Leden – Únor 2013
Americká ekonomika Hlavní zprávy:
Tomáš Hart, Stanislav Beneš Leden –Únor 2013
Co FED čeká v tomto roce RŮST KOLEM 3 %, PŘÍŠTÍ ROK 3,5 %
Jaký bude letošek Problém ve studentských půjčkách Zelená pro ropovod?
Další: Jak na video služby Šance pro stážisty Jediný výrobce obuvi James A. Buchanan
Americká ekonomika má letos vzrůst o 2,5 % a příští rok už o 3,5 %, řekl představitel FED z Chicaga Charles Evans. S tím by zároveň měla postupně klesat nezaměstnanost, letos na 7,4 %, a pokud se ekonomika bude dobře vyvíjet, měla by za rok spadnout pod 7 %, poprvé za dlouhou dobu. „Kdyby se nám podařilo několik měsíců po sobě vytvořit měsíčně více než 200.000 pracovních míst, byla by to velká úleva“, řekl Evans podnikatelům na Asian Financial Forum v Hong Kongu. Vytvořit za několik měsíců celkem milion pracovních míst by nezaměstnanost dokázalo navést na další snižování počtu lidí bez práce, ale hodnoty kolem 6 – 6,5 % lidí bez práce
nemůže Amerika asi dříve než v roce 2015 čekat ani náhodou. Evans stál za loni vyhlášenou politikou FEDu, že další monetární kroky se budou realizovat podle předem definovaných ekonomických kritérií, takže podnikatelé by měli včas vědět, zda nějakým způsobem do ekonomiky FED zasáhne či ne. Politika tohoto „monetárního přizpůsobení“ by měla především reagovat na vývoj inflace, protože úrokové sazby jsou již prakticky na nule a FED se zavázal držet je takto nízko po dobu, která bude nezbytná, aby se ekonomika znovu vzchopila.
FED posunul svůj inflační práh na 2,5 %, což by mělo umožnit inflaci vyrůst občas nad dlouhodobě cílená dvě procenta, ale ekonomika by se neměla ani s touto inflací začít přehřívat, jak občas varují kritici kroků FEDu. Ekonomika by letos měla vzrůst o 2,3 – 3 %, pro rok 2014 se zatím cílí na 3,0 – 3,5 %. Průmyslová výroba za prosinec poskočila z listopadových 0,8 % na 1,3 %. Oživení ve stavebnictví, automobilové výrobě a investice do výroby by měly být největšími přispěvateli k hospodářskému růstu v letošním roce.
Jediný dluh, který roste MAJÍ STUDENTI ZADĚLÁNO NA PROBLÉMY?
Jedním z průvodních jevů americké Velké recese bylo a zůstává snižování dluhu, který mají americké domácnosti i firmy. Ani nízké úrokové sazby nepovzbudily Američany k většímu utrácení a naopak se rok od roku procento zadluženosti U. S. domácností už několik let trvale snižuje.
35 % studentů již nyní nezvládá splácet své závazky nebo jim to v brzké době hrozí. Od roku 2004 se celková výše studentských úvěrů ztrojnásobila a dosáhla $966 miliard. To je více než výše dluhu na kreditních kartách nebo půjček na nová auta, více je rozpůjčováno jen na hypotékách.
Jedině zadluženost mladých lidí, kteří si na svá studia musí brát studentské půjčky, trvale narůstá a mnoha z nich způsobuje problémy už nyní. To dokazuje poslední výzkum newyorské pobočky FED.
S takovouto výší dluhů bude mít velká část mladých lidí získat svoji první hypotéku a nástupu do prvního zaměstnání. To velice znepokojuje stavaře, pro které jsou mladí lidé obvyklým zdrojem poptávky po novém bydlení.
Na konci loňského roku bylo 17 % půjček více než 90 dní po splatnosti. Většinu ekonomů toto varování nepřekvapuje, protože studenti jsou už několik let označováni jako možná brzda rychlejší zotavení americké ekonomiky. Problém se očividně stal už tak závažným, že mu pozornost věnuje i centrální banka, která pečlivě sleduje vývoj v jednotlivých částech americké ekonomiky. Na grafu je nárůst studentských půjček znázorněn zeleně.
