. Podle nich dochází každý rok k více jak 300 únikům ropy. Jinými slovy, je jen málo dnů v roce, kdy nedojde k žádné havárii. To ohrožuje zdraví a ekonomickou situaci místních obyvatel. Vysoké koncentrace uhlovodíků v povrchové a podzemní vodě už téměř neumožňují rybolov ani zemědělství. Hladina benzenu v pitné vodě 900krát převyšuje bezpečný limit stanovený Světovou zdravotnickou organizací a je tisíckrát vyšší než povoluje platná norma Nigérie. Ropné skvrny se často zapalují a to způsobuje značné škody na vegetaci.
Komunity nemají dostatek pitné vody, chybí jim zdravotnická zařízení, školy, přístupové cesty a přijatelné pracovní podmínky. Ropné společnosti – mezi nimi Shell, ChevronTexaco, Exxon, Agip – si snižují vlastní provozní náklady na ropovody a stále spalují na místě těžby ropy až polovinu zemního plynu, který se vyskytuje v ropných ložiskách, protože jeho doprava k pobřeží je pro ně ekonomicky nevýhodná. Konají tak v příkrém rozporu s nigerijskou legislativou a i když zplodiny ze spalování plynu poškozují zdraví obyvatel. SPDC a další ropné koncerny neposkytují obyvatelům ani samosprávám žádné informace o vlivech těžby na jejich zdraví. Stát však obyčejně nechává konflikty s ropnými společnostmi pouze na místních obyvatelích.
strana 10—11
© Alagoa Morriss, ERAction Nigeria
regionu, ve kterém se těží ropa.
Nigérie: Život v ropné velmoci
a děti ve vesnici Ikarama. Za nimi požár způsobený únikem ropy.
„Od vypuknutí požáru minulou noc asi v 23:30 jsme až doteď nemohli spát. Jak vidíte, náš dům je obklopený surovou ropou. Proto se cítíme nepříjemně a máme obavy. Snažili jsme se přestěhovat děti, ale nebylo to jednoduché. Minulou noc nikdo v zasažené oblasti nespal. I dnes máme ještě strach, protože když se nic neudělá, aby se zastavil požár, náš dům shoří. To by bylo, myslím, už opravdu zlé. Nyní nás znovu ohrožuje oheň z toho stejného úniku ropy. Momentálně nemyslím na nic jiného, než na to, jak se zbavit nebezpečí běsnícího ohně, opravdu na nic jiného. Prosím úřady, aby něco udělaly a zbavily nás problému hořící ropné skvrny…“
Ropa tvoří asi 90 % exportu Nigérie a přibližně 80 % státních příjmů. Centrální vláda podporuje nekomplikovanou těžbu ropy a poskytuje výhodné finanční podmínky pro ropné společnosti, odvolávajíc se přitom na „zájmy státu“. Stát a mnozí jeho představitelé jsou přímo zainteresovaní ve společných podnicích s ropným průmyslem2. „Ztráta kdysi prosperujícího zemědělství a rybolovu a velmi omezený přístup k užitku ze současných ropných zdrojů nastolili v celé oblasti atmosféru násilí… Vznikly ozbrojené etnické milice, které vzaly právo do vlastních rukou a praktikují různé varianty zákona džungle.“3
1 Nigeria: Petroleum, Pollution and Poverty in the Niger Delta, Amnesty International, London, 2009. 2 Nigeria: Oil Pollution, Politics and Policy, Environmental Rights Action/Friends of the Earth Nigeria and Oilwatch Africa, Oct. 2012. 3 Niger Delta Human Development Report, UNDP, 2006.
Tuto generaci palem v deltě
Nigeru nejdříve zaplavila ropa a potom stromy shořely.
© Alagoa Morriss, ERAction Nigeria
Paní Patience Freeborn, její manžel
Ropa pronikla na pole, na kterém
tato paní pěstuje maniok, a zničila jí úrodu. S mačetou v ruce spěchá, aby zjistila, co se děje.
Spisovatel Ken Saro-Wiwa byl symbolem problematiky delty Nigeru. Tento zakladatel „Hnutí za přežití národa Ogoni“, které se domáhalo účasti na rozhodování o využívání ropy na vlastním území a spravedlivého podílu na příjmech z její těžby, pracovních příležitostech a rozvojových projektech, byl obviněn a odsouzen ve vykonstruovaném procesu za vraždu. Dne 10. listopadu 1995 byl spolu s osmi dalšími oběšen1.
