Novodobý český dokument: 1989–2014
www.filmovavychova.cz
CO JE TO FILM? Program otevřeného filmového vzdělávání Národního filmového archivu Projektový den v kině Ponrepo
Českému dokumentárnímu filmu se zejména v posledních letech daří reflektovat společenské problémy naší současnosti, a to na poměrně vysoké řemeslné a umělecké úrovni. Širší veřejnosti možná nejsou známa díla, která získala ocenění nejen u nás, ale i na mezinárodních festivalech, protože dostupnost těchto děl se často omezuje jen na časově omezené popremiérové projekce, daleko menšího rozsahu, než je tomu u hraných filmů. Nejen proto se NFA snaží seznámit mladou nastupující generaci diváků s naší „novou vlnou“ dokumentu, někdy také odborností nazývanou „školou Karla Vachka“. Tato díla se vyznačují hlubokým porozuměním souvislostem mezi každodenním životem a politikou, které unikají běžné publicistice. Zabývají se ekologickými problémy, přesahujícími hranice našeho státu, nebo naopak globálními politickými problémy dopadajícími na české občany. Předmětem dokumentaristické reflexe jsou i čistě domácí témata jako například sociální otázky, rasismus, rozdělení Československa, vyrovnávání se s komunistickou minulostí a privatizací v devadesátých letech. Projektový den má za cíl seznámit mladé diváky se stručnými dějinami tohoto směru kinematografie od roku 1989 do současnosti prostřednictvím filmů, které jsou významné svou uměleckou kvalitou i závažností témat. Během přednášky bude promítnuto okolo deseti delších ukázek z níže uvedených filmů, na nichž se přednášející pokusí ukázat základní principy řemesla, které umožňují dokumentárnímu filmu přesáhnout hranice žurnalismu. Přednáška by tak zprostředkovaně měla přispět i k rozšíření vědomostí o tématech, která provázela a provázejí vývoj naší demokracie od roku 1989.
FILMY A TÉMATA
1. Maturita v Listopadu (Jiří Krejčík) Témata: vyrovnávání se s minulostí; česká společnost za socialismu; revoluce; dokument jako drama – prvky hraného filmu v dokumentu; režisér – zúčastněný pozorovatel; morálka a moralizování dokumentaristy; kvalita technického provedení vesus obsah Obsah: Bylo to v prosinci 1989, kdy dostal Jiří Krejčík dopis s žádostí o pomoc od studentů gymnázia v České Třebové. Tamní ředitel jim v prvních týdnech revoluce strhával trikolóry, vyhrožoval vyhozením ze školy, jména „neposlušných“ hlásil orgánům státní bezpečnosti a nadále setrvával na svém místě. Jiří Krejčík vzal kameru VHS a odjel do České Třebové, aby celou věc zmapoval pro svůj budoucí hraný film. Sezval všechny studenty i učitele včetně ředitele, a také místního příslušníka Veřejné bezpečnosti (tehdejší policie), do školní tělocvičny, a to, co tam natočil, je naprosto dokonalé vyšetřování chování české společnosti za socialismu a během revoluce: nemilosrdně odhaloval lži, domněnky, pomluvy a výmluvy, ať ze strany studentů, nebo ředitele. Otázky k nim byly směřovány vždy s cílem zjistit, jak se ten který člověk vztahoval k jaké morální maximě v rámci jakých společenských okolností. Po osudovém dramatickém představení, kdy znovu nabyla sílu slova, jelikož lidé se nemohli schovat za lži či hradbu mlčení a nesli plnou tíži studu za své (větší i menší) prohřešky, byla chvíle, kdy svět fungoval podle Jiřího Krejčíka. Zde Krejčík zahrál svůj vyšší princip a neplánovaně vytvořil jeden z nejlepších českých dokumentárních filmů Maturita v listopadu. Bohužel druhý den ráno našli zostuzeného ředitele školy udušeného v garáži. Okolnosti a důvody předpokládané sebevraždy se nepodařilo zcela objasnit. (text Deník Referendum) 2. Nový Hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství (Karel Vachek) Témata: revoluce; formování politických stran; film jako román; síla nezúčastněného pozorování; dokument jako filosofická analýza – kouzlo střihu, propojování zdánlivě