Stránka 1
Leden – Únor 2013
Netflix: ‚gallery‘, ne ‚library‘ DIVÁCI MAJÍ ZÁJEM O VIDEO NA OBJEDNÁVKU Netflix, který poskytuje video přes Internet podle přání jednotlivých zákazníků (video on-demand), překvapil v posledním čtvrtletí minulého roku analytiky a investory, když výrazně zvýšil počet svých zákazníků. Těch je nyní už přes 27 milionů. Rychlejší než očekávaný růst (mnozí očekávali spíše odchod klientů) a kvartální zisk $7.9 mil. pomohly firmě dát o sobě po delší době zase pozitivně vědět. Většina zákazníků měla ještě v živé paměti zpackaný přechod z jednoho na dva tarify v létě 2011, který firmu a její PR na dlouho silně poškodil.
Současný úspěch se vysvětluje jako potvrzení toho, že zákazníci si chtějí svůj program sestavovat individuálně, protože úspěch slaví i konkurenční programy Hulu nebo Redbox. CEO firmy Reed Hastings napjatě očekává, jestli uspěje s novým seriálem House of Cards, který je vůbec prvním pořadem, který vznikl přímo na objednávku Netflixu, který do jeho výroby investoval $100 mil. a nebude k vidění na žádném jiném kanále nebo médiu. Bude-li mít tento model, který měl premiéru 1. února, úspěch, může to
znamenat, že američtí diváci přechází na jiný přístup ke sledování pořadů. Bylo by to vůbec poprvé, kdy si internetové médium nechalo na objednávku vyrobit televizní program a diváci tuto změnu přijali. Diváci by tak přešli od modelu ‚knihovna‘ k modelu ‚galerie‘, protože by dostali obsah, který je jedinečný a který jinde neuvidí. Růst počtu klientů je pro Netflix zásadní podmínkou úspěchu, protože jej v nejbližších letech čekají miliardové platby majitelům vysílacích práv, tedy hlavně hollywoodským studiím, od nichž Netflix filmy a seriály přebírá.
Ropovod z Kanady napříč USA INVESTOŘI I POLITICI UŽ CHTĚJÍ STAVĚT Jen nedávno převzal funkci ministra zahraničí USA a už se jeho rozhodnutí ovlivňuje zahraniční a obchodní politiku. John Kerry, nový ministr v Obamově vládě, potvrdil nález svého ministerstva, že stavba nového ropovodu Keystone XL z Kanady na jih USA k ropným rafineriím nebude mít negativní dopad na životní prostředí, Toto stanovisko dává víceméně zelenou prezidentovi, že projekt, ve kterém jde o miliardy dolarů a proti kterému se silně staví ochránci životního prostředí, může schválit a dát
povolení ke stavbě napříč velkou částí USA. Podle odpůrců importů kanadské ropy z písků ale tato ropa vytváří o 14-20 % skleníkových plynů než běžná ropa z amerických zdrojů. Vláda toto tvrzení nezpochybňuje, říká ale, že by se kanadská ropa do amerických rafinerií dostala stejně, po železnici nebo přes další, nově budované ropovody. Stavbu plynovodu jednoznačně podporují podnikatelé, podle prohlášení americké Hospodářské komory ministerstvo zahraničí opět potvrdilo, že je investiční
projekt za $7 mld. pro životní prostředí neškodný. To ale Kerryho MZV neříká, ani nedává prezidentovi jasné doporučení, jestli má projekt schválit nebo zamítnout. Zatímco podnikatelé, politici i zástupci odborů vyzývají Obamu, aby projekt co nejdříve povolil, ochránci životního prostředí se ještě nevzdávají. Připomínají Obamovi jeho závazky ke snižování globálního oteplování a říkají, že prezident má šanci v praxi ukázat, jak je připraven naplňovat své sliby v praxi.(The State)
Větší počty stážistů svědčí o optimizmu FIRMY OPĚT NAJÍMAJÍ STUDENTY NA PRAXI Jedním z průvodních jevů potíží americké ekonomiky bylo v posledních letech stále klesající množství studentů, které si firmy v rámci praxe (‚internship‘) najímají zdarma nebo za minimální mzdu a z nichž si potom vybírají ty, kterým po škole nabídnou zaměstnání. Firmy se totiž musí se studenty o praxi domluvit již v létě před jejich posledním ročníkem, což znamená, že si zhruba tři čtvrtě roku předem musejí být jisté, že pro mladé
jsou zaměstnavatelé jen zřídka ochotni domlouvat si studenty na příští rok, i když podle statistik až 47 % těchto „internů“ získává první profesionální zkušenosti zdarma, bez nároku na mzdu. Lepší vyhlídky U. S. ekonomiky vedly mnoho firem k tomu, že si v loňském roce dohodly více studentů na letošek. V nedávných letech tento trend klesal, protože si mnoho firem často ani nebylo jistých, že za rok budou ještě existovat.