© flickr.com/sosialistiskungdom
© Alagoa Morriss, ERAction Nigeria
Z VÝPOVĚDI SVĚDKYNĚ PANÍ PATIENCE FREEBORN:
strana 12—13
Ekvádor: Plíživý únik ropy v pralese Esmeraldas
Lago Agrio SetePipeline
ALEJANDRO SOTO Jedna z obětí úniků ropy z obce 18. listopadu1:
Lago Agrio Parahuaco Atacapi
Aq ico u ar
Ri o
Dureno Guanta
Aguarico
Shushufindi
Sacha
Concession Boundary
Yelebra R io
a Nap
Culebra
Yuca Yuca sur
Auca Auca Sur
Firma Texaco po sobě
zanechala v amazonských pralesech Ekvádoru asi tisíc takových neizolovaných ropných vrtů (místní jim říkají „piscina“).
„Když jsme sem přišli, bylo tu všude dost zvěře a ryb a příroda nám poskytovala vše, co jsme potřebovali. Ale ropa naše životy změnila. Řekli nám, že posílí naši ekonomiku a že bude dobrá i na léčení revmatismu. To nás přesvědčilo. Jenže realita je jiná. Ulice postříkali ropou, jako by to byl asfalt. Toxické tekuté odpady odčerpávali do řek a většina divokých zvířat vymřela. V řekách bylo čím dál méně ryb a více zvířat se rodilo s poruchami. Nejdříve jsme si mysleli, že je to boží kletba. Až když jsme zjistili, že za to může ropa, začali jsme protestovat. Tehdy jsme přestali pro ně existovat. Všechna ropa z cest se nakonec dostala do potoků a podílela se na současných škodách, podobně jako ropa z jejich vrtů. Pro nás, farmáře a domorodce, znamená nakonec ropa jen chudobu, mizérii a nemoci; černé zlato je skutečným prokletím Amazonie.“
V roce 1967 firma Texaco získala koncesi na těžbu ropy v ekvádorské části Amazonie na území o rozloze 10 tisíc km2. Jejím výsledkem byla pravděpodobně největší ekologická katastrofa způsobená ropnou společností v historii Latinské Ameriky. Firma „uložila“ za ten čas přibližně 64 milionů litrů a téměř 290 miliard litrů toxických odpadních vod do řek a jezer a zanechala po sobě tisíc neizolovaných vrtů plných ropných kalů a toxické vody2. V prosinci 2013 skupina expertů z americké konzultační a inženýrské společnosti Louis Berger Group, Inc. zjistila3, že těžba ropy firmou Texaco porušovala ekvádorské ekologické normy, podmínky koncesionářské smlouvy a též mezinárodně akceptované přepravní standardy. To bylo příčinou znečištění půdy, řek a též podzemní vody na území několika čtverečních kilometrů nedaleko míst se studněmi na pitnou vodu. Ty jsou dodnes znečištěny chemickými látkami, především karcinogeny. Organizace Frente de Defensa de la Amazonia odebrala v roce 2013 vzorky půdy a vody z území Komunity 18. listopadu ve vzdálenosti do
Rumyacu Cononaco
Texaco’s Ecuador Concession Oil Fields Concession Boundary
0
5
10
Scale Miles
Mapa Ekvádoru s územím, na které
se vztahovala těžební koncese firmy Texaco (světlezelená) a ropná pole (hnědá) – 1964–1992.
1 km od těžební lokality Pozo Shushifindi č. 61 (kde byly dva ropné vrty a spaloval se tam zemní plyn)4. Rozbor potvrdil vysoké koncentrace toxických těžkých kovů jako kadmia a niklu a též uhlovodíků, které významně překračují povolené limity platné v Ekvádoru. Voda v řekách je pro jejich vysoké znečištění a velmi nízký obsah kyslíku životu nebezpečná. Obyvatelé v okolí této těžební lokality si ztěžují hlavně na kožní onemocnění, problémy s dýcháním, střevní potíže a rakovinu, též na ztráty dobytka a pokles výnosů zemědělských plodin. Zdravotnická organizace Medicus Mundi v roce 2000 konstatovala, že na sousední těžební lokalitě v regionu San Carlos je riziko úmrtí na rakovinu proti ekvádorskému hlavnímu městu Quitu až 3,5krát vyšší a výskyt potratů 2,5krát vyšší3. 1 Osady a obce v této časti Amazonie se někdy pojmenovávají podle data významných událostí. 2 ASTM (Ed.): Regenwald und Menschenrechte, Luxembourg 2010 3 Louis Berger Group (Ed.): A Rejoinder to Criticisms..., New Jersey/USA, Dec. 16, 2013 (Odpověď jménem státu Ekvádor na studie objednané firmou ChevronTexaco) 4 FDA: Levantamiento de Informacion de un Passivo Ambiental, Lago Agrio, 2013
strana 14—15
© Dietmar Mirkes, ASTM
COCA
Soudní proces s firmou ChevronTexaco
Dalším příkladem občanského odporu proti ropným firmám v Ekvádoru je kečuánská komunita v Sarayaku v provincii Pastaza. Asi 2000 lidí se tam zatím úspešně brání těžbě ropy na svém území (www.sarayaku.com).
