Církevní a židovské památky

Církevní a židovské památky OBSAH Hradecko Hradec Králové ............................................................ 3 Hradecko ..................................................................... 9 Krkonoše ............................................................................ 13 Podkrkonoší ......................................................................... 17 Kladské pomezí Kladské pomezí .......................................................... 22 Broumovsko................................................................. 29 Orlické hory a Podorlicko .................................................. 35 Český ráj ............................................................................ 40 mapa ............................................................................. 44-45 seznam turistických informačních center ....................... 46-47 vysvětlivky – slovníček pojmů ............................................ 48

Morový sloup na Velkém náměstí v Hradci Králové

Církevní památky Královéhradeckého kraje Církevní památky budované v průběhu staletí tvoří podstatnou část kulturního dědictví našeho národa. Vznikaly z příspěvků věřících, iniciativy představitelů církví, mnišských řádů a bohaté, zbožné šlechty. Stávaly se dominantami měst, vesnic a ovlivnily ráz a vzhled krajiny, zejména v období baroka. Co vše lze považovat za církevní památky? Jde o poměrně široký pojem, protože do této kategorie nepatří pouze římskokatolické kostely, klášterní komplexy, venkovské kostelíky, poutní místa, drobné kaple či prostá boží muka v krajině, ale také synagogy a hřbitovy či moderní architektura kostelů Československé církve husitské. V neposlední řadě to jsou i objekty, které dnes církve nevyužívají k liturgickým účelům a v minulosti sloužily jako sociální, charitativní či zdravotní zařízení – špitály, hospice, ústavy pro zdravotně postižené osoby – nebo slouží světským, převážně kulturním účelům, a které nejsou v majetku církví. Královéhradecký kraj nabízí z hlediska umělecko historického širokou škálu rozmanitých typů, tvarů a všech výtvarných slohů, počínaje románskými prvky a konče funkcionalistickou architekturou první poloviny 20. století. Prezentuje díla evropsky uznávaných architektů a stavitelů Jana Blažeje Santiniho, Carla Luraga, G. B. Alliprandiho, K. I. Dientzenhofera, z moderních Josefa Gočára; sochařů M. B. Brauna, Řehoře Thényho, J. F. Pacáka a dalších tvůrců; malířů jako byl Petr Brandl nebo Václav Vavřinec Reiner, a dávno zapomenutých štukatérů, řezbářů, zlatníků a ostatních uměleckých řemeslníků. Nejvýznamnější památky, a není jich málo, jsou chráněny zákonem o památkové péči. U většiny z nich může vnímavý turista zhlédnout pouze jejich exteriér. Prohlídky kostelů v době bohoslužeb nejsou příliš vítány, lze je zorganizovat krátce před nebo po nich nebo po předchozí dohodě a ochotném souhlasu příslušného duchovního správce. Informace o konání bohoslužeb lze nalézt na www.diecezehk.cz. Kontakty na administrátory farností jsou tamtéž. V letních obdobích je možné nahlédnout do interiéru lodě některých kostelů z předsíně hlavního vchodu přes bezpečnostní mříž. Bohužel tak zůstane leckdy skryto bohatství vnitřní malířské a sochařské výzdoby, křehká krása štukatérských prací, nádhera vnitřního zařízení – jemné dřevořezby obrazových rámů či kostelních lavic, monumentální varhany, rozmanité tvary svícnů či mešního náčiní. Jejich hodnoty jsou většinou těžko vyčíslitelné,v poslední době se staly předmětem krádeží. Vzhled některých církevních památek není v současné době stále ještě ideální. Poznamenala je doba, časté požáry, neúcta a vandalství v různých obdobích, naposledy v druhé polovině 20. století, židovské památky pak byly poškozeny zejména za německé okupace. Ne vždy se dostávaly peníze na údržbu, a tak byly některé objekty prodány, například synagogy, které nyní slouží jako modlitebny jiných církví. S tímto problémem se v současné době potýká i církev římskokatolická. Odprodala například některé neobsazené fary soukromým zájemcům a snaží se uzavřít problematiku restitucí. Církevní památky nechtějí a ani nemohou být samostatnou tématicky navštěvovanou kategorií, jako například hrady a zámky. Tvoří však neodmyslitelnou součást kulturních hodnot měst a obcí a z tohoto hlediska si zasluhují pozornost turistické veřejnosti. Pro mnohé z nás to jsou místa posvátná, jež vyžadují chvíle tichého rozjímání, hlubokého zamyšlení, nebo jen pouhého obdivu nad uměním a dovedností našich předků. Cílem této publikace není dokumentovat všechny církevní památky našeho kraje. Všímá si jen těch architektonicky nejhodnotnějších, typických pro jednotlivé umělecké slohy nebo výjimečně zajímavých. Proto například upozorňuje jen na nevýznamnější artefakty z oboru sochařství. Měla by posloužit široké veřejnosti jako pomůcka k objevování často opomíjených hodnot.

2

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ

Katedrála sv. Ducha Majestátní gotická cihlová stavba katedrálního kostela sv. Ducha byla založena v 2. polovině 13. století královnou Eliškou Rejčkou. Obdélné trojlodí původní baziliky s presbytářem a věžemi bylo vystavěno patrně do požáru r. 1339. Poté došlo k celkové opravě, dokončení věží a zřízení tzv. královské předsíně s přilehlou sakristií. V letech 1788–1789 proběhly barokní úpravy chrámu a o 100 let později architekt F. Schmoranz přistoupil k náročným stavebním úpravám – regotizaci. Trojlodí má převýšenou střední loď, která pokračuje pětiboce uzavřeným presbytářem, stejně dlouhým jako trojlodí. Po jeho stranách stojí dvě hranolové věže se sedlovými střechami. Kostel nese zevně všechny gotické architektonické prvky (opěráky, lomená okna s gotickými kružbami, portály). V jedné z krypt nacházejících se pod katedrálou měl být údajně pohřben Jan Žižka z Trocnova. Později byly jeho ostatky převezeny do Čáslavi.

Katedrála sv. Ducha s Bílou věží

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Původně jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie postavil v letech 1654–1666 Carlo Lurago. Po požáru roku 1762 byl obnoven královéhradeckým stavitelem F. Kermerem. Kostel byl v 18. století vypleněn pruskými vojáky a po zrušení jezuitského řádu se stal posádkovým kostelem. Interiér byl několikrát renovován. Mimo jiné se zde nachází také obraz glorifikace sv. Ignáce od významného českého barokního malíře Petra Brandla. Kostel není orientovaný, portálem je obrácen k severu do náměstí. K obdélnému prostoru lodi přiléhají postranní otevřené kaple. Průčelí je členěno pilastry, v nikách jsou umístěny sochy jezuitských patronů. Štít s volutami uzavírají po stranách věže. Na jižní straně za presbytářem se nachází prostorná kaple sv. Josefa přístupná též z ulice Na Kropáčce.

Interiér katedrály sv. Ducha

Kaple sv. Klimenta Údajně nejstarší kostel ve městě (připomínán na počátku 12. století). Po poškození požárem byl vystavěn již v gotické podobě. K pozdější gotické kapli byla přistavěna Bílá věž. Gotická kaple byla zbořena a nahrazena v letech 1714–1717 barokní novostavbou nákladem biskupa Jana Adama Vratislava z Mitrovic. Autorství je připisováno J. B. Santinimu. Venkovní půdorys je obdélníkový se zkosenými rohy, vnitřní je elipsovitý. Stavba je uzavřena eliptickou kupolí s lucernou, na jejíž bázi je zlacená papežská tiara. Vstup je přes portál Bílé věže. Havarijní stav kaple byl odstraněn koncem 20. století a počátkem našeho století byla vrácena k liturgickým účelům.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Biskupská rezidence Na místě tří měšťanských domů na Velkém náměstí byla vystavěna počátkem 18. století biskupská rezidence. Palác byl postaven nákladem biskupů Jana Adama a Tobiáše Jana Beckera, jehož erb spolu s mitrou a berlou můžeme nalézt nad vstupním portálem. Přední část do náměstí navrhl M. A. Canevallo, zadní trakt barokní budovy byl dostavěn v letech 1714–1716 dle plánů J. B. Santiniho biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic. Roku 1777 bylo o patro zvýšeno hlavní průčelí. Součástí rezidence, která nepochybně stojí za zmínku, je kaple sv. Karla Boromejského z let 1720–1730. Je čtvercového půdorysu, klenuta se stropním zrcadlem ve štukových rámech s freskou apoteózy sv. Karla Boromejského, na stěnách v medailonech jsou fresky církevních Otců – sv. Petra a sv. Pavla.

Biskupská rezidence

3

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ

Městská hudební síň

Kanovnické domy

Kanovnické domy Řada původně renesančních domů pro členy kapituly při chrámu sv. Ducha, upravovaných barokně podle návrhů J. B. Santiniho jako jednopatrové budovy s bohatě zdobenými štíty. Některé z domů mají gotické jádro (sklepy), dvůr domu č. p. 48 je na jižní straně uzavřen původní gotickou městskou hradbou s gotickými cihlami. Vrch hradby je dostavěn z jiného formátu cihel z pozdější doby.

Kostel sv. Jana Nepomuckého (Městská hudební síň) Byl postaven v barokním slohu v l. 1709–1714 stavitelem Vojtěchem Schneiderem, původně sloužil jako seminární. V r. 1887 byl interiér upraven v beuronském stylu německými benediktiny, usazenými v té době v pražském emauzském klášteře (Na Slovanech). Situován je k severu jako centrála na půdorysu kříže s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jana Nepomuckého. Dnes je využíván jako Městská hudební síň.

Bývalá jezuitská kolej (Nové Adalbertinum) Rozlehlá dvoupatrová budova přiléhající ke kostelu Nanebevzetí P. Marie byla založena již roku 1629. Stavět se začalo na začátku 70. let, ale k dokončení barokního komplexu podle plánu stavitele P. I. Bayera došlo až r. 1710. R. 1775 byla kolej zrušena, v letech 1810–1834 byla upravena dle projektů ing. Lauera v duchu dobového empíru pro vojenské a civilní účely. Areál se rozkládá kolem dvou nádvoří oddělených příčným traktem. Hlavní fasáda do náměstí je v patrech členěna pilastry. V 90. letech minulého století byl objekt restituován církví, která zde po generální rekonstrukci zřídila pastorační centrum Nové Adalbertinum. V současnosti se v budově nachází rovněž hotel, kongresové centrum a restaurace.

Sbor kněze Ambrože Areál Církve československé husitské, komplex kostela, kolumbária, obytných a správních budov (biskupství a fary) z let 1926–1929. Dílo Josefa Gočára ve funkcionalistickém slohu. Kostel s třípatrovou zvonicí a kolumbáriem jsou betonovými stavbami, obytné a správní budovy jsou vystavěny z režného zdiva s betonovou konstrukcí. V roce 1952 byly instalovány varhany podle návrhu Jana Bedřicha Krajse. Tyto varhany jsou jedním z mála dochovaných nástrojů této konstrukce. V kolumbáriu uloženy ostatky dlouholetého starosty a budovatele Hradce Králové JUDr. Františka Ulricha.

Sbor kněze Ambrože

4

Nové Adalbertinum, zcela vlevo kostel Nanebevzetí Panny Marie

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ

Děkanství Budova je připomínána již před rokem 1484. Při faře působila v 15. století nejstarší královéhradecká škola. Dnešní podoba je pozdně barokní, jednopatrová, situovaná za průchodem a menším nádvořím, část klasicistně upravována kolem roku 1780.

Kostel sv. Antonína Poustevníka Na návrší Nového Hradce Králové uzavírá prospekt aleje zdaleka viditelný kostel sv. Antonína Poustevníka, vystavěný v pozdně barokním slohu v letech 1769–1772 hradeckým stavitelem F. Kermerem a tesařem J. Kroupou. Kostel je jednolodní, obdélníková loď i presbytář mají zkosené rohy. Hranolová věž s cibulí završuje severní průčelí. Dnešní podoba je výrazně ovlivněna jeho poslední generální opravou v letech 1990–1991.

Děkanství

Kaple Panny Marie Pomocné (Rožberk) Stojí na Slezském Předměstí v lokalitě Rožberk. Je jedinečnou ukázkou novorománského slohu. Navrhl ji v r. 1910 R. Němec na obdélníkovém půdorysu s půlkruhovou apsidou. Hlavní oltář je dílo sochaře Čeňka Vosmíka, sochu Panny Marie na bočním oltáři zhotovil hradecký sochař Josef Škoda. U kaple je malá kaplička Panny Marie z r. 1709. Kaple, která bývala cílem mnoha procesí, je nyní obklopena sídlištěm z 2. pol. 20. stol.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Byl postaven na Pražském Předměstí v letech 1928–1932 Bohumilem Slámou. Mohutná stavba s dvěma křídly a s hranolovitou věží inklinuje k funkcionalistickému slohu. Z větší části je ukryta v zástavbě okolních domů a z náměstí 28. října je viditelná pouze fasáda průčelí stavby. Uvnitř je rozlehlá loď s pravoúhlým presbytářem. Prostor je zklenut betonovými oblouky a kazetami. Vnitřní zařízení podle návrhu arch. Tomasiho z Dalmácie vznikalo postupně do r. 1938, od této doby má kostel jednotnou formu.

Kostel sv. Antonína Poustevníka

Kostel sv. Jana Křtitele S výstavbou kostela se započalo patrně r. 1521. Tehdy pojal hradecký měšťan Lukáš Forman, jinak Hostovský z Hostovic, úmysl vystavět kostel na památku „mistra Jana Husa, mistra Jeronýma z Prahy a jiných věrných mučedníků českých“. Kostel byl dostavěn v r. 1530. V období protireformace byl přesvěcen a v průběhu staletí několikrát opravován, naposledy rozsáhle koncem 20. století. Prostá dřevěná stavba má téměř čtvercovou loď a trojboce uzavřený presbytář. Kolem kostela obíhá dřevěný ochoz nesený sloupky. U kostelíka se nachází rovněž osmiboká celodřevěná stavba zvonice s oddělenou štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí přecházející do čtvercové zvonové věže, stupňovitě zastřešené. Po zvonu z roku 1583 do zvonice přibyly další dva v letech 1609 a 1847.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

Kostel sv. Jana Křtitele a sousední dřevěná zvonice v lokalitě Hradec Králové – Na Zámečku

Kaple Panny Marie na Rožberku

5

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ

Bývalý klášter minoritů s kostelem sv. Anny a hřbitovem Klášter byl stavěn v Kuklenách pro minority ze zrušeného kláštera na Pražském Předměstí v letech 1777–1784 dle návrhu arch. M. Walcha. V současné době slouží jako domov mládeže ve správě řádových sester salesiánek. Kostel sv. Anny je pozdně barokní architektura rovněž dle návrhu arch. M. Walcha, budovaný souběžně s klášterem. Jednolodní budova na obdélném půdorysu má zevně pravoúhlý presbytář. Jižní průčelí zdobí pravoúhlý portál, nad ním jsou niky s postavami světců – uprostřed sv. Anna s Pannou Marií a po stranách sv. Antonín Paduánský a sv. František Xaverský. Dvouvěží je zdaleka viditelnou dominantou okolí. Kostel sv. Anny zůstal nadále jako farní a část kláštera byla proměněna ve školu. Za kostelem a klášterem je rozsáhlý hřbitov s obřadní síní dle návrhu O. Lisky. Bývalý klášter minoritů s kostelem sv. Anny a hřbitovem v Kuklenách

Kostel Církve českobratrské evangelické Postaven podle návrhu O. Lisky za účasti stavitele J. Fňouka na nároží Nezvalovy ulice v letech 1911–1912. Ojedinělý objekt v secesním slohu s vysokou věží zakončenou helmicí. Prostá vnitřní výzdoba odpovídá liturgickým zásadám evangelické církve.

Husův dům (původně Lutherův)

Kostel Církve českobratrské evangelické

Budova ve funkcionalistickém slohu je dílem královéhradeckého architekta Václava Rejchla z let 1913–1914. Původně sloužila jako modlitebna a shromaždiště věřících církve českobratrské evangelické a vzdělávací centru. Za války ji zabrala okupační správa pro potřeby Hitlerjugend. V roce 1995 zde synodní rada povolila provoz evangelické akademie a biblickou školu. Nyní jsou zde kanceláře různých firem a v přízemí Rokytova výstavní síň.

Rudolfinum (bývalý ústav hluchoněmých) Budova vystavěna na Pospíšilově třídě vystavěna v letech 1901– 1902 pro potřeby ústavu pro hluchoněmé děti. Autorem budovy, navržené na téma barokní palácové stavby, byl stavitel A. Jenčovský. V současné době je budova ve vlastnictví Královéhradeckého kraje.

Borromeum Původně církevní chlapecký internát, nyní Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína. Budova byla postavena z iniciativy biskupa Jana Nepomuka Brynycha V. Weinhengstem v novorenesančním slohu v r. 1902. Husův dům

Rudolfinum, brána a průčelí

6

Borromeum na Orlickém nábřeží

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ

Mariánský sloup Pískovcové sousoší bylo vytesáno a postaveno v letech 1715–1717 jako dík za ústup morové epidemie, která se před tím v Čechách šířila. Autorem je italský sochař Giovanni Battista Bulla, který se prosadil na více místech ve východních Čechách. Podnož této plastiky je tak důmyslně členěná, že vzbudila domněnku o spoluautorství Santiniho. Vůbec poprvé zde byl vyobrazen nový královéhradecký znak – český lev držící písmeno G. Na soklu stojí sochy sv. Anny, sv. Jáchyma, sv. Karla Borromejského a sv. Jana Nepomuckého. Ve výklencích soklu jsou sochy sv. Rozálie a sv. Františka Xaverského. Kolem sloupu je kamenná balustráda, v jejíchž nárožích umístil sochař sochy sv. Václava, sv. Josefa, sv. Šebestiána a sv. Vavřince. Sloup je završen plastikou Panny Marie stojící na zeměkouli, tzv. Immaculaty. V roce 2004 byla památka celkově restaurována.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého Kamenná kašna na Malém náměstí z roku 1772 je zdobena sochou sv. Jana Nepomuckého stojícího mezi dvěma anděly. Pískovcové sousoší zhotovil žák Matyáše Brauna v roce 1718 na náklady císařského rychtáře Jana Fridricha a původně stálo před dnes již neexistující Pražskou branou. Po přenesení na současné místo v roce 1772, byla kolem sousoší vystavěna kašna. V roce 1990 byla vlastní plastika nahrazena zdařilou kopií. Originál byl předán do lapidária Muzea východních Čech. V roce 2000 byla kašna se sousoším restaurována.

