Císařovna Sissi - červená knihovna i pro školu?

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA Katedra historie

Císařovna Sissi - červená knihovna i pro školu? (literární předloha a filmová adaptace v kontextu edukace ZŠ)

Diplomová práce

Brno 2012 Vedoucí práce:

Vypracovala:

PhDr. Kamil Štěpánek, CSc.

Bc. Andrea Vítková 1

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne ………………

.............................. podpis

2

Ráda bych tímto poděkovala panu PhDr. Kamilu Štěpánkovi, CSc. za jeho odborné vedení, dále za cenné rady, připomínky a pomoc při sestavování mé diplomové práce. 3

OBSAH 1. Úvod .............................................................................................. 6 2. Pohled do historie: Císařovna Sissi .......................................... 11 2.1

od Wittelsbachů k Habsburkům......................................................... 11

2.2

Osobnost císařovny Sissi optikou historika ........................................ 14

2.3

Kaţdodennost v pojetí císařovny Sissi ............................................... 22

3. Krásná literatura a film o císařovně Sissi ................................. 29 3.1

Krásná literatura a „červená knihovna“ .......................................... 32

3.2

Děj filmů “Sissi” a “Sissi, mladá císařovna” ....................................... 34

4. Didaktická podpora ............................................................... 36 4.1

Vyučovací metody a postupy ........................................................... 37

4.2

Prostředky vyučování a interdisciplinární vazby ............................. 40

4.2.1

4.3

Integrace předmětů ve výuce dějepisu pro 2. Stupěň ZŠ ................ 42

RVP a klíčové kompetence............................................................. 47

5. Implementace mediální výchovy do dějepisu ................... 49 5.1

Mediální gramotnost ........................................................................... 51

5.2

Didaktický experiment a aplikace hraného historického filmu ve

výuce dějepisu ............................................................................................... 52

6. Příprava ověření účinnosti a implementace filmových sekvencí do výuky dějepisu........................................................ 59 6.1

Sekvence z filmů „Sissi“ a „Sissi, mladá císařovna“ ve vyučovací

hodině dějepisu na ZŠ ................................................................................... 60 6.2

Průběh modelové vyučovací hodiny dějepisu ............................... 71

6.2.1

Testové a dotazníkové šetření - příprava ................................................ 75

7. Pedagogický výzkum ............................................................. 80 7.1

Prezentační část výzkumu .................................................................. 82

4

7.2

Analýza a vyhodnocení ...................................................................... 83

7.3

Interpretace .......................................................................................... 90

8. Závěr ......................................................................................... 93 9. Seznam pramenů a literatury ................................................ 95 10. Resumé ................................................................................... 100 11. Seznam příloh ........................................................................ 101

5

1. Úvod „Jsem racek a nemám ţádnou zem, ţádný břeh nezvu svým domovem. Jsem chvíli tu a chvíli tam, od vlny k vlně přelétám.“1 (Sissi, rok 1883) Inspirací

a podnětem pro moji diplomovou práci se stala

císařovna Alţběta Habsburská, ve světě známá pod jménem „Sissi“. Aniţ by to věděla, stala se symbolem mnoha ţen jak šlechtického, tak měšťanského

původu,

které

proţívaly

osamělost

v typických

manţelstvích své doby, uzavíraných pro formu a čest, snad dokonce symbolem mlčící většiny.2 Snad monarchie

kaţdý

z nás

tuto

významnou

osobnost

Habsburské

19. století zná a není pochyb, ţe také slyšel o

jejím

výjimečném ţivotě. Ať uţ o její proslulé kráse, pohádkové lásce k manţelovi a císaři Františkovi Josefovi, nespokojenosti a útrapách na císařském dvoře ve Vídni, aférách, či tragickém osudu. O této ţeně bylo napsáno mnoho knih, byla inspirací nejen pro mnoho spisovatelů, ale i filmových tvůrců. Dodnes je ţivoucím symbolem Rakouska, především hlavního města Vídně, kde strávila značnou část svého ţivota. Alţběta Habsburská byla ztělesněním krásy a půvabu, přičemţ její osobnost na nás stále zanechává velký dojem. Postava císařovny Sissi a problematika s ní spojená mě zajímá jiţ od dětství, kdy jsem měla - jako mnozí jiní lidé - moţnost shlédnout dvoudílný film o této ţeně, v hlavní roli s rakouskou herečkou Romi Schneider. Film ve mě zanechal hluboké sympatie a obdiv k této významné osobnosti 19. století.

1 2

SISSI: Báseň Racek, Vídeň 1883. PRASCHLOVÁ- BICHLEROVÁ, G.: Císařovna Alţběta- mýtus a pravda. Praha 1998, s. 5.

6

Téma císařovny Sissi je mi také velmi blízké z hlediska aktuálních gender studies. Sissi byla – jak jistě všichni víme - průkopnicí různých nyní jiţ „všedních“

aktivit dnešních ţen a byla

na svou dobu velmi

pokroková. Nebála se ničeho a nikoho, coţ je na období silně konzervativního 19. století jistě obdivuhodné. Dalším a velmi významným důvodem k výběru tématu diplomové práce je můj druhý studijní obor – německý jazyk a literatura. Nejen, ţe osobnost císařovny se pojí s Rakouskem a Německem, ale také právě mnoho pramenů k tomuto tématu můţeme najít v německém jazyce, coţ je jistě velkým přínosem. V diplomové práci bych chtěla ţákům přiblíţit Rakousko-Uhersko a osobnost císařovny prostřednictvím filmových vstupů ve výuce. Chci téţ posílit mezipředmětové vztahy a uplatnit principy mediální výchovy. Dle mého názoru se dějepis soustředí pouze na fakta a letopočty, coţ pro mnohé děti není příliš zábavné. Chlapce v hodinách dějepisu upoutají války a politické události. Pedagogové vyzdvihují hlavně muţské atributy jako jsou rytířství, panovníci, zbraně atd. Ale co dívky? Zapomíná se na zákulisí doby a vztahy, které jsou právě pro dívky tak přitaţlivé. Ano, podle mého názoru se nebere ve výuce dějepisu zřetel na historická fakta, která jsou zajímavá také pro „dívčí“ část publika ve třídě. Často na to v hodinách není čas. Ráda bych se věnovala

tématu hlavně

z

důvodu, ţe bude zajímat dívky a mohlo by je také více „vtáhnout“ do tématu, do samotného studia dějepisu. Ve svých kapitolách věnujících se císařovně vyzdvihuji právě ta ţenská témata, která by mohla zaujmout dámské publikum. Ţákyně ve výuce často preferují vztahové záleţitosti a ţivotní osudy slavných historických postav. Filmy o císařovně Sissi zpřístupňují divákovi pohled do ţivota na vídeňském panovnickém dvoře a vztahy mezi příslušníky habsburského rodu. Mediální podoba ztvárnění nejen samotného ţivota Sissi je dle mého názoru velkým přínosem, jeţ dívčí publikum jistě ocení.

7

Chtěla bych ale také poukázat na skutečnosti, které mohou být ve filmech o této panovnici do jisté míry zkreslené a pojednávají o její osobnosti spíše nadneseně – téměř v podobě červené knihovny - neţ na základě skutečných událostí, které lze pomocí pramenů skutečně ověřit. Coţ je úhel pohledu přínosný z hlediska rozvoje mediální gramotnosti. V rámci vyučování dějepisu a díky moţnosti pouţití filmu ve výuce lze dětem tyto řekněme „nepřesnosti“ lépe vysvětlit a přiblíţit. Zkrátka uvést věci na pravou míru, protoţe jak všichni jistě víme, filmový průmysl a média mohou náš náhled na problematiku velmi zkreslit a ovlivnit, coţ je z historického hlediska neţádoucí. Film nám ale můţe velice dobře prostřednictvím audiovizuálních vjemů přiblíţit a popsat dobu, kulturu a prostředí, ve kterém dané osobnosti ţily a působily. Ţáci tak přes rizika spojená s implementací filmového umění do dějepisné výuky, díky filmovému zpracovaní ţivota císařovny Sissi mohou získat poměrně reálný obraz o jejím nepochybně velice zajímavém ţivotě. Práce je rozdělena na šest kapitol, úvod a závěr. V úvodních pasáţích druhé kapitoly „Pohled do historie - císařovna Sissi“ se zmiňuji o historickém hledisku pomocí odborné literatury a objasňuji základní dějinné události období ţivota císařovny Sissi. Podkapitoly jsou věnovány také okolí císařovny. V první z podkapitol se seznamuji čtenáře s nepříliš známými fakty o rodu Wittelsbachů a Habsburků, coţ jsou dle mého názoru velmi důleţité informace k pochopení celé problematiky ţivota Sissi. Přibliţuji zde také samotnou osobu císaře Františka Josefa a prostředí Vídně, popřípadě situaci v celé monarchii. V další z podkapitol s názvem „ Osobnost Alžběty optikou historika“ se dozvídáme nejen o dětství Alţběty Bavorské, následují také informace o setkání a svatbě císařského páru. Bylo by velkou chybou nezmínit se o kultu krásy, který Sissi velmi vystihuje. Tomuto tématu se věnuje další a poslední z podkapitol o císařovně. V této poslední kapitole nastiňuji i její záliby. Podkapitola končí smrtí císařovny Alţběty, která byla nečekaná. Císařovna sama údajně nezpozorovala váţné zranění ztpůsobené atentátníkem a chtěla odcestovat ze Ţenevy. 8

Čerpala jsem z mnoha pramenů, které byly o Alţbětě napsány, stejně jako z děl, které se věnují Habsburské dynastii a vídeňskému dvoru 19. století. V další části práce se věnuji krásné literatuře o císařovně a filmu „Sissi“, který byl na základě románu Marie Blank Eismann natočen. Třetí kapitola s názvem „Krásná literatura a film o císařovně Siss“ tedy čtenáři přibliţuje nejen film a jeho obsah, ale i jeho románovou předlohu. O filmu je podrobně pojednáno v jedné z podkapitol. Následná 4. Kapitola „Didaktická podpora“ je další teoretickou částí mé diplomové práce. Do této části patří podkapitoly metody a formy vyučování, prostředky vyučování a klíčové kompetence, přičemţ vše je zaměřené na zkoumanou problematiku. Po didaktické části navazuji kapitolou „Integrace mediální výchovy do vyučování“, kde se věnuji problematice historického filmu ve výuce dějepisu. Po teoretické části navazuje část praktická. Šestou kapitolou mé diplomové práce je „Příprava ověření účinnosti a implementace filmových

sekvencí do výuky dějepisu“, kde popisuji nejen jednotlivé

ukázky a sekvence zvolené práce pro modelovou vyučovací hodinu, ve které proběhne výzkumná část mé práce. V práci jsou také navrţeny různé vstupy, které mohou vyučovací hodinu udělat efektivnější. Dalším přínosem je navíc integrace mezipředmětových vazeb, aby ţáci získali vědomosti nejen v hodinách dějepisu, ale také například v německém jazyce či českém jazyce. Součástí této kapitoly je testové a dotazníkové šetření, jenţ je součástí jedné z podkapitol. Sedmou a zároveň poslední kapitolou je vlastní „Pedagogický výzkum“, kde uplatňuji v praxi poznatky a výsledky z výzkumu na základní škole. Práce je opřena nejen o teoretické poznatky, ale i o některé praktické zkušenosti z výuky. Ţáci by měli být touto formou poučeni o historii, jeţ je v současné době značně medializována. Měli by být schopni rozlišit fikci, zobrazenou ve filmech a románech, od skutečné historické události. 9

Zároveň by se měli poučit o ţivotě výše jmenované historické osobnosti. Také bych je chtěla zaujmout formou výuky, kde se ţáci látku učí díky porozumění historickému filmu. Jedním z učebních prostředků pouţitých ve vyučování dějepisu je aplikace ukázek z historických filmů o císařovně Alţbětě. Diplomová práce čerpá z krásné, ale i odborné literatury. O Habsburcích a císařovně Sissi bylo napsáno mnoho knih, ať uţ ve formě krásné

literatury

nebo

literatury

historického

faktu.

Při

srovnání

kinematografického díla s historickou realitou jsem se opřela hlavně o dva historické prameny. Jednak o práci historičky Hamannové, jejíţ kniha „Alžběta- císařovna proti své vůli“ mi velmi napomohla nejen k lepšímu pochopení tématu, ale také ke zpracování teoretické části práce. Dalším významným pramenem byla kniha autorky Praschlové-Bichlerové s názvem „Císařovna Alžběta - mýtus a pravda“, jeţ mi přiblíţila mnoho skutečností. Dalším zdrojem informací, který je hodno zmínit, jsou Horovy „Toulky českou minulostí“, kde je moţno najít mnoho velmi zajímavých faktů ze ţivota nejen císařovny, ale celého vídeňského dvora. Důleţitým zdrojem k práci byla i románová předloha k filmu Sissi „Úděl císařovny Alžběty“ od Marie Blank-Eismann a samotný film reţisíra Ernsta Marischky. V didaktické části diplomové práce poskytly hlavní informace knihy Obecná didaktika Jarmily Skalkové, Obecná didaktika Kamila Janiše a Úvod do didaktiky základní školy sepsané Oldřichem Šimoníkem. Z oblasti oborové didaktiky dějepisu jsem čerpala zejména z publikací autotek Labischové a Gracové či Stanislava Julínka. Mediální výchovu a bliţší informace k ní jsem čerpala z internetového portálu Výzkumného ústavu pedagogického. Některými stránkami mediální problematiky v rámci hraného filmu se zabývá Kamil Štěpánek. Vycházela jsem také z Rámcového vzdělávacího plánu pro ZŠ.

10

2. Pohled do historie: Císařovna Sissi V této první kapitole bych čtenáře ráda seznámila s osobností císařovny Alţběty a její neuvěřitelně zajímavou poutí ţivotem. Neţ se tak ale stane, povaţuji ve vztahu ke zvolenému tématu za velmi důleţitou alespoň zmínku o rodu Wittelsbachů, Habsburků a o prostředí, do kterého se mladičká Sissi provdala.

2.1 od Wittelsbachů k Habsburkům Císařovna Sissi pochází jak z matčiny, tak z otcovy strany z rodu Wittelsbachů. Wittelsbachové jsou starý šlechtický rod německých kníţat, jehoţ kořeny sahají do desátého století.3 Dnes můţeme říci, ţe se jejich vliv soustřeďoval na území dnešního Německa, zejména na Falc a Bavorsko, kde jeho členové vládli jako vévodové a od roku 1356 jako kurfiřti. Na základě Bratislavského míru roku 1806 povýšil francouzský císař Napoleon Bonaparte Bavorsko na království.4 Wittelsbachové pak v Bavorsku vládli jako králové aţ do roku 1918 – tedy aţ do konce první světové války.

Rodové jméno datujeme někdy z období kolem roku

1115 . Rod zasáhl i do našich národních dějin, proto je důleţité se o něm alespoň takto okrajově zmínit. Dnes můţeme s jistotou říci, ţe

mezi

nejznámější členy rodu v nedaleké minulosti patří např.: „pohádkový král“ Ludvík II., který dal vystavět velkolepé sídlo zámek Neuschwanstein. Ten v dnešní době obdivují tisíce turistů ročně. Patřilo ke společenským a politickým zvyklostem, ţe se vládnoucí rody spojovaly se stále stejnými rodinami.

3 4

Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW: www.panovnici.estranky.cz Tamtéţ.

11

Především proto, aby se příbuzenskými svazky předešlo válečným konfliktům, a také v zájmu udrţení nebo rozmnoţení mocenských pozic.5 Nejčastějším bylo spojení mnoha wittelsbašských linií s Habsburky. Znamená to, ţe mezi císařovnou Sissi a Františkem Josefem bylo mnoho předků, kteří manţelství uzavřeli a tito dva tak byli mnohonásobně spřízněni. Matky obou jmenovaných byly koneckonců sestry.6 Z toho ale vyplývá také mnoho „neduhů“, kterými potomci těchto svazků trpěli. Přinejmenším měli sklony k podivínství, často trpěli váţnými psychickými chorobami. I o císařovně Sissi se můţeme v mnoha pramenech dočíst, ţe sama nebyla duševně naprosto zdravá. Tato teorie byla ale také mnohokrát zcela vyvrácena. My se dnes ale jen těţko dozvíme, co bylo pravdou. V příkrém rozporu k vazbě na bavorské příbuzenstvo byl Alţbětin vztah k habsburské rodině, do níţ se přivdala. Habsburkové pochází z území dnešního Švýcarska, své jméno si kolem roku 1 100 dali podle svého sídla, hradu Habsburg (podle legendy Habichtsburg, Jestřábí hrad, v dnešním kantonu Aargau), kde asi od přelomu 11. a 12. do 13. století Habsburkové sídlili. Zachovala se tzv. Acta Murensia, důleţitá kronika z roku 1160 z kláštera Muri, v níţ je zapsána genealogie rodu, který údajně pochází od Guntrama zv. Bohatý

/ţil zřejmě v druhé polovině 10.

století/.7 Jak víme, Habsburkové postupně rozšiřovali své drţavy a získávali nové hodnosti. Císařovna výše zmíněný rod neměla příliš v oblibě.

Alţbětino jízlivé

hodnocení Habsburků, její směšné postavičky, které z nich ráda v podobě různých zvířat dělala, mluví o jejím komplexu méněcennosti pro svůj niţší původ. Nevraţivý postoj, který měla k Habsburkům, zřetelně naznačuje, ţe se v této rodině cítila jako „infant terrible“.8

PRASCHLOVÁ- BICHLEROVÁ, G.: Císařovna Alţběta- mýtus a pravda. Praha 1998, s. 8. Tamtéţ, s.8. 7 KRIEGER, Karl-Friedrich. Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493). Praha : Argo, 2003. ISBN 80-7203-453-7. S. 17. 8 PRASCHLOVÁ- BICHLEROVÁ, G.: Císařovna Alţběta- mýtus a pravda. Praha 1998, s. 124. 5 6

12

Její choť, představitel Habsburské monarchie František Josef nastoupil na trůn roku 1848, kdy v jeho prospěch odstoupil z funkce panovník nepříliš oblíbený - Ferdinand Dobrotivý. Na rakouský trůn nastoupil jako reprezentant nepopulární politické reakce, která ovládla politickou scénu země po revoluci v revolučním roce 1848. Následně vládnul dalších deset let absolutisticky. Byl nejvyšším vojenským velitelem, vládl bez parlamentu a bez ústavy, dokonce bez ministerského předsedy. Věřil, ţe „demokracie je jen vyšinutím dějin, jeţ se brzy vrátí do svého řečiště“.9 Zajímavý je původ a kombinace jeho jména. Jméno František (podle císařova děda Františka I.) mělo podle všeho symbolizovat konzervativní hodnoty, přičemţ druhé jméno Josef mělo odkazovat na částečné přijetí reformní politiky (podle císaře Josefa II.). Na veřejnost František působil nedostupně, stroze a stylizovaně. Dočteme se ale, ţe „vše, co z něj dělalo člověka z masa a kostí, emoce, temperament, přednosti i slabiny, ukryl v soukromí“.10 V ţivotě Františka Josefa představovala jedinou autoritu, kterou uznával, jeho matka arcivévodkyně Ţofie. Byla si vlivu na svého syna velmi dobře vědoma a také toho patřičně vyuţívala. S tím vším také souvisely problémy, které často díky své matce proţíval v manţelství se Sissi. Rakouské země patřily v roce 1853 hned po Rusku k největším evropským státům. Mělo zhruba 40 milionů obyvatel, více jak půl milionu vojáků. Jak víme, byl to mnohonárodnostní stát s 8,5 miliony Němců.11 Rakousko bylo v tehdejší době proslulé jak pěstováním konopí, tak společně s Francií vynikalo v pěstování vinné révy. V průmyslové výrobě ale zaostávalo za jinými západními zeměmi. Po roce 1848 emigrovalo mnoho vzdělanců, protoţe mladý císař tehdy nedodrţel svůj slib ůstavy. Vídeň

má

punc

elegantního,

reprezentativního,

ale

také

konzervativního města, tančícího v rytmu valčíku. Ne nadarmo získala nedávno statut jednoho z nejlepších měst s ohledem na kvalitu ţivota.

HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 23. Tamtéţ, s. 25. 11 HAMANNOVÁ, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 19. 9

10

13

A není pochyb, ţe tak tomu bylo i za dob císařovny Sissi. Druhá pol. 19. stol. znamenala pro Vídeň i nebývalý rozkvět. Stala se skutečným velkoměstem evropského věhlasu, vyrostly tu nové paláce, banky, státní podniky

i

úřady

šlechty,

která

se

sem

soustředila

jako

do

administrativního a zejména v zimě i společenského centra rozlehlé mocnosti. Výjimkou zde nebyly i přepychové hotely, jaké známe v dnešní době. Světoznámá byla i zdejší kuchyně a móda, pořádaly se nákladné hostiny a plesy, které si svou tradici udrují dodnes. Byla postavena výstavná státní opera, kde působil výkvět hudební Evropy. Rozvíjela se i hudba pro zábavu, známé byly i vídeňské kavárny a cukrárny. Ve výtvarném umění vynikala Vídeň hlavně v období biedermeieru a v období „Jugendstil“, u nás epocha známá pod názvem secese.

2.2 Osobnost císařovny Sissi optikou historika Alţběta Amalie Eugenie, vévodkyně bavorská se narodila dne 24. 12. roku 1837 v domě Wittelsbachů v Mnichově. Narodila se ve třičtvrtě na jedenáct. Na svět ji přivedla Ludovika, choť vévody Maxe Bavorského, pokřtili jako Elisabeth Amalii Eugenii.12 Nebylo to nic zvláštního, narodila se pouze další dcera do početné rodiny v podstatě bezvýznamného vévody. V té době by jistě nikoho nenapadlo, ţe se jednou stane rakouskou císařovnou. Našli se ale pověrčiví lidé, kteří tvrdili, ţe to bylo jasné, neboť Sisi se narodila v neděli na Štědrý den a k tomu měla ještě navíc při narození jeden zoubek – tak jako kdysi Napoleon.

13

Na nový přírustek se

doma těšili bratr Ludvík a sestra Helena. Stejně jako Sissi i Helena měla svoji přezdívku. Říkali jí Nené.

12HAMANNOVÁ,, 13

B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 9. HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 26.

14

Zanedloho se manţelům narodily ještě další děti. Byl to jednak Karel Theodor, Marie, Mathilda, Ţofie a Max Emanuel.14 Dětství strávili všichni sourozenci většinou na zámku Possenhofen u Starnberského jezera, který koupil vévoda Maxmilián v roce 1834 pro svou rodinu jako letní sídlo.15 I kdyţ se dříve historikové zastávali názoru na šťastné maţelství rodičů

budoucí

rakouské

císařovny,

jejich

manţelství

bylo

pravděpodobně pravým opakem idilického svazku. Ludovice ještě před svatbou její snoubenec naznačil, ţe miluje jinou ţenu a jejich sňatek není z jeho vlastní vůle. Z historických pramenů je známo, ţe si Max podle toho také počínal. Doma se témeř nezdrţoval a pokud ano, byl Ludovice věčně nevěrný. Ludovika měla celkem devět sester. Její starší sestra Ţofie se stala ţenou arcivévody Františka Karla, který byl jako jeden z mnoha členů habsburského rodu duševně poznamenán jejich častými svazky mezi sebou. Výchova Sissi a jejích sourozenců byla na svoji dobu velmi svobodomyslná a liberální, coţ bylo v jiných šlechtických rodinách té doby zcela nemyslitelné. O tento styl výchovy se zaslouţil hlavně otec Maxmilián, který svým ratolestem naprosto vše dovolil. Často se scházel s obyčejnými lidmi a měšťanstvem, hrál výborně na citeru a proto bylo jeho přezdívkou "Citerový Max". Často také popíjel do noci, miloval cestování a dokonce psal básně, které sám vydával. Ostatně v těchto směrech se mu jeho dcera Alţběta velmi podobala. Jeho způsoby se protivily habsburské straně rodiny, hlavně švagrové Ţofii. Své dceři Sissi dokonce postavil v mnichovské rezidenci vlastní cirkus.