DAVID A GOLIÁŠ Škody na životním prostředí a zdraví obyvatel dovedly v roce 1993 až 30 tisíc lidí k podání hromadné žaloby proti firmě Texaco k soudu v New Yorku. Organizace Frente de Defensa de la Amazonia (Fronta na ochranu Amazonie, FDA) vznikla o rok později jako jejich zastupující právnická osoba. Soudní proces s firmou ChevronTexaco v květnu 2003 převzal Nejvyšší soud státu Lago Agrio (mezitím totiž firmu Texaco pohltila ropná společnost Chevron). Na základě několika expertíz tento soud 14. února 2011 nařídil firmě ChevronTexaco zaplatit pokutu 8 miliard amerických
Donald Moncayo (FDA) stojí
u ropné laguny (tzv. piscina) překryté zeminou.
dolarů jako náhradu škody za sanaci půdy a řek v regionu. Tuto pokutu soud později zvýšil na 9,5 miliardy dolarů. Firma ChevronTexaco rozsudek neuznala. Podle ní nebyl soudní proces spravedlivý a od newyorského soudu získala soudní příkaz, podle kterého není udělená pokuta vynutitelná ve Spojených státech ani v žádné jiné zemi světa. Začátkem října 2012, po odvoláních na všech stupních soudního systému USA, Nejvyšší soud na základě uznání suverenity jiného státu zamítl podnět firmy ChevronTexaco, který požadoval zrušení rozhodnutí ekvádorského souVzorky půdy, které sloužily jako hlavní důkaz proti firmě Texaco, Shushufindi, 4.–27. července, 2005.
© FDA
Od roku 2003 pomáhala organizace FDA soudu identifikovat lokality s kontaminovanou půdou.
du. Mezitím se firma Chevron (s obratem 229 miliard dolarů a ziskem 21,4 miliard dolarů v roku 2013) snažila očerňovat svého protivníka a odmítala cokoliv zaplatit. Ten samý měsíc ekvádorský soud v Lago Agrio rozhodl, že ve státech, s nimiž Ekvádor podepsal Dohodu o vzájemné právní spolupráci, musí být zkonfiskována všechna aktiva firmy Chevron Corporation. V Argentině soudní proces v tomto smyslu zatím selhal, ale odvolací soud v kanadské provincii Ontario v prosinci 2013 povolil konfiskaci majetku firmy Chevron na území Kanady.
PRECEDENS GLOBÁLNÍHO VÝZNAMU Chevron nezanechal svoji otřesnou ekologickou stopu pouze v Ekvádoru. Jeho ropné havárie zasáhly mnoho míst po celém světě. Proti této firmě vznikla dokonce mezinárodní síť (www.antichevron.com). Proces s firmou Texaco je největší žalobou rozvojového světa proti ropným koncernům v historii. Jeho výsledek výrazně ovlivní to, do jaké míry si ropné firmy troufnou nadále ignorovat ekologická a lidská práva v jejich hostitelských zemích (www.fda.org.ec). strana 16—17
© ASTM
SARAYAKU – SYMBOL ODPORU
Povrchová
proplachování rudy.
Ekosystémy v regionech východního Konga, kde panuje bezpráví, jsou součástí světového přírodního dědictví díky jedinečné pestrosti jejich rostlinných a živočišných druhů. O důsledcích plýtvání přírodními materiály na životní prostředí svědčí množství odborné literatury (viz rámeček). Zpráva organizace Oxfam z března 2008 mezi ně zahrnula i následující vlivy: • Opuštěné a nechráněné doly: pozemky zabrané kvůli těžbě koltanu se nedají dále využít pro zemědělství ani chov dobytka; kopce a údolí jsou přeměněné v krátery. • Degradace lesů: Těžba koltanu si vyžádala vykácení zdravých lesů kvůli zpřístupnění dolů nebo z důvodu zabezpečení palivového dřeva pro horníky. • Hubení živočichů: Odhaduje se, že v letech 2000 a 2001 bylo vyhubeno 3700 slonů a většina z 8000 goril. Většina volně žijících živočichů byla vystřílena kvůli potravě pro horníky a jejich rodiny, které ve velkých po-
těžba koltanu.