Mariánský sloup na Velkém náměstí

Kostelík sv. Mikuláše v Jiráskových sadech (vlevo), interiér (vpravo)

Kostelík sv. Mikuláše Roubený objekt pravoslavné církve z let 1502–1510 stával v obci Habura u Medzilaborců na východním Slovensku. Roku 1710 se dostal do Malé Polany. Svému účelu sloužil až do roku 1915, kdy byl silně poničen za první světové války. Opraven byl až po vzniku Československa, ale od konce 20. let dvacátého století nebyl využíván, protože v Malé Polaně byl postaven kostel kamenný. Kostel byl během května a června 1935 rozebrán a přepraven po železnici do Hradce Králové. V létě 1935 byl kostel umístěn v Jiráskových sadech a po drobných úpravách byl 28. října roku 1935 slavnostně otevřen jako památka padlých československých legionářů za první světové války. V současnosti je kostel majetkem města a slouží pravoslavné církvi. Kostel tvoří třídílná dřevěná budova krytá šindelem. Nad každou částí budovy je věžička, zakončená dřevěnou kopulí. Interiér kostela je bohatě zdoben množstvím obrazů svatých, tzv. ikonostasů. Areál kostela je oplocen původním ohrazením s šindelovou korunou, vlevo od kostela stojí dřevěný kříž se symboly umučení Krista.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého na Malém náměstí

7

HRADECKO / HRADEC KRÁLOVÉ

Bývalý kněžský seminář V místě bývalého královského hradu byl v l. 1706–1714 vystavěn kněžský dům (stavitel Vojtěch Schneider), později kněžský seminář. Renesanční purkrabský dům, který je součástí areálu, byl vystavěn v letech 1585–86. Z původního královského hradu, vybudovaného ve 14. století, se coby součást purkrabství dochovala pouze klenutá síň. V 2. pol. 18. století byl seminář několikrát barokně přestavován F. Kermerem a v detailech byl modernizován až do likvidace v 50. letech 20. století. Nyní je zde Lékařská knihovna Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Bývalý kněžský seminář, nyní Lékařská knihovna LF UK

Bývalý klášter de Notre Dame Zajímavá budova na Pospíšilově třídě byla postavena na přelomu 19. a 20. století. Inspiraci pro návrh stavby našel architekt V. Weinhengst (též autor divadla) ve vrcholné italské renesanci, kterou v členění průčelí poněkud zklidnil příklonem ke klasicismu. Dům byl postaven jako klášterní budova pro řád Školských sester de Notre Dame. Řád byl do města pozván na podzim roku 1858, tedy pět let po založení kongregace. Dnes léčebna dlouhodobě nemocných.

Synagoga

Synagoga

Byla postavena v l. 1904–1905 v secesním slohu s orientálními prvky podle projektu architekta V. Weinzettela. Jedná se o jednu z největších a nejzajímavěji architektonicky řešených staveb svého druhu ve střední Evropě. Kromě vlastního modlitebního sálu byl v budově byt rabína, šamese, domovníka a zasedací síň s archivem. Hebrejský nápis na průčelí hlásá: „V příbytek boží jsme chodili pospolu“. Bohoslužby se zde konaly do 2. světové války, po válce byla ŽNO na krátkou dobu obnovena, na konci 50. let byla pro úbytek věřících zrušena. V l. 1960–2007 v synagoze sídlila Státní vědecká knihovna, která adaptovala interiér pro své potřeby, tudíž není dochován. V průběhu roku 1988 byla provedena generální rekonstrukce celé kopule, byly dodány klempířské prvky z mědi, zhotoveny repliky původních ozdobných prvků a osazena nová židovská hvězda. V roce 2006 byla dokončena obnova fasády za dozoru restaurátora, její rekonstrukce byla vyhodnocena jako jedna z nejlepších za rok 2006. V roce 2007 byla budova navrácena židovské obci v Praze.

Židovský hřbitov na Pouchově

Bývalý klášter de Notre Dame na Pospíšilově třídě, dnes LDN

Nachází se při městském hřbitově na předměstí Pouchov, blízko kostela sv. Pavla. Byl založen roku 1877 a roku 1911 rozšířen na dnešní plochu 3244 m2. Na hřbitově zaplněném zhruba z poloviny se dochovalo okolo 300 převážně novodobých náhrobků. V jeho východním rohu se nachází obřadní sín pro pohřby, někdy také uváděna jako márnice. Byla postavena v eklektickém slohu roku 1930 podle projektu architekta F. Bergera. Na hřbitově se kromě hrobů nachází i pomník obětí nacismu z roku 1950. Hřbitov je pro veřejnost nepřístupný.

Židovský hřbitov na Pouchově, obřadní síň (márnice), hroby

8

HRADECKO

„ Černilov Kostel Nalezení sv. Štěpána Jednolodní kostel, orientovaný k severu je postaven podle plánů Donata Morazziho z Chrudimi v l. 1752–1755. V presbytáři je umístěn hlavní oltář se sochami sv. Štěpána, sv. Petra a sv. Pavla, zdobená kazatelna, pískovcová křtitelnice z roku 1895 a nový oltář. V kryptě je pochován zakladatel kostela Jan František Nejedlý. Rozlehlá obec je pozoruhodná tím, že zde stojí tři kostely – další dva jsou evangelické, neboť zde bývala početná komunita tohoto vyznání.

Černilov, kostel sv. Štěpána

Chlumec n. Cidl., zámecká kaple

„ Chlum / Kostel Proměnění Páně Na východní straně návrší stojí původně gotický kostelík, dvakrát přestavovaný, r. 1740 a později empírově. Tvoří zdaleka viditelnou dominantu areálu bojiště bitvy u Hradce Králové z 3. července 1866. Když v nejbližším okolí kostela bitva rakouských a pruských vojsk vyvrcholila, kostel byl zasažen a poničen. U kostela je hřbitov, na něm válečné hroby a v okolí další památky na bitvu (pruský hřbitov, ossarium, mauzoleum).

„ Chlumec nad Cidlinou / Kostel sv. Voršily Jednu z nejstarších renesančních staveb u nás (ještě s prvky pozdní gotiky) postavil v l. 1536–43 mistr Petr nákladem Jana z Pernštejna jako mohutné síňové trojlodí. Při dostavbě po polovině 16. století byla před západním průčelím vybudována vysoká hranolová věž dokonale architektonicky členěná spolu s obloučkovým renesančním štítem. Počátkem 20. století byla podoba stavby nově upravena Václavem Suchardou.

Chlumec nad Cidlinou, kostel sv. Voršily

Kostel Nejsvětější Trojice Původně románský kostel z roku 1134, na jehož základech vznikla koncem 13. století raně gotická stavba později přestavěná v 16. století, je nejstarší stavbou v Chlumci nad Cidlinou. V interiéru dnes hřbitovního kostela se nachází barokní polychromovaná kruchta ze 17. století.

Kaple Zvěstování Panny Marie Sedmibolestné Drobná centrála byla do podoby s věží a s radiálními přízemními hmotami sakristie a oratoře dokončena r. 1765. Stojí u hlavní přístupové aleje vedoucí k zámku a sloužila Kinským jako rodinná hrobka. Architektonické řešení vede k domněnce o autorství Jana Blažeje Santiniho-Aichla, příp. někoho z okruhu tohoto významného barokního architekta.

Chlumec nad Cidlinou, Loreta

Bývalý klášter Loreta Budova kláštera byla vystavěna v letech 1717–1740 podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky. Okolo kláštera byly rozsáhlé zahrady s barokními sochami, jejichž torza jsou dnes vystavena na nádvoří. Po zrušení kláštera v roce 1786, sloužila budova mimo jiné i jako nemocnice a chudobinec. Nyní je v rekonstruované budově umístěno městské muzeum.

Mariánský sloup Mariánský sloup na náměstí je z roku 1710. Postavit ho dal Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský na oslavu vítězství vojsk císaře Josefa I. a spojenců nad francouzskou armádou Ludvíka XIV. o španělské dědictví. Sloup je dílem sochaře F. M. Katterbauera a v jeho podnoží jsou umístěny sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Josefa a sv. Simeona.

Chlum, kostel Proměnění Páně

9

HRADECKO

Kozojedy, kostel sv. Václava

Loučná Hora, kostel sv. Jiří

„ Kozojedy Kostel sv. Václava Roubená podoba kostela pochází z r. 1689 a je významnou stavbou ze skupiny dochovaných lidových sakrálních staveb raného baroka. R. 1718 byl opraven a roku 1803 omítnut. V r. 1913 na popud Musejního spolku v Novém Bydžově restaurován – strop lodi i presbytáře je prkenný, malovaný. Hlavní oltář a kazatelna z r. 1722 a oba postranní oltáře z r. 1718 jsou barokní, bohatě vyřezávané, ale bez polychromie. Kostel je jednolodní s šindelovou střechou na dřevěných krakorcích. Vedle stojící mohutná dřevěná zvonice, která kostel převyšuje, je vysoká 13 metrů.

Kozojedy, interiér kostela sv. Václava s oltářem a malovaným stropem

„ Loučná Hora Kostel sv. Jiří Roubený barokní kostelík na návsi z let 1778–1782 (vysvěcen již 1780) s dřevěnou zvonicí (v obecním majetku), vybudovanou v r. 1942 jako kopie zvonice původní, byl díky komplexní obnově koncem 20. století zachráněn. Interiér zatím nevyužívaný. Patřil k okruhu lidových barokních omítaných kostelů, jež v sobě skrývají roubenou konstrukci (též Vysočany u Nového Bydžova, kostel sv. Markéty; Měník, kostel sv. Václava a Stanislava). Roubená konstrukce obnažená vinou zanedbávání nebyla znovu opatřena fasádou, zachoval se malý zbytek omítky na podstřešní římse.

„ Měník Kostel sv. Václava a Stanislava Měník, kostel sv. Václava a Stanislava

Trojlodní kostel sv. Václava a Stanislava byl postaven v roce 1686 z trhanic, to jsou ploché úzké desky vzniklé podélným trháním kmene stromu. Jedná se o lidovou architekturu období raného baroka s přežívajícími gotickými prvky (zevně slepé arkády). Dřevěná polygonální zvonice před kostelem je z roku 1689.

„ Nový Bydžov Kostel sv. Vavřince

Nový Bydžov, kostel sv. Vavřince

10

Jedná se o jeden z mála gotických kostelů, který kromě vnitřního zařízení a menších úprav nebyl výrazně barokizován ani regotizován (v ČR ojedinělý a jedinečný jev). Je to nejstarší stavba ve městě. Původně byl zasvěcen Matce Boží (podle Knihy svědomí už v r. 1311). Trojlodní pseudobazilika byla budována od r. 1305 do r. 1311 při vzniku města a poté až do poloviny 14. století. Stavební materiál je kámen s cihlovou křížovou klenbou. Hranolová věž v severním nároží slouží jako vyhlídková. Cenným prvkem je bohatě profilovaný a zdobený gotický portál v západním průčelí.

HRADECKO

Kostel Církve československé husitské – Husův sbor Základní kámen této funkcionalistické budovy byl položen v roce 1926 (J. Hurych) a již v roce 1927 byla budova sboru otevřena. Patří bezesporu k nejzajímavějším novodobým církevním stavbám v českých zemích. Je to obdélná budova s dvojitým středním rizalitem, členěným vysokým řádem pilířů, které probíhají až do zvýšeného podstřešního patra. Nad středem průčelí se zvedá poměrně vysoká hranolová věž s rovným uskočeným zakončením.

Mariánský morový sloup Založen r. 1697 ale celé sousoší v základní podobě vzniklo až v r. 1716 po morové nákaze. Na čtyřboké základně se sochami ve výklencích a na horních rozích je sloup na čtyřbokém soklu zakončený ozdobnou hlavicí a sochou P. Marie Neposkvrněného početí (Immaculatou). Pískovcové sochařské dílo bylo později upravováno (docházelo rovněž k nahrazování starších plastik novými – např. sv. Josef s Ježíškem z r. 1941 od hořického sochaře Karla Samohrda).

Nový Bydžov, kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice Původní luteránský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v l. 1601–1620 a na na počátku 18. století byl barokně přestavěn (dvě věže v západním průčelí, původní klenba nahrazena plochým stropem). Přestavba byla provedena podle plánů mladoboleslavského architekta Mikuláše Rossiho, kamenické práce provedl J. Strouha. Roku 1838 byl kostel opraven (šindelová střecha nahrazena taškami, stržen a znovu vyzdvižen strop kostela). Opravu vedl místní architekt Alois Turek. Někdejší hřbitov se rozkládal na místě dnešního parku.

Synagoga Ve městě žila početná a významná židovská komunita, která zanikla po požáru židovské čtvrti roku 1901. Bohatá náboženská obec postavila již r. 1568 synagogu (dle zmínky z roku 1660 se jednalo o dřevěnou budovu). Po požáru 1719 byla vystavěna nová synagoga již jako zděná. Později byla několikrát upravována. Poslední významná úprava byla provedena v secesním slohu v roce 1902. Další opravy proběhly r. 1985 a v 90. letech 20. století. Od r. 1950 slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické.

Nový Bydžov, synagoga

Starý židovský hřbitov Nachází se asi 400 m JV od náměstí, naproti budově sokolovny (vchod je z Komenského ulice). Po pražském a kolínském hřbitově patří novobydžovský židovský hřbitov k nejstarším v Čechách (založen roku 1520 a rozšířen roku 1735) a patří tak mezi nejhodnotnější židovské památky u nás. Na ploše 5364 m2 je dochováno kolem 1500 náhrobních kamenů, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Řada velmi cenných náhrobků barokního a klasicistního typu s bohatou symbolikou, mezi nimi několik tumb, které jsou postupně restaurovány. (Pozornost si zaslouží i nový židovský hřbitov, který byl založen v roce 1885, a je součástí areálu městských hřbitovů.) Přístupný pouze na vyžádání.

Starý židovský hřbitov v Novém Bydžově

Kostel sv. Jakuba Většího (místní část Metličany) Dominantou obce (dnes součást Nového Bydžova) je jednolodní stavba kostela s protáhlou lodí, která je uprostřed rozšířena a jejíž obvodové zdi jsou konkávně a konvexně zprohýbány. Barokní kostel byl postaven hradeckým stavitelem Františkem Kermerem v letech 1768 až 1775 na místě gotického kostela z 13. století, jehož pozůstatky byly použity při stavbě kostela nového. Na jižní vnější straně Sakristie je umístěn náhrobek Barbory z Klebornu z r. 1825.

Nový Bydžov – Metličany, kostel sv. Jakuba Většího

11

HRADECKO

„ Smiřice Kaple Zjevení Páně – národní kulturní památka ;

Starý Bydžov, kostel sv. Prokopa

Zámecká kaple Zjevení Páně náleží do významné skupiny staveb českého vrcholného dynamického baroka. Autorství je spojováno se jmény Kryštofa Dientzenhofera a Jana Blažeje Santiniho, ale není dosud přesně určeno. Základní kámen stavby byl položen již roku 1699 a dokončena byla kolem roku 1711. Poměrně krátká doba výstavby přinesla ojedinělý, kompaktní, slohově jednotný interiér. Na klenbách centrální oválné stavby jsou nástropní malby od J. K. Steinfelse z doby kolem r. 1713. Hlavní oltář zdobí přední dílo barokního mistra Petra Brandla Klanění tří králů které je (jako součást souboru šesti oltářních obrazů od Petra Brandla a Karla Škréty) od roku 2006 také národní kulturní památkou.

„ Starý Bydžov / Kostel sv. Prokopa Pozdně románský, doložen již 1186, původně dvouvěžový, později přestavován goticky, renesančně a částečně zbarokizován. (Zachovány románské zdi, gotické opěráky a d.) Jedna z mála dochovaných románských památek v kraji souvisí se založením Bydžova. Vzhledem k nedostatku vody bylo nové město založeno roku 1305 jihovýchodně, blíže Cidlině, a Starý Bydžov ztratil svůj význam. Dodnes je jednolodní kostel s mohutnou věží zdaleka viditelnou dominantou krajiny.

„ Třebechovice pod Orebem / Kostel sv. Ondřeje

Smiřice, kaple Zjevení Páně

Pozdně barokní kostel postavený královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem v l. 1767–1771 nahradil původní gotický objekt doložený již 1348 (z původního kostela zůstala zachována pouze věž, která vyhořela v roce 1855 a teprve poté byla nahrazena novou). Obdélníkový půdorys je ukončen půlkruhovým presbytářem. Sakristie a kaple po stranách jsou čtvercového půdorysu. Průčelní hranolová věž má dvě postranní schodiště a je v ní umístěna dvoupatrová kruchta. Portály (hlavní i boční) jsou dotvářeny rokokovou dekorací. Interiér je zdoben malbami Josefa Kramolína z roku 1771. Při kostele fungovalo literátské bratrstvo.

Kostel Božího Těla na Orebu

Třebechovice p. O., kostel Božího Těla na Orebu

Nahradil kapli na místě shromaždiště husitů a pozdější dřevěný kostelík z r. 1528 (zbořen v r. 1826). Současná stavba je novobarokní z r. 1835, o výstavbu se zasloužil národní buditel a místní rodák dr. Jan Theobald Held (jeho mramorová pamětní deska je osazena ve zdi kostela). Kostel je čtvercového půdorysu se zkosenými rohy s připojenou půlkruhovou apsidou. Na západní straně stojí hranolová věž. Na rozsáhlém hřbitově je pohřben i tvůrce slavného třebechovického betléma – Josef Probošt.

Evangelický kostel Novorománská stavba vystavěná církví helvétského vyznání v roce 1877 (1880) je nezvykle umístěna v řadové zástavbě severní fronty náměstí. Budova je dílem stavitele A. Nového z Rychnova nad Kněžnou. V interiéru se nachází mobiliář zhotovený místním řezbářem Janem Podstatou. Vedle bohoslužebných účelů slouží dnes i pro kulturní akce.