16Jeho

děti se měly stát v první řadě výbornými jezdci na

koních. Budoucí císařovna jako malá ráda plavala, chytala ryby a hrála si se obyčejnými dětmi ze sousedství. Způsob, jakým byla vychovávána, jí způsobil ve Vídni aţ příliš mnoho problémů. PRASCHLOVÁ- BICHLEROVÁ, G.: Císařovna Alţběta- mýtus a pravda. Praha 1998, s. 10. 15 HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 26. 16 Tamtéţ, s. 25. 14

15

Jiţ jsme se trochu přiblíţili rodině budoucí císařovny a jejího vztahu k ní. Naprostým opakem své sestry byla nejstarší dcera vévody, Nené. Obě sestry byly naprosto jiné povahy a i kdyţ se velmi přátelily, Nené byla o mnoho klidnější a způsobilejší. Zajímavé je, ţe ani po incidentu v Bad Ischlu, kde si císař nakonec vybral Sissi, k sobě sestry měly stále blízko. I dvorní dáma císařovny Sissi se později nechala slyšet, ţe Nené (Helena) „… je spíš karikaturou svých krásných sester“. Neţ se Sissi stala císařovnou, byla největší kráskou v rodině právě Nené. A proto všechny překvapilo, ţe si František Josef nevybral v Ischlu Nené, ale Alţbětu. Nebýt zklamání v lásce, které Sissi v té době proţívala, do Ischlu by nejela. Ludovika tehdy projevila starost o mladší dceru a chtěla ji rozptýlit. Navíc tajně doufala, ţe by ji mohla provdat za mladšího císařova bratra Karla Ludvíka. Její matka totiţ pro Sissi hledala dlouho nějakou dobrou partii.17 Celý plán se svatbou Heleny a Františka Josefa vymyslela arcivévodkyně Ţofie, rázná a moţná aţ příliš tvrdá ţena, o které se za časů revoluce 1848 tvrdilo, ţe je jediným muţem u dvora. Postarala se o to, aby její švagr, slabomyslný Ferdinand abdikoval, a poté přiměla i svého muţe, aby se vzdal trůnu ve prospěch svého syna Františka Josefa. Manţelství jejího syna mělo také politický podtext: Rakousko po roce 1848 prosazovalo důrazně německou politiku, pokoušelo se zůstat vedoucí silou v německém spolku. Chtělo se totiţ uhájit proti stále sílícímu Prusku.18 Politická situace v roce 1853 byla totiţ velmi sloţitá

a

romantickým zásnubám nepřála: vypukla Krymská válka, povstání v Uhrách, povstání na Balkáně atd. Volba nevěsty pro císře nebyla jednoduchou záleţitostí. Zprvu se Ţofie zajímala o Sidonii, pruskou princeznu, která se ale císaři nelíbila. Oblíbenkyně

Františka

Josefa,

Maďarka

Alţběta,

byla

pro

nepřijatelná, neboť měla maďarský původ a Ţofie Uhry nesnášela.

17 18

HAMANNOVÁ,, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 17. Tamtéţ, s. 21.

16

dvůr

Nikdo by se nemohl divit, ţe Uhry byly tak nepopulární. Od revoluce roku 1848 Ţofie nenáviděla vše maďarské. Navíc roku 1853 se maďaři pokusili spáchat na císaře atentát, coţ jim Ţofie do konce ţivota neodpustila. Další volbou byla Nené, císařova sestřenice z matčiny strany. Našla se tedy konečně nevěsta německého původu. Poprvé se měli snoubenci setkat v letním sídle císařské rodiny, v Bad Ischlu. Helena měla bohuţel smůlu jiţ od počátku. Těsně před odjezdem zemřela příbuzná a musely tedy drţet smutek. Černá barva ani šaty Heleně rozhodně neslušely a díky tomu císaře nijak neoslnila. Bohuţel jejich zavazadla dorazila se zpozděním a dámy se dostavily na osudové setkání s Františkem Josefem v zaprášených cestovních šatech. Od počátku byla věnována všechna pozornost Heleně, která ale císaře podle všeho nijak nezaujala. Po celou dobu se patřil jeho pohled jen Sisi. Ještě dlouho poté, co se rozloučili, básnil jen o „… své milé Sisi“.19 Ţofie se samoţřejmě následně snaţila v soukromí ovlivnit svého syna ve prospěch Nené. Od počátku bylo vše jasné, pouze Sissi neměla tušení, co bude následovat. Císař jí tehdy přinesl plnou náruč růţí, coţ nepochopila jako symbol jeho citů k ní. Měla jistě rozporuplné pocity. Stále se ohláţela na sestru, které jí bylo nesmírně líto a nechtěla ji v ţádném případě ublíţit. Na druhou stranu se jí císař ale velmi líbil. Není divu, byl to velmi váţený, bohatý muţ a navíc pozorný. Zkrátka sen všech dívek v monarchii. Svou „andělskou Sissi“, jak často udával,

miloval podle dochovaných

pramenů a dopisů po celý jeho ţivot. Ze všech zpráv o těchto dnech v Ischlu je zřetelná císařova radost. Bohuţel máme jen málo zpráv o reakcích nevěsty. Toto období bylo pro Alţbětu velkou zkouškou a rozhodně nebylo jednoduché. Zásnuby poţadovaly notnou dávku příprav.

19

HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 26.

17

Musela se jednak učit mnoha novým jazykům, dvorskému chování i etiketě, na zpaměť se učila dvorský protokol. To vše pro ni bylo španělskou vesnicí, neboť byla vychována v tak liberálním prostředím, ţe nebyla zvyklá na takový dril a „zápřah“. Její špatné zuby, na které ji jako první upozornila arcivévodkyně Ţofie, si od této chvíle musela lépe čistit. Její chrup byl její jedinou vadou na kráse, kterou se v

budoucnu snaţila neustále skrývat - avšak

neúspěšně. Všimněme si, ţe Sissi nikdy není vyobrazena smějící se, nýbrţ má vţdy ústa zavřená, aby její zuby nebyly vidět. Matka Ludovika v době zásnub zaměstnávala ty nejlepší krejčí a švadleny z Mnichova. Panovník vyuţil nadcházející svatby k velkorysým gestům: omilostnil více neţ 200 politických vězňů, drţených dosud v kopkách pevností Mukačevo, Komárno či Kufstein: mezi těmi, kdo se tehdy dostl na svobodu, byl rovněţ český revolucionář Josef Václav Frič.20 Den svatby byl nakonec stanoven na 24. dubna 1854. Rakousku hrozilo sucho a neúroda, navíc ještě Krymská válka. Nastal hlad a bída, politická nestabilita. Tomu všemu měl dát zapomenout lesk císařské svatby.21 Císařovna měla být prostředníkem mezi dvorem a obyčejným lidem. „Věříme , ţe se staneš prostřednicí mezi Ním a námi, ţe Tvá něţná ruka mnohé obrátí k dobrému.“22 Císařská svatba proběhla v augustiniánském kostele ve Vídni. První týdny manţelství byly jako z pohádky. S odporem a smutkem začala Sisi plnit předpisy dvora. Začala zároveň i chřadnout. Po celé měsíce trpěla silnými záchvaty kašle, dostávala strach, kdyţ měla sestoupit po úzkých schodech. Toto postonávání mělo psychické příčiny. Cítila se zajatá ve zlaté kleci. Alţběta se bránila rozdávat své boty po jediném obutí (tento zvyk později odstranila), nechtěla se dát oblékat panskými, neboť byla vychována k samostatnosti a navíc byla velmi stydlivá. Komorné nad ní ohrnovaly nos.

PERNES, J.: František Josef I. Nikdy nekorunovaný český král. Praha 2005, s.107. HAMANNOVÁ,, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 49. 22 LANGER, O.:Tato kniha patří císařovně. Hlas lidu Rakouska. Vídeň 1854, s. 1. 20 21

18

Zpočátku se konflikty s arcivévodkyní Ţofií podle Sissi většinou týkaly jen maličkostí. Mladí se například rádi sami procházeli křivolakými chodbami a sály aţ do starého Burgtheatru. To jim ovšem arcivévodkyně Ţofie zakázala, neboť císaři a císařovně přece příslušelo, aby je do Burgtheatru zavedli určení dvorní úředníci.23 Sissi rostoucí měrou zraňovalo, ţe se císař neodváţil nic namítat. František Josef ale věděl, ţe matka byla zvyklá na poslušnost a nyní tomu chtěla docílit i u své snachy. Později Alţběta uznala, ţe Ţofie nejednala ze zlé vůle, ale způsob, jakým toho chtěla dosáhnout, se jí zdál příkrý. Od svých současnic se Alţběta lišila absolutním nezájmem o rodinné záleţitosti. Nebyla ochotna se účastnit ani všedního ţivota svého muţe a dětí.

24

To vše na rozdíl od rodu Habsburků, kteří měli k dětem

velmi vřelý vztah. Sissi nesnášela hlavně období těhotenství , neboť jí vţdy pokazilo její pečlivě udrţovanou postavu. 25 Jejich prví dítě se narodilo 5. 3. 1855 a byla to dcera. Jak je známo, dcera nebyla příliš ţádoucí. Její jméno Ţofie vypovídá o tom, kdo jí ho vybral. I v otázce její výchovy měla hlavní slovo arcivévodkyně. Dětský pokoj byl umístěn hned vedle jejích komnat a vnučku, i následující dvě vnoučata, vychovávala zcela sama. To se Alţbětě samozřejmě nelíbilo, ale bojovat proti tomu příliš nemohla, neboť císař byl vţdy na straně své matky. Jen jednou si prosadila své a to, kdyţ na cestu do Uher vzala s sebou dvouletou Ţofii. Ta bohuţel na cestě váţně onemocněla a zemřela. Je nutné říci, ţe Sissi se v době, kdy její dcera umírala, raději věnovala návštěvám uherských měst a uţívala si ovace poddaných.

HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 27. PRASCHLOVÁ- BICHLEROVÁ, G.: Císařovna Alţběta- mýtus a pravda. Praha 1998, s. 125. 25 HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 28. 23 24

19

Dceru zanechala v péči lékařů a dle pramenů ji její stav nijak zvlášť neznepokojoval - na rozdíl od Františka Josefa.26 Po tomto jistě otřesném záţitku výchovu druhé dcery Gisely, narozené roku 1856 rovnou přenechala arcivévodkyni Ţofii. 21. 8. 1858 se narodil syn Rudolf, dlouho očekávaný dědic císařského trůnu a pokračovatel rodu. Jak z dochovaných pramenů víme, také Rudolfa vychovávala hlavně babička. Aţ výchova posledního dítěte Marie Valerie byla plně v rukou císařovny. Marie Valerie se narodila roku 1868, jako „Uherské dítě“. Stále se totiţ spekuluje nad tím, zda je jejím otcem právě císař. Ohledně narození nejmladší dcery kolovalo mnoho pověstí. Například ţe jejím otcem je Gyula Andrássy, Sissin přítel a kdysi na smrt odsouzený revolucionář.

27

To ale podle všeho zřejmě není pravda. Marie Valerie

byla odměnou císaři za to, ţe se nechal korunovat uherským králem a souhlasil s rakousko-uherským vyrovnáním, ke kterému ho Sissi stále vedla. Arcivévodkyně neměla na Sissi v této době skoro ţádný vliv, hlavně z důvodu, ţe popravili jejího zboţňovaného syna Maxmiliána v Mexiku. Ţofie se tehdy stáhla naprosto do ústraní. Alţběta v té době nebyla jiţ tou nejistou osobou, stala se z ní naprosto sebevědomá a naneštěstí dost sebestředná ţena. O dceru Valerii výborně pečovala a stále jí byla nablízku. Poslední dcera se pro ni nejdůleţitějším člověkem, byl to její „jedináček“. Vztah Sissi k jejím starším dětem nebyl nijak vroucný, nezlepšil se ani po letech. Dokonce si Sissi později stěţovala, ţe „… manţelství je nesmyslné, jako patnáctileté dítě vás prodají, sloţíte přísahu, jíţ nerozumíte, a pak toho třicet nebo ještě více let litujete...“, provdala i ona Giselu ve věku šestnácti let.

28

Měla obavy, ţe by pro nepříliš krásnou

Giselu uţ později ţenicha nemusela najít.

PRASCHLOVÁ- BICHLEROVÁ, G.: Císařovna Alţběta- mýtus a pravda. Praha 1998, s. 127. 27 HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 28. 28 HAMANNOVÁ,, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 129. 26

20

Obrovskou tragédií v ţivotě císařovny Sissi byla smrt korunního prince Rudolfa, který se společně se svou mladou milenkou Mary Vetserovou zastřelil v posteli na zámku Mayerling. Příčinu smrti korunního prince Rudolfa se vídeňský dvůr nejdříve snaţil ututlat a skrýt, nakonec se ale pravda dostala na povrch. Alţběta, jedna z největších krasavic doby, od smrti svého syna nosila výhradně černé šaty. Syn císařského páru byl velmi citově zaloţený, jeho otec ale trval na jeho kariéře vojáka. Drsná výchova a dril generálmajora Leopolda Gondrecourta, který prý Rudolfa budil výstřely ze spánku, se na princi hodně podepsala. Císařovna tehdy vyslechla prosby syna a dala císaři ultimátum. Gondrecourt na jeho základě dostal výpověď a výchovy mladého Rudolfa se ujal mírný hrabě Latour. Rudolf se zajímal o ornitologii (jeho přítelem byl i Alfred Brehm) a napsal několik knih, především však působil tajně jako novinář v liberálním listu „Neues Wiener Tagblatt“.

29

Stejně jako jeho matka, tak ani on příliš nevěřil v rakouskou

monarchii. Jeho manţeství se Stefanií Belgickou jej dělalo nešťastným, dále měl spory s otcem, který ho dokonce nechal sledovat.30 Mezi manţeli to bylo v posledních letech jejich manţelství o mnoho lepší, neţ v jeho průběhu. Ač byla císařovna stále na cestách, aby utekla z konzervativní Vídně, často si s Františkem psali a někdy se cestách také setkali. Sissi v té době našla svému choti za sebe náhradu, lépe řečeno „pravděpodobnou“ milenku. Byla jí herečka Burgtheatru Kateřina Schrattová, provdaná za pana Nikolase von Kiss.

31

Ta se císaři velmi

zalíbila, nejen proto, ţe byl dlouhou dobu osamělý. To se ale samoţřejmě nelíbilo císařovně, ač je sama svedla dohromady. Měla výčitky, ţe svého muţe zanedbává. Podle nepotvrzených výpovědí byla po smrti Sissi jeho neoficiální „ druhou“ ţenou. Musím zde ale rovněţ zmínit, ţe jistě nebyla jedinou milenkou v ţivotě císaře Františka Josefa.

HAMANNOVÁ,, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 151. HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 34. 31 PRASCHLOVÁ- BICHLEROVÁ, G.: Císařovna Alţběta- mýtus a pravda. Praha 1998, s. 63. 29

30

21

Jak bylo jiţ výše uvedeno, císařovna milovala cestování a ve Vídni se téměř nezdrţovala. Pokud nebyla v Uhrách, kde jí císař nechal postavit zámek Gödolö, byla na Krétě či jinde v Evropě. Před svou nečekanou smrtí se rozhodla odjet do Ţenevy, kde v tu dobu ale také pobýval dnes uţ známý anarchista Lucheni. Ten měl původně v plánu spáchat atentát na prince z Orleáns, který ale naneštěstí nakonec nepřijel,

tudíţ tak si Luigi Lucheni vybral jinou významnou oběť -

rakouskou císařovnu, která mimochodem předem svoji cestu do Ţenevy nikde předem nehlásila, jak měla v oblibě. Kaţdopádně toho dne z rána si ještě Sissi v klidu uţívala atmosféry města a nákupů. Císařovna měla ještě mnoho plánů. Ubytovala se v hotelu Beau Rivage, jako obvykle pod pseudonymem hraběnka von Hohenembs

32.

Nedaleko přístavu na

ni uţ ale vyčkával vrah Lucheni, který měl podrobně vytypováno, kdy císařovna přichází a odchází. 9. září roku 1898, kolem třinácté hodiny, byla císařovna probodnuta pilníkem přímo do srdce. Zpočátku své zranění ani nezpozorovala, myslela si, ţe jí chtěl ukrást hodinky.

33Ještě

dokráčela na palubu lodi, kde se ale zhroutila, a přivolaný lékař mohl konstatovat uţ jen smrt. Císař František Josef přijal zprávu o její smrti se slovy „…vy nevíte, jak jsem tu ţenu miloval…“34

2.3 Každodennost v pojetí císařovny Sissi Co se týče císařovniny proslulé krásy a půvabu, byl to pomalu se rozvíjející proces. Aţ začátkem šedesátých let se o Sissi mluvilo jako o „nejkrásnější ţeně na světě“. Díky obrazům, které namaloval v polovině šedesátých let Winterhalter35, se její kráse dostalo světovému věhlasu a dalo by se říci, ţe díky ní proslavila také neoblíbenou rakouskou monarchii.

HAMANNOVÁ,, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 479. Tamtéţ ,s. 480. 34 Tamtéţ, s. 482. 35 Tamtéţ ,s. 120. 32

33

22

Říkalo se , ţe „krása císařovny přitahuje ke dvoru mnoho osob, které by jinak zůstaly mimo“. 36 Na své kráse si značně zakládala, byla jednou z nejdůleţitějších věcí v jejím ţivotě. Byla průkopnicí sportu a věřila, ţe díky sportování bude mít stále krásnou a štíhlou postavu. Coţ se tak také stalo. Císařovna organizovala mnohahodinové procházky, přičemţ jen málokdo stačil jejímu vysoce nasazenému tempu. Ve vídeňském Hofburgu si navíc nechala postavit osobní tělocvičnu s moderní masáţní místností, coţ bylo častým námětem rozhovorů a pomluv. V 19. století nebylo sportování u ţen obvyklé a jen málo sportovních aktivit bylo pro ţeny povoleno. Jednou z nich bylo jezdectv, za koně Sissi utrácela obrovské sumy. Další oblíbenou činností císařovny Sissi bylo plavání. Mnoho lidí se pozastavovalo nad touto neobvyklou zálibou. Její způsob ţivota ale nebyl, navzdory tomu, ţe tolik sportovala, moc zdravý. Z dnešního hlediska byly sporty jako např. jízda na koni a šerm velmi zdravé, ale Sissi hnala tyto sporty do extrémů a dopouštěla se chyb, které ohrozily nejednou její zdravotní stav: drţela absolutní dietu a zároveň vrcholově sportovala, měla špatné oblečení, obuv, trpěla silným pocením rukou a nohou, silnými bolestmi kloubů, ischiasem, či revmatismem. Sportu se musela v pozdějším věku vzdát. Z jejího ţivotního stylu a pramenů, které se dochovaly, lze jednoznačně vyvodit, ţe trpěla častými depresemi, mentální anorexií, patologickým nechutenstvím spojeným s velkou hypermanickou čilostí a pohyblivostí. Jednoho krásného dne navštívil francouzský císař Napoleon III. se svou manţelkou, císařovnou Evţenií, Vídeň. Celý dvůr byl tehdy ohromen krásou obou císařoven, které měly společný koníček - péči o sebe sama a rozvoj své fyzické krásy. Podle dochovaných dopisů prý tehdy císařovna Alţběta dala příkaz, aby nebyl nikdo vpuštěn do jejích komnat. KARL MAYR, J.: Das Tagebuch des Polizeiministers Kempen von 1848 bis 1859. Wien 1931, s. 63. 36

23

V těch chvílích trávila čas s císařovnou Evţenií ve svých pokojích. Dokonce ani císař Napoleon neměl povolený přístup. Kdyţ odcházel od císařovniných komnat, vně pootevřených dveří uviděl obě císařovny, jak si metrem poměřují lýtka. Císař uvedl, ţe to byla ta nejkrásnější lýtka, která kdy viděl, a podle všeho z toho zřejmě vyšla lépe Alţběta, která byla přeci jen o mnoho let mladší neţ Evţenie. 37 Císařovna se stravovala velmi stroze. Jedla velmi málo a trápila své tělo často různými odtučňovacími kúrami. Podle dochovaných pramenů měl císař velký strach o její zdraví. Sissi původně jídlo milovala, dříve jedla hodně, ale tak tomu bylo jen v jejím domovském

Possenhofenu v Bavorsku, kde se cítila být vţdy

šťastná. Ve Vídni tomu tak rozhodně nebylo, protoţe je známo, ţe se celé týdny ţivila jen ovocem nebo masitou šťávou z několika kilogramů masa. Je pozoruhodné, jak dbala o svou štíhlou linii, ale bohuţel na úkor svého zdraví. Císařovna měla tzv. „vosí“ pas, který mnohdy měřil pouhých 48 centimetrů. Proslýchá se, ţe Sissi ve svém ţivotě nikdy nepřekročila váhu 50 kilogramů i přes to, ţe měřila celých 172 centimetrů. Velkou pozornost Sissi věnovala svým vlasům. Současníci a historikové se rozcházejí v tvrzení, jak dlouhé vlasy Sissi skutečně měla. Podle některých jí sahaly aţ na paty, jiní mluví o délce po kolena. Téměř s jistotou ale můţeme tvrdit, ţe jí sahaly aţ k bokům. Její vlasy pro ni byly korunou půvabu. Ve vídeňském Hofburgtheatru potkala svou oblíbenou kadeřnici Fanny Angererovou, neboť se zde rozplývala nad krásnými účesy vídeňkých hereček. Tato zručná kadeřnice, která byla schopná na hlavě Sissi vytvořit přímo umělecké dílo, bravurně zvládala také velmi nepříjemné nálady císařovny. Jak je

známo, zastupovala ji na

audiencích v různých zemích, kde císařovnu neznali, coţ bylo pro obě dámy velkou zábavou.

37

HAMANNOVÁ,, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 153.

24

Do centra monarchie se v době císařovny Sissi sjíţdělo mnoho urozených, jen aby spatřili její Veličenstvo a aby si potvrdili či vyvrátili mínění o její proslulé kráse. Císařovna o to ale neměla zájem, byla většinou na cestách. V Benátkách si dokonce zaloţila Album krásek, sbírala do něj fotografie všech krásných ţen světa. Například dala úkol velvyslanci v Cařihradu, aby jí sehnal portréty nejkrásnějších dívek tureckých harémů.38 Sissi si přinesla do Vídně jako nevěsta svou garderobu v 25 kufrech, coţ nebylo na tehdejší poměry příliš. K výbavě patřily čtvery pohádkové plesové šaty: dvoje bílé, jedny růţové a jedny blankytně modré s bílými růţičkami, 17 tzv. pucovacích šatů, 14 prostších hedvábných šatů, 19 letních šatů s bohatým vyšíváním, černé šaty pro případný smutek a samozřejmě také nádherné svatební šaty ze stříbrného moaré s dlouhou vlečkou. Šatník byl doplněn: 113 páry bot ze sametu, atlasu či hedvábí; 3 krinolíny, 7 korzetů, 36 nočních košilek z batistu a krajek, 144 kusů spodního prádla, 14 tuctů hedvábných punčoch, 10 nočních kabátků z mušelínu a hedvábí, 12 vyšívaných nočních čepečků, 6 tuctů spodniček z piké, 24 nočních šátků na krk, 24 pláštěnek, 3 koupací košile a 16 klobouků.