kteří se mají věnovat hlavně nákupu a prodeji. Stejným způsobem si hledá perspektivní nové zaměstnance i množství státních organizací, jednou z nich je např. pobočka logistické sekce ministerstva obrany ve Philadelphii, která by ráda našla 20-25 lidí, co by chtěli zahájit pracovní kariéru ve vládních službách. Z pohledu zaměstnavatelů
amerických je najímají
Stránka 2
Leden – Únor 2013 studenty budou mít dost práce, až na jaře příštího roku skončí školu. Chybí-li ale v průmyslu a obchodě pozitivní očekávání
Výrobce polévek Campbell Soup hledá 75 lidí do marketingu, výroby a financí, kalifornský prodejce oděvů Ross Stores zase plánuje doplnit svoji newyorskou kancelář o 95 studentů,
mladých lidí na zkoušku výhodné, podle dostupných statistik se totiž až 60 % studentů během praxe natolik osvědčí, že potom u firmy nastoupí na plný úvazek.(Philly.com)
Oživení přeje mužům MÉNĚ NEŽ TŘETINA NOVÝCH MÍST JE PRO ŽENY
Ženy častěji než muži pracují v menších
firmách
a ve
službách
Oživení americké ekonomiky přineslo tolik vzývanou tvorbu nových pracovních míst, kterých od prosince 2009 přibylo úctyhodných 5,3 mil. I když se nezaměstnanost v brzké dobé nesníží na předkrizovou úroveň, jsou američtí statistici rádi za každé nové místo. Už menší radost ale experti na pracovní trh mají z toho, že značná většina nových pracovních míst vzniká na pozicích, které jsou především zaplňována muži. Na ženy připadá jen zhruba 30 % obsazených nových míst.
Změna oproti předkrizové době je tak výrazná, že ukazatel podílu žen na pracovní síle, který se v USA měří od roku 1948, poklesl na 46,6 %. V roce 1948 byla toto hodnota na 28 % a od té doby trvale rostla, s jedinou výjimkou, kterou byla doba po konci korejské války v letech 1952-53, kdy do práce nastoupilo hodně z války se navrátivších mužů. Procento žen nad 20 let, které pracovaly v lednu 2013, je 54,6 %, což je nejméně od roku 1993. Nejvíce „postiženy“ jsou ženy mezi 2024 lety, které jako nové osoby na pracovním trhu hledají uplatnění s většími potížemi,
než jiné věkové skupiny. Ian Shepherdson z firmy Pantheon Macroeconomic Advisors, soudí, že pro zjištění příčiny, proč je tak málo míst je obsazováno ženami, je třeba se podívat na složení firem, které nabírají lidi. Výzkum mezi výrobci zboží ukázal, že členové Asociace výrobních firem najímají ve větší míře než např. členské subjekty Národní federace nezávislých podnikatelů. „“, říká Shepherdson. Čísla z pracovního trhu také naznačují, že muži i ženy častěji než dříve odkládají odchod do penze na později.