Mariánský sloup a sousoší Nejsvětější Trojice

Třebechovice p. O., mariánský sloup

12

Barokní mariánský sloup byl vztyčen v r. 1709, barokní sousoší Nejsvětější Trojice z dílny sochaře Pacáka pak v r. 1749. Jednoduchý sloup se sochou P. Marie nese na podstavci mimo jiné i český nápis „Svatá Maria oroduj za nás nyní i v nebezpečný čas.“ Je připomínkou morové rány, která postihla město v roce 1680, a následně také požáru roku 1695. Později byl několikrát opravován. Rovněž sousoší Nejsvětější Trojice bylo několikrát opravováno. Poslední oprava byla dokončena v květnu 2005.

KRKONOŠE

„ Dolní Lánov / Kostel sv. Jakuba Původně postaven jako malá pohřební svatyně. Poté byl objekt dvakrát rozšířen (1599 a 1603) podle C. Valmadiho. Vznikla tak trojlodní stavba s polygonálním presbytářem, dvoupatrovou věží na jižní straně a na severu se sakristií a oratoří. Kolem kostela obíhá lunetová římsa jako opakovaný příklad typického zdobného prvku stavitele Valmadiho. V plášti věže, postavené v letech 1511–1518, jsou zazděny pozdně gotické kamenné reliéfy. Na hřbitově kolem kostela je umístěna kamenná křížová cesta, dnes již bez obrazů.

„ Dolní Olešnice / Kostel sv. Jakuba Na místě starší stavby byl v roce 1559 postaven nový kostel v přechodném pozdně gotickém a renesančním slohu. Obdélná jednolodní budova byla přestavěna v roce 1589 stavitelem Carlo Valmadim a v 17. století dále rozšiřována (r. 1608 přistavěna věž, r. 1629 přistavěna předsíň). Po obou průčelích kostela obíhá renesanční lunetová římsa zdobená sgrafity s poprsím Krista a dvanácti apoštoly. Sgrafitová rustika a renesanční hřebínkové valené klenby umocňují dojem naprosté slohové čistoty. V interiéru převážně rokokové zařízení z 2. pol. 18. století. Ve hřbitovní zdi zazděna původní renesanční brána z r. 1578. Kostel je jednou z nejvýznamnějších staveb české renesance.

Dolní Lánov, kostel sv. Jakuba

„ Horní Maršov / Kostel Nanebevzetí Panny Marie Na místě původního dřevěného protestantského kostelíka z roku 1568 postavil Carlo Valmadi v letech 1605–1608 nový zděný kostel na náklad Hanibala z Valdštejna v pozdně renesančním slohu. Opakuje zde svůj oblíbený postup – síňové trojlodí. Hranolová věž je situována v západním průčelí. Presbytář i loď jsou sklenuty valeně a hudební kruchta je mimořádně dvoupatrová. Hřbitovní kostel spolu se sousední původně barokní farou, 400 let starou lípou, barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, hrobkou šlechtického rodu Aichelburgů a řadou zajímavých náhrobků tvoří významný historický areál Horního Maršova.

Dolní Olešnice, kostel sv. Jakuba

Dolní Olešnice, kostel sv. Jakuba

Hostinné, kostel Nejsvětější Trojice

H. Maršov, kostel Nanbevzetí P. Marie

„ Hostinné / Kostel Nejsvětější Trojice Nejstarší architektonická památka města je poprvé zmiňována v roce 1270. V období pozdní gotiky a renesance v 16. století vzniklo síňové trojlodí a byla dostavěna dvoupatrová západní věž s ochozem, opatřeným kamenným kružbovým parapetem z r. 1572. Tato dostavba je připisována C. Valmadimu, což je patrné ve spodní části zvonice, která je hranolová, ve druhém a posledním patře polygonální. V postranní kapli sv. Jáchyma jsou umístěny ve zdi vzácné náhrobní kameny příslušníků českého rodu Valdštejnů. Kostel prodělal v poslední čtvrtině 19. století regotizaci řízenou F. Schmoranzem. V těsném sousedství kostela je budova děkanství, rovněž přestavěná v l. 1572–1610 a vyzdobená sgrafity. Na vnitřní straně ohradní zdi okolo kostela je zajímavě řešená křížová cesta.

13

KRKONOŠE

Hostinné, bývalý františkánský klášter s kostelem Neposkvrněného Početí Panny Marie

„ Hostinné Bývalý františkánský klášter s kostelem Neposkvrněného Početí Panny Marie Františkánský klášter v Hostinném je raně barokní stavba z let 1677–1684 postavená Wolfgangem Dientzenhoferem podle plánu pražského stavitele Martina Reinera. V dvoulodním klášterním kostele Neposkvrněného početí Panny Marie se nachází Galerie antického umění. Odlitky antických plastik jsou součástí jedné z nejvýznamnějších evropských sbírek a představují výběr nejlepších děl, která byla v antickém sochařství vytvořena. Do nedávné minulosti chátrající areál byl uspěšně rekonstruován a v roce 2012 oceněn titulem Stavba roku. V historických prostorách kláštera jsou nyní umístěny stálé sbírky městského muzea a rovněž městská knihovna.

„ Rudník Kostel sv. Václava

Rudník, kostel sv. Václava; vnější výzdoba kostela

Kostel je doložen již ve 14. století. V letech 1598–1602 byl renesančně přestavěn patrně C. Valmadim, soudě podle lunetové podstřešní římsy, která obíhá okolo celé jednolodní stavby. Hranolová věž je dvoupatrová s pozdně gotickým portálem a aliančním znakem stavebníka Hanibala z Valdštejna a jeho manželky Kateřiny Berkové. Do stěny presbytáře jsou vsazeny figurální náhrobníky Hanibala z Valdštejna a Mariány Kaplířové ze Sulevic. U kostela se nachází barokní fara z roku 1766 (jednopatrová přízemní stavba s mansardovou střechou) a před farou stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1714.

„ Sněžka Kaple sv. Vavřince

Kaple sv. Vavřince na Sněžce

14

V minulosti Sněžka bývala především poutním místem, jehož nejstarší stavbou je rotundová kaple sv. Vavřince vysoká čtrnáct metrů. V kapli se konaly pětkrát do roka bohoslužby. Tehdy sem přicházely zástupy lidí, na vrcholu stály kramářské a jarmareční boudy. Roku 1771 byla kaple zasažena bleskem, poté zpustla a fungovala jako hospoda a útulek, později byla obnovena a roku 1854 znovu vysvěcena. Každoročně 10. srpna se zde koná tradiční církevní pouť o svátku sv. Vavřince.

KRKONOŠE

Kostel Narození Panny Marie v Trutnově – celkový pohled na město s kostelem

Kostel Narození Panny Marie v Trutnově

„ Trutnov Kostel Narození Panny Marie Počátky kostela spadají do období založení města, přestavován byl na počátku 16. století. Dnešní podoba je výsledkem pozdně barokní úpravy s klasicistními a rokokovými prvky, která proběhla v letech 1756–1782 a je dílem L. Niederröckera. Vnějšek upravil v třicátých letech 20. století architekt J. S. Hoberland. Jednolodní stavba je ukončena zploštělým půlkruhovým presbytářem se třemi páry bočních pravoúhlých kaplí. Hranolová věž stojí na jižní straně lodi.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice Jedenáctimetrový barokní sloup Nejsvětější Trojice je součástí sousoší s osmi postavami světců, umístěných stupňovitě ve dvou okruzích čtvercového podstavce. Sloup nese český, německý a latinský nápis, podle kterého jej nechal postavit trutnovský občan Jan Jiří Najdík. Datum jeho postavení je v latinské verzi textu ukryto v chronogramu (zvýrazněná velká písmena jako římské číslice prozrazují rok zřízení sloupu 1704). V 16. století stával v těchto místech pranýř, u kterého se výjimečně i popravovalo.

„ Temný Důl Kaplička sv. Anny a křížová cesta na Starou horu Cesta vede stejnojmennou osadou Stará Hora, která je jedním z nejzachovalejších souborů lidové architektury Krkonoš s řadou původních horských chalup, kolem kaple sv. Anny, která byla postavena Johanem Benschem a jeho manželkou Elizabetou v roce 1752 a patří tak mezi nejstarší náboženské objekty východních Krkonoš, až na Starou horu. Zde křížová cesta končí u studánky, jejíž voda má podle pověsti léčivou moc. Jednotlivá zastavení pocházejí z roku 1854. Po lesní kalamitě v roce 1966 byla studánka poškozena a cesta sama byla ve 3. čtvrtině 20. století zničena vandaly, kteří strhli všech čtrnáct zastavení a svrhli je do údolí. Rekonstrukce křížové cesty, která byla dokončena v roce 2001, znamenala nejen obnovu všech zastavení, ale i studánky s kaplí sv. Anny. Původní poničené obrazy jednotlivých zastavení křížové cesty od malíře Adolfa Seiferta byly v rámci obnovy nahrazeny netradičně pojatými symbolickými vyobrazeními na smaltovaných tabulích od výtvarníka Aleše Lamra.

Sloup Nejsvětější Trojice v Trutnově

Temný Důl, křížová cesta

15

KRKONOŠE

„ Vrchlabí Klášter augustiniánů s kostelem sv. Augustina Konvent augustiniánů ve Vrchlabí byl založen v roce 1705 hrabětem Maxmiliánem Františkem Felixem Morzinem; stavitel Matyáš Auer z Rakouska. V roce 1712 započala stavba konventního kostela zasvěceného sv. Augustinovi. Od roku 1760 provozovali řeholníci lékárnu. V roce 1881 byla založena klášterní knihovna. V klášterním kostele se nachází rodová hrobka rodu Morzinů. V roce 1895 areál vyhořel a obnoven byl až v roce 1904. Roku 1950 byli augustiniáni v rámci Akce K „vyhnáni“ a klášter byl řádu navrácen v 90. letech 20. století. Řád poté klášter prodal správě KRNAP a areál byl počátkem 21. století rekonstruován – dnes jsou zde expozice Krkonošského muzea a v klášterním kostele se konají koncerty.

Mariánský sloup Vrchlabí, interiér klášterního kostela sv. Augustina

Stávající sloup je (až na část postavy Panny Marie) kopií původního sloupu, který nechali r. 1696 postavit majitelé vrchlabského panství Jan Rudolf z Morzinu a jeho paní Eva Konstancie jako poděkování za ochranu při morové nákaze. Autorem sloupu byl vrchlabský sochař Kristián Puntschuh, kovové doplňky pocházely z dílny místního zámečníka Zikmunda Bandta. Původně stál sloup v blízkosti hlavní ulice. Roku 1896 byl rozebrán a přemístěn na dnešní stanoviště, starý podstavec a sloup nahradily nové prvky. Ze čtyř postav, které sloup obklopovaly (sv. Šebestián, sv. Roch, sv. Rozálie a sv. Jan Nepomuk – světci obdaření mocí chránit před morem), se dochovaly pouze dvě. Sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha se nacházejí v depozitáři vrchlabského muzea.

„ Žacléř / Kostel Nejsvětější Trojice Na místě nynějšího kostela stál dříve dřevěný kostelík. Roku 1677 postavili jezuité kamenný kostel, který byl v roce 1732 barokně přestavěn. V polovině 18. století k němu byla přistavěna loretánská kaple. Kostel je jednolodní s trojbokým presbytářem a monumentálním kamenným portálem, jehož sochařská výzdoba symbolizující svatou Trojici je dílem sochaře J. F. Pacáka. Tento žák Matyáše Bernarda Brauna je rovněž autorem plastické výzdoby interiéru kostela.

Mariánský sloup

Žacléř, mariánský sloup

Žacléř, kostel Nejsvětější Trojice

16

Barokní dílo významného východočeského sochaře Jiřího Františka Pacáka. Postaveno za panování jezuitů roku 1725. Na vrcholu sloupu je umístěna postava Panny Marie, ve střední části, u paty sloupu jsou plastiky světců – sv. Dominik, Bernard a Jeroným v širáku se lvem, v popředí je pak sv. Ignác z Loyoly – zakladatel jezuitského řádu.

Žacléř, okolí kostela Nejsvětější Trojice

PODKRKONOŠÍ

Červená Třemešná, kostel sv. Jakuba Většího

Dvůr Králové nad Labem, děkanský kostel sv. Jana Křtitele

„ Červená Třemešná / Kostel sv. Jakuba Většího Stojí uprostřed hřbitova a je připomínán již k roku 1358. Obnoven byl v 15. a 16. století, věž přistavěna roku 1862. Do té doby stála dřevěná zvonice opodál. Jednoduchý jednolodní kostelík, obdélný s hranolovou věží. Gotický původ připomínají zevně opěráky a hrotitá okna. Ve východní zdi jsou zabudovány renesanční náhrobníky (nejstarší z let 1606 a 1611). Ke kostelu se vztahuje dílo K. J. Erbena – balada Poklad.

„ Dubenec / Kostel sv. Josefa PůvodnÍ pozdně gotický kostel byl založen r. 1343 Hynkem z Náchoda a zasvěcen sv. Václavu. Stavba byla poškozena v době husitských válek a později v roce 1645 za Třicetileté války Švédy zcela zbořena. Nový kostel byl z iniciativy jezuitů z Žírce vystavěn po roce 1660 a v letech 1736–1740 přestavěn a rozšířen v barokním slohu a zasvěcen sv. Josefu. Jednolodní kostel s kaplí sv. Václava a hranolovou věží v průčelí je v interiéru vyzdoben mimo jiné i oltářem, který je dílem sochaře Jiřího Františka Pacáka. U kostela je rovněž fara z roku 1753.

Dubenec, kostel sv. Josefa

„ Dvůr Králové nad Labem / Kostel sv. Jana Křtitele Kostel byl vystavěn z iniciativy manželky krále Václava IV., Žofie Bavorské, ve 14. století v gotickém slohu na místě starší románské basiliky z 13. století. Kostelní věž byla přistavěná roku 1644 a v současné době je vysoká 64 metrů. V letech 1893–1900 byl kostel regotizován podle projektu F. Schmoranze. V dolní polovině věže, na kostelním kůru je tzv. rukopisná kobka, kde Václav Hanka údajně nalezl 16. září 1817 tzv. Rukopis královédvorský. O jeho pravosti se dodnes vedou spory.

Dvůr Králové n. L., kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel Povýšení sv. Kříže Kostel byl první církevní stavbou na území města. Zápis o dřevěném kostele sv. Kříže na Dolním předměstí je z roku 1500. Místo zchátralého dřevěného kostela dala česká královna Marie Terezie v roce 1752 postavit zděný kostel Povýšení Svatého Kříže. Hlavní oltář namaloval na zeď Jan Kramolín z Nového Bydžova. Autor namaloval Ježíšovo ukřižování, v pozadí je město Dvůr Králové nad Labem, jak vypadalo v 18. století.

Mariánský sloup Barokní sloup z r. 1754 od chrudimského sochaře Josefa Procházky vévodí náměstí. Hlavním donátorem byl zdejší rodák, P. Jan Antonín Petera, farář ve Vysokém Chvojně. Kolem sloupu stojícího v kovovém oplocení šest postav světců (sv. Jan Nepomucký, sv. Ignác z Loyoly, sv. Norbert, patron města sv. Jan Křtitel, sv. František Xaverský a sv. Jakub Větší). Na římse podstavce sv. Kosma a sv. Damián, sv. Florián a sv. Vavřinec. Na sloupu socha P. Marie Immaculaty.

Dvůr Králové n. L., mariánský sloup

17

PODKRKONOŠÍ

„ Hořice Kostel Narození Panny Marie

Hořice, kostel Narození Panny Marie

Vrcholně barokní stavba vysoké výtvarné hodnoty na místě dvoulodního gotického chrámu Narození Panny Marie, který roku 1738 vyhořel. V letech 1741–1744 byl vystavěn dnešní kostel podle plánů K. I. Dientzenhofera na půdorysu kříže. Příčná loď je užší a mezi jejím ramenem na severní straně a přední částí podélné lodi je vestavěna věž. Západní průčelí vrcholí trojúhelníkovým štítem s volutami po stranách a reliéfem Madony. Kromě pravidelných bohoslužeb je kostel díky své vynikající akustice využíván k pořádání občasných koncertů nejen chrámové a varhanní hudby. Prostranství kolem kostela vymezené ozdobnou balustrádou se v průběhu doby stalo lapidáriem barokních soch, když jejich původní stanoviště zanikla nebo byla ohrožena stavebními úpravami. Jsou zde umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého, Anděla strážce a Panny Marie s Ježíškem. K hlavnímu (nyní neužívanému) vstupu z Husovy ulice vede nástupní pískovcové schodiště, u něhož je umístěna barokní socha sv. Floriána.

Synagoga

Hořice, bývalá synagoga

Původně dřevěná stavba z let 1726–30 byla v roce 1767 nahrazena stavbou zděnou, která byla po požáru v roce 1859 opravena, zvýšena a opatřena taškovou krytinou. Další větší rekonstrukce budovy proběhla na přelomu 19. a 20. století (slavnostní otevření bylo v roce 1902). V době 2. světové války byla synagoga uzavřena a liturgické předměty z ní byly odvezeny do Židovského muzea v Praze. Při rekonstrukci budovy pro potřeby Církve československé husitské v roce 1952 byly odstraněny veškeré prvky původní židovské výzdoby a zbořena prastará židovská škola. Z původní výzdoby se zachovaly jen pískovcové desky s Desaterem a část dlažby.

Starý židovský hřbitov

Hořice, židovský hřbitov

Založen ve 2. polovině 17. století (první zmínky až 1748). Několikrát byl rozšiřován, naposledy v roce 1818. Hřbitov s četnými náhrobními kameny, z nichž některé jsou výrazně umělecké hodnoty. Bohužel značně poškozené jsou především nejmladší náhrobky. Součástí je také budova márnice (dnes sloužicí jako rodinný dům). Pohřbeni jsou zde údajně i vojáci z napoleonských válek. Svou funkci plnil až do roku 1897, kdy se začalo pohřbívat na novém židovském hřbitově na vrchu Gotthard.