39

Při slavnostních příleţitostech je střídala dokonce několikrát

denně. Za dob císařovny dekolty nebyly příliš módní, přesto však císařovna měla ve velké oblibě typický oválný dekolt odhalující ramena. Rukávy v té době většinou bývaly nabrány do velkých balónů a sahaly těsně k lokti. Sissi dávala celý ţivot přednost trochu menšímu nabrání, zato měla rukávy bohatě zdobené. Alţběta vydávala na svou garderobu, která navzdory módním trendům musela být jednoduchá , praktická a elegantní, podstatně méně peněz, neţ ostatní panovnice. Pravděpodobně od šedesátých let 19. století přestala císařovna nosit spodničku. V zimě nosívala prádlo vyrobené z jemné prací kůţe, do něhoţ se nechávala Alţběta zašít.

HAMANNOVÁ,, B.: Předmluva k Sissis Schönheitsalbum. Dortmund 1980, s. 7. Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.cisarovnasisi.wz.cz/ 38 39

25

Toto zašívání se časem stalo jakousi mánií a začalo se pouţívat i na jezdecké oblečení, které si Alţběta - sedíc na koni - nechala šít přesně na míru. Švadlena měla značné problémy, jak provést zašití ke spokojenosti dvora, neboť jí etiketa zakazovala dotýkat se při práci císařovnina těla. Císařovna Alţběta nosívala málo šperků a především nepříliš cenných (kromě slavnostních příleţitostí). Snubní prsten nosila na zlatém řetízku na krku. Na jejích oblíbených hodinkách z čínského stříbra bylo vyryto jméno Achilleus, coţ byl císařovnin oblíbený hrdina řeckých dějin.40 Sissi nenáviděla své dvorské povinnosti, nerada zemi kdekoli reprezentovala. Za to byla ve Vídni často kritizována a pomlouvána, coţ značí fakt, ţe nebyla příliš oblíbená. Jak sama jednoho dne napsala královně Alţbětě Rumunské: „ Jen mě to nudí. Navěsí na mě krásné šaty a mnoho šperků a pak vystoupím a řeknu lidem několik slov a potom spěchám do svého pokoje, všechno to strhám a píšu, a Heine mi diktuje!“41 Nahrazovala ji často kněţna Paulina Metternichová42, blízká přítelkyně císařovny Evţenie, kterou však Sissi příliš v lásce neměla. Tato dáma podle všeho císařovnu zastupovala na různých dobročinných akcích. Paradoxem je, ţe nikdo nevěděl a dodnes se příliš neví, ţe Sissi se také ráda humanitárně angaţovala. Jak je známo, císařovna občas chodila inkognito v převleku a bez ohlášení po vídeňských nemocnicích, kde se dotazovala pacientů, jak se jim daří, zda je o ně dobře postáráno, a osobně kontrolovala kvalitu nemocničních pokrmů. Nutno podotknout, ţe Sissi velmi ráda navštěvovala blázince, těţko dnes posoudit, z jakého důvodu. Snad proto, ţe se mohla občas v rámci dvorských intrik cítit podobně.

PRASCHLOVÁ- BICHLEROVÁ, G.: Císařovna Alţběta- mýtus a pravda. Praha 1998, s. 29. 41 SYLVA, C.: Die Kaiserin Elisabethin Sinaia. Neue Freie Presse 25. 12. 1908. 42HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 27. 40

26

Jednou ze zajímavostí ze ţivota císařovny

bylo, ţe se Alţběta

nechala na Korfu asi v roce 1888 tetovat, a od té doby měla na levém rameni vytetovanou malou kotvu – jako znamení své lásky k moři. V deníku její dcery Marie - Valerie čteme, ţe pro císaře to bylo "hrozné překvapení". Další poměrně zvláštní věcí v jejím ţivotě bylo, ţe Sissi se nedala fotografovat od roku 1869, to znamená od svých dvaatřiceti let.43 V případě potřeby musely být proto retušovány staré snímky. Groteskní je, ţe retuš ji měla udělat uměle starší. Nikdo totiţ nesměl

vidět,

natoţ

fotografovat

císařovnin

zestárlý

obličej.

Císařovninou velkou zálibou bylo cestování. Milovala Uhry a maďarskou kulturu, coţ jí často bylo vytýkáno její tchyní. Na počátku manţelství byla pro císařovnu záminkou pro její cestování nemoc. Mezi její oblíbené destinace patřila Malorka a Korfu. V pozdějších letech cestovala bez předešlé domluvy se svým choťem. Podle dochovaných pramenů a dopisů mezi manţeli byl císař z její cestovní horečky přímo nešťastný. Sisi byla dobrodruţné povahy, podnikala daleké cesty i po rozbouřeném moři, kdy se nechala za velké bouře přivázat k palubě, aby „na vlastní kůţi poznala opravdový ţivel". jednom místě.

44

Nikdy dlouho nevydrţela na

Císař František Josef na řeckém ostrově Korfu nechal

postavit velkolepý zámek, který byl pojmenován Achilleion. Achilles byl oblíbeným antickým hrdinou císařovny Sissi. Cestování v té době bylo vţdy velmi náročné. Císařovna si na své cesty brala nejen spoustu řekněme zbytečných věcí, ale podle pramenů také krávy, které dojily to nejlepší alpské mléko. Alţběta napsala také stovky nejrůznějších básní, které byly také jejím osobním deníkem. Jak víme, básně začala psát jiţ v dětských letech a skládala je aţ do své tragické smrti. Jejím celoţivotním vzorem byl tehdy trochu zatracovaný básník Heinrich Heine.

45

Heine byl její múzou,

snaţila se s ním navázat kontakt za pomoci spiritismu.

HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 27. HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002, s. 28. 45HAMANNOVÁ, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 321. 43 44

27

Právě podle jeho vzoru také psala své básně a tvrdila, ţe při psaní jí vede ruku právě on a diktuje jí verše. "Ve velkém osamění skládám své malé písně. V srdci mám utrpení a duch můj je pln tísně. Jak mladá jsem kdys byla, bohatá nadějemi! Jak tryskala má síla a svět byl otevřený. Žila jsem, milovala, svět prošla, touhou hnána;Jen klamu, oklamána."46 (Sissi, 1887.)

46

ELISABETH: Winterlieder. Wien 1887, s.141.

28

3. Krásná literatura a film o císařovně Sissi Materiálem k výuce dějepisu, který jsem pro diplomovou práci zvolila, je známý film Sissi, který osobnost rakouské císařovny dostal do podvědomí široké veřejnosti. Předlohou pro tento film byl román „Sissi der Schicksalsweg einer Kaiserin“ neboli „Úděl císařovny Alžběty“ rakouské spisovatelky Marie Blank-Eismann. Pro uplatnění filmu Sissi ve výuce dějepisu jsem si vybrala první a druhý díl slavné trilogie o císařovně. Do doby, neţ natočil rakouský reţisér Ernst Marischka film "Sissi" (se skvělou,

tehdy

sedmnáctiletou

rakouskou

herečkou

Romy

Schneiderovou v hlavní roli), figurovala osoba císařovny Alţběty ve filmech jen okrajově. Většinou tehdy šlo jen o filmy zabývající se tragédií korunního prince Rudolfa v Mayerlingu nebo ţivotem krále Ludvíka II. Bavorského. Často byly k vidění dobové filmy „budovatelského“ typu, ovšem film Sissi je počátkem nové „vlny“ moderních romantických filmů, které jsou do dnešní doby velmi populární a oblíbené.

Dodnes ţáci

mohou sledovat tento film na televizních obrazovkách, stejně jako mnoho jiných, které byly o Sissi natočeny o desetiletí později. Tento nejstarší a také „notoricky“ známý snímek jsem se rozhodla pouţít jako filmovou ukázku ve výuce dějepisu, neboť u tohoto filmu jsou nejvíce viditelné historické „omyly“ a skutečnosti. Film je příliš idylický a proto ţákům nejlépe ukáţe fikci zprostředkovanou médiem. Reţisér snímku Ernst Marischka i v tomto svém filmovém díle zopakoval dějové klišé, které bylo úspěšně pouţito i v jeho předchozím snímku Královna Viktorie z roku 1954 47. Aţ v roce 1955 vešla tedy Sissi do povědomí

jako roztomilá,

přímočará a nezávislá dívka z Bavorska.

Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.videofilm.cz/umelec-ernst-marischka 47

29

První film z roku 1955 - "Sissi" byl tak úspěšný, ţe si vyţádal ještě dvě pokračování - v roce 1966 "Sissi, mladá císařovna" (Sissi, die junge Kaiserin) a později ještě "Sissi - osudová léta" (Sissi - Schicksalsjahre einer Kaiserin).

48

Trilogie Sissi byla nadmíru úspěšná, získala dokonce ocenění

filmového festivalu v Cannes - pověstnou Zlatou palmu. Dodnes ji vídáme na televizních obrazovkách, nejen o Vánocích. V roce 1962 byla zhuštěná a sestřihaná verze trilogie uvedena v angličtině pod názvem Forever My Love. Část filmu se odehrává na zámku v Possenhoffenu na Starnbergském jezeře, největší další část pak v Bad Ischlu v Císařské vile. Herečku hlavní role - Romy Schneider tento film katapultoval mezi hvězdy tehdejší doby. Karlheinz Böhm se objevil v roli císaře Franze Josefa, Magda Schneiderová ztvárnila postavu vévodkyně Ludoviky Bavorské. Uta Franzová hrála roli princezny Nené, Gustav Knuth zahríl otce Sissi -

Maxmiliána Josefa Bavorského a Vilma Degischerová

ztvárnila osobnost arcivévodkyně Ţofie Frederiky Bavorská. Josef Meinrad si zahrál komickou postavu četnického majora Böckla. Snímek je spíše pohádkou neţ reálnou biografií, ale i přes to má po světě hodně fanoušků. Herečka Romy Schneider se dlouhá léta nemohla vymanit z nálepky "Sissi". Proto, kdyţ přišla nabídka na 4. díl, razantně odmítla. Film je rodinný a nenáročný, proto můţeme řící, ţe je vhodný i pro děti školního věku. Krásné prostředí, krásná Romy Schneider, kostýmy a výprava vlákají diváka do doby Franze Josefa a jeho choti. Děti si ale musejí uvědomit jisté nepřesnosti, přikrášlení a velkou romantičnost filmu. Podle mého názoru je velkým přínosem pro poznání dětí tzv. „kýčovitost“ filmu, neboť díky ní si ţáci mouhou lépe uvědomit vztah mezi fikcí a historickou realitou. I kdyţ jsou filmy "Sissi" staré téměř 50 let, dodnes neztratily své kouzlo a jsou velmi oblíbené. Osud a ţivot císařovny Sissi byl ale zpracován také v dalších filmech a seriálech. Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.cisarovnasisi.wz.cz/ 48

30

V roce 2009 byl natočen dvoudílný rakousko-německo-italský televizní film (nikoliv remake) zpracovaný podle motivů z původní filmové trilogie z názvem“ Císařovna Sissi“. Zde byl kladen mnohem větší důraz na historickou pravdu i hlubší politické a historické souvislosti jejího vztahu s císařem Františkem Josefem I a dalšími lidmi z jejího okolí49 neţ právě ve výše jmenovaném snímku z roku 1955. Filmy a seriály jsou často uměleckým zpracováním určitého tématu a tudíţ nemusí odpovídat historickým pramenům. Snímek Sissi je spíše pohádkou, neţli historickým filmem. Kaţdopádně poskytuje ţákovi jistý obraz o době, kdy se odehrává. Ve filmu najdeme samozřejmě pár nepřesností, které se ale tvůrcům nedají příliš vytýkat, neboť film byl koncipován jako příběh opírající se o historický román, nikoli o historické skutečnosti. Jak jiţ bylo řečeno, postavy jsou ve filmu aţ příliš optimistické a dokonalé, coţ samoţřejmě odporuje skutečnosti. Jediná císařovna matka Ţofie je ve snímku ukázána v horším světle, neţ ostatní postavy. Coţ samozřejmě koresponduje se skuteřností, ţe Ţofie byla velmi přísnou panovnicí, která dbala na zvyklosti dvora a Sissi netolerovala její dětinskost, která na císařský trůn nepatřila. Franz Josef je zde vyobrazen jako dokonalý prototyp císaře, se všemi přednostmi a ţádnou zápornou vlastností. Jak ale víme z historie, byl pod vlivem jeho matky a nedokázal se z něj vymanit ani v případě jeho manţelství se Sissi. Ve filmu vystupuje panovník jako velmi krásný, urostlý a čestný muţ, coţ podle historických pramenů můţeme potvrdit.50 Celý film je aţ příliš radostný a ţák - divák má pocit, ţe snad vše bylo dříve takto dokonalé. Oproti tomu se zde ale nabízí fakt, ţe v dnešní době, plné násilných akčních snímků

lze povaţovat za přínos přinejmenším

skutečnost, ţe ţáci mohou shlédnout film, kde se nenajde ţádná známka násilí.

Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW: http://www.csfd.cz/film/279471-cisarovna-sissi/ 50 HAMANNOVÁ,, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 32. 49

31

Film je vhodný spíše pro dívčí publikum, jehoţ zájmy bývají v dějepise často opomíjeny. Avšak i chlapci si zde najdou své, například dobové kostýmy vojáků a zbraně. Snímek Sissi se mi ale osobně velmi líbí a to pro svou nenáročnou povahou, vtipné pasáţe a dekorace. Divák zde najde krásnou dobovou výpravu, kostýmy a optimisticky pojaté prostředí společnosti Rakouska 19. století.

3.1 Krásná literatura a „červená knihovna“ K tématu diplomové práce zajisté patří i oblast krásné literatury a červené knihovny, která se osobnosti Sissi také ve velkém počtu věnuje . Jak jiţ bylo výše zmíněno, film Sissi, jehoţ videoukázky budou promítány ve vyučovací hodině dějepisu, byl natočen podle románové předlohy od rakouské spisovatelky Blank - Eismann. Nejdříve si ale přibliţme pojem krásná literatura a červená knihovna. Jak víme, krásná literatura je souborné označení pro beletrii a poezii. Zabývá se abstraktními a smyšlenými jevy, proto je tak oblíbená hlavně u čtenářek. Krásná literatura neboli také umělecká literatura je tedy druh umění odráţející společenské bytí v obrazech, které jsou vyjádřeny jazykovými prostředky.51 Při hodnocení literárního díla je většinou nutné vycházet z jeho vztahu ke skutečnosti a z pravdivosti jejího zobrazení. V tomto typu literatury hraje tedy zvláště významnou úlohu její ideově tematický základ. Uměleckou literaturu lze v tomto směru označit za umění schopné nejvýrazněji a nejvšestranněji působit na formování společenského vědomí čtenáře. Proto je také obecně pokládána za nejvýraznějšího představitele národní vzdělanosti a seznamuje čtenáře pomocí překladů i s cizími kulturami.52 Do oblasti krásné (umělecké) literatury zahrnujeme i tzv.„ červenou knihovnu“. Dle mého názoru se jedná o řekněme „kýčovité“ čtení.

51 52

Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.cojeco.cz Tamtéž.

32

Abychom její význam lépe pochopili, je nutné se zmínit o tom, ţe červená knihovna byl původně název zcela konkrétní edice románů pro ţeny, vydávané ve 20. a 30. letech akciovou společností Rodina. Název edice byl odvozen od toho, ţe knihy byly vázány do plátna červené barvy, na které bylo vytlačeno písmeno R, tedy emblém vydavatelství. Červená barva ale nebyla zvolena náhodně, jde přece o barvu srdce, a tedy i lásky. Červená knihovna neoplývá příliš napínavým dějem, kořeny zamilované četby totiţ tkví v evropském sentimentalismu, který klade důraz na vnitřní proţitek, nikoli na vnější akce. Mezi tento druh literatury řadíme právě také románovou předlohu k fimu Sissi. Marie Blank Eismann ve svém čase oblíbená, ale v dnešní době řekněme pozapomenutá rakouská spisovatelka, je autorkou knihy „Sissy“ v českém jazyce potom Úděl císařovny Alžběty. Příběh císařovny byl vydán roku 1933 v časopise „ Blütenregen“ jako román „Sissy“ na pokračování. Do kniţní formy se román dostal aţ roku 1952

53

a rovnou se

stal předlohou k filmu Ernsta Marischky. U nás vycházel v edici „ Román do

kabelky“.

Z německého

jazyka

byla

kniha

přeloţena

Jiřím

Pondělíčkem, vydána potom roku 1993 v Praze. Kniha pojednává o osobnosti císařovny Sissi od jejího zasnoubení s císařem aţ po její smrt. Děj románu je velmi zidealizovaný, právě tak, jak má pravá „ červená knihovna“ být. Děj románu je identický s filmovým dějem. Rozdílem je jen podrobnější popis postav, popis dětí císařského páru a také jejich samotné příběhy, pro které ve filmu nezbyl prostor. Kromě romantiky, která je zobrazena ve filmové podobě, jsou v knize lépe popsány osobnosti v okolí císařovny a také historické souvislosti. Dějinná fakta jsou ve filmové adaptaci pouze nastíněna, v knize jsou ale doplněna jednotlivými daty, coţ čtenáři pomůţe zorientovat se na časové přímce. Dalším rozdílem je filmové zpracování do tří dílů.

Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.romyschneider.de/sissi 53

33

3.2 Děj filmů “Sissi” a “Sissi, mladá císařovna” Děj filmu začíná několik dní před oslavou císařských narozenin na zámku v bavorském zámku v Possenhoffenu, kdy se Alţbětina sestra princezna Nené společně s matkou Ludovikou připravují na cestu do rakouského Bad Ischlu na předem domluvené zásnuby s císařem Františkem Josefem I. Vévodkyně Ludovika obdrţí od své sestry rakouské arcivévodkyně Sofie, matky císaře Františka Josefa, dopis s pozvánkou na zásnubní slavnost pořádanou u příleţitosti cisařových 23. narozenin. Aby před vévodou Maxem utajila pravý důvod své návštěvy (plánované zásnuby), vezme sebou na cestu neplánovaně i Sissi, která je z cesty do Bad Ischlu velmi nadšená, neboť se uvidí opět s arcivévodou Karlem Ludvíkem. Uţ na rakouském území se během cesty setkají s arcivévodkyní Sofií a Františkovým nejmladším bratrem arcivévodou Karlem Ludvíkem. Nené se v Bad Ischlu společně s matkou chystá na přijetí u císaře (který sem ale ještě nedorazil z Vídně) a Sissi nechají doma a zamknou ji v hotelovém pokoji, proto, aby nezlobila. Ona však vezme rybářský prut a udice a vyleze z hotelového okna ven v 1. patře na střechu a po pergole sleze domů na ulici, uteče pryč z domu ven. Zde jí náhodně spatří místní policejní major Böckl, který ji povaţuje za zlodějku a moţnou nihilistku (pravděpodobnou atentátnici na císaře). Proto Sissi stále sleduje i na poštovní úřad, odkud Sissi telegrafuje domů svému otci vévodovi Maxovi (telegram je ale odeslán na nepravou adresu Maxova přítele) s přáním, aby za nimi vévoda Max přijel přijel se zbraněmi. Major Sissi stále bedlivě sleduje a pronásleduje, ta odchází do místní říčky chytat ryby nedaleko od příjezdové silnice, kudy má přijet císař František Josef v otevřeném kočáře. Pytel s návnadami a rybářskými potřebami nechá leţet pohozený na silnici.

34

Císaři koně se pytle leknou a jeho kočár náhle zastaví. V tom Sissi zasekne rybu a svojí nešikovností omylem zasekne rybářským háčkem klopu císařova saka na uniformě. Tak se Sissi zcela náhodně a dost neobratně setká (toho dne poprvé) se svým bratrancem císařem rakouským Františkem Josefem. Císařovi se Sissi moc líbí, ale neví, kdo je, proto vystoupí z kočáru a jde společně se Sissi kousek pěšky směrem do Bad Ischlu. Sissi se inkognito velmi líbí a císařovi na sebe nic neprozradí. Během procházky se císař se Sissi domluví na krátké lesní schůzce ještě tentýţ den večer. Lesní schůzka (druhé setkání toho dne) se však vůbec nevydaří, neboť František Josef Sissi během rozhovoru prozradí, ţe se má večer zasnoubit s její sestrou Nené, coţ Sissi také vůbec doposud neví. To ji velmi rozruší a ze schůzky s císařem uteče zpět domů. Doma ji však čeká překvapení, večer nezůstane doma, ale je také pozvána na zásnubní narozeninový bál v Císařské vile. Zdráhá se tam jít. Na bál nakonec přijde a své inkognito císaři prozradí (třetí setkání toho dne). František Josef je ze situace celý zmatený, neboť musí okamţitě poţádat o ruku Sissi a ne Nené tak, jak si to předem domluvily jejich matky. Rozuzlení se dostaví na konci slavnosti, kdy se tančí cotilion. K překvapení všech přítomných hostí (někteří z nich jiţ tuší, o co zde dnes půjde) nepoţádá o ruku princeznu Nené, nýbrţ princeznu Sissi. Následuje spojovací pasáţ příprav a loučení se svobodou, poté slavnostní přesun po Dunaji lodí do Vídně. Snímek končí v dubnu 1854 svatbou ve Vídni. Ve druhém dílu trilogie o císařovně Sissi, který nese název „Sissi mladá císařovna“ uţ Sissi není nejistá a plachá princezna, ale rozhodná panovnice. Sledujeme její osudy po korunovaci, její rozepře s dominantní matkou císaře Františka Josefa Sophií, ale téţ šťastné chvíle při výchově jejich dětí.

35

4. Didaktická podpora Součástí struktury této práce je i dílčí ověření účinnosti navrhovaných implementací formou didaktického experimentu, ke kterému je nutno znát nejen historická fakta, ale také didaktická a metodická východiska. V didaktické části své práce se pokusím přiblíţit základní didaktické pojmy a

metody,

uplatněné ve výzkumné části. Otázku „proč?“ a

„jak?“ si v pedagogické praxi velmi často klademe, proto je vhodné tyto disciplíny,

které

na

výše

uvedené

otázky

formují

odpovědi,

připommenout. Protoţe se v diplomové práci pohybujeme také na poli dějepisném, bylo by chybou nepodívat se krátce do historie. Chtěla bych krátce připomenout Jana Amose Komenského, jeţ je pokládán za faktického zakladatele výše zmíněných oborů. Ano, jiţ Jan Amos Komenský se zabýval výchovou a vzděláváním dětí. Tento významný představitel české teologie, filosofie a v neposlední řadě také pedagogiky nám po sobě zanechal velmi významné dílo Didactica magna (Velká didaktika) a Didactica. Kniha se povaţuje za první velké dílo moderní pedagogiky. Slovo didaktika znamená u Komenského v daleko širším smyslu obecné pojednání o školství, výchovných a vzdělávacích postupech, ale

i

učitelských dovednostech. V uţším slova smyslu je didaktika podle Učitele národů „umění dobře vyučovat…“54. Důleţitější pro nás však bude přítomnost. V dnešní době je didaktika chápána jako teorie vzdělávání, která se zabývá formami, postupy a cíli vyučovacího procesu. Je součástí pedagogiky, zabývající se metodami a formami školního vyučování. Didaktika je pojem odvozený z řeckého slova didasko, které znamená učím nebo vyučuji. Předmět patří do studia kaţdého studenta, který má v úmyslu se někdy stát učitelem.