čtech přesídlili do národních parků, aby těžili koltan. • Znečištění vody: Z důvodu odstranění nežádoucího materiálu se vytěžená ruda ponoří do vody a proplachuje se v kanálech ze dřeva nebo vlnitého plechu, aby se dalo zjistit, zda obsahuje koltan. Tento proces značně znečišťuje povrchové i podzemní vody. Odpar vody vegetací v povodí řeky Kongo působí jako obrovské čerpadlo, které ovlivňuje proudění vzduchu ve střední a západní Africe až k oblasti Sahelu. Podobně jako v povodí Amazonky, po odstranění vegetace se na stále větších územích mění vodní režim: zmenšující se plocha tropického deštného pralesa je schopna zadržet méně vody a vypařovat ji do atmosféry, to způsobuje pokles srážek a zároveň se zvyšuje eroze půdy. Též se snižuje schopnost pralesa pohlcovat atmosférický uhlík.
Cesta do dolu
na koltan ve východním Kongu.
PUBLIKACE O EKOLOGICKÝCH DŮSLEDCÍCH NADMĚRNÉ TĚŽBY MINERÁLŮ VE VÝCHODNÍM KONGU: Pole Institute, Goma / Congo: Le coltan et les populations du Nord-Kivu. Zprávy organizací Human Rights Watch, Amnesty International a Global Witness. Články v časopisech, například Congo-Afrique vydávaného organizací CEPAS, Kinshasa. Centre d’Etude de la région des Grands Lacs d’Afrique: Ročenka L’Afrique des Grands Lacs, University of Antwerp. strana 18—19
© Mark Kraemer, www.markcraemer.com/conflict-minerals
Kanál na
© Responsible Sourcing Network
© Mark Kraemer, www.markcraemer.com/conflict-minerals
Kongo: Zničené prostředí
Sestaveno ve spolupráci
Climate Alliance ASTM / Climate Alliance Luxembourg www.astm.lu www.klimabuendnis.lu
Climate Alliance of European Cities with Indigenous rainforest peoples (CAI) www.climatealliance.org
Climate Alliance Austria www.klimabuendnis.at
Crossing Borders / Dánsko www.crossingborders.dk
Nadace Partnerství / Česká republika www.nadacepartnerstvi.cz
Friends of the Earth-CEPA / Slovensko www.priateliazeme.sk/cepa
Védegylet Egyesület / Maďarsko wwvedegylet.hu
Formabiap-Aidesep / Peru www.formabiap.org
FDA / Ecuador www.fda.org.ec
Greenpeace Luxembourgh www.greenpeace.org/luxembourg
FEDEPAZ / Peru www.fedepaz.org
CROSSING BORDERS
Creating Space for Dialogue
Ani si neuvědomujeme, jak naše každodenní používání mobilního telefonu nebo počítače zatěžuje životní prostředí a ničí životy lidí jinde ve světě. Tyto předměty naší denní potřeby obsahují malé množství vzácných sloučenin, které je třeba vytěžit a zpracovat. Měli bychom vědět, že některé těžební společnosti získávají přírodní suroviny způsobem, který je v dnešní době neakceptovatelný. Zlato nebo tantal, ale též ropa, se dobývají mnohdy způsobem, který nebere ohled nejen na životní prostředí, ale ani na práva lidí a komunit, které v územích dnešních dobývacích prostorů žili po mnoho generací. Co s tím můžu dělat já? Stačí o tom alespoň přemýšlet, zda opravdu musím dnes vyjet do práce autem nebo nepotřebný počítač či mobil odevzdat ve sběrně elektronického odpadu.
Nadace Partnerství pomáhá lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné znalosti i služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje výsadbu stromů, ochranu přírody, šetrnou dopravu a turistiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a kvalitní veřejná prostranství. Během 24 let naší existence jsme podpořili více jak 3000 projektů ve výši téměř 300 miliónů korun. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku tvoříme asociaci Environmental Partnership Association. www.nadacepartnerstvi.cz