Co se musí změnit ve zdravotnictví OD NEMOCÍ K PACIENTŮM Již nějaký čas je zřejmé, že se moderní zdravotnictví vyvíjí směrem než doposud: od modelu, kdy se zajímá hlavně o to, jakou nemocí člověk trpí, ke komplexní péči o celého člověka, v jaké situaci se nachází a jak mu co nejlépe pomoci v závislosti na jeho jedinečné situaci. V rámci diskuze amerických zdravotních odborníků zaznívají velice často hlavně tři věci, které je potřeba v systému americké zdravotní péče změnit, a to čím dříve, tím lépe. Dr. Diane Meier upozorňuje na to, že při péči o pacienta se musí dozvědět co nejvíce nejen o jeho zdraví, ale i to, z jakého společenského či sociální prostředí pochází. „Když si někoho objednávám na kontrolu za dva týdny a potom zjistím, že nemůže přijet, protože ve svém stavu nemůže řídit a nikdo z rodiny ho nemůže přivézt, je to ztráta času.
Ale pojistné a finanční plány pojišťoven na to nemyslí, a jakmile je mimo nemocnici, náklady na jeho péči se nehradí“. Meier přiznává, že zatím takovéto, někdy i banálně vypadající problémy, americký systém řešit zatím neumí. Platby za vykonané služby jsou dalším problematickým uzlem, protože doktory nevede k tomu, aby s jedním pacientem strávili dostatek času, třeba i na úkor čekajících v ordinaci. Proto se jen trochu složitěji vypadající případy co nejrychleji posílají k dražším specialistům, ke kterým se tak často dostávají i lidé, jejichž problém by šlo vyřešit u jejich lékaře, kdyby ti na ně měli více času. I to vede k tomu, že mezi vyspělými státy je zdravotní péče v USA nejdražší na světě a spotřebuje největší podíl na HDP (kolem 15 %).
A posledním problémem, na kterém se experti shodli při diskuzi na setkání TedMed Great Challenges, je propojení jednotlivých článků celého zdravotního systému. Dnes je americký systém takový, že pacienti se musejí sami starat o to, aby se informace o nich dostali k dalším doktorům, se kterými přicházejí do styku. Jako vzor je proto často dávána pojišťovna Kaiser, jejíž systém vede k tomu, že doktor s pomocí dalších aktivně oslovuje pacienty s rizikem propuknutí nemoci ještě před jejím začátkem nebo lékárnami, které mu dají avízo, když si pacient nevyzvedne předepsané léky. „Pacienti musí vědět, že celý systém pracuje pro jejich dobro a mezi lékaři existuje shoda na hlavním výsledku, kterého chceme dosáhnout“. Uvedená doporučení by američtí doktoři chtěli do praxe zavést co nejrychleji.(MedCity News)
Stránka 3
Leden – Únor 2013
Poslední americký obuvník NEW BALANCE SI POŘÁD DRŽÍ ČÁST VÝROBY V USA Americká výroba obuvi prakticky neexistuje, s 99%ním dovozem se o žádném domácím obuvnickém průmyslu vlastně nedá ani mluvit. Přesto existuje jedna firma, která je dlouhodobě úspěšná, cenově přijatelná a čtvrtinu prodaného zboží přitom vyrábí v Americe ve svých pěti továrnách.
Výrobce sportovní obuvi New Balance je jediným americkým domácím výrobcem sportovní obuvi, který je díky flexibilitě svých provozů jako jediný navíc schopen boty na zakázku vyrobit a dodat na 5 dnů. I když jsou v průměru o 25-30 % dražší, zvládá firma v USA zaměstnávat 1.200 lidí, kteří s průměrným platem $20/hod. rozhodně nepatří ke špatně
placeným dělníkům. New Balance, kterou vlastní bývalý maratonský běžec Jim Davis, se od roku 1972, kdy ji koupil, rozrostla ze šesti lidí na více než 4.000 zaměstnanců po celém světě. Firma je známá tím, že neinvestuje miliony dolarů do reklamních kampaní jako jiní konkurenti a přesto je mezi zákazníky oblíbená.(WSJ)
Pasažéři, připravte se MINISTRYNĚ VARUJE PŘED PRŮTAHY A ZPOŽDĚNÍMI
Ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitano varovala letecké cestující, aby se připravili na zpoždění a průtahy při odbavování na amerických letištích. Důvodem jsou automatické škrty ve federálním rozpočtu, které jsou označovány jako „odluka“ (sequester), kvůli politické situaci, kdy se administrativa prezidenta Obamy a republikáni nedokázali před začátkem března dohodnout na dalších