KOMENSKÝ, J. A.: Nejnovější metoda jazyků. Vybrané spisy, svazek III., Praha 1964, s. 151. 54

36

Jak uvádí Janiš, didaktika se zabývá problematikou vzdělávacích obsahů, které se jakoţto výsledky společensko-historické zkušenosti lidstva stávají během vyučování individuálním majetkem ţáků. Zabývá se zároveň procesem, který charakterizuje činnosti učitele a ţáků, a v němţ si ţáci tento obsah osvojují, tedy vyučováním a učením.“55 Jako hlavní předmět obecné didaktiky rozlišujeme cíle, obsah, metody, principy a formy vyučování.56

4.1 Vyučovací metody a postupy Jak bylo jiţ zmíněno, v práci uplatním didaktický experiment, coţ je také

jednou

z

Pedagogický

metod

a

experiment

technik je

bádání

povaţován

v didaktice za

stěţejní

dějepisu. metodu

pedagogického výzkumu a spatřuji v něm mnoho zajímavých faktorů. Co můţe být pro pedagoga zajímavější, neţ ověřit si výsledky jeho práce s ţáky? A následně na základě výsledků výzkumu porovnávat a zvaţovat, jak pokračovat ve výuce dále, popřípadě zjistit moţné mezery? Julínek uvádí, ţe vyučovací metody rozlišujeme na metody motivační, které usměrňují ţákův zájem o učení, dále metody expoziční, demonstrační, samostatných činností a metody fixační a aplikační.57 Připomeňme si, ţe mezi vyučovací metody patří také diagnostické

a

Komenský: „Touha

klasifikační. po

Jak

vědění

pravil

má

být

výše

zmíněný

rozněcována

metody Jan v

Amos

mládeţi

všemoţným způsobem. Vyučovací metoda má zmenšovat námahu s učením tak, aby nic nebylo, co by dětem překáţelo a odstrašovalo je od dalšího učení."58

SKALKOVÁ, J.: Obecná didaktika. Praha 1999, s. 14-15. JANIŠ, K.: Obecná didaktika - vybraná témata. Hradec Králové 2010, s. 7. 57 JULÍNEK, S. Základy oborové didaktiky dějepisu. Brno : Masarykova univerzita, 2004. s. 177. 58KOMENSKÝ, J. A.: Nejnovější metoda jazyků. Vybrané spisy, svazek III., Praha 1964, s. 172. 55 56

37

V dnešní době je pod pojmem vyučovací metoda rozuměn způsob, jakým učitel organizuje proces osvojování nových vědomostí a dovedností ţáků.59 Jak tvrdí Maňák, jde o koordinovaný, úzce propojený systém

vyučovacích

činností

učitele

a

učebních

činností

ţáků,

orientovaný na dosaţení výchovně-vzdělávacích cílů.60 Existuje velmi široká škála vyučovacích metod. Jednotlivé metody se od sebe mohou

velmi lišit, v jiných mohou být aspekty velmi

podobné. Bohuţel je nutno konstatovat, ţe neexistuje ţádná univerzální metoda a neexistuje ani univerzální dělení výukových metod. Pro kaţdého učitele je ale důleţité mít přehled o variantách vyučovacích metod, ze kterých můţe volit, aby tvořivým způsobem co nejlépe ztvárnil vlastní výuku a dosáhl tak co nejefektivněji stanovených cílů.

Podle

Julínka má učitel volit takové metody, které připouštějí inovaci v učení, vedou ţáky k vnitřní motivaci, k připravenosti a schopnosti produktivní činnosti.61 Vyučovací metody, jichţ se pouţívá v současné škole, prošly dlouhým historickým vývojem. Základy některých vyučovacích metod je moţno najít uţ ve starověkém Řecku a Římě. Sokrates např. učil pomocí otázek. Jeho ţáci si sami na tyto otázky odpovídali a tím se také nové věci efektivně učili. Jednoduše řečeno, Sokrates důmyslně sestaveným dialogem dovedl své posluchače – občany i mládeţ – k jistému poznání. Při rozhovoru neopravoval nesprávné odpovědi, kladl však další otázky, které ke správné odpovědi vedly (jeho postup se nazývá sokratovská metoda). Středověk

nepřinesl

svým

dogmatismem

a

scholastickým

přístupem do vývoje vyučovacích metod ţádný pokrok. Rozhodný obrat od středověkého způsobu výuky znamená didaktický systém právě J. Á. Komenského. ŠIMONÍK, O.: Úvod do školní didaktiky. Brno 2003, s. 36. MAŇÁK, J.: Stručný nástin metodiky tvořivé práce ve škole. Brno 2001, s. 29. 61 JULÍNEK, S. Základy oborové didaktiky dějepisu. Brno : Masarykova univerzita, 2004. s. 163. 59 60

38

Komenský první soustavně pojednává o vyučovací metodě se zřetelem k věku ţáků. Vedle slovních metod vystupují u Komenského výrazně metody pozorování skutečných předmětů a jevů, předvádění obrazů. Snahy k reformování vyučovacích metod ve 20. století směřovaly k osvobození učitele a ţáka od strnulých postupů. Ţák uţ nemá být pasivní, ale aktivní, podílí se svým tvořivým úsilím na dosaţení stanovených cílů. Proto byl a dodnes je kladen důraz na vlastní činnost, aktivitu, samostatnou a tvořivou práci. Do popředí se dostávají vyučovací metody, které podmiňují aktivitu ţáků, jako je např. rozhovor, diskuse, pozorování, nebo při nichţ mohou být ţáci motoricky činní, např. laboratorní práce a praktické činnosti ţáků. Důleţitou součástí povolání pedagoga je, ţe vychází ze znalostí individuálních moţností jednotlivých ţáků a uplatňuje individuální a rozdílný přístup i například při opakování učiva. Skalková ve své Obecné didaktice

například uvádí, které vyučovací metody pro opakování

probrané látky se v různých částech vyučovací hodiny obvykle pouţívají, které se osvědčily v upevňování poznatků.

Dále uvádí jednotlivé

metody pro opakování učiva po skončení větších úseků probrané látky, které

se

mnohostranně

podílejí

i

na

produkci

nových

vztahů,

systematizaci učiva a zobecňování. Pro opakování učiva jsou také velmi vhodné i tzv. didaktické hry,62 při nichţ se ţáci nejen „baví“, ale látku si také dobře zafixují. Hra

můţe

vyučovací hodinu také velmi oţivit a

zpestřit. Jak ve svém Úvodu do didaktiky píše Šimoník, hra spolu s učením a prací patří k základním formám lidské činnosti. Je to přirozená a spontánní činnost, na kterou lze nahlíţet z různých pohledů: hra jako zdroj poznání a prostředek rozvoje poznávacích, citových a volních procesů. Hra, ke které ţáky záměrně podnítil pedagog a která směřuje k dosaţení určitých didaktických cílů, je označována jako didaktická hra.63. 62 63

SKALKOVÁ, J.: Obecná didaktika. Praha 1999, s. 165, 187. ŠIMONÍK, O.: Úvod do didaktiky základní školy. Brno 2005, s. 109.

39

Jak víme, kaţdá vyučovací hodina má svou strukturu, tzn. jednotlivé fáze a etapy. Struktura takovéto vyučovací hodiny závisí na různých faktorech: hlavně na cíli a obsahu hodiny, na výkonnosti ţáků a vyspělosti

třídy,

materiálních

podmínkách

nebo

na

pouţitých

metodách.64 Kaţdý učitel by se měl ve vyučování řídit určitými pravidly didaktickými zásadami, pokud chce dosáhnout určitého jím vytčeného cíle a výsledku. Didaktické zásady jsou obecné poţadavky, jimiţ by se při své činnosti měl učitel řídit.65 Komenský ve svém díle kromě výše zmíněného uvádí mnoho pedagogických zásad, které je nutné dodrţet, aby výuka probíhala úspěšně. Z těchto zásad pedagogové vybrali pět, které jsou podle nich nejdůleţitější: zásadu názornosti, uvědomělosti, soustavnosti, přiměřenosti a trvalosti.66¨ Janiš uvádí nejvýznamnější didaktické zásady, kterými jsou podle něj jednak zásada vědeckosti a individuálního přístupu, následně zásada spojení teorie s praxí, uvědomělosti, názornosti a nakonec je to zásada posloupnosti a zásada přiměřenosti.67 Můţeme také jednoduše říci, ţe didaktické zásady jsou určovány výchovnými a vzdělávacími cíli.

4.2 Prostředky vyučování a interdisciplinární vazby Prostředky vyučování a mezipředmětové vazby jsou neodmyslitelnou součástí výuky. V dnešní době je velmi obtíţné představit si pedagoga, kterému ve vyučování nejsou oporou jakékoli učební pomůcky, které mu mohou jeho práci a úsilí značně zjednodušit.

64

FILOVÁ, H.: Vybrané kapitoly z obecné didaktiky. Brno 1996, s. 13

JANIŠ, K.: Obecná didaktika - vybraná témata. Hradec Králové 2010, s. 41. Tamtéţ, s.41. 67 JANIŠ, K.: Obecná didaktika - vybraná témata. Hradec Králové 2010, s. 42. 65 66

40

Jednalo by se v tomto případě o učitele komunikujícího pouze na verbální či neverbální úrovni. Snad nikdo z nás učitele tohoto typu nezná a pokud ano, náleţí mu velký obdiv. Z vlastní zkušenosti v pedagogické oblasti vím, ţe je velmi obtíţné pracovat s ţáky bez pouţití jakéhokoli vyučovacího prostředku, ať uţ se jedná o učebnici, či pracovní list. Aplikací učebních pomůcek do výuky je umoţněno vyuţívat efektivnějších výukových metod, výuka je poté tedy jak jiţ bylo výše zmíněno - v mnoha ohledech příznivější jak pro učitele tak i pro ţáka. Podle pedagogického slovníku J. Průchy a kol. můţeme učební pomůcku definovat pomocí těchto slov: učební pomůcky jsou předměty zprostředkující nebo napodobující realitu, napomáhající větší názornosti nebo usnadňující výuku. V dnešní době se jedná hlavně o pomůcky mediální, tzn. hlavně o televizi, film, cd, nebo počítač. Výukový televizní pořad zpracovává vizuálně-auditivním způsobem učivo v souladu s osnovami určitého předmětu v určitém ročníku daného typu školy. Je tedy zaměřen na konkrétní skupinu adresátů.68 Jak uvádí Maňák, učební pomůckou jsou všechny materiální předměty, které zajišťují, podmiňují a zefektivňují průběh vyučovacího procesu.69 Jak je známo, výuka je ve své podstatě velmi sloţitý a značně komplikovaný proces. Jak píše právě J. Maňák, po dlouhou dobu byla výuka chápána jako celek skládající se ze tří sloţek – obsah, učitel a ţák.70 Protoţe téma diplomové práce má výrazně mezipředmětový charakter, bylo by velkou chybou nezmínit právě také interdisciplinární vazby.

68

SKALKOVÁ, J.: Obecná didaktika. Praha 1999, s. 236. MAŇÁK, J.: Nárys didaktiky. Brno 1995, s. 50. 70 Tamtéţ, s 104. 69

41

Tyto vazby neboli mezipředmětové vztahy znamenají propojení samostatných poznatků jednotlivých vyučovaných předmětů v jeden souvislý celek a tím napomáhají rozvoji cíle procesu vzdělávání komplexnímu rozvoji osobnosti ţáka. V současnosti máme k dispozici rámcový vzdělávací program, v němţ jsou přírodní a společenskovědní předměty zastoupeny vzdělávací oblastí „člověk a příroda“ a „člověk a společnost“. Tímto je udán také současný trend k integraci předmětů a vyuţívání mezipředmětových vazeb. RVP se mimojiné zabývají mezipředmětovou integrací - umoţňují propojování jednotlivých oborů, vytváření jednoho předmětu z několika oborů či naopak vzniku několika předmětů z jednoho z oborů. V nové struktuře ŠVP pro základní vzdělávání se uvádí také údaje různé mezipředmětové souvislosti, jeţ zajisté pozitivně přispívají k výchovně vzdělávacím cílům ve

vyučování. Najdeme zde mnoho

faktorů, které mohou výuku obohatit a také ji zefektivnit. Ţáci si díky propojování jednotlivých předmětů osvojují učivo více oborů a realizují okruhy průřezových témat. Mezipředmětové vztahy dále přispívají k vyšší funkčnosti a efektivitě výuky, aktivizují ţáky a zároveň rozvíjejí jejich výchovné a vzdělávací cíle, kterými jsou klíčové kompetence.71 4.2.1 Integrace předmětů ve výuce dějepisu pro 2. Stupěň ZŠ Jak víme, integrace je v dnešním školském systému velmi důleţitá a školství je jí plné. Integrováni jsou ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ţáci-cizinci, vznikají nové integrované školy, které propojují různé stupně a typy vzdělávání. S integrovanou výukou se ţáci většinou setkali jiţ na 1. stupni ZŠ - ať uţ v prvouce nebo ve vlastivědě. Také na 2. stupni bývají jednotlivé předměty často propojovány, coţ je velkým přínosem pro samotné vzdělávání. 71Mezipředmětové

vztahy [online]. 5. 1. 2008 [cit. 2009-3-23]. Dostupný z WWW: < http://www.rvp.cz/clanek/240>.

42

Integrovaný vyučovací předmět záměrně propojuje vzdělávací obsahy několika příbuzných oborů na základě jejich tematické blízkosti. Sjednocujícím faktorem je nejen téma, ale i cíl výuky. Integrované kurikulum je zaloţeno především na multilaterálních vazbách v obsahu učiva, které umoţňují poznání světa jako celku. 72 Nesporným

a

jistě

velkým

přínosem

integrované

výuky

je

představení vzdělávacího obsahu v jeho komplexnosti. Vědní obory jsou dnes uměle tvořeny, ale integrované vyučovací předměty jsou těsněji spojeny s ţivotní praxí a posilují propojování poznatků a vnímání jednotlivých souvislostí. Je nutno zmínit, ţe tyto obory rozvíjejí uplatnění jiţ získaných dovedností. Integrovaná výuka s sebou nese ale také mnohé překáţky. Pro integrovanou výuku je zpracován bohuţel pouze zlomek učebnic a učebních pomůcek. Aplikace takového integrovaného vyučovacího předmětu nese zvýšené nároky na přípravu výuky a tedy i na pedagoga. Realizace integrace ve školní praxi většinou vyţaduje pedagoga s konkrétní kombinací oborů. Všechny předměty měly vlastní historický vývoj, vazby dějepisu tedy nalezneme prakticky ke všem vyučovacím předmětům, např. i k tělesné výchově (dějiny sportu). Dějepis má ale stále nejblíţe ke společenskovědním předmětům. Dějepis a občanská výchova jsou si tak blízké, ţe v některých zemích bývají integrovány do jednoho předmětu. Vzájemné vazby se potom uplatňují zejména v obsahových tématech, jako jsou formy společenského zřízení, vývoj filozofických a politických názorů, lidská práva a např. vývoj demokracie.73 Se zeměpisem je dějepis spojen sociální geografií. Geografická orientace je nezbytná při lokalizaci historických jevů a

při výkladu

geografických podmínek jednotlivých regionů.74 PODROUŢEK, L. Integrovaná výuka na základní škole v teorii a praxi. Plzeň : Fraus, 2002. s. 10. 73 LABISCHOVÁ, D., GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostravská univerzita v Ostravě. Ostrava 2008,s.62. 74 Tamtéţ, s.62. 72

43

Z klíčových

dovedností

zde

můţeme

uvést

práci

s mapou.

V dějepise je právě práce s mapou neodmyslitelnou součástí výuky. Ţák by se měl v mapách lehce orientovat a spojovat si historická fakta s fakty geografickými. K tomu nám slouţí jednotlivé školní dějepisné atlasy, ve kterých ţák najde všechny potřebně informace a data k různým histrickým událostem. Není nutno zmiňovat se o tom, ţe pokud ţák má mít jistou dějepisnou látku osvojenu za svou, musí vědět, kde se události odehrály. Výtvarná výchova a hudební výchova spolu s dějepisem rozvíjí estetické cítění, péči o kulturní dědictví, umělecké dílo jakoţto historický pramen a návštěvnost kulturních institucí.75 Historie a kultura jsou součástí reálilí jednotlivých zemí, znalosti historického pozadí jsou nezbytné v případě výkladu dějin literatury, hudby či výtvarného umění příslušné země. Například dějiny umění jsou s dějepisem nesmírně provázané a jsou také součástí tohoto vyučovacího předmětu. Ţák by měl vědět nejen histrocká fakta z válek a doby vládnutí jednotlivých panovníků. Měl by také dle mého názoru rozpoznat epochu, ve které se daná událost odehrává, a určit k ní uměleckou dobu. Je nemyslitelné, aby ţák například nevěděl, ţe za doby Karla IV. sledujeme v českých zemích rozkvět gotického slohu. K tomuto všemu slouţí právě propojování předmětů. Kulturní a historické povědomí o jiné zemi napomáhá porozumění odlišným kulturám a kulturním standardům.76 Je nutné také zmínit, ţe oblast „umění a kultura“ prohlubuje porozumění evropským kulturním kořenům a chápání kulturních souvislostí při respektování svébytnosti národních a regionálních kultur a jejich přínosu ke kultuře světové.77.

LABISCHOVÁ, D., GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostravská univerzita v Ostravě. Ostrava 2008,s.63 76.Tamtéţ, s. 63. 77 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004, s. 85-86. 75

44

Velmi těsnou vazbu má dějepis s českým jazykem a hlavně s literaturou. Dějiny a vývoj světové i domácí literatury předpokládá také práci s daty a historickými fakty. Tato integrace rozvíjí estetické cítění, kultivuje ústní projev a rozvíjí komunikativní schopnosti. Ţák

pracuje

s encyklopediemi,

spolupracuje

s

kulturně–

vzdělávacími institucemi, jako jsou archivy a knihovny.78 Pro ţáky, kteří ve vyučovací hodině dějepisu shlédnou videoukázky z filmu Sissi, je vhodné cvičení, které napomáhá rozvíjet nejen řečové prostředky, ale v první řadě estetické a kritické myšlení. Rozhodla jsem se vybrat úryvek textu z knihy „ Úděl císařovny Alţběty“ , kde ţáci mají za úkol rozhodnout a najít ty řečové prostředky, které tvoří v textu tzv. „červenou knihovnu“, „kýčovitost“ či nevkus. Předpokládejme, ţe návrhem

těchto

cvičení

napomáháme

také

k rozvíjení

mediální

gramotnosti. Konkrétně poukazem na literární a v našem případě i filmové řečové prostředky, jejichţ identifikací se ţáci učí kriticky přistupovat k médiu, resp. jejich manipulativním technikám. Cvičení: Z textu vypiš ty řečové prostředky, které jsou dle tvého názoru „kýčovité“, příliš zidealizované nebo neopovídají historické skutečnosti: „Sissi“- velmi rychle zjistil, jakou má přezdívku - „ tys mi očarovala srdce,“ řekl něţně, kdyţ ji při tanci dovedl aţ na terasu. “Chceš se mnou odjet do Vídně jako má ţena? Řekni ano, Sissi, a já budu nejšťastnější člověk na světě! Měl jsem si odsud odvézt císařovnu a královnu. Jen rozum měl hovořit - ne srdce. A nyní jsem našel Tebe, Sissi. Miluji Tě od chvíle, kdy jsem tě spatřil a kdy jsi na mě poprvé promluvila. Sissi, chceš se stát mou ţenou?“79

78 79

Tamtéţ, s.63. BLANK-EISMANNOVÁ, M.: Úděl císařovny Alžběty. Praha 1993, s. 7.

45

Znalost jednotlivých cizích jazyků je také velmi důleţitá. Ţák díky ní můţe sledovat nejen naučné filmy a dokumenty o dané historické problematice, ale dokáţe se také orientovat v cizojazyčných knihách, ze kterých následně čerpá potřebné informace. Například dějepis a německý jazyk byl v našich podmínkách dlouho úzce historicky propojen. Příkladným cvičením v německém jazyce můţe být typ cvičení, tzv. Multiple choice , kdy ţák odpovídá na krátké otázky výběrem správně varianty. Tímto jednoduchým cvičením prokazuje ţák nejen své dovednosti v německém jazyce, ale také opakuje dějepisnou látku. Ergänzungsübung : Wählt ihr bitte eine richtige Variante aus: 1) Wie heiβt die österreichische Kaiserin, die Ehefrau von dem Kaiser Franz Josef? a) Helene b) Sissi c) Sofie d) Ludovika 2) Aus welchem Land kommt die österreichische Kaiserin? a) Deutschland b) Österreich c) Schweiz d) Tschechien 3) In welchem Jahrhundert lebte sie? a) Im 16. Jhdt b) 19. Jhdt c) 18. Jhdt d) 20 Jhdt 4) In welcher Stadt liegt Hofburg, die Burg, wo die Kaiserin wohnte? a) Bern b) Bonn c) Prag d) Wien 5) Wofür ist die Kaiserin weltbekannt? a) Sie war klug b) sie war dick c) sie war sehr schön d) sie war hässlich 6) Welches Land besuchte Sie am liebsten? a) Ungarn b) Österreich c) Polen d) Italien 7) In welchem Stadt wurde Sie getötet? a) Prag b) Berlin c) Genf d) Zürich

46

4.3 RVP a klíčové kompetence Součástí pedagogického systému je jiţ výše zmíněný Rámcový vzdělávací program. Určuje ve školství nejvyšší úroveň vzdělávání spolu s projektem Národní program pro rozvoj vzdělávání (tzv. Bílá Kniha).80 Hlavní myšlenkou programu pro základní vzdělávání je, ţe je nutné v průběhu

vzdělávání

naučit

ţáky

vyuţívat

vedle

předmětových

vědomostí a dovedností také znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které budou moci v budoucnu vyuţít nejen ve škole, ale především v běţném osobním ţivotě, při studiu a později i ve své profesní kariéře. Právě tyto znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty se v RVP ZV označují souhrnně jako klíčové kompetence a kaţdý ţák je můţe ve svém ţivotě zuţitkovat a uplatnit bez ohledu na to, jak dobře se ve škole učil, co patří mezi jeho záliby či v jakém oboru by chtěl v budoucnu pracovat. RVP určuje pro předškolní, základní i gymnaziální vzdělávání stejné klíčové kompetence. Tyto na sebe těsně navazují a jejich úroveň, která je popsána v kaţdém z těchto programů, se postupně zvyšuje s faktem, jak vyspělí jsou ţáci na jednotlivých stupních vzdělávání. V RVP jsou

jako

klíčové

kompetence

kompetence

komunikativní,

uvedeny:

kompetence

kompetence k

řešení

k

učení,

problémů,

kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní. Neodmyslitelnou součástí kaţdého vyučování je rozvoj klíčových kompetencí a ten je také jedním z cílů mé diplomové práce. Očekávám, ţe se mi v diplomové práci podaří přispět u ţáků k rozvoji komunikativní kompetence, kompetence k učení a řešení problémů, ale také kompetence sociální, která je v dnešní individuální době tolik důleţitá.