nesouvisejícího; velké dějiny viditelné v malých věcech; synekdocha; metonymie – zkratka a jazyk filmu (nejen dokumentárního) Obsah: Po dvaceti letech navazuje Vachek na snímek Spřízněni volbou a zachycuje období před prvními demokratickými volbami v roce 1990 – čas euforie, nejistot i bizarností, kdy se z chaosu rodil nový politický řád. Vachkův film je zároveň úvahou na téma utopie a jejích rozporů. Básník Ivan Jirous ve filmu říká: „Volnost, rovnost, bratrství. Nesmyslné heslo, protože lidé se nerodí rovní. Pánbu každýho stvořil jinak. Ale to neznamená, že by neměli mít rovná práva.“ Film začíná citáty z jeho sbírky Credo quia absurdum (Věřím, protože je to nesmyslné). Vachek je svérázným haškovským filozofem, podávajícím zprávu o pokusu vytvořit lepší a svobodnější společnost, který byl – podle měřítek utopie – odsouzen k nezdaru. Ale jedinečnost okamžiku ukázala nový pohled na člověka a politiku. Monumentální filmová koláž splétá události, dialogy a děje vynalézavou střihovou skladbou, která spojuje zdánlivě nespojitelné. Záběry politiků, mítinků, demonstrací a různých aktivistů, oficiálních i bezvýznamných výjevů se navzájem předznamenávají a glosují. Vedle Havla, Dubčeka a dalších, dnes zapomenutých postav zaujme levicový filozof Ivan Sviták, jehož politické prognózy se po letech s mrazivou přesností naplnily. (text MFF Karlovy Vary) 3. Zánik Československa v parlamentu (Pavel Koutecký) Témata: atmosféra filmu jako sdělení; intuitivní přístup k montáži; režisér jako nezúčastněný pozorovatel; rozdělení Československa Obsah: Tři roky po sametové revoluci překvapilo Československo svět zdánlivě náhlým a v regionu neobvykle mírovým rozpadem federace. Zejména na české části hranice převládl mezi populací názor, že „republiku rozbili politici“. Film zachycuje atmosféru v proslulé budově mezi Muzeem a Operou na sklonku roku 1992. Režisér Pavel Koutecký stylově navázal na odkaz Karla Vachka, který sledoval dění na politické scéně v roce 1968. (Text Jeden svět) 4. Český sen (Vít Klusák, Filip Remunda) Témata: dokument jako performance; reklama; konzumní společnost; mediální manipulace Obsah: 31. května 2003 – je pár minut před desátou dopolední a na parkovišti v pražských Letňanech se tlačí více jak 3000 nedočkavých lidí. Mnozí z nich svírají igelitky, někteří jsou vyzbrojeni taškou na kolečkách. Moderátor z osvětleného pódia nabádá, aby lidé využili přistavené cisterny s pitnou vodou a napili se. Asistentky rozdávají kelímky. Z reproduktorů zazní ještě jednou hyperhymna Českého snu: Tak zkus se dívat jako dítě, spousta věcí omámí tě… Náhle na pódium vybíhají manažeři hypermarketu, vítají se se svými zákazníky a svižně přestřihnou blyštivou pásku. Ochranka odstraňuje kovové zábrany, dav se dává do pohybu. K hypermarketu zbývá ještě 300 metrů. Lidé se rozběhnou… Chvíli na to nejrychlejší z nich oněmí: hypermarket, ke kterému doběhli, je jen velká filmová kulisa… První česká filmová reality show Český sen je celovečerní film o hypermarketu, který nebyl. (oficiální text distributora) 5. Papírový atentát (Radim Procházka) Témata: zákulisí politiky; politická mediální manipulace; konec „heroické“ éry Václava Klause; zpětná reflexe – historická reflexe; fenomén mluvících hlav; investigativní dokument Obsah: Politické drama v papírových kulisách. Dokument Radima Procházky a Petra Fischera o tzv. Sarajevském atentátu na Václava Klause v listopadu roku 1997. 28. listopad 1997, šest hodin večer. Před novináře předstupují místopředsedové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip a ve společném prohlášení vyzývají předsedu strany Václava Klause k odstoupení. Ten se v té chvíli nachází na zahraniční cestě v bosenském Sarajevu. Začínají nejdramatičtější hodiny a dny na české politické scéně od listopadu 1989… Režisér Radim Procházka se společně s novinářem Petrem Fischerem po deseti letech vracejí k napínavému listopadovému dění a snaží se o jeho reflexi v širším kontextu polistopadového vývoje české společnosti a politiky. Proč tehdejší události dodnes nazýváme „atentátem“? Jaké byly jejich příčiny a jaký vliv měly na pozdější politický vývoj a na atmosféru ve společnosti? Co si o nich dnes myslí jejich účastníci?