„ Konecchlumí Kostel sv. Petra a Pavla

Konecchlumí, kostel sv. Petra a Pavla

18

Byl postaven na místě staršího gotického kostela (připomínán 1355) v letech 1728–1729 stavitelem D. T. Morazzim z Chrudimi. Je dokladem barokního slohu, jeho umění situovat významné církevní stavby jako dominanty do krajiny. Stavba zvýrazňuje počátek svahu a podle názvu obce konec dlouhého hořického chlumu. Jednolodní objekt charakterizuje hranolová věž s bání v západním průčelí. V interiéru byla na počátku tohoto století instalována křížová cesta, životní dílo nedávno zesnulého východočeského malíře Vladimíra Komárka. U kostela stojí mohyla Viléma Konecchlumského, popraveného r. 1621 s dalšími českými pány na Staroměstském náměstí v Praze.

PODKRKONOŠÍ

Kuks, celkový pohled na areál; socha – alegorie Náboženství

„ Kuks / Hospital Kuks a Braunův Betlém národní kulturní památka ; Kuks samotný je nejvíce proslulý barokními sochami M. B. Brauna a někdejším lázeňským areálem. Na pravém břehu Labe je vystavěna rozlehlá hospitální budova s kamenným kostelem Nejsvětější trojice a skupinou alegorických soch. Stavba budovy kostela byla započata roku 1707 podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Současně s kostelem se stavěly také budovy hospitalu. Pod kostelem se nachází rodinná hrobka Šporků. Autorem hodnotné sochařské výzdoby celého komplexu je Matyáš Bernard Braun se svou dílnou. Symetričnost barokního komplexu dotvářela budova zámku umístěná na protějším břehu, která roku 1896 vyhořela a roku 1901 byla stržena. Betlém nechal F. A Špork vytvořit ve 20.–30. letech 18. století. Autorem je opět M. B. Braun. Jedná se o unikátní sochařskou rezervaci evropského barokního sochařství.

Kuks, křížová cesta 21. století

„ Lanžov Kostel sv. Bartoloměje Jednolodní podélná stavba otočená pětibokým presbytářem na jihovýchod. Z původní románské stavby je dochována loď stavěná kvádříkovou technikou a možná i přízemní část věže. Roku 1684 byl rozšířen o věž a oratoř nad sakristií. V roce 1804 byla přistavěna na jižní straně kněžiště pětistranná kaple sv. Apoleny, kterou dal zřídit František X. rytíř Cecinkar z Birnic jako rodovou hrobku. Rakve z krypty pod oltářem byly v roce 1864 přeneseny do nové rodové hrobky. Další přestavba byla provedena v roce 1804 a úpravy pak v letech 1910 a 1914.

Lanžov, kostel sv. Bartoloměje

„ Lázně Bělohrad Kostel Všech Svatých Jako farní byl připomínán roku 1354. Zpustl ve třicetileté válce. Dnešní podoba je barokní z let 1689–1700, zásluhou stavebníka Bertholda Viléma z Valdštejna. Na výstavbě jednolodní budovy kostela se významnou měrou podílel slavný stavitel Giovanni Santini. Kostel obklopuje hřbitov ohraničený kamennou zídkou, u kostela je vystavěna i fara. V interiéru kostela jsou iluzivně malované oltáře od J. Kramolína. Dále zde nalezneme také oltář od malíře A Mühla a obraz Madony od Václava Březiny. Ve výklenku zdi nalezneme sochu sv. Blažeje a u schodiště sochu sv. Václava datovanou do roku 1774. Kostel prošel v současné době rekonstrukcí a jeho dvoupatrová věž byla osazena novým hodinovým strojem.

Lázně Bělohrad, kostel Všech Svatých

19

PODKRKONOŠÍ

Lázně Bělohrad - Byšičky, kostel sv. Petra a Pavla

„ Lázně Bělohrad (Byšičky) Kostel sv. Petra a Pavla První zmínka o kostelu pochází z roku 1267 a patří tak k nejstarším památkám Podkrkonoší. Z původně románského kostelíka se dochovala jen apsida za oltářem. Obec zanikla za třicetileté války a zbyl z ní pouze kostel, který je nyní výrazně dominantní solitérní stavbou nedaleko města Lázně Bělohrad. Podélná stavba s téměř čtvercovou lodí byla upravována nejprve goticky. Výraznější stavební úpravou prošel kostel v roce 1718. Věž byla přistavěna r. 1850. V letech 1851–1880 žil u kostela poslední z českých poustevníků Augustýn Hoření. Na konci 20. století byla provedena celková rekonstrukce kostela a opravena i křížová cesta vedoucí ke kostelu. U kostela se rozkládá hřbitov, kde je pochován např. hudební skladatel Karel Moor, spisovatelka Leontýna Mašínová nebo herec Jiří Letenský. Byšičky inspirovaly básníka Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile.

„ Miletín Kostel Zvěstování Panny Marie

Miletín, kostel Zvěstování Panny Marie (vlevo) se zvonicí (vpravo) – den; noc

Původně gotický ze 13. stol., později (r. 1607) rozšířen, poté upravován, zejména barokně v letech 1662 a 1766. Při velkém miletínském požáru roku 1846 vyhořel. V 19. století architekt a profesor hořické sochařské školy Antonín Cechner, navrhl nejen novogotickou přestavbu vlastního kostela, ale i kompletní vzhled a uspořádání interiéru. K jednolodní obdélníkové stavbě přiléhá na jižní straně kaple, na severní straně čtvercová sakristie s gotickým portálkem. Loď byla opatřena novogotickými opěráky, lomená okna novogotickými kružbami (původní opěráky a kružby zůstaly jen u presbytáře). Zvonice u kostela je pozůstatkem komendy Řádu německých rytířů.

„ Pecka Kostel sv. Bartoloměje

Pecka, kostel sv. Bartoloměje

20

Barokní stavba v duchu Diezenhoferovy školy postavena na místě původního dřevěného kostela z r. 1384, valdickými kartuzány jako jednolodní s bohatě členěným exteriérem a pestře vyzdobeným interiérem s iluzivními malbami V. Kramolína s výjevy ze života sv. Bartoloměje. Do zdí kostela jsou vsazeny kamenné reliéfy křížové cesty.

PODKRKONOŠÍ

Pecka, mariánský sloup

Pecka, kostel sv. Bartoloměje, křížová cesta

Mariánský sloup Autorem sochařského díla z červeného pískovce z roku 1720, umístěného na náměstí, je kameník F. Petrš. Na vrcholu sloupu socha P. Marie. Na kamenné balustrádě obklopující sloup je osm zdařilých postav světců a světic od neznámého lidového umělce (sv. Josef, sv. Jan Nepomucký, sv. Kateřina, sv. Šebestián, sv. Václav, sv. Vít, sv. Florian, sv. Barbora). Sochařské dílo prošlo několika opravami, naposledy již v tomto století.

„ Nová Paka Klášter paulánů a klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie Tento poutní kostel náleží k významné skupině českých radikálně barokních dientzenhoferovských staveb první poloviny 18. století. Jeho základ byl položen roku 1709, vysvěcen v r. 1724 (dovybaven a znovu vysvěcen pak v roce 1732). Klášter paulánů, jehož byl kostel součástí, byl založen v roce 1655 (stavba byla dokončena v roce 1701). Od roku 1827 slouží budova kláštera jako nemocnice. Vlastní klášterní kostel je jednolodní, neorientovaný, na půdorysu obdélníka, do něhož je vepsáno pět napříč položených elips. Věž je situována stranou při jihovýchodním nároží lodi. Hlavní průčelí je prodlouženo vysokým štítovým nástavcem. Ke kostelu a klášteru vede kryté tzv. Růžencové schodiště z roku 1737. Po stranách schodiště byly v minulosti umístěny obrazy s výjevy ze života P. Marie. V současné době se tyto obrazy nacházejí v klášterní chodbě.

Nová Paka, kostel Nanebevzetí Panny Marie s Růžencovým schodištěm

Kostel sv. Mikuláše Řeckokatolický kostelík pocházející původně z přelomu 17. a 18. století přivezl roku 1930 otec současného majitele, pan Oto Kretschmer, z Opavy na Podkarpatské Rusi. Kostel byl původně zamýšlen jako místo pro umístění rozsáhlé sbírky sakrálního umění pana Oto Kretschmera, a to jak plastik od 14. do 19. století, tak ucelené sbírky sakrálních obrázků na skle. Později byla do schránky pod oltářem umístěna urna bratra současného majitele a postupně urny ostatních členů rodiny. Po roce 1989 kostel získali zpět v restituci potomci pana Oto Kretschmera. Kostel nechali znovu vysvětit a propůjčili církvím řecko i římskokatolické.

Nová Paka, kostelík sv. Mikuláše

„ Žireč / Kostel sv. Anny a jezuitská rezidence Bývalý konventní raně barokní kostel byl vysvěcen r. 1703, jeho stavba započala však již roku 1668. Kostel je jednolodní se dvěma nízkými hranolovými věžemi. Prostor je rozšířen pěti kaplemi, z toho tři jsou v křídle po celé délce severní strany lodi. V druhé polovině 17. století byla zřízena i jezuitská rezidence, která byla po zrušení řádu r. 1773 přeměněna na zámek. V bývalé jezuitské rezidenci (zámku) má nyní sídlo Domov sv. Josefa, největší středisko Oblastní charity Červený Kostelec.

Žireč, kostel sv. Anny

21

KLADSKÉ POMEZÍ

„ Boušín Kostel Navštívení Panny Marie Původně gotický kostelík je připomínán jako farní již k roku 1350. Za husitských válek zpustl a byl až v letech 1682–1692 přestavěn nákladem majitele náchodského panství Vavřince Piccolominiho. Vnitřní vybavení kostela většinou nové. Na hlavním oltáři je vzácný obraz Navštívení Panny Marie z roku 1856. Jeho autorem je akademický malíř Gustav Vacek, rodák z Červeného Kostelce. Kostel stojí vysoko nad řekou Úpou na jejím pravém břehu a je znám rovněž z knihy B. Němcové Babička.

Piccolominoho kaplička Boušín, kostel Navštívení Panny Marie

V blízkosti Slatinského mostu nedaleko Boušína stojí jednoduchá výklenková kaplička z konce 17. století. Dle kroniky obce Slatina nad Úpou jel tudy kníže Vavřinec Piccolomini na poutní slavnost do Boušína a pod jeho kočárem se prolomil most přes Úpu. Na památku šťastného přežití nehody pak kníže nechal postavit kapličku.

„ Bohuslavice nad Metují Kostel sv. Mikuláše s kostnicí

Piccolominiho kaplička u Boušína

Kostel byl založen pravděpodobně v době založení obce po roce 1200, ale je zmiňován již v roce 1100 jako stavba v románském slohu bez věže. Na gotický kostel byl přestavěn v letech 1359–1373. V roce 1687 prošel stavebními úpravami, zůstal však jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem. Sousední kostnice je barokní z roku 1777, čtvercová se zaoblenými nárožími. Zděná hranolová zvonice s pozdně renesančním portálem a zakončená dřevěnou helmicí pochází z let 1605–1613 stojí u západního průčelí kostela.

„ Černčice Kostel sv. Jakuba

Bohuslavice n. M., kostel sv. Mikuláše

Černčice, zvonice

22

Datum postavení kostela přesně znám není, předpokládá se, že se tak stalo v průběhu 14. století. Kostel je postaven v gotickém slohu, jehož prvky jsou patrné na vstupním portálu, oknech a klenbě presbytáře. V roce 1580 byl odstraněn původní dřevěný strop a nahrazen cihelnou klenbou s omítkou, současně byla provedena vestavba empory na pískovcových pilířích. Sakristie byla přistavěna v roce 1617. Dalšími úpravami prošel kostel po roce 1846 (zřízení nového vstupu, výměna šindelové střechy za taškovou). Na počátku 20. století byla střecha kostela doplněna o sanktusník. V interiéru se nachází např. cínová křtitelnice z roku 1585 a rovněž oltářní obraz z roku 1663. Poslední rekonstrukce kostela proběhla na počátku tohoto století. U kostela se nachází hřbitov.

Černčice, kostel sv. Jakuba

KLADSKÉ POMEZÍ

Zvonice Zvonice z roku 1613 je situována v prostoru hřbitova jihovýchodně od kostela. Hranolová stavba o čtyřech patrech je členěná římsami a v nárožích zdobena rytým a malovaným kvádrováním. Střecha zvonice je mansardová. Nad vstupem je vytesán erb tehdejšího majitele novoměstského panství – Rudolfa ze Stubenberka. Zvonice původně nesla zvony z let 1516, 1620 a 1677, které však byly za války zrekvírovány.

„ Červený Kostelec Kostel sv. Jakuba Většího Jednolodní kostel s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem byl vystavěn v druhé polovině 17. století. Jeho interiér zdobí mimo jiné vzácná křitelnice z roku 1555 a barokní vedlejší oltáře a kazatelna. K hlavnímu vchodu v průčelí vede široké kamenné schodiště s dvěma pískovcovými plastikami, sv. Václavem (1929) a sv. Ludmilou (1933). Obě plastiky jsou dílem červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky. Původně měl mít kostel dvě samostatně stojící věže, ale dostavěna byla pouze jedna z nich, která slouží jako zvonice. Druhá plánovaná samostatná věž zůstala nedostavěna a jsou v ní uloženy kosti z původního hřbitova u kostela, na který se přestalo pohřbívat roku 1821.

„ Česká Skalice Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Červený Kostelec, kostel sv. Jakuba Většího

Původně gotická stavba ze 14. století byla přestavěna v roce 1725 barokně na náklad hraběnky Anny Viktorie Piccolomini. Poslední celková úprava i s vnitřním zařízením se uskutečnila roku 1905. Kostel je jednolodní s obdélníkovým trojboce zakončeným presbytářem s oratoří v patře na jižní straně a s tzv. černou kaplí na protilehlé straně presbytáře. Západní průčelí nese tabulový štít zakončený trojúhelníkovým nástavcem. Kaple sv. Kříže a hranolová věž jsou situovány na severní straně lodi, předsíň je na straně jižní. V interiéru kostela je třeba upozornit na cínovou křtitelnici z roku 1490 a na varhany z roku 1738 od Sebastiana Staudingera z Andělské Hory u Bruntálu (mají původní skříň, ale jsou ve špatném stavu). Pod kostelem jsou hrobky rodu Straků z Nedabylic a majitele studnického panství Zikmunda Joachima Šmídla. U bočního vchodu do kostela je náhrobek Josefa Myslimíra Ludvíka.

Stará fara Jednopatrová budova se šindelovou valbovou střechou a s nástupním dvouramenným schodištěm byla postavena roku 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Na počátku 19. století byla postavena nová fara a budova původní fary poté sloužila jako obydlí duchovních výslužbě (bydleli zde i dva významní buditelé, František Hurdálek, zakladatel českoskalických Jiřinkových slavností, a Josef Myslimír Ludvík, známý kronikář Náchodska). Po roce 1948 sloužila jako sociální bydlení pro seniory. V roce 1975 zde bylo umístěno místní Muzeum Boženy Němcové (národopisné sbírky a zbrojnice z prusko-rakouské války v roce 1866), a to až do roku 1992, kdy byla budova opět vrácena církvi.

Česká Skalice, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Mariánský sloup Na Husově náměstí upoutá pozornost mariánský sloup z počátku 18. století. Na vysokém pseudokorintském pískovcovém sloupu stojí pozlacená socha Panny Marie na zeměkouli a hadu. Na podstavci sloupu jsou pískovcové reliéfy světců: sv. Florián, sv. Vít, sv. Jan Křtitel a sv. Josef a letopočty s iniciálami „1825. W.W. 1889“. Druhý letopočet připomíná pravděpodobně rok opravy sloupu.

Česká Skalice, stará fara

23

KLADSKÉ POMEZÍ

Hronov, kostel Všech Svatých

Hlavňov, Hvězda

„ Hlavňov Kaple Panny Marie Sněžné (Hvězda) Kamennou barokní kapli na hřebeni Broumovských stěn, 4 km severovýchodně od Police nad Metují, nechal postavit v letech 1732–33 broumovský opat Otmar Zinke dle návrhu K. I. Dientzenhofera. Stavba o půdorysu pěticípé hvězdy stojí na místě, kde dal opat Tomáš Sartorius v roce 1670 vztyčit dřevěný kříž s pozlacenou plechovou hvězdou. V roce 1786 byla kaple zrušena a znovu opravena a posvěcena pak byla až v roce 1853. Na kapli navazuje kamenný ochoz, ze kterého je pěkný výhled (orientaci usnadňuje kovová deska na zábradlí). U kapličky stojí dřevěná chata z 19. století postavená ve švýcarském slohu a fungující dnes jako restaurace. Jaroměř, kostel sv. Jakuba Apoštola

„ Hronov Kostel Všech Svatých Kostel stojí na mírném návrší severně od náměstí. Původně gotická stavba zpustla za třicetileté války. V první čtvrtině 18. století byl kostel obnoven, zároveň prodloužen a zbarokizován, jako jednolodní s pětibokým presbytářem. Štít v západním průčelí stojí na nízké atice a je zakončen trojúhelníkovým nástavcem. Pozoruhodná je masivní bedněná zvonice, stojící samostatně jihozápadně od kostela na hřbitově. Pochází z roku 1610, je hranolová, zděná s dřevěným podsebitím. Původní zvony umístěné na zvonici byly zrekvírovány v roce 1757.

„ Jaroměř Kostel sv. Mikuláše

Mariánský sloup v Jaroměři

24

Stavbu kostela sv. Mikuláše, jehož počátky lze datovat do první čtvrtiny 14. století, ovlivnil od r. 1404 řád augustiniánů – kanovníků, který sem přenesl z Prahy své dílo a zřídil proboštský a klášterní dům. Výstavbu rozměrného cihlového chrámu přerušily husitské války, proto k zaklenutí halového trojlodí došlo až začátkem 16. století. Roku 1590 byla postavena před západním průčelím renesanční předsíň. Na obnově kostela na počátku 20. století se vedle Josefa Mockera podílel rovněž Kamil Hilbert a namísto halového trojlodí získal v této době kostel podobu pseudobaziliky. Kostel má polygonální závěr se třemi opěrnými pilíři. Ke kostelu přiléhá barokní budova děkanství z roku 1786 a zvonice s bránou, kterou ve středověku procházela tzv. polská cesta. Ač si kostel zachoval převážně gotické tvarosloví, jeho výzdoba je barokní. Ve východní části suterénu jižní lodi se nachází krypta, v níž jsou uloženy mumifikované ostatky jaroměřských měšťanů z 18. století.