úsporách ve státním rozpočtu. Tyto škrty sníží, během období 1. března – 1. října, rozpočty federálních agentur o $85 mld. a byly dohodnuty již dříve jako pojistka, aby se politici měli dobrý důvod se dohodnout. To se nepovedlo a nyní se tyto škrty začínají realizovat v praxi. Ministryně upozornila cestující, že letištním pracovníkům se přestanou proplácet přesčasy a místo přesčasů budou necháváni doma, což
sníží počet bezpečnostního personálu na letištích. Již teď jsou prý zpoždění na některých letištích na 150 – 200 % své průměrné úrovně a počet těchto letišť má i nadále narůstat. Napolitano ale neupřesnila, o která důležitá letiště se má jednat, což vedlo ke kritice, že situace není ve skutečnosti tak špatná a že zbytečně šíří paniku, aby si řekla o více peněz pro svůj rezort. Ministryně to odmítá.(Reuters)
Stránka 4
Leden – Únor 2013
Americké hlavy: James A. BUCHANAN Politika bez romantiky, tak označoval James A. Buchanan teorii veřejné volby, u jejíhož zrodu stál ve druhé polovině 20. století. Za svoji práci na této teorii získal v roce 1986 Nobelovu cenu za ekonomii a zařadil se tak k nejvýznamnějším ekonomům minulého století. James A. Buchanan, který skonal v lednu t. r., se narodil ve státě Tennessee v roce 1919 a titul Ph.D. z ekonomie získal v roce 1948 na univerzitě v Chicagu. Svoje největší akademické úspěchy sbíral na univerzitě ve Virginii, kde založil Virginskou školu politické ekonomie. Už od mládí se profesionálně zaměřil na dluh a veřejné rozpočty, volební preferemce, makroekonomii a vztahy institucí.
V teori veřejné volby Buchanan zdůrazňoval, že je vždy třeba rozdělovat mezi dvěma částmi politického procesu: prvního, kdy se vybírá veřejná politika
a určují pravidla hry a druhá, kdy aktéři, podle svých ekonomických preferencí, vybírají pro sebe nejlepší strategii. Buchanan také vždy varoval před tím si myslet, že stát, jen proto že je byrokraticky řízen najatými profesionály a je větší, je schopen přijmout lepší rozhodnutí než jednotlivec.
Nesmazatelným přínosem k teorii ekonomické vědy je fakt, že zpochybnil rozšířenou myšlenku, že tržní selhání je důvodem pro zásah vlády. Právě proto, že vláda a byrokrati mají své vlastní zájmy, které prosazují díky svému politickému postavení, je podle B. nanejvýš sporné, že by vláda byla schopna řešit problémy lépe než do zájmových skupin sdružená veřejnost. Dokazoval, že kvůli potřebě politiků být znovu zvolení se často volí špatné cíle a dosažené úspěchy jsou pouze krátkodobé. Jako protržní ekonom ale Buchanan
dobře věděl, že socializmus a „diktatura lidu“ nejsou řešením, protože na problémy demokracie je potřeba reagovat vždy pouze demokratickými principy. Proto na „nereálnost jednoznačné shody“ nabízel, spolu s G. Tullockem ze stejné ekonomické školy, „přijatelnou neshodu“.
Buchanan nikdy nepatřil k mainstreamovým ekonomům, navíc se svými tématy nikdy nestál v centru pozornosti americké ekonomické nebo politické scény. Nejvíce jeho slovům o tendenci vlád se rozšiřovat bez schopnosti se omezit naslouchala Reaganova administrativa, což časově ladila s dobou, kdy B. získal Nobelovu cenu.
Stránka 5
Leden – Únor 2013
Americká ekonomika Leden – únor 2013 Pro kontakt a komentáře používejte email
[email protected]
Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září 2011-duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 je tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Stanislav Beneš je obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku od srpna 2011. Jako ekonomický diplomat působil na generálním konzulátu ČR v Ottavě a Sydney. Před odjezdem do New Yorku byl zástupcem ředitele odboru dvoustranných ekonomických vztahů na ministerstvu zahraničí v Praze. Před nástupem do státní správy pracoval v mezinárodním obchodě s potravinami.
Stránka 6