Autoři oslovili současného prezidenta Václava Klause, Václava Havla, Jana Rumla, Ivana Pilipa a mnoho dalších aktérů i pozorovatelů tehdejšího dění. Jejich hodinový dokument, zpracovaný jako filmové diorama, nabízí nevšední pohled na jedno politické drama a na dobu, jejíž dědictví si neseme dodnes. (Text Česká televize) 6. Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie) (Karel Vachek) Témata: společnost devadesátých let; film jako báseň; film jako román; snaha o dosažení jednoty; „gotická stavba“ – potřeba dlouhé stopáže (254 min.); fenomén Karla Vachka v českém dokumentu; cirkus a film, smích; film pro náročného diváka – má smysl? Obsah: Egon Bondy prorokuje peklo globálního kapitalismu, Jim Čert se přiznává ke spolupráci s StB, Jaroslav Foglar nemůže najít otvírák na pivo, zatímco Ivan Diviš komentuje svůj vlastní pohřeb. Režisér Krejčík nemůže natáčet, a tak zuří Vachkovi před kamerou. Karel Vachek uprostřed bitvy pokleká před vynálezcem semtexu… Česká republika na konci 90. let. Rozsáhlý filmový esej, který zkoumá stav a skryté podhoubí české vzdělanosti, přerůstá ve zvláštní přírodní metaforu. Les českého myšlení se vzájemně propojuje, vyživuje a ovlivňuje skrytými vlákny, díky nimž i to zdánlivě odumřelé či zahubené opět vstává z mrtvých. Součástí tohoto procesu se stává i sám film. Básník Ivan Diviš se krátce před smrtí rozčiluje nad nesmyslností myšlenky zmrtvýchvstání a setkání s živým-mrtvým Máchou; Vachek mu jeho slova filmovými prostředky vyvrací: Diviš i Foglar během natáčení zemřeli, aby díky filmu znovu „vstávali z mrtvých“ – nejen jeho projekcí, ale i v průběhu děje, v němž se pasáže, kdy jsou již mrtví, střídají s jejich „živými“ výstupy. Z mrtvých vstává preventivně i Vachek. Film, v němž Vachek užívá složitou „románovou“ střihovou skladbu, se inspiruje spisem barokního vzdělance Bohuslava Balbína. (Text MFF Karlovy Vary) 7. Auto*Mat (Martin Mareček) Témata: ekologie města; film jako aktivní prostředek změny poměrů; angažovanost; film jako performance; film jako existenciální úvaha; režisér sám sobě pozorovatelem Obsah: Ovládáme město, nebo město ovládá nás? Stáváme se automaty? Je pražský primátor spíše cyklista, nebo populista? Jedeme v tom všichni? Inspirující, emotivní a vtipný dokumentární příběh režiséra Martina Marečka hledá hravým způsobem odpovědi na otázky související s životem ve městě, civilizací v pohybu a dobrodružnou cestou ke změně. Osobní příběh režiséra a jeho pokusu proměnit město kolem sebe. (oficiální text distributora) 9. Manželské Etudy (Helena Třeštíková) Témata: časosběrná metoda; velké dějiny na příběhu rodin; sociologie rodiny; jeden z možných antropologických pohledů Obsah: Cyklus Manželské etudy vysílala Československá televize v roce 1987. Jednotlivé díly mapovaly život šesti mladých manželských dvojic od jejich svatby po dobu šesti let (1980– 1986). Česká televize se spolu s režisérkou Helenou Třeštíkovou rozhodla na tento projekt navázat, vyhledat sledované páry a zaznamenat jejich současný život (1999–2005). Získaný materiál se stal nejen výpovědí o lidské psychice, ale také o současnosti a změnách, které s sebou přinesla doba po pádu totality. 10. větší či kratší ukázky z několika následujících filmů Český mír (Vít Klusák, Filip Remunda) – o společenské debatě k radaru v Brdech, který nebyl Závod ke dnu (Vít Janeček) – o vlivu globální ekonomiky na českou výrobu („neumělecký film“) Nonstop (Jan Gogola) – postmoderní filosofické koláž České století (Robert Sedláček) –„Hraný dokument“ o české historii Kruh (Tereza Reichová) – zdařilá analýza rasismu nejen v Janově Kupředu levá, kupředu pravá (Linda Jablonská) – film z blízka pozoruje mladé komunisty a konzervativce (groteska) Vládneme, nerušit (Tomáš Kudrna) – o opoziční smlouvě (publicistický dokument?)
LEKTOŘI Ing. Martin Řezníček (pedagog KDT FAMU a investigativní novinář) a Mgr. Martin Kohout (sociolog a student KDT)
MÍSTO KONÁNÍ kino Ponrepo, Bartolomějská 11, 110 00 Praha 1 (tram./metro B, stanice Národní třída)
VSTUPNÉ 80 Kč
KOORDINÁTORKA PROJEKTU Alexandra F. Lipovská e-mail:
[email protected] tel.: 720 422 086