KLADSKÉ POMEZÍ

Jaroměř, kostel sv. Mikuláše; interiér kostela s hlavním oltářem

Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola (Jakubské Předměstí) Kostel, který je připomínán již k r. 1374, byl v 16. stol. byl pozdně goticky přestavěn. Následně byl upraven barokně, pozdně gotické protály se však dochovaly. Hlavní portál, jehož originál je v depozitu muzea a boční na jižní straně je datován 1530. Pozůstatkem pozdně gotických úprav jsou rovněž hrotitá okna a ze stejné doby pochází také trámový strop lodi. Presbytář je zaklenut vzácnou hvězdovou klenbou. Kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov (dnes tuto skutečnost připomíná pomníček M. S. Patrčky, zakladatele prvního kouzelného divadla v Čechách).

Mariánský sloup Nachází se na náměstí Čsl. armády. Je datován léty 1722–27 a patří mezi vrcholné barokní plastiky tohoto typu. Autorem je M. B. Braun, který se v Jaroměři oženil, a jeho neméně významný pomocník Řehoř Thény. Pestrá výzdoba začíná v dolní části sousoší. Na nároží jsou sochy sv. Floriana, sv. Ignáce a sv. Jana Nepomuckého, dále reliéfní výzdoba (znak Jaroměře, reliéfy sv. Rodiny a sv. Mikuláše). Nad nimi na římsách sochy sv. Jana Křtitele, sv. Štěpána a sv. Jakuba a další reliéfy – Obětování v chrámu, Navštívení P. Marie a Nanebevzetí P. Marie. Na římse obelisku pak alegorie Víry. Sloup je završen sochou Panny Marie.

Josefov, kostel Nanebevstoupení Páně

„ Josefov Kostel Nanebevstoupení Páně Kostel byl postaven v empírovém slohu v letech 1805–1810 podle projektu Ing. Heinricha Hatzingera a hraběte Julia D´Andreise. Projekt byl prakticky beze změn použit i v současně budovaném kostele Vzříšení Páně v pevnosti Terezín. Nad portálem průčelí kostela jsou na počest císaře Františka II. písmena F II MDCCCV. V sakristii kostela je cenný obraz Večeře Páně od G. Hallera (1747) ze zrušeného románského kostela sv. Jiljí v Plesu, který musel ustoupit stavbě pevnosti Josefov.

„ Krčín Zvonice Velmi štíhlá stavba zvonice s přesahujícím dřevěným zvonovým patrem vysazeným na krakorcích, zakončená jehlancovou, mansardovou střechou, je umístěna v blízkosti kostela sv. Ducha. Přízemí zvonice je nepatrně širší, v rozích jsou ještě rozšířené opěráky. Stavba nese znaky gotického i renesančního slohu. Ve zvonici můžeme spatřit dva zvony, sv. Jiří z roku 1558 a sv. Duch z roku 1605.

Krčín, zvonice

25

KLADSKÉ POMEZÍ

„ Náchod Kostel sv. Vavřince Gotický kostel byl založen roku 1310. V letech 1570–1578 za Albrechta ze Smiřic došlo k přestavbě pod vedením italského stavitele Baltazara. Stavba uprostřed náměstí je typická svými dvěma věžemi po stranách, které se lidově na nazývají Adam a Eva a jsou osazeny šesti zvony. Současný vzhled obou věží kostela pochází z doby po požáru roku 1663, kdy byly sníženy a opatřeny dnešní dřevěnou nástavbou. Kostel je jedním z mála v Čechách, kolem kterého nikdy nevznikl hřbitov (ten byl a je u původního kostela sv. Jana Křtitele na Starém Městě).

Děkanství

Děkanství v Náchodě

Nová farní budova na náměstí byla postavena kolem roku 1566, roku 1652 přestavěna a r. 1727 byla na nových základech vybudována dnešní stavba obdélného půdorysu. Její okapová římsa přechází do průčelí, kde ve střední ose tvoří segment, ve kterém je štukový oválný rám a v něm barevná freska P. Marie mezi andílky. Nad korunní římsou je pak trojúhelný štít završený segmentem. V budově děkanství působili vynikající osvícenští kněží, např. Josef Regner zvaný P. Pavlovický z Jiráskovy kroniky „U Nás“.

Sloup Nejsvětější Trojice a Mariánský sloup Figurální kompozice nejsvětější trojice stojí na sloupu s pseudokorintskou hlavicí a hlavami andílků. Sloup je hladký. Ve spodní části sloupu jsou vysoké reliéfy s vyobrazeními světců (sv. Maří Magdalény, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie). Podstavec doplňuje čtvrcený znak rodu Piccolomini. Sloup je ohraničen kamennou balustrádou. Socha P. Marie stojí na jednoduchém sloupu s entazí zakončeném pseudokorintskou hlavicí. Ve spodní části sloupu jsou vysoké reliéfy s vyobrazeními světců (sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie). Obě barokní sochařská díla (Nejsvětější Trojice z 18. století a mariánský sloup z konce století sedmnáctého) se nacházejí na náměstí.

Starý židovský hřbitov

Náchod, sloup Nejsvětější Trojice

Byl založen v jižní části města (asi 500 m jižně od náměstí) asi v druhé polovině 16. století. V letech 1630 a 1661 byl rozšiřován (v roce 1661 bylo postaveno obydlí hrobníka a také špitál). Užíván byl do roku 1925. V roce 1943 zdevastován a dále chátral i po 2. světové válce. Některé stély byly později přeneseny na nový hřbitov (v těsné blízkosti městského hřbitova). Dnes je zde pouze upomínkový kámen, na pozemku za dochovanou obřadní síní s přízemním hrobnickým domem z roku 1661 je uloženo několik neidentifikovatelných úlomků náhrobků.

Náchod, kostel sv. Vavřince se sloupem Nejsvětější Trojice; interiér

26

KLADSKÉ POMEZÍ

Nové Město nad Metují, kostel Nejsvětější Trojice – panorama města s kostelem

„ Nové Město nad Metují Klášter Milosrdných bratří s klášterním kostelem Narození P. Marie a kaplí Loretou Klášter Milosrdných bratří byl založen v roce 1692 majitelem panství Jakubem z Leslie a důvodem byla snaha odčinit vinu rodu za vraždu Albrechta z Valdštejna. Součástí kláštera měl být i špitál. Z vídeňského konventu Milosrdných bratří přišel v roce 1696 kněz Martin Hinterhofer ještě s dvěma bratry. Zahájili přestavbu obytné budovy a rozšířli ji. K pobožnostem jim byla přidělena kaple Loreta, do které byla v roce 1750 umístěna barokní lékárna (v současnosti je její část umístěna v muzejní expozici novoměstského muzea). Klášterní chrám zasvěcený Narození P. Marie byl vystavěn v letech 1767–1769. Dne 15. srpna 1840 v něm hrál houslové sólo při mši svaté tehdy šestnáctiletý Bedřich Smetana, který do Nového Města jezdíval k příbuzným. Zpěvem ho doprovázela jeho sestřenice a první velká láska Louisa Smetanová, pro kterou ve stejném roce složil známou Louisinu polku.

Kostel Nejsvětější Trojice Zahajuje blok domů z jižní strany náměstí, přičemž je pevně srostlý s domem čp. 1227 (v době založení města zde byl dřevěný obytný dům). Kostel by postaven na popud městské rady v l. 1513–19, neboť doposud využívaný kostel v Krčíně pro svou vzdálenost přestal vyhovovat. Po požáru r. 1526 byl přestavěn (vestavěna empora, zahájena stavba věže). Věž kostela má ochoz a je kryta helmicí. Dříve byl ve věži příbytek hlásného. Na konci 16. století bylo přistavěno kryté schodiště na kůr a uvnitř byl kostel prodloužen pod první patro sousedního domu. Další úpravy kostela proběhly v 19. století. Vnější plášť kostela byl do dnešní podoby upraven v r. 1896. Vnitřní zařízení kostela pochází většinou ze 17. století. Nástropní fresky v interiéru jsou z r. 1777. Poslední výmalbu kostela v r. 1886 provedl malíř Haněk z Nového Hrádku. Opravován byl ve 20. letech 20. století a poslední oprava proběhla v r. 2002.

Nové Město nad Metují, klášterní kostel Narození P. Marie

Kostel Všech Svatých Původ goticko-renesančního kostela se klade do 60. a 70. let šestnáctého století, kdy byl vystavěn z iniciativy husitů především na náklady obce a z menší části i dobrodinců. Údajně byl nazývaný kostelem Proměnění Pána Krista na hoře Tábor nebo Proměnění Krista. V roce 1821 podstoupil opravu a následně při rekonstrukci přestavěn zhruba do dnešní podoby v letech 1867–70. Ke kostelu přiléhá hřbitov z r. 1555. Nacházejí se na něm kněžské hroby, hrob rodiny Smetanovy (širší rodina otce Bedřicha Smetany) a vedle kaple-márnice část s hroby Milosrdných bratří (zřejmě zejména po zrušení hřbitova u kláštera).

Nové Město nad Metují Hřbitovní kostel Všech Svatých

27

KLADSKÉ POMEZÍ

„ Nové Město nad Metují / Mariánský sloup a sloup se sousoším Nejsvětější Trojice Obě skulptury umístěny na centrálním Husově náměstí. Rovněž barokní sloup se sochou P. Marie pochází z roku 1696 a vznikl jako poděkování přeživších po morové epidemii (byl vyzvdvižen asi 15 let po této události). Barokní sloup se sousoším Nejsvětější trojice z roku 1767 pak vznikl jako poděkování za ukončení sedmileté války (opravován 1837 a poté 1879). Během opravy v roce 1879 byly k oběma památkám přistavěny nové pískovcové schody a obě sochy byly pozlaceny.

„ Slavoňov Kostel sv. Jana Křtitele – národní kulturní památka ;

Nové Město nad Metují, mariánský sloup

Roubený jednolodní kostel vznikl v dnešní podobě r. 1553. Původně byl kostel zasvěcen svatému Martinovi, později bylo zasvěcení změněno na svatého Jana Křtitele a současně byl instalován nový oltář sv. Jana Křtitele. Půdorys stavby je tvořen nepravidelnou obdélníkovou lodí, se zúženým kněžištěm orientovaným na východ. Naproti kněžišti je přes celou šířku kostelní lodě vystavěn kůr s varhany. Ve vstupu do kostela je předsíň se sníženým stropem, přistavěná roku 1705. Střecha kostela je valbová, stupňovitá, pokrytá šindelem. Ve vrcholové části stavby je malá zvonička opatřená zvonem. Původní nástěnné malby v kostele byly během staletí přemalovávány a dokonce i zabíleny, ale po rekonstrukci v letech 1970 –1974 byly opět obnoveny. Do areálu se vchází skrze hranolovou zvonici, která je ve spodní části zděná a je začleněna do ohradní zdi (vzorem pro tuto stavbu byla zvonice v nedalekém Krčíně). V rámci areálu se nachází rovněž je rovněž přízemní roubená stavba márnice vystavěná na čtvercovém půdoryse.

„ Stárkov / Mariánský sloup Je umístěn na náměstí a je datován do roku 1726. Sloup na čtyřúhelném postamentu je zakončen korintskou hlavicí. Na vrchu sloupu stojí na podstavci socha Panny Marie Immaculaty. Plastika byla zhotovena kamenickým mistrem Josephem Antonem Schreyerem na náklady obce.

Křížová cesta

Stárkov, farní kostel sv. Josefa Pěstouna

Nechal ji zbudovat městský radní Johannes Schroll v roce 1755. Jednotlivá zastavení jsou tvořena kamennými bloky z šedého pískovce. Na nich jsou reliéfy, které vytvořil Bartoloměj Heinrich z Litomyšle. Cesta vychází od městského hřbitova a vede na kopec ke kapli Čtrnácti svatých pomocníků. Nápis na úvodním zastavení zní: „Vám, kteří jdete s bolestí v duši touto cestou, zpytujte, zda ta vaše je tak velká, jako ta má.“.

Slavoňov, kostel sv. Jana Křtitele

28

Slavoňov, interiér kostela sv. Jana Křtitele

KLADSKÉ POMEZÍ / BROUMOVSKO

Farní kostel sv. Josefa Pěstouna Kostel stojí na okraji svahu a ke hlavním vstupním dveřím vedou kamenné schody. Nad vstupem je hluboká nika se sochou sv. Josefa. Původní dřevěný kostel z roku 1321 byl zasvěcen sv. Barboře. Na jeho místě byl postaven současný barokní kostel. Po požáru v roce 1668 ho tehdejší farář Zachariáš Ruther nechal zesílit opěrnými pilíři. Věž byla přistavěna v roce 1765. Z boku kostela jsou vsazeny náhrobní kameny Čertorejských z Čertorej. Uvnitř kostela je pak jejich rodová hrobka.

Fara Budova stojící pod kostelem pravděpodobně pochází z r. 1581, později byla upravována (Stárkov v roce 1622 vyhořel). Dnešní podoba pochází z r. 1660. Uvádí se jako nejstarší světská stavba ve východních Čechách. Stavba na obdélníkovém půdoryse je dvoupodlažní, převážně roubená. Přízemí je částečně zděné a podsklepené. Zastřešení je provedeno mansardovou střechou. Součástí areálu fary je stodůlka se sedlovou střechou vyzděná z lomového kamene a rovněž maštale a kočárovna.

Stárkov, křížova cesta

„ Malé Svatoňovice / Kaplička Sedmi Radostí Panny Marie a kostel Sedmi Radostí Panny Marie – poutní místo ; Vznik poutní tradice souvisí se zdejší studánkou vyvěrající ze země sedmi prameny. Roku 1715 prý majitel pozemku zavěsil sošku Panny Marie s Ježíškem na suchou třešeň nad pramenem. O pět dní později byl vodou a motlitbou zázračně vyléčen chromý epileptik Dröschel ze Slavětína. Pověst o zázračném uzdravení se rychle rozšířila a přivedla k prameni mnoho poutníků. Vyrostly zde lázně, dřevěná kaple a roku 1737 i poutní kostel. Mariánská studánka má dnes podobu studniční kaple při kostele s vodní nádrží a mozaikovou výzdobou. V její blízkosti jsou ještě kaple Panny Marie Lurdské a sv. Tadeáše. Další kaple Sedmi radostí Panny Marie, křížovou cestu a Boží hrob najdeme v Mariánském sadu z roku 1893. Malé Svatoňovice, rodiště Karla Čapka, jsou dnes lázeňským, poutním a výletním místem klidu a odpočinku.

Stárkov, fara

„ Velká Bukovina / Židovský hřbitov Poprvé doložen r. 1731, ve 2. pol. 19. stol. rozšířen do dnešní velikosti. Dochovalo se 182 náhrobních kamenů od poloviny 18. století do r. 1897, mladší náhrobky byly po 2. světové válce odcizeny. Jde o jeden z cenných a málo známých hřbitovů, jehož význam přesahuje daný region. Židovské osídlení, které nebylo nikdy příliš početné, je v místě doloženo od poloviny 18. století (v první pol. 19. století zde asi 18 rodin), na počátku 19. století však zaniklo. Hřbitov leží severně od Velké Bukoviny, cestou k osadě Výhled.

Malé Svatoňovice, Interiér kostela Sedmi Radostí Panny Marie

Malé Svatoňovice, křížová cesta

Velká Bukovina, židovský hřbitov

29

KLADSKÉ POMEZÍ / BROUMOVSKO

Broumov, kostel sv. Petra a Pavla

Božanov, kostel sv. Maří Magdaleny; poutní kaplička Panny Marie

„ Božanov / Kostel sv. Maří Magdaleny Barokní kostel budovaný v l. 1709–43 podle návrhu K. I. Dientzenhofera. Stavebníkem byl broumovský opat B. Löbl. Budova má kruhový půdorys s elipsovitou vstupní částí a jí odpovídajícím presbytářem. V jeho ose stojí hranolovitá věž. Kostel je situován k jihu a hlavní průčelí na sever vrcholí štítem se sochou Maří Magdaleny v nice. Bohatě tvarovaný vnější plášť i vnitřní prostor řadí tento kostel do skupiny vrcholně barokních staveb. Je to jediný kostel z broumovské skupiny, který je zaklenutý cihlovou klenbou. Na hřbitov ke kostelu vede původní gotická brána z 15. století.

Kaple Panny Marie Mariánská poutní kaple se nachází v lese nedaleko obce Božanov. Kaple postavená roku 1890 je jednoduchá stavba na obdélném půdoryse se sedlovou střechou a věžičkou. Její průčelí je zdobeno volutovým štítem. Ke kapli vede od kostela cesta lemovaná zastaveními křížové cesty.

„ Broumov / Kostel sv. Petra a Pavla

Broumov, benediktinský klášter s kostelem sv. Vojtěcha, interiér

Byl založen současně s městem kolem roku 1265 v raně gotickém slohu. Roku 1452 vyhořel, obnoven byl o čtyři roky později. Vysoká hranolová věž je z roku 1477. V roce 1679 zahájena barokní přestavba kostela z iniciativy opata Tomáše Sartoriuse (v hrubé stavbě dokončená v roce 1680, nástavba věže nese datum 1682). Po požáru v roce 1891 byl strop a interiér kostela vymalován broumovským malířem Adolfem Tinzmanem. V interiéru rovněž iluzivní hlavní oltář s obrazem Rozchod sv. Petra a Pavla z roku 1765 od J. Hagera. V hradební zdi proti hlavnímu vchodu jsou zasazeny náhrobní kameny ze 16. a 17. stol. ze zrušeného hřbitova.

Benediktinský klášter s kostelem sv. Vojtěcha národní kulturní památka ;

Broumov, kostel sv. Václava

30

Doba velkolepé stavební činnosti je spojena především se jmény opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinkeho. V době působení těchto dvou opatů dosáhl řád beneditiknů podnikatelskou činností a organizací plátenické produkce velmi dobrého hospodářského postavení, které mu umožnilo nákladnou výstavbu klášterních objektů včetně tzv. broumovské skupiny kostelů. Klášter benediktinů s kostelem sv. Vojtěcha byl založen před r. 1322 současně s proboštstvím se sídlem na hradě, se kterým byl opevněn. Vedle K. I. Dientzehofera. který mohutnému klášternímu komplexu vtiskl barokní podobu, je nutno připomenout i další umělce – např. štukatéra Bernarda Spinettiho, freskaře Jana Karla Kováře či malíře Felixe A. Schefflera. Interiéry opatství a konventu byly vyzdobeny mj. obrazy Petra Brandla. Oltářní obrazy v bočních kaplích kostela namaloval V. V. Reiner. Po roce 1950 sloužil klášter jako internační tábor pro řeholníky a řeholnice různých řádů.