80

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004, s. 85-86.

47

Předpokládám,

ţe

prvky

evropských

dějin

aplikované

v mé

diplomové práci mohou dílčím způsobem napomoci k naplnění jednoho ze strategických cílů obsaţených v textu RVP ZV „Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá ţákům širší horizonty poznání a perspektivy ţivota v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s moţnostmi, které jim tento prostor poskytuje.“81

81

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004, s. 85.

48

5. Implementace mediální výchovy do dějepisu Média hrají v dnešním světě a společnosti velmi významnou roli a dalo by se také říci, ţe nám ţivot jistým způsobem usnadňují a obohacují. Jsou neodmyslitelnou součástí dnešního světa. Média ale nejsou pouze tisk, televize, film nebo rozhlas. Mezi média můţeme také zařadit naši řeč a gesta, zkrátka to, čím a jak můţe člověk vysílat signály. Dnes na billboardech můţeme vidět spoustu reklam, kaţdý den vychází desítky novin a časopisů, stále častěji sledujeme televizi a internet, koneckonců televizní zpravodajství patří k nejsledovanějším pořadům v zemi. Zamysleme se nad tím, jak moc jsme na médiích závislí a uvědomme si, jak závislé jsou na nich právě děti. Od malička jim pouštíme pohádky, následně různé seriály a filmy jen pro to, abychom děti nějakým způsobem zabavili. V pozdějším věku sledují děti internet a hrají různě počítačové hry, které jim příliš nesvědčí. Médiím zkrátka nelze uniknout. Je ale potřeba naučit se rozpoznat, co nám chtějí sdělit, a naučit se vzít si z nich jen objektivní informace. Měli bychom se naučit rozpoznat ty informace, které se nám média snaţí "podsunout". A to je také jedním z důvodů, proč jsem si vybrala film ve vyučování dějepisu jako téma diplomové práce. Během vyučovací hodiny by měly zajisté zaznít myšlenky typu, ţe média jsou nedílnou součástí dnešní doby a kultury, dále ţe nás informují a činí pro nás svět zábavnější. Média vnitřně mění, formují náš obraz o světě, ale také ukazují problémy, jsou tzv. nervovou soustavou dnešní společnosti, vytvářejí a ovlivňují názory a způsobují různé emoce. Média jsou také u toho, kdyţ lidé proţívají svůj vlastní ţivot a ţivot blízkých. Točíme školní slavnosti, videosnímky porodu, svatby, promoce, pohřby. Díky médiím se ale také zajímáme více o druhé a pronikáme do jejich soukromí, zvláště jsou příhodným příkladem mediální celebrity.

49

Média jsou u vytváření našich hodnot i při osvojování si způsobů chování a jednání. Cílem médií je vyvolávat emoce a podněcovat k aktivitě, ať uţ jakékoli. Definice média podle všeobecné encyklopedie zní: „Médium lze volně charakterizovat jako zprostředkující činitel či prostředí, představující vše, co umoţňuje komunikaci a vše, co slouţí jako prostředek k uchování a přenosu sdělení v prostoru a čase.“82 Měli bychom vědět, ţe mediální výchova je poměrně novým a mladým předmětem českého školství. Mediální výchova je v prostředí České republiky novou oblastí, i kdyţ se o její potřebě hovoří jiţ nejméně v posledních deseti letech. Usnadňuje jak pedagogům, tak studentům orientaci v různých tématech. Vyuţití názorných didaktických prostředků má obrovský význam pro výuku. Podle Julínka se mezi diaktická média zahrnují všechny projevy lidské činnosti, které jsou vyuţívány v rámci výchovně vzdělávacího procesu k prezentaci učiva s cílem usnadnit ţákům osvojování učiva.83 Média ve výučování by měla ovšem být přizpůsobena věku a rozumovým schopnostem ţáků. Mezi moderní prostředky výuky jsou řazeny především internet a multimédia. Základním edukačním médiem je učebnice, která má stále nezastupitelnou roli a je nejuţívanějším médiem ve vyučování. Do výuky se také často zařazují jiné vizuální prostředky jako např. plakáty, fotografie, komiksy nebo filmy. V rámci pedagogických cílů v mediální výchově bychom ukázali základní nástroje tvorby médií v dnešní audiovizuální době, tedy propojení textu, eventuálně mluveného slova a obrazu.84 Mediální

výchova

má

opatřit

ţáka

základní

úrovní

mediální

gramotnosti.

UNIVERSUM, Nové universum: Všeobecná encyklopedie A-Ž. Praha 2003, s. 649. LABISCHOVÁ, D., GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostravská univerzita v Ostravě. Ostrava 2008,s. 71. 84Škola médií [online]. 3. 11. 2008 [cit. 2011-1-23]. Dostupný z WWW: . 82 83

50

Velmi často se pod Mediální výchovu zahrnuje jiţ samotné vyuţívání médií. V charakteristice školního vzdělávacího programu, v části začlenění průřezových témat, případně v charakteristikách jednotlivých vyučovacích předmětů, do kterých je MV začleněna, se u škol můţeme setkat s některým z následujících sdělení: „vyuţívá internetu jako zdroje informací, učí se vyuţívat potenciál médií jako zdroje informací, pracuje s informačními a komunikačními technologiemi".85 Nutno zmínit, ţe mediální výchova má velmi blízký vztah ke vzdělávací oblastí Člověk a společnost. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností toto průřezové téma přispívá ke schopnosti analytického vztahu k mediálním obsahům, napomáhá porozumění různých cílů a způsobů

zvolených

mediálních

obsahů

a

zároveň

také

rozvíjí

komunikační schopnosti. Audiovizuální výchova obohacuje vzdělávací obsah základního vzdělávání ve vzdělávací oblasti Umění a kultura a uplatńuje se při ní subjektivita, pozorování, smyslové vnímání, fantazie, tvořivost a komunikační schopnosti.86

5.1 Mediální gramotnost Mediální gramotnost bývá často definována jako série komunikačních kompetencí, které zahrnují schopnost vyhledávat, analyzovat, hodnotit a dále předávat informace v nejrůznějších formátech.

87

Další z definicí

ukládá, ţe mediální gramotnost představuje soubor poznatků a dovedností, jeţ člověku umoţňují nakládat s mediální produkcí, dovoluje mu média vyuţívat ke svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázal manipulativní oblasti mediální produkce odkrýt.88

Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/2108/MEDIALNI-VYCHOVA---UKAZKAZPRACOVANI.html/ 86Audiovizuální výchova [online]. 1. 9. 2010 [cit. 2011-4-19]. Dostupný z WWW: 87 Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW: http://www.nidm.cz/projekty/realizace-projektu 88 VERNER, P.: Mediální výchova: průřezové téma. Praha 2007, s. 93. 85

51

Rozumějme, ţe nezáleţí na tom, odkud dané informace čerpáme. Zda z internetových zdrojů, televize, novin, či učebnice. Mediálně gramotný ţák je schopen maximálně vyuţívat dostupná média pro své vzdělání a osobní rozvoj. Obecně rozeznáváme dva typy mediální gramotnosti. Je to jednak osvojení si základních poznatků o historii současných médií, o principech jejich fungování, o jejich společenské roli, případných hrozbách jejich zneuţití a dále o rozvoji médií jakoţto průmyslového odvětví. V rámci mediální gramotnosti se soustředí na získávání a rozvíjení praktických dovedností při práci s médii. Podporuje sebevědomé a akční zapojení jednotlivce do mediální komunikace a to jak v roli příjemce, tak v roli tvůrce mediálního sdělení.

5.2 Didaktický experiment a aplikace hraného historického filmu ve výuce dějepisu Jak jiţ bylo zmíněno, pro rámcové ověření účinnosti alternativního výukového materiálu ve své diplomové práci jsem vybrala metodu didaktického experimentu. Jejím prostřednictvím ověřím úrověň znalostí ţáků o dané problematice rozvíjené pomocí videoukázek z hraného historického filmu. Nejdříve bych ale čtenáři chtěla přiblíţit, co vlastně takový experiment je a jakou činnost pod témto pojmem rozumíme. Experiment neboli pokus, je vědecká metoda, jíţ zkoumáme didaktické jevy v určitých, uměle navozených podmínkách, abychom je mohli lépe pozorovat.89 Pedagogický experiment je stěţejní metoda pedagogického

výzkumu.

Takovýto

experiment

můţe

pedagog

provádět jak ve skupině, tak individuálně. Během svého výzkumu pouţiji hlavně metodu demonstrační, kdy budu ţákům promítat jednotlivé videoukázky z hraného histrorického filmu.

JULÍNEK, S. Základy oborové didaktiky dějepisu. Brno : Masarykova univerzita, 2004. s. 66. 89

52

Dále metodu spojím s metodou expoziční, kdy je nutné podat ţákům výklad, aby danou problematiku lépe pochopili. Následně pouţiji metodu fixační a diagnostickou pro ověření znalostí ţáků. Nové učivo se zkoumá zavedením určitého nového prvku a zkoumá se, co všechno tento prvek můţe ovlivnit. Výsledky se měří pomocí testu. Experimentální skupina ţáků je porovnávána se skupinou kontrolní, kde experiment zaveden není.90 Tento projekt se skládá z předvýzkumu, který můţe pomoci odstranit nedostatky, a z přípravné fáze, kde je vytyčen samotný problém, jsou zde stanoveny hypotézy, které by měl samotný pokus prověřit. Další fází je prezentace, zpracování, shromaţďování materiálů pomocí statistických metod a vyhodnocení dosaţených výsledků a nakonec jejich interpretace, kdy dochází ke zevšeobecňování dosaţených výsledků. Záruka kvality experimentu spočívá v jeho první - přípravné fázi. Výzkum by měl být důkladně promyšlen, měl by být stanoven jeho úkol, organizace a cíl. Výzkumník by měl také správně formulovat výzkumný problém a zváţit funkčnost zkoumané problematiky a její vyuţití ve výuce dějepisu. Ve fázi prezentace spolupracuje výzkumník se zkušenými učiteli z praxe ve dvouskupinách paralelních tříd. Z nichţ první je třída experimentální a druhá je skupinou kontrolní. Předpokládané rozdíly mezi těmito dvěma skupinami vyjadřují tzv. závisle proměnnou veličinu, dosaţenou pomocí experimentálních metodických postupů.91 Dějepis

je

školní

předmět,

jenţ

je

jedním

ze

základů

společenskovědního vzdělávání. Jeho význam spočívá v seznamování prakticky celé společnosti s historickou skutečností a zároveň je nezastupitelným

formujícím

prvkem

hodnotového

systému

ţákovy

osobnosti.92

90JULÍNEK

,S. Základy oborové didaktiky dějepisu. Brno : Masarykova univerzita, 2004., s. 66. 91 Tamtéţ, s. 68. 92 Tamtéţ, s. 76.

53

Aby bylo cílů hodiny dějepisu dosaţeno co nejefektivněji, je vyuţívána celá škála výukových metod. Jednou z nich je promítnutí hraného historického filmu. Film je jednou z moţností, jak ţákovi umoţnit představu určitého historického obsahu. Film na ţáka zapůsobí svou dějovostí i dobovou atmosférou.

O filmu jako takovém lze říci, ţe: „ Film je sled fotografií, jichţ je 25 za jednu vteřinu – vyuţívá tak nedokonalosti lidského oka k tomu, aby povzbudil dojem pohybu“.93 Měli bychom si uvědomit, ţe film je také historickým pramenem a to, o čem vypovídá, závisí na filmovém ţánru. Vztah historie a filmu vzbuzuje v odborných kruzích filmologů, ale především historiků stále mnoho otázek a je v centru mnoha diskuzí. Tradičně byl historický film vnímán především jako výpověď o době, v níţ byl natočen.94 Podle Labischové rozličujeme tři typy filmu: filmový dokument, dokumentární film a historický hraný film.95 Dokumenty jsou pro nás jen informačním zdrojem k dané historické době, hrané filmy svědčí spíše o době svého vzniku, chápejme to tak, ţe svědčí i mentalitě své doby. Dokumentární filmy jsou historické skutečnosti bliţší, neţ hrané filmy. Hraný historický film patří k prostředkům audiovizuálním, zprostředkovávajících dynamický obraz. Na rozdíl od dokumentu

nesoucího

určitý

stupeň

pravdivosti

a

autentického

dobového záznamu je hraný historický film výukovým audiovizuálním neautentickým prostředkem.96 Zvláštní typ filmů představují didaktické filmy právě pro dějepisné vyučování. Výuka dějepisu má směřovat k rozvoji kritického myšlení, k rozlišování mezi reálnými a fiktivními ději, k rozpoznání manipulací.97 LABISCHOVÁ, D., GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostravská univerzita v Ostravě. Ostrava 2008,s.121. 94 Historický film jako pojem je v této práci chápán jako hraný film, kde historie představuje kulisu k příběhu. 95 LABISCHOVÁ, D., GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostravská univerzita v Ostravě. Ostrava 2008, s. 122. 96 JANOVSKÝ, J.: Základy didaktiky dějepisu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, s. 175. 97 BONĚK J.: Pojetí vzdělávacího oboru Dějepis v RVP GV, také RVP GV, s. 37. 93

54

Jednou z účinných strategií naplňující vytyčené cíle je i práce s filmovým médiem. Právě to umoţňuje variabilitu, neukončenost, proměnlivost, interpretaci vnímání minulosti snad ještě lépe neţ text. Dnes ţijeme ve světě obrazů, které vítězí nad slovem. Dlouhou dobu byl film ve vyučování pouţíván spíše jako doplněk bez hlubšího didaktického uchopení, ale dnešní generace ţáků jsou zahlceny různými typy obrazů a psané slovo se stává stále více minulostí, studenty spíše ignorovanou. V dnešní době tedy nabývá na větším významu. Také proto je třeba posilovat mediální stránku výuky a postupně měnit klasické učební pomůcky do multimediální podoby. Hlavní výhodou práce s filmem (nejen ve výuce dějepisu) je právě moţnost různým způsobem otevírat témata, tematizovat

historické události a osobnosti tím, ţe umoţňuje

interakci, dialog mezi učitelem a ţákem a mezi ţáky navzájem.98 Film intenzivněji

zprostředkuje atmosféru

doby,

prezentuje denní

ţivot

společnosti jednotlivých historických epoch. Je nutné brát ale ohled na to, ţe v hraném filmu se ukazuje jen výřez skutečnosti, je podán vţdy jen z určité perspektivy a jedná se v něm

o zrekonstruovanou podobu minulosti. Jde tedy zajisté o

částečnou smyšlenou představu, která vznikla v hlavách filmařů, protoţe ani s nejlepšími informačními zdroji a historickými prameny se nevyhneme řadám zjednodušení a nepřesností.99 Námětem mnohých filmů bývá románová předloha, autobiografie nebo lidová tradice, historický pramen nebo analýza historiků spíše dokresluje atmosféru filmového díla. U práce s videomateriály je nebezpečné právě toto zkreslení konkrétní představy o minulosti.

ŠTĚPÁNEK, K.: Poznámky k tvorbě a ověřování účinnosti dějepisného videozáznamu. In: Formy a metody vyuţití videa ve výchově a vzdělávání. Brno 1992, s. 37. 99 KRÁTKÁ, J.: Audiovizuální edukace jako součást mediální výchovy. Brno 2008, s. 34. 98

55

Zvláště u témat s nedostatkem ikonografických materiálů se můţe stát, ţe si ţák spojí historický pojem, událost, či osobnost s konkrétním filmovým obrazem. Některá historická témata tak mohou být zkreslena vlivnými filmy.100 Musíme si však poloţit jednu zásadní otázku, na kterou není jednoduché odpovědět. Je to skutečně zásadní chyba? Filmové obrazy jsou dnes předmětem prvořadého zájmu historiků

a jsou prvořadým

pramenem poznání pro širokou veřejnost. Kaţdý z nás se jistě nechal někdy ovlivnit filmem, který byl velmi přesvědčivě natočen a za nímţ stojí například stejnojmenný historický román, zaloţený na pravdivých událostech, a histrickou látku tohoto filmu

jsme si zapamatovali mnohem lépe, neţ kdybychom se ji učili

z učebnic. Historie není vytvářena pouze historiky, v jistém smyslu je vytvářena i filmovými obrazy a divákem. Historický film bývá (v některých případech) povaţován za autentickou imaginaci, v určitých případech i předjímající výsledky historického bádání.101 Měli bychom ovšem brát ohled na to, ţe obsah dějepisu jako předmětu, jeho metody a prostředky se uţ dávno zmítají ve víru konkurenčních médií a příběhů, které působí jako podmnoţina historické kultury mimo dějepisnou hodinu, jak píše ve své publikaci Štěpánek. 102 Štěpánek také uvádí fakt, ţe získává-li dnešní člověk zkušenost o dějinných souvislostech převáţně v obrazové podobě, a to zejména z televize či v kině, je pro něj zřejmě obtíţné napojit se na historický kontext vyţadující určité abstraktní myšlení.

FERENČÚHOVÁ, M.: „Medzi históriou a mýtom. Aktuality, dokumentárne filmy a ‚hraná fikcia„. In: Film a dějiny (ed. Petr Kopal). Praha 2005, s. 53. 101 IGGERS, G. G.: Dějepisectví ve 20. století, Praha 2002, s. 111 – 124. 102ŠTĚPÁNEK, K.: K čemu potřebujeme a využijeme v dějepise hraný film?. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd č. 23, Brno 2010, s. 130. 100

56

Nedávnou minulost mu tak přibliţují mnohokrát vytěţené a často zprofanované dokumentární záběry, vyobrazení vzdálenější historie pak logicky supluje hraný film.103 Je nutné se nad tímto faktem zamyslet a poloţit si otázku, zda historický film můţe představivost ţáka o dané historické problematice poškodit či naopak povzbudit zájem o danou tématiku. HHF má kromě výše zmíněných negativ také výrazná pozitiva. Pokud jsou pouţity vhodně vybrané dialogy, působí na ţáka obsah filmu, který mu umoţňuje spojit konkrétní historický pojem s prezentovaným historickým obsahem. Učitel by měl nejprve vybrat historický film, který se svým obsahem shoduje

s obsahem

hodiny,

ověří

jeho

věrohodnost

a

ovlivnění

uměleckými záměry. Před promítnutím filmu by měl učitel ţákům podat informace o době a historickém kontextu vzniku filmu. Dále by měl ţáky upozornit na jednotlivé pasáţe, na které se mají zaměřit a které mohou být následně v diskuzi po skončení filmu prodebatovány. Po expoziční fázi bývá obrazový materiál doplňován komentářem a výkladem učitele, který se můţe detailněji zaměřit na určitou událost. Plněním úkolů a kladením otázek učitel přiměje ţáka k popsání filmové podoby skutečnosti. Tato činnost je základem kaţdé konstruktivní výuky. Po skončení filmu ve výuce musí učitel ovšem ověřit, zda ţák filmovou podobu správně chápe. Následná diskuze se třídou zajišťujě srovnání filmu s oficiálním historickým pramenem, který je v podobě například učebnice nebo učitele

samotného.

Ţáci

jsou

nuceni

zamyslet

se

nad

danou

problematikou, přemýšlet nad souvislostmi a vše si správně utřídit.

ŠTĚPÁNEK,, K.: K čemu potřebujeme a využijeme v dějepise hraný film?. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd č. 23, Brno 2010, s. 130. 103

57

Fixace učiva je moţná opětovným přehráním záznamu s výběrem nejpodstatnějších scén, doprovázených ţákovský komentářem, nebo učitel pustí dříve prezentovanou pasáţ, zatímco ţák samostatně popisuje odehrávající se události, souvislosti nebo jejich následky. Pro kontrolní a fixační část je doporučovaný 1 – 2 minutový sestřih.104 Z hlediska forem výuky se uplatňuje samostatná nebo skupinová práce. Učitel by měl dbát na časové moţnosti pro zařazení filmu do výuky a psychologickou vhodnost. Pouţitelnost HHF je moţná ve všech fázích vyučovací hodiny.

104

ŠTĚPÁNEK, K.: c.d.,s. 75 – 89.

58

6. Příprava ověření účinnosti a implementace filmových sekvencí do výuky dějepisu Pro

modelovou

vyučovací

hodinu

s tématem

„Habsburská

monarchie v druhé polovině 19. století“ vybírám ukázky z filmů „ Sissi“ a „Sissi mladá císařovna“, tzn. jejich jednotlivé sekvence, které reprezentují důleţité momenty v dějinách rakouské monarchie, později RakouskaUherska, ale také přibliţují samotnou historickou osobnost císařovny Alţbety a postavu císaře Františka Josefa I. V této kapitole neuplatňuji důslednou analýzu, nýbrţ účelovou analýzu. Filmy jsem účelově rozdělila na jednotlivé sekvence, jeţ by měly být přínosné pro téma mé diplomové práce. Tyto sekvence vyuţiji pro lepší orientaci ve filmu. Blíţe se zaměřím na sekvence z prvního dílu trilogie a to na sekvence číslo 2, 7, 14. Z druhé části filmu z trilogie jsem vybrala následné sekvence : 1, 2, 4, 10, 11, 27, 30. Celkem bude ţákům promítáno 10 ukázek. Většině ţáků osmé třídy, kde výzkum proběhne, je tato tématika a město Vídeň - její pamětihodnosti, kultura a historie, velmi blízká. Hlavní město Rakouska totiţ většina ţáků zná i z

exkurze do města Vídně,

kterou jsem jiţ dvakrát osobně organizovala na základní škole Jana Babáka 1 v Brně v letech 2010 a 2011, kde momentálně působím jako učitelka německého jazyka. Proto bude pro ţáky jednodušší se v jednotlivých ukázkách lépe orientovat. Záměrem je na základě jednotlivých sekvencí filmu ilustrovat situaci na vídeňském panovnickém dvoře tak, aby ţáci problémovou metodou sami došli k poznání, jak tyto osobnosti ţily a jak to v druhé polovině 19. století na rakouském dvoře vypadalo. Jedna skupina ţáků pracuje s filmovými ukázkami, zatímco druhá skupina ţáků s učebnicí a materiály jim dostupnými, ovšem bez filmových ukázek. Výzkum následně ukáţe, která skupina problematiku lépe chápe a která se v problematice lépe orientuje. 59

Ţáci ve filmu mohou vidět nejen vídeňskou dvorní etiketu podle tzv. „ Španělského protokolu“, ale také dobové kostýmy. Ţáci by měli po shlédnutí jednotlivých sekvencí umět rozpoznat, co je pouze „červená knihovna“ a co se zakládá na historické skutečnosti. Měli by sami vidět rozdíl mezi „kýčem“, který nám film předkládá – tedy rozvíjet kritické vnímaní mediálního sdělení, např. právě u filmů, které se opírají hlavně o historický román, méně jiţ o historická fakta. Média námi stále více manipulují, proto je důleţité dětem tuto skutečnost podat ve srozumitelné formě, kdy ţáci sami objeví, co je skutečné a co se odehrát jednoznačně nemohlo. K tomuto účelu jsou dle mého názoru

filmy z trilogie Ernsta

Marischky o císařovně Sissi velmi vhodné a přínosné, neboť je zde mnoho „do očí bijících“ scén, v kterých ţáci spatřují „červenou knihovnu“ namísto historické skutečnosti. Vzhledem k délce trvání vyučovací hodiny dějepisu, následně pak nutnosti fixace učiva, by maximální délka videoukázek neměla překročit 5 minut. Z tohoto důvodu je nutné zkrátit ukázky, které neilustrují historickou realitu a stávají se tak nadbytečné. Proto také některé dialogy v této kapitole nejsou prmítány v plném rozsahu. K jiným scénám je nutné přistupovat s určitou obezřetností, protoţe jsou aţ příliš idealizované a neodpovídají skutečnosti. Proto jsem vybrala pouze 8 ukázek z první a druhé části filmu Sissi. Pokud budou ukázky z filmu realizovány v délce jedné aţ dvou vyučovacích hodin, pak navrhuji vyuţít aktivity s uplatněním právě Mediální výchovy.