KLADSKÉ POMEZÍ / BROUMOVSKO

Broumov, benediktinský klášter s kostelem sv. Vojtěcha

Broumov, náměstí s mariánským sloupem

Hřbitovní kostel Panny Marie – národní kulturní památka ; Je nejstarším dřevěným kostelem v Čechách. Vystavěn byl v roce 1177. Po obléhání a plenění města husity a požáru v r. 1449 byl přestavěn v r. 1450 do (zhruba) dnešní podoby. Krov a věž byly upraveny později. V 18. století byl kostel doplněn o barokní krytý ochoz, mírně vyvýšený vůči okolnímu terénu. Celodřevěná jednolodní stavba orientovaná k východu stojí na nízké kamenné podezdívce. Střeše vévodí štíhlá osmiboká věž, presbytář je pravoúhle uzavřený, interiér osvětluje po obvodu 15 oken. Na trámovém stropu je částečně zachovaná barevná výzdoba z poloviny 15. stol. Hlavní oltář je rokokový, se soškou Panny Marie ze začátku 16. století, na stěnách jsou částečně zachované gotické ornamenty a obraz Broumova z r. 1609. Na vnějších stěnách kostela můžeme najít nápisy až několik set let staré.

Mariánský sloup Dominanta Mírového náměstí je dílem J. Brokoffa z roku 1706 (za účasti jeho syna M. J. Brokoffa). Na vrcholu sloupu s tordovaným dříkem je dvoustranná socha Madony s dítětem z roku 1728. Socha je kopií gotické madony z klášterního kostela. Na podnoži sloupu jsou rozmístěny sochy osmi světců – sv. Scholastiky, sv. Benedikta, sv. Vintíře, sv. Prokopa, sv. Markéty, sv. Barbory, sv. Václava a sv. Vojtěcha.

Kostel sv. Václava v Kopečku Na místě kostela byl po vydání Rudolfova majestátu budován luteránský kostel. V roce 1618 však opat broumovského kláštera Wolfgang Selender rozhodl o jeho uzavření. Stížnost luteránů na toto opatření se pak stala jedním z podnětů k pražské defenestraci a započetí třicetileté války. Luteránský kostel za války vyhořel a na jeho místě byla postavena v roce 1676 kaple sv. Václava, která vyhořela v roce 1684. O stavbě současného kostela rozhodl opat Otmar Zinke a kostel byl dokončen roku 1729. V roce 1788 byl zrušen a obnoven a užíván pro církevní účely byl opět od roku 1885. Po roce 1950 byl kostel uzavřen a sloužil jako skladiště. Teprve po roce 1989 byl navrácen původnímu poslání, opraven a znovu vysvěcen na svátek patrona 28. září 1995. Kostel je vystavěn na půdorysu prodlouženého řeckého kříže se zaoblenými rohy. Je začleněn do řady domů. Fresková výzdoba interiéru je z roku 1784 od Felixe Antonína Schefflera.

Broumov, hřbitovní kostel Panny Marie

„ Dolní Adršpach / Křížový vrch Nedávno restaurovaná křížová cesta je tvořena litinovými, zčásti polychromovanými, reliéfy zasazenými přímo do skal. Na vrcholu je železný kříž z roku 1857 s plastikami sv. Anny, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého na pískovcovém podstavci. Vrcholové skalní partie tvoří přírodní rezervaci Křížová cesta.

Dolní Adršpach, Křížový vrch

31

KLADSKÉ POMEZÍ / BROUMOVSKO

Martínkovice, kostel sv. Jiří a Martina

Heřmánkovice, kostel Všech Svatých

„ Heřmánkovice Kostel Všech Svatých Základní kámen byl položen 8. listopadu 1722, hrubá stavba podle projektu K. I. Dientzenhofera byla dokončena a posvěcena r. 1723. Strop kostela je vymalován výhledem do nebes, v polokruhových polích obrazy čtyř evangelistů a v eliptických věncích andělé. Původní malba vznikla záhy po vybudování kostela, přemalována v r. 1865. Vnitřní vybavení z doby baroka a empíru, cennější mobiliář musel být vystěhován a uložen vzhledem k nárůstu krádeží v broumovských kostelech po roce 1990.

„ Martínkovice Kostel sv. Jiří a Martina Otovice, kostel sv. Barbory

Stojí na severním okraji obce. Dříve na jeho místě stával dřevěný kostelík, který je v pramenech uváděn k roku 1384. V roce 1650 k němu byla přistavěna zděná věž, která jediná se zachovala při stavbě kostela nového v letech 1692–98. Kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích dle projektu M. Allia je příkladem raně barokní architektury severoitalské provenience. Hlavní oltář je zdoben monumentálními sochami sv. Vavřince a Štěpána z období kolem roku 1700. Kostel je obklopen hřbitovem s hodnotně řešenou hřbitovní bránou mezi stavbičkami márnic po stranách. Severně od brány je barokní budova fary s pozdně barokně upravenými průčelími.

„ Otovice Kostel sv. Barbory Jedná se o centrální stavbu na půdorysu elipsy obklopené střídavě půlkruhovými a lichoběžníkovými kaplemi. Kostel byl postaven v letech 1725–1727 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, zřejmě podle staršího projektu Kryštofa Dienzenhofera. Nyní stojí uprostřed vesnice, původně však stál izolovaně v otevřeném prostoru obklopen hřbitovem. Na jeho místě stál dříve dřevěný kostelík zasvěcený sv. Jiří.

„ Police nad Metují Sloup Bolestné Panny Marie

Police nad Metují, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, interiér

32

Barokní sloup na podstavci o třech stupních dominuje náměstí, spirálovitě ovinut větvovím, do něhož jsou vpleteny nástroje umučení Krista, a vrcholí korintskou hlavicí. Na sloupu socha trpící P. Marie (Mater Dolorosa). Na podstavci je znak konventu břevnovského kláštera a datace 1707.

KLADSKÉ POMEZÍ / BROUMOVSKO

Bývalý benediktinský klášter a klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie Původní dřevěný kostelík z počátku 13. století byl později nahrazen kamennou stavbou, z níž je zachován vzácný raně gotický ústupkový portál z r. 1294. Kostel byl upraven barokně na počátku 18. století za účasti K. I. Dientzenofera a koncem 19. století pak upraven znovu pseudogoticky. Jedná se o trojlodní baziliku s pětibokým chórem. Kruchta je nad všemi třemi loděmi. Presbytář je zaklenut původní gotickou křížovou klenbou. Před kostelem stojí renesanční tzv. Selenderův sloup. V sousedství kostela je budova bývalého kláštera (vybudovaného společně s kostelem), který byl zrušen r. 1786 v době reforem Josefa II. V prvním patře kláštera je umístěno (v mistnostech původně určených pro pobyt opata) Muzeum města Police nad Metují.

„ Ruprechtice / Kostel sv. Jakuba Většího Stojí na návrší v severní části obce uprostřed hřbitova na místě staršího dřevěného kostelíka připomínaného k roku 1386. Jako hřbitovní brána slouží renesanční dvoupatrová zvonice z 2. poloviny 16. století. Oltář kostela byl v roce 1998 doplněn novým obrazem sv. Jakuba Většího, jehož autorem je malíř a grafik Vjačeslav Iljašenko.

Ruprechtice, kostel sv. Jakuba Většího

„ Šonov / Kostel sv. Markéty Barokní kostel nechal postavit broumovský opat Otmar Zinke v letech 1727–1730. Stavba vznikla podle plánů K. I. Dientzenhofera na složitém půdorysu osmiúhelníka s okosenými rohy, prostoupeného středním příčným oválem. Dvě věže svírají hlavní průčelí. Kostel stojí o samotě na vrchu západně nad Šonovem a je díky své poloze zdaleka viditelným solitérem. Je zajímavě orientován štítovou zdí s věžemi směrem k broumovskému klášteru. Interiér šonovského kostela byl značně poškozen a rozkraden. Přesto se zde bohoslužby již opět konají.

„ Teplice nad Metují / Kostel sv. Vavřince Barokní objekt z r. 1724 , jehož stavebníkem byl Jan K. Straka z Nedabylic, nahradil původní dřevěný kostelík. Jednolodní budova má půlkruhově uzavřený presbytář a zajímavě řešené západní průčelí. Čelní fasáda je trojosá a završena plochým trojbokým štítem a věží s cibulovou bání. V přízemí má průčelí představěno otevřené loubí. Hlavní vchod je osazen mohutnými dubovými dveřmi z roku 1918 s figurálními řezbami ze Starého a Nového zákona. V interiéru jsou původní nástropní malby Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení Krista zjevujícího se apoštolům z roku 1730 a bohatě vyřezávané zařízení. Ve věži je zvon z roku 1513 (věž byla opravena v roce 2012).

Teplice nad Metují, farní kostel sv. Vavřince

Šonov, kostel sv. Markéty; interiér kostela

33

KLADSKÉ POMEZÍ / BROUMOVSKO

Teplice nad Metují, kostel Panny Marie Pomocné; barokní poustevna vedle kostela

„ Teplice nad Metují Kostel Panny Marie Pomocné s poustevnou

Vernéřovice, kostel Nejsvětější Trojice a sv. Michala

Barokní poutní kostel z let 1754–1763, který byl postaven stavitelem G. J. Kühnem u pravého břehu Metuje v místní části Kamenec. Zařízení kostela je barokní. Poblíž hlavního vchodu visí obraz z roku 1763 s vyobrazením zakladatele, pražského lékaře a filosofa Jana Maxmiliána z Peytersbergu, který vedle kostela nechal v roce 1753 postavit dřevěnou poustevnu ivanitů a žil v ní až do své smrti. Barokní ivanitská poustevna je poloroubená stavba půdorysu tvaru U uzavřeného zdí se zahradou. Je to jedna z posledních památek na kongregaci sv. Ivana, založenou pro poustevníky v Čechách v roce 1732 (zrušena císařem Josefem II. v roce 1782). V současné době je připravována obnova této zajímavé stavby.

„ Vernéřovice / Kostel Nejsvětější Trojice a sv. Michala Tvoří dominantu obce, neboť stojí na oblém návrší nad obcí v místech původního dřevěného kostela. Výstavba započala přípravnými pracemi v letech 1709–1712 a 1716–1717, vlastní práce proběhly v letech 1719–1720, respektive 1722, a to podle plánu Kryštofa Dientzenhofera a z rozhodnutí opata Tomáše Sartoria. Kostel je situován uprostřed původního hřbitova. V severozápadním koutě hřbitova je novobarokní márnice z vyznačeným letopočtem 1887. Na západě, vně hřbitova, se nachází velká, patrová barokní fara. Jižně od fary jsou zbytky hospodářského dvora, kdysi k faře náležejícího.

„ Vižňov / Kostel sv. Anny Vižňov, kostel sv. Anny

Stavbu kostela dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera vedl zednický mistr z Broumova, zahájena byla roku 1724 a zcela dokončena o čtyři roky později. Vystavěn byl na místě původního dřevěného kostela. Dokonalý příklad vrcholně barokního architektonického iluzionismu. Hlavní průčelí stavby působí ve směru od přístupové cesty velmi efektně, vlnění hmoty lodi kostela vyvolává v návštěvníkovi dojem mohutné masy vystupující z hmoty kostela proti němu. Z původního vnitřního vybavení dnes nezůstalo v kostele téměř nic. Po krádeži barokního obrazu v roce 1990 byl veškerý mobiliář uložen v depozitáři.

„ Zdoňov / Kostel Nejsvětější Trojice

Zdoňov, farní kostel Nejsvětější Trojice

34

Je považován za jednu z nejhodnotnějších staveb renesančního slohu saského typu v Čechách. Patří do skupiny staveb C. Valmadiho. Jako stavebník je doložen Adam Bohdanecký z Hodkova. Jednolodní budova má bosovaná nároží, kolem obíhá podstřešní lunetová římsa. Na západní straně kostela se tyčí 35 metrů vysoká věž. Interiér skrývá překvapivé hodnoty (např. kamenná renesanční kazatelna).

ORLICKÉ HORY A PODORLICKO

„ Častolovice / Kostel sv. Víta Původní objekt ze 14. stol. byl v l. 1772 –75 nahrazen novostavbou podle plánů F. Kermera. Jednolodní kostel na obdélném půdoryse s hranolovou věží v průčelí byl původně obklopen hřbitovem, který byl zrušen na konci 18. století. Na věži jsou dochovány dva zvony ze 16. století (1564, 1509).

„ České Meziříčí / Kostel sv. Kateřiny Stavitel F. Kermer z Hradce Králové navrhl stavbu tohoto barokního kostela jako jednolodní chrám s vysokou hranolovou věží v západním průčelí. Kostel byl vystavěn v l. 1748–1752 na místě staršího dřevěného kostela, který bylo nutno zbořit. Vnitřní výzdoba, hlavní oltář, kazatelna a zařízení je barokní, zhotovené současně se stavbou. Tento barokní kostel patří k nejkrásnějším stavbám venkovské církevní architektury v kraji.

Častolovice, kostel sv. Víta, mučedníka

„ Dobruška / Kostel sv. Ducha Jednolodní podélná stavba s mírně odsazeným podélným presbytářem a sakristií čtvercového tvaru se nachází za Dobruškou při cestě do Orlických hor. Založení kostela je gotické, byl několikrát přestavěn, např. renesančně kolem r. 1530, dále v letech 1761, 1896 a 1957. Součástí areálu je i samostatně stojící hranolovitá zvonice s baňatou věží z r. 1687 a bílou fasádou, a hřbitov s dochovanou hřbitovní zdí. Dominantní stavba areálu kostela se objevuje v televizním seriálu F. L. Věk.

Kostel sv. Václava Původně gotický kostel přestavěný v barokním slohu M. Rossim pro hraběcí rod Colloredů po r. 1712 je jednolodní se sakristiemi a kaplemi po stranách. Po požáru byl v 19. století klasicistně upraven. Raně barokní zvonice z r. 1693 stojí před západním průčelím. Dnes se v kostele konají pravidelné kulturní akce, koncerty a Orlicko-kladský varhanní festival.

České Meziříčí, kostel sv. Kateřiny

Synagoga Novogotická budova synagogy vyrostla na místě starší (požárem zničené) budovy z r. 1621. Budovu z r. 1867 získalo v r. 2006 město Dobruška a v současnosti je opravená synagoga propojena se sousedním bývalým rabínským domem čp. 45. Obě budovy využívá vlastivědné muzeum Dobruška. V domě čp. 45 lze vidět rituální očistnou lázeň, mikve. V interiéru synagogy jsou umístěny panely s historií dobrušských Židů.

Židovský hřbitov Nejstarší náhrobky jsou goticko-renesanční kvádry z r. 1688. Najdeme zde též společný hrob židovských vojáků, kteří zemřeli v dobrušském lazaretu na následky zranění, utrpěných v bitvě u Náchoda v prusko-rakouské válce v roce 1866. V márnici z 19. století je památník obětí nacismu.

Dobruška, synagoga a rituální očistná lázeň mikve

Dobruška, kostel sv. Václava

Dobruška, hřbitovní kostel sv. Ducha

35

ORLICKÉ HORY A PODORLICKO

Králova Lhota, kostel sv. Zikmunda

Liberk, fara a zvonice v areálu kostela sv. Petra a Pavla

„ Kostelec nad Orlicí / Kostel sv. Jiří Pozdně barokní kostel poblíž náměstí byl postaven v letech 1769–73 stavitelem F. Kermerem na půdorysu kříže s trojboce uzavřeným presbytářem a dvojicí věží situovaných v západním průčelí, které jsou zakončeny stlačenými helmicemi. Vlastní západní průčelí vrcholí štítem s volutami. Pozdně barokní a rokokové vybavení kostela bylo v letech 1891–93 pseudoslohově renovováno. Vedle stojící fara z 18. století je založena na gotických sklepích.

„ Králova Lhota / Kostel sv. Zikmunda Vysoká věž kostela s bedněným ochozem na krakorcích tvoří dominantu obce založené v polovině 14. století. Zřejmě z té doby jsou i základy kostela, který je poprvé připomínán k roku 1344. V roce 1641 stavba vyhořela a zřítila se klenba v presbytáři. Dnešní podoba kostela pochází z úprav realizovaných v roce 1771. Jednolodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem a s obdélnou sakristií na jižní straně je umístěna na hřbitově obehnaném rovněž historicky cennou ohradní zdí. Kostelec nad Orlicí, kostel sv. Jiří

„ Liberk / Kostel sv. Petra a Pavla národní kulturní památka ; Kostel byl vystavěn v letech 1691–1696 a kolem něj se rozkládá hřbitov se zvonicí z roku 1691. Interiér je barokní s kazetovými stropy. Kostel je roubený; roubené stěny kryje zvenčí šindelové pobití, zevnitř táflování. Kostel byl v letech 1800–1802 a 1914 opravován. Sedlová střecha lodi i presbytáře vrcholí vížkami sanktusů. V každé z nich je zvonek; oba byly odlity v roce 1589 Hansem Pauerem. Součástí areálu kostela je rovněž zvonice a v blízkosti se nacházející budova fary. Štenýřová zvonice je od rekvizic ve světových válkách bez obou zvonů. Farní budova byla v dnešní podobě vystavěna na počátku 19. století.