6.1 Sekvence z filmů „Sissi“ a „Sissi, mladá císařovna“ ve vyučovací hodině dějepisu na ZŠ Pro aplikaci vybraných videoukázek do modelové hodiny dějepisu s tématem Habsburská monarchie ve 2. polovině 19. století, určenému osmému ročníku druhého stupně základních škol v rámci tematického celku Rakousko - Uhersko vybírám úryvky tak, aby byla dodrţena délka čtyřicet pět minut. 60

Cíle vyučovací hodiny jsou jednak informativní - ţák získává znalost o Habsburské monarchii, císařském dvoře ve Vídni, vztazích mezi jednotlivými členy rodu a vztahy s okolními státy. Formativním cílem je negativní vliv dvorské etikety, která často znepříjemňuje ţivot nejen Sissi. Dále pak pozitivní vliv císařovny na císaře v otázce vyrovnání s Uhrami. Metodologickým cílem hodiny je schopnost vyvozovat informace problémovou metodou na základě sledování vybraných filmových sekvencí.

V rovině očekávaných výstupů ţák rozpozná jednotlivé

dějinné události Habsburské monarchie ve druhé polovině 19. století. Pouţité vyučovací pomůcky jsou jednak názorné: videopořad, autentické fotografie a obrázky, mapa Rakousko-Uherské monarchie. Dále potom pomůcky textové: učebnice, pojmy a jejich vysvětlení. Vyučovací metody a formy: frontální uvedení do problematiky, problémová metoda, skupinová práce vyuţitím videopořadu, výklad, aplikace, analýza a komparace získaných poznatků a práce s mapou. K základním poznatkům nového učiva patří v oblasti prohloubení poznatků: revoluční rok 1848, Rakousko-Uherské vyrovnání. Výukový obsah je konkretizován na příběhu císařovny Sissi, která je velmi významnou představitelkou Habsburské monarchie a která se do dějin Evropy zapsala nejen svým půvabem, nýbrţ také svým pozitivním vlivem na Františka Josefa I. Výukový obsah má interdisciplinární vazby s německým jazykem. Jsou zde ale také vazby s Výchovou k občanství a průřezovými tématy Multikulturní výchova a Výchova demokratického občana. V rámci hodiny ţáci uplatní myšlenkové operace a dovednosti při opakování učiva, ale také získávají informace z hraného historického filmu a pracují se zjištěnými poznatky. Samostatná práce je potom vyuţita s pomocí kontrolního testu. Metoda problémové výuky je pouţita jako stěţejní metoda práce ţáků v rámci organizace hodiny.

61

Ukázka č. 1 První ukázka, kterou jsem zvolila do vyučovací hodiny, je sekvence číslo 2 z prvního dílu trilogie. Jedná se zde o prostředí vídeňského dvora. Odehrává se na letním sídle Habsburků, v zámku Schönnbrunn, který je dodnes velmi atraktivní památkou a hojně navštěvovaným místem ve Vídni. Coţ na první pohled ţáky můţe zaujmout, vhledem k tomu, ţe toto místo velmi dobře znají. První záběry této sekvence jsou určeny právě zámku a jeho krásnému parku, který v hudebním doprovodu filmu působí velmi pozitivně a navozuje uvolněnou atmosféru, coţ je výhodou pro vyučovací hodinu. Tato sekvence by měla ţákům krátce přiblíţit hlavně dobu a její atmosféru, měli by se díky této ukázce lépe zorientovat a připravit se na další ukázky, které budou lépe ilustrovat historická fakta, nebo naopak ukazovat právě výše zmíněné zkreslené skutečnosti podobné červené knihovně. Představení vídeňského dvora a členů

habsburské rodiny a

poukázání na fakt, ţe se jedná o skutečný příběh, by mělo slouţit jako počáteční motivace. Rozhovor mezi císařem Františkem Josefem a jeho matkou arcivévodkyní Ţofií o nutnosti sňatku císaře s nevěstou vybranou právě samotnou arcivévodkyní uvede ţákům jednak samotné téma filmových ukýzek, ale také zde mohou vidět i dobové kostýmy a dvorskou etiketu, tak důsledně dodrţovanou právě na vídeňském dvoře. Ţofie zde Františka Josefa motivuje k sňatku s Helenou Bavorskou, sestrou Alţběty, budoucí císařovny. Dodává, ţe její volba neurází ţádnou ze zemí habsburské monarchie. Císařova matka také upozorňuje na nutnost, aby měl panovník po svém boku ţenu, která bude zemi reprezentovat. V této ukázce je patrný vliv Ţofie na samotného císaře. Jak bylo v historii obvyklé, sňatky se neprováděly z „ lásky“, nýbrţ z „ rozumu“, kde hlavním důvodem byla politika. Sňatková politika byla pro Habsbursou monarchii velmi typická. Na tuto skutečnost je nutno ţáky také upozornit a tento pojem jim přiblíţit.

62

Pro lepší popis pasáţe poslouţí následující dialog: Ţofie: „To co Ti chci říct je spíše soukromé povahy“... „Sama jsem se vzdala trůnu, protoţe jsem chtěla dát Rakousku opět císaře. A teď chci, aby tomu císaři stála po boku důstojná manţelka. Všude je hodně vdavekchtivých princezen a okolní mocnosti v tomto směru učinily jisté kroky. Odmítnutí by mohlo vést k politickým neshodám.“ František Josef: ...„ Nemyslíš, ţe v tomto bodě by jste měla nechat volbu na mě?“ Ţofie: „ Jistě víš, ţe se na mě můţeš spolehnout, dívka, která se stane novou rakouskou císařovnou má všechny přednosti, co si můţeš přát. Je mladá , krásná a z přísně katolického domu“. V tomto dialogu je nutno povšimnout si Ţofiiny věty, kdy udává, ţe chtěla dát Rakousku OPĚT císaře.

Je nutné ţáky upozornit na fakt, ţe

byla ţenou následníka trůnu Františka Karla, ale v zemi vládl císař Ferdinand „ Dobrotivý“, který se později v tzv. revolučním roce 1848 kvůli svým zdravotním a duševním indispozicím vzdal vlády ve prospěch právě Františka Josefa I. Tato důleţitá událost v rakouských dějinách a letopočet 1848 by měly být obsaţeny v testu, který ţáci po shlédnutí filmovách ukázek budou zpracovávat. Ukázka č. 2 Následná druhá krátká ukázka z prvního dílu filmu „Sissi“ je v pořadí sekvence sedmá. Poukazuje na setkání císaře Františka Josefa se Sissi. Přijíţdějící císař v kočáru jede do Bad Ischlu kvůli oslavě svých narozenin a oznámení příslušníkům dvoru zasnoubení se sestrou Sissi Helenou, zvanou Nené. Po cestě se setká s dívkou, která u řeky chytá ryby. S budoucí císařovnou se dá do řeči díky malé nehodě s rybářským vlascem, který Sissi omylem zachytí na uniformě císaře. V tomto případě bychom se měli ale zamyslet nad skutečností příběhu a upozornit na to také ţákovské obecenstvo. 63

Opravdu můţeme filmovou předlohu povaţovat za histrorickou realitu nebo se jedná právě o „červenou knihovnu“? V historických pramenech není o takovémto spontánním setkání budoucích manţelů bohuţel ţádná zmínka. Můţeme proto konstatovat, ţe filmová ukázka je aţ příliš zkreslená. Samozřejmě musíme brát v potaz, ţe filmoví tvůrci chtěli snímek obohatit o romantické pasáţe. Podle historičky Hamannové se císař setkal s oběma sestrami zároveň aţ při pozvání na čaj v Bad Ischlu. Jediné, s čím se historické prameny s filmem v tomto smyslu shodují, je fakt, ţe ze strany císaře šlo o „lásku na první pohled“.105 Ukázka č. 3 Následuje ukázka, v pořadí filmu sekvence číslo 14, která se odehrává na plese, kde císař František Josef jednak oslavuje své výše zmíněné narozeniny a kde má být oznámeno také jeho

zasnoubení

s příslušnicí rodu Wittelsbachů. Zajímavostí a důvodem, proč jsem se rozhodla tuto ukázku ve vyučování pouţít, je fakt, jakým způsobem došlo k zasnoubení s budoucí císařovnou. V ukázce se císař přímo na plese vyzná k lásce Sissi, se kterou pak následně oznámí zasnoubení k velkému překvapení všech přítomných, hlavně její sestry Heleny, která je samozřejmě velmi zklamaná a podle historických pramenů se po této zkušenosti jiţ nikdy nevdala. Následující filmový dialog mezi císařem a buducí císařovnou navazuje na předchozí ukázku a je typickým úkazem tvůrčí práce autorů filmu, kteří se snaţili filmu opět dodat dávku romatiky. František Josef:.. „ To přece nemůţe být náhoda, ţe jsme se my dva setkali tak daleko od dvorních předpisů.“.... „Mamá chtěla, abych se zasnoubil s dcerou tety Ludoviky a tohle přání ji splním nesmírně rád“... „Sissi, miluji Tě, chceš se stát mou ţenou?“ Sissi: „Ne, nikdy!“

105

HAMANNOVÁ, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 27.

64

František Josef: „Buď rozumná.... Nevím, jestli je to takové štěstí mít mě za manţela. Všude číhá nebezpečí. Rebelové v Miláně, vzpoury v Uhrách... A já beru své povinnosti váţně, Sissi. Nebudu mít na svou ţenu příliš času a přesto bych byl přešťastný mít vedle sebe ţenu, jako jsi Ty.“ Tato ukázka je typická pro „červenou knihovnu“, ale je nutno podotknout, ţe se od skutečné události velmi liší, na coţ je třeba ţáky upozornit. Jak historické prameny uvádějí, bylo vše opět jinak, neţ jak filmová podoba ţivota Sissi uvádí. Ţáci by měli vědět, ţe císař většinou jednal velmi uzavřeně, a o všem diskutoval jen se svou matkou. O svém sňatku se Sissi se s budoucí nevěstou vůbec nebavil. Natoţ, aby ji tímto romatickým způsobem oznámil své úmysly a city. Jako znak své pozornosti ji sice podle pramenů na plese předal květiny, coţ ale Sissi vůbec nepochopila jako důkaz císařových citů k ní. Další den císař pověřil svou matku, ta zase sestru Ludoviku, matku Sissi, aby své dceři oznámila, ţe má v úmyslu si Sissi vzít za ţenu. To znamená, ţádný romantický rozhovor a ţádost o ruku a vyznání lásky mezi čtyřma očima. Vše opět proběhlo velmi striktně, neosobně a „podle protokolu“. Podle historičky Hamannové je ale těţké říci, co se odehrávalo při rozhovoru matky s dcerou. Ludovika na tuto otázku prý vţdy odpověděla jen: “ rakouskému císaři se nedává košem“.

106

Coţ potom odporuje fimové ukázce, kde

Sissi zprvu výbušně reaguje a císaře jednoznačně odmítá. To by si k hlavě státu nejen v 19. století nemohl nikdo dovolit. V této ukázce tedy ţáci mohou vidět typický příklad „červené knihovny“ a zkreslení celé záleţitosti médiem. Také vedle zmíněné rebélie v Miláně, která vedla ke

konečné

ztrátě severoitalských drţav Benátska a Lombardska107, přistoupil později císař k usmíření s Uherskem.

106 107

HAMANNOVÁ, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 30. PERNES, J.: František Josef I. Nikdy nekorunovaný český král. Praha 2005, s.141.

65

Ukázka č. 4 Další ukázka neboli 27. sekvence je ze závěru prvního dílu trilogie, filmu Sissi. Odehrává se na lodi, která pluje z Bavorska do Vídně po Dunaji. Budoucí císařovna mává přihlíţejícím, kteří oslavují její jméno. Jiţ v této době je císařovna milována svými poddanými. Otázka na zamyšlení pro ţáky - bylo tomu opravdu tak? Jak by v dnešní době vypadala tato situace? Sissi plující se svou rodinou na této lodi si ovace plnými doušky uţívá a nesmírně se těší na Františka Josefa, který s delegací císařovnu uvítá ve Vídni. Plujíc po Dunaji, dojde k úsměvnému rozhovoru s jejím otcem Maxem. Max: „Pěkná země, ta Tvá nová vlast.“ Sissi: „Připadá mi to jako ve snu.“ Ano, nedá se popřít, ţe by Sissi podobně pocity neměla, avšak, jak víme z historických pramenů, další ţivot v Rakousku se jí uţ zase tak nezamlouval... Zkrátka, růţové brýle si někdy musíme sundat uţ příliš brzy. A to bylo právě v případě Sissi. Ukázka č. 5 Následuje videoukázka z druhého dílu filmu o císařovně Sissi, který nese název „ Sissi, mladá císařovna“. Ukázka v pořadí čtvrtá je 1. sekvencí tohoto pokračování. Divák je zde přítomen u audience ministerského rady a předsedy u císaře, přičemţ

zde

dochází

k mírnému

slovnímu

konfliktu

mezi

těmito

zůčastněnými ve věci amnestie v Uhrách. Amnestii se František Josef rozhodl udělit v rámci své „dobré nálady“ a „posvatební horečky“, jak uvádí Pernes ve své monografii o Františkovi Josefovi. Následnující dialog z fimu nám situaci přiblíţí: ministerský předseda: „Veličenstvo, ministerská rada se zabývala nejdůleţitějším problémem - ammestií, kterou má v úmyslu Vaše veličenstvo udělit v Uhrách.

66

Ministerská rada se jednohlasně usnesla proti výnosu Vašeho veličenstva.“ František Josef: „ Důvody?“ Ministerský předseda: „ Ministr zahraničí, stejně jako všichni ostatní ministři jsou toho názoru, ţe by tato amnestie měla pro Rakousko dalekosáhlé následky.“ František Josef: „ Daleko větší nebezpečí spočívá v tom, kdyţ budeme na Uhry pohlíţet jako na nepřítele. ...Udělím tuto amnestii i proti vůli svých ministrů a přeji si, aby byla neprodleně vyhlášena.“ Tuto ukázku jsem vybrala pro ţáky záměrně, neboť je zde viditelná nutnost usmíření výše zmíněných národů, mezi nimiţ byla v 19. století stálá rivalita. Rakousko mělo s Uhrami velké problémy. Maďaři se chtěli osamostatnit a to jim samoţřejmě nebylo umoţněno. Nesnášenlivost mezi oběma zeměmi ať uţ v době revolucí roku 1848, po bitvě u Világosze roku 1849, kde bylo Maďarsko tvrdě poraţeno, nebo po roce 1853, kdy se Maďaři chtěli císaře „ zbavit“ a spáchali na něj atentát, který se jim ale nepodařil. To vše se záhadně spravilo, jakmile se Sissi stala císařovnou a začala na císaře pozitivně působit, nejen v otázce Uher, které podle historiků měla velmi v oblibě. Tato amnestie dala vzniknout „novým, lepším“ vztahům mezi Uhrami a Rakouskem. Ukázka č. 6 Sekvence číslo 2 a v pořadí pátá ukázka dobře vystihuje atmosféru a intriky na císařském dvoře. Z ukázky je patrné, ţe i po svatbě Františka Josefa měla na víděňském dvoře hlavní slovo arcivévodkyně. Záměrně jsem vybrala ukázku, kde Ţofie volá hraběnku Esterházy do svých komnat a učinila z ní vrchní vychovatelku Jejího veličenstva, aby jí dávala podrobné informace o všem, co císařovna délá. Ţofie říká: „ ..její veličenstvo totiţ vzhledem ke svému věku potřebuje mé vedení“. Jak uvádí historické prameny, bylo tomu opravdu tak. Sissi byla neustále pod dohledem a do jejího ţivota stále zasahovala tchyně.

67

Podle Hamannové byl právě tohle důvod, proč se Alţběta snaţila z Vídně neustále prchat.108 Ukázka č. 7 V následující ukázce se jedná o kaţdodenní povinnosti císařovny Sissi. Ţákům se dá prosřednictvím této krátké ukázky přiblíţit, co vše bylo součástí ţivota na vídeňském dvoře. Císařovna neměla čas jen na zábavu, jak si někteří ţáci díky pohádkovým příběhům myslí. K jejím povinnostem patřily nejen politické návštěvy a audience, nýbrţ také se vším spojená dvorská etiketa, která je v této sekvenci číslo 4 velmi dobře nastíněna. Císařovna je ţenou panovníka několika zemí, ale také národů, a aby mohla svého muţe dobře reprezentovat, musí se naučit i jazykům jednotlivých národů, které v tehdejší monarchii byly zastoupeny. V této ukázce má císařovna Sissi nejprve hodiny chorvatčtiny, následně pak maďarštinu, u které podotýká: „...miluji všechno maďarské“. Podle historických pramenů se dá konstatovat, ţe tato filmová ukázka koresponduje se skutečnou událostí, neboť císařovna měla Uhry velmi ráda, o to víc maďarský národ a samotné dvorní představitele včele s hrabětem Andrászym. Jak uvádí Pernes, je moţné, ţe císařovna projevovala zprvu náklonnost k Maďarům a Uhrám pouze proto, aby to bylo ve střetu s vídeňským dvorem,109 který, jak je známo, Uhersko příliš v lásce neměl. V této ukázce také dvorní dáma hraběnka Esterházy předává císařovně dvorský protokol ke španělským dvorním ceremoniálům, který byl jak je známo velmi striktně dodrţován. Hraběnka: „Její výsost arcivévodkyně Sofie mě pověřila, abych Vašemu veličenstvu předala tento výklad ke španělským dvorním ceremoniálům. Vaše veličenstvo by se jim mělo ráčit naučit nazpaměť.“ Sissi: „19 stran?!“ Tímto dala Sissi najevo mnoţství předkládaného materiálu.

108 109

HAMANNOVÁ, B.: Alţběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977,s. 67. PERNES, J.: František Josef I. Nikdy nekorunovaný český král. Praha 2005, s.117.

68

Jak

víme

z předcházejících

kapitol

o

císařovně

Sissi,

byla

vychovávána v Bavorsku v přátelských vztazích s ostatními dětmi z měsťanských rodin. Po příjezdu do Vídně byla osamělá a protokol, který ji udával, s kým se smí, či nesmí dávat do řeči, ji jistě velmi svazoval. Tohle vše je nutné ţákům také osvětlit a připomenout. Ukázka pokračuje právě otázkou Sissi, která se ptá hraběnky, kdo má podle tohoto výkladu ceremonií tzv. Velký přístup do komnat císařovny. Odpovědí je 23 muţů a 229 dam z nejstarších a nejvýznamějších rodů země.

Zajímavé je, ţe

tento fakt je totoţný s historickými prameny, na coţ budou ţáci také upozorněni. Ukázka č. 8 Císařovna stojící u okna přijímacího pokoje a rozmýšlející nad svým ţivotním osudem. Tímto začíná sekvence filmu číslo 10. Sissi: „ Kdo poţádal o další audienci?“ Komorník: „ Hrabě Julius Andrászy.“ Sissi: „ Ať vstoupí.“ Následně jí hrabě sdělí, ţe jeho první cesta z exilu vedla právě k ní, aby jí poděkoval za to, co udělala pro Uhry. Císařovna však odvětí, ţe amnestii vyhlásil císař, ne ona. A ţe v budoucnu udělá vše pro to, aby sblíţila Rakousko, Uhry i císaře. Ukázka končí pozváním maďarské delegace na pvní dvorní ples. Ukázka č. 9 Následná sekvence č. 11 se odehrává na prvním dvorním plese, kde

nechybí

právě

císařovnou

pozvaná

maďarská

delegace.

Arcivévodkyně, která neskrývá svůj odpor k Uhrám, je však jejich přítomností velmi pobouřena. Arcivévodkyně: „Jsem pobořena“ František Karel: „ A čímpak?“

69

Arcivévodkyně: „..ţe sem Elizabeta pozvala naše nepřátele, zvláště pak hraběte Andrászyho, jejich vůdce. Stále nedokáţu zapomenout, ţe to byl právě Maďar, kdo pozvedl dýku proti Franzi. A nyní je vydán nepříteli napospas.“ Ukázka č. 10 Předposlední ukázkou během vyučovací hodiny je sekvencí číslo 27 a jde zde o rozhovor mezi císařským párem, kde probíhá spor o jejich dítě, jehoţ výchova byla plně v rukou arcivévodkyně, a Sissi tím velice trpěla. František Josef, který byl pod matčniným vlivem, nemohl nic dělat a věc neřešil. S touto ukázkou se shodují i historické prameny, na coţ by měli být ţáci upozorněni. Na vídeňském dvoře totiţ patřila výchova členů císařské rodiny výhradně do rukou císařovy matky a chův. Tento fakt byl pravidlem na všech panovnických dvorech tehdejší Evropy. Proto je důleţité toto zmínit, aby si ţáci udělali představu o tom, jak moc se lišila tehdejší výchova od dnešní. To znamení, ţe matka děti vídala jen v určité době, pokud zrovna nebyla zaměstnána důleţitějšími panovnickými záleţitostmi. V ukázce císař svou ţenu také prosí, aby se zůčastnila přijetí maďarské delegace ku příleţitosti plánované korunovace císaře na uherského krále. Ta ale na protest proti své izolaci od jejího dítěte tuto příleţitost ignoruje a císaře odmítá. Ten se jí snaţí vysvětlit důleţitost její přítomnosti při přijetí delegace. František Josef: „ Car Mikuláš mě chce donutit k válce, kterou nesmím a nechci vést. Francie mě chce stejně tak zaplést do války. Potřebuji tě Sissi... potřebuji tvou radu. Viděl jsem to přece u Maďarů. Tvoje porozumnění a půvab byly silnější, neţ moje armáda polních maršálů. Bez tebe by k usmíření s Uhrami nikdy nedošlo a také bych nebyl nikdy korunován uherským králem.“ Ano, jak víme z historických zdrojů, Sissi měla opravdu velký podíl na usmíření obou zemí, coţ je nutné v hodině také zmínit. Tomu ale ještě předcházela skutečnost vypuknutí Krymské války a následně s války s Piemontem v roce 1859. Naneštěstí v obou případech se jednalo o neúspěch. 70

V případě Krymské války se František Josef I.

rozhodl nepodpořit svého

spojence

neopatrného

cara

Mikuláše

I.

Následkem

jeho

kroku

byla

diplomatická izolace Rakouska a ztráta důvěry Ruska. V roce 1859 se císař postavil osobně do čela velení a Rakousko bylo drtivě poraţeno v několika bitvách, z nichţ nejznámější je bitva u Solferina (24. června 1859). Tento neúspěch vedl k vnitropolitické krizi a ke konci éry reakčního neoabsolutismu v Rakousku.110

Ukázka č. 11 Sekvence číslo 30 je poslední ukázkou ve vyučovací hodině. Zde bych chtěla poukázat na budoucí spojení zemí v Rakousko-Uhersku, tzv. vyrovnání s Uherskem, ke kterému došlo roku 1867. Podle historika Pernese se tak stalo právě po prohrané válce s Pruskem v roce 1866 (pruskorakouská válka).

111

V této ukázce z filmu „Sissi, mladá císařovna“ se jedná

o přijetí uherské delegace za účelem budoucí korunovace císaře krále uherským. Poslové uherského lidu v této ukázce ţádají císařovnu, aby se také ona stala uherskou královnou ve stejný den, jako císař František Josef. Sissi na ţádost císaře lagátům odpovídá a posílá srdečný pozdrav do Uher a dodává: „Jiţ dnes se těším do krásných Uher“. Tuto větu císařovny samozřejmě nemůţeme potvdit, nevíme, zda je korektní s historickou skutečností. Avšak víme, ţe korunovace proběhla za velkých oslav Maďarů uspěšně.

6.2 Průběh modelové vyučovací hodiny dějepisu Pro modelovou vyučovací hodinu navrhuji vyuţít všechny fáze standardní vyučovací hodiny. Ve fázi organizační jsou ţáci rozděleni do skupin minimálně po dvou ţácích. Následně je jim oznámeno téma hodiny a její cíle.

URBAN, Otto. František Josef I. Praha : Argo, 1999. 297 s. PERNES, Jiří. Pod habsburským orlem. České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století. Praha : Brána, 2006. 205 s. 110 111

71

V rámci opakovací fáze se soustředí na otázky, které ţáky uvedou do problematiky shrnutím jiţ probraného učiva, tzn. revoluční rok 1848 a vznik Rakouska- Uherska. Motivační část vyučovací hodiny ţákům představuje vídeňské sídlo Schönnbrunn, samotného rakouského císaře a hlavně potom jeho ţenu Sissi. V rámci fáze expoziční problémovou metodou sledují ţáci jejich osudy do roku 1867. Během sledování osudů těchto významných postav evropských dějin mají ţáci úkol zapamatovat si nejen historické události, o kterých je ve filmu zmínka, ale také jednotlivé osoby - jejich charakter, chování, ale také prostředí, ve kterém ţijí. Ţáci jsou seznámeni s osobností nejen císařovny a její úlohy na vídeňském dvoře, ale i jejího vlivu na císaře v otázce Uherska a následného vyrovnání. Patrné jsou také problémy týkající se vzpour a válek na evropském kontinentě, které rakouskou monarchii v této době zasáhly. Úkolem ţáků bude následně si tyto informace uspořádat a spojit s jiţ probranou látkou z minulých hodin. Ve fixační fázi modelové hodiny znovu vyuţitím videopomůcky ţáci aplikují jiţ získané znalosti s pomocí učitele dějepisu. Vzpomenou si, co znamenaly České země v době Habsburské nadvlády, proč nedošlo také k navrhovanému česko - rakouskému vyrovnání, proč se nepovedla ţádná z revolucí roku 1848 a jaký přínos měly naše země v době Rakouska-Uherska. Poslední fází hodiny je fáze diagnostická, kdy ţáci samostaně vyplňují krátký test, ve kterém se ověří své znalosti dané problematiky. Realizace vyučovací hodiny je následná: zahájení výuky, rozdělení ţáků do skupin, ve kterých budou pracovat po celou hodinu. Tématem hodiny je vznik Rakousko-Uherska. Soustředíme se na to, kdy se tak stalo, na příčiny vzniku, průběh a důsledky i pro české země.

72

Pro opakování jiţ probrané látky jsou vhodné následující otázky: 1) Která rakouská vládnocí dynastie byla na rakouském trůně, ale také vládla v českých zemích od roku 1526? Vzorová odpověď: Habsburkové. 2) Který panovník nastoupil na rakouský trůn roku 1848, po abdikaci Ferdinanda I. Dobrotivého? Odpověď: František Josef I. 3) Jak se říkalo jeho ţeně, císařovně rakouské, tolik proslulé svou krásou? Vzorová odpověď: Císařovna Sissi. 4) Které město bylo centrem habsburské říše? Vzorová odpověď: Vídeň. 5) Co je to tzv. Bachův absolutismus, který byl na dvoře Františka Josefa uplatňován? Vzorová odpověď: Označení pro formu vlády v rakouském císařství za vlády Františka Josefa I., kdy byl jeho ministerským předsedou Alexander Bach. 6) Ve kterém roce došlo ke vzniku Rakouska-Uherska? Vzorová odpověď: Rok 1867. Motivační fáze hodiny můţe být realizována prostřednictvím vhodně kladených otázek, které jsou ţákům blízké ze ţivota. Např.: byl jiţ někdo z Vás ve Vídni? Odpověď je jiţ předem známa, neboť všichni ţáci 8. třídy na základní škole Jana Babáka v Brně absolvovali alespoň jednu ze dvou exkurzí, které jsem osobně pořádala. Další vhodnou otázkou je, zda ţáci znají osobnost císařovny Sissi a odkud? Někteří mohou odpovědět, ţe byli v jejím muzeu v Hofburgu, kde probíhala jedna z částí naší exkurze. Ostatní jistě viděli film o Sissi, který bude následně promítán. V případě, ţe někteří ţáci ve Vídni nebyli či film neznají, učitel jim film i osobnost císařovny přiblíţí.

73

V expoziční části ţáci sledují jednotlivé části sekvencí bez toho, aniţ by je vyučující vyrušoval ve vnímání snímku. Učitel by ţáky v této fázi neměl nijak ovlivňovat. Ve fázi fixační sledují ţáci tyto videoukázky znovu, přičemţ je opakováno učivo k tomuto tématu a jednotlivé videoukázky jsou podrobně rozebírány a spojovány s jiţ probraným učivem o rakouské monarchii v druhé polovině 19. století a vzniku Rakouska-Uherska. To znamená, ţe učitel se zaměří především zpočátku ještě krátce na revoluční rok 1848, kterým vše - dá se říci začalo. Dále na nepokoje v Uhrách, boj o tamní autonomii a samostatnost, následný nástup císaře Františka Josefa na rakouský trůn a jeho sňatek s Alţbětou. Opakování a upevňování učiva by mělo skočit vydáním tzv. Říjnového diplomu, který vedl roku 1867 ke vzniku Rakouska-Uherska. Důleţitým faktorem ve vyučování

dějepisu

zapamatovali

pomocí

jednotlivé

videoukázek

historické

je,

aby

skutečnosti,

si

ţáci

popřípadě

lépe si

zapamatovali nepřesnosti ve filmu, které nekorespondují s historickými fakty, a také by se měli soustředit na zidealizované momenty ve filmu. Měli by si v této fázi také uvědomit, jak s námi média manipulují, a učitel jim tuto skutečnost připomene. Předpokládejme, ţe vše probíhá podle daného plánu a v rámci vyučovací hodiny zbývá ještě alespoň 10-15 minut času. Jak víme, vyučovací hodina je nevyzpytatelná v tom smyslu, ţe je někdy nutno ţákům učivo několikrát podat tak, aby jej pochopili všichni, ne jen ti, kteří jsou v dějepise obratnější neţ ostatní. Kaţdá třída se skládá z několika typů ţáků a v rámci této vyučovací hodiny je ţádoucí, aby film tématiku Rakouska a tématiku osobnosti císařovny Sissi podal všem ţákům ve třídě tak, aby si ji dobře osvojili. Řekněme tedy, ţe na konci vyučovací hodiny vypňují ţáci krátký test, kde se ověří jejich znalost dané problematiky. V případně, ţe čas jiţ nezbývá, test bude rozdán na počátku příští hodiny v rámci opakování učiva. 74

6.2.1 Testové a dotazníkové šetření - příprava U následujících cvičení se ţáci na základě filmových ukázek učí vyjádřit nejen svůj názor, ale také správně popsat historické osobnosti. Většina otázek je otevřená. Ţáci se mohou rozepsat, důleţité jsou dle mého názoru jejich pocity a názory na danou problematiku, v tomto případě na osobnost císařovny Sissi. Předpokládá se, ţe pouţití ukázky v hodině by mohlo vést k prohloubení znalostí u ţáků. Druhým typem otázek jsou testové otázky, kde ţák vybírá t více moţností. Součástí výzkumu v rámci mediální výchovy je dotazník, který se snaţí odhalit postoje u ţáků. Testové a dotazníkové otázky pro žáky: 1) Který významný panovník z habsburské dynastie vystupuje ve videoukázkách (pro kontrolní skupinu: v románové předloze k filmu Sissi)? V kterých letech vládl? a) Ferdinand I. ( 1835-1848) b) Marie Terezie (1740-1780) c) František Josef I. (1848- 1916) 2) Kdo se na základě videoukázky (pro kontrolní skupinu: v románové předloze k filmu Sissi)?

měl podle arcivévodkyně Žofie stát

původně císařovnou? a) Helena Bavorská b) Alžběta Bavorská c) Ludovika Bavorská 3) Čím je proslulá císařovna Sissi? a) Inteligencí a sečtělostí b) Krásou a půvabem, dobrým vlivem na císaře v otázce Uherska c) Aférami s předními rakouskými vládními představiteli

75

4) Jaké národnosti byla budoucí rakouská císařovna? a) Bavorské b) Francouzské c) Rakouské 5) Kde došlo ve filmové ukázce (pro kontrolní skupinu: v románové předloze k filmu Sissi) k zasnoubení císaře s budoucí císařovnou Sissi? a) Na procházce v Bad Ischlu, kde císař Sissi potkal b) Prostřednictvím korespondence mezi Vídní a Bavorskem c) Na plese v Bad Ischlu ku příležitosti oslavy narozenin císaře 6) Kolik let bylo mladé císařovně, když se vdávala? a) 18 b) 21 c) 16 7) Na základě shlédnutí ukázky urči (pro kontrolní skupinu: na základě románové předlohy k filmu Sissi), jakým způsobem se dopravila Sissi do Vídně na její svatbu s Františkem Josefem? a) Jela vlakem b) Jela v kočáře c) Plula na lodi po Dunaji

8) Se kterým členem rodiny měla Sissi neustálé spory, hlavně o výchovu svých dětí? a) S tchyní arcivévodkyní Žofií b) S hraběnkou Esterházy c) S císařem

76

9) Kterou ze zemí rakouské monarchie Sissi „milovala“ a vyzdvihovala její krásy a přednosti? a) Německo b) České země c) Uhry 10)Ve kterém roce došlo k vyrovnání s Uherskem a vzniku nového soustátí Rakouska- Uherska? a) 1856 b) 1861 c) 1867 11) Pomocí mapy vypiš jednotlivé země Rakouska- Uherska:

112

12) Kdy nejdříve jsi slyšel o existenci osobnosti císařovny Sissi? a) Nikdy b) V tomto školním roce c) Před tímto školním rokem 13)Kdy nejdříve jsi viděl film Sissi? a) Nikdy b) V tomto školním roce c) Před tímto školním rokem

Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW:http://leccos.com/index.php/clanky/rakouskouhersko.cz 112

77

14) Věděl jsi dříve o této císařovně také z nějakých

histrorických

pramenů? a)ano b) ne 15) Napiš, jak na Tebe zapůsobila mladá císařovna Sissi? (Použij např. výrazy typu: panovačná, mírná, rozhodná, nerozhodná, laskavá, přísná, cílevědomá, egoistická, hloupá, chytrá, krásná, ošklivá…). 16) Popiš, jak na Tebe působí osobnost císaře Františka Josefa ve filmu (pro kontrolní skupinu: v románové předloze k filmu Sissi)? (Použij např. výrazy typu: panovačný, mírný, rozhodný, nerozhodný, laskavý, přísný, schopný, cílevědomý, egoistický…). 17) Myslíš si, že skutečnosti zobrazené ve filmu (pro kontrolní skupinu: v románové

předloze

k filmu

Sissi)

odpovídají

také

většině

historických skutečností? a) Ano b) Ne 18) Jak bys vysvětlil, že se od sebe liší postavy či děj ve filmech s historickou

skutečností?

(Například:

tvůrci

chtějí

z nějakého

důvodu působit na diváka, ztvárnění filmu je ovlivněno danou společností a dobou, chějí diváka ovlivnit, chtějí změnit pohled na situaci v Rakousku, může jít o propagaci tématu a jiné.) 19) Dle tvého názoru urči a následně odůvodni, zda byl život Sissi sťastný nebo nešťastný .

78

20)Jaký vztah měla dle Tvého názoru většina obyvatel tehdejší rakouské monarchie k císařovně? a) Nezajímala se o ni příliš b) Neměli ji rádi c) Milovali ji 21) Myslíš si., že média mohou zidealizovat historickou osobnost? a)ano b) ne 22) Pospiš klady a zápory promítání historického filmu ve vyučování dějepisu. 23) Na základě podrobnějšího shlédnutí filmu Sissi se více zajímám o tuto postavu rakouské císařovny a) Ano b) ne

24)Je pro Tebe přínosem shlédnutí hraného historického filmu pro osvojení si nově probírané látky?

79

7. Pedagogický výzkum Práce pedagoga by neměla být omezena pouze na samotnou výuku. Učitel by měl být stále zvídavý, měl by se snaţit neustále zdokonalovat ve svém oboru a rovněţ by měl do své práce zahrnout experiment a výzkum, jejichţ moţné výsledky mu napomohou právě ke zlepšení efektivity jeho práce a dají mu nové informace v rámci metodiky. Pedagog by se neměl také obávat experimentu s jednotlivými vyučovacími metodami a zkoumat jejich vliv na učební výsledky ţáků. K tomu všemu napomáhá právě pedagogický výzkum, který ověřuje platnost formulované hypotézy, popřípadě ji také vyvrací. Abychom si jeho význam lépe přiblíţili, je vhodné uvést citaci z Julínkova Úvodu do teorie a praxe výuky dějepisu, kde Julínek uvádí, ţe posláním pedagogického

výzkumu

je

získat

pravdivý

obraz

o

úrovni

i

kvalitě

osvojovaných vědomostí, a tím o reálném stavu výuky, s cílem najít optimální metody, jako projevy racionálně řízeného výchovně vzdělávacího procesu, vedoucí ke zvýšení jeho efektivity.113

Ve výzkumné části diplomové práce na základě stanovených hypotéz ověřím, zda je navrţená modelová vyučovací hodina efektivní a zda zvolený didaktický prostředek – hraný historický film - je účinným prostředkem k lepšímu uchopení a pochopení probíraného učiva. Nutno tedy zmínit, ţe první hypotézu tvoří předpoklad, ţe předkládaný experimentální audiovizuální materiál bude ţákům přínosem v oblasti nabytí nových vědomostí a dovedností a ţe vzbudí v ţákovi zájem nejen o danou historickou látku, ale o samotnou historii. Druhou hypotézu tvoří předpoklad, ţe u zkoumané jazykové skupiny ţáků je vyšší pravděpodobnost úspěšnosti v řešení dotazníkových otázek a úkolů, neţ u ostatních skupin. Předpokládám také, ţe dívčí sloţka tříd bude v řešení dotazníku úspěšnější, neţ chlapci. Měla by mít také následně větší zájem o problematiku a samotnou historii. Takto zní třetí hypotéza. 113

JULÍNKEK, S.: Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu. Brno 1995, s. 39.

80

Přípravná část výzkumu je spojena jak se studiem odborné historické a odborné didaktické literatury, tak se studiem krásné literatury a tzv. „červené knihovny“. K přípravné části patří také podrobné shlédnutí filmu Sissi a jeho rozpracování na jednotlivé videoukázky, resp. sekvence. V rámci této fáze bylo také zjištěno, ţe ve vyučování dějepisu není zvykem pouţití audiovizuálních prostředků. Ţáci se s hodinou vyuţívající hraný historický film nesetkali. Podle vyučujících na filmové ukázky z historických filmů ve vyučování nezbývá čas, proto je do své pedagogické činnosti jednoduše nezahrnují. Metodickým postupem, který jsem pro výzkumnou část diplomové práce zvolila, je didaktický experiment, jak jiţ bylo ve výše uvedených kapitolách mnohokrát zmíněno. Tento experiment bude pouţit ve dvou třídách osmého ročníku na základní škole Jana Babáka 1 v Brně.

114

Celkově se výzkumu zůčastnilo 32 ţáků, dvě třídy o celkovém počtu 16 ţáků/třída. Tito byli nakonec rozděleni celkem do tří skupin (jazyková, nejazyková,

smíšená)

a

v kaţdé

z

nich

bylo

v nerovnoměrném rozdělení na dívky a chlapce.

zastoupeni

ţáci

V případě daného

výzkumu se nejedná o experiment v plném rozsahu, nýbţ jen o jistou sondu. Ţáci byli rozděleni do dvou skupin, přičemţ první z nich tvoří třída, kde bude pouţit didaktický experiment hraného historického filmu a druhou skupinu tvoří třída s tradičním způsobem výuky. Zde bylo ale pro přiblíţení tématu a lepší představu o manipulaci médii vyuţito krátkých textových úryvků z románové předlohy k filmu Sissi. Vyučujícím v této hodině dějepisu byla v obou skupinách autorka diplomové práce. V didaktickém výzkumu se nejčastěji vyuţívají metody exploračního výzkumu, jako je například dotazník, a dále jednotlivé didaktické testy. V rámci

výzkumné

části

mé

diplomové

práci

byl

zvolen

nestandardizovaný didaktický test propojený s dotazníkem, jeţ patří k nejvyuţívanějším didaktickým výzkumným metodám.

114

ZŠ Jana Babáka, Brno – Žabovřesky.

81

Jednotlivé otázky byly rozděleny na otázky otevřené, uzavřené a polootevřené, kde ţák mohl najít malou nápovědu ke své odpovědi. Test nebyl ověřován na větším vzorku ţáků. Jak píše Chráska : „..testy, jeţ jsou připravovány samotnými pedagogy, slouţí pouze a jen k jejich vlastní potřebě.115 Výsledky

výzkumu

jsou

zpracovány

a

vyhodnoceny

pomocí

specifických metod a sumarizace, přičemţ hlavní sloţku tvoří statistické matematické metody. Interpretace se opírá o

zevšeobecňování

dosaţených výsledků, které vyúsťují ve stanovení závěrů, obecně vyuţitelných při jejich pouţití v dějepisném výchovně vzdělávacím procesu.116 Důleţitou a nezbytnou součástí práce výzkumníka je také stanovení předmětu výzkumu a

výzkumného problému. Paralelní činností při

formulaci problému je i ujasnění cíle zamýšleného výzkumu a promyšlení jeho dílčích úkolů.117

Proto je nutno zmínit, ţe cílem pedagogického

výzkumu diplové práce je aktivizace ţáků, snaha probudit v nich zájem o historii a vzbudit kritické myšlení ve věci mediálního vlivu nejen na samotného ţáka, ale i na ostatní. Ţák by se měl naučit rozlišit fikci od reality. Motivace v experimentální vyučovací hodině probíhá metodou přímého pozorování během výuky v obou výzkumných skupinách.

7.1 Prezentační část výzkumu Ţáci se zůčastnili výzkumu, který proběhl formou didaktického experimentu v březnu 2012. Na počátku výzkumné vyučovací hodiny proběhl „exkurz“ do tématu s patřičným výkladem, který napomohl přiblíţit a objasnit probíranou látku a téma výzkumu. V rámci mediální výchovy následně shlédli ţáci videoukázky z hraného historického filmu Sissi, podrobně popsané v šesté kapitole diplomové práce. CHRÁSKA, M.: Metody pedagogického výzkumu. Praha 2007, s. 186. GRACOVÁ B., LABISCHOVÁ D.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava 2008, s. 164. 117 Tamtéţ, s. 165. 115

116

82

Na základě videoukázek a získaných vědomostí dále vyplnili nestandardizovaný didaktický test a dotazník, podrobně zobrazený v předchozí šesté kapitole diplomové práce (6.2.1.). V tomto cvičení byly vyuţity jednak jejich poznatky ze sledovaných videoukázek,

jednak

jejich znalosti o daném tématu. V dotazníkové části se sami mohli vyjádřit, jaký postoj k historickým osobnostem, císařovně Sissi a tématu Mediální výchova a film ve vyučování dějepisu zaujímají. Experiment proběhl ve vyučovací hodině dějepisu a v obou třídách se časově vešel právě do jedné vyučovací hodiny. Výsledky jsou jednotlivě uspořádány do tabulek, popřípadě do grafů.

7.2 Analýza a vyhodnocení V první části didaktického testu odpovídali ţáci na jednotlivé otázky týkající se jak osobnosti císařovny Sissi a historických faktů, tak na otázky související s filmovými ukázkami (resp. úryvky z textu románové předlohy k filmu Sissi). V druhé části ţáci odpovídali na otevřené otázky související s jejich vztahem k tématu a sdělovali jejich názory na mediální výchovu. Jednotlivé tabulky obsahují procentuální výsledky úspěšnosti ţáků. Tyto výsledky v procentech jsou hodnoceny jednak zvlášť u jednotlivých skupin (jazyková, nejazyková, smíšená), ale také samostatně u dívek a chlapců. Jednotlivé otázky v testu (resp. dotazníku) byly koncipovány tak, abychom mohli ve výsledném výzkumu zodpovědět následující otázky: a) Kolik ţáků (%) z celkového počtu vědělo o existenci císařovny Sissi jiţ dříve, resp. před tímto školním rokem (2011/2012)? Tabulka č. 1 JS

NS

ANO

%

NE

%

ANO

%

NE

%

3

33,33

6

66,66

3

42,87

4

57,16

83

SS ANO

%

NE

%

2

12,5

14

87,5

Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe o existenci historické postavy Sissi před tímto školním rokem mělo povědomí pouze 33,33% ţáků v jazykové skupině, 42,87% ţáků ve skupině nejazykové

a ve smíšené skupině celkem

12,5% ţáků. Překvapivé je, ţe většina ţáků osmé třídy (u smíšené skupiny se jedná dokonce o 87,5%) neměla ponětí o existenci slavné císařovny, nehledě na to, ţe patří k důleţitým osobnostem Rakouska-Uherska, kterého byly součástí také české země.

b) Kolik ţáků (%) z celkového počtu si myslí, ţe média mohou zidealizovat historickou postavu a podat tak zkreslený (zidealizovaný) obraz historcké skutečnosti? Tabulka č. 2 JS

NS

ANO

%

NE

%

ANO

%

NE

%

7

77,78

2

22,22

7

100

0

0

ANO

%

NE

%

14

87,5

2

12,5

SS

Je překvapivé, ţe většina ţáků osmé třídy si je vědomo i jisté mediální manipulaci. Výsledky prokazují, ţe ţáci mají očividně reálnou představu o tom, jak mohou být nejen historické skutečnosti mediálně zkresleny. Ţáci jsou si také vědomi, jakým způsobem na ně samotné média mohou působit a ovlivňovat tak jejich názor. Celkem 100% ţáků v nejazykové skupině je přesvědčeno o tom, ţe média mohou zidelizovat historickou postavu. V jazykové skupině je stejného názoru celkem 77,78% ţáků a ve skupině smíšené 87,5% ţáků. 84

c)

Kolika

ţákům

(%)

z celkového

počtu

napomohlo

sledování

videoukázek z hraného historického filmu Sissi ve vyučování dějepisu k většímu zájmu o historickou postavu Sissi? Tabulka č. 3 JS

NS

ANO

%

NE

%

ANO

%

NE

%

3

33,33

6

66,67

0

0

7

100

ANO

%

NE

%

5

31,25

11

68,75

SS

Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe po shlédnutí filmových ukázek nevzrostl zájem o historickou postavu císařovny Sissi. Výsledky jsou překvapivé, neboť bylo předpokládáno, ţe filmové ukázky vzbudí zájem o danou problematiku. Ne všichni ţáci však projevili naprostý nezájem. U jazykové (33,33%) a smíšené skupiny (31,25%) se prokázalo, ţe zhruba třetina ţáků se po shlédnutí videoukázek z HHF více zajímá o postavu císařovny Sissi. Nutno podotknout, ţe se jedná v obou případech o dívčí část třídy. d) Pro kolik ţáků (%) je shlédnutí hraného historického filmu (HHF) ve vyučování dějepisu přínosem? Tabulka č.4 JS

NS

ANO

%

NE

%

ANO

%

NE

%

6

66,67

3

33,33

5

71,45

2

28,55

SS ANO

%

NE

%

14

87,5

2

12,5 85

Jak bylo předpokládáno, ţáci ocení změnu ve výuce dějepisu. Podle vyučujících je někdy velmi obtíţné udrţet ţákovu pozornost po celou dobu trvání vyučování. V experimentální vyučovací hodině byl při promítání videukázek z HHF Sissi naprostý klid a ţáci se plně soustředili na sledování filmu. Z výše uvedených tabulek také vyplývá, ţe většina ţáků by HHF ve vyučování uvítala.