„ Neratov / Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Neratov, kostel Nanebevzetí Panny Marie; detail skleněného zastřešení

36

Monumentální kostel na půdorysu řeckého kříže nechal v pohraniční vsi Neratov (dříve Bärnwald) vystavět majitel panství Jan Karel NosticRhieneck jako protiváhu nedalekému poutnímu místu v sousedních kladských Vambeřicích. Byl zbudován snad podle plánů G. B. Alliprandiho v letech 1723 –1733. 10. května 1945 kostel vyhořel, zničená střecha byla provizorně opravena, ale r. 1957 se zřítila klenba lodi. Od té doby objekt chátral až do začátku 90. let, kdy začala obnova. Z iniciativy Sdružení Neratov práce na obnově kostela dále pokračují (v r. 2007 bylo dokončeno zastřešení kostela podle projektu Ing. Jiřího Starého a Ing. arch. Petra Dostála, v r. 2008 byly obnoveny střešní římsy, v r. 2009 dostal kostel novou dlažbu a kúr, v r. 2010 se přikročilo k obnově vstupního schodiště). V kostele je dnes umístěna renesanční kamenná křtitelnice, věnovaná neratovskému kostelu r. 1603 Kryštofem Mauschwitzem z Armenruh.

ORLICKÉ HORY A PODORLICKO

„ Opočno / Kostel Nejsvětější Trojice Původně zámeckou kapli sv. Ondřeje nechal Vilém Trčka z Lípy v l. 1567–69 barokně přestavět na trojlodní chrám s křížovou klenbou nesenou sloupovím o deseti sloupech. Další barokní přestavba v r. 1716 z iniciativy Jeronýma Colloreda, provedl ji G. B. Alliprandi (mj. upraveno západní průčelí a doplněno o dvouvěží, přestavba presbytáře). Interiér kostela je bohatě zdoben (hlavní oltář je z veronského mramoru). Jsou zde také náhrobní kameny Trčků z Lípy a Colloredů. Hranolová zvonice u kostela je z r. 1594. Vedle kostela stojí barokní fara z 18. století, která vznikla přestavbou původní renesanční fary z 16. století.

Kapucínský klášter s kostelem Narození Páně Stojí na Kupkově náměstí. Jde o typickou kapucínskou stavbu založenou Ludvíkem Colloredem z Wallsee r. 1673. Raně barokní stavbu z l. 1676–78 postavil italský stavitel Bernardo Minelli. Ke kostelu jsou připojeny jednopatrové klášterní budovy se čtyřkřídlým ambitem a kaplí Panny Marie. Po r. 1950 v areálu sídlil ústav sociální péče, dnes je nevyužitý. S klášterním kostelem je spojena slavná pouť zvaná Porciunkule (lidově porcinkule), která je svátkem celého kraje, připadá na první neděli v srpnu.

Opočno, kostel Nejsvětější Trojice

„ Podbřezí / Židovský hřbitov Malý lesní hřbitov z přelomu 17. a 18. století, založený v romantické přírodní scenerii, se objevuje v románech Aloise Jiráska „Temno“ a Karla R. Karpaty „ Tři dny tammuz“ .Volně je zde roztroušeno asi 90 barokních a klasicistních náhrobků (nejstarší je z r. 1726). Poslední pohřeb se zde uskutečnil v r. 1906. Ke hřbitovu vede lesní stezka podél řeky Dědiny. Přímo u hřbitova, ohrazeného nízkou opukovou zídkou, se nachází jez.

Opočno, kapucínský klášter

Židovský hřbitov v Podbřezí

„ Potštejn / Kaple sv. Jana Nepomuckého Manželka Jana Ludvíka Harbuvala de Chamaré Anna Barbora ze Sanningu nechala v roce 1754 vystavět z městečka na hrad Potštejn křížovou cestu, vycházející od kostela sv. Vavřince, která z části sledovala původní přístupovou cestu k hradu. Její ústřední místo, Kalvárie, bylo situováno do severní části bolwerku u druhé brány. Vyvrcholením těchto aktivit byla výstavba kaple Svatých schodů ve svahu mezi dolním nádvořím a parkánem horního hradu mezi lety 1762–1766, která je dnes vůbec nejdochovanějším objektem potštenského hradu. V roce 1831 byla tato kaple opravena a nově zasvěcena sv. Janovi Nepomuckému, neboť kaple na horním hradě byla již značně zchátralá.

Potštejn, kaple sv. Jana Nepomuckého

37

ORLICKÉ HORY A PODORLICKO

„ Rychnov nad Kněžnou / Kostel Nejsvětější Trojice Původní gotický kostel z let 1594–1602, zpustlý v době třicetileté války, byl po jejím skončení a především na počátku 18. století (1704–1714) barokně upraven. Majitel zámku Norbert Leopold hrabě Kolovrat Libštejnský úpravami pověřil Jana Blažeje Santiniho, který mj. vytvořil nové monumentální západní průčelí kostela (pohledově navazující na osu zámku) a do středu průčelí vestavěl obdélnou loretánskou kapli. Novogotické úpravy kostela podle návrhu architekta Františka Pavlíčka pocházejí z l. 1838–44. V renesanční zvonici, dobudované v r. 1604, byl r. 1602 zavěšen třetí největší zvon v Čechách Kryštof (5900 kg), odlitý mistrem zvonařem Janem Benešovským z Moravské Třebové. Rychnov n. K., kostel Nejsvětější Trojice

Kaple Proměnění Páně Původně dřevěná hřbitovní kaple věřících utrakvistického vyznání z r.1557 byla v l. 1865 –68 nahrazena kaplí v novorománskobyzanstském slohu podle plánů Aloise Turka na půdorysu řeckého kříže s půlkruhovou apsidou. Obrazová výzdoba je dílem Josefa Vojtěcha Hellicha. Starý hřbitov kolem kaple byl zrušen v 70. letech 20. století a přeměněn na park. Z původních náhrobků se zachovaly 4 barokní, zazděné do zbytku hřbitovní zdi.

Synagoga Budova byla postavena v r. 1782 na místě starší synagogy ze 17. století. Po požáru v roce 1830 byla přestavěna v klasicistním slohu. Dalšími úpravami prošla pak v letech 1898 a 1913 (modernizace interiéru, rozšíření oken, přístavba nového schodiště na ženskou galerii). Během 2. světové války byla budova zpustošena a po válce byla využívána např. jako skladiště nebo prodejna. Obnovena byla v roce 1995 a je využita jako regionální židovské muzeum a památní spisovatele Karla Poláčka. Na jižním průčelí byl odhalen r. 2002 památník obětem holocaustu. Rychnov n. K., kaple Proměnění Páně

Židovský hřbitov Hřbitov s pietní síní rychnovské židovské obce leží ve svahu severozápadně od náměstí, byl založen r. 1616 (dle některých pramenů 1588). Postupně byl rozšiřován do současné velikosti. V areálu se nalézá 400 náhrobních kamenů z let 1690–1942, mezi nimi množství cenných barokních stél. Jsou zde pohřbeni rodiče Karla Poláčka. V interiéru bývalé márnice je pamětní deska z r. 1984 se jmény obětí nacistické rasové perzekuce.

„ Vamberk Židovský hřbitov Byl založen údajně před r. 1673, doložen teprve r. 1688, postupně pak rozšiřován. Na jeho ploše se nalézá asi 500 náhrobních kamenů včetně mnoha cenných barokních stél s bohatou symbolikou. Poslední pohřeb byl na tomto hřbitově roce 1936, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1700.

„ Vysoký Újezd nad Dědinou Kostel sv. Jakuba Většího

Rychnov nad Kněžnou, synagoga; interiér synagogy

38

Kostel je pokládán za jednu z nejstarších staveb svého druhu ve východních Čechách. Přesné založení není známo (nejčastěji se uvádí 12. století), ale dává se do spojitosti s bývalým klášterem Svaté Pole (na severní straně je zazděný půlkruhový portál z doby kolem roku 1200 s nápisem „Woislava domicella“, což je jméno údajné zakladatelky kláštera). Kostel byl založen jako tribunový jednolodní s apsidou na východě a věží na západní straně. V roce 1885 prošel historizující přestavbou (mimo jiné nová valená klenba lodi).

ORLICKÉ HORY A PODORLICKO

Loreta v Rokoli

Vysoký Újezd nad Dědinou, kostel sv. Jakuba Většího

„ Klášter nad Dědinou Kostel sv. Jana Křtitele Kostelík na obdélném půdoryse s pravoúhle zakončeným presbytářem krytý šindelovou střechou se sanktusníkem byl založen v 16. století a později upravován v polovině 19. století. Stavba stojí v místech konventu zaniklého cisterciáckého kláštera Svaté Pole. Klášter založený v 2. polovině 13. století byl v listopadu 1420 vypálen královéhradeckými orebity pod vedením Aleše Vřešťovského z Rýzemburka a již nebyl obnoven (jeho zbytky jsou ještě patrné u domu č. p. 1).

Evangelický kostel

Klášter n. Děd., kostel sv. Jana Křtitele

Již během roku 1782 (tedy jen rok po vydání „Tolerančního patentu“) se přihlásilo 319 rodin do „církve Beránkovy“, což stačilo k založení samostatného evangelického sboru. V roce 1785 dostal sbor darem pozemek pro chrám a hřbitov od Václava Větvičky (Klášter č. p. 6) a během půlroku byl svépomocí vystavěn empírový kostel. V roce 1855 prošel kostel novorománskou přestavbou, v jejímž rámci byla přistavěna také věž. Kostel stojí v v mírném návrší nad obcí při cestě do Městce.

„ Homole – poutní místo ; Nedaleko hradu Potštejna u vesnice Lhoty nechala hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte zbudovat v letech 1690–1696 poutní místo, jehož jádro tvoří raně barokní kostel Panny Marie Bolestné.“ Postupně zde vznikl poutní areál se dvěma kaplemi a schodištěm. Přístupové schodiště (tzv. scala sancta – svaté schody) na svahu návrší Homole je jedinečnou uměleckohistorickou a stavební památkou v rámci českých zemí. Tvoří je 153 kamenných stupňů a 16 odpočívadel. Tento počet nebyl zvolen náhodně. Záměrem bylo umožnit poutníkům pomodlit se cestou k chrámu růženec, neboť počet schodů odpovídá počtu Zdrávasů ve Velkém růženci se třemi Zdrávasy úvodními a počet odpočívadel pak odpovídá Otčenášům. Sochařská výzdoba poutního místa je z druhé poloviny 18. století a pochází pravděpodobně z dílny litomyšlských sochařů Hendrychů.

Klášter n. Děd., evangelický kostel

„ Rokole – poutní místo ; Toto poutní místo se dle legendy vztahuje původně k zázračnému prameni, jímanému ve studánce. Později zde byla postavena kaplička Panny Marie, dřevěná Loreta a na protějším svahu kamenná křížová cesta z roku 1874. V místě se usadili příznivci tzv. schönstattského hnutí, uctívající mariánský kult a Rokole se stala centrem tohoto hnutí u nás. V roce 1997 zde byla posvěcena první originální svatyňka v Čechách – kopie původní kapličky ve švýcarském Schönstattu (143. ve světě). Tři roky poté byl v její blízkosti dobudován provinční dům, ve kterém žije na dvě desítky sester Mariiných. Do místa vede nenáročná trasa z Nového Města nad Metují nebo kratší z Nového Hrádku.

Poutní areál se svatými schody na Homoli

39

ČESKÝ RÁJ

Jičín, kostel sv. Jakuba Většího

Drahoraz, kostel sv. Petra a Pavla

„ Drahoraz / Kostel sv. Petra a Pavla s Božím hrobem Kostel sv. Petra a Pavla založený patrně ve 13. století byl v l. 1695–1698 obohacen přístavbou Božího hrobu provedenou italským stavitelem J. Gilmettim a kameníkem M. Ocáskem. Stavba vznikla nákladem vlastníka panství Františka Josefa hraběte Šlika a je (stejně jako další stavy tohoto typu u nás) napodobeninou ústřední části jeruzalémské baziliky Božího hrobu. Sousední dřevěná zvonice stojící na kamenné podezdívce je z r. 1893.

„ Jičín / Kostel sv. Jakuba Většího Jičín, kostel sv. Ignáce

Raně barokní kostel založil r. 1627 Albrecht z Valdštejna na místě několika měšťanských domů. Stavba má prvky italské tvorby, což se přisuzuje G. Pieronimu a dalším Italům ve Valdštejnových službách. Po smrti Albrechta z Valdštejna v roce 1634 se výstavba chrámu na půdorysu řeckého kříže, který byl původně zamýšlen jako katedrála pro nové biskupství, v podstatě zastavila. Po požáru koncem 17. století byl kostel přestavěn ve tvarech vrcholného baroka. V l. 1865–67 bylo dokončeno současné novoklasicistní severní průčelí podle návrhu L. Ruppa. Do panské oratoře je přístup ze zámku spojovacím krčkem. Výzdoba interiéru a mobiliář kostela je pozdně barokní z první poloviny 17. století.

Kostel sv. Ignáce

Jičín, jezuitská kolej

Původně městský farní kostel zasvěcený sv. Jakubu byl postaven v gotickém slohu v první polovině 14. století Petrem z Varntenberka, tehdejším stavebníkem hradu Kosti. Ke změně patrocinia dochází po převzetí kostela jezuity v 17. století. Kostel byl několikrát upravován. Po požáru ve 14. století byl budován již v současném dispozičním řešení jako síňové trojlodí. Na konci 17. století byl upraven barokně a věž získala zvonové patro. V 19. století byl proveden nový krov lodi a nová střecha o velmi mírném sklonu. V roce 1934 byl nově upraven interiér kostela. V současnosti probíhá oprava věže. V interiéru kostela se mimo jiné nachází zázračný obraz P. Marie Rušánské, přivezený jičínskými jezuity roku 1643 z Ruska (proto Rušánská) a rovněž je zde umístěn relikviář s ostatky sv. Sekundiny.

Socha Panny Marie Rušánské

Jičín, synagoga

40

Barokní plastika ze světlého pískovce ve středu Komenského náměstí (dříve Mariánské) byla vytvořena v roce 1749 a je dílem neznámého autora. Masivní bohatě zlacený reliéf představující zázračný obraz P. Marie Rušánské přivezený do jičínského kostela sv. Ignáce z Loyoly v roce 1643 z Ruska (proto Rušánská) je osazen na hranolovém podstavci tvořeném nízkým soklem obdélného půdorysu, na který dosedá hranolovitý dřík. Vše je umístěno na dvou schodišťových stupních, kolem je kovové oplocení.

ČESKÝ RÁJ

Jezuitská kolej V r. 1622 povolal Albrecht z Valdštejna do Jičína jezuity. O osm let později byl položen základní kámen ke stavbě jezuitské koleje. Stavbu provedl snad Valdštejnův architekt a stavitel Ital Niccolo Sebregondi. Stavba probíhala po etapách a hlavní část byla dokončena v r. 1662. Po zrušení jezuitského řádu sloužil areál téměř nepřetržitě (s krátkou přestávkou v době 2. sv. války, kdy byly v objektu kanceláře Okresního úřadu) až do r. 1990 armádě. Nyní je ve vlastnictví města Jičín, které pro něj hledá využití. V interiéru je nutno zmínit především kapli sv. Michala, téměř čtvercový prostor probíhající dvěma podlažími a zakrytý dřevěným kazetovým malovaným stropem z druhé poloviny 17. století, nyní s vloženým stropem – pozůstatkem úprav budovy pro potřeby armády.

Synagoga Původní budova synagogy (pravděpodobně z druhé poloviny 18. století) byla po požáru v roce 1840 klasicistně přestavěna. Stavba představuje mimořádně čistou podobu drobné klasicistní synagogy maloměstského či venkovského typu. Svou východní části byla budova zasazena do městských hradeb, o čemž svědčí dochovaný opěrák v jejím severovýchodním nároží. Svému původnímu účelu budova sloužila do počátku 2. světové války. Po válce zde bylo skladiště. V interiéru se nachází obnovená bíma umístěná v centrální části lodi a na východní straně je dochována schránka na Tóru (původně část barokního oltáře získaná po zrušení jezuitského řádu z kostela sv. Ignáce z Loyoly). Od roku 2001 je budova ve vlastnictví Židovské obce v Praze a její náročná celková obnova byla zakončena v roce 2008.

Jičín, židovský hřbitov

Hlásná Lhota – Loreta

Židovský hřbitov Hřbitov založený v roce 1651 (z této doby pochází i nejstarší náhrobní stély) leží asi 1,5 km SV od města. Je zde asi 360 náhrobků, barokní a klasicistní stély i hodnotná gotizující díla. Pohřbeni jsou zde mimo jiné také prarodiče významného spisovatele a jičínského rodáka Karla Krause. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1949. Součástí hřbitova je také márnice, v jejímž interiéru je umístěna pamětní deska obětí holocaustu.

„ Hlásná Lhota / Loreta Na vrcholu velišského hřbetu stojí jedinečná stavba, kaple Loreta neboli Svatá chýše (Sancta casa). Tento typ stavby byl do Čech přenesen z italského Loreta. Svatyně je tím vzácnější, že plány vypracoval vynikající architekt J. B. Mathey. Nad portálem je kartuš s erbem hrabat Šliků, udávající vročení stavby r. 1694. Viz dále Mariánská zahrada (str. 43).

„ Kopidlno / Kostel sv. Jakuba Většího

Kopidlno, kostel sv. Jakuba Většího

Původní gotický kostel byl po požáru r. 1677 obnoven jako barokní stavitelem Filipem Spannbruckerem nákladem hraběte Františka Josefa Šlika v letech 1704–1705. Zajímavá centrální stavba má půdorys elipsy proložené křížem. Ramena kříže jsou zevně uzavřena pravoúhle. Hranolová věž nad vstupem je ukončena cibulí. Jedná se o tak mimořádnou stavbu, že v minulosti bylo mnohokrát zpochybňováno autorství F. Spannbruckera a kostel byl připisován Janu Blažeji Santinimu.

„ Ostružno / Kostel Povýšení Svatého Kříže Kostel, postavený na místě gotické svatyně podle plánu stavitele F. Hegera, zřejmě za účasti předního architekta I. Palliardiho, byl vysvěcen v r. 1797. Jde o jediný mimoměstský kostel se dvěma věžemi na Jičínsku. Vnitřní zařízení je rokokové, r. 1890 bylo doplněno dvěma oltáři od J. Krejčíka. Před kostelem barokní sochy sv. Mikuláše a sv. Anthelma, přenesené z Valdického kláštera. V lese na kopci Z od Ostružna nechal postavit J. Arnošt Šlik raně barokní kapli sv. Anny. Viz Mariánská zahrada (str. 43).