Kladně odpovědělo 66,67% ţáků

z jazykové skupiny, ze skupiny nejazykové 71,45% a ve smíšené skupině označilo

dokonce 87,5% ţáků HHF ve vyučování dějepisu přínosem.

Proto by dle mého názoru měl být v rámci mediální výchovy do vyučování zařazen. e) Kolik (%) ţáků po shlédnutí videukázky z HHF Sissi ( po přečtení úryvku z románové předlohy k filmu) usoudilo, ţe ţivot historické osobnosti císařovny Sissi byl šťastný ( resp. nešťastný)? Tabulka č. 5 JS

NS

ANO

%

NE

%

ANO

%

NE

%

1

11,11

8

88,89

4

57,16

3

42,84

ANO

%

NE

%

2

12,5

14

87,5

SS

Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe většina ţáků je přesvědčena o skutečnosti, ţe ţivot rakouské císařovny nebyl příliš šťastný. Ţáci často ve svých odpovědích komentovali mimojiné její problémy na vídeňském dvoře, její neshody s tchyní a hlavně potom skutečnost, ţe se Sissi musela učit mnoho věcí, které jsou podle ţáků naprosto zbytečné. Jak výkum prokázal, ţáci jsou k tématu ţivotních osudů velice vnímaví a empatičtí. 86

V jazykové skupině tedy odpovědělo celkem 88,89% ţáků, ţe císařovnin ţivot byl nešťastný. Stejně tak odpovědělo 87,5% ve smíšené skupině. Pouze skupina nejazyková zaujala opačný postoj a 57,16% ţáků je přesvědčeno o šťastném ţivotě Sissi. V tomto případě se opět jednalo hlavně o dívší část třídy. f) Kolik ţáků (%) si uvědomuje určité historické události na základě shlédnutí videoukázek z HHF ve výuce dějepisu (smíšená - kontrolní skupina na základě textu z románové předlohy k filmu)? K výpočtu a analýze výsledků bylo vyuţito otázek číslo 4, 9, 10 a 11 z předkládaného dotazníku. Ty jsou také v tabulce č. 6 seřazeny sestupně, v kolonkách jsou následně uvedeny odpovědi na jednotlivé otázky v (%). Tabulka č. 6 JS

NS

ANO

%

NE

%

ANO

%

NE

%

8

88,89

1

11,11

7

100

0

0

6

66,67

3

33,33

4

57,13

3

42,87

4

44,44

5

55,56

2

28,55

5

71,45

5

55,56

4

44,44

3

42,87

4

57,13

SS ANO

%

NE

%

14

87,5

2

12,5

14

87,5

2

12,5

5

31,25

11

68,75

14

87,5

2

12,5

Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe nejazyková skupina nejlépe zodpověděla čtvrtou otázku (100%). S devátou otázkou dotazníku si nejlépe poradili ţáci ze smíšené skupiny (87,5%), desátou otázku zodpověděla nejlépe skupina jazyková (44,44%). 87

Poslední z otázek v dotazníku byla nejlépe zodpovězena skupinou smíšenou (87,5%). Výsledkem tedy je, ţe smíšená skupina si nejlépe uvědomuje historické události na základě četby úryvků z textu románové předlohy filmu Sissi. Nutno zmínit, ţe testová otázka číslo 11 byla pro ţáky zřejmě značně obtíţná a jen nízký počet ţáků dokázal správně podle mapky určit země patřící k Rakousku- Uhersku. g) Kolik ţáků (%) si uvědomuje sledované skutečnosti zobrazené v ději HHF Sissi? Pro vyhodnocení tohoto problému poslouţily dotazníkové otázky číslo 2, 5 a 7, přičemţ odpovědi na ně a výsledná % jsou sestupně uspořádány v následující tabulce č. 7. Tabulka č. 7 JS

NS

ANO

%

NE

%

ANO

%

NE

%

8

88,89

1

11,11

6

85,71

1

14,29

6

66,67

3

33,33

5

71,45

2

28,55

9

100

0

0

7

100

0

0

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe otázku číslo 2 zodpověděla lépe skupina jazyková (88,89%), u páté otázky měla lepší výsledky skupina nejazyková (71,45%) a v posledním případě - tzn. u otázky deváté - byly obě skupiny 100% úspěšné. Ţáky tedy jednotlivé filmové ukázky zaujaly, vnímali je a na základě sledování videa se lépe zorientovali i v historických událostech, a to

nejen v těch, které byly ve filmu

zobrazeny.

88

h) Kolik ţáků (%) si uvědomuje určité skutečnosti na základě shlédnutí filmu (smíšená skupina na základě úryvků z textu románové předlohy) týkající se postavy císařovny Sissi? Pro vyhodnocení této otázky poslouţily dotazníkové otázky číslo 3, 6 a 8, přičemţ odpovědi na ně a výsledná % jsou sestupně uspořádány v následující tabulce č. 8. Tabulka č. 8 JS

NS

ANO

%

NE

%

ANO

%

NE

%

9

100

0

0

5

71,45

2

28,55

8

87,89

1

11,11

5

71,45

2

28,55

8

87,89

1

6

85,71

1

14,29

11,11 SS ANO

%

NE

%

14

87,5

2

12,5

12

75

4

25

12

75

4

25

Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe nejlépe si skutečnosti o císařovně Sissi zapamatovala skupina jazyková, kde například celých 100% správně odpovědělo na otázku číslo 3. Velmi úspěšná byla také skupina smíšená, nejazykoví ţáci se umístili na třetím místě. Z výsledků se dá usoudit, ţe všichni ţáci si zapamatovali některé informace ze ţivota císařovny Sissi a znamená to také, ţe je videoukázky z HHF zaujaly.

89

Graf č. 1

Graf č. 1 udává průměrnou úspěšnost ţáků na základě pohlaví. Výsledky byly spočítány aritmetickým průměrem podle jednotlivých správných odpovědí ve vědomostní části dotazníku. Z výsledku výzkumu vyplývá, ţe jazyková skupina chlapců (více neţ 49 bodů) byla ze všech zůčastněných skupin ve výzkumu nejúspěšnější a v nejvíce případech správně odpověděla na otázky v dotazníku. Na druhém místě v úspěšnosti stojí skupina smíšená, kde byly dívky (necelých 40 bodů) úspěšnější neţ chlapci. Na následujícím třetím místě se umístily dívky z jazykové skupiny (31 bodů).

7.3 Interpretace Ve své diplomové práci se v rámci didaktiky dějepisu a mediální výchovy zabývám otázkou, zda a jak lze efektivně vyuţít hraný historický film Sissi ve vyučování dějepisu. Tento film se vztahuje k dějinám Rakouska-Uherska, ale jak víme, týká také naší vlastní historie. Hraný histrorický film můţe při správném didaktickém, metodickém a mediálně výchovném vedení dopomoci ţákům k dokreslení určitých historických skutečností a lepšímu pochopení probírané dějepisné látky. Jak výzkum prokázal, ţáci ocení zapojení mediální výchovy do vyučování. Učitelé by se měli snaţit zatraktivnit výuku ţáků pomocí prostředků, jako je např. hraný historický film.

90

právě

Výsledky výzkumu naznačují, ţe se ţáci

mohou lépe zorientovat

v historických událostech a podle výsledků výzkumu si mohou jednotlivé souvislosti také lépe zapamatovat a vzájemně propojit, coţ je dle mého názoru v rámci dějepisu jedna z nejdůleţitějších věcí. V rámci promítání videoukázek je také vhodné ţáky upozornit na jistou manipulaci s divákem ze strany médií. Je dobré poukázat na pasáţe, které jsou zidealizované či historicky nepřesné. Tyto faktory mohou napomoci ke zdravému kritickému myšlení ţáků. Měli by si na základě toho uvědomit, jak mohou média zkreslit jejich vlastní názor ať uţ na historické osobnosti, či jednotlivé historické skutečnosti zobrazené ve filmu. K ověřění výše uvedených hypotéz slouţil pedagogický výzkum, přičemţ bylo vyuţito tradičního didaktického experimentu. Výsledky experimentu potvrdily předpokládaný vyšší

úspěch jazykové skupiny

ţáků. V didaktickém dotazníku odpovídala většina

ţáků jazykové

skupiny naprosto korektně a vyuţila tak také své vědomosti o císařovně Sissi, které nabyli na exkurzi do Vídně, kde navštívili její muzeum. Nejazyková i smíšená skupina přistupovala k vyplňení dotazníku také velmi zodpovědně a rovněţ výsledky ţáků z těchto skupin byly velmi dobré. Dosaţené rozdíly v procentuální úspěšnosti ale bohuţel nejsou příliš významné. Jak experimentální, tak kontrolní - smíšená skupina odpovídala na otázky v dotazníku se zájmem o danou problematiku. Moţný vliv na vyšší výkonnost jazykové skupiny lze objektivně vysvětlit také tím, ţe se jedná o výběřovou skupinu ţáků, na které je kladen vyšší nárok ze strany učitelů a jejich výsledky jsou většinou lepší neţ u ostatních ţáků. Zajisté by tedy měl být brán zásadní zřetel při formulaci obecných závěrů na fakta, jakými jsou malý počet ţáků v obou skupinách, nestandardizovaný kontrolní test (dotazník) a výše zmíněná skutečnost, ţe experimentální skupina je z přibliţné poloviny tvořena jazykovou skupinou. 91

V případě, ţe by byl experiment proveden na více základních školách, nejen pouze na ZŠ Jana Banáka v Brně, byl by také počet zkoumaných ţáků vyšší a výsledky pedagogického výzkumu by byly jistě průkaznější. Závěrem je nutno zmínit, ţe experimentální výuka, za pouţití vhodně sestavených videoukázek z hraného histrckého filmu opírající se o názorné filmové sekvence a vybrané organizační a metodické výukové postupy, se podílela na dosaţení lepších znalostních výsledků ţáků. V tomto případě se dílčím výzkumem naznačilo, ţe nezáleţí na jednotlivých skupinách ţáků. Výsledkem je lepší orientace v historii u všech zůčastněných ţáků. Chtěla bych také poukázat na skutečnost, ţe výzkum mimo jiné prokázal mnohonásobně vyšší aktivitu ţáků ve vyučování, vyšší efektivitu práce a motivaci, hlavně v experimentální skupině. Ţáci jevili mnohem vyšší zájem o probíranou látku Rakouska-Uherska, neţ je obvyklé, a dokonale vnímali jednotlivé videoukázky z hraného historického filmu. Překvapivý je ale také nepředpokládaný výsledek, ţe většina ţáků neprojevil další zájem o historickou postavu císařovny Sissi. Jen pro zlomek ţáků (pouze některé dívky ve všech zúčastněných skupinách) projevil další zájem o císařovninu osobnost. I skupina kontrolní - smíšená pracovala velmi aktivně a svědomitě. Dle mého názoru se v tomto případě ale jednalo o aktivitu podpořenou jistou “změnou“ ve vyučování, které probíhalo pod vedením jiného pedagaga neţ na kterého jsou ţáci zvyklí. Dle mého názoru je didakticky a metodicky vhodně implementovaný hraný historický film ve výuce dějepisu velkým přínosem a měl by být jeho neodmyslitelnou součástí.

92

8. Závěr Cílem diplomové práce s názvem „Císařovna Sissi - červená knihovna i pro školu?“ je jednak zjistit, jak média mohou ovlivnit pohled ţáků na určité historické období a oficiální osobnosti ţijící v něm a ověřit, jaký dopad můţe mít shlédnutí hraného historického filmu na vnímání daného dějinného období. Provedení didaktického výzkumu mezi ţáky osmé třídy předcházelo studium románu (slouţícímu jako předloha k hranému filmu Sissi) a odborné historické literatury zabývající se daným historickým obdobím a ţvotem nejen císařovny, ale všech tehdejších představitelů vládnoucí třídy. Umoţnilo komplexní pohled na danou problematiku. Vyplývá z něj, ţe děj filmu a objektivní historická skutečnost se poněkud liší. Filmový děj i román je pojat víceméně romanticky. Ovšem ověřitelné historické události zobrazené ve filmu se zakládají na pravdě. Projekt ukázal, ţe shlédnutí hraného historického filmu vede ţáky k většímu zájmu o dané historické období a významné osobnosti. Vyplývá z toho, ţe je velmi uţitečné obohacovat výklad v hodinách informacemi o konkrétních dějinných událostech. Souvislost mezi pouţitím didaktických pomůcek ve vyučovací hodině a zvýšení znalostí je přímo úměrná. Ţáci si uvědomili, ţe historie je tvořena reálnými osobami „z masa a kostí“ – nikoli pouze nic neříkajícími pojmy. Ţáci překvapivě - vzhledem k jejich věku - dobře analyzovali moţnost záporného vlivu médií na objektivní skutečnost, coţ svědčí o jejich správné orientaci v současném světě a vlastnímu názoru. Ţáci neprojevili větší zájem o osobnost císařovny Sissi a její aféry, coţ v době dnešního velkého a negativního vliv bulváru je obdivuhodné. Výsledky svědčí rovněţ o myšlenkové samostatnosti kontrolní skupiny. Doufám, ţe bliţší seznámení se s událostmi filmu ţáky povede k většímu uvědomění si souvislostí a společných fází vývoje ČR a Rakouska. 93

Jako velmi významné se ukazuje zjištění, ţe se ţáci médii nenechají příliš ovlivnit ve formování vlastních názorů. Z výše uvedeného vyplývá, ţe zavedení mediální výchovy do hodin dějepisu je velmi přínosné nejen pro ţáky, ale i pro analýzu vyučovacího procesu provedenou pedagogem.

94

9. Seznam pramenů a literatury A. Seznam literatury: BLANK-EISMANNOVÁ, M.: Úděl císařovny Alžběty. Praha 1993. BONĚK J.: Pojetí vzdělávacího oboru Dějepis v RVP GV, také RVP GV.Praha 1999. CARTLAND, B.: Sissi- soukromý život Ažběty, císařovny rakouské. Praha 1992. ČAPEK, V. a kol.: Teoretické a metodické základy didaktiky dějepisu I. Praha 1976. ČORNEJ, P.: Dějiny evropské civilizace I. Praha 1995. DANĚK, O.: Hříčky o královnách. Praha 2008. DUROSELLE, J. B.: Dějiny Evropy. Praha 2005. ELISABETH: Winterlieder. Wien 1887. FERENČÚHOVÁ, M.: „Medzi históriou a mýtom. Aktuality, dokumentárne filmy a ‚hraná fikcia‘. In: Film a dějiny (ed. Petr Kopal). Praha 2005. FILOVÁ, H.: Vybrané kapitoly z obecné didaktiky. Brno 1996. GAVORA, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno 2000. HAMANNOVÁ, B.: Alžběta- císařovna proti své vůli. Praha 1977. HORA, P.: Toulky českou minulostí IX. Praha 2002. HUDECOVÁ, Dagmar: Jak modernizovat výuku dějepisu : výchovné a vzdělávací strategie v dějepisném vyučování. Brno 2007. CHRÁSKA, M.: Metody pedagogického výzkumu. Praha 2007. IGGERS, G. G.: Dějepisectví ve 20. Století. Praha 2002. 95

JANIŠ, K.: Obecná didaktika - vybraná témata. Hradec Králové 2010. JANOVSKÝ, J.: Základy didaktiky dějepisu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. JULÍNKEK, S.: Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu. Brno 1995. JULÍNEK, S. : Základy oborové didaktiky dějepisu. Brno : Masarykova univerzita, 2004. JŮVA, V. sen. a jun.: Úvod do pedagogiky. Brno 1999. KARL MAYR, J.: Das Tagebuch des Polizeiministers Kempen von 1848 bis 1859. Wien 1931. KETTERL, E.: Paměti komorníka císaře Františka Josefa I. Praha 1993. KRÁTKÁ, J.: Audiovizuální edukace jako součást mediální výchovy. Brno 2008. KOMENSKÝ, J. A.: Nejnovější metoda jazyků. Vybrané spisy, svazek III. Praha 1964. KOŘÍNEK, M.: Metody a techniky pedagogického výzkumu. Praha 1970. KRIEGER, K. :Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493). Praha : Argo, 2003. ISBN 80-7203-453-7. KUNZE, M.: Elisabeth. Praha 1995. LABISCHOVÁ, D., GRACOVÁ, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostravská univerzita v Ostravě. Ostrava 2008. LANGER, O.: Tato kniha patří císařovně. Hlas lidu Rakouska. Vídeň 1854. MAŇÁK, J. - ŠVEC, V. (Ed.).: Cesty pedagogického výzkumu. Brno 2004. MAŇÁK, J.: Nárys didaktiky. Brno 1995. MAŇÁK, J.: Stručný nástin metodiky tvořivé práce ve škole. Brno 2001. 96

MIČIENKA, M. - JIRÁK, J. a kol.: Základy mediální výchovy. Praha 2007. MICHAUX, A.: Já, Sissi. Praha 2000. PELIKÁN, J.: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha 2004. PERNES, J.: Evropské dějiny v datech. Praha 2000. PERNES, J.: František Josef I. Nikdy nekorunovaný český král. Praha 2005. PERNES, Jiří. : Pod habsburským orlem. České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století. Praha : Brána, 2006. PODROUŢEK, L. : Integrovaná výuka na základní škole v teorii a praxi. Plzeň : Fraus, 2002. PRŮCHA, J. - WALTEROVÁ, E. - MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. Praha 2003 PRASCHLOVÁ- BICHLEROVÁ, G.: Císařovna Alžběta- mýtus a pravda. Praha 1998, s. 5. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004. SISSI: Báseň Racek, Vídeň 1883. ŠIMONÍK, O.: Úvod do školní didaktiky. Brno 2003. SKALKOVÁ, J.: Obecná didaktika. Praha 1999. SKALKOVÁ, J. a kol.: Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha 1983. STELLNER, F.: Atentát u Ženevského jezera. Praha 1998. SYLVA, C.: Die Kaiserin Elisabethin Sinaia. Neue Freie Presse 25. 12. 1908.

97

ŠTĚPÁNEK, K.: K čemu potřebujeme a využijeme v dějepise hraný film?. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd č. 23, Brno 2010. ŠTĚPÁNEK, K.: Poznámky k tvorbě a ověřování účinnosti dějepisného videozáznamu. In: Formy a metody vyuţití videa ve výchově a vzdělávání. Brno 1992. UNIVERSUM, Nové universum: Všeobecná encyklopedie A-Ž. Praha 2003. URBAN, O.: František Josef I. Praha : Argo, 1999. VERNER, P.: Mediální výchova: průřezové téma. Praha 2007. VOLNÝ, Z.: Toulky minulostí světa VI. Praha 2004. WEISSENSTEINER, F.: Ženy na habsburském trůnu. Praha 2000.

B. Seznam pramenů Elektronické zdroje: Audiovizuální výchova [online]. 1. 9. 2010 [cit. 2011-4-19]. Dostupný z WWW: http://www.vuppraha.cz Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW: www.panovnici.estranky.cz Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.cisarovna-sisi.wz.cz/ Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.video-film.cz/umelec-ernst-marischka Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.cisarovna-sisi.wz.cz/ Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW: http://www.csfd.cz/film/279471-cisarovna-sissi/ Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.cojeco.cz 98

Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW : http://www.romy-schneider.de/sissi Mezipředmětové vztahy [online]. 5. 1. 2008 [cit. 2009-3-23]. Dostupný z WWW: < http://www.rvp.cz/clanek/240>. Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/2108/MEDIALNI-VYCHOVA---UKAZKAZPRACOVANI.html/ Mediální odkazy [online]. 20. 7. 2011. Dostupný z WWW: http://www.nidm.cz/projekty/realizace-projektu Škola médií [online]. 3. 11. 2008 [cit. 2011-1-23]. Dostupný z WWW: .

99

10. Resumé Diplomová práce se zabývá uplatněním hraného historického filmu Sissi jako didaktického prostředku. Jejím, cílem je ověření předpokladu, ţe poznání ţáků na základě audiovizuálních vjemů bude komplexnější. Diplomová práce „Sissi- červená knihovna i pro školu?“ se v první části zaměřuje na historické osvětlení osobnosti císařovny Sissi a poměrů na habsburském dvoře ve Vídni, kde ţila. Druhá část práce nabízí historickou analýzu filmu Sissi. Práce se dále opírá o didaktickou teorii a média, přičemţ hlavní spojnicí obou částí se stala právě císařovna. Praktická část se věnuje didaktickým aplikacím, které by mohly vést k lepšímu zapamatování a osvojení dané látky u ţáků 8. ročníku základní školy. Závěrečnou částí práce se stává pedagogický výzkum, kterým byly zjišťovány konkrétní znalosti ţáků a také vliv médií na ţáky.

Summary The diploma work studies historical movie Sissi application as a didactic tool. Its goal is to verify that student knowledge will become more complex by using audio-visual perceptions. The first part of diploma work "Sissi - library also for school?" is oriented on Sissi`s historical clarification as well as conditions during the Habsburk era in Vienna where she lived. The second part suggests historical analysis of the Sissi Movie. The work is further supported by didactic theory and media while the empress has become the major connectingline. Practical part is devoted to didactic applications that could lead to better understanding of given matter by 8th grade Elementary school students. The closing finishes with pedagogical research where particular student knowledge and media influence was the main subject.

100

11.

Seznam příloh

A.Obrazové přílohy Příloha č.1: portrét císařovny Sissi

Příloha č.2 : dobová fotografie císařovny Sissi

101

Příloha č.3: fotografie císařovny Sissi

Příloha č. 4: fotografie – portrét císařovny Sissi

102

Příloha č. 5: mapa Rakouska- Uherska

B.Textové přílohy Příloha č.1 PRŮBĚH MODELOVÉ VYUČOVACÍ HODINY Část

Fáze

Osnova

Úvod hodiny

organizační

téma, rozdělení skupin

opakovací

Pomůcky

Formy, metody

Portréty osobností, mapa RakouskaUherska

opakovací rozhovor

do

Otázky vhodné k zopakování učiva o Habsburské monarchii, viz. Diplomová práce

motivační

hlavní

závěrečná

expoziční

expozice

fixační

úkoly tématu

expoziční

úkoly k tématu Úkoly- shrnutí

diagnostická

k

103

videopomůcka ,text z románu videopomůcka, , text z románu, autentické fotografie videopomůcka,Text z románu,

Vyprávění, skupinová práce Samostatná práce samostatná práce samostatná práce Samostatná práce

104