Ostružno, kostel Povýšení sv. Kříže

41

ČESKÝ RÁJ

„ Slatiny / Kostel Nanebevzetí Panny Marie Původně gotický kostel stojící v dominantní poloze na mírném návrší nad obcí nechala v letech 1761–63 přestavět hraběnka Anna Šliková. Vznikla tak pozoruhodná stavba spojující v sobě prvky gotiky s nastupujícím rokokem. Jednolodní budovu kryje mansardová střecha. Střední kopule je zakončena bání s lucernou. Kostel byl původně obklopen ještě čtyřmi menšími kaplemi, z nichž se do současnosti dochovala pouze jedna sloužící dnes jako márnice. Západně od kostela stojí dřevěná barokní zvonice s renesančním zvonem z konce 17. století.

„ Sobotka / Kostel sv. Maří Magdaleny Slatiny, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Dominuje městu a byl budován ještě v duchu pozdní gotiky v letech 1590–1596 za rozhodující finanční pomoci Oldřicha Felixe z Lobkovic jako síňová stavba s kaplemi, nesoucími empory mezi opěráky samotné lodi. V druhé polovině 19. století byly zbourány kaple a byla snížena věž. Interiér kostela je pozdně barokní s bohatou sochařskou výzdobou převážně od kosmonoských Jelínků. Na stěně presbytáře jsou tři náhrobky lobkovických dětí, kterými se později nechal inspirovat sochař Otto Guttfreund při vytváření známeho sousoší Babička s vnoučaty v Ratibořicích. V sousedství kostela se nachází renesanční budova děkanství ze 16. století (později barokně upravovaná).

„ Staré Hrady / Zámecká kaple sv. Jana Křtitele

Slatiny, kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvonice

Objekt nacházející se na prvním nádvoří byl původně vrcholně gotickým hradním kostelem spojeným se zámkem chodbou, která byla zrušena. Jednolodní stavba je osvětlena hrotitými okny, vstup je profilovaným portálem. Loď je sklenuta dvěma poli křížové klenby. Mimořádně vzácné je vnitřní renesanční a barokní vybavení, zejména hlavní oltář z roku 1582 s výjevem Kristova křtu v Jordáně.

„ Sedličky / Kaple sv. Magdaleny (Zebín) Solitérní drobná barokní stavba na vrcholu kopce Zebína. Založena kolem r. 1700 pravděpodobně v souvislosti s přítomností kartuziánského řádu ve Valdicích. Po roce 2000 prošla celkovou opravou. V současné době se zde konají různé kulturní akce a rovněž ekumenické bohoslužby.

Kostel Všech Svatých Staré Hrady, zámecká kaple sv. Jana Křtitele

Jihovýchodně orientovaný kostel ze smíšeného zdiva s jednoduše členěnou fasádou stojí v areálu hřbitova. Loď kostela je kryta strmou sedlovou střechou. Vybudován pravděpodobně na místě staršího dřevěného kostela na počátku 18. století. Kostel pak prošel dalšími úpravami (klasicistní, gotizující). U kostela se nachází rovněž na osmibokém půdoryse vybudovaná stupňovitá dřevěná zvonice štenýřové konstrukce.

„ Valdice / Bývalý kartuziánský klášter

Sedličky, kostel Všech Svatých pod Zebínem a kaple sv. Magdaleny na vrcholu Zebína

42

Klášter dal postavit v roce 1627 Albrecht z Valdštejna. Stavba byla dokončena v roce 1632 a téhož roku začala stavba chrámu, který byl dokončen roku 1668. Ojedinělý raně barokní areál se rozkládá na poměrně rozlehlé ploše tvaru obdélníka uzavřené zdí, která je na východní straně prolomena vstupní bránou s valdštejnským znakem. Centrální části vlastní kartouzy dominuje kostel sv. Josefa situovaný na střední osu areálu a výrazně převyšující okolní budovy. Kostel je jednolodní neorientovaný s poměrně hlubokými bočními průčelími a bohatě zdobeným průčelím hlavním. Po zrušení kláštera v roce 1782 byl areál využíván k různým účelům a postupně chátral. V roce 1857 zde byla zřízena věznice a tomuto účelu slouží celý areál dosud.

ČESKÝ RÁJ

„ Veliš / Kostel sv. Václava Jednotný barokní areál tvořený v současnosti kostelem, k němuž vede nástupní schodiště lemované zídkou zdobenou sochami světců a kamennými vázami, a budovami márnic. Z původních čtyř se v areálu obehnaném zdí dochovaly do současnosti pouze dvě. Jedná se o stavby zakončené stanovými střechami a zdobené pískovcovými plastikami ve vrcholu. Vlastní kostel sv. Václava byl vybudován na místě starší gotické stavby v letech 1747–1752 podle projektu Anselma Luraga. Pozdně barokní stavba je jednolodní na obdélném půdoryse s půlkruhově uzavřeným presbytářem a s dvěma sakristiemi po stranách. Bohatě zdobenému hlavnímu průčelí dominuje hranolová věž krytá helmicí s osmibokou cibulovitou bání o jedné lucerně. V současnosti se jak kostel, tak rovněž i další části areálu postupně obnovují. V lese na návrší u obce byla z popudu hraběte Františka Josefa Šlika zbudována šestiboká kaple Andělů strážných, lidově nazývaná Andělíček. Další kaple (viz dále Mariánská zahrada, str. 43) stojí nedaleko při cestě ke Štidlům a byla zasvěcena Nejsvětější Trojici. Má centrální dispozici na půdorysu trojúhelníku.

Sedličky, zvonice pod Zebínem

„ Železnice / Kostel sv. Jiljí Původně románský kostel sv. Jana Křtitele byl postaven kolem roku 1200 na místě opevněného hradiště. V letech 1727–1739 byl kostel přestavěn v barokním slohu a zároveň došlo ke změně jeho zasvěcení na kostel sv. Jiljí. Z původní románské stavby se do dnešní doby zachovala spodní část západní hranolové věže, která měla původně tribunu. V přízemí věže je dochován půlkruhem uzavřený zazděný portál. V roce 1852 byla věž kostela zvýšena o jedno patro a nově zastřešena. Jednolodní orientovaná stavba, s lodí na půdorysu kříže s trojboce uzavřeným presbytářem a se sakristiemi (a oratořemi v patře) po obou stranách, stojí uprostřed bývalého hřbitova obehnaného renesanční ohradní zdí se vstupním, rovněž renesančním portálem.

Valdice, bývalý kartuziánský klášter

Mariánská zahrada – fenomén barokní komponované krajiny Na svém panství, v území mezi Jičínem a Kopidlnem, přetvořil František Josef Schlik (1656–1740) krajinu tak, že vzniká zajímavá krajinná barokní kompozice, která je na rozdíl od sousední okázalé Valdštejnovy komponované krajiny skromnější, méně okázalá a více přizpůsobená zdejší přírodě. Na zajímavých nebo významných místech jsou stavěny kostely a kaple, zámky v Jičíněvsi a Vokšicích, ale staví se též malé lesní kaple. Na některých stavbách se podílí i známý francouzský architekt Jean Baptiste Mathey. Nejen stavby, ale též aleje z různých druhů dřevin, které je vzájemně propojují, vytváří v krajině zajímavé kompozice. Na rozdíl od zmíněné Valdštenovy barokní krajinné kompozice, která vychází v duchu jejího tvůrce z „mužského prvku“, je „schlikovská krajina“ založena na „ženském prvku“, zejména mariánském. Drobných církevních památek lze najít jak v naší zemi, tak i v dalších evropských zemích mnoho, ale jen zde můžeme najít na malém území a v těsném sousedství čtyřhrannou lesní kapli Loretu (chýši Panny Marie), kruhovou kapli svaté Anny (matky Panny Marie), šestihrannou kapli Andělů strážců (patronů mateřství) a trojhrannou kapli Nejsvětější trojice. Panně Marii jsou zasvěceny některé významné kostely, a tak je jen logickým vyústěním, že když tuto již zapomenutou barokní krajinnou kompozici začal v devadesátých letech minulého století pro dnešního člověka znovu objevovat tehdejší ředitel Regionálního muzea v Jičíně Mgr. Jaromír Gottlieb, rychle se pro ni vžil pojem Mariánská zahrada.

Veliš, kostel sv. Václava

Železnice, kostel sv. Jiljí

43

Královéhradecký kraj kostel, kaple klášter, fara židovský hřbitov, synagoga poutní místo, křížová cesta socha, sloup zvonice

státní hranice hranice kraje dálnice silnice železnice vodní tok vrchol hory

turistická informační centra certifikována dle Jednotné klasifikace A.T.I.C. ČR a CzechTourism ostatní turistická informační centra

logo označující certifikované turistické informační centrum

Turisticky významná území (TVÚ) Q Q Q

Krkonoše Kladské pomezí Orlické hory a Podorlicko

Q Q Q

TVÚ Krkonoše

Podkrkonoší Český ráj Hradecko

TVÚ Český ráj

TVÚ Podkrkonoší

TVÚ Hradecko

TVÚ Kladské pomezí

TVÚ Orlické hory a Podorlicko

Turistická informační centra Adršpach z Dolní Adršpach 26 tel. 491 586 012 [email protected] www.skalyadrspach.cz z Dolní Adršpach 75 tel. 491 423 979 [email protected] www.zamekadrspach.cz

Broumov z Mírové náměstí 105 tel. 491 524 168 [email protected] www.broumov-mesto.cz z Opočenského 70 tel. 491 524 635 [email protected] www.broumov-mesto.cz

Černý Důl Černý Důl 48 tel. 499 429 618 [email protected] www.cernydul.cz

Červený Kostelec Havlíčkova 654 tel. 498 100 657 [email protected] www.cervenokostelecko.cz

Česká Skalice Legionářská 33 tel. 491 453 870 [email protected] www.ceskaskalice.cz

Deštné v Orlických horách Pod Sjezdovkami 164 tel. 492 601 601 [email protected] www.destne.info

Dobruška nám. F. L. Věka 32 tel. 494 629 581 [email protected] www.mestodobruska.cz

Dolní Brusnice Dolní Brusnice 96 tel. 499 396 381 [email protected] www.ticpodzvicinou.cz

46

Dvůr Králové nad Labem z nám. T. G. Masaryka 2 tel. 499 321 742 [email protected] www.dvurkralove.cz z Poděbradova 2014 tel. 605 787 518 [email protected] www.infocentrumdvurkralove.cz

Horní Maršov Temný Důl 46 tel. 499 874 298 [email protected] www.veselyvylet.cz

Hořice v Podkrkonoší z nám. Jiřího z Poděbrad 3 tel. 493 620 121 [email protected] www.horice.org z Bílsko 36, tel. 604 272 828 www.podchlumi.cz/bilskouhoric

Hostinné Náměstí 70 tel. 499 404 746 [email protected] www.hostinne.info

Hradec Králové www.ic-hk.cz z Gočárova třída 1225 tel. 495 534 482 [email protected] z Velké nám. 165 tel. 495 580 492 [email protected] z Riegrovo nám. 914 tel. 972 341 670 [email protected]

Hronov nám. Čs. armády 500 tel. 491 483 646 [email protected] www.mestohronov.cz

Chlumec nad Cidlinou www.ic.chlumecnc.cz z Městská knihovna Kozelkova 26/IV tel. 495 484 121 [email protected] z Klicperova 55/I, tel. 495 484 121 [email protected]

Janské Lázně Černohorská 265 tel. 499 875 186 [email protected] www.janskelazne.cz

Jaroměř nám. ČSA 16 tel. 491 847 220 [email protected] www.jaromer-josefov.cz

Jičín Valdštejnovo nám. 1 tel. 493 534 390 [email protected] www.jicin.org

Kostelec nad Orlicí I. J. Pešiny 39 tel. 494 337 261 [email protected] www.rtic.kostelecno.cz

Lánov Prostřední Lánov 39 tel. 499 432 083 [email protected] www.lanov.cz

Lázně Bělohrad nám. K. V. Raise 160 tel. 493 792 520 [email protected] www.lazne-belohrad.cz

Malá Úpa Horní Malá Úpa 129 tel. 499 891 112 [email protected] www.info.malaupa.cz

Malé Svatoňovice nám. Karla Čapka 147 tel. 499 886 295 [email protected] www.malesvatonovice.cz

Meziměstí Dlouhá 138 tel. 607 848 030 [email protected] http://walzel.cz/cs

Miletín

Pec pod Sněžkou

Špindlerův Mlýn

nám. K. J. Erbena 99a tel. 725 081 056 [email protected] www.miletin.cz

z čp. 337 tel. 499 736 280 [email protected] www.turistapec.cz z čp. 172 tel. 499 896 213 [email protected] www.krnap.cz z čp. 196 tel. 499 736 130 [email protected] www.veselyvylet.cz

z Svatopetrská 173 tel. 499 523 656 tic@mestospindleruv mlyn.cz www.spindleruvmlyn.org z Přední Labská 47 tel. 499 433 148 [email protected] www.spindleruv-mlyn.cz z Špindlerovská 269 tel. 499 433 228 [email protected] www.krnap.cz

Police nad Metují

Teplice nad Metují

Náchod Masarykovo nám. 74 tel. 491 426 060 [email protected] www.mestonachod.cz

Nová Paka F. F. Procházky 70 tel. 493 721 946 [email protected]

Nové Město nad Metují Husovo náměstí 1225 tel. 491 472 119 [email protected] www.infocentrum-nmnm.cz

Nový Bydžov Husova 1370 tel. 495 493 269 [email protected] www.novybydzov.cz

Masarykovo náměstí 75 tel. 491 421 501 [email protected] www.policko.cz

Rokytnice v Orlických horách

Krakonošovo nám. 72 tel. 499 818 245 [email protected] www.trutnov.cz

Rychnov nad Kněžnou

Třebechovice pod Orebem

Olešnice v Orlických horách čp. 8 tel. 492 601 111 [email protected] www.olesnice.net

Opočno

Skuhrov nad Bělou

Kupkovo náměstí 247 tel. 494 668 111 [email protected] www.opocno.cz

čp. 84, tel. 494 598 248 [email protected] www.skuhrov.cz

Orlické Záhoří

nám. Míru 3, tel. 493 571 587 [email protected] www.sobotka.cz

Orlické Záhoří 34 tel. 494 542 033 [email protected] www.orlickezahori.eu

Pecka Pecka 12 tel. 493 799 525 [email protected] www.mestys-pecka.cz

Trutnov

Nám. T. G. Masaryka 4 tel. 491 616 995 [email protected] www.info.rokytnice.cz

z Staré náměstí 68 tel. 494 539 027 [email protected] www.rychnovsko.cz z Dobrovského 332 tel. 494 539 541 [email protected] http://orlickehory. ochranaprirody.cz

Olešnice v Orlických horách

Horní 13 tel. 491 581 197 [email protected] www.teplickeskaly.com

Sobotka

Svoboda nad Úpou www.svobodanadupou.cz z Rýchorské sídliště 146 tel. 499 871 167 [email protected] z nám. Svornosti 527 [email protected]

Masarykovo nám. 1426 tel. 495 592 053 [email protected] www.betlem.cz

Úpice Dr. A. Hejny 133 tel. 499 882 329 [email protected] www.icupice.cz

Vrchlabí z Krkonošská 8 tel. 499 405 744 [email protected] www.muvrchlabi.cz z nám. Míru 223 tel. 499 421 474 [email protected] www.krnap.cz

Žacléř Rýchorské nám. 10 tel. 499 739 225 [email protected] www.zacler.cz

CIT opatrzone certyfikatem według Jednostkowej klasyfikacji A.T.I.C. ČR i CzechTourism

47

Vysvětlivky – slovníček ambit

křížová chodba, součást kláštera, ochoz kolem rajského dvora

apsida

výklenek pro hlavní oltář tvořící závěr kostela

atika

nízká zeď nad hlavní římsou stavby zakrývající pohled na střechu

balustráda

zábradlí složené z kuželek (balustrů)

bazilika

hlavní chrámový architektonický typ, podélná stavba jednolodní nebo trojlodní

cibule

střecha v podobě báně, kterou bývají zakončeny barokní kostelní věže

Immaculata

socha Panny Marie stojící na zeměkouli obtáčené hadem

kartuš

štít resp. plocha různého tvaru s ozdobně vyvinutými okraji, dekorační prvek

kružba

gotický kamenný prolamovaný ornament vsazovaný nejčastěji do oken

kruchta

tribuna v kostele na západní straně určená pro hudebníky a zpěváky

křížová cesta

cyklus zobrazující ve 14 zastaveních Kristovu cestu na Kalvárii

lapidárium

depozitář originálů soch, jež byly nahrazeny kopií

loretánská kaple

stavba napodobující tzv. Svatou chýši P. Marie v italském Loretu

lucerna

zakončení barokní báně na kostelní věži, na které je osazen kříž

luneta

vykrojená plocha ve zdi vymezená polokruhem nebo segmentem nad vodorovnou základnou

nika

výklenek, do kterého byly umísťovány sochy nebo jiné předměty

opěráky

stavební prvek, sloupy, které zvenku zajišťovaly stabilitu gotické chrámové konstrukce

oratoř

vyvýšené nebo uzavřené místo v kostele vyhrazené pro příslušníky šlechtických rodin

pilastr

stavební článek utvářený jako do zdi zapuštěný plochý pilíř mírně vyčnívající, členící zdi stavby

presbytář

kněžiště, prostor pro hlavní oltář a kněze, od lodi oddělen triumfálním obloukem

sakristie

místnost v kostele sloužící k úschově předmětů pro bohoslužbu a přípravu (oblékání) kněze

situování

podle pravidel vždy ve směru západ – východ;

kostela

baroko tuto zásadu porušovalo tak, aby kostel působil jako dominanta v krajině nebo v obci

sgrafito

výzdoba používaná na vnějšku budov, škrábaná v omítce nanášené ve dvou vrstvách, spodní tmavé a svrchní bílé

voluty

závity, spirály, zdobné motivy; v kostelech se projevují hlavně ve štítech jako jejich zakončení po stranách ve formě dynamického křivkového obrysu; typický dekorační prvek baroka

Děkujeme za spolupráci při tvorbě brožury a za poskytnuté fotografie. Vydal Královéhradecký kraj, 2015. Realizoval Garamon s.r.o., Hradec Králové. Grafická úprava PEP-in, s. r. o.

NEPRODEJNÉ